PROBLEMATIKA HLUKU V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ

PROBLEMATIKA HLUKU V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ Praha 8.9. a 25.10. 2016 Hradec Králové 15.9.2016

9.9.2016

NRL pro komunální hluk

1

Národní referenční laboratoř pro komunální hluk Ing. Tomáš Hellmuth, CSc. Ing. Dana Potužníková

[email protected] [email protected] www.nrl.cz [email protected]

9.9.2016


2

Novela metodického návodu pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí (MNKom)

9.9.2016


3

Prolog 

„Právní postavení“ MNKom - Není právním předpisem – neaplikují se Legislativní pravidla

vlády - Interní předpis MZ – sjednocení aplikačních postupů OOVZ, SZÚ a ZÚ - Konzultace s odborníky z resortu i mimo resort (CDV, SŽDC ČsAS, DP HMP a další)

9.9.2016


4

9.9.2016


5

ÚVOD 

Právní rámec - Zákon OVZ - Nařízení vlády č.272/2011 Sb.



Východiska - MNKom není právním předpisem – „oborová norma“ - Novela ISO 1996-1:2016 (říjen) - ČSN ISO 1996-2:2009 (novela 2017?)

- TP 189 (II. vydání) - TP 225 - Praxe



Záměr - Provozní metodika pro účely OVZ - Vše v jednom - Komentovaná ustanovení

9.9.2016


6



Struktura - Obecný informativní úvod – filosofie (informativní část) - Normativní metodická část (závazná) - Přílohy (informativní + závazné)

A Stanovení korekce na odrazy B Náležitosti a obsah protokolu C Měření a hodnocení vysoce impulsního hluku střelby D Konvenční nejistoty měření hladin akustického tlaku LA v mimopracovním prostředí E Posouzení možnosti použití režimu SHZ F Minimální délka měření hluku ze silniční dopravy G Sčítání vozidel pro přepočet na RPDI

H Náležitosti akustických studií 9.9.2016


7

A. OBECNÝ INFORMATIVNÍ ÚVOD Širší osvětlení základních přístupů k snižování a řízení hluku - Zdravotní rizika expozice hluku v komunálním prostředí -

-

Hygienický limit hluku Stanovení hodnot hygienických limitů hluku Obtěžování hlukem a zdravotní účinky hluku Chráněný venkovní prostor staveb Stará hluková zátěž Legislativní limity a analytický výsledek - posuzování shody

9.9.2016


8

B. METODICKÁ NORMATIVNÍ ČÁST • • • •

• • • •

• • • •

9.9.2016

Výsledná hladina a výsledná hodnocená hladina Doba měření Délka měření Korekce na prázdnou místnost Provozní podmínky zdrojů hluku Sčítání dopravy Měření rychlosti Meteorologické podmínky – podmínky příznivé pro šíření Zpracování výsledků Nejistota měření a konvenční nejistota Hodnocení výsledků Přepočet na jiné podmínky


9

VÝSLEDNÁ HLADINA A VÝSLEDNÁ HODNOCENÁ HLADINA - 1 

Výsledná hladina akustického tlaku hladina akustického tlaku určujícího ukazatele hluku stanovená pro referenční časový interval přepočtem z naměřených hodnot podle tohoto metodického návodu. POZNÁMKA 1: Výsledná hodnota je konstruována jako výsledek zpracování souboru změřených hodnot včetně následného použití všech relevantních korekcí. POZNÁMKA 2: Výsledná hodnota se použije při hodnocení výsledků měření k porovnání s hodnotou hygienického limitu hluku stanoveného podle NV.

9.9.2016


10

VÝSLEDNÁ HLADINA A VÝSLEDNÁ HODNOCENÁ HLADINA - 2 

Výsledná hodnocená hladina akustického tlaku v případě ekvivalentní hladiny akustického tlaku hladina akustického tlaku stanovená podle bodu 14 po odečtení absolutní hodnoty nejistoty měření. V případě hladiny maximálního akustického tlaku je výsledná hodnocená hladina totožná s výslednou hladinou akustického tlaku stanovenou podle bodu 14. POZNÁMKA 1: Při hodnocení měření s ohledem na požadavek splnění podmínek právních předpisů se nominální hodnota výsledné hodnocené hladiny přímo porovnává s hodnotou hygienického limitu hluku. POZNÁMKA 2: Veličinu výsledné hodnocené hladiny akustického tlaku nelze používat k hodnocení výsledků akustických výpočtů, protože nelze předjímat skutečnou hodnotu nejistoty při měření k ověření výsledků výpočtu.

9.9.2016


11

DOBA MĚŘENÍ A DÉLKA MĚŘENÍ - 1 

Doba měření doba v rámci roku, měsíce, týdne, dne, denní a noční doby, během níž měření probíhá. POZNÁMKA 1: V protokolech se doba měření prezentuje kalendářním datem a časovým intervalem od příjezdu na místo měření do odjezdu z něho. Jde o celkový čas strávený v souvislosti s měřením na místě měření.



Časový interval měření časový interval, během něhož jsou v tomtéž místě měření nepřetržitě zaznamenávány hodnoty určujících ukazatelů hluku.



Délka měření součet délek časových intervalů měření.

9.9.2016


12


Základním předpokladem pro správné určení reprezentativní hladiny akustického tlaku je zvolení vhodné doby měření (v roce, měsíci, týdnu, dni a hodině) a délky měření (celého měření i měřicích časových intervalů).



Doba a délka měření se volí tak, aby změřené hodnoty reprezentovaly průměrnou resp. převažující standardní situaci provozu zdroje hluku, vztaženou k jeho dlouhodobému působení. Za minimální dobu dlouhodobého působení se považuje jeden kalendářní rok. U sezonně provozovaných průmyslových zdrojů hluku lze tuto dobu na základě posouzení zdravotních rizik zkrátit.

9.9.2016


13


Délka měření se volí tak, aby v jeho průběhu byly zachyceny všechny typické hlukové situace, které se v místě vyskytují. Celková délka měření může sestávat z několika časových měřicích intervalů.



Pokud průmyslový zdroj hluku provozovaný v denní době nelze z různých objektivních důvodů v denní době změřit (např. z důvodu malého odstupu zbytkového hluku), může se tento zdroj změřit za příznivějších podmínek v noční době, pokud je zajištěno, že režim a podmínky povozu zdroje hluku jsou stejné jako v denní době a naopak.

9.9.2016


14

DOBA MĚŘENÍ A DÉLKA MĚŘENÍ - 4 Hluk z dopravy- Přednostně se volí pracovní dny úterý až čtvrtek, pokud pondělí a pátek jsou pracovními dny, měsíce březen až červen, září až říjen.  Měření hluku na pozemních komunikacích v doporučené době lze považovat s dostatečnou přesností za reprezentativní z hlediska RPDI. Měření hluku z dopravy mimo doporučenou dobu je možné, avšak je třeba tuto volbu zdůvodnit a posoudit, zda měřená situace je reprezentativní z hlediska intenzity a skladby dopravy vzhledem k RPDI a zda jsou splněny předepsané meteorologické podmínky pro měření. 

9.9.2016


15

KOREKCE NA PRÁZDNOU MÍSTNOST 

Korekce na prázdnou místnost (ČSN ISO 1996-2 čl. 9.5) Tato korekce se nepoužije

Důvod: v CD/ISO 1996-2 (2014) již není požadováno

9.9.2016


16

PROVOZNÍ PODMÍNKY ZDROJŮ HLUKU 6.4.1 Provozní podmínky zdrojů hluku [ČSN ISO 19962:2009;6] 6.4.1.1 Obecně Provozní podmínky zdroje musí být v případě sledovaného hlukového prostředí statisticky reprezentativní z hlediska dlouhodobé hlukové zátěže. K získání spolehlivého odhadu ekvivalentní hladiny akustického tlaku, stejně jako maximální hladiny akustického tlaku, musí časový interval měření zahrnovat minimální počet hlukových událostí. V této kapitole je uveden návod pro nejobecnější typy zdrojů hluku. 6.4.1.2 Silniční doprava 6.4.1.3 Železniční doprava 6.4.1.4 Průmyslové provozy

9.9.2016


17

SČÍTÁNÍ DOPRAVY Sčítání silniční dopravy Údaje o sčítání dopravy musí být uvedeny v protokolu z měření, a to v časových intervalech shodných s dílčími časovými intervaly měření hluku z dopravy. Základní kategorie vozidel pro sčítání se volí podle TP 189 a jsou uvedeny v příloze G tohoto metodického návodu.

9.9.2016


18

MĚŘENÍ RYCHLOSTI Měření průměrné rychlosti dopravního proudu Smyslem měření rychlosti dopravního proudu je ověření standardnosti dopravní situace, např. ověření, zda v průběhu měření hluku nedošlo k situaci neodpovídající dlouhodobým průměrným poměrům. Pokud nejsou k dispozici odpovídající přístroje pro měření rychlosti vozidel, lze použít úsekové měření rychlosti projíždějících vozidel, a to i ze záznamu. Pro orientační posouzení rychlosti dopravního proudu lze použít údaje z GPS ve vybraném vozidle zařazeného do proudu vozidel v době měření. Toto orientační měření rychlosti by mělo proběhnout během měření několikrát. Způsob měření rychlosti a jeho výsledky musí být uvedeny v protokolu z měření. 9.9.2016


19

METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY DLE ISO/CD 1996-2 

Sledování zvrstvení atmosféry - 4 meteotřídy M1 – M4



Dlouhodobé měření -



„Měřicí okna“ (kombinace meteotřídy a emisní třídy zdroje)

Jednorázová resp. krátkodobá měření - Příznivé podmínky šíření = meteotřída M3-M4

Výška 10 m  Není uvedeno, kde se na cestě šíření měří 

9.9.2016


20

METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY DLE MNKom 

Jednorázová resp. krátkodobá měření - Příznivé podmínky šíření = meteotřída M3-M4 - Meteotřídy se neprokazují, pouze splnění

kriterií pro zakřivení zvukového paprsku směrem dolů 

Meteorologické parametry se měří na místě měření

9.9.2016


21

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ 8. Zpracování výsledků měření 8.1. Obecně Zpracování výsledků měření je proces, který vede ke stanovení výsledné hladiny akustického tlaku a její nejistoty. 8.2. Stanovení výsledné ekvivalentní hladiny akustického tlaku 8.3 Stanovení výsledné hladiny maximálního akustického tlaku

9.9.2016


22

NEJISTOTA MĚŘENÍ A KONVENČNÍ NEJISTOTA 

NEJISTOTA MĚŘENÍ Nejistota stanovená postupem dle MNKom, ČSN resp. dalších akreditovaných postupů (SOP) - Je ukazatelem „kvality“ měření (flexibilní-z velké části je určena úsilím měřiče) - Je povinnou součástí deklarace výsledné naměřené hodnoty -



KONVENČNÍ NEJISTOTA - Hodnota nejistoty stanovená MNKom, která respektuje

existenci nejistoty měření i nejistoty stanovení hygienického limitu. - Uk = ± 2 dB - Použije se při hodnocení naměřené výsledné hodnoty 9.9.2016


23

HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ 10. Hodnocení měření 10.1. Všeobecně Hodnocení měření, tj. zjištění, zda výsledná hodnota určujícího ukazatele hluku znamená naplnění nebo nenaplnění protiprávního stavu, se provádí porovnáním výsledné hodnoty stanoveného určujícího ukazatele hluku s hygienickým limitem podle § 20 odst.4. NV. Pokud hodnota nejistoty U překračuje hodnotu 2 dB, použije se pro hodnocení výsledné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku podle § 20 odst.4 NV standardní konvenční hodnota nejistoty, která se rovná 2 dB.

9.9.2016


24

PŘEPOČET NA JINÉ PODMÍNKY (MNKom, kap.9)

9.9.2016


25

Určení hladin hluku prostředí použitím kombinace měření a výpočtu

9.9.2016


26

LEGITIMITA

1. Povinnosti osob stanoví § 30 zákona 258/2000 Sb. 2. Zákon zmocňuje k vydání prováděcího předpisu, který upraví limity, způsob měření a hodnocení. 3. § 20 nař. vl. č. 272/2011 Sb. stanoví: Při měření hluku a vibrací a při hodnocení hluku a vibrací se postupuje podle metod a terminologie týkajících se oborů elektroakustiky, akustiky a vibrací, obsažených v příslušných českých technických normách. Při jejich dodržení se výsledek považuje za prokázaný. 4. Postup podle ČSN ISO 1996-2 převzatý do MNKom je "lege artis" a lze jej použít jako důkaz v případném správním řízení. 5. Přepočtené hodnoty jsou součástí protokolu z měření a pohlíží se na ně stejně jako na změřené hodnoty, za předpokladu, že byly splněny podmínky umožňující přepočet.

9.9.2016


27

PODMÍNKY

Přepočet na jiné podmínky Použití kombinace měření a výpočtu (metodika):  Výjimečné použití – standardní postup nelze provést z objektivních důvodů, např.: - Vysoká hladina zbytkového hluku (pozadí) - Nedostupnost místa z technických nebo právních důvodů

   

Důvody nutno důkladně popsat a zdůvodnit v protokolu Uvést metodiku výpočtu - neexistují zatím žádné mezinárodně uznávané metody výpočtu Vhodné zejména pro stacionární zdroje Spolehlivost výsledné hodnoty závisí na poměru vzdálenosti místa měření a výpočtového bodu od zdroje! 9.9.2016


28

Vhodné podmínky pro přepočet

ZZ

ZMM

ZVB

Rm Rb

18.11.2014


29

Nevhodné podmínky pro přepočet

ZZ

ZVB

ZMM Rm Rb

18.11.2014


30

AKUSTICKÝ VÝPOČET ČSN ISO 1996-2, kap.11

9.9.2016


31

ČSN ISO 1996-2:2009

Určování hladin hluku prostředí výpočtem (kap.11) 

Metodické opatření HH ze dne 13.10.2008 „Výpočtové akustické studie, hodnocení pro účely ochrany veřejného zdraví před hlukem"

9.9.2016


32

9.9.2016


33

Metodický doplněk

9.9.2016


34

NÁHODNÉ ZDROJE HLUKU ZDROJE NÁHODNÉHO HLUKU

9.9.2016


35

Náhodný hluk 

Hluk, který se mění okamžitě, náhodně a nepředvídatelně, u něhož nelze s přijatelnou nejistotou stanovit objektivní, reprodukovatelnou a tedy přezkoumatelnou hodnotu akustické emise (např. hladinu akustického výkonu) vzhledem k dlouhodobé expozici.



Typickým náhodným hlukem jsou např. hlasy lidí a zvířat, hluk z používání sportovního náčiní, sousedský hluk apod.)

9.9.2016


36

Náhodný hluk 

Tyto hluky nelze regulovat na základě měření k nějakému limitu



Akustické studie jsou v tomto případě bezpředmětné, protože nemají pro účely ochrany veřejného zdraví žádnou vypovídací hodnotu



Regulace zdrojů náhodného hluku je možná pouze dispozičními a organizačními opatřeními

9.9.2016


37

Stanovisko MZ k dotazům KVOP 

KVOP: Jako dotčené orgány ochrany veřejného zdraví ve smyslu stavebního zákona nebudou požadovat doložení akustické studie v rámci projektové dokumentace ke stavebnímu řízení jako dokladu o tom, že stavba vyhovuje požadavkům na ochranu před hlukem?



MZ: Pro zdroje náhodného hluku nebudou orgány ochrany veřejného zdraví vyžadovat akustické studie očekávané hladiny hluku v chráněných prostorech, protože akustické studie pro tento druh hluku nemají skutečnou vypovídací hodnotu. Pro ostatní zdroje hluku je vyžadují.

9.9.2016


38





KVOP: Jako dotčené orgány ochrany veřejného zdraví ve smyslu stavebního zákona nebudou požadovat provedení zkušebního provozu ani v případě, kdy bude obdobná potenciálně hlukem obtěžující stavba (např. hřiště, ale i provozovna s dopravní obsluhou umísťována v území s bezprostředně přiléhající obytnou zástavbou? MZ: Měření hluku náhodných zdrojů resp. náhodných hluků v rámci zkušebního provozu nebude ze strany orgánu ochrany veřejného zdraví požadováno, protože takové měření vzhledem k náhodnosti akustického signálu neposkytuje informaci, která by mohla sloužit k objektivní regulaci takového zdroje hluku. Prosím nezaměňovat veřejné hřiště za provozovnu s dopravní obsluhou. U tohoto typu provozoven (např. obchody) lze kvantifikovat objem a hustotu dopravy jak pro zásobování, tak i pro parkoviště pro zákazníky a orgány ochrany veřejného zdraví požadují akustické posouzení při povolování staveb těchto (a obdobných) provozoven. Zkušební provoz se u těchto provozoven vždy vyžaduje a to na základě nutnosti ověření závěrů akustické studie při běžném provozu.

9.9.2016


39



KVOP: Po přijetí stížnosti na hluk (zde z hřiště) nebudou jako orgán dozoru v rámci státního zdravotního dozoru objektivizovat hlukovou situaci inspekčním měřením hluku?



MZ: Vzhledem k argumentaci k předchozí otázce nebudou orgány ochrany veřejného zdraví při řešení stížnosti požadovat měření hluku náhodných zdrojů hluku (hlasy lidí a zvířat, hluk vznikající při používání sportovního náčiní, sousedský hluk, apod.). Při řešení stížností na hluk ze stacionárních zdrojů hluku nebo dopravy, tj. zdrojů hluku, které lze predikovat a hodnotit z hlediska akustické emise charakterizující dlouhodobou hlukovou zátěž, postupují orgány ochrany veřejného zdraví standardním způsobem - provedení inspekčního měření a v případě prokázání neplnění povinností stanovených zákonem č. 258/2000 Sb. provedení dalších úkonů v rámci správního řízení s provozovatelem dotčeného zdroje hluku.

9.9.2016


40

PROBLEMATIKA HLUKU V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ

Recommend Documents