Obsah Úvod a teoretická východiska Dotazníku komunikačního stylu - asertivity ................. 4 Charakteristika Dotazníku komunikačního stylu – asertivity ....................................... 7 Popis jednotlivých dimenzí a škál ............................................................................... 9 Umím se prosadit .................................................................................................... 9 Stojím si za svým .................................................................................................... 9 Pracuji se zpětnou vazbou ...................................................................................... 9 Rozvíjím vztahy ..................................................................................................... 10 Možnosti využití inventáře v personální praxi ........................................................... 10 Administrace metody ................................................................................................ 12 Vhodné skupiny obyvatel ...................................................................................... 12 Jazykové mutace................................................................................................... 12 Administrace Dotazníku komunikačního stylu – asertivity ..................................... 12 Interpretace výsledků ............................................................................................... 15 Psychometrické charakteristiky Dotazníku komunikačního stylu – asertivity ............ 20 Popis vzorku .......................................................................................................... 20 Zpracování dat a použité metody ............................................................................. 22 Psychometrické charakteristiky – obecné vysvětlení............................................. 22 Položková analýza ............................................................................................. 22 Reliabilita ........................................................................................................... 22 Validita ............................................................................................................... 23 Konkrétní psychometrické vlastnosti Dotazníku komunikačního stylu - asertivity ..... 24 Položková analýza ................................................................................................ 24 Popularita položek.............................................................................................. 24 Korelace položek s hrubými skóry faktorů .......................................................... 26 Reliabilita ............................................................................................................... 28 Cronbachovo alfa ............................................................................................... 28 Validita ...................................................................................................................... 29 Konvergentní validita Dotazníku komunikačního stylu a Dotazníku zvládání zátěže .............................................................................................................................. 29 Konvergentní validita Dotazníku komunikačního stylu – asertivity s Multifaktorovým osobnostním profilem ............................................................................................ 35 Diskriminační validita Dotazníku komunikačního stylu - asertivity a Press testu ... 40
Závěr a zdroje ........................................................................................................... 43 Zdroje .................................................................................................................... 43
Úvod a teoretická východiska Dotazníku komunikačního stylu - asertivity Asertivita je téma, které je v odborné i populárně-naučné literatuře skloňováno od padesátých let minulého století, kdy A. Salter publikoval v USA první knihu o asertivním tréningu (Vybíral, 2005). Její rozvoj souvisel i s poválečným šířením masových médií, ve kterých mnoho psychologů spatřovalo rizika manipulace. Pojem asertivita znamená „schopnost prosadit se bez zjevné agresivity založený na dostatečném sebevědomí,“ (Hartl, 1996). Jak dále uvádí Alberti & Emmons (2004, str. 45), „asertivní chování podporuje rovnost v mezilidských vztazích, umožňuje nám jednat v našem nejlepším zájmu, stát si za svým bez nepatřičné úzkosti, vyjadřovat své skutečné pocity, aniž bychom se cítili stísněně, a jít si za svými právy, aniž bychom narušovali práva jiných.“ Podstatou asertivity je věcný komunikační styl, pomocí kterého dokáže jedinec čelit kritice, manipulaci a agresi. Asertivní tréning se zabývá tím, jak se správně vyjadřovat, prosadit a bránit. Určen je pro dvě základní skupiny lidí; 1. plaché a neprůbojné jedince, kteří mají sklon být zaskočeni protistranou a nedokáží prosadit svůj vlastní názor, stahují se a vyklízí pole, prožívají trému a nevěří si a 2. přespříliš agresivní jedince, kteří se projevují cholericky, podrážděně a přehnaně reagují na jakoukoli kritiku, mají tendenci druhým oplácet a eskalovat napětí, čímž své komunikační partnery často odradí. Zde je třeba také uvést rozdíl mezi asertivním a agresivním chováním. K tomu si dopomůžeme tabulkou shrnující pocity mluvčího a posluchače při využití neasertivního, asertivního a agresivního stylu převzatou z Alberti & Emmonsové (2004, str. 48): Neasertivní chování sebezapření nesmělý zraněný, vystrašený nechává volbu na jiných
Agresivní chování mluvčí zvyšuje svou cenu na úkor druhého výrazný rozhoduje za druhé dosáhne požadovaného cíle na úkor druhého
nedosáhne požadovaného cíle provinilý nebo rozzlobený podceněný dosáhl požadovaných cílů na úkor jiných
Asertivní chování zvyšuje svou hodnotu jasný a výrazný má ze sebe dobrý pocit rozhoduje sám za sebe možná dosáhne požadovaného cíle
posluchač sebezapření zraněný, defenzivní, ponížený nedosáhl požadovaných cílů
zvýšil svou hodnotu výrazný možná dosáhne požadovaného cíle 4
Jak plyne z tabulky, neasertivní jednání je provázeno negativními emocemi na straně mluvčího i posluchače, přičemž mluvčí nedosáhne svého cíle. Při agresivním chování dosáhne mluvčí cíle, ale vyvolá tím negativní emoce u protistrany. Při asertivním chování nedochází ke vzniku negativních emocí a obě strany zde mohou dosáhnout dohody. Prakticky v každé publikaci (vědecké i populárně-naučné) se setkáváme s tzv. asertivními právy. Peneva & Mavrodiev (2013) ve svém článku shrnuli různé seznamy asertivních práv od význačných autorů. Pro naše potřeby uvedeme asertivní práva Smithe (1975), které jsou součástí mnohých odborných i populárněnaučných publikací a jejich formulace je už natolik známá, že jsou často uváděna bez citace jakožto běžná znalost (u nás např. Vybíral, 2005): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Právo být soudcem vlastního chování, myšlenek a emocí a přijmout zodpovědnost za jejich důsledky. Právo neomlouvat se a neospravedlňovat vlastní chování. Právo rozhodnout se, jestli jste zodpovědný/á za řešení problémů ostatních lidí. Právo změnit názor. Právo dělat chyby a být za ně zodpovědný. Právo říci „Nevím“. Právo být nezávislý na názoru ostatních. Právo nerozhodovat se logicky. Právo říct „Nerozumím tomu“. Právo říct „Nezajímá mě to“.
V 80. a 90. letech se vlivem společenských podmínek (např. vzestup feministického hnutí) pojem asertivity rozšířil a stal se objektem zájmu mnohých psychologů i laiků. Byly vyvinuty asertivní tréninky pro využití ve skupinových terapiích, ale i techniky, které mohl začít používat každý ve svém běžném životě. Právě zde je počátek boomu populárně-naučných svépomocných knih o asertivitě. S počátkem 20. století bylo téma asertivity do značné míry uzavřeno – asertivní techniky byly rozpracovány, tréninky běžely a pozornost se upnula na uplatňování asertivity ve specifických kontextech – např. ve vzdělání, managementu a oblasti lidských zdrojů. Pro tyto oblasti byly následně vyvinuty speciální metody diagnostiky a tréninku asertivity. Jednou z těchto technik je i Dotazník komunikačního stylu – asertivity. Téma asertivity bylo také zasazeno do širšího kontextu. S tím se můžeme setkat např. v knize The Big Book of Small Business (Gegax & Bolsta, 2007), která měla pomoci začínajícím podnikatelům uspět na trhu. Celá jedna její část se věnuje tématu jasné komunikace, což je základním kamenem asertivního chování. Nalezneme zde kapitoly s názvy: „Naslouchejte“, „Vyjádřete se“, „Říkejte, co očekáváte“, „Řekněte si o radu“, „Zpětná vazba tváří v tvář“ a „Čelte svým chybám“. 5
Všechny tyto názvy kapitol jsou v úzkém vztahu k asertivitě – aktivní naslouchání, jasné sdělování svých pocitů a požadavků, schopnost dávat a přijímat zpětnou vazbu apod. Všechna tato témata jsou stále aktuální. A jsou taktéž zachyceny spolu s dalšími podstatnými aspekty asertivity v Dotazníku komunikačního stylu – asertivity.
6
Charakteristika Dotazníku komunikačního stylu – asertivity Při tvorbě Dotazníku komunikačního stylu – asertivity jsme se řídili především našimi dlouholetými zkušenostmi z oblasti psychologie práce a organizace. Právě v rámci různých pracovních skupin, týmů a při jednání s různými klienty je asertivní komunikace klíčová pro udržení zdravých vztahů v rámci i vně organizace. S komunikačními fauly se v různých prostředích setkáváme denně, stejně jako se základním neporozuměním mezi lidmi, které plyne z neschopnosti sdělit své myšlenky a pocity na straně jedné a špatného porozumění či neochoty na straně druhé. Dotazník komunikačního stylu – asertivity si tak klade za cíl být jednoduchou, kvalitní a spolehlivou metodou sloužící k náboru nových asertivních zaměstnanců, identifikace talentů či rozvoji stávajících zaměstnanců tak, aby byli schopni efektivněji komunikovat a bránit se možným manipulacím či slovním útokům. Teoretický základ Dotazníku komunikačního stylu vychází z moderního pojetí asertivity. Jejím základním postojem je otevřené a srozumitelné jednání, spojené s respektem k druhé osobě a k sobě samému. Cílem asertivní komunikace je v první řadě prohlubování vztahů s ostatními lidmi a posilování jednání, které je v souladu s autentickými cíli a pocity jednotlivce. V druhé řadě je asertivita zaměřena na řešení problémových a náročných situací z běžného sociálního života s důrazem na posilování sebevědomí jedince. Dotazník obsahuje 12 základních škál rozdělených do 4 oblastí odpovídajících hlavním kritériím asertivní komunikace. Vizuálním výstupem dotazníku je graf, který přehledně ukazuje dosažené hodnoty v jednotlivých škalách včetně srovnání s celopopulační normou. Každá škála je rozdělena na měření chování v neznámé společnosti a naopak se známými lidmi. Textový výstup představuje popis významu jednotlivých škál včetně konkrétních doporučení pro rozvoj v dané oblasti. Dotazník komunikačního stylu se hodí pro testování osob v poradenské a klinické psychologii, se zaměřením na rozvoj interpersonálních dovedností. Dále představuje nástroj pro zmapování komunikačního stylu ve vztahu k nárokům na jednotlivé pozice v oblasti pracovní psychologie a personalistiky. Dotazník má celkem 94 položek, z toho je 10 lži-skórových, s jejichž pomocí lze odhalit případnou stylizaci respondenta. Dotazník je určen pro individuální nebo hromadnou administraci. Jeho vyplnění trvá průměrně 15 minut. Dalších 12 položek (jedna na každou škálu) je zaměřených na mapování tendence k agresivitě.
7
8
Popis jednotlivých dimenzí a škál Všechny níže uvedené škály jsou dělené dle vztahu k blízkým lidem a k širšímu sociálnímu okolí. Ve výstupní zprávě lze pak vysledovat, jak se jedinec chová v obou těchto kontextech.
Umím se prosadit Dimenze měří schopnost přiměřeného sebeprosazení jak v rodinném kontextu či při komunikaci s blízkými lidmi, tak i v širším sociálním prostředí. Mapuje celkovou schopnost jasně komunikovat, sdělovat své požadavky a požádat o druhé o pomoc. Dotýká se i ochoty rozhodovat a nést za své rozhodnutí zodpovědnost. Prosazuji své názory a požadavky. Tato škála měří přiměřené sebeprosazení a schopnost říci, co jedinec požaduje a očekává. Říkám, co se mi líbí a nelíbí Škála mapuje, zda se jedinec vyjadřuje jasně a srozumitelně a zda dokáže druhé i ocenit. Umím požádat druhé o laskavost Měří schopnost požádat nemanipulativním způsobem lidi ze svého okolí o laskavost.
Stojím si za svým Tato dimenze se zaměřuje na celkovou schopnost nenechat se ovlivnit či manipulovat a schopnost slušně odmítnout požadavek protistrany. Zároveň se dotazuje na schopnost ustát slovní útok. Nenechám se manipulovat Věnuje se otázce, nakolik respondent rozpozná manipulaci a dokáže se jí účinně bránit. Umím slušně odmítnout, když nechci Tato škála se zaměřuje na schopnost slušně odmítnout druhého. Přiměřeně si poradím s nepříjemnou agresí či útokem Škála mapuje schopnost poradit si s náhlým útokem – neustoupit a situaci ustát, což vede k získání respektu ze strany útočníka a posílení vlastní sebedůvěry.
Pracuji se zpětnou vazbou Tato dimenze obsahuje škály zaměřené na práci se zpětnou vazbou a to jak na úrovni jejího poskytování, tak i přijímání. Mapuje schopnost zpětnou vazbu formulovat jasně a s konkrétním cílem s ohledem na pocity protistrany. Zároveň zjišťuje, nakolik je jedinec schopen přijmout kritiku i chválu bez negativních pocitů – hněvu, studu apod. 9
Umím říci kritiku Zaměřuje se na schopnost podat kritiku jasně a srozumitelně a přitom brát ohled na toho, komu respondent kritizuje, a zároveň směřovat kritiku tak, aby vedla k žádoucímu cíli. Umím přirozeně pochválit Škála měří schopnost pochválit druhé, všímat si dobrého výkonu i drobností, což vede ke zlepšení sociálních vztahů. Naučil jsem se přijímat kritiku i chválu Oproti škále „Umím říci kritiku“ se tato škála zaměřuje na druhou stranu mince – nakolik je respondent schopen kritiku i chválu přijmout.
Rozvíjím vztahy Dimenze mapuje schopnost aktivně a empaticky naslouchat, ochotu a úroveň schopnosti komunikovat s neznámými lidmi a navazovat tak nové vztahy a také respondentovu čitelnost v emočním projevu. Dokážu aktivně naslouchat Škála měří vnímavost k projevům a problémům druhých, schopnost dát při komunikaci dostatek prostoru druhé straně a rozvoj vlastní empatie. Prohlubuji stávající, navazuji nové vztahy Škála se zaměřuje na schopnost dát se nenuceně do konverzace s cizím člověkem, rychle najít společné téma a zároveň odhadnout, zda má protistrana o komunikaci zájem. Otevřeně projevuji své pocity Škála se zabývá čitelností jedince pro ostatní plynoucí ze schopnosti projevovat autentické pocity. Kontrolní škály Dotazník pracuje se dvěma kontrolními škálami. Jedna škála sleduje tendenci volit sociálně žádoucí odpovědi, tedy tzv. lžiskór. Je-li tato tendence zvýšena, jsou výstupy dotazníku méně relevantní a hrozí riziko, že respondent odpovídal tak, aby pozitivně vnímán. Druhá kontrolní škála sleduje tendenci volit spíše agresivní než asertivní formu jednání, tedy tendenci prosazovat se na úkor druhých. Výsledky obou kontrolních škál jsou uvedeny v úvodu výstupní zprávy. Na zvýšenou tendenci prosazovat se na úkor druhých rovněž upozorňuje první celkový graf Hlavní oblasti komunikace a chování.
Možnosti využití inventáře v personální praxi Asertivita je, jak již bylo zmíněno, jednou z podstatných dovedností, které jsou 10
zapotřebí k úspěšnému fungování ve společnosti ostatních lidí. Asertivní dovednosti potřebují pracovníci napříč velkým množstvím pracovních pozic. Především se pak jedná o pozice, v nichž jsou pracovníci v pravidelném kontaktu s klienty. Dotazník komunikačního stylu – asertivity je tedy vhodné využít pro nábor a rozvoj pracovníků v oblasti obchodu, zákaznické podpory, u manažerů i specialistů pracujících v různých týmech. Velmi užitečný může být při náboru do call-center, kde jsou kladeny velké nároky na komunikační schopnosti jednotlivce a zároveň schopnost stát si za svým a ustát různé slovní útoky a kritiku. Při náboru můžeme s pomocí této metody rychle odhadnout, nakolik jedinec zvládne komunikaci s klientem, zda bude schopen stát si za svým a nenechá sebou manipulovat. Zároveň zjistíme, nakolik je schopen navazovat a udržovat vztahy nejen se zákazníkem, ale i s kolegy či nadřízeným. Díky kontrolní škále zaměřené na riziko agresivity pak můžeme usuzovat na možné agresivní vystupování vůči klientům a kolegům. Metoda nalezne své využití i v případě rozvoje tam, kde shledáváme komunikační nedostatky u různých pracovníků. Může se jednat o neschopnost dotáhnout do konce akviziční rozhovor, neochotu naslouchat protistraně, která může vést k nepříjemným nedorozuměním, či naopak příliš agresivní vystupování vůči klientovi, které vede k jeho ztrátě.
11
Administrace metody Vhodné skupiny obyvatel Dotazník komunikačního stylu – asertivity je zamýšlen především pro užití v personalistice. Z tohoto titulu je jeho validita nejsilnější u pracující populace kolem 20 – 55 let věku, ale není tímto rozsahem limitována. Schopnost jednat asertivně je důelžitá prakticky pro všechny lidi nezávisle na věku a pracovní pozici, jen je třeba při použití metody u jiné populace počítat s možnou nižší validitou. Položky inventáře mají nehodnotící, neútočný a nevtíravý charakter. Inventář neobsahuje žádné položky zasahující nepřiměřeně do soukromí jedince – to se týká sexuálních preferencí, náboženství, rasových a etnických postojů apod. Inventář není určen k diagnostice duševních poruch. Předpokladem k vyplnění inventáře je základní gramotnost (jazyková i počítačová) umožňující porozumění instrukcím a vyplnění položek inventáře. Tyto předpoklady lze v případě nutnosti naplnit, pokud má respondent osobního asistenta, který ho procesem provede. Základem k úspěšnému a validnímu vyplnění inventáře je intelektová úroveň dovolující pochopení obsahu otázek. Inventář je uživatelský přívětivý i pro nevidomé. Barva pozadí a popředí je detekovatelná odečítači obrazovky NVDA a nejnovější verzí odečítače obrazovky Orca pro prostředí Gnome a jiná GTK prostředí v linuxu.
Jazykové mutace Dotazník komunikačního stylu – asertivity je dostupný standardně v českém i slovenském jazyce a v angličtině včetně lokalizovaných instrukcí a výstupní zprávy. Anglické a slovenské verze dosud nemají vlastní normy a doporučujeme při interpretaci opatrnost, ačkoli v případě slovenské verze neočekáváme výrazné odchylky od české populace.
Administrace Dotazníku komunikačního stylu – asertivity Inventář je určen pro individuální nebo hromadnou administraci. Administrace i vyhodnocení probíhají online. Poté, co je respondentovi zaslán odkaz s přístupem k inventáři, ho již inventář sám provede celým procesem. Takto standardizovaný proces dotazování zajišťuje pro všechny probandy stejné podmínky a větší přesnost výsledků. Na úvodní obrazovce nalezne respondent základní informace k metodě. Dále
12
Následně respondent vyplní údaje o pohlaví, věku, vzdělání a dalších sociodemografických charakteristikách pro přesnější výsledky a výzkumné účely. Zároveň odsouhlasí zpracování výstupu. Poté již respondent přistoupí k samotnému vyplňování. Jednotlivé položky mají následující podobu:
13
Po vyplnění vytvoří systém výstupní zprávu.
14
Interpretace výsledků Výstupní zpráva je složena z celkem 5 stran. Nyní si je postupně projdeme.
Úvodní strana obsahuje základní údaje testovaného. Jméno, příjmení a e-mail
15
Popis kontrolních škál a dosažených skórů svědčících pro stylizaci a riziko agresivity.
Souhrnná škála dotazníku shrnující celkovou míru asertivity napříč celým dotazníkem.
16
Shrnutí hlavních dimenzí asertivity a komunikace ve vztahu k blízkým lidem a k cizím lidem.
Interpretační část výstupní zprávy.
17
Hlavní graf výstupní zprávy obsahující detailní informace o umístění jedince v dimenzích i jednotlivých škálách ve vztahu k blízkému okolí i cizím lidem.
18
Popis silných stránek jedince.
Rozvojová doporučení k posílení asertivních dovedností.
19
Psychometrické charakteristiky Dotazníku komunikačního stylu – asertivity Popis vzorku Aktuálně používané normy a dále uvedené psychometrické charakteristiky (pokud nebude uvedeno jinak) byly počítány na vzorku 1277 členů dospělé populace ČR. Všechna data byla sbírána elektronicky při administraci inventáře, popř. byla sebrána z tužka—papír formy inventáře. Inventář byl použit jak při náboru a preselekci zaměstnanců, tak i při jejich rozvoji. Vzorek je demograficky členěn dle pohlaví, věku, vzdělání, pozice („mám podřízené“ — „nemám podřízené“) a kontaktu s klienty („jsem v přímém kontaktu s klienty“ — „nejsem v přímém kontaktu s klienty). Někteří respondenti své demografické a pracovní charakteristiky neuvedli. Pohlaví 45 % ženy 39 % muži 16 % bez identifikace
Věk (N = 578) (N = 492) (N = 207)
27 % do 29 let 42 % 30— 44 let 15 % nad 45 let 16 % bez identifikace
(N = 341) (N = 542) (N = 189) (N = 205)
Členění dle věku bylo stanoveno na základě diskuse s HR manažery a odborníky na vzdělávání a rozvoj. Věkové hranice odpovídají „životnímu cyklu“ zaměstnance. Do cca 30 let jsou zaměstnanci vnímáni jako „talenti“, učící se, s potenciálem pro rychlý růst dovedností a znalostí. Druhá kategorie, tj. 30 až 45 je skupina, ve které nejčastěji probíhá kariérový růst, ukotvení dovedností a znalostí, stabilizace a dozrání, a to i v osobní rovině (většina lidí v tomto věku má již rodinu, děti, je pro ně významnější než dříve vyváženost osobního a pracovního života). Skupina nad 45 let je pak vnímána jako zkušená, zralá, těžící ze svých znalostí a praxe s potenciálem předávat je dál. Zároveň rozdělení odpovídá věkovému rozpětí lidí, se kterými se setkáváme v rámci pracovní diagnostiky. Kategorie také respektují nejčastější dělení zaměstnanců v rámci různých firemních průzkumů.
20
Vzdělání 2 % základní 19 % střední odborné 18 % středoškolské 41 % vysokoškolské 3 % postgraduální 17 % bez identifikace Kontakt s klienty 51 % jsem v přímém kontaktu s klienty 29 % nejsem v přímém kontaktu s klienty 20 % bez identifikace
1
Pozice (N = 20) (N = 248)1 (N = 227) (N = 527) (N = 41) (N = 214) N (N = 653)
24 % mám podřízené 58 % nemám podřízené 19 % bez identifikace
(N = 302) (N = 738) (N = 237)
(N = 371) (N = 253)
z toho 209 (16 %) s maturitou
21
Zpracování dat a použité metody Psychometrické charakteristiky – obecné vysvětlení Psychometrické charakteristiky jsou rozhodující vlastností každého účinného psychodiagnostického nástroje. Kvalita psychometrie určuje kvalitu nástroje a rozlišuje odborné a fungující nástroje od nefunkčních populárních dotazníků a „testů“ zaštiťujících se neprávem pojmem psychologie či psychodiagnostika. Fungující test, dotazník či osobnostní inventář stojí vždy na třech základních pilířích, jejichž zevrubný popis si vypůjčíme od Urbánka, Denglerové a Širůčka (2011). Položková analýza
Účelem položkové analýzy je ověření, zda položky jsou skutečně relevantní k tomu, co se snažíme zjistit. V tomto případě jsme tedy zjišťovali, zda použité položky odpovídají svou popularitou a korelací s hrubým skórem potřebám inventáře. Popularita. Jedná se o zjištění podílu osob, které na danou položku odpověděly kladně. Účelem tohoto indexu je zjistit, zda a nakolik daná položka má schopnost rozlišovat mezi respondenty. Pokud by všichni respondenti odpověděli na položku kladně nebo naopak záporně, pak je její přítomnost v inventáři zcela zbytečná. Z inventáře vyřazujeme položky, které mají příliš nízkou či vysokou popularitu, protože na takové položky odpovídá převážná většina lidí stejně a nepřináší tedy v inventáři žádné nové informace. Může nabývat hodnot 0 – 1, dle odborného konsenzu přijatelné hodnoty leží mezi 0,1 – 0,9. Korelace s hrubým skórem. Jedná se o vyřazení položek, u kterých nalézáme jen velmi slabý vztah s výsledky ostatních položek měřících stejný atribut. Tímto způsobem se opět zbavíme neefektivních položek, jejichž výsledky vychází silně jinak než výsledky ostatních položek a lze tedy předpokládat, že tyto položky neměří stejný psychologický konstrukt jako zbytek položek nebo ho měří nepřesně. Může nabývat hodnot 0 – 1, dle odborného konsenzu je přijatelná hodnota od 0,2 výše. Reliabilita
Akademická definice reliability nám říká, že reliabilita je podíl variability pravých skórů k celkové variabilitě (Urbánek, Denglerová, & Širůček, 2011). Jedná se v podstatě o přesnost testu neboli míru, nakolik dává test či dotazník konzistentní výsledky. Reliabilní testy, inventáře a dotazníky dávají velmi konzistentní výsledky, protože jsou zkonstruovány tak, aby při jejich vyplňování vznikalo minimum náhodných chyb.
22
Cronbachovo alfa. Jedná se o statistický koeficient vyjadřující míru vnitřní konzistence testu. Vychází z předpokladu, že položky dotazníku by měly do dostatečně vysoké míry korelovat se svými faktory či s dotazníkem jako celkem Probandi by měli mít tendenci na tyto položky odpovídat podobně. Velmi zjednodušeně řečeno nám udává, do jaké míry měří položky dotazníku stejný konstrukt. Dle odborného konsenzu by tato hodnota měla být pro dotazník celkově 0,6 a výše, v rámci jednotlivých faktorů jsou přípustné i drobné odchylky směrem níže. Měříme dle variance jednotlivých položek a variance celkového hrubého skóru. Validita
Jde o širokou skupinu metrik, určujících do jaké míry test či dotazník měří konstrukt, k jehož měření byl vytvořen. Zahrnuje i metriky pro provázanost s praxí a praktickými výsledky. Zjednodušeně řečeno, do jaké míry test či dotazník měří to, co chceme, aby měřil. Rozlišujeme několik typů validity (uvádíme nejdůležitější): Konvergentní validita. Pokud škály našeho inventáře měří opravdu konstrukty, které chceme, aby měřily, tak by tyto škály měly dávat podobné výsledky jako obdobné škály jiných inventářů, u kterých již bylo praxí dokázáno, že daný konstrukt opravdu měří. Měříme silou vztahu mezi výsledky našeho inventáře a výsledky inventáře, jehož validita byla již prokázána, které oba zadáme vyplnit stejné osobě. Zjednodušeně řečeno by člověku, který vyplnil jiný zavedený inventář motivace, a vyšlo mu, že je spíše zaměřen na peníze, mělo i v našem inventáři vyjít to samé. Samozřejmě vybíráme pro porovnání inventář, který měří podobný či stejný konstrukt, který také měříme naším inventářem. Diskriminační validita. Pokud škály našeho inventáře měří opravdu konstrukty, které chceme, aby měřily, tak by tyto škály měly dávat rozdílné výsledky oproti rozdílným škálám jiných inventářů. Měříme porovnáním výsledků našeho inventáře a výsledky jiného inventáře, které oba zadáme vyplnit stejné osobě. Pro porovnání vytváříme inventář, který měří konstrukt, který je podobný našemu konstruktu, ale u kterého chceme prokázat rozdíl v měření a tedy potřebu samostatného měřícího nástroje. Případně vybíráme zcela odlišný konstrukt, pokud chceme dokázat, že jsou tyto dva konstrukty na sobě nezávislé (např. osobnostní vlastnosti a schopnost abstraktního myšlení).
23
Konkrétní psychometrické vlastnosti Dotazníku komunikačního stylu - asertivity Položková analýza Popularita položek
Při všeobecně přijímaném kritériu obtížnosti položek mezi 0,1 - 0,9 obstály všechny položky Dotazníku komunikačního stylu – asertivity vyjma jedné sytící škálu „Nenechám se manipulovat“ v dimenzi „Stojím si za svým“. Pro konkrétní hodnoty pro všechny položky viz tabulka níže. Umím se prosadit Prosazuji své názory a požadavky 11Rp1 11Rp2 11Rn 0,61
0,63
0,63
Říkám, co se mi líbí a nelíbí 12Rp2 12Rn 12Rp1 0,76
0,76
0,70
Umím požádat druhé o laskavost 13Rp1 13Rp2 13Rn 0,64
0,85
0,72
11Vp2
11Vn
11Vp1
0,63
0,63
0,62
12Vp1
12Vp2
12Vn
0,64
0,59
0,62
13Vp2
13Vp1
13Vn
0,66
0,82
0,46
Stojím si za svým Nenechám se manipulovat 21Rp2 21Rn 0,55
0,43
Umím slušně odmítnout 22Rn 22Rp1 0,21
0,59
Přiměřeně si poradím 23Rp1 23Rp2 0,81
0,64
21Rp1
21Vn
21Vp2
21Vp1
0,64
0,94
0,71
0,73
22Rp2
22Vn
22Vp2
22Vp1
0,53
0,75
0,74
0,79
23Rn
23Vn
23Vp1
23Vp2
0,77
0,65
0,60
0,66
24
Dokážu pracovat se zpětnou vazbou Umím říci kritiku 31Rn 31Rp2 0,72
0,67
Umím přirozeně pochválit 32Rn 32Rp1 0,66
0,73
31Rp1
31Vp2
31Vp1
31Vn
0,66
0,67
0,58
0,43
32Rp2
32Vn
32Vp2
32Vp1
0,84
0,76
0,39
0,78
33Vn
33Vp2
33Vp1
0,48
0,67
0,64
Naučil jsem se přijímat kritiku i chválu 33Rp2 33Rn 33Rp1 0,54
0,43
0,68
Rozvíjím své společenské vztahy Dokážu aktivně naslouchat 41Rp1 41Rn 0,63
0,75
41Rp2
41Vn
41Vp1
41Vp2
0,76
0,77
0,79
0,76
42Vp2
42Vp1
0,65
0,62
0,56
43Vn
43Vp1
43Vp2
0,61
0,57
0,67
Prohlubuji stávající / navazuji nové vztahy 42Rp1 42Rp2 42Rn 42Vn 0,85
0,86
0,68
Otevřeně projevuji své pocity 43Rn 43Rp1 43Rp2 0,69
0,64
0,52
Agrese 11A
12A
13A
21A
22A
23A
0,35
0,77
0,51
0,61
0,72
0,52
31A
32A
33A
41A
42A
43A
0,38
0,54
0,40
0,30
0,68
0,45
25
Korelace položek s hrubými skóry faktorů
Vzhledem rozdělení tohoto inventáře na faktory, které jsou na sobě relativně nezávislé, jsme použili korelace položek s hrubými skóry jednotlivých faktorů místo celkového hrubého skóru. Všechny položky daného faktoru by s ním měly korelovat se silou 0,2 a vyšší. Níže vidíme, že v této části položkové analýzy obstály všechny položky. Umím se prosadit Prosazuji své názory a požadavky 11Rp1 11Rp2 11Rn 0,50
0,61
0,61
Říkám, co se mi líbí a nelíbí 12Rp2 12Rn 12Rp1 0,41
0,60
0,71
Umím požádat druhé o laskavost 13Rp1 13Rp2 13Rn 0,60
0,57
0,67
11Vp2
11Vn
11Vp1
0,69
0,69
0,72
12Vp1
12Vp2
12Vn
0,69
0,69
0,68
13Vp2
13Vp1
13Vn
0,65
0,59
0,64
Stojím si za svým Nenechám se manipulovat 21Rp2 21Rn 0,48
0,46
Umím slušně odmítnout 22Rn 22Rp1 0,41
0,62
Přiměřeně si poradím 23Rp1 23Rp2 0,43
0,40
21Rp1
21Vn
21Vp2
21Vp1
0,62
0,37
0,62
0,59
22Rp2
22Vn
22Vp2
22Vp1
0,58
0,58
0,57
0,56
23Rn
23Vn
23Vp1
23Vp2
0,64
0,63
0,50
0,67
Dokážu pracovat se zpětnou vazbou Umím říci kritiku 31Rn 31Rp2 0,56
0,43
Umím přirozeně pochválit 32Rn 32Rp1
31Rp1
31Vp2
31Vp1
31Vn
0,61
0,50
0,59
0,35
32Rp2
32Vn
32Vp2
32Vp1
26
0,67
0,51
0,67
Naučil jsem se přijímat kritiku i chválu 33Rp2 33Rn 33Rp1 0,40
0,59
0,45
0,60
0,48
0,62
33Vn
33Vp2
33Vp1
0,61
0,55
0,54
Rozvíjím své společenské vztahy Dokážu aktivně naslouchat 41Rp1 41Rn 0,70
0,59
41Rp2
41Vn
41Vp1
41Vp2
0,76
0,70
0,74
0,69
42Vp2
42Vp1
0,75
0,67
0,75
43Vn
43Vp1
43Vp2
0,53
0,64
0,61
Prohlubuji stávající / navazuji nové vztahy 42Rp1 42Rp2 42Rn 42Vn 0,59
0,56
0,53
Otevřeně projevuji své pocity 43Rn 43Rp1 43Rp2 0,65
0,61
0,71
Agrese 11A
12A
13A
21A
22A
23A
0,60
0,34
0,55
0,47
0,35
0,58
31A
32A
33A
41A
42A
43A
0,58
0,36
0,44
0,49
0,36
0,65
27
Reliabilita Cronbachovo alfa
U inventářů by tato hodnota měla být celkově 0,6 a výše, což splňují všechny dimenze Dotazníku komunikačního stylu – asertivity. Cronbachovo alfa zde počítáme pro jednotlivé dimenze a pro celkový hrubý skór. Níže uvádíme hodnoty reliability pro jednotlivé dimenze. Celková reliabilita
Umím se prosadit
Stojím si za svým
0,91
0,83
0,70
Dokážu pracovat se zpětnou vazbou 0,72
Rozvíjím své společenské vztahy 0,83
28
Validita Konvergentní validita Dotazníku komunikačního stylu a Dotazníku zvládání zátěže První validizační studie byla provedena k potvrzení konvergentní validity Dotazníku komunikačního stylu – asertivity vůči Dotazníku zvládání zátěže, který si klade za cíl mapovat různé strategie zvládání zátěže na dvou základních osách – řešení situace a duševní pohoda. Byla provedena na vzorku 519 lidí z pracující populace (hlavně bankovní a pojišťovací sektor). Pro základní demografické členění vzorku viz tabulka: Pohlaví Muži
149
29 %
Ženy NA
203
39 %
167
32 %
Celkem
519 100 %
Vzdělání vysokoškols ké středoškolsk é základní NA
Věk 184
35 %
do 29
127
24 %
84 5 246
16 % 1% 47 %
30 až 44 nad 45 NA
186 43 163
36 % 8% 31 %
Většina nalezených korelací (byl použit Spearmanův korelační koeficient) je poměrně slabá. Nicméně i z těchto výsledků lze vysledovat zajímavé tendence. Za povšimnutí stojí například časté signifikantní a pozitivní korelace (na hladině významnosti 0,01) v případě škál z Dotazníku zvládání zátěže, které měří strategie zaměřené na řešení situace a zároveň duševní pohodu (Kontrola situace, Sebekontrola, Opora v druhých, Sebedůvěra) s asertivním komunikačním stylem. Zvláště vysoké jsou tyto korelace v případě škál celkové asertivity vůči veřejnosti (širšímu sociálnímu okolí) a celkové asertivity zahrnující rodinu i veřejnost, kde všechny výše uvedené škály Dotazníku zvládání zátěže korelují se silou >0,3 s výjimkou škály Opora v druhých, která koreluje se škálami Dotazníku komunikačního stylu – asertivity zřídka a poměrně slabě. To dává v kontextu Dotazníku zvládání zátěže smysl, protože Opora v druhých je definována jako snaha vyhledávat v zátěžových situacích pomoc okolí. Dá se tedy očekávat, že jedinec vyhledávající sociální oporu bude spíše toužit po podpoře a pochopení a nebude se asertivně prosazovat. Výsledky tento předpoklad potvrzují napříč všemi korelacemi s Dotazníkem komunikačního stylu, kdy tato škála nejenže koreluje zřídka a slabě se škálami měřícími různé asertivní komunikační styly, ale navíc většina signifikantních korelací souvisí se škálou Rozvíjím své sociální vztahy v rámci Dotazníku komunikačního stylu – asertivity, která se zabývá sociabilitou jedince. V tomto kontextu tyto korelace podporují validitu Dotazníku komunikačního stylu – asertivity. Další zajímou tendencí, ačkoli ne nijak zvláště výraznou, jsou časté negativní korelace škál měřících agresivní vystupování s již uvedenými škálami Dotazníku zvládání zátěže zaměřenými na řešení situace a udržení duševní pohody. Těchto korelací je sice méně, ale jsou napříč výsledky konzistentní. Z tohoto plyne, že lidé, 29
kteří používají strategie zvládání zátěže zaměřené na řešení situace a udržení duševní pohody používají ve své komunikaci méně agresivních prvků. Tento nález je značně podpořen opačným trendem u škál Dotazníku zvládání zátěže, kdy škály měřící agresi v Dotazníku komunikačního stylu – asertivity korelují signifikantně pozitivně se strategiemi vedoucími k řešení situace za omezení duševní pohody (Zveličení, Sebeobviňování, Ulpívání). K této triádě škál se přidává navíc i škála Izolace, která vykazuje podobné výsledky. To opět dává v kontextu interpretace této škály v Dotazníku zvládání zátěže smysl. Izolace je zde definována jako snaha vyhnout se sociálnímu kontaktu z důvodu obav, že by okolí problémy jedince nepochopilo nebo že by svými starostmi jedinec svoje okolí zbytečně zatěžoval. Z této pozice je k agresivnímu chování vůči ostatním jen krůček. Škály Vina vně, Kompenzace a Vyhnutí se z Dotazníku zvládání zátěže s Dotazníkem komunikačního stylu – asertivity korelují jen slabě. Korelační koeficient u těchto škál nikdy nepřekonává 0,2. Podrobná korelační matice je k dispozici níže.
30
kontrola situace USP_Prosazuji_své_názory _a_požadavky_rodina USP_Prosazuji_své_názory _a_požadavky_veřejnost USP_Prosazuji_své_názory _a_požadavky_agrese USP_Prosazuji_své_názory _a_požadavky_r_plus_v USP_Říkám_co_se_mi_líbí _a_nelíbí_rodina USP_Říkám_co_se_mi_líbí _a_nelíbí_veřejnost USP_Říkám_co_se_mi_líbí _a_nelíbí_agrese USP_Říkám_co_se_mi_líbí _a_nelíbí_r_plus_v USP_Umím_požádat_druhé _o_laskavost_rodina USP_Umím_požádat_druhé _o_laskavost_veřejnost USP_Umím_požádat_druhé _o_laskavost_agrese USP_Umím_požádat_druhé _o_laskavost_r_plus_v SSZS_Nenechám_se_mani pulovat_rodina SSZS_Nenechám_se_mani pulovat_veřejnost SSZS_Nenechám_se_mani pulovat_agrese SSZS_Nenechám_se_mani pulovat_r_plus_v SSZS_Umím_slušně_odmít nout_když_nechci_rodina SSZS_Umím_slušně_odmít nout_když_nechci_veřejnost SSZS_Umím_slušně_odmít nout_když_nechci_agrese SSZS_Umím_slušně_odmít nout_když_nechci_r_plus_v
sebekontrola
opora v druhých
sebedůvěra
vina vně
kompenzace
0,158**
0,185**
0,092*
0,118**
-0,282**
-0,269**
0,161**
0,161**
0,166**
0,129**
0,118**
0,249**
0,183**
0,264**
-0,147**
0,251**
0,167**
0,183**
-0,234**
-0,143**
0,247**
0,19**
0,236**
-0,172**
-0,115**
vyhnutí se rezignace
izolace
zveličení
sebeobviňování
ulpívání
0,154**
0,224**
0,127**
0,261**
-0,147**
-0,166**
-0,126**
0,167**
0,128**
0,192**
-0,122**
-0,123**
-0,094*
-0,109*
-0,093*
0,105* 0,231**
0,14**
-0,12** 0,088*
0,189** -0,11*
0,116**
0,096*
-0,121**
0,11* 0,107*
0,115**
0,125**
0,09*
0,113**
0,134**
-0,181**
0,089*
0,113**
0,123**
0,196**
0,282**
0,229**
0,09*
0,183**
0,115**
0,289**
-0,117** 0,131**
0,281**
0,287**
0,298**
0,087*
0,178**
0,228**
0,191**
0,105*
0,11*
0,128**
-0,112*
-0,153**
-0,135**
-0,268**
-0,184**
-0,239**
-0,143**
-0,191**
-0,098*
-0,118**
-0,121**
-0,104*
-0,143**
-0,113**
0,183**
0,099*
0,122**
-0,156**
0,188**
0,206**
0,109*
-0,197**
31
kontrola situace SSZS_Přiměřeně_si_poradí m_s_nepříjemnou_agresí_či _útokem_rodina SSZS_Přiměřeně_si_poradí m_s_nepříjemnou_agresí_či _útokem_veřejnost SSZS_Přiměřeně_si_poradí m_s_nepříjemnou_agresí_či _útokem_agrese SSZS_Přiměřeně_si_poradí m_s_nepříjemnou_agresí_či _útokem_r_plus_v DPSZV_Umím_říci_kritiku_ aniž_bych_někoho_ranil_ro dina DPSZV_Umím_říci_kritiku_ aniž_bych_někoho_ranil_ve řejnost DPSZV_Umím_říci_kritiku_ aniž_bych_někoho_ranil_ag rese DPSZV_Umím_říci_kritiku_ aniž_bych_někoho_ranil_r_ plus_v DPSZV_Umím_přirozeně_p ochválit_rodina DPSZV_Umím_přirozeně_p ochválit_veřejnost DPSZV_Umím_přirozeně_p ochválit_agrese DPSZV_Umím_přirozeně_p ochválit_r_plus_v DPSZV_Naučil_jsem_se_při jímat_kritiku_i_chválu_rodin a DPSZV_Naučil_jsem_se_při jímat_kritiku_i_chválu_veřej nost DPSZV_Naučil_jsem_se_při jímat_kritiku_i_chválu_agres e
sebekontrola
opora v druhých
sebedůvěra
vina vně
kompenzace
vyhnutí se rezignace
izolace
zveličení
sebeobviňování
ulpívání
0,112*
0,149**
0,27**
0,226**
0,101*
-0,094*
-0,106*
0,138**
0,147**
0,126**
0,187**
0,203**
0,086*
0,25**
0,301**
0,296**
0,095*
-0,097*
-0,197**
0,241**
0,308**
0,31**
0,182**
0,142**
0,148**
0,113**
0,157**
0,172**
0,133**
-0,086*
-0,183**
0,097*
-0,165**
-0,105*
-0,16**
0,123**
0,126**
-0,103*
-0,098*
-0,118**
-0,146**
-0,137**
-0,117**
-0,14**
-0,095*
-0,144**
0,09*
0,171**
0,153**
0,1*
0,19**
-0,16**
-0,179**
-0,131**
-0,098*
-0,129**
0,131**
0,109*
-0,132**
0,115**
0,115**
0,178**
0,111*
0,129**
0,088*
0,152**
0,111*
0,1*
-0,099*
-0,141**
-0,173**
-0,336**
-0,269**
0,124**
0,296**
-0,092*
0,255**
0,219**
0,125**
0,282**
32
kontrola situace DPSZV_Naučil_jsem_se_při jímat_kritiku_i_chválu_r_plu s_v RSSV_Dokážu_aktivně_nas louchat_rodina RSSV_Dokážu_aktivně_nas louchat_veřejnost RSSV_Dokážu_aktivně_nas louchat_agrese RSSV_Dokážu_aktivně_nas louchat_r_plus_v RSSV_Prohlubuji_stávající_ ._navazuji_nové_vztahy_rod ina RSSV_Prohlubuji_stávající_ ._navazuji_nové_vztahy_veř ejnost RSSV_Prohlubuji_stávající_ ._navazuji_nové_vztahy_agr ese RSSV_Prohlubuji_stávající_ ._navazuji_nové_vztahy_r_p lus_v RSSV_Otevřeně_projevuji_ své_pocity_rodina RSSV_Otevřeně_projevuji_ své_pocity_veřejnost RSSV_Otevřeně_projevuji_ své_pocity_agrese RSSV_Otevřeně_projevuji_ své_pocity_r_plus_v RSSV_Otevřeně_projevuji_ své_pocity_Lžiskór USP_rodina
sebekontrola
opora v druhých
sebedůvěra
vina vně
kompenzace
0,143** 0,093*
zveličení
0,123**
0,13**
sebeobviňování
ulpívání
0,114**
0,164**
0,164**
-0,159**
-0,139**
0,145**
0,106*
0,106*
0,107*
0,088*
0,153**
0,119**
0,103*
0,091*
0,116**
0,106*
0,14**
0,099*
0,109*
0,121**
0,144**
0,175**
izolace
-0,09*
0,091* 0,152**
vyhnutí se rezignace
0,091*
0,14**
0,16** 0,09*
0,143**
0,117** -0,262**
0,094*
0,132** -0,201**
0,164**
0,104*
0,164**
0,262**
0,242**
0,111*
0,247**
0,327**
0,236**
0,094*
0,103*
0,093*
USP_veřejnost
0,295**
0,238**
0,283**
0,114**
0,092*
-0,166**
USP_r_plus_v
0,248**
0,222**
0,238**
0,112*
0,091*
-0,143**
USP_agrese
0,117**
-0,138**
SSZS_rodina
0,163**
-0,095*
-0,09* -0,09* 0,112*
0,204**
0,143**
0,191**
0,099*
0,098*
-0,105*
33
SSZS_veřejnost
kontrola situace 0,248**
sebekontrola 0,288**
SSZS_r_plus_v
0,26**
0,311**
SSZS_agrese
0,097*
DPSZV_rodina
0,195**
0,152**
DPSZV_veřejnost
0,263**
0,243**
0,292**
0,087*
0,194**
-0,15**
-0,132**
DPSZV_r_plus_v
0,283**
0,244**
0,284**
0,1*
0,17**
-0,156**
-0,093*
DPSZV_agrese
opora v druhých
sebedůvěra 0,327**
vina vně
0,332**
kompenzace
vyhnutí se rezignace
izolace
zveličení
0,09*
-0,138**
-0,279**
-0,176**
-0,169**
0,14**
-0,088*
-0,243**
-0,153**
-0,155**
0,089* 0,097*
-0,188**
-0,112*
0,177**
-0,177**
0,158**
0,099*
0,118**
RSSV_veřejnost
0,188**
0,157**
0,125**
0,126**
0,146**
RSSV_r_plus_v
0,181**
0,107*
0,137**
0,104*
0,186**
0,224**
0,193**
celkem_veřejnost
0,366**
celkem_agrese celkem_v.r
0,345**
0,216**
0,103*
0,137**
0,347**
0,37**
0,112*
0,165**
-0,122**
-0,092*
0,323**
0,097*
-0,096*
0,132**
0,341**
-0,091* 0,114**
0,233**
0,189**
-0,098*
-0,116**
0,153**
0,243** 0,094*
0,095* 0,129**
-0,107*
0,166**
-0,127**
celkem_rodina
ulpívání
-0,103*
RSSV_rodina
RSSV_agrese
sebeobviňování
0,127**
0,186**
0,095*
0,171**
-0,143**
-0,131**
0,118**
0,209**
0,139**
-0,096* -0,094*
-0,238**
-0,198**
-0,115** 0,199**
-0,098*
34
Konvergentní validita Dotazníku komunikačního stylu – asertivity s Multifaktorovým osobnostním profilem Druhá validizační studie byla provedena k potvrzení konvergentní validity Dotazníku komunikačního stylu – asertivity vůči Multifaktorovému osobnostnímu profilu, jehož cílem je mapovat osobnostní rysy. Byla provedena na vzorku 712 lidí z pracující populace (hlavně bankovní a pojišťovací sektor). Pro základní demografické členění vzorku viz tabulka: Pohlaví Muži
270
38%
Ženy
315
44%
Nevyplněno
127
18%
Celkem
712
100%
Vzdělání vysokoškols ké středoškolsk é základní Nevyplněno
Věk 328
46%
do 29
186
26%
241
34%
30 až 44
304
43%
13 130
2% 18%
nad 45 Nevyplněno
100 122
14% 17%
Většina nalezených korelací (stejně jako v předchozí studii byl použit Spearmanův korelační koeficient) je opět poměrně slabá, nicméně konzistentní a významná (hladina významnosti je většinou <0,01) a vzhledem k teoretickým konstruktům obou inventářů podporuje validitu Dotazníku komunikačního stylu – asertivity. Nejvíce korelací se škálami Dotazníku komunikačního stylu – asertivity pozorujeme v případě škály Cítění-Myšlení v Multifaktorovém osobnostním profilu. Většina těchto korelací je pozitivních a dostatečně významných. Tyto výsledky podporují validitu Dotazníku komunikačního stylu – asertivity, protože lidé, kteří mají více „myšlenkový“ typ osobnosti, kladou větší důraz na racionální uvažování, jsou přímočařejší a snaží se i emocionální problémy řešit logicky. Dalším poznatkem plynoucím z analýzy dat jsou pozitivní korelace mezi škálou Spolupráce-Průbojnost z Multifaktového osobnostního profilu a množstvím škál z Dotazníku komunikačního stylu – asertivity. Tyto výsledky opět podporují validitu Dotazníku komunikačního stylu – asertivity neboť korelace odpovídají tomu, co bychom očekávali – a tj., že průbojnější jedinci budou asertivnější. Zároveň se zde potvrzuje riziko agresivních prvků v komunikaci, které je uváděno jako rizikový faktor v případě vysoké průbojnosti v Multifaktorovém osobnostním profilu, protože zde nacházíme i poměrně dosti vysoké korelace (r = >0,3) s agresivními komunikačními prvky. Dalšími škálami Multifaktorového osobnostního profilu, které často (a pozitivně) korelují s Dotazníkem komunikačního stylu – asertivity, jsou Introverze-Extraverze, Obezřetnost-Sebevědomí a Stabilita-Aktivita. Tyto výsledky jsou v souladu s očekáváním v případě validity metody. Na základě rysů, které tyto škály měří, můžeme předpokládat, že extravertní, sebevědomí a aktivní jedinci budou asertivnější než introvertní obezřetní a stabilní lidé. 35
introverze extraverze USP_Prosazuji_své_názory_a_poža davky_rodina USP_Prosazuji_své_názory_a_poža davky_veřejnost USP_Prosazuji_své_názory_a_poža davky_agrese USP_Prosazuji_své_názory_a_poža davky_r_plus_v USP_Říkám_co_se_mi_líbí_a_nelíbí _rodina USP_Říkám_co_se_mi_líbí_a_nelíbí _veřejnost USP_Říkám_co_se_mi_líbí_a_nelíbí _agrese USP_Říkám_co_se_mi_líbí_a_nelíbí _r_plus_v USP_Umím_požádat_druhé_o_lask avost_rodina USP_Umím_požádat_druhé_o_lask avost_veřejnost USP_Umím_požádat_druhé_o_lask avost_agrese USP_Umím_požádat_druhé_o_lask avost_r_plus_v SSZS_Nenechám_se_manipulovat_ rodina SSZS_Nenechám_se_manipulovat_ veřejnost SSZS_Nenechám_se_manipulovat_ agrese SSZS_Nenechám_se_manipulovat_ r_plus_v SSZS_Umím_slušně_odmítnout_kd yž_nechci_rodina SSZS_Umím_slušně_odmítnout_kd yž_nechci_veřejnost
spolupráce průbojnost
smysly intuice
obezřetnost cítění sebevědomí myšlení
-0,096* 0,146**
přizpůsobivost uzavírání samostatnost otevírání
stabilita aktivita
0,172**
0,146**
0,148**
-0,089*
0,102**
0,157**
0,106**
0,092*
0,121**
0,083* 0,207**
0,153**
0,126** 0,116**
0,104** 0,229**
0,253**
0,264**
0,188**
0,156**
0,086*
0,174**
0,11**
0,085*
0,121**
0,153**
0,193**
0,199**
0,2**
0,118**
0,12**
0,092*
0,095* 0,132**
0,106**
0,12**
0,317**
0,205**
0,088* -0,086* 0,219**
0,092*
0,117**
0,11**
0,189**
0,262**
0,091*
0,076*
0,087*
0,091*
0,167** 0,195**
0,182**
0,106**
-0,093*
-0,109**
0,077*
0,109**
0,136** 0,13**
0,092*
0,228**
0,076*
0,139**
0,146**
0,197**
0,128**
0,079*
0,107**
36
introverze extraverze SSZS_Umím_slušně_odmítnout_kd yž_nechci_agrese SSZS_Umím_slušně_odmítnout_kd yž_nechci_r_plus_v SSZS_Přiměřeně_si_poradím_s_ne příjemnou_agresí_či_útokem_rodina SSZS_Přiměřeně_si_poradím_s_ne příjemnou_agresí_či_útokem_veřejn ost SSZS_Přiměřeně_si_poradím_s_ne příjemnou_agresí_či_útokem_agres e SSZS_Přiměřeně_si_poradím_s_ne příjemnou_agresí_či_útokem_r_plus _v DPSZV_Umím_říci_kritiku_aniž_byc h_někoho_ranil_rodina DPSZV_Umím_říci_kritiku_aniž_byc h_někoho_ranil_veřejnost DPSZV_Umím_říci_kritiku_aniž_byc h_někoho_ranil_agrese DPSZV_Umím_říci_kritiku_aniž_byc h_někoho_ranil_r_plus_v DPSZV_Umím_přirozeně_pochválit_ rodina DPSZV_Umím_přirozeně_pochválit_ veřejnost DPSZV_Umím_přirozeně_pochválit_ agrese DPSZV_Umím_přirozeně_pochválit_ r_plus_v DPSZV_Naučil_jsem_se_přijímat_kr itiku_i_chválu_rodina DPSZV_Naučil_jsem_se_přijímat_kr itiku_i_chválu_veřejnost
spolupráce průbojnost
smysly intuice
obezřetnost cítění sebevědomí myšlení
přizpůsobivost uzavírání samostatnost otevírání
0,181** 0,089*
0,089*
0,144**
0,127**
-0,134**
-0,217**
-0,138**
-0,132**
0,098**
0,085*
0,152**
0,269**
0,178**
0,152**
0,34**
0,183**
stabilita aktivita
-0,078* 0,096* -0,078*
0,279**
-0,103**
0,117**
0,154**
-0,087* -0,097** 0,101** 0,122**
0,126**
0,079*
0,079* 0,148**
0,09* 0,17**
0,106**
0,073* -0,079*
0,129**
-0,126**
0,229**
-0,097**
0,097** -0,165** 0,09*
-0,077*
-0,096** 0,101**
-0,143**
-0,089*
0,08*
0,147**
0,082*
37
introverze extraverze DPSZV_Naučil_jsem_se_přijímat_kr itiku_i_chválu_agrese DPSZV_Naučil_jsem_se_přijímat_kr itiku_i_chválu_r_plus_v RSSV_Dokážu_aktivně_naslouchat_ rodina RSSV_Dokážu_aktivně_naslouchat_ veřejnost RSSV_Dokážu_aktivně_naslouchat_ agrese RSSV_Dokážu_aktivně_naslouchat_ r_plus_v RSSV_Prohlubuji_stávající_/_navaz uji_nové_vztahy_rodina RSSV_Prohlubuji_stávající_/_navaz uji_nové_vztahy_veřejnost RSSV_Prohlubuji_stávající_/_navaz uji_nové_vztahy_agrese RSSV_Prohlubuji_stávající_/_navaz uji_nové_vztahy_r_plus_v RSSV_Otevřeně_projevuji_své_poci ty_rodina RSSV_Otevřeně_projevuji_své_poci ty_veřejnost RSSV_Otevřeně_projevuji_své_poci ty_agrese RSSV_Otevřeně_projevuji_své_poci ty_r_plus_v RSSV_Otevřeně_projevuji_své_poci ty_Lžiskór
spolupráce průbojnost
smysly intuice
obezřetnost cítění sebevědomí myšlení -0,12**
přizpůsobivost uzavírání samostatnost otevírání
stabilita aktivita
-0,252** 0,084*
-0,084*
-0,168**
0,103** 0,203** 0,076*
-0,081*
-0,153**
-0,085* 0,107**
0,166**
0,098**
-0,099** 0,151**
0,127**
0,08*
0,248**
0,081*
0,124**
0,081* 0,137**
0,078*
0,118**
0,145**
0,08*
0,211**
0,093*
0,242**
0,13**
0,298**
0,088*
0,078*
0,145** 0,113**
0,095* 0,111**
0,097**
0,114**
-0,199**
-0,103**
USP_rodina
0,108** 0,093*
0,088* 0,164**
0,096**
-0,086*
0,1**
0,079*
-0,189**
USP_veřejnost
0,199**
0,262**
0,228**
0,246**
0,156**
0,198**
USP_r_plus_v
0,096**
0,201**
0,172**
0,217**
0,149**
0,141**
38
USP_agrese
introverze extraverze
spolupráce průbojnost
0,171**
0,262**
SSZS_rodina SSZS_veřejnost
smysly intuice
obezřetnost cítění sebevědomí myšlení
přizpůsobivost uzavírání samostatnost otevírání
0,12**
0,237**
-0,074* 0,087*
0,158**
0,108**
0,093* 0,121**
-0,09*
0,177**
0,171**
0,153**
SSZS_r_plus_v
0,08*
0,108**
0,192**
SSZS_agrese
0,186**
0,139**
0,152**
0,214**
DPSZV_rodina
-0,083* 0,107**
0,083*
0,08*
DPSZV_veřejnost
0,08*
0,073*
stabilita aktivita
DPSZV_r_plus_v
0,095* 0,092*
DPSZV_agrese
0,113**
0,117**
RSSV_rodina
0,154**
-0,092*
RSSV_veřejnost
0,243**
RSSV_r_plus_v
0,252**
RSSV_agrese
0,152**
0,141**
celkem_veřejnost
0,212**
0,217**
0,241**
0,183**
0,125**
celkem_agrese
0,129**
0,232**
0,097**
0,103**
0,25**
celkem_v+r
0,128**
0,118**
0,154**
0,146**
0,104**
0,093*
0,134**
0,141** 0,09*
0,156** -0,078*
0,179** 0,164**
celkem_rodina 0,219**
0,157**
39
Diskriminační validita Dotazníku komunikačního stylu - asertivity a Press testu Poslední validizační studie měla za cíl ověřit diskriminační validitu Dotazníku komunikačního stylu – asertivity vůči Press testu, který má za cíl měřit myšlenkovou kapacitu, schopnost pracovat současně s více informacemi a podržet je v mysli a operovat s nimi při řešení úkolů. Jakožto výkonový test by neměl korelovat s asertivním komunikačním stylem. Vzorek této studie byl tvořen 202 jedinci z pracující populace (piloti, zaměstnanci distribuční firmy, sektor pojišťovnictví, vysoké školy apod.). Pohlaví muž
102
50%
žena
91
45%
9
4%
712
100%
Nevyplněno
Celkem
Vzdělání vysokoškols ké středoškolsk é základní Nevyplněno
Věk 115
57%
do 29
76
38%
30 až 44
2 9
1% 4%
nad 45 Nevyplněno
54
27%
106
52%
33 9
16% 4%
Náš předpoklad, že škály Dotazníku komunikačního stylu spolu nesouvisí, se nám potvrdil, když při použití Spearmanova korelačního koeficientu je výsledkem několik málo poměrně nízkých korelací, jejichž signifikance překračuje hladinu významnosti 0,01 jen zřídka. Výsledky jsou zároveň poměrně nekonzistentní, což dále potvrzuje, že nalezené vztahy jsou spíše důsledkem chyby prvního řádu – falešné pozitivity (s nárůstem počtu korelačních koeficientů pravděpodobnost této chyby roste). Pro korelační matici viz níže. celkem odpověděl
správně odpověděl
počet odpovědí
USP_Prosazuji_své_názory_a_požadavky_rodina USP_Prosazuji_své_názory_a_požadavky_veřejnost USP_Prosazuji_své_názory_a_požadavky_agrese USP_Prosazuji_své_názory_a_požadavky_r_plus_v USP_Říkám_co_se_mi_líbí_a_nelíbí_rodina USP_Říkám_co_se_mi_líbí_a_nelíbí_veřejnost
-0,147*
USP_Říkám_co_se_mi_líbí_a_nelíbí_agrese
-0,174*
USP_Říkám_co_se_mi_líbí_a_nelíbí_r_plus_v USP_Umím_požádat_druhé_o_laskavost_rodina
0,204**
USP_Umím_požádat_druhé_o_laskavost_veřejnost
0,157* 0,156*
USP_Umím_požádat_druhé_o_laskavost_agrese USP_Umím_požádat_druhé_o_laskavost_r_plus_v
0,147*
0,185**
0,164*
SSZS_Nenechám_se_manipulovat_rodina SSZS_Nenechám_se_manipulovat_veřejnost SSZS_Nenechám_se_manipulovat_agrese
40
celkem odpověděl
správně odpověděl
počet odpovědí
SSZS_Nenechám_se_manipulovat_r_plus_v SSZS_Umím_slušně_odmítnout_když_nechci_rodina
-0,139*
SSZS_Umím_slušně_odmítnout_když_nechci_veřejnost SSZS_Umím_slušně_odmítnout_když_nechci_agrese SSZS_Umím_slušně_odmítnout_když_nechci_r_plus_v SSZS_Přiměřeně_si_poradím_s_nepříjemnou_agresí_či _útokem_rodina SSZS_Přiměřeně_si_poradím_s_nepříjemnou_agresí_či _útokem_veřejnost SSZS_Přiměřeně_si_poradím_s_nepříjemnou_agresí_či _útokem_agrese SSZS_Přiměřeně_si_poradím_s_nepříjemnou_agresí_či _útokem_r_plus_v DPSZV_Umím_říci_kritiku_aniž_bych_někoho_ranil_rodi na DPSZV_Umím_říci_kritiku_aniž_bych_někoho_ranil_veře jnost DPSZV_Umím_říci_kritiku_aniž_bych_někoho_ranil_agre se DPSZV_Umím_říci_kritiku_aniž_bych_někoho_ranil_r_pl us_v
-0,163*
DPSZV_Umím_přirozeně_pochválit_rodina DPSZV_Umím_přirozeně_pochválit_veřejnost DPSZV_Umím_přirozeně_pochválit_agrese DPSZV_Umím_přirozeně_pochválit_r_plus_v DPSZV_Naučil_jsem_se_přijímat_kritiku_i_chválu_rodina 0,153* DPSZV_Naučil_jsem_se_přijímat_kritiku_i_chválu_veřejn ost DPSZV_Naučil_jsem_se_přijímat_kritiku_i_chválu_agres e DPSZV_Naučil_jsem_se_přijímat_kritiku_i_chválu_r_plus _v
0,181**
RSSV_Dokážu_aktivně_naslouchat_rodina RSSV_Dokážu_aktivně_naslouchat_veřejnost RSSV_Dokážu_aktivně_naslouchat_agrese RSSV_Dokážu_aktivně_naslouchat_r_plus_v RSSV_Prohlubuji_stávající_._navazuji_nové_vztahy_rodi na RSSV_Prohlubuji_stávající_._navazuji_nové_vztahy_veř ejnost RSSV_Prohlubuji_stávající_._navazuji_nové_vztahy_agr ese RSSV_Prohlubuji_stávající_._navazuji_nové_vztahy_r_pl us_v
-0,151* 0,143*
-0,157*
RSSV_Otevřeně_projevuji_své_pocity_rodina RSSV_Otevřeně_projevuji_své_pocity_veřejnost RSSV_Otevřeně_projevuji_své_pocity_agrese RSSV_Otevřeně_projevuji_své_pocity_r_plus_v RSSV_Otevřeně_projevuji_své_pocity_Lžiskór
-0,155*
USP_rodina
41
celkem odpověděl
správně odpověděl
počet odpovědí
USP_veřejnost USP_r_plus_v USP_agrese
-0,147*
SSZS_rodina SSZS_veřejnost SSZS_r_plus_v SSZS_agrese DPSZV_rodina DPSZV_veřejnost DPSZV_r_plus_v DPSZV_agrese RSSV_rodina
-0,149*
RSSV_veřejnost
-0,179*
RSSV_r_plus_v
-0,2**
RSSV_agrese celkem_rodina celkem_veřejnost celkem_agrese celkem_v.r
42
Závěr a zdroje Asertivita a komunikační styl jsou stále aktuální a i v budoucnu bude jejich zjišťování a trénink důležitou součástí úspěchu především na pozicích, kde jsou pracovníci denně v kontaktu s klientem a obzvláště pak tam, kde lze očekávat náročné sociální situace. Dotazník komunikačního stylu si klade za cíl pomoci v těchto případech při výběru a rozvoji zaměstnanců. Jedná se o metodu standardizovanou na velkém vzorku české pracující populace, její psychometrické charakteristiky jsou velmi dobré a pro maximální uživatelskou přívětivost je kompletně online s atuomatickým vyhodnocením, takže ji může využívat i laická veřejnost. Přejeme Vám mnoho úspěchů a doufáme, že Vám Dotazník komunikačního stylu pomůže k tomu, abyste měli čas na to nejdůležitější – práci s lidmi!
Zdroje Alberti, R. E., & Emmons, M. L. (2004). Umění stát si za svým. Praha: Portál. Gegax, T., & Bolsta, P. (2007). The Big Book of Small Business: You Don’t Have to Run Your Business by the Seat of Your Pants (1st Collins Ed edition). New York: HarperBusiness. Hartl, P. (1996). Psychologický slovník (3. vyd. v ČR). Praha: Budka. Peneva, I., & Mavrodiev, S. (2013). A Historical Approach to Assertiveness. Psychological Thought, 6(1), 3–26. http://doi.org/10.5964/psyct.v6i1.14 Smith, M. J. (1975). When I Say No, I Feel Guilty: How to Cope. Dial Press. Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál.
43
Jaroslav Pustina DOTAZNÍK KOMUNIKAČNÍHO STYLU - ASERTIVITY UŽIVATELSKÝ MANUÁL Vydala společnost T&CC online s.r.o. Rohanské nábřeží 671/15 186 00, Praha 8 IČ: 241 41 089 DIČ: CZ 241 41 089
První vydání, Praha 2015
44
