Problematika drogové závislosti v ČR

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Problematika drogové závislosti v ČR BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Petra SUCHOMELOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Milan VENCLÍK, MBA

Znojmo, 2012

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce, Ing. Milanu Venclíkovi, MBA, za pomoc a cenné připomínky při zpracování práce. Mé poděkování patří dále zaměstnancům kontaktního centra Netopeer, za jejich ochotu a vstřícnost při poskytování informací potřebných pro vypracování praktické části.

Prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Problematika drogové závislosti v ČR“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu použité literatury.

Ve Znojmě dne 5.4. 2012 ______________________________ vlastnoruční podpis autora

Abstrakt Bakalářská práce na téma „Problematika drogové závislosti v ČR“ se zabývá problémy týkající se drogové závislosti od samotného počátku vzniku až po současnost. V první části jsou definovány pojmy týkající se historie drog, drogové závislosti a popisující složky systému péče v České republice. Praktická část nás uvede do problému drog na Znojemsku, zaměří se na srovnání situace v tomto regionu a celé České republiky. Součástí práce je kvantitativní marketingový výzkum, který probíhal ve Znojmě. Následuje vyhodnocení získaných dat a návrh na zlepšení této situace.

Klíčová slova drogy, drogová závislost, prevence, systém péče

Abstract Bachelor work on the topic "Problems of drug addiction in the Czech Republic" deals with problems of drug addiction from the very beginning of creation to the present. The first section defines the terms relating to the history of drugs, drug addiction and describes the components of the system of care in the Czech Republic. The practical part of us brought to the drug problem in Znojmo, focus on the comparison of the situation in this region and throughout the Czech Republic. The work is a quantitative marketing research, which took place in Znojmo. Following evaluation of the data obtained and the proposal to improve this situation.

Key words drugs, drug addiction, prevention, care system

Obsah: 1

Úvod ................................................................................................................................... 7

2

Cíl práce a metodika ........................................................................................................ 8

3

Teoretická část .................................................................................................................. 9 3.1

Počátky drogového problému v českých zemích ......................................................... 9

3.1.1 3.2

Prehistorie drog a vítězství tzv. pijácké kultury ................................................... 9

Drogy ve středověku a raném novověku ................................................................... 11

3.2.1

Pijácká kultura .................................................................................................... 11

3.2.2

Lidové léčitelství ................................................................................................ 12

3.2.3

Drogy, alchymisté a lékaři .................................................................................. 13

3.3

Drogy v nezávislém Československu ........................................................................ 14

3.3.1

Mezinárodní situace mezi dvěma světovými válkami ........................................ 14

3.3.2

Nekonvenční dvacátá léta ................................................................................... 14

3.1.2.1

Drogová scéna v Československu dvacátých let ......................................... 15

3.2.2.1

Drogová scéna po 2. světové válce ............................................................. 15

3.3.2.1

Kokainová subkultura ................................................................................. 16

3.3.3

3.4

Drogová scéna třicátých let ................................................................................ 17

3.1.3.1

Zrod tzv. balkánské drogové cesty .............................................................. 17

3.2.3.1

Československo ve třicátých letech............................................................. 17

3.3.3.1

Stav legislativy ............................................................................................ 17

3.4.3.1

Pouliční scéna .............................................................................................. 18

3.5.3.1

Výroba drog v Československu................................................................... 19

3.6.3.1

Ilegální dovozy drog ze zahraničí ............................................................... 19

Charakteristika drogové závislosti ............................................................................. 20

3.4.1

Identifikace ohrožených skupin .......................................................................... 21

3.4.2

Rozdělení drog.................................................................................................... 21

4.1.2.1

Legální drogy .............................................................................................. 22

a)

alkohol ................................................................................................................ 22

b)

léky ..................................................................................................................... 22

c)

tabák ................................................................................................................... 22

d)

těkavé látky ......................................................................................................... 23

4.2.2.1

Nelegální drogy ........................................................................................... 23

a)

halucinogeny....................................................................................................... 23

b)

konopné drogy .................................................................................................... 23

3.5

c)

opiáty .................................................................................................................. 24

d)

stimulancia .......................................................................................................... 24

Složky systému péče v ČR......................................................................................... 25

3.5.1

Kritéria efektivního systému péče ...................................................................... 25

5.1.1.1 a)

komplexnost systému péče ................................................................................. 25

b)

provázanost systému péče .................................................................................. 26

c)

efektivita systému péče ....................................................................................... 26

5.2.1.1

4

Kvalitativní kritéria ..................................................................................... 25

Kvantitativní kritéria ................................................................................... 27

a)

rozsah systému péče ........................................................................................... 27

b)

dostupnost systému péče .................................................................................... 27

3.5.2

Principy efektivní léčby závislosti na drogách ................................................... 28

Praktická část .................................................................................................................. 29 4.1

Současná drogová situace v ČR ................................................................................. 29

4.1.1

Užívání drog v dospělé populaci ........................................................................ 29

4.1.2

Užívání drog ve školní populaci ......................................................................... 29

4.1.3

Mapování drogové situace .................................................................................. 30

1.1.3.1

Národní monitorovací středisko pro drogy a drogovou závislost ............... 30

1.2.3.1

Národní akční plán drogového informačního systému ............................... 32

4.1.4

Zveřejňování informací o drogové situaci v České republice ............................ 32

4.2

Současná drogová situace na Znojemsku .................................................................. 33

4.3

Vlastní marketingový výzkum ................................................................................... 34

5

Závěr ................................................................................................................................ 46

6

Seznam použité literatury .............................................................................................. 48

7

Příloha ............................................................................................................................. 50

1 Úvod Téma bakalářské práce se zabývá hluboce zakořeněným problémem drogové závislosti v České republice. Kdy a kde přesně tento problém vznikl nelze s určitostí říct, ale jisté je, že počátky sahají hluboko do historie českého národa. V podobě různých kořínků a sušených květů užívali drogy již naši dávní předkové, i když mnohdy nevědomky. V současné době jsou nelegální drogy užívány až příliš vědomě, dobrovolně a mnohdy jen pro zábavu. Posledních pár let počet uživatelů drog stále narůstá. Naměřená čísla v roce 2010 ukazují, že celkem bylo v České republice asi 39 200 problémových uživatelů drog. Nejhorší situace je v Praze, kde je téměř čtvrtina všech problémových uživatelů z celkové částky, a Ústeckém kraji, zde evidujeme přibližný počet necelých 5 000 uživatelů. Jihomoravský kraj je bohužel hned v těsném závěsu s necelými 4 000 uživateli. Odpovědnost za tuto problematiku nese vláda České republiky. Hlavním poradním orgánem je Rada vlády pro koordinace protidrogové politiky (RVKPP), která se v roce 2010 sešla pětkrát. Výstupem je nová Národní strategie protidrogové politiky na období 2010–2018. Na strategii mají navazovat 3 tříleté akční plány. První z nich na období 2010–2012 definuje čtyři priority: 1) snížení vysoké míry užívání zejména konopí a dalších legálních a nelegálních drog, 2) aplikace specifických opatření směrem k redukci problémového užívání opiátů a pervitinu, 3) posílení protidrogové politiky v oblasti legálních drog (alkoholu a tabáku) a 4) rozvíjení a celkové zefektivnění legislativních, finančních a koordinačních mechanizmů protidrogové politiky. Od 1. ledna 2010 je také v České republice účinný nový trestní zákoník, který přinesl i podstatné změny v právní úpravě primárních drogových trestných činů. Nová právní úprava částečně diferencuje drogy podle zdravotních a společenských rizik, když rozlišuje konopné a ostatní drogy, pokud se týče pěstování konopí pro vlastní potřebu a jeho držení pro vlastní potřebu. Kromě zmíněné diferenciace drog trestní zákoník zavedl též novou skutkovou podstatu trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku v malém množství. Následně vláda ve dvou nařízeních stanovila množství větší než malá drog a rostlin nebo hub, které omamné nebo psychotropní látky obsahují.1

1

Drogy-info.cz [online]. 22.11.2011, 06.12.2011 [cit. 2012-01-07]. Informační portál o ilegálních a legálních drogách. Dostupné z http://www.drogy-

7

2 Cíl práce a metodika Cílem této práce je představení drogové problematiky v českých zemích, definice základních pojmů týkajících se drogové závislosti a nakonec analýza a následné srovnání současné situace drogové problematiky v České republice a Znojmě. Při zpracování bakalářské práce jsem použila metodu analýzy odborných textů a internetových zdrojů.

První část práce se zabývá popisem počátků drogového problému, konkrétně ve starověku, středověku a raném novověku. Také se vrací do období Československa, popisuje těžkou situaci mezi dvěma světovými válkami a rozebírá podrobněji dvacátá a třicátá léta, kdy drogový problém nabýval na síle i díky neustále špatnému stavu legislativy. Další kapitolou je obecná charakteristika drogové závislosti a stručný popis současného stavu drogově závislých v České republice. Zaměřila jsem se na identifikaci ohrožených skupin a rozdělení drog. Také jsou zde popsány složky systému péče v České republice, jejich kritéria a principy efektivnosti léčby. Druhá část se zabývá analýzou současné drogové situace v České republice ve srovnání se Znojmem. V této části práce je také provedenou dotazníkové šetření na dané téma a následné vyhodnocení a srovnání situace ve Znojmě s Českou republikou. V poslední části práce jsou získaná teoretická i praktická data analyzována a je navrhnuto možné řešení tohoto problému.

info.cz/index.php/publikace/vyrocni_zpravy/vyrocni_zprava_o_stavu_ve_vecech_drog_v_cr_v_r_2010

8

3 Teoretická část

3.1 Počátky drogového problému v českých zemích Drtivá část společností ve většině dějinných období bez ohledu na místo, kulturní úroveň či dějinnou etapu užívala a užívá „čarovné“ rostliny jako prostředek léčby, náboženských praktik i odpočinku. Ani středoevropské kultury nejsou výjimkou. Rozbor archeologických a etnologických poznatků či teorií užívání drog ve starověku, středověku a raném novověku není hlavním tématem této práce. Přesto považuji za nutné poukázat na některé skutečnosti, které dokládají, že drogový problém je v českém prostředí hlouběji zakořeněn, než by se na první pohled zdálo. Existují zde fenomény, jako např. pijácká kultura, které šíření drog v českém prostředí napomohly. Právě souběh těchto domácích a zahraničních vlivů později vyústil v drogovém boomu 20. století.2

3.1.1 Prehistorie drog a vítězství tzv. pijácké kultury Poznatek, že lze využívat různé rostliny ke změně vědomí, je velmi starý. Nejpozději do doby pozdního paleolitu (období začínající asi před 45 – 35 000 lety a končící zhruba před 10 000 lety v Evropě a jiných místech snad ještě dříve) se člověk trvale prosadil s hospodářstvím založeným na rybolovu, lovu a sběru rostlin, nejrůznějších hlíz, bobulí a kořínků. Již příslušníci těchto pradávných lovecko-sběračských společenství na úsvitu dějin byli pravděpodobně schopni rozpoznávat, sbírat a zpracovávat množství různorodých rostlinných druhů s psychoaktivními účinky. Jejich drogový rejstřík zahrnoval nejrůznější druhy hub, kaktusů, hlíz, listů, stonků a kořenů rostlin. Časem se tato znalost dále prohlubovala. Dějinami Evropy se jako pověstná červená nit táhne využívání – a také zneužívání – hypnotik vyvolávajících spánek, stavy strnulosti nebo zklidnění: mandragory, máku, halucinogenů vyvolávajících zrakové, sluchové a další vidiny: blínu červeného, rulíku zlomocného, durmanu obecného, bolehlavu blamatému, muchomůrek – včetně nejslavnější muchomůrky červené. Pouhý výčet těchto rostlin a látek by obsahoval desítky položek.3

2 3

NOŽINA, Miroslav:Svět drog v Čechách. Praha: KLP nakladatelství, 1997. 348 s. ISBN 80-85917-36-X,s. 49. NOŽINA, Miroslav:Svět drog v Čechách. Praha: KLP nakladatelství, 1997. 348 s. ISBN 80-85917-36-X,s. 49.

9

Je nepochybné, že již pravěcí lovci a sběrači znali psychoaktivní účinky minimálně některých z nich. Halucinogeny na našem území užívali pravděpodobně již příslušníci neolitických kmenů, i když je jen obtížně možné odhadnout v jakém rozsahu a k jakým účelům.4

Alois Pokorný dokonce soudil, že v období neolitu se u nás již inhaloval kouř konopí (Cannabis sativa L.). Tato rostlina se vyskytovala jako plevel v blízkosti pravěkých osad, jejichž obyvatelé ji později začali pěstovat.5

V mladší době kamenné bylo konopné vlákno používáno ke zhotovení hrubého textilu, provazů a pytloviny a nemůžeme ani vyloučit využívání konopí k léčebným účelům (konopný olej a vývary) i jako omamné látky. Neolitická společnost ve střední a západní Evropě dobře znala i mák, který se hojně vyskytuje v různých oblastech mírného a subtropického pásu. Již v roce 1878 byla nalezena maková semínka v místech eolitických osad ve Švýcarsku, kde je doloženo dalších sedmnáct samostatných nálezů pocházejících z neolitu a dalších deset z doby bronzové, což nasvědčuje stálé a udržované pěstitelské tradici.6

Tento stručný výčet postačuje k tomu, abychom mohli konstatovat, že drogy tvoří součást středoevropské kultury odedávna. I když ovšem psychoaktivní účinky rostlin, včetně halucinogenních bylin, hub, konopí či máku, byly ve středoevropském prostoru známy, jejich konzumace nedosáhla většího společenského významu, jak tomu bylo například ve Středomoří.7

4

NOŽINA, Miroslav:Svět drog v Čechách. Praha: KLP nakladatelství, 1997. 348 s. ISBN 80-85917-36-X.s. 49. NOŽINA, Miroslav:Svět drog v Čechách. Praha: KLP nakladatelství, 1997. 348 s. ISBN 80-85917-36-X.s. 49. 6 NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 10-11. 7 NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 11. 5

10

3.2 Drogy ve středověku a raném novověku V oblasti nealkoholických drog je pro české území typické využívání látek pozměňujících vědomí, které pocházejí z domácích zdrojů. Setkáváme se s nimi v lidovém léčitelství a rovněž v oblasti magických praktik, na něž úzce navazuje historická zkušenost čarodějnických procesů. Povědomí o „klasických drogách“, jako bylo opium nebo hašiš, již sice existovalo, bylo však převážně omezeno na úzký okruh vzdělanců a cestovatelů.8

3.2.1 Pijácká kultura Jako hlavní požitková či rekreační droga v českém prostředí jednoznačně dominoval alkohol. Tabák se v Evropě i v českých zemích více rozšířil až v době třicetileté války. Často je opomíjeno, že to byly především alkohol a tabák, které vnesly do českého prostředí fenomén požitkovosti – užívání psychoaktivních látek „pro radost“. Později požitkové zneužívání nealkoholových drog nevycházelo z nějakého „šamanského“ či „léčitelského“ prostředí, jak se nás snaží přesvědčit někteří autoři, ale bylo víceméně „naroubováno“ na již etablovanou požitkovou subkulturu založenou na alkoholu a tabáku. Hlavním alkoholickým nápojem byla původně medovina. Že je možné z medu vyrábět chutný a hlavně opojný nápoj, se zjistilo zřejmě náhodou. Med se nikdy nespotřeboval najednou a zůstával v nádobě. Mohlo se stát, že zkvasil, ale chutnal i v této podobě.9

Chmel, jedna z nejdůležitějších surovin při výrobě piva, se na našem území pěstoval nepochybně již v 9. století, i když první písemné prameny o chmelnicích máme až z 13. století. Sládkové v Čechách vařili pivo bílé z pšenice, černé z ječmene. Postupně se k nám ze sousedních zemí rozšířilo vaření piv hořkých, jako speciality pak piv starých – ke starému pivu se přidávalo více chmele a nechávalo se déle ležet.10

8

NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 11. 9 NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 11-12. 10 JANOTKA, Miroslav; LINHART, Karel. Zapomenutá řemesla : Vyprávění o lidech a věcech. Praha : Svoboda, 1984. 191 s. ISBN 73/601-22.8.525-126-84, s. 59

11

Rovněž víno bylo od raného středověku v českých zemích oblíbeným nápojem. Vlastní počátky moravského vinařství jsou spojovány s šířením křesťanství ve Velkomoravské říši v 9. století. První písemné zmínky pocházejí až z 11. a 12. století. V 11. - 13. století se staraly o rozvoj vinařství zejména kláštery a šlechta. Částečný úpadek způsobily války. Další rozkvět vinařství nastal počátkem 12. století.11

Destilovaný alkohol se objevil v Evropě v polovině 12. století, nejprve mezi alchymisty. Ve 13. a 14. století již nalézáme mezi řemeslníky i tzv. paliče vín nebo také vinopaly, vinopaliče. Pravidlem bylo, že paliči smělí vyrábět pálenku jen z materiálu zkaženého, z nepovedeného vína a nezdařeného piva. Tato nařízení však nebývala dodržována.12

Renesance, nastupující v 16. století, tyto procesy zintenzivnila. Vyšší životní standard si mohly dovolit početnější vrstvy obyvatel. Vysloveně zábavní ráz mají tzv. pijácká nebo grobiánská bratrstva, jejichž velká rozkvět spadá do 16. století. Zároveň s tím stoupá konzumace piva i vína, výroba pálenky. Z alkoholismu se stává společenský problém. To si vyžaduje i restriktivní opatření. V Praze jsou vydávána první nařízení omezující výrobu pálenky, na venkově ji vrchnost nezřídka zcela zakazuje.13

3.2.2 Lidové léčitelství Další oblastí, kde se setkáváme s využíváním látek s psychoaktivními účinky, je tradiční lidové léčitelství. Konkrétní proces léčení nemocí obsahoval jak silnou pověrečnou složku, tak využití farmák a postupů, které mají empirické opodstatnění. Většina chorob se „léčila“ zaříkáváním. Také se používali jak různé přípravky s domněle léčivým účinkem, např. fekálie

11

JANOTKA, Miroslav; LINHART, Karel. Zapomenutá řemesla : Vyprávění o lidech a věcech. Praha : Svoboda, 1984. 191 s. ISBN 73/601-22.8.525-126-84, s. 119 12 NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 12. 13 JANOTKA, Miroslav; LINHART, Karel. Zapomenutá řemesla : Vyprávění o lidech a věcech. Praha : Svoboda, 1984. 191 s. ISBN 73/601-22.8.525-126-84, s. 129

12

různých zvířat, části těl různých zvířat i ptáků, tak i byliny a další prostředky se skutečně léčivými účinky.14

Na druhé straně zde zaznamenáváme i „čarodějné“ rostliny, jež se často objevují i v literatuře o drogových subkulturách. Využití skutečných léčebných vlastností rostlin bylo ovšem mnohdy náhodné, protože diagnostika chorob se odvíjela od jejich vnějších příznaků, jež mají mnohá onemocnění podobné. Předmětem závislostí na venkově, zejména u osob staršího věku či trpících chronickou nespavostí, se stávala například tak nenápadná rostlina jako meduňka. V lidovém prostředí se v tomto období nesetkáváme s požitkovým užíváním nealkoholických drog „pro radost“, jako je tomu v případě alkoholických nápojů, později tabáku, čaje či kávy.15 3.2.3 Drogy, alchymisté a lékaři Zvláštní kapitolu kulturních dějin drog tvoří alchymisté. V Čechách a v Praze se alchymie hojně pěstovala zvláště za vlády Rudolfa II. Alchymie nehledala jen přeměnu jakékoliv substance ve zlato, ale také kámen mudrců a prodloužení života. O práci alchymistů a jejich recepturách, často utajovaných, bohužel nemáme mnoho zpráv. Zajímavý v této souvislosti je soubor pověr kolem mimořádných vlastností mandragory. Věřilo se, že za pomoci alchymie je možné z mandragory vyrobit a oživit zlatonosného a všehojícího mužíčka.16

Lepší situace je na poli medicíny. Řadu informací nám poskytují soudobé herbáře a lékopisy, v nichž se zmínky o rostlinách a látkách s psychotropními účinky často vyskytují. Průkopnické v tomto ohledu je dílo Křišťana z Prachatic, především jeho latinský herbář a česky psané Lékařské knížky.17

14

NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 14-15. 15 NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 16-18. 16 NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 32. 17 NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press,

13

3.3 Drogy v nezávislém Československu

3.3.1 Mezinárodní situace mezi dvěma světovými válkami Vojáci unavení frontovými boji, kteří přijížděli na dovolenky do Londýna, dychtili po ženách, alkoholu a zábavě, po všem, co by jim alespoň nakrátko pomohlo zapomenout na válku. Aby se vojáci a jejich partnerky udrželi na nohou a ještě k tomu ve výborné náladě, užívali kokain. V roce 1916 zachvátila Británii v souvislosti s drogami první vlna paniky. Existují zprávy, že vojáci brali kokain i na frontě, aby si zklidnili nervy, než vyběhli na zteč ze zákopů. Podle Francouzů si zase kokain nemohli vynachválit první letci. Vojáky zraněné v bojích ošetřovali nedostatečně kvalifikovaní zdravotníci, kteří při nervovém otřesu ordinovali kokain či morfin. Kokain pustošil Evropu, svou daň si vybral i v Rusku. Již před válkou se ho v Rusku spotřebovalo značné množství. Za války zde fungovalo silné drogové podsvětí. Ze statistických výzkumů, prováděných krátce po Velké říjnové revoluci v moskevských nápravných zařízeních, plyne, že byla doslova zamořená závislými toxikomany, zejména prostitutkami. Potížím se nevyhnuly ani Německo a Rakousko-Uhersko. Na psychiatrické kliniky začalo přicházet množství na první pohled zdravých Němců a Rakušanů, které pronásledovaly paranoidní kokainové vize. Právě z prostředí těchto měst zahájil kokain vítězné tažení i na Prahu. V českém prostředí to byla především záležitost poválečné éry.18

3.3.2 Nekonvenční dvacátá léta V roce 1918 končí první světová válka. Namísto očekávaného blahobytu přicházejí léta plná těžkostí, rozporů, nejistot, krizí. Hospodářské a sociální problémy se prohlubují. „Ztracená generace“, demoralizovaná válečnými léty, však baží po příjemných prožitcích. Únava a šok z válečného běsnění vyvolávají následný „hlad po radosti“. Symbolem modernosti se stává cigareta a rovněž zneužívání drog. Nadále jsou zneužívány opiáty. Do popředí zájmu nové vlny toxikomanů se ovšem dostává kokain. Má totiž euforizující účinky, které vyvolávají pozitivní změny nálad, zvyšují duševní aktivitu a překonávají pocit únavy. Neotupuje, ale

2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 33 18 NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 126-127

14

naopak probouzí radost. Může být užívá v kolektivu. To dobovým požadavkům vyhovuje. Proces zahájený za války nabývá na intenzitě.19

3.1.2.1 Drogová scéna v Československu dvacátých let Po první světové válce se rozpadá rakousko-uherské mocnářství, v říjnu 1918 je vyhlášena nezávislá Československá republika. Mladý stát se potýká s množstvím těžkostí. I zde se objevuje hlad po radosti, přicházejí sem módní trendy ze zahraničí. To vše vytváří příznivé klimatické podmínky pro nárůst zneužívání drog. Přestože soudnictví Masarykovy republiky bylo na dobré úrovni a soudci se zákonodárci se aktivně podíleli na boji se zločinci a asociálními živly, problematika omamných jedů tehdejší systém dlouho opomíjel. Existující legislativa byla vůči omamným jedům poměrně laxní a umožňovala jen omezený postih drogových deliktů. Tresty za obchod s drogami nebyly příliš vysoké. V první polovině dvacátých let byly v praxi přestupky proti „opiovým zákonům“ trestány jen pokutami. Situace se poněkud zlepšila až na konci třicátých let, kdy obchodníkům s drogami hrozily tresty odnětí svobody, avšak dosti mírné. Československé orgány neměly s nelegálním obchodem s drogami zkušenosti. Chyběly jim informace z drogové scény, úředníci a policisté často ani nevěděli, jak je získat. To na naše území lákalo mezinárodní překupníky.20

3.2.2.1 Drogová scéna po 2. světové válce Druhá světová válka značně zvýšila zneužívání drog zvláště u bojujících armád (např. u letců bylo údajně běžné zneužívání amfetaminových stimulancií a u ostatních zbraní tradičně vysoký konzum alkoholu). Naše populace byla v bojujících armádách zastoupena jen v menším počtu a alkohol byl pro civilní obyvatelstvo za nacistické okupace velmi redukován. Tak poklesl i dlouho přetrvávající výskyt alkoholických psychóz. Po válce se u

19

NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 127 20 NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 135-136.

15

nás nealkoholové toxikomanie vyskytovaly jen jako lékařská zvláštnost. Nejčastěji u jedinců, kteří s drogami profesionálně manipulovali.21

V poválečných letech se v Praze znovu objevilo kouření opia, avšak příliš se nerozšířilo. Dvě tajné kuřárny byly odhaleny např. ve Vodičkově ulici a ve filmovém pseudoateliéru na Karlově náměstí. Během policejní razie byli při této činnosti přistiženi mladíci z nejznámějších pražských rodin a rovněž někteří starší pražští občané. Morfinisté nadále zůstávali odkázáni převážně na domácí zdroje, úniky z lékáren a falšování lékařských předpisů. V případě zadržení byli podrobováni nucené léčbě.22

3.3.2.1 Kokainová subkultura Látkou, která protrhla ospalou síť drogové sterility a podnítila rychlý nárůst počtu toxikomanů i vznik nových forem abúzu v Čechách po první světové válce, byl stejně jako v jiných zemích Evropy kokain. Na rozdíl od opiátů neměl v českých zemích ani minimální tradici. S výjimkou omezeného lékařského využití a několika málo experimentátorů zde nebyl až do konce války rozšířen. Prudký nástup této látky je přímo spojen se zmiňovanými evropskými módními vlnami zneužívání drog. Zdrojem kokainu byly podobně jako v případě morfinu úniky z lékáren a obchodních firem, především však pašování z Německa. Policie a státní orgány o zneužívání a nelegálním obchodu s kokainem zpočátku získaly pouze kusé informace a šíření zneužívání drog nepřikládaly větší význam.23

21

SKÁLA, Jaroslav. Závislost na alkoholu a jiných drogách. Vyd. 1. Praha 1 : Avicenum, zdravotnické nakladatelství, n. p., 1987. 208 s. ISBN 08-077-87, str. 142. 22 NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 139. 23 NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 142-144.

16

3.3.3 Drogová scéna třicátých let

3.1.3.1 Zrod tzv. balkánské drogové cesty Konec dvacátých let přinesl významné změny na světové drogové scéně. Počet lidí zneužívajících drogy rostl i přesto, že řada států se připojila k protidrogovým opatřením a obchod s drogami byl zatlačován do stále hlubší ilegality. Významná centra produkce drog na Blízkém a Středním východě, v Číně, Indii a jihovýchodní Asii nadále prosperovala – nezřídka legalizována drogovými monopoly koloniálních vlád – a rovněž úniky drog z farmaceutického průmyslu na černý trh byly obrovské.24

3.2.3.1 Československo ve třicátých letech Vývoj situace na drogové scéně ve světě se zákonitě odrazil i v Československu. I na našem území organizovanost obchodu s drogami stoupla, operovali zde jak překupníci malého formátu, tak emisaři mezinárodních pašeráckých seskupení. Vedle pokračujícího pašování drog z Německa nabyla na významu jižní, tzv. balkánská cesta a kontakty na Vídeň. Na domácí drogové scéně nadále dominovaly kokain a morfin. Až do konce třicátých let v Československu přetrvával neuspokojivý stav legislativy.25

3.3.3.1 Stav legislativy I když Československá republika přistoupila ke všem významným mezinárodním dohodám a zavedla ve své legislativě a administrativě řadu úprav, nebyla tato opatření účinná. Nedostatečný byl zejména trestní postih podloudníků a překupníků drog. Jak se dozvídáme z policejních protokolů, postih zahrnoval nejčastěji pokuty mezi 100 až 10 000 korunami, případně vězení, které většina nepřesahovalo dobu jednoho měsíce. Tyto nízké sazby v praxi neumožňovaly účinný postih překupníků a distributorů drog. Vzhledem ke své centrální

24

NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 177. 25 NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 190.

17

poloze v Evropě se tak Československo již ve dvacátých a třicátých letech stalo jak tranzitním prostorem pašování drog do třetích zemí, tak i jejich odbytištěm.26

3.4.3.1 Pouliční scéna Ústředními postavami československé pouliční distribuční sítě byli překupníci, kteří byli napojeni na obchodní kanály, z nichž získávali drogy – ať už se jednalo o zboží propašované ze zahraničí, nebo uniknuvší z domácích zdrojů. Ti pak drogy předávali dál buď přímo konzumentům, nebo prodejcům nižšího řádu, dodávajícím přímo toxikomanům. Sami drogy nezřídka užívali. Přímý prodej drog toxikomanům se odehrával v soukromých bytech, barech, restauracích a nočních klubech. Zapojeni do něj byli jak lidé, kteří do těchto zařízení docházeli, tak nezřídka i místní zaměstnanci – číšníci, vrátní apod. Kokain byl velmi oblíbený mezi prostitutkami, některé z nich nejen že ho sami užívaly, ale prodávaly jej svým kolegyním a také zákazníkům.27

Podle informací ústředny z poloviny třicátých let se v pražském pokoutním obchodě kokain prodával ve velkém v cenách od 22 do 34 tisíc Kč za 1 kilogram čisté drogy. V malém byl distribuován prodejcům (číšníkům, vrátným barů, hotelů, vináren, „barovým dámám“ apod.) v cenách 15 – 25 Kč za 1 gram, tj. 15 – 25 tisíc Kč za 1 kilogram. Tyto nižší ceny byly způsobeny tím, že druhotně distribuovaný kokain byl silně promísen s dalšími přísadami, jako jsou soli, kyselina salicylová, aspirin, chinin apod., v poměru 1:2 až 1:4. Z jednoho kilogramu drogy se tak získávalo i několik kilogramů látky. V praxi to znamenalo, že když překupník zakoupil 1 kg čistého kokainu a po „nařezání“ ho dodal prodejcům za 84 – 112 tisíc Kč, činil jeho čistý zisk 50 – 80 tisíc Kč.28

26

NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 192. 27 NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 194-197. 28 NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 200.

18

3.5.3.1 Výroba drog v Československu Ve třicátých letech totiž zahájila domácí výrobu omamných a psychotropních látek farmaceutická firma Heisler. Lučební továrna Dr. Ing. Robert Heisler byla založena roku 1912 v Chrasti u Chrudimi. Na úplném začátku, už kolem roku 1890, stála výroba cigaretových a doutníkových špiček. Tento starší provoz vybudoval Jindřich Heisler. V roce 1912 se vrátil za studií a praxe v Německu jeho syn, po návratu začal v jedné z dílen v továrně vyrábět chemikálie k technickým účelům. Jedním z prvních výrobků bylo rozpouštědlo barev Lakerol. Dalším výrobkem byl peroxid vodíku. Během první světové války odebraly velké množství peroxidu polní nemocnice a lazarety, které jej používaly jako dezinfekční prostředek. V roce 1919 začal vyrábět chloraethyl pro lokální anestezii i pro narkózu. Výroba léčiv se v letech 1920 – 30 natolik rozšířila, že bylo nutné výrobu přemístit. Továrna zaměstnávala asi 150 lidí a rozkládala se v devíti budovách. Roku 1931 bylo v továrně zřízeno oddělení pro izolaci a extrakci alkaloidů. Škála přípravků tak byla doplněna o morphin, opium, aethylmorphin a diacetylmorphin, o rok později i o kokain. V následujících letech se spotřebovalo asi 120 – 150 kg solí morfinu a asi 110 kg kokainu ročně. Všechny výrobky továrny Heisler byly prvotřídní a měly tak zajištěný odbyt jak v Československu, tak i v zahraničí.29

3.6.3.1 Ilegální dovozy drog ze zahraničí Na československém území se pašování drog soustřeďovalo v severních Čechách na hranicích s Německem, rovněž pak na severu Moravy a ve Slezsku, kde byly často zjištěny případy podloudnictví na československo-polské hranici. Vedle toho se objevily mezinárodní pašerácké sítě vedoucí z Balkánu do západní Evropy a USA. Do ČSR pronikaly drogy ilegálními cestami z Bulharska, jež bylo ve třicátých letech střediskem výroby a exportu opiátů do celého světa. Zejména v souvislosti s tzv. hamburským případem v roce 1931 byly zaznamenány rozsáhlé tranzity opiátů z Turecka přes Československo do Německa a USA. V roce 1934 se na našem území začal objevovat i kokain pašovaný ze Švýcarska a Francie. Byla pozorována zvýšená činnost mezinárodních obchodníků s drogami, kteří území ČSR vyhledávali jako azyl před stíháním ze zahraničí. Důvod byl prostý – zatímco některé státy v drogové legislativě přitvrzovaly, zdejší normy, které obchod s omamnými jedy

29

NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 214-215.

19

kvalifikovaly pouze jako přestupek, nedovolovaly vydávání osob stíhaných pro drogové delikty do ciziny.30

3.4 Charakteristika drogové závislosti Drogová závislost, pokud je již skutečně závislostí, je jednoznačně onemocněním a jako takové je ho třeba chápat. Zároveň jde o určitý společenský fenomén, protože s důsledky tohoto onemocnění se střetává nejen postižený jedinec, ale i okolní společnost. Celá věc je značně složitá. Na jedné straně je chápáno a tolerováno braní drog tzv. legálních, tj. konzumace alkoholu, kávy, kouření tabáku. Z této tolerance vychází i postoj k závislým na těchto drogách. Jsou společností tolerováni až do okamžiku, kdy se pro ni stávají nějakým způsobem bezprostředním ohrožením. Vědomí toho, že „tohle děláme všichni“, je mocným faktorem ovlivňujícím postoje. Pokud k ohrožení okolí skutečně dojde, nezáleží příliš na tom, zdali jde skutečně o závislost – tedy o onemocnění provázané ztrátou kontroly vlastního chování – nebo o tzv. problémové pití, kde kontrola je do určité míry stále zachována. Jde zde zřejmá tendence chápat závislost a její následky jako sociální jev, zde nežádoucí. Ještě složitější je to u tzv. nelegálních drog, o které nám zde jde. Už samotný fakt, že jde o manipulaci s návykovými látkami, které nejsou v naší společnosti tradiční, vede ke snížené společenské toleranci. V tomto případě jde ale o látky, jejichž výroba a distribuce stojí „pod zákonem“. Již samotné napojení na „drogovou společnost“, tedy na lidi, kteří drogy berou, vede často k faktické kriminalizaci, i u pouze zvědavého jedince. Dochází jaksi samovolně k odsunu na periférii společnosti, do společenství marginálních „subkultur“. Tato společenství jsou společenskou „normou“ většinou odmítána, aniž je patrna snaha jejich problémům skutečně porozumět. Jsou prostě „jiní než my“ a takhle se přece „slušný člověk nechová“. Jako slušnost je většinou prezentována pouhá příslušnost k většině. Slušný člověk chodí na pivo stejně pravidelně jako do práce. Tam i tam třeba trochu „uklouzne“, ale to patří k věci, říká se „to se stane každému“. Ne, každému se to nestává, ale z těchto postojů je patrný přístup většinové společnosti. Na druhé straně už samotná konzumace méně obvyklých návykových látek je často chápána jako prohřešek. Normy jsou přece stanoveny a musí se

30

NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9, s. 219.

20

dodržovat. Ještě více komplikujícím faktorem je u nelegálních drog jejich nesporná přitažlivost právě pro toto riziko, pro vyjádření odporu vůči většinové „normě“.31

3.4.1 Identifikace ohrožených skupin Mladí lidé jsou obecně považování za ohroženou skupinu, obzvláště ohrožení jsou mladiství pachatelé trestné činnosti, mladí lidé v ústavní péči, mladí lidé s nedokončeným vzděláním a studenti, kteří mají problémy v sociální rovině nebo problémy s prospěchem. Dále sem patří mladí lidé žijící ve znevýhodněných rodinách a čtvrtích, kde se koncentruje více různých rizikových faktorů a problémů souvisejících s užíváním drog. Tyto skupiny se však mohou překrývat. Například děti, umístěné z nějakého konkrétního důvodu do náhradní výchovní péče ve státním zařízení, se mohou zároveň potýkat s dalšími problémy, jako jsou například problémy v rodině, mladistvá delikvence, špatná školní docházka nebo špatné studijní výsledky.32

3.4.2 Rozdělení drog Nejdříve stručný popis toho, co to vlastně droga je. Podle autora knihy „Drugs“, Jonathana Reese je droga látka nebo chemická látka, která mění způsob, jakým vaše mysl a tělo funguje. Slýcháme o nich často ve zprávách a nutí nás to myslet na drogy jako je marihuana a heroin. Ale na světě existuje tisíce různých „drog“, které používají miliony lidí z mnoha různých důvodů. Každý z nás užil a dále užívá několik druhů drog během svého života. Léky jako penicilin a další antibiotika jsou také drogy, které ale pomáhají k uzdravení, když jste nemocní. Čaj, káva a čokoláda obsahují stimulující drogu zvanou kofein. Lidé, kteří pijí alkohol a kouří tabák, jsou také uživateli drog.33

31

PRESL, Jiří. Drogová závislost : Může být ohroženo i vaše dítě?. 2. rozšířené vyd. Praha 4 : Maxdorf, 1995. 88 s. ISBN 80-85800-35-X, s. 46. 32 Drogy a ohrožené skupiny mladých lidí : Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogovou závislost. 1. vydání . Praha : Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice, 2010. 48 s. ISBN 978-80-254-6807-4, str. 13. 33 REES, Jonathan. Drugs : It´s your health. Minnesota : Smart Apple Media, 2005. 44 s. ISBN 1583405860, s. 8.

21

Základním a také nejvíce rozšířeným dělením drog je rozčlenění na drogy legální, jako je alkohol, tabák a léky a na drogy nelegální, to jsou například konopné drogy a opiáty. 4.1.2.1 Legální drogy a) alkohol Droga, která může srazit k zemi dospělého člověka během půl hodiny, která každý rok zabíjí a mrzačí tisíce lidí na silnicích, vyvolává závislost, násilí, nemoci a sebevraždy, zjitřuje už beztak zoufalou situaci bezdomovců, a přesto je volně přístupná, veřejně propagovaná a je vnímána ne jako tvrdá droga, ale jako prostředek vzbuzující veselou družnou náladu. Když mluvíme o alkoholu, máme tím na mysli nápoje, které jsou z největší části směsí ochucené vody a lihu, dosahující ne více než 40 % ve whisky a zlomek procenta v nízkoalkoholickém pivu. Alkohol se zdá méně hrozivou látkou, než ve skutečnosti je. Je to mimo jiné proto, že pivo, víno a lihoviny se nedají užívat injekčně.34 b) léky Lékové závislosti jsou obecně podceňovány a pokládány za méně problematické ve srovnání se závislostmi na jiných drogách. Jsou však velmi úporné a obtížně léčitelné. Dalším problémem je, že dlouho probíhají skrytě (jde prakticky o jedinou závislost, která nemá své společenství, skupinové rituály atd.) a často za podpory rodiny a zdravotnického systému.35 c) tabák Užívání, neboli kouření, tabáku nevyvolává žádné stavy euforie, žádné pocity stavu beztíže, nejste po něm odvázaní ani družní, tak proč se na něm pěstuje už po staletí taková závislost? Co ji vyvolává? Jedinou drogou obsaženou v tabáku je nikotin. Čistý nikotin je jeden z nejtoxičtějších známých jedů. Pouhými několika kapkami na jazyk může usmrtit člověka během pár minut. V koncentracích, které se nacházejí v cigaretách, působí jako mírný stimulans, mírně zvyšující srdeční tep a krevní tlak. Ačkoliv desítky let trvající výzkumy v oblasti funkcí mozku a lidské psychiky neuměly objasnit, jak a proč

34

TYLER, Andrew. Drogy v ulicích. Praha : IŽ, s. r. o., 2000. 436 s. ISBN 80-237-3606-X, s. 25. KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti 1. Vyd. 1. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6, s. 190. 35

22

nikotin svým širokým spektrem účinků ovlivňuje chování lidí, je považován za hlavní důvod, proč kuřáci touží po tabáku.36 d) těkavé látky Jsou to takové látky, které uživatelé vdechují, aby si navodili stavy úplného uvolnění nebo zintenzivnili právě probíhající zážitek. Nejčastěji se používají náplně do zapalovačů, lepidla, odlakovač, čistící prostředky, benzín, toluen a jiná průmyslová rozpouštědla. Příliš se o těchto látkách nemluví, možná jsou i lehce podceněné, ale po fyzické i psychické stránce je to snad ta nejnebezpečnější skupina užívaných psychotropních látek.

4.2.2.1 Nelegální drogy a) halucinogeny Velmi různorodá skupina látek. Vyvolávají psychotické stavy, například různé sluchové a vizuální představy, které ve skutečnosti neexistují, uživatel se ocitá téměř v „jiném světě“, je naplno ponořený ve svých vlastních myšlenkách a citech, mohou také vyvolat stav úplné euforie ale zároveň i těžké deprese a způsobit tak v nejhorším případě i sebevraždu uživatele. Mezi halucinogenní látky patří LSD, extáze a halucinogenní houby – lysohlávka kopinatá zvaná „klobouček svobody“, muchomůrka červená zvaná „létající houba“. Každá z těchto hub má několik dalších druhů lišících se množstvím obsahující drogy podle podnebí, půdy a stáří houby. b) konopné drogy Tvoří je dvě základní rozdělení : 1. marihuana – rostlina pěstovaná k usušení svých květů, semen a listů, užívat ji můžeme kouřením, nebo míchat s jídlem a pitím 2. hašiš – lepkavá pryskyřice z rostliny, kterou získáme třením květů a následným sedřením z rukou nebo vyvařením ve vodě a zkrystalizováním, užívá se kouřením nebo konzumací v potravinách, které mají dostatek tuků k rozpuštění.

36

TYLER, Andrew. Drogy v ulicích. Praha : IŽ, s. r. o., 2000. 436 s. ISBN 80-237-3606-X, s. 344.

23

c) opiáty Spolu s těkavými látkami (ředidly) jedna z nejnebezpečnějších skupin drog vůbec, a to hlavně díky těmto skutečnostem: -

jsou to nejnávykovější drogy, které jsou obecně dostupné

-

nejdražší droga, která svého uživatele táhne rovnou ke dnu a nutí ho si finanční prostředky obstarávat nelegální cestou

-

je téměř neslučitelná s běžným životem, uživatel je malátný, zmatený v čase i prostoru, špatně artikuluje, …

-

lze se s ní nejsnadněji předávkovat

Do této skupiny patří heroin, morfin, kodein a jiné opiáty, jako například papaverin, noskapin a thebain. Základní způsoby aplikace jsou šňupání, kouření, píchání pod kůži (do tukové tkáně ihned pod kůži), nitrožilní aplikace a velmi zřídka i orální aplikace. d) stimulancia Vesměs jsou stimulační drogy používány k vyvolání pocitu euforie. Prvotní efekt stimulancií je ve většině případů výrazný a příjemný, i když může někdy dojít ke stavům podráždění, nervozity a úzkosti. Při častém a déletrvajícím zneužívání této skupiny drog dochází u každého konzumenta zákonitě k zásadním proměnám psychiky. Tento účinek je mezi uživateli této skupiny drog dobře znám a ve slangu narkomanů se označuje pojmem „stíha.“ Podkladem je rozvoj toxické psychózy – psychické poruchy, projevující se paranoiou a mimořádně trýznivými paranoickými halucinacemi. Narkoman postupně nabývá přesvědčení, že v jeho okolí dochází k podivným jevům: ostatní se k němu chovají jinak, neustále jej sledují, snaží se jej různě „podrazit,“ ošálit, podvést či přímo zabít. Tyto pocity se neustále zvýrazňují a bývají stále více doprovázeny výše zmíněnými halucinacemi – například ve formě démonických hlasů, jež se mu vysmívají, přikazují mu jednat násilně apod. Narkoman žije v neustálém pocitu ohrožení, panikaří, jedná iracionálně a útočí na své okolí. Takový stav, markýrující schizofrenii, často přivádí narkomana na psychiatrii – nezřídka však končívá sebevraždou.

24

Stimulancia – a z nich především česká „specialita,“ představovaná pervitinem – jsou po alkoholu pravděpodobně nejčastěji zneužívanou „tvrdou“ drogou v České republice.37

3.5 Složky systému péče v ČR

3.5.1 Kritéria efektivního systému péče Aby byl systém péče o uživatele návykových látek efektivní, měl by splňovat několik kritérií, jak z kvalitativní oblasti, což je hlavně struktura a provázanost sítě, tak z oblasti kvantitativní, což je rozsah a dostupnost péče.

5.1.1.1 Kvalitativní kritéria Rozumíme jimi především vnitřní (vertikální) strukturu systému péče, jeho komplexnost – schopnost pokrýt potřeby různorodých cílových skupin s ohledem na stupeň rozvoje závislosti či rozsah problémů s užíváním návykových látek spojených, jeho provázanost – návaznost jednotlivých stupňů a forem péče i jeho efektivitu – schopnost zajistit standardní kvalitu péče s maximalizací léčebného efektu při minimálních vynaložených nákladech. 38

a) komplexnost systému péče Každá cílová skupina má své specifické potřeby, které vyžadují velmi širokou nabídku zařízení na léčení a programů, které svým uživatelům nabídnou optimální služby „šité na míru“. Záleží však také na velikosti problémů způsobených návykovými látkami i motivací uživatelů ke změně chování. Spektrum nabízených služeb je však široké. Počínaje terénními programy, výměnnými programy sterilního injekčního náčiní, motivačního tréninku, 37

Drogy-info.cz [online]. 26.04.2003, 16.01.2009 [cit. 2011-12-07]. Informační portál o ilegálních a legálních drogách. Dostupné z WWW:

. 38

KALINA , Kamil a kolektiv. Drogy a drogové závislosti 2. Vyd. 1. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6, s. 156

25

ambulantní psychoterapeutické či farmakoterapeutické péče až po dlouhodobou rezidenční léčbu v terapeutické komunitě či doléčovací program. Avšak toto spektrum služeb a programů zajistí pouze dobře definovaný systém, který je komplexní a umožní vhodný výběr potřeb a typ léčebného zařízení. Tento systém se neustále vyvíjí a přizpůsobuje současným potřebám v terénu.Systém péče se vyvíjí v čase a pružně se přizpůsobuje aktuálním potřebám v terénu.

b) provázanost systému péče Je nezbytná proto, aby pohyb klienta systémem péče byl koordinovaný a odpovídal jeho aktuálním potřebám. Provázaností rozumíme návaznost jednotlivých stupňů léčebné péče od časné intervence a prvního kontaktu až po doléčovací program a sociální reintegraci. Jednotlivé složky péče jsou reprezentovány státními i nestátními subjekty, zdravotnickými i nezdravotnickými organizacemi a neziskovými i ziskovými subjekty. Tyto složky jsou vzájemně v rovnoprávném a vzájemně se doplňujícím postavení s funkčními informačními vazbami, definovaným způsobem předávání klientů, vedení dokumentace, apod. Je pochopitelné, že takto definovaný systém je ideální a že reálné příklady z praxe často ukazují spíše opak. Přesto provázanost sítě léčebných zařízení a především spolupráce a vzájemné doplňování státního a nestátního sektoru je naprosto nezbytným předpokladem pro efektivní fungování systému péče o uživatele návykových látek. Systém sám by měl být nastaven tak, aby pomáhal klientovi, jeho rodině i odborníkům překonávat rozhraní mezi péčí ambulantní a lůžkovou, zdravotní a sociální, státní a nestátní, péčí zaměřenou na problém závislosti a na doprovodné problémy a komplikace, a v neposlední řadě i mezi péčí odbornou a svépomocnou.39

c) efektivita systému péče Výše uvedené podmínky fungování systému péče je třeba doplnit o systémové nástroje, které umožňují zajistit maximální možnou efektivitu a optimalizace fungování sítě s ohledem na vynaložené finanční náklady. Takovými nástroji jsou definované standardy odborné péče, akreditační podmínky (akreditační standardy a procesy)

39

zabezpečující vstup příslušné

KALINA , Kamil a kolektiv. Drogy a drogové závislosti 2. Vyd. 1. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6, s. 156

26

instituce do sítě a průběžné monitorování kvality a účinnosti poskytované péče. V některých zemích jsou tyto parametry definované zákonem, v jiných případech podzákonnou normou.40

5.2.1.1 Kvantitativní kritéria Rozumíme jimi především vnější (horizontální) strukturu systému péče, jeho celkový rozsah a dostupnost.

a) rozsah systému péče Je určen národní i místní (regionální) prevalencí problému užívání návykových látek. Může se významně lišit mezi jednotlivými regiony s ohledem na typickou kumulaci jevu ve velkoměstských aglomeracích. Orgány krajských zastupitelstev si definují rozsah systému péče i jeho vnitřní strukturu.41 b) dostupnost systému péče Léčebná péče musí být místně i časově dostupná v závislosti na místních potřebách. Je nezbytné, aby tato dostupnost vycházela z kvantitativní i kvalitativní analýzy potřeb uživatelů systému. Např. terénní programy či kontaktní centra musí být časově dostupná s ohledem na denní rytmus uživatelů návykových látek, to předpokládá fungování i ve večerních či nočních hodinách. Lokalizace takových programů by měla mít vazbu na otevřenou drogovou scénu, tedy místa, kde se uživatelé návykových látek přirozeně vyskytují. Substituční metadonové programy by měly být k dispozici v časně ranních hodinách, aby bylo umožněno jejich klientům zapojit se do standardního pracovního procesu, atd. Rozsah i dostupnost léčebné péče je třeba průběžně monitorovat a vyhodnocovat pomocí kvantitativních i kvalitativních metod.42

40

KALINA , Kamil a kolektiv. Drogy a drogové závislosti 2. Vyd. 1. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6, s. 156 41 KALINA , Kamil a kolektiv. Drogy a drogové závislosti 2. Vyd. 1. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6, s. 156 42

KALINA , Kamil a kolektiv. Drogy a drogové závislosti 2. Vyd. 1. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6, s. 156

27

3.5.2 Principy efektivní léčby závislosti na drogách Tyto principy představují spíše jakýsi ideál, kterému je třeba se přibližovat: 1. Ne každá léčba se hodí pro každého. Pro pacienta je třeba zvolit právě takovou léčbu, která je právě pro něho nejvhodnější. 2. Léčba by měla být rychle dostupná. 3. Léčba by měla reagovat na různé potřeby pacienta, včetně zdravotních, psychologických, sociálních a právních. 4. Léčba by měla být dostatečně pružná a reagovat na měnící se potřeby pacienta. 5. Pro efektivitu léčby je kriticky důležité její trvání (delší léčba přináší obvykle lepší výsledky). 6. Léčba by měla zahrnovat individuální nebo skupinové poradenství a kognitivněbahaviorální postupy. 7. U mnoha pacientů je důležitou součástí léčby podávání vhodných léků. 8. Pacienti, kteří trpí kromě závislostí i jinou duševní chorobou, by měli být integrovaně léčeni pro obojí. 9. Detoxikace, která pomáhá překonat odvykací stav, je pouze prvním stadiem léčby, avšak sama o sobě má malý efekt. 10. Efektivní léčba nemusí být dobrovolná. Přijetí léčby, setrvání v ní a její výsledek může často příznivě ovlivnit tlak ze strany rodiny, zaměstnavatele nebo úřadů. 11. Během léčby je třeba zjišťovat, zda nedochází k porušování abstinence. 12. Léčba by měla zahrnovat i vyšetření na HIV/AIDS, žloutenku, tuberkulózu a další infekční nemoci, které jsou v populaci závislých častější. 13. Překonávání závislosti může být dlouhodobý proces a může vyžadovat opakované léčby. Účast ve svépomocných skupinách po léčbě zlepšuje výsledky léčby.43

43

NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost : Současné poznatky a perspektivy léčby. Vyd. 1. Praha : Portál, 2000. 152 s. ISBN 80-7178-432-X, s. 97-98

28

4 Praktická část 4.1 Současná drogová situace v ČR České republice náleží již dlouhodobě v mezinárodním kontextu místo mezi zeměmi s nadprůměrnou zkušeností obyvatelstva s tabákem, alkoholem a nelegálními drogami. Co se týče zkušeností s konopnými drogami je ČR stále zemí s nejvyšší prevalencí v Evropě u žáků a studentů. Problémové užívání drog se v ČR v posledních letech relativně ustálilo. Je dlouhodobě spojováno především s pervitinem a také s opiáty, avšak specifické zásahy v oblasti potlačování poptávky a nabídky zaměřující se na uživatele pervitinu, nebyly dosud rozšířeny tak, aby měly jakýkoliv účinek.

4.1.1 Užívání drog v dospělé populaci V r. 2010 proběhla dvě nezávislá šetření na reprezentativním vzorku populace ČR. Obě šetření se do velké míry shodují ve zjištěných mírách prevalence užívání nelegálních drog. Z výzkumů v posledních třech letech se ukazuje, že zkušenosti s užitím nelegálních drog jsou v obecné populaci stabilní, nejčastěji užívanými nelegálními drogami v dospělé populaci jsou konopné látky (23–34 %), následované extází (4–10 %). Užití konopných látek v posledním roce uvedlo 10–15 % respondentů, užití jiných nelegálních drog méně než 4 % dotázaných dospělých. Užití nelegálních drog mimo konopné látky v posledním měsíci uvádí dlouhodobě méně než 1 % respondentů. Mladí dospělí ve věku 15–34 let vykazují vyšší míry užívání – přibližně pětina má zkušenosti s konopnými látkami v posledním roce.44

4.1.2 Užívání drog ve školní populaci V roce 2011 pokračoval pokles zkušeností mládeže s nelegálními drogami, který byl zjištěn již mezi roky 2003 a 2007. Pokles zkušeností byl zaznamenán u všech sledovaných nelegálních drog včetně konopných látek. Zároveň došlo k poklesu subjektivně vnímané dostupnosti nelegálních drog (poprvé také včetně konopných látek) a k nárůstu subjektivně vnímaných rizik spojených s jejich užitím. Z nelegálních drog uváděli respondenti v roce 44

Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v r. 2010 [online]. Poslední revize 2011 [cit. 2012-3-28]. Dostupné z: ˂ http://www.drogyinfo.cz/index.php/publikace/vyrocni_zpravy/vyrocni_zprava_o_stavu_ve_vecech_drog_v_cr_v_r_2010˃

29

2011 nejčastěji zkušenosti s užíváním konopných látek (42,3 %). Na dalších místech se objevovaly zkušenosti s užíváním léků se sedativním účinkem (10,1 %), s čicháním rozpouštědel (7,8 %) a s užitím halucinogenních hub (6,9 %). Zkušenosti s LSD (5,1 %), extází (3,3 %) a amfetaminy (2,0 %) byly mezi studenty méně časté, zkušenosti s drogami typu heroin a kokain byly v populaci šestnáctiletých minimální (1,4 %, resp. 1,1 %). V posledních 30 dnech užilo marihuanu 14,6 % šestnáctiletých, těkavé látky 1,5 %, užití ostatních drog se pohybovalo do 1 %. Při extrapolaci na věkovou skupinu 15–19 let mělo tedy odhadem v ČR alespoň jednu zkušenost s nelegální drogou (především konopnými látkami) asi 250 tisíc osob, opakovanou zkušenost (více než 5krát v životě) asi 100 tisíc osob. Průzkum v roce 2011 potvrdil rozdíly v užívání konopných drog mezi pohlavími – chlapci uváděli vyšší zkušenosti ve srovnání s dívkami. U jiných drog nebyly rozdíly v závislosti na pohlaví významné. Podíl denních kuřáků zůstává dlouhodobě na stejné úrovni. Denně kouřilo v roce 2011 celkem 25 % šestnáctiletých, z nich bylo 8 % silných kuřáků (vykouřilo denně 11 a více cigaret). Rozdíly v prevalenci denního kuřáctví byly mezi chlapci a dívkami malé (27,2 %, resp. 24,2 %).45

4.1.3 Mapování drogové situace Drogovou situaci v České republice každoročně mapuje Národní monitorovací středisko pro drogy a drogovou závislost. Poprvé byla výroční zpráva vydána v roce 2001, od té doby vychází pravidelně každý rok v listopadu ve dvou jazykových provedeních, a to v češtině a angličtině.

1.1.3.1 Národní monitorovací středisko pro drogy a drogovou závislost NMS, celým názvem Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, je partnerem sítě Reitox, vytvořené a podporované národní vládou a Evropskou unií s cílem sledovat situaci v oblasti psychotropních látek, chystat podklady pro kvalifikovaná politická rozhodnutí v oblasti drog na národní a dokonce i evropské úrovni a hodnotit jejich účinnost.

45

Úřad vlády ČR. Zaostřeno na drogy [online]. 1/2012, roč. 10[cit. 2012-03-28]. Dostupné na:

˂http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova-politika/media/Zaostreno-1_12_web_1.pdf˃. 1089.,s.1

30

ISSN

1214-

NMS je organizační součástí Úřadu vlády České republiky. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) bylo zřízeno usnesením vlády č. 643 ze dne 19. června 2002 o zřízení Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti. Na činnost NMS dohlíží Poradní výbor pro sběr dat o drogách, který vznikl na základě usnesení vlády ze dne 26. 3. 2003 č. 296. Poradní výbor pro sběr dat o drogách je stálým poradním orgánem Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) pro oblast monitorování situace v oblasti užívání drog a jeho následků a orgánem sledujícím činnost Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti. Předsedou výboru je již od zřízení výboru PhDr. Ladislav Csémy (Psychiatrické centrum Praha). 46 NMS je poskytovatelem informací týkajících se problému drog v ČR, které musí být objektivní, kvalitní, přesné a hlavně spolehlivé. Také se podílí na monitorovacích a výzkumných pracích v rámci tzv. drogového informačního systému. Důležitým nástrojem, který pomáhá plánovat, koordinovat a hodnotit drogový informační systém, je Národní akční plán drogového informačního systému – NAPDIS, který je stručně charakterizován v další podkapitole. Základní principy práce NMS lze krátce shrnout do šesti hesel: 1)

přístup ´evidence based´ – tj. založený na vědeckých důkazech

2)

odbornost

3)

aplikace standardních ověřených postupů zaručujících srovnatelnost dat v čase a meziregionálně

4)

informační otevřenost

5)

horizontální a vertikální meziresortní, mezisektorová a mezioborová spolupráce

6)

komplexní a flexibilní přístup, zaměřený na řešení konkrétního problému.47

46

Drogy-info.cz [online]. 23.08.2011, 28.02.2012 [cit. 201-03-25]. Informační portál o ilegálních a legálních drogách. Dostupné z WWW: < http://www.drogyinfo.cz/index.php/o_nas/co_jsme/narodni_monitorovaci_stredisko_pro_drogy_a_drogove_zavislosti>. 47 Drogy-info.cz [online]. 23.08.2011, 28.02.2012 [cit. 201-03-25]. Informační portál o ilegálních a legálních drogách. Dostupné z WWW: < http://www.drogyinfo.cz/index.php/o_nas/co_jsme/narodni_monitorovaci_stredisko_pro_drogy_a_drogove_zavislosti>.

31

1.2.3.1 Národní akční plán drogového informačního systému Činnost drogového informačního systému je zaměřena na získávání, analyzování, syntézu a interpretaci informací, ale také na šíření získaných dat. Tento systém je ve všech směrech v souladu s informačním systémem EMCDDA - Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost. Základní metodologii a sadu dat o užívání drog a jeho následcích tvoří 5 klíčových indikátorů (5 KI) ve všech zemích sítě Reitox, který ale drogový informační systém rozšiřuje i o jiné zdroje dat a další metody. Praktický nástroj pro monitorování užívání drog a jeho následků je již zmiňovaný Národní akční plán drogového informačního systému – NAPDIS. Má za cíl plánovat a koordinovat aktivity všech příslušných organizací a institucí, které v ČR vyvíjejí činnost na tomto poli. Celkový souhrn těchto aktivit pak nazýváme Drogový informační systém (DIS). Národní plány Drogového informačního systému zahrnují období dvou let a jsou zveřejněny v samostatné zprávě. Nejvýznamnější datové zdroje jsou uvedeny v Informační mapě datových zdrojů, která vznikla na počátku činnosti Národního monitorovacího střediska a je i nadále aktuální.

4.1.4 Zveřejňování informací o drogové situaci v České republice Informace, týkající se drogové situace, jsou zveřejňovány každý rok na podzim, většinou v listopadu, ve výročních zprávách o stavu ve věcech drog. Jsou v nich informace z předcházejícího roku s přesahem do poloviny roku, ve kterém je vydávána. V titulu zpráv se uvádí rok, ze kterého jsou převážná data, tzn. rok, který předcházel datu zveřejnění. Každý rok na podzim rovněž vychází evropská výroční zpráva o drogové problematice, tzv. annual report a pro její tvorbu je naše národní výroční zpráva jedním ze zdrojů. Publikuje ji Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost a to i v češtině. Evropské výroční zprávy mají v titulu již rok vydání, nikoliv rok, jehož data jsou obsahem zprávy.

32

4.2 Současná drogová situace na Znojemsku Jediné kontaktní centrum Netopeer, pro drogově závislé i pro veřejnost, na Znojemsku otevřelo před jedenácti lety Sdružení Podané ruce. Sídlí ve Znojmě na Horní české 4 a o jeho plynulý chod se stará Mgr. Zuzana Protivínská. Centrum Netopeer je jedinou sociální službou tohoto typu na Znojemsku. Snaží se minimalizovat zdravotní a sociální rizika ohrožující nejen drogově závislé, ale hlavně ochránit veřejnost před negativními důsledky zneužívání drog, především se snaží zamezit šíření infekčních nemocí. Dominantní drogou na Znojemsku je podle pracovníků centra pervitin. Taková nová sezonní záležitost, ale bohužel stále se rozšiřující, je sběr surového opia z makových polí. "Ochrana veřejného zdraví je možná jen za přístupu harm reduction, veřejnosti spíše známé jako distribuce "čistých injekčních stříkaček". Pro někoho je to možná sporné téma, ale jen vloni znojemské centrum vyměnilo injekčním uživatelům drog přesně 13 487 injekčních setů s doplňkovým zdravotním materiálem. Díky tomu můžeme hovořit o tom, že zamezujeme přenosu infekčních chorob nejen mezi uživateli drog, ale i směrem k široké populaci," vysvětlila Zuzana Protivínská vedoucí Netopeera. To, že se po Znojemských dětských hřištích a pískovištích nepovalují použité stříkačky a jehly, je hlavně jejich zásluhou. Veškerý takto pohozený materiál pracovníci centra sbírají a likvidují. Díky orientačním testům na infekční nemoci, které byly obnoveny loni v květnu, bylo testování asi 30 klientů s převážně negativním výsledkem. Práce v terénu je velmi náročná. "Klienti, jejichž průměrný věk je dvacet osm a půl, se stěhují do vesnic, z centra Znojma do okrajových částí, případně migrují. Nemáme služební automobil, chodíme za nimi hlavně pěšky," řekla vedoucí. Drogová scéna na Znojemsku je typická svojí uzavřeností, to znamená, že zde nenajdeme uživatele, kteří by si drogu vpichovali na veřejnosti před lidmi. Bohužel o to složitěji jde kontaktovat potenciální pravidelné uživatele drog.

33

4.3 Vlastní marketingový výzkum Situaci jsem mapovala na základě dotazníkového šetření prováděného na internetu a v terénu. Respondenti odpovídali celkem na 14 otázek, které byly cíleně zaměřeny na drogy a drogovou situaci na Znojemsku, přičemž jedna otázka byla rozdělující tak, že po jejím zodpovězení někteří respondenti pokračovali dále a někteří byli odkázáni k vynechání otázek, které pro ně nebyly relevantní. Výsledek jsem zpracovala z 200 respondentů, které jsem si vybírala kontrolní otázkou, zda jsou ze Znojemska, jelikož mi šlo pouze o tento region. Reakce na dotazování byly z velké části kladné, ale bohužel nevěřím, že vždy pravdivé. O drogové závislosti jistě není lehké mluvit, obzvlášť před cizím člověkem. Pro ulehčení situace jsem dotazníky nechala vyplňovat respondenty ručně a samostatně, nečetla jsem otázky nahlas ani je nijak neomezovala časem.

Z celkové počtu oslovených respondentů bylo 136 žen a 64 mužů převážně ve věku do 24 let (59 %), ve věku od 25 do 35 bylo 45 respondentů (22 %), ve věku od 36 do 45 bylo 15 respondentů (8 %), ve věku 56 a více bylo už jen 13 respondentů (7 %) a nakonec ve věku od 46 do 55 bylo nejméně respondentů, a to 8 (4 %).

Nejvyšší dosažené ukončené vzdělání bylo u 106 respondentů (53 %) střední zakončené maturitní zkouškou, dále to bylo u 42 respondentů (21 %) vysokoškolské, u 23 respondentů (11 %) to bylo zakončené vzdělání výučním listem, u 17 respondentů (9 %) to bylo vyšší odborné a nakonec u 12 respondentů (6 %) je nejvyšší dosažené ukončené vzdělání základní.

34

Po sérii identifikačních otázek následují otázky zaměřené přímo na drogovou problematiku. První z těchto otázek, týkající se zkušeností s užíváním drog, byla rozřazující, dalo se na ni odpovídat pouze způsoby ano – ne. Z výsledků vyplývá, že zkušenosti s užíváním nelegálních drog má celých 96 respondentů (48 %) a zbylých 104 respondentů (52 %) drogu nikdy neužilo. Další otázky se již týkají pouze respondentů, kteří odpovídali na danou otázku kladně. Záporná odpověď naváděla respondenta pokračovat k otázce č. 9 (viz příloha č.1).

Graf č.1: Zkušenosti s užíváním drog

Zdroj: Práce autora

35

V kolika letech měli respondenti první zkušenosti s drogou zkoumala další otázka. Nejčastější uváděný věk byl 15 – 18 a to u 46 respondentů (48 %), na druhém místě se překvapivě usadila celkem nízká věková hranice a to 12 – 15, kterou si vybralo 33 respondentů (34 %), na posledních dvou místech se umístila věková hranice 23 a později, na kterou odpovědělo 10 respondentů ( 11 %) a jako poslední byla vybrána věková hranice 19 – 22, tu zvolilo pouze 7 respondentů (7 %). Velice nízká věková hranice u uživatelů drog je v celé České republice a určitě je nutné, začít vytvářet obranný mechanismus proti těmto výsledkům. Zaměřit bychom se měli na dostupnost drog, která je pro tuto věkovou skupinu uživatelů, více než přístupná.

Graf č. 2: V kolika letech jste měl/a první zkušenost s drogou

Zdroj: Práce autora

36

U další otázky měli respondenti na výběr z několika možností, aby byly výsledky co nejpřesnější a nebyly omezeny počtem možností na výběr. Otázka se respondentů ptala, jaké drogy již vyzkoušeli. Nejvíce respondentů zkusilo konopné látky a to v přesném počtu 82 respondentů (55 %), na druhém místě byla zvolená extáze a to 26 respondenty (17 %), třetí nejčastěji užívanou drogou je LSD nebo halucinogeny, ty zvolilo 17 respondentů (11 %), další nejčastěji zvolený byl pervitin a to u 15 respondentů (10 %), co se týče ostatních drog, ty byly voleny už jen ojediněle, opiáty 4 respondenty (3 %) a ve stejném počtu i těkavé látky. Jeden respondent zvolil odpověď ostatní, do které doplnil lysohlávky, avšak tyto drogy řadíme do skupiny halucinogenů. Rostoucí spotřeba konopných látek je velký problém, který jistě má nějaké přístupné řešení. Zaměřit bychom se měli na nemalý počet velkopěstíren a jejich vyhledávání. Také odhalování užití této drogy pomocí testů a tvrdší postihy by mohli mít kladný účinek.

Graf č.3: Jaké drogy jste zkusil/a

Zdroj: Práce autora

37

Graf číslo 4 znázorňuje četnost užívání drog. Ze všech oslovených respondentů nejčastěji odpovědělo na otázku „Jak často užíváte drogy?“ možností – pouze jednou ze zvědavosti, a to v celkovém počtu 43 respondentů (47 %), což znamená, že pravidelných uživatelů na Znojemsku není příliš. Pravidelnou formu užívání drog volilo totiž „pouze“ 13 respondentů (14 %). Možnost několikrát do roka, nejčastěji na různých společenských akcích, volilo 35 respondentů (39 %)

Graf č. 4: Jak často užíváte drogy

Zdroj: Práce autora

38

Další otázkou jsem se snažila zjistit, kde respondenti sehnali svoji první drogu, konkrétně přímo od koho. Jako nejčastější způsob byli zvoleni kamarádi/známí a to 66 respondenty (68 %), na druhém místě se umístili spolužáci s 21 respondenty (22 %), dále respondenti volili možnost přítel/kyně v počtu 5 respondentů (5 %), téměř stejný počet měla volby rodina/příbuzní, tu volili 4 respondenti ( 4 %) a nakonec možnost cizího člověka, kterou si vybral pouze 1 respondent (1 %).

Graf č. 5: Kde jste sehnal/a svoji první drogu

Zdroj: Práce autora

39

Další otázka mapovala situaci, co si občané myslí, že je nejčastějším důvodem k užívání drog. Na prvním místě se umístila zvědavost, kterou volilo 127 respondentů, dále to byl tlak vrstevníků/party, tuto možnost volilo 115 respondentů, třetí nejčastější možností byl nadbytek volného času/nuda, tu volilo 74 respondentů, špatnou situaci v rodině volilo 59 respondentů a s podobným výsledkem byla i možnost životní problémy, kterou si vybralo 56 respondentů. Na nejnižších pozicích se umístil stres s 28 respondenty a otevřená možnost jiné, kterou volilo 12 respondentů. Do této možnosti respondenti uváděli vlastní nápady, které nebyly v nabídce. Objevily se zde důvody jako chuť užívat si, kterou napsali dokonce 2 respondenti, zábava, životní styl, útěk od reality, relaxace, tuto možnost zvolili také 2 respondenti, chuť, pobavení, uvolnění, lepší pocit z práce a posledním důvodem užívání drog respondent zvolil, že je tohle všechno.

Graf č. 5: Nejčastější důvod užívání drog

Zdroj: Práce autora

40

Navazuje otázka, na kterou byli odkázáni i respondenti, co odpověděli na otázku, zda mají nějaké zkušenosti s užíváním drog, zápornou odpovědí. Jak můžeme vidět na grafickém zobrazení, jedná se o otázku, zda jsou respondenti ve styku nebo zda znají pravidelného uživatele drog. Z výsledků vyplývá, že 96 respondentů (48 %) někoho zná, 43 respondentů (22 %) nezná nikoho a zároveň 32 respondentů (16 %) není s nikým přímém kontaktu, zbylých 29 respondentů (14 %) je s někým v přímém kontaktu.

Graf č. 6: Znáte nebo jste ve styku s pravidelným uživatelem drog

Zdroj: Práce autora

41

Další otázka byla zaměřená na informovanost občanů na Znojemsku o současné drogové situaci. Nejvíce respondentů volilo možnost, že neví, jak jsou občané informováni, celkem 133 respondentů (67 %), jako druhou nejčastější odpověď vybírali respondenti možnost ne, nedostatečně a to v celkovém počtu 35 respondentů (17 %), celých 19 respondentů (9 %) si myslí, že jsou občané informováni dostatečně a počtu 13 respondentů (7 %) to je jedno.

Graf č. 7: Informovanost občanů o současné drogové situaci

Zdroj: Práce autora

42

Oblastí prevence užívání drog se zabývala další otázka. Nejdříve měla formu informační, a to zda si respondenti myslí, že je na Znojemsku dostatečná prevence užívání drog. Na tuto otázku nevědělo odpověď celkem 132 respondentů (66 %), o tom, že zde není dostatečná prevence je přesvědčeno 47 respondentů (23 %), spojeno je 12 respondentů (6 %) a celkem 9 respondentům (5 %) je to jedno, jaká je na Znojemsku prevence.

Graf č. 8: Prevence na Znojemsku

Zdroj: Práce autora

43

V návaznosti na předchozí otázku je mířený dotaz na to, jak by se měla prevence na Znojemsku zlepšit. Respondentům jsem nabídla několik vlastních návrhů, ale dala jsem jim i možnost na vlastní názor, který prezentovali pod možností jiné. Jako nejlepší řešení na zlepšení prevence respondenti zvolili zvýšení informovanosti dětí na školách v počtu 130 respondentů. Druhá nejlepší možnost na zlepšení situace bylo zvoleno zapojení veřejnosti pomocí různých akcí a programů, tuto možnost zvolilo 85 respondentů. Uspořádání drogové kampaně se zdálo jako dobrý nápad pro 59 respondentů. Další možností bylo zvýšení počtu propagačních materiálů o drogách, tu zvolilo 39 respondentů. Na předposledním místě se umístila volba jiné a vlastní nápady respondentů s celkovým počtem 11 a jako poslední byly vybrány semináře v knihovnách, a to 9 respondenty. Mezi vlastními nápady respondentů se objevily možnosti – přísnější hlídání, které by vyvolalo větší strach vzít si veřejně drogu, zrušit zdravotní a sociální daně, umožnit každému jedinci být si plně zodpovědný za svůj život a zdraví, místo letáčků a nejasných informací pro děti na školách přivést na přednášky narkomany, zvýšení represe a oblíbené nevím. Ze všech nápadů se mi zalíbil ten, co doporučuje vodit na přednášky narkomany, kteří by vyprávěli vlastní příběh a byly by tak názorným živým příkladem a ne jen letáčkem, který školáci hodí za rohem do odpadkového koše.

Graf č.9: Jak by se měla prevence na Znojemsku zlepšit

Zdroj: Práce autora

44

Poslední otázkou na téma drogová problematika byla legalizace drog, konkrétně marihuany, která se často využívá i k léčebným účelům a je velmi často probírána v médiích. Pro její legalizaci, ale pouze pro lékařské účely je celých 86 respondentů (43 %). Zásadně proti je 50 respondentů (25 %) a naopak plně pro legalizaci je 48 respondentů (24 %). Našlo se i několik respondentů, kterým to bylo jedno, a to v počtu 16 respondentů (8 %).

Graf č. 10: Legalizace marihuany

Zdroj: Práce autora

45

5 Závěr Problematika drogové závislosti v ČR je velice obsáhlé a rozšířené téma. Kořeny tohoto problému sahají hlouběji do minulosti, než si mnozí z nás dokáží představit. Velmi ale záleží na tom, jaký je cíl a jak velká je dávka látky, kterou užijeme. Tak jako pro nás může být jedna látka v určitém případě lékem, taktéž může být i drogou. Již tisíce let lidé využívají obojího. Rozdílné kultury užívaly rozdílné drogy, které byly zároveň součástí ať už tradice nebo mýtů a legend. Tyto drogy ale neměly tak ničivé důsledky, jaké zažíváme v dnešní době. Každé z drog náležela jasně vymezená úloha (např. k rituálním obřadům se obvykle využívaly halucinogeny, filozofové a učenci často meditovali díky opiu, …) a také se vědělo, jak zamezit tomu, aby byla užívána nadměrně. Objevené a tolerované drogy se prakticky nedostaly za hranice dané společnosti. Odvětví obchodu však stále rostlo a rostla i území, které lidé začali postupně objevovat a osídlovat. Tomuto vývoji se začal přizpůsobovat i dovoz drog z různých koutů země (např. z Ameriky byl přivezen tabák, Orient nám poskytnul opium, …). Téměř všechny druhy dnešních drog znal civilizovaný svět již v 19. století. Zneužívat je si však mohli dovolit pouze ti dobře ekonomicky zabezpečení, což byl velmi malý okruh lidí. Díky tomu se problém zneužívání drog nestal masovou záležitostí. Rozsáhlý vývoj a politické, ekonomické a společenské změny nastaly ve 20. století. Civilizace je po obou světových válkách otřesena a snaží se najít východiska. Revoluci pro drogy znamenají bezesporu 60. léta a jejich pokus začlenit méně známé drogy do života společnosti. Snaha přivést obyvatelstvo, jeho myšlení i jednání k vyššímu vývojovému stupni, znamenala zkázu. Na konci 70. let se USA zoufale snažilo vzniklou situaci vyřešit a vyhlásilo tzv. drogovou válku s výsledkem, který bohužel nevedl ke společnosti bez drog. Československo nebylo příliš spjaté se světovým obchodem s drogami. Spíše se využívalo pro roli tranzitní země. Situace se mění až po listopadu 1989. Dnes už jsou drogy nedílnou součástí naší společnosti, jsou zdrojem příjemných požitků, pocitu ochrany před tlakem okolí, dávají alespoň na určitou dobu pocit jistoty, který je v dnešním světě tak vzácný. Počátky tohoto problému byly velice podceněné, také velmi špatný stav legislativy měl svůj význam. Dle mého názoru by se dostupnost drog měla snížit hlavně mladým lidem, kteří jsou nejrizikovější skupinou uživatelů. Vyplývá to nejen z mého dotazníkového šetření prováděného ve Znojmě, ale i z celorepublikových průzkumů. Také by bylo dobré zaměřit se 46

na nejrizikovější a nejdostupnější drogu v ČR, a tou jsou konopné látky. Velkopěstíren neustále přibývá, a i když roste objem zachyceného konopí, stále to nestačí k tomu, aby se tento problém minimalizoval. Druhou nejdostupnější drogou v ČR je pervitin a počet odhalených varen pervitinu neustále stoupá. O vyšší dostupnosti kokainu můžeme mluvit zatím jen v případě větších měst. Co se týče heroinu a jeho dostupnosti, ta je nejvyšší v Praze a v Ústeckém kraji. Cílů, na které by se měla protidrogová politika zaměřit, je několik. Když srovnáme situaci ve Znojmě a České republice, nejsou výsledky příliš rozdílné. Základním cílem by mělo být snížení dostupnosti nelegálních drog na černém trhu v České republice a s tím i související efektivnější odhalování případů, kdy jsou přes naše území a samozřejmě i do ČR, nelegálně přepravované drogy. Co se týče legislativy, ta je v tomto ohledu v dobrém stavu, ale zefektivnit by se mělo její využívání a doplňování. Změnit by se měly hlavně zákony o vztahu k mladistvým, o vzájemné výměně informací mezi jednotlivými trestně-právními složkami, také trestní řízení, které je velmi zdlouhavé a zavést kontroly na legálně získaná léčiva a zamezit tím jejich zneužívání. Také na to, že většina obyvatelů Znojma na otázku ohledně informovanosti o současné drogové situaci odpověděla nevím nebo že není dostatečná, by se měla protidrogová politika zaměřit. Informace by se měly šířit jak laické, tak zároveň i odborné veřejnosti. S touto otázkou tak trochu souvisí i systém prevence, který je v celé ČR podle mě velmi zanedbáván. Rozhodně by se mělo zaměřit na informovanost dětí na školách, které jsou, jak jsem již zmiňovala, tou nejohroženější skupinou uživatelů, což vyplývá i z mého dotazníkového šetření. Zlepšení prevence ale souvisí i s dalším problémem, se kterým se protidrogová politika musí setkávat, a tím je financování. To je velmi špatné jak v celé ČR, tak ve Znojmě. S nedostatkem financí se potýká i kontaktní centrum Netopeer ve Znojmě, a to hlavně ze strany dotací. Oblast drogové problematiky nepřitahuje tolik pozornosti a ochoty přispět, jak je tomu například u dětí, seniorů a tělesně postižených. Snad se to díky lepší informovanosti a většího zájmu veřejnosti změní.

47

6 Seznam použité literatury Tištěné zdroje: Drogy a ohrožené skupiny mladých lidí: Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogovou závislost. 1. vydání . Praha : Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice, 2010. 48 s. ISBN 978-80-254-6807-4. JANOTKA, Miroslav; LINHART, Karel. Zapomenutá řemesla : Vyprávění o lidech a věcech. Praha : Svoboda, 1984. 191 s. ISBN 73/601-22.8.525-126-84. KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti 1. Vyd. 1. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6. KALINA , Kamil a kolektiv. Drogy a drogové závislosti 2. Vyd. 1. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6. NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost : Současné poznatky a perspektivy léčby. Vyd. 1. Praha : Portál, 2000. 152 s. ISBN 80-7178-432-X. NOŽINA, M.:Svět drog v Čechách. Praha: KLP nakladatelství, 1997. 348 s. ISBN 80-8591736-X. NOŽINA, Miroslav; VANĚČEK, Miloš. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. Vyd. 1. Praha : KLP - Koniasch Latin Press, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9. PRESL, Jiří. Drogová závislost : Může být ohroženo i vaše dítě?. 2. rozšířené vyd. Praha 4 : Maxdorf, 1995. 88 s. ISBN 80-85800-35-X. REES, Jonathan. Drugs : It´s your health. Minnesota : Smart Apple Media, 2005. 44 s. ISBN 1583405860. SKÁLA, Jaroslav. Závislost na alkoholu a jiných drogách. Vyd. 1. Praha 1 : Avicenum, zdravotnické nakladatelství, n. p., 1987. 208 s. ISBN 08-077-87. TYLER, Andrew. Drogy v ulicích. Praha : IŽ, s. r. o., 2000. 436 s. ISBN 80-237-3606-X.

48

Internetové zdroje: DROGY-INFO.CZ [online]. 23.08.2011, 28.02.2012 [cit.2012-03-25]. Informační portál o ilegálních a legálních drogách. Dostupné z: . ÚŘAD VLÁDY ČR. Zaostřeno na drogy [online]. 1/2012, roč. 10[cit. 2012-03-28]. Dostupné na:˂http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova-politika/media/Zaostreno1_12_web_1.pdf˃. ISSN 1214-1089.,s.1 Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v r. 2010 [online]. Poslední revize 2011 [cit. 2012-3-28]. Dostupné z: ˂http://www.drogyinfo.cz/index.php/publikace/vyrocni_zpravy/vyrocni_zprava_o_stavu_ve_vecech_drog_v_cr_ v_r_2010˃

49

7 Příloha Dotazník:

Současná drogová situace na Znojemsku Dobrý den, jmenuji se Petra Suchomelová a jsem studentkou SVŠE Znojmo. Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila „Problematiku drogové závislosti v Čr“, konkrétně jsem se zaměřila na srovnání situace na Znojemsku s celou ČR. Vyplnění tohoto dotazníku je anonymní a bude použito pouze pro účely vypracování mé bakalářské práce. 1) Vaše pohlaví? a. muž b. žena 2) Váš věk? a. do 24 b. 25 – 35 c. 36 – 45 d. 46 – 55 e. 56 a více 3) Jaké je vaše nejvyšší dosažené ukončené vzdělání? a. základní b. vyučen/a c. střední s maturitou d. vyšší odborné e. vysokoškolské 4) Máte nějaké zkušenosti s užíváním nelegálních drog? a. ano b. ne (pokračujte na otázku č. 9) 5) V kolika letech jste měl/a první zkušenost s drogou? a. 11 a dříve b. 12 – 15 c. 15 – 18 d. 19 – 22 e. 23 a později 6) Kde jste sehnal/a svoji první drogu? a. kamarádi/známí b. přítel/kyně 50

c. rodina/příbuzní d. spolužácí e. cizí člověk 7) Jaké drogy jste zkusil/a (vyberte)? a. konopné látky b. extáze c. LSD/halucinogeny d. pervitin e. opiáty f. těkavé látky g. jiné: 8) Jak často užíváte drogy? a. pravidelně b. pouze jednou ze zvědavosti c. několikrát do roka 9) Znáte nebo jste ve styku s pravidelným uživatelem drog? a. ano, znám někoho b. ano, jsem v přímém kontaktu c. ne, neznám nikoho d. ne, nejsem s nikým v přímém kontaktu 10) Co si myslíte, že je nejčastější důvod užívání drog (vyberte max. 3 možnosti)? a. nadbytek volného času/nuda b. špatná situace v rodině c. tlak vrstevníků/party d. zvědavost e. stres f. životní problémy g. jiné: 11) Myslíte si, že jsou občané na Znojemsku dostatečně informování o současné drogové situaci? a. ano, dostatečně b. ne, nedostatečně c. nevím d. je mi to jedno e. 12) Myslíte si, že je na Znojemsku dostatečná prevence užívání drog? a. ano, je b. ne, není 51

c. nevím d. je mi to jedno

13) Jak by se podle Vás měla prevence na Znojemsku zlepšit? a. zvýšit informovanost dětí na školách b. zapojit veřejnost pomocí různých akcí a programů c. zvýšit počet propagačních materiálů o drogách d. semináře v knihovnách e. uspořádat drogovou kampaň f. jinak: 14) Souhlasíte s legalizací drog, konkrétně marihuany? a. ano, ale jen pro lékařské účely b. ano, jsem plně pro legalizaci c. ne, jsem proti d. je mi to jedno

52