UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI CYRILOMETODĚJSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra křesťanské sociální práce
Denisa BRAUNEROVÁ
Integrace Vietnamců v České republice Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Eva DOHNALOVÁ
Obor: Sociální a humanitární práce
OLOMOUC 2009
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem přitom jen uvedené zdroje.
V Olomouci dne 27.4.2009 Denisa Braunerová
Upřímně děkuji Mgr. Evě Dohnalové za odborné a trpělivé vedení práce, mnoho cenných rad a podnětů.
OBSAH
Úvod ..................................................................................................................... 6 1
Terminologie ............................................................................................... 7
2
Migrace Vietnamců do České republiky ................................................... 10 2.1 Příchod Vietnamců na území České republiky .............................. 10 2.2 Motivace Vietnamců pro odchod do České republiky ................... 13 2.2.1 Ekonomická migrace .......................................................... 13 2.2.2 Příchod Vietnamců do ČR z důvodů slučování rodin ........ 17 2.2.3 Jiná motivace odchodu z Vietnamu ................................... 17 2.3 Důsledky vietnamské migrace pro Českou republiku .................... 19
3
Statistika Vietnamců v ČR v současnosti .................................................. 21
4
Integrace Vietnamců .................................................................................. 23 4.1 Legislativní rámec integrace cizinců v ČR/cizinecká legislativa ... 23 4.1.1 Koncepce integrace cizinců v ČR ...................................... 24 4.1.2 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky ........................................................................................ 26 4.1.3 Jiná legislativa související s problematikou cizinců .......... 27 4.2 Institucionální rámec integrační politiky ČR ................................. 29 4.2.1 Státní správa ....................................................................... 29 4.2.2 Samospráva ........................................................................ 30 4.2.3 Neziskové organizace a jiní aktivisté ................................. 31 4.3 Indikátory integrace Vietnamců ..................................................... 32 4.4 Vybrané faktory ovlivňující integraci vietnamské menšiny do české společnosti .............................................................................................. 34
5
Postavení Vietnamců v České republice ................................................... 38
5.1 Vybraná odlišná kulturní specifika vietnamské menšiny............... 39 6
Život současné vietnamské komunity v ČR .............................................. 42 6.1 Vietnamský tisk v ČR..................................................................... 43
Závěr .................................................................................................................. 45 Anotace .............................................................................................................. 46 Použité zdroje .................................................................................................... 47 Elektronické zdroje ................................................................................. 52 Seznam použitých zkratek ................................................................................. 54 Příloha č.1 .......................................................................................................... 55
ÚVOD
ČR se, stejně jako ostatní bohatší země světa, v současné době potýká s výraznou migrací cizinců přicházejících často s vidinou vylepšení své ekonomické situace, popř. politicky uvolněnější pozice. Dlouhou dobu byla ČR pouze transitní zemí, přes kterou migranti putovali dál na západ. Po listopadu 1989 se ale se zlepšující se ekonomickou situací postupně stává cílovou zemí, kde se migranti usazují a jejich počet neustále narůstá. Tato situace přináší změny v mnoha oblastech, na které je nutné reagovat. Jedná se především o přizpůsobení opatření azylové, cizinecké a integrační politiky, ale neměly by být opomíjeny ani další oblasti jako např. osvěta v české společnosti, prevence rasismu a xenofobie apod. V tomto kontextu se téma integrace Vietnamců v ČR jeví jako důležité a aktuální.
Zvlášť
vezmeme-li
v úvahu,
že
Vietnamci
tvoří
jednu
z
našich nejpočetnějších menšin. Tato práce by měla přinést komplexní popis integračního procesu této menšiny, ve kterém hraje důležitou roli uplatnění na pracovním trhu, a zmapovat jeho úskalí i pozitivní faktory. V obecné rovině by měl popis integračního procesu obohatit téma integrace se zaměřením na ekonomickou stránku tohoto fenoménu, neboť tento aspekt hraje důležitou roli v motivaci Vietnamců k příchodu do ČR a zároveň je uplatnění na trhu práce jedním z hlavních faktorů úspěšné integrace této menšiny. Pro správné uchopení této problematiky je nejprve nutné upřesnit terminologii používanou v kontextu cizinecké problematiky a integrace. Ve druhé části je popsán fenomén migrace Vietnamců do ČR jako takový. Třetí část přináší statistické údaje o vietnamské menšině. Čtvrtá část se zabývá samotným integračním procesem. Postavení Vietnamců v ČR je popsáno v páté části a poslední část se zabývá životem vietnamské komunity. Informace pocházejí jak z odborných zdrojů o problematice menšin a cizinců v ČR a sociologických výzkumů, tak i z osobních zkušeností lidí, kteří jsou v kontaktu s vietnamskou menšinou.
6
1
TERMINOLOGIE
Cizinec – je každá fyzická osoba, která není občanem České republiky. Pro účely č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců je za cizince považována osoba, která nemá české státní občanství, nebo nemá státní příslušnost vůbec (tedy i občan Evropské unie). 1 Vstup, pobyt a vycestování z území ČR je v kompetenci Policie ČR, MV ČR a MPSV ČR. Cizinec smí pobývat na území ČR přechodně nebo trvale. Policie může z důvodů stanovených zákonem nevydat cizincům vízum k pobytu (přechodnému i trvalému). Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti se za cizince nepovažuje fyzická osoba, která je státním občanem EU a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem.2
Etnicita – souhrn kulturních, rasových, jazykových a teritoriálních faktorů, historických osudů a představ o společném původu, formulující etnické vědomí člověka, jeho etnickou identitu (souhrn vlastností a znaků vymezující etnikum).3
Integrace - jedna z forem kulturního kontaktu, primárně se týká těch cizinců pobývajících na českém území dlouhodobě či trvale. Je to dlouhodobý dvoustranný proces začleňování cizinců do struktury společenského prostředí domácího obyvatelstva, při kterém se obě strany vstupující do vzájemného kontaktu musí vzdát něčeho starého, aby zároveň získaly něco nového. Pro imigranta je důležitá určitá ochota se přizpůsobit majoritní společnosti a jejím základním normám. Tato společnost zase musí být schopna ponechat přistěhovalci přiměřený prostor pro vyjadřování svých hodnot, své kultury. Důležitá je zde rovněž připravenost občanů majoritní společnosti na přijetí imigrantů a svým chováním tak jejich integraci podporovali. Ideálem je, aby 1
Zákona č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců § 1 odst. 2. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. § 85. 3 Srov. PRůCHA, Jan. Multikulturní výchova : Příručka (nejen) pro učitele. 1. vyd. Praha : Triton, 2006. 263 s. ISBN 80-7254-866-2. S.29. 2
7
byly naplněny potřeby menšiny i většiny v nejvyšší možné míře, a tam, kde toho nelze dosáhnout, je nutné přijmout konsenzus. Všichni by měli mít stejná práva a povinnosti ve všech společenských sférách.4 Úspěšně integrovaným cizincem je míněna osoba bezproblémově adaptovaná na místní poměry, zapojená do místních sociálních struktur, ekonomicky soběstačná, mluví místním jazykem a akceptuje místní kulturní zvyky.5
Klientelismus (klientura, klientský systém) – systém založení na zprostředkovávání práce cizincům. Klientem je označována osoba, která zajišťuje odbyt většinou nekvalifikované práce v ČR. Podmínkou je pak vytvoření si mnohých kontaktů a určitého zázemí v ČR na základě předchozích pobytů. Klient má většinou řádně registrovanou společnost nebo agenturu pro zprostředkování práce či firmu na stavební a úklidové práce. Cizincům tito klienti nabízí zprostředkování práce, dopravu, ubytování apod., které hradí jednorázovým poplatkem nebo na dluh.6
Nelegální pobyt – Takový pobyt cizince, který není legální. Cizinec se může do nelegality dostat několika způsoby: zůstane v ČR i po skončení doby platnosti povolení k pobytu, nebo neuposlechne výjezdní příkaz či trest vyhoštění a nevycestuje z ČR, cizinec překročí nelegálně hranice do ČR, Jiným druhem nelegality je nelegalita zaměstnání, do které upadne cizinec, který sice má povolení k pobytu, ale nemá jiná povolení, např. pracovní.7 Mezi hlavní důvody upadání do nelegality patří zřejmě nedostatek informací, neznalost zákonů České republiky či absolutní důvěra migrantů ve
4 Srov. http://www.varianty.cz/index.php?id=20¬ion=59 [online] staženo 18.3.2009, poslední aktualizace neuvedeno. 5 Koncepce integrace cizinců 2008. [online]. Dostupné z: http://www.cizinci.cz/files/clanky/537/usneseni16022009.pdf 6 Srov. ČERNÍK, Jan. Klientský systém jako quasi-feudalismus v Česku. Multikulturní centrum Praha, 2005. Dostupné z: online http://aa.ecn.cz/img_upload/79a33131c9c4293e0fcefb50bfa263ef/JCernik_Klientura_1.pdf 7 Srov. http://www.diskriminace.info/dp-nelegalni_pobyt/#2 [online] staženo 4.3.2009, datum poslední aktualizace 31.1.2008.
8
zprostředkovatele.8 Na straně druhé je ovšem nelegální migrace podporována poptávkou zdejších zaměstnavatelů, kteří se nezdráhají levné pracovní síly nelegálních pracovníků využít. Ve srovnání se zaměstnáváním domácích pracovníků má totiž nelegální práce spoustu výhod – cizinec pracuje v sobotu i v neděli bez příplatků, nevybírá si nárok na dovolenou, vykonává i ty práce, které původně nebyly v dohodě, je nenáročný na ubytování a stravu, netrvá na zásadách bezpečnosti práce, a často bývá vysoce motivován do práce. Zaměstnavatel také nemusí platit žádné zdravotní a sociální pojištění, neodvádí za nelegální zaměstnance daně z příjmu.
Xenofobie - vyjadřuje strach z těch, kdo přichází z ciziny, z něčeho neznámého, co stojí mimo vlastní sociální útvar. Je spojena se silným heterostereotypem9 a tím i autostereotypem10. Xenofobie je základem různých nenávistných ideologií, jako je rasismus, šovinismus, nacionalismus, fašismus apod. Je také nejníže položenou základnou problémů minorit, pramení z ní pronásledování cizinců a stojí v pozadí vytváření segregovaných území. Právní definice neexistuje, protože xenofobie není jevem, který by mohlo či mělo regulovat právo – jde o pocit či postoj, nikoliv o ideologii či typ chování. V žádném vnitrostátním právním předpisu, ale ani v mezinárodní úmluvě se tento termín neobjevuje.11
8
Srov. Cizinci v České republice. Praha : Český statistický úřad, 2008. 249 s. Dostupný z WWW:
. ISBN 978-80-250-1836-1. S. 239. 9 způsob posuzování jiných na základě tradice své etnické či národnostní skupiny. 10 způsob posuzování své vlastní etnické či národnostní skupiny. 11 Srov. ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Výchova k toleranci a proti rasismu. Multikulturní výchova v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7367-182-2. S.12.
9
2
MIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY
Příchod Vietnamců na české území má dlouholetou tradici. V této kapitole jsou proto předkládány stručné informace o původu česko-vietnamských vztahů, i o současné situaci migrace Vietnamců do ČR. Zvýšená pozornost je pak věnována ekonomické migraci vietnamské menšiny a jejich důsledků pro ČR.
2.1
Příchod Vietnamců na území České republiky
Vietnamci žijí v České republice zhruba od 60.let minulého století, a proto lze říci, že mezi Českou republikou a Vietnamem se vytvořilo pevné migrační spojení. Důvodem vzniku vzájemných bilaterálních styků bylo zejména velice podobné politické uspořádání obou zemí. I přes postupně měnící se podmínky pobytu Vietnamců na našem území i určité zvyšování životní úrovně ve Vietnamu, je patrné, že hluboce historicky zakořeněné migrační tendence přetrvává stále. Československo-vietnamské vztahy před rokem 1989 byly velice intenzivní. Oficiální spolupráce začala v roce 1950 a od roku 1956 na území tehdejší Československé republiky začali přicházet první vietnamští imigranti. V rámci mezinárodní pomoci válkou postižené zemi k nám přijížděly skupinky dětí, kterým se zde mělo dostat základnímu vzdělání. Po třech letech se jich však většina vrátila do Vietnamu, a jen málokomu z nich bylo umožněno další studium. Později na základě nejrůznějších dohod12 přijížděly ročně tisíce vietnamských studentů, učňů, stážistů a dalších pracovníků. Vzdělávali se zde a pracovali zejména ve strojírenství, textilnictví, potravinářství či obuvnictví.13 K nejvyššímu nárůstu počtu Vietnamců u nás došlo v letech 1980-1990, kdy zde
12
Dohoda o vědeckotechnické spolupráci (1956), Dohoda o kulturní spolupráci (1957), Smlouva o přijímání studentů, učňů a o zaměstnávání (1973), Dohoda o odborné přípravě občanů VDR v československých organizacích (1974). 13 Srov. MÜLLEROVÁ, Petra. Stručná historie států : Vietnam. 1. vyd. Praha : Libri, 2004. 127 s. ISBN 80-7277-255-4. S. 83-84.
10
pobývalo kolem 35 000 vietnamských občanů.14 Evidenci těchto občanů vedl každý zaměstnavatel sám a informace se pak shromažďovaly po krajích.15 Hlavními důvody pro vzájemnou spolupráci obou zemí v tomto období byla zejména politická spolupráce a podpora zemí v rámci Sovětského svazu, Československo tehdy potřebovalo více pracovní síly. Za poslední důvod lze také považovat dlouhodobý válečný stav VDR, kdy se země ocitla v hluboké hospodářské krizi dopadajícím na většinu sfér (školství, zdravotnictví, průmysl apod.) Po politickém převratu v Československu v roce 1989 vzájemné vztahy ochladly a situace Vietnamců na našem území se začínala měnit. Neexistovala téměř žádná spolupráce, česká vláda se odklonila od zemí bývalé RVHP. Díky probíhající transformaci české ekonomiky a rušení závodů ztratili mnozí vietnamští dělníci zaměstnání, proto jim bylo českou vládou vypláceno odstupné a několik z nich se vracelo do Vietnamu. Velká většina z nich však využila možnosti začít u nás podnikat na živnostenský list.
Až v roce 1994 byla
podepsána další Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o odborné přípravě vietnamských občanů ve středních odborných učilištích v České republice a Dohoda o vzájemném zaměstnávání českých a vietnamských občanů. Také se v průběhu 90. let řada bývalých dělníků vracela do České republiky, aby se díky znalostem místního prostředí a jazyka uplatnila na českém pracovním trhu. V dalších letech pak byly uzavírány další ekonomické dohody16, které opět upevňovaly vzájemné vztahy obou zemí. Migraci Vietnamců do ČR v devadesátých letech lze rozčlenit do několika proudů. První proud tvoří imigranti z Vietnamu přicházející za účelem sloučení rodiny. Druhý proud pak zahrnuje Vietnamce z Německa, kde na ně byl vyvíjen nátlak na reemigraci, ze Slovenska, Polska a Maďarska. Poslední skupinkou jsou
14
Srov. BOUŠKOVÁ, Petra. Pracovní migrace v ČR. S. 34 – 35 in.: Národní diskuse u kulatého stolu na téma vztahů mezi komunitami. Odbor pro uprchlíky a integraci cizinců MV ČR. Praha, 1998. 15 Jednotlivé studie o vybraných skupinách vietnamských občanů v Československých podnicích jsou dostupné ve sbornících Etnologického ústavu AV ČR. 16 Dohoda o vypořádání vzájemných pohledávek a závazků (1996), Smlouva o zabránění dvojího zdanění a úniku daní z příjmu a z majetku (1997), Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic (1997), aj.
11
potom nelegální vietnamští migranti odkudkoliv, respektive jejich původ vzhledem k okolnostem nelze příliš zjistit. Nejčastější
formou
výdělečné
činnosti
většiny
Vietnamců
byl
v devadesátých letech stánkový prodej nejrůznějšího zboží (elektronika, obuv, oděv, aj.). V poslední době se však tendence jejich podnikání začala měnit. Spousta Vietnamců si otevírá kamenné obchody s rozmanitým sortimentem od potravin po oděvy. Další změnou je také zaměstnávání českých prodavačů ve svých obchodech, čímž vytváří nové pracovní příležitosti pro majoritní společnost. V tomto období také dochází k výrazným změnám ve struktuře vietnamské komunity. Vietnamci již nejsou koncentrováni kolem velkých továren a odborných učilišť, ale začínají být roztroušeni po celé České republice. Komunita již není tak přísně izolována od české majority, ale Vietnamci se stávají našimi sousedy, spolupracovníci, zaměstnanci, spolužáci. I když středem komunit se stávají tržnice, velkotržnice, velkosklady apod. Dalším významným závazkem ČR vůči VSR bylo v roce 2004 na poli dlouhodobé rozvojové spolupráce ustanovení VSR jednou z prioritních cílových zemí české rozvojové pomoci17. Rozvojové projekty18 většinou navazují na minulou pomoc a spolupráci bývalého Československa a Vietnamu. Podle statistik cizinecké policie počet Vietnamců pobývající v ČR postupně narůstá19. Nejnovější větev vietnamských příchozích, tzv. čerstvá vlna migrantů po roce 2000, bývá někdy ostatními Vietnamci nazývána jako ga, což v překladu znamená slepičí, tj. hloupý a naivní20. Tato skupina je také vnímána
17
Usnesení vlády ČR č. 302 z 31. března 2004 „o Zásadách české zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie“. 18 Např. „Vybudování střediska ortopedie a rehabilitace pro zdravotně postiženou mládež v provincii Bac Thai“, „Vyhledání a průzkum zdrojů pitné vody na vybraných lokalitách provincie Nghe An - Vietnam“, „Výměnná odborná stáž pracovníků státní správy“, „Revitalizace odlesněných území místními druhy jako nástroj rozvoje venkova v oblasti centrální vrchoviny Vietnamu“, „Zavedení technologie ekologického zpracování bioodpadů na organominerální hnojiva“, aj. 19 Některé statistické údaje jsou podrobněji uvedeny v kapitole 3. Statistika Vietnamců v ČR v současnosti. 20 Srov. PECHOVÁ, Eva. Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování. La Strada. 2007. Dostupný z WWW: < http://www.mkc.cz/cz/aktuality-69/migrace-z-vietnamu-do-ceske.html >. S. 18.
12
jako
nejzranitelnější
z vietnamských
migrantů
vzhledem
k potenciálním
problémům a vykořisťování.21 Vzhledem k tomu, že do ČR přijíždí stále další vietnamští občané, musí k tomu mít jisté důvody, jež je lákají vycestovat právě sem.
2.2
Motivace Vietnamců pro odchod do České republiky
Motivace Vietnamců pro migraci do ČR se během času značně vyvíjely, jiné byly v počátcích ve spolupráci v rámci socialistického bloku22, a jiné jsou dnes. Hlavním cílem této kapitoly je předložit čtenáři současné základní motivy občanů VSR pro odchod z jejich domácí země. Kapitola je rozdělena na migraci pracovní, migraci za účelem sloučení rodiny. V poslední skupině jsou zařazeny cesty za účelem studia a žádosti o mezinárodní ochranu, avšak tyto motivační faktory nehrají tak výraznou roli, jako první dva zmiňované. 2.2.1 Ekonomická migrace Na prvním místě je zmiňována motivace ekonomická, která u nově příchozích Vietnamců jednoznačně dominuje.23 Ve Vietnamu je totiž velká populace24 a není snadné najít zaměstnání s dobrým platem25, a na základě 21
Tito Vietnamci přichází většinou z ekonomických důvodů, chtějí si vydělat, ale často nerozumí češtině a mají jen velmi málo informací o ČR, její legislativě apod. Jsou tedy odkázáni na Vietnamské kolegy a pracovní agentury, které toho mohou často zneužívat ve svůj prospěch. 22 V počátcích navázání československých a vietnamských vztahů v 50. letech minulého století, lze považovat motivaci Vietnamců za účelovou a řízenou „shora“. V rámci socialistického bloku byly velmi příznivé podmínky pro vzájemnou spolupráci, která byla výhodná pro obě země. Československou potřebovalo více pracovní síly a Vietnam se nacházel v hluboké ekonomické krizi z důsledků dlouhodobého válečného stavu a ČSR tak poskytlo zemi možnost vzdělávání a školení vlastních pracovníků. Obě země také vzájemnou spoluprácí získali nová odbytiště pro své výrobky. (Srov. Kocourek, Jiří, et al S vietnamskými dětmi na českých školách. 1.vyd. Praha: H&H Vyšehradská s.r.o., 2006. 221 s. ISBN 80-7319-055-9. S. 93). 23 Srov. BROUČEK, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v České republice. Praha : Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2003. 121 s. Dostupný z WWW: . S. 21. 24 Celková hustota obyvatel Vietnamu v roce 2007 byla 257 obyvatel/km2 (Zdroj: General statistics office of Vietnam http://www.gso.gov.vn/default_en.aspx?tabid=467&idmid=3&ItemID=7354 [online] staženo 2.3.2009 , datum poslední aktualizace neuvedeno). 25 V roce 2006 byla celková nezaměstnanost ekonomicky aktivních obyvatel 4.82 % (Zdroj: Zdroj: General statistics office of Vietnam
13
zkušeností mnoha Vietnamců, kteří se vrátili zpět do vlasti26, se mnozí občané VSR rozhodnou vylepšit sobě i celé rodině ekonomickou situaci cestou do zahraničí. Zejména vysoká nezaměstnanost a bída vietnamského venkova vyhání místní občany do měst, popř. do zahraničí.27 Smysl odchodu do zahraničí za lepšími výdělky je popisován na třech rovinách – uživit na dobré úrovni rodinu, finančně zabezpečit děti a postarat se o své rodiče, kteří většinou zůstávají ve Vietnamu.28 Vietnamci, kteří se rozhodli migrovat do zahraničí za prací a lepší ekonomickou situací mají poměrně silnou podporu domácí státní politiky. Dalo by se říci, že vývoz pracovní síly do zahraničí je považován za státní politiku Vietnamu.29 Podpora pracovníků v zahraničí je zmíněna i v oficiálních vládních dokumentech, a na Ministerstvu práce, válečných invalidů a sociálních věcí30 byl zřízen Úřad pro řešení práce v zahraničí. Tento úřad ve své kompetenci vydává licence pracovním agenturám, které nabírají nové zaměstnance do zahraničí, a měl by dohlížet na jejich činnost.
http://www.gso.gov.vn/default_en.aspx?tabid=467&idmid=3&ItemID=7339 [online] staženo 2.3.2009 , datum poslední aktualizace neuvedeno) s tím, že stát neposkytuje žádné dávky pro podporu v nezaměstnanosti. Průměrný měsíční plat v roce 2004 byl asi 55 USD, kde jsou zahrnuty platy finanční i odměny v naturáliích všech pracujících občanů Vietnamu. Také je třeba podotknout, že výše platů se výrazně liší ve vietnamských firmách a ve firmách zahraničních, kde jsou výdělky značně vyšší (Srov. http://www.vietnamustrade.org/index.php?f=news&do=detail&id=35&lang=english [online] staženo 2.3.2009 , datum poslední aktualizace neuvedeno). Tyto fakta mohou mít za následek pak to, že celých 16 % všech obyvatel (žijících převážně na vesnicích) žilo v roce 2006 pod hranicí chudoby. (Zdroj: General statistics office of Vietnam http://www.gso.gov.vn/default_en.aspx?tabid=474&idmid=3&ItemID=7723 [online] staženo 2.3.2009 , datum poslední aktualizace neuvedeno). 26 Lidé ve Vietnamu si velice váží vietnamských občanů, kteří se vrátili domů, ti přinášejí většinou těžce vydělané peníze, za které začnou třeba podnikat a stanou se úspěšnými, tak se vytvořil jakýsi mýtus, že každý, kdo odejde za prací do zahraničí, zbohatne, již se ale nemluví o tom, jak těžký je život v cizí zemi, o překážkách byrokratických, kulturních, klimatických aj. 27 Srov. PECHOVÁ, Eva. Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování. S. 19-20. 28 Srov. BROUČEK, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. S. 20. 29 Důvodů pro vládní podporu pracovní migrace je hned několik – jsou ekonomicky výhodné pro stát (např. remitence - transfer peněz nebo zboží posílaných migranty, kteří pobývají v zahraničí, do země svého původu), pomáhá řešit nezaměstnanost a nekvalifikovanost zaměstnanců. (Srov. PECHOVÁ, Eva. Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování. S. 20 ). 30 Srov. Socialist republic of Vietnam, Government Web Portal http://www.chinhphu.vn/portal/page?_pageid=439,1091708&_dad=portal&_schema=PORTAL &pers_id=1091359&item_id=1091815&p_details=1 [online] staženo 2.3.2009 , datum poslední aktualizace neuvedeno.
14
Realita po příchodu ekonomických migrantů z Vietnamu do ČR však bývá většinou odlišná od představ Vietnamců.31 Je pravda, že většina z nich uvádí, že se jim v ČR žije lépe, než ve Vietnamu32, avšak musí překonat spoustu překážek od počátečního se zadlužení v zemi původu, přes vyrovnávání se s kulturním šokem v české společnosti, pocitům odloučení od rodiny zanechané ve Vietnamu,
až
po
problémy s prodlužováním pobytu, jednání
s úřady,
xenofobními reakcemi české majority apod.33 Statistiky jasně naznačují, že hlavní ekonomické aktivity jsou na základě živnostenského vietnamských
oprávnění34, ekonomických
avšak podle migrantů
Pechové
zaměstnání
je
novým trendem
v dělnické
profesi.35
Důvodem může být třeba i poněkud nejistá budoucnost podniku živnostníka. Pechová dále uvádí, že se začaly objevovat informace o problémech a úskalích při dovozu vietnamských dělníků, o neserióznosti českých i vietnamských zprostředkovatelských agentur a zkorumpovanosti úřadů.36 Hlavním problémem jsou zde zprostředkovatelské agentury, které často za přihlížení zahraničních firem své pracovníky a klienty zneužívají, až vykořisťují. Dalším nedostatkem je kompetentní pomoc Vietnamským imigrantům, zejména pak dělníkům na trhu práce, jak ze strany státu, tak nestátního neziskového sektoru. Určité organizace a instituce, které nejen Vietnamcům, ale i jiným cizincům, pomáhají řešit problémy, které tu existují. Problémem je zde nevědomost vietnamských příchozích o jejich existenci, a ti jsou pak odkázáni na svoji širokou rodinu, ale
31
„Podívejte se, jak tu žijeme, daleko se to liší od mé představy ve Vietnamu. Nemyslela jsem, že život v ČR bude takový. Ale stále se musím snažit, abych rodičům zaplatila dluh“ In: PECHOVÁ, Eva, KREBS, Michal. Zpráva z projektu Vietnamští dělníci a dělnice v českých továrnách. . La Strada, o.p.s., 2008. 91 s. Dostupný z WWW: . S. 31. 32 Srov. KOCOUREK, Jiří. Vietnamci v ČR. In: Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů. S. 54. 33 V roce 1996 hodnotilo příliv cizinců nepříznivě 81% případů, a 24% dospělé populace dokonce jako velmi nepříznivě (Srov. Gabal, Ivan. Etnické menšiny ve střední Evropě. Konflikt nebo integrace. 1.vyd. Praha: G plus G, 1999. 341 s. ISBN 80-86103-23-4. S. 74-75). 34 Zdroj: Český statistický úřad http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441251/$File/c05s92t.pdf [online] staženo 2.3.2009 , datum poslední aktualizace 23.4. 2009. 35 Srov. PECHOVÁ, Eva. Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování. S. 29. 36 Srov. Tamtéž, s. 26-30.
15
také na zprostředkovatelské agentury a tlumočníky, které nemusí mít vždy v povaze pomáhat, ale spíše ekonomicky profitovat. Další okolností, která silně ovlivnila nepříznivou situaci zaměstnávaných cizinců v ČR, byla určitě celosvětová hospodářská krize. Dochází k propouštění zaměstnanců, z nichž jsou na prvním místě cizinci.37 Hovoří se až o tisících Vietnamců38, kteří přišli o práci, nebo jim hrozí výpověď. Tímto se velice zhoršila jejich situace, nemají žádné prostředky na živobytí v ČR, ve svých domovských zemích jsou zadluženi a ve většině případů zde ztrácí legalitu pobytu. Stát zareagoval na tuto krizovou situaci cizinců spuštěním Projektu dobrovolných návratů39, kdy nabízí volné letenky na cestu domů a kapesné ve výši 500 EUR, které má právo dostat každý cizinec při splnění určitých podmínek.40 Zatím se však ukazuje, že příslušníci vietnamské menšiny, na rozdíl od Mongolů, této nabídky příliš nevyužívají. Pro příklad uvádím statistická data cizinecké policie z Jihomoravského kraje, kraje Vysočina a Zlínského kraje k 17. březnu 2009. Ode dne spuštění projektu41 požádalo o dobrovolný návrat celkem 138 cizinců, z nichž bylo 135 Mongolských občanů a pouze jeden Vietnamec, Ukrajinec a Uzbek.42 Důvodem je zřejmě jejich vysoká zadluženost ve Vietnamu43, čímž by jim hrozila vážná existenční krize, a svoji roli hraje také 37
Srov. TOMAN, Karel. V Česku jsou tisíce cizinců bez práce. Stát má problém. Člověk v tísni, o.p.s. http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=143&idArt=981 [online] staženo 12.3.2009 , datum poslední aktualizace neuvedeno. 38 Podle předsedy Česko-vietnamské společnosti přišlo do poloviny prosince o práci asi 5000 Vietnamců. (Srov. http://www.cvs-praha.cz/zpravy.php?rok=2008&clanek=113 [online] staženo 16.4.2009 , datum poslední aktualizace neuvedeno. 39 Srov. http://www.mvcr.cz/clanek/projekt-dobrovolnych-navratu.aspx [online] staženo 12.3.2009 , datum poslední aktualizace neuvedeno. Podle Zákona č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců § 123a jsou dobrovolnými návraty myšleny situace dobrovolného vycestování cizince z území České republiky do země původu nebo jiného státu, ochotného cizince přijmout. Stát může, je-li to ve veřejném zájmu a při naplnění podmínek stanovených zákonem, nést náklady spojené s dobrovolným návratem cizince. 40 V první řadě zde musí mít legalizovaný pobyt a mít v platnosti pobytové oprávnění (vízum k pobytu nad devadesát dnů nebo dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání, podnikání, účast v právnické osobě a legálně pobývající rodinné příslušníky těchto osob) či výjezdní příkaz, který se vydává po zrušení platnosti pobytového oprávnění. Cizinec není schopen si sám uhradit náklady na cestu domů z vlastních prostředků, a nebylo mu vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění. 41 Srov. http://www.mvcr.cz/clanek/informace-o-projektu-dobrovolnych-navratu.aspx [online] staženo 16. 3. 2009, datum poslední aktualizace neuvedeno. 42 Srov. http://www.policie.cz/clanek/cizinci-vyuzivaji-dobrovolnych-navratu.aspx [online] staženo 16. 3. 2009, datum poslední aktualizace neuvedeno. 43 Migrující Vietnamci museli často zaplatit vysoké částky zprostředkovatelským agenturám, aby se dostali do ČR za prací. Částky, které zaplatili vietnamští příchozí zprostředkovatelským
16
čest. Vietnamci odjíždějí do zahraničí za zlepšením své životní situace, a neúspěšný návrat by mohl znamenat zahanbení před celou rodinou.44 2.2.2 Příchod Vietnamců do ČR z důvodů slučování rodin
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území může získat cizinec, jehož manžel či nezletilé děti, popř. rodič nad 65 let věku cizince v ČR, který zde má povolení k pobytu.45 V roce 2006 takto pobývalo v ČR 45% všech Vietnamců, což má svoji souvislost i s vyšším zastoupením vietnamských dětí do 15 let.46 Podle Trung Ta Minha47 dochází ke slučování vietnamských rodin postupně. Na cestu do zahraničí za prací odchází většinou zpočátku muži, kteří ve Vietnamu zanechávají své manželky s dětmi. Manželky přilétají tehdy, až vytvoří muž v ČR určité zázemí a děti tak často vychovávají prarodiče. Když si oba manželé legalizují svůj pobyt, vytvoří určité obchodní kontakty, tak přicestují i děti. Společně pak pracují v rodinném podniku v ČR, přičemž vietnamské děti chodí do českých škol. 2.2.3 Jiná motivace odchodu z Vietnamu Kromě příchodu do ČR z důvodu vylepšení ekonomické situace či sloučení rodiny, k nám přicházejí i Vietnamci žádat o mezinárodní ochranu48, ale i studovat.
agenturám, se během roku 2008 pohybovaly kolem 10 000 USD, přičemž tamější průměrné měsíční platy v roce 2007 dosahovaly výše asi 835 USD/osobu. (Srov. http://english.vietnamnet.vn/biz/2008/11/815706/ [online] staženo 16. 3. 2009, datum poslední aktualizace neuvedeno). 44 Srov. PECHOVÁ, Eva. Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování. S.19. 45 Zákon č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. § 42a. 46 Statistické údaje o zastoupení dětí ve vietnamské populaci v ČR uvádím v kapitole 3 Statistika Vietnamců v ČR v současnosti. 47 Srov. TA MINH, Trung. Podnikání a život Vietnamců v Chebu. Cheb, 2002. 53 s. Západočeská univerzita v Plzni, fakulta ekonomická. Vedoucí bakalářské práce Dr.Ing. Jiří Hofman. Dostupný z WWW: . S.16. 48 Žádostí o udělení mezinárodní ochrany se podle Zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, §2 (3) rozumí žádost podaná cizincem, u kterého lze předpokládat, že usiluje o získání azylu nebo doplňkové ochrany v České republice.
17
Česká republika poskytuje každoročně
některým zemím,
včetně
Vietnamu, stipendia pro studium ve středisku jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy a následně pro studium na veřejné vysoké škole.49 Návrhy na udělení stipendií předkládají většinou ministerstva školství a vzdělávání dané země prostřednictvím českého zastupitelského úřadu v zemi. Zájemci pak mohou v ČR studovat technické, technologické a matematicko-fyzikální obory, lékařské a přírodovědné obory, humanitní obory, ekonomické obory či tělovýchovu a sport. V ČR tak každoročně studuje 4-6 vietnamských studentů.50 Některé české vysoké školy dokonce uzavřely i smlouvy s vietnamskými partnery o přijímání jejich studentů. Jiní vietnamští studenti k nám přicházejí studovat na vlastní náklady.51 Podle zdrojů Českého statistické úřadu52 v letech 1993 – 2005 zastoupili cizinci s vietnamským státním občanstvím šestou pozici v pořadí státních občanství žadatelů o azyl53. V těchto letech o něj požádalo celkem 4 263 osob vietnamského občanství, což představovalo 6 % všech žadatelů o azyl během daného období. Občané Vietnamu se také umístili na šesté pozici v pořadí státních občanství osob, které o azyl v těchto letech žádaly úspěšně. Během vymezeného období azyl získalo 82 cizinců vietnamského občanství, kteří představovali 5 % všech osob s přiděleným azylem v těchto letech.
49
Srov. http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustranna_zrs_cr/stipendi a/index.html [online] staženo 20. 3. 2009, datum poslední aktualizace 21.4.2009. 50 Srov. PECHOVÁ, Eva. Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování. S. 22. 51 Srov. Tamtéž. 52 Srov. http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/67002F9A01/$File/11180633.pdf [online] staženo 20. 4. 2009, datum poslední aktualizace 26.9. 2007. 53 Podle Zákona o azylu, § 2 (5), se azylantem rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl z důvodů závažných porušování lidských práv a pronásledování ze strany země původu cizince. Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště (§ 12).
18
2.3
Důsledky vietnamské migrace pro Českou republiku Důsledky vietnamské migrace pro ČR mohou být následující:54 Ekonomické – migranti jsou přínosem pro hostitelskou zemi ve formě
pracovní síly, která může dále rozvíjet pracovní trh. Kromě toho, že se zapojují do ekonomické činnosti, jsou migranti též konzumenti produktů vyráběných v ČR. Podle výzkumu ČSÚ55 je patrné, že z celkového počtu cizinců pracujících v ČR, jich je zaměstnáno nejvíce ve zpracovatelském průmyslu, ve stavebnictví, obchodě a opravě motorových vozidel. Zahraniční pracovníci z Vietnamu zaplňují pracovní místa v odvětvích, která nejsou příliš lákavá pro české pracovníky (práce v továrnách, strojnictví, stavebnictví, apod.) Vietnamská menšina je specifická ještě v tom, že minimum osob jsou v postavení zaměstnanců (k 31. 12. 2007 činil podíl zaměstnaných Vietnamců 10% z celkových zaměstnaných cizinců56)a 82%57 z nich vlastí živnostenská oprávnění (k 31.12.2007 35% vlastníků živnostenského oprávnění bylo vietnamského občanství58. Demografické – při zachování demografického vývoje Evropy je nutné konstatovat, že populace kontinentu stárne59 a má tedy dvě možnosti. Zvýšit natalitu na svém území, nebo přijímat migranty, kteří zvýší počet obyvatelstva. Je tu však třeba počítat s určitým rizikem, které je spjato s míšením všech kultur, které se setkávají na daném místě. Přijetím legálně pobývajících cizinců do ČR se také zvýší počet obyvatel, kteří svými příspěvky do veřejných rozpočtů budou 54
Srov. BRNULA, Peter. Sociálna práca so žiadateĺmi o azyl a azylantami. Prešov, 2006. Str. 16-18. 55 Srov. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/tab/1D0035F86E [online] staženo 2. 4. 2009, datum poslední aktualizace 23.4. 2009. 56 Srov. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/tab/1C0030814E [online] staženo 2. 4. 2009, datum poslední aktualizace 23.4. 2009. 57 Srov. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/tab/1C00308174 [online] staženo 2. 4. 2009, datum poslední aktualizace 23.4. 2009. 58 Srov. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/tab/1C0030815E [online] staženo 2. 4. 2009, datum poslední aktualizace 23.4. 2009. 59 Podle prognóz Českého statistického úřadu se očekává v roce 2050 téměř 700 000 záporný přírůst obyvatelstva ve srovnání s rokem 2002, přičemž 31,3% budou tvořit lidé v poproduktivním věku (nad 65 let, v roce 2002 to bylo 13,9 %), 51, 3 % ekonomicky aktivních obyvatel a pouze 12, 4 % dětská složka do 14 let (Srov. http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/B0001F6A2B/$File/4025rr01.pdf [online] staženo 2. 4. 2009, datum poslední aktualizace 23.3. 2009).
19
podporovat financování sociálního zabezpečení.60 Za posledních 13 let, tj. od roku 1995, se narodilo celkem v ČR necelých 15 tisíc dětí-cizinců, z nichž 35 % mělo vietnamské státní občanství (celkem 5 306 dětí).61 Sociokulturní – příchodem cizinců na naše území může docházet k obohacování homogenního českého kulturního prostředí. Avšak na druhé straně je zde také riziko vzniku xenofobie a rasové nesnášenlivosti vůči cizincům, která může pramenit z obav z konkurence zahraničních pracovníků, což může vyvolávat sociální neklid a nespokojenost mezi českým obyvatelstvem. Společnost může považovat zaměstnance z východu za levnou pracovní sílu, kterou lze snadno zneužít. Dochází také ke skryté diskriminaci cizinců, která se projevuje v nižších mzdách, nedostatečné pracovní prostředí a bezpečí, úroveň bydlení a stravování, porušování lidských práv apod.
60
Legálně pracující cizinci přispívají do veřejného rozpočtu, čímž mohou podpořit stárnoucí českou populaci, která by možná brzy neměla jak financovat systém sociálních podpor z prostředků vlastních obyvatel. 61 Srov. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/210039A94C/$File/111808k1.pdf [online] staženo 2. 4. 2009, datum poslední aktualizace 23.4. 2009.
20
3
STATISTIKA VIETNAMCŮ V ČR V SOUČASNOSTI
Cizinci s vietnamským státním občanstvím patří od roku 1993 ke čtyřem nejčetnějším občanstvím cizinců v ČR. Od roku 1994 do roku 1998 představovali asi 9-10% cizinců a v následujících letech pak 11-13% všech cizinců v ČR.62 Počet Vietnamců v ČR narůstá. V roce 2000 zde bylo evidováno 24 000 občanů Vietnamské národnosti63 a ke dni 31. 12. 2008 tu pobývalo už celkem 60.258 osob s vietnamským občanstvím64, z nichž 34 795 osob se statutem trvalého pobytu65. Pro Vietnamce žijící na území ČR jsou charakteristická určitá specifika v porovnání s ostatními čtyřmi nejpočetnějšími skupinami cizinců zde žijícími. Pro občany Vietnamu v ČR je typický relativně vysoký podíl osob s trvalým pobytem – k 31. 12. 2006 mělo tento typ pobytu 75% Vietnamců.66 Další specifikum vietnamské menšiny je výrazně vyšší zastoupení dětské složky. Ke konci roku 2005 se ve věku do 15 let nacházelo 21% všech evidovaných občanů Vietnamu.67 Nejvíce všech občanů vietnamského občanství se nacházelo ve věku 30-44 let. V tomto věkovém rozmezí bylo zaznamenáno 40% všech osob.68 Minimálně pak byli Vietnamci zastoupeni v postproduktivním věku, kdy se ve věkové kategorii 65 let a výše nacházelo pouze 1% všech cizinců vietnamského občanství.69 Ve srovnání s ostatními početněji zastoupenými skupinami cizinců se v ČR také nacházelo o něco vyšší procento žen, v roce 2005 to bylo 43%, z nichž se více než třetina nacházela ve věku 30-44 let.70 62
Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ) http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/6500511DC9/$File/11180633.pdf [online] staženo 20. 4. 2009, datum poslední aktualizace 26.9. 2007. 63 Srov. Život cizinců v ČR. Praha : Český statistický úřad, 2007. 68 s. Dostupný z WWW: . ISBN 978-80-250-1548-3. S. 57. 64 Srov. http://www.policie.cz/clanek/sluzba-cizinecke-policie-galerie-soubory-statistiky.aspx [online] staženo 20. 3. 2009, datum poslední aktualizace 21.4.2009. 65 Zdroj: ČSÚ. Život cizinců v ČR 2007. S. 57. 66 Srov. Tamtéž, s. 56. 67 Zdroj: ČSÚ http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/6500511DC9/$File/11180633.pdf [online] staženo 20. 4. 2009, datum poslední aktualizace 26.9. 2007. 68 Srov. Tamtéž. 69 Srov. Tamtéž. 70 Srov. Tamtéž.
21
Početné zastoupení dětské kategorie a trvalých pobytů odpovídají i účelům pobytu. K 31. 12. 2006 mělo nejvíce Vietnamců pobyt za účelem sloučení rodiny (45%), za účelem usídlení – na základě povolení k trvalému pobytu (35%) a za účelem podnikání na živnostenský list (18%).71 Další výjimečností ve srovnání s dalšími nejpočetnějšími skupinami cizinců, je také podíl osob evidovaných na úřadech práce72, který je minimální (k 31. 12. 2006 činil tento podíl 3% z celkového počtu 23 602 ekonomický aktivních občanů Vietnamu73). Ale zároveň je mezi Vietnamci nejvyšší počet osob vlastnící živnostenské oprávnění, v roce 2006 jich bylo celkem 22 91074 (z celkového počtu 23 602 ekonomicky aktivních Vietnamců). Rozmístění Vietnamců po ČR lze popsat jako okrajové rozmístění, tzn., že Vietnamští občané nejsou soustředěni v centrálních částech republiky, ale naopak. Nejvyšší podíly vietnamských občanů v letech 2006-2007 byly zaznamenány v Karlovarském kraji (9 230 občanů), kraji Ústeckém (8 416 občanů), Plzeňském (4 220 občanů) a v Praze (8 152 občanů)75.
71
Srov. Život cizinců v ČR 2007. S. 56 - 57. Počet ekonomicky aktivních cizinců s vietnamským občanstvím mezi roky 1998 a 2005 vzrostl o 7 000 osob. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán hned na počátku období - mezi roky 1998 a 1999, a to o 3 500 osob, tedy o polovinu nárůstu celého období. Cizinci evidovaní úřady práce, resp. cizinci v postavení zaměstnanců tvořili minimum těchto osob, maximálně 1 % všech ekonomicky aktivních cizinců s občanstvím Vietnamu - nejvíce pak v roce 2005, kdy úřady práce evidovaly 256 cizinců vietnamského občanství. (Zdroj: ČSÚ http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/6500511DC9/$File/11180633.pdf [online] staženo 20. 4. 2009, datum poslední aktualizace 26.9. 2007). 73 Srov. Tamtéž. 74 Srov. http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/4200441251/$File/c05s92t.pdf [online] staženo 20. 3. 2009, datum poslední aktualizace 21.4.2009. 75 Srov. Cizinci v České republice 2008. S. 39-40. 72
22
4
INTEGRACE VIETNAMCŮ
Imigranti i přijímající země by měli mít dlouhodobý zájem o rychlou a úspěšnou integraci nově příchozích. Proces integrace probíhá na třech odlišných, avšak vzájemně souvisejících rovinách – integrace kulturní, sociálně-ekonomická a občansko-politická.76 Cílem této kapitoly je komplexně popsat tyto podmínky ve vztahu k Vietnamcům žijícím v ČR. Důraz je kladen na integraci na trhu práce, neboť právě ta hraje velký význam pro vytvoření standardních životních podmínek zde žijících Vietnamců. Z toho důvodu je důležité v této kapitole popsat českou legislativu vztahující se k cizincům a také instituce, jež napomáhají jejich integraci. Nejen legislativa a instituce ovlivňují integraci Vietnamců, ale existují i další faktory ovlivňující integraci, které jsou uvedeny v poslední části této kapitoly.
4.1
Legislativní rámec integrace cizinců v ČR/cizinecká legislativa
ČR zahrnula problematiku integrace cizinců na svém území oficiálně do své státní politiky a začala tak systematicky realizovat politiku integrace cizinců od druhé poloviny 90. let.77 Za
klíčové
dokumenty
české
integrační
politiky,
které
vytváří
dlouhodobou koncepci integrace, lze považovat Zásady koncepce integrace cizinců na území ČR (1999), Koncepci integrace cizinců na území ČR (2000, a poté každý rok aktualizována) a Zásady politiky vlády v oblasti migrace cizinců (2003). Nicméně důležité jsou i ostatní právní předpisy, které zasahují do života cizinců v ČR.
76
Srov. BARŠA, Pavel. Politická teorie multikulturalismu. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. 347 s. ISBN 80-85959-47-X. S.231. 77 Srov. BERÁNKOVÁ, Kateřina. Tisková zpráva MPSV ČR. 2004. http://www.mpsv.cz/files/clanky/154/281204.pdf [online] staženo 20. 3. 2009, datum poslední aktualizace 28.12.2004.
23
4.1.1 Koncepce integrace cizinců v ČR Klíčový význam pro politiku integrace cizinců v ČR mají základní dokumenty schválené vládou, jež vymezují dlouhodobý integrační záměr ČR. V roce 2003 byly zformulovány Zásady politiky vlády v oblasti integrace cizinců78, na základě těchto zásad pak byla formulována a aktualizována v roce 2006 Koncepce integrace cizinců79, která je zaměřena primárně na dlouhodobě (tzn. minimálně 1 rok) legálně usazené cizince z třetích zemí a sekundárně pak na občany ČR. Každý rok je vládě podávána Zpráva o realizaci Koncepce80, popř. její aktualizace. Vláda zde konkretizuje svoji integrační politiku. Hlavním cílem Koncepce integrace je formulování práv imigrantů, které by jim zajišťovaly právní a sociální jistoty.81 Klíčovými předpoklady úspěšné integrace cizinců se stanovily tzv. Cílená specifická opatření, která zahrnují oblasti uvedené níže. Jen díky dobré znalosti českého jazyka mohou cizinci porozumět právům a povinnostem plynoucím z pobytu v ČR, pochopit hodnoty a kulturu české společnosti. Dobrá znalost jazyka zvyšuje šanci na lepší uplatnění na trhu práce, možnosti dalšího vzdělávání. Cizinci mohou komunikovat a vytvářet vztahy s majoritní společností, mohou ji informovat o svých potřebách a problémech, ale také o své kultuře a hodnotách a tím ji být přínosem. Nedostatečná znalost češtiny může vést k odříznutí cizinců až k jejich naprosté segregaci. Zavedením povinnosti složení jazykové zkoušky z češtiny pro cizince žádající o trvalý pobyt82 je jednou z možností jak tomuto předcházet. Ovšem pro ČR to znamená určitou odpovědnost vytvořit cizincům takové podmínky, aby byla tato povinnost 78
V Zásadách koncepce integrace prohlašuje vláda integrační komunity za „integrální“ a „obohacující“ součást české společnosti a integraci imigrantů za „přirozený důsledek“ imigrace s tím, že klíčové bude vytvoření takových legislativně-právních podmínek, které budou napomáhat „odstranění jejich diskriminace a umožní využití hodnot dostupných všem obyvatelům České republiky”. Vláda v tomto dokumentu také přiznává důležitou úlohu v procesu integrace cizinců neziskovým organizacím Srov. http://www.cizinci.cz/files/clanky/77/Zasady_vlady_integrace.pdf [online] staženo 20. 3. 2009, datum poslední aktualizace 21.4.2009. 79 Srov. http://www.cizinci.cz/files/clanky/324/KIC_aktualizovana.pdf [online] staženo 20. 3. 2009, datum poslední aktualizace 2005. 80 http://www.cizinci.cz/files/clanky/537/usneseni16022009.pdf [online] staženo 20. 3. 2009, datum poslední aktualizace 16.2.2009. 81 Mezi tyto jistoty patří zejména přístup ke zdravotní a sociální péči, k bydlení, ke vzdělání, k zaměstnání a přístup k politickému spolurozhodování. 82 Podle novely zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců.
24
pro cizince reálně splnitelná (např. zajištěním dostatečných dostupných kurzů výuky češtiny, což může být na druhou stranu pro ČR poměrně finančně náročné). Dosažení ekonomické soběstačnosti cizinců má velký význam pro společnost jako celek, je důležité, aby cizinci nemuseli být odkázáni na pomoc státu, ale byli si schopni sami si zajistit své životní potřeby. Velký význam hraje zaměstnávání či podnikání cizinců, zajišťují pravidelný příjem a ekonomickou nezávislost, jistotu, společenské postavení, příležitost k navázání vztahů s majoritní společností, sociální integraci. Integrace imigrantů na trhu práce by měla přispívat k růstu českého hospodářství. Další důležitou podmínkou pro úspěšnou integraci cizinců je orientace v majoritní české společnosti. Pokud nově příchozí nejsou schopni vyznat se v české společnosti, těžko se s ní mohou identifikovat a tím se stát její součástí. Porozuměním systému fungování společnosti se mohou podílet na utváření jejich hodnot, ale i využívat ji k prospěchu svému a své rodiny. Podstatnou roli v této oblasti hrají možnosti a příležitosti získat informace o české společnosti. Ideální by bylo, aby se cizincům základní údaje o životě v zemi, kde se hodlají usadit, podali co nejdříve, nejlépe ještě před plánovanou cestou, nebo alespoň co nejdříve po svém příchodu, a to v jazyce, kterému rozumí. V ČR je k dispozici webová stránka www.domavcr.cz, kde mohou najít imigranti některé údaje v několika jazykových mutacích (čeština, angličtina, ukrajinština, vietnamština). Podobně byla vydána MPSV ČR v těchto jazykových verzích i Informační publikaci pro cizince, kde jsou informace o právech a povinnostech cizinců, o funkci jednotlivých českých institucí a úřadů, o zaměstnávání, podnikání, vzdělávání, zdravotní péči apod. Za účinný nástroj k potírání netolerance a xenofobie vůči příchozím cizincům je obecně pokládána podpora a rozvoj vzájemných vztahů mezi cizinci a většinovou společností. Důležitou roli zde hrají aktivity neziskových nestátních organizací, ale i organizace jednotlivých komunit cizinců, které prezentují svoji kulturu a tradice ve svých domovinách. Stát pak tyto činnosti podporuje svými
25
dotačními programy83. Napomoci rozvoji vzájemných vztahů majority a minorit může jednoznačně interkulturní vzdělávání a multikulturní výchova na školách. Z tohoto hlediska mají svoji nezastupitelnou funkci vzdělávací instituce. Škola se významným způsobem podílí na utváření sociálních vztahů k ostatním dětem bez rozdílu rasy apod.84 Malé děti v předškolním a mladším školním věku mezi sebou nerozlišují podle barvy pleti, odlišné kultury či zvykům. Děti v tomto věku nemají příliš ponětí o jiných kulturách či rasách, a jestliže i přesto zmíní nějakou rasovou poznámku, je to jen díky vzoru, které má ve svých starších vzorech.85 Předškolní a školní zařízení tak mohou výrazně napomáhat k vytvoření hodnot, jako jsou tolerance, úcta k druhému člověku, uvědomování si vlastní identity, vnímání odlišností jako příležitost k obohacení, nikoli ke konfliktu u těchto dětí. Mimo tyto hodnoty mohou žáci do budoucna získat i jisté znalosti a dovednosti, např. informace o různých etnických a kulturních skupinách, naučit se komunikovat a žít s příslušnými menšinami. Významným podporujícím faktorem napomáhající integraci je také podpora profesního růstu pracovníků86, kteří přichází pravidelně do kontaktu s cizinci, ať už se jedná o státní úředníky, policisty či samotné zaměstnavatele cizinců. 4.1.2 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky Zákon o pobytu cizinců87 na území ČR je základní právní normou upravující příjezd, pobyt a výjezd cizinců v ČR. Zákon upravuje dva režimy
83
Srov. http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=533 [online] staženo 8. 4. 2009, datum poslední aktualizace 6.3.2009. 84 Srov. VOJTOVÁ, Petra. Metody výchovy a vzdělávání v interkulturním kontextu. In BALVÍN, Jaroslav. Metody výchovy a vzdělávání ve vztahu k národnostním menšinám. : Mezinárodní konference, 4. setkání národnostních menšin, 23. setkání Hnutí R, 11. -12. listopadu 2004. Praha: Komise Rady hl. m. Prahy pro oblast národnostních menšin na území hl. m. Prahy, 2005. s. 88. ISBN 80-902972-8-9. S. 88. 85 Srov. ČERMÁKOVÁ, Jarmila, H., RABIŇÁKOVÁ, Dana, STÖHROVÁ, Helena, ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Ty+Já = kamarádi. Hry, básničky, pohádky a teorie podporující multikulturní výchovu. 1.vyd. Praha: ISV, 2000. 152 s. ISBN 80-858667-6-5. S. 10-11. 86 Jako příklad lze uvést semináře interkulturního vzdělávání (MPSV) pro vybrané pracovníky a členy Komise MPSV pro integraci cizinců, nebo vzdělávací aktivity MV – jazyková výuka policistů, čímž se zvyšuje efektivnost komunikace s cizinci při případných problémech. 87 Zákon se však nevztahuje na azylanty a žadatele o azyl. Jejich pobyt je upraven Zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu.
26
pobytu cizinců - pobyt přechodný a pobyt trvalý.88 Cílem této podkapitoly však není popsat celkový výklad zákona, ale poukázat na aktuální změny v tomto zákoně, popř. jeho kritiku odborníky. Významnou změnou v tomto zákoně se stalo zavedení tzv. ochranné doby89, kterou mohou využít cizinci, jež ztratili bez vlastního přičinění zaměstnání90 před uplynutím platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání. Tato doba umožňuje cizinci, který splní určité podmínky, zůstat na území ČR po dobu 60 dní, aby si mohli najít nové zaměstnání. Další změnou je zavedení tzv.Zelených karet, o kterých se však nebudu více zmiňovat, neboť Vietnamců se netýkají. Zákon o pobytu cizinců se však stává terčem kritiky mnohých odborníků91, právě pro jeho složitost a nesrozumitelnost cizincům, kteří tak snadno upadají do nelegality.92 4.1.3 Jiná legislativa související s problematikou cizinců Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti93 Zaměstnáváním pracovníků ze zahraničí se věnuje celá IV. část tohoto zákona. Zákon upravuje informační povinnosti zaměstnavatele při přijetí zahraničního pracovníka, povinnosti o povolení k zaměstnání cizinců a informace o evidenci zahraničních pracovníků. Výraznou změnou, která nabyla účinnosti od 1.1.2009 je prodloužení platnosti povolení k zaměstnání z jednoho roku až na dobu dvou let. Dále pak došlo ke zjednodušení právní úpravy udělování povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí, případně povolení k zaměstnávání. Kromě výše uvedeného umožnění délky povolení k zaměstnání 88
Zákon č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. § 26, § 30, § 65-68. Tamtéž, § 46 odst. 9. 90 V souvislosti se zavedením ochranné doby vznikla zaměstnavateli povinnost sdělit úřadu práce důvody ukončení pracovního poměru s cizincem. 91 Srov. ČIŽINSKÝ, Pavel. Zákon obsahuje nesmírné množství administrativních bariér. In Sociální práce. Sociální práce s imigranty. Časopis pro teorii, praxi a vzdělávání v sociální práci. Brno: Asociace vzdělavatelů v sociální práci. 2007, č. 2, s. 51-53. 92 Srov. KADLECOVÁ, Markéta, a POLANSKÁ, Jitka. Běžný život cizinců v neregulérním postavení. In Neregulérní pobyt cizinců v ČR: problémy a jejich řešení. Člověk v tísni, o.p.s., Multikulturní centrum Praha, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Poradna pro uprchlíky, 2008. S. 33. 93 Srov. http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/z_435_2004 [online] staženo 8. 4. 2009, datum poslední aktualizace neuvedeno. 89
27
na dobu až 2 let, na základě novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (zákon č. 306/2008 Sb.) není k žádosti o povolení k zaměstnání již nadále vyžadováno lékařské potvrzení o zdravotním stavu cizince. Tato novela také zjednodušuje zaměstnávání cizinců-absolventů středních nebo vysokých škol v České republice, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání. Novela obsahuje i určitá zjednodušení ohledně režimu vysílání cizinců - zaměstnanců k výkonu práce mimo místo výkonu práce uvedeného v povolení k zaměstnání. Byla také řešena otázka uvolnění přístupu na český trh práce cizincům, kteří studují na českých školách. Podle novely zákona nově u cizinců, kteří se na území ČR soustavně připravují na budoucí povolání, nebude vyžadováno povolení k zaměstnání cizince. Dále za účelem zjednodušení zaměstnávání cizinců byl uvedenou novelou zrušen institut povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí, čímž se výrazně snižuje administrativní zátěž zaměstnavatelů cizinců. Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu94 Zákon o azylu je nejdůležitějším vnitrostátním předpisem v ČR, který se vztahuje k problematice mezinárodní ochrany (azylu). Zákon řeší především podmínky vstupu a pobytu cizince, který chce požádat v ČR o mezinárodní ochranu, práva a povinnosti takového žadatele, azylanta a osoby používající doplňkové ochrany95, řízení o udělení či odnětí mezinárodní ochrany, podmínky pro získání mezinárodní ochrany, působnost MV a jiných dotčených orgánů, azylová zařízení. Součástí zákona o azylu je také Státní integrační program, který je zaměřený na pomoc azylantům a osobám používajícím doplňkové ochrany při jejich integraci do společnosti.96
94
Srov. http://www.opu.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=48&Itemid=17&lang=cs [online] staženo 4. 4. 2009, datum poslední aktualizace neuvedeno. 95 Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec, který nesplňuje důvody pro udělení azylu podle tohoto zákona, ale byla mu udělena doplňková ochrana, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany. In Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, § 2(6). 96 Tamtéž, § 68.
28
4.2
Institucionální rámec integrační politiky ČR
Cílená politika státu může integraci cizinců v určité míře ovlivnit a podpořit. Vzhledem ke komplexnosti integrační problematiky ale není možné, aby ji státní moc řídila a usměrňovala ve všech sférách. Svoji důležitou roli tu hrají i neziskové organizace (dále NGO), kraje a obce, obory, či církve a jiné náboženské společnosti97. Tato kapitola pojednává právě o úloze jednotlivých subjektů při tvorbě a aplikaci integračního procesu. 4.2.1 Státní správa Je nepochybné, že stát hraje v integrační politice významnou roli i přesto, že současné tendence směřují spíše k decentralizaci státní moci a přenášením odpovědnosti za záležitosti integrace na místní samosprávy. Navzdory tomu všemu však by měl stát plnit tři základní funkce: stát jako zákonodárce, stát jako koordinátor, a stát jako příklad hodný následování.98 Stát využívá svých zákonodárných pravomocí a navrhuje a schvaluje zákony v oblastech pobytových práv cizinců, prosazování nediskriminačních přístupů, zaměstnávání cizinců aj. Vedle těchto zákonů na vnitrostátní úrovni má stát na starosti také naplňování mezinárodních závazků, podepisování nových mezinárodních dohod a smluv. Další důležitou úlohou státu je koordinace spolupráce mezi jednotlivými státními institucemi a orgány. Měly by být jasně definovány práva a povinnosti pro celostátní, krajské a místní orgány státní správy. Vláda by také měla koordinovat spolupráci s NGO, stát je může podporovat různými dotacemi, zpřístupňováním informací apod.99 Stát a jeho jednotlivé složky by měly jít příkladem například prostřednictvím veřejných prohlášení o přínosu cizinců pro společnost a prostřednictvím veřejného odsuzování diskriminace, rasismu a jiných projevů 97
Srov. ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Výchova k toleranci a proti rasismu. Multikulturní výchova v praxi. S. 80-81. 98 Srov. NIESSEN, Jan. Rozmanitost a soudržnost: nové úkoly v oblasti integrace imigrantů a menšin. Strasbourg: Rada Evropy, 2000. 115 s. ISBN 928-7143-45-5. S. 55. 99 Srov. Tamtéž, s. 57.
29
nenávisti vůči nově příchozím. Další možností pro stát, jak jít dobrým vzorem, je možnost zaměstnávání cizinců ve svých úřadech, promítnout i sem multikulturní charakter společnosti. Mohou zajistit odborný růst z řad imigrantů a tím jim tak zajistit možnost obsadit prestižnější posty.100 Původně ji mělo ve své kompetenci MV ČR, v roce 2004 však byla role hlavního koordinátora přesunuta na MPSV ČR101, k čemuž vedly zejména ty zkušenosti, že je nutné v integrační politice zohlednit sociální aspekty integračního procesu.102 MPSV zřizuje internetové stránky www.cizinci.cz zaměřené přímo na integraci cizinců. Jsou určeny zaměstnancům MPSV a dalších orgánů státní správy i samosprávy, NGO, odborníkům i veřejnosti. Informace na těchto stránkách se vztahují především na občany třetích zemí, nikoliv občany členských zemí Evropské unie. Poradním orgánem ministra práce a sociálních věcí byla ustanovena Komise ministra práce a sociálních věcí pro integraci cizincům103, jejíž hlavním úkolem je vytvořit určitou platformu pro koordinaci integrační politiky. Členy tento komise jsou jednotliví zástupci ministerstev, územní samosprávy, nestátních neziskových organizací, odborů, akademiků a samotných organizací cizinců. 4.2.2 Samospráva Integrace je procesem, který probíhá v prvé řadě na lokální úrovni. Právě místní samosprávy, odbory apod. přichází do přímého kontaktu s cizinci, oni by měli podporovat vztahy mezi „svými“ místními obyvateli a nově příchozími cizinci, znají jejich potřeby a problémy. Měli by poskytovat informace státní správě o situaci cizinců na svém území, podávat určitou zpětnou vazbu o aplikaci
100
Srov. Tamtéž. Srov. BERÁNKOVÁ, Kateřina. Tisková zpráva MPSV ČR. 2004. http://www.mpsv.cz/files/clanky/154/281204.pdf [online] staženo 20. 3. 2009, datum poslední aktualizace 21.4.2009. 102 Ministerstvu vnitra zůstal v kompetenci Státní integrační program pro azylanty – jako skupiny nově příchozích cizinců se specifickým důvodem příchodu do ČR. 103 Srov. http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=12 [online] staženo 5.4.2009, datum poslední aktualizace 6.3.2009. 101
30
a funkčnosti integrační politiky. Státní správa by pak měla tyto zkušenosti z praxe odrážet při vytváření nových integračních programů.104 Kraje a města vytváří podmínky pro rozvoj lokálních politik integrace cizinců. Příklad aktivit měst a krajů lze uvést zřízení institutu koordinátora integrace cizinců, dále se města či kraje mohou podílet finančně na realizaci projektů zaměřených na integraci cizinců, poskytují informace svým občanům, podporují NNO zaměřené na podporu cizinců či přímo komunity cizinců.105 4.2.3 Neziskové organizace a jiní aktivisté Neziskové organizace, zejména občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti
a
církevní
právnické
osoby,
hrají
významnou
úlohu
při
uskutečňování integrační politiky. Realizují např. sociální a právní poradenství, kurzy českého jazyka, podporují kulturní aktivity komunit, poskytují osobní asistenci (např. při cestě na úřad), napomáhají vstupu cizince do zaměstnání.106 Některé organizace se aktivně zapojují při tvorbě integračních politik, monitorují státní politiku a dodržování mezinárodních norem lidských práv. Hlavním cílem NGO je tak podpořit začleňování cizinců do společnosti a zároveň poskytovat většinové společnosti možnosti vzájemného poznávání a porozumění. V České republice působí na podporu integrace Vietnamců několik takových NGO, mezi nejznámější patří občanské sdružení Klub Hanoi a Česko vietnamská společnost. Významnou roli při integraci hrají také přímo sdružení imigrantů, konkrétně u Vietnamců to Svaz Vietnamců v ČR působící celostátně, či Svaz vietnamských podnikatelů (Příloha č. 1) Role nezávislých veřejně známých a populárních osobností je zřejmá, protože právě svým vystupováním, propagováním a hlasitým projevováním politicky nezávislých názorů mohou bránit lidská práva. Veřejným odsuzováním rasismu a jiného porušování lidských práv ovlivňují názor společnosti a tak mohou podporovat práva cizinců.107 104
Srov. ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Výchova k toleranci a proti rasismu. S. 85-86. Srov. Srov. ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Výchova k toleranci a proti rasismu. S. 85-86. 106 Srov. Tamtéž. 107 Srov. NIESSEN, Jan. Rozmanitost a soudržnost: nové úkoly v oblasti integrace imigrantů a menšin. S. 64. 105
31
4.3
Indikátory integrace Vietnamců
Pro určení míry integrace cizinců do majority, je nutné stanovit určitá kritéria, která by byla jakýmsi měřítkem úspěšnosti tohoto procesu. IOM proto definovalo šest základních oblastí, které mohou být považovány za základní zdroje indikátorů měřící integraci.108 Znalost místního jazyka je nezbytným základem jakékoliv interakce ve společnosti. Ne všichni Vietnamci jej však ovládají, často se spoléhají na pomoc ze strany zkušenějších Vietnamců v komunitě a často využívají institut zprostředkovatele. Integrace do vzdělávacího systému je důležitou podmínkou pro následnou ekonomickou činnost migrantů, kteří dosud nepracují. Indikátorem může být výkonnost migrantů ve škole, výběr školy a univerzity apod. Ze zástupců cizinců studujících na českých školách jednoznačně převažují mladí Vietnamci. Podle zprávy České školní inspekce studovalo na základních a středních školách ve školním roce 2006/07 celkem 322 Vietnamců.109 Počet Vietnamců studujících na vysokých školách je ještě poměrně nízký, což je dáno zřejmě nízkým věkem druhé vlny vietnamských imigrantů. Díky silné motivaci a studijním úspěchům mladých Vietnamců lze do budoucna počítat s tím, že zde vyrůstá početná skupina, která svými vědomostmi a znalostmi obohatí českou společnost. Dalším indikátorem začlenění vietnamské menšiny do majority jsou sociální vazby a účast imigrantů na společenském životě české společnosti. S tímto souvisí například přístup cizinců ke zdravotní péči, počty mezietnických sňatků apod. Co se Vietnamců týče, žijí ve své komunitě, kde např. slaví vietnamské svátky. Vietnamci žijící v České republice většinou nejsou zvyklí trávit volný čas zábavou jako návštěvy divadla, kina, výlety apod. To je dáno
108
Srov. http://www.iom.int/jahia/Jahia/about-migration/managing-migration/integration-ofmigrants/pid/622 [online] staženo 15.4.2009, datum poslední aktualizace neuvedeno. 109
Srov. Česká školní inspekce. Tematická zpráva: Rovnost příležitostí pro vzdělávání cizinců v České republice. 2008. S. 9. Dostupné online http://www.csicr.cz/upload/2.%20Rovnost%20p%C5%99%C3%ADle%C5%BEitost%C3%AD %20pro%20vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD%20cizinc%C5%AF%20v%20%C4 %8CR.pdf
32
hlavně důvodem jazykovým110, ale také tím, proč k nám přijeli - proto, aby si vydělali co nejvíc peněz, a proto tráví v zaměstnání tolik času, kolik je jen možné. Se sociální integrací úzce souvisí integrace politická, která zahrnuje členství v asociacích, uniích, a politických stranách, což také může být považováno za indikátor sociální a politické integrace. Dalšími indikátory mohou být organizace migrantů, participace jednotlivců na volbách, a politické zastupování na lokální, regionální i státní úrovni. Vietnamci v ČR zakládají vlastní spolky a sdružení (příloha č.1), které zasahují do života většinové společnosti většinou jen z důvodů pro ně významných. Například Otevřený dopis vietnamské komunitě,111 který byl počátkem roku 2009 zaslán šesti vysokým státním činitelům. Vyjadřuje se ke krizové situaci, ve které se od podzimu 2008 nachází mnoho cizinců v ČR a která je způsobena zejména ekonomickou krizí. Žádá o pomoc a řešení tohoto neúnosného stavu a vyzývá ke zkvalitnění české imigrační politiky. K dopisu se připojilo množství českých neziskových organizací. Ekonomická integrace se týkají zapojení migrantů na pracovním trhu. Indikátory zahrnují účast imigrantů na trhu práce, např. procento ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných a nezaměstnaných imigrantů, které se může porovnávat se státní mírou nezaměstnanosti. Příjmy domácností ve srovnání se státním průměrem se také považují za indikátor ekonomické integrace. Srovnání s rozložením migrantů v jednotlivých pracovních sektorech s rozložením majoritní společnosti ekonomicky aktivních. Prostředí, ve kterém přistěhovalci žijí je další oblastí indikátorů, posuzuje se zde oblast usazení, stupeň regionální koncentrace a ghetoizace, stejně jako charakter a kvalita domů,
standardy bydlení ve srovnání s průměrnými
standardy bydlení majoritní společnosti. Z vietnamské menšiny se jeví nejvíce
110
Srov. BROUČEK, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR.. S. 20. http://www.migraceonline.cz/vietnamskakomunita/ [online] staženo 15.4.2009, datum poslední aktualizace neuvedeno. 111
33
ohroženou skupinou dělníci. Z průzkumu Pechové112 se zjistilo, že ve velkém procentu případů žije většina vietnamských dělníků a dělnic podstandardních, nevyhovujících a nedůstojných životních podmínkách.
Soubor těchto indikátorů pak mohou být základem pro určení faktorů, které ovlivňují integraci vietnamské menšiny do české společnosti.
4.4
Vybrané faktory ovlivňující integraci vietnamské menšiny do české společnosti Integraci není proces jednostranný, ale přispět k ní by měli obě strany –
česká i vietnamská. Je obecně známo, že česká společnost je poměrně silně homogenní a xenofobií,113 což může začleňování Vietnamců do českého prostředí ztěžovat. Příliš velké rozdíly těchto dvou kultur vedou k tomu, že si ani jedna nedovede příliš představit potřeby a problémy té druhé a zároveň jim své vlastní prezentovat, a přitom je vzájemná komunikace tolik důležitá při procesu integrace. Situaci nepochopení až pohrdání ze stran českých občanů vůči Vietnamcům
lze
demonstrovat
na
příkladě
názoru
člověka
žijícího
v bezprostřední blízkosti pracovních ubytoven cizinců.
„…Vietnamci jsou prostě jiní, vaří si rýži ve velkých kotlech s nějakou tou jejich trávou a všechno tím zasmradí…“ „…Z toho smradu se mi dělá špatně a nemůžu se na ně ani podívat. Vietnamce prostě nenávidím.“ 114
112
PECHOVÁ, Eva, KREBS, Michal. Zpráva z projektu Vietnamští dělníci a dělnice v českých továrnách. La Strada, o.p.s., 2008. 91 s. Dostupný z WWW: . S. 31-32. 113 Srov. GABAL, Ivan. Etnické menšiny ve střední Evropě. Konflikt nebo integrace. 1.vyd. Praha: G plus G, 1999. 341 s. ISBN 80-86103-23-4. S. 77-79. 114 KOMÁREK, Michal. Nemodli se, pracuj. Respekt. 1.1.2008, roč. XIX, č. 39, s. 18-22. S.18.
34
Faktory, které mohou ze strany majoritní společnosti posílit proces integrace, jsou takové, které se týkají většinou oblastí sociálních, osvětových či zaměstnávání. Česká společnost může podporovat otevírání podnikatelského prostředí tržnic, navázat intenzivnější spolupráci vietnamských a českých firem a zaměstnanců, ale také zvyšovat působnost nestátního neziskového sektoru v problematice cizinců a menšin, podporovat multikulturní výchovu na školách apod. Legislativní faktory ovlivňující integraci vytvářejí prostor, v němž se mohou imigranti pohybovat, aniž by překračovali zákony ČR. Nedokonalá, neúplná či neprovázaná legislativa integraci komplikuje, stejně jako absence účinných systémů sociální kontroly a sankcí. Od ledna 2009 byl zaveden systém tzv. Zelených karet, jenž má usnadnit proces zaměstnávání cizinců v ČR, avšak i přes četné protesty ze strany Česko-vietnamské společnosti a jiných, nebyl Vietnam na seznamu zemí, jejímž občanům budou Zelené karty udíleny. Předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter takové rozhodnutí kritizuje z důvodů, že i v současné finanční krizi chybí českým podnikům, zejména výrobcům, přes sto tisíc kvalifikovaných pracovníků, zejména obráběčů kovů, svářečů, zámečníků, ale také zedníků, tesařů i programátorů. Ti všichni jsou připraveni v dostatečném počtu jen ve Vietnamu. Přesto byl Vietnam vyškrtnut ze zemí pro tzv.zelené karty, což byla podle něj největší chyba, protože je nesmyslné se domnívat, že k nám přiletí obráběč kovů z USA, Kanady, Nového Zélandu, či z Jižní Koreje, kde jsou mzdy mnohonásobně vyšší než u nás.115 Vliv na utváření kladného i negativního obrazu o cizincích v české společnosti mají i média. Ve výzkumu116 realizovaného Multikulturním centrem Praha vyšlo najevo, že se o cizincích v ČR příliš nepíše, a když už píše, tak spíše v negativních kontextech. Je to dáno tím, že se novináři dost často řídí prodejností novin samotných („mediální atraktivností“), pozitivní popis o 115
Srov. WINTER, Marcel. Rozhovor o Vietnamu i Zelených kartách. http://www.respekt.cz/rozhovory-detail.php?sel_id=179 [online] staženo 15.4.2009, datum poslední aktualizace neuvedeno. 116 Srov. Nečitelní cizinci. : Jak se (ne)píše o cizincích v českém tisku. Barbora Hořavová. Praha : Multikulturní centrum Praha, o.s., 2003. 94 s. ISBN 80-239-1137-6. S. 19-20.
35
úspěšné integraci cizince asi nebude mít větší ohlasy než články o cizincíchzlodějích a mafiánech.117 V naprosté většině případů se píše o tom, jaké problémy má česká společnost s cizinci, avšak nikoli o tom, jaké mají problémy cizinci s českou společností. O nově příchozích se sice píše, ale oni sami pak nemají téměř žádný prostor k tomu, aby sami sebe mohli prezentovat a vyjádřit své názory118. Analýza také uvádí, jak se píše o cizincích v kontextu jejich zaměstnávání. Na zahraniční pracovníky je nahlíženo z několika úhlů pohledu. V českém tisku jsou popisováni jako ti, kdo ohrožují český pracovní trh, ale i ti, kteří něco získávají. Naopak horší pracovní podmínky a diskriminace cizinců je dle analýzy považována za něco samozřejmého a akceptovatelného.119 Na základě negativních článků v médiích je pak vcelku logické, že si česká společnost dle médií vytvoří předsudky o cizincích jako o nepřizpůsobivých problematických spoluobčanech.120 Další faktor, který může mít vliv na integraci vietnamské menšiny do české společnosti, jsou motivy a očekávání od pobytu v ČR. Představa Vietnamců o ČR jako o bohatém západním světě, je většinou silně odlišná od reality.121 Často se vidina rychlého zbohatnutí nevyplní – mzdy nejsou tak vysoké, jak byly slibovány, konkurence v podnikání se zvyšuje, práce je příliš náročná, stesk po rodině a domově, zcela odlišné klimatické podmínky apod., a tak přichází zklamání. Příchozí Vietnamci mají příliš málo informací o tom, jaké to je v ČR, neznají jazyk, kulturu i stěžejní legislativu. S touto nedostatečnou informovaností souvisí nepochopení role státních institucí jako služebníků občanům a následná nedostatečná spolupráce s nimi a jejich nevyužívání pro vlastní užitek ze strany Vietnamců.122 Určité bariéry v integračním procesu do české společnosti vytváří také tradiční vietnamské hodnoty. Velmi pevné rodinné vazby bývají příčinnou, proč
117
Srov. Nečitelní cizinci. : Jak se (ne)píše o cizincích v českém tisku. S. 7-8. Srov. Tamtéž, s. 25. 119 Srov. Tamtéž, s. 85. 120 Srov. Tamtéž, s. 26-29. 121 PECHOVÁ, Eva, KREBS, Michal. Zpráva z projektu Vietnamští dělníci a dělnice v českých továrnách. . S. 31. 122 Srov. KOCOUREK, Jiří. S vietnamskými dětmi na českých školách. S. 113-114. 118
36
Vietnamci nenavazují příliš vztahy s majoritou123, protože je jednoduše nepotřebují. Vietnamci mají také velice silný vztah k rodné vlasti, ke krajanům a ke všemu, co je vietnamské, z čehož tedy plyne nižší zájem o ČR.124 Na stranu druhou ovšem se v ČR rodí vietnamské děti, které k Vietnamu už takový vztah nemají, a právě ty mohou být příležitostí pro posílení integrace Vietnamců do české společnosti. Vietnamští podnikatelé volí zejména v začátcích své činnosti pomoc zprostředkovatelských
služeb
a
agentur,
které
si
získaly
„informační
monopol“.125 Tyto poměrně silně ekonomicky profitující126 agentury většinou poskytují svým klientům veškeré tlumočnické popř. i další služby, a proto jsou na nich téměř všichni, zejména nově příchozí, vietnamští pracovníci závislí. Zprostředkovatelské služby mohou být jistě velkou pomocí nově příchozím Vietnamcům, avšak také je mohou ovlivňovat negativně, a to formou jakéhosi vykořisťování a zneužívání svého „monopolního“ postavení, ale také tím, že pro dané překladatelské služby nemusí mít vždy ty správné kompetence a pak mohou překládat nevěrohodně či dokonce špatně.127 Co se týče integrace, je toto faktorem podporujícím uzavřenost komunity, protože např. při vzniklých potížích
Vietnamec
nevyhledá
pomoc
nikde
jinde
než
u
těchto
zprostředkovatelských agentur, popř. u svých příbuzných či v rámci komunity.
123
Srov. KOCOUREK, Jiří. S vietnamskými dětmi na českých školách. S. 113. Srov. Tamtéž. 125 Srov. Tamtéž. 126 Například za zprostředkování zaměstnání platí Vietnamci agenturám průměrně od 3000 do 5000 Kč. Také mohou dobře profitovat z přeplněných ubytoven, kde jsou nuceni imigranti platit mnohem větší nájemné, než platí samotné agentury. (Srov. PECHOVÁ, Eva. Zpráva z projektu Vietnamští dělníci a dělnice v českých továrnách. S. 24.) 127 Srov. Tamtéž, s. 37. 124
37
5
POSTAVENÍ VIETNAMCŮ V ČESKÉ REPUBLICE
Cizinci, kteří přicházejí do České republiky, jsou, jak ukazují některé výzkumy, spíše odmítáni, než přijímáni.128 Avšak migrace jakýchkoliv cizinců má pro Českou republiku vlivy negativní i pozitivní. Postavení Vietnamců a vietnamské komunity v ČR procházelo dlouholetým vývojem. V úplných počátcích byla jejich přítomnost vnímána československými
občany
spíše
pozitivně.129
S nárůstem
vietnamských
příchozích v 80. letech se však pozitivní postoje začaly poněkud měnit. Tehdy k nám hromadně přijížděli zejména dělníci, kteří neměli žádné povědomí o české kultuře a jazyku. Veřejnost nebyla příliš připravena na tak velký nárůst občanů tak rozlišné kultury. Vietnamci začali obchodovat s drobnou elektronikou a textilem, začali cestovat po celé republice, nakupovali hromadně velké množství zboží, což v komunistickém Československu při nedostatku některých produktů vyvolalo nesouhlasy místních občanů. Postupně se začaly objevovat různé projevy xenofobie, vznikaly předsudky a stereotypy.130 Dnes na základě vymezení pojmu národnostní menšina131, nejsou Vietnamci žijící na území ČR považováni za národnostní menšinu, ale za cizince.132
128
Podle Gabala zesiluje odmítavý postoj české společnosti k narůstajícímu počtu cizinců v ČR, který svým výzkumem v letech 1994 a 1996 zjistil nárůst nepříznivého hodnocení imigrantů o 4%. Spousta domácího obyvatelstva si neuvědomuje, jaký přínos můžou tito cizinci mít. Gabal ve svém výzkumu dále uvádí, že v roce 1996 nevidělo pozitiva v přítomnosti cizinců u nás 46% dotazovaných, což je oproti výzkumu z roku 1994 nárůst o 23%. (Srov. GABAL, Ivan a kolektiv: Etnické menšiny ve střední Evropě. Praha 1999, S. 74-77). 129 V 60. -70. letech českoslovenští občané vnímali přítomnost Vietnamců na našem území jako morální povinnost k zemi, ve které se dlouhá léta válčilo. Také podmínky pobytu Vietnamců v tomto období byly poměrně přísně kontrolovány. Byl sledován příjezd i aktivity během jejich pobytu. Každý nově příchozí Vietnamec musel mít osobní list s potvrzením o zdravotním stavu, hygienicko-epidemiologickém vyšetření a mezinárodním očkovacím průkazem. Zdravotní stav Vietnamců byl také hlídán během jejich celého pobytu u nás. (Srov. KOCOUREK, Jiří. Vietnamci v ČR. In LEONTIYEVA, Yana, et al. Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů. 1. vyd. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2006. Vietnamci v ČR. s. 46-62. ISBN 80-7330-098-2. S.48 130 Srov. Tamtéž. 131 Zákon 273/2001 Sb. O právech příslušníků národnostních menšin. 132 Ochrana menšin a jejich legitimních zájmů je zakotvena v Ústavě České republiky a také v Listině základních práv a svobod. I přesto, že Vietnamci nejsou národnostní menšinou, nacházejí se pod obecnou ochranou zaručenou těmito listinami.
38
Z tohoto postavení pro ně vyplívají určité limity, zejména v oblasti kulturní, školství, přístupu k informacím v rodném jazyce. Také integrační politika státu se svojí finanční podporou a integračními programy se na tuto skupinu nezaměřuje tolik jako na integraci národnostních menšin.133 Vymezení Vietnamců jako cizinců má proto vliv jak na každého individuálně, tak i komunitu jako celku.134
5.1
Vybraná odlišná kulturní specifika vietnamské menšiny
Spousta problémů a neshod mezi vietnamskými imigranty a českou majoritou vzniká na základě vzájemného nepochopení dvou tak vzdálených a odlišných kultur. Příslušníci obou kultur by si měli být vědomi, že každý má právo na své národní tradice a kulturní prvky. Češi by se neměli snažit potírat vietnamské zvyky, ale rovněž Vietnamci, kteří žijí v ČR delší dobu, by se měli snažit svoji kulturu prezentovat české společnosti.135 Motivace k prezentaci Vietnamu je u vietnamských občanů v ČR velmi slabá. Pro běžného Čecha je velmi obtížné uslyšet vietnamský koncert, podívat se na nějakou výstavu o Vietnamu apod. Přestože existuje několik organizací sdružující Vietnamské občany, dosud nemají jejich aktivity příliš velký dosah. Avšak nejen díky uzavřenosti vietnamské komunity vzniklo v podvědomí české veřejnosti mnoho předsudků a stereotypů, mezi nejčastější patří tyto: vietnamské stánky hyzdí naše krásná města, Vietnamci prodávají nekvalitní zboží, vietnamští obchodníci svými nízkými cenami ničí českou konkurenci, Vietnamci prostřednictvím daňových úniků „okrádají“ ČR, Vietnamci uzavírají
133
Vypočítáme-li podíl celkové částky využité na integraci cizinců ze státních dotací celkovým počtem oficiálně žijících cizinců v ČR, pro rok 2007 získáme částku 64 Kč určené na integraci jednoho cizince. Otázkou pak zůstává, zda tato částka může přinést znatelné výsledky. Srov. KOČÁRKOVÁ, Eva. Kolik investoval stát do integrace cizinců. Přehled za rok 2007. Dostupné online http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2148499#_ftnref8 [online] staženo 2. 4. 2009, datum poslední aktualizace neuvedeno. 134 Srov. PECHOVÁ, Eva. Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování. S. 17. 135 Srov. ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Výchova k toleranci a proti rasismu. Multikulturní výchova v praxi. S. 77-78.
39
fingované sňatky, aby dostali české občanství, vietnamští podnikatelé jsou mafiáni. 136 Velkou roli ve vytváření hodnot i kultury ve Vietnamu hrála tisíciletá čínská okupace země.137 Vietnamci přijímali prvky z čínské kultury - psaný jazyk, formu buddhismu, metodu státní správy a organizace společnosti a zejména konfuciánské ideje. I přesto se však díky této čínské okupaci vytvořili Vietnamci velmi silný pocit národní sounáležitosti a uchovávali si vlastní řeč i osobní zvyky. 138 Základní ideou konfucianismu je, že lidé by měli žít v souladu a harmonii mezi sebou, ale i s přírodou skrze propracovaný systém mezilidských vztahů a dobré vlády.139 Tradičními konfuciánskými hodnotami, které se velice silně zakořenily ve vietnamské společnosti, jsou pevná semknutá rodina, přísná etika práce a studium.140 Rodina, příp. komunita, hrají v životě Vietnamců důležitou roli jak v osobním a společenském, tak i při řešení problémů. Někteří Vietnamci se nespoléhají na lidi „cizí“, ale se svými potížemi se svěřují jedině v rámci široké rodiny. Pro Vietnamce může být pak velmi překvapivé, že se česká rodina často chápe pouze jako vztahy mezi rodiči a dětmi, popř. mezi prarodiči a vnuky, a že se tak málo navštěvujeme mezi vzdálenějšími příbuznými. V souvislosti s rodinnou tradicí, je zajímavé zmínit roli vietnamských žen, protože i přesto, že jsou vietnamské rodiny patriarchální, mají poměrně silné postavení. Kořeny tohoto postavení můžeme najít hluboko v minulosti, kdy muži pracovali na polích a ženy poté zpeněžovali rodinnou úrodu na tržištích. Jinou důležitou roli hrály ženy rybářů, kromě prodeje ryb měly na starosti také rodinné políčko, a samozřejmě výchovu dětí. Také během války, když muži odešli
136
Srov. Interkulturní vzdělávání I. : Příručka nejen pro středoškolské pedagogy. Jan Buryánek. Člověk v tísni, společnost při České televizi, o. p. s., 2002. 599 s. Dostupný z WWW: . S. 391-392. 137 Srov. MÜLLEROVÁ, Petra. Stručná historie států – Vietnam. S. 16-20. 138 Srov. HOOBLER, Thomas, HOOBLER, Dorothy. Světová náboženství: Konfucianismus. Přel. Jeřábková Petra. Praha: Lidové noviny, 1997. 129 s. ISBN 80-7106-190-5. S. 58-60. 139 Srov. Tamtéž, s. 12. 140 Srov. Tamtéž, s. 18-20.
40
bojovat, se musely postarat nejen o celou rodinu, ale i opravovaly rozbombardované silnice, či řídily pohyb vojenských konvojů.141 Jedna z nejdůležitějších hodnot ve Vietnamu je vzdělání a proto někteří rodiče vedou ke vzdělávání a studiu své děti velice přísně. Stejně jako pracovníci mají velkou pracovní morálku, tak i studenti pracují dlouhé hodiny.142 Vietnamská společnost si cení vzdělaných lidí a učitelů zejména. Ti sice nebyli nikdy příliš bohatí, vždy ale byli váženými osobami. Specifické je také vietnamské náboženství - lidové náboženství tzv. „tam giao“143, které v sobě nese prvky tří nejrozšířenějších náboženství Vietnamu (buddhismus, konfucianismus, taoismus) a jiné původní lidové prvky. S Vietnamským náboženstvím úzce souvisí kult předků. Projevem takové víry je například domácí oltář s fotografiemi předků. Duše předků, o které je dobře postaráno, se na oplátku starají o blaho rodiny, její zdraví a materiální bohatství.144 S kultem předků souvisí i nutnost mít v rodině syna, protože není-li mužský potomek, nemá kdo vykonávat posvátné obřady k uctívání předků a jejich duše pak budou navždy bloudit světem.145 Kult předků je také spojovacím článkem mezi generacemi ve vietnamské rodině. Vietnamci milují děti a mladí lidé zase neopouštějí své staré rodiče (vždy jeden ze sourozenců zůstane doma a stará se o ně a o rodinný oltář). Co je pro Vietnamce nepřípustné a nevhodné je otevřená kritika jednotlivce před kolektivem146, spory by se měly řešit zásadně v soukromí. Jestliže se veřejné kritiky někdo dopustí, ztrácí tvář před ostatními jak kritik, tak kritizovaný. Ztratit tvář může také ten, kdo projevuje veřejně příliš své emoce – zejména křik a vztek. Vietnamec na takové situace reaguje úsměvem a klidným postojem, což mnohé Evropany ještě více rozčílí.
141
Srov. KOCOUREK, Jiří. S vietnamskými dětmi na českých školách. S. 76-77. Srov. HOOBLEROVI, Thomas a Dorothy. Světová náboženství: Konfucianismus. S. 119-120. 143 Srov. PECHOVÁ, Eva. Vybraná božstva a kulty nadpřirozeného světa Vietnamců. S. 4-5. Dostupné online: http://www.klubhanoi.cz/pdf/peduchove.pdf. 144 Srov. Tamtéž, s. 4-5. 145 Srov. Tamtéž. 146 Srov. ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Výchova k toleranci a proti rasismu. Multikulturní výchova v praxi. S. 143-144. 142
41
6
ŽIVOT SOUČASNÉ VIETNAMSKÉ KOMUNITY V ČR
Život Vietnamců žijících v ČR je naplněn zejména prací, často pracují celé dny i víkendy. Ve volném čase se věnují tradičním zvykům, jako je uctívání předků, modlitby za rodiče či obchodní úspěchy.147 Základem vietnamské komunity a jejího fungování je tržnice, jejichž majitelé také stojí na vrcholu pomyslné hierarchické pyramidy vietnamské komunity.148 V ČR vzniklo velmi specifické prostředí tržnic, velkoobchodů a velkoskladů, které tvoří nejen obchodní centra, ale i kulturní, správní, mediální.149 Toto bych chtěla demonstrovat na příkladu největší vietnamské tržnice TTTM Sapa, někdy nazývanou Malá Hanoi v Praze.150 Sídlí zde významné vietnamské podnikatelské subjekty i neziskové organizace podporující zdejší vietnamskou komunitu, vietnamské jídelny, obchody s širokou škálou zboží, cestovní kanceláře, kasina a jiné zábavní podniky, apod. Tržnice funguje oficiálně jako velkoobchod, kde se kromě běžných surovin dají koupit výhradně vietnamské komodity.151 Kromě toho se tu také pořádají komunitní akce, jako jsou fotbalové turnaje, koncerty vietnamské hudby, sjezdy a různé slavnosti.152 S provozem tržnic také významně souvisí trestná činnost Vietnamců, která zahrnuje ve velké míře hospodářské trestné činy153 související s prodejem nekvalitního, ale prestižními značkami označeného textilu, obuvi, elektroniky, CD, alkoholu a cigaret. Toto zboží je skladováno v obrovských velkoskladech a tržnicích, odkud je pak distribuováno mezi jednotlivými prodejci a ti ho pak nabízí nejčastěji formou stánkového prodeje zákazníkům. Podle Policie ČR154
147
Srov. BROUČEK, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR.. S. 20. Srov. Pechová, Eva. Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování. S. 24. 149 Srov. KOCOUREK, Jiří. S vietnamskými dětmi na českých školách. S. 108-109. 150 Srov. http://pragueout.cz/novinka/tttm-sapa-trznice [online] staženo 12. 4. 2009, datum poslední aktualizace 10.8.2007. 151 Srov. Tamtéž. 152 Například se tu každoročně pořádají oslavy Nového lunárního roku. 153 Srov. NĚMEC, Miroslav. Organizační struktura vietnamských zločineckých gangů působících v České republice a hlavní druhy jimi páchané kriminality. Policista [online]. 2004, roč. 2004, č. 11 [cit. 2009-04-02]. Dostupný z WWW: . 154 Srov. Tamtéž. 148
42
byla v devadesátých letech většina tržnic v majetku českých občanů, avšak v současnosti je řada těchto objektů v držení Vietnamců, neboť původní pronajímatelé byli vytlačeni buď "přeplacením", nebo i výhrůžkami ze strany vietnamské mafie.155 Vietnamské tendence vytvářet etnicky vyhraněné obchodní a komunikační centra vedly ke vzniku mimořádně rozvinutému systému nejrůznějších zprostředkovatelských služeb pro potřeby nutné komunikace s českými úřady a institucemi. Díky tomuto systému mohla první generace vietnamských imigrantů fungovat i bez hlubší míry integrace do majoritní společnosti. Naopak druhá a třetí generace potomků vietnamských imigrantů v ČR se integruje plně do vzdělávacího systému a české kultury, s níž se může mnohdy identifikovat více než s tou vietnamskou, čímž se vietnamské komunitě postupně vzdaluje.
6.1
Vietnamský tisk v ČR
Vietnamský tisk vydávaný v České republice zmiňuji ve své práci, jelikož se domnívám, že v integraci vietnamské menšiny má také svoji nezastupitelnou roli a to nejen jako zdroj informací o České republice, nabídek zaměstnání, ale i zpráv z rodného Vietnamu. Většina Vietnamců první generace totiž ani české noviny nečte, ani nesleduje jiná média z důvodů zejména jazykové bariéry či možná obtížnému porozumění českému kulturnímu a společenskému prostředí, a proto je vietnamský tisk v ČR jejich základním zdrojem informací o českém dění, které mohou získat156
155
Podle Drbohlavova (2005-2007) výzkumného projektu mají nelegální ekonomické aktivity Vietnamců poměrně velký význam v české ekonomice. Tato činnost Vietnamců je početně druhá nejvýznamnější ( hned po Ukrajincích), přičemž jasně převažuje nelegální činnost podnikatelská (nikoli pozice nelegálních zaměstnanců) Srov. Drbohlav, Dušan. Mezinárodní migrace a nelegální pracovní aktivity migrantů v Česku v širším evropském kontextu. Závěrečná zpráva z projektu MS za rok 2005-2007 včetně průběžné zprávy za rok 2007. S. 17. http://www.natur.cuni.cz/ksgrrsek/illegal/zapisy/Zprava2008.pdf [online] staženo 16. 3. 2009, datum poslední aktualizace neuvedeno.) 156 Srov. TUNGOVÁ, Lenka. Vietnamský tisk v ČR. http://www.migraceonline.cz/eknihovna/?x=2148497 [online] staženo 12. 4. 2009, datum poslední aktualizace neuvedeno.
43
V roce 2008 zde byly vydávány tři hlavní týdeníky – Tuan tin moi, Van Xuan (www.vnm.cz) , Xa xu. Obecně by se dalo říci, že jsou poměrně stejnorodé, vzhledem k tomu, že se snaží získat co nejširší spektrum čtenářů, mají poměrně široký tematický rozsah.157 Obsahem těchto časopisů jsou již zmiňované aktuální zprávy a události z ČR a Vietnamu, ale také různé reportáže o tradicích a kultuře obou zemí, portréty slavných lidí a také některé články typu bulváru, sportovní rubrika, rady o zdravé výživě, kurzy českého jazyka na pokračování apod.158 Význam mají také inzeráty pracovních agentur nabízející práci velkých českých podniků, které nabírají nové pracovníky. Vedle těchto komerčních listů lze také zakoupit vietnamské vládní listy určené českým Vietnamcům, např. časopis Svazu vietnamské mládeže Thanh Nien nebo An Ninh The Gioi vydávaný vietnamským policejním orgánem. Tyto periodika vznikají ve Vietnamu a tisknou se v ČR.159
157
Srov. Srov. TUNGOVÁ, Lenka. Vietnamský tisk v ČR. http://www.migraceonline.cz/eknihovna/?x=2148497 [online] staženo 12. 4. 2009, datum poslední aktualizace neuvedeno. 158 Srov. Tamtéž. 159 Srov. Tamtéž.
44
ZÁVĚR
Cílem této práce bylo poskytnout pohled na integraci Vietnamců v České republice jako na jednu z nejpočetnějších zde žijících etnických menšin. Jedním z cílů integrační politiky cizinců by mělo být usnadnění podmínek vstupu na trh práce a pro začátky podnikatelských aktivit, už jen pro ovlivnění národního důchodu zahraničními pracovníky. Ovšem toto usnadnění by mělo probíhat za takových podmínek, kdy majoritní společnost nebude pociťovat nestabilitu pracovního trhu vlivem cizích pracovníků. V opačném případě by pak cizinci mohli být ohroženi různými formami xenofobie a rasové nesnášenlivosti, od diskriminace po fyzické útoky apod. Podmínky by měly být nastaveny tak, aby cizinci byli schopní stát se samostatnými v ekonomické oblasti zajištění potřeb, avšak zároveň by měli hostitelské zemi přinášet užitek. V současné době lze pozorovat snahu státu o usnadnění přístupu cizinců na český trh práce (např. novela zákona o zaměstnanosti a zákona o pobytu cizinců). Avšak jen malá část Vietnamců si uvědomuje, že postupnou adaptací do života většiny, získá podstatnou šanci vystoupit z marginálního prostředí vietnamské komunity. Většina z nich tak „žijí“ na tržnicích, kde jsou šance na integraci velmi nízké. Během posledních let se však objevují výjimky, kdy se od této většiny oddělují jednotlivci, rodiny či skupiny.160 Při zpracování práce se ukázaly problémem některé statistické informace týkající se zejména velice specifických údajů o vietnamské menšině, které nebylo možné dopátrat. Důvodem je zřejmě nedostatečná dostupnost těchto zdrojů či přímo neexistující výzkumy.
160
Srov. BROUČEK, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. S. 7.
45
ANOTACE
Příjmení a jméno autora: BRAUNEROVÁ Denisa Instituce: Katedra křesťanské sociální práce CMTF UP v Olomouci
Název práce: Integrace Vietnamců v České republice
Vedoucí práce: Mgr. DOHNALOVÁ Eva
Klíčová slova: Vietnamská menšina Integrace Zaměstnávání cizinců
Tato práce pojednává o vietnamské menšině v ČR se zaměřením na integrační
proces.
Proces
integrace
je
popisován
s legislativním
i
institucionálním rámcem, a se specifickými faktory, jež ovlivňují integraci Vietnamců do české společnosti. Práce je založena na odborné literatuře předních českých vietnamistů či jiných expertů na etnické menšiny v ČR, na odborných
sociologických
výzkumech
a
na
tematických
článcích
publikovaných v českých magazínech a na internetových serverech.
46
POUŽITÉ ZDROJE BARŠA, Pavel. Politická teorie multikulturalismu. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. 347 s. ISBN 80-85959-47-X.
BITRICH, Tomáš, PALEČEK, Jan. Jak se v českém tisku diskriminuje, když se píše o zaměstnávání cizinců?. In Cizinci, našinci a média : Mediální analýzy. Praha : Multikulturní centrum Praha, o.s., 2007. Jak se v českém tisku diskriminuje, když se píše o zaměstnávání cizinců?. s. 79-85. ISBN 80-239-8475-6.
BITTNEROVÁ, Dana, a MORAVCOVÁ, Mirjam. Etnické komunity v české společnosti. 1.vyd. Praha: ERMAT s.r.o., 2006. 411 s. ISBN 80-9030867-8.
BRNULA, Peter. Sociálna práca so žiadateĺmi o azyl a azylantami. Edícia sociálna práca – sociálna politika. 1.vyd. Prešov: Pavol Šidelský – Akcent print, 2006. 88 s. ISBN 978-80-89295-10-4.
BROUČEK, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v České republice. Praha : Etnologický ústav Akademi věd České republiky, 2003. 121
s.
Dostupný
z
WWW:
.
Cizinci v České republice. Praha : Český statistický úřad, 2008. 249 s. Dostupný z WWW: . ISBN 978-80-250-1836-1.
47
ČERMÁKOVÁ, Jarmila, H., RABIŇÁKOVÁ, Dana, STÖHROVÁ, Helena, ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Ty+Já = kamarádi. Hry, básničky, pohádky a teorie podporující multikulturní výchovu. 1.vyd. Praha: ISV, 2000. 152 s. ISBN 80-858667-6-5.
ČERNÍK, Jan. Klientský systém jako quasi-feudalismus v Česku [online]. Praha : Multikulturní centrum Praha, 2003 , 14.1.2005 [cit. 2009-04-05]. Dostupný
z
WWW:
.
DRBOHLAV, Dušan. Mezinárodní migrace a nelegální pracovní aktivity migrantů v Česku v širším evropském kontextu. Závěrečná zpráva z projektu MS za rok 2005-2007 včetně průběžné zprávy za rok 2007. Dostupný z WWW: .
DRBOHLAV, Dušan, et al. Výzkumná zpráva: Integrace cizinců v ČR : Studie arménské, vietnamské a ukrajinské komunity v Praze a Středočeském kraji. IOM International organization for migration, [2004?]. 86 s. Dostupný
z
WWW:
.
GABAL, Ivan. Etnické menšiny ve střední Evropě. Konflikt nebo integrace. 1.vyd. Praha: G plus G, 1999. 341 s. ISBN 80-86103-23-4.
HOOBLER,
Thomas,
HOOBLER,
Dorothy.
Světová
náboženství:
Konfucianismus. Přel. Jeřábková Petra. Praha: Lidové noviny, 1997. 129 s. ISBN 80-7106-190-5.
48
KOCOUREK, Jiří. Interkulturní rozdíly v komunikaci vietnamských dětí a rodičů. In DOPITA, Miroslav, demokratickému
občanství
a
STANĚK, Antonín. Výchova k
vzájemné
toleranci
v
multikulturní
společnosti. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého Olomouc, 2004. Interkulturní rozdíly v komunikaci vietnamských dětí a rodičů. s. 111-132. ISBN 80-244-0952-6.
KOCOUREK, Jiří, et al S vietnamskými dětmi na českých školách. 1.vyd. Praha: H&H Vyšehradská s.r.o., 2006. 221 s. ISBN 80-7319-055-9.
KOCOUREK, Jiří. Vietnamci v ČR. In LEONTIYEVA, Yana, et al. Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů. 1. vyd. Praha : Sociologický ústav AV ČR, 2006. Vietnamci v ČR. s. 46-62. ISBN 80-7330-098-2.
KOČÁRKOVÁ, Eva. Kolik investoval český stát do integrace cizinců? Přehled za rok 2007. Multikulturní centrum Praha [online]. 2009 [cit. 2009-0323].
Dostupný
z
WWW:
knihovna/?x=2148499#_ftnref8>.
KOMÁREK, Michal. Nemodli se, pracuj. Respekt. 1.1.2008, roč. XIX, č. 39, s. 18-22.
KREJČÍ, Jaroslav: Civilizace Asie a Blízkého východu. Náboženství a politika v souhře a střetání. 1. vyd. Praha: KAROLINUM (Univerzita Karlova), 1993. 307 s. ISBN 80-7066-734-6.
MÜLLEROVÁ, Petra. Stručná historie států : Vietnam. 1. vyd. Praha : Libri, 2004. 127 s. ISBN 80-7277-255-4.
49
Nečitelní cizinci. : Jak se (ne)píše o cizincích v českém tisku. Barbora Hořavová. Praha : Multikulturní centrum Praha, o.s., 2003. 94 s. ISBN 80-239-11376.
Člověk v tísni, o.p.s., Multikulturní centrum Praha, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Poradna pro uprchlíky. Neregulérní pobyt cizinců v ČR : Problémy a jejich řešení. 2008. 120 s. Dostupný z WWW: .
NĚMEC, Miroslav. Organizační struktura vietnamských zločineckých gangů působících v České republice a hlavní druhy jimi páchané kriminality. Policista [online]. 2004, roč. 2004, č. 11 [cit. 2009-04-02]. Dostupný
z
WWW:
.
NIESSEN, Jan. Rozmanitost a soudržnost: nové úkoly v oblasti integrace imigrantů a menšin. Strasbourg: Rada Evropy, 2000. 115 s. ISBN 9287143-45-5.
PECHOVÁ, Eva. Migrace z Vietnamu do České republiky v kontextu problematiky obchodu s lidmi a vykořisťování. La Strada. 2007. Dostupný z WWW: < http://www.mkc.cz/cz/aktuality-69/migrace-z-vietnamu-do-ceske.html >.
PECHOVÁ, Eva. Vybraná božstva a kulty nadpřirozeného světa Vietnamců. Hanoj,
2003.
14
s.
Dostupný
z
WWW: .
50
PECHOVÁ, Eva, KREBS, Michal. Zpráva z projektu Vietnamští dělníci a dělnice v českých továrnách. La Strada, o.p.s., 2008. 91 s. Dostupný z WWW: .
PRůCHA, Jan. Multikulturní výchova : Příručka (nejen) pro učitele. 1. vyd. Praha : Triton, 2006. 263 s. ISBN 80-7254-866-2.
Sociální práce: Časopis pro teorii, praxi a vzdělávání v sociální práci. Asociace vzdělavatelů v sociální práci. 2007- , č. 2- . ISSN 1213-6204.
ŠIŠKOVÁ, Tatjana (ed.). Menšiny a migranti v České republice. My a oni v multikulturní společnosti 21. století. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. 188 s. ISBN 80-7178-648-9.
ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Výchova k toleranci a proti rasismu. Multikulturní výchova v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7367182-2.
TA MINH, Trung. Podnikání a život Vietnamců v Chebu. Cheb, 2002. 53 s. Západočeská univerzita v Plzni, fakulta ekonomická. Vedoucí bakalářské práce
Dr.Ing.
Jiří
Hofman.
Dostupný
z
WWW: .
Zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
Zákon č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
51
Zákon 273/2001 Sb. O právech příslušníků národnostních menšin.
Život cizinců v ČR. Praha : Český statistický úřad, 2007. 68 s. Dostupný z WWW:
.
ISBN 978-80-250-1548-3.
Elektronické zdroje
Centrum pro
otázky
migrace
[online].
c2006-2009
[cit.
2009-04-12].
.
Cizinci v České republice : Stránky Ministerstva práce a sociálních věcí o integraci cizinců [online]. c2009 , 2009 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: .
Česko-vietnamská společnost [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: http://www.cvs-praha.cz>.
Český statistický úřad [online]. c2009 , 17.4. 2009 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: . Diskriminace.info [online]. c2001-2007 , 26.11.2007 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: .
General
statistics
office
of
Vietnam
[online].
Dostupný
z
WWW:
.
IOM [online]. Dostupný z WWW: .
52
Klub
Hanoi
[online]
[cit.
2009-04-12].
Dostupný
z
WWW:
.
Ministerstvo vnitra České republiky [online]. c2008 , 5.2.2009 [cit. 2009-03-22]. Dostupný z WWW: <www.mvcr.cz>.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. [2000] , 16.4.2009 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: <www.mzv.cz>.
Multikulturní centrum Praha [online]. [2003] [cit. 2009-03-22]. Dostupný z WWW: <www.migraceonline.cz>. ISSN 18036589.
Policie České republiky [online]. c2008 , 2009 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: .
Rozvojovka [online]. c2007 , 2009 [cit. 2009-03-22]. Dostupný z WWW: .
Varianty : Vzdělávací program společnosti Člověk v tísni [online]. [2008] , 2009 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: .
53
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AV ČR – Akademie věd České republiky MV ČR – Ministerstvo vnitra České republiky MPSV ČR – Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky NGO – Non government organization (nestátní neziskové organizace) VDR – Vietnamská demokratická republika VSR – Vietnamská socialistická republika RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci
54
PŘÍLOHA Č.1 Přehled vybraných organizací zabývající se vietnamskou menšinou v ČR Svaz vietnamských podnikatelů v ČR, o.s. – hlavní činností občanského sdružení je zastupovat a obhajovat zájmy vietnamských podnikatelů před českými úřady, udržovat styky se zastupitelstvím VSR v Praze či řídit různé zájmové skupiny. Převážně se soustředí na podporu ekonomie a politického systému Vietnamu. Jeho záměry a aktivity jsou spíše zaměřeny na svou vlast a vietnamské občany v ČR než na integraci komunity v majoritním prostředí. Svaz má pobočky po celé ČR.
Svaz Vietnamců v ČR (www.hnvn.cz) – založen v roce 1999 a jeho cílem je vybudovat mezi vietnamskými občany žijícími v ČR vztahy vzájemné podpory a pomoci při jejich občanském životě a při jejich podnikatelských aktivitách. Svaz Vietnamců je považován za zastřešující organizaci vietnamské komunity, jenž sdružuje především usazené a úspěšné vietnamské podnikatele, kteří zastupují komunitu v komunikaci s majoritní společností. Svaz pořádá kulturní akce s národním charakterem, propaguje vietnamskou kulturu, pořádá kurzy vietnamského jazyka pro vietnamské děti, pořádá tábory pro děti apod.
Svaz vietnamské mládeže a studentů v ČR – organizuje setkávání studentů a různé sportovní akce, oslavy a diskuse se studenty apod.
Česko-vietnamská
společnost
(http://www.cvs-praha.cz)
vydává
zpravodaj, ve kterém zveřejňuje nejrůznější informace a články o Vietnamu. Postupem času jsou zde však zveřejňovány rovněž převážně obchodní informace, informace o vzájemných dohodách apod.
55
Klub Hanoi, o.s. (http://www.klubhanoi.cz ) sdružuje ty, kteří se zajímají o Vietnam, jeho kulturu a tradici, historii a o život české vietnamské komunity. Cílem klubu je zejména propagace vietnamské kultury a integrace Vietnamců do naší společnosti se zachováním jejich národní a kulturní identity.
56
