MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC ÚSTAV MANAGEMENTU A MARKETINGU
Igor Götz
Hospodaření s vodou v rodinném domě Water management in the family house Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Jaroslav Váňa
Olomouc 2014
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jen uvedené informační zdroje.
Olomouc ………………………..
……………………..
Děkuji Ing. Jaroslavu Váňovi za odborné vedení bakalářské práce.
OBSAH OBSAH ............................................................................................................................ 4 ÚVOD............................................................................................................................... 6 1
CÍL PRÁCE ......................................................................................................... 8
2
Popis stávajícího vodovodního systému a zařízení ........................................... 9
3
Popis plánované instalace zařízení ..................................................................... 9
4
Studna ................................................................................................................. 11
5
Výběr čerpadla ................................................................................................... 12
6
Dešťová voda a její využití v rodinném domě ................................................. 13
6.1
Využití srážkové vody ..................................................................................... 15
6.2
Výpočet srážkové plochy a návrh objemu nádrže ........................................... 19
6.3
Výběr nádrže dle výpočtů ................................................................................ 21
6.4
Zařízení na srážkovou vodu ............................................................................. 24
6.4.1
Přívod srážkové vody ....................................................................................... 24
6.4.2
Filtrační sběrač ve svodu .................................................................................. 26
6.4.3
Přívod dešťové vody do zásobníku .................................................................. 27
6.4.4
Zásobník dešťové vody .................................................................................... 27
6.4.5
Čerpadlo ........................................................................................................... 28
7
Odpadní (šedá) voda .......................................................................................... 29
7.1
Úvod do problematiky ..................................................................................... 29
7.2
Užití šedé vody v projektu ............................................................................... 31
7.3
Nádrž ................................................................................................................ 31
7.4
Čerpadlo pro šedou vodu ................................................................................. 33
8
Uvedení zařízení do provozu............................................................................. 35
8.1
Tlaková zkouška .............................................................................................. 35
8.2
Provoz zařízení ................................................................................................. 36
9
Rozpočet a ekonomie projektu ......................................................................... 36
9.1
Výpočet nákladů .............................................................................................. 36
9.2
Výpočet návratnosti ......................................................................................... 39
9.3
Provozní náklady.............................................................................................. 40
9.4
Vyhodnocení nákladů ...................................................................................... 41
10
ZÁVĚR ............................................................................................................ 41 4
ANOTACE .................................................................................................................... 43 LITERATURA A PRAMENY .................................................................................... 44 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 46 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 47 SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................................... 48
5
ÚVOD
V celém světě neustále stoupá spotřeba energie a základních surovin. Česká republika se v roce 1989 opět vrátila k demokratickému řízení státu. Došlo ke změně systému regulace a narovnání cen, které jsou již dnes plně srovnatelné se zeměmi, jako je např. Rakousko nebo Německo. Tato úprava cen prakticky znamenala vždy jejich zvýšení a to právě v oblasti energií a surovin vedlo a vede domácnosti k tomu, aby začaly přemýšlet nad tím, kde, za co a jak šetřit. Většina začíná krátkodobě tím, že např. letní dovolené již nebude trávit v zahraničních destinacích, začnou nakupovat méně kvalitní potraviny, ale postupně zjišťují, že bude třeba přijít s něčím trvalejším a tím je právě úspora v podobě energií a surovin tedy spotřeby elektřiny, plynu, pohonných hmot apod. Prvním impulsem je pořizování úsporných spotřebičů např. elektropřístroje s nízkým příkonem proudu, led žárovky, tepelné izolaci domů, aj. Velké procento obyvatel v moderní společnosti většinu věcí používá automaticky bez toho, že by se zamyslel nad tím, jestli je provoz úsporný, zda by nebylo možné využít jiného levnějšího zdroje, vyměnit např. pohodlné cestování do zaměstnání soukromým vozidlem za finančně úspornější ale méně pohodlné cestování městskou dopravou apod. Možná dnešní dorůstající mladý člověk, který se učí již od dětského věku třídit odpad a význam slova ekologie zná již od mateřské školky, bude toto provádět automaticky, ale pro většinu lidí jsou tím hnacím motorem právě vysoké ceny energií a surovin. Jedním z několika příkladů, kde se v tomto směru velice pokročilo, je úspora elektrické energie v osvětlení. Výměnou starších žárovek za úsporné, (zde už zapracovala i legislativa EU) tak již dnes šetří mnohé domácnosti. Tak tomu je i v naší domácnosti a dnes již dokonce používáme v některých lampičkách i podstatně dražší Led žárovky. Další energií, na kterou se domácnosti zaměřují je teplo a jeho úniky. V celé republice je vidět jak se hromadně vyměňují okna a zateplují fasády domů. V blízké době je plánováno zateplení rodinného domu, který v projektu popisuji. Jelikož po uskutečnění projektu zateplení fasády zůstane na stavebním spoření ještě nějaká suma, zamyslel jsem se nad tím kam ji investovat a další na řadě by měla být voda a hospodaření s ní. Nelze si nevšimnout při vyúčtování, že cena vodného a stočného se každoročně navyšuje a dá se očekávat, že v blízké budoucnosti bude tento vývoj ještě rychlejší. Hlavním důvodem zvýšení ceny vodného a stočného je nutnost investovat do 6
rozvoje a obnovy vodárenských sítí. Město Praha čeká v brzké budoucnosti stavba nové čističky odpadních vod, která bohužel nebude spolufinancována EU, ale bude ji muset hradit plně město. Nechtěje čekat až tato situace nastane, rozhodl jsem zaměřit na hledání způsobu, jak snížit spotřebu vody z veřejné sítě, to znamená nahradit ji jinými zdroji. Pracuji ve vodárenské společnosti a jako student MVŠO jsem se seznámil podrobněji s čistírenstvím a tudíž s vodou odpadní. Zjistil jsem, že existují možnosti jak tuto vodu využít v domácnosti a soukromě začal pátrat, zda někdo v okolí již nějaké to zařízení není v provozu. Bydlím ve čtvrti, kde se v okolí ruší zemědělská půda a staví rodinné domky, které jsou označeny jako ekologické, ale jediné čím jsou po této stránce vybaveny, jsou solární panely. S využitím odpadní vody nebo srážkové se projektanti u těchto staveb vůbec nezabývali. Proto jsem zatím čerpal informace z několika knih a u šedé vody je především jako zdroj informací internet. Nabízí se několik možností, zda použít vodu srážkovou, studniční nebo šedou, nebo se pokusit o kombinaci několika z nich. Hledat využití pro tyto vody většinou znamená mít někde skladovací prostor. U rodinných domů se k tomu využívá sklep nebo zahrada, aby nedocházelo k průniku světla. Nabízí se tím možnost jak nejenom ušetřit peníze, ale zároveň šetřit zdroj pitné vody. V posledních letech lze vypozorovat, že při příchodu teplejšího období v některých oblastech Prahy dochází k poklesu tlaku v síti a stížnostem občanů. Jednou z příčin proč k tomu dochází je napouštění bazénů na zahradách rodinných domků. Voda sama o sobě je základní látkou, podmiňující existenci života jak ho známe a tedy i bytí na této planetě. Je to kapalina, které by je na planetě 1,4 miliardy kubických kilometrů. Nachází se na 71% na zemském povrchu, z toho však 97% tvoří slaná voda moří a oceánů. Sladká voda je zastoupena pouhými 2,5%, které však jsou v ledovcích, v atmosféře a půdě. Ten zbytek tedy asi 10 milionů krychlových kilometrů je ukryt pod povrchem a pro lidskou potřebu ji zbývá 0,26% v nádržích, jezerech a vodních tocích.1 Odsolování mořské vody je drahé a produkuje množství skleníkových plynů. V současnosti je na světě asi deset tisíc odsolovacích zařízení v provozu a většina se nachází v oblasti Perského zálivu.2 Nedostatek vody není problém jenom zemí třetího světa a proto se do hledání způsobu jak předejít možnému budoucímu kolapsu s vodou zapojují i další státy např. USA. V Evropě a konkrétně v České republice je
1
Srov. [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://21stoleti.cz//2006/12/19/najde-se-ctvrte-skupenstvivody/ 2 Srov. [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odsolovanimorske-vody-spasa-nebo-casovana-bomba
7
hydrologický režim3 zatím bez výraznějších změn a to díky poloze a počtu srážek, přesto může docházet k delším bezesrážkovým obdobím4. S vědomím těchto možných událostí v budoucnu jsem se rozhodl využít všechny zdroje, které jsou k dispozici a zároveň zvážit varianty a najít vhodné řešení.
1
CÍL PRÁCE
Cílem práce bude zjistit, zda investice do projektu, který by nahradil vodu z veřejné městské sítě, vodou z jiných zdrojů bude funkční a ziskové. Vodu z veřejné vodovodní sítě nahradím vodou šedou, studniční a srážkovou. V práci se zmíním o některých zavedených a funkčních zařízeních v této oblasti. Podstatou a cílem práce je projekt na využití této vody v starším rodinném domku, kde náklady na provoz jsou stále vyšší a tak je třeba hledat nová a efektivní řešení.
Zaměřil jsem se na možnost využít všechny tyto tři zdroje, a pokud by to nebylo z nějakých příčin možné, vybrat relativně nejdostupnější variantu. Jedná se o možnosti: a) použití již vybudované studny s potřebou osazení čerpadlem b) jímání srážkové vody zbavené hrubých nečistot a jejímu dalšímu použití c) jímání odpadní (šedé vody) a použití pro splachování WC Navrhnu schéma propojení jednotlivých zařízení, provedu výpočet na jejich kapacitu a vyberu dle dostupných možností konkrétní kombinaci. Provedu výpočet kapacity zdrojů vody a dle toho stanovím velikost nádrží a výkon zařízení. Navrhnu rozvody vody a vyberu konkrétní materiál s cenovým výpočtem pořizovací ceny. Na závěr provedu výpočet případné ziskovosti či ztráty projektu.
3
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://sbp.fsv.cuni.cz/SBP-36-version1-xwp_19.pdf Srov. [online].[ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.ufa.cas.cz/html/meteo/slovnik-9old/vyklad.htm 4
8
2
Popis stávajícího vodovodního systému a zařízení
Dům a je napojen na veřejnou vodovodní síť. Vodovodní rozvody uvnitř domu jsou plastové, materiál PPR Classic, vedeny ve vyfrézovaných spárách cihlové zdi. Tyto rozvody jsou z roku 1992. Objekt je napojen na veřejnou splaškovou kanalizaci, Na rozvody venkovní je použit oranžový plast KG, na vnitřní kanalizační rozvody šedý plast SKOLAN Db. Před domem je v betonovém chodníku vedena dešťová litinová kanalizace, která je zakončena poblíž studny dešťovou vpustí. Rodinný cihlový dům tvoří dvě bytové jednotky, v kterých jsou dvě WC, koupelna v přízemí je vybavena automatickou pračkou. V kuchyni je umístěna myčka nádobí. Studna (viz. Obr. 2) před domem má pouze ruční litinovou pumpu, která se využívá k ruční zálivce zahrady. K domu patří zahrada, kde je plánována její rekultivace. Způsob využití studniční vody je omezen tím, že není doporučena jako zdroj pitné vody. V blízkosti objektu ve vzdálenosti 500 m se nachází bývalá skládka, na kterou se vyvážel různý odpad z celého města. Podzemní voda v okolí nesplňuje normy pro pitnou vodu5 (vyhláška č. 252/2004 Sb.), ale není závadná. Studna vybudovaná na zahradě, byla kdysi dokonce napojena na čerpací stanici, odkud byl zásobován vodou celý dům. Při rozšiřování vodovodní sítě v Praze Uhříněvsi v 70. letech minulého století došlo ke zrušení přípojky a napojení na veřejnou vodovodní síť. Dům je podsklepený a v prostoru sklepa se nachází dostatek prostoru pro uložení části zařízení. Projekt je vypracován na opětovné využití tohoto zdroje s doplněním o další dva, využití vody dešťové a odpadní. Tyto zdroje budou instalovány část na zahradě a další uvnitř rodinného domu z 20. let minulého století, který je v rekonstrukci. V domě žije dvougenerační rodina, tedy dohromady šest lidí.
3
Popis plánované instalace zařízení
Základními prvky celé sestavy jsou dvě nádrže, které budou jímat vodu z několika zdrojů. Větší nádrž (N1) s objemem 8000 l., bude usazena v prostoru zahrady za
5
Srov.[online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/2569-novela-vyhlasky-ohygienickych-pozadavcich-na-pitnou-vodu
9
domem. Vzhledem k tomu, že bude využívána celoročně a aby nedocházelo k zamrznutí, bude uložena v nezámrzné hloubce minimálně 80 cm pod zemí. Pod nádrž bude navezen štěrkopísek, který se nachází v zadní části zahrady, proto neovlivní cenu plánovaného díla. Do této nádrže bude svedena dešťová voda ze samočistícího filtru (F) a voda studniční ze studny poblíž. Přívod studniční vody bude veden v nezámrzné hloubce a tak bude možné zařízení využívat celoročně. Do studny bude nově připojeno čerpadlo (Č1), které dopraví vodu do sběrné nádrže (N1). Z nádrže bude odveden přepad do dešťové kanalizace poblíž, v případě jakéhokoliv problému s přeplněním nádrže. Z nádrže bude voda potrubím dopravena k domácí vodárně s integrovanou nádrží na vyrovnání tlaku (Č2), která bude uložena ve sklepě. Vodárna (Č2), bude zásobovat vodou pračku (D2) a doplňovat vodu v druhé, menší nádrži (D3) s kapacitou 300 l ve sklepě. Tlaková čerpací stanice (Č2) bude používána k zálivce revitalizované zahrady. Ve sklepním prostoru bude usazena nádrž (D3), která bude jímat vodu z pračky a myčky nádobí. V případě nedostatku šedé vody bude nádrž (D3), doplněna vodou z venkovní nádrže. (N1) Za nádrží (D3) bude na sestavu napojena vodárna (Č3), která bude poblíž nádrže ve sklepní místnosti. Domácí vodárna (Č3) bude zásobovat obě splachovací nádrže (Š1+Š2) WC.
Obr. 1: Stručné schéma projektu
10
4
Studna
V přední části zahrady je umístěna studna, která se používá jen k občasné zálivce zahrady. Je osazena ruční pumpou. Studna je hluboká 5 m, průměr skruže je 100 cm.
Obr. 2: Stav studny Byla vybudována v 50. letech minulého století a sloužila jako jediný zdroj vody až do roku 1972. V té době celá oblast Uhříněvsi byla napojena na veřejný vodovod a přívod od studny do domu zrušen. Vzhledem k tomu, že byla vybudována před rokem 1955 žádné povolení k provozování není potřeba6. Studna byla kopána ručně a vlastníkem je fyzická osoba. Vydatnost zdroje byla zjištěna opakovanou čerpací zkouškou v různých ročních obdobích.
Obr. 3: Varovný příkaz
6
Srov. [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://ceskestavby.cz/jak-se-stavi-dum/studna-studnari6006.html
11
Dle zákona č. 274/2001 Sb. není možné připojit na vodovod potrubí pro veřejnou potřebu vodovodní potrubí jiného zdroje. Tento požadavek pro provoz celkem logický, byl nově upraven zákonem č. 275/2013 Sb. Zde se přímo v §11 zdůrazňuje, že potrubí pro veřejnou potřebu včetně přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů nesmí být propojeno s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.
Tab. 1: Vydatnost studny
5
Vydatnost studny dle čerpací zkoušky za rok
54,75 m3
Vydatnost studny dle čerpací zkoušky za den
150 l
Výběr čerpadla
Pro čerpání vody ze studny jsem se rozhodl použít čerpadlo od firmy DWT GROUP Deep 750. Čerpadlo je možné použít jak na pitnou tak na užitkovou vodu z vrtů nebo studní. Čerpadlo je tvořeno elektromotorem a čerpadlem na společném hřídeli. Elektromotor je utěsněn dvojitou mechanickou ucpávkou v olejové lázni. Motor je chlazen čerpanou kapalinou, která obtéká plášť motoru a tím zajišťuje chlazení i při nedostatečném ponoření. K připojení čerpadla do elektrické sítě je určen kabel dlouhý 15m, který nebude třeba dále nastavovat.
Obr. 4: Studniční čerpadlo Technické parametry Výtlak max.: 24 m Průtok max.: 80 l/s 12
Jmenovité napětí: 0,75 kW Automatická teplená ochrana: Ano Zpětná klapka: Ano Hloubka ponoru max.: 15 m
Obr. 5: Výkonnostní graf7
6
Dešťová voda a její využití v rodinném domě
Průměrná spotřeba člověka včetně zálivky zahrady v posuzovaném objektu je okolo 106 l vody denně. Vycházím z přílohy č. 128 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kde se uvádí roční spotřeba v domě na jednu osobu 35 m3. V případě rodinného domu se připočítává 1m3 na očistu okolí domu. K domu je přilehlá zahrada osázená zeleninou a trávníkem s květinami, tedy připočítávám 16 m3 na 100 m2. Z toho je asi 50% nutné použít pitnou
7
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http:// http://www.vodarnycerpadla.cz/756-ponornecerpadlo-deep-750-230v-dwt-group 8 Zdroj: Vyhláška ze dne 29.Dubna 2011, 120/2011sb
13
vodu a zbytek lze nahradit dešťovou či šedou vodou.9 Není tedy nutné vždy v domácnosti na vše používat vodu pitnou, kterou definuje vyhláška č. 252/2004 Sb.10 Podíl spotřeby na jednotlivé činnosti je: na vaření a pití (cca 2% os/den), na tělesnou hygienu (cca 32% os/den), drobná hygiena (8%), mytí nádobí (cca 8% os/den). Na tyto činnosti je nutné použít vodu pitnou, ale na praní (cca 12% os/den), splachování (30% os/den), zalévání (4% os/den) a ostatní údržba (cca 4% os/den) je možné použít vodu nepitnou tedy v tomto případě většinou vodu šedou nebo dešťovou. Tab. 2: Spotřeba vody v domácnostech dle potřeby11
(%)
(%) vodou dešťovou
nahraditelná
pitná voda
voda pitná
Spotřeba vody v domácnostech dle potřeby osobní hygiena (koupání)
32
drobná hygiena (mytí rukou)
8
vaření a pití
2
umývání nádobí
8
úklid
4
zalévání zahrady
4
praní prádla
12
WC
30
Obr. 6: Pitná voda nahraditelná vodou dešťovou - šedá plocha12
9
Srov. [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/3962-vyuzivani-destove-vody-iimoznosti-pouziti-destove-vody-a-casti-zarizeni 10 Zdroj: Vyhláška ze dne 22. Dubna 2004, 252/2004 sb. 11 Srov. [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/3962-vyuzivani-destove-vody-iimoznosti-pouziti-destove-vody-a-casti-zarizeni 12 Srov. [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/3962-vyuzivani-destove-vody-iimoznosti-pouziti-destove-vody-a-casti-zarizeni
14
Jedním z nejúspornějších možností hospodaření s vodou v rodinném domku je využití dešťové vody. Zásoby podzemní vody jsou omezené a stejně tak využití šedé vody je náročnější na úpravu a tak tento způsob je třeba zařadit jako další možnost. Dešťová voda je měkká a tím lépe rozpouští prací prostředky což má vliv na jejich dávkování při praní. Doporučené dávkování pracích prostředků je až o polovinu menší než při využití vody studniční nebo říční. Použití dešťové vody též šetří pračku před zavápněním. Za přívalových dešťů dochází k zahlcení kanalizace, takže pokud bychom zachytávali srážkovou vodu v místě dopadu, nedocházelo by k přetížení kanalizační sítě a případnému zatopení okolních objektů apod. Nejedná se přímo o zasakování, které je dnes vyhláškou č.268/2009 Sb.13 doporučeno. Akumulací srážkové vody nedochází k přetěžovaní dešťové kanalizace v původní intenzitě. Tab. 3: Tvrdost vody14 Tvrdost vody Pásmo tvrdosti
obsah solí (mmol/l)
1
měkká
0 - 1,3
2
středně tvrdá
1,3 - 2,5
3
tvrdá
2,5 - 3,8
4
velmi tvrdá
nad 3,8
Dešťová voda patří do pásma 1.
6.1
Využití srážkové vody
A. Zavlažování Použití této vody je vhodné, protože tato voda je chudá na soli a neobsahuje chlor. Pozitivní změnou u tohoto způsobu využití je velká nabídka sortimentu zahradního zařízení od různých typů sudových čerpadel až po nádrže s kompletním příslušenstvím. B. Praní
13
Zdroj: Vyhláška ze dne 12. Srpna 2009, 268/2009 sb. Srov. [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/cs/3962-vyuzivani-destove-vodyii-moznosti-pouziti-destove-vody-a-casti-zarizeni 14
15
Jednou z velice vhodných využití této vody je při praní. Zde se příznivě projevuje měkkost této vody, která lépe rozpouští prací prostředky a tím dochází ke snížení jejich spotřeby. V pračce při užití této vody nedochází k tvorbě vodního kamene. Není překvapením, že německá firma Miele15 již na tuto možnost myslela a vyrábí pračku s dvěma přípojkami pro vodu. Pračka přitom řídí proces praní a to tak, že při
Obr. 7: Pračka MIELE W 5841WPS AllWater předpírce, hlavním praní a prvním máchání je použita voda dešťová a až při posledním máchání voda pitná. Byla provedena studie Státním hygienickým ústavem v Brémách a nebyly zjištěny žádné závady. Bohužel současným problémem je stále poměrně vysoká pořizovací cena. C. Splachování WC Zde je opět výhodou dešťové vody neusazování vodního kamene a tím i menší nároky na údržbu. Tady by se, ale více hodila voda šedá, protože většina toalet se nachází v blízkosti koupelen. D. Další využití Dešťovou vodu můžeme též využít na mytí aut, úklid a čištění.
15
Srov. [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.onlineshop.cz/cs/velkeelektrospotrebice/pece-o-pradlo/pracky-celni-plneni/1201-1600-ot-nad-45cm/pracka-miele-w5841-wpsallwater-lotosove-bila-62874P.html]
16
Obr. 8: Použití dešťové vody při mytí automobilu Tab. 4: Vývoj vodného a stočného v Praze16 Vývoj vodného a stočného v Praze (m3/Kč) Období
vodné
stočné
celkem
31.12.1990
0,60
0,20
0,80
1.1.1991 - 1.8.1992
1,50
1,50
3,00
1.9.1992 - 14.5.1993
5,00
4,00
9,00
15.5.1993 -31.1.1994
7,10
5,40
12,50
1.2.1994 -31.1.1995
8,40
6,60
15,00
1.2.1995 - 31.1.1996
9,20
7,10
16,30
1.2.1996 - 31.12.1996
10,61
7,96
18,57
1.1.1997 - 31.12.1997
12,18
9,49
21,67
1.1.1998 - 31.1.1999
14,62
11,57
26,19
1.2.1999 - 31.12.1999
16,81
13,14
29,95
1.1.2000 - 31.12.2000
18,64
13,99
32,63
1.1.2001 - 31.12.2001
19,77
15,33
35,10
1.1.2002 - 31.12.2002
20,65
17,12
37,77
1.1.2003 - 31.12.2003
20,72
17,85
38,57
1.1.2004 - 31.12.2004
21,95
19,48
41,43
1.1.2005 - 31.12.2005
22,79
19,96
42,75
1.1.2006 - 31.12.2006
23,51
20,85
44,36
1.1.2007 - 31.12.2007
26,74
22,93
49,67
1.1.2008 - 31.1.2008
27,76
23,81
51,57
1.2.2008 - 1.1.2009
28,54
24,47
53,01
2.1.2009 - 31.12.2009
30,04
25,08
55,12
1.1.2010 - 31.12.2010
30,63
25,58
56,51
1.1.2011 - 31.12.2011
34,39
26,00
60,39
1.1.2012
38,05
28,30
66,35
Domácnosti
16
Zdroj: [online] [ cit. 2014-02-08] Dostupné z: http://www.pvk.cz/cs/vyvoj-vodneho-a-stocneho-vpraze.html
17
1.1.2013
43,02
31,33
74,35
1.1.2014
43,04
32
75,04
Tab. 5: Úhrn územních srážek v Praze a Středočeském kraji (mm)17
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Úhrn územních srážek Praha a Středočeský kraj (mm)
2006
22
32
61
61
90
84
31
110
14
35
25
24
2007
55
33
32
3
66
72
78
73
87
20
64
21
2008
30
19
40
49
55
55
73
65
22
51
35
33
2009
18
42
53
20
87
83
95
44
16
51
30
57
2010
59
16
27
33
96
57
98
153
86
8
60
61
2011
37
8
28
25
52
82
154
72
43
42
1
42
Průměr
36,83
25
40,17
31,83 74,33 72,17 88,17 86,17 44,67 34,5 35,83 39,67
Roční průměrný srážkový úhrn 609,33
39,67
35,83
34,50
44,67
86,17
88,17
72,17
74,33 31,83
40,17
25,00
Průměrný roční úhrn územních srážek
36,83
100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00
mm
Obr. 9: Průměrný roční úhrn ročních srážek
17
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.chmi.cz/cs/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_5_Uze mni_srazky
18
6.2
Výpočet srážkové plochy a návrh objemu nádrže
Obr. 10: Odvodněná plocha domu
Obr. 11: Vhodnost střechy dle koeficientu18 Tab. 6: Plocha měřených objektů19 Odvodněná plocha 21 m2
Garáž Dům
59,5 m2
Kuchyň
17,5 m2
Kůlna
17,5 m2
Suma
116 m2
P = a.b 18
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.asio.cz/cz/navrh-systemu-pro-vyuzitisrazkove-vody 19 Srov. [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.asio.cz/cz/navrh-systemu-pro-vyuzitisrazkove-vody
19
P - využitelná plocha střechy (m2) a - délka půdorysu včetně přesahů (m) b - šířka půdorysu včetně přesahů (m) Tab. 7: Množství využitelné srážkové vody20 Množství využitelné srážkové vody Koeficient odtoku filtru mechanických nečistot
0,9
Garáž
8,06 m3
Dům
24,47 m3
Kuchyň
6,72 m3
Kůlna
7,20 m3
Suma
46,45 m3
Q=
j.P. f s . f f 1000
Q - množství zachycené srážkové vody (m3/rok) J - množství srážek (mm/rok) P - využitelná plocha střechy (m2) fs - koeficient odtoku střechy (-) ff - koeficient účinnosti filtru mechanických nečistot (-) Tab. 8: Výpočet objemu nádrže dle spotřeby21 Výpočet objemu nádrže dle spotřeby Počet osob v domácnosti
6
Spotřeba na obyvatele
142 l/den
Využití srážkové vody
0,4
Koeficient optimální velikosti
30
Objem nádrže
8,5 m3
Vv =
n.S d .R.z 1000
Vv – objem nádrže dle spotřeby vody (m3) n - počet obyvatel v domácnosti (-) 20
Srov. [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.asio.cz/cz/navrh-systemu-pro-vyuzitisrazkove-vody 21 Srov. [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.asio.cz/cz/navrh-systemu-pro-vyuzitisrazkove-vody
20
Sd - celková spotřeba veškeré vody na jednoho obyvatele a den (l) R - koeficient využití srážkové vody (-) z - koeficient optimální velikosti (-) Tab. 9: Výpočet objemu nádrže22 Výpočet objemu nádrže dle využitelné srážkové vody 46,45 m3
Množství odvedené srážkové vody za rok Koeficient optimální velikosti
30 3,82 m3
Objem nádrže
Vp =
Q .Z 365
Vp - objem nádrže dle množství využitelné srážkové vody (m3) Q - množství odvedené srážkové vody (m3/rok) Tab. 10: Optimalizace návrhu objemu nádrže23 Optimalizace návrhu objemu nádrže 3,82 m3
Potřebný objem Porovnání objemů
1,170099644
Spotřeba srážkové vody je větší, než možnosti střechy
Vp =
Q .Z 365
Vp - objem nádrže dle množství využitelné srážkové vody (m3) Q - množství odvedené srážkové vody (m3/rok)
6.3
Výběr nádrže dle výpočtů
Po zvážení všech faktů a po zjištění nabídky na trhu jsem se rozhodl pro jednokomorovou nádrž o objemu 8000 l od firmy Dinostav. Firma se zabývá výrobou
22
Srov. [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.asio.cz/cz/navrh-systemu-pro-vyuzitisrazkove-vody 23 Srov. [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.asio.cz/cz/navrh-systemu-pro-vyuzitisrazkove-vody [online]c. 2012
21
sklolaminátových nádob od roku 1994 a výrobky jsou testované akreditovanou laboratoři. Jímka je vodotěsná a výrobce uvádí, že každý výrobek prochází zkouškou těsnosti. K příslušenství patří poklop, který slouží ke kontrole hladiny. Nádrž má žebrovanou konstrukci. Výrobce udává záruku 15 let, pokud nedojde k mechanickému poškození, měla by mít neomezenou životnost. Je vybavena šachtou, která umožňuje jednoduchý přístup do nádrže v případě potřeby. Je vybavena několika otvory, kde je možné napojit potrubí a zároveň je v nádrži instalován přepad. Nádrž je vybavena filtrem, který zabraňuje vniknutí hrubých nečistot do nádrže.
Obr. 12: Nádrž 8000 l24
24
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.dinostav.cz/jednokomorova-nadrz-nadestovou-vodu-16-x-16-m-8000-l-43.html/
22
Obr. 13: schéma nádrže Dinostav 8000 l Tab. 11: Parametry nádrže Dinostav 8000 l Jednokomorová nádrž Dinostav 8000 l Objem Délka Výška Šířka Hmotnost Průměr vstupního potrubí Průměr vstupního komínu
8000 4,9 1,6 1,6 290 125 500
23
l m m m kg mm mm
Obr. 14: Zástavba nádrže v terénu25
6.4
Zařízení na srážkovou vodu
Toto zařízení obsahuje tři stavební části: a) přívod dešťové vody b) zásobník dešťové vody c) čerpadlo, domovní instalace
6.4.1 Přívod srážkové vody Srážkové vody z domu a přilehlých objektů jsou vybaveny okapovým systémem, který je napojen na dešťový filtr. Filtr je průtokový a spodním vývodem je napojen na dešťovou kanalizaci. V prostřední části filtru je odbočka, kterou je vedena voda do
25
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://environmental.kingspan.cz/produkty/gardencomplex.html
24
venkovní nádrže. Celý okapový systém byl před lety rekonstruován, proto jej do projektu nezahrnuji. Na hrubé nečistoty (listí, části větví, jehličí, ptačí trus, apod.) se používá síto na hrdle svodu. Pokud však budeme vodu využívat i na praní, bude třeba filtrace. Částečky, které prochází filtrem, se usazují na dně nádrže a vytváří živnou půdu pro biologické samočištění zásobní vody. Proces samočištění je účinný, pokud teplota vody v nádrži nepřesahuje 16°C. Základní čištění probíhá ve třech stupních: 1. Stupeň - filtr na přítoku zachycuje hrubé nečistoty a zde je vhodné použít samočisticí, aby nenastalo nebezpečí ucpání 2. Stupeň - nečistoty jemné se usazují na dně a sediment mineralogickými procesy mineralizují 3. Stupeň - při občasném přeplavení zásobníku jsou plovoucí nečistoty spláchnuty do dešťové kanalizace
25
6.4.2 Filtrační sběrač ve svodu
Obr. 15: Filtrační sběrač 26
Do dolní části svodu umístíme filtr. Filtrační sběrač funguje tak, že voda protéká jemným sítem (velikost oka cca 0,17 mm). Nedochází k ucpání filtru, protože nečistoty se s částí vody odplaví do kanalizace díky tomu, že filtrační tkanina stojí ve filtru kolmo. Pokud chceme zaručit dobrou funkci filtru je vhodné je dvakrát do roka rozebrat a vyčistit. Filtr funguje tak, že při normálních srážkách odvádí 90% vody sběrače, ale při vydatnějších srážkách se odvádění snižuje až na 50%. Snížení nemá velký význam pro funkci zařízení, protože většinou zásobník při přívalových deštích přetéká. Výhodou sběrače je, že jej lze vestavět do dešťového svodu, aniž by došlo ke změně průměru. Vyrábí se ze zinku, mědi nebo nerezové oceli. Je nutné, aby roura 1 m před sběračem byla rovná a nepoškozená, jinak by mohlo docházet k jejímu zvíření. Nad sběračem a
26
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.boehmextruplast.cz/boehm/6-Vyuzitidestove-vody/32-Filtracni-technika
26
pod ním se používají klempířské zděře k dostatečnému upevnění. Voda, která je přefiltrována odchází hrdlem o průměru 50 mm.
6.4.3 Přívod dešťové vody do zásobníku Od střechy je třeba vodu dopravit do zásobníku. Přívod bývá většinou v potrubí z PVC. Používá se roura o světlosti 100 až 125 mm. Roury jsou spojené tvarovkami ze stejného materiálu. Dnes se většinou používá PVC řady KG, které se vyznačují vysokou chemickou odolností (Ph od 2 – 12) a mimořádně hladkou plochou vnitřních stěn. Při montáži používáme pryžové těsnění, jež usnadňuje, připadnou demontáž při poškození nebo ucpání.
6.4.4 Zásobník dešťové vody Vodu, kterou chceme využít, je třeba na nějakém vhodném místě zadržet a skladovat. Pro toto používáme zásobník, jehož velikost se bude řídit velikostí střešní plochy a spotřebou vod. Zásobník je možné umístit buď do sklepa, ale většinou se instaluje jako venkovní zemní. Vodu uskladňujeme tak, aby byla v chladu a bez přístupu světla a tím se zamezí růstu řas a mikroorganismů. Nádrž je vždy vybavena bezpečnostním přepadem. Je důležité vhodně zvolit materiál nádrže, který je buď: a) Plastový, nádrž je nejčastěji vyrobená z polyetylénu, polypropylénu nebo plastu zesíleného skelnými vlákny. Výhodou tohoto materiálu je nízká hmotnost, odolnost proti korozi, jednoduchá montáž a též následná údržba. Nádrže se usazují na zhutněný štěrkový podklad nebo na betonovou desku. Štěrkopísek je nutné po položení udusat hutnící vibrační deskou. Po usazení zásobníku jej naplníme vodou do jedné třetiny a potom jámu zaplníme pískem do výše vody, kterou doplňujeme po cca 30 cm zároveň s doplněním pískového zásypu. Nad plastovým zásobníkem je možné instalovat chodník, nikoliv však vozovku. Pokud jsou uloženy v místě, kde se nachází nízko propustné zeminy je vhodné nádrž obetonovat v tloušťce 15 – 20 cm. Výhodou těchto zásobníků je zároveň to, že v případě potřeby je možné kdekoliv vestavět dodatečné přípojky pro 27
přívod či odvod vody s použitím například korunkového vrtáku nebo pilky a instalovat HT nebo KG rouru se šroubením. Venkovní zásobník ukládáme tak, aby byl překryt minimálně 80 cm zeminy, což je minimální nezámrzná hloubka. b) Betonový, nádrž je budována podobně jako studna, ale vhodnější je použít monolitickou jímku. Výhodou nádrže je přirozená neutralizace kyselé vody. Tyto nádrže se budují tam, kde je např. příjezdová cesta, protože odolají poměrně vysokému tlaku. c) Sklolaminátový d) Ocelový Při zavedení dešťové vody do zásobníku je třeba dbát na to aby: a) Nevznikal nadměrný hluk při dopadu vody b) Nedocházelo k víření usazenin c) Kyslík se dostal i do hlubších vrstev vody Vtékání vody do zásobníku je způsobuje hluk, který zvlášť v nočních hodinách není příjemný. Jde tomu zamezit použitím vtokového hrnce. Přítoková roura musí dosahovat minimálně do středu zásobníku a konec je zakončen koleny nebo vtokovým hrncem.
6.4.5 Čerpadlo
Pro zálivku a využití vody uložené ve venkovní nádrži jsem použil tlakovou stanici od německé firmy Kärcher, které se používá jak na pitnou tak užitkovou vodu typ BPP3000/42. Zařízení, jehož hlavní součástí je čerpadlo, obsahuje v sobě několik důležitých součásti a tak ušetří další investice. Má zabudovanou nádrž na vyrovnávání tlaku s ukazatelem, zpětný ventil a předfiltr. Tento typ se vyrábí již delší dobu a osvědčil se. Používá se k automatickému zásobování domácností užitkovou vodou, pro pračky, splachování nebo zalévání zahrady. Stanice bude usazena na přístupném a viditelném místě, protože obsahuje průhledové okénko pro kontrolu hladiny v případě nečekaně se vyskytujících problémů v soustavě.
28
Obr. 16: KärcherBPP 3000/4227 Technické parametry čerpadla Výkon motoru: 700W Max. výkon čerpadla: 3000 l/h Max. dopravní tlak: 0,4 MPa Max. výška sání: 8 m Hmotnost: 17 kg Rozměry d/š/v: 493x283x554 mm Přípoj: G1¨
7
Odpadní (šedá) voda
7.1
Úvod do problematiky Šedou vodou se dle DIN 404528 (2003) což je německá norma, se rozumí voda
komunální, ale bez moče a fekálií. Použití šedé vody je možné na splachování toalet, zálivku, mytí podlah apod. Ve Velké Británii platí od roku 2010 norma, která se zabývá systémy šedých vod (BS 8525), ale obsahuje jen strohé upozornění. Píše se v ní, že systémy šedých vod musí být navrženy tak, aby nevzniklo žádné riziko ohrožení lidského zdraví. V České republice je zatím využití teprve v počátcích o čem svědčí i to, že dosud není toto legislativně upraveno, neexistuje žádná vyhláška nebo předpis, který by se jí zabýval. Největší zájem o využívání je v cizině v zemích, kde je cena vysoká,
27
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.strojeprofi.cz/karcherkrnov/eshop/10-1Cerpadla-a-vodarny/0/5/193-Karcher-BPP-3000-42 28 Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.asio.cz/cz/55.deleni-vod-bile-a-sede-vodynove-poznatky-a-moznosti-vyuziti
29
nebo jí mají nedostatek. Přesto však se postupně i u nás začínají objevovat stavby a projekty, které stojí za povšimnutí a následování. Budovu, která využívá recyklaci a též rekuperaci je pražský hotel Mosaic House. Tento architektonicky zajímavý dům, který postavil v letech 1934 - 1935 architekt Oktáv Koutský, skrývá v suterénu zařízení, které filtruje a čistí šedou vodu a umožňuje její další využití při splachování nebo úklidu. V budově jsou dvoje rozvody na odpadní vodu, dělící jí na vodu ze sprch a umyvadel od té z WC. Dochází tím k úspoře asi 8% pitné vody. Kvalitu filtrace řídí odborná společnost z Německa. Z toho lze usuzovat, že na českém trhu zatím není moc firem, které by dokázaly s těmito technologiemi pracovat.
Obr. 17: Zařízení na úpravu šedé vody29
Šedou vodu můžeme rozdělit, dle vzniku na: 1) neseparované šedé vody 2) šedé vody z kuchyně a myček 3) šedé vody z praček 4) šedé vody z umyvadel, van a sprch U komunálních vod se pH pohybuje v rozmezí 7 - 8, u šedých vod z praní je 9,3 - 10, z koupelen a kuchyní je 5 - 8,6. Teplota šedých vod, které pochází z praček je mezi 28 až 32°C, od umyvadel, van a sprch je voda teplá 18 až 38°C a následkem vyšších teplot dochází k rozvoji mikroorganismů.30
29
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/z-odborarskeho-domu-jeunikatni-hotel-vodou-po-umyti-splachnete-toaletu-14c/architektura.aspx?c=A101028_174549_architektura_rez 30 Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://voda.tzb-info.cz/8097-kvalita-sedych-vod-amoznost-jejich-vyuziti
30
7.2
Užití šedé vody v projektu
V domě fungují dvě toaletní mísy, na kterých bude ke splachování využívána šedá voda. Potřeba šedé vody na den je u neúsporných WC asi 45 l31 na osobu. V domě žije 6 osob tedy denní spotřeba cca 270 l. Nádrž na šedou vodu bude instalována ve sklepě, kde se pohybují teploty mezi 5 – 12°C. Do nádrže bude přivedena odpadní voda z myčky nádobí a pračky. V případě nedostatku šedé vody bude nádrž doplňována z venkovní nádrže na dešťovou vodu. Tímto způsobem bude docházet k naředění šedé vody. Do nádrže je přímý vstup shora, takže v případě potřeby je možno provést její vyčištění.
Tab. 12: Odhad produkce šedé vody za rok 7,914 m
Odhad produkce šedé vody za rok Spotřeba myčky na cyklus
10 l
Spotřeba pračky na cyklus
41 l
Frekvence myčky za rok
365
Frekvence pračky za rok
104
7.3
3
Nádrž
Výběr nádrže byl poměrné snadný, na trhu se již objevuje dostatek firem, které tento sortiment nabízí.
31
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://voda.tzb-info.cz/7110-seda-voda-ve-zdravotnitechnice
31
Obr. 18: Nádrž na šedou vodu32 Parametry nádrže: - pracovní teplota od -40°C do +60°C - materiál polyetylen - odolné vůči tvorbě řas - monolitická konstrukce bez kritických bodů - využití na pitnou a užitkovou vodu - nádrž nesmí být vystavena vysokým teplotám a dlouhodobému přímému záření
32
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.profiinstal.cz/polyetylenove-sberne-nadrzevalcove-vertikalni-500-l
32
Obr. 19: Náčrt nádrže33 Tab. 13: Parametry nádrže34 (mm) Typ De
H
L
Umístění 8000 l
7.4
A
B
C
D
E
F
HORIZONTÁLNÍ 680
680
1070
580
40
40
1
2
Hmotnost (kg)
Připojení 70
310
410
1''
1''
13
Čerpadlo pro šedou vodu
Pro doplňování vody na WC jsem zvolil tlakový automat firmy Einhell typ RG-AW 6536 Red., ale domnívám se, že na doplňování vody na toaletách, bohatě uspokojí mé požadavky i vzhledem k příznivé pořizovací ceně. Zařízení je též na užitkovou vodu, hlavní součástí je čerpadlo, obsahuje filtr, takže bude vyhovovat zadaným požadavkům. 33
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.elny.cz/files/2011_Polyetylenovevalcove.pdf 34 Zdroj: Tamtéž
33
EinhellRG-AW 6536 vlastnosti: - Elektronický průtokový spínač - Přípojka pro sací hadici z nerezové oceli - Zpětný ventil
Obr. 20: Domácí automat RG-AW 653635
Obr. 21: Domácí automat RG-AW 6536 36 Popis přístroje: 1. Tlaková přípojka 2. Nosná rukojeť 3. Síťový vypínač 4. Šroub na vypouštění vody 5. Sací přípojka 6. Šroub hrubého filtru 7. Šroub větrání 8. Hrubý filtr
35
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.einhell.cz/detail65890/domacivodarny/vodarna-domaci-automat-rg-aw-6536-einhell-red 36 Zdroj: Tamtéž
34
Obr. 22: Hrubý filtr Technické parametry Přípojka: 230 V/ 50Hz Příkon: 650 W Dodávané množství max.: 3750 l/h Dopravní výška max.: 0,38 MPa Sací výška max.: 8m Spouštěcí tlak: 0,15 MPa Teplota vody max.: 35°C
8
Uvedení zařízení do provozu
8.1
Tlaková zkouška
Po dokončení montáže vodovodního potrubí se provádí tlaková zkouška zhotoveného systému. Tlaková zkouška se řídí ČSN 73660 o vnitřních rozvodech. Tlaková zkouška vodovodního a závlahového potrubí. Potrubí se naplní vodou a zůstane 12 hodin pod provozním tlakem. Po uplynutí 12 hodin je pomocí zkušební pumpy na tlakovou zkoušku napuštěn systém na výrobcem požadovaný zkušební minimální přetlak 1,5 MPa. Tlaková zkouška se provádí nejen dle ČSN, ale i dle požadavku výrobců systémů vodovodního potrubí. Výše uvedené hodnoty, požaduje výrobce PPR potrubí firma FV plast37. Vodovod se natlakuje na přetlak 1,5 MPa a testuje se po dobu 60 minut. Povolený pokles tlaku je 0,02 MPa. Pokud dochází 37
Srov. [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.fv-plast.cz/ke-stazeni/katalogy-letaky-navody
35
k většímu úniku je nutné zjistit místo úniku a opravit. Zkouška se provádí po odpojení armatur. Tato zkouška se provádí před jeho zasypáním případně zakrytím potrubní izolací. Po ukončení zkoušky se vystavuje zkušební protokol.
8.2
Provoz zařízení
Po dokončení všech zkoušek a uvedení zařízení do provozu je nutné v určitém termínu provádět kontrolu a údržbu zařízení. Nádoby jsou bezúdržbové, přesto bude třeba po určité době kontrolovat těsnost spojů a kvalitu vody v nádržích. Při provozu 1x měsičně kontrolujeme usazení čerpadel a provádíme dotažení spojů. U nádrží bude třeba 1x ročně provést údržbu. Zařízení obsahuje několik filtrů u automatických stanic u kterých se bude provádět číštění 1x měsíčně. Po vypuštění nádrží se provede kontrola spojů za sucha a nádrže se vyčistí pomocí vysokotlakého čističe. Vzhledem k tomu, že zařízení bude provozovat více osob bude zaveden provozní deník, kde se bude evidovat
čištění filtrů a údržba.
9
Rozpočet a ekonomie projektu
9.1
Výpočet nákladů
Pro výpočet nákladů a zhodnocení vstupní investice jsem vybral položkový rozpočet. K jeho sestavení je použito reálných tržních cen materiálů, které jsou potřeba ke konstrukci celého zařízení. Ceny jsem stanovil dle ceníků prodejců a o stanovení cen za práci jsem požádal firmu AQUA Bláha. Investorem bude vlastník objektu, projekt je tedy v konečné fázi vyúčtován s DPH.
Tab. 14: Ceník materiálu a práce materiál a ceník
typ
cena za
cena
množství
celková
celková
jednotku bez
za jednotk
(ks)/ (m)
cena bez
cena s DPH
DPH (Kč)
u s DPH
DPH (Kč)
(Kč)
36
(Kč) trubka PE 40
PE 40
42,00
50,82
6
252,00
304,92
trubka
DN 32
25,60
30,98
8
204,80
247,81
trubka
DN 25
17,90
21,66
30
537,00
649,77
trubka přepad
DN 150
202,30
244,78
2
404,60
489,57
DN 50
67,90
82,16
2
135,80
164,32
PE 40
21,10
24,27
6
126,60
145,59
montáž trubka
DN 32
17,40
20,01
8
139,20
160,08
montáž trubka
DN 25
15,70
18,06
30
471,00
541,65
montáž trubka
DN 150
82,40
94,76
2
164,80
189,52
DN 50
67,90
78,09
2
135,80
156,17
koleno
PE 40
101,00
122,21
2
202,00
244,42
koleno
DN 32
6,80
8,23
2
13,60
16,46
koleno
DN 32
14,10
17,06
1
14,10
17,06
koleno
DN 25
4,80
5,81
7
33,60
40,66
koleno
DN
6,00
7,26
1
6,00
7,26
zredukované
32/25
venkovní trubka přepad vnitřní montáž trubka PE 40
přepad venkovní montáž trubka přepad vnitřní
zredukované 32/25
32/25 koleno KGB 30°
DN 150
54,20
65,58
1
54,20
65,58
koleno 45°
DN 50
33,40
40,41
1
33,40
40,41
plastová úchytka
DN 32
5,20
6,29
12
62,40
75,50
plastová úchytka
DN 25
3,90
4,72
21
81,90
99,10
potrubní izolace
DN 32
5,00
6,05
14
70,00
84,70
DN 25
4,00
4,84
28
112,00
135,52
T kus
DN 32
11,10
13,43
4
44,40
53,72
T kus
DN 25
6,40
7,74
5
32,00
38,72
PPR nátrubek 32
DN 32
6,50
7,87
2
13,00
15,73
PPR nátrubek 25
DN 25
5,20
6,29
8
41,60
50,34
hmoždinka M10
M 10
0,70
0,85
33
23,10
27,95
šroub M08x60
M08
1,10
1,33
33
36,30
43,92
Ekoflex 35/06 potrubní izolace Ekoflex 28/06
37
matice M08
M08
0,40
0,48
33
13,20
15,97
Zpětná klapka 1"
268,60
325,00
1
268,60
325,00
zpětná klapka
135,54
164,00
2
271,07
328,00
ventil kulový 32
135,54
164,00
2
271,07
328,00
ventil kulový 25
135,54
164,00
7
948,76
1148,00
nádrž H 300
3690,91
4466,00
1
3690,91
4466,00
vodárna domácí
3132,23
3790,00
1
3132,23
3790,00
3847,11
4655,00
1
3847,11
4655,00
3368,60
4076,00
1
3368,60
4076,00
16990,00
20557,90
1
16990,00
39510,00
690,00
834,90
24,786
17102,34
20693,83
260,33
315,00
2
520,66
630,00
50,41
61,00
4
201,65
244,00
350,41
424,00
2
700,83
848,00
1985,12
2402,00
1
1985,12
2402,00
1413,00
1624,95
1
1413,00
1624,95
1510,00
1736,50
1
1510,00
1736,50
1310,00
1506,50
1
1310,00
1506,50
1100,00
1265,00
1
1100,00
1265,00
1100,00
1265,00
1
1100,00
1265,00
1100,00
1265,00
1
1100,00
1265,00
RG - AW 6536 čerpadlo pro studny DEEP 750 vodárna domácí BPP 4000/48 nádrž venkovní 8000 l usazení venkovní nádrže plovákový spínač Supertec A07 3 závaží plováku Supertec A07 plovákový spínač Supertec A07 5 filtr Regendieb de luxe zkouška těsnosti do DN 40 připojení nádrže N1 připojení nádrže D3 připojení čerpadla Č1 připojení čerpadla Č2 připojení čerpadla Č3
38
montáž ventil
113,00
129,95
2
226,00
259,90
113,00
129,95
6
678,00
779,70
213,00
244,95
3
639,00
734,85
montáž koleno
43,20
49,68
15
648,00
745,20
nastavení
112,00
128,80
4
448,00
515,20
232,00
266,80
1
232,00
266,80
67161,35
99530,85
DN 32 montáž ventil DN 25 montáž zpětná klapka
plovákových spínačů usazeni filtru Regendieb de luxe SUMA
9.2
Výpočet návratnosti
Tab. 15: Výpočet návratnosti
Fixní náklady (Kč)
Variabilní náklady (Kč)
Výnosy (Kč)
Navýšení (%)
Zisk celkem (Kč)
5000,82
92,19
8275,20
0,00
3182,20
5000,82
96,80
8688,96
5,00
3591,35
5000,82
101,64
9123,41
5,00
4020,95
5000,82
106,72
9579,58
5,00
4472,04
5000,82
112,06
10058,56
5,00
4945,68
5000,82
117,66
10561,49
5,00
5443,01
5000,82
123,54
11089,56
5,00
5965,20
5000,82
129,72
11644,04
5,00
6513,50
5000,82
136,21
12226,24
5,00
7089,22
5000,82
143,02
12837,55
5,00
7693,72
6059,32
150,17
13479,43
5,00
7269,94
6059,32
157,68
14153,40
5,00
7936,40
6059,32
165,56
14861,07
5,00
8636,19
6059,32
173,84
15604,12
5,00
9370,97
39
6059,32
182,53
16384,33
5,00
10142,48
6059,32
191,66
17203,55
5,00
10952,57
6059,32
201,24
18063,72
5,00
11803,16
6059,32
211,30
18966,91
5,00
12696,29
6059,32
221,87
19915,26
5,00
13634,07
6059,32
232,96
20911,02
5,00
14618,74
7783,51
244,61
21956,57
5,00
13928,45
7783,51
256,84
23054,40
5,00
15014,05
7783,51
269,68
24207,12
5,00
16153,92
7783,51
283,16
25417,47
5,00
17350,80
7783,51
297,32
26688,35
5,00
18607,51
7783,51
312,19
28022,76
5,00
19927,06
7783,51
327,80
29423,90
5,00
21312,59
7783,51
344,19
30895,10
5,00
22767,40
7783,51
361,40
32439,85
5,00
24294,94
7783,51
379,47
34061,85
5,00
25898,87
188436,49
6125,00
355233,27 160671,79
9.3
Provozní náklady
Do celkových nákladů je třeba započítat i další provozní náklady. Jde o elektrickou energii, která zajišťuje chod čerpadel. Výpočet nákladů elektrické energie je proveden z výkonů čerpadel a předpokládané spotřeby vody. Cena za kWh je stanovena dle PRE a. s.38, kde u tarifu Klasik činí 4,415 Kč. Náklady na elektrickou energii jsem vypočítal součtem výkonů všech čerpadel a požadovaného přečerpaného množství. Celková spotřeba elektřiny čerpadel činí 20,88 kWh což při daném tarifu je 92,19 Kč ročně. Celková denní spotřeba je cca 0,0567kWh, což cenově vychází na 0,25 Kč denně. Množství vody, které ročně ušetříme, je 109,114 m3 což činí 86275,20 Kč s DPH.
Tab. 16: Výpočet finančních nákladů spotřeba Čerpadlo (W/hod)
Čerpací výkon (l/hod)
Přečerpané 3 množství (m )
38
Roční spotřeba (kWh)
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: https://www.pre.cz/cs/domacnosti/elektrina/archivproduktu/Contents/0/prehled-cen-elektriny-pro-domacnosti-komfort.pdf
40
Č1 750 Č2 900 Č3 650 Celková spotřeba Cena za kWh (Kč) s DPH Finanční náklady (rok) s DPH
9.4
5000 3700 3750
54,75 46,45 7,914
8,21 11,30 1,37 20,88 4,41 92,19
Vyhodnocení nákladů
Práce, má za úkol posoudit zda by projekt uspěl nejenom po stránce technické, ale i ekonomické. Srovnávám stavební náklady s úsporou, která vznikne při nahrazení vody pitné vodou užitkovou, která bude využita na splachování, praní a mytí nádobí. Náklady a celková návratnost projektu počítá s dobou funkčnosti celého zařízení 30 let. Životnost rozvodů vody a nádrží s kterou v projektu počítám je 30 let, životnost pohyblivých soustrojí tedy čerpadel je 10 let. Cenu majetku jsem ročně navýšil o 5% s ohledem na inflaci a růst cen. Tuto sumu porovnávám s úsporou nespotřebované pitné vody z přípojky na městský vodovod. Cena za 1 m3 vody je v Praze 75,84 Kč39 Kč/m3 s DPH. Množství vody, které ročně ušetříme, je 109,114 m3 což činí 8275,20 Kč s DPH. Spotřebovanou elektrickou energii vykazuji jako fixní náklady. U zisku vycházím z nespotřebované pitné vody. U obou těchto složek počítám s 5% ročním nárůstem ceny, u čerpadel počítám, že během 30 let dojde 2x k jejich výměně. Celkový zisk po 30 letech provozu bude 355233,27 Kč s DPH po odečtení fixních nákladů 188436,49 Kč s DPH a nákladů variabilních 6125,00 Kč s DPH je výsledek 160671,79 s DPH. Roční zisk je cca 5356 Kč. Z uvedeného výpočtu jsme zjistili, že projekt bude ziskový.
10
ZÁVĚR
Na závěr bych rád uvedl některá fakta, která jsem při projektu objevil. Myslím, že budoucnosti dojde k podpoře těchto staveb a časem se dočkáme toho, že bude možné obdržet dotaci na tato zařízení stejně jako dnes např. na plynový kotel. V současné době v oblasti kde bydlím, dochází v době intenzivnějšího deště k zahlcení kanalizace. 39
Zdroj: [online]. [ cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.pvk.cz/cena-vodneho-a-stocneho.html
41
Probíhá intenzivní zástavba volné zatravněné půdy a přeměna okolní zemědělské půdy na stavební. Jelikož není plně vyřešeno oddělení dešťové od splaškové kanalizace, mnozí občané ve v místech intenzivnější nové zástavby mají problém s nefunkční domovní kanalizací v období přívalových dešťů, který trvá i několik dní. Bylo by finančně náročné zvětšovat profil kanalizace a tak je třeba hledat jinou cestu. Domnívám se, že problém proč zatím využití dešťové vody není tak rozšířené je malá informovanost veřejnosti. Vzhledem k tomu, že mám možnost být informován o těchto problémech přímo z Call centra Pražských vodovodů a kanalizací, stížností přibývá a rychlé řešení neexistuje. Bydlím ve staré čtvrti, kde jsou rodinné domky a nikde v okolí, zatím nepozoruji, že by v okolí došlo k instalaci podobného projektu. Dochází spíše k opačnému vývoji, kdy občané kácí stromy na zahradách, ruší záhony a budují velké bazény. Pokud tedy dosud měli důvod mít okolo domu nějaké sběrné nádrže na dešťovou vodu, tak rekonstrukcí zahrady na plovárnu, toto jímání pro ně ztrácí smysl. Jeden z dalších důvodů proč uvažovat o podobném zařízení by mohlo být zpoplatnění odvodu srážkové vody do veřejné kanalizace pro objekty určené k bydlení tak, jak tomu je u objektů sloužící komerčním účelům Myslím si, že v budoucnu budou projekty na využití ať už šedé vody nebo srážkové přibývat a lze očekávat, že stejně jako v současné době podpora např. zateplování domů tak stejně tak dojde k finančním pobídkám na tyto projekty. Vzhledem k tomu, že projekt by byl rentabilní, je možné začít uvažovat o jeho provedení. Pokud se v praxi vše osvědčí, bylo by možné publikovat článek např. v místním Uhříněveském zpravodaji a tak dát vědět lidem v okolí, že tato cesta jak řešit místní problém existuje. V posledním čísle tohoto měsíčníku byly dokonce 3 strany věnovány problému s kanalizací a tak by starosta toto řešení jistě uvítal. Takže nezbývá než se zamyslet nad tím kde sehnat finance a pustit se do díla.
42
ANOTACE
Příjmení a jméno autora:
Igor Götz
Instituce:
Moravská vysoká škola Olomouc
Název práce v českém jazyce:
Hospodaření s vodou v rodinném domě
Název práce v anglickém jazyce:
Water management in the family house
Vedoucí práce:
Ing. Jaroslav Váňa
Počet stran:
52
Počet příloh:
3
Rok obhajoby:
2014
Klíčová slova v českém jazyce:
šedá voda, studniční voda, dešťová voda, ekonomická návratnost projektu
Klíčová slova v anglickém jazyce:
gray water, rainwater, well water, economic return of the project
Předmětem práce je návrh technického řešení nahrazení vody pitné vodou šedou, studniční a dešťovou. Cílem práce je zvážit, zda daný projekt by zároveň obstál po stránce ekonomické. Vzhledem k očekávanému nedostatku vody, by toto řešení mělo přínos nejenom pro uživatele, ale i pro společnost. Given the expected shortage of drinking water in the future; this research investigates the design of technical solutions to provide drinking water from grey water, well water and rain. The aim is to establish whether or not such a project would be also economically beneficial, not only for the user but also for the company.
43
LITERATURA A PRAMENY
BOSE, K. Dešťová voda pro dům a zahradu. 1. vyd. Ostrava: HEL, 1999, 84 s. ISBN 80-86167-08-9 HANOUSEK, M. Voda pro chataře a zahrádkáře. 1.vyd. Praha: GradaPublishing, 2005, 94 s. ISBN 80-247-0400-5 Herle, J. Neoral, A. Voda pro chaty a chalupy. 3. vyd. Praha: SNTL, 1990. 265 s. ISBN 80-03-00351-2 Šálek, J. Žáková, Z. Hrnčíř, PPřírodní čištění a využívání vody v rodinných domech
arekreačních objektech. 1.vyd. Brno: ERA, 2008. 115s. ISBN 978-80-7366-125-0 Šálek, J. a kolektiv. Voda v domě a na chatě: využití srážkových a odpadních vod. 1. vyd. Praha: GradaPublishing, 2012. 144 s. ISBN 978-80-247-3994-6
Česko. Vyhláška č. 428 ze dne 16. Listopadu 2001, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu in Sbírka zákonů české republiky. 2001. Dostupné z WWW:
ISSN 1211-1244
Česko. Zákon č. 254 ze dne 16. Listopadu 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). In Sbírka zákonů české republiky. 2001, částka 98, s. 5617- 5667. Dostupné
z WWW:
http://aplikace.mcvr.cz/archiv2008/sbírka/2001/sb098-01.pdf>
ISSN 1211 - 1244.
Česko. Zákon č. 150/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů
české republiky. 2010, částka 101, s. 3914 – 3995. Dostupné z WWW: ISNN 1211-1244
Česko. Vyhláška 120/2011 Sb, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) Dostupné WWW<:http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/2001/pdf>ISSN-1244 ING. Plotěný, K., ING Bartoník A. Čištění šedých vod a možnost využití energie z nich – TZB – info[online ], 19.12. 2012 Dostupné z WWW
44
ZELINKA, Z. FORMÁNEK, Z. Úpravny vody. 1. vyd. Brno: ERA, 2005, 66 s. ISBN 80-7366-036-9 Žabička, Z. Vrána, K. Hospodaření se srážkovou vodou v nemovitostech: TO 1.20: technická pomůcka k činnosti autorizovaných osob. 1. vyd. Praha Informační centrum
ČKAIT, 2011. 42 s. ISBN 978-80-87438-14-5 Žabička, Z. Vodovod a kanalizace. 1.vyd. Brno: ERA, 2002. 118 s. ISBN 80-86517-527
45
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1 – Stručné schéma projektu
10
Obr. 2 – Stav studny
11
Obr. 3 – Varovný příkaz
11
Obr. 4 – Studniční čerpadlo
12
Obr. 5 – Výkonnostní graf
13
Obr. 6 – Pitná voda nahraditelná vodou dešťovou
14
Obr. 7 – Pračka Miele W 5841 WPS AllWater
16
Obr. 8 – Použití dešťové vody při mytí automobilu
17
Obr. 9 – Průměrný roční úhrn srážek
18
Obr. 10 – Odvodněná plocha domu
19
Obr. 11 – Vhodnost střechy dle koeficientu
19
Obr. 12 – Průřez nádrží
22
Obr. 13 – Podzemní nádrž Kingspam
23
Obr. 14 – Zástavba nádrže v terénu
24
Obr. 15 – Filtrační sběrač
26
Obr. 16 – Kärcher BPP 3000/47
29
Obr. 17 – Zařízení na úpravu šedé vody
30
Obr. 18 – Nádrž na šedou vodu
32
Obr. 19 – Náčrt nádrže
33
Obr. 20 – Domácí automat RG – AW 6536
34
Obr. 21 – Domácí automat RG – AW 6536
34
Obr. 22 – Hrubý filtr
35
46
SEZNAM TABULEK
Tab. 1 – Vydatnost studny
12
Tab. 2 – Spotřeba vody v domácnostech dle potřeby
14
Tab. 3 – Tvrdost vody
15
Tab. 4 – Vývoj vodného a stočného v Praze
17
Tab. 5 – Úhrn územních srážek v Praze a Středočeském kraji
18
Tab. 6 – Plocha měřených objektů
19
Tab. 7 – Množství využitelné srážkové vody
20
Tab. 8 – Výpočet objemu nádrže dle spotřeby
20
Tab. 9 – Výpočet objemu nádrže
21
Tab. 10 – Optimalizace návrhu objemu nádrže
21
Tab. 11 – Parametry nádrže Dinostav 8000 l
23
Tab. 12 – Odhad produkce šedé vody za rok
31
Tab. 13 – Parametry nádrže
33
Tab. 14 – Ceník materiálu a práce
36
Tab. 15 – Výpočet návratnosti
39
Tab. 16 – Výpočet finančních nákladů
40
47
SEZNAM PŘÍLOH
Příl. 1 – Schéma projektu
49
Příl. 2 – Výpočet celkových tlakových ztrát
50
Příl. 3 – Výpočet ziskovosti projektu
51
48
Příl. 1 - Schéma projektu
49
Příl. 2 – Hydraulické posouzení jednotlivých úseků Hydraulické posouzení Tlaková ztráta výškovým rozdílem (∆pe) Hustota vody (ρ) při t = o 10 C Tíhové zrychlení (g) Svislá vzdálenost (h)
S1 29,391 kPa 999,7 kg/m 9,8 m/s 3 m Č1 - N1 5 m
Déla úseku Výrobní řada DN 32 Síla stěny 3 Vnitřní průměr 26 Objem na 1m délky 0,5307 Průtočná rychlost (v) 2,45 Průtok (l/s) 1,3 o Tlaková ztráta, tabulka výrobce t = 10 C 3,819 Tlaková ztráta na délce úseku 19,095 Celková tlaková ztráta 48,486 D3 B 12,246 kPa 12,246 kPa 3 3 999,7 kg/m 999,7 kg/m 2 2 9,8 m/s 9,8 m/s 1,25 m 1,25 m A-B B - D2 2,25 m 3,75 m 25 mm 25 mm 2,3 mm 2,3 mm 20,4 mm 20,4 mm 0,3267 l 0,3267 l 2,54 m/s 2,54 m/s 0,83 l/s 0,83 l/s 4,384 kPa/m 4,384 kPa/m 9,864 kPa 16,44 kPa 22,11 kPa 48,28 kPa
50
D1 24,493 kPa 3
2
mm mm mm l m/s l/s kPa/m kPa kPa
999,7 kg/m 9,8 m/s 2,5 m Č2 - A 3,5 m
D2 44,087 kPa 3
2
32 mm 3 mm 26 mm 0,5307 1,56 0,83 1,095 3,8325
3,8325 Š1 34,29 kPa 3 999,7 kg/m 2 9,8 m/s 3,5 m Č3 - Š1 3,5 m 25 mm 2,3 mm 20,4 mm 0,3267 l 2,54 m/s 0,83 l/s 4,384 kPa/m 15,344 kPa 49,634 kPa
l m/s l/s kPa/m kPa kPa 63,681 999,7 9,8 6,5 3 25 2,3 20,4 0,3267 2,54 0,83 4,384 13,152 42,543
999,7 kg/m 9,8 m/s 4,5 m A - D1 4,5 m
3
2
25 mm 2,3 mm 20,4 mm 0,3267 2,54 0,83 4,384 19,728
l m/s l/s kPa/m kPa
44,221 kPa Š2 kPa 3 kg/m 2 m/s m Š1 - Š2 m mm mm mm l m/s l/s kPa/m kPa kPa
Příl. 3 – Výpočet ziskovosti projektu Čerpací soustrojí Rok
Odpisy (Kč)
Trubní vedení, nádrže
Oprávky
Zůstatková
(Kč)
hodnota (Kč)
16831,20
Odpisy (Kč)
Oprávky
Zůstatková
(Kč)
hodnota (Kč)
99530,85
1
1683,12
1683,12
15148,08
3317,70
3317,70
96213,16
2
1683,12
3366,24
13464,96
3317,70
6635,39
92895,46
3
1683,12
5049,36
11781,84
3317,70
9953,09
89577,77
4
1683,12
6732,48
10098,72
3317,70
13270,78
86260,07
5
1683,12
8415,60
8415,60
3317,70
16588,48
82942,38
6
1683,12
10098,72
6732,48
3317,70
19906,17
79624,68
7
1683,12
11781,84
5049,36
3317,70
23223,87
76306,99
8
1683,12
13464,96
3366,24
3317,70
26541,56
72989,29
9
1683,12
15148,08
1683,12
3317,70
29859,26
69671,60
10
1683,12
16831,20
0,00
3317,70
33176,95
66353,90
11
2741,63
2741,63
24674,63
3317,70
36494,65
63036,21
12
2741,63
5483,25
21933,00
3317,70
39812,34
59718,51
13
2741,63
8224,88
19191,38
3317,70
43130,04
56400,82
14
2741,63
10966,50
16449,75
3317,70
46447,73
53083,12
15
2741,63
13708,13
13708,13
3317,70
49765,43
49765,43
16
2741,63
16449,75
10966,50
3317,70
53083,12
46447,73
17
2741,63
19191,38
8224,88
3317,70
56400,82
43130,04
18
2741,63
21933,00
5483,25
3317,70
59718,51
39812,34
19
2741,63
24674,63
2741,63
3317,70
63036,21
36494,65
20
2741,63
27416,25
0,00
3317,70
66353,90
33176,95
21
4465,82
4465,82
40192,37
3317,70
69671,60
29859,26
22
4465,82
8931,64
35726,55
3317,70
72989,29
26541,56
23
4465,82
13397,46
31260,73
3317,70
76306,99
23223,87
24
4465,82
17863,27
26794,91
3317,70
79624,68
19906,17
25
4465,82
22329,09
22329,09
3317,70
82942,38
16588,48
26
4465,82
26794,91
17863,27
3317,70
86260,07
13270,78
27
4465,82
31260,73
13397,46
3317,70
89577,77
9953,08
28
4465,82
35726,55
8931,64
3317,70
92895,46
6635,39
29
4465,82
40192,37
4465,82
3317,70
96213,16
3317,69
30
4465,82
44658,18
0,00
3317,70
99530,85
0,00
Celkem Celkové výnosy - celkové náklady
51
Odpisy celkem Odpisy (Kč)
Oprávky
Zůstatková
Variabilní
Výnosy
Navýšení
Zisk celkem
(Kč)
hodnota (Kč)
náklady (Kč)
(Kč)
(%)
(Kč)
116362,05 5000,82
5000,82
111361,24
92,19
8275,20
0,00
3182,20
5000,82
10001,63
106360,42
96,80
8688,96
5,00
3591,35
5000,82
15002,45
101359,61
101,64
9123,41
5,00
4020,95
5000,82
20003,26
96358,79
106,72
9579,58
5,00
4472,04
5000,82
25004,08
91357,98
112,06
10058,56
5,00
4945,68
5000,82
30004,89
86357,16
117,66
10561,49
5,00
5443,01
5000,82
35005,71
81356,35
123,54
11089,56
5,00
5965,20
5000,82
40006,52
76355,53
129,72
11644,04
5,00
6513,50
5000,82
45007,34
71354,72
136,21
12226,24
5,00
7089,22
5000,82
50008,15
66353,90
143,02
12837,55
5,00
7693,72
6059,32
39236,27
87710,83
150,17
13479,43
5,00
7269,94
6059,32
45295,59
81651,51
157,68
14153,40
5,00
7936,40
6059,32
51354,91
75592,19
165,56
14861,07
5,00
8636,19
6059,32
57414,23
69532,87
173,84
15604,12
5,00
9370,97
6059,32
63473,55
63473,55
182,53
16384,33
5,00
10142,48
6059,32
69532,87
57414,23
191,66
17203,55
5,00
10952,57
6059,32
75592,19
51354,91
201,24
18063,72
5,00
11803,16
6059,32
81651,51
45295,59
211,30
18966,91
5,00
12696,29
6059,32
87710,83
39236,27
221,87
19915,26
5,00
13634,07
6059,32
93770,15
33176,95
232,96
20911,02
5,00
14618,74
7783,51
74137,41
70051,62
244,61
21956,57
5,00
13928,45
7783,51
81920,93
62268,11
256,84
23054,40
5,00
15014,05
7783,51
89704,44
54484,59
269,68
24207,12
5,00
16153,92
7783,51
97487,95
46701,08
283,16
25417,47
5,00
17350,80
7783,51
105271,47
38917,57
297,32
26688,35
5,00
18607,51
7783,51
113054,98
31134,05
312,19
28022,76
5,00
19927,06
7783,51
120838,49
23350,54
327,80
29423,90
5,00
21312,59
7783,51
128622,01
15567,03
344,19
30895,10
5,00
22767,40
7783,51
136405,52
7783,51
361,40
32439,85
5,00
24294,94
7783,51
144189,03
0,00
379,47
34061,85
5,00
25898,87
188436,49
6125,00
355233,27 160671,79
52
