KA©PÁRKOVA OBNOVENÁ KNIHOVNIÈKA
©imon Olivìtín
MARBUEL A KRATINOHA Èertovská pohádka pro Mí¹u, Barborku, Filipa a Honzíka
Osoby: Marbuel, èert Kratinoha, jeho ¾ena èertice Koksinda, jejich èertí holèièka Lucifer, kní¾e pekelné Boøivoj Bodlina, doktor Bìtu¹e, jeho dcera Svatopluk, souchotináø Matìj, syn Boøivoje, zatím je¹tì batole
1997
JEDNÁNÍ PRVNÍ V pekle { v rodinném doupìti kdesi na periférii Marbuel le¾í na peci, Kratinoha cosi kuchtí. KRATINOHA Tak co, táto Marbueli, le¾í se ti tutaj dobøe, na té peci kachlíkovej? MARBUEL A dyk ví¹, mámo Kratinoho. Kosa je tu jak dyby ji sem sama kmotøièka polo¾ila. Dávno, dávno nám to nehicuje. KRATINOHA Ani uklohnit cosi teplýho tu není mo¾no. To je tragédije hotová, ¾e tì táto takle vodbejvat musím. MARBUEL Ale prosimtì, mámo Kratinoho. Kornout ¹kvarkù, z høí¹níkù nejukrutnìj¹ích vy¹kvaøenej, ten sem mìl dycinky nejrad¹i na studeno, jak jen ty to umí¹. KRATINOHA Ale ku¹ ty starej lichometníku. V ko¾ce tvý huòatý ju¾ první støíbro prokvétá, ale jazykem jak zamlada je¹tì kloktat umí¹. MARBUEL A kdepak mámo. Já sem prostì jenom upøimnej. KRATINOHA A to se právì dneska nenosí. MARBUEL Co naplat, mámo. Já jsem je¹tì ze starý chlupatiny vydìlán. A to ti povím { to ¾e ústav ná¹ pekelnej se v¹em novotám souèasnejm pøizpùsobuje { to je ten douvod proè svou lidovýchovnou funkci ztrácí. Dyk mi ani lháøe hojte do pekla nenosíme, neb kní¾e na¹e deklaraci vydalo, ¾e blamá¾ je nejèko norma doby týdle postmoderní. KRATINOHA To recht má¹ táto stoprocentní. Pak do kotlù vkládat koho nemáme a naprázdno voni z pøedpisù bezpeènostních bì¾et nesmìj a topení oustøední je chladný jak Lùna ze svý strany vodvrácený. MARBUEL Jen lyriku svou nepruï, mámo, v tìdle vejrech hlubokejch. Ví¹ jak tvá strúna smutná se mnou umí hnout. Lup a chytne mì z toho hnedky hexen¹us, z tý mrazivý tvý poetiky. KRATINOHA A koukni táto, co nám z vlhka celkovýho vomejtka udìlala. Padá ze zdi jako pod»atá! MARBUEL Snad nechce¹ mámo, abych zase vytapecíroval? To je døina pro mì zoufalá. KOKSINDA pøichází A to já bych ti tatínku zase pomohla. MARBUEL Co tì to béøe, céro vyjukaná, ¾e skutky dobrý na vlastním tatíkovi páchat chce¹? ®e ty zas v òákym prù¹vihu lítá¹ a proto pomatenì takto promlouvá¹? KOKSINDA vzlyká a leze za ním na pec, kde se mu v náruè ponoøí Tatínku, tatíneèku: : : KRATINOHA No tatínku Marbueli, koukám, ¾e mazlíèek tvùj sametovej zas v pekle v nemilost upadl. To jsem zvìdava co teïky provedl. MARBUEL Snad ta ka¹e nebude tak ¾luklá, aby se pojíst nedala. Ke Koksindì: Tak co, Koksindo, bambulko moje elegantní, co se dìje? KOKSINDA To já ti tatínku ani vypovìdìt nemohu.
2
KRATINOHA Jen to vyklop, ¹modrcho popletená. Táta se tì ptá, tak vodpovìz. MARBUEL Ale mámo! Nebuï zas tak hrrr. Nevidí¹, ¾e holka traumatem psychickym trpí? Chce¹ jí snad ¹ok zpousobit? KOKSINDA Tatínku musí¹ zítra k strýèkovi Luciferovi. I maminka tam má jít s tebou. Prý kobereèek tam pro vás bude nachystán. KRATINOHA No to je hotový. To musel bejt ¹kandál jak ze ¾urnálu vystøi¾enej, co jsi holka provedla. Jestli my kvùli tobì buøta koòskýho pro potupu na vidlích budem muset nosit, tak to se vá¾nì v fenu pekelnou promìním! To je táto dousledek tý tvý výchovy liberální. MARBUEL ®e ti voheò v hubì nezezelená, mámo dobrá. Èerta móresùm bys chtìla uèit? Copak tebe mámo zamlada nìkdo bil nebo jináè trestal? Dybys tehdá byla drezúrou deptaná, tì¾ko by z tebe øádná èertice vyrostla. To bys mi mámo nikdá do voka nepadla. No a teï pojï s pravdou ven: Nejsi snad mámo èertice øádná a kudlanka moje nejvoblíbenìj¹í? No, neni to tak? KRATINOHA Ale táto! Dneska u¾ je doba cugrunt jiná! A vùbec, zeptej se raèi chránìnkynì svoji co provedla a ná¹ vztah zlatì ordinérní do toho netahej a neple». KOKSINDA Já jsem zlobila, tatínku. MARBUEL No vidí¹, mámo! Povinnost holka svou akorát dr¾ela. A za to já se mám jít zodpovídat? A to bych øek, ¾e pudu! A pìknì vod plic svejch zakouøenejch se do Lucifera vobuju. A to já mu zas povim, co si vo nìm myslim. KRATINOHA Jak ti voèi hoøej, táto. Tys byl dycky rebel nejpoctivìj¹í. S tebou si i na tom buøtu koòskym debu¾írsky po¹máknu. MARBUEL Tak tì mám rád mámo! Naber ¹kvarkù do rendlíka a hybaj, chutì vyrazme! Oba odchází. JEDNÁNÍ DRUHÝ V pracovnì u Lucifera LUCIFER No tak poï blí¾, táto Marbueli. Prohøe¹ky tvý proti øádu pekelnýmu jsou záva¾nosti veliký. Jen zèerstva pøedstup pøed zraky mocnosti na¹í nejvy¹¹í a» jimi rovnou zhorka zpra¾en jsi. MARBUEL jde blí¾ Ráèej prominout Va¹e peklorodí, ale já nemám potuchy nejmen¹í, proè jako hoch¹taplera hejskovitýho mì tu chtìj peskovat neb prospìch pekla byl a je mi porád generální autoritou a primárnì svý skutky ve¹kerý jen podle toho vorijentuju. KRATINOHA pøiskoèí k nìmu Tak, tak, velkokní¾e na¹e nejvýznamìj¹í. Rodina gruntovní my s tátou sme. Rohy máme v¾dycky øádnì nabrou¹ený, chlupiska vazelínou proma¹tìný a paznehty sírou potøený. LUCIFER Chce¹ mì ¹lakem potre t, mámo Kratinoho? Jak modelka vod ©anela mi tu promlouvá¹. E¹tì mi povìz, ¾e si ko¾ku s tátou ondulírujete a lakem z tchóøe støíkáte a já se vá¾nì neudr¾ím a orgije neøestný na vás simultánnì páchat poènu! KRATINOHA Poctít nás chtìj, kní¾e! 3
MARBUEL Mámo, mámo, òák se nám to zamotává. U¾ tomu pøestávám jaksi rozumìt. LUCIFER Tak já ti to vysvìtlím ty manekýne tumpachová! Nepøi¹li ste na tento mùj kobereèek stra¹livej vo garderóbì svý mi vyprávìt, alébr¾ vám kompleksnì vyèinit hodlám za výchovu nedostateènou, kterou svý dceøi jediný èertovský poskytujete. KRATINOHA Prominou, pane Lucifer, ale z jaký nedostateènosti nás to vobviòujou? My v tradici cérku svoji dr¾íme a rozpuku její èertoviny jsme nikterak nebránili. Nikdy jsme trestu tìlesnýho ni zákazu ni¾ádnýho na ní nepodnikli! LUCIFER A právì proto nejèko rychlej ¹mitec nad tím vyfrknout musíte, aby utrum jste z jejich alotrií vycepovali a draèici svou øeøavou takto zkrotili! MARBUEL Snad nechtìj abych ji, nedej ïáble, vokøikoval, jejich Excelentnosti? LUCIFER Jaký vokøikování! Za vocas ji k stropu zavìsí¹ a metlou péøovou ji na chodidle lochtat bude¹! KRATINOHA To po nás nemù¾ou chtít, jejich Velkostra¹livosti! Vo brutalitì takový peklo nikdá nesly¹elo. LUCIFER Sly¹elo, nesly¹elo, øek jsem a hotovo. MARBUEL A copak cérka na¹e, smím-li se ptát, tak nevhodnýho vyvedla, ¾e trest tak generální ¾ádaj? LUCIFER Tak to u¾ je vopravdu nevkus trijumfální! To se mnou chce¹ diskus demokratickou víst nebo jaký novoty chce¹ tu zavádìt? Øek sem snad jasnì, co má¹ udìlat Marbueli, tak ku¹uj a ¹vihej! KRATINOHA A to zas ne, Jejich Rohochlupatosti. Pøed dìjinama my za na¹i dcéru Koksindu vodpovìdnost nesem. Musej nám v¹ecky vokolnosti skutku jejího dopodrobna vyjevit a my pak tudle s tátou trestík seriósnì promyslíme. MARBUEL Ale ¾ádnej diktát si vnutit nenecháme! V tomdle právo vodjak¾iva na stranì na¹í stálo: þRodina { základ peklaÿ, tak praví litery na¹e nejpùvodnìj¹í. LUCIFER Pouèovat chce¹ mì, drchoto man¹esterová? MARBUEL Tak to zas prrr, Jejich administrativní nadøízenosti, já jsem v¾dycky v poctivé králièinì nastrojen. LUCIFER Oj, oj, oj! Mì se z tìch va¹ich ekurzù módních vá¾nì lebka rozskoèí. K Marbuelovi: Tak posly¹ ty bonviáne protøelý, dcéra tvá Koksinda cestou z vyuèování ¹kolního ¹ípy kalené kolkol sebe metala, èertovstvo ve¹keré takto bolestivì zasahujíce. KRATINOHA No prosím, to je ov¹em trik standardní, mláde¾í spolehlivou vìky tropený. No v¾dy» i já si vzpomínám jak jsem takto jsa ¹kolaèkou ¾ertovala! MARBUEL Ba», ba», kní¾e pekelné. Nechápu, kam nará¾ej. LUCIFER A kam ¹íp jeden z nejprudèej¹ích narazil? Nebyla to snad dolní tøetina trupu mýho? Ukazuje své pozadí s ¹ípem zabodnutým. KRATINOHA zúèastnìnì Aj, aj, to je po èertech choulostivá zále¾itost. 4
LUCIFER To bych øek, ¾e jó. Kù¾ièka má v místech nejcitlivìj¹ích byla zasa¾ena. To to pálí, jojky joj, to to pálí. KRATINOHA Snad kapka koøalky by helfnout mohla, ¾e by jim tu ránu pìknì vydesin kýrovala. LUCIFER V¹ecko marný, s koøalkou je ¹lus jak velkej vùz, játra má sou dávno v ¹utrák promìnìná Vzlyká. MARBUEL Tak to je peklo vopravdický. LUCIFER Jakýpak peklo, kdy¾ Lucifer nemù¾e ani místo svý adekvátní zasednutím trùnu zaujmout? Co kdyby delegace nìjaká zèistajasna ausgerechnet nejèko náv¹tìvou nás poctila? No, jakpak bych asi instituci na¹i moh representýrovat? No, Marbueli, nechce¹ mi øíc? MARBUEL No já nevim, ale dyby se tady do va¹nostova trùnu vedle votvoru pro vocas je¹tì jedna ïurka pro ¹íp vysoustru¾ila LUCIFER Je¹tì trùn mùj dìdièný fysicky chce¹ zdiskreditovat? Jak by generace èertù budoucích na díru tuto asi pohlí¾ely? No? Dceru svou kvaè ztrestat okam¾itì a z voèí tìch mejch bolavejch se koneènì u¾ ztra». MARBUEL Neráèej se urazit, pane Lucifer, ale dceru svou trestat nehodlám. Nic, co by se peklu pøíèilo, neprovedla. KRATINOHA Tak tak. Dyk voni sou jen první mezi rovnejma. Principielnì dcera na¹e nièeho se nedopustila. LUCIFER Já vám dám principy! Zlochtáte ji nebo ne? MARBUEL A KRATINOHA Ne! LUCIFER Tak teda pro peklo ste ztraceni! U¾ pro mì absolutnì neeksistujete! Táhnìte k lidem! MARBUEL Kdy¾ jinak nedaj, tak pudem. Víru svou si z ko¾icha vyrvat nedáme. LUCIFER A» u¾ vás tu nevidim! A licenci svou k vodvozu du¹í høí¹nejch do oustavu na¹eho pekelnýho na sekretariátu nezapomeòte vodevzdat! KRATINOHA Poèkaj, poèkaj. Konfesi ¾ivnostenskou komora jediná èertovská by nám o cijelnì mohla vodebrat. LUCIFER bì¾í k nim s vidlemi k ataku napøe¾enýma Zavøte u¾ huby a zmizte knechti nevdìèní ne¾ z vás jednohubku jedinou na vlastních vidlích napíchnutou vytvoøím. Marbuel s Kratinohou prchají, Lucifer znavenì na zem dosedá a ¹íp mu skzevá tìlo projí¾dí. Au, au, pomóc, doktora, umírám! :::
:::
JEDNÁNÍ TØETÍ Na chodníku jakéhosi smrdutého velkomìsta KRATINOHA No tak, táto Marbueli, teï si spokojenej? Vlastní komunita pekelná z lùna svýho potupnì nás vyvrhla, proèe¾to sme nejèko kluzce namydleni. No nechce¹ mi snad øíct, táto, co si poèít chce¹? MARBUEL Hele mámo, ty jen po povrchu problémù tìch na¹ich plove¹. ®e glanc parádní sme si po chlapácku 5
zachovali, to se ti zas málo zdá? KOKSINDA Mì se to zdá podstatné, tatínku. Být sám sebou, ¾ít svùj ¾ivot, v tom shledávám jádro vìci. KRATINOHA No hezky si tu Koksindo polívèièku svoji vohøívá¹, ba» cinty v¹ecko pouhé sou, jimi¾ ústa tvoje slují. Co do ¾aludkù rozkruèenejch vlo¾it máme, vo tom ti tví principové ideální jaksi nemluví. MARBUEL Ale mámo. U¾ zase zpupnost svoji rozhnìvanou do dcery si veze¹? Vá¾nì frustrýrovat chce¹ ji i v týhle dobì nelehký? KOKSINDA Nezlob se maminko. Já jsem to tak nemyslela. KRATINOHA No dobøe, cérko, u¾ sem na klidu. Ale ty mì táto nebalamu». Øeè vod tebe jedinou tu voèekávám jak øev vnitøností tìch mojich hladem rozdrá¾dìnejch jak tendle øev chce¹ uti¹it. MARBUEL No zlehka mámo, zlehýnka. Do rachoty najmout my se dáme a z gá¾e vyslou¾ený nadlábnem se do syta. KRATINOHA Ale táto. Copak mi to kolem huby ma¾e¹? Kvali kace ¾ádná, dopak by dva starý èerty chtìl? KOKSINDA My jsme s tatínkem u¾ nìco na¹li! MARBUEL Tajdle mámo v novinách to le¾í:þMUDr. Boøivoj Bodlina pøijme støední zdravotnický personál do svého plicního sanatoria.ÿ No neni to snad slovo jasný? KRATINOHA A u v¹ech rohatejch, co já bych tam tak asi dìlala? KOKSINDA No zdravotní sestru, maminko. MARBUEL A já zøízence, Kratinoho. Hnedka sem to koumesácky promyslel, kèeft je to kolosálnì výhodnej. Vejplata v zdravotnictví neøestnì je vysoká a e¹tì todle uva¾: chcípáky v¹ecky z blízka klíïo voèíhnem jestli voni do pekla nepatøej a dy¾ jó tak jak chvilka jejich pøíde v cuku letu hlá¹ku hodim do oustavu na¹eho rodnýho a to u¾ von je brácha z merku nepustí. A ¾e z toho tuèòouèká provizièka vod Mezulánia mýho drahýho pìknìnánsky nakape, to ti mámo dvakrát zdourazòovat nemusím. KRATINOHA No jejky, jak tys ty vymyslel, tatínku, ty hlavo na¹e rodinná, sakulentskejma nápadama a¾ do verchu za áklá! Obejme ho. KOKSINDA Jenom maminko, bude¹ si muset trochu zmìnit jméno. Ví¹, sestra Kratinoha, to by mohlo pacienty pøeci jenom polekat KRATINOHA Mì se to v cajku docela zdá, no né, táto? MARBUEL Sou to cápci starý, se srdcem u¾ rozklepanym. Mohlo by to s nima vá¾nì hnout. Co dyby ses mámo menovala þKrátkáÿ? KRATINOHA No dobøe, ale Anièka. MARBUEL Výbornì: sestra Anna Krátká, to je méno vod podlahy udìlaný. KOKSINDA Tatínku, a Marbuel, to taky není zrovna bì¾ný. Frekvence jména takovýho mizivám, mohla by :::
6
podezøelej stín na famíliji na¹i vrhnout. MARBUEL A co takle Marian, Koksindo. Není to snad lepèí? KOKSINDA Hepèík, to je moc krásné jméno, tatínku Mariane, to nám kliku jistojistou donese! KRATINOHA Poèkat, poèkat. My s tátou máme existenc svou jistou, ale co ty, cérko na¹e nezbedná? Je tam u sanatórija toho plicního i ¹kola òáká, k výchovì holat nezletilejch urèená? KOKSINDA Je tam maminko základní ¹kola. U¾ jsem se tam byla zapsat. KRATINOHA vylekanì Jako Koksinda? KOKSINDA Ale mami! Chvilku zase dne¹ní buï! Jak Klotylda Krátká jsem se ouøednì do knihy tøídní zanést dala. KRATINOHA Marbueli, Koksindo, to ste mi zas radost ukrutánskou vystrojili! Nejen páteø rodina má festovnì rovnou, ale i mozek její na místì pravym ¹turmuje. Rychle, rychle, kvaltem rovnou na cestu se dejme, a» u¾ makaèka na¹e zálohu penì¾ní nám mù¾e první poskytnout, z ní¾ ¾ranice voèekáváná u¾ ksakru pojde! JEDNÁNÍ ÈTVRTÝ V ordinaci BOØIVOJ k obìma èertùm dospìlejm No tak poïte dál, mý méno u¾ znáte, sem Boøivoj Bodlina, plicaø a mìchaø. A vy ste teda Anna Krátká a todle je vá¹ mu¾ Marian Krátký, no výbornì. Ke Kratinoze, pak k Marbuelovi: Tak¾e vy budete pracovat tady u roentgenu, a vy se pane Krátký zatim posaïte tamhle k tomu pojízdnýmu lù¾ku, dyby nám tu nìkdo zkolaboval, ¾e jo, nebo vùbec mi budete vozit tì¾¹í pøípady z pokojù tajdle v pøízemí, no a nìco je i v patøe, ale to nic, máme vejtah, je tam na konci chodby, ale zatim si klidnì seïte, já vám pak povim. MARBUEL Samozøejmì pane doktor. Já si normál dáchnu a voni si houknou dyby mì potøebovali. Odchází, ozve se »ukání. BOØIVOJ Tak je to tady pani Krátká, ¹ichta Vám zaèíná. První pacient s plicema zhuntovanejma v kariéøe Va¹í je¹tì panenský. No nic, tak hrdì vpøed, ¾ádnej strach, bì¾te votevøít, a» se do toho mù¾em pustit, pani Krátká. KRATINOHA U¾ bì¾im, pane doktor. BOØIVOJ To je divný, to je divný, to je mi òák vztahovì neadekvátní, sestøi moh bych Vám øikat Anno? KRATINOHA Já bych jim taky z eku øekla ano, sou takovej fe¹nej a jakou horkou kref maj! Takle zhurta na mì vìky ¾ádnej nevylít! Ale to vìdí, táta je tudlenc za rohém a kdo ví, co se mu pøes èuchometr pøe¾ene a to já si zas òáko nepøeju bejt pøisti¾ená. Raèi jim teda øikam ne, ale neztracej nadìj, pane dochtor. BOØIVOJ Myslel sem Anno, va¹e køestní zahømí se jméno. KRATINOHA Tfuj, tak vocaï vítr fuèí! ®e jim neni hamba, takle dvojsmyslama se vo holku mladou pokou¹et! BOØIVOJ Bì¾te pøijmout toho pacienta, paní Krátká. :::
:::
7
KRATINOHA To je mi naráz òákýho spìchu. Jde otevøít, vchází pan Svatopluk. SVATOPLUK Dobrý den pane doktore, dobrý den sestøi! K Boøivojovi: A koukám òáká nová. BOØIVOJ Á pan Svatopluk. Tak co, zlep¹ilo se to? Ke Kratinoze: Sestro, podejte mi kartu pana Svatopluka. KRATINOHA pøiná¹í kartu a brumlá si Ksakru to je zase méno. Já se z toho vá¾nì zvajcnu. K Boøivojovi: Tady to maj, pane doktor. BOØIVOJ studuje kartu Aha, tak my sme nasadili Bromhexin, tak jak Vám to zabírá? SVATOPLUK Dobøe, pane doktore. Celý týden jsem nevyka¹lal ani kapku krve. BOØIVOJ No, nevím Svlíknìte se do pùl tìla, udìláme snímek. Svatopluk jde k roentgenu. Pane Krátký, pojïte sem prosím vás a pomo¾te sestøe nastavit ten záøiè. MARBUEL pøichází Nemaj strach, pane dochtor! Bastliè sem já dycinky spolehlivej, vercajk mám jak zrkadlo vypulírovanej. Nastaví záøiè. Akorát tajdletim hejblátkem votoèim, no, a u¾ je to vono. Zapnout to mu¾e¹, mámo. BOØIVOJ Ste tam, pane Svatopluku? SVATOPLUK Jsem pøipraven, pane doktore. BOØIVOJ Tak to spus»te sestøi. Objeví se kostra roentgenem prosvícená. MARBUEL stranou ke Kratinoze No koukej mámo, samotná kmotøièka tu je v pomìru tom pracovnim. Já ti to v pravdì dìl, facha je to øácky prïácká. KRATINOHA Jen ten doktor táto, òák ti divnej se mi jeví. MARBUEL Myslí¹ mámo? A» je teda sichr tutovej, já ho sémo támo nenápadòácky proklepnu. Ducne do ní. KRATINOHA se smíchem Ale no tak táto MARBUEL Duci, duci, duc! KRATINOHA ¹ibalsky Ty si dneska táto tuènì pøi chuti! BOØIVOJ Pane Krátký mohl byste si zase sednout k sobì? Nevidim pøes vás pana Svatopluka, a to víte, nechci vás ru¹it, ale pou¹tim do nìj ty roengeny u¾ dobrejch pìt minut a e¹tì sem se na nìj ani nepodíval, teda ne ¾e byste mi pøeká¾el, to né, klidnì to e¹tì minutku poèká. MARBUEL Tak e¹tì jednu rundu, pane dochtor, a pak direktivnì ¹tokrdle svý si letim vzít. Ke Kratinoze: No, mamineèko, pudlilínku mùj ¹edivej KRATINOHA Táto dost! SVATOPLUK vykoukne Tak pane doktore, jak to vypadá? Já se cítím tak plný energie! To je asi tím teplým dnem, v¾dy» i ten vá¹ nový zøízenec sebou ¹ije jako èert! :::
:::
:::
8
KRATINOHA bokem Vidi¹ táto, co si proved! MARBUEL Neboj mámo, kvapem idemtitu svoji mizim skrejt. Odchází k sobì. BOØIVOJ No tak se na to podíváme. Studuje obraz plic prosvícených. No posly¹te, pane Svatopluku, soucho» zdá se odeznìla. Diagnóza va¹e vykurýrovaná u¾ je sakumprásk. Snad sem vás pod ten roentgen ani nemìl strkat. SVATOPLUK A proè ne pane doktore? Aspoò máme jistotu. BOØIVOJ No, vy ji máte. SVATOPLUK Tak poèkejte. Jsem zdravý nebo ne? BOØIVOJ Podívejte se, tuberkulózu nemáte a z tý sem vás snad léèil, ne? SVATOPLUK skáèe a raduje se Hurá, hurá, hurá, u¾ jsem zase Jura. Dìkuju, pane doktore. Upadne mu ruka, odchází. KRATINOHA no¾kou do ruky èutne Kouknou, pane doktor, nìco tady zapomìl BOØIVOJ k roengenu Vypnìte tu ma¹inu a doneste mu to sestøi. KRATINOHA jde za dveøe a vrací se naprdnuta Pane doktor, von tam, von tam òák jako tak le¾í nebo co. Já sem mu tam teda tu pracku jen tak volnì pohodila. BOØIVOJ Øeknìte prosím vás man¾elovi, a» s tím nìco udìlá. KRATINOHA Táto, her¹vec, dìlej, expedici mrchy èerstvý v oka m¾iku províst má¹. Dvojsmyslnì: Nebo chce¹ snad, aby renomé oustavu na¹eho v oèích lidskejch vá¾nì pokleslo? MARBUEL ®ádný strachy, kolegáèci. Havran extra sorta ¾e sem, jednou normovaè mi øek a na rameno pìstí poklepal. Mejru na futrál Svá»ovi vemu, du¹evnì ho zavopatøim, f¹ecko klapne na to tata jak dybys drátkem po mejdle se sklouz. Pohladí doktora a zmizí. KRATINOHA ®ádnej depres, pane dochtor. V tomdletom je táta ¹nelcuk vá¾nì k pohledání. BOØIVOJ To byl den, to byl zasejc den. A to mám e¹tì syna z jeslí a holku z gymplu v pátek vyprovodit. Poprvý tam dneska sou. To bude zá¾itkù, co budu muset vyslechnout, ba» co naplat, jsem teïky ucho jejich jediný co ¾ena mi tak smutnì pøedevèírem skonala. MARBUEL se vrací Uf, tak u¾ sem curyk. K Boøivojovi: Ale co za vzlyky to zaslechuju? ®e jim huba z takovýho kníkání upadnout nechce, dyk voni sou ¹tudovanej èlovìk, samejma diplomama vovì¹enej. A to my je zase s mámou v srabu tomdle hnít nenecháme. Pøes tejden si solid práci vodvedem a v pátek je zas po ¹pacíru jejich galantérsky provedem. Cérku na¹i vemem, hic teï venku bejvá jak z praku vy¹itej, vodpoledne v¹ecka nádherný, no né, to si spolu òákej ¹pás u¾ijem. KRATINOHA Slovo to je fundovaný, pane doktor a dyby bak¹i¹ mírnej do for¹usu by nám mázli, to bychom i na gábl a kafèo òáký zajít mohli. A to by teda bylo korzo pøímo kavalírsky francouzský! :::
9
JEDNÁNÍ PÁTÝ Zase na ulici jako v èásti pøedpøede¹lý. BOØIVOJ No tak se seznamte, dìti. Tohle je Klotylda, ona je tu nová, a tady je ta moje malá havì», Matýsek a Bìtu¹ka, ta u¾ je velká holka, studuje u¾ na gymnáziu, viï Bìtko? KOKSINDA No to je méno jako noha, kopytem snad prota¾ený. Taková zkomolenina, no já sem smíchy auf. Bìtka { ta je samá pìtka, Bìtu¹e { vypadá ja ka»u¹e. Smìje se. BÌTU©E Já ti dám ty káèo, husim sádlem vyma¹tìná. Já tì áknu a¾ se ti lebka rozrotuje a následovnì se ti vobì pùlky strachy rozskoèí. Skoèí k ní a èutne do ni. BOØIVOJ Ale Bìtu¹ko, jakpak si to s holèièkou hraje¹, chce¹, abych ti nabacal, cácorko zlobivá? MATÌJ Bum, bum, bum. BOØIVOJ k Matìjovi Chce¹ bumbat, Matýsku? BÌTU©E Ty mi na hrb vlez, fotøíku senilní! Tydle vìci vohlídám si sama, to mi vìø! KOKSINDA Chachá, tak vona má hrb a vlastního tatíka na nìm vozit chce. Ty Bìtu¹e, ty si u mne hotovej dromedár. ©»ouchne ji do pusy. No jó, ta tlama roz¾vejklá, ta je tutová. A ten fròák, to je ¹lus, e¹tì jeden takovej fór a vá¾nì dostanu ¾luèníkovej záchvat! BÌTU©E poène ji boxovat Nebo taky frakturu v¹ech kostí! Zase rvaèka propuká. BOØIVOJ Bìtu¹e, u¾ toho mám vá¾nì dost. Já tì zøe¾u jako ¹nitlik. Honièka poèíná a v¹ichni takto scenérii opou¹tìjí. Pøicházejí Marbuel a Kratinoha. MARBUEL Vidi¹ mámo agresivnost svi¹tì doktorova? Jak se starej koèírovat sna¾í mladý ¾ábì pudy a vejsledky jaký navalný z toho pocházej? KRATINOHA Hele táto, to je parketa tvá stabilní, jak bys ani jiný ¹plechty pøes jícen svùj neprorval. Raèi povìz mi jak di¹putace tvoje u papalá¹stva na¹eho si vedla. MARBUEL Je to mámo sakra dobrý. Za tejden, co v emigraci ¾ijem, kouskù sedmapadesát sme domu poslali. A v¹ecko první klasa, zavopatøený a vydìlaný, no natýrlich radost na to voko hodit. KRATINOHA Ty si ale blabou¹, táto. Tydle fakta v kebuli svý myslí¹ nemám? Dyk tu s tebou v némlich stejný ordinaci slou¾im né, tak to pøeci musim znát. MARBUEL Ty si mámo òáká øíèná. Chce¹ øíc snad, ¾e interiér svùj mám jen øezankou napresovanej, nebo co? KRATINOHA Vo inteligenci tvojí sem já táto pochybnost nejmen¹í nikdá do luftu nevypustila. Jen plky ¾e má¹ jako lochnes dlouhý, trou a sem si øíc. MARBUEL No jó, u¾ gró problému celýho se mi pøes rty ¹ine, ale kél ten kulatej òák z huby nechce vylízt ven. Mámo, celá duma pekelná ná¹ návrat votevøenì podpoøila a návrhy i takový se na¹li, ¾e metál je nám na èase u¾ pøipíchnout, ba» KRATINOHA No co? Tak u¾ to vyklop. :::
10
MARBUEL Rána Luciférova òák hnisat poèla KRATINOHA Tak¾e akcije ty na¹e pekelný zas vo pár bodù poklesly. MARBUEL Neni to tak jednoznaèný. KRATINOHA plaèky My tu prostì zkejsnem na v¾dycky, táto, táto, my z toho nakonec i tu soucho» chytíme! BOØIVOJ pøibíhá A¾ tì chytim Bìtu¹e tak tì pøes kredenc pøehnu a ty ¹lince na zadnici tvojí nepøej si pak poèítat! Odbíhá. MARBUEL Mo¾ná mámo, v makovici, ¾e u¾ hlodá mi tam nápad kolosální. KRATINOHA Táto, táto. Ty mì zas na vlnách sladkejch houpat chce¹. Klubko z Bìtky a Koksindy rvavì zamotanejch pøikutálí se. BÌTU©E ke Koksindì ®e ti u¹iska utrhnu, narub pøevrátim a do dìr takto v hlavì vytvoøenejch pak navopak je zase drsnì narvu! KOKSINDA smìje se Chachá, ta má frky. Já mám vá¾nì dost. BOØIVOJ Bìtu¹e okam¾itì pøestaò. Roztrhne dìvèata a vyndá pásek z kalhot. Tak a pìtadvacet na holou. Vyhrne ji sukénku a poène ji vyplácet.1 BÌTU©E breèí Au, au, au, pomóc, to ¹típe. KOKSINDA k Marbuelovi Tati, co to ten pán dìlá? MATÌJ Bum, bum, bum. BOØIVOJ Chce¹ bumbat, Matýsku? KOKSINDA stále bitím muèena Jaú, jaú, já tì nenávidím, vrahú, já ti uteèu. BOØIVOJ Jen si táhni! A» tì veme èert. MARBUEL To je genau ta idea co mnou pøed momentem zahrkala. I kdy¾ vy¹inutá mírnì negací tou personální. KRATINOHA Co to mele¹, táto? MARBUEL Jednat nech mì mámo, já to nejèko zèerstva rozèísnu. K Boøivojovi: No tak, sousede, nevolali voni èerta právì na céru jejich nehodnou? BOØIVOJ I èert by na ni nestaèil, na tygøici støe¹tìnou. To by chtìlo nejmíò trojku pekelnou. MARBUEL I to je klika jémináèku! Zrovinka se tady pynktlich tøi exempláøe zvìøiný tý uhlím smrdutý co ¾ádaj, naturálnì presentýrujou. Dovolej jim vodkrejt svoje inkognito: Marbuel, èertisko masivní. A tutaj máma moje Kratinoha a cérka Koksinda té¾ èertice sou èistá kref. :::
Není-li zruèných loutkohercù, mohou tuto nároènou v¹ak pùsobivou scénu i sami umìlcové in natura na forbínì pøedvádìt. Pozn. aut. 1
11
BOØIVOJ Tak to je fofr. Vobsluha je teda v pekle akurátní. Èili pro holku mou pøi¹li ste si ráznì? Teda upøimnej jestli zas mù¾u chvilku bejt, ¾e bych vám to radil, to né, z vejce vona vylíhla se pukavýho, ta vám v pekle nebetyènej zahømí se svinèik nadìlá. MARBUEL Hele doktor, ráèej sklapnout, rekomendace vodlo¾ej si na jindy. Dou sem pod plá¹» a vyrazíme na cestu. BOØIVOJ Co¾e? Já mám jít do pekla? A za co, Mariane, za co? MARBUEL Daj pokoj s tim smì¹nym ménem a dou, dou, f¹ecko se vèas dovìdìj. KRATINOHA Táto, tys bylinu snad òákou kouøil èi pod astrálním vlivem hvìzdy blbý se¹, co smysly zmotala ti! Chce¹ na vidlích Lucifera skonèit a kdesi v pangejtu pak vodhozen jak ba¾ant dokonat? MARBUEL Risk je dycky horká kapalina, ale i zisk z nìj vobèas pojít mù¾e. Mámo, jestli ánung vo to òákej má¹ tak je ti jasný, ¾e dal¹í tejden u¾ tu zùstat nemù¾eme. U¾ páteø rovnou mezi svoloèí tou bestijální lidskou dýl u¾ udr¾et tu nesvedem. Mámo, ten mùj hexen¹us mi øíká, ¾e Lucifer nás holí nezøe¾e. MATÌJ Bum, bum, bum. KRATINOHA No a co batole tu malý? Chce bumbat, nesly¹í¹? Kdo vo nìj postará se? BÌTU©E bere si Matìje Já mu dám napít. MATÌJ tluèe ji Bum, bum, bum. BÌTU©E No hodnej Matýsek. Jaký má ¹ikovný ruèièky. MARBUEL Vidi¹ mámo. Takle prakse teorii nikdy v bryndì nenechá. Zvodpovìdnost, ta se musí mladejm dát. Jak holka tatíkovo místo vzala, hned z vlèice se stala madona. Zahømí se. No jó, jen si prskej, co augenblik a pohledy voèí tìch na¹ich podlitejch se fysicky a¾ setkaj a to bude exkurs pøímo etickej. Tak doktore, nasedaj. Rodinka s Boøivojem odlétá. :::
:::
JEDNÁNÍ ©ESTÝ Zase v pracovnì Luciferovic LUCIFER Au, au, auù, ty køene tupý, jak odvá¾il ses pøed zraky na¹e postavit? Mì v bolesti mý, jak prase velký, svou pøítomností dál chce¹ pøití¾it? U¾ vidle svoje hledám trojzubcový a» rodinu tvou na nì mù¾u koneènì ¹up napíchnout. KOKSINDA Ale my jsme ètyøi, vládèe nejvy¹¹í. LUCIFER Tak ètyøzubý si vemu, to je fuk. MARBUEL Och, jaká ¹koda, jejich Absolutnosti, ¾e doktora chtìj znehodnotit. LUCIFER Tak doktora si pøivlek, podlejzáku. Pohled mùj bolestí je zakalen ach ukrutnou, ¾e nev¹im sem si ani knechta toho samaritána. KRATINOHA Kní¾e, to nejen bolest bude. Maj na voèích kref. 12
LUCIFER Tak vidi¹ makulaturo ty dutá, co céra tvoje uèinila. Tu kref sem z vlastních vnitøností tìch poranìnejch vychrchlal. BOØIVOJ To budou plíce poranìný. Asi je hrot slu¹nì naèechral. Sklání se k pozadí Luciferovic. No koukám je to òák vodspoda na¹ikmo støelený, to bude vono. Ale ¾ádnej strach, já jsem plicaø specialista, mìchaøský práce v¹eho druhu. LUCIFER Zdá se Marbueli, ¾e trest generální milostí tou na¹í tou ti bude vodpu¹tìn. Ale toho buøta koòskýho k provian»ákovi okam¾itì si vyfasovat skoè. MARBUEL Uctivì dìkuju, Excelentnosti. LUCIFER Co ten tvùj potutelnej ¹kleb typu úsmìvovýho na mì zkou¹í¹? Já zas èuju nekalost podlou jakousi. KRATINOHA To táta na mì se jen culí, ¾e kudlanka jeho dobrá sem, ráèej prominout. LUCIFER No nevim, nevim, Kratinoho, si taky koza voprsklá. Raèi povìz mi co doktor ten vá¹ za høíchy má na pa¹kale, a» prokádrujem trochu panáèka, co kurýrovat tìlo moje má. KRATINOHA Já nevim, to táta ho sem vzal. BOØIVOJ Jo va¹nosto, to sou nìkdy historie. Já a v pekle, to jak div vosmej svìta pro mì je, sem myslel dycky, ¾e ouèet ten muj pekelnej jak lilium je èistej. Zahømí se. LUCIFER Marbueli, ty idijote, koho si to pøitáh? Jestli nevoprávnìnì chlápka tajdletoho do pekla si pøivlek a my ho zasejc zpátky bude muset deportýrovat, tak to u¾ vá¾nì vytvoøim z hlavy tvý merunu èutací, ty sralinko kokosem jen naplnìná. KRATINOHA A sme v pytli tatíku ná¹ sladkej. Takle kaskadéøit, ¾e sem ti já káèa povolila MARBUEL Jen svý selzy neroò marnì, mámo. E¹tì òáký trumfy slu¹ný v rukávu mám do hry pøichystaný. KRATINOHA Doufám, ¾e to nejmíò esa sou. Filcek by tì ve ¹tichu teï nechal. LUCIFER Tak, Marbueli, ju¾ cinty svoje zastav a slovo rovný svýmu ¹e kovi dej: co za høíchy ten felèar dobrej, za za høíchy tak stra¹ný, ¾e peklu propad, napáchal? MARBUEL No jak øikal, kní¾e nejmocnìj¹í, v podstatì nic. LUCIFER ®e ti tlamu voda nezahasí! Vybal to a neèachruj! MARBUEL jakoby mimochodem Jen ¾e dceru svoji sekýroval tresty a tìlesný ¾e na ni provádìl. LUCIFER To vìc výchovy je jasná, v tom høích nevidim nejmen¹í. MARBUEL A ¾e psychicky ji frustrýroval a ¾e èerta samotnýho na ni zavolal? LUCIFER vopravdu nakrklej Ty votrapo parazitní! Teï pointu u¾ vidim plánu tvýho svinskýho! Jen méno voèistit chce¹ svoje zma¹tìný. Myslí¹, ¾e skoèim na to primitive? Seriósnì: Høích nespáchal ten doktor ni¾ádnej. :::
13
MARBUEL Co naplat velièenstvo fúrií v¹ech pekelnejch. Tak mi zas ¹traucírujem na zem zpátky. BOØIVOJ k Luciferovi zezadu sklonìn Jen pozor va¹nosto na infekci záludnou. Zdá se, ¾e rána frontálnì je u¾ zanícená, s tim si nezahrávaj. Jestli se operýrovat do veèíra nedaj, tak to pak pomù¾e jen amputace globální v¹ech míst tìch posti¾enejch. LUCIFER Jaká amputace? BOØIVOJ No takle jako, ¾e vás dvakrát napøíè pøe knou, prostøedek vyndaj a vr¹ek se spodkem pak pìknì k sobe pøientlujou. No nic, tak nashle. LUCIFER Aú, aú, já zgebnu jen dy¾ na to pomyslim. ®e pøijít bych mìl vo svý svaly sedací? Dyk to bych mìl sto padesát cen»áku i se ¾idlí pak namìøìnejch! KOKSINDA Jsem hroznì ráda, ¾e setkat jsem se s Nimi mohla kní¾e, je¹tì kdy¾ jsou komletní! Jsem je¹tì mladá a to se mo¾ná do¾iju i doby, ¾e takovýho pamatovat si Je budu tøeba jediná. To mi ale budou baby závidìt! E¹tì pohled jeden na Nì vrhnu a» Je nafurt v mysli uchovám. Hledí. Jo dobrý, to by mìlo staèit, tak nashledanou. LUCIFER Aú, to vá¾nì nevydr¾im. Marbueli vypadni i s tou tvou famílijí a doktora mi tady nech. MARBUEL Neráèej se urazit Excelentnosti, ale japa by tady moh zvostat, dy¾ je, jak pravìj, èistej. LUCIFER Voperaci rychlou jen mi provede a hned ho po¹lu ¹upem domu. MARBUEL stále lehce familiérní Ale kní¾e! Snad pøedpisy vo bezpeènosti práce neznaj? Japa by chlápek bez høíchu jedinýho tady fachat moh? LUCIFER Aú, to je zlotøilost pøímo ïábelská. Tak jó, tak teda jó, kapitulaci provádim no jó, je to teda høích. MARBUEL Co je høích? LUCIFER Dìcka buzerovat, gumo tumpachová! MARBUEL Jak pravìj, rozumu sem pøece jenom plyt¹ího. Mohli by teda extra pro mì vìtièku poslední, co øekli, òák o cijelnì jak prohlá¹ení artikulírovat? Vono pak tøeba i pouèení kompleksní pro publikum z toho pojde. LUCIFER Tresty fysický, jako¾to i tejrání psychický na dítkách nezletilejch provádìný, vodteïkonc i s platností tou zpìtnou, co hanebnost vopovr¾eníhodnou a høí¹nou, peklo ouøednì uznává. ©templ Luciferùv na to. Staèí? MARBUEL Èili sem dycky zákonnì jen jednal a buøta koòskýho fasovat nemusim? LUCIFER Má¹ u¹i snad svý funkèní, tetøeve! Je jasný, ¾e pardon generální sem ti zrovna dal. KRATINOHA Dìkujeme, dìkujeme uctivì Excelentnosti. LUCIFER Tak a teï doktore ¹vihej, a» voperaci záchrannou u¾ na mì provede¹. 14
MARBUEL k Boøivojovi Ráèej prominout, doktorskej, ¾e je takle bezosty¹nì k cejlum vlastnim zneu¾il sem. Teï holt v pekle práci musej vzít. BOØIVOJ Nic si z toho nedìlejte, Marbueli. Klídek jak na jihu, kam dycinky sem míøil, ten ve vá¾nosti tady je, a i to teplo òák tu èlovìkovi lep¹ejc padne ne¾ dy¾ ty haranty si na svejch prsou musel kvùli tomu høát. MARBUEL No proti gustu ¾ádnej di¹putát. Podává Boøivojovi ruku. BOØIVOJ rukoudání opìtuje Do smrti dobrý. MARBUEL A po ní dvojnásob. BOØIVOJ Vidíte, to si budu muset zvyknout. K Luciferovi: No nic, va¹nosto, deme na to. A» se my¹i pucujou! Boøivoj s Luciferem odcházejí. KRATINOHA Tak táto, to byl vejkon jak z partesu zre¾írovanej. KOKSINDA Tatínku, tatínku, ty jsi absolutní virtuos. MARBUEL Jo, jo, nezmák sem to vá¾nì ¹patnì. Tak zase doma. A legálnì. Hned je mi tady òák teplejc. KRATINOHA To ti cápci, co sme je sem ¹oupli, dobrou slu¾bu v kotlech vodvedli. MARBUEL Jó, palivo kvalitní, to my mámo doká¾eme zrekvírovat. To nejèko i ta pec na¹e kachlíková mohla by bejt aspoò vlahá. Joj, to se tì¹im, a¾ se na ni lahodáøsky natáhnu, to mi bude dìlat dobøe na ten muj hexen¹us. KRATINOHA S tim si táto dvakrát nezahrávej. Vzpomeò jak svrbìní hexen¹usu tvýho jak prognóza v¹ech vìcí pøí¹tích korektnì nám dycky fungovalo. MARBUEL A to má¹ recht, mámo dobrá. Kalkulace rozumová, i dyby se do ní v¹ecky pikle naduly ta by reál nikdá nevobsáhla. Chce to prostì èistý smysly a pøedtuchu svou pìstovat. OPONA, KONEC V Praze na den dìtí z motivù loutkáøù tìch starejch i z kum¹tu souèasnýho jako¾to i z lebky vlastní nakradeno, vyta¾eno a se¹ito.
15
©imon Olivìtín Marbuel a Kratinoha @ Praha 1997
c Nakladatelství vzájemného dru¾stva prùmyslových básníkù Fi¹ ¹ b
b
Ilustrace nijaké Vysázeno písmem roman v systému LaTEX Gra cká úprava Simon Blind Náklad dle poètu ètenáøù Vydání první
