21.6.2011
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Modul 03 - TP
ing.Jan Šritr
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
2
1
21.6.2011
píst
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
3
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
4
2
21.6.2011
Motor – stroj, který přeměňuje jeden druh energie na mechanickou práci
Spalovací motor – tepelný stroj, který spalováním paliva získává tepelnou energii, která se v pracovním prostoru mění v tlakovou energii plynu a ta se převádí na mechanickou práci Základní rozdělení spalovacích motorů: - pístové spalovací motory – s přímočarým pohybem pístu – s krouživým pohybem pístu WANKEL - spalovací turbíny - reaktivní motory – proudové – raketové Pístové stroje
ing.Jan Šritr
5
Rozdělení pístových spalovacích motorů: • podle způsobu zapalování: - zážehové = BENZÍNOVÉ - směs vzduchu a paliva se zapálí elektrickou jiskrou - vznětové = NAFTOVÉ - do vzduchu zahřátého stlačením se vstřikuje palivo, které se teplem vznítí • podle uspořádání oběhu: - dvoudobé – 2D - celý pracovní oběh probíhá během 2 zdvihů pístu ( 1 otáčka klik. hřídele ) - čtyřdobé – 4D - celý pracovní oběh probíhá během 4 zdvihů pístu ( 2 otáčky klik. hřídele ) • podle počtu a uspořádání válců: - jednoválcové - víceválcové – řadové – vidlicové – do V – s protilehlými písty – hvězdicové Pístové stroje
ing.Jan Šritr
6
3
21.6.2011
• podle chlazení : - vzduchem - kapalinou - kombinované • podle druhu paliva: - na kapalné palivo - na plynné palivo - vícepalivové Hlavní části spalovacích motorů: • pevné - tvoří základ pro uložení pohyblivých částí - blok válců (motoru) - kliková skříň - hlava válců - spodní víko motoru - víka, kryty, těsnění • pohyblivé - klikový mechanismus (klik. ústrojí) - rozvodový mechanismus Pístové stroje
ing.Jan Šritr
7
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
8
4
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
9
Loď používá největší motor svého druhu na světě, který byl kdy postaven. Motor Wärtsilä-Sulzer RTA96-C je přeplňovaný diesel, dvoutaktní 14-ti válec s technologií Common-Rail. Motor má hmotnost 2 300 tun, při 102 otáčkách za minutu dává výkon 84.42 MW (114,800 koní). Každou hodinu spotřebuje okolo 13,7 tun paliva
Rozměry plavidla délka: 397 metrů šířka: 56 metrů výška: 30 metrů maximální ponor: 15,50 metrů Rychlost - 25,5 uzlů (47.2 km/h) Celková váha (tun) - 170.794 Max hmotnost nákladu (tun) - 151.687
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
10
5
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
11
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
12
6
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
13
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
14
7
21.6.2011
Výkon motoru lodi je roven výkonu 1.150 běžných osobních automobilů o výkonu 74 KW. Každých 66 km vydá 1 kWh na 1 tunu nákladu. Jumbo Jet spotřebuje stejné množství energie na 1 tunu nákladu za 0,5 km. Kotva lodi váží 29 tun (= hmotnost pěti dospělých slonů afrických). Loď ujede přibližně 170 000 námořních mil ročně, což je jako obeplout Zemi 7,5 krát. Pokud se při plné kapacitě přeložily všechny kontejnery na vlak, dosáhl by délky 71 km. Loď je vybavena potrubím o celkové délce 40 km. Loď recykluje odpad pro výrobu tepelné energie. Tímto dosahuje úsporu energie rovnající se roční spotřebě 5 000 evropských domácností. Nově vyvinutý silikonový nátěr v místech ponoru umožňuje roční úsporu 1 200 tun motorové nafty. Pístové stroje
ing.Jan Šritr
15
• příslušenství motoru 1) palivová soustava
2) mazací soustava 3) chladící soustava 4) zapalování 5) příprava směsi, odvod spalin
1) Palivová soustava a) zážehové motory - slouží k přípravě směsi benzínu a vzduchu - nádrž - filtr paliva - palivové čerpadlo - potrubí - karburátor nebo vstřikovací zařízení Pístové stroje
ing.Jan Šritr
16
8
21.6.2011
b) vznětové motory - slouží k dávkování, dopravě a rozprašování paliva do spalovacího motoru - nádrž - filtr paliva - palivové čerpadlo - potrubí - vstřikovací zařízení - vstřikovací ventil - vratné potrubí - vstřikování • přímé – palivo se vstřikuje přímo do pracovního prostoru válce • nepřímé – palivo se vstřikuje do komůrky v hlavě válce
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
17
Do karburátoru přichází vzduch (modrá šipka). Ve zúženému místě (1), zvaném difuzor, vzniká podtlak, který nasává palivo z emulzní trubice (2). Tryska (3) připouští palivo z plovákové komory (4) s plovákem (5), který se stará správnou výši hladiny v emulzní trubici. Plovák má jehlový ventil v přívodu paliva (6), který se otvírá při poklesu hladiny paliva. Pístové stroje
ing.Jan Šritr
18
9
21.6.2011
Vstřikování paliva
•Myšlenka přímého vstřikování je velmi stará a v leteckém průmyslu se využívala již ve 30. letech 20. století. •V automobilovém průmyslu však ještě uběhlo hodně vody, než byl uveden na trh relativně levný a přitom spolehlivý systém. Umožňuje regulovat výkon nikoli jen kvantitou, ale též kvalitou směsi. Při malé zátěži motoru se pracuje s velmi chudou směsí, která by se obtížně zapálila. •Výhodou vpravování směsi elektronickými systémy je možnost upravovat množství vstřikovaného paliva, a tedy i volbu mezi výkonem nebo hospodárným provozem. Usnadnily se rovněž studené starty. Podle místa vstřiku se dají tyto systémy rozdělit na tři typy: •Jednobodové nepřímé •Vícebodové nepřímé •Vícebodové přímé Pístové stroje
ing.Jan Šritr
19
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
20
10
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
21
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
22
11
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
23
ing.Jan Šritr
24
Turbodmychadlo poháněné zplodinami
Rootsovo dmychadlo – poháněné mechanicky
Pístové stroje
12
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
25
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
26
13
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
27
2) Mazací soustava • Dvoudobé motory - mazání směsí – - mazací olej se přidává do paliva, směsí je mazáno klikové ústrojí a píst s válcem - poměr maziva v palivu 1 : 30 až 1 : 50 • Čtyřdobé motory - mazání tlakové – (oběhové) - mazivo se nasává čerpadlem z nádrže a je vytlačováno přes čistič k jednotlivým mazacím místům - olej zároveň pomáhá chladit kritická místa
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
28
14
21.6.2011
Mazací soustava - slouží k dávkování, čištění a dopravě oleje do všech ložisek a třecích ploch motoru. Skládá se z: - olejového čerpadla - filtru - olejových kanálů - kontrolního spínače - zásobní nádrže (ve spodním víku motoru) -přepouštěcího ventilu - vypouštěcího a nalévacího otvoru
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
29
1 - Plnící hrdlo ve víku hlavy 2 - Zásoba oleje ve spodním víku 3 - Sací koš čerpadla 4 - Olejové čerpadlo 5 - Hlavní tlakový rozvodný olejový kanál 6 - Kanály k přímému mazání klikového a vačkového hřídele, ojnic, vahadel a ventilů, rozvodových kol a řetězu 7 - Čistič oleje (nádoba a čistící vložka) 8 - Odtok čištěného oleje do motoru 9 - Spínač k signalizaci tlaku oleje 10 - Bezpečností ventil (uzavírací šroub je vně bloku motoru) 11 - Přepouštěcí komůrka v čepu vačkového hřídele k pulsačnímu mazání vahadel a ventilů 12 - Mazací otvor vahadel 13 - Ostřikovací otvor ojnic k mazání válců a pístů 14 - Mazací šroub (tryska) mazání rozvodových kol a řetězu 15 - Volný odkap oleje z mazání vahadel a ventilů a mazání ventilových tyček a zdvihátek
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
30
15
21.6.2011
1 - hadice odsávání olejových par do tělesa čističe vzduchu 2 - uzávěr plnícího hrdla oleje 3 - měrka hladiny oleje 4 - tlakový spínač 5 - čistič oleje 6 - pojistný ventil čističe 7 - kanál k čističi 8 - redukční ventil 9 - olejové čerpadlo 10 - sací hrdlo se sítem 11 - výpustný otvor 12 - přepážka 13 - spodní víko motoru
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
31
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
32
16
21.6.2011
3) Chladící soustava - v pracovním prostoru válce dosahují teploty až 2000°C - při teplotě stěn válce vyšší než 250°C dochází k rozkladu oleje, při teplotě nižší než 75°C dochází ke kondenzaci vodní páry ze vzduchu - nejvýhodnější provozní teplota stěn válce motoru je 170 190°C → tuto teplotu udržujeme chlazením Chlazení • vzduchové • kapalinové Vzduchové chlazení - válec a hlavy válců žebrované, vzduch proudí mezi žebry a odvádí teplo - provedení: • přirozené (náporové) → motocykly • nucené → ventilátor doplněný vhodnou kapotáží pro usměrnění proudu vzduchu – přetlakové (ventilátor před válci – účinnější) – podtlakové (ventilátor za válci)
- výhody
- nevýhody Pístové stroje
- nižší váha motoru - jednodušší údržba a obsluha - větší pohotovost v zimě - vyšší spolehlivost - vyšší hlučnost motoru - vyšší teplota motoru ing.Jan Šritr
33
Kapalinové chlazení - chladící kapalinou je voda s přídavkem nemrznoucí směsi ( Fridex apod. ) - motory mají dvojité stěny válce, rovněž v hlavách válců jsou dutiny - chlazení: • samočinné → bez čerpadla ( způsobeno rozdílem hustoty teplé a studené kapaliny) • nucené → s čerpadlem ( čerpadlo, chladič, termostat, vyrovnávací nádoba ) – přetlakové – atmosférické (je třeba doplňovat) - výhody
- nevýhody
Pístové stroje
- tišší chod motoru - větší účinnost chlazení - možnost využití ohřáté pracovní kapaliny k vytápěn vozu - rovnoměrnější rozložení teplot - vyšší váha motoru - složitější údržba a obsluha ing.Jan Šritr
34
17
21.6.2011
1 – vypouštěcí kohout 2 - těsnění hlavy válců 3 - hlava válců 4 - otvor rozváděcího potrubí 5 - rozváděcí potrubí 6 - termostat 7 - odváděcí potrubí 8 - přepouštěcí kanál 9 - oběžné kolo čerpadla 10 – řemenice 11 - ventilátor 12 - chladič 13 - výpustný kohout 14 - přívodní potrubí 15 - blok válců 16 - uzávěr chladiče 17 - hadice 18 - uzávěr nádržky 19 - vyrovnávací nádržka 20 - značka "MIN„
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
35
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
36
18
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
37
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
38
19
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
39
ing.Jan Šritr
40
3) Příprava směsi a odvod spalin
Pístové stroje
20
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
41
Výfuk obecně slouží k odvodu spálených plynů z motoru a také k podstatnému snížení hluku motoru. Při hoření paliva vznikají ve spalovacím prostoru plyny o vysoké teplotě a tlaku, které je nutné rychle odvést. Běžný výfuk se skládá : • ze sběrného potrubí • z turbodmychadla (účelem je zvýšení výkonu motoru) • katalyzátoru (slouží ke snížení emisí škodlivin) • rezonátoru (vyrovnává tlakové rázy v potrubí) • tlumiče pro snížení úrovně hluku • spojovacího potrubí • pružných závěsů
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
42
21
21.6.2011
1 - příruba ke sběrnému potrubí, 2 - lambda sonda, 3 - třícestný katalyzátor, 4 - naznačení chemické činnosti katalyzátoru, 5 - expanzní komora prvního (předního) tlumiče, 6 - dvojitý plášť s izolační vrstvou, 7 - tlumicí prvky druhého (zadního tlumiče), 8 - dvojitý plášť s izolační vrstvou, 9 - vyústění výfuku Pístové stroje
ing.Jan Šritr
43
Za sběrným potrubím je umístěn dnes už vždy katalyzátor. Slouží ke zmírnění toxicity výfukových plynů. Vytváří sice další zpětný tlak na motor ( kolem jedné desetiny atmosféry), ale je dnes vyžadován pro splnění emisních norem. Běžný katalyzátor se nazývá trojcestný a znamená to, že způsobuje tři chemické procesy: redukce oxidu dusného na kyslík a dusík : 2NOx → xO2 + N2 oxidace oxidu uhelnatého na oxid uhličitý: 2CO + O2 → 2CO2 oxidace nespálených uhlovodíků (HC) na oxid uhličitý a vodu: CxHy + nO2 → xCO2 + mH2O Životnost katalyzátoru se pohybuje v rozmezí 80-150 tis. km. Po určitém kilometrovém průběhu přestává pracovat a musí se vyměnit. Pro výměnu lze použít univerzální katalyzátor, který má stejnou funkci a konstrukci.
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
44
22
21.6.2011
Katalyzátor se používá u zážehových motorů proto, že je prakticky nemožné nalézt složení směsi, která by dala vysoký výkon, ale při jejím spálení by vznikalo nejméně škodlivin. Na nosiči (jemná struktura s velkým povrchem – plochou) z keramiky nebo oceli je tenká katalytická vrstva (platina – oxidační, rhodium redukční), která při provozní teplotě (400 – 800 °C) umožní oxidaci CO a HC na CO2 a H2O a redukci NOX na N2
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
45
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
46
23
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
47
Kapalina se dopravuje tlakem a vratným pohybem pístu ve válci Mechanická energie se mění přímo v tlakovou energii kapaliny Funkce – doprava kapaliny do vyššího místa, zvýšení tlaku
Výhody – vyšší účinnost, samonasávací schopnost, necitlivost k tlakovým změnám, čerpání kapalin s větší viskozitou Nevýhody – větší rozměry a větší pořizovací a udržovací náklady než odstředivá čerpadla Použití -
Pístové stroje
menší objemové průtoky, vyšší tlaky (15-50 Mpa) ing.Jan Šritr
48
24
21.6.2011
Pístová čerpadla slouží k dopravě a k tlakování kapalin a hydrosměsí (kapaliny a tuhé látky). Princip činnosti všech pístových čerpadel je zhruba stejný a to: Vzniklým podtlakem dojde k nasátí určitého objemu kapaliny do pracovního prostoru čerpadla (uzavřeného), pohybem pístu dojde k natlakování tohoto objemu kapaliny a následuje vytlačení natlakované kapaliny mimo čerpadlo. Hlavní funkční části pístových čerpadel se dají rozdělit na základní oblasti a to na:
1) Sací část sací koš zpětná klapka sací potrubí sací ventil
2) Pracovní část pracovní komora ve tvaru válce příslušný druh pístu
3) Výtlačná část výtlačný ventil výtlačné potrubí vzdušník – tlaková nádoba, která vyrovnává tlakové rázy kapaliny vycházející z čerpadla
4) Ostatní příslušenství pohonná jednotka spojka převodovka klikový mechanismus uložení celého systému – FRÉMA
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
49
Všechna pístová čerpadla patří do skupiny tzv. objemových čerpadel (stlačujeme a vytlačujeme konstantní objem kapaliny). Druhy pístových čerpadel: Podle konstrukce a principu činnosti mezi pístová čerpadla patří: jednočinná dvojčinná diferenciální zdvižná axiální
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
50
25
21.6.2011
Jednočinné pístové čerpadlo
Qv
S L n
v
2
D L n v 4 D2 D n 4 4Qv D 3 n
v
v
Volí se:
L/ D n 2 6 (8) s
pv 1
0,1-2 0,8-2
2-10 2-4
10-20 20-30 3-5 4-7
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
51
Dvojčinné pístové čerpadlo
Qv
4
(2 D 2 d 2 ) L n D2 4
1,85 D
3
D n
v
v
4Qv 1,85
n
v
Volí se:
Sd Pístové stroje
15% SD ing.Jan Šritr
52
26
21.6.2011
Diferenciální pístové čerpadlo
1 S D L (S D Sd ) L 2 1 D2 L (D2 d 2 ) L 2 4 4 d
D 2
D
Výpočet rozměrů jako jednočinné čerpadlo
2 2
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
53
Zdvižná čerpadla dvojzdvižné
jednočinné Pístové stroje
diferenciální ing.Jan Šritr
54
27
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
55
Ostatní hydrostatická čerpadla přímočaré
tlakové ruční
pístové axiální
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
56
28
21.6.2011
Ventily talířový
Pístové stroje
kulový
ing.Jan Šritr
57
kuželový
prstencový
záklopkový
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
58
29
21.6.2011
Vysokotlaká čerpadla na dopravu čistých médií - vod, olejů, emulzí a jiných požadovaných kapalin. Jsou určena jako zdroj tlaku v hydraulických obvodech tvářecích strojů, tlakových stanicích, na zatláčení vod do vrtů na naftových polích, destrukci betonových ploch, čištění či řezání různých materiálů apod. Pístové stroje
ing.Jan Šritr
59
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
60
30
21.6.2011
Čerpací stanice
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
61
Hgs – geodetická sací výška Hgv – geodetická výtlačná výška Hd - geodetická (dopravní) výška
Hd= Hgs+ Hgv
Hs(v) – ztráty prouděním v sacím (výtlačném) potrubí Hman – manometrická výška Hman= Hd+ Hs+ Hv Účinnost:
objemová
v
Qv / Qt
hydraulická
h
Y / Yi
mechanická Příkon čerpadla Pístové stroje
Pp
Qv
Y
v
0,98
h
0,96 0,97
m
0,97 0,98
W ing.Jan Šritr
62
31
21.6.2011
viz Hydrodynamika
(Jkg-1)
Měrná energie Y = Ys + Yv Měrná energie sací a výtlačná 2
cs p Hs 2 cv2 cs2 g Hv 2
Ys
H gs g
Yv
H gv
p pv
pa
ps
pa
Ztráty v potrubí a místní
Yzs ( zv ) Re
ls ( v ) cs2( v ) d s (v)
c d
Pístové stroje
L
cs2( v )
2 64 Re
2 T
0,3164 4 R e ing.Jan Šritr
63
ing.Jan Šritr
64
p – V diagramy
Pístové stroje
32
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
65
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
66
33
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
67
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
68
34
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
69
Pístové kompresory •V pístových kompresorech se pohybují písty ve válcích lineárně protiběžně. Pohon pístů se všeobecně děje klikovým ústrojím s klikovou hřídelí a ojnicemi, přičemž na jednom klikovém čepu může být uspořádáno až 5 ojnic. •Řízení sání a výtlaku vzduchu se děje samočinně otvíranými a zavíranými ventily. •Pístové kompresory jsou jedno i víceválcové, stojaté či do "V", nebo do "W". •Dále se pístové kompresory rozeznávají podle počtu stlačovacích stupňů.
•Na obr. je vzduchem chlazený čtyřválcový, dvoustupňový pístový kompresor. Má 4 ojnice na jednom čepu klikové hřídele. Tři písty pracují paralelně jako první stlačovací stupeň, čtvrtý (levý) válec jako druhý stlačovací stupeň. Na příkladu dvouválcového kompresoru do "V" si lze objasnit rozdíl mezi jednostupňovým a dvoustupňovým stlačováním stejně jako si lze přesněji vysvětlit samotný postup stlačování. V jednostupňovém provedení by měl zobrazený kompresor vlevo stejně velký válec jako vpravo a vzduch nasávaný a na konečný pracovní tlak stlačený oběma válci by se vytlačoval společným tlakovým potrubím.
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
70
35
21.6.2011
Při sestupném
V zobrazeném dvoustupňovém provedení se vzduch stlačí v prvním válci (4) na mezitlak (5) a po ochlazení v mezichladiči se v druhém válci (6) stlačí na konečný pracovní tlak. Velikost mezitlaku stanoví konstrukčně pevně vzájemný poměr průměrů válců. Průměr válce druhého stupně je vždy podstatně menší než průměr válce prvního stupně, protože předstlačený vzduch na vstupu do druhého stupně má podstatně menší objem. Na obrázku jsou vyznačené sací ventily (2) a výtlačné ventily (3).
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
71
Maximální možné zvýšení tlaku v jednom stupni je u pístových olejem mazaných vzduchových kompresorů omezeno maximálními přípustnými konečnými teplotami stlačení (stanovenými v Předpise zabránění nehod = UVV VBG 16 mezi 160 a 220 °C, podle provozních podmínek). Na základě těchto teplotních omezení vzniklo toto hrubé přiřazení nutného počtu stupňů stlačení pro dosažení žádaného konečného tlaku:
, kde K = 1,38 až 1,4
Pístové stroje
Konečný tlak (MPa)
Počet stupňů stlačování
do 1
1
0,6 až 4
2
2,0 až 25,0
3
12,0 až 35,0
4
20,0 až 45,0
5
ing.Jan Šritr
72
36
21.6.2011
Vzduch ohřátý stlačováním se ochlazuje v chladičích zařazených za jednotlivými stupni kompresoru. Podmíněno fyzikálně se celá energie nutná k pohonu kompresoru mění v teplo, které se musí odvést. Kompresory jsou chlazené buď vzduchem či vodou. Počet chlazených vzduchem převažuje, protože jsou konstrukčně jednodušší. V ovzduší je obsažena vzdušná vlhkost. Ta může při stlačování vzduchu zkondenzovat. Proto jsou nutné podle podmínek použití, včetně vícestupňových kompresorů, odlučovače k odloučení zkondenzované vody. Pístové kompresory se nejčastěji pohánějí elektromotory a spalovacími motory. Přenos výkonu mezi pohonnou jednotkou a pístovým kompresorem je buď přímou spojkou nebo pro přizpůsobení otáček nejčastěji řemenicemi s klínovými řemeny. Pístové stroje
ing.Jan Šritr
73
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
74
37
21.6.2011
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
75
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
76
38
21.6.2011
Common rail (také Common-Rail) je systém přímého vysokotlakového vstřikování nafty s tlakovým zásobníkem u vznětových motorů. Palivo vstřikované do válce pod vysokým tlakem tvoří lépe hořlavou směs, čímž se dosahuje vyšší účinnosti motoru, vyššího výkonu a točivého momentu. Důležitá je také nižší spotřeba paliva, nižší hlučnost a menší emise dieselových motorů. Oproti jiným systémům je tlak paliva vytvářen nezávisle na otáčkách motoru a vstřikovaném množství paliva a je vždy dostatečný – právě díky zásobníku tlaku.
Pístové stroje
ing.Jan Šritr
77
39
