Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra sociální patologie a sociologie
Problematika užívání návykových látek v období těhotenství Bakalářská práce
Autor:
Aneta Skálová
Studijní program:
Specializace v pedagogice
Studijní obor:
Sociální patologie a prevence
Vedoucí práce:
Mgr. Stanislava Hoferková, Ph.D.
Hradec Králové
2016
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucí bakalářské práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.
V Hradci Králové dne 28. 4. 2016
Aneta Skálová
Poděkování Děkuji Mgr. Stanislavě Hoferkové, Ph.D. za odborné vedení mé práce, poskytnutí rad, vstřícnost a ochotu, kterou mi pomohla k napsání mé bakalářské práce.
Anotace SKÁLOVÁ,
Aneta.
Problematika
užívání
návykových
látek
v období
těhotenství. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2016. 63 s. Bakalářská práce. Bakalářská práce se věnuje problematice užívání návykových látek v období těhotenství ženy. V teoretické části je charakterizován pojem návykové látky a jejich dělení, příčiny vzniku užívání návykových látek, druhy rizik, které provázejí užívání a vnější a vnitřní činitelé, které působí na organismus jedince. Dále je práce zaměřena na charakteristiku těhotných žen, které užívají návykové látky, popis rizikového a patologického těhotenství a reakci plodu uživatelek na uváděné návykové látky. Zmíněn je také NAS-neonatální abstinenční syndrom u dítěte. Stěžejní část práce se věnuje užívání alkoholu, kofeinovým a tabákovým výrobkům u žen a jejich následný vliv a následky na těhotenství ženy. Empirická část práce je zaměřena na veřejnost lidí, jejich názory, mínění a postavení se k ženám, které užívají návykové látky. Klíčová slova: návykové látky, těhotenství, alkohol, nikotin, kofein
Annotation SKÁLOVÁ, Aneta. The issue of using addictive substances during pregnancy. Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové, 2016. 63 pp. Bachelor Degree Thesis.
This bachelor thesis deals with the use of drugs by women during the period of pregnancy. In the theoretical part various drugs, thein classification, the reasons why women start using them, types of risks connected with drugs use and both internal and external factors influencing a human organism are characterized. The thesis further focuses on characteristics of pregnant women who use drugs, the descriptions of risky and pathological pregnancy and a reaction of a fetus to the drugs described. The NAS (The Child’s Neonathal Abstinency Syndrom) is mentioned there. The main part discusses the use of alcohol, caffeine and tobacco products, their influence and consequences on pregnancy. The empirical part is focused on public opinions and relationships towards pregnant women using drugs.
Keywords:
drugs, pregnancy, alcohol, nicotine, caffeine
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 8 Problematika užívání návykových látek................................................................ 10
1 1.1
Příčiny vzniku užívání návykových látek ...................................................... 12
1.2
Dělení návykových látek ................................................................................ 14
1.3
Specifické znaky užívání návykových látek u žen ......................................... 17
1.3.1
Fyziologická rizika .................................................................................... 17
1.3.2
Psychologická rizika .................................................................................. 18
Vliv alkoholových výrobků na těhotenství a plod dítěte ....................................... 21
2 2.1
Účinky a rizika spojená s užíváním alkoholu................................................. 21
2.2
Vliv alkoholu na vývoj plodu dítěte ............................................................... 24 Vliv tabákových výrobků na těhotenství a plod dítěte .......................................... 26
3 3.1
Účinky a rizika spojená s užíváním tabáku .................................................... 26
3.2
Vliv kouření na organismus těhotné ženy a plod dítěte ................................. 27
3.3
Pasivní kouření a vliv na těhotenství.............................................................. 28 Vliv kofeinových výrobků na těhotenství a plod dítěte ........................................ 30
4 4.1
Účinky a rizika spojená s užíváním kofeinu .................................................. 30
4.2
Vliv kofeinových výrobků na těhotenství ženy a plod dítěte ......................... 31 Empirická část ....................................................................................................... 33
5 5.1
Stanovené hypotézy........................................................................................ 33
5.2
Výzkumná metoda.......................................................................................... 33
5.3
Zpracování a prezentace výsledků výzkumného šetření ................................ 35
5.4
Vyhodnocení hypotéz ..................................................................................... 53
5.5
Závěr výzkumného šetření ............................................................................. 54
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ ...................................... 59 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK .................................................................................. 62 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 63
Úvod Návykové látky ať přírodní či člověkem vyrobené doprovázejí naši civilizaci od jejího počátku a postupem času se objevují nové a nebezpečnější druhy. Tyto látky jsou neoddělitelnou součástí našeho života a budou jí zřejmě i v budoucnosti. Odborníci (Nešpor, 2010, online) upozorňují, že každým dnem dochází ke zvyšování uživatelů návykových látek napříč všemi sociodemografickými skupinami jak na českém území, tak ve světě. Vnější vlivy zahrnující rodinné prostředí, školu, vrstevníky, společenské prostředí v kombinaci s negativními vlivy vnitřními, které jsou povětšinou odrazem dědičnosti a vrozených predispozic představují kombinaci, která je pro konzumenta hraniční a nejlepším ústupem do vlastního světa je účinek zmíněných návykových látek. V České republice je podle každoročních průzkumů odhad spotřeby na člověka okolo 10 litrů 100% alkoholu a dle statistik každý druhý konzument alkoholu užívá i nikotinové výrobky. Dle Višňovského a Bečkové: „legislativní opatření jako jediný způsob boje proti drogové toxikomanii nestačí. Zdravotní péče o nemocné poškozené dlouhodobým kouřením, alkoholem, zneužíváním léků a drog je vlastně jen úsilím o odstranění následků stavu, který zde reálně existuje. Je proto potřebné postihovat příčiny vedoucí k rozvoji.“ (Višňovský, Bečková, 1998, s. 5) Alkohol, nikotinové výrobky a kofeinové výrobky jsou nejužívanějšími legálními návykovými látkami na světě a to především z důvodu jejich dostupnosti a přijatelné ceny. Oblíbenost stoupá jak u dětí, tak mladistvých a dospělých konzumentů. Tyto zmíněné látky budou hlavní součástí teoretické části mé bakalářské práce a jako cílová skupina budou těhotné ženy, které během gravidity užívají návykové látky tohoto typu. Téma týkající se problematiky užívání návykových látek v období těhotenství jsem vybrala z důvodu, jelikož se domnívám, že tato problematika je v obecném znění mezi veřejností známá, avšak myslím si, že není dostatečně obeznámena s tím, jaké může mít užívání těchto vybraných druhů návykových látek následky. Těhotenství těchto žen bývá ve většině příkladů neplánované, samy ženy uživatelky jsou většinou nemile překvapené zjištěním o jejich graviditě a tím dochází k situaci, kdy je dítě nechtěné. S diagnostikou těhotenství přichází i další problém a tím je pozdní oznámení a nemožnost interrupce. V dnešní době stoupá počet žen, které užívají návykové látky a nevyhýbá se to ani ženám, které jsou ve fertilním věku a plánují pořízení potomka. 8
Účinky látek mají negativní dopady jak na psychickou a fyzickou stránku ženy, ale také na vývoj plodu dítěte od prenatálního po časné postnatální období a v celém jeho životě. (Vavřinková, Binder, 2006, s. 10-11) Obsahem práce je uvést obecnou charakteristiku a vymezení návykových látek a poté jejich dělení, rizika a účinky, které mohou po užití nastat. Po obecné terminologii návykových látek charakterizuji, jak vypadají návykové problémy u žen, jaké jsou jejich specifika a volně přejdu k terminologii rizikového a patologického těhotenství, které je doprovázené užíváním alkoholových, nikotinových a kofeinových látek. U těchto zmíněných návykových látek uvedu, jaký je jejich vliv na gravidní ženu a plod dítěte v prenatálním a postnatálním stádiu. V empirické části mé bakalářské práce navážu na část teoretickou. V této části jsem se v rámci hlavního cíle výzkumného šetření, zaměřila na názory a postoje veřejnosti k problematice užívání návykových látek v období těhotenství. V úvodní části jsem uvedla hlavní cíl mého výzkumného šetření, stanovené hypotézy a metodu výzkumného šetření. Vzhledem k vybrané cílové skupině, kterou tvoří veřejnost ve věkovém rozpětí od 18 do 50 let, bylo šetření prováděno pomocí kvantitativní metody dotazníkového šetření. Zvolená metoda mi dopomohla k rychlé a četné návratnosti. Získané údaje výzkumného šetření byly zaznamenány a dotazníkové položky byly vyhodnoceny. Na konci empirického šetření byla tato část zhodnocena v závěru výzkumného šetření a následně byl zformulován závěr celé práce.
9
1
Problematika užívání návykových látek Za návykové látky jsou považovány takové látky, které ovlivňují psychiku
jedince a některé mohou způsobit závislost, ty se pak nazývají návykové. Ve zmíněných dávných civilizacích jsme se setkávali s těmito látkami především ve formě bylin či výtažků z rostlin, jejichž detailní poznání a přetvoření dosahovalo forem, které se později začaly mimo léčebné účinky uživateli zneužívat k drogovým opojením, a doprovázeli různé druhy společenských událostí. V posledních měsících výrazně vzrostl výskyt psychoaktivních látek, kde je jejich růst možný vidět především v členských státech Evropské unie včetně České republiky. Jejich významný nárůst představuje výzvu v různých typech oblastí, od monitoringu, přes intervenci vedoucí ke snížení nabídky a poptávky až po včasné minimalizování rizik. Do kategorie psychoaktivních látek neodmyslitelně patří alkohol, nikotinové výrobky a problematické užívání kofeinových výrobků (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, 2015, online). Dle deníku Zaostřeno: „celkový počet látek monitorovaných Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) tak již přesahuje 450, což je téměř dvojnásobek látek podléhajících mezinárodním úmluvám OSN o kontrole drog, přičemž více než polovina těchto látek byla nahlášena jen v posledních třech letech.“ (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, 2015, online) Návykové látky jsou látky, které většinou můžeme znát pod více označeními, např. název drogy, který je nejčastější, či také slangové označení „zboží.“ Vyskytuje se v menší či větší míře ve všech demografických skupinách zahrnující muže, ženy a děti nevyjímaje. Dle Světové zdravotnické organizace, která v roce 1969 přijala a následně publikovala definici drog, prezentuje tyto látky, jako substráty, které jsou vpraveny do živého organismu jedince a mohou pozměnit jednu či více životních funkcí jedince. (Kraus, 2014, s. 47) Typů označení v dnešní době najdeme o mnoho více, ale nejde vyloučit fakt, že od dávných dob, kdy se látky začaly užívat, vzbuzují ve společnosti emoce strachu, zvědavosti, úniku od běžného života a s tím spojené emoce štěstí. V přesnějším vymezení se pod návykovou látkou skrývá substance, která po užití může vyvolat účinky, které mění lidskou psychiku, vlastnosti a ovládací a rozpoznávací schopnosti člověka. Účinky mohou být i takové, že změní lidské tělesné procesy a sociální chování, které je bezpochyby tou nejdůležitější složkou jedince. Látky dělíme podle toho, jaký je 10
postoj společnosti ke drogám a jaké jsou rizika závislosti a dopady na lidskou psychiku. (Presl, 1995, s. 9) S pojmem drogy je neodmyslitelně spojen pojem toxikománie, kdy dle WHO se jedná o stav intoxikace, čili změněný psychický i fyzický stav jedince, který se dá charakterizovat změnami chování a reakcí, periodicky se opakuje a je vyvolán nadměrným užitím syntetické či přírodní látky a jejím opakovaným nutkáním užívat drogu pravidelně pro její silné psychické účinky. Takto vyvolaný stav škodí jedinci i společnosti (Višňovský, Bečková, 1998, s. 7) Ženy, jimž budu věnovat ve své práci největší pozornost, jsou zpravidla ohroženější cílovou skupinou, u níž je užívání nepovolených látek rizikovější vzhledem k jejich fyzickému i psychickému stavu. V souvislosti s užitím návykových látek, odborná literatura vyznačuje pojmy úzus, abúzus a misúzus, které doplňují drogovou problematiku a uvádějí legislativní náhled, zdali je užívání ve shodě s platnými předpisy či nikoliv. Termín úzus je užíván s platným užitím léků a drog dle lékařských a právních předpisů a ve shodě a zájmu celé společnosti i jedince. Jedná se tedy o běžné užívání v souladu se společenským řádem. (Lietava, 1997, s. 15) Abúzus lze užívat u pojmu droga, alkohol a také jako označení chemických či psychoaktivních látek. Je to soubor termínů, které jsou různě a velmi ze široka užívány a mají mnohoznačný význam. Dle Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders je abúzus definován jako: „způsob maladaptivního užívání, projevující se pokračující konzumací, přestože si konzument uvědomuje, že vyvolává trvalé anebo opakované problémy sociální, pracovní, psychologické nebo zdravotní, které jsou působeny anebo obnoveny požíváním v situacích, kdy ohrožují tělesné zdraví.“ (Lietava, 1997, s. 15) V některých dokumentárních pracích či vědeckých průzkumech je abúzus označen jako zbytková kategorie, jelikož se mu připisuje jen malý důraz oproti pojmu závislost, kterému se ve většině případů dává přednost, jak je to jen možné. Někdy je špatně zařazen a přisuzován pouze nelegálním látkám. V definici dle WHO se tedy jedná o látky, kde je užívání jak škodlivé, tak i rizikové pro fyzický i psychický stav člověka, ovšem důsledky jsou pozorovány jen z medicínského hlediska, nikoliv ze sociálního či psychologického. (Terminologický slovník, 2000, s. 12) V mysli společnosti je nejvíce spojen termín abúzus s nadměrným užitím, nadužíváním či zneužíváním jakékoliv psychotropní či omamné látky (Slovník ABC, 2010, online). V souvislosti s daným téma mé práce, které se nezabývá závislostí na uváděných látkách, ale pouze vymezuje jejich užívání, je vhodné, uvést výčet abúzu 11
látek, které nevyvolávají závislost a druhy látek, pro které je tento abúzus příznačný a nejčastěji se vyskytující. Pojem abúzus látek nevyvolávající závislost (označen jako F55) je dle MKN-10 definován jako: „opakované a nepřiměřené požívání látek, které nemají schopnost vyvolávat závislost.“ (Terminologický slovník, s. 12). Jedná se tedy o stav užívání látek, který je následován fyzickou a psychickou škodlivostí a následky s tím spojenými, či může vyvolat nechtěný kontakt se zdravotnictvím a jejími pracovníky, kteří musí poskytnout komplexní péči. Látek, které vyvolávají tento stav, je široké spektrum, v mnoha případech jsou volně prodejné a běžně dostupné a zahrnují přírodní a léčivé přípravky. (Terminologický slovník, s. 13) Ve zjednodušeném výčtu poukážu na nejdůležitější skupiny těchto látek (Nešpor, 2011): a) Psychotropní
látky
nevyvolávající
závislost
(antidepresiva,
analgetika,
antipyretika) b) Laxativa (nadužívání a návyk na projímadlo) c) Analgetika (škála léčiv získaných bez lékařského předpisu-aspirin, paralen, paracetamol) d) Hormony (steroidy) e) Vitaminy f) Antacida (látky tlumící kyselost žaludečního obsahu, užívají se při zažívajících potížích) Posledním termínem je pojem misúzus, který znamená, že užití drog a léků není v souladu s náhledem medicíny ani platnými legislativními normami a dochází k medicínsky nedovolené aplikaci léků, nevhodným kombinacím či překračováním dávek, které jsou povolené. (Kraus, 2014, s. 49)
1.1
Příčiny vzniku užívání návykových látek Nejdůležitější a nejčastější příčiny vzniku užívání látek, je možné rozdělit do tří
skupin činitelů- samotná užívaná droga, jedinec a prostředí. Dle tohoto modelu je třeba problematiku nadměrného užívání posuzovat z bio-psycho-sociálního kontextu, kde se tyto činitelé vzájemně integrují a doplňují.
12
Droga Droga jako látka, která je nejdůležitějším činitelem, který způsobuje toxikomanii. Nutkavost užívání a projevy s tím spojené jsou založeny na dvou nejvýraznějších projevech drogy. Prvním činitelem je vyvolání silného psychického zážitku, který je pro uživatele či uživatelku líbivý, příjemný, navozuje pocity klidu, usměrnění a vyrovnanosti. Druhým projevem je stádium, které vyvolá nepříjemné pocity díky přerušení opakované aplikace. (Vavřinková, Binder, 2006, s. 14)
Jedinec Sám o sobě je jedinec důležitým faktorem a to jak ve smyslu fyzickém, tak i psychickém. V mnoha publikacích se setkáme s názorem, že nelze předem vytipovat jedince náchylného k užívání návykových látek. Cílovou skupinou, která snáze podlehne, budou ovšem jedinci, kteří se od útlého věku pohybují v nepříznivém prostředí, vyskytují se u nich psychické nemoci, jsou obeznámeni, co droga je a často jejich užívání souvisí s charakteristikou a vybaveností v oblasti temperamentu. Řadit sem tudíž můžeme osoby, které jsou nezdrženlivé a nedokážou odolat tomu, co droga nabízí, osoby nejisté, bez dávky sebevědomí a droga jim poslouží ke zbavení se zábran a nadbytečné trémy či osoby neurotické, které zbavují své obtíže v oblasti psychických a neurotických obtíží pomocí zmíněné drogy. Důležitá je vzájemná propojenost a symbióza s prostředím, která tvoří další důležitý faktor v užívání. (Višňovský, Bečková, 1998, s. 8) Prostředí Důležité stádium, které může odstartovat problematiku užívání, je prostředí. Závisí však na dostupnosti, ceně a možnosti distribuce a prodeje. Podstatný je také náhled a kladné či záporné mínění společnosti na užívání drog. Pokud se zmíněné faktory setkají s pozitivní odezvou společnosti, dochází k širokému rozšíření napříč veřejností a tím možnosti následného nadměrného užívání, léčby a následné abstinence. Legální drogy, pod které můžeme zařadit alkohol, nikotinové výrobky či kofeinové výrobky, jsou snadno dostupné napříč celým územím a jsou užívány od útlého věku dětí či mladistvých. (Višňovský, Bečková, 1998, s. 9).
13
V následující kapitole se zaměříme na rizika spojená s užíváním návykových látek. Nejčastějšími projevy, se kterými se setkáváme, jsou:
U drog, které jsou podávány uživatelům nitrožilně, je riziko těžkých otrav, zanášení infekcí, přenosů žloutenky a v posledních letech je velkým rizikem virus HIV. Přenos pomocí tělních tekutin, především krve je velmi častý a může způsobovat endokarditidu.
Společnou problematikou u všech návykových látek je předávkování. Vysoké riziko nastává jak u pravidelných uživatelů, tak u skupiny lidí, kteří pouze experimentují. Dochází k tomu především u stimulačních drog či alkoholu. Stav předávkování nastává ve chvíli, jestliže koncentrace drogy je silnější, než dotyčný předpokládal.
Rizikem může být i přimíchání příměsi do návykových látek a tím způsobená otrava. Jako například pervitin, který je látkou, do které se přidává jod a díky stejnému zabarvení není rozpoznatelný od dané látky.
V sociální rovině dochází k tomu, že člověk není schopen navazovat sociální vztahy. Neudrží kontakty s vrstevníky, zaostává jak v sociálních dovednostech, tak i v pracovních povinnostech.
Dalším rizikem je škodlivost látek, které pokud jsou užívané v těhotenství, mohou poškodit plod dítěte.
Dochází k poruchám soustředění, koncentrace, pozornosti a výpadkům paměti.
V poslední řadě nastávají problémy spojené s abstinencí drogy, což vede k podrážděnosti, nervozitě, vznikům konfliktů, střetům s policií a především ke vzniku závislosti. (Nešpor, 1995, s. 39)
1.2
Dělení návykových látek V dnešní době existuje mnoho druhů tzv. „ klasifikačních systémů“, což jsou
pokusy jak návykové látky třídit. Základním dělením, které je běžně užíváno, je systém dělení podle převládajícího účinku působícího na psychický a fyzický stav člověka.
14
Dělení dle typu působení:
Tlumivé látky (též užíván název narkotické)1
hlavními účinky jsou pocity euforie, plného zklidnění, absence nepříjemných pocitů a emocí (obavy, psychické napětí),
nejznámějšími zastupiteli jsou látky, které svůj název odvozují od pojmu morfium, tj. opioidy
do skupiny opioidů patří heroin, metadon, kodein, buprenorfin (označovaný také jako Subutex)
druhou zastupitelskou skupinou tlumivých látek jsou benzodiazepiny, léky běžně dostupné v lékárně s účinkem zastavujícím emoce strachu a léky se sedativním a hypnotickým (omračujícím) účinkem,
do této skupiny můžeme zařadit také alkohol.
Stimulační látky (též používán název povzbuzující)
hlavními účinky jsou pocity síly a energie, významná výřečnost, aktivita,
nadměrné dávky mohou vyvolat bludy, halucinace, ztrátu kontaktu s realitou (toxická psychóza-vysvětlivka),
je zde vysoké riziko psychické závislosti,
nejznámějšími zástupci jsou pervitin a kokain, ale také nikotin.
Halucinogeny, psychedelické látky
velmi výrazně mění vnímání reality, záleží však na sociálních okolnostech (v dobré společnosti může intoxikace nabýt pozitivního účinku, naopak při špatném a nekontrolovaném užití může dojít k trvalé poruše duševního stavu člověka)
dochází ke zvýšenému vnímání barev a prostoru okolo sebe
do této skupiny návykových látek řadíme kanabinoidy, LSD, psylocybin (Kalina, 2003, s. 14-15)
Dalším systémem je dělení na drogy lehké (měkké) či naopak těžké (tvrdé). V takto jednoduchém systému se ovšem nevyhneme nežádoucímu zobecňování a může docházet k zavádějícím úsudkům a to především z důvodu, že vnímání jednotlivců je 1
Narkotické látky-zklidňující látky
15
diferenciované a hranice mezi tímto vymezením je nízká. Například alkohol či nikotinové výrobky, o kterých se v mé práci budu ve velké části zmiňovat, jsou považovány za měkké drogy. Podle společenského úsudku, není zřejmé, že kdo pije a kouří, se stává závislým. Pokud se ovšem závislost projeví a vyvine, je prokazatelně ničivá po stránce tělesného i psychického zdraví a schopnosti vyniknout společenskou úspěšností. V takové situaci, je otázkou, zdali se takový projev nedá označit jako důsledek drogy tvrdé. (Presl, 1995, s. 10) Odhlédneme-li od tohoto dělení, tak nejpreferovanější a nejvalidnější systém dělení je dle legality. První skupinou jsou drogy legální (povolené dle platných právních předpisů, ve společnosti tolerované a akceptované), kam řadíme alkohol, nikotinové výrobky, organická rozpouštědla, kofein či nadužívání medikamentů (Nožina, 1997, s. 9) a druhou skupinou drogy nelegální (společensky netolerované, zákonem zakázané distribuce či přechovávání), kde uvádíme morfinové, kokainové, kanabisové, amfetaminové, kathové a halucinogenové typy drog. (Kraus, 2014, s. 50) Dalším uváděným dělícím systémem návykových látek je podle účinku na zdravotní stav a poškození jedince. U některých drog je velmi nebezpečné už první užití. U zmíněného morfinu či heroinu může velmi snadno dojít k rychlému předávkování a následné smrti, což je ve většině případů odrazem nezkušenosti. Alkohol patří mezi ta rizika, kde není pravděpodobnost předávkování v tak vysoké míře častá. Po vysoké dávce dochází k vyvolání silné nevolnosti a po intoxikaci alkoholem uživatel vyloučí tráveninu ze žaludku, což slouží jako obranný reflex. Vyšší míra rizikovosti u alkoholu je jeho mechanismus účinku, což znamená, že dochází k poškození nervového systému a tzv. abstinenčnímu syndromu (syndrom odnětí alkoholu) a může dospět až k úmrtí. Alkohol je také označován jako nejběžnější iniciační droga (Nešpor, 2011, s. 47-49). Podrobněji se o alkoholu, jeho účincích a rizicích dopadu na cílovou skupinu těhotných žen budu zabývat v dalších kapitolách. Poslední zmíněné dělení je podle nepříznivého dopadu na sociální oblast. Uživatelé všech typů návykových látek nejsou schopni se srovnat s běžnými nároky, před které jsou v každodenním životě postaveni, selhávají jak v rodinných povinnostech, tak ve škole, v práci, neumí udržovat rodinné ani přátelské vazby a jediným únikovým zázemím, je pro ně komunita lidí se stejným problémem. Resocializace je pro ně velmi nesnadným úkolem. Nepříznivé dopady se u uživatelů návykových látek projeví také v kontaktu se zdravotnickými středisky, kdy uživatelé odmítají rutinní kontroly a podléhají tak častěji vážným zdravotním rizikům. 16
Posledním z výčtu dělení návykových látek je dle vzniku a typu drog (Zábranský, 2003, s. 14-15 ; Zvolský, 2001, s. 183): a) Přírodní drogy-rostlinné a přírodní drogy, konopné produkty, koka b) Semi-syntetické drogy-kokain, morfin, diethylamid kyseliny lysergové c) Syntetické drogy-sedativa, těkavé látky, opioidy
1.3
Specifické znaky užívání návykových látek u žen Hlavním rysem užívání návykových látek u ženského pohlaví je, že se žena
stává podstatně rychleji závislou na daném typu látky, než je tomu u mužů. V této kapitole jsou uvedeny příklady, které poukazují na fyziologická a psychologická rizika, díky kterým dochází k rychlejšímu působení návykových látek na organismus žen.
1.3.1 Fyziologická rizika Ženy jsou většinou nižší postavy (není to pravidlem), mají užší a méně vyvinutou konstrukci těla a orgánů nežli muži. V souvislosti s návykovými problémy je ohrožen celkový zdravotní stav ženy a dochází k četnějším a závažnějším problémům. Mohou být ohrožena ženská játra, jelikož jsou menšího objemu a orgán ve vyšší míře metabolizuje hormony, což v souvislosti s nízkou hmotnostní váhou, vyšším obsahem tuku a dalšími doprovázejícími faktory, vede k tomu, že návykové látky působí u žen silněji, než u mužů. Dalšími neméně vážnými zdravotními problémy je výskyt hypertenze2 či rakoviny prsu. (Nešpor, 2010, online) Specifickým fyziologickým znakem u žen je vyšší konzum návykových látek, především alkoholu v premenstruálním období či období přechodu, kdy je příznačné preventivně předcházet těmto fázím bezpečnými postupy. Zmíněné postupy mohou být zastoupeny v komplexní a náležité gynekologické péči, v relaxačních technikách (autogenní trénink, jóga) a zdravém životním stylu (pravidelný pohyb, zdravá strava, zvýšený pobyt na čerstvém vzduchu). (Nešpor, Csémy, 1996, s. 155)
2
Hypertenze-vysoký tlak krve v tepnách
17
1.3.2 Psychologická rizika Ženy jsou náchylnější k častějšímu výskytu psychiatrických onemocnění spojených s konzumací alkoholu, ale i v běžné praxi je u nich tento výskyt zvýšen oproti mužskému pohlaví. Jedinou výjimkou je antisociální porucha osobnosti,3 která je příznačnější pro muže a u žen nemá tak hojné zastoupení. V mnoha případech se žena dostává do skupiny uživatelek především kvůli soužití s partnerem, který též užívá návykové látky. V podložených studiích se ve většině případů stává partner potencionálně trestaným, a i když jsou ženy skupinou, která se po působení látek méně dopouští násilné a trestné činnosti, tak v partnerském vztahu se vzájemně doplňují. Vyšší konzumaci návykových látek mohou způsobit náročné životní situace doprovázené depresemi, úzkostmi a poruchami osobnosti, ale důležité je poznamenat, že pud sebezáchovy je u žen silnějším faktorem, nežli u mužů. (Vavřinková, Binder, 2006, s. 21-23) Z mého osobního pohledu se jedná o silnější pud sebezáchovy především díky tomu, že žena je nositelem tzv. „rodinného tepla“, rychleji si utváří citové vazby a pokud je matkou dítěte či skupiny dětí, tak má silnější závazky žít řádný život a vyrovnat se s problémy návykových látek jiným způsobem, než smrtí. V důsledku těchto problémů je důležité ubírat pozornost na rodinnou terapii. Aktuálním problémem a důsledkem užívání návykových látek je tzv. „syndrom prázdného hnízda“, kdy dochází k oddělení a odpoutání citových a materiálních vazeb dítěte od matky. Preventivním řešením může být určitá dávka emancipace k vlastní rodině a kladený důraz na rozvoj zájmových a sociálních vazeb s okolím. (Nešpor, Csémy, 1996, s. 154) Specifický bod, o kterém se nyní zmíním, je fakt, že v důsledku užití alkoholu, drog a nikotinových výrobků dochází k riziku poškození plodu dítěte v těhotenství. Krom fetálního alkoholového syndromu a neoabstinečního syndromu dítěte, o kterých se budu zmiňovat v následujících kapitolách, dochází k četnějším postižením, ke snížení intelektu, k poruchám sexuálního spektra (důvodem je, že závislé ženy jsou častěji týrány, fyzicky napadeny a sexuálně zneužity) a k poruchám osobnosti. (Nešpor, 2007, s. 55)
3
Antisociální porucha osobnosti-porucha osobnosti charakterizována nedostatkem empatie či lítosti
18
V souvislosti se specifickými znaky užívání návykových látek u žen, je důležité charakterizovat rizikové a patologické těhotenství, které vzniká v důsledku užívání zmíněných látek. Těhotenství je charakterizováno jako období od oplodnění vajíčka spermií do začátku porodu, kdy v tomto období dochází k vývoji plodu dítěte. Jedná o proces, který je časově omezen, je fyziologický a dotýká se těhotné ženy jak po fyzické, tak psychické, sociální a ekonomické stránce. Poukážeme-li na vztah k poslední menstruaci ženy, který se odehrává v pravidelném 29 denním menstruačním cyklu, tak těhotenství trvá 280 dnů, tj. 40 kalendářních týdnů, 10 lunárních měsíců a pokud nedochází k předčasným či přetrvávajícím komplikacím, tak porod nastane 281. den. Ve skutečnosti ovšem těhotenství začne ve chvíli, kdy splyne spermie s vajíčkem během období ovulace. Celé období těhotenství je rozdělené do tří trimestrů, z nichž každý trvá 13 kalendářních týdnů a v každém z těchto uváděných trimestrů se jak u matky, tak i plodu dítěte odehrají velmi specifické změny. (Macků a Macků, 1998; Roztočil, 2001; Leifer, 2004) Podle průběhu můžeme těhotenství rozdělit na fyziologické (charakteristické je pro něj, že probíhá bez větších komplikací a nejsou zde diagnostikovány rizika), poté na rizikové (objevují se rizikové faktory) a patologické (stav matky i plodu dítěte je chorobný- nezdravý). (Koliba, Ševčík a Pannová, 2004, s. 28) Riziko míry vlivu návykových látek na těhotné ženy a plod dítěte začíná ve stádiu prevence o pacientku a nenarozené dítě a vstupem do systému zdravotní péče. Není doporučováno ženu násilím tlačit k plné abstinenci užívaného alkoholu, ale vhodným postupem je doporučení odborné péče, která vede ke snížení dávek, případně zkouška substituční terapie. Důležitým faktorem je doporučení konzultací a spolupráce s odborníky (zdravotnický personál, adiktologové). (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, 2007, online) Častým problémem jsou situace, kdy žena není schopna v pravidelném intervalu docházet na gynekologické prohlídky či alespoň nenavštěvuje gynekologickou poradnu a nekonzultuje svůj dosavadní stav. Ve většině případů, se jedná o ženy se sníženými schopnostmi určit vážnost situace s přihlédnutím k socioekonomickým podmínkám, ze kterých pochází, či z důvodu nechtěné gravidity. (Hájek, 2004, s. 10) U uživatelek nadměrného množství alkoholu není péče vedena pouze v období prenatálním, ale často je potřeba řešit otázky zdravého životního stylu, bydlení a celkové péče o dítě v období těhotenství a po porodu. Při první návštěvě zdravotnického zařízení na základě anamnézy a vyšetření, je třeba rozlišit, zda se jedná o uživatelku experimentátorku, 19
příležitostnou uživatelku nebo drogově závislou pacientku. Pracovníci kontaktních center a sociální pracovníci by měli následně aktivně směřovat klientky ke klinickým lékařům, pokud zjistí, že tak klientky samy neučinily, nebo že péče o těhotenství neprobíhá optimálním způsobem. (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, 2007, s. 3) Těhotenství, které má patologické či rizikové aspekty je velkou zátěží jak pro matku, tak i plod dítěte. Ovlivňuje dynamický děj fungování těhotenství při jakémkoli stádiu zmíněné gestace a tím může začít docházet k situacím, které stav komplikují a zhoršují. Mnoho z patologických a rizikových situací si ovšem těhotná žena způsobuje sama, jak ve fázi perinatální, tak ve stavu a průběhu gestace. V závěrečném výčtu je nutné dodat, že se stále zvyšuje počet žen na abúzu drog, které mají problémy s periodickým užíváním, což představuje riziko, který komplikuje průběh těhotenství. I tomuto riziku se dá včasným přístupem předejít a tím zamezit vážným komplikacím. Dle slov Hájka: „i když je pouze 20% těhotenství komplikováno nějakým rizikem, právě v této skupině zjišťujeme největší výskyt perinatální úmrtnosti a perinatální morbidity.“ (Hájek, 2004, s. 11)
20
Vliv alkoholových výrobků na těhotenství a plod dítěte
2
V následující kapitole se budu věnovat alkoholu, jeho účinkům a rizikům, které u jedince nastanou při četném užívání a následném vlivu na těhotenství a plod nenarozeného dítěte.
2.1
Účinky a rizika spojená s užíváním alkoholu Alkohol patří k nejstarší a nejrozšířenější droze na světě. Znali ho už civilizace
Egypťanů, Řeků i Sumerů. Vzniká především kvašením ovoce či obilovin a jeho historie je zaznamenána daleko před naším letopočtem. Naši předci pili především vinné destiláty a pivo v degustační míře a následná přeměna nastala v době, kdy vznikla destilace. To mělo za následek překročení hranice třinácti až čtrnácti procent koncentrace alkoholu v destilátu. (Nešpor, Marhounová, 1995, s. 66) V dřívější době plnil a do dnešních dnů plní tyto druhy funkcí, které jsou nezbytnou součástí každé kultury společnosti, vyskytující se v menší či větší míře: (Kraus, 2014, s. 53) a) Fyziologická funkce (nápoj či lék) b) Psychologická funkce (koriguje nálady jedince, působí jako euforikum, dochází k zvýšení sebevědomí) c) Sociální funkce (plní funkci ve většině kultur světa, slouží jako projev pohostinnosti a účinky dané látky napomáhají ve sdružování, adaptaci a vzájemné komunikaci) d) Ekonomická funkce (v rámci užívání naturálií sloužil jako platidlo a utržené daně z jeho výroby a prodeje byly zdrojem příjmu pro stát) e) Rituální funkce (alkohol bývá součástí různých druhů oslav, společenských událostí a obřadů, vyskytuje se i při náboženských setkáních) Alkohol, který je ve výčtu omamných a psychotropních látek považován za legální drogu, má díky svým účinkům a důsledkům na stav jedince velmi výjimečné postavení. Společně s dalšími látkami především halucinogenního typu patří k nejstarším, nejrozšířenějším a nejčastěji užívaným drogám. (Vavřinková, Binder, 2006, s. 12) 21
Dle dostupných publikací má nadměrné užívání alkoholu závažné účinky na zažívání, játra a CNS. Alkohol může způsobit utlumení CNS stejně tak silně a výrazně jako analgetika. Zpočátku se jeho užívání projevuje především ve zlepšení nálady, zvýšení sebevědomí, nárůstu energie, později se objevuje snížením sebekritičnosti, ztrátou zábran a poruchou řeči a rovnováhy. Při déle trvající konzumaci dochází k únavě, spánku až bezvědomí. Vyskytuje se také útlum inhibiční kontroly, čímž dochází k alkoholové excitaci. Koncentrace alkoholu může vyvolat také toxickou narkózu, která sníží životně důležité centra v prodloužené míše, kde následkem je smrt zapříčiněná zástavou dýchání. Během cyklicky se opakované konzumaci alkoholu také dochází k zvýšené toleranci a tím i fyzické závislosti na látce. Tolerance se dá vysvětlit pomocí jednoduchého vzorce, kdy dojde k zvýšení funkce metabolismu a především ke změně odpovědi centrální nervové soustavy na účinky alkoholu. To, jakým způsobem si tělo fyzicky navykne na dávky alkoholu i jiných návykových látek, je neustále neobjasněné a není možno přesvědčivě obhájit. (Krmenčík, Holcnerová, s. 12) Jak bylo v předchozí kapitole uvedeno, alkohol je především látka, která má nepředvídatelné účinky a tyto účinky se odráží v pozvolné tvorbě návyku na dané látce. Dle zvyšování frekvence a množství je možné rozdělit druhy rizik, které nadměrné užívání dané látky způsobují. Nejzávažnější rizika, která může alkohol způsobit, jsou:
alkoholická steatóza čili hromadění tuku v játrech, kdy dochází k rozšíření jaterních buněk, ke zvětšení objemu, k poškození jaterních funkcí, k břišním bolestem, nechutenství, žloutence. Důležité je zde vyšetření na histologii, kde je stanovena přesná diagnóza. Zajímavým faktem je, že k této tělesné nemoci může dojít i po několik dní trvajícím abúzu alkoholu a proto zde s jistotou nelze určit, zdali stav souvisí se závislostí na alkoholu (Terminologický slovník, 2000, s. 18)
alkoholová exantémová reakce je reakce, při které dochází k fyziologickým projevům, především k začervenání obličeje, krku či ramen, tento jev doprovází také halucinace, závratě či palpitace.4
alkoholová porucha srdečního svalu Velmi časté jsou také duševní nemoci, kde můžeme uvést známý a častý jev
zvaný delirium tremens5, který se dostavuje u alkoholiků při přerušení užívání 4
Palpitace-rychlé a nepravidelné srdeční údery, arytmie srdce
22
alkoholu a projevuje se nezvladatelnými pocity úzkosti, návaly horka, pocením, nevolností a nutkavostí opakovat užití látky z důvodu zlepšení fyzického stavu. Jedná se o nejtěžší fázi abstinenčního syndromu. Mezi další duševní poruchy patří alkoholická paranoia, což je porucha psychotického typu, která je vyvolána alkoholem a v souvislosti s jejími účinky se dostavují bludy a halucinace. Takový stav může vyústit v alkoholovou žárlivost, kdy jeden z páru, který je pod vlivem alkoholu, produkuje blud, že je mu jeho partner nevěrný a celá problematika vyústí v hádky, obviňování či v násilné spory mezi partnery. (Nešpor, 1996, s. 153-154) Zmíněný vliv, účinky a rizika alkoholu, které byly uvedeny, jsou v těhotenství pro ženu specifickým bodem, o který by se měly zajímat, jelikož těhotenství je velmi výraznou životní změnou a fyzickou i psychickou zátěží. Pokud se k tomu přidají komplikace s návykovými látkami, především alkoholem, může to gravidní stav výrazně zkomplikovat a znesnadnit. Je známo, že alkohol je svými zdravotními a společenskými důsledky více nebezpečný, než užití nelegálních drog. Nešpor (2010, s. 10) uvádí, že: „alkohol pije před otěhotněním více než ¾ žen.“ Po zjištění, že jsou gravidní z nich více, než jedna třetina s alkoholem nepřestanou v prvních trimestru (první tři měsíce těhotenství) a okolo 16 % žen s alkoholem nepřestanou ani mezí třetím a šestým měsícem jejich gravidity. I když nejsou k dispozici žádné aktuální prevalenční studie týkající se fetálních poruch z důsledku užívání alkoholu, skutečnosti, z nichž je čerpáno, nasvědčují opaku. Vznikají ztráty v ekonomickém a zdravotnickém průmyslu a dochází k poškození genetického kódu a fondu populace. Dle Vavřinkové a Bindera (2006, s. 55) není alkoholismus u těhotných žen na našem území tak častý, jak by se mohl zdát. Pokud se s tímto jevem setkáme, jedná se především o ženy, které jsou vícerodičkami, pocházejí ze sociálně slabých vrstev, jsou rozvedené, svobodné či nezletilé. U žen užívající alkohol či nikotinové výrobky dochází k přidruženým jevům a to především v oblasti užití nelegálních drog. Pokud uživatelka alkoholu otěhotní, mohou se očekávat další komplikace související s dlouhodobým poškozením orgánů. Nejzávažnější je riziko cirhózy jater s čímž souvisí větší incidence potratů a předčasných porodů. Ke konci těhotenství se může vyskytnout portální hypertenze a s ní související ascites. (Vavřinková, Binder, 2006, s. 58)
Delirium tremens-alkoholový třes, alkoholové delirium, stav vyvolaný přerušením požívání alkoholu, nejtěžší fáze abstinence u alkoholiků, která může být i smrtelná. 5
23
V laickém povědomí je známo, že během těhotenství není žádné množství alkoholu bezpečné, avšak některé zdroje uvádějí, že týdenní dávka 100% alkoholu do 100 g nemá na plod žádný vliv. (Hájek a kol., 2004, s. 229) Musíme brát ohled na individuální predispozice dané ženy a její zdravotní stav.
Vliv alkoholu na vývoj plodu dítěte
2.2
Ve stádiích těhotenství se mohou objevit různé negativní účinky a rizika, která doprovázejí vývoj plodu dítěte a jsou specifická pro dané období. V prvním trimestru může alkohol ovlivnit vývoj buněk nenarozeného dítěte, je zde nejvyšší riziko vzniku vážných fyzických defektů u plodu dítěte, jeho mozková tkáň je v tomto období velmi citlivá na alkohol. S tím souvisí nižší porodní hmotnost a délka plodu při porodu. Ve druhém trimestru je nevyšší možné riziko samovolného potratu a ve třetím trimestru se nejčastěji setkáváme se zpomalením vývinu mozku a nervového systému, který alkohol narušuje. (Národní monitorovací středisko pro drogy a závislost, 2007, online) Od roku 1973 je znám první soubor anomálií u dětí, které se narodily matkám- uživatelkám nadměrného množství alkoholu. Tento soubor byl pojmenován jako fetální alkoholový syndrom (označen jako FAS) a projevoval se zejména specifickými znaky, kterými jsou:
Růstové odchylky a nedostatky v prenatálním a postnatálním období dítěte
Poškození CNS
Kraniofaciálními abnormality6 (Binder, Vavřinková, 2012, s. 139) Krom zmíněného fetálního alkoholového syndromu můžeme v budoucnu
pozorovat změny u dítěte v prenatálním stádiu vývoje, v postižení intelektu, poruchách chování, pozornosti, kombinovaných a přidružených vadách. Výčet klinických nálezů u fetálního alkoholového syndromu se dělí na obecně časté nálezy a obecně méně časté nálezy. (Vavřinková, Binder, 2006 s. 55-56) a) Obecně časté nálezy:
6
Prenatální a postnatální růstová retardace
Mentální retardace
Kraniofaciální abnormality- zastavení vývoje embryogeneze a odchylky ve fyziologii jedince
24
Obličejová dysmorfogeneze (zúžení očních štěrbin, stlačený kořen nosu s krátkými nosními křídly, široce posazené zornice)
Defekty srdečních sept
Nízké porodní parametry (váha poruchy růstu)
b) Obecně méně časté nálezy:
Abnormality v oblasti zraku (např. sítnice)
Jaterní anomálie
Porucha vývoje nehtů
Poruchy srdečního rytmu
Takto poznamenané děti si nesou zátěž i do budoucna, stávají se závislé na alkoholu, tabáku nebo jiných drogách a častěji se u nich mohou vyskytnout duševní choroby a poruchy osobnosti. (Nešpor, 2011, s. 2)
25
3
Vliv tabákových výrobků na těhotenství a plod dítěte V následující kapitole budu specifikovat stejně, jako u kapitoly předchozí,
nejčastější účinky a rizika, která nastávají při užívání nikotinových výrobků a jejich následný vliv na těhotenství ženy a nenarozený plod dítěte.
3.1
Účinky a rizika spojená s užíváním tabáku S tabákem se setkáváme už od období Indiánů a indiánských kněží, kdy účinky
byly použity především v rámci rituálních obřadů a samotné vdechování kouře velké zdravotní problémy a komplikace neznamenalo. Oproti dnešnímu užívání kuřiva, byl rozdíl především v tom, že dávné kmeny dávky tabáku „nešlukovaly“, aby pocítily jeho sílu a omamný vliv, přičemž užívaly dýmky, u nichž ke šlukování nedochází. Do Evropy se tabák a tabákové listy poprvé dostaly díky námořníkům Kryštofa Kolumba z Jižní Ameriky a velmi rychle se rozšířily po celé Evropě, často k nelibosti tamních vládců. Časem se situace objasnila a ke globálnímu rozmachu došlo v 19. století s tovární výrobou cigaret. Složení tabákového kouře je z více než čtyř tisíc chemických látek, které jsou buď v plynném či pevném stavu, z čehož více, jak sto látek je karcinogenních a mohou vyvolávat vznik nádorů. Další látky obsažené v tabákovém kouři jsou jedovaté (především kyanid a čpavek) a na základě tohoto působení, může docházet k mutagenním účinkům. Látky, které jsou považované za ohrožující a jsou součástí každé cigarety, je nikotin, oxid uhelnatý a karcinogenní látky. (Pradáčová, 2013, s. 7-9) Dle Kaliny: „z kouře dýmky a doutníku se na rozdíl od kouře z cigarety nikotin vstřebává v ústní dutině: rozdíl je v pH tabákového kouře.“ (Kalina, 2003, s. 205) V kapitole o alkoholu jsme se setkali i s pozitivními účinky, které vykazuje a to především v rámci společenských akcí, kde plní funkci sociální. V případě kouření se jedná o situaci, kdy všechna stanoviska a pohled na situaci je odrazující. V České republice souvisí okolo 20 tisíc úmrtí ročně s kouřením, což je téměř jedna pětina celkového úmrtí v České republice (odhadem okolo 100 tisíc úmrtí/rok). Je vědecky prokázáno, že každá vykouřená cigareta zkracuje život uživatele téměř o 5 minut. (Crha, Hrubá, 2000, s. 20)
26
Nemoci, které přímo souvisejí s kouřením, se vyskytují především v oblasti srdečně-cévní, dýchací soustavě a u nádorových onemocnění. Choroby a zdravotní obtíže jsou ovšem u každého kuřáka či kuřačky individuální, jelikož závisí na hloubce inhalování cigaretového kouře, věkovém rozpětí, pohlaví, ale také na počtu cigaret, které jsou za den uživatelem vykouřeny. Kouření způsobuje uvolňování katecholaminů, což jsou látky, které díky svým účinkům způsobují tvorbu silného návyku na látku. Je prokázáno, že kouření má souvislost s mnoho dalšími chorobami, mezi něž můžeme uvést například ischemickou chorobu srdeční, mozkovou arteriosklerózu, choroby končetinových cév, nádory průdušek, plic, hrtanu, hltanu, ale také dutiny ústní, jazyka, problémy s infekcemi močových cest a močového měchýře, nenádorová onemocnění a různé druhy chorob žaludku a dvanáctníku. Samotný nikotin způsobuje podráždění CNS, ve vyšších dávkách může zapříčinit vylučování žaludečních šťáv, zrychluje činnost trávicího traktu a peristaltiky střev, zrychluje činnost srdce a vede k celkovému zvýšení krevního tlaku. (Odvykání, 2016, online)
3.2
Vliv kouření na organismus těhotné ženy a plod dítěte Mezi užíváním nikotinových výrobků u žen a mužů je velký rozdíl. Zejména ve
vyšší motivaci ke kouření, která se většinou objevuje u žen, důvodem je medializace, kde
jsou
kouřící
ženy
představovány
společnosti
jako
emancipované
a sebevědomé osobnosti. V souvislosti s tím se hůře tohoto návyku zbavují a představuje to pro ně vyšší psychickou zátěž. Negativní důsledky užívání nikotinových výrobků se objevují v souvislosti s poškozením organismu ženy a zdravotními následky vyskytující se v oblasti reprodukce a během těhotenství. Nejčastější zdravotní komplikací je samotné riziko neplodnosti, které je 2x až 3x vyšší než u žen nekuřaček. Hájek (2004, s. 28) ve své knize uvádí, že neplodnost souvisí s věkem, kdy v pokročilejším věku reprodukce (40 let a výše) je u žen kuřaček možnost otěhotnět snížená až o 40%. Vliv nemožnosti početí může způsobit také partner, kdy pokud je sám aktivním uživatelem nikotinových výrobků, má sníženou kvalitu spermií. Vážnou zdravotní komplikací pro ženy v těhotenství je výrazné snížení ženských hormonů estrogenu a progesteronu7, kde symbióza těchto dvou hormonů vytváří riziko předčasných porodů. Předčasné porody jsou způsobeny nedostatkem kyslíku a ischémií. 7
Progesteron-pohlavní hormon zodpovědný za rozmnožovací funkce
27
U kouřících žen v těhotenství byl také nalezen zvýšený tonus děložní, který by mohl být dopomáhat tomuto typu porodu. (Crha, Hrubá, 2000, s. 45) Posledním výrazným rizikem, které je způsobeno užíváním nikotinových výrobků, je předčasná menopauza objevující se přibližně o dva roky dříve, než u žen nekuřaček. Tento stav vzniká z důvodu ochuzení vlivu hormonu estrogenu, které následně způsobují výskyt výraznějších zdravotních rizik (např. kostní choroby projevující se řídnutím kostní tkáně či kardiovaskulární choroby). Dle odhadů v těhotenství kouří více, jak 20% žen a nevyvinutý plod je přímo ohrožen kysličníkem uhelnatým, který vytěsňuje kyslík. Ženy užívající nikotinové výrobky v těhotenství mají zvýšené riziko předčasného odtoku plodové vody, odloučení placenty a tím také předčasného porodu v týdnech těhotenství (30-35 TT), kdy stále dochází k vývinu plodu dítěte. (Koliba, Ševčík, Pánnová, 2004 s. 80-81) Mnoho dětí, které se narodí matkám kuřačkám, musí být těsně po porodu přijaté na JIP, jelikož zde hrozí riziko časného úmrtí a syndromu náhlého úmrtí novorozence. S tímto faktem jsem se setkala v rámci výzkumného šetření i v empirické části práce. (Babyonline, 2011, online) Jako další komplikace můžeme uvést: a) Neurologické odchylky b) Poruchy vývoje c) Poruchy chování d) ADHD Velmi zajímavý fakt uvádí Vavřinková a Binder, kteří konstatují, že: „kouření může sloužit jako ochranný faktor preeklampsie.“ (Vavřinková, Binder, 2006, s. 59) Škodlivé následky užívání nikotinových výrobků v období gravidity, které zde byly uvedeny, tento ochranný vliv kouření ovšem zdaleka převáží.
3.3
Pasivní kouření a vliv na těhotenství Pasivní druh kouření (někdy užíván název druhotné či nedobrovolné kouření)
označujeme za druh kouření, kdy dochází k expozici jedinců nekuřáků tabákovému kouři. Zhoršený zdravotní stav souvisí s přímým vdechováním škodlivin, které jsou inhalovány z doutnajícího oharku cigarety a nekuřáci jsou vystaveni účinkům, které
28
mají dopad na fyzickou a psychickou stránku člověka. Tyto účinky jsou rozděleny na dvě skupiny (Crha, Hrubá, 2000, s. 50): a) dráždivé (dochází k dráždivosti sliznic očí, nosu, ke zhoršenému dýchání, nevolnostem, bolestem hlavy, ale také k zhoršení psychické činnosti organismu) b) alergizující (zhoršené stavy astmatiků a osob, kteří mají diagnostikovanou alergickou anamnézu) Ne jen uživatelky nikotinových výrobků jsou vystaveny rizikům a škodlivým následkům v těhotenství, ale také u žen, které jsou vystavené pasivnímu kouření, může docházet k nepříznivým stavům spojeným s rizikovostí. Hlavními činiteli, které zvyšují rizikovost pasivního kouření, je oxid uhelnatý a nikotin. Oxid uhelnatý může způsobovat hypoxii čili dušnost plodu a nikotin zapříčiňuje snížení prokrvení placenty, jelikož krev přechází do zárodku dítěte a přímým působením ovlivňuje cévní, nervový a trávicí trakt. Dle monografických a statistických údajů se děti matek, které se vystavují pasivnímu kouření, rodí s nižšími porodními parametry (povětšinou jsou téměř o 70-150 g lehčí) a je zde vyšší riziko, že dojde k předčasnému porodu a perinatální úmrtnosti (v období od 20 týdne těhotenství do 28 dne po porodu). (Srov. Králíková, E., Himmerová, 2004, s. 272)
29
4
Vliv kofeinových výrobků na těhotenství a plod dítěte V poslední kapitole se zmiňuji o kofeinu, jeho účincích, rizicích a vlivu na
těhotenství a nenarozený plod dítěte. Tato látka je oblíbenou a známou legální návykovou látkou a její konzumace je celosvětově rozšířena.
4.1
Účinky a rizika spojená s užíváním kofeinu Kofein je návyková látka, která je stejně jako alkohol a nikotinové výrobky
rozšířena po celém světě a je jednou z nejznámějších legálních návykových látek. V České republice těší čím dál větší oblibě čaj a káva, kde hlavní složku tvoří kofein. Především zmíněná káva se stává oblíbenější pro její chuť, aroma, intenzitu, způsob přípravy, ale také z důvodu zlepšení mozkové činnosti, rychlejšího nabuzení organismu a požitku při samotném pití. Káva je spojena s příjemnými chvílemi a neodmyslitelně patří k času strávenému při kontaktu s blízkými osobami. V tomto ohledu se ovšem setkáváme i s negativními jevy, kdy doba pohlcená moderními technologiemi a sociálními sítěmi odsunuje požitek z kávy a do popředí se dostává její prezentace na fotografiích, kdy je nutností sdílet právě daný okamžik s ostatními lidmi. S kofeinem se setkáváme především ve zmíněné kávě, čaji, energetických nápojích, ale také například v kakau, čokoládě či některých světově známých nápojích- Coca-Cole či Pepsi. Samotný kofein se v čisté podobě objevuje jako hořká bílá krystalická látka, která byla objevena před více než 200 lety německým chemikem Ferdinandem Runge a dle laboratorních testů vykazuje stejné účinky, jako kokain, ovšem ne tak rychlým a intenzivním způsobem. Uváděno je, že biologicky se káva dostává do organismu 3-10 hodin a v největší síle působí v prvních 30-60 minutách od užití. V tomto čase dochází k přesunu látky kofeinu do mozku, kde překoná ochranné bariéry CNS, naváže se na nervový systém, zablokuje signály únavy a aktivuje centrum strachu. Postupně poté mění impulzy v receptorech srdečních nervů, srdce začne pracovat rychleji, zesílí pumpování a vzroste krevní tlak. V obecném známém znění kofein nervovou soustavu stimuluje, ale v širším měřítku se může stát ohrožením především z důvodu podpory vylučování inzulinu, který snižuje hladinu krevní glukózy. S poklesem krevní glukózy je spojena únava, podrážděnost, ne příliš vysoká schopnost koncentrace pozornosti a také nespavost. 30
Paradoxně při vyšším užívání, způsobuje nadměrnou touhu po spánku a pocit únavy více zintenzivňuje. Za smrtelnou dávku čistého kofeinu se považuje 150 mg/kg váhy člověka, což činí dávku, která není možná konzumace. (Epocha, 2016, s. 20-21)
4.2
Vliv kofeinových výrobků na těhotenství ženy a plod dítěte Důležitým faktorem, je, že účinek kávy a kofeinových výrobků je rozdílný u
mužů a žen v souvislosti s jejich psychickou stránkou, stejně jako je tomu u alkoholu a nikotinu. Jinak působí u žen a mužů, kteří se nachází v psychicky stabilním stavu a u žen a mužů, kteří prožívají psychicky nestabilní období. Pokud dojde ke kombinaci s látkou kofeinu, mohou se objevit stavy anxietu.8 Náchylnější k nadměrnému užívání kofeinových výrobků jsou ženy a to především z důvodu zmíněného psychického stavu. Většinou se dozvídají o žádoucích účincích kofeinu, které se vyskytují především v nabuzení organismu, centrální nervové soustavy a redukci váhy. Tím, že látka kofeinu působí na receptory CNS dojde ke zvýšení metabolismu a odbourání tuků v těle. (Daňková, 2010, s. 10-11) Žádná ze studií či vědeckých výzkumů nepotvrdila přímé negativní dopady kávy na těhotenství, což znamená, že se teratogenní účinky nepotvrdily a za obecně škodlivou bývá posuzována až tehdy, pokud by docházelo k extrémní konzumaci (více než 6-8 šálků denně/odpovídá 300g kávy), ovšem se značným množstvím informací se setkáváme v rozličných monografiích a článcích. (Vavřinková, Binder, 2006, s. 61) V období gravidity v důsledku nadměrného užívání kofeinu (tj. více než 300 g/den) může docházet k předčasnému porodu či potratu, kofein snáze prostupuje placentou do krve plodu a působí na celkový organismus matky i plodu. Vzhledem k síle této látky, se nenarozené dítě složitě vyrovnává s přísunem kofeinu a jeho odbouráním. V těhotenství je běžné, že schopnost odbourání dosahuje až 18 hodin, přičemž běžně to trvá okolo 3-4 hodin. Další z četných rizik, které mohou nastat v období těhotenství je vypěstování návyku dítěte na kofein, což po porodu může znamenat dlouhodobý pobyt v inkubátoru. (Daňková, 2010, s. 17) Po porodu se komplikace rozšiřují o rizika spojená se zvýšeným tlukotem srdce a četnějšími dechovými frekvencemi matky i dítěte, snížením počtu důležitých vitamínů, živin a
8
Anxieta-Úzkost
31
přísunu kyslíku. V některých monografiích najdeme více rizik, které může způsobit nadměrné užití kofeinu a to především (Nešpor, Scheansová, 2010, online, s. 3): a) Vylučování vápníku potřebného ke kojení dítěte (nespavost a neklid dítěte) b) Snížená možnost vstřebání železa (chudokrevnost matky i dítěte) V dnešní době je více než patrné, že by ženy měly více dbát na zdravotní stav i zdravý životní styl, jak v období těhotenství, tak i mimo něj. Vzhledem k rozšíření alternativ ve stravování a zdravé výživě je dobré v období těhotenství a po porodu dodržovat určité zásady a v případě kofeinu je dobré využít nabízené možnosti a náhrady zmíněné kávy či čajů. Známé jsou například výrobků ze špaldy či kávová náhražka Caro. Z návykových látek, které jsem ve své práci popsala, tato látka vychází nejméně rizikově, ovšem každé užívání látek, jak u předešlých kapitol, tak v této, musí být posuzováno v celkovém kontextu.
32
5
Empirická část Empirická část mé práce se zaměřuje na zmapování názorů veřejnosti na užívání
legálních návykových látek zahrnujících alkohol, nikotinové výrobky a kofeinové výrobky v období gravidity ženy. Jsou zde zahrnuty informace o výzkumném šetření, stanovený hlavní cíl, hypotézy, obsažené metody a analýza zpracování výsledků. Hlavním cílem výzkumného šetření bakalářské práce je posouzení názorů a postojů veřejnosti na užívání legálních návykových látek u žen v období těhotenství. Mezi tyto uváděné látky dle mého výzkumného šetření, odkazující se na teoretickou část práce, patří alkohol, nikotinové výrobky a v rámci kofeinových výrobků káva.
5.1
Stanovené hypotézy
H1:
Většina respondentů (nad 50%) vnímá užívání legálních návykových látek u žen v období těhotenství odmítavě a nesouhlasí s takovým druhem jednání.
H2:
Více než 50% veřejnosti nepovažuje užívání kávy v období těhotenství ženy za škodlivé.
H3:
Více než 70% veřejnosti si myslí, že by měla být posílena prevence užívání návykových látek v těhotenství. Hypotézy jsou vytvořené a podložené na základě četby a studia uváděné odborné
literatury, jelikož v současné době neexistují výzkumy zabývající se problematikou veřejné názorovosti na užívání legálních návykových látek v období těhotenství ženy. Pouze se můžeme setkat s dotazníkovými šetřeními a dlouhodobými vědeckými studiemi v rámci studie faktorů ovlivňující těhotenství a mateřství ženy. Konkrétní studie se zabývají pouze názorovostí těhotných žen a nikoliv široké veřejnosti.
5.2
Výzkumná metoda Pro výzkumné šetření jsem zvolila kvantitativní metodu výzkumného šetření a to
především z důvodu voleného výzkumného problému, který se orientuje na názory, veřejné mínění a postoje rozsáhlé veřejnosti k dané specifické skupině žen. Rozlišnost 33
názorů lze lépe uchopit a zpracovat pomocí dotazníkového šetření. Cílovou skupinou byla veřejnost od 18 do 50 let, tedy prochází různými vývojovými etapami člověka. (Vágnerová, 2000, s. 45) Výzkumné šetření bakalářské práce bylo prováděno polostrukturovaným anonymním dotazníkem, kde se setkáváme se standardizovanými otázkami. Tyto otázky jsou charakteristické pevně danou strukturou otázek, ale také volně tvořenými otázkami, na které mohou respondenti vyjadřovat své názory vlastními slovy. Pro metodu polostrukturovaného dotazníku jsem použila elektronický webový dotazník, který je dle slov Gavory (2000, s. 134): „synchronní, to znamená, že odpovědi se přímo přenášejí do databáze, kterou vytvořil výzkumník.“ Výhody elektronického webového dotazníku shledávám především v tom, že není třeba si odpovědi ukládat manuálně například e-mailem po kratších úsecích, ale jeho prezentace je přímo úměrná výzkumníkovi, který musí zabezpečit jeho přístupnost veřejnosti propagací pomocí sdíleného odkazu. Daná metoda zjišťování informací od respondentů zahrnuje své výhody a nevýhody. (Gavora, 2010, s. 102) Dle Reichela je výhodou, že elektronické zasílání dotazníkového šetření oproti jiným způsobům propagace dotazníků (např. osobním zasílám poštou) je, že zajišťuje rychlejší návratnost, anonymitu respondenta, grafickou úpravu a vzájemné provázání otázek. (Reichel, 2009, s. 122-123) Gavora (2010, s. 133) doplňuje Reichela o další výhodu, kterou je lacinost při vyplnění. Za nevýhodu považuje, že potencionální respondenti nemusí umět ovládat počítač a vyskytuje se nemožnost oslovit vybrané osoby z důvodu chybějící adresy. Po konzultaci s vedoucím práce a následném vlastním uvážením jsem před výzkumným šetřením publikovaným veřejnosti uskutečnila předvýzkum, který jsem aplikovala na dvacet náhodně vybraných respondentů (různé pohlaví, věkové kategorie, vzdělání). Tento předvýzkum mi sloužil především pro vlastní ověření položek dotazníku, pro přeformulování otázek a zjištění, zda li takový způsob interpretace je pro potencionální respondenty vhodný. Po vyhodnocení nebyli respondenti součástí hlavního výzkumného šetření a v daných typech položek byla potřeba korektura a rozšíření odpovědí. Výzkumné šetření se uskutečnilo od 15. 3. 2016 do 22. 3. 2016, kdy celkový počet respondentů dosáhl hranice 276 odpovědí, a na základě této informace jsem zhodnotila, že takový počet zajistí validní výsledek celého výzkumného šetření a bude jednodušší zajistit vyhodnocení stanovených hypotéz.
34
Ve vstupní části dotazníku je v úvodní hlavičce stručně představen autor a téma, kterým se práce zabývá a aby byla motivace k vyplnění požadovaného dotazníku pro potencionálního respondenta širší, zajistila jsem uveřejnění dat (univerzita, studovaný obor, hlavní cíl dotazníku mé práce) a poděkování za vyplnění. Do dotazníku byly vybrány pouze takové položky, které zajistily jasné odpovědi respondentů a jejich prostřednictvím bylo možné potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy. Do mnou zadaného výzkumného šetření byl vybrán vzorek dle metody náhodného (pravděpodobnostního) výběru, který závisí na principu náhodného výběru, což znamená, že každý má stejnou možnost stát se prvkem výběrového souboru. (Reichel, 2009, s. 78) Dotazník je složen z 19 položek, z nichž je 14 otázek uzavřených, 4 polouzavřené a jedna otázka je otevřená. První tři otázky zjišťují sociodemografické znaky (pohlaví, věk a dosažené vzdělání) a u jedné položky (č. 15) je možnost více odpovědí. Dle vyhodnocené statistiky mého výzkumného šetření po otevření dotazníku zodpovědělo více než 51% respondentů a čas vyplňování se dle zmiňované statistiky pohyboval v časovém rozmezí od 2 do 10 minut času. Jak už bylo zmíněno, tak dotazník byl elektronický, tudíž propagace byla zajištěna pomocí sociální sítě Facebook (dále FB), rozesláním odkazu pomocí soukromých zpráv a pomocí registrace a vložení diskusní otázky na dětský web (www.emimino.cz). Dotazník vyplnilo 276 respondentů, tudíž byli využiti pro výzkumné šetření, 15 dotazníků bylo nedokončených a 221 osob dotazník pouze zobrazilo. Celkové zhodnocení dotazníkového šetření bylo prováděno pomocí vytvoření tabulek v aplikaci Microsoft Excel a výsledky jsou převedeny na absolutní počty respondentů a ucelené procenta, které jsem následně aplikovala do grafů. K vytvoření empirické části a vlastního dotazníkového šetření práce jsem se inspirovala předlohou dotazníků, které jsou součástí výzkumného projektu ELSPAC (World Hospital Organization, který vlastní název Evropská longitudinální studie těhotenství a dětství) a jehož mezinárodním a národním koordinátorem je doc. MUDr. Lubomír Kukla, CSc.
5.3
Zpracování a prezentace výsledků výzkumného šetření Následující
kapitola
předkládá
vyhodnocení
dotazníkového
šetření
realizovaného v rámci široké veřejnosti. Respondenty byli muži i ženy ve věku od 18 do
35
50 let. Každá položka dotazníku byla samostatně vyhodnocena a výsledky z ní zaznamenány do tabulek a grafů. Položka č. 1 – Jaké je Vaše pohlaví? Tabulka 1
Možnosti odpovědí
Responzí
Muž
38
Žena
238 Tabulka č. 1 popisuje, jaké je genderové zastoupení respondentů, kteří vyplnili
uváděný dotazník. Průzkumu se zúčastnilo 238 žen (86%) a 38 mužů (14%). Položka č. 2 – Jaký je Váš věk? Graf 1 Věk respondentů
45-50; 10; 4%
36-44; 18; 7%
27-35; 62; 22%
18-26; 182; 67%
18-26
27-35
36-44
45-50
Graf č. 1 se zaměřuje na věkové zastoupení respondentů. Ve výzkumném šetření bylo zastoupeno toto věkové rozložení. Od 18-26 let (182, 67%), od 27-35 let (62, 22%), 36-44 let (18, 7%) a v poslední věkové skupině od 45-50 let (10, 4%).
36
Položka č. 3 – Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Graf 2 Dosažené vzdělání
Základní; 5; 2%
Středoškolské bez maturity; 9; 3%
Vysokoškols ké; 73; 27%
Vyšší odborné; 22; 8%
Základní Středoškolské s maturitou Vysokoškolské
Středoškolské s maturitou; 165; 60% Středoškolské bez maturity Vyšší odborné
V grafu č. 2 je zastoupené dosažené vzdělání respondentů, kde jsem brala v úvahu především rozdílnost názorů a postojů na danou problematiku, která souvisí s tím, s jak velkým množstvím informací jsou jedinci obeznámeni napříč tomuto téma. Procentuální zastoupení bylo takové, že nejvíce odpovědí bylo od jedinců s dosaženým středoškolským vzděláním s maturitou (absolutní počet 165, 60%), poté následovala skupina respondentů s vysokoškolským vzděláním (absolutní počet 73, 27%), osoby s vyšším odborným vzděláním dosáhly (absolutní počet 22, 8%) a v posledních nejméně zastoupených skupinách respondentů byli jedinci se základním (absolutní počet 5, 2%) či středoškolským vzděláním bez maturity (absolutní počet 9, 3%).
37
Položka č. 4 – Máte děti? Graf 3 Rodičovství Ano
Ne
Ano; 85; 31% Ne; 191; 69%
Graf č. 3 shrnuje, zda li osoby, které odpovídají na tento dotazník, mají děti či nikoliv a podle dané situace hodnotí vztah návykových látek a žen v období těhotenství. V absolutním počtu 191 (69 %) se pohybovala skupina respondentů, kteří děti nemají, a skupina s 85 respondenty odpověděla, že děti mají (31%). Položka č. 5 – Pokud ne, plánujete mít děti? Graf 4 Plánování rodičovství
Ano
Ne
Mám děti
Mám děti; 85; 31%
Ano; 181; 65% Ne; 10; 4%
38
Graf č. 4 úzce souvisí s grafem č. 3 a to především z důvodu, že navazuje na položku, která byla v minulém grafu položena. Odpovědi byly takové, že 181 respondentů (65%), kteří prozatím děti nemají, tak si je v budoucnu chtějí pořídit, pouze 10 jedinců děti nemá a neplánuje (4%) a stejně, jako v minulém grafu, tak 85 respondentů (65%) už vlastní děti má. Položka č. 6 – Jaký máte názor na ženy, které jsou ve viditelném stádiu těhotenství a užívají nikotinové výrobky? Graf 5 Názor na ženy užívající nikotinové látky
Pozitivnínepřijde mi jejich postoj ničím zarážející; 0; 0%
Neutrálnínevšímám si jich, takový druh chování je jejich volbou; 35; 13%
Negativní-je mi to nepříjemné, neschvaluji takové chování; 241; 87%
Graf č. 5 otevřel problematiku uváděného téma bakalářské práce a první položená otázka v dotazníkovém šetření se zabývala užíváním nikotinových výrobků u žen v období těhotenství a názorů veřejnosti na daný problém. Dle mého očekávání většina (nad 50%) odpovědí respondentů byla, že vnímají užívání nikotinových výrobků u žen negativním způsobem a to v zastoupení počtu 229 (87%), v počtu 47 respondentů (13%) se objevovala odpověď, že mají neutrální názor na tuto skupinu žen a v poslední řadě žádný respondent neuvedl, že by vnímal užívání nikotinových výrobků u žen pozitivně (0%), tedy tak, že by respondentům takové chování přišlo ve shodě s normou a v souladu s běžným chováním.
39
Položka č. 7 – Jaký máte názor na ženy, které jsou ve viditelném stádiu těhotenství a užívají alkoholové látky? Graf 6 Názor na ženy užívající alkoholové látky
Pozitivní; 1; 1%
Neutrální; 19; 8%
Negativní; 213; 91%
Pozitivní
Neutrální
Negativní
Graf č. 6 pokračoval ve výčtu legálních návykových látek a názorů veřejnosti na danou problematiku a tentokrát jsem se zajímala, jaký názor mají respondenti na ženy, které užívají alkohol a alkoholové výrobky v období těhotenství. Z grafu vyplývá, stejně jako u užívání nikotinových výrobků, že největší názorové zastoupení má negativní názor na daný problém a to v uváděném počtu 241 (91%), neutrální názor má 35 odpovídajících (8%) a stejně, jako u nikotinových výrobků, tak i u alkoholových výrobků nebyl žádný respondent (0%), který by měl pozitivní názor na tento uváděný problém a souhlasil by s daným postojem těhotné ženy.
40
Položka č. 8 – Setkali jste se někdy s ženou, která by užívala některou z uváděných legálních návykových látek (alkoholové výrobky, nikotinové výrobky, kofeinové výrobky)? Graf 7 Setkání se s ženou užívající legální NL
Ano
Ne
Ne; 43; 16%
Ano; 233; 84%
Graf č. 7 shrnul problematiku nejčastěji užívaných legálních návykových látek a názorů veřejnosti na daný problém u žen v období těhotenství. Z grafu je znatelné, že největší procentuelní zastoupení má odpověď ANO, kde odpovídalo tímto způsobem 233 respondentů (84%) a pouze 33 odpovědí bylo záporných a odpověď byla NE (16%).
41
Položka č. 9 – Pokud ano, jakým způsobem na Vás působilo chování takové ženy? Graf 8 Pocit při setkání s těhotnou ženou užívající NL
Pozitivní Nesetkal(a); 43; 16%
Negativní
Neutrální
Nesetkal(a)
Pozitivní; 1; 0%
Neutrální; 19; 7% Negativní; 213; 77%
Graf č. 8 volně navázal na položku a graf č. 7 a to tím způsobem, že pokud se respondenti setkali s užíváním u ženy v období těhotenství, tak jakým způsobem vzniklou situaci zhodnotili a jaký na takovou ženu měli názor. V zastoupení 213 respondentů (77%) se objevil negativní názor na tuto skupinu žen, neutrální názor mělo 19 jedinců (7%), 43 jedinců se s takovýmto typem ženy nikdy nesetkalo (16%) a pozitivní názor na tyto ženy měl pouze jeden respondent (0%).
42
Položka č. 10 – Může podle Vás těhotným ženám a nenarozenému dítěti ublížit pobyt v zakouřeném prostředí (pasivní druh kouření)? Graf 9 Vliv pasivního kouření
Ne; 26; 9%
Ano
Ne
Ano; 250; 91%
Graf č. 9 doplňuje otázku a graf č. 5 a to především z důvodu vnímání veřejnosti odlišnost aktivního a pasivního kouření mezi ženami v těhotenství. Položka byla stanovena takovým způsobem, zdali si respondenti myslí, že pobyt ženy v zakouřeném prostředí může ovlivnit průběh těhotenství a nenarozené dítě. Největší procentuelní zastoupení měla odpověď ANO a takto odpovídalo 250 respondentů (97%) a odpověď NE užilo 26 respondentů (3%). K této otázce se vztahovala i podotázka. Pokud respondenti uvedli odpověď ANO, tak v čem si myslí, že může pasivní kouření ženám uškodit. Z nejčastějších odpovědí respondentů vyplívá, že pasivní druh kouření je ve stejné rovině škodlivosti jako kouření aktivní či může být dokonce nebezpečnější. Často se objevovaly názory, že pasivní druh kouření může ublížit až po opakované návštěvě restauračních prostorů, jelikož dochází k inhalaci škodlivých látek z nikotinových výrobků. Ve většinové kongruenci respondentů se poté vyskytovaly informace, které uváděly, že pasivní druh kouření především negativně působí a ovlivňuje plod nenarozeného dítěte složením nikotinových výrobků (těžké kovy, nikotin, oxid uhelnatý, dehet), které mají za následek opožděný vývoj dítěte, orgánové deficity, zvýšenou úmrtnost, nefunkčnost orgánů, dýchací problémy (především astma a zvýšený výskyt alergií) a celkovou toxicitu organismu.
43
Položka č. 11-Může podle Vás těhotné ženě ublížit konzumace kávy? Graf 10 Káva a její škodlivost Ano
Ne
Ne; 54; 20%
Ano; 222; 80%
Graf č. 10 prohloubil problematiku legálních návykových látek o další často užívanou legální návykovou látku, kterou je káva. V této dotazníkové položce jsem se zajímala, zda li si respondenti myslí, že ženám může uškodit konzumace kávy. Nejčastější odpověď byla, že ANO a to v zastoupení 222 odpovědí (80%) a odpověď NE čítá 54 odpovědí (20%).
44
Položka č. 12-Pokud ano, co považujete za nadměrné užívání kávy a kofeinových výrobků u žen v těhotenství? Graf 11 Množství užívané kávy
3-4 šálky; 36%
2 šálky; 24%
5a více šálků; 10%
kofeinové výrobky neškodí; 20% neužívat; 9%
druh kávy; 1%
Graf č. 11 doplnil položku a graf č. 10 a podrobněji poukázal, co si respondenti myslí o množství kávy, kterou uživatelky užijí a spojitost s nadměrností a škodlivostí dopadající na těhotenství ženy a plod dítěte. Nejvyšší počet respondentů odpovídal, že nadměrné množství užívané kávy v těhotenství jsou 3-4 šálky denně (100 respondentů, 36%), poté se nejčastěji vyskytovala odpověď 2 šálky denně (66 respondentů, 24%), pouze o 12 respondentů méně měla odpověď, že káva a kofeinové výrobky ani ve vyšších dávkách neškodí (54 respondentů, 20%), tvrzení, že 5 a více šálků denně je škodlivé pro ženu a plod dítěte v těhotenství zodpovědělo 28 respondentů (10%) a 3 respondenti označili, že záleží na tom, jaký druh kávy žena užívá (1%), ovšem ani jeden z respondentů do volného pole k objasnění své odpovědi nevložil vlastní názor. Poslední variantou byla odpověď, že žena ve stádiu těhotenství by neměla užívat žádnou kávu, ani kofeinové výrobky (25 respondentů, 9%).
45
Položka č. 13 – Myslíte si, že samotní uživatelé legálních návykových látek budou mít jiný názor a postoj k takovému chování ženy ve viditelném stádiu těhotenství, než jedinci, kteří návykové látky neužívají? Graf 12 Postoj uživatelů NL k těhotným ženám užívající NL Ano
Ne
Ne; 89; 32%
Ano; 187; 68%
Graf č. 12 posuzoval názory respondentů na problematiku užívání legálních návykových látek v těhotenství ženy v souvislosti s veřejností, kde se vyskytují jedinci, kteří sami návykové látky užívají. Odpověď ANO (absolutní počet 189, 68%) se vyskytovala nejčastěji a odpověď NE užilo (absolutní počet 89, 32%). Položka č. 13 byla v dotazníkovém šetření rozšířena o vlastní názory respondentů a to v případě, pokud na zadanou otázku odpověděli ANO. Dle vlastních názorů respondentů na zadanou otázku se nejvíce jedinců shodlo na tom, že se jedná především o situace, že sami uživatelé návykových látek, nejsou dostatečně seznámeni s riziky a následky užívání a je pro ně samotné velmi obtížné přestat dané látky užívat, vnímají stavy vyvolané návykovými látkami jako neohrožující, jelikož doprovázejí jejich každodenní život a je těžké se jich vzdát i přesto, že dojde k otěhotnění či jiným výraznějším rizikům škodícím zdravotnímu stavu. Některé odpovědi polemizovaly nad tím, že se jedná o velmi individuální otázku, vzhledem k tomu, že samotní kuřáci či uživatelé alkoholových výrobků by chtěli přestat užívat návykové látky, ale je to pro ně nesnadné a stav těhotenství není stále dost vážným důvodem.
46
Položka č. 14 – Myslíte si, že u těhotných žen, které užívají legální návykové látky, může docházet k poškození zdravotního stavu a zvýšenému výskytu nemocí jak u osoby matky, tak plodu dítěte? Graf 13 Zdravotní stav uživatelek NL a vliv na plod dítěte
Ano
Ne Ne; 8; 3%
Ano; 268; 97%
Graf č. 13 fungoval jako předshrnutí odpovědí před grafem č. 14 a položka v dotazníkovém šetření byla položena takovým způsobem, zdali si oslovení respondenti myslí, že celkové užívání legálních návykových látek je pro ženy v těhotenství rizikovější z důvodu zvýšeného výskytu nemocí a zhoršeného zdravotního stavu. Téměř maximální počet respondentů uvedl, že ANO (absolutní počet 268, 97%) a pouze 3% odpovědí zahrnovalo NE (absolutní počet 8).
47
Položka č. 15 – Pokud ano, jaké mohou podle Vás nastat rizika u plodu dítěte ženy, která je těhotná a užívá některou ze zmíněných legálních návykových látek (nikotinové výrobky, alkoholové výrobky, kofeinové výrobky)? Graf 14 Rizika u ženy a dítěte
212;77% 187; 68% 184; 67% 75; 27% 163; 59% 206; 75% 5; 2%
Graf č. 14 podrobněji rozšířil pohled na problematiku rizik a nemocí spojených s užíváním návykových látek v období těhotenství. U této otázky obsažené v dotazníkovém šetření, bylo možné zaškrtnout více možných odpovědí, a tudíž se tím rozšířil pohled na statistiku zkoumaných údajů. Nejvyšší počet respondentů (absolutní počet 212, 77%) si myslí, že užívání návykových látek způsobí vývojové vady u dítěte, další nejčastěji uváděnou odpovědí bylo, že mohou nastat rizika spojená s abnormalitami ve fyzickém a psychickém vývoji dítěte (absolutní počet 206, 75%), na velmi podobné úrovni odpovědí v absolutním počtu 187 (68%) a 184 (67%) se vykytovaly odpovědi, že se může vyskytnout předčasný porod u dítěte a nízké porodní parametry zahrnující délku a hmotnost narozeného jedince, v absolutním počtu 163 (59%) se vykytovala odpověď rizika závislosti u ženy v těhotenství a v doplňujících odpovědích zahrnující vlastní názory se objevovaly odpovědi, že závislé může být i nenarozené dítě. Druhá nejméně často volená odpověď byla, že u nenarozených dětí může vzniknout riziko infekčních nemocí (např. žloutenka typu C či zánět mozkových blan) a to v počtu 75 jedinců (27%) a poslední nejméně často volenou odpovědí byla možnost, že žádná výraznější rizika při užívání návykových látek nenastanou (absolutní počet 5, 2%).
48
Položka č. 16 – Myslíte si, že by měla být posílena prevence (periodika, monografie, odborné přednášky, semináře) týkající se užívání návykových látek specifických skupin jedinců, jakou jsou například ženy v těhotenství? Graf 15 Posílení prevence
Ano
Ne
Bez zájmu
Bez zájmu; 38; 14%
Ne; 22; 8%
Ano; 214; 78%;
Z grafu č. 15 vyplývá, že většinové zastoupení v této položce dotazníku měla odpověď ANO, tedy, že by měla být posílena preventivní řešení této problematiky (absolutní počet 214, 78%), druhou nejčastěji uváděnou odpovědí bylo, že respondenti se nezajímají o danou problematiku (absolutní počet 38, 14%) a v nejnižším obsazení byla odpověď NE, tedy že není třeba prevenci užívání návykových látek u skupiny těhotných žen posilovat (absolutní počet 22, 8%).
49
Položka č. 17 – Setkali jste se někdy se zdrojem informací (internet, monografie, rádio,…), která se zabývala touto problematikou? Graf 16 Setkání se s informacemi
Ano
Ne
Ne; 125; 45% Ano; 151; 55%
Graf č. 16 poukazuje na problematiku dostupnosti informací o problematice užívání návykových látek žen v období těhotenství. V tomto případě v grafu došlo k nejviditelnějšímu rozdílu v odpovědích respondentů. Odpověď ANO měla i v této otázce dotazníkového šetření vyšší zastoupení (absolutní počet 151, 55%) a odpověď NE se vyskytovala v tomto zastoupení (absolutní počet 125, 45%).
50
Položka č. 18 – Pokud ano, zajímala Vás tato problematika a chtěli jste se dozvědět více informací? Graf 17 Zájem o problematiku Zájem
Nezájem
Nezájem; 89; 37% Zájem; 153; 63%
Graf č. 17 volně navazuje na graf č. 16 a doplňuje předchozí otázku dotazníkového šetření. Zde můžeme vidět, jak velké je zastoupení odpovědi v položce, kde respondenti odpovídali, že mají zájem o problematiku (absolutní počet 153, 63%) a nezájem o problematiku (absolutní počet 89, 37%).
Položka č. 19 – Pokud Vás tato problematika zajímala, napište zde prosím vlastní názor a stanovisko k výskytu daného problému. V poslední otázce dotazníkového šetření už nebyla zpracována tabulka či graf, ale jednalo se pouze o shrnutí vlastních názorů respondentů, kteří se o danou problematiku zajímají či by sami chtěli přispět vlastním příspěvkem. Po shrnutí všech zodpovězených otázek dotazníkového šetření a vlastních názorů respondentů lze dedukovat, že za největší problém je považováno, že se stále velmi málo mluví o dopadech, následcích a rizicích užívání návykových látek legálních či nelegálních. Mnoho respondentů označilo takový druh chování za problematický z důvodu nedostatečné péče a prevence zdravotnictví, počínaje pravidelnými gynekologickými prohlídkami.
51
V dotazníkovém šetření jsem se setkala s mnoha anonymními příběhy pramenící z vlastní zkušenosti respondentek, které hovořily o bezproblémovém průběhu těhotenství i přes značně poznamenanou minulost v rámci četných zkušeností s návykovými látkami (alkohol, nikotinové výrobky, silná káva). Pro tyto ženy mateřství skončilo brzy po porodu. Vznik komplikací byl zapříčiněn dýchacím selháním, vývojovými vadami a předčasnými porody s následným úmrtím dítěte. Mnoho respondentek ve vlastních příspěvcích zmiňovalo, že díky snižující se kvalitě zdravotnictví a neuceleným informacím, tráví mnoho času hledáním jiného a kvalifikovanějšího zdravotnického personálu. Dle dalších názorových příspěvků výzkumného šetření je důležité zařadit ucelený ne pouze sociální a zdravotní aspekt, ale také právní hledisko, které by mělo zapříčinit, že takové jednání žen má být označeno jako protiprávní. Doporučením respondentů bylo naučit těhotné ženy nalézt alternativní způsoby náhrady legálních návykových látek, seznámit je s efektivním a vhodným zdravým životním stylem pro sebe sama i budoucího potomka (eliminace nadváhy, přílišné konzumace cukru a jiných zdravotně závadných látek, vhodný druh cvičení), který je bude zaměstnávat jak po fyzické, tak psychické stránce a bude sloužit k snížení pocitů abstinence u návykových látek. Respondenti se domnívají, že k užití návykových látek v těhotenství dochází především z důvodu neúplného rodinného zázemí, nevhodného prostředí, ve kterém se dívka či žena po dlouhou dobu pohybovala, nevhodného výběru partnera (partner je uživatel NL) a nevědomí změny stavu. Téměř všichni respondenti, kteří se vyjádřili k dané problematice, se zmínili, že si nejsou vědomi, jak ve velkém množství návykové látky je zdravotně nezávadné a kdy je a není v souladu s legislativními normami. Především u užívání kávy a kofeinových výrobků, které se jim z výčtu látek, kterými se má práce zabývá, zdají nejméně škodlivé. Posledními přínosnými názory do problematiky byla zmíněná pomoc partnera, která by podle respondentek měla být více kontrolována jak ze strany zdravotnictví, tak ze strany jiných druhů odborníků a to z důvodu, že sami partneři jsou velmi často nositeli špatných podnětů (nevhodné poznámky na těhotenství, zkušenosti s nelegálními návykovými látkami, nechtěnost potomka, kriminální minulost), které u žen vyvolávají nepříznivé psychické stavy.
52
5.4
Vyhodnocení hypotéz
H1: Většina respondentů (nad 50%) vnímá užívání legálních návykových látek u žen v období těhotenství odmítavě a nesouhlasí s takovým druhem jednání. V dotazníkovém výzkumném šetření na položku č. 8 respondenti odpovídali, zda li se někdy setkali s ženou, která byla ve viditelném stádiu těhotenství a užívala některou z legálních návykových látek, kterými se bakalářská práce zabývá (alkohol, nikotin, kofein). Nejčastější odpovědí bylo, že ANO (absolutní počet 233, 84%) a pokud ANO, tak v položce č. 9 respondenti uváděli, jak na chování takové ženy působí. Nejčastěji bylo, že takové chování působí NEGATIVNĚ- nesouhlasí s takovým postojem a chováním ženy a vnímají toto chování odmítavě (absolutní počet 213, 77%).
Hypotéza se potvrdila. H2: Více než 50% veřejnosti nepovažuje užívání kávy v období těhotenství ženy za škodlivé. Dle statistiky v grafu č. 10, bylo na zadanou otázku, zda li může být káva škodlivá pro ženy v období těhotenství nejčastěji odpovídáno, že ANO a to v zastoupení 222 odpovědí (80%), pouze 54 odpovědí respondentů (20%) obsahovalo odpověď NE.
Hypotéza se nepotvrdila.
H3: Více než 70% veřejnosti si myslí, že by měla být posílena prevence užívání návykových látek v těhotenství. Z výzkumného šetření a položky č. 16 vyplývá, že ANO (absolutní počet 214, 78%).
Hypotéza se potvrdila.
53
5.5
Závěr výzkumného šetření Hlavním cílem výzkumného šetření bakalářské práce bylo posouzení názorů
a postojů veřejnosti na užívání vybraných legálních návykových látek u žen v období těhotenství. Mezi tyto látky dle mého výzkumného šetření, patří alkohol, nikotinové výrobky a v rámci kofeinových výrobků káva. Výzkumné šetření bylo také zaměřeno na zjištění míry četnosti užívání u uváděných látek a jejich vliv na potencionální rizika související se zdravotním stavem ženy v období těhotenství. V neposlední řadě výzkumné šetření zjišťovalo, jak velká je informovanost o dané problematice, jak je rozšířena prevence a jaké jsou následky pro ženu, která v období těhotenství užívá legální návykové látky. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že nejčastějšími respondenty v daném šetření byly ženy, a to v v zastoupení absolutního počtu 238, (tj. 86%), což přisuzuji tomu, že téma je spojené především s životem ženy, gravidita a mateřství ovlivňuje náhled ženy na užívání legálních návykových látek a celkový zdravotní stav. Ženy jsou vnímavějším k možným rizikům a následkům a celková prevence a informovanost je u žen nezbytná. Do dotazníku jsem zahrnula možnost mužů jako respondentů z důvodu rozdílného a přínosného pohledu odlišného pohlaví (absolutní počet 38, tj. 14%). V druhé a třetí položce dotazníkového šetření zahrnující sociodemografické údaje jsem se zabývala otázkou věku a dosaženého vzdělání respondentů. Zde jsem věkové skupiny rozdělila podle dvou kritérií a to na mladou dospělost a která je charakterizována dobou naplňování životních cílů, rozhodování se mezi nezávislostí a svobodou a přijmutím nových a nezvratných změn v životě, kterou mohou nastatrodičovství a na starší dospělost, která je sice označována do 60 let věku, ale v úvahu jsem přibrala monograficky podložené údaje a informace o reprodukčním stádiu muže a ženy, které jsou individuální, ale největší procentuální zastoupení reprodukce je do 50 let věku. Výsledky výzkumného šetření poukázaly na nejvyšší zastoupení respondentů ve věku od 18 do 26 let, což vyplývá z důvodu oslovení veřejnosti v mém blízkém okolí, kde se pohybují jedinci mé věkové skupiny (absolutní počet 186, tj. 67%), druhou nejčastěji zvolenou odpovědí v dané položce, byla skupina respondentů ve věku od 2735 let (absolutní počet 62, tj. 22%), dvě nejnižší skupinové obsazení respondentů byly ve věkové skupině od 36-44 let (absolutní počet 18, tj. 7%) a skupině od 45-50 let (absolutní počet 10, tj. 4%).
54
V údajích o dosaženém vzdělání respondentů jsem se setkala s informacemi, že nejvyšší procento respondentů má vzdělání středoškolské s maturitou (absolutní počet 165, tj. 60%), poté zodpovídali na výzkumné otázky respondenti s dokončeným vysokoškolským vzděláním (absolutní počet 73, tj. 27%), skupina respondentů s vyšším odborným vzděláním dosahovala těchto hodnot (absolutní počet 22, tj. 8%) a v podobném procentuelním zastoupení byla skupina respondentů se středním vzděláním bez maturitní zkoušky (absolutní počet 9, tj. 3%) a základním vzděláním (absolutní počet 5, tj. 2%). Položené výzkumné otázky zabývající se plánováním mateřství či mateřstvím samotným byly položeny z důvodu zjištění odlišností mezi názory respondentů, kteří mají děti a kteří nikoliv. Už z věkového dělení v položce č. 2 můžeme určit, že vyšší zastoupení budou mít respondenti, kteří prozatím děti nemají (absolutní počet 191, tj. 69%) a respondenti, kteří děti mají, se objevili v těchto výsledcích (absolutní počet 85, tj. 31%). V položce č. 5 byla výzkumná položka rozšířena o plánování rodičovství, pokud respondenti doposud vlastní děti nemají. Odpověď, že respondenti děti prozatím nemají, ale plánují je, se vyskytovala v těchto počtech (absolutní počet 181, tj. 65%), respondenti, kteří děti nemají, ale ani je neplánují, se vyskytují v těchto výsledcích (absolutní počet 10, tj. 4%) a jak vyplývá z minulého grafu, tak 85 respondentů už vlastní děti má (absolutní počet 85, tj. 31%). V položce č. 6 a č. 7 jsem se dotazovala respondentů na názor na ženy, které ve viditelném stádiu těhotenství užívají legální návykové látky, respektive nikotinové a alkoholové výrobky. Dle mého očekávání se nejčastěji v odpovědích na položené výzkumné otázky objevovala odpověď, že respondenti mají negativní názor (je jim dané chování nepříjemné, neschvalují ho) na ženy, které zmíněné látky užívají. V položce č. 6 se negativní názor na tyto ženy objevoval v těchto výsledcích (absolutní počet 229, tj. 87%) a v položce č. 7 v těchto hodnotách (absolutní počet 241, tj. 91%). Položky č. 8 a č. 9 se zaměřovaly na zjištění informací, které doplnily problematiku názorovosti na ženy, které užívají legální návykové látky o možnost setkání se s nimi. Zajímala jsem se, pokud k takovému setkání došlo, jak takové chování na respondenty působilo. Nejčastější odpovědí na položku č. 8 byla odpověď ANO (absolutní počet 233, tj. 84%) tedy setkání se s ženou v těhotenství užívající návykové látky se u nich v průběhu života uskutečnilo, a pokud se uskutečnilo, tak 213 respondentů (tj. 77%) odpovídalo, že setkání na ně působilo negativně. 55
V položce č. 10 a jsem se zajímala, jestli dle názorů respondentů může ovlivnit nenarozené dítě a matku pasivní druh kouření. Největší procentuální zastoupení měla odpověď ANO a takto odpovídalo 250 respondentů (97%) a odpověď NE uvedlo pouze 26 respondentů (3%). K této otázce se vztahovala i doplňující otázka. Pokud respondenti uvedli odpověď ANO, tak v čem si myslí, že může pasivní kouření ženám uškodit. V souhrnu odpovědí byly uvedeny především názory, že důvodem je, že kouření pasivní je ve stejné rovině škodlivosti jako kouření aktivní či může být dokonce nebezpečnější z důvodu inhalace škodlivých látek a důvodu širokého poškození zdravotního stavu matky i nenarozeného dítěte. Položky č. 11 a č. 12 se zabývaly vlivem a škodlivostí kávy. Nejprve byla uvedena položka, kde respondenti odpovídali, zda si myslí, že být konzumace kávy škodlivá a nejčastější odpovědí bylo, že ANO (absolutní počet 222, tj. 80%) a v rozšiřující otázce zabývající se množstvím užívané kávy, respondenti odpovídali, co považují za nadměrnou konzumaci spojenou s riziky pro matku i plod dítěte. Dle nejvyšších hodnot v odpovědích respondentů je nadměrné množství užívané kávy v těhotenství 3-4 šálky denně (100 respondentů, tj. 36%), ostatní zodpovězené odpovědi byly téměř v kongruenci, až na poslední možnou odpověď, která byla uvedena jako rozšiřující otáza a nikdo z respondentů neoznačil, že by nějaký druh užívané kávy byl škodlivý více či méně. V dalších položce výzkumného šetření jsem se zabývala tím, zdali mohou být postoje k těmto ženám samotných uživatelů návykových látek v něčem odlišné od jedinců, kteří návykové látky neužívají. Dle odpovědí respondentů bylo uvedeno, že ANO (absolutní počet 189, 68%), tedy respondenti si myslí, že mohou být odlišné a to především z toho důvodu, že sami uživatelé návykových látek, nejsou dostatečně seznámeni s riziky a následky užívání a je pro ně samotné velmi obtížné přestat dané látky užívat. Vnímají stavy vyvolané návykovými látkami jako neohrožující, jelikož doprovázejí jejich každodenní život. Položka č. 14 byla vložena jako před shrnutí odpovědí na položku č. 15 a otázka v dotazníkovém šetření byla položena takovým způsobem, zdali si oslovení respondenti myslí, že celkové užívání legálních návykových látek je pro ženy v těhotenství rizikovější z důvodu zvýšeného výskytu nemocí a zhoršeného zdravotního stavu. Téměř maximální počet respondentů uvedl, že ANO (absolutní počet 268, 97%) a pouze 3% odpovědí zahrnovalo NE (absolutní počet 8). U otázky č. 15 obsažené v dotazníkovém šetření, bylo možné zaškrtnout více možných odpovědí, a tudíž se i v tomto případě 56
rozšířil náhled na statistiku zkoumaných údajů. Nejvyšší počet respondentů (absolutní počet 212, 77%) si myslí, že užívání návykových látek způsobí vývojové vady u dítěte, poté byla velmi často použitá odpověď, že se vyskytují odchylky ve fyzickém a psychickém vývoji dítěte (absolutní počet 206, 75%), na stejné úrovni dopadly odpovědi, že se může vyskytnout předčasný porod u dítěte a nízké porodní parametry zahrnující délku a hmotnost narozeného jedince (67-68%) a poslední nejméně často volenou odpovědí byla možnost, že žádná výraznější rizika při užívání návykových látek nenastanou (absolutní počet 5, 2%). V položkách č. 16, 17, 18 jsme se zabývala informovaností o dané problematice a posílení prevence daného problému. Dle odpovědí výzkumného šetření vyšlo, že respondenti by se rádi setkávali s více informacemi týkající se posílení prevence (absolutní počet 214, 78%) a to především z důvodu, že (absolutní počet 151, 55%) se s rozšiřujícími informacemi někdy setkalo a (absolutní počet 125, 45%) o této problematice nemá žádné rozšiřující informace. V závěru dotazníkového šetření byla položena otázka, zdali veřejnost projevuje zájem o celkovou vyšší informovanost a z výsledků vyšlo, že ANO (absolutní počet 153, 63%). Cílem výzkumného šetření bylo posouzení názorů a postojů veřejnosti na užívání uváděných legálních návykových látek u žen v období těhotenství. Dle dostupných informací obsažených v monografiích a subjektivních názorů respondentů uvedených v dotazníkovém šetření jsem zmapovala dané postoje a názory veřejnosti, posoudila a vyhodnotila v rámci grafů, uvedla jejich procentuální odlišnosti a výsledky uvedla v celkovém zhodnocení výzkumného šetření.
57
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat a zachytit postoje a názory veřejnosti na aktuální problém, který se zabývá specifickou skupinou těhotných žen užívající legální
návykové
látky.
Bakalářská
práce
je
rozdělena
na
teoretickou
a empirickou část. V úvodu teoretické části se zabývám terminologií pojmu návykové látky, dělením a souvisejícími pojmy, dále jsou zde popsány návykové problémy u žen, jejich specifika a odlišnosti od mužského pohlaví a účinky návykových látek na ženský organismus. Následně navazuje kapitola o rizikovém a patologickém těhotenství, které vzniká v důsledku užívání legálních návykových látek. V práci jsem se zaměřila na tři nejdůležitější oblasti a těmi jsou alkoholové výrobky, nikotinové výrobky a kofeinové výrobky. V empirické části práce byla nejprve popsána metoda výzkumného šetření, kterou jsem si na základě zvoleného tématu bakalářské práce vybrala, poté jsem uvedla hlavní cíl, který jsem doplnila o stanovené hypotézy a popis výzkumného šetření. Cílovou skupinou byla veřejnost zahrnující respondenty od 18 do 50 let. Dotazník byl vypracován na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a čtením odborných monografií. Obsahuje 19 položek. Jednotlivé položky dotazníku byly zaměřeny na subjektivní názory a zkušenosti respondentů na užívání návykových látek, na postoje k ženám, které v období těhotenství dané látky užívají, na jejich informovanost o dané problematice a stanoviskům k širší propagaci prevence. Závěr výzkumného šetření pro mne nebyl překvapivý, potvrdilo to mé předpoklady negativních názorů a postojů na danou problematiku a nízkou informovanost veřejnosti odbornými organizacemi zahrnující především zdravotnictví. O tomto stanovisku jsem se dozvěděla především v rámci anonymních odpovědí respondentů. Dle mého názoru by bylo přínosné udělat podobný typ výzkumného šetření pomocí jiné metody šetření a na četnějším vzorku veřejnosti či se zaměřit na jiný druh návykových látek, který by zahrnoval i ilegální návykové látky. Do budoucna bych doporučila tuto práci rozpracovat, rozšířit a specifikovat v rámci jiného druhu kvalifikační práce.
58
Seznam použité literatury a dalších zdrojů 1)
BINDER, Tomáš a Blanka VAVŘINKOVÁ. Těhotná v ordinaci negynekologa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. 201 s. Aeskulap. ISBN 978-80-204-2518-8.
2)
CRHA, I. - HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 54 s. ISBN 80-210-2284-1.
3)
DAŇKOVÁ, Iva (ed.). Káva a zdraví - mýty a fakta. Olomouc: Solen, 2010. 10 s. Dobrá rada pro pacienta. ISBN 978-80-87327-42-5.
4)
Epocha. Kdy už kofein vypíná srdce…? Praha: RF-Hobby, s.r.o., 2016. ISSN: 1214-9519
5)
GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. rozšířené vyd. Překlad Vladimír Jůva, Vendula Hlavatá. Brno: Paido, 2010. 261 s. ISBN 978-80-7315185-0.
6)
HÁJEK, Z. aj. Rizikové a patologické těhotenství. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 444 s. ISBN 80-247-0418-8.
7)
HRUBÁ, Drahoslava. Aby Vaše dítě nekouřilo: obecné informace pro pacienty. Praha: Liga proti rakovině. Praha, 2013. 24 s. ISBN 978-80-260-5221-0.
8)
KALINA, Kamil. Drogy v ordinaci praktického lékaře: příručka o drogách, jejich zneužívání a komplikacích pro všeobecnou medicínskou praxi. 1. vyd. Praha: Filia, 1997. 92 s. ISBN 80-901966-5-9.
9)
KALINA, Kamil a kol. Drogy a drogové závislost 1:mezioborový přístup. 2. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. 343 s. ISBN 80-86734-05-6.
10)
KOLIBA, Peter, Libor ŠEVČÍK a Jana PANNOVÁ. Propedeutika v gynekologii a porodnictví pro porodní asistentky. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2004. 105 s. ISBN 80-7042-353-6.
11)
KRÁLÍKOVÁ, E. - HIMMEROVÁ, V. Kouřeni a reprodukce. 2. část: Kouření a těhotenství. Časopis Lékařů českých. roč. 143, č. 4, 2004. 270-273 s. ISSN 0008-7335.
12)
KRAUS, Blahoslav a Jolana HRONCOVÁ. Sociální patologie. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 325 s. ISBN 978-80-7435-080-1.
13)
KRMENČÍK, P., HOLCNEROVÁ, P. (n.d.). Alkohol. Charakteristika. Výukový text. [online]. Dostupné z: //http: www.adiktologie.cz
14)
LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. české vyd. Praha: Grada, 2004. 952 s. ISBN 80-247-0668-7.
15)
LIETAVA, Ján. Drogy v dějinách ľudstva. 1. vyd. Bratislava:Uniapress, 1997. 288 s. ISBN: 80-85313-38-3
16)
MACKŮ, František a Jaroslava MACKŮ. Průvodce těhotenstvím a porodem. 1. vyd. Praha: Grada, 1998. 327 s. ISBN 80-7169-589-0. 59
17)
MARHOUNOVÁ, Jana a Karel NEŠPOR. 1995. Alkoholici, feťáci a gambleři. 1. vyd. Praha: Empatie. Společensko-vědní řada, 1998. 110 s. ISBN 80-9016189-8.
18)
MINAŘÍK, Jakub. Opiáty a opioidy. Sananim. [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.odrogach.cz/
19)
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti Úřad vlády ČR, 2007. Návykové látky v těhotenství. Drogy-info.cz [online]. 28. 9. 2007. [cit. 2016-0409]. ISSN: 12-14-1089. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/
20)
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti Úřad vlády ČR, 2015. Nové psychoaktivní látky v Evropě. Drogy-info.cz [online]. 27. 6. 2015. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/
21)
NEŠPOR, Karel. Kouření, pití, drogy: děvčata a kluci spolu mluví o závislostech. 1. vyd. Praha: Portál, 1995. 125 s. ISBN 80-7178-023-5.
22)
NEŠPOR, Karel a Ladislav CSÉMY. Léčba a prevence závislostí: příručka pro praxi. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 1996. 199 s. ISBN 80-85121-52-2.
23)
NEŠPOR, Karel. Vaše děti a návykové látky. 1. vyd. Praha: Portál. Rádci pro rodiče a vychovatele, 2007. 157 s. ISBN 80-7178-515-6.
24)
NEŠPOR, Karel a Andrea SCHEANSOVÁ. Alkohol, tabák a jiné návykové látky a reprodukční rizika. [online]. Bulletin. Sdružení praktických lékařů ČR, 2010. ISSN: 20(6):32-38
25)
NOŽINA, Miroslav. Svět drog v Čechách. 1. vyd. Praha: KLP-Koniasch Latin Press, 1997. 347 s. ISBN 80-85917-36-X.
26)
Odvykání kouření. Účinky nikotinu. [online]. © 2016. [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://www.odvykani-koureni.cz/
27)
PRADÁČOVÁ, Jarmila. Kouření a zdraví: obecné informace pro pacienty. Praha: Liga proti rakovině. Praha, 2013. 16 s. ISBN 978-80-260-5220-3.
28)
PRESL, Jiří. Drogová závislost: může být ohroženo i vaše dítě?. 2. rozšířené. vyd. Praha: Maxdorf, 1995. 88 s. ISBN 80-85800-25-X.
29)
RAČANSKÁ, Eva. Kouření v těhotenství. [online]. 2011. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.babyonline.cz/tehotenstvi/koureni-v-tehotenstvi
30)
ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 408 s. ISBN 978-80-247-1941-2.
31)
Slovník ABC. Abúzus. [online]. © 2010. [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.
32)
Terminologický slovník z oblasti alkoholu a drog. 1.vyd. Praha: Psychiatrické centrum, Ženeva: Světová zdravotnická organizace, 2000. 80 s. ISBN: 8085121-08-5.
60
33)
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0.
34)
VAVŘINKOVÁ, Blanka a Tomáš BINDER. Návykové látky v těhotenství. 1. vyd. Praha: Triton, 2006. 122 s. ISBN 80-7254-829-8.
35)
VIŠŇOVSKÝ, Peter a Ilona BEČKOVÁ. Bludný kruh toxikomanií. Hradec Králové: E.I.A.-Ekonomická a informační agentura, 2008. 114 s. ISBN 8085490-76-5.
36)
VOBOŘIL, Jindřich. Gender- ženy jako specifická skupina. In KALINA, Kamil a kol. 2003. Drogy a drogové závislost 1:mezioborový přístup. 2. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. 238-244 s. ISBN 80-86734-05-6.
37)
ZÁBRANSKÝ, Tomáš. Drogová epidemiologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. 2003. 93 s. ISBN 80-244-0709-4.
61
Seznam grafů a tabulek Seznam grafů Graf 1 Věk respondentů .................................................................................................. 36 Graf 2 Dosažené vzdělání ............................................................................................... 37 Graf 3 Rodičovství .......................................................................................................... 38 Graf 4 Plánování rodičovství .......................................................................................... 38 Graf 5 Názor na ženy užívající nikotinové látky ............................................................ 39 Graf 6 Názor na ženy užívající alkoholové látky ........................................................... 40 Graf 7 Setkání se s ženou užívající legální NL ............................................................... 41 Graf 8 Pocit při setkání s těhotnou ženou užívající NL .................................................. 42 Graf 9 Vliv pasivního kouření ........................................................................................ 43 Graf 10 Káva a její škodlivost ........................................................................................ 44 Graf 11 Množství užívané kávy ...................................................................................... 45 Graf 12 Postoj uživatelů NL k těhotným ženám užívající NL ....................................... 46 Graf 13 Zdravotní stav uživatelek NL a vliv na plod dítěte ........................................... 47 Graf 14 Rizika u ženy a dítěte ........................................................................................ 48 Graf 15 Posílení prevence ............................................................................................... 49 Graf 16 Setkání se s informacemi ................................................................................... 50 Graf 17 Zájem o problematiku........................................................................................ 51
Seznam tabulek Tabulka 1 ........................................................................................................................ 36
62
Seznam příloh Příloha-Dotazník
63
Příloha A – Dotazník
Dobrý den, mé jméno je Aneta Skálová a jsem studentkou třetího ročníku oboru Sociální patologie a prevence, Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Ráda bych Vás touto formou požádala o vyplnění anonymního dotazníku zabývající se problematikou užívání návykových látek v období těhotenství, který poslouží k empirické části mé bakalářské práce. Tímto dotazníkem bych ráda zjistila vaše názory, postoje a mínění související s danou problematikou. Za veškeré odpovědi předem děkuji. 1. Jaké je Vaše pohlaví? a) MUŽ b) ŽENA 2. Jaký je Váš věk? a) b) c) d)
3.
18-26 let 27-35 let 36-44 let 45-50 let
Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) Základní b) Středoškolské s maturitou c) Středoškolské bez maturity d) Vyšší odborné e) Vysokoškolské
4. Máte děti? a) ANO b) NE
5. Pokud ne, plánujete mít děti? a) ANO b) NE c) Mám děti 6. Jaký máte názor na ženy, které jsou ve viditelném stádiu těhotenství a užívají nikotinové výrobky? a) Pozitivní-nepřijde mi jejich postoj ničím zarážející b) Neutrální-nevšímám si jich, takový druh jednání je jejich volbou c) Negativní-je mi to nepříjemné, neschvaluji takové chování 7. Jaký máte názor na ženy, které jsou ve viditelném stádiu těhotenství a užívají alkoholové látky? a) Pozitivní b) Neutrální c) Negativní 8. Setkali jste se někdy s ženou, která by užívala některou z uváděných legálních návykových látek (alkoholové výrobky, nikotinové výrobky, kofeinové výrobky)? a) ANO b) NE 9. Pokud ano, jakým způsobem na Vás působilo chování takové ženy? a) Pozitivní b) Neutrální c) Negativní d) Nikdy jsem se nesetkal(a) s takovou ženou 10. Může podle Vás těhotným ženám a nenarozenému dítěti ublížit pobyt v zakouřeném prostředí (pasivní druh kouření)? a) ANO b) NE
11. Může podle Vás těhotné ženě ublížit konzumace kávy? a) ANO b) NE 12. Pokud ano, co považujete za nadměrné užívání kávy a kofeinových výrobků u žen v těhotenství? a) 2 šálky denně b) 3-4 šálky denně c) 5 a více šálků denně d) káva a kofeinové výrobky neškodí ani v malém množství e) káva a kofeinové výrobky se v období těhotenství neměly užívat ani v malém množství f) záleží na druhu užívané kávy 13. Myslíte si, že samotní uživatelé legálních návykových látek budou mít jiný názor a postoj k takovému chování ženy ve viditelném stádiu těhotenství, než jedinci, kteří návykové látky neužívají? a) ANO b) NE 14. Myslíte si, že u těhotných žen, které užívají legální návykové látky, může docházet k poškození zdravotního stavu a zvýšenému výskytu nemocí jak u osoby matky, tak plodu dítěte? a) ANO b) NE 15. Pokud ano, jaké mohou podle Vás nastat rizika u plodu dítěte ženy, která je těhotná a užívá některou ze zmíněných legálních návykových látek (nikotinové výrobky, alkoholové výrobky, kofeinové výrobky)? a) vývojové vady u dítěte b) předčasný porod dítěte c) nízké porodní parametry dítěte (hmotnost, váha) d) infekční nemoci u dítěte e) závislost ženy na uváděných látkách ve stádiu těhotenství
f) rizika spojená s odlišnostmi ve fyzickém a psychickém vývoji dítěte g) žádné výraznější rizika nenastanou 16. Myslíte si, že by měla být posílena prevence (periodika, monografie, odborné přednášky, semináře) týkající se užívání návykových látek specifických skupin jedinců, jakou jsou například ženy v těhotenství? a) ANO b) NE c) Nejevím zájem o tuto problematiku 17. Setkali jste se někdy se zdrojem informací (internet, monografie, rádio,…), která se zabývala touto problematikou? a) ANO b) NE 18. Pokud ano, zajímala Vás tato problematika a chtěli jste se dozvědět více informací? a) Zajímala mne tato problematika b) Nezajímala mne tato problematika 19. Pokud Vás tato problematika zajímala, napište zde prosím vlastní názor a stanovisko k výskytu daného problému.
