Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv technologie chovu na chování koní vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádí

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění hospodářských zvířat

VLIV TECHNOLOGIE CHOVU NA CHOVÁNÍ KONÍ Bakalářská práce

Brno 2006

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Doc. Ing. Jiří Hrouz, CSc.

Lucie Rádlová

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma

Vliv tech-

nologie chovu na chování koní vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně, dne 6. května 2006

Podpis diplomanta

Děkuji Doc. Ing. Jiřímu Hrouzovi, CSc. za odborné vedení při vypracování bakalářské práce. Děkuji panu Jaromíru Hamalovi, majiteli stájí JK Portos, za umožnění prováděného pozorování.

ANOTACE

The aim of this essay was to analyze horse behaviour in the given technological system, measure welfare of stabled animals and suggest suitable action. The observed horses lived either in stalls or had a stanchion housing and were let out to grazing land or a yard without grass. Observation of behaviour was done in fiveminute intervals and was noted into special sheets. Two fundamental issues were identified. Horses in stanchion housing cannot walk and move enough compared to those in stalls. Horses, which had possibility to graze, turned more often to gleaning and have shown higher level of alertness than grazing horses. The suitable measurement in this technological system would by to build stalls that would substitute stanchion housing and to grass all currently bare yards.

OBSAH 1 ÚVOD ......................................

8

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED .......................

9

2.1 ŽIVOTNÍ PROJEVY ..........................

9

2.1.1 Kategorie chování ......................

9

2.1.2 Sociální chování ....................... 10 2.1.3 Sexuální chování ....................... 13 2.1.4 Denní aktivity ......................... 13 2.1.5 Péče o potomstvo ....................... 15 2.1.6 Biokomunikace .......................... 16 2.1.7 Abnormální chování ..................... 16 2.2 ŽIVOTNÍ PROJEVY KONÍ ..................... 17 2.2.1 Sociální chování koní .................. 17 2.2.2 Sexuální chování koní .................. 20 2.2.3 Mateřské chování klisen ................ 21 2.2.4 Denní aktivity koní .................... 21 2.2.5 Abnormální chování koní ................ 24 2.3 TECHNOLOGIE CHOVU ........................ 25 2.3.1 Volné ustájení ......................... 25 2.3.2 Vazné ustájení ......................... 27 2.3.3 Boxové ustájení ........................ 28 2.3.4 Podestýlání koní ....................... 30 2.3.5 Vybavení pro krmení a napájení koní .... 32 2.3.6 Výběh .................................. 33

3 CÍL PRÁCE ................................ 36 4 METODIKA PRÁCE .......................... 37 4.1 CHARAKTERISTIKA PRACOVIŠTĚ ............... 37 4.2 STÁJOVÝ REŽIM ............................ 38 4.3 CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÝCH PLEMEN ....... 39 4.4 ÚDAJE O SLEDOVANÝCH KONÍCH ............... 41

4.5 SLEDOVANÉ AKTIVITY ....................... 41 4.6 METODIKA VLASTNÍHO POZOROVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ .................... 44

5 DISKUZE ................................... 4 5 5.1 ODPOČINKOVÝ POSTOJ ....................... 45 5.2 PASENÍ ................................... 47 5.3 POPOCHÁZENÍ .............................. 49 5.4 ŽRANÍ JÁDRA .............................. 51 5.5 ŽRANÍ SENA ............................... 52 5.6 PABĚRKOVÁNÍ .............................. 52 5.7 ABNORMÁLNÍ CHOVÁNÍ ....................... 55 5.8 SLEDOVÁNÍ OKOLÍ .......................... 55 5.9 LEŽENÍ ................................... 57 5.10 PITÍ .................................... 57 5.11 KÁLENÍ A MOČENÍ ......................... 57 5.12 KOMFORTNÍ CHOVÁNÍ ....................... 58 5.13 AGRESIVNÍ CHOVÁNÍ ....................... 58

6 ZÁVĚR ..................................... 59 7 POUŽITÁ LITERATURA ...................... 62 8 TABULKOVÁ PŘÍLOHA ....................... 64

8

1 ÚVOD Život koní je ovlivněn mnoha vnitřními i vnějšími faktory.

Mezi

významné

faktory

ovlivňující

chování

koní

patří

technologie ustájení. Ta se velmi podstatně podílí na různých aktivitách, vzniku zlozvyků a projevů stereotypního chování. Působí na celkovou psychickou pohodu zvířat a welfare obecně. Vhodně zvolená technologie ustájení je tedy nezbytná pro plnohodnotné využití koní. K vnitřním

faktorům

ovlivňujícím

chování

patří

např.

příslušnost k určitému plemeni. Obecně lze říci, že teplokrevní

koně

se

vyznačují

živějším

temperamentem

než

koně

chladnokrevní. Také věk zvířete se znatelně odráží na jeho životních projevech. Se zvyšujícím se věkem klesá u většiny koní potřeba pohybu. Staří koně se ve zvýšené míře odpočívají a jsou také méně náchylní ke vzniku pohybových stereotypií než koně mladí. Velmi podstatným faktorem ovlivňujícím chování koně je jeho pohlaví. U hřebců se, zejména v období zvýšené pohlavní aktivity klisen, projevuje ve zvýšené míře agresivní chování. Klisny v období říje bývají také agresivnější a méně ochotné spolupracovat s člověkem. Valaši se obecně projevují klidnějším temperamentem. V dnešní době je nejrozšířenější ustájení boxové, které pomalu nahrazuje dříve velice oblíbenou, ale pro koně ne příliš vhodnou variantu ustájení vazného. Tato práce je zaměřena na sledování běžných životních projevů koní. Cílem pozorování bylo porovnat četnost výskytu jednotlivých činností a určit, jak zvolená technologie působí na životní pohodu sledovaných zvířat.

9

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED

2.1 ŽIVOTNÍ PROJEVY 2.1.1 Kategorie chování Projevy chování zvířat je možno rozdělit do několika kategorií na základě mechanismů, které se podílely na jejich vzniku. Reflex je definován jako reakce a odpověď na podnět, kdy za nezměněných podmínek je reakce na stejný podnět nezměněná. Reflexy zajišťují organismu jeho základní reakce, např. udržování rovnováhy, ochrana orgánů před poškozením apod. Naproti tomu má instinktivní chování prahovou hodnotu kolísající v závislosti na fysiologickém stavu zvířete a na podmínkách prostředí. Prahová hodnota se po určité době zvyšuje. Ke změně prahové hodnoty může dojít např. po kopulaci u samců, kdy dojde ke zvýšení této hodnoty pro celý funkční okruh. Jiným příkladem může být projev tzv. "únavy", kdy se prahová hodnota zvyšuje postupně. Dojde tedy např. k tomu, že ptáci si stále méně všímají vycpaniny sovy, až na ni přestanou reagovat úplně. Změna prahové hodnoty však nenastává u podnětů, které souvisí s ochranou či obranou před nepřítelem. Další kategorií je chování apetenční a konečné. Kdy chování apetenční neboli vyhledávací, je formou vytváření situace vhodné pro chování konečné. Je ovlivněno zkušeností, učením a souvisí s aktivitou jedince a s jeho projevy. Konečným chováním jsou označeny projevy stabilní, málo ovlivnitelné

10

prostředím a druhově specifické. Tyto projevy mají velký význam pro vnitrodruhovou komunikaci (HROUZ a kol. 2000).

2.1.2 Sociální chování

Každý živočich žije v určitých vztazích k živým i neživým složkám prostředí a je tedy nucen reagovat na jedince téhož

druhu.

Podle

charakteru

těchto

vnitrodruhových

vztahů

rozlišujeme různé typy společenského uspořádání. V uzavřených sociálních jednotkách musí existovat nějaký mechanismus, který takové uspořádání většího počtu jedinců stabilizuje. Příslušníci skupiny pak zaujímají v jejím rámci určité společenské postavení (ANDĚROVÁ 1995). Život zvířat ve skupinách má řadu výhod. Je to např. ochrana před nepřítelem, kde se uplatňuje vzájemné varování nebo seskupování stáda nebo hejna, přičemž vzniká tzv. konfuzní efekt, který působí velmi účinně na dravce. Ten není v takovém případě schopen soustředit se na jedince a často propadá panice. Dále společné získávání potravy, známé například u lvů či vlků, stimulace při rozmnožování a synchronizace líhnutí, budování složitých staveb nebo dělba práce ve skupině. Funkčnost

sociální

organizace

je

umožněna

díky

řadě

projevů, které jsou zahrnuty pod pojmem sociální chování.( HROUZ a kol. 2000) Agonistické chování Patří k vrozeným typům projevů, které se objevují téměř ve všech funkčních okruzích. Zahrnuje jak chování agresivní neboli útočné, tak i chování usmiřovací, které je jako odpověď na agresi jeho nedílnou součástí. Agonistické chování za-

11

jišťuje druhu

udržení

tak,aby

dostatečné

nedocházelo

vzdálenosti k

rychlému

mezi

jedinci

vyčerpání

téhož

potravních

zdrojů a tlumí počet vnitrodruhových potyček. Zahrnuje několik

základních

okruhů,

kterými

jsou

imponování,

hrozba,

vlastní potyčky a usmiřovací projevy ( ANDĚROVÁ 1995). HROUZ a kol. (2000) hovoří o imponování jako o činnosti sloužící k zastrašení soka nebo lákání samice. Toto chování vyjadřuje nejnižší míru agresivity a projevuje se držením těla, pohyby a zvukovými projevy. Na rozdíl od hrozby však nepředvádí jedinec své zbraně, jako jsou zuby, rohy apod. Při imponujícím postoji je zvíře vypjaté, se zdviženou hlavou a často využívá terénních vyvýšenin, takže se maximálně uplatní jeho velikost a zbarvení. Hrozba je jedním z nejčastějších projevů vnitrodruhové agresivity. Hrozící chování plní funkci

brzdícího mechanis-

mu, který brání příliš častým soubojům a potyčkám mezi jedinci téhož druhu a pomáhá udržet hodnostní pořádek ve skupině. Většinou se jedná o soubor pohybů a postojů,kdy živočich předvádí zbraně, které by použil při útoku, snaží se budit dojem co největší tělesné velikosti a pokouší se využít momentu překvapení náhlým pohybem. U savců se v rámci hrozby setkáváme také s obličejovou mimikou (ANDĚROVÁ 1995). Hrozící chování může být spojeno se strachem a projevit se i útěkem hrozícího jedince. V takovém případě hovoříme o hrozbě defenzivní. Hrozbou ofenzivní pak nazýváme chování, které může být zakončeno útokem. Charakteristickým znakem vlastních vnitrodruhových potyček je jejich ritualizovaná podoba. Dle HROUZE a kol. (2000) se toto ritualizované chování vyvinulo z hrozby a imponování jako mechanismus, který má zabránit likvidaci slabšího jedince. Jsou to projevy řízené určitými dědičnými pravidly a sokové při nich téměř nepoužívají své zbraně. Jde vlastně o jakýsi náhradní způsob boje, kdy zahnáním slabšího protivníka

12

se vítěz zbavuje potravního konkurenta a zároveň je tak zabezpečeno předání genetické informace potomkům od silnějšího a životaschopnějšího jedince (ANDĚROVÁ 1995). Vážné souboje a usmrcování se v přírodě vyskytují například u šelem, kdy lev, co by nový vůdce smečky zabije lvíčata, samice ukončí laktaci a znovu se říjí. Usmiřovací chování je součástí všech agonostických projevů, jejichž motivací je agresivita. Účelem tohoto chování je uklidnit partnera, utlumit jeho útočnou motivaci nebo ji převést v motivaci sexuální či rodičovskou. Proto jedinec jehož útočná motivace odezněla, zaujme podřízený postoj nebo předvádí chování, jímž napodobuje chování při námluvách nebo chování mláděte. Bez usmiřovacích rituálů by hrozící ceremoniály končily vždy přímým střetnutím a boj by pak vedl k úplnému vyčerpání nebo usmrcení slabšího jedince. Hierarchické chování Umožňuje udržet uzavřenou skupinu. Postavení jedinců v této skupině však není stálé. Je to dynamický proces, který je ovlivňován řadou faktorů daných morfologií zvířete, jako je síla, obratnost, zkušenost, odvaha aj. Dominantní jedinci brání skupinu před nepřítelem a ochraňují slabší zvířata ve skupině. Jejich privilegiem je pak přednostní získávání nejlepší potravy, zaujímání nejlepších míst k odpočinku, přednost při kopulaci (HROUZ 2000). Konfliktní chování Podle ANDĚROVÉ (2000) dochází k tomuto tipu chování v případě, kdy dojde ke střetu dvou stejně silných motivací. Na základě těchto motivačních informací může dojí k ambivalentnímu,

přeorientovanému

kol. 2000).

nebo

přeskokovému

chování

(HROUZ

a

13

2.1.3 Sexuální chování

Tato skupina chování označuje takové projevy, jejichž funkcí je zajistit setkání sexuálních partnerů i vlastní průběh oplození (ANDĚROVÁ 1995). Prvky sexuálního chování je možno rozdělit na ty, které předchází vlastní kopulaci, aktivity spojené s pářením a

na ty, které následují po něm.

Námluvy umožňují překonání vnitrodruhového agresivního vyladění a zajišťují u obou jedinců sexuální synchronizaci. Tyto projevy sexuálního chování musí být zároveň vždy takové, aby zabránily spáření jedinců různých druhů. Vlastní kopulace je časově rozmanitá. Také pozice pro páření jsou rozdílné, většinou však převažuje pozice zadní. U samců se po spáření projevuje tzv. postkopulační chování. Tato tzv. refrakterní doba má různě dlouhé trvání a samec nejeví v jejím průběhu o říjnou samici žádný zájem. Tato forma chování má zabránit agresivitě nebo snaze o útěk (HROUZ a kol. 2000).

2.1.4 Denní aktivity

Spánek je základní formou odpočinku a je možné rozdělit jej do dvou fází, pomalé (telencefalitické) a aktivní (rombencefalitické). Aktivní nebo také paradoxní spánek se vyznačuje rychlým pohybem očí a je spojen se sny. Na délku spánku má vliv věk, starší zvířata spí kratší dobu a způsob života zvířete, např. lovená zvířata spí v krátkých intervalech.

14

Ochranné chování je známé při zajišťování vody a potravy a často bývá spojeno se sociálními projevy ve skupině. Komfortní chování je, dle HROUZE a kol. (2000),

formou

péče o srst nebo peří a zevnějšek vůbec. Je to skupina projevů, do které řadíme čištění těla, škrabání, otřepávání, zívání a protahování. Což jsou činnosti, které mají primární funkci pro přežití živočicha (VESELOVSKÝ 2005). Tyto projevy jsou nezbytné pro dosažení pohody jedince i celé skupiny. Např. protahováním, následujícím z pravidla po odpočinku, je docíleno lepšího prokrvení těla. Z uvedeného vyplývá, že pomocí komfortního chování udržují živočichové povrch svého těla v čistotě a tím podporují jeho schopnost odolávat nepříznivým vlivům prostředí. Projevy komfortního chování můžeme rozdělit do tří kategorií: - čištění pomocí zubů, prstů a drápů, - vodní, bahenní, prachové koupele a slunění, -

udržování

povrchu

těla

prostřednictvím

jiného

je

dince. Poslední typ komfortního chování má velký sociální význam. Podle ANDĚROVÉ (1995) se uplatňuje zejména jako jeden ze způsobů vnitrodruhové komunikace. Dále při upevňování sociální hierarchie, bývá součástí námluv a uplatňuje se samozřejmě také v oblasti péče o potomstvo. S výjimkou posledního příkladu vždy platí, že jedinec fyzicky či sociálně slabší poskytuje péči jedinci dominantnímu. Reakcí na snížení teploty je shlukování. Setkáváme se s ním nejen u živočichů divoce žijících, ale i u mláďat domácích druhů zvířat.

15

Příjem potravy, pití a vyměšování jsou aktivity se značnými rozdíly mezi jednotlivými druhy i kategoriemi zvířat. Velmi významně se zde projevují vlivy prostředí.(HROUZ 2000).

2.1.5 Péče o potomstvo

Díky této formě chování se zvyšuje šance potomstva na přežití a tím pádem i šance na zachování vlastního druhu (HROUZ a kol. 2000). Rodiče pečují o své potomky prostřednictvím tzv. rodičovských výdajů. Mezi tyto výdaje řadíme stavbu hnízda nebo úkrytu, krmení a zahřívání mláďat, starost o jejich hygienické potřeby a zajištění bezpečnosti před nepřáteli. Tyto náklady mohou být i na úkor schopnosti rodiče, investovat energii do dalšího potomstva. Zejména u jedinců, kteří se začnou rozmnožovat příliš brzy. Každý živočich má totiž jen omezené zdroje

energie

a

času

na

růst

a

sebezáchovu

(VESELOVSKÝ

2005). Dle ANDĚROVÉ (1995) se péče o potomstvo dělí do dvou základních strategií. R - strategie spočívá v produkci velkého množství vajíček, o která se rodiče dále nestarají. Je to evolučně starší a jednodušší typ péče o potomstvo, který spočívá pouze ve vyhledání vhodného stanoviště pro nakladení vajíček. Vyskytuje se u bezobratlých, ryb, obojživelníků a plazů. K- strategie je založena na produkci malého množství potomků, o které rodiče pečují různě dlouhou dobu. V podstatě lze říci, že jde o strategii stejně účinnou, ale narozdíl od výše uvedené R - strategie mnohem energeticky náročnější. Setkáváme se s ní u ptáků a savců.

16

2.1.6 Biokomunikace

Dle Veselovského (2005) dochází při biokomunikaci k přijímaní a odesílání zpráv neboli signálů, což připravuje oba partnery na nastalou situaci. Může se jednat o manipulaci jedním či druhým partnerem nebo výzvu k vzájemné spolupráci. Sdělení těchto informací lze vlastně označit za jakýsi rozhovor, protože role vysílajícího a přijímajícího jedince se pravidelně mění. Systém, který tuto komunikaci zajišťuje, se nazývá signální struktura. Může jít o postoj, načepýření, pohyb, hlasový projev apod. Na základě signálních struktur dělíme komunikační systémy na pachovou, hmatovou, zvukovou a zrakovou komunikaci (HROUZ a kol. 2000).

2.1.7 Abnormální chování

Typickým příkladem tohoto typu chování jsou stereotypy neboli stereotypní chování. Jsou to naučené způsoby chování, neustále se opakující bez zjevného účelu či funkce. DURUTYA (2005) hodnotí tyto poruchy chování jako pokusy organismu fyziologicky a emocionálně se přizpůsobit zátěžové či jinak obtížné situaci. Porucha chování se postupně fixuje a ritualizuje až se nakonec objevuje nezávisle na původních stimulujících činitelích. WEBSTER (1999) definuje stereotypní chování jako dlouhotrvající obsesivní řetězce zdánlivě bezúčelné aktivity. Jak

17

dále uvádí, vyvíjí se tento typ chování u zvířat dlouhodobě žijících v jednotvárném prostředí. Tedy v takovém prostředí, ve kterém nemají příležitost přispět konstruktivně ke kvalitě vlastní existence. Stereotypní chování je podle WEBSTERA (1999) možné rozdělit do dvou skupin: Pohybové stereotypie, které považuje za aversní důsledky izolace a uvěznění v jednotvárném prostředí. Často vrcholí ve chvíli, kdy zvíře očekává potravu, tedy v čase nejvyšší duševní aktivace. Přitom jsou však primárně svázány s uvězněním zvířete v nevyhovujícím prostředí. Mezi projevy pohybové stereotypie řadíme např. kolébání koní a ledních medvědů, přecházení u šelem a kývání tělem projevující se u primátů včetně člověka. Stereotypie orální jsou pak podle tohoto autora spojeny s přijímáním potravy jako pozitivním zdrojem požitku. Mohou být tedy způsobem jak zmírnit strádání spojené s nedostatkem uspokojení při přijímání potravy či snahou prodloužit omezený požitek z její rychlé konzumace. Patří sem hryzání trubek klecí nebo kotců u prasat a skotu, okusování dřeva a polykání vzduchu, vyskytující se zejména u koní a cucání palce u primátů včetně člověka.

2.2 ŽIVOTNÍ PROJEVY KONÍ

2.2.1 Sociální chování koní

18

Podle HROUZE a kol. (2000) je možné hovořit u koní o dvou fázích společenské organizace. Původnější formou soužití je skupina tvořená dominantním hřebcem a volným nestabilním společenstvem klisen a mladých hřebců, obývající určité teritorium. U druhé formy se pak setkáváme se stabilnějšími rodinnými svazky hřebce s jednou nebo více klisnami a jejich potomky. Tyto skupiny neobývají trvale jedno teritorium, ale stěhují se podle potřeby. V rodinných skupinách je přísně dodržováno hierarchické uspořádání, na jehož vrcholu stojí hřebec,

pod ním nejzkuše-

nější klisna v produkčním období a za ní ostatní klisny a mláďata. Mládě obyčejně přebírá postavení své matky. Výše postavení zvířete v hierarchické pyramidě závisí na jeho věku, velikosti a hmotnosti. Vytvořený hierarchický pořádek ve skupině se již nemění. Při náhodných konfliktech proto stačí, aby dominantní zvíře uplatnilo mimické výhružky. Mezi prvky sociálního chování koní je možné zařadit: Pospolitost Koně stojí klidně nebo se pasou v těsné blízkosti. Na pastvě udržují stejný směr pasení a jsou-li v klidu, zaujímají antiparalelní nebo paralelní postoj. Přenášení nálad ve stádě K vyvolání takovéto změny chování ve stádě stačí impuls poskytnutý změnou chování jednoho či několika málo jedinců. Projevuje se zejména při hromadných útěcích, ale i v oblasti komfortního chování nebo odpočinkových a akustických projevech (DURUTTYA 2005). Vzájemná hygiena Koně stojí v antiparalelním postoji a vzájemně se otírají a okusují. Mohou si také řezáky žvýkat srst a kůži. Při

19

těchto projevech komfortního chování se většinou soustřeďují na stejné tělesné partie.

Souboj Je to vlastně soubor jednotlivých akcí, mezi které patří přiblížení, kousání, kousání a točení dokola, pronásledování, vzpínání, hrbení, vyhýbání a unikání. Účastnící této hry si během ní vyměňují úlohy a věnují se jednotlivým výše uvedeným akcím v libovolném sledu. Agonistické chování Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.1.2, patří podle ANDĚROVÉ (1995) k vrozeným typům projevů, které se objevují téměř ve všech funkčních okruzích. Zahrnuje jak chování agresivní neboli útočné, tak i chování usmiřovací, které je jako odpověď na agresi jeho nedílnou součástí. DURUTTYA (2005) řadí mezi agresivní projevy koní vzájemné štípání, kousání, strkání a kopání. Dále rozděluje agresi koní na pět typů. Je to agrese nejnižší intenzity formou vzájemného strkání (7,7% případů), agrese v podobě hrozby kousnutí

(47,6%

případů),

agrese

formou

dokonalého

kousnutí

(26,9% případů), agrese formou hrozby kopnutí (9,7% případů) a konečně agrese formou realizovaného kopnutí (8,1% případů) Vyjádřením podlehnutí a podřazenosti je pak dle HROUZE a kol. (2000) soubor mimických znaků. Podřazený kůň má koutky stažené dozadu a pohybuje spodní čelistí nahoru a dolů. Jazyk je vyplazený ven až na okraj pysků nebo visí volně ven z tlamy. Uši jsou svěšené a zvíře působí celkově strnulým dojmem.

20

2.2.2 Sexuální chování koní

V malých rodinných skupinách s jedním hřebcem probíhají sexuální projevy klidně. Samec se v průběhu říje klisny pase v její blízkosti. Často vyhledává naso-nasální kontakt, imponuje jí klenutou šíjí a očichává její slabiny a genitálie (HROUZ a kol. 2000). Reprodukční připravenost klisny zjišťuje vomeronazálním orgánem. Je to druhotný čichový orgán na ústním patře, kterým kontroluje moč samice. Tento způsob pachového vnímání je doprovázen typickým postojem a mimikou. U koní spočívá tato mimika neboli flémování v pootevření tlamy s ohrnutým horním pyskem (VESELOVSKÝ 2005). Pohlavní akt je složitý refkexní děj, který je tvořen souborem podmíněných a nepodmíněných reflexů. U samců jej lze rozdělit do několika fází: -reflex vyhledávání samic, -předehra k páření a erekce, -reflex pojímací, -páření, -ejakulace. Říje klisen se opakuje v 3 až 4 týdenních intervalech a trvá 5 až 8 dní, přičemž na jejím počátku se projevuje velká ochota k páření, na konci pak velmi aktivní obrana. Na projevy říje má velký vliv světlo a přítomnost samce, menší pak teplota. Projevuje se zduřením pochvy a vulvy, dále pak výto-

21

kem hlenu a

prokrvením poševní sliznice. Samice chodí roz-

kročená, blýská, často močí a tře se o jiné koně.

2.2.3 Mateřské chování klisen

K porodu dochází nejčastěji v noci, mezi 20. a 1. Hodinou. Klisna rodí vleže na boku a samotný porod trvá několik minut (HROUZ a kol. 2000). Jak uvádí ANDĚROVÁ (1995), patří klisny mezi tzv. aktivní typ samic. To znamená, že hříbě po porodu

pečlivě

olíže

a

odstraní

zbytky

plodových

obalů,

které někdy sežere. Hříbě se rodí osrstěné, s otevřenýma očima a velmi záhy je schopno samostatného pohybu. Díky tomu je řadíme mezi mláďata prekocálního typu. V období bezprostředně po narození neprojevuje hříbě smysl pro hierarchické uspořádání skupiny, uvedené v kapitole 2.2.1. Matka proto na hříbě v prvních týdnech po narození bedlivě dohlíží. S narůstající pohybovou aktivitou je již hříbě schopno obrany útěkem a tento dohled se mění.

2.2.4 Denní aktivity koní

Klidový postoj Je odpočinkovým projevem typickým zejména pro dospělá hříbata. Kůň v takovémto případě stojí nehnutě, s hlavou a šíjí v rovině zádě. Typickými znaky klidového postoje jsou přimhouřená oční víčka, uši sklopené do stran a pokleslý spodní pysk. Jedna pánevní končetina je z pravidla pokrčená a

22

opírá se o podklad pouze hranou kopyta. Po určité době dochází ke střídání zatížení končetin (DURUTTYA 2005).

Spánek Má ochranou funkci a je potřebný k obnově sil organismu. Kůň spí i ve stoje, což je umožněno šlašitou stavbou končetin. Hříbata odpočívají většinou v poloze na boku s volně položenou hlavou. Naproti tomu dospělý kůň leží v poloze polovztyčené s přitaženými hrudními končetinami. Komfortní chování Nejčastějšími projevy komfortního chování koní je třas pokožky, kterým se zbavují hmyzu a drobných cizích předmětů. Starou srst, lupy a nečistoty odstraňuje kůň škrabáním. K tomu mu slouží stromy, ohrady nebo stěny. S velkou oblibou se koně válejí v prachu a písku. Zabraňují tak slepování srsti a ztrátě její izolační schopnosti (HROUZ a kol. 2000). Příjem krmiva Řadíme sem pastvu, kde se koně pasou při pomalé chůzi. Na rozdíl např. od skotu žvýkají koně velmi dlouho, a proto jen zřídka dochází ke spolknutí cizího předmětu. Rychlost spásání závisí také na kvalitě porostu. Mezi potravní projevy koní řadíme také paběrkování, což je konzumace sena nebo slámy po jednotlivých stéblech nebo chomáčích. Dle DURUTTYA (2005) je paběrkování zařazeno do skupiny potravního chování, protože ve většině případů je takto přijímané krmivo zvířaty konzumováno a pouze v zanedbatelné míře slouží ke hrám ve smyslu stereotypií. Součástí potravních projevů domestikovaných koní je přijímání jadrných krmiv. Dobu trvání jejich příjmu ovlivňuje zejména jejich množství v krmné dávce, úprava před zkrmováním (mletí,

drcení,

mačkání,

vlhčení),

druhová

specifičnost

a

23

frekvence předkládání tohoto krmiva. Jako další faktor ovlivňující délku přijímání jadrného krmiva je možné zmínit věk koní, jimž je toto krmivo předkládáno.

Pití Při něm jsou koně známí svojí vybíravostí a vyžadováním čisté vody. Znečištěnou vodu pak přijímají pouze v nouzi. Pití vody je odlišné od sání mléka, a proto se hříbata musí nejprve naučit pít, což jim může trvat i několik dní. Potřeba vody je závislá na individualitě jedince, druhu krmiva

a

způsobu

krmení.

Důležitými

faktory

ovlivňujícími

příjem vody jsou také klimatické podmínky, chovné využití zvířete, jeho věk a zdravotní stav (DURUTTYA 2005). Kálení a močení Koně kálí 5 - 10 krát denně. Při nervozitě a strachu to může být i častěji. Močí 5 - 8 krát denně a za den tak vyloučí 3 - 8 litrů tekutiny. Divoce žijící koně kálí a močí na jedno místo a vzniká tak hnojiště zaujímající plochu několika čtverečních metrů, hluboké až 0,5 m. O defekaci na jedno místo se snaží i zvířata ve stáji, mají-li k tomu dostatečný prostor. Pohyb Pohyb koní ve volnosti je zpravidla součástí potravního projevu v podobě spásání travního porostu. Dalším uplatněním je také schopnost vyhledávání zdroje potravy a pitné vody. Velmi důležitou funkcí pohybu je také útěk před nepřítelem, což je jediný obraný prostředek před predátory a tedy životní nutnost všech volně žijících kopytníků (DURUTTYA 2005).

24

HROUZ a kol. (2000) rozděluje pohyby koní na pohyby na místě, kam řadí lehání, ležení, vstávání, vzpínání, vyhazování a kopání. Pohyby v prostoru neboli lokomoci pak rozlišuje na chody základní, což je krok, klus a cval a chody získané, vypracované systematickým výcvikem, např. přeskoky a překroky.

2.2.5 Abnormální chování koní

Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.1.7, je typickým příkladem tohoto typu chování tzv. chování stereotypní. Jsou to naučené způsoby chování, neustále se opakující bez zjevného účelu či funkce. Dle WEBSTERA (1999) se u koní setkáváme jak s orálními, tak i pohybovými stereotypy. Nejčastější formou orální stereotypie je polykání vzduchu, tzv. krkání. Při této aktivitě se kůň zapírá zuby o nějaký pevný předmět a nasává vzduch do hrtanové dutiny, přičemž část tohoto vzduchu kůň vyráží s říhavý zvukem a část polyká. Poměrně častou orální stereotypií u koní je také okusování dřeva nebo jiných částí vybavení stáje, což vede, mimo jiné, k přílišnému opotřebení řezáků. Mezi pohybové stereotypy řadíme např. tkalcování, při kterém kůň přenáší váhu z jedné přední nohy na druhou a při tom kýve hlavou a krkem ze strany na stranu (BIRDOVÁ 2004). Podle WEBSTERA (1999) vede u koní toto chování obvykle ke ztrátě tělesné kondice. To je z části způsobeno hyperaktivitou a z části sníženou konzumací potravy, protože čím více se kůň kolébá, tím méně žere. Jak uvádí BIRDOVÁ (2004), patří do této skupiny projevů také chození po kruhu v boxe a kopání.

25

Všechny uvedené projevy chování mají s největší pravděpodobností sloužit k uvolnění přebytečné energie nebo upoutat pozornost.

2.3 TECHNOLOGIE CHOVU A USTÁJENÍ

Během domestikačního procesu měnil člověk postupně přirozené prostředí koně. To bylo vytvářeno po miliony let v souladu s vývojem koní a možností volně se pohybovat. Prostřednictvím zděděných instinktů vyhledávali koně nejvhodnější prostředí, v němž nalézali dostatek potravy a ochranu před atmosférickými vlivy i před nepřáteli. K utváření životní pohody, těchto typicky stádových zvířat, dopomáhalo také sdružování do přirozených skupin. Doba, po kterou jsou koně ustájeni, je pouhým zlomkem doby, kdy probíhal jejich vývoj v přírodních podmínkách, a proto je nutné, aby systémy ustájení těchto zvířat byly v co nejmenším rozporu s těmito přirozenými podmínkami. Z tohoto důvodu je při chovu sportovních, jezdeckých, pracovních a plemenných koní, klisen, a hříbat, nutné dodržovat zásady welfare, spojené s přirozenými nároky koní a odstraňovat nedostatky negativně ovlivňující zdraví koní, jejich výkonnost, délku využití apod. (NAVRÁTIL 1999).

2.3.1 Volné ustájení

Tento způsob je nejvhodnější a nejpřirozenější pro koně, avšak nejnáročnější na velikost místa a zastavěný prostor.

26

Využívá se především pro hřebné klisny, klisny s hříbaty a odchov hříbat od odstavu až do doby, kdy jsou zařazena do výcviku. Každá z kategorií koní, ustájených tímto způsobem, má jinou potřebu užitkové plochy podlahy. Pro klisny je to plocha minimálně 7,3 m2 / ks a klisny se sajícími hříbaty 12 16 m2. Při ustájení hříbat je pro dvě hříbata nutná plocha 6 - 10 m2, pro skupinu do pěti hříbat 4 - 8 m2 / ks a na každé další hříbě přidáváme 3,5 - 7 m2. Při maximální velikosti skupiny 10 - 15 hříbat (NAVRÁTIL 1999). Dle BIRDOVÉ (2004) by neměla skupina volně ustájených koní čítat více než deset jedinců. Zvířata ustájená tímto způsobem by spolu měla vycházet pokud možno přátelsky. V opačném případě může dojít k velice intenzivním projevům agresivního chování, protože koně jsou vůči sobě v omezeném prostoru daleko agresivnější než např. skot. U tohoto typu ustájení se používá nejčastěji tzv. hluboká podestýlka. Vyměňuje se jeden krát za čtvrt roku a odklízení hnoje z ustájovacích prostor probíhá většinou mechanizovaně vyhrnováním nebo pomocí nakladače. Podlaha je zde nejčastěji řešená jako betonová se sklonem 1-2cm/m. Nejvhodnějším materiálem jsou však dle DRAŽANA (2006) špalíky z modřínového nebo dubového dřeva. Vhodným materiálem jsou také matrace z gumového recyklátu, litý bodit a boxit nebo desky z umělých hmot. U těchto materiálů je ale nutné přihlédnout k atestaci zdravotní nezávadnosti. Mohou totiž obsahovat PCB, který není normami EU pro živočišnou výrobu povolen. Naproti tomu jsou podlahy z dusané cihlářské hlíny smíšené s pískem a řezankou dnes již překonány a z pohledu zooveterinárního a hygienického brány jako nevyhovující.

27

Žlaby jsou zabudovány podél dlouhých stěn a objemná a suchá píce se klade na podestýlku uprostřed řady stáje (PLOCROVÁ 2006). Do zdi u koryt je vhodné zabudovat kroužky, sloužící k uvazování koní při krmení. Volné stáje je vhodné budovat na vyvýšeném slunném místě,

vzdušné a bez průvanu. Minimální výška budovy je 3 - 3,5

m. Okna o minimálních rozměrech 1,2 x 0,9 m je vhodné umístit tak, aby sluneční paprsky neoslňovaly oči koní, tzn. pod strop, minimálně 1,8 - 2 m nad podlahu. Na volné stáje by měly navazovat pastviny, umožňující nejlépe celodenní pohyb zvířat.

2.3.2 Vazné ustájení

Je nejméně náročné na finanční náklady a zastavěný prostor. Dle DRAŽANA (2006) umožňuje oproti boxové stáji zvýšit kapacitu až dvojnásobně a snížit potřebu steliva až o 2/3. Součastně je to však způsob ustájení

nejméně vhodný pro ko-

ně, protože omezuje jejich pohyb na minimum. Používá se pouze u tažných koní, popř. u sportovních koní při přechodném ustájení během závodů. Pro ostatních kategorie je nevhodné. Jak uvádí Stachová, je tento typ ustájení v dnešní době již přežitkem, který se používal zejména v minulosti, kdy koně pracovali mnoho hodin denně a do stáje se přišli pouze nakrmit a vyspat. Pro tento typ ustájení používáme řadová nebo jednotlivá stání. Jednotlivá stání jsou oddělována hrazením, které se skládá z bednění o výšce asi 1,4 m a mřížoví o výšce 0,4 0,9 m. GOTTHARDOVÁ (2006) doporučuje střídání těchto dřevěných stěn s pohyblivými přepážníky tak, aby vedle sebe stáli

28

koně oddělení přepážníkem a po stranách měly dřevěné stěny. Toto řešení usnadňuje otáčení koní na stání a nabízí možnost lepe pomoci zvířeti např. v případě, že leží u zdi všemi končetinami na stěně a nemůže se otočit.

K oddělení řadových

stání se nejčastěji používají závěsné pohyblivé přepážníky, upevněné ve výšce asi 0,8 - 1 m vpředu ke žlabu a vzadu závěsným zařízením ke sloupku. Pro vázání koní je nejvhodnější řemen s dřevěným závažím na konci, volně probíhající pevným, do zdi zabudovaným kruhem nebo upevněný na uvazovací kroužek, pohybující se na svislé železné tyči zabudované do zdi žlabu. Při tomto způsobu ustájení koní se z pravidla používá tzv. výměnná podestýlka. Denně se vyměňuje a jejími nevýhodami jsou pracnost a finanční a materiálová náročnost. Nezbytným doplňkem vazné stáje je močůvková stružka za stáním. Měla by být 150 - 250 mm široká a 30 - 50 mm hluboká, ve spádu 1 2 % ke vpusti stájové kanalizace. Vpustě bývají v rozmezí 6 m vždy

s

návazností

na

jímku

s

kapacitou

0,25 m3 / ks.

2.3.3 Boxové ustájení

Je to kompromis mezi volným a vazným ustájením. Používá se pro sportovní a plemenné koně a také pro klisny před a po ohřebení, které umisťujeme do tzv. porodních boxů. Stěny boxu by měly být vysoké 2,2 - 2,5 m, do výšky 1,4m bedněné

silnými,

nezávadným

nátěrem

natřenými

deskami

o

tloušťce 1,5 - 2 cm v kovovém rámu. Nad deskami je mřížoví z kulatých hladkých prutů o průměru 15 - 20 mm ve vzdálenosti asi 6 cm od sebe, aby při kopnutí nemohlo dojít k uvíznutí

29

končetiny kopytem. V novějších typech boxů nebývá již bednění plné, ale jsou v něm vyřezané podélné větrací otvory. Ty umožňují proudění čerstvého vzduch do sféry nad podestýlkou, ve které má kůň nejčastěji hlavu a tedy přijímá vzduch. Jako velmi praktické jsou označovány celokovové boxy s pozinkovaným mřížovým z hranolů, sahajícím až do úrovně podestýlky. Hlavními výhodami takto řešeného ustájení je lepší prosvětlení a provzdušnění ustájovacích prostor, snadnější kontakt mezi zvířaty a v neposlední řadě také eliminace hlodavců ve stáji. Součastně se zlepšením osvětlení boxů je vlastně narušováno jejich přirozené prostředí. Dveře boxů jsou výškově stejně členěny jako stěny a jsou zasouvací nebo ven otevíratelné, tak aby nepřekážely při vedení koně. Minimální šířka dveří je 1,20 m. V mřížoví bývají doplňovány otevíracím oknem, které umožňuje koni lepší kontakt s okolním prostředím (DRAŽAN 2006). Rozměry boxu jsou do jisté míry závislé na plemeni a velikosti koně. Jak uvádí výše zmíněný autor, lze jako jednoduchou pomůcku pro určení správné rozlohy boxu použít jednoduchý vzorec. Podle něj spočítáme odpovídající plochu boxu jako dvojnásobek kohoutkové výšky koně umocněný na druhou. Navrátil uvádí, že šířka boxu by měla být minimálně 3 - 4 m, délka 3 - 4 m a plocha 9 - 16 m2. Přičemž rozměr boxu 3x3 m je vhodný pouze pro menší plemena. Pro plemenné koně a klisny s hříbaty je pak nutno počítat s rozměry o 1/2 vyššími. Tyto boxy by neměly mít rozlohu menší než 4x4 m. Porodní box má obdélníkový půdorys o délce 4 - 5 m, šířce 5 - 4 m a ploše 20 m2. Jeho podlaha a stěny musí být snadno dezinfikovatelné, k

čemuž postačí horká voda nebo

pára. Jednou z možností boxového ustájení jsou venkovní boxy. Jedná se o u výrobce již zkompletované zateplené jedno či

30

dvojboxy s dělenými dveřmi a převisem střechy v čelní stěně. Tyto boxy je možné stavebnicově sesazovat do řady, do L nebo U tvaru. Výhodou tohoto typu ustájení je otužování koní a tím zlepšování jejich celkového zdravotního stavu. Dále pak nižší finanční náklady a rychlost výstavby oproti klasickým stájím. Jako nevýhody lze uvést větší pracnost při ošetřování koní, nemožnost použití mechanizace, horší pracovní podmínky pro personál a větší izolaci koní. Stejně jako při vazném způsobu ustájení, používá se i zde výměnná podestýlka. Při dostatečném podestýlání se moč vsakuje do podestýlky a odpadá tak potřeba stájové kanalizace a jímky.

2.3.4 Podestýlání stájí

Správně zvolená podestýlka má pro životní pohodu ustájených zvířat hned několik funkcí. Umožňuje pohodlné ležení a stání, poskytuje izolaci, saje vlhkost výkalů, pohlcuje pachy a je-li ze slámy, je dalším významným zdrojem vlákniny. Díky svojí dostupnosti a poměrně nízké ceně je u nás pro podestýlání koní, stejně jako jiných hospodářských zvířat, používaná sláma. Za nejvhodnější je považována sláma z ozimého žita nebo pšenice. Tato sláma lépe váže výkaly a vstřebává čpavek. Nesmí se však podestýlat v čerstvém stavu, protože může způsobit zažívací potíže. Sláma Přesto, že je sláma nejvíce využívanou podestýlkou, má řadu nevýhod. Je poměrně málo savá a díky tomu vdechují koně spolu se stájovým vzduchem i amoniak uvolňovaný z moče. Sláma

31

také poměrně hodně práší, na což mohou negativně reagovat zejména koně s dýchacími potížemi. U koní s takovýmto typem onemocnění je proto doporučováno používat slámu lněnou, která není tolik prašná. Je však méně dostupná a cenově poměrně náročná. Hobliny Pro svoje dobré vlastnosti, z nichž nejvýznamnější je lepší savost způsobená vysokým stupněm vysušení a menším rozměrem

částic,

nízký

podíl

prachových

částic

a

redukované

množství vyprodukovaného hnoje, jsou stále rozšířenějším typem podestýlky. Mnohé chovy využívají hobliny odkoupené z pily, které se většinou skladují volně ložené pod plachtami. Jejich nevýhodou může být výskyt větších kusů dřeva a cizích předmětů, které mohou způsobit poranění koně. Další možností jsou hobliny dodávané specializovanými firmami v plastových balících. Tyto hobliny určené přímo pro podestýlání neobsahují žádné cizí předměty a bývají odprášené,

což

znamená

velice

vhodné

pro

podestýlání

koní

s

dýchacími potížemi. Pelety Lisují se z měkkého dřeva a oproti běžným hoblinám mají efektivnější sací účinek, což je způsobeno velkým povrchem kapilár. přitom

Pelety

se

bezprašné.

pod Moč

kopyty pak

koní

vytváří

drolí, s

ale

tímto

zůstávají

rozdroleným

materiálem hrudky, které se snadno odstraňují. Výhodou je také mnohem rychlejší rozklad hnoje, než v případě podestýlání slámou nebo hoblinami (MOTYGINOVÁ a kol. 2006). Gumová podlaha bez podestýlky Tato varianta je velice výhodná z finačního hlediska a nejméně náročná na práci. Používá se buď úplně bez podestýlky nebo jen s tenkou vrstvou savého materiálu pro absorpci moči.

32

Vzniká tak jen minimální množství hnoje, který se lehce odklidí. Nevýhodou však je, že při močení stříká moč koním na

končetiny, což do jisté míry snižuje jejich životní pohodu (BIRDOVÁ 2004).

2.3.5 Vybavení pro krmení a napájení koní

Toto vybavení je nezbytnou součástí jakékoli technologie ustájení koní. Podle DRAŽANA (2006) jsou pro krmení koní jadrným krmivem nejvhodnější kameninové žlaby ve tvaru mušle, s hranou zahnutou dovnitř, což má zabránit vyhazování krmiva. Jako optimální rozměry uvádí hloubku 0,4 a šířku 0,4 m. Žlab má být upevněn ve výšce loketního kloubu koně, což je 0,65 - 0,90m u vyšších koní až 1m. Vnitřek žlabu by měl být minimálně 50cm od stěny. V opačném případě může kůň při přijímání krmiva narážet do stěny boxu a poranit se (BIRDOVÁ 2004). Do stájí s volným způsobem ustájení, jak již bylo výše uvedeno, se instalují žlaby k obvodným stěnám. Jejich délka se pak odvíjí od počtu a stáří ustájených zvířat. Na jedno ustájené hříbě počítá DRAŽAN (2006) minimálně 0,6 m, na ročka 0,7 a na dospělého koně 0,8 m. Karamické žlaby lze také nahradit podobnými výrobky z plastu. Objemové krmivo je nejlépe podávat na čistou podestýlku, ve volné stáji pak doprostřed na krmný stůl. Vytváříme tak koni nejpřirozenější podmínky pro přijímaní tohoto krmiva. Při konzumaci sena s hlavou skloněnou k zemi dochází k přirozenému vývinu a posilování hřbetního svalstva a vývinu páte-

33

ře. Tento postoj také podporuje odtékání hlenu z dýchací soustavy a neomezuje činnost slinných žláz. Dle BIRDOVÉ (2004) je přirozenou potřebou koně vidět při konzumaci krmiva kolem sebe. Doporučuje proto umístit seno do krmné sítě a tu pak zavěšovat ve výšce nozder koně ke dveřím boxu nebo mřížím oddělujícím postranní stěny. DRAŽAN (2006) ale spatřuje nevýhodu tohoto způsobu podávání objemného krmiva v

potlačení přirozené selektivní vlastnosti koní

při výběru a upřednostňování příjmu některých rostlin. Nejrozšířenějším způsobem napájení jsou dnes automatické miskové napáječky. Každá napáječka je vybavená samostatným kohoutem a přívodem vody z akumulační nádržky, což zajišťuje teplotu odražené vody 8 - 12 C. Umisťují se asi do výšky 1,2 - 1,5m nad podlahu, do nejteplejšího místa. BIRDOVÁ (2004) vidí nevýhodu těchto napáječek v tom, že neumožňují kontrolovat, kolik vody kůň vypil a může tak dojít k přehlédnutí časných příznaků onemocnění. Jako vhodnější variantu pro napájení koní uvádí tato autorka kbelíky. Na rozdíl od automatických napáječek z nich mohou koně pít plnými doušky a můžeme také přesně sledovat, kolik vody ubylo. Důležité je však kbelík s vodou dobře upevnit, aby se zabránilo jeho převrhnutí. Dále je nutné minimálně jednou za dva dny vodu vyměnit.

2.3.6 Výběh

Je nezbytný pro zdárný odchov hříbat i chov koní. Dává koním možnost volně se pohybovat a tak do jisté míry relaxovat a uvolnit se. Koně bez možnosti volného pohybu ve výběhu jsou mnohem více vystaveni stresujícím faktorům, které přináší život v zajetí. Jsou také mnohem náchylnější k různým cho-

34

robám, celkově nervóznější, lekavější a mnohem častěji jeví známky stereotypního chování (Rambousková 2006).

Ohrazení výběhu V dnešní době používáme několik způsobů oplocení. Mezi ty nejčastěji používané patří dřevěné a kovové ohrady, elektrické ohradníky

nebo různé kombinace těchto variant. Důle-

žité ale je, aby na oplocení nebyly dráty, do kterých by se zvířata mohla zaplést nebo slabé či zlomené sloupky, které skýtají nebezpečí poranění či úniku zvířat. Naprosto nevhodným materiálem pro ohrazení výběhu je ostnatý drát, který může způsobit tržná a jiná poranění (BIRDOVÁ 2004). Podle NAVRÁTILA (1999) je stejně tak nevyhovující drát používaný při pastvě skotu, který koně mohou špatně rozeznat. Nejčastěji používanou variantou jsou dřevěné ohrady. Životnost ohrad je 5 - 8 let a je možné ji zvýšit konzervací dřeva nezávadným činidlem. Sloupky o délce 1,8 - 2m, z tvrdého trvanlivého dřeva jakým je např. dub nebo akát, je vhodné zapustit do hloubky asi 0,6m ve vzdálenosti 3,5 - 4m od sebe. Vodorovná břevna jsou umístěna ve výšce asi 1,1m v případě jednořadého oplocení, u dvouřadého oplocení je první řada v 0,7m a druhá v 1,3 - 1,4m (NAVRÁTIL 1999). Vhodným opatřením může být umístění prostřední, třetí řady břeven. Ta pomáhá zamezit koním v prostrkování hlavy ohradou a lámání břeven. Trvanlivější, ale také finančně náročnější, než dřevěné ohrady jsou ohrady kovové. Rozměrové požadavky jsou stejné jako u předchozí varianty a také zde je nutný kvalitní a nezávadný nátěr (NAVRÁTIL 1999). Pro ohrazení prostoru tzv. elektrickými ohradníky se používají elektrické vodivé pásky o šířce 2 - 4cm. Páska s vo-

35

diči se upevňuje na stojky z umělé hmoty nebo dřevěné sloupky se speciálním izolátorem pro její průchod. Zdroje impulsů jsou napájeny akumulátorem, solárním článkem nebo ze sítě 220 V. U nás nabízené zdroje impulsů je možné použít na 15 - 30 km ohrazené plochy. Méně obvyklou variantou je živý plot. Musí být dostatečně vysoký, hustý a nesmí obsahovat jedovaté stromy nebo keře. Jeho hlavní předností je, že oproti předchozím typům ohrazení poskytuje zvířatům ve výběhu ochranu před nepříznivým počasím. Potřebuje však zvýšenou péči a pravidelnou úpravu, aby zůstal v dobrém stavu a případně vzniklé otvory byly včas opraveny. Vhodnými rostlinami pro živý plot sloužící k tomuto účelu jsou např. buk nebo líska, protože koně nespásají jejich listy (BURÁŇOVÁ 2005). Přístřešek Dle BIRDOVÉ (2004) je nezbytnou součástí každého výběhu. Poskytuje zvířatům na pastvině ochranu před deštěm, větrem, ale i sluncem. Navíc dává koním jakousi možnost volby, kdy si mohou vybrat mezi pobytem venku a vevnitř, což přispívá ke zvýšení jejich životní pohody. Přístřešek je ze tří stran uzavřený, čtvrtá strana slouží jako vchod. Nejlepší variantou je nechat tuto vchodovou stěnu zcela otevřenou, což umožní koni uniknou před útoky ostatních (BURÁŇOVÁ 2005). Polohu přístřešku je vhodné přizpůsobit povětrnostním podmínkám a to tak, aby stál zadní stěnou proti větru. Střecha by měla být skloněna k zadní straně

přístřešku,

vchodu

a

což

přílišnému

(RAMBOUSKOVÁ 2006).

zabraňuje

rozbahnění

stékání prostoru

dešťové před

vody

ke

přístřeškem

36

3 CÍL PRÁCE Cílem práce bylo na základě analýzy chování koní v daném technologickém systému zhodnotit welfare zvířat a navrhnout vhodná opatření. V průběhu 24-hodinových cyklů byly zaznamenávány aktivity koní plemen český teplokrevník, norik a hafling. Pozorování bylo zaměřeno na tyto životní projevy koní: -

potravní chování,

-

pohybové projevy,

-

odpočinkové projevy,

-

ostatní projevy.

Sledovány

byly

odchylky

vazných stáních a v boxech.

v chování

koní

ustájených

na

37

4 METODIKA PRÁCE

4.1 CHARAKTERISTIKA PRACOVIŠTĚ

Pozorování

bylo

prováděno

ve

stájích,

které

náleží

jezdeckému oddílu Portos. Areál se nachází na okraji městské části Brno – Tuřany a v jeho prostorách je ustájeno 21 koní. Každému z nich je přidělen jeden člen oddílu, který se snaží zajistit pravidelný přiměřený pohyb koně a pečuje o jeho dobrý zdravotní stav.

Členové oddílu jsou převážně mladí lidé

se zájmem o péči a jízdu na koni. Jezdecký sport je zde provozován zejména formou rekreačního ježdění, ale pokročilejším jezdcům bývá umožněno složení zkoušek základního jezdeckého výcviku a následně i start v drezurních či parkurových soutěžích. Ranní krmení a kydání koní zajišťuje stájnice. Základ ustájovacích prostor tvoří objekt bývalého vepřína, pronajatý od přilehlého zemědělského družstva. V této dvoukřídlé budově se nachází sedm boxů o rozměrech 3x3m, místo pro vazné ustájení dvou koní o rozměrech 4,8x3,25m a prostor

pro

volné

ustájení

odstavených

hříbat

s

rozměry

7,16x4,28m. Mezi oběma křídly se nachází prostor pro uskladnění a přípravu dávek jadrného krmiva. V bezprostřední blízkosti této zděné stáje se nachází čtyři klasické dřevěné venkovní boxy o rozměrech 3,45x3,5m a jeden box zbudovaný ze staré bažantnice. Jeho přední stěna je téměř úplně otevřená a navazuje na něj menší výběh. Tento ustájovací prostor byl vytvořen na popud veterináře pro klisnu s dýchacími potížemi.

38

Součástí areálu je také travnatý výběh, ohraničený elektrickým ohradníkem o rozloze asi 800m2, menší výběh s kovovou ohradou o rozloze asi 100m2 a jízdárna.

4.2 STÁJOVÝ REŽIM

Většina koní je ustájena ve vnitřních nebo venkovních boxech. Vyjímku tvoří dvě chladnokrevné klisny plemene Norik, ustájené na vazném stání a odstavená hříbata ve volné stáji. Ve všech ustájovacích prostorách se podestýlá slámou, která je s výjimkou volné stáje pro hříbata denně vyvážena a obměňována. Ve volné stáji byl zaveden systém hluboké podestýlky s kompletní obměnou slámy 1x za měsíc. Ve stájích je pevně stanoven každodenní režim.

Koně

jsou krmeni v 7:00 hodin objemovým krmivem, což je v zimě seno a v letních měsících jetelina nebo kukuřice a v 7:30 jadrným krmivem. Přibližně v 9:00 hodin jsou rozmístěni do výběhů, kde zůstávají zhruba do 17:00 hodin. Délka pobytu koní ve výbězích záleží na ročním období, počasí a aktuálním zdravotním stavu zvířete. V průběhu dne jsou koně z výběhu střídavě odebíráni za účelem práce, která nebývá delší než 60 min. Náplň této práce je u různých plemen různá. Teplokrevníci určení a využívaní pro jezdecký sport trénují většinou na jízdárně. Jednou týdně s nimi ošetřovatelé jedou na vyjížďku nebo lonžují. Koně plemene Norik jsou využíváni pro lehký tah, rekreační ježdění v terénu nebo výcvik začínajících jezdců na jízdárně. Haflingové slouží zejména pro vyjížďky a výcvik začátečníků.

39

Po návratu do stáje následuje čištění hříbat a koní, kteří nebyli ten den využiti pro práci. V 19:00 hodin se krmí objemovým a v 19:30

pak jadrným krmivem.

4.3 CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÝCH PLEMEN

Sledování bylo zaměřeno na koně plemene Norik, Hafling a Český teplokrevník.

Norik Pochází z alpské oblasti Rakouska, což byl kdysi historický římský stát Noricum a pravděpodobně se vyvinul z těžkých válečných koní, kteří byli selektivně kříženi v oblasti Salcburku. Oblasti chovu tohoto plemena jsou přirozeně členité a drsné, což vybavilo norika odolností a schopností přežít drsné počasí bez přístřeší nebo jen s lehkou střechou. Koně tohoto plemene mají spíše těžší hlavu, která je nasazená na krátkém a silném krku. Plece jsou dobře tvarované a

hodně

svalnaté,

hrudník

je

hluboký

a

široký

s

dobře

klenutými žebry. Záď je zaoblená a svalnatá, často hluboce štěpená s nízko nasazeným ocasem. Toto plemeno se vyznačuje dobrými a silnými končetinami s rousy a tvrdými kopyty. Barva srsti je obyčejně hnědá a rezavá, ale často se vyskytují i jedinci skvrnití nebo strakatí. Kohoutková výška je 155 - 170cm.

40

Hafling Pochází z okolí vesnice Haflingen v Ötztalských Alpách v jihorakouských Tyrolích. Dnes je chován v celé Evropě, ale hlavním střediskem chovu je hřebčí farma Jenesien. Je to typické tvrdé horské plemeno, přiměřeně silné a odolné s jistým chodem. Mají velmi spolehlivou povahu, což z nich dělá vynikající zvířata pro nošení nákladů, ale také pro výcvik začínajících jezdců. Tito koně se vyznačují těžší, ale nikoli hrubou hlavou s malými ušními boltci. Hřbet je silný, záď svalnatá, končetiny poměrně krátké. Charakteristickým znakem tohoto plemene je rezavá barva srsti, vyskytující se v různých odstínech a vždy žlutohnědá až bílá barva hřívy a ocasu. Kohoutková výška se pohybuje okolo 140cm.

Český teplokrevník Český teplokrevník

vznikl ze starších plemen (Furioso,

Nonius, Gidran, Shagya, Dahoman, Przedswit a další). K zušlechtění teplokrevného chovu, resp. ke zvýšení mohutnosti se do Čech dováželi oldenburští a východofríští hřebci. Jsou to koně s výbornou povahou a poměrně živým temperamentem, což je současně s jejich tělesnou stavbou předurčuje k využití v jezdeckém, ale i vozatajském sportu. Vyznačují se štíhlým, ušlechtilým krkem a dobře osvalenou zádí. Jejich velkou předností jsou menší pevná kopyta. Vyskytují

se

ve

všech

základních

barvách,

však jako ryzáci a hnědáci. Kohoutková výška se pohybuje od 155 do 180 cm.

nejčastěji

41

4.4 ÚDAJE O SLEDOVANÝCH KONÍCH

Jméno Claudie Fontána Norma Céva Navajo/Lucky Penelope Arkas Gabra Prima

Plemeno

Otec

Matka

Godolfin Nemo Nolan Nasan Martin Durant II Gidran XVI Robinson

Jiskra Herma Svita Lucka Pulme Svita Jáva Porta

Norik

Hafling

Český teplokrevník

Datum narození 5.5.1999 1.6.1988 27.4.2000 16.2.2000 22.2 1998 16.6.2001 2.7.1996 8.3.2001 18.4.1995

4.5 SLEDOVANÉ AKTIVITY

Každý kůň byl pozorován 24 hodin.Během této doby byly zaznamenávány denní aktivity a některé prvky patřící do skupiny sociálního chování. Sledovanými aktivitami tedy byly: Pastva Koně se pasou při pomalé chůzi. Na rozdíl např. od skotu, žvýkají koně velmi dlouho, a proto jen zřídka dochází ke spolknutí cizího předmětu. Rychlost spásání závisí také na kvalitě porostu. Paběrkování Což je příjem sena nebo slámy po jednotlivých stéblech nebo chomáčích.

42

Přijímání jadrných krmiv Dobu trvání jejich příjmu ovlivňuje zejména jejich množství v krmné dávce, úprava před zkrmováním (mletí, drcení, mačkání, vlhčení), druhová specifičnost a frekvence předkládání tohoto krmiva. Pití Potřeba vody je závislá na individualitě jedince, druhu krmiva

a

způsobu

krmení.

Důležitými

faktory

ovlivňujícími

příjem vody jsou také klimatické podmínky, chovné využití zvířete, jeho věk a zdravotní stav. Kálení a močení Koně kálí 5 - 10 krát denně. Při nervozitě a strachu to může být i častěji. Močí 5 - 8 krát denně a za den tak vyloučí 3 - 8 litrů tekutiny. Klidový postoj Je odpočinkovým projevem typickým zejména pro dospělá zvířata. Pohyb Sledování bylo zaměřeno na popocházení, které je zpravidla součástí potravního projevu v podobě spásání travního porostu. Z pohybů na místě byla pozornost věnována ležení. Jeho výskyt je obecně frekventovanější u hříbat a mladých koní, než u zvířat dospělých.

43

Komfortní chování Nejčastějšími projevy komfortního chování koní je třas pokožky, kterým se zbavují hmyzu a drobných cizích předmětů. Starou srst, lupy a nečistoty odstraňuje kůň škrabáním. K tomu mu slouží stromy, ohrady nebo stěny. S velkou oblibou se koně válejí v prachu a písku. Zabraňují tak slepování srsti a ztrátě její izolační schopnosti. Abnormální chování Zahrnující především nervozitu v období těsně před krmením. Stereotypní chování se u sledovaných jedinců neprojevilo. Vzájemná hygiena Koně stojí v antiparalelním postoji a vzájemně se otírají a okusují. Mohou si také řezáky žvýkat srst a kůži. Při těchto projevech komfortního chování se většinou soustřeďují na stejné tělesné partie. Agresivní chování Mezi

agresivní

projevy

koní

řadíme

vzájemné

štípání,

kousání, strkání a kopání. Nejčastějším projevem agrese je hrozba kousnutí (47,6% případů). Do pozorování a pozdějšího vyhodnocení byl zahrnut také čas věnovaný práci, kterou koně prováděli. Její náplň je různá, podle příslušnosti k plemeni, stáří zvířat a způsobu jejich využívání.

44

4.6 METODIKA VLASTNÍHO POZOROVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Pro sledování byli využiti koně tří různých plemen, tj. haflingové, čeští teplokrevníci a norici. Pro každé zvíře byl vytvořen 24 hodinový snímek, rozdělen do pětiminutových intervalů pozorování. Údaje zjištěné během těchto intervalů byly zapisovány do etogramů a následně procentuálně vyhodnoceny. I přes veškerou snahu pozorovatele se pozorování neobešlo bez občasného chvilkového ovlivnění přirozeného chování sledovaných zvířat. Důvodem byla zejména noční část sledování, protože otvírání dveří a procházení uličkou mezi boxy narušovalo přirozené prostředí. Většinu dne byla sledovaná zvířata umístěna ve výbězích. Místo pozorování bylo vždy vybráno několik metrů od ohrady, ale přesto byl pozorovatel několikrát středem pozornosti a tím došlo opět k ovlivnění přirozeného chování sledovaných koní.

45

5 DISKUZE 5.1 ODPOČINKOVÝ POSTOJ Zvířata věnují relaxaci podstatnou část dne.Jak uvádí DURUTTYA (2005), jsou názory autorů, na počet hodin během kterých se dospělí koně této činnosti věnují, poměrně odlišné. Podle FLADE (1981) a SCHÄFERA (1977) trvá odpočinek dospělých koní v průměru 7 až 8 hodin. RUCKEBUSCH a kol. (1972) naopak uvádí pouze necelé 3 hodiny. Z výsledků pozorování prováděného pro tuto práci vyplynula průměrná doba věnovaná odpočinkovému postoji 6,1 hodin. Tento údaj se blíží nejvíce k tvrzení HEINTZELLMANN-GRÖNGRÖFTA (1978). Podle tohoto autora je průměrná délka trvání odpočinkového postoje v rámci 24hodinového období asi

5,9 hodin.

Obr. 1. Odpočinkový postoj - den 100 90 80 70 60 % 50 40 30 20 10 0 7

8

9

10

11

12

13

14

čas Arkas

Prima

Gabra

15

16

17

18

46

Jak vyplývá z obr. 1. a 2. dochází v průběhu pobytu na pastvě k odpočinkovým

projevům

nejvíce mezi 13 a 15 hodinou

odpolední, tj. v době nejvyšších teplot ovzduší. Na této skutečnosti

se

shoduje

i

několik

autorů

uváděných

DURUTTYOU

(2005). V tomto směru nebyly mezi koňmi ustájenými vazným a boxovým způsobem zaznamenány žádné podstatnější rozdíly.

Obr. 2. Odpočinkový postoj - den

%

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

čas Norma

Claudie

Fontána

Naproti tomu u koní ustájených v boxech a vypouštěných do netravnatého výběhu byly již rozdíly patrnější. U plemenného hřebce Luckyho, který je do tohoto výběhu vypouštěn pouze na hodinu denně, se doba věnovaná odpočinkovému postoji zvýšila na 8,2 hodiny a byla, poměrně pravidelně, rozložena do celého dne(obr. 3.). U zbývajících dvou klisen, které byly do netravnatého výběhu vypouštěny ve stejné době jako koně na pastvinu, byl zaznamenán podstatný rozdíl (obr.3.).

47

Obr. 3. Odpočinkový postoj - den 100 90 80 70 60 % 50 40 30 20 10 0 7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

čas Lucky

Céva

Penelope

Protože jde o klisny stejného plemene, patřící do shodné věkové kategorie a

ustájené stejným způsobem, je možné před-

pokládat, že zjištěný rozdíl vyplývá z jejich velmi odlišného temperamentu.

5.2 PASENÍ

DURUTTYA (2005) uvádí, že délka doby pasení je nejpodstatněji ovlivněna organizací práce v daném chovu. Systémy realizace pastvy rozděluje do dvou základních skupin. Je to 24-hodinový pobyt

zvířat na pastvě a tzv. denní pasení koní,

které je podle tohoto autora častější a bylo uplatněno také v technologii chovu koní pozorovaných pro tuto práci.

48

U pozorovaných zvířat, vypouštěných do zatravněného výběhu, byl zaznamenán začátek pastvy ihned po příchodu na pastvinu, tj.v 9 hodin ráno a poměrně velký nárůst této činnosti asi do 11 hodiny dopoledne. Poté došlo k poklesu této potravní aktivity a od 13 hodin byla většinou téměř úplně nahrazena odpočinkovým postojem. U koní plemene český teplokrevník byla průměrná doba pastvy 11,9% u noriků pak 15%. Domnívám se, že tento rozdíl je možné připsat celkově klidnějšímu temperamentu plemene norik. U těchto jedinců bylo naopak zaznamenáno nižší procento aktivit u níže uvedených činností, jako např. agresivní chování, pozorování okolí apod. Dobu věnovanou pasení zobrazují obr. 4. a 5.

Obr. 4. Pastva 100 90 80 70 60 % 50 40 30 20 10 0 7

8

9

10

11

12

13

14

15

čas Arkas

Prima

Gabra

16

17

18

49

Obr. 5. Pastva

%

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

čas Norma

Claudie

Fontána

5.3 POPOCHÁZENÍ

U sledovaných koní byl zaznamenáván pouze lokomoční projev realizovaný tzv. fragmentárním krokem, neboli přerušovanou chůzí. Klus ani cval nebyl u těchto zvířat pozorován nebo byl zaznamenán jen jako součást agresivního chování. Při sledování, o kterém se zmiňuje DURUTTYA (2005), bylo u chladnokrevných koní během 10-hodinového pobytu na pastvě zaznamenáno popocházení v délce 55,8 min. Za předpokladu 7hodinové pastvy, která byla použita v technologii chovu koní pozorovaných pro tuto práci, by tento druh činnosti trval asi 38,5 min a z vyhodnoceného sledování vyplývá průměrná doba

50

popocházení asi 30 min. Domnívám se, že tento rozdíl je možné přisoudit rozdílnému temperamentu jednotlivých zvířat či odlišným klimatickým podmínkám v průběhu pozorování.

Obr. 6. Popocházení - den

%

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

čas Norma

Zde

je

nutné

Claudie

upozornit

na

Fontána

patrný

rozdíl

zaznamenaný

v části pozorování prováděné během pobytu koní ve stáji. Zatímco u klisny ustájené v boxu byly pozorovány lokomoční projevy ještě těsně po návratu do stáje a v brzkých ranních hodinách, zbylým dvěma klisnám ustájeným na vazných stáních byly tyto projevy znemožněny. Díky tomu se tato zvířata věnovala ve zvýšené míře paběrkování. Také u koní ostatních plemen byly během pobytu ve stáji zaznamenány lokomoční projevy ve větší či menší míře. Je tedy možné říci, že se zde setkáváme s patrným

vlivem

nevhodné

technologie

ustájení,

v případě znemožnění pobytu ve výběhu nebo u

která

by

zvířat vníma-

vějších ke stresu mohla vést k projevům stereotypního chování.

51

Obr. 7. Popocházení - den 100 90 80 70 60 % 50 40 30 20 10 0 7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

čas Lucky

Céva

Penelope

DURUTTYA (2005) dále uvádí, že koně plemene hafling se během 10-hodinové pastvy věnují tomuto druhu pohybu v průměru 118,3 min. V případě 7-hodinového pobytu ve výběhu by to tedy bylo

82,7

min.,

což

je

čas

shodný

s údajem

vyplývajícím

z mnou provedeného pozorování. Mezi jednotlivými koňmi tohoto plemene však byly v tomto případě zaznamenány poměrně velké odlišnosti. Domnívám se , že zejména velký rozdíl mezi klisnami Penelope a Cévou je způsoben jejich naprosto odlišným temperamentem. U teplokrevných koní by podle tohoto autora mělo být popocházení zastoupeno po dobu asi 30 min. během 7-hodinového pobytu na pastvě. V tomto případě však výsledky pozorování s uvedeným zdrojem nesouhlasí. U teplokrevných koní byla totiž zaznamenána průměrná doba popocházení o délce 78 min. Tento rozdíl by bylo možné odůvodnit časovým úsekem, nevhodně zvoleným pro pobyt na pastvině. V době kdy jsou koně vypuštěni na pastvu, tedy zhruba od 9 do 16 hodin, jsou vystavení zvýšenému náletu obtížného hmyzu a intenzivnějšímu slunečnímu

52

záření, což je nutí k častějšímu vyhledávání stínu nebo objektů

vhodných

k drbání.

Dalším

důvodem

může

být

složení

travního porostu a vypasená místa, jejichž důsledkem je popocházení zvířat za vhodnějšími zdroji potravy.

Obr. 8. Popocházení - den 100 90 80 70 60 % 50 40 30 20 10 0 7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

čas Arkas

Prima

Gabra

5.4 ŽRANÍ JÁDRA

Sledovaní koně byli krmeni přibližně stejnými dávkami jadrného krmiva, protože v dané době nebyl žádný z nich zatěžován náročnější prací nebo tréninkem. Krmivo jim bylo předkládáno dvakrát denně, vždy v 7 a v 19 hodin. Základ krmné dávky tvořil mačkaný oves máčený vodou. DURUTTYA (2005) uvádí, že dospělý kůň příjme 1 kg neupraveného ovsa během deseti

53

minut. Je tedy možné předpokládat, že ve stejném časovém intervalu se množství zkonzumovaného ovsa v upravené formě poněkud zvýší. Tento předpoklad potvrzuje i výsledek pozorování, podle kterého sežrali všichni sledování koně svoji krmnou dávku, o vyšší hmotnosti než 1 kg, v rozmezí deseti minut.

5.5 ŽRANÍ SENA

Všichni sledovaní koně se věnovali příjmu tohoto objemového krmiva 3,6% z 24-hodinového cyklu, tj. asi 30 min. ráno a

večer.

Podle

výsledků

pozorování

které

uvádí

DURUTTYA

(2005), přijímali plemenní hřebci seno v průměru 14,4 a plemenné klisny 10,8% dne. Tento rozdíl může být způsoben skutečností, že koně s nižším procentem příjmu objemného krmiva nebyli krmeni ad libitně, ale byla jim vždy ráno a večer přidělena určitá krmná dávka. Je však nutné říci, že u koní krmených senem ad libitně, byla zaznamenána dvouvrcholová křivka s maximem mezi 8. a 9. a později mezi 17. a 19. hodinou. Doba okolo 7. a 19. hodiny zvolená pro krmení koní, jimž byla přidělována denní krmná dávka, se tedy ukázala jako odpovídající jejich potřebám. U všech sledovaných zvířat byl ale projev příjmu objemných krmiv přerušen při podání krmiva jadrného a opět obnoven až po jeho zkonzumování.

54

5.6 PABĚRKOVÁNÍ

Podle DURUTTYA (2005) se projevy tohoto potravního chování vyskytují nejvíce v noci. Z výsledků pozorování vyplívá, že je to průměrně 193 min. V průběhu dne je pak z větší části nahrazeno pasením. Výsledky pozorování ukázaly, že koně vypouštění do travnatého výběhu paběrkovali během dne průměrně 132 min. Oproti tomu koně, kterým bylo z různých důvodů v pastvě zabráněno se věnovali této potravní činnosti průměrně 175 min. Je tedy pravděpodobné,

že

paběrkování

slouží

u

těchto

k dosycení organismu, ale také jako prostředek

zvířat

nejen

pro odstraně-

ní nudy. Můžeme ho v tomto případě tedy považovat za jistý projev stereotypního chování. Srovnání doby paběrkování při 7-hodinovém pobytu na pastvině (Arkas), v netravnatém výběhu (Penelope) a téměř celodenním pobytu v boxu (Lucky) znázorňuje obr.9.

Obr. 9. Paběrkování - srovnání 80 60

% 40 20 0 7

8

9

10

11

12

13

14

15

čas Arkas

Lucky

Penelope

16

17

18

55

5.7 ABNORMÁLNÍ CHOVÁNÍ

Tyto projevy byly v průběhu pozorování zaznamenány pouze u dvou klisen plemene hafling, ustájených ve větším společném boxu na konci zděné stáje. Prvky abnormálního chování se u těchto zvířat projevovaly vždy těsně před nebo v průběhu ranního a večerního krmení. Klisny totiž dostávaly svoji krmnou dávku jako poslední ze stáje. Jejich pohazování hlavami během roznášení krmiva ošetřovateli lze tedy vysvětlit jako snahu na sebe upozornit a uspíšit tak přísun krmiva.

5.8 SLEDOVÁNÍ OKOLÍ

Je charakterizováno tzv. postojem se zvýšenou pozorností, který se podle pozorování prováděného DURUTTYOU (2005), vyskytoval 3,8 % sledovaného času u plemenných hřebců. U klisen pak tato hodnota činila 4,2%. Výsledky mého pozorování vykazují v tomto směru jisté odlišnosti. U kisen plemene norik byla zaznamenána průměrná hodnota 4%. Skupina českých teplokrevníků, tvořená dvěma klisnami a valachem, prokazovala zvýšenou pozornost průměrně 5,9% sledovaného času. Domnívám se, že tuto odchylku je možné připsat jejich živějšímu temperamentu. Jeho důsledkem jsou pak častější projevy zvědavosti a zájmu o okolí, než u noriků pohybujících se ve stejném výběhu. Mnohem podstatnější rozdíl byl zaznamenán u koní plemene

hafling,

kde

průměrná

doba

zvýšené

pozornosti

činila

12,5%. Tento rozdíl je dán skutečností, že předešlé dvě sku-

56

piny koní vypouštěné do travnatého výběhu věnovaly podstatnou část dne pasení. Projevy zvýšené pozornosti u nich tedy byly zaznamenány zejména v ranních hodinách těsně před krmením a během pobytu ve výběhu pouze výjimečně. Naproti tomu klisny a hřebec plemene hafling, kterým byla pastva znemožněna, projevovaly zvýšenou pozornost mnohokrát v průběhu dne. Tento rozdíl lze, podle mého názoru, označit za negativní důsledek nevhodně zvolené technologie chovu. Zvířatům je jednak odepřena jim přirozená potřeba pastvy a navíc je jejich pozornost neustále drážděna i velice nepatrnými podněty, což jistě nepřispívá ke zvýšení jejich životní pohody. Srovnání procentuálního zastoupení tohoto projevu u českého teplokrevníka na pastvě (Gabra), norika na pastvě (Fontána) a haflinga v netravnatém výběhu (Penelope) znázorňuje obr. 10.

Obr. 10. Sledování okolí v průběhu dne - srovnání

%

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

čas

Gabra

Fontána

Penelope

17

18

57

5.9 LEŽENÍ

Průměrná doba, kterou jednotlivá plemena věnovala tomuto odpočinkovému projevu je poměrně odlišná. Nejméně času odpočívali v leže čeští teplokrevníci (3%), haflingové (5,1%) nejvyšší

průměrná

S pozorováním

hodnota

prováděným

byla

naměřena

Duruttyou

(2005)

u

noriků se

tedy

a

(6,5%). shoduje

pouze skupina českých teplokrevníků. Maximální hodnoty tohoto projevu byly zaznamenány v době od 22. do 24. hodiny a později mezi 2. a 4. hodinou. Ke stejnému závěru dospěl i citovaný autor.

5.10 PITÍ

V tomto případě byly pro porovnání výsledků pozorování použity materiály od HROUZE a kol. (2000) a DURUTTYA (2005). Hrouz

stanovuje dobu věnovanou pití na hodnotu 1%, DURUTTYA

pak 1,8 – 2%. Výsledky pozorování, provedeného pro tuto práci ukazují, že norici pili v průměru 0,9%; haflingové 1% a čeští teplokrevníci 1,2%. Tyto nepatrné rozdíly lze nejspíš přičíst odlišnému stupni zátěže při práci nebo jiným momentálním vlivům.

5.11 KÁLENÍ A MOČENÍ

HROUZ a kol. (2000) a HAUPTMAN a kol. (1972) se ve svých publikacích shodují, že koně kálí 5 – 10krát a močí 5 – 8krát denně. Výsledy pozorování jsou v souladu s citovanými autory.

58

5.12 KOMFORTNÍ CHOVÁNÍ

Projevy komfortního chování byly u sledovaných koní zaznamenány

zejména

v denním

období.

Zajímavý

je

rozdíl

v procentuálním zastoupení této činnosti u noriků (0,5%) a českých teplokrevníků (2,1%).

Vzhledem k tomu, že k nejvíce

zastoupeným projevům patřilo odhánění hmyzu oháňkou a drbání se o stromy, lze tuto odlišnost odůvodnit větší citlivostí teplokrevných koní k obtěžování blanokřídlým hmyzem.

5.13 AGRESIVNÍ CHOVÁNÍ

KEIPER a SAMBRAUS citovaní DURUTTYOU (2005) uvádí, že nejčastějšími projevy agrese jsou hrozba kousnutí a dokonalé kousnutí. Tyto projevy jsou uplatňovány zejména při setkání zvířat s různým společenským postavením. Níže postavené zvíře se většinou vzdaluje již při varovném sklopení uší nadřazeného zvířete. U mnou pozorovaných koní se téměř výhradně projevovaly právě tyto prvky agrese. Velmi patrný rozdíl mezi noriky (0,4%) a českými teplokrevníky (2,4%) jasně poukazuje na vyšší hierarchické postavení teplokrevných koní v této skupině.

Hodnoty

procentuálního

vyhodnocení

pozorování

v této části práce byly čerpány z tabulek č. 1. – 22.

použité

59

6 ZÁVĚR

Cílem této práce bylo analyzovat chování koní v daném technologickém systému a na základě této analýzy zhodnotit welfare zvířat a navrhnout vhodná opatření. Zaměřila jsem se na boxový a vazný způsob ustájení. Výsledky svého pozorování jsem porovnávala s údaji, které uvádí autoři

citovaní

v literárním

přehledu.

Na

základě

tohoto

srovnání jsem se pak pokusila určit přednosti a nevýhody těchto technologií a navrhnout možná opatření. Sledovala jsem devět koní různého pohlaví, kteří byli podle příslušnosti k plemeni rozděleni do tří skupin. Skupina českých teplokrevníků se skládala ze dvou klisen a valacha. Všichni tři jsou ustájeni ve venkovních boxech o rozměrech 3,45x3,5 m. Klisny a hřebec plemene hafling jsou ustájeny v boxech ve zděné stáji. Hřebec v boxe o rozměrech 3x3 m, klisny ve společném dvojboxu o rozměrech 6x6 m. Třetí skupinu tvořily klisny plemene norik, z nichž jedna je ustájená ve vnitřním boxu a druhé dvě na vazném stání o celkové rozloze 4,8x3,25 m. Pozorování bylo zaznamenáváno formou etogramů rozdělených do pětiminutových intervalů. Procento zastoupení jednotlivých činností bylo vyhodnoceno v jednotlivých hodinách a následně pak v 24-hodinových cyklech. Pro vyhodnocení byly také využity průměrné hodnoty jednotlivých skupin. U sledovaných skupin byly v případě agresivního a abnormálního chování zaznamenány jen velmi nízké hodnoty. Prvky stereotypního chování pak nebyly zaznamenány vůbec. Je tedy

60

možné říci, že v tomto chovu nedochází k situacím, které by závažněji narušovaly životní pohodu zvířat. Podstatným vlivem ustájení byl fakt, že koně v boxu měli možnost volného pohybu. Průměrná zaznamenaná hodnota popocházení

byla

u

českých

teplokrevníků

78

min.

a

u

haflingů

82,7min. Zatímco klisny plemene norik se této činnosti věnovali pouze 30 min. Tento rozdíl lze přisoudit jednak klidnějšímu

temperamentu

chladnokrevných

koní,

ale

také

způsobu

ustájení. Vyplývá to ze skutečnosti, že norická klisna ustájená v boxu věnovala popocházení 3,3% z 24-hodinového cyklu, zatímco zbylé dvě klisny na vazném stání pouze 1,2 a 1,5%. Odpočinkovému postoji věnovali koně vypouštění na pastvu 6,1 hodin. Podstatně vyšší hodnota (8,2 hodin) byla naměřena u hřebce Luckyho, vypouštěného do výběhu pouze na 1 hodinu denně. Pastva byla umožněna pouze koním plemene norik a český teplokrevník. Norici se pásli v průměru 15%, čeští teplokrevníci průměrně 11,9% z 24-hodinového cyklu. Tento rozdíl je možné přičíst rozdílnému temperamentu těchto plemen. Ten je patrný také z projevů zvýšené pozornosti. Tyto projevy byly zaznamenány u noriků ze 4% u českých teplokrevníků z 5,9%. Velkou odlišnost v tomto případě prokázali koně, kterým byla znemožněna pastva. U těch byl projev zvýšené pozornosti zaznamenán z 12,5%. Poměrně značné rozdíly byly zaznamenány v době věnované paběrkování. Koně, kterým byla během dne umožněna pastva paběrkovali v průměru 132 min. U zvířat jimž byla možnost pastvy odepřena vzrostla tato hodnota na 175 min. Příjmu jadrných a objemových krmiv věnovaly všechny sledované skupiny přibližně stejný čas. Jadrné krmivo přijímaly asi 1,2% a objemové 3,6% z 24-hodinového cyklu. Také příjem

61

vody byl poměrně vyrovnaný. Byly naměřené hodnoty od 0,9 – 1,2%. Vhodným opatřením pro zlepšení životní pohody zvířat by mohlo být přemístění norických klisen z vazného stání do boxů. Tím by se odstranil problém s omezenou možností jejich pohybu během pobytu ve stáji. Koním pouštěnýcm pouze do netravnatého výběhu by měla být umožněna pastva. Její absence je patrná ze zvýšeného projevu paběrkování během jejich pobytu mimo stáj. A jejím důkazem je také zvýšená ostražitost zaznamenaná u těchto koní častěji, než u koní na pastvině. Podstatným krokem ke zvýšení kvality ustájení by bylo také vypouštění plemenného hřebce do výběhu na více než 1 hodinu denně.

62

7 LITERATURA ANDĚROVÁ, R. Úvod do etologie. 1.vyd. Praha: CREDIT, 1995. 112 s. ISBN 80-213-0276-3.

BIRD, J. Chov koní přirozeným způsobem: přirozený způsob chovu koní a péče o jejich zdraví a výkonnost. 1.vyd. Praha: Slovart, 2004. 206 s. ISBN: 80-7209-644-3.

BURÁŇOVÁ, Z. konici.ufonek.net.: Přístřešky, Oplocení (online) [citováno 13. března 2006]. Dostupné na WWW: .

DRAŽAN, J. iFauna: Požadavky na ustájení koní (online) [citováno 13. března 2006]. Dostupné na WWW: .

DRAŽAN, J. iFauna: Požadavky na ustájení koní, ustájení v boxech (online) [citováno 13. března 2006]. Dostupné na WWW: .

DRAŽAN, J. iFauna: Požadavky na ustájení koní, technika krmení (online) [citováno 13. března 2006]. Dostupné na WWW:

DURUTTYA, M. Velká etologie koní. 2.rozšířené vyd. HIPO-DUR, 2005. 583 s. ISBN: 80-239-5088-6

GOTTHARDOVÁ, L. Vlastní kůň: Ustájení koně (online) [citováno 13. března 2006].Dostupné na WWW:.

63

HAUPTMAN, J. a kol. Etologie hospodářských zvířat. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1972. 294s.

HROUZ, J.a kol. Etologie hospodářských zvířat. 1.vyd.MZLU v Brně, 2000. 185s. ISBN 80-7157-463-5.

MOTYGINOVÁ, M., VÍTOVEC, M., STAROSTOVÁ, L. Jak si kdo ustele, tak si lehne. Jezdectví 2006, č.3. s.45.

NAVRÁTIL, J. Welfare a požadavky na ustájení koní. In. Nové poznatky v chovu koní. [Sborník referátů]. Praha: Výzkumný ústav živočišné výroby, 1999. 56 s. ISBN 80-238-3830-X.

PICKERALOVÁ, T. Encyklopedie koní a poníků. Praha: Slovart, 2004. 384 s. ISBN 80-7209-555-2.

PLOCROVÁ, H. Koně kolem nás: Péče o koně (online) [citováno 13. března 2006]. Dostupné na WWW: .

STRACHOVÁ, D.iFauna: Ustájení koní (online) [citováno 13. března 2006]. Dostupné na WWW: .

VESELOVSKÝ, Z. Etologie, Biologie chování zvířat. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 407 s. ISBN 80-200-1331-8.

WEBSTER, J. Welfare, životní pohoda zvířat aneb střízlivé kázání o ráji. 1.vyd. Praha: Nadace na ochranu zvířat 1999. 264 s. ISBN 80-238-4086-X.

64

8 TABULKOVÁ PŘÍLOHA

č. 1 – 9

Záznam sledovaných činností u jednotlivých koní v průběhu dne v %

č. 10 – 18

Záznam sledovaných činností u jednotlivých koní v průběhu noci v %

č. 19

Záznam sledovaných činností v průběhu 24-hodinového cyklu v % - plemeno norik

č. 20

Záznam sledovaných činností v průběhu 24-hodinového cyklu v % - plemeno hafling

č. 21

Záznam sledovaných činností v průběhu 24-hodinového cyklu v % - plemeno čt

č. 22

Průměrné hodnoty zaznamenané u jednotlivých plemen během 24-hodinových cyklů v %

Tabulka č.1 Záznam sledovaných činností v průběhu dne v % - Fontána Hodina

Sledovaná činnost 7

8

Odpočinkový postoj

9

10

11

12

33,2

Popocházení

13

14

15

16

24,9 41,5 16,6

8,3 16,6

16,6

17

18

41,5 24,9

16,6

8,3 8,3

Ležení Paběrkování

33,2 74,7

Pastva

33,2 49,8 49,8

Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití

83 74,7 91,3 33,2 24,9 49,8

8,3

Sledování okolí

8,3

16,6

8,3 8,3

Komfortní chování

8,3

Vzájemná hygiena

16,6

16,6

Agresivní chování

8,3

8,3

Abnormální chování Kálení

8,3

8,3

Močení

8,3

8,3

8,3

Práce

100

Tabulka č.2 Záznam sledovaných činností v průběhu dne v % - Norma Hodina

Sledovaná činnost 7

8

Odpočinkový postoj

9

10

11

12

33,2

Popocházení

8,3

13

14

24,9 66,4 8,3

16,6

15

16

100

17

18

24,9

8,3

Ležení Paběrkování

33,2 74,7

Pastva Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití Sledování okolí Komfortní chování

49,8 41,5 58,1 74,7 91,3

83 49,8 16,6 24,9

8,3

8,3

16,6

33,2 8,3

8,3

Vzájemná hygiena

16,6

Agresivní chování Abnormální chování Kálení Močení Práce

8,3

8,3

8,3

8,3

8,3 100

Tabulka č.3 Záznam sledovaných činností v průběhu dne v % - Claudie Hodina

Sledovaná činnost 7

8

Odpočinkový postoj

9

10

11

12

41,5

Popocházení

13

14

24,9 66,4 8,3

16,6

15

16

100

17

18

58,1

8,3

Ležení Paběrkování

33,2 74,7

Pastva

24,9 24,9 33,2

Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití

83

83 66,4 41,5 16,6 24,9

8,3

Sledování okolí

8,3

16,6 16,6

41,5

Komfortní chování

16,6

Vzájemná hygiena

16,6

Agresivní chování

8,3

8,3

8,3

8,3

Abnormální chování Kálení

8,3

8,3

Močení

8,3

8,3

8,3

Práce

100

Tabulka č.4 Záznam sledovaných činností v průběhu dne v % - Céva Hodina

Sledovaná činnost 7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

Odpočinkový postoj

17

18

33,2 8,3

Popocházení

49,8 74,7 58,1

83 58,1 33,2 74,7

8,3

Ležení Paběrkování

33,2 74,7 24,9

33,2

8,3 16,6 33,2

24,9 58,1

Pastva Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití Sledování okolí Komfortní chování

8,3

8,3

16,6

8,3 8,3

8,3

8,3 8,3

8,3

24,9 16,6

8,3

Vzájemná hygiena Agresivní chování

8,3

8,3

24,9 16,6

Abnormální chování

8,3

Kálení

8,3

8,3

Močení

8,3

8,3

Práce

8,3 100

Tabulka č.5 Záznam sledovaných činností v průběhu dne v % - Lucky Hodina

Sledovaná činnost 7 Odpočinkový postoj

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

41,5 41,5 16,6 74,7 24,9 24,9 74,7 49,8

Popocházení

8,3

18 24,9

24,9

24,9 16,6

8,3 16,6

33,2 33,2

33,2 33,2 41,5 49,8

8,3 33,2 41,5

8,3 24,9

24,9

Ležení Paběrkování Pastva Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití

8,3

Sledování okolí

8,3 8,3

Komfortní chování

16,6 16,6

8,3

24,9 33,2

8,3

8,3

Vzájemná hygiena Agresivní chování Abnormální chování Kálení

8,3

Močení

8,3 8,3

8,3

8,3

8,3

Práce

100

Tabulka č.6 Záznam sledovaných činností v průběhu dne v % - Penelope Hodina

Sledovaná činnost 7

8

Odpočinkový postoj

9

10

8,3

Popocházení

11 16,6

12

13

8,3

16,6

14

15

16

41,5 49,8

17

18

49,8 41,5

41,5 16,6 24,9

Ležení Paběrkování

33,2 66,4 24,9 33,2

24,9

24,9

33,2 24,9

Pastva Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití

8,3

Sledování okolí

41,5

Komfortní chování

16,6

24,9 49,8 41,5 8,3

8,3 16,6

16,6 24,9

8,3

Vzájemná hygiena

8,3

Agresivní chování

24,9

16,6

8,3

Abnormální chování Kálení Močení Práce

8,3 8,3

8,3 8,3

8,3 100

Tabulka č.7 Záznam sledovaných činností v průběhu dne v % - Arkas Hodina

Sledovaná činnost 7

8

9

10

11

12

Odpočinkový postoj

13

14

15

16

17

18

49,8 66,4 58,1

Popocházení

24,9

8,3 16,6 16,6

16,6

16,6 24,9

Ležení Paběrkování

33,2 74,7

Pastva

66,4 74,7 49,8 33,2 33,2 33,2

Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití

8,3

8,3

Sledování okolí

24,9

Komfortní chování

8,3

8,3

Vzájemná hygiena Agresivní chování

41,5 8,3

8,3 24,9

24,9

8,3

24,9 16,6 16,6 16,6

8,3

8,3

8,3

Abnormální chování Kálení

8,3

Močení

8,3

8,3

8,3

8,3

Práce

100

Tabulka č.8 Záznam sledovaných činností v průběhu dne v % - Gabra Hodina

Sledovaná činnost 7

8

9

10

11

12

Odpočinkový postoj

13

14

49,8 58,1

Popocházení

24,9

15

16

17

18

83

8,3 24,9 16,6

16,6 24,9

Ležení Paběrkování

33,2 66,4

Pastva

74,7 33,2 49,8 33,2

Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití

8,3

Sledování okolí Komfortní chování

66,4 74,7

8,3 24,9

16,6

8,3

Vzájemná hygiena Agresivní chování

16,6

41,5 16,6 8,3

8,3 24,9

24,9

8,3 16,6

Abnormální chování Kálení Močení Práce

8,3

8,3 8,3

8,3

8,3 100

Tabulka č.9 Záznam sledovaných činností v průběhu dne v % - Prima Hodina

Sledovaná činnost 7

8

9

10

11

Odpočinkový postoj

12

13

14

15

16

17

18

58,1 41,5 41,5 58,1

Popocházení

24,9

16,6

8,3 24,9

16,6

16,6 24,9

Ležení Paběrkování

33,2 74,7

Pastva

66,4 58,1 49,8 91,3 24,9 16,6

Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití

8,3

33,2

8,3

8,3

Sledování okolí

24,9

Komfortní chování

8,3

16,6

24,9

8,3 33,2

8,3

16,6

24,9

Vzájemná hygiena Agresivní chování

8,3

8,3

Abnormální chování Kálení

8,3

Močení

8,3

8,3

8,3

8,3

8,3

Práce

100

Tabuka č.10 Záznam sledovaných činností v průběhu noci v % - Fontána Hodina

Sledovaná činnost 19 Odpočinkový postoj

20

21

24,9 16,6

22

23

0

83 91,3 33,2

1

2

3

5

6

74,7 33,2 41,5 24,9

Popocházení

8,3 8,3

Ležení Paběrkování

4

49,8 33,2 49,8 66,4 16,6

100 16,6

8,3 16,6

58,1 58,1 49,8 66,4

Pastva Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití Sledování okolí

8,3

8,3 8,3

Komfortní chování Vzájemná hygiena

8,3

Agresivní chování Abnormální chování Kálení Močení Práce

8,3

8,3 8,3

8,3 8,3

8,3

Tabulka č.11 Záznam sledovaných činností v průběhu noci v % - Norma Hodina

Sledovaná činnost 19

20

Odpočinkový postoj

21 8,3

22

23

0

1

2

3

4

5

6

83 24,9 33,2 24,9 49,8 33,2 24,9 16,6

Popocházení Ležení

74,7 49,8 74,7

Paběrkování

33,2 66,4

83 16,6

49,8 66,4 66,4 58,1 41,5

Pastva Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití

8,3

Sledování okolí

16,6

24,9 49,8

Komfortní chování Vzájemná hygiena Agresivní chování Abnormální chování Kálení

8,3

Močení

8,3

8,3

8,3

8,3

8,3

Práce

Tabulka č.12 Záznam sledovaných činností v průběhu noci v % - Claudie Hodina

Sledovaná činnost 19

20

Odpočinkový postoj

21

22

23

58,1 74,7 91,3

0

1

2

3

4

5

6

24,9 66,4 49,8 24,9 33,2 33,2

Popocházení Ležení Paběrkování

100 66,4 16,6

83 33,2 24,9

8,3

33,2 41,5 66,4 33,2 24,9

Pastva Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití Sledování okolí

8,3 16,6

8,3

24,9 41,5

Komfortní chování Vzájemná hygiena Agresivní chování Abnormální chování Kálení Močení Práce

8,3 8,3

8,3 8,3

8,3

Tabulka č.13 Záznam sledovaných činností v průběhu noci v % - Céva Hodina

Sledovaná činnost 19

20

Odpočinkový postoj

21

22

23

0

24,6 24,6 58,1 33,2

Popocházení

16,6

1

2

3

5

6

83 91,3 91,3 49,8

16,6

Ležení

4 8,3

8,3 16,6

24,9 66,4 16,6

Paběrkování

16,6

83 58,1 66,4

41,5 66,4 33,2

Pastva Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití

8,3

Sledování okolí

16,6 24,9

Komfortní chování Vzájemná hygiena

8,3

Agresivní chování Abnormální chování

8,3

8,3

Kálení

8,3

Močení

8,3 8,3

8,3 8,3

8,3

Práce

Tabulka č.14 Záznam sledovaných činností v průběhu noci v % - Lucky Hodina

Sledovaná činnost 19

20

Odpočinkový postoj

21

22

16,6 74,7 49,8

Popocházení

16,6 41,5

0

1

2

3 16,6

49,8

4

5

6

58,1 91,3 74,7 74,7

8,3

Ležení Paběrkování

23

8,3 41,5

100 41,5

33,2 41,5 33,2

41,5 24,9

Pastva Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití Sledování okolí

8,3

8,3

24,9

16,6

16,6 16,6 66,4

Komfortní chování Vzájemná hygiena Agresivní chování Abnormální chování Kálení Močení Práce

8,3 8,3

8,3 8,3

Tabulka č.15 Záznam sledovaných činností v průběhu noci v % - Penelope Hodina

Sledovaná činnost 19

20

Odpočinkový postoj Popocházení

21

22

23

0

24,6 74,7 41,5 24,9 8,3 16,6

8,3

Ležení

8,3

1

3

83 66,4

8,3 16,6

41,5 66,4

Paběrkování

2

4

5

8,3

8,3

6

33,2 16,6

16,6 41,5 58,1

16,6 49,8 16,6

Pastva Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití

8,3

Sledování okolí

16,6 16,6 16,6

8,3 41,5 33,2 66,4

Komfortní chování Vzájemná hygiena Agresivní chování Abnormální chování

8,3

8,3

Kálení

8,3

Močení

8,3

16,6

8,3

8,3

8,3

Práce

Tabulka č.16 Záznam sledovaných činností v průběhu noci v % - Arkas Hodina

Sledovaná činnost 19

20

Odpočinkový postoj Popocházení

21

22

23

1

2

3

4

5

6

16,6 49,8 74,7 41,5 91,3 49,8 58,1 16,6 16,6 16,6

24,9 16,6 16,6 16,6

Ležení Paběrkování

0

33,2 24,9

41,5 16,6 91,3 49,8 33,2

8,3 16,6

58,1

8,3

49,8 41,5 33,2

Pastva Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití

8,3

8,3

Sledování okolí

24,9 49,8

Komfortní chování Vzájemná hygiena Agresivní chování Abnormální chování Kálení Močení Práce

8,3

8,3 8,3

8,3

Tabulka č.17 Záznam sledovaných činností v průběhu noci v % - Gabra Hodina

Sledovaná činnost 19

20

Odpočinkový postoj Popocházení

16,6

21

22

23

0

1

16,6 33,2 91,3

33,2

24,9 24,9

16,6

8,3

Ležení

2

3

4

5

6

83 58,1 66,4 16,6 33,2

8,3

8,3 16,6

24,9 41,5 16,6

Paběrkování

16,6 91,3 49,8 49,8

41,5 33,2

Pastva Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití

8,3

8,3

Sledování okolí

16,6 24,9 49,8

Komfortní chování Vzájemná hygiena Agresivní chování Abnormální chování Kálení

8,3

8,3

Močení

8,3

8,3

8,3

Práce Tabulka č.18 Záznam sledovaných činností v průběhu noci v % - Prima Hodina

Sledovaná činnost 19

20

Odpočinkový postoj Popocházení

21

22

23

49,8 74,7 41,5 16,6

33,2 16,6

41,5 16,6

83 66,4 33,2

1

2

3

4

5

6

100 49,8 91,3 16,6

8,3 16,6

Ležení Paběrkování

0

24,9 58,1

8,3

49,8 58,1 33,2

Pastva Žraní sena

49,8

Žraní jádra

16,6

Pití

8,3

Sledování okolí

41,5 49,8

Komfortní chování Vzájemná hygiena Agresivní chování Abnormální chování Kálení Močení Práce

8,3

8,3 8,3

8,3 8,3

8,3

Tabulka č.19 Záznam sledovaných činností v průběhu 24-hodinového cyklu v %, plemeno norik Jméno koně

Sledovaná činnost Claudie Odpočinkový postoj

Fontána

Norma

40,5

45,6

43,2

Popocházení

1,2

3,3

1,5

Ležení

6,0

6,0

7,5

Paběrkování

19,5

11,1

12,5

Pastva

11,7

16,5

16,8

Žraní sena

3,6

3,6

3,6

Žraní jádra

1,2

1,2

1,2

Pití

0,9

0,9

0,9

Sledování okolí

6,0

2,1

3,9

Komfortní chování

0,6

0,3

0,6

Vzájemná hygiena

0,6

2,1

0,6

Agresivní chování

1,2

Abnormální chování Kálení

1,5

1,8

1,8

Močení

1,5

1,5

1,5

Práce

4,1

4,1

4,1

Tabulka č.20 Záznam sledovaných činností v průběhu 24-hodinového cyklu v %, plemeno hafling Jméno koně

Sledovaná činnost Céva

Lucky

Penelope

Odpočinkový postoj

25,5

41,1

32,3

Popocházení

20,1

12,0

17,1

3,9

6,9

4,5

14,4

17,0

10,5

Pastva

0,0

0,0

0,0

Žraní sena

3,6

3,6

3,6

Žraní jádra

1,2

1,2

1,2

Pití

0,9

1,2

0,9

10,5

9,0

18,0

Komfortní chování

1,2

0,9

1,2

Vzájemná hygiena

8,3

0,0

0,3

Agresivní chování

2,1

0,0

2,1

Abnormální chování

0,9

0,0

0,6

Kálení

1,8

1,5

1,8

Močení

1,5

1,5

1,8

Práce

4,1

4,1

4,1

Ležení Paběrkování

Sledování okolí

Tabulka č.21 Záznam sledovaných činností v průběhu 24-hodinového cyklu v %, plemeno český teplokrevník Jméno koně

Sledovaná činnost Arkas Odpočinkový postoj

Gabra

Prima

36,0

39,3

39,8

Popocházení

3,0

3,0

1,2

Ležení

3,0

3,0

3,0

Paběrkování

20,1

20,1

20,1

Pastva

12,5

10,8

12,3

Žraní sena

3,6

3,6

3,6

Žraní jádra

1,2

1,2

1,2

Pití

1,2

1,2

1,2

Sledování okolí

6,0

6,0

5,7

Komfortní chování

2,1

2,4

1,8

Vzájemná hygiena

1,2

1,2

0,0

Agresivní chování

3,0

1,2

3,0

Abnormální chování

0,0

0,0

0,0

Kálení

1,8

1,8

1,8

Močení

1,8

1,8

1,8

Práce

4,1

4,1

4,1

Tabulka č.22 Průměrné hodnoty zaznamenané u jednotlivých plemen během 24-hodinových cyklů v % Jméno koně

Sledovaná činnost Norik Odpočinkový postoj

Hafling

ČT

43,1

32,3

38,4

Popocházení

2,0

16,4

2,4

Ležení

6,5

5,1

3,0

Paběrkování

14,4

14,0

20,1

Pastva

15,0

0,0

11,9

Žraní sena

3,6

3,6

3,6

Žraní jádra

1,2

1,2

1,2

Pití

0,9

1,0

1,2

Sledování okolí

4,0

12,5

5,9

Komfortní chování

0,5

1,1

2,1

Vzájemná hygiena

1,1

2,9

0,8

Agresivní chování

0,4

1,4

2,4

Abnormální chování

0,0

0,5

0,0

Kálení

1,7

1,7

1,8

Močení

1,5

1,6

1,8

Práce

4,1

4,1

4,1