Výukové materiály
Název: Kape ti na karbid? Téma: Organické plyny Úroveň: střední škola Tematický celek: Látky a jejich přeměny, makrosvět přírody Předmět (obor): chemie Doporučený věk žáků: 16–18 let Doba trvání: 2 vyučovací hodiny laboratorní práce Specifický cíl: naučit žáky naplánovat a provést badatelskou činnost a vyhodnotit její výsledky
Seznam potřebného materiálu: Demonstrační experiment 1 Pomůcky: skleněná vana, kádinka, stojan, klemy, gumová hadice, zdroj plynu, špejle, zápalky Chemikálie: 15–20 g jemně nastrouhaného mýdla, 40 g sacharosy, jar, voda Příprava ethynu Pomůcky: dělicí nálevka, frakční baňka, hadice, skleněná špička, vana, odměrný válec, zkumavky, zátky, další chemické sklo (čím více, tím lépe) Chemikálie: karbid vápníku, voda, chlorid sodný Demonstrační experiment 2 Pomůcky: plechovka od nápoje, vosk, azbestová síťka, hrot na propíchnutí, trojnožka, zápalky Chemikálie: připravený ethyn
Seznam praktických (badatelských) aktivit: Vyvozování poznatků z pozorovaného experimentu Navržení a konstrukce aparatury pro jímání plynů
Anotace: Jako motivace byl zařazen působivý demonstrační experiment s methanem. Z nabídky žáci vyberou jednu z hypotéz, která experiment vysvětluje. V rámci vlastního laboratorního cvičení žáci připravují ethyn. Vlastní badatelská činnost se skládá z návrhu a konstrukce aparatury pro jímání plynu. Na závěr laboratorních prací je jako odměna zařazen druhý zajímavý demonstrační experiment.
Harmonogram výuky:
Úvod do tématu – motivace
Demonstrační experiment – Hořící ruce
Předlaboratorní příprava
Práce s textem; Křížovka
Praktická (badatelská) činnost
Sestavení aparatury pro jímání plynů; příprava ethynu
Vyhodnocení výsledků
Otestování čistoty najímaného ethynu
Prezentace výsledků
náplň práce
Závěrečná diskuze o laboratorní práci: Co se žákům podařilo. Co je překvapilo.
Domácí úkol pro žáky:
potřebné vybavení a pomůcky
činnost učitele
činnosti žáků
5 min. příprava 10 min. vlastní provedení
Skleněná vana, kádinka, stojan, klemy, gumová hadice, zdroj plynu, špejle, zápalky; mýdlo, sacharosa, jar, voda
Provede demonstrační experiment, řídí diskuzi.
Vytvářejí vlastní hypotézy, vyvozují poznatky z pozorovaného experimentu.
5 min. 5 min.
Pracovní listy pro žáky
Odpovídá na případné otázky.
Čtou zadaný text, ptají se, řeší úkoly v pracovním listě.
30 min.
Chemické sklo pro tvorbu aparatury, další sklo; Pracovní list pro žáky
Zodpovídá otázky. Vysvětluje zásady správné aparatury.
Sestavují aparaturu pro jímání plynu, diskutují o problémech. Vyvíjejí ethyn.
Kahan, zkumavky s připraveným ethynem
Dohlíží na provedení experimentu.
Zapalují připravený ethyn.
čas
30 min.
5 min.
5 min.
Pracovní listy
Není.
Klade žákům kontrolní otázky, vyhodnocuje správnost odpovědí.
Formulují závěry laboratorní práce.
Přípravy pro učitele Úvod do tématu – motivace Demonstrační experiment 1: Hořící ruce Tuto aktivitu je vhodné zařadit za úvodní hodiny o organických látkách, až se žáci naučí základní vlastnosti organických látek a organické názvosloví, rozdělení a vlastnosti základních uhlovodíků. Případně jako motivační součást úvodu do organické chemie. Cílem aktivity je upevnit poznatky o základních vlastnostech uhlovodíků, propojit teoretickou látku s reálným světem a motivovat žáky ke studiu chemie. V rámci demonstračního experimentu je žákům nadnesen následující problém: Mýdlový roztok bude probubláván zemním plynem ze školního rozvodu. Zemní plyn obsahuje 96,5 % methanu, 2,6 % ostatních uhlovodíků a 0,9 % nehořlavých složek. Co se stane, když vzniklé bubliny, vzniknou-li vůbec nějaké, budou sebrány a zapáleny hořící špejlí na učitelově ruce? Spálí se učitel? Svůj názor zdůvodněte. Každý žák bude mít nejprve dvě minuty na vytvoření vlastního názoru. Může si dělat poznámky, ale nesmí mluvit. Poté žáci ve dvojicích vytvoří během dalších dvou minut společnou hypotézu. Po uplynutí dané doby budou žákům představeny následující čtyři hypotézy a jejich úkolem bude se pro jednu rozhodnout, nebo navrhnout a prosadit vlastní hypotézu. Učitel zapíše na tabuli, kolik dvojic si jednotlivé hypotézy vybralo.
Hypotéza 1: Methan se stejně jako mnoho základních uhlovodíků velmi dobře rozpouští ve vodě. Z tohoto důvodu se budou tvořit velmi malé nebo žádné bubliny, které po zapálení shoří tak rychle, že se učitel nespálí. Hypotéza 2: Methan se stejně jako mnoho základních uhlovodíků ve vodě nerozpouští, a proto se zachytí na hladině v bublinách. Sebrané bubliny po zapálení na učitelově ruce vybuchnou. Jelikož exploze je velmi rychlý děj, tak se učitel nepopálí. Hypotéza 3: Methan se stejně jako mnoho základních uhlovodíků ve vodě nerozpouští, a proto se zachytí na hladině v bublinách. Sebrané bubliny po zapálení na učitelově ruce vzplanou mohutným plamenem, ale učitel se přesto z nějakého důvodu nepopálí. Hypotéza 4: Methan se stejně jako mnoho základních uhlovodíků ve vodě nerozpouští, a proto se zachytí na hladině v bublinách. Sebrané bubliny po zapálení na učitelově ruce vzplanou mohutným plamenem a učitel se bezpochyby popálí, ale nepřizná to. Učitel provede demonstrační experiment Hořící ruce (popsán níže). Následně bude s žáky diskutovat, co lze z pozorovaného experimentu vyvodit, a tak se společnými silami doberou ke správnému řešení. Správná je hypotéza 3. Hypotéza 1 je nesprávná, protože se methan ve vodě nerozpouští, jedná se
o nepolární látku. Hypotéza 2 není možná vzhledem k uspořádání experimentu. Exploze methanu by nastala za poměru vzduchu a methanu, který není možný v tomto uspořádání experimentu. Hypotéza 3 je správná. Hypotéza 4 je také někdy správná, záleží na šikovnosti operátora. Pakliže učiteli navržené hypotézy nevyhovují, může si je jakkoliv upravit.
Vlastní provedení experimentu Hořící ruce Pomůcky: skleněná vana, kádinka, stojan, klemy, gumová hadice, zdroj plynu, špejle, zápalky, mýdlo, sacharosa, jar Postup: Nastrouháme 15 g mýdla a rozmícháme ve vaně v 1600 ml vody. V kádince rozpustíme 40 g sacharosy a vzniklý roztok přilijeme do vany. Přilijeme 20 ml jaru. Roztok promícháme a vyzkoušíme, zda se dobře tvoří bubliny. V případě, že ne, je možné přidat jar nebo jiný detergent, který podpoří tvorbu bublin. Hadici v digestoři, nebo na dobře odvětrávaném místě, napojíme na zdroj plynu a upevníme ji pevně do stojanu tak, aby bylo ústí ponořeno ve vaně. Plynem probubláme roztok a vzniklé bubliny sebereme. V dlaních nám musí zbýt trochu tekutiny. Hořící špejlí bubliny na ruce zapálíme. Chceme-li mít bubliny v obou rukách, poprosíme o zapálení pomocníka. Učitel i pomocník musí pracovat v ochranných brýlích a plášti (pozor na rukávy). Pokus si mohou vyzkoušet i žáci, je však nutné, aby si pořádně namočili celé ruce do mýdlové vody a chránili je tak před popálením. Pozorování: Bubliny po zapálení okamžitě vzplanou. Čím více bublin nabereme, tím větší bude plamen. Plamen hoří několik málo vteřin (2–5 vteřin). Jelikož je plyn lehčí než vzduch, plamen stoupá a ruce nezasáhne, ruka je také navíc chráněna mýdlovým roztokem. Vysvětlení: Průměrná molární hmotnost vzduchu je přibližně 28,9 g.mol-1, molární hmotnost methanu je přibližně 16 g.mol-1. Methan tvoří majoritní složku zemního plynu, a protože jeho molární hmotnost je významně menší než průměrná molární hmotnost vzduchu, je lehčí než vzduch a stoupá. Ostatní plyny obsažené v zemním plynu můžeme vzhledem k jejich malému množství zanedbat. V důsledku stoupajícího hořícího methanu nejsou ruce zasaženy plamenem. Mýdlo, jar a sacharosa se přidává do roztoku kvůli lepší kvalitě bublin, v případě barevného mýdla i pro efekt. Rovnice hoření methanu: CH4 (g) + 2 O2 (g) → CO2 (g) + 2 H2O (g)
Obr. 1: Mýdelný roztok probublaný zemním plynem
Obr. 2: Zemní plyn hořící na ruce
Obr. 3: Pro svou práci „zapálený“ učitel
Předlaboratorní příprava Žáci si přečtou úvodní text o acetylenu a vyluští křížovku (viz pracovní listy pro žáky). Řešení: 1. kahan, 2. oxidace, 3. methan, 4. proton, 5. hydrargyrum, 6. kyslík, 7. válec, 8. suspenze
Praktická badatelská činnost (laboratorní práce) Následuje samotná laboratorní práce, při níž mají žáci za úkol ethyn připravit. Nejdříve se však pokusí samostatně navrhnout a sestavit aparaturu pro jímání plynu. Učitel jim proto před hodinou na pracovní stoly připraví potřebné laboratorní sklo. V pracovním listu jsou uvedeny některé vlastnosti ethynu, které by měly žákům pomoci při sestavování aparatury. Učitel může pomoci žákům i tím, že jim před sestavováním aparatury ukáže karbid vápenatý, aby věděli, s čím budou vlastně pracovat. Pomůcky: dělicí nálevka, frakční baňka, hadice, odvodná trubička, vana, stojan, držáky a klemy a případně další chemické sklo, které žáci znají a mají k dispozici v laboratoři. (Pokud učitel chce, aby výběr nádobí nebyl tak návodný.) Žáci mají 15 minut na navrhování a sestavování aparatury. Úkolem učitele v této době je sledovat, jak si žáci počínají, případně zodpovídat dotazy, neměl by však do jejich práce příliš zasahovat. Po 15 minutách budou žáci prezentovat svoje aparatury před ostatními. Žáci by měli diskutovat o nedostatcích jednotlivých aparatur a společnými silami (teď už i s pomocí učitele) vybrat nebo sestavit správnou aparaturu pro jímání plynu (viz následující obrázky). Poté budou žáci připravovat ethyn podle návodu v pracovním listu.
dělící nálevkasnasycenýmroztokemNaCl
frakční baňkasCaC2
válecprojím ání plynu vanasvodou
hadiceseskleněnoutrubičkou
Obr. 4: Aparatura pro jímání plynu
Obr. 5: Aparatura pro jímání acetylenu – plnění plechovky pro demonstrační pokus
Demonstrační experiment 2: Vystřelení plechovky Na závěr laboratorní práce předvede učitel demonstrační pokus (explozi ethynu v plechovce) a shrne celou laboratorní úlohu. Metodou otázek a odpovědí pomáhá žákům zformulovat závěry práce. Pomůcky: plechovka od nápoje, která je na dně propíchnutá a tento otvor je zakapán voskem, stará azbestová síťka, trojnožka Postup: Učitel si naplní plechovku ethynem. Poté ji dnem nahoru opatrně postaví na trojnožku se starou azbestovou síťkou (ta musí být umístěna mimo aparaturu pro jímání ethynu, aby nedošlo k explozi) rychle odstraní voskovou zátku a unikající plyn zapálí. Poodstoupí. Učitel pracuje po celou dobu v ochranných brýlích a zajistí dostatečný odstup žáků od demonstračního experimentu. Pozorování: Ethyn hoří klidným svítivým plamenem za vzniku podlouhlých sazí, po určité době dojde k explozi ethynu, která plechovku vymrští do vzduchu. Jelikož dochází k prudké explozi, je vhodné používat starou azbestovou síťku, která se může poničit. POZOR! Je důležité, aby v plechovce byl pouze ethyn, proto je nutné ji při přípravě ethynu řádně naplnit vodou (viz obr. 5), poté ethynem a manipulovat s plechovkou co nejrychleji. V opačném případě může dojít k okamžité explozi při zapalování plechovky. Vysvětlení: Ubývající ethyn je spodním otvorem doplňován vzduchem. V okamžiku, kdy je poměr acetylen vzduch přibližně 1 : 1, dojde k explozi a plechovka vyletí do vzduchu.
Závěrečné poznámky Jiné varianty a další možné úpravy či doporučení: Někdy není nutné použít nasycený roztok chloridu sodného kvůli nízké reaktivnosti karbidu vápníku, a proto postačí pouze voda. Problémem mohou být nečistoty v karbidu (arsiny, fosfiny), které způsobují nepříjemný zápach. To je možné vyřešit zařazením dvou promývaček do aparatury, nebo pokus provádět v digestoři. V první promývací baňce je umístěn 1% roztok KMnO 4, který zachytí nečistoty. Ve druhé pak 10% roztok NaOH, který plyn promývá a vysouší. Závěrečný demonstrační experiment se dá provést i jinak. Do plechovky od piva bez víčka nalijte trochu vody, vhoďte malé množství karbidu a přiložte opakovaně k otvoru hořící špejli. Karbid se prodává jako prostředek pro hubení krtků. Učitel tak demonstruje, co se děje u krtka v noře po „odpálení“ karbidu. Pokus provází jemný česnekový zápach, který krtka odpuzuje. Pokud v laboratoři není zaveden zemní plyn, lze pro demonstrační pokus Hořící ruce použít stlačený propan-butan v ocelové láhvi (lze zakoupit v drogerii).
Reflexe po hodině: Závěrečná laboratorní činnost žáků (zapalování najímaného ethynu v demonstrační zkumavce) by měla vždy probíhat pod dozorem vyučujícího. Demonstrační experimenty, které jsou součástí tohoto materiálu, jsou velmi dobrou motivací. Zvláště, když si někteří žáci vyzkouší pokus Hořící ruce sami.
Navazující a rozšiřující aktivity: Zařazení promývačky, odvození jejího zapojení a vysvětlení její funkce může být zajímavým rozšířením laboratorní úlohy. Další rozšíření mohou být založeny na reakcích ethynu, např. příprava acetylidu stříbrného. Zaváděním ethynu do bromové vody je také možné dokázat trojnou vazbu v jeho molekule. Žáky by také mohlo zajímat fungování lampy karbidky. Pokud učitel nemá tuto lampu k dispozici, může žákům ukázat alespoň obrázek stažený z internetu.
