UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra hudební výchovy
Ing. Hana Křížová
V. ročník – kombinované studium Obor: Učitelství pro 1. stupeň základních škol
OTAKAR ŠIŠKA PEDAGOG, SBORMISTR, SKLADATEL
Vedoucí práce:
Doc. PaedDr. PAVEL REŽNÝ, Ph.D.
Olomouc 2006
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.
V Přerově, dne 28. března 2006
….……………………………. vlastnoruční podpis
2
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji doc. PaedDr. Pavlu Režnému, Ph.D., za odborné vedení a poskytování cenných rad a připomínek při její realizaci. Pomohl mi orientovat se v množství získaných materiálových podkladů a informací a v jejich postupném zapracovávání do diplomové práce. Podat na omezeném počtu stránek ucelený obraz o člověku, jehož životní cesty jsou spletité, a v mnoha směrech zajímavé, až dojemné, je opravdu obtížné. Posuďte sami, zda má práce stojí za povšimnutí. Pokud ano, těším se zejména proto, že vzácný čas věnovaný mne Otakarem Šiškou nepřišel vniveč. Je na místě poděkovat zejména tomuto člověku. Poděkování Otakaru Šiškovi náleží zejména za to, že mi poskytl všechny důležité informace týkající se jeho života a dal mi svolení použít tyto informace pro účely diplomové práce. Měla jsem možnost vypůjčit si jeho osobní materiály, zejména materiály notové a fotografické, originály významných ocenění a další dokumenty, jejichž shrnutím a zveřejněním se pokouším přiblížit Vám, čtenářům, obraz osobnosti Otakara Šišky. Otakar Šiška, který strávil mnoho času vzpomínkami na svůj život, mne mnohému naučil, v mnoha směrech mne ovlivnil. Dovolte mi poděkovat mu za klavírní úpravy skladeb, které věnoval pěveckému kroužku při ZŠ Soběchleby, kde nyní působím jako učitelka na 1. stupni. V neposlední řadě děkuji všem přátelům Otakara Šišky, učitelům Základní umělecké školy (ZUŠ) Přerov, členům smíšeného pěveckého sboru Vokál Přerov, členům dětského pěveckého sboru Přerováček Přerov a dalším lidem dříve či nyní spolupracujícím s Otakarem Šiškou. Neboť k nim směřovaly mé dotazy týkající se jeho života a díla. Při mém děkování nemohu nevzpomenout nynější dirigentku dětského sboru Přerováček, Ingrid Sekerovou, která v současné době úzce spolupracuje s Otakarem Šiškou a zná jej od svého dětství. Poskytla mi všechny archívní materiály týkající se skladatelské a aranžérské činnosti Otakara Šišky, které jsou směrované k pěveckému sboru Přerováček. Ingrid Sekerová mi byla velkou oporou. Umožnila mi účastnit se pěveckých zkoušek sboru a poskytla mi rozhovory týkající se jejího profesního i osobního života. Zejména mi podala pomocnou ruku v orientaci množství skladeb aranžovaných Otakarem Šiškou pro Přerováček, jimiž se ve své diplomové práci zabývám velkou většinou. Právem také jí náleží mé poděkování. Bez zajímavých postřehů a vzpomínek všech výše zmíněných osob či těles by má diplomová práce vůbec nevznikla.
3
OBSAH
I.
ÚVOD.......................................................................................................................................................... 5
II.
ŽIVOTOPIS OTAKARA ŠIŠKY................................................................................................................ 7
III.
PEDAGOGICKÁ ČINNOST OTAKARA ŠIŠKY..............................................................................19
IV.
OTAKAR ŠIŠKA - SBORMISTR ......................................................................................................26
1.
OTAKAR ŠIŠKA A ŽÁKOVSKÝ PĚVECKÝ SBOR ZŠ SVISLE PŘEROV ................................................................26
2.
OTAKAR ŠIŠKA A SMÍŠENÝ PĚVECKÝ SBOR VOKÁL PŘEROV ........................................................................30
3.
OTAKAR ŠIŠKA A DĚTSKÝ PĚVECKÝ SBOR PŘEROVÁČEK .............................................................................33
V.
VOKÁLNÍ TVORBA OTAKARA ŠIŠKY ..............................................................................................54
VI.
INSTRUMENTÁLNÍ TVORBA OTAKARA ŠIŠKY.........................................................................56
VII.
ZÁVĚR..................................................................................................................................................58
VIII.
PŘÍLOHY..............................................................................................................................................62
1.
SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ..................................................................................................................62
2.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................................................................63
3.
SEZNAM
4.
SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH, PŘÍLOHY ...................................................................................................65
POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................................................................64
4
I. ÚVOD Cílem této diplomové práce je snaha shrnout dosavadní činnost Přerovana, Otakara Šišky, pedagoga, hudebního skladatele, sbormistra, a podat obraz o jeho životě a díle. Nahlédněte se mnou na nejvýznamnější události, které prožil a jež formovaly jeho osobnost. Četná setkání s tímto člověkem a rozhovory s mnoha lidmi mne ujistili, že je velmi pracovitý, skromný, ochotný, příjemný, vždy milý a usměvavý. V první kapitole se zabývám vlastním životem skladatele. Snažím se nahlédnout do jeho dětství, do nelehkého období studií, do doby, ve které vyrůstal a která jistě nejvíce ovlivnila jeho životní postoje a názory. Další části práce obrátí vaši pozornost směrem k jeho dlouholeté pedagogické činnosti a k působení Otakara Šišky na různých místech Moravy. Otakar Šiška a jeho sbormistrovské aktivity je neméně důležitá etapa života skladatele a naplňuje 3. kapitolu této práce. Samostatnou kapitolou bude přínos Otakara Šišky pro dětskou sborovou tvorbu. Skrze vzpomínky Otakara Šišky můžete získat obraz o prvopočátcích jeho skladatelské tvorby a podívat se na jeho tvorbu dnešní, která je velmi rozsáhlá. Mou snahou je umožnit vám také pohled do současného, opravdu pestrého života Otakara Šišky, do poslední kapky naplněného aktivitou. Jak krásně vyjádřil mistr sám: „Musíš být neustále v pohybu!!!“ Diplomová práce je doplněna vybraným notovým materiálem skladeb aranžovaných Otakarem Šiškou a jeho skladeb vlastních. Dále čítá dva nosiče CD. Jde o fotografické záznamy notových partitur dětského pěveckého sboru Přerováček Přerov, jimiž se v diplomové práci podrobněji zabývám, a zvukové nahrávky koncertů, na kterých byly interpretovány skladby Otakara Šišky, a při jejichž poslechu vám přeji příjemné zážitky. Proč jsem ke zpracování zvolila téma Otakar Šiška – pedagog, sbormistr, skladatel? V roce 1995 jsem se přistěhovala do Přerova a snažila jsem se naplnit svůj život hudbou. Do smíšeného pěveckého sboru Vokál, ve kterém tehdy Otakar Šiška působil jako dirigent, mě přivedla kolegyně. Otakar Šiška mne přezkoušel a řekl: „Přijď v září do sopránu, teď nacvičujeme program do Anglie“. Nemohla jsem uvěřit. V tak velkém pěveckém tělese jsem dosud nezpívala. Dovolím si ještě vzpomenout můj zážitek z přijímacího řízení Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PdF UP v Olomouci) v roce 2001. Zvolila jsem píseň Otakara
5
Šišky „Aj, Olomóc je pěkné městečko“ a přednesla ji přijímací komisi. Byla jsem příliš nervózní. Přestože jsem skladbu dobře znala a mnohokrát ji zpívala ve sboru Vokál, propadla jsem panice a zpívala v jiných tóninách, než jsem zpívat měla. Hrozně jsem se styděla a říkala si: „Mistr by se na mě mračil.“. Vše dobře dopadlo a nakonec jsem byla přijata. S Otakarem Šiškou je spojeno příliš mnoho v mém životě. Nemohu než žasnout, věřit v osud a doufat, že právě jemu se právem zavděčím zpracováním tohoto tématu, a že nejen jemu má práce přinese vzpomínky na chvíle, které člověk nosí celý život ve své paměti. Děkuji Vám, mistře! Za všechno Vám děkuji!
6
II. Životopis Otakara Šišky
Otakar Šiška se narodil 4. května 1927 v Kroměříži. Rodiče žili od roku 1926 v Olomouci Holici, v místě Hanáckého pivovaru, kde byl jeho otec, Josef Šiška, zaměstnán jako expeditér piva. Matka, Anežka Šišková, se celý svůj život věnovala rodině, byla ženou v domácnosti. Bratr Jaroslav zemřel v roce 2004. Pracoval jako odborný mistr. Sestra Marie Šišková, nyní Hradecká, pracovala jako hlavní ekonomka bývalého podniku Restaurace a jídelny Olomouc. Její dcera Eva Souralová působí nyní jako odborná pracovnice UP Olomouc, PdF, katedra speciální pedagogiky. Hudební nadání zdědil Otakar Šiška po rodičích. Otec hrál coby amatér na housle, matka ráda zpívala. Od roku 1933 do roku 1938 navštěvoval Otakar Šiška pětitřídní obecnou školu v Olomouci – Holici. 1 Zde nalézáme počátky jeho vztahu ke sborové hudbě.
1
Dějiny holické školy jsou bohaté. První škola v obci byla zřízena za vlády Marie Terezie roku 1748. Dohled nad školou tehdy vykonával farář od svatého Mořice (od r. 1785 bystřický děkan, od r. 1869 stát). Holice měla od počátku vlastní budovu školy. V době národního obrození bylo zvykem, že se na vesnici vyučovalo ve světnici nějaké chalupy, a když měla škola vlastní budovu, byla „učírna“ současně i bytem učitele – rektora. Rozmach holické školy dokládají také počty tříd: v roce 1890 byla škola trojtřídní, v roce 1904 byla škola čtyřtřídní, v roce 1911 zde bylo 5 tříd, v roce 1921 má škola 6 tříd. Protože žáků a tříd přibývalo, bylo rozhodnuto vystavět novou školní budovu a zřídit v Holici vedle obecné školy i školu měšťanskou. Holické děti musely dojíždět na měšťanku buď do Velkého Týnce nebo do Olomouce. Návrh vybudovat měšťanskou školu podporoval i tehdejší starosta obce Alois Kožušníček a řídící učitel Jan Horský. Obec proto již v roce 1931 zakoupila dvě selské usedlosti, aby měla parcelu na budování školy. Se stavbou se však začalo až v roce 1935. Náklady představovaly 1 milion korun. Slavnostní otevření školy a zahájení provozu měšťanské školy se uskutečnilo 13. září 1936 a stalo se událostí, kterou prožívala celá obec. Obcí prošel slavnostní průvod, který byl zakončen před novostavbou školy. Zazněly fanfáry ze Smetanovy Libuše a byla vztyčena státní vlajka. Následovaly projevy starosty obce Aloise Kožušníčka, okresního školního inspektora Rudolfa Pelíška a hostů. Po poděkování školní mládeže a odevzdání klíčů přišel na řadu promenádní koncert a prohlídka školy. Odpoledne se pak konala na počest nové školy lidová veselice v zahradě Hanáckého pivovaru. Ředitelem školy se stal vynikající pedagog Štěpán Vychodil, jako odborní učitelé byli ustanoveni Jaroslav Duda a Ludmila Králová. Olomoucký kronikář hodnotí novou školu jako „velmi prostornou, jest účelně i krásně zařízená a obklopená pěknou zahradou“. V roce 1992 byla pro školu uvolněna i bývalá budova mateřské školy vedle pošty. Po rekonstrukci je zde umístěna školní družina a první třídy. 13. srpna 1938 byl v parku měšťanské školy odhalen pomník T. G. Masaryka. Jeho autorem byl olomoucký sochař Julius Pelikán. Jménem svým a jménem celého učitelského sboru přijal ředitel školy pomník pod svou ochranu. Dobu německé okupace přečkal pomník zakopán v zemi, byl dokonce i zazděn pod schody na měšťanské škole. 22. června 1945 byl ve školním parčíku opět postaven. Bez úhony zde přečkal i období komunismu a zůstal zde až do dnešních dnů.
7
Vzpomínky Otakara Šišky na holickou školu jsou stále živé: „Tenkrát byly ve třídách holické školy odděleni chlapci od děvčat. Chlapecká 4. třída čítala asi 30 žáků. Dobře si pamatuji na našeho pana učitele. Vytvořil již ve čtvrté třídě trojhlasý sbor, v němž jsem byl takzvaným tahounem druhého hlasu. Celá naše třída zpívala překrásný trojhlas. Náš chlapecký sbor se zúčastnil různých vystoupení. Zpěv ve škole byl častý, běžný jev. Zpívali jsme v češtině, mimo jiné i píseň „Má hvězda“ od Bedřicha Smetany.“ Po ukončení obecné školy v Olomouci - Holici doporučil řídící učitel Otakarovu otci, že by bylo vhodné, aby chlapec své nadání dále rozvíjel na vyšším typu školy, nejlépe na gymnáziu. Jelikož se Šiškovu otci zamlouvala vzdělávací a výchovná nabídka Reálného gymnázia 2
v Olomouci, rozhodl se pro další synovo osmileté studium na tomto ústavu. Na osmiletém gymnáziu, které bylo zaměřeno pouze na výuku naukových předmětů jako je český jazyk, německý jazyk, jazyk latinský, matematika, dějepis, zeměpis, přírodopis, dokonce i na výuku náboženství, strávil ve skutečnosti pouze čtyři roky. Toto období Otakar Šiška sám nazývá obdobím hudebního vakua. Otec mu po čtyři roky platil hodiny hry na housle 3
u soukromého učitele, mistra Jana Zatloukala. Hru na housle si Otakar Šiška rychle oblíbil, necítil tlak „drilu“ v podobě opakujícího se hraní stupnic a etud. Mistra Jana Zatloukala navštěvoval společně s několika kamarády přímo v jeho bytě. Jeden druhého vzájemně poslouchali, aby věděli, jak se komu daří.. „Měl knírek pod nosem, na něž si dával jakési tužidlo - pro formu…“ V souvislosti s nacistickou okupací Československé republiky (ČSR) v roce 1938 byl Otakar Šiška jakožto nežádoucí student v roce 1942 nucen opustit Reálné gymnázium v Olomouci
2
3
Dnes Moravské reálné gymnázium, s. r.o. Olomouc, Nešverova 693/1 , 772 00 Olomouc, telefon: 585 225 201, www.mrg.cz Moravské reálné gymnázium nabízí uchazečům o studium každoročně 4-leté studijní obory se zaměřením: Gymnázium - všeobecné Gymnázium - humanitní předměty Gymnázium - matematika Gymnázium - tělesná výchova Jan Zatloukal - kapelník v Olomouci – Hodolanech, 1902 – 1968
8
v ukončené kvartě. Vzpomíná zejména na postoj tehdejších kantorů. Nejenže jej z ústavu nevyloučili, dokonce dostal doporučení studovat na jiné střední škole mimo Olomouce. Na základě řádného přijímacího řízení byl Otakar Šiška v roce 1942 přijat ke čtyřletému 4
studiu na Státním koedukačním učitelském ústavu Kroměříži (SKUÚ),
aby dokončil svá
olomoucká studia. Střední školy podobného typu byly v době okupace v Olomouci uzavřeny. V době příchodu Otakara Šišky do Kroměříže byla činnost ústavu v prvopočátcích svého vzniku. Ústav byl naplněn studenty pouze zčásti, a to studenty dvou ročníků. První ročník vznikl 5
přesunem studentů z Učitelského ústavu v Olomouci. Jednalo se o studenty o rok starší, než byl Otakar Šiška. Ti postoupili do vyššího ročníku a ústav se dále naplňoval prostřednictvím řádných přijímacích pohovorů až do dosažení plné kapacity. 4
SKUÚ – Státní koedukační učitelský ústav v Kroměříži v letech 1891 - 1948 sídlil v objektu A dnešní Justiční školy, která je dnes kulturní památkou evidovanou v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky pod registračním číslem 6009/A32. V tomto školním roce se koná setkání bývalých absolventů SKUÚ v Kroměříži po 50 letech, na něž Otakar Šiška chystá pro své kolegy – studenty zvukové nahrávky koncertů se skladbami v jeho aranžmá. Využívání Justiční budovy v Kroměříži od roku 1877 do dnešních dnů: 1877-1891 Německé reálné gymnázium 1891-1948 Učitelský ústav 1948-1960 Střední dívčí škola (ředitelství společné s tehdejším Gymnáziem, později Jedenáctiletou střední školou) 1960-1994 IV. základní devítiletá škola 1994 Budovu kupuje Ministerstvo spravedlnosti ČR pro Justiční školu 1995 Zřízení Justiční školy (výuka 1. ročníku probíhá v provizorních prostorách) 1996 Zahájení výuky v renovované budově Justiční školy. Na SKUÚ získali své vzdělání například: NOP František - pedagog * 31. 12. 1890 Morkovice + 11. 3. 1942 Osvětim (Polsko) Knihovník, kronikář, sokolský a osvětový pracovník a sbormistr, který absolvoval učitelský ústav v Kroměříži, učil ve Chvalčově a od roku 1928 byl správcem školy ve Všetulích. Zahynul v koncentračním táboře. NAVRÁTIL Vladimír - pedagog * 13. 4. 1877 Krčmaň + 19. 12. 1936 Ostrava Vystudoval učitelský ústav v Kroměříži a učil na Kroměřížsku, v letech 1917-25 byl profesorem na učitelském ústavu a v letech 1925-36 ředitelem odborné školy pro ženská povolání v Ostravě do r. 1936. Sbíral lidové texty a povídačky z Hané a napsal Vánoční mši pro smíšený sbor, varhany a orchestr. 5 Učitelský ústav v Olomouci: Radniční listy 2000/05 z 23. 5. 2000: V Olomouci v době tereziánských a josefínských reforem byla zřízena hlavní škola, ze které později vznikl učitelský ústav. Přesně 14. září 1919 se poprvé otevřely dveře Učitelského ústavu v Olomouci. V budově městského německého ústavu, která je známá pod názvem Komenium, se během prvních deseti let vzdělalo 543 učitelů. Učitelský ústav se hned během prvních let svého působení stal významným ohniskem české kultury na střední a severní Moravě. Historie ústavu zaznamenává desítky pedagogů, kteří se nesmazatelně zapsali do dějin obcí a měst, v nichž působili. Učitelský ústav v Olomouci prožil nejen dobu rozkvětu, ale i pádů a zániku. Ke zrušení ústavu došlo poprvé v roce 1942. Budova byla obsazena německým vojskem a tehdejší studenti doklopýtali k maturitám v nedaleké Kroměříži. Mnozí z absolventů se po válce stali profesory na obnovené Univerzitě Palackého. Po roce 1945 ústav opět zahájil svou činnost, ale jeho další existence nebyla dlouhá. Definitivně zanikl jako všechny ústavy v republice po reformách, k nimž došlo v roce 1948. Absolventi a pamětníci olomouckého Učitelského ústavu si dodnes připomínají jeho existenci a vzpomínají na studentská léta. Nejstarším absolventem ústavu je Antonín Vychodil, narozený v roce 1903. V roce 1999 v souvislosti s 80. výročím založení ústavu byl vydán almanach s podrobně zpracovanou historií ústavu.
9
Na SKUÚ v Kroměříži se Otakar Šiška plně věnoval studiu hudební nauky pod vedením profesora Antonína Kříže, varhaníka a sbormistra z Chropyně. Dále se zabýval studiem hry na housle, studiem sborového zpěvu, studiem základů instrumentace a skladby, studiem hlasové výchovy a pěvecké techniky a studiem nauky o harmonii. Zvláštní důraz byl kladen na zvládnutí studia teorie skladby. Vzpomínky Otakara Šišky na profesora Kříže jsou úsměvné: „V učebnách vrzala podlaha, což mělo za následek, že profesor Kříž nás, žáky, trestal četnými slovními poznámkami, jen co jsme v lavici vykonali sebemenší pohyb. Domácí úkoly z odborných předmětů byly na denním pořádku. V hodinách teorie skladby kupříkladu všichni studenti museli umět vytvořit vlastní osmitaktovou periodu.“
6
Po získání teoretických znalostí i praktických dovedností uměl Otakar Šiška upravovat skladby určené pro téměř všechny hudební nástroje. Znal totiž jejich rozsahy a možnosti, což bylo pro komponování a úpravy skladeb podstatné. Otakar Šiška hrál v průběhu svých studií na SKKÚ v Kroměříži pouze na housle. Rozsah výuky na tomto ústavu čítal mimo jiné pět hodin hudební výchovy týdně a rovněž dvě hodiny hry na vybraný hudební nástroj týdně. Profesor Antonín Kříž vyučoval kromě předmětu teorie skladby rovněž předmět hra na housle. Byl pověstný svým absolutním sluchem. Součástí každé jeho vyučovací hodiny byl proces ladění houslí, který byl hodnocen známkou. Každý student hrající na housle si musel opatřit foukací ladičku. Profesor Antonín Kříž zastával názor, že ladit nástroje podle klavíru je nevhodné, neboť klavír není přesný. Pouze vyjímeční studenti získali od profesora Kříže z ladění houslí jedničku. Běžnou známkou z ladění houslí byla trojka či čtverka. „Na své známky už se nepamatuji. Každou hodinu jsem dostal jinou známku. Jednou jedničku, potom dvojku, trojku, čtyřku…“, usmívá se při těchto slovech Otakar Šiška. Studenti vyšších ročníků před hodinami hry na housle pravidelně zabrousili mezi studenty nižších ročníků. Běžnou praxí byla krátká výpůjčka nástrojů. To aby je nemuseli pořád s sebou nosit. Celé tajemství různých známek z ladění spočívalo v tom, že každý starší student hrál každou vyučovací hodinu na jiné housle. Po skončení hodiny studenti housle opětovně vrátili. Ovšem mnohdy se úspěchy v hodinách nedostavily. Důvodem byla tato krátká výpůjčka nástrojů. Každé housle totiž znamenají odlišnosti v ladění. S cizím, vypůjčeným nástrojem jen těžko můžete být napoprvé úspěšní. Proto dostávali studenti každou hodinu jinou známku, většinou tu špatnou. 6 Osmitaktová perioda – základní melodie je perioda, opatřená 2. hlasem, 3. hlasem a 4. hlasem v úzké (pro ženské hlasy) a široké harmonii (pro mužské hlasy). Přidává se dále generálbas (pojem barokní – 17.století ). Zjevná kvinta – harmonická chyba ve skladbě, neboť vedení hlasů v sopránu a basu nesmí kráčet zároveň stejnou melodií. „Když jsme uvedli v notách zjevnou kvintu, byl profesor vzteklý….velmi vzteklý. Ale to už dnes neplatí, to je hudba minulosti. Teď už je všechno jinak. Všechno je volné, žádná striktní pravidla komponování nejsou ... “ , vzpomíná Otakar Šiška.
10
Dominantní činností Otakara Šišky v průběhu studií na SKUÚ v Kroměříži bylo studium základů hudební vědy. Bohužel koncem války, v dubnu roku 1944, po třech letech Šiškových studií, budovu SKKÚ 7
a chlapecké třídy SKKÚ byly
8
Mužská část ústavu byla zcela
v Kroměříži zabrala německá organizace Blitzemettchann přestěhovány do budovy Reálného gymnázia v Kroměříži.
zrušena. Tehdejší nucený správce SKUÚ v Kroměříži přišel do třídy s písemným nařízením. Z tohoto nařízení vyplývalo pro všechny chlapce třetího a čtvrtého ročníku SKKÚ okamžité opuštění ústavu. Po povinné lékařské prohlídce byli studenti povinně nahlášeni u organizace 9
Technische Nothilfe, která působila na letišti v Brně – Cejlu. Matka i otec Otakara Šišky, jakož i celá jeho rodina prožívala toto období velmi těžce. Pod tlakem neuvěřitelného strachu byli nuceni tuto skutečnost přijmout. Na letišti v Brně – Cejlu musel Otakar Šiška s ostatními spolužáky vykonávat nucené práce. Úkolem nasazených studentů bylo zahazovat jámy, které vznikly po náletech a dopadu bomb. Chlapci uklízeli terén letiště lopatami. Srovnávali povrch letištní plochy. „Tehdy mi při jednom z náletů ustřelili kousek ucha.“ , vzpomíná Otakar Šiška. Z nucených prací Otakar Šiška dvakrát zběhl. Poprvé byl na útěku chycen a umístěn do vězení pro mladistvé v Brně – Cejlu. Úspěšný útěk se Otakaru Šiškovi podařilo provést při pracích koncem dubna roku 1945. Přes hrozbu trestem smrti z letiště znovu zběhl. Se spolužákem Ladislavem Kučerou celou noc utíkali a během velkého náletu na Brno se ukryli na zastávce Chrlice u Brna. V Chrlicích nastoupili do nákladního vlaku, kterým odjeli Olomouce. Na okamžiky strávené při útěku má Otakar Šiška mnoho živých vzpomínek. 7
10
Blitzemettchann – jedna z organizací fašistického Německa, založená v září 1919. Původně zajišťovala vypracování a expertní posuzování průmyslových a stavebních projektů. Za války tvořilo hlavní předmět její činnosti odstraňování následků bombardování. 8 Historie reálného gymnázia v Kroměříži Boj o první českou střední školu skončil v Kroměříži vítězně v roce 1882. Dne 30. května 1882 byla kladně vyřízena žádost skupiny kroměřížských vlastenců v čele s advokátem a notářem doktorem Janem Kozánkem a 16. září téhož roku byl zahájen první školní rok. V r. 1889 byl položen základní kámen budovy školy. Již za rok, 21. září 1890, byla budova slavnostně otevřena a předána do užívání prvnímu řediteli Františku Višňákovi. V roce 1918 (6. listopadu) byl zahájen první poválečný školní rok v samostatné republice, od školního roku 1923/24 pak začal postupný přechod školy na reálné gymnázium, který byl ukončen v roce 1928/29. Za německé okupace byly v Kroměříži obsazeny budovy arcibiskupského gymnázia a reálky a všechny tři ústavy byly nuceny vyučovat v jediné budově, kde se vyučovalo na směny. V roce 1943 byly tyto školy organizačně sloučeny pod jedinou správu. Za činnost v odboji byli zatýkáni i popravováni studenti i učitelé. V roce 1942 zemřel v koncentračním táboře Osvětim profesor Václav Sedláček. 9 Technische Nothilfe (TeNo)– jedna z organizací fašistického Německa, založena v září 1919. Původně zajišťovala vypracování a expertní posuzování průmyslových a stavebních projektů. Za války tvořilo hlavní předmět její činnosti odstraňování následků bombardování. Jednotky TeNo podléhaly Hlavnímu úřadu pořádkové policie (stejně jako třeba hasiči), který od roku 1942 řídil Kurt Daluege. 10 „Pamatuji si, že během jedné dubnové noci roku 1945 při jednom z náletů nastalo velké zatmění.
11
Po útěku se Otakar Šiška až do konce války skrýval pod střechou svých rodičů v holickém pivovaru. Otec ho od dubna do května roku 1945 přechovával v pivovarských sklepích. Konec války znamenal pro Otakara Šišku i konec třetího ročníku studií, započatých na SKUÚ v Kroměříži. 11
V poválečné Olomouci byla opětovně obnovena činnost tamějšího SKUÚ.
Po absolvování
tří let studií na SKUÚ v Kroměříži, přerušených chodem válečných událostí, se Otakar Šiška vrátil na SKUÚ do Olomouce. Zde absolvoval kvartu a ukončil tak své kroměřížské studium. Jeho třídním učitelem na SKUÚ v Olomouci byl profesor Arnošt Kratochvíl. Závěrečnou zkoušku 12
dospělosti vykonal Otakar Šiška dne 31. 5. 1946.
Maturoval společně s pěti spolužáky
a se dvěma spolužačkami ze čtyř předmětů: z jazyka českého, z jazyka ruského, ze společenských 13
nauk
a z přírodopisu. V tomto období se další prioritou Otakara Šišky ruku v ruce se studiem 14
hudební nauky stalo studium přírodopisu.
Začátky vedení pěveckých sborů Otakarem Šiškou sahají právě do těchto míst. Se spolužáky z kvarty a pod vedením profesora Arnošta Kratochvíla
15
se podařilo vytvořit osmičlenný třídní
pěvecký sbor. Dirigentskou taktovku použil Otakar Šiška poprvé právě pro vedení tohoto třídního pěveckého sboru. Těsně po válce působil Otakar Šiška v různých kapelách hrou na různé hudební nástroje. Pro mladé lidi byla tato forma zábavy zcela běžná. Neznali existenci pohostinských zařízení, televize, sportovních a jiných zábavních center. Coby čerstvý maturant hrál Otakar Šiška kupříkladu v Olomouci - Holici v malé kapele na pozoun, v Olomouci - Hodolanech na kytaru. Hrávalo se pouze k tanci na tanečních zábavách.
Hledali jsme místo, kde bychom se s kamarádem Laďou před náletem ukryli. V Chrlicích byla celá zastávka dřevěná a my jsme hledali něco betonového, abychom byli mimo nebezpečí. Nakonec, při záblesku světla bomby, jsme zjistili, že ležíme v pisoáru…na záchodě… V té hrozné tmě a pod tíhou strachu jsme původní místo neviděli ani necítili….Ráno v pět hodin jsme naskočili do nákladního vlaku, který vezl uhlí, a na tom uhlí jsme dojeli až do Olomouce. Byl v nás nesmírný strach, neboť jsme riskovali své životy, jediné co jsme měli….. Když jsem přišel domů, měl jsem strašné obavy. Vedoucí nucených prací Arnošt Glóm nám v případě útěku vyhrožoval smrtí. Doma, v tehdejší Olomouci – Holici, se válka velmi neodehrávala. Proto moje rodina a blízké okolí nemohli pochopit, že když houkají sirény, okamžitě běžím do úkrytu. Trochu se mi posmívali,“ vzpomíná Otakar Šiška. 11 SKUÚ Olomouc - viz poznámku pod čarou č. 5. 12 Maturitní vysvědčení – originál byl zničen v důsledku stoleté povodně, která zasáhla Přerov dne 7. 7. 1997. 13 společenské nauky – dějepis a zeměpis 14 Otakar Šiška vzpomíná: „Začal jsem se zajímat o přírodopis do takové hloubky, že jsem maturitní komisi mile překvapil. Věděl jsem již tenkrát, kdy o něm nebylo mnoho informací, co je heteroauxin beta. Jde o látku v živých organizmech, která způsobuje zajímavý jev u stromů. Jejich míza díky němu vystoupí výš než deset metrů. Putuje od kořenů stromů až do vrcholků vysokých i dvacet metrů. Podle fyzikálních zákonů voda ve studni nevystoupí výš než deset metrů… Maturitní komise mi položila otázku: „Co jsou biolity?“ Odpověděl jsem správně, vždyť to zná každé malé děcko, že biolity patří mezi minerály. Je to například černé uhlí, ropa, zemní vosk, ozokerit a další. Úplně jsem maturitní komisi ohromil.“ 15 „Profesor Kratochvíl dostal od nás přezývku „Mrkouš“, neboť pořád mrkal,“ usmívá se Otakar Šiška.
12
Mikrofony a ozvučná technika byly v té době výsadou velkých nahrávacích studií. Obyčejný smrtelník nedisponoval při provozování hudební produkce žádnou technikou. Důsledkem byl fakt, že muzikanti pouze hráli na hudební nástroje a při hře nezpívali. Noty se nepsaly. Kupovaly se 16
takzvané tiskáče , což byly tiskové noty, které si jednotlivé kapely mezi sebou předávaly. Oblíbenými skladbami hudebníků se stávaly většinou jednoduché polky a valčíky. S novým poválečným obdobím přišla i do naší země americká kultura, která přinesla do kin americké filmy. Mezi těmito dominoval film „Zasněžená romance“.
17
Hudbu k filmu
zkomponoval Glenn Miller. Právě jeho filmová hudba ovlivnila mladého Otakara Šišku natolik, že toto filmové představení několikrát navštívil. Vzpomíná na zachytávání hudby do notové podoby. Pokaždé měl před sebou notový papír a podle sluchu pečlivě zapisoval s kamarády tóny linoucí se z reproduktorů. Každý z chlapců po tmě zapsal dva až čtyři takty a podíval se k sousedovi. Pokračovali až do úplného zapsání skladby. Takovýmto způsobem získávali chlapci pravděpodobný notopis všech skladeb filmu. Film “Zasněžená romance” byl na programu kina 18
Centrál
v Olomouci asi tři měsíce. Každé představení bylo vyprodané. Otakar Šiška jediné
nevynechal. Cena jednoho lístku se pohybovala v rozmezí jedné až dvou korun, podle obsazeného 19
místa.
Poválečné období znamenalo pro Otakara Šišku počátek pedagogické praxe. Nejprve dostal umístěnku do měšťanské školy v Rýmařově, kde počínaje dnem 1. září 1946 začal učit coby 20
učitelský čekatel.
21
V tehdejším okrese Rýmařov
vystřídal své působení na několika školách
16 Tiskáče - v době po druhé světové válce a po několik dalších let byla každá česká kapela odkázána repertoárem pouze na to, co vycházelo tiskem. Tyto tzv. tiskáče, se musely alespoň mírně upravovat, ale zároveň se na nich dalo jak z oblasti skladatelské tak z oblasti interpretační velmi mnoho naučit. 17 Zasněžená romance – hudbu složil Glenn Miller: 1904 – 1944, USA. Jeho písně k nám přivezli američtí vojáci. Mnohé jsou v repertoáru country zpěváků a naopak on sám upravil pro orchestr řadu country melodií. Na podzim roku 1942 byl povolán do armády. Jeho popularita vydržela několik desítek let po válce a in memoriam sbíral jednu zlatou desku za druhou. Z hlediska hudebně odborného definoval swingový styl postavený na klarinetech a saxofonové sekci hrající o oktávu níže a vytvořil tak referenční vzorek pro dlouhé řady let i kapel. Získal si i srdce jazzmanů, kteří jinak dávají přednost spíše improvizačním výkonům. Orchestr Glenna Millera byl naproti tomu hudebně přísně organizován a aranžován. Z hlediska posluchačů a gramofonových firem se postaral o akceptaci této odnože jazzu mezi širokým obecenstvem. Brzy po válce se zformoval swingový orchestr nesoucí jeho jméno, nesl slávu jeho písní úspěšně dál a byl inspirativní nejen pro své současníky po celém světě, včetně tehdejších našich muzikantů a zpěváků. Jeho písně bývají citovány i umělci ze zcela odlišných hudebních žánrů současnosti dodnes - jde třeba i o disco nebo techno mixy. 18 Kino Centrál Olomouc – Městské kino, dnes stereofonní projekce Dolby Surround Pro Logic. 19 Ze vzpomínek Otakara Šišky: „Kupovali jsme si pouze lístky za korunu, protože takové lístky byly určeny pro místa před oponou, kde bylo na psaní not nejvíce vidět. Takto jsme s Oldřichem Polcrem, o tři roky starším než jsem byl já, získali noty k písničkám, jež se nám nesmírně líbily.“ 20 Učitelský čekatel – Otakar Šiška se připravoval podle § 4 Učitelského zákona 47/8 na vykonání Státní zkoušky z hudební výchovy konané v Olomouci na Filosofické fakultě. Splněním „atestace“, čili způsobilosti učit hudební výchovu, dosáhl stupňů 1. a 2. „adjuta“, tedy způsobilosti učit. Dvanáct měsíců učil jako „výpomocný učitel“ , bez již zmíněné atestace, deset měsíců ve funkci definitivního učitele. Později se stal ředitelem ve Žďárském potoku u Rýmařova.
13
22
a v několika funkcích. V roce 1949 se po úspěšném absolvování státní zkoušky učitelem.
stal definitivním
23
Plněním povinností základní vojenské služby, kterou Otakar Šiška nastoupil 1. října 1949 v Olomouci, bylo vykonávání pedagogická praxe přerušeno. Jako voják působil i v Josefově a v Hradci Králové.
Josefov u Jaroměře znamenal pro Otakara Šišku nejenom účinkování,
ale i vedení vojenského mužského sboru. Působil zde také jako hráč v orchestru a několika hudebních tělesech. Hrou na housle obohatil smyčcové kvarteto. Tamní taneční soubor doprovázel hrou na kytaru. Po skončení vojenské služby, tj. v roce 1951, začal Otakar Šiška učit na základních školách přerovského okresu. Působil zde nejprve jako učitel, později se stal zástupcem ředitele, ba dokonce byl jmenován ředitelem Základní školy, Palackého ulice č. 25 v Přerově. Pedagogická činnost Otakara Šišky je podrobněji zpracována v kapitole číslo 2. V roce 1952 dostal Otakar Šiška od vedení tehdejšího Okresního výboru Československého svazu mládeže (OV ČSM) nabídku na vedení Okresního pěveckého sboru „Vpřed“, který působil pod záštitou přerovského závodu Přerovské strojírny Přerov (PPS). Sbor čítal v nejlepších letech až na 90 členů ve vokálu a 15 muzikantů v orchestru. S tímto sborem se Otakar Šiška účastnil různých pěveckých přehlídek a třikrát postoupil do ústředního kola v Praze. Zúčastnil se dokonce nahrávání v Československém rozhlasu Olomouc a dvakrát postoupil do ústředního kola „Lidové umělecké tvořivosti“ (LUT). Coby sbormistr se po dlouhá léta aktivně angažoval v místě bydliště a působiště - v Přerově. Vedl školní pěvecké sbory v Předmostí, s nimiž se pravidelně zúčastňoval finálních krajských kol LUT. Toto období je poznamenáno studiem sborové tvorby a sborového zpěvu. V roce 1953 Otakar Šiška absolvoval Ústřední školu vedoucích pěveckých sborů (ÚŠ VPS) v Hoříně u Mělníka, kde Služebními hodnosti dle učitelského zákona č. 104/26 Sb.: učitelský čekatel, zatímní učitel, definitivní učitel (dekret Ministerstva školství a národní osvěty), zatímní správce, zatímní řídící učitel za řídícího učitele, definitivní řídicí učitel (rozhodnutí Zemské školní rady). 21 Části obce Rýmařov : Edrovice, Harrachov, Jamartice, Janovice, Ondřejov, Rýmařov , Stránské. Správní obvod obce s rozšířenou působností Rýmařov: Břidličná, Dolní Moravice, Horní Město, Jiříkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Rýmařov, Ryžoviště, Stará Ves, Tvrdkov, Velká Štáhle. Adresa základní školy v Rýmařově : Jelínkova 1, 795 01 Rýmařov 22 Státní zkouška vykonána v roce 1949 z předmětů: biologie – geologie a mineralogie, z tělesné výchovy, z předmětu pěstitelské práce, z předmětu marxismus – leninismus. 23 Podle § 4 tehdejšího učitelského zákona č. 104 sb., novela č. 47/8 Zákon ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb., o úpravě platových a služebních poměrů učitelstva obecných a občanských škol (učitelský zákon). Viz také poznámku pod čarou č. 20.
14
jako lektoři působili hudební skladatelé Václav Dobiáš, Karel Rainer, Lubor Bárta a Josef Stanislav, pozdější dramaturg hudebního vysílání Československého rozhlasu. Na základě ukončení tohoto studia se stal Otakar Šiška okresním, později krajským poradcem lidové umělecké tvořivosti pro region Olomouc v oboru pěveckých sborů. Z titulu krajského poradce LUT létal do Prahy na konzultace ohledně hodnocení souborů, působících na hudebním poli. Když ukázal, že své práci rozumí, ihned ho ustanovili do dalších funkcí. Stal se předsedou poradního sboru pro sborový zpěv. Jako místopředseda dalších dvou poradních sborů působil i na poli amatérského divadla a na poli dalších hudebních souborů. Dálkové studium Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se Otakaru Šiškovi podařilo ukončit v roce 1963, kdy obdržel červený diplom. Obor „Učitelství pro 6. – 9. ročník 24
základní devítileté školy“ absolvoval s vyznamenáním a získal titul promovaný učitel.
Otakar Šiška pracoval poté několik volebních období v lidové správě jako poslanec národního výboru a jako předseda školské a kulturní komise Městského národního výboru (MěNV) v Přerově - Předmostí a MěNV Přerov. 25
Ráda bych zmínila, že v letech 1967 - 1968 byl Otakar Šiška členem Rady města Přerova, kde nyní působí jeho syn, Otakar Šiška mladší.
Po politickém postihu v roce 1968 byl Otakar Šiška za své postoje z těchto funkcí odvolán. Zbaven rovněž funkce ředitele ZŠ Palackého č. 25 přijal nabídku učit na Základní škole Svisle Přerov, což byla nutnost. V případě odmítnutí nabídky by učit vůbec nesměl. Na ZŠ Svisle Přerov působil jako učitel na 2. stupni a to až do dovršení důchodového věku (rok 1989). Podrobněji viz kapitola číslo 2.
24
Promovaný učitel Opis diplomu: Diplom Československé socialistické republiky č. 13 537 udělený Otakaru Šiškovi, narozenému 4. května 1927 v Kroměříži, který studoval v letech 1960 – 1963 a zakončil státní závěrečnou zkouškou na fakultě vysoké školy: na Pedagogickém institutu v Olomouci, studium oboru Učitelství pro 6. – 9. ročník základní devítileté školy, obor biologie – tělesná výchova – pěstitelské práce, s celkovým studijním prospěchem „S VYZNAMENÁNÍM“. Rozhodnutím komise ze dne 3. 5. 1963 nabývá vysokoškolskou kvalifikaci „promovaný učitel“ Základních devítiletých škol pro předměty přírodopis, tělesná výchova, práce na školním pozemku. V Olomouci dne 3. května 1963, podepsal děkan, rektor a předseda státní zkušební komise pod číslem 70/63 DS. Dne 12. 11. 1991 bylo Otakaru Šiškovi Univerzitou Palackého v Olomouci uděleno Osvědčení, podle kterého byl oprávněn užívat dle zákona číslo 172/1990 sbírky o vysokých školách akademický titul MAGISTR (ve zkratce Mgr.). Zapsáno ve složce číslo 1862 - k diplomu číslo 13537, který vydal Pedagogický institut v Olomouci dne 3. 5. 1963. 25 Rada města Přerova Rada města je samosprávný orgán města, který má 11 členů, se všeobecnou výkonnou působností, tvořený starostou, místo starosty a ostatními členy rady. Seznam členů Rady města Přerova za volebního období 2002 – 2006: Mgr. Zdeněk Boháč, Mgr. Elena Grambličková, Čestmír Hlavinka, Monika Holečková, JUDr. Zdeněk Horák, Daniel Dostal, Radovan Rošťák, JUDr. Otakar Šiška ml., Jindřich Valouch, MUDr. Vladimír Osmanský, Ing. Jiří Lajtoch
15
Dne 29. ledna 1996 obdržel Otakar Šiška „Cenu města Přerova“ s medailí Jana Amose Komenského za reprezentaci města Přerova ve funkci dirigenta pěveckých sborů konajících koncerty v České republice (ČR) i v zahraničí. Tuto v pořadí druhou medaili Otakaru Šiškovi předal starosta JUDr. Petr Dutko. Cena Města Přerova bývá udělována vždy jednou za rok těm kandidátům, kteří se jakýmkoliv způsobem 26
podílejí na rozvoji města.
První medaile mu byla udělena v roce 1968 za reprezentaci města Přerova ve funkci předsedy školské a kulturní komise. Medaile mu byla i přes jeho politické názory a postoje vyjádřené v letech 1968 – 1969 ponechána. Otakar Šiška je rovněž dvojnásobným nositelem vyznamenání Jana Amose Komenského. Je také držitelem čestných uznání, která mu za dlouholetou aktivní kulturní činnost byla udělena v roce 1985 a 1986 tehdejším Okresním národním výborem (ONV) Přerov a Krajským kulturním střediskem (KKS) v Ostravě. Udělením těchto významných ocenění byla dlouholetá činnost pedagoga a dirigenta Otakara Šišky plně rehabilitována. Kromě učitelské činnosti se Otakar Šiška věnoval také hudebně
organizační činnosti.
V šedesátých letech 19. století působil jako člen zkušební komise, která rozhodovala o zařazení hudebních těles do kvalifikačních tříd malých dechových souborů a komorních skupin. Tato funkce, kterou jej pověřil kulturní odbor Okresního národního výboru (ONV) v Přerově, vyžadovala od Otakara Šišky odborné znalosti k posouzení hudebního tělesa, které chtělo vystupovat na veřejnosti se svým programem. Každé takové hudební těleso musí splňovat určité kvalifikační předpoklady a podstoupit zkoušky odborné způsobilosti. Otakar Šiška vykonával zmíněnou funkci i po „horkém“ roce 1968. 26
OZV o udělování ceny města - udělování pamětní medaile Vyhláška o udělování ceny města - pamětní medaile J.A.Komenského městem Přerovem Zasedání Městského zastupitelstva v Přerově se dne 12.4. 1995 usneslo ve smyslu § 36 odst. 1, písm. m/zákona 367/90 ve znění pozdějších předpisů na následujícím: článek 1 Cena města Přerova - medaile J. A. Komenského se uděluje významným právnickým a fyzickým osobám, které přispěly mimořádnou mírou k rozvoji města Přerova, se zasloužily o rozvoj demokracie a lidských práv, dosáhly vynikajících výsledků v různých oblastech činnosti článek 2 Cenu města Přerova - medaili J.A. Komenského udílí starosta města Přerova po projednání v městské radě a předává ji spolu s dekretem při vhodných a slavnostních příležitostech. článek 3 Medaile J.A. Komenského je dílem přerovského rodáka akademického sochaře Josefa Bajáka. Medaile je oboustranná s portrétem J.A. Komenského na straně jedné a historickým pohledem na město na straně druhé. článek 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti od 1.5. 1995. Dnem 30.4. 1995 se ruší Zásady pro zřizování a udělování pamětní medaile města Přerova Jana Amose Komenského městem Přerovem ze dne 23.9. 1991.
16
K současným aktivitám Otakara Šišky patří interpretační činnost. Dodnes působí v některých významných přerovských hudebních tělesech jako hráč na různé nástroje. Ovládá hru na housle, violu, kontrabas, zobcovou flétnu, tenor – eufonium, basovou trubku, tubu F, kytaru a klavír. Jako samouk zvládl hru na varhany. Jelikož má k tomuto nástroji vřelý vztah, doprovází
hrou na varhany komorní soubor
v Obřadní síni přerovského hřbitova. Hudebníci komorního souboru tvoří trio, kvarteto až sexteto, podle potřeby se upravuje účast hráčů. Hrají skladby původních autorů upravené (aranžované) Otakarem Šiškou dle přání pozůstalých, rovněž skladby zcela nové. Obvykle jsou napsány pro šest nástrojů: 1. a 2. housle, 1. a 2. klarinet, varhany a harmonium. Aranžérská činnost Otakara Šišky obnáší dovednost úpravy skladeb různých hudebních žánrů do podoby vhodné pro hru na různé nástroje. Otakar Šiška upravuje skladby také pro taneční soubory, malé i velké dechové soubory jako jsou žesťová kvinteta, flétnová kvarteta a kvinteta či klarinetová kvarteta. Toto téma je zpracováno v 5. kapitole této diplomové práce. Originály skladeb upravených v letech 1946 – 1997 Otakarem Šiškou se bohužel nedochovaly díky stoleté povodni, která v roce 1997 zasáhla město Přerov. Povodeň zasáhla také část soukromého archívu Otakara Šišky. Mimo všech výše zmíněných aktivit Otakar Šiška dlouhá léta působil jako umělecký vedoucí a dirigent okresního dětského pěveckého sboru Přerováček a sbormistr smíšeného pěveckého sboru Vokál. Uměleckým vedoucím a dirigentem okresního dětského pěveckého sboru Přerováček se Otakar Šiška stal v roce 1981. V témže roce se rovněž stal dirigentem smíšeného pěveckého sboru Vokál Přerov. Pro tato vokální pěvecká tělesa upravil Otakar Šiška desítky skladeb, což je obsahem příloh číslo 17, 18 této diplomové práce. Působení Otakara Šišky v obou uvedených pěveckých tělesech je stěžejním námětem 3. kapitoly této diplomové práce. Všechna zmíněná hudební tělesa Otakar Šiška svou činností ovlivnil, neboť se prostřednictvím úprav skladeb vždy snažil proniknout do duše jejich interpretů. Umožnil interpretům nahlédnout jak do krás dějin hudby, tak do oblasti hudebních forem a harmonie. Skrze tyto interprety pak koneckonců působil na hudební cítění široké masy posluchačů, což je jeho nesmírným přínosem pro celou kulturní obec přerovského regionu. Dne 4. května 2007 Otakar Šiška oslaví své osmdesáté narozeniny. Je příznivcem nejen vánočních koncertů všech větších či menších přerovských hudebních těles. Můžete se s ním setkat
17
zejména při všech hudebních příležitostech spojených s účinkováním přerovských pěveckých sborů Přerováček a Vokál. Pokud jej potkáte, vždy se na vás mile usměje. Úsměv má v duši, v celém svém srdci.
18
III.
Pedagogická činnost Otakara Šišky
Svou učitelskou dráhu začal Otakar Šiška po vykonání maturity v září roku 1945 27
na měšťanské škole v Rýmařově,
tenkrát pohraničním německém městě. Po měsíčním působení
byl přeřazen coby řídící učitel do obecné školy ve Žďárském potoku. V tehdejším okresu Rýmařov vystřídal své působení na více obecných školách: ve Žďárském potoce, ve Frýdlantu nad Moravicí, ve Staré vsi, ve Stránském. Po roce 1946 bylo na českých školách možné učit i bez vykonání státní zkoušky. V tomto roce byla zrušena funkce „výpomocného učitele“. „Výpomocný učitel“ učil 10 měsíců školního roku a dva měsíce, po které neučil, byl vyškrtnut ze seznamu zaměstnanců a nedostával plat. Na obecné škole v Rýmařově - Žďárském potoku bylo Otakaru Šiškovi nabídnuto místo „učitelského čekatele“. To znamená, že se připravoval podle § 4 Učitelského zákona 47/8 na vykonání státní zkoušky v Olomouci. Ke zkoušce způsobilosti byl připuštěn a po jejím absolvování skutečně získal titul „definitivní učitel“. Splnil tzv. „atestaci“, tj. absolvoval stupeň 1. a 2. „adjuta“, a získal oficielní uznání učit na základních školách (ZŠ). V Rýmařově - Žďárském potoku vyučoval Otakar Šiška na obecné škole pouze jednu třídu. Tuto neobvyklou „jednotřídku“ navštěvovalo 27 dětí, z toho 26 dětí byly volyňští Čechové, jeden žák byl z Hané. V době po 2. světové válce se na základě učebních osnov při výuce čtení využívala tzv. „globální metoda čtení“.
28
Ze vzpomínek Otakara Šišky lze říci, že se podle této metody
vyučovalo prvopočátečnímu čtení velice těžce. Problémem ve výuce nebyly jen metody práce. Formy práce a její organizace musely být přizpůsobeny skladbě žáků a musely respektovat rozdílný věk žáků. Další skutečností, která ovlivňovala výsledky pedagogické činnosti v jednotřídce byla národnostní skladba žáků. Volynští Čechové většinou ve výuce dostatečně nerozuměli učiteli, posléze komolili slyšená slova. Tímto byla jejich komunikace velmi ovlivněna. Například při ústním vyjádření slova Jiřík vyslovili pouhé Irik. Při skloňování podstatných jmen tito žáci neuměli rozlišovat jejich koncovky. Místo Jiříkova matka použili v mluvě Irik matka. Žáci nebyli schopni českou gramatiku zvládnout, pochopit
27
Maturitní vysvědčení – zničeno v roce 1997 v důsledku stoleté povodni. Globální metoda čtení - učitel při výuce čtení vycházel z celku – ze slova, z něho pak vyvozoval slabiky a hlásky. To bylo nařízené po roce 1948 školským zákonem. Pro žáky byla tato metoda velmi obtížná. Volynští Čechové nemohli zvládnout český jazyk bez obtíží.
28
19
stavbu slova bylo pro ně velkou neznámou. Výsledky z českého jazyka korespondovaly s těmito obtížemi. Organizace výuky na obecné škole ve Žďárském potoku byla přizpůsobena věku žáků a ovlivněna zejména jejich počtem, jak jsem již zmínila. Třída byla rozdělena do třech oddělení. První oddělení tvořila společně 1. a 2. třída, druhé oddělení tvořila 3., 4. a 5. třída, třetí oddělení zaplnili žáci 6., 7. a 8. třídy. Děti byly součástí „jednotřídky“ a Otakar Šiška se stal ředitelem i učitelem zároveň. Na toto období ve své učitelské praxi velice rád vzpomíná: „Mohli jste se podívat na ty špunty, jak napínají uši, aby se dozvěděli něco od starších spolužáků.“ Zmíněný způsob výuky vyžadoval od učitele systematickou, dokonalou přípravu. Vždy se vyplatila. Po skončení vyučování s radostí pozoroval žáky a okamžitě viděl výsledky výuky. Menší žáci se velmi rychle učili téměř všechno učivo od starších spolužáků. Byli velmi zvídaví, nenasytní ve svém bádání. Museli být stále v akci. „To si nikdo nedovede představit, jaká to byla dřina mít neustálý přehled o všech žácích všech oddělení a zabezpečit je neustálou činností!“, vzpomíná Otakar Šiška. Při konkrétní práci s jedním oddělením měla další oddělení samostatnou práci. Nesmělo se stát, že výuka vázla. Druhé oddělení mělo kratší zadání než oddělení třetí. Podle četnosti aktivního, čili přímého vyučování, a pasivního, čili nepřímého vyučování, bylo potřeba vyhotovit úkoly pro další oddělení. Právě tento způsob práce byl nesmírně obtížný a namáhavý pro učitele a jeho přípravy na vyučování. Jedině hudební a tělesná výchova se vyučovaly společně. Při jejich výuce byli žáci všech věkových kategorií spojeni. Při výuce počtů, přírodopisu, českého jazyka to možné nebylo. Přes všechny tyto obtíže a problémy spojené s velkým výdejem energie Otakar Šiška na toto období vzpomíná opravdu s velkou radostí. Mnohému se naučil, mnoho ze sebe předal dále. V tomto životním období působil Otakar Šiška v několika pozicích i na poli hudebním. V Rýmařově se vytvořil taneční orchestr, kde hrál Šiška na housle, kytaru a kontrabas. Na housle hrál také v orchestru pod taktovkou zakladatele a prvního dirigenta Moravské filharmonie Olomouc, Dalibora Doubka, který v té době učil v rýmařovské hudební škole. Jeho orchestr doprovázel muzikou divadelní představení hudební školy. V roce 1949 nastoupil základní vojenskou službu v Olomouci, poté sloužil v Josefově u Jaroměře a v Hradci Králové. V Josefově působil také coby hráč v orchestru a několika malých vojenských hudebních tělesech, jako byl například malý dixieland. Hrou na housle obohatil smyčcové kvarteto. Tamní taneční soubory doprovázel hrou na kytaru.
20
V době plnění základní vojenské služby v Josefově zpíval Otakar Šiška v mužském sboru, který příležitostně řídil. Sbor vždy řídili důstojníci, kdežto Otakar Šiška byl pouhým vojínem. V případě nepřítomnosti důstojníka byl Otakar Šiška pověřen dirigováním pěveckého sboru. Po absolvování základní vojenské služby dostal Otakar Šiška umístěnku učit na základní škole přerovského okresu. Učil nejprve jeden rok v obci Buk. Zároveň začal aktivně pracovat v kulturní oblasti. Právě pro jeho aktivní přístup následovalo přeložení na ZŠ Přerov - Předmostí, kde později pracoval ve funkci zástupce ředitele. V roce 1948 se oženil a celá další léta působil jako učitel pouze v Přerově. Jeho manželka se jmenuje Věra. Působila jako ředitelka mateřské školy v Přerově, nyní je v důchodu. Byla a zůstává Otakaru Šiškovi velkou oporou v obtížných životních situacích. Období učitelských počátků v Přerově je zajímavé tím, že Otakar Šiška vedl na ZŠ Přerov Předmostí dívčí trio, se kterým ve krajských kolech soutěže Svátků písní v Olomouci získával pravidelně několik let významné ceny. Děvčata zpívala písně, které Otakar Šiška sám upravoval. Z mladého začínajícího učitele se za krátkou dobu stal zástupce ředitele ZŠ Přerov – Předmostí, posléze ředitel ZŠ Palackého 25, Přerov. Stalo se tak v roce 1966, kdy ZŠ Palackého 25 patřila mezi čtyři největší základní školy v Přerově. Ve funkci ředitele ZŠ Palackého 25 Přerov pracoval v letech 1966, 1967, 1968, 1969. Od roku 2003 sídlí v budově školy Vysoká škola, fakulta
logistická. Základní škola
Palackého 25 byla přes velmi dobré výsledky zrušena, žáci a pedagogové našli své umístění na ostatních základních školách přerovského okresu. Na období svého působení ve funkci ředitele ZŠ Palackého 25 má Otakar Šiška mnoho světlých i smutných vzpomínek. Škola v době jeho příchodu neměla ucelenou tvář. Otakar Šiška si vymezil čas na zhodnocení chodu školy vlastními silami. Nedal se ovlivnit radami a připomínkami stávajícího vedení. Zanedlouho po svém jmenování měl ucelený obraz o běhu výuky školy, její organizaci, přednostech a nedostatcích. Sám v sobě si vytvořil jasnou představu o dalším směřování školy i o své pozici a z ní vyplývajících povinností. Tyto si plnil velmi zodpovědně. Kromě zákonem stanovených evidenčních knih a povinné dokumentace, kterou školy musí vést, si Otakar Šiška zavedl svou soukromou evidenční knihu. V této knize evidoval seznam učitelů, jejich úvazky, počty žáků ve třídách v jednotlivých školních létech. Dále je ze záznamů knihy patrné rozdělování třídnictví na základě odbornosti jednotlivých učitelů, zabezpečení organizace školního roku v závislosti na počtu žáků, a podřízenost potřeby počtu učitelů tomuto počtu žáků.
21
Například ve školním roce 1966/1967 byl podle evidenční knihy počet žáků 847, počet učitelů 42. Ve školním roce 1969/1970 byl evidován počet žáků 676, kantorů bylo 33. Otakar Šiška evidoval také rozdělení učitelů na studující, začínající a uvádějící učitele, a rozdělení učitelského sboru do jednotlivých tříd v jednotlivých školních letech. Jasná představa o dobrém chodu školy spočívala nejen v dosavadním vzdělání Otakara Šišky, ale zejména v jeho schopnosti vzdělávat se i nadále. V roce 1966 během svého působení na ZŠ Palackého 25 Přerov absolvoval postgraduální studium, které pro ředitele základních škol pořádaly krajské učitelské organizace. Aby ve funkci ředitele obstál, studoval Otakar Šiška nejen zákony a předpisy související s řídící funkcí. Zároveň nesl tíži hospitační činnosti. Při průměrném počtu 35 žáků ve třídách a počtu tříd A, B, C někdy i D, tj. průměrně sedm set žáků ve škole, byly pravidelné hospitace časově náročnou a zodpovědnou úlohou. Z přehledu hospitací evidovaných v osobní knize Otakara Šišky vyplýval soupis zhodnocení hospitační činnosti ve škole: zhodnocení cíle vyučovací hodiny (VH), průběhu VH, hodnocení VH, doporučení pro učitele a závěry hospitace, což bylo pro kantory nesmírnou školou zodpovědného přístupu k práci. V době působení Otakara Šišky na ZŠ Palackého 25 byl jedním z jeho kolegů známý přerovský hudebník a skladatel Pavel Novák. Působil zde jako učitel hudební výchovy, tělesné výchovy a přírodopisu. Vzpomínky bývalého ředitele školy jsou úsměvné. „Jednou za mnou do ředitelny přišel kolega Pavel Novák a ptal se mě, co má učit. Dobral prý již učivo přírodopisu v 7. třídě za celý ročník. A byl teprve konec prvního pololetí. Odpověděl jsem mu, že v takové situaci následuje běžný postup klasické spirály, tj. znovu opakování, procvičování, prohlubování a upevňování již probraného učiva.“ V čele tehdejšího vedení ZŠ Palackého 25 stáli zástupkyně ředitele Květoslava Kolisková (pro první stupeň) a zástupce ředitele Jaroslav Lesák (pro druhý stupeň). Nyní již bohužel nejsou mezi námi. Jednou z úsměvných vzpomínek Otakara Šišky je příběh střetu dvou odlišných světů. Světa zástupkyně Květoslavy Koliskové a světa Pavla Nováka. Po ukončení běžné hospitační činnosti vešla zástupkyně školy do ředitelny s pohoršeným obličejem. S velkými rozpaky sdělila řediteli, že učitel Novák vede hodinu tělocviku (TV) ve třídě 5.B - chlapci v plavkách. Otakar Šiška jí s potlačovaným smíchem a zároveň jemu přirozenou grácií vysvětlil, že jde o normální cvičební úbor, který mají v hodinách TV vždy všichni chlapci. Samozřejmě tím bránil jisté postupy práce kolegy Pavla Nováka.
22
V době působení Otakara Šišky na ZŠ Palackého 25 byla učitelská profese založena na úplně jiných zásadách, než je tomu dnes. Například učitelé tělesné výchovy chodili do výuky v kalhotách, botách a pláštích. Stáli v rohu tělocvičny, učili žáky pochodovat, a vůbec se žáky necvičili. V živé paměti zůstává Otakaru Šiškovi vzpomínka na jednu paní učitelku, která v hodinách hudební výchovy (HV) tloukla ukazovátkem o zem a křičela: “A zpívejte!!!“ A nic jiného prý nedovedla. Bylo to strašné. Vzdělání v té době nebylo možné získat tak lehce, jako je tomu dnes. V přerovském regionu totiž neexistovala vysoká škola (VŠ) s pedagogickým zaměřením. Až v okamžiku otevření UP v Olomouci bylo možné získat patřičné vzdělání pro učitelskou profesi. Otakar Šiška je jedním z prvních absolventů nově utvářené PdF UP v Olomouci.29 Vysokoškolská studia zde ukončil v roce 1963, jak je podrobněji uvedeno v 1. kapitole, poznámka pod čarou č. 24. 29
Vznik a vývoj Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci úzce souvisí s realizací vysokoškolského vzdělávání učitelů na našem území. Dekretem prezidenta republiky ze dne 27. října 1945 bylo v Československu zavedeno vysokoškolské vzdělávání učitelů všech stupňů a druhů škol.
V návaznosti na tento dekret Prozatímní Národní shromáždění vydalo zákon, kterým byly zřízeny pedagogické fakulty a v místech univerzit se staly jejich součástí. Na Pedagogické fakultě Palackého univerzity v prvním období její existence (1946 - 1953) se připravovali pedagogičtí pracovníci pro školy mateřské, národní a střední. Kromě toho fakulta realizovala řadu kursů pro učitele v činné službě. Ve spolupráci s fakultou filozofickou pak připravovala v některých předmětech i středoškolské profesory (obor hudební, výtvarná a tělesná výchova). K závažným změnám v přípravě učitelů došlo v roce 1950, neboť fakulta přestává připravovat učitele pro mateřské a národní školy. V roce 1953 dochází k celkové reformě učitelského vzdělávání. Fakulta se stala základem pro nově utvářenou Vysokou školu pedagogickou. To znamená, že v letech 1954 - 1964 Pedagogická fakulta ve své původní podobě a se svým původním posláním v Olomouci neexistuje. Příprava učitelů pro mateřské školy i pro první stupeň povinné školní docházky se po dobu deseti let realizuje mimo univerzity na úrovni střední školy. Učitelé pro II. stupeň povinné školní docházky se v letech 1953 - 1960 připravovali na vyšších pedagogických školách (v Olomouci taková škola nebyla). V roce 1960 vznikly pro přípravu učitelů I. a II. stupně povinné školní docházky tzv. pedagogické instituty. Zákonným opatřením ze srpna 1964 jsou tyto instituty přeměněny na pedagogické fakulty a v místech univerzit včleněny do jejich svazku. Realizace tohoto opatření otevírá v Olomouci současnou etapu rozvoje Pedagogické fakulty. Postupně se od roku 1964 studovala a studuje široká paleta studijních oborů učitelství a vychovatelství pro všechny stupně a druhy škol (mateřskými školami počínaje a středními školami konče). V nejnovějším období pak dochází k jisté specializaci přípravy učitelů pro jednotlivé stupně škol mezi všemi fakultami Univerzity Palackého, spojené i se vznikem nových fakult. Pedagogická fakulta se nadále soustřeďuje především na přípravu učitelů a dalších pedagogických pracovníků pro nižší stupně školské soustavy (včetně speciálních škol). Od roku 1990 zajišťuje fakulta pedagogickou kvalifikaci pro studující učitelství všech fakult Univerzity Palackého. Po roce 1990 se PdF UP profilovala jako fakulta připravující zejména učitele pro oblasti základního a speciálního školství; připravovala také vychovatele, učitele hudební a výtvarné výchovy pro všechny stupně škol, učitele odborných předmětů pro střední zdravotnické školy, učitele pedagogiky aj. Zcela nově se zaměřila i na odborná studia pedagogiky, sociální práce a v kombinaci s pedagogikou na správní činnost (především v kombinovaném – dříve dálkovém studiu). Nově bylo koncipováno studium speciální pedagogiky orientované na všechny skupiny osob se speciálními potřebami a také odborné studium kvalifikovaných logopedů. Potřeba učitelů cizích jazyků pro základní školy otevřela také prostor pro zřízení kateder anglického a německého jazyka. Na základě ustanovení vysokoškolského zákona a po schválení akreditační komise realizuje fakulta v současné době poměrně rozsáhlá doktorská studia v oborech Pedagogika, Speciální pedagogika, Antropologie, Hudební teorie a pedagogika. Po roce 1990 je fakulta oprávněna konat i habilitační řízení docentů a jmenovací řízení profesorů.
23
Bohužel po politických prověrkách v ČSR v roce 1968 byl Otakar Šiška pro své otevřené postoje ke vstupu vojsk „Varšavské smlouvy“ vyloučen z KSČ. Byl protiprávně zařazen jako politicky nespolehlivý a byla mu znemožněna veškerá veřejná kulturní činnost. Zbaven funkce ředitele ZŠ Palackého Přerov nastoupil v roce 1970 jako učitel na ZŠ Svisle Přerov, kde působil až do odchodu do důchodu, tedy do roku 1989, jak jsem již zmínila v kapitole číslo 1. Otakar Šiška byl zbaven i všech funkcí politických. Vzpomíná na chvíle, kdy byl pozván na příslušné úřady ohledně pohovoru. Tam mu bylo sděleno, že pokud chce vůbec učit, tak může, pouze však jako obyčejný učitel. Pakliže vyjádří svůj protest, nebude moci vykonávat učitelskou profesi vůbec. Skromný Otakar Šiška nelpěl na funkci ředitele školy, takže souhlasil. Do roku 1989 se věnoval výuce žáků 5. - 9. ročníku na ZŠ Svisle v Přerově. Na druhém stupni vyučoval předměty dle své vysokoškolské aprobace. Jeho hudební aktivity z tohoto období jsou blíže popsány v další kapitole. V letech 1969 – 1989 školství, stejně jako celá společnost, plnilo závěry jednotlivých sjezdů KSČ. Tato politická strana posuzovala rok co rok aktuální otázky školské politiky, jež do konkrétních školních podmínek zapracovávala celostátní konference učitelů. Kolektiv zaměstnanců ZŠ Svisle Přerov30 čítal v roce 1969, tedy v roce zahájení činnosti ZŠ, 38 pedagogických a 8 správních zaměstnanců. Perspektivu dalšího rozvoje fakulty v této oblasti nabízejí nově strukturované programy bakalářského a navazujícího magisterského typu s perspektivou renesance společenskovědních či přírodovědně orientovaných oborů (eventuelně dalších). Zvyšují se počty studentů, nebývale se také rozšířila nabídka celoživotního vzdělávání. Výrazně se modernizovala a elektronizovala evidence, organizace a hodnocení studia. Na fakultě je zaveden kreditní systém ECTS, který zaručuje kompatibilitu studia nejen v ČR, ale i v rámci EU. 30
Prvořadým úkolem Základní školy Svisle Přerov bylo zabezpečování devítileté školní docházky státem, výběr a příprava příštích učitelů, projednávání koncepce výuky, úpravy osnov (k 20. výročí založení ZŠ). Mimořádná pozornost byla věnována vlastenecké výchově žáků a učitelů. Oporou vedení školy byli funkcionáři KSČ a ROH. Mezi hlavní úkoly školy patřilo prohlubování komunistické výchovy žáků, zkvalitňování výuky ve všech předmětech a důsledné plnění vnitřního řádu školy. Dalšími cíli ZŠ bylo upevnění spolupráce s výborem SRPŠ v oblasti výchovy žáků. V oblasti komunistické výchovy byl vytyčen úkol rozvíjet estetickou výchovu žáků. Ve výuce žáků škola sledovala své zaměření na práci s dětmi postiženými tělesnými, mentálními a psychickými vadami. a důsledné plnění vnitřního řádu školy. Ředitelkou školy v roce 1987/1988 byla Ladislava Sládečková, zástupkyní Marie Hudečková. Ve vedení školy pracovaly dále Marie Dočkalová – předsedkyně ZO KSČ, Irena Čiklová – předsedkyně ZV ROH, Drahuška Koutná – výchovná poradkyně, Alena Vrbíčková – vedoucí vychovatelka ŠD a Hana Kapátková – skupinová vedoucí. V čele ministerstva školství ČSR stál v roce 1987/1988 Milan Vondruška, vedoucím školského odboru ONV byl Josef Zelinka, osobním inspektorem Vladimír Smýkal, vedoucím školského odboru MěNV Jana Jahnová.
24
Otakar Šiška patřil celých dvacet let mezi netřídní učitele. Pouze dvakrát mu bylo přiděleno třídnictví. Prošel politickými školeními pedagogických pracovníků. Zastával funkci vedoucího předmětové komise přírodopisu. Vedl zde kroužek přírodopisný, byl správcem přírodopisného kabinetu a kabinetu pozemků druhého stupně. Byla mu svěřena péče o květiny na celé škole, organizace sběru léčivých bylin. Vedl zájmový útvar „péče o rostliny“. Byl členem metodické komise pro předmět hudební výchova (Hv). Důležité je, že mu vedení školy „svěřilo“ vedení sborového zpěvu na druhém stupni. Pěvecký kroužek pod taktovkou Otakara Šišky čítal ve školním roce 1974/1975 32 žáků, v roce 1987/1988 bylo v tomto kroužku evidováno 105 žáků. Kroužek vystupoval často na veřejnosti a v pěvecké soutěži Písně přátelství obsazoval často první místa v okresu. Pěvecký kroužek prvního stupně vedla učitelka Marie Schmidtová. V čele ZŠ Svisle stáli kupříkladu Vladimír Chmelař, Karel Mrázek, Marie Hudečková, Ladislava Sládečková, Zdeněk Smolka, Helena Grambličková, nynější místo starostka MěÚ Přerov, a další. Nyní funkci ředitelky zastává Libuše Skopalová. Dvacetileté působení pedagoga Otakara Šišky bylo ze strany vedení ZŠ Svisle Přerov trpěno a přehlíženo. Patřil mezi učitele, v jejichž počínání nebylo možné „udělit důvěru“. Z rozhovoru s nynější ředitelkou školy ZŠ Svisle Libuší Skopalovou mohu uvést, jakým byl pro své někdejší kolegy Otakar Šiška přítelem. „Byl velmi obětavý, ochotný kdykoli komukoli pomoci. Vždy uměl potěšit slovy i skutky. Nemám na Otíka jedinou špatnou vzpomínku. Byl opravdovým sluníčkem. Šířil mezi učiteli pohodu. Přestože byl vedením školy přehlížen, naopak kolegy byl nesmírně vyhledáván. Měli jsme stejné názory na věci zásadní,“ vzpomíná Libuše Skopalová. V roce 1991 obdržel Otakar Šiška úřední dopis města Přerova s omluvou za všechna příkoří, která musel po dlouhá léta na svých bedrech nést.
25
IV. Otakar Šiška - sbormistr 1. Otakar Šiška a žákovský pěvecký sbor ZŠ Svisle Přerov
Po dobu svého působení na základní škole Svisle Přerov zde nikdo nepracoval s dětmi v hudební oblasti do té míry jako posléze Otakar Šiška. Přestože jeho aprobace byla zaměřena na výuku tělesné výchovy a předmětu pěstitelské práce na druhém stupni, založil na druhém stupni žákovský pěvecký sbor, se kterým vystupoval při různých společenských příležitostech, na koncertech, soutěžích a přehlídkách. Získával rovněž prvenství v okresních soutěžích dětské zájmové umělecké činnosti (DZUČ). V krajských soutěžích, jako jsou Písně přátelství v Ostravě, s tímto sborem obsadil dokonce bronzová a stříbrná pásma. Přípravy Otakara Šišky na zkoušky dětského pěveckého sboru byly cílevědomé a systematické. Zkušebna musela být opatřena tabulí s notovou osnovou. Všichni zpěváčci vždy obdrželi noty nacvičovaných skladeb. Zkoušky sboru začínaly rozezpíváním, tj. dechovými cvičeními, s nimiž se pojila a střídala cvičení hlasová a artikulační. Sbormistr takto dosáhl u zpěváčků hlubokého bráničního dýchání. Správné a vědomé dýchání je předpokladem úspěchu každého sbormistra, je nepostradatelné. Dirigent ve své podstatě učí děti ovládnout tři fáze dýchání: nádech, zadržení a výdech. Kojenci, malé děti a spící veškerého věku dýchají bezděčně způsobem bráničního dýchání. Sbormistr vybírá pro děti při nácviku správného dýchání vhodná cvičení podle potřeby a technických možností sboru. Patří mezi ně například provětrání plic. To znamená několikrát za sebou se nadechnout a vydechnout, pokud možno při otevřených oknech. Zpěváčci položí obě ruce na břicho těsně pod žebra a snaží se vydechnout všechen vzduch, který v sobě mají, například na hlásky sss, ššš, fff. Regulování intenzity výdechu motivuje sbormistr různými slovními hříčkami: „Foukáme na pírko a chceme, aby zůstalo ve vzduchu stále na stejném místě! Vydechujeme lehce a stejnoměrně. A ještě si rozmrazíme zamrzlá okénka! Zaokrouhlíme ústa a vydechujeme do jednoho místečka. Pozor, za okny je kouzelník a dívá se na vás! Jejda, děti, v hrnci nám kypí mléko! Honem, honem, pojďte ho sfouknout. A sfoukněte ještě svíčku! Ale každý svou! Pořádně, silně! Takto…“ Otakar Šiška dětem vše předvedl, děti odezíraly, napodobovaly jej. „Tak a ještě si zasoutěžíme. Kdo bude nejdelším hadem ve sboru? Děti, na jeden nádech zkusíme dlouze zasyčet! Nejprve jako myšky, potichu, říká se tomu piano. A teď – had je už blízko – silně, co nejsilněji, forte!!“
26
Při všech těchto cvičeních kontroloval sbormistr správný nádech nosem s mírně pootevřenými ústy. Rozšiřuje se při něm hrudní koš a lze pozorovat vyklenutí bříška dopředu. Znovu se opakuje výdech na s, š, f. Nádech se provádí na tři doby, zadržení dechu rovněž na tři doby, výdech na s, š, f. Postupně se Otakar Šiška snažil docílit u dětí zkracování doby nádechu i doby zadržení dechu. Usiloval o plynulý, rovnoměrný výdech bez nárazů. Všechna cvičení řídil svými gesty sbormistra. Mezi další podmínky zřetelného a estetického zpěvu ve sboru patří dokonalá výslovnost hlásek, slabik a slov, která nakonec vyústí v kultivovanost zpěvu, tj. jeho jasnou srozumitelnost. Pěvecká artikulace vyžaduje mnohem větší aktivitu a energii artikulačního ústrojí než artikulace mluvní. Hlasové ústrojí musí reagovat při zpěvu ještě na výšku tónu a jeho nosnost. Podmínka srozumitelnosti zpěvu spočívá právě ve spojení hudby a slova, proto je velká pozornost dirigenta věnována tvorbě samohlásek, vokálů. Mezi cvičení správné výslovnosti patří například procvičování víceslabičných slov, šeptání říkadel, nebo textů písniček (s představou do dálky), předzpívávání stejného textu na jednom tónu nejprve ve stejných hodnotách, později v předepsaném rytmu. Dirigent se snaží, aby děti dodržovaly slovní i větné přízvuky a délku samohlásek podle uvedených zásad. U skladeb rychlého tempa se provádí artikulační cvičení rytmickou deklamací. Podobným způsobem lze pracovat i s říkadly. Pokud je to možné, děti je jedním dechem opakují vícekrát. Těmito cvičeními lze ve sboru docílit žádoucí obratnosti mluvidel, potřebné pro techniku výslovnosti. Pracuje se při tom i s dynamikou (p mf p). Pro dosažení měkkého hlasového začátku tónu je hlasová štěrbina pootevřena na nejmenší potřebnou míru a procházející vzduch je plně zužitkován. V tuto chvíli je rozezpívání téměř u konce. Děti bývají ve sboru rozděleny podle svých hlasových dispozic. Vše, co jsem dosud uvedla, provádí sbormistr s dětmi unisono.31 Speciálním vynálezem sbormistra Otakara Šišky bylo jedno zvláštní intonační cvičení. Při rozezpívání měl každý hlas svou kantilénu uvedenou na tabuli. Tím dirigent zabezpečil vizuální efekt, názornost ve výuce zpěvu. Ta je nezbytná, neboť děti mladšího školního věku vnímají až 80 % probíraného učiva zrakem.
31
Unisono - jednohlasně
27
Otakar Šiška použil ke znázornění zpívané kantilény ukazovátko a zároveň své prsty druhé ruky. Jednotlivé hlasy zpívaly svou melodii podle not. Při tomto cvičení sbormistr pověděl dětem pohádkový příběh o kouzelníkovi a hůlce. Kouzelníkova hůlka stoupala notu po notě výš s každým hlasem až k vrcholu, tj. nejvyšším tónům v každém hlasu. Na vrcholu byl ukryt zámek. Na zámku bydlel kouzelník a rozdával zmrzlinu. „Vsadím se, že nikdo z vás nevyšlape až na vrchol…“, vzpomíná Otakar Šiška, který takto motivoval děti při výuce zpívání dle notové partitury. V další částí zkoušky Šiškova sboru následoval výběr lidové písničky, kterou si děti chtěly jednohlasem zazpívat. Sami si ji vybraly a snažily se ji intonačně a rytmicky správně, na základě dodržení uvedených zásad rozezpívání, zazpívat. Nácvik písní z not probíhal současně za doprovodu klavíru. Klavírní part zahrál vždy melodii jednotlivých hlasů po čtyřech taktech. Skladbu z not nebylo možné secvičit během jedné zkoušky. Nácvik skladeb trval podle jejich délky v průměru minimálně dvě až tři zkoušky. Konec zkoušky sboru vyplnil dirigent menším koncertem. Byla to pro děti forma odměny. Velmi se na to těšily. Od školního roku 1977/1978 vedl Otakar Šiška v Přerově zároveň dva dětské pěvecké sbory. Výše zmíněný žákovský sbor na ZŠ Svisle a okresní dětský pěvecký sbor Přerováček. Dokonce se i stalo, že v jednom období měl dirigovat zároveň dvě vystoupení. Jedno se žákovským pěveckým sborem ze ZŠ Svisle na Svátcích písní v Ostravě a druhé s Přerováčkem v Polsku. Otakar Šiška si živě vybaví vzpomínky na tuto situaci i své pohnutky a činy. Nemohl se rozhodnout, který sbor a na kterém místě bude řídit. Nejraději by vystoupil s oběma sbory. Předsedkyně ROH Přerovských strojíren Jana Schönvajtzová, která měla tenkrát na starosti přerovské pěvecké sbory, tedy i Přerováček, rozhodla za něj. Prý musí vystoupit s Přerováčkem v Polsku, neboť tam bude reprezentovat nejen Přerov, ale taky celou naši republiku. Ředitelka ZŠ Svisle mu naopak sdělila, že nesmí vystupovat v Polsku, neboť je učitelem ZŠ Svisle Přerov. Bude prý muset vystoupit jako dirigent školního sboru ZŠ Svisle Přerov v Ostravě! A tak Otakar Šiška přemýšlel, jak to udělat, aby byli všichni spokojeni, až přišel na jedno východisko. Požádal profesora Jana Leibnera, který v té době vedl také dva pěvecké sbory v Přerově. Smíšený pěvecký sbor Vokál a dívčí pěvecký sbor při SPgŠ Přerov. Jan Leibner měl s dívčím sborem také vystupovat v Ostravě. Oba dirigenti se sešli na ZŠ Svisle na zkoušce školního sboru. Otakar Šiška předvedl soutěžní program sboru. Jan Leibner chvíli vyzkoušel dirigovat tento sbor a nakonec nabídku vystoupit zároveň s oběma sbory
28
na soutěži v Ostravě přijal. A Otakar Šiška jel nakonec přeci jen soutěžit do Polska, bez vědomí nezúčastněných nadřízených! A nyní se dostáváme ke spojení jmen Otakar Šiška a Ingrid Sekerová. Ingrid Sekerová, nynější dirigentka dětského pěveckého sboru Přerováček, byla Šiškovou žačkou. Účinkovala pod taktovkou Jana Leibnera na soutěži v Ostravě. Když se Přerováček vrátil z Polska, byla neděle. Otakar Šiška jednoduše zatelefonoval
Ince Sekerové a dozvěděl se, že školní sbor obsadil
v Ostravě 2. místo! Hned potom mohl s klidnou duší tuto zprávu sdělit paní ředitelce. Ta se nikdy nedozvěděla, že sbor si vyměnil dirigenty… Cesty obou dirigentů se v roce 1984 opět sešly. Otakar Šiška dostal v tomto roce nabídku od vedení smíšeného pěveckého sboru Vokál Přerov, aby místo nemocného profesora Jana Leibnera oddirigoval 11. 9. 1984 zámecký koncert v Přerově. Jan Leibner onemocněl a byl nucen podstoupit operaci. Do začátku koncertu zbývaly dvě zkoušky s 24 zpěváky, členy sboru. „Já jsem však dirigovat nemohl, neboť jsem byl z hlediska politického tzv. „černou ovcí“. A tak vedení Vokálu muselo navštívit soudruhy z kulturního oddělení OV KSČ, a poprosit, zda bych nemohl již ohlášený a připravený koncert oddirigovat. OV KSČ nakonec dal k tomuto postupu svolení a vše dobře dopadlo. Koncert jsem oddirigoval. Od té doby jsem zůstal působit coby druhý dirigent sboru Vokál,“ vzpomíná Otakar Šiška. V době dirigování žákovského sboru ZŠ Svisle měl Otakar Šiška coby sbormistr v okrese Přerov dobré jméno. Vedení různých přerovských organizací požadovalo od vedení ZŠ Svisle, aby žákovský sbor vystupoval na jimi provozovaných akcích. Jednou ze vzpomínek Otakara Šišky na persekuční dobu zůstává vzpomínka na konání zasedání OV ROH. Nejmenovaná vysoká představitelka KSČ požádala vedení ZŠ Svisle, tehdejšího zástupce ředitele Karla Mrázka, aby na zasedání OV ROH vystoupil školský sbor ZŠ Svisle. Protože Otakara Šišku dobře znala, a znala zejména jeho politické názory, odmítla jeho účast v roli dirigenta a požádala Karla Mrázka, jestli by vystoupení sboru nemohl „odmávat“ on. Karel Mrázek přišel za sbormistrem a řekl: „Ty, Otíku, víš, soudružka mi pověděla, že jsi nežádoucí, a že není proto možné, aby ti posluchači tleskali. Řekla mi, abych koncert dirigoval já..…“ Odpověď sbormistra byla jasná. Domluvili se, že děti budou zpívat stejně jen to, co se naučili, ať už jim kdokoli ukáže tak nebo tak. Otakaru Šiškovi byla ideologie doby a počínání jejích představitelů úplně lhostejná. Jisté je, že Karel Mrázek koncert „odmával“ a dostal za to vysokou odměnu. Za to, že účinkoval. Otakar Šiška nedostal nic. Nikdy nedostal žádnou odměnu, díky svým otevřeným politickým postojům. Jeho první odměna byla 2000 Kč a to při odchodu do důchodu. „Ale to je zbytečné psát. To už je promlčené…,“ vzpomíná.
29
2. Otakar Šiška a smíšený pěvecký sbor Vokál Přerov
Při zpracování cenných informací o dirigentu Otakaru Šiškovi a době jeho působení ve Vokálu jsem vycházela z archívních materiálů sboru, rovněž ze zápisků kroniky sboru. Také jsem požádala několik současných a bývalých členů, spolupracovníků a přátel sboru o sdělení jejich osobních vzpomínek na období činnosti sboru pod taktovkou Otakara Šišky. Myšlenka založit pěvecký sbor Vokál vznikla již v červenci v roce 1963. U jeho zrodu stáli profesor SPgŠ v Přerově Leoš Švagera a Miloš Přidal, který působí ve sboru dosud. Repertoár zahrnoval a dodnes zahrnuje klasické skladby vrcholného období vokální polyfonie, lidové písně různých národů, spirituály, sborové skladby soudobých autorů a v neposlední řadě také úpravy písní z oblasti tzv. hudby populární. Ze vzpomínek pamětníka Vokálu Miloše Přidala na začátky působení Otakara Šišky ve sboru Vokál jsem vybrala nejdůležitější fakta a skutečnosti. V době, kdy Otakar Šiška do Vokálu přišel, mělo toto těleso za sebou již 17 let práce pod vedením dirigentů Leoše Švagery a Jana Leibnera. Jednalo se o sbor zkušený, který měl za sebou řadu zájezdů zahraničních i domácích, několik vystoupení na celostátních soutěžích a získal mnohá ocenění. Zkušenosti Otakara Šišky s řízením velkých smíšených pěveckých těles nebyly velké. Vstoupil coby dirigent do této oblasti „rovnýma nohama“. Musel se vyrovnat s náročnou prací dirigenta, s výběrem repertoáru Vokálu a určitým způsobem i s novým stylem práce s lidmi, dospělými lidmi. Tomu zpočátku odpovídala i kvalita zkoušek. Přesto se Otakar Šiška rychle s novou pozicí vyrovnal a sboru svým příchodem velmi pomohl. Sbor se v roce 1981 připravoval na koncertní vystoupení v prostorách přerovského zámku. V té době sbor dirigoval Jan Leibner. Dlouho připravovaný koncert nakonec z důvodů zdravotních dirigovat nemohl. Tato skutečnost byla velice nepříjemná, vyústěním celé situace byl příchod dirigenta Otakara Šišky na zkoušku sboru. Ten během několika hodin odposlouchal nahrávku skladeb nacvičených pro vystoupení, nastudoval si podle nahrávky přípravu dirigenta k vedení koncertu sboru. Koncert celý oddirigoval. Všichni členové sboru považovali jeho přístup za velmi profesionální, jelikož jak po interpretační, tak po umělecké stránce tento úkol nebyl jednoduchý. Tímto způsobem začal ve sboru Vokál Otakar Šiška pracovat.
30
Na konci roku 1981 požádalo vedení sboru, aby Otakar Šiška se sborem pracoval i nadále. Vedle stávajícího dirigenta Jana Leibnera zde stál nový dirigent Otakar Šiška coby rovnoprávný partner. Jako nově příchozí dirigent zachraňoval Otakar Šiška sbor Vokál ještě několikrát. Neodmítl doprovodit sbor na zahraničním zájezdu v Anglii, v NDR, či v Maďarsku v době, kdy sbormistr Jan Leibner toto ze zdravotních důvodů učinit nemohl. Období přípravy všech dalších koncertů bylo poznamenáno mírností povahy Otakara Šišky. Uplatňoval na zkouškách sboru jiný styl práce a nevyžadoval kázeň v takovém rozsahu jako předešlí dirigenti. Z těchto důvodů se mu určitě pracovalo velmi těžce. Dirigent Vokálu Jan Leibner inklinoval ve výběru repertoáru spíše k církevní muzice. Po příchodu dirigenta Otakara Šišky došlo k jakémusi oživení stylu práce ve sboru. Sbor očekával nacvičování repertoáru z oblasti světské muziky či nacvičování jakékoli hudby jiného druhu než je hudba církevní. Tyto požadavky Otakar Šiška skutečně splnil. Nevyhýbal se však ani církevní muzice. Nacvičil se sborem kupříkladu Händlovo Alleluia. Byl takovým hudebníkem a dirigentem, jež dokázal nacvičit skladbu jakéhokoli žánru. Otakar Šiška zůstává nadále pro pamětníky sboru Vokál vzorem bezkonfliktního člověka. S ohromnou chutí se pouštěl do práce a ve svém přístupu ke členům sboru byl velmi mírný. Byl natolik mírný, že to bývalo až ke škodě věci. Nikdy nebyl ochoten okřikovat ty členy sboru, kteří nerespektovali potřebu klidu k práci sbormistra, práci nesmírně namáhavé. Naproti tomu byl Otakar Šiška ochoten kdykoli, v kteroukoli dobu, denní i noční, v náhradních termínech s Vokálem pracovat. Ve svém počínání byl neobyčejně obětavý. Ve školním roce 1994/1995 již Otakar Šiška vedl zkoušky sboru s nově příchozím dirigentem Pavlem Režným. Na jaře roku 1996 proběhl koncert na nádvoří přerovského zámku. Otakar Šiška byl při této slavnostní příležitosti jmenován prvním a jediným čestným členem sboru Vokál. Zároveň se v tento den z důvodů zdravotních oficielně se sborem a jeho dirigováním rozloučil. Pod taktovkou Otakara Šišky, tedy v letech 1981 – 1996, sbor získal řadu ocenění, diplomů a čestných uznání. V krajských kolech soutěže Písně přátelství se umístil v roce 1982 a 1985 ve stříbrném a v roce 1989 v pásmu zlatém. Na festivalu Janáčkovo hudební Lašsko byl v roce 1983 sboru udělen diplom za provedení lidové písně a v roce 1988 získal sbor stříbrnou medaili Leoše Janáčka. Otakara Šiška a sbor Vokál reprezentovali naši republiku na zahraničních koncertech v několika zemích. V letech 1982, 1985, 1987, 1989 a 1992 se účastnili festivalů či koncertů v Maďarské republice, v letech 1986, 1989, 1992 a 1995 koncertních zájezdů v NDR (Německá
31
demokratická republika), v roce 1988 směřovaly cesty sboru do Rakouska, v roce 1989 a 1992 do Belgie a v roce 1989 do SRN (Spolkové republiky Německo). V této souvislosti bych ráda zmínila skladbu Cacilia cantat určenou pro mužský pěvecký sbor v Geseke v SRN, kde smíšený pěvecký sbor Vokál vystupoval. Tato skladba se na přání dirigenta německého sboru stala znělkou sboru, jíž se sbor prezentoval při každém svém veřejném vystoupení. Neméně významný v pěvecké historii Vokálu byl zájezd na festival do Itálie, kde Vokál v roce 1991 uskutečnil pod taktovkou dirigentů Šišky a Leibnera tři koncerty. V roce 1993 nacvičili sbormistři Otakar Šiška a Jan Leibner se sborem Vokál program koncertu k jubilejnímu 30. výročí založení sboru. Tohoto slavnostního koncertu se zúčastnilo bezmála tři sta příznivců Vokálu z řad domácích posluchačů a spřátelené sbory z Maďarska, SRN a Rakouska. Sbor Vokál získal spoluprací obou dirigentů možnost rozšíření svého repertoáru a také možnost realizace dělených zkoušek, které přispívaly ke zkvalitnění práce sboru. Dirigenti Šiška a Leibner za dobu svého spolupůsobení nastudovali s Vokálem kolem dvou set skladeb. Tyto skladby prezentovali na jubilejních koncertech, které se konaly vždy za pět let. Každý sbormistr dokázal sboru vtisknout své osobní hudební cítění, svou představu o pěveckém ztvárnění daného díla. Pochvalná slova tisku za úspěšná vystoupení sboru v Anglii v roce 1995 patřila nejen členům sboru, ale zejména jeho sbormistru Otakaru Šiškovi. V současné době má smíšený pěvecký sbor Vokál na 40 stálých členů. Zpívá pod vedením dirigentky Kamily Fojtové. Organizačním vedoucím sboru je Miloš Přidal, jeho zakládající člen, a Iva Bartošová. Všem bývalým i současným členům sboru, všem, kteří se podíleli či podílí na umělecké činnosti a dobré úrovni sboru Vokál patří dík, neboť rozdávají radost sobě i druhým. Seznam skladeb upravených Otakarem Šiškou pro smíšený pěvecký sbor Vokál viz příloha číslo 18.
32
3. Otakar Šiška a dětský pěvecký sbor Přerováček
Přerovský dětský sbor (PDS, nyní Přerováček), byl založen na podzim roku 1978 profesorem Leošem Švagerou. Hlavním myšlenkou zakladatelů byla snaha přivést děti k umění, ukázat jim sílu a kouzlo hudby. O smyslu této činnosti by za léta působení sboru mohlo dnes již promluvit mnoho bývalých členů, např. i zpěvačka Leona Machálková z Přerova, která první krůčky v hudebním světě činila právě s Přerovským dětským sborem. V roce 1993 přešel sbor i se svým dirigentem profesorem Leošem Švagerou pod ochranná křídla DDM ATLAS, kde má své zázemí dodnes. V roce 1995 dirigentský post v PDS převzal žák profesora Leoše Švagery Pavel Režný. Dirigoval sbor do roku 1998. Uměleckého vedení PDS se poté ujala současná dirigentka sboru Ingrid Sekerová. Spojila název Přerovský dětský sbor při DDM Atlas a název Okresní dětský pěvecký sbor Přerováček v jedno. Jejím přáním bylo zachovat dobré jméno zaniklého okresního pěveckého sboru, který vedl od roku 1981 do roku 1991 Otakar Šiška, jak jsem již zmínila. Splnila se tak dvě přání najednou, neboť i Otakar Šiška smýšlel stejným způsobem. Ingrid Sekerová je nejen bývalou členkou PDS, ale i jeho korepetitorkou. Všechny její znalosti a zkušenosti, její hudební cit a zaujetí si získávaly přízeň stále většího počtu dětí, a tak se jí podařilo rozšířit řady zpěváčků. Svou činností dětský sbor umožňuje svým členům získávat nové přátele nejen na území ČR, ale také v zahraničí. Za dobu svého působení zpíval PDS v Maďarsku, Německu, Polsku, Holandsku, Dánsku a Itálii. Na podzim roku 2004 se Přerováčku dostalo velmi vlídného přijetí v rakouském Retzu, loni účinkoval sbor v Bardejove v rámci festivalu „Bardejovská hudobná jeseň“. Získal řadu významných ocenění. Na mezinárodním sborovém festivalu Svátky písní Olomouc 1999 se umístil ve zlatém pásmu, v roce 2000 získal zlatou medaili na stejném festivalu v kategorii duchovní hudba a v roce 2003 na mezinárodním festivalu Bohuslava Martinů v Pardubicích stříbrné pásmo v kategorii Musica sacra. Přerovský dětský sbor má v současnosti tři oddělení, která navštěvuje na 60 členů – dětí mladšího a staršího školního věku. Ti se podílejí na dobrém jménu sboru. V letošním roce se Přerováček kromě svých tradičních koncertů chystá na dubnovou soutěž „Zahrada písní“ v Praze (Dne 11. 8. 2006 doplňuji: Sbor se umístil ve zlatém pásmu!!!) a
33
na natáčení svého dalšího CD, na kterém by měly zaznít známé písně 20. století a spirituály, převážně v aranžmá Otakara Šišky. Otakar Šiška již několik let aranžuje většinu skladeb dětského sboru Přerováček. Lze říci, že se stal jeho „dvorním skladatelem“ . Výčet skladeb aranžovaných Otakarem Šiškou je součástí přílohy číslo 17 diplomové práce. Právě proto, že Otakar Šiška již několik let upravuje většinu skladeb dětského sboru Přerováček, a téma mé diplomové práce je zaměřeno na skladby určené dětským pěveckým sborům, vybrala jsem několik skladeb, blíže je popsala a přiložila část jejich rukopisu. Celé rukopisy skladeb tvoří samostatnou přílohu (CD1) této diplomové práce. Výběr skladeb odpovídá toku dějin hudby. Jako jeden z mála aranžérů Otakar Šiška upravuje skladby způsobem pro interprety srozumitelným. Vedení hlasů ve skladbě je logické. To znamená, že každý hlas má svou zpěvnou melodii. Díky tomu se dětský interpret skladbu snadno a rychle naučí a úpravy mohou zvládnout i méně zdatné, méně vyspělé sbory. Originály skladeb upravených v letech 1946 – 1997 Otakarem Šiškou se bohužel nedochovaly v důsledku stoleté povodně, která zasáhla Přerov v roce 1997. Seznam skladeb dochovaných – viz příloha číslo 17.
34
Šamotulský kancionál Jen to samo (číslo 81), je aranžována pro 3 hlasy, klavír a flétnu. Pochází ze 16. století, z doby Blahoslavovy. Skladba se zpočátku zpívá unisono, dále je rozvinuta do hlasů, které zpívají paralelní kvinty. Tempo Andante a lehká dynamika dodává skladbě charakter, který Šamotulské kancionály mají.
35
Barokní skladba Air (číslo 82) také od J. S. Bacha je určena pouze dvěma hlasům a doprovodnímu klavíru. Svou náročností je však určena pro vyspělejší sbor, neboť její interpreti musí dobře využít hlavového rejstříku. Klavírní sólo na začátku skladby připravuje prostor pro nastupující sbor. Flétnové sólo, jež prolíná celou skladbou, doplňuje její nádhernou harmonii. Jednotlivé hlasy přecházejí z unisona na dvojhlas. Pomalé tempo a jemná dynamika plně vystihují barokní charakter skladby. Skladba byla pro svůj charakter chrámové hudby původně upravena pro ženský dvojhlas a varhany.
36
Z IX. symfonie – Novosvětská od Antonína Dvořáka upravil Otakar Šiška pro Přerováček Largo (číslo 120), a to jeho střední část s hobojovým sólem. Skladba určená pro 4 hlasy, klavír a flétnu se vyznačuje tečkovaným rytmem a častou změnou temp. Úvodní melodii na text Sylvie Wlosskové zpívá sbor. Nácvik souhry sboru, klavíru a flétny, nácvik jednolitosti zvuku, nácvik střídavého dýchání sboru i nástupu sboru po generál pauze - to vše je v rukou dobrého sbormistra.
37
Šiškovou vlastní skladbou je skladba s názvem Discipulí cantant32 - Signum (číslo 3). Je to jedna z prvních skladeb určená pro DPS, proto byl její název použit i v názvu prvního CD Přerováčku. Je napsána pro 2 hlasy a klavír a má známý fanfárový charakter s unisonem na začátku skladby. Je určena pro začínající sbor. 32
Discipulí cantant – z latinského jazyka. Překlad - žáčkové zpívají.
38
Vřelý vztah Otakara Šišky k hanáckému kraji je hudebně zachycen ve třech sbornících Písně Hané I, II, III. Písně osobně sesbíral, vlastnoručně k nim dotvořil texty a zhudebnil tak na desítky hanáckých lidových písní. Sborníky vyšly v roce 1986 a 1987 zásluhou Okresního kulturního střediska v Přerově. Z lidových písní III. dílu sborníků jsem vybrala píseň číslo 31 U lobodské boží muke (číslo 49). Tato úprava patří také mezi první, velmi jednoduché úpravy napsané pro DPS. Vedení
39
dvou hlasů je jemné, zpívá se legato. Zvolenému tématu písně odpovídá i její harmonie, doprovod klavíru rovněž koresponduje s textem písně: „U lobodské boží muke leží šohaj složa ruke, leží on tam zabité, zabité rozmarýnem přikryté. Dež ho milá přikrévala, přežalostně zaplakala… „
40
41
Úprava lidové písničky z Kopanic Hrajú na Maru (číslo 88) pro 3 hlasy a capella33 je jednou z mnoha úprav této písně (upravili ji například Dostalík, Rajchl, Mrkos a další). Hlasy v této ukolébavce jdou paralelně při sobě a ve volném tempu a menzo pianu (mp) vytvářejí nádherné zpěvné melodie.
33
a capella – bez doprovodu
42
Obyčejný jednohlas koledy Kristus Pán se narodil (číslo 149) je upraven pro klavír či varhany, flétnu a housle. Doprovodné nástroje začínají krátkou předehrou, ke které se přidává jednohlasý zpěv sboru. Výsledkem je líbivá, barvitá a bohatá narůstající melodie.
43
Úpravy skladeb Jaroslava Ježka píše Otakar Šiška velmi rád i pro jiná hudební tělesa (orchestry). Ze skladeb pro Přerováček je jednou z jeho posledních úprav Zlatá střední cesta (číslo 175). Obtížná harmonie, dynamika a zejména rytmus jsou typické rysy Ježkových skladeb.
44
Otakar Šiška tyto rysy respektuje a přes náročnost skladeb dovedl upravit pro začínající sbor složitou harmonii skladby s názvem CARIOCA34 Sol y umbra (číslo 11) z divadelní hry Kat a blázen. Úprava je aranžována pro 2 hlasy a čtyřruční klavír či orchestr. První polovina skladby je napsána v jednohlasu. Akcenty na neustále se opakujících slabikách slov v textu skladby nekorespondují s akcenty na slabikách tak, jak je vyžaduje čeština, což je typické pro většinu Ježkových skladeb. Doprovod vyžaduje náročnější přípravu a je určen pro sběhlou klavíristku.
Směs písní Francka Churchilla upravil Otakar Šiška pro ženský trojhlas, baryton a čtyři flétny a nazval ji Sněhurka a 7 trpaslíků – směs (číslo 170) podle kresleného filmu se stejným názvem.
34
CARIOCA - tanec
45
Skladba má 10 částí, 10 písniček a několik klavírních meziher. Vedení hlasů je logické, každý hlas má svou zpěvnou melodii. Přestože skladba je obsáhlá a její provedení trvá 14 minut, je dětský sbor schopen v rámci týdenního soustředění zvládnout její nácvik.
Úprava se vyznačuje plnou harmonií všech čtyřech hlasů, častými změnami formy a tempa, náročnějším doprovodem. Předností úpravy je, že její část je psána i pro mutující chlapecké hlasy
46
v barytonu. Ve skladbě se střídají sóla sopránu, mezzosopránu i altu, klavírní mezihry. V závěru vrcholí známým klasickým pochodem „Hej hou, hej hou!“.
Otakar Šiška často a rád upravuje skladby Andrew Lloyda Webera, které se vyznačují melodičností a většina jich je součástí muzikálů.
47
Z muzikálu Cats (Kočky) vybral skladbu Memory (Vzpomínky) (číslo 168) a aranžoval ji pro ženský trojhlas, baryton a klavír. Je to nejnovější skladba, kterou v současnosti Přerováček nacvičuje. Je zajímavá tím, že každý hlas co chvíli drží hlavní melodii a pokračuje ve větě, kterou započal hlas předchozí. Sólo na začátku skladby je svěřeno sopránu, ke kterému se postupně přidávají všechny další hlasy až do plné harmonie.
V místech, kde melodie klesá na g1, tedy pro soprán nezpěvné poloze, pohotově přebírá sólo prvního hlasu hlas třetí, ostatní hlasy jej tiše doprovází.
48
Toto se v krásné synkopické melodii několikrát opakuje. V závěru skladby zazní opět sólo sopránu, klavír melodii moduluje do vyšší tóniny a slyšíme plný akord všech hlasů. Basový part barytonu zpívá na jednom tónu slavnostní fanfáry, nad kterými se pohybuje krásná trojhlasá melodie.
Další nejnověji nacvičovanou skladbou Přerováčku je píseň Milana Lasici a Jaroslava Filipa Čerešně (číslo 154), kterou autoři napsali pro zpěvačku Hanu Hegerovou. Romantické sólo je
49
v Šiškově úpravě určeno altovému partu, zbytek dvou ženských hlasů s barytonem, klavírem a flétnou jej doprovází v pianissimu (pp). Alt zpívá různé slovní hříčky, ostatní hlasy jej tichounce doplňují.
50
51
Skladba Diskohrátky (číslo 10) Gerryho Goffina a Pavla Žáka interpretovaná Michalem Davidem a dětmi velmi oblíbená, se vyznačuje lehkostí úpravy, proto ji může nacvičit i začínající sbor. Rozsah hlasových partů není široký. Nejvyšším tónem je d2, nejnižším tónem je malé a. Přesto zní skladba barevně a je vhodná k aplikaci nácviku dvojhlasu v dětském pěveckém sboru. Doprovod tvoří programovaný keyboard, který hraje pouze akordy improvizačního charakteru.
52
Úprava spirituálu Útěk z Egypta (číslo 171) pro ženský trojhlas a barytonové sólo bez doprovodu je Přerováčkem koncertně provedena za doprovodu Orffových nástrojů. Není intonačně náročná, její charakter však vyžaduje lehkost, s jakou byly skladby tohoto charakteru zpívány. Dobrým vodítkem při nácviku může být poslech ukázky původní skladby Spirituál Kvintetu, podle které je aranžmá uděláno.
53
V. Vokální tvorba Otakara Šišky
Otakar Šiška, jak jsem již uvedla, se celý svůj život věnoval hudbě. Nejen jako její interpret, ale zejména jako její tvůrce. Z vokální tvorby jsou známy jeho úpravy skladeb určených pro dětské, ženské, mužské a smíšené pěvecké sbory. Velkou pýchou Otakara Šišky je vydání jeho sborníků skladeb určených právě pro dětské pěvecké sbory působící při základních školách v Přerově, pro pěvecký sbor při SPGŠ Přerov a další tělesa. Všechna hudební tělesa, která jsem dosud v diplomové práci zmínila, Otakar Šiška svou činností ovlivnil, neboť se prostřednictvím úprav skladeb vždy snažil proniknout do duše jejich interpretů. Umožnil interpretům nahlédnout jak do krás dějin hudby, tak do oblasti hudebních forem a harmonie. Skrze tyto interprety pak koneckonců ovlivnil hudební cítění široké masy posluchačů, což je jeho nesmírným přínosem pro celou kulturní obec přerovského regionu. Výčet skladeb Otakarem Šiškou napsaných či aranžovaných a určených pěveckým tělesům je součástí příloh číslo 17 a 18 této diplomové práce. Ke srovnání skladeb aranžovaných pro dětské pěvecké sbory a skladeb určených smíšeným pěveckým sborům jsem zvolila ukázku Šiškovy vlastní skladby Aj, Olomóc je pěkné městečko (číslo 311), kterou věnoval smíšenému pěveckému sboru Vokál. Skladba je napsána pro soprán, alt, tenor a bas. Její melodičnost a zpěvnost podbarvuje krása hanáckého nářečí. Téma lásky mezi mužem a ženou je téma věčné a v této skladbě vyznívá nejen prostřednictvím melodie, textu, ale i prostřednictvím volby dvou tónin. Jejich přechod je zároveň přechodem monologu chlapce v monolog dívky.
54
55
VI.
Instrumentální tvorba Otakara Šišky
Pro svou schopnost a vzdělanost v oboru úpravy skladeb určených pro hudební tělesa různého obsazení je Otakar Šiška žádaným aranžérem v celém regionu Přerov. Tato jeho dovednost jej zařazuje mezi přední hudebníky regionu Morava. Skladatelská činnost Otakara Šišky zasahuje opravdu do různých žánrů a ovlivňuje repertoár mnoha hudebních těles. Vzpomenu alespoň některé. Otakar Šiška upravil a stále upravuje skladby pro taneční soubory, malé i velké dechové soubory jako jsou žesťová kvinteta, flétnová kvarteta a kvinteta či klarinetová kvarteta. Zmíněná tělesa působí či působila při Základních uměleckých školách v Přerově, v Litovli či v Olomouci. Některá vykonávají svou činnost pod záštitou města Přerova, některá působí jako samostatná občanská sdružení. Otakar Šiška rovněž aranžuje skladby pro bývalého ředitele Základní umělecké školy v Přerově Roberta Gregora, který nyní působí coby ředitel soukromé hudební školy v Týně nad Bečvou.35 Pod záštitou této hudební školy působí hudební těleso složené ze tří zobcových fléten, čtyř klarinetů, čtyř houslí, čtyř saxofonů, které účinkuje za doprovodu klavíru. Takovému obsazení jsou přizpůsobena všechna aranžmá Otakara Šišky. Interpretací skladeb Otakara Šišky se rovněž prezentuje těleso Black Ladies Olomouc.36 V současné době se Otakar Šiška v oblasti instrumentálních úprav věnuje především aranžérské práci směřované k přerovské dechovce „Přerovská jedenáctka“. Pro tuto zkomponoval i několik skladeb vlastních, jako je přehlídkový pochod „Jubilejní“. Přerovskou jedenáctku několik let Otakar Šiška doprovázel hrou na klávesové nástroje. Totéž můžeme říci o komorním tělese působícím při Obřadní smuteční síni místního hřbitova v Přerově. Mezi repertoár komorního souboru dnes již patří 204 skladeb v úpravách Otakara Šišky. Skladby jsou tak věrohodné, že Otakar Šiška musel již dvakrát čelit obvinění, že místo živé hudby používají muzikanti záznam z magnetofonového pásku. V obřadní síni je však nádherná akustika a hudba se opravdu blíží dokonalosti původních nahrávek.
35
Soukromá ZUŠ v Týně nad Bečvou
36
Black Ladies Olomouc – flétnové kvinteto. V roce 2004 natočilo CD s názvem „Black Ladies – live“. CD obsahuje 14 skladeb, z nichž 9 aranžoval Otakar Šiška.
56
Otakar Šiška je autorem několika fanfár37 určených pro různé příležitosti. Fanfáry interpretuje Přerovské žesťové sexteto.38 Dále je autorem skladeb určených pro Přerovské trubače39 a autorem spousty skladeb jiných, které jsou součástí příloh diplomové práce. Originály skladeb upravených v letech 1946 – 1997 Otakarem Šiškou se bohužel také nedochovaly v důsledku stoleté povodně, která zasáhla Přerov v roce 1997. Seznam dochovaných skladeb je přílohou číslo 19.
37
Hasičská fanfára – Otakar Šiška ji složil pro přerovské hasiče
38
Přerovské žesťové sexteto – aranžmá skladeb Otakarem Šiškou
39
Přerovští trubači – vydán sborník
57
VII. Závěr
Otakar Šiška právem patří mezi osobnosti kulturní obce města Přerova. Taková osobnost, jakou je na Přerovsku Otakar Šiška, si zaslouží, aby byly její život a dílo shrnuty do ucelené podoby. A to je hlavním cílem mé diplomové práce. O něco podobného se zatím nikdo přede mnou nepokusil. Výběr tématu mé diplomové práce byl ovlivněn zejména tím, že Otakara Šišku osobně znám. Jeho několikaleté působení v roli pedagoga přispělo k rozvoji a k šíření vzdělanosti našeho národa. Právě společensko výchovná a umělecká práce Otakara Šišky se staly silným podnětem pro zpracování tohoto tématu. Přestože téma „Otakar Šiška – pedagog, sbormistr, skladatel“ je téma velice široké a náročné, snažila jsem se postihnout významné rysy osobnosti tohoto člověka a podat základní obraz jeho tvorby. Kulturní a společenský přínos Otakara Šišky zejména pro sborovou tvorbu a zpěv je nesporný. Prostřednictvím svých skladeb a zejména prostřednictvím aranžmá skladeb různých autorů a žánrů přibližuje Otakar Šiška nejširším vrstvám posluchačů a zvláště mladým lidem krásu hudby, krásu písně, a obohacuje tak jejich citový život. Hudba nás dnes obklopuje v mnohem větší míře, než tomu bylo dříve. Slyšíme ji z rozhlasu, televize, v divadlech, kinech. Při hudbě pracujeme, odpočíváme, sportujeme, sotva bychom se bez ní obešli. Je výborným komunikačním prostředkem mezi národy. Dokáže probudit hnutí odporu národů, jejich vlastenecké cítění, probudí city, nálady, formuje postoje lidí a jejich názory. Nejpřirozenějším projevem hudby je zpěv. Sdružíte-li několik zpěváků k interpretaci vokálních a vokálně instrumentálních skladeb, vznikne sbor. Otakar Šiška celý svůj život zasvětil hudbě. Několik let řídil různá pěvecká tělesa a aranžoval pro ně skladby. Na Přerovsku vedl školní pěvecké sbory v Předmostí a na ZŠ Svisle Přerov. Pravidelně se s nimi zúčastňoval finálních krajských kol LUT, DZUČ a festivalů „Písně přátelství“. Kromě tuzemských vystoupení koncertoval s těmito sbory několikrát v zahraničí. Za své společenské, hudební a sbormistrovské působení byl několikrát vyznamenán. V roce 1984 byl poctěn zvláštní cenou za dirigentský výkon v krajském kole festivalu Písně přátelství. Otakar Šiška je držitelem řady čestných uznání udělených městy Přerov, Ostrava a jejich orgány a výbory, jak jsem již uvedla v kapitole číslo 1.
58
Vyčerpat téma „Otakar Šiška – pedagog, sbormistr, skladatel“ beze zbytku není možné. Znovu připomenout dosažená ocenění Otakara Šišky se mi jistě podaří s náležitým přehledem v přílohách diplomové práce. Otakar Šiška je znám také tím, že dirigoval v Přerově – Předmostí „Velký universální orchestr“ a nastudoval s ním například operetu „Slovácká princezka“ od Rudolfa Piskáčka. Sám psal scénickou hudbu k divadelním hrám pro komorní soubor. Jeho scénická hudba k lidové pohádce „Zlatá kachna“ získala ocenění na ústřední přehlídce divadelních souborů Jiráskův Hronov. Hlavní činností Otakara Šišky zůstává aranžování skladeb pro pěvecké sbory a nejrůzněji obsazené instrumentální skupiny. Umělecký vzestup Otakara Šišky zejména ve smyslu aranžování skladeb pro hudební tělesa, neméně v oblasti řízení sborů, byl prudký a rychlý díky cílevědomému přístupu a poctivé práci sbormistra a skladatele. Otakara Šišku lze zhodnotit jako vyspělého hudebníka s řečí srozumitelnou všem kulturním národům světa. Počátky jeho tvořivé hudební činnosti spadají do období středoškolského studia na SKUÚ v Kroměříži, vysokoškolskými studii se jeho znalosti a dovednosti prohlubují a upevňují se jeho celoživotním vzděláváním, pílí a houževnatostí. Nadšení, obětavost a chuť, se kterou se Otakar Šiška vždy pouští do práce se projevila v ovlivňování několika generací mladých zpěváků a hudebníků. Uměleckého růstu Otakar Šiška dosáhl neustálým začleňováním sborových hudebních těles do zájmové umělecké činnosti a jejich neustálou koncertní činností. Z hlediska uměleckého pojetí sborů je mu nejvlastnější komorní projev a dokonale vypracovaná hlasová plasticita, měkkost a barevnost výrazu. V oblasti skladatelské se prolínají cesty vedoucí od klasické vokální polyfonie přes tvorbu klasiků k lidové písni a soudobé tvorbě. Jeho
sborová
činnost
je
krásně
poznamenána
intenzívní
zkouškovou
činností,
vyčerpávajícími soustředěními sborů a studiem náročnějších partitur. Na jeho cestě sbormistra přibývalo koncertů domácích i zahraničních. Sbory pod jeho vedením byly zvány k vystoupením na různé akce. Vyvstala tak touha a potřeba srovnání výsledků práce s jinými sbory, tedy účast na soutěžích, festivalech a dalších zájezdech mimo kraj a republiku. V odborných kritikách a tisku se Otakaru Šiškovi a jeho koncertních akcích dostávalo vlídných slov a kladného hodnocení.
59
Na jeho kontě jsou desítky koncertů a vystoupení doma i v zahraničí, jež přinesly sborům pod jeho taktovkou úspěchy a uznání. A nejen to. Obohatil svou činností dirigenta členy sborů o cenné poznatky a dovednosti. Seznámil je s úrovní české i zahraniční sborové kultury a pomohl jim navázat řadu přátelství, která trvají dodnes a představují výměnu osobních kontaktů, výměnu partitur a vzájemné obohacování repertoáru sborů. Aktivní účast sborů pod taktovkou Otakara Šišky na domácích soutěžích a festivalech dokazují jeho uměleckou úroveň interpretace skladeb. Dokladem jsou četná uznání a umístění na prvních pozicích soutěží. Všem úspěchům Otakara Šišky v oblasti pedagogické a hudební předcházely tisíce hodin poctivé přípravy a obětavé práce. Výsledky jeho práce nejlépe poznáte podle ohlasu u posluchačů a podle jejich nadšeného potlesku jak z dřívějších nahrávek tak ze současných živých koncertů hudebních těles, pro které aranžuje skladby. Jeho aranžmá - dnes již stovky skladeb - jsou šité na míru hudebním tělesům jak z hlediska žánrového, tak z hlediska vyspělosti interpretů. Jsou stále živoucí. Lze říci, že realizace skladeb upravených Otakarem Šiškou příznivě spolupůsobí jako zdroj kultivace na interpreta i posluchače. Především u dětí vede k mnohostranné aktivitě, podporuje psychické sebevědomí, tvořivou seberealizaci a je prostředkem harmonizace rozumové, citové a volní složky lidské osobnosti. Věřím, že Otakar Šiška svou hudbou bude ještě dlouho rozvíjet všechny kladné stránky mladých lidí. Věřím i v to, že jeho hudba se stane nesmrtelnou. Nezničí ji povodeň ani zemětřesení. Dokud budou hudební tělesa jeho aranžmá interpretovat, bude živá. V tom okamžiku tu s námi bude i Otakar Šiška.
60
FOTOGRAFIE OTAKARA ŠIŠKY ze dne 26. 3. 2006
61
VIII. Přílohy 1. Seznam použitých pramenů Všechny níže uvedené prameny a jejich xerokopie jsou součástí nosiče CD1. Materiály notové, které jsou z nutnosti jejich bližšího popisu a rozboru jak přímou součástí diplomové práce, tak součástí příloh obrazových, jsou rovněž uvedeny na CD1 nosiči. Tento elektronický nosič je z důvodů možnosti dalšího využití studentů či jiných osob jistě velmi dobrou, trvale hodnotnou a úspornou přílohou celé diplomové práce a celou tuto práci obsahuje v elektronické podobě. 1. Osobní vzpomínky a ústní informace Otakara Šišky - průběžně za období říjen 2005 až duben 2006 2. Diplomy a čestná uznání, medaile – xerokopie osobních materiálů Otakara Šišky 3. Archiv Otakara Šišky 4. Zbytky notového materiálu, který se uchoval po stoleté povodni z roku 1997 5. Kronika ZŠ Svisle Přerov – I. a II. díl (za období 1969 – 1989, 1990 – 2006) 6. Osobní vzpomínky a ústní informace současného člena vedení sboru Vokál Miloše Přidala ze dne 26. 10. 2006 7. Archiv smíšeného pěveckého sboru VOKÁL 8. Kronika sboru Vokál, I. a II. díl 9. Archiv Dětského pěveckého sboru (DPS - Přerováčku) Přerov 10. Materiály DPS z let 1999 – 2006, uložené v prostorech DDM Atlas Přerov, Žižkova 12, Přerov: 11. Zvukové nahrávky koncertů DPS sboru – nosič CD2 12. Notové materiály skladeb DPS sboru – nosič CD1 13. Osobní vzpomínky a ústní informace současné dirigentky dětského pěveckého sboru Přerováček při Domu dětí a mládeže Atlas Přerov Ingrid Sekerové – průběžně za období říjen 2005 až duben 2006
62
2. Seznam použité literatury 1. Kolář, J. ; Rob, J.; Štíbrová I. Sborový zpěv a řízení sboru I/1. Praha: Karolinum, 1998. 182 s. ISBN 80-7184-556-6 2. Šimčík, L. 20 let Vokál. Přerov: Přerovské strojírny, 1993 3. Stárek, Z. Slovník českých sbormistrů I., II. díl. Praha: Divadelní ústav, 1982. 4. Mikeš, P. Přerovský smíšený pěvecký sbor Vokál. Olomouc: Diplomová práce UP, Pedagogická fakulta, katedra hudební vědy a výchovy, 1990. 5. kolektiv. Malá encyklopedie hudby. Praha: Supraphon, 1983 6. ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia, 1997. 184 s. ISBN 80-7198173-7. 7. Pokorný, J. Jak efektivně zpracovat a obhájit diplomovou práci. Brno: AN CERM, 2004. 78 s. ISBN 80-7204-348-X 8. Maňák, J.; Švec, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. 168 s. ISBN 80-7315-039-5. 9. Průcha, J.; Walterová, E.; Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995. 172-173 s. ISBN 80-7178-029-4. 10. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Pracovní verze pro potřeby pilotních škol. Praha: VÚP, 2002 11. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, 2004
63
3. Seznam použitých zkratek
CD
elektronický nosič zvukových a obrazových materiálů, médium
SKUÚ
Státní koedukační učitelský ústav
UP Olomouc, PdF
Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta
OV ČSM
Okresní výbor Československého svazu mládeže
PPS
Podnik přerovských strojíren Přerov
MěNV
Městský národní výbor
KKS
Krajské kulturní středisko v Ostravě
NDR
Německá demokratická republika
SRN
Spolková republika Německo
ČR
Česká republika
ZŠ
základní škola
VŠ
vysoká škola
VH
vyučovací hodina
ONV
Okresní národní výbor
DZUČ
dětská zájmová umělecká činnost
ROH
Revoluční odborové hnutí
ÚV KSČ
Ústřední výbor Komunistické strany Československa
OV SSM
Okresní výbor Socialistického svazu mládeže
ÚŠ VPS
Ústřední škola vedoucích pěveckých sborů v Hoříně u Mělníka
LUT
lidová umělecká tvořivost
TV
tělesná výchova
mp
mezzopiano
mf
mezzoforte
p
piano
DDM Atlas Přerov
Dům dětí a mládeže Atlas Přerov
ZUŠ
Základní umělecká škola
64
4. Seznam obrazových příloh, přílohy
1.
Otakar Šiška - Cena města Přerova
2.
Fotografie Otakara Šišky a dětského pěveckého sboru Přerováček (Písně přátelství 1986)
3.
Program koncertu - Přerováček, 25. 11. 1991
4.
Křest nového CD PDS 1999
5.
Nové Přerovsko, internetové stránky Přerováčku – články z tisku
6.
Benefiční koncert Rotary klubu Přerov – Přerováček, 16. 12. 2001
7.
Program benefičního koncertu - Přerováček, 16. 12. 2001
8.
Program vánočního koncertu - Přerováček, 21. 12. 2004
9.
Fotografie smíšeného pěveckého sboru Vokál, 1963 – 1993 a fotografie Pamětní medaile k 30. výročí založení Vokálu
10. Program koncertu Vokál, 9. 5. 1983, a program koncertu Vokál, 13. 11. 1993 11. Program koncertu orchestrů ZUŠ B. Kozánka v Přerově, 17.2. 1998 12. Xerokopie dopisu ředitelství ZŠ Svisle Přerov – Posudek o pracovní činnosti Otakara Šišky z 25. 1. 1989 13. Xerokopie dopisu ředitelství ZDŠ Svisle Přerov - Posudek o pracovní činnosti Otakara Šišky z 15. 6. 1977 – 1. strana 14. Xerokopie dopisu ředitelství ZDŠ Svisle Přerov – Posudek o pracovní činnosti Otakara Šišky z 15. 6. 1977 – 2. strana 15. Xerokopie dopisu Občanského výboru č. 25 zaslaného na ONV, odbor školství Přerov, z 24. května 1975 16. Pohovorový list ZDŠ Svisle Přerov z 11. 11. 1970 17. Skladby nebo úpravy skladeb pro dětské pěvecké sbory40 18. Úpravy skladeb pro smíšené pěvecké sbory41 19. Instrumentální skladby a úpravy skladeb
40
Psáno pro dětský pěvecký sbor Přerováček.
41
Psáno pro smíšený pěvecký sbor Vokál.
65
20. Elektronická podoba diplomové práce (CD1) 21. Obrazové přílohy týkající se hudební činnosti Otakara Šišky (CD1) 22. Xerokopie notových materiálů použitých v diplomové práci (CD1) 23. Zvukové nahrávky DPS Přerov při DDM Atlas Přerov (dnes Přerováček) (CD2)
66
Příloha č. 1
67
Příloha č. 2
68
Příloha č. 2 (pokračování – obaly CD)
69
Příloha č. 3
70
Příloha č. 4
71
Příloha č. 5
72
Příloha č. 6
73
Příloha č. 7
74
Příloha č. 8
75
Příloha č. 9
76
Příloha č. 10
77
Příloha č. 11
78
Příloha č. 12
79
Příloha č. 13
80
Příloha č. 14
81
Příloha č. 15
82
Příloha č. 16
83
Příloha číslo 17 Skladby nebo úpravy skladeb pro dětské pěvecké sbory42 : č.
název skladby
jméno autora
Obsazení
3.
Discipulí cantant-signum
Otakar Šiška
2hl+klavír
4.
Cestu znám
Jaroslav Celba
3hl+klavír
Otakar Šiška 8.
9.
10.
Včelka Mája
Karel Svoboda
2hl+klavír
Otakar Šiška
+ orchestr
Hej, hou
Frank Churchlill
2hl+klavír
(z filmu Sněhurka..)
Otakar Šiška
+ orchestr
Discohrátky
Gerry Goffin, Pavel Žák
2hl+keybord
Otakar Šiška 11.
12.
13.
Sol y ambra
Jaroslav Ježek
2hl+4ruční
(z div. hry Kat a blázen)
Otakar Šiška
klavír, (orch.)
Ráj
Vangelis
2hl+keybord
Otakar Šiška
(orch.)
Henri Seroka
3hl+klavír
Šmoulové
Otakar Šiška 19.
U těch našich dvířek
česká, Petr Eben
2hl+klavír+fl
Otakar Šiška 21.
Fialo Modrá
hanácká
3hl+klavír
Otakar Šiška 38.
It´s Me o Lord
spirituál
S+2hl+klavír
Otakar Šiška 39.
Jezu, Ty jsi moje síla
J. S. Bach
3hl+kl+fl
Otakar Šiška 42.
Yesterday
John Lennon, P. M. Cartney
42
Psáno pro dětský pěvecký sbor Přerováček.
84
3hl+klavír
Otakar Šiška 46.
Batalion
Peirre Attaingnat
3hl+klavír
Otakar Šiška 47.
Pavana
Thoinot Arbeau
3hl+kl+fl
Otakar Šiška 49.
U Lobodské Boží muke
hanácká
2hl+klavír
Otakar Šiška 50.
Det var en god gammel
dánská
2hl+klavír
Otakar Šiška 54.
Spanilá z archy holubičko
kancionál
2hl+klavír+fl
Slavíček rajský Otakar Šiška 56.
Co to ten slavíček
moravská
3hl+klavír+fl
Otakar Šiška 59.
Padá sníh
Sammy Cahn
2hl+klavír
Otakar Šiška 62.
Purpura
Jiří Šlitr
2hl+klavír
Otakar Šiška 66.
Šťastné Vánoce
Miloslav Ducháč
2hl+klavír
Vlad. Dvořák Otakar Šiška 68.
V půlnoční hodinu
Ant. Tučapský
3hl+klavír
Nesem vám noviny
česká
3hl+klavír
Otakar Šiška 70.
Cantate Domino
Ditrich Buxtehude,
3hl+klavír
Otakar Šiška 71.
Hrajú na Maru
Morav.z Kopanic
3hlas
Otakar Šiška 76.
Modlitba pro Martu
Jindřich Brabec
3hl+klavír+fl
Otakar Šiška 77.
Balada pro Adélku
Paul de Seneville Otakar Šiška
85
3hl+klavír
81.
Jen to samo
Šamotulský kanc.
3hl+klavír+fl
Otakar Šiška 82..
Air
J. S. Bach
3hl+klavír+fl
Otakar Šiška 87.
Ať jde Mojžíš
spirituál
3hl+klavír+fl
Otakar Šiška 89.
Aničko, dzevečko
Lašská
3hl+klavír
Otakar Šiška 90.
And I love her
John Lennon
3hl+klavír
Otakar Šiška 91.
Edelweiss(Zvuky hudby)
Richard Rogers
3hl+klavír
Otakar Šiška 92.
Láska opravdivá
Leoš Janáček
3hlas
Otakar Šiška 93.
Už je jatelinka
z Moravského
3hlas
Slovácka Otakar Šiška 94.
Konopa
z Moravského
3hlas
Slovácka Otakar Šiška 95.
Ave Maria
J. S. Bach
3hl+klavír
Charles Gounod Otakar Šiška 101.
Jezu, veď mé počínání
J. S. Bach
3hl+klavír
Otakar Šiška 105.
105.
105.
105.
Make of our hands
L. Bernstein
(West Side Story)
Otakar Šiška
I feel preety
L. Bernstein
(West Side Story)
Otakar Šiška
To night
L. Bernstein
(West Side Story)
Otakar Šiška
America
L. Bernstein
86
3hl+klavír
3hl+klavír
3hl+klavír
3hl+klavír
114.
115.
(West Side Story)
Otakar Šiška
Zavítej k nám Duchu
B.Mat. Červenka
3hl+klavír+
Svatý
Otakar Šiška
housle
Lásku Syna Božího
B.Jan Augusta
3hl+klavír+fl
Otakar Šiška 116.
Vůně jehličí
Bessi Smith
3hl+klavír
Otakar Šiška O Vánoci dlúhé noci
117.
Tichá noc
slezská z Opavy
S+3hl+klavír+
Otakar Šiška
flétna
Frant. Gruber
S+3hl+klavír
Otakar Šiška 119.
Rolničky
americká lidová
3hl+klavír
Vlad. Dvořák Otakar Šiška Vánoce přicházejí
Jar. Vomáčka
3hl+klavír
Zd. Borovec Otakar Šiška 120.
125.
Largo
Antonín Dvořák
(IX. symf.-Novosvětská)
Otakar Šiška
Panis angelicus
Cesar Franck
4hl+klavír+fl
4hl+klavír
Otakar Šiška 126.
Vieni sul mar
italská
4hl+klavír
Otakar Šiška 127.
Pie Jesu
Loyd Weber
4hl+klavír
Otakar Šiška 128.
Time to say goodbye
Frances.Sartori,
4hl+klavír+fl
Luc. Quarantotto Otakar Šiška 134.
135.
Andělé slávu zapěli
Vítej nám Ježísku
J.Č. Drahlovský
4hl+klavír+
Otakar Šiška
orchestr
J.Č. Drahlovský
4hl+klavír
Otakar Šiška
87
137.
140.
Vánoce 2002
Nashledanou krokodýle
koledy
2hl+klavír+fl+
Otakar Šiška
2 klarinety
Robert Quidry
4hl+klavír+fl
Otakar Šiška 148.
Zapal svíčky
Ronald Binge
4hl+klavír
Otakar Šiška 149.
152.
Kristus Pán se narodil
Já se těším
moravská
1hl+klavír+fl+
Otakar Šiška
housle
traditionál
4hl+klavír
Otakar Šiška 157.
158.
Modlitba za vodu
Adiemus
Jiří Pavlova
4hl+klavír+fl+
Otakar Šiška
klarinet
Karl Jenkins
4hl+klavír+fl
Otakar Šiška
88
Příloha číslo 18 Úpravy skladeb pro smíšené pěvecké sbory43: Č.
název skladby
jméno autora
napsáno pro:
266.
Bílé vánoce
Berlin Irwing
Soprán, alt, tenor, bas
477.
Šťastné vánoce
Ducháč Miroslav
Soprán, alt, tenor, bas
291.
Santo natale
Hoffmann-
soprán, alt, tenor, bas
Manning-Nadone 565.
Středověk
Ježek Jaroslav
soprán, alt, tenor, bas
252.
Pochod plebejců
Ježek Jaroslav
soprán, alt, tenor, bas
Ze hry Caesar 180.
Svítá
Ježek Jaroslav
soprán, alt, tenor, bas
188.
Michelle
Lennon John
soprán, alt, tenor, bas
314.
Vzpomínky
Logan
soprán, alt, tenor, bas
250.
Jen to samo
Šamotulský
soprán, alt, tenor, bas
kancionál 322.
soprán, alt, tenor, bas
Adeste fideles Teď přátelé
311.
Aj Olomóc je
hanácká lidová
soprán, alt, tenor, bas
pěkné městečko
43
288.
Vieni sul mar
italská lidová
soprán, alt, tenor, bas
232..
To není vítr, co šumí
ruská lidová
soprán, alt, tenor, bas
201.
Oj, čij to kiň stoit
ukrajinská lidová
soprán, alt, tenor, bas
532.
Moravia cantat
soprán, alt, tenor, bas
255.
Na to rozlóčení
soprán, alt, tenor, bas
441.
Na mostě vták
hanácká lidová
soprán, alt, tenor, bas
449.
Nic sobě nehořekujme
hanácká lidová
soprán, alt, tenor, bas
497.
Mý červený pantličky
hanácká z Turovic
soprán, alt, tenor, bas
325.
První bílý sníh
sicilská lidová
soprán, alt, tenor, bas
330.
The Beatles in Revue
soprán, alt, tenor, bas
Psáno pro smíšený pěvecký sbor Vokál.
89
Příloha číslo 19
Instrumentální skladby a úpravy skladeb:
č.
1.
2.
název skladby:
Jubilejní (pochod)
Slavnostní fanfára
obsazení
napsáno
nástrojů:
pro:
dechové a bicí:
Malá
2 klarinety, 2 křídlovky, tenor,
dechová
baryton, trombón,bas B,bicí
hudba
3 trubky, 2 pozouny, tubu
3.
Hymna E.U.
3 klarinety, 3 křídlovky, tenor,
L. van Beethoven
baryton, 3 trubky,, bas B, malý buben, činely
4.
Introdukce
6 dechových nástrojů
Přerov
Petr Vacek 5.
O mio Signore ascolta
4 příčné flétny
Tommaso Albinoni 6.
Směs melodií z filmu
4 příčné flétny
Sněhurka a 7 trpaslíků Frank Churchill 7.
Mexicali Rose
4 příčné flétny
Jack B. Tenney 8.
Rose Mary
4 příčné flétny
Rudolf Friml 9.
We Are The Champion
4 příčné flétny
Freddy Mercury 10.
Terasy nad mořem
4 příčné flétny
Ze suity Jižně od Alp J. Fischer 11.
Stín tvého úsměvu
Trubači
4 příčné flétny
J. Mandel, P. F. Webster
90
12.
Spadané listí
4 příčné flétny
Jos. Kosma 13.
Plaisir d´amour
4 příčné flétny
J. Martini 14.
Kouř ti stoupá do očí
4 příčné flétny
Jerome Kern 15.
Yesterday
4 příčné flétny
John Lennon, P. Mc. Cartney 16.
Santo natale
3 trombóny, 2 pozouny, tuba
(Svaté narození) Hoffmann 17.
Rolničky
3 trombóny, 2 pozouny, tuba
18.
Fanfára z muzikálu
3 trombóny, 2 pozouny, tuba
Christ – Super Star A. L. Weber 19.
Hej, pastýři
3 trombóny, 2 pozouny, tuba
20.
Te Deum (úryvek
3 trombóny, 2 pozouny, tuba
z předehry) Mare-Antoine Charpentier 21.
Šťastné Vánoce
3 trombóny, 2 pozouny, tuba
Miloslav Ducháč
91
92
Anotace diplomové práce Příjmení a jméno:
ing. Hana Křížová
Katedra:
hudební výchovy
Název práce:
OTAKAR ŠIŠKA – PEDAGOG, SBORMISTR, SKLADATEL
Vedoucí práce:
Doc. PaedDr. Pavel Režný, Ph.D.
Počet stran:
108
Počet příloh:
19
Počet titulů použité literatury: 11 Klíčová slova:
Otakar Šiška – pedagog, sbormistr, skladatel
Resumé
Práce je zaměřena na shrnutí dosavadního působení Přerovana, Mgr. Otakara Šišky, pedagoga, sbormistra, hudebního skladatele, s důrazem na jeho přínos pro kulturní obec města Přerova. Měla by poskytnout obraz jeho činnosti autorské, zaměřené zejména na skladby a úpravy skladeb určené pro dětské pěvecké sbory. Je přiložen seznam literatury, která se touto problematikou zabývá. V příloze jsou uvedeny seznamy skladeb vokálních a instrumentálních a vybrané obrazové a informativní materiály dokumentující život a dílo Otakara Šišky. Na přiložených CD jsou dále k dispozici audiovizuální materiály širšího rozsahu.
93
Thesis annotation Firstname and lastname:
ing. Hana Křížová
Department:
of musical education
Name of the project: OTAKAR ŠIŠKA – PEDAGOGUE, CHOIRMASTER, COMPOSER
Project Leader :
Doc. PaedDr. Pavel Režný, Ph.D.
Number of pages :
108
Number of appendixes :
19
Number of used literature titles : 11 Key words :
Otakar Šiška, pedagogue, choirmaster, composer
Resumé This project is meant to summarise the total performance of Mgr. Otakar Šiška, pedagogue, choirmaster and composer who comes from Přerov, with emphasis on his contribution for cultural city of Přerov. It should provide informations about his work as an author, pointing out especially his ability to arrange compositions for children choirs. There is a list of literature related to this topic attached. There are lists of vocal and instrumental compositions and selected graphic and informative materials documenting life and performance of Otakar Šiška. There are also audiovisual materials of larger extent on the attached CDs.
94
