Problematika pojistného podvodu v ČR

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra společenských věd

Problematika pojistného podvodu v ČR

Vypracoval: Bc. Jan Šlemar Vedoucí diplomové práce: doc. Dr. JUDr. Jan Hejda Rok obhajoby: 2012

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Problematika pojistného podvodu v ČR“ vypracoval samostatně. Veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Jindřichově Hradci dne 27. března 2012

………………..………….. Podpis

Vysoká škola ekonomická v Praze Katedra společenských věd

Fakulta managementu 2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program:

Bc. Jan Šlemar Ekonomika a management

Obor:

Management

Název tématu:

Problematika pojistného podvodu v ČR

Rozsah práce:

70

Zásady pro vypracování: 1. Práce se bude zabývat problematikou vymezením trestného činu podvod se zaměřením na pojistné podvody ve smyslu trestního zákona. Cílem je vymezit nejčastější druhy páchání pojistných podvodů a předložit obsahově specifický text, který pomůže čtenáři pochop it danou problematiku bez studia zákonů a tak mu dá ucelený přehled toho, jak se vyvarovat vlastního, byť i nedbalostního podvodného jednání. 2. Práce rozpracuje a upozorní na jeden z nejzávažnějších hospodářských trestných činů, který způsobuje české ekonomice každoročně škody v hodnotách stovek miliónů korun. Obsahem práce bude zhodnocení problematiky především z pohledu právní úpravy, příčin páchání, typických způsobů páchání a charakteristiky pachatelů. 3. Vyhodnotí a upozorní na specifickou činnost pojišťoven a orgánů činných v trestním řízení v boji proti tomuto trestnému činu a metodiku vyšetřování. V praktické části pak na základě spolupráce s největším subjektem na českém pojistném trhu provede analýzu konkrétních případů nejčastěji páchaných pojistných podvodů, provede analýzu a zhodnocení statistiky spáchaných podvodů a upozorní na vývojové trendy, regionální hlediska a sociální postavení pachatelů této trestné činnosti. 4. V závěru se práce bude zabývat ekonomickými konsekvencemi. Výstup em práce bude stanovení návrhů de lege ferenda pro komplexní úpravu boje s touto trestnou činností a návrhů opatření, která by mohla boj s tímto druhem trestné činnosti zefektivnit.

Seznam odborné literatury: 1. Trestní zákoník : komentář. I, § 1-139. Praha: Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-109-3. 2. Trestní zákoník : komentář. II, § 140-421. Praha: Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-178-9.

Datum zadání diplomové práce:

únor 2012

Termín odevzdání diplomové práce:

březen 2012

Bc. Jan Šlemar Řešitel

doc. JUDr. Dr. Jan Hejda Vedoucí práce

Mgr. Eliška Novotná, Ph.D. Vedoucí ústavu

prof. Radim Jiroušek, DrSc. Děkan FMJH VŠE

Anotace

Diplomová práce na téma „ Problematika pojistného podvodu v ČR“ se zabývá jedním z nejrozšířenějších druhů podvodů vůbec. Cílem této práce je analyzovat nejčastější způsoby páchání tohoto trestného činu hlavně v oblasti automobilů a dopravních nehod a zhodnotit současný stav situace pojistných podvodů na území České republiky z pohledu pojišťoven a orgánů činných v trestním řízení. Zároveň práce navrhne určitá možná preventivní opatření, která by pomohla zabránit pojistným podvodům.

Klíčová slova: Pojistný podvod, ČAP, orgány činné v trestním řízení, ČKP, pojištění motorových vozidel

Poděkování

Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu své diplomové práce doc. Dr. JUDr. Janu Hejdovi za cenné rady, pomoc a ochotu při vedení mé diplomové práce. Zároveň bych chtěl poděkovat paní Haně Malíkové z České Pojišťovny, a.s., za poskytnuté materiály a cenné informace. V neposlední řadě děkuji své rodině za pomoc a podporu během mého studia.

Obsah Úvod.................................................................................................................................................................................. 10 1.

Zákonné normy upravující oblast pojištění v ČR................................................................................. 13 1.1.

2.

Odpovědnost za provoz motorového vozidla ............................................................................. 21

Povinné ručení v ČR ......................................................................................................................................... 24 2.1.

Povinnost sjednání POV........................................................................................................................ 24

2.2.

Způsoby likvidace škod......................................................................................................................... 28

2.3.

Havarijní pojištění................................................................................................................................... 30

2.4.

Doplňková připojištění ......................................................................................................................... 31

2.5.

Zrušení povinného ručení.................................................................................................................... 31

3.

Trestní zákoník................................................................................................................................................... 33 3.1.

Trestný čin – Podvod ............................................................................................................................. 33

3.2.

Trestný čin – Pojistný podvod ........................................................................................................... 35

3.2.1. Objektivní stránka trestného činu podle §210......................................................................... 36 3.3.

Pachatel........................................................................................................................................................ 39

3.4.

Zhodnocení současné právní úpravy .............................................................................................. 41

4.

Páchání pojistných podvodů ........................................................................................................................ 42 4.1.

Druhy pojistných rizik........................................................................................................................... 43

4.2.

Pojistné podvody podle osoby pachatele...................................................................................... 44

4.3.

Pojistné podvody podle chování pachatele.................................................................................. 45

4.4.

Pojistné podvody podle předmětu útoku ..................................................................................... 46

4.4.1.

Životní pojištění.............................................................................................................................. 47

4.4.2.

Neživotní pojištění ........................................................................................................................ 48

PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................................................................... 52 5.

6.

Pojistné podvody s obětí ........................................................................................................................... 53 5.1.

Fingovaná nehoda při odjezdu z podélného parkování..................................................... 54

5.2.

Fingovaná nehoda při výjezdu z parkovacího místa ........................................................... 55

5.3.

Fingovaná nehoda na křižovatce ................................................................................................. 56

5.4.

Fingovaná nehoda na parkovišti .................................................................................................. 57

5.5.

Vybržďování ......................................................................................................................................... 59

Možná preventivní opatření .................................................................................................................... 62 6.1.

Systém EDR ........................................................................................................................................... 63

6.2.

Systém VEDR ........................................................................................................................................ 64

6.3.

Mobilní aplikace .................................................................................................................................. 65

7.

8.

Pojistné podvody bez oběti...................................................................................................................... 67 7.1.

Kriminogenní faktory........................................................................................................................ 67

7.2.

Fraud Management systémy.......................................................................................................... 69

7.3.

Likvidace pojistné události............................................................................................................. 71

7.4.

Odhad škody na vozidlech .............................................................................................................. 74

7.5.

Postup při likvidaci pojistné události ........................................................................................ 75

7.6.

Možná preventivní opatření .......................................................................................................... 76

Statistika a vývojové trendy v oblasti pojistných podvodů ....................................................... 81

Závěr ................................................................................................................................................................................. 87 Použitá literatura ........................................................................................................................................................ 89 Rejstřík obrázků ..................................................................................................................................................... 93 Rejstřík grafů ........................................................................................................................................................... 93 Rejstřík tabulek....................................................................................................................................................... 93 Příloha 1: Zápis o poškození motorového vozidla........................................................................................ 94

Úvod Pojistné podvody sahají již do prvopočátků pojišťovnictví. Historicky první náznaky vzniku pojišťovnictví se datují do období doby bronzové (3. tis. př. n. l). V této době to byly hlavně čínské a babylonské obchodní karavany, které takto „pojišťovaly“ své lodě hlavně z obavy o dodání zboží. Čínští obchodníci právě ze strachu o své zboží často najímali žoldáky na ochranu svých lodí. Jelikož ochrana každé vypluté lodě byla velmi nákladná, vymysleli čínští obchodníci důmyslnější řešení. Rozdělili své náklady na více částí a každou část naložili na jinou loď. Pokud tedy byla jedna loď z flotily vyrabována piráty, tak přišli sice všichni o část svého zboží, nikoliv však o všechno. Následně v babylonské říši dokonce ustanovili ve slavném Chammurapiho zákoníku část, která ukládala kapitánovi lodě určitou povinnost nést za své činy následky. 1 O zhruba tisíc let později obyvatelé Rhodosu přišli s tzv. rhódským aktem vrhnutí do moře2 (latinsky lex Rhodia de iactu). Tato úmluva řešila ztrátu části nákladu za účelem záchrany většiny nákladu, nebo dokonce celé lodi3. V tehdejším znění tedy ostatní obchodníci nahradili škodu obchodníkovi, jehož náklad byl svržen do moře například kvůli snížení hmotnosti lodi v bouři, z důvodu možného rizika potopení plavidla v bouři. Prvopočátky zdravotního pojištění sahají až do Starověkého Egypta, konkrétně do 19. Dynastie a také samozřejmě do Římské říše. Z období Starověkého Egypta se dokonce dochovala zmínka o vysokém standardu zdravotní péče během stavby pyramid, kde v základním táboře byl přítomný lékař4. Byl dokonce zaznamenán případ, kdy zaměstnanec chrámu utrpěl zranění oka a poté byl z chrámu propuštěn. Poté, co si však zaměstnanec stěžoval, že zranění utrpěl během výkonu práce a chrám by tedy měl platit veškeré náklady na léčbu, byl raději vzat zpět do práce. Údaje o tom, který pojišťovna byla v historii jako první, se značně rozcházejí. Podle některých zdrojů byla první řádnou požární pojišťovnou tzv. „Generální požární 1

JOHNS, C. Babylonian and Assyrian laws, contracts, and letters [online]. Union, N.J.: Lawbook Exchange, 1999, 424 s. [cit. 2012-02-23]. Library of ancient inscriptions, 6. ISBN 15-847-7022-8. 2 Současný název: Společná havárie 3 TRENERRY, Charles Farley. The Origin and Early History of Insurance Including The Contract of Bottomry. 2nd ed. Clark (New Jersey) : The lawbook exchange, Ltd., 2009. 346 s. ISBN 1584779322. 4 ARAB, Sameh M. Arab world books [online]. 2011 [cit. 2011-11-26]. MEDICINE IN ANCIENT EGYPT.

- 10 -

pokladna“5, která vznikla v roce 1676 v Hamburku. Avšak podle jiných zdrojů (převážná většina je zahraničních) to byla naopak pojišťovna The Insurance Office6, která údajně vznikla o devět let dříve, již v roce 1667. The Insurance Office založil dr. Nicolas Bardon rok po velkém požáru v Londýně. Právě kvůli této pohromě, která postihla Londýn se dr. Bardon obával o svůj majetek a rozhodl se pro založení historicky první pojišťovnu na světě. Fungovalo to tak, že každý vlastník nemovitosti odevzdával určenou částku do společného fondu, ze kterého se pak hradily případné požáry. Pojišťovny čelily četným pokusům obohatit se na jejich úkor již samotných počátků. O asi nejstarší dochovaný pokus o pojistný podvod se pokusili již v antickém Řecku dva podvodníci Hegestratos a Xenothemis. Společně se dohodli, že si nechají svoji loď pojistit, včetně nákladu kukuřice (ta se ovšem na palubě lodi nikdy nenacházela). Plán byl takový, že zhruba tři dny po vyplutí loď potopí a na malé veslici doplují zpět na pevninu a přihlásí se o své pojistné plnění, které si pak mezi sebou rozdělí. Plán se jim však příliš nevydařil. Po vyplutí si totiž posádka lodi všimla divného hluku, který vycházel z podpalubí. Jaké pak bylo jejich překvapení, když spatřili Hegestratose, jak se snaží udělat do trupu lodi díru, se dnes už nedovíme. Posádku však tak rozzuřilo, že by je kvůli podvodu nechali Hegestratos s Xenothemisem obětovat, že se Hegestratos raději sám vrhl přes palubu, aby unikl jejich hněvu. Daleko však nedoplaval a v rozbouřeném moři se utopil. Xenothemis na lodi zůstal a dostal se tedy i s posádkou zpět na pevninu, kde ho čekal trest. Pojistný podvod se později stal natolik závažným a častým jevem, že se mu dostalo až zakotvení do trestních zákoníků. Jen v České republice je ročně spácháno pojistných podvodů za více než 100 milionů korun. A to jsou pouze ty podvody, které řešili orgány činné v trestním řízení. Odhadovaná výše pojistných podvodů je zhruba desetinásobná. V České republice se v novelizovaném trestním zákoníku stal i samostatným paragrafem. Výše trestu závisí na výši způsobené škody pachatelem a možné recidivitě pachatele. Může tedy být až desetiletý. Avšak ze všech případů, které řeší orgány činné v trestním řízení, jich pouze malé procento skončí až u soudu a ještě méně pachatelů je za tento čin skutečně odsouzeno. Tento stav je ještě více 5

HÁJKOVÁ, Kateřina. Modelování úmrtnosti v závislosti na rizikových faktorech [online]. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2009. 68 s. Diplomová práce. Univerzita Pardubice. 6 CLARK, Geoffrey, et al. The Appeal of Insurance. Toronto : University of Toronto Pres s Inc., 2010. 256 s.

- 11 -

umocňován povědomím lidí, že pojistný podvod vlastně není takovým závažným trestním činem (pokud lidé vůbec vědí, že o trestný čin jde) a že by to udělal každý, kdyby mohl. Málokdo by například odolal pokušení nárokovat si vyšší škodu, když už například došlo k dopravní nehodě. Diplomová práce je pro větší přehlednost rozčleněna na více kapitol. První kapitola nazvaná Zákoné normy upravující pojištění v ČR obsahuje povinnosti a práva účastníků na trhu s pojištěním z pohledu zákona. Na tuto kapitolu navazuje část nazvaná Povinné ručení v ČR, která podrobněji popisuje podstatu povinného ručení v České republice. Třetí část, Trestní zákon, se zabývá pojistnými podvody z pohledu trestněprávní odpovědnosti a zároveň obsahuje i krátké shrnutí současného stavu. Na tuto kapitolu navazuje další nazvaná „Páchání pojistných podvodů“, která obsahuje druhy rizik včetně rozdělení pojistných podvodů do určitých kategorií. V praktické části jsou páchané podvody rozděleny do dvou hlavních kapitol a to na „Pojistné podvody s obětí“ (podvody páchané s obětí z řad jiných účastníků provozu) a „Pojistné podvody bez oběti“ (podvody přímo na pojišťovateli). Na obě tyto kapitoly navazují části, které navrhují možná preventivní opatření. Následuje část se Statistickým zhodnocením současného stavu a predikce možného vývoje. V Závěru práce je zhodnocení přínosu této diplomové práce. Cílem této diplomové práce tedy bude zhodnocení současné situace s pojistnými podvody na území ČR, které se týkají motorových vozidel. Na tuto problematiku budu nahlížet pohledem pojišťoven, současné právní úpravy a z pohledu možných obětí podvodů. Dále vypracuji analýzu nejčastěji využívaných způsobů těchto podvodů a návrh možných preventivních opatření jak ze strany obětí, tak i z pohledu pojišťoven samotných. Pro zpracování budu využívat metod analýzy, syntézy, komparace a deskripce. Výstupem z mé práce by měl být ucelený pohled na problematiku pojistných podvodů souvisejících s motorovými vozidly a vypracování návrhů možných preventivních opatření, které by pomohly předcházet těmto trestným činům a zároveň potvrdit domněnku, že boj proti pojistným podvodům má svůj smysl.

- 12 -

1. Zákonné normy upravující oblast pojištění v ČR V této kapitole se budu zabývat rozborem jednotlivých zákonů, které se týkají oblasti pojištění v České republice. Zároveň je zde uveden i termín pojistný podvod a podvod jako takový. Oba podvody spadají do Trestního zákona. Legislativní proces v Česku, který souvisí s pojišťovnictvím, si můžeme ukázat na následujícím obrázku: Obrázek 1 – Legislativní proces v ČR

Zdroj: Česká asociace pojišťoven

Regulátorem oblasti pojišťovnictví je podle zákona ustanoveno Ministerstvo financí, které zodpovídá za tzv. primární legislativu 7. Jako orgán dohledu je ze zákona ustanovena ČNB, která zodpovídá za sekundární legislativu 8 , vydává licence a vykonává dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami. Stará se tedy o zdraví vývoj odvětví, snaží se o předcházení možným krizovým situacím a v neposlední řadě o posílení důvěry v pojišťovnictví u veřejnosti. 7 8

Zodpovídá za tvorbu zákonů Tvorba předpisů a vyhlášek

- 13 -

Zákony, které se přímo dotýkají pojišťovnictví, jsou dle současné legislativy následující9: 

Zákon č. 277/2009 Sb. - zákon o pojišťovnictví



Zákon č. 377/2005 Sb. - o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními

družstvy,

institucemi

elektronických

peněz,

pojišťovnami

a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech) 

Zákon č. 37/2004 Sb. - o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě)



Zákon č. 38/2004 - o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí)



Zákon č. 168/1999 Sb. - o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)

Pojištění v České republice je upraveno ještě několika vyhláškami. Jelikož se ve své práci budu primárně zabývat právě pojistnými podvody souvisejícími s motorovými vozidly, uvedu zde pouze nejdůležitější z nich: 

Vyhláška č. 205/1999 Sb. – touto vyhláškou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)

9

Právní předpisy. Česká národní banka [online]. [cit. 2011-12-15].

- 14 -

Pojišťovny jsou dle zákona 277/2009 Sb., rozděleny do 3 kategorií na: 

Tuzemské pojišťovny – právnická osoba se sídlem na území České republiky,



Pojišťovny z jiných členských států – PO, která má sídlo na území jiného členského státu EU



Pojišťovny z třetích států – PO, která má sídlo mimo území Evropské unie, která má právo, podle zákonů země, kde je její sídlo k provozování této činnosti

Pojišťovnou se na území Česka může stát pouze akciová společnost, nebo pojišťovna zakládaná jako družstvo. Pojišťovny tuzemské a ze třetích států mohou podnikat v oblasti pojištění až poté, co jim byla udělena licence Českou národní bankou. Pojišťovny z jiných členských zemí EU mohou na území České republiky provozovat činnost pojišťovnictví na základě práva zřizovat pobočky10. Na základě tohoto práva má každá firma se sídlem v EU právo na vstup na trh jiného členského státu. Podmínkou je dodržování zákonů daného členského státu. Pokud firma vše dodrží tak jí ve vstupu nesmí členský stát bránit. Pro udělení licence je nutné splnit následující náležitosti: 

Výši základního kapitálu (a.s.) nebo výše základního zapisovaného kapitálu (družstvo)



Jméno, nebo jména, data narození, adresy bydlišť zakládajících osob, nebo obchodní název a sídlo právnické osoby zakládající pojišťovnu



Jméno a příjmení osoby, datum narození a adresu bydliště osoby, vykonávající činnost pojistného matematika



Jména a příjmení osob, data narození a adresy bydlišť členů v dozorčí radě, představenstva, nebo kontrolní komise

K této žádosti se ještě dokládá: 

10

stanovy, u akciové společnosti také zakladatelská smlouva nebo listina

Euroskop.cz [online]. 2001 [cit. 2011-12-14+. SMLOUVA O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ .

- 15 -



obchodní plán



doklady o trestní bezúhonnosti fyzických osob, nebo doklad o důvěryhodnosti, pokud se jedná o právnickou osobu



doklady, které prokáží původ a zdroj základního kapitálu, nebo základního zapisovaného kapitálu (v případě družstva)



popis a zajištění funkčního a efektivního kontrolního a řídicího systému budoucího ústavu



čestné prohlášení o pravdivosti a úplnosti uvedených údajů

Dále musí žadatel uvést, do kterého odvětví v oblasti pojištění hodlá vstoupit. Poté musí ještě doložit způsob stanovení výše pojistného. Navíc, u živo tního pojištění musí žadatel doložit i podle jakých statistických ukazatelů se řídil. Následně je nezbytné uvedení výpočtu technických rezerv a položek, z nichž se bude vytvářet příspěvek do tzv. garančního fondu11. Žadatel také vypracuje odhad výnosů a nákladů na 3 účetní období, kde uvede i podrobné odhady příjmů a výdajů z pojištění, zpracuje rozvahu, výkaz zisků a ztrát a v neposlední řadě i náklady na vybudování vlastní obchodní sítě. ČNB má pak 6 měsíční lhůtu, ve které se musí žadateli vyjádřit, zda splnil veškeré zákonné požadavky a může mu tedy být licence udělena, či nikoliv. Pojišťovací činnost je dle současné právní úpravy definována následovně: „pojišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemž součástí pojišťovací činnosti je správa pojištění, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků.“

11 12

12

Z Garančního fondu se hradí škoda vzniklá poškozenému osobou, která nemá sjednané povinné ručení. Česko. Zákon o pojišťovnictví. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, 85, 277, s. 3918.

- 16 -

V zákoně 277/2009 Sb., je také uvedena důležitá část a to konkrétně § 4, odstavec 4, který říká:

„Žádost o udělení povolení k činnosti nebo o nabytí účasti upravená tímto zákonem nesmí být Českou národní bankou posuzována s ohledem na ekonomické potřeby trhu. Česká národní banka povolení udělí, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem.13“ Tato část je uvedena z důvodu svobodného podnikání, ale jelikož podmínky pro získání licence na provozování pojišťovnictví nejsou příliš náročné a ČNB po jejich splnění musí (jak vyplývá ze zákona) licenci udělit, tak se možná bude opakovat situace, kdy málem došlo k pádu AIG z důvodu jejího špatného spravování majetku a kvůli špatným investicím. AIG se dodnes úplně nevzpamatovala a dále rozprodává své části. Nebo stačí uvést příklad již zkrachovalé pojišťovny Morava, která zkrachovala po povodních v roce 1997. Lidé si pojistili nemovitosti u této pojišťovny, nejspíše kvůli nízké ceně pojištění (pojišťovna Morava byla v té době zhruba o 50% levnější než např. Kooperativa). Poté, co přišly povodně, a klienti se začali domáhat pojistného plnění u pojišťovny, tak se zjistilo, že pojišťovna nemá dostatek financí. Dodnes dluží klientům miliony korun, které už zřejmě nikdy neuvidí.

13

Česko. Zákon o pojišťovnictví. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, 85, s. 3918.

- 17 -

Minimální výše základního kapitálu se podle zákona odvíjí právě od odvětví, ve kterém pojišťovna působí. Podle § 18 je nejmenší přípustná výše kapitálu 65 000 000 Kč.14 Pro větší přehlednost a přehled o jednotlivých minimálních výších základních kapitálů jsem proto zpracovat následující tabulku: Tabulka 1 – Minimální výše základních kapitálů pojišťoven

Druh pojištění Životní pojištění Úrazové pojištění Pojištění nemoci Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech Pojištění škod na drážních vozidlech Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. Pojištění škod na plavidlech Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem, anebo jinými pojistnými nebezpečími (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tato zahrnuta v bodě 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými pojistnými nebezpečími. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití říčního, průplavového, jezerního nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou než uvedenou Pojištění úvěru Pojištění záruky (kauce) Pojištění různých finančních ztrát Pojištění právní ochrany Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním.

Výše základního kapitálu (v mil. Kč) 65 90 160 200 ● ● ● -

●

-

-

-

● -

-

● ●

-

-

●

-

●

-

-

-

●

-

-

-

-

-

-

●

-

-

-

●

-

-

-

-

-

● ●

● ● -

-

●

-

-

-

Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů ze zákona č. 277/2009 Sb.

14

Česko. Zákon o pojišťovnictví. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, 85, s. 3918.

- 18 -

Protože se ve své diplomové práci budu zabývat především pojištěním v oblasti odpovědnosti z provozu motorového vozidla, tak je nejdůležitější údaj týkající se minimální výše základního kapitálu uveden na 4. řádku – 90 milionů Kč. Pokud by tedy čistě teoreticky došlo ke škodní události ve výši přesahující několik desítek milionů korun (což se skutečně stalo v březnu, roku 2008) menší pojistný ústav nebo pojišťovna, za kterou nestojí silná nadnárodní společnost, by měla problém s likvidací takovéto pojistné události. Z tohoto důvodu jsou zřízeny tzv. zajišťovny. Zajišťovny bývají také nazývány „pojišťovny pojišťoven“. Samotný termín zajišťovna byl podle starého znění zákona 363/1999 Sb., o pojištění definována následovně: „zajišťovnou právnická osoba, jejíž činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou, se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle tohoto zákona, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla.“ 15 V novele zákona z roku 2009 (277/2009) již není přímo definován termín zajišťovna, ale je zde rozepsány jednotlivé možnosti, jaký subjekt se může stát zajišťovnou, viz: „ g) zajišťovnou tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu nebo zajišťovna z třetího státu, h) tuzemskou zajišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti podle tohoto zákona, i) zajišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto členském státě uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti j) zajišťovnou z třetího státu právnická osoba se sídlem na území třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna provozovat zajišťovací činnost, k) kaptivní zajišťovnou zajišťovna, kterou ovládá osoba z finančního sektoru6) jiná než pojišťovna nebo zajišťovna nebo jiná osoba než pojišťovací holdingová osoba nebo pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností anebo, kterou ovládá jiná osoba,

15

Česko. Zákon o pojišťovnictví. In Sbírka zákonů, Česká republika. 363/1999, 112, s.

- 19 -

která není osobou z finančního sektoru, pokud se činnost této zajišťovny výhradně omezuje na poskytování zajištění pojistných rizik osoby nebo osob s ní vzájemně propojených“16 V Česku se první zaregistrovanou zajišťovnou stala VIG Re zajišťovna a.s., v roce 200817. To ale neznamená, že si tuzemská pojišťovna musí vybrat pouze zajišťovnu registrovanou v Česku, pokud si tedy rozhodne zajišťovnu vůbec zvolit. Zákon totiž nepřikazuje pojišťovnám povinnost zřídit si zajištění, a proto je možné si ho dobrovolně zařídit i u zajišťovny, která neprovozuje svou činnost na území Česka. Například Pojišťovna České spořitelny je zajištěna u zajišťovny Swiss RE18, přestože patří do skupiny Vienna Insurance Group, stejně jako výše zmíněná zajišťovna VIG RE. Pro zřízení zajišťovny je zákonem stanovena minimální částka kapitálu na 1 miliardu Kč. Zajišťovna funguje na podobném principu, jako běžné pojištění. Klient (v tomto případě pojišťovna) platí určitou předem stanovenou částku zajistiteli pro případ, že by v budoucnu došlo k nepředvídatelné události a klient by neměl dostatek kapitálu na její pokrytí. Kupříkladu již výše zmíněná nehoda na dálnici D1 v březnu roku 2008. Hromadná nehoda se stala mezi obcemi Skorkov a Větrným Jeníkovem na Vysočině a u vesnice Řehořov. Tato nehoda, která bývá označována jako největší silniční havárie v historii Česka, čítala celkem 93 dopravních nehod, 231 motorových vozidel bylo poškozeno, zraněno bylo celkem 30 osob (z toho 3 těžce). Ve výsledku vznikla škoda ve výši 27 863 000 Kč19. Dopravní nehodu způsobil jeden jediný řidič, který nepřizpůsobil rychlost stavu vozovky a nedával dostatečný pozor při řízení vozidla. Nebo například kuriózní nehoda, která se stala v Japonsku, kde se srazilo 14 luxusních sportovních automobilů převážně značky Ferrari. Nehodu zřejmě zp ůsobil jeden z řidičů, který dostal ve velké rychlosti smyk. 20 Právě kvůli těmto případům je i pro pojišťovny dobré zřizovat si zajištění, protože likvidace podobné škody je pro spoustu pojišťoven otázkou přežití a udržení se na trhu.

16

Česko. Zákon o pojišťovnictví. In Sbírka zákonů, Česká republika.277/2009, 85, 277,s. 3918. VIG RE zajišťovna, a.s. první zajišťovnou licencovanou v ČR. Opojisteni.cz [online]. [cit. 2011-12-18]. 18 tamtéž 19 Účet za obří nehodu na D1: Škoda je 28 milionů korun. Denik.cz [online]. [cit. 2011-12-18]. 20 Nejdražší nehoda v historii: osm Ferrari na odpis. Autorevue.cz [online]. [cit. 2011-12-18]. 17

- 20 -

Jednou z nejvýznamnějších změn, kterou nová verze zákona o pojišťovnictví přinesla, je uložena v § 129: „(6) Za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání se pojišťovny vzájemně informují a sdílejí informace o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob a jeho zprostředkování, včetně informací o zmocněncích účastníků pojištění a dalších osobách zúčastněných na škodné nebo pojistné události, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou, zajišťovnou ani pojišťovacím zprostředkovatelem.“21 Nově se tedy mohou pojišťovny informovat a vyměňovat si informace o podezřelých klientech a zjišťovat, zda například nevymáhá jeden klient pojistné plnění například na dům, který má pojištění u více pojišťoven. Do doby, než vstoupil tento zákon v platnost, to pojišťovny nemohli preventivně zjistit a často tak došlo k pojistnému podvodu, kterému šlo předcházet právě sdílením informací. Zároveň má osoba, o které jsou takovéto informace sdíleny právo podle odstavce 7 tého ž paragrafu, seznámit se s údaji, které jsou o ni vedeny. Velmi podstatný je i související odstavec 8: „Pojišťovna přistupuje k získaným údajům jiné pojišťovny tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti.“ Pojišťovna tedy musí dodržovat mlčenlivost a samozřejmě nemůže zjištěné údaje zneužívat. Výměna těchto informací musí být v souladu se zákonem o Ochraně osobních údajů.

1.1.

Odpovědnost za provoz motorového vozidla

V této diplomové práci se budu zabývat pojistnými podvody v oblasti motorových vozidel, a proto je důležitý i zákon č.168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), který definuje pojem motorové vozidlo jako: „silniční vozidlo, zvláštní vozidlo, trolejbus; za vozidlo se nepovažuje vozík pro invalidy, potahové vozidlo a nemotorové vozidlo tažené nebo tlačené pěší osobou, jízdní kolo a koloběžka, pokud nejsou schváleny jako druh vozidla motocykl.“22 Za motorové vozidlo můžeme považovat takové vozidlo, které ke svému pohybu využívá nějaký druh motoru. Výjimku zde tvoří pouze trolejbus, který nemá 21

Česko. Zákon o pojišťovnictví. In Sbírka zákonů, Česká republika.277/2009, 85, 277,s. 3918. Česko. Zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změn ě některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). In Sbírka zákonů, Česká republika. 1999, 57, 168, s. . 22

- 21 -

vlastní pohonnou jednotku, ale využívá elektřinu, kterou získává z trolejového vedení. Zákon udává povinnost uzavřít si pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem výše zmíněných vozidel, tzv. povinné ručení. Toto pojištění vzniká na základě pojistné smlouvy mezi pojistníkem (klient) a pojistitelem (pojišťovna). Tato pojistná smlouva musí podle zákona obsahovat následující údaje: 

přesné určení pojistníka -

slouží k identifikaci osoby, která uzavřela pojistnou smlouvu (jméno, příjmení, rodné číslo, adresa trvalého bydliště)



přesné určení pojistitele -

slouží k identifikaci pojistitele, který se zavazuje dostát podmínek uvedených v pojistné smlouvě (adresa, IČO, DIČ)



identifikační údaje o vozidle -

slouží k určení vozidla (VIN kód, registrační značka vozidla, číslo technického průkazu, tovární značka, výkon, druh paliva apod.)



dobu trvání pojištění za škodu -

většinou na dobu neurčitou, případně se vymezí přesná doba od kdy, do kdy.



limity plnění pojištění -



zákon stanovuje minimální výši pojistného plnění na 35 000 000 Kč.23

výše pojistného, jeho splácení a dobu splatnosti -

částka, kterou se pojistník zavazuje platit, zpravidla čtvrtletně, půlro čně, nebo ročně. Zároveň se určí doba splatnosti této částky.

23

Viz § 3a - Česko. Zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). In Sbírka zákonů, Česká republika. 1999, 57, 168, s.

- 22 -



formu a místo oznámení škodní události -

uvedení kde a jakým způsobem má pojistník nahlásit případnou pojistnou událost.

Zákon také zřizuje tzv. Kancelář pojistitelů. Kancelář pojistitelů je profesní organizace, která sdružuje pojišťovny, které jsou oprávněny poskytovat pojištění ve státě. Zároveň jsou zde uvedeny informace, které jsou pojistitelé povinni posílat kanceláři pojistitelů, které získává z Centrálního registru vozidel. Česká kancelář pojistitelů má i jednu velmi důležitou funkci a to správu tzv. Garančního fondu. Ten se tvoří převážně z příspěvků jednotlivých pojišťoven a z různých náhrad (vymezeno zákonem, viz § 24 168/1999 Sb.). Z Garančního fondu se poté hradí následující škody: 

škody způsobené vozidlem, které nemělo sjednané povinné ručení -

v případě, že by došlo k nehodě, kterou by způsobilo vozidlo bez sjednaného pojištění, tak škodu uhradí Kancelář pojistitelů právě z Garančního fondu. Náhradu škody pak vymáhá po škůdci. Odhadem je v Česku provozováno až 300 tisíc nepojištěných vozidel. Takovéto vozidla způsobí ročně zhruba 5000 nehod.24



škody způsobené nezjištěným vozidlem -

v tomto případě platí Kancelář škodu pouze v případě, že vznikla buď vážná újma na zdraví, nebo výše škody přesáhla 10 000 Kč, nebo výše ušlého zisku přesáhla 10 000 Kč



škody způsobené vozidlem, za které odpovídá pojistitel, který je v úpadku -

škůdce má sice sjednané pojištění odpovědnosti, ale pojistitel, u kterého je toto pojištění sjednáno se nachází v úpadku a nemůže tedy dostát svého plnění.

24

Bezpojisteni.cz. Bezpojištění [online]. [cit. 2012-02-21+. Dostupné z: http://sa-apl2.ckp.cz/otazky-aodpovedi

- 23 -



plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidla na území České republiky povinnost uzavřít hraniční pojištění

Dále pak Česká Kancelář pojistitelů uzavírá dohody s Kancelářemi jiných států a v neposlední řadě vede a spravuje statistiky o odpovědnosti za škody. Členství v České Kanceláři pojistitelů je povinné a vzniká dnem ze zákona (zpravidla dnem počátku provozování pojištění v oblasti pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Jednotliví členové jsou povinni hradit členské příspěvky (§18, ods.6), které se využívají k zajištění chodu Kanceláře.

2. Povinné ručení v ČR 2.1.

Povinnost sjednání POV

V České republice je povinnost ze zákona sjednat si na každé vozidlo povinné ručení za splnění zákonných podmínek. Vozidlo musí mít přidělenou registrační značku anebo technický průkaz. Povinné ručení je povinen si uzavřít vlastník, nebo spoluvlastník vozidla, případně i osoba odlišná od vlastníka. Zákonem stanovená lhůta je 14 dní. Pokud si během této doby nesjedná vlastník povinné ručení, tak má ještě možnost odevzdat registrační značky (pokud mu již byly přiděleny) do depozitu. I zde však existují výjimky, kdy povinné ručení nemusí být sjednáno: 

řidič cizozemského vozidla, který je držitelem platné zelené karty vydané pojišťovnou v cizím státě, nebo vozidla, jehož pojištění odpovědnosti na území České republiky je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu



složka integrovaného záchranného systému pro všechna vozidla neužívaná k podnikání a zařazená do průběžně aktualizované přílohy poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje



Bezpečnostní informační služba pro jí provozovaná vozidla, Ministerstvo obrany pro vozidla provozovaná Vojenským zpravodajstvím a Ministerstvo

- 24 -

vnitra pro vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky a informace a pro vozidla Policie České republiky útvarů služby kriminální policie a vyšetřování a obec pro vozidla provozovaná jednotkami sborů dobrovolných hasičů obce Z výčtu je patrné, že se povinnost zřizovat povinné ručení vztahuje na všechna motorová vozidla, přívěsné vozíky, motocykly apod., které jsou provozovány na veřejných komunikacích. Nemusí si ho sjednávat pouze cizinci, kteří přijíždějí do České republiky ze zemí, kde již mají sjednané povinné ručení. Z výše uvedeného dále vyplývá, že osoba může vlastnit např. traktor, u kterého nemusí mít sjednané povinné ručení pod podmínkou, že s ním nebude jezdit na veřejné komunikace. Pokud se motorista přesto rozhodne provozovat vozidlo na veřejných komunikacích bez uzavřeného pojištění, tak se kromě rizika, že bude muset uhradit veškeré případné náklady spojené s možnou nehodou, vystavuje i dalšímu riziku. Podle zákona totiž může být za tento přestupek udělena pokuta v rozmezí 5 000 až 40 000 Kč. Zároveň musí uhradit příspěvky do tzv. Garančního fondu, který má na starosti Česká Kancelář pojistitelů. Pokud by dokonce způsobil provozem nepojištěného vozidla dopravní nehodu, tak bude taková škoda uhrazena z Garančního fondu. ČKP pak bude po viníkovi vymáhat celou výši škody. Pokud by se stalo, že dotyčný při nehodě zemřel, tak povinnost zaplatit veškeré náklady spojené s likvidací škody po nehodě přechází na dědice. Výše jednotlivých příspěvků se odvíjí od objemu válců motoru, podle typu vozidla a u nákladních automobilů podle hmotnosti. Platí se za jednotlivé dny, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění. Výše příspěvků za výše jmenovaná vozidla je uveden na následující stránce.

- 25 -

Tabulka 2 - Příspěvky do Garančního fondu

Druh motorového vozidla motocykl s objemem válců motoru do 350 ccm motocykl s objemem válců motoru nad 350 ccm osobní automobil s objemem válců motoru do 1 850 ccm osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 ccm nákladní vozidlo s největší přípustnou hmotností do 12 000 kg nebo přípojné vozidlo s největší přípustnou hmotností nad 3 500 kg do 10 000 kg tahač nebo jiné nákladní vozidlo s největší přípustnou hmotností nad 12 000 kg nebo přípojné vozidlo s největší přípustnou hmotností nad 10 000 kg přípojné vozidlo s nejvyšší přípustnou hmotností do 3 500 kg Autobus zemědělský nebo lesnický traktor a jejich přípojné vozidlo speciální vozidlo ostatní vozidla

Denní sazba v Kč 20 30 50 70 130 300 30 160 40 80 60

Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů § 24c zákona č. 168/1999 Sb.

Příspěvek se hradí vždy bezhotovostně a to buď složenkou, nebo převodem na účet ČKP. Zde je potřeba si uvědomit, že výše uvedená pokuta až 40 000 Kč se platí státu a zaplacení této pokuty nemá žádnou spojitost s příspěvkem do Garančního fondu. To, že ČKP odvádí při dohledávání neplatičů více než dobrou práci, se můžeme přesvědčit na nespočtu internetových diskusních fór, které se týkají automobilů. ČKP pracuje při vymáhání pohledávek s nově vzniklým Centrálním registrem vozidel. Obeslaný má 30 denní lhůtu na zaplacení poplatku, případně na vyplnění Dotazníku, který je vždy přiložen a který slouží ke komunikaci s ČKP. Dále bych zde chtěl vyvrátit jeden častý omyl. Tím, že dotyčná osoba zaplatí příspěvek do Garančního fondu, tak si často myslí, že už je vše v pořádku a že je vozidlo již pojištěno, ale tak tomu není. Zaplacení příspěvku do Garančního fondu znamená uhrazení pohledávky za určité předchozí období, zatímco pojištění se sjednává na budoucí nepředvídatelné události. Na webových stránkách České Kanceláře pojišťoven je k dispozici veřejnosti databáze vozidel. Zde stačí vyplnit jednoduché údaje (Státní poznávací značku a datum) a zdarma si můžete ověřit, zda má vaše vozidlo sjednáno povinné ručení. Zároveň se může tato aplikace hodit v případě, kdy vám jiná osoba způsobí pojistnou událost a ujede z místa nehody. Pokud si tedy stihnete poznamenat SPZ, tak vám stačí zadat datum, kdy se událost stala a zjistíte, u koho má dotyčná osoba vozidlo pojištěno.

- 26 -

V současnosti nabízejí v České republice možnost uzavřít povinné ručení následující pojišťovny: 

Allianz pojišťovna



AXA pojišťovna



Česká pojišťovna



Česká podnikatelská pojišťovna



ČSOB pojišťovna



Direct pojišťovna



Generali pojišťovna



Hasičská vzájemná pojišťovna



Kooperativa pojišťovna



Slavia pojišťovna



Triglav pojišťovna



Uniqa pojišťovna



Wüstenrot pojišťovna

Zákonným dokladem o sjednání pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla je tzv. Zelená karta. Zelená karta je jediný doklad, který je v Evropě uznáván jako doklad o sjednání povinného ručení. Zelenou kartu je povinen pojistitel vydat pojistníkovi po uzavření pojistné smlouvy bezprostředně. Pokud řidič, jako fyzická osoba neodevzdá při kontrole policistovi zelenou kartu, hrozí mu bloková pokuta až 1 500 Kč, případně pokud by došlo až na příkazní řízení tak hrozí pachateli pokuta 1 500 Kč až 3 000 Kč. Není tedy už nutné vozit s sebou ve vozidle i např. složenku, která dokládá zaplacení povinného ručení. Pojišťovna má ze zákona povinnost v případě vzniku pojistné události uhradit veškeré zákonem stanovené náklady na odstranění škody bez zbytečného prodlení. Zde bych chtěl upozornit na jisté firmy, které působí na českém trhu a fungují jako určitý mezičlánek mezi poškozeným a pojišťovnou. Jedná se například o firmu Nehodová služba s.r.o., Nehoda.cz, apod. Tyto firmy využívají vzniklou situaci a neznalosti lidí v daný moment. Často se stane, že se dostanou k nehodě dříve než přivolaná policie. Využívají totiž internetový server www.dopravniinfo.cz. Tento server shromažďuje dopravní informace na území České republiky z aktuálních - 27 -

policejních hlášení, z hlášení hasičských sborů a zdravotnické záchranné služby. Dispečeři těchto firem poté hlídají tyto informace a v okamžiku, kdy se objeví nějaká dopravní nehoda tak okamžitě vysílají své mobilní pracovníky. Ti se pak na místě nehody snaží účastníky nehody přesvědčit o tom, že veškeré formality vyřídí za ně a to zcela zdarma. Lidé, kteří jsou často v takové situaci v šoku, podepíší dokumenty, které si často ani nepřečtou. Uváděné služby, které poskytují tyto firmy (pomoc při vyplňování formulářů pro pojišťovny, jednání s pojišťovnami, nahlášení události pojišťovně apod.) jsou možná opravdu zdarma, ale pouze na první pohled. Pojišťovny, jak jsem již uváděl, mají povinnost proplácet veškeré zákonem stanovené náklady na likvidaci události. Tyto zprostředkovatelské firmy mají často vlastní odtahové vozidlo, které poté zařídí i odtah poškozeného vozidla, avšak za cenu mnohonásobně vyšší, než je běžná odtahová sazba za km. Nebo dokonce i vlastní servis, kde slíbí provedení opravy. Když pak pošlou rozpočet opravy pojišťovně, tak v drtivé většině je oprava v takovém servise dražší než v autorizovaném servisu. Nebo poskytují i náhradní vozidla, které předají poškozenému účastníkovi nehody s tím, že na to má ze zákona nárok a že to pojišťovna škůdce proplatí. Ale pravda je to jen z části. Pojišťovna hradí náhradní vozidlo pouze v určitých případech (stanoveno pojistnými podmínkami) a pouze při náhradě za odpovídající vozidlo. Například pokud poškozený jede ve vozidle značky Škoda Fabia a dojde k nehodě, kvůli které nemůže pokračovat v jízdě, tak se za odpovídající náhradní vozidlo považuje vozidlo stejné kategorie (malé vozy – například Ford Fiesta, VW Polo apod.). Pojišťovny výše zmíněné smyšlené a velmi nadhodnocené náklady často neproplácí. Dochází poté k situaci, kdy si tyto služby musí poté platit poškozený sám. Tyto firmy dokonce píší smyšlené články 25, ve kterých píší, jak pojišťovny krátí pojistné plnění a že v takovém případě povinnost doplatit zbytek přechází na škůdce, což v žádném případě není pravdivé.

2.2.

Způsoby likvidace škod

Způsob, jakým se bude řešit vzniklá pojistná událost, záleží na rozhodnutí poškozeného. V podstatě se dá vybrat mezi následujícími možnostmi:

25

DOLEJŠ, Radan. Řidiči pákou na pojišťovny. Ekonom [online]. 2010[cit. 2011-12-10].

- 28 -



Likvidace podle faktur za opravu -

V tomto případě je pojistná událost vyřešena až po doložení faktur za provedené opravy na vozidle. Je třeba počítat s tím, že likvidátor pojišťovny předem určil rozsah škody, a proto by faktury měly odpovídat rozsahu poškození vozidla. Veškeré opravy je také nutno konzultovat s pojistníkem. Tento způsob likvidace škody je doporučený pro nová vozidla.



Likvidace rozpočtem -

Jedná se o nejrychlejší způsob likvidace škody. Poškozená osoba se domluví na místě s likvidátorem pojišťovny škůdce, který sepíše protokol o rozsahu škody na vozidle. Pojišťovna poté stanový výpočtem cenu jednotlivých dílů a běžnou hodinovou sazbu v autorizovaném servise příslušné automobilky. Zde je důležité si uvědomit, že pojišťovna pracuje s tzv. skutečnou škodou26 . Tento postup likvidace události je vhodný pro starší vozidla.



Likvidace kombinovaným způsobem -

Je možné i sloučení obou způsobů likvidace škodní události. Například největší část škody si nechat opravit v autorizovaném servise na fakturu a menší část opravy si nechat zlikvidovat rozpočtem.

Pokud by se stalo, že případný rozpočet opravy vozidla by převýšil polovinu jeho obvyklé cenu, tak se taková škoda považuje za škodu totální. Za cenu obvyklou se považuje cena, za kterou lze v době, kdy došlo k pojistné události pořídit vozidlo stejného nebo srovnatelného typu a provedení a ve stejném stupni opotřebení. Tato cena zohledňuje stav aktuální nabídky a poptávky na trhu s vozidly. Termín totální škoda může prakticky nabývat dvou významů. Buďto se může jednat o totální škodu ekonomickou (vozidlo lze opravit, avšak náklady, které by byly spojené s provedenou opravou, by přesáhly obvyklou hodnotu vozidla v době pojistné události), nebo o totální škodu technickou (vozidlo bylo buď odcizeno, nebo bylo 26

Dříve používaný výraz amortizace. Jedná se o skutečně vynaložené a přiměřené náklady opravy na uvedení vozidla do původního stavu.

- 29 -

poškozeno takovou mírou, že již nelze opravit). V případě odcizení vozidla se tedy postupuje jako v případě totální škody ekonomické. Likvidátor tedy určí obvyklou cenu, odečte případnou spoluúčast pojistníka a tuto částku pojišťovna vyplatí. Od roku 2011 se na českém pojistném trhu objevil ještě jeden způsob likvidací škod. Jedná se o tzv. přímou likvidaci škod. Tento způsob likvidace škody je velmi oblíben, jelikož veškerá starost spojená s vyřízením škodní události přebírá pojišťovna pojistníka a vyřídí vše za něj. V České republice tento druh likvidace zatím nabízí Allianz

pojišťovna,

Česká

pojišťovna,

ČSOB

pojišťovna,

Direct pojišťovna

a Kooperativa.

2.3.

Havarijní pojištění

Na rozdíl od povinného ručení, ze kterého se hradí škody, které způsobíme my, jiným účastníkům dopravy, tak havarijní pojištění poskytuje ochranu našeho vozidla. Předmětem tohoto pojištění mohou být všechna motorová vozidla. Toto pojištění již není vyžadováno zákonem. Je tedy čistě na každém, jestli si zřídí havarijní pojiš tění, či nikoliv. Jedná se tedy o pojištění smluvní. Nejběžnější rizika, na jaké se havarijní pojištění vztahuje, jsou: 

Havárie + vandalismus



Odcizení



Neoprávněné užití vozidla



Živel



Úrazové pojištění řidiče i ostatních cestujících

Zde je třeba poukázat na skutečnost, že v případě havarijního pojištění se často uvažuje s tzv. spoluúčastí, která se pohybuje v rozmezí 5 % až 15 %. I zde ovšem pojišťovna počítá s cenou obvyklou. To znamená, že pokud je vozidlo pojištěno na částku např. 400 000 Kč, tak v případě pojistné události nedostane pojistník částku 400 000 Kč sníženou o spoluúčast. Pojistník namísto této částky dostane částku, která odpovídá obvyklé ceně vozidla, kterou likvidátor poté poníží o spoluúčast.

- 30 -

2.4.

Doplňková připojištění

K výše uvedeným druhům pojištění je možné si ještě sjednat různá doplňková připojištění. Tyto připojištění také nejsou vyžadovány zákonem a je tedy na uvážení každého provozovatele motorového vozidla, jestli je využije, či nikoliv. Jedná se zejména o: 

Úrazové pojištění



Pojištění čelního skla nebo všech skel



Pojištění zavazadel



Pojištění asistenčních služeb pro případ poruchy a nehody



Pojištění pracovní neschopnosti



Pojištění hospitalizace



Plná úhrada opravy v zahraničí

2.5.

Zrušení povinného ručení

Způsoby, jakými je možné zrušit povinné ručení, nám opět udává zákon č. 168/1999 Sb., jednotlivé způsoby jsou uvedeny pod § 12: 

dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla



dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá evidenci vozidel, zaniklo; vozidlo zanikne okamžikem, kdy nastane nevratná změna znemožňující jeho provoz



dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení



odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla

- 31 -



dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit



výpovědí podle zvláštního právního předpisu (§ 800 Občanského zákoníku)



výpověď dohodou



uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno

Z výše uvedeného je tedy patrné, že povinné ručení není tak jednoduché zrušit. Nejběžnějším způsobem ukončení povinného ručení je stále prodej vozidla. Zde je často využíván postup, který stojí takřka na hraně zákona. Jedná se o fiktivní prodej vozidla. Pojistník jednoduše sepíše fiktivní kupní smlouvu a tu pak spolu se zelenou kartou buďto zanese osobně do své pojišťovny, nebo to pošle doporučeně na adresu svého pojišťovacího ústavu. Pojišťovny totiž nemají ze zákona nárok na to, aby jim pojistník dokazoval, že vozidlo skutečně prodal. Některé pojišťovny navzdory tomu sice požadují kopii velkého technického průkazu, nebo kopii kupní smlouvy, ale nemají na to ze zákona právo, tudíž je pouze na pojistníkovi, zda pojišťovně tyto materiály poskytne, či nikoliv. Zároveň, jak je uvedeno v § 800 Občanského zákoníku 27 má pojistník další možnosti, jak zrušit povinné ručení. Jedním z nejvyužívanějších je ukončení pojistné smlouvy 6 týdnů před výročním datem smlouvy. Znamená to, že osoba, která chce ukončit pojištění u stávajícího pojišťovatele, tak musí tuto výpověď zaslat doporučeně na adresu pojišťovny nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistn ého období. Další možností je vypovězení smlouvy v 2 měsíční lhůtě od uzavření pojistné smlouvy. Dále může pojistnou smlouvu vypovědět jak fyzická tak právnická osoba po doručení sdělení, že pojistitel převedl pojistnou smlouvu na jiného pojistitele, nebo že 27

V současném znění zákona. Od 1.1.2013 vstoupí v platnost nový Občanský zákon.

- 32 -

mu byla odebrána licence pro provozování pojišťovnictví. Výpovědní lhůta je v tomto případě osmidenní.

3. Trestní zákoník Nový trestní zákoník nahradil od 1. ledna 2010 dosavadní 140/1961 Sb., Trestní zákoník, který byl přijat již v roce 1961 a i přes spoustu novelizací přestával již být dostačující. Byl tedy odborníky na trestní právo vypracován nový trestní zákoník, který již více odpovídá moderní době. Mezi největší novinky bezesporu patří nové rozdělení trestních činů na: 

Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy, ale také ty úmyslné trestné činy, za něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let včetně.



Zločiny – to jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny. Tzn. všechny trestné činy, s dolní hranicí odnětí svobody pěti let.



Zvlášť závažné zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, za něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.

Ve své diplomové práce budu pracovat hlavně s § 209 podvod a s § 210 pojistný podvod.

3.1.

Trestný čin – Podvod

Podvod jako takový je v novém trestním zákoníku definován následovně: „(1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu. - 33 -

(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo d) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312). (6) Příprava je trestná.“ 28

Ze znění zákona je patrné, že objektem trestného činu podvodu podle §209 je majetek. 29 Zvláštním případem je ještě pojišťovací podvod (§210), úvěrový podvod (§211) a dotační podvod (§212). V těchto případech je objektem trestného činu také majetek, avšak na rozdíl od obecného pojmu podvodu, je v tomto případě majetek přesně definován, stejně tak i specifické způsoby útoku na něj. Objektivní stránka podle § 209 spočívá tedy v tom, že pachatel jiného uvede v omyl, nebo využije jeho omylu ve vlastní prospěch. 

Uvedením v omyl je jednání, kterým pachatel předstírá okolnosti, které nejsou v souladu se skutečným stavem věci.



Využití omylu jiného je jednání, které pachatel sám nevyvolal, ale jakmile si uvědomil, že jiná osoba jedná v omylu, tak tohoto stavu využil pro své vlastní obohacení, nebo obohacení někoho jiného.

28

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R., ŠÁMAL, P., a kol. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 6. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 600 s. 29

- 34 -



Zamlčení podstatné skutečnosti je konání, při kterém pachatel záměrně zamlčí skutečnosti, které jsou zásadní, nebo podstatné pro rozhodnutí poškozeného. Jinými slovy, pokud by zamlčené skutečnosti byly známy i druhé osobě (podvedenému) tak by buďto k danému rozhodnutí nedošlo, nebo došlo, ale za jiných podmínek, než navrhoval podvodník.

3.2.

Trestný čin – Pojistný podvod

Na rozdíl od obecného pojetí podvodu podle § 209, kde je objektem trestného činu obecný majetek, tak je v tomto případě společnost chráněna před určitým vymezeným podvodným jednáním. Podle § 210 je pojistný podvod definován následovně: (1) Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo c) při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu. (5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu. - 35 -

(6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312). (7) Příprava je trestná.30

3.2.1. Objektivní stránka trestného činu podle §210

Objektivní stránka tohoto trestného činu tedy nabývá dvou možností: 31 

V souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, v souvislosti s likvidací pojistné události nebo při uplatnění práva z plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění uvede nepravdivé, nebo hrubě zkreslené údaje, nebo podstatné údaje zamlčí. Tato skutková podstata poskytuje právní ochranu při sjednávání pojistných smluv.



V úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá, nebo předstírá pachatel událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění, nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje a tím způsobí na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou; objektem tu tedy je ochrana majetkových zájmů pojistitelů poskytujících plnění na podkladě uvedených událostí, tedy v konečném důsledku opět cizí majetek.

Jako nepravdivé údaje se považují veškeré údaje, uvedené osobou, které danému skutečnému stavu vůbec neodpovídají. Jako hrubě zkreslené údaje se považují takové údaje, které mylně a neúplně informují o dané skutečnosti. Zamlčení podstatných údajů znamená neuvedení takových skutečností, které by vedly k jinému rozhodnutí o dané situaci, nebo k úplnému zrušení smlouvy. Mezi nejčastější údaje, které souvisejí s uzavíráním pojistných smluv, které jsou uvedeny v předchozím odstavci, patří:

30

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R., ŠÁMAL, P., a kol. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 6. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 600 s. 31

- 36 -



U životního pojištění osob jsou to údaje o stavu zdraví pojištěné osoby, věku, o prodělaných nemocích a o užívání návykových látek (alkohol, drogy, tabák); v případě úrazového pojištění osob informace o délce trvání úrazu, apod.



U pojištění nemovitostí je to především informace o stáří stavby, stavu stavby a odhadovaná cena majetku

Další nepravdivé, nebo hrubě zkreslené údaje souvisejí s plněním pojišťovny za pojistnou událost. V tomto případě se jedná například o: 

Údaje o započetí pojistné události



Údaje o průběhu pojistné události



Údaje o rozsahu pojistné události, její ocenění apod.

Pojišťovny se snaží o předcházení uvádění těchto nepravdivých údajů. Například při sjednávání havarijního pojištění vozidla je u některých pojišťoven nutné si sjednat prohlídku vozidla u firmy CEBIA. Ta poté vystaví garanční certifikát, že na vozidle nebyly měněny identifikační znaky karoserie a že vozidlo není hlášeno jako kradené. Zároveň si často pojišťovny při sjednávání havarijního pojištění vozidlo nafotí. Tímto předcházejí případnému podvodnému jednání, kdy se podvodník dožaduje pojistného plnění za škody na vozidle, které na voze již byly v období před sjednáním pojistné smlouvy. V případě sjednání životního pojištění osob (případně i úrazového) s vyšším plněním ze strany pojistitele je možná i zdravotní prohlídka pojištěnce. V tomto případě se tedy může dopustit podvodného jednání i lékař, který bude zdravotní prohlídku provádět. Pro určení výše trestu odnětí svobody pachatele je jedním z určujících faktorů míra škody, která byla jednáním způsobena. Výše škody je uvedena v § 138: (1) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč. - 37 -

(2) Částek uvedených v odstavci 1 se užije obdobně pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí, hodnoty věci a jiné majetkové hodnoty. 32

Tabulka 3 - Rozsah škod dle zákona

Rozsah škody

Peněžní vyjádření škody v Kč

Nikoliv nepatrná

5 000 Kč

Nikoliv malá

25 000 Kč

Větší škoda

50 000 Kč

Značná škoda

500 000 Kč

Škoda velkého rozsahu

více jak 5 000 000 Kč Zdroj: vlastní vypracování

Jednání uvedené v § 210 v odstavci 2, spočívá tedy ve vyvolání, nebo udržování takové situace, se kterou je spojeno právo na plnění z pojištění. Touto událostí může tedy být: 

Pojistná událost. Pojistnou událostí je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává a se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Nahodilou skutečností se pak rozumí skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane



Jiná událost. Tato jiná událost je blíže označená ve zvláštním právním předpisu, se kterou je spojeno právo na jiné obdobné plnění. Jiným obdobným plněním se rozumí plnění jiné, než na základě pojistné smlouvy. Toto se týká například plnění České Kanceláře pojistitelů, kdy v určitých případech musí poškozeným provést plnění z Garančního fondu. Právní náležitosti tohoto plnění jsou uvedeny v § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. 33

32

§138 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpi sů. NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R., ŠÁMAL, P., a kol. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 6. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 600 s. 33

- 38 -

Dále z hlediska trestní odpovědnosti rozlišujeme podle odstavce 2 různé pojistné události: 

Úmyslné předstírání události, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, je fingování události blíže označené v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnou pojistné plnění, ačkoliv se taková událost vůbec nestala (např. předstírání zničení, ztráty nebo odcizení pojištěné věci)



Úmyslné vyvolání události, je vyvolání takové události, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, je takové jednání pachatele, kterým úmyslně způsobí konkrétní skutečnost, ze které vzniká povinnost pojistitele poskytnout plnění (např. záměrně havaruje s pojištěným automobilem,

proražením

hráze

rybníka

způsobí

zatopení pojištěné

nemovitosti apod.) 

Udržování stavu vyvolaného pojistnou událostí se rozumí jednání, při kterém pachatel pojistnou událost, která nastala bez jeho přičinění nebo jeho nedbalostním jednáním úmyslně prodlužuje nebo rozvíjí. Kupříkladu pokud je pachatel pojištěn proti finančním ztrátám, tak tyto vzniklé ztráty záměrně protahuje, aby mohl vykázat větší ušlý zisk a tím i získal větší pojistné plnění. 34

3.3.

Pachatel

Pachatelem tohoto trestného činu může být kdokoliv. Může to být především kterýkoliv z účastníků pojistné smlouvy (pojistník, či pojistitel). V praxi jím zpravidla bude pojištěný nebo pojistník, kterým přímo ustanovení § 14 zák. č. 37/2004 Sb. ukládá povinnost pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele, týkající se sjednávaného soukromého pojištění. Pojištěný bude také nejčastěji pachatelem v souvislosti s likvidací pojistné události nebo při uplatnění práva na plnění z pojištění či jiné obdobné plnění.

34

tamtéž

- 39 -

Pachatelem však může být i jiná osoba, která se dopustila některého z uvedených jednání v § 210 odst. 1 nebo 2, ať už v dohodě s pojištěným či bez takové dohody (motivem zde může být např. snaha poškodit pojistitele – pojišťovnu). Podle povahy věcí to může být také některý z pojišťovacích zprostředkovatelů nebo samostatný likvidátor pojistných událostí.35 Co se týká pojistitelů – pojišťoven, tak v jejich případě připadá v úvahu pouze trestní odpovědnost v případě uzavírání pojistných smluv, nebo zamlčení nebo zkreslení důležitých informací, které by ovlivnily rozhodnutí pojistníka při uzavírání pojistné smlouvy. Nově je také v zákoně ustanovená část týkající se tzv. recidivy. Recidivista je člověk, který již v minulosti prodělal nějakou nežádoucí situaci, a tato situace znovu nastala. Může se jednat o určitou nemoc, závislost, nebo o nějaký zločin. Nově se tedy v § 2 10 zákona 40/2009 Sb. objevuje odstavec 3, který říká: „Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.“36 

Potrestání je předchozí trestní postih, tedy odsouzení pachatele, který alespoň zčásti vykonal uložený trest. Může nastat výjimka a to v případě, že výkon trestu nebo samotná právní moc rozsudku, kterým byl trest uložen, má za následek to, že se na něho hledí, jako by odsouzen nebyl. Přičemž předchozím trestem může být i trest odnětí svobody.



Odsouzením se rozumí stav, kdy byl pachatel za daný trestný čin pravomocně odsouzen a rozsudek nabyl právní moci.

K odsouzení nebo potrestání muselo dojít v posledních třech letech, jak udává odst. 3 §210. U odsouzení je rozhodující právní moc rozsudku, kdežto u potrestání okamžik výkonu trestu, upuštění od výkonu trestu, okamžik podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu

35

NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R., ŠÁMAL, P., a kol. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 6. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 600 s. 36 §210 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

- 40 -

zákazu činnosti nebo zákazu pobytu, prominutí trestu nebo jeho zbytku na základě milosti, amnestie apod. 37 Trestná je již pouhá příprava pojistného podvodu, jak je uvedeno v odst. 7 §210. Příprava tohoto trestného činu dle §20 zák. 40/2009 Sb. spočívá tedy v jeho organizování, opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k tomuto činu, je přípravou jen tehdy, jestliže to trestní zákon u příslušného trestného činu výslovně stanový a pokud nedošlo k pokusu ani k dokonání zvlášť závažného zločinu.38 Jelikož u pojistného podvodu je toto stanoveno, tak se v již ve stádiu přípravy pojistného podvodu, v případě usvědčení pachatele uvažuje trestní sazba stejná, jako v případě dokonání tohoto činu.

3.4.

Zhodnocení současné právní úpravy

Jako jeden z nejvýznamnějších přínosů nového Trestního zákona vidím trestnost již pouhé přípravy podvodu. Ve starém znění Trestního zákona bylo také potřeba způsobit takovým jednáním na cizím majetku škodu nikoliv malou (25 000 Kč). V současné právní úpravě postačuje způsobit škodu nikoliv nepatrnou (5000 Kč). Toto si myslím, že byl krok správným směrem, protože pokud dříve došlo k pojistné události tak pachateli stačilo, aby například dodatečně poškodil vozidlo do zmíněných 25 000 Kč s tím, že pokud by na to pojišťovna přišla, tak by šlo pouze o přestupek, nikoliv o trestný čin. Pachatel to tedy „mohl zkusit“ a nemusel se bát, že by mu hrozil trest odnětí svobody. V současné právní úpravě tedy pachateli hrozí trest odnětí svobody již při způsobené škodě větší jak 5 000 Kč. Zde si myslím, že případní pachatelé tohoto trestného činu, kteří jsou běžnými občany, tak si to dobře promyslí, zda jim případných pár tisíc korun stojí za riziko trestu odnětí svobody až na 2 léta, případně propadnutí věci nebo zákazem činnosti. Dále vidím za podstatnou změnu zavedení tzv. recidivy. Pokud se pachatel, který již byl za obdobný trestný čin v posledních třech letech trestán nebo odsouzen, dopustí znovu tohoto trestného činu a bude z něj usvědčen tak mu hrozí trest odnětí svobody v délce až tří let, s dolní hranicí šest měsíců. 37 38

ŠÁMAL, Pavel, et al. Trestní zákoník II. § 140-421 : komentář. Praha : C.H.Beck, 2010. 3286 s §20 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

- 41 -

Co vidím naopak jako nepříliš dobré změny v současném znění zákona je snížení horních hranic trestů uvedených v § 210. Pojistné podvody jsou sice svým rozsahem zanedbatelné z hlediska kriminality, nicméně si myslím, že z hlediska prevence tohoto trestného činu by prospělo ponechání předchozí výše trestu (tj. až 12 let odnětí svobody). Jelikož právě velké organizované gangy způsobují největší pojistné podvody a tudíž si myslím, že by hrozba vyššího trestu v případě usvědčená těchto pachatelů byla namístě. Závěrem si tedy myslím, že existence tohoto paragrafu v trestním zákonu má svou důležitou funkci a to jak z hlediska postihu pachatelů těchto trestních činů tak i určitě plní roli preventivní. Pachatel ví, že pojistný podvod je trestný čin a že v takovém případě mu hrozí jasně definovaný trest.

4. Páchání pojistných podvodů Kriminalita představuje velmi závažné kulturní a bezpečnostní riziko každého státu a je proto důležité mapovat její rozsah a intenzitu. Páchání pojistných podvodů patří mezi kriminální činy. Pokud mluvíme o kriminalitě, tak se dá v zásadě rozdělit na 3 skupiny. V podstatě se tedy člení na kriminalitu obecnou, hospodářskou a ostatní. Do sféry obecné kriminality patří většina těchto trestných činů, například vraždy, násilné činy, mravnostní činy, krádeže a majetkové trestné činy. Největší částí z těchto trestných činů v kriminalitě tvoří tradičně hospodářská kriminalita. Pokud bychom provedli srovnání kriminality s předcházejícím rokem, tak zjistíme, že od uvedení zákona 40/2009 Sb. v platnost, došlo k snížení počtu spáchaných trestných činů o 19 442, což představuje 5,8% všech spáchaných trestných činů.39 Zde je ale potřeba brát v potaz fakt, že v předcházejícím trestním zákoně bylo například řízení motorového vozidla trestným činem40, což v nové právní úpravě není. Právě kvůli uvedení nového trestního zákona v platnost je třeba o roce 2010 uvažovat jako

39

MINISTERSTVO VNITRA. Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2010 . Praha, 2011. 40

§180d trestního zákona, téměř okamžitě po svém uvedení se stal jedním z nejčastěji řešeným trestným činem. Spousta lidí v té době řízení bez řidičského oprávnění brala na lehkou váhu s tím, že se věc projedná jako přestupek. § 180d umožnil vyřizovat tento trestný čin trestním příkazem (rozhodnutí soudu bez projednání obžaloby).

- 42 -

o počátečním roce. Statistiky za rok 2011 budou k dispozici zpětně v polovině roku 2012, proto vycházím z nejaktuálnějších dostupných dat. Graf 1 - Vývoj kriminality v ČR

80 70 60

50

%

40 30 20 10 0

2002

2003

2004

2005

2006

Hospodářská kriminalita

2007

2008

2009

2010

Obecná kriminalita

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat MV ČR

4.1.

Druhy pojistných rizik

Pojišťovny fungují na principu přebírání určitého pojistného rizika na vlastní zodpovědnost. Podle výše pojistného rizika pro pojišťovnu je například určena i výše výsledných splátek pojištění. Pojistné riziko je tedy charakterizováno jako možnost vzniku pojistné události, při níž pojišťovna podle sjednané pojistné smlouvy vyplácí pojistné plnění. 41Předmětem pojištění jsou pouze tzv. čistá rizika prokazatelně náhodného charakteru (délka života, zranění, dopravní nehoda apod.) Typy pojistných rizik jsou tedy rizika: objektivní, subjektivní, morální, osobní, živelní, dopravní, odcizení, vandalství, šomážní rizika (rizika přerušení provozu), strojní, odpovědnostní, sociálně-politické (válka, demonstrace), obchodně-finanční rizika a moderní rizika. Prakticky jakékoliv z výše uvedených pojistných rizik, které přebírá pojišťovna, se může stát terčem pojistného podvodu podle §210 zák. 40/2009 Sb. Pojišťovny jsou v první řadě také podnikatelské subjekty. Jak již název napovídá, tak jsou tedy zřizovány primárně za účelem tvoření zisku. Jsou tedy častým terčem různých pokusů

41

BALOUN, Vladimír. Finanční kriminalita v České republice: dílčí studie úkolu "Výzkum ekonomické kriminality". Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004, 151 s. Studie (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN 80-733-8029-3.

- 43 -

o pojistné podvody. Vzhledem k variabilitě různých pojistných rizik, před kterými se mohou osoby pojistit je zároveň jejich odhalování velice obtížné.

Pojistné podvody dělíme do několika kategorií. Podle těch nejzákladnějších kategorií je rozdělujeme na: 

Pojistné podvody vnitřní a vnější



Pojistné podvody podle terče podvodu

4.2.

Pojistné podvody podle osoby pachatele

Pojistné podvody můžeme rozdělit mimo terče útoku také podle typu pachatele. Základní rozdělení podle osoby pachatele je tedy vnitřní a vnější. 

Vnitřní pojistný podvod je proveden zpravidla zaměstnancem pojišťovny. Tento zaměstnanec má často spolupachatele v podobě buďto pojistníka, nebo pojištěného. Pachatelé zde často využívají nepravdivých nebo hrubě zkreslených informací. Jelikož je osobou pachatele zaměstnanec pojišťovny, tak může využívat svého postavení a uvádět pojistitele v omyl, protože dobře zná pojistné produkty a postupy při pojistném plnění. Právě kvůli povaze pachatele je velice těžké vnitřní pojistný podvod odhalit a usvědčit. Takové druhy podvodů by se měli šetřit nezávislými detektivy, aby pachatelé nemohli být včas varováni a neměli dostatek času na zahlazení stop.



Vnější pojistný podvod. V tomto případě je pachatelem pojistník, nebo pojištěný. V tomto případě pachatel obvykle nemá komplice v podobě zaměstnance pojišťovny. Pachatelé zde buďto uvádějí hrubě zkreslené informace nebo nepravdivé informace, popřípadě podle odst. 2 §210 úmyslně vyvolaly nebo předstírají nebo úmyslně prodlužují situaci, se kterou je spojena povinnost pojistného plnění.

- 44 -

4.3.

Pojistné podvody podle chování pachatele

Pojistné podvody můžeme také rozdělit podle chování pachatele. Zkoumají se tedy rozdíly, mezi zamýšleným chováním a chováním skutečným. V případě, že pojistník chce být čestný a zároveň opravdu jedná s pojišťovnou čestně a pravdivě, tak by se měl pojistitel snažit o poskytování co nejlepších služeb, aby si takového klienta udržel. Pokud je naopak pojistník čestný, ale má určité sklony k páchání pojistných podvodů, tak by měla pojišťovna přestoupit k monitorování takového klienta. Klient, který se chce chovat vůči pojišťovně čestně, avšak nevědomky se dopustil pojišťovacího podvodu, tak je důležité, takového klienta informovat o jeho chování a pokusit se sjednat nápravu. V poslední skupině jsou klienti, kteří chtějí páchat pojistné podvody a zároveň se jich skutečně dopouštějí. Tací klienti jsou pro pojišťovny nejrizikovější skupinou a pojišťovny je tedy musejí neustále kontrolovat a prověřovat, což stojí pojišťovny nemalé úsilí, ale také i peníze. Tito pojistníci mají zpravidla i nejvyšší splátky pojistného. Obrázek 2 - Chování klienta

Zdroj: Vlastní zpracování podle údajů z systemonline.cz

- 45 -

4.4.

Pojistné podvody podle předmětu útoku

Pojišťovnictví se vyznačuje obrovskou variabilitou jednotlivých produktů. Pokud srovnáme jeden typ pojistného produktu (například povinné ručení) u více pojišťoven, tak zjistíme významné rozdíly mezi pojišťovnami, co se týká cen tak rozsahu jednotlivých pojištění. Z hlediska právního pojištění dělíme na: 

Povinné pojištění -

Povinné smluvní, kdy v právním předpise je dána povinnost sjednání pojistné smlouvy pro dané subjekty



Zákonné, kdy povinnost pojištění pro dané subjekty vyplývá ze zákona

Dobrovolné pojištění v tomto případě se pojistná smlouva sjednává mezi pojišťovnou a zájemcem o pojištění právě z vlastní volby zájemce

Dalším základním dělením pojištění je rozdělení na zdravotní, sociální a komerční. Ve své práci se budu zabývat pouze pojištěním komerčním, zdravotní a sociální pojištění nemá pro mou diplomovou práci význam, proto je nebudu dále rozebírat. Komerční pojištění kryje rizika způsobem odpovídajícím pojistné metodě tvorby a použití pojistného fondu. Platí zde tedy, že velikost příspěvků zúčastněných osob je přímo úměrná míře pojistného rizika.42 Komerční (neboli soukromé) pojištění se dále dělí na: 

Pojištění rizikové, v rámci kterých platí podmíněná návratnost finančních prostředků daná vznikem pojistné události. V případě těchto pojištění není vůbec jasné, kdy a zda vůbec pojistná událost nastane. Pojišťovna poskytuje pojistné plnění pouze v případě, že dojde k pojistné události během trvání pojištění

42

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-808-6929-514.

- 46 -



Pojištění rezervotvorné, v rámci kterého se vytváří rezerva na výplatu sjednaných pojistných plnění v budoucnosti. V rámci tohoto pojištění je pojistné plnění vyplaceno vždy43

4.4.1. Životní pojištění

Z hlediska předmětu útoku můžeme tedy pojištění rozdělit do několika základních skupin, a to na pojištění životní a neživotní. V případě životního pojištění se tedy jedná o pojištění života a zdraví lidí. Jedná se hlavně o produkty: 

Pojištění pro případ smrti – jedná se o základní typ životního pojištění. Uzavírá se pro případ úmrtí pojištěné osoby, aby došlo k zajištění oprávněných osob. V případě, že nastane pojistná událost, ke které se váže povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění, tak pojišťovna provede plnění a tím pojištění zaniká. Velkou výhodou je garantovaná částka již v pojistné smlouvě, která je vyplacena v případě vzniku pojistné události. Mediálně nejznámějším případem pojistného podvodu je nejspíš případ Johna Stonehouse. Tento politik v roce 1974 předstíral v Miami své úmrtí. Policie tehdy našla jen jeho oblečení na pláži a nebyl žádný důvod ho neprohlásit za mrtvého. Stonehouse se ale o měsíc později objevil v Austrálii se svou milenkou, kde si užíval peněz, které mu pojišťovna vyplatila za jeho údajnou smrt. Na podvod by se tehdy možná ani nepřišlo, kdyby ho australská policie nezatkla právě za další pojistný podvod, nyní už na australském území a pod jiným jménem.



Pojištění pro případ dožití – Zjednodušeně řečeno se jedná o určitou formu spoření. Pojistník si platí pravidelně nebo jednorázově dohodnutou částku („spoří si“) až do doby sjednané v pojistné smlouvě. Když se dosáhne dne uvedeného v pojistné smlouvě, tak pojišťovna vyplácí pojistníkovi celkovou částku. Mezi spořením a tímto druhem pojištění je však rozdíl. Například v případě přerušení placení pojistného hrozí pojistníkovi určité sankce (předem stanoveny v pojistných podmínkách). Rozdíl je také v ručení. V případě spoření se ručí do výše skutečného vkladu, naproti tomu v případě pojištění ručí pojišťovna pojistnou částkou.

43

tamtéž

- 47 -



Důchodové pojištění – Jedná se o určitou formu pojištění pro případ dožití. V tomto případě se výplata provádí postupně, postupnou výplatou cílové pojistné částky.



Věnové pojištění – Jedná se o další druh pojištění pro případ dožití. Zde se pojišťuje závislá osoba. Pojištění sjednávají nejčastěji rodiče ve prospěch svých dětí. Cílová pojistná částka se vyplácí buď jednorázově, nebo v pravidelných splátkách. Vyplácí se při dožití dítěte věku, sjednaného ve smlouvě (například plnoletost, ukončení VŠ studia, sňatek apod.)



Smíšené životní pojištění – V tomto případě jde o kombinaci pojištění pro případ úmrtí a pojištění na dožití. Pojištěný si platí pojištění po dobu sjednanou ve smlouvě. V případě, že se pojištěný tohoto dne nedožije, tak se osobě, kterou pojištěný sám určil, vyplácí předem dojednaná částka. V případě, že se tohoto dne pojištěná osoba dožije tak se ji vyplatí částka sjednaná ve smlouvě.



Univerzální životní pojištění – pojištěná osoba má možnost kdykoliv během trvání pojištění toto pojištění měnit. Může přerušit platbu pojistného, měnit jeho výši apod. Jedná se tedy o tzv. pružné pojištění.



Investiční životní pojištění – jedná se moderní způsob pojištění. Dává pojištěnému možnost ovlivnit umístění jeho úspor. Patří do skupiny kapitálového životního pojištění. Nabízí tedy vyšší zhodnocení než třeba důchodové pojištění, avšak za cenu vyšší míry rizika, která je spojena právě s investicemi.



Zdravotní a nemocenské pojištění – Toto pojištění si pojistník vybírá pro případ, kdy mu zákonem stanovené zdravotní pojištění nepostačuje a chce se určitým způsobem „nadpojistit“. Například chce dostávat peníze v případě vážné nemoci.

4.4.2. Neživotní pojištění

Neživotní pojištění zahrnuje krytí celé škály pojistných nebezpečí neživotního charakteru. V rámci neživotních pojištění jsou kryta rizika různého charakteru a to - 48 -

ohrožující zdraví a životy osob, rizika vyvolávající přímé věcné škody, rizika vyvolávající finanční ztráty. 44 Neživotní pojištění můžeme rozdělit do následujících kategorií: 

Neživotní pojištění osob – do této kategorie patří například úrazové pojištění osob a nemocenské pojištění. Úrazové pojištění se sjednává pro případ dočasného, nebo trvalého tělesného postižení pojištěné osoby. Právě úrazové pojištění je velmi často zneužívané podvodníky právě z důvodu velice těžkého dokazování. Pokud si pachatel bude stěžovat na bolest zad po úrazu, tak se nedá nijak prokázat, zda ho opravdu záda bolí, či nikoliv. Nebo zneužívání cestovního pojištění, kdy si osoba uzavře pojištění na dálku (například přes internet), až když nastane pojistná událost a záměrně uvádí nepravdivé údaje o tom, kdy se situace stala, aby nemusel platit vysoké náklady na ošetření v zahraničí. Například ambulantní ošetření vykloubeného ramene může v Italii vyjít až na 50 000 Kč45



Pojištění majetku – zahrnuje krytí rizik, při kterých dochází ke zničení, či poškození pojištěného majetku. Pojištění majetku lze rozdělit i podle skupin komu je pojištění určeno. Jedná se o pojištění majetku obyvatelstva, pojištění průmyslových a podnikatelských rizik a zemědělské pojištění. Patří sem například: -

Živelná rizika – v určité formě zahrnuté do všech druhů pojištění majetku

-

Vodovodní rizika – jedná se o pojištění případných škod, které mohou nastat v případě vytékání vody z vodovodních zařízení

-

Rizika havarijní – jedná se o krytí možných škod na dopravních prostředcích a na zboží, které je přepravováno těmito prostředky.

-

Riziko odcizení a vandalství – jedná se o pojištění majetku při střetu se třetí osobou

-

Strojní rizika – rizika spojená s poruchou strojů

44

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-808-6929-514. 45 Komerční druhy pojištění. Businessinfo.cz [online]. [cit. 2012-01-04].

- 49 -

Mezi nejběžnější formy pojištění majetku obyvatelstva patří: 

Pojištění domácnosti – jedná se o nejčastěji uzavírané pojištění majetku obyvatelstva. Pojištění domácnosti zahrnuje krytí nejrůznějších rizik. Mezi nejběžnější rizika, která zahrnují pojištění domácností patří škody způsobené:



-

Požárem, výbuch nebo úderem blesku

-

Odcizením

-

Záplavou nebo povodní

-

Vytopením

-

Vichřicí, krupobitím, nebo sněhovou kalamitou

-

Pádem letadla, zemětřesení a další

Pojištění nemovitosti – předmětem pojištění jsou rodinné domy, rekreační budovy a různé kůlny a garáže, rozestavěné domy, byty a bytové domy. Pojistná rizika jsou v případě pojištění nemovitostí stejné jako v případě pojištění domácností. V případě těchto pojištění uplatňují pojišťovny spoustu výluk z plnění pojištění. Ve všeobecných podmínkách pojistné smlouvy bývají tyto výluky uvedeny. Mezi nejběžnější patří špatně vybrané stavební materiály (nevyhovující konstrukce apod.) dále pak škody, které si po jistník, nebo osoba, která s ním žije v pojištěné nemovitosti, způsobí sám a jiné.

V případě pojištění domácnosti, nebo i nemovitosti patří k nejčastějším pojistným podvodům buďto úmyslné vytopení objektu, nebo jeho zapálení. Následuje i fiktivní krádež věci, kterou často ani nevlastnil, případně využití skutečného pojistného stavu (například loupeže) a nahlášení ztráty věcí, které v době loupeže nebyli v domácnosti, nebo je dokonce pachatel pojistného podvodu ani nevlastnil. 

Havarijní pojištění – předmětem pojištění je krytí rizik způsobených na motorovém vozidle pojištěného, které nemohl, či z vlastní nedbalosti neovlivnil. Kromě hlavního předmětu pojištění (havárie pojištěného vozidla), pojišťovny často připojují další rozšiřující doplňky (živel, odcizení, apod.).

- 50 -

Havarijní pojištění patří v oblasti pojištění motorových vozidel k nejčastějším terčům pojistných podvodů. Další formou neživotního pojištění majetku

je pojištění podnikatelských

a průmyslových rizik. V rámci tohoto pojištění je řada rizik shodná s pojištěním majetku obyvatelstva, avšak s některými dalšími: 

Technická pojištění – do této kategorie patří různá pojištění strojů, montážních a stavebních rizik a dalších rizik. Pojištění obvykle hradí škody vzniklé stroji, nesprávnou obsluhou, technickou chybou stroje a podobně. Opět se jedná o velmi specifické pojištění, kde pokud dojde k pojistnému podvodu, tak se velice těžce dokazuje. Hlavním ztížením dokazování podvodu je obrovská variabilita strojů a z toho vyplývající nedostatek kvalifikovaných znalců těchto strojů.



Pojištění dopravní – jedná se o doplňkové pojištění přepravovaného materiálů a zboží. Toto pojištění kryje i případné rizika odcizení, nebo živelných událostí.46

Poslední částí neživotního pojištění majetku je pojištění zemědělských rizik. Opět jsou základní pojistná rizika shodná s předchozími formami neživotního majetkového pojištění. Navíc je možné se pojistit proti specifickým formám rizik v zemědělství. 

Pojištění plodin – Pojištěním plodin je možné krýt rizika, jako jsou například krupobití, požár, povodeň, vichřice, mráz



Pojištění hospodářských zvířat – kryje rizika spojená s onemocněním a úhynem zvířat

Mezi nejčastější způsoby páchání pojistného podvodu u pojištění zemědělství patří nadhodnocování škod způsobených na pěstovaných plo dinách, nebo například uvádění úhynu zvířat, které byly ve skutečnosti prodány.

46

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-808-6929-514.

- 51 -

PRAKTICKÁ ČÁST

Pojistné podvody týkající se motorových vozidel, patří mezi nejčastější a také nejzávažnější podvody, se kterými se pojišťovny potýkají. Často totiž při páchání těchto podvodů nedochází pouze k vylákání peněz z pojišťoven podvodným jednáním, ale dokonce dochází i k ohrožení zdraví a životů ostatních účastníků silničního provozu například při používání metody tzv. vybržďování. V této části tedy budou postupně rozebrány nejčastější způsoby páchání těchto trestních činů a naznačeny možné preventivní způsoby, jak se může bránit buďto oběť těchto podvodů, nebo samotná pojišťovna. V rámci své diplomové práce si tedy pojistné podvody s motorovými vozidly rozdělím na pojistné podvody bez oběti (tzn. poškozování pojišťovny pachatelem bez účasti oběti) a s obětí (ohrožení jiného účastníka silničního provozu za účelem vymáhání pojistného plnění z povinného ručení oběti).

5. Pojistné podvody s obětí V případě těchto pojistných podvodů je do podvodu nedobrovolně vtažena další osoba, která se účastní dopravního provozu. V případě těchto podvodů pachatelé využívají povinnosti mít uzavřené povinné ručení. Vytipují si oběť a určitým způsobem nasimulují nehodu tak, aby nakonec po vyšetření nehody byli oni těmi poškozenými a pojišťovna oběti aby následně uhradila veškeré náklady související s nehodou. V těchto případech se velmi rozcházejí postupy pachatelů. Velmi záleží, zda se jedná o organizovanou skupinu, či oportunistický podvod. Pachatelé oportunistického podvodu se snaží právě z důvodu, že platí povinné ručení, z pojišťovny nějaké peníze vylákat a pojišťovna se zdá být jako lehký cíl. Využívají tedy menší a méně nebezpečné uměle vytvořené nehody (například na parkovištích) a záměrně nadhodnocují škodu. Naproti tomu organizované skupiny jsou daleko rafinovanější a často se nebojí používat daleko nebezpečnější metody jako je například vybržďování na dálnici, kde hrozí velmi vážné riziko způsobení vážných úrazů, nebo dokonce smrti jak obětí, tak pachatelů.

- 53 -

5.1.

Fingovaná nehoda při odjezdu z podélného parkování

Tento způsob spáchání pojistného podvodu využívá povinnosti dát přednost v jízdě vozidlu při napojování se na komunikaci. Pachatel si vyhlídne budoucí oběť, která se vrací do svého vozidla a chystá se buďto vyjet z podélného parkování, nebo z prostého parkování u obrubníku. Obrázek 3 - Výjezd z podélného parkování

Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z pojišťovny

Pachatel buďto využije nepozornosti oběti a vyjede vyšší rychlostí do auta oběti ve chvíli, kdy se oběť chystá zařadit do provozu, nebo dá rukou znamení oběti ve smyslu, že jí dává přednost, pokud oběť tohoto využije, tak se opět pachatel rozjede a najede do vozidla oběti. Pokud dojde na vyšetřování (jak se i často stává, pokud se řidiči nedohodnou na viníkovi nehody), tak podvodník uvede, že nikomu přednost nedával, že například odháněl mouchu, která mu létala ve voze a že si tedy jeho gesto nejspíše druhý řidič špatně vyložil. A i v předchozím případě je velice obtížné dokázat - 54 -

v jednání pachatele úmysl. Pachatelé si často volí za oběť ženy, nebo mladé řidiče, právě z důvodu, že je mohou lehčím způsobem přesvědčit o jejich chybě a vyřešit to tak bez přítomnosti policie a tím snížit šanci na odhalení podvodu. Často využívají vzniklé stresové situace a toho, že je oběť v šoku a spíše se tedy nechá přesvědčit o své chybě. 5.2.

Fingovaná nehoda při výjezdu z parkovacího místa

Další „oblíbenou“ variantou pojistného podvodu, která vychází z předchozí situace je výjezd z parkovacího místa. Pro lepší vysvětlení slouží následující ilustrace:

Obrázek 4 - Výjezd z parkovacího místa

Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z pojišťovny

Opět se jedná o klasickou situaci, kdy je oběť povinna dát přednost v jízdě vozidlu pachatele. Pachatel si i v tomto případě vytipuje oběť, která právě vyjíždí z parkoviště. Naznačí tedy, že si oběť může pohodlně vyjet ze svého místa. Pachatelé často využívají pokyn ruky, protože na parkovištích zvláště u supermarketů bývají instalovány kamery. Pokud by tedy pachatel zvolil k pokynu například světelnou - 55 -

houkačku, tak by hrozilo, že se podaří zaznamenat jeho chování na kameru. V takovém případě by mu hrozilo prozrazení. V případě provedení gesta rukou se může i vůči záznamu kamery bránit, že opravdu odháněl mouchu, nebo něco podobného. V takovém případě je na orgánech činných v trestním řízení aby mu dokázaly, že to není pravda, což je takřka nemožné. Stejně jako v předcházejícím případě nic netušící oběť využije „udělení přednosti v jízdě“ a rozjede se. Bezprostředně poté se rozjede i pachatel a dojde ke srážce obou vozidel. Pachatel se bude opět bránit verzí o odhánění hmyzu, nebo podobně a bude se dožadovat uhrazením škody pojišťovnou viníka (obětí). 5.3.

Fingovaná nehoda na křižovatce

V následujícím případě pachatelé využívají opět Silničního zákona. Podvodník si vytipuje méně využívanou křižovatku, která je opatřena dopravní značkou STOP. Obrázek 5 - Fingovaná nehoda na křižovatce

Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z pojišťovny

- 56 -

Jak vyplývá ze vzorové situace, tak si pachatel vytipuje křižovatku, zastaví poblíž a čeká. Až na křižovatku dorazí vhodná oběť a zastaví na stopce, tak se pachatel připraví. V momentě, kdy se vozidlo oběti znovu uvede do pohybu, tak se pachatel rozjede a narazí svým vozidlem do vozidla oběti. Pachatel se v tomto případě bude snažit odvolávat na to, že oběť nezastavila na značce „Stůj, dej přednost v jízdě“ a že mu tedy nedala přednost, přestože jel po hlavní komunikaci. Znovu nejspíše dojde k pojistnému plnění pojišťovnou oběti. Pokud by se oběť chtěla bránit, tak prakticky nemá možnost jak dokázat, že se situace stala jinak. 5.4.

Fingovaná nehoda na parkovišti

Pro spáchání tohoto pojistného podvodu je již potřeba komplice. Tento způsob je ze všech předcházejících nejnáročnější na provedení a načasování. Pro přehlednost je zpracován následující obrázek:

Obrázek 6 - Fingovaná nehoda na parkovišti

Zdroj: Vlastní zpracování na základě podkladů z pojišťovny V tomto případě je potřeba sehnat si komplice, to znamená, že tento způsob využívají hlavně organizované skupiny. Pachatel jedoucí v prvním vozidle, které jede poblíž parkovacích míst, vytipuje oběť. Poté opět gestem, nebo jiným posunkem pokyne oběti, aby si zaparkovala (dává jí přednost). V momentě, kdy se oběť rozjede jí - 57 -

pachatel v prvním vozidle „zatarasí“ cestu a znemožní jí tak pokračovat v parkování. V tomto momentě se již rozjíždí komplic, který přijíždí ve druhém vozidle. Pachatel v prvním voze odjíždí a komplic ve druhém vozidle vráží do vozidla oběti. Pro pachatele je v tomto případě nejdůležitější vyhnout se parkovištím, které jsou hlídané kamerovým systémem. Ve druhém vozidle, se kterým pachatelé způsobí takovou fingovanou nehodou, se zpravidla nachází další osoby, které poté hlásí dodatečně zjištěné zranění. Tento způsob páchán pojišťovacího podvodu je nejméně využívaným ze všech předcházejících způsobů. Vyžaduje nejkomplexnější přípravu a načasování a zároveň představuje vyšší míru rizika. Hrozí totiž zvýšené riziko odhalení podvodu tím, že si někdo všimne podezřelého vozidla odjíždějícího z místa nehody. Všechny tyto předcházející situace jsou páchány zpravidla oportunisticky. V případě, že se jedná o organizovanou skupinu pachatelů, tak využívají různé způsoby, jak navýšit pojistné plnění. Například s pachatelem jedou ve vozidle další osoby, které později pojišťovně oběti nahlásí určité zdravotní komplikace a požadují jejich proplacení. Nebo v posledním případě využívání křižovatky má pachatel komplice v podobě tzv. „volavky“. Komplic někde poblíž na komunikaci odkud pachatelé očekávají příjezd potencionální oběti. Při průjezdu „vhodné oběti“ pak komplic dá předem domluvený pokyn pachateli k zahájení akce. Při vytipování obětí je nejdůležitější zvolit vozidlo, kde se nachází pokud možno jen řidič, bez dalších potencionálních svědků. Pokud je totiž ve vozidle pachatele ještě další komplic, který dosvědčí verzi pachatele, tak má řidič (oběť) velmi malou šanci vyvrátit jejich tvrzení. Zvláště pak po ohledání místa nehody policií. Pokud je na místo nehody přivolána policie tak je hned na první pohled vidět „skutečný viník“, po vyslechnutí obou stran, kdy dva pachatelé tvrdí svoji domluvenou verzi a oběť sama tvrdí něco jiného, tak to obvykle nedopadá pro oběť fingované nehody dobře. Jako poslední z nejběžnějších pojistných podvodů využívající fingování nehody za účelem domáhání se pojistného plnění od pojišťovny viníka (oběti) jse m si nechal tzv. „vybržďování“.

- 58 -

5.5.

Vybržďování

Vybržďování patří k nejnebezpečnějším způsobům, jakými se dají páchat pojistné podvody z této skupiny. Mimo obohacení se na úkor pojišťovny viníka (oběti) hrozí i vážnější dopravní nehody. Pokud je „vybrždění“ spácháno dokonce na dálnici, tak může skončit i velmi vážnou nehodou, do které se mohou nechtěně zapojit i další účastníci, a která může skončit i vážnými trvalými následky, nebo dokonce i smrtí zúčastněných osob. Obrázek 7 - Vybrždění

Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z pojišťovny

Situace probíhá následovně. Pachatel si vybere na dálnici oběť (nezřídka to bývají řidiči kamionů a dalších velkých vozidel z důvodu, že mají daleko menší šanci včasně zastavit a vyhnout se tak střetu). Oběť předjede a v momentě, kdy se zařadí zpět do proudu, ve kterém se nachází oběť, tak prudce sešlápne brzdy. Využívá přitom reakční doby řidiče (oběti) a zároveň malé vzdálenosti mezi oběma vozidly. V případě - 59 -

vybržďování často pachatel nejedná s úmyslem spáchat pojistný podvod. Častěji se v tomto případě snaží o tzv. „vyškolení“ řidiče druhého vozidla. Mediálně nejznámějším případem z poslední doby je zřejmě případ tzv. Piráta z D1 Aleše Trpišovského. Trpišovský se měl dopustit tohoto činu loňského prosince, kdy na dálnici D1 ve směru na Brno mezi 15. až 20. kilometrem ohrozil řidiče osobního vozidla Ford Escort. Řidiči Escortu se ještě podařilo nehodě zabránit. Zhruba na 30. kilometru téže dálnice ale Trpišovský provedl vybržďování znovu. Řidič (oběť) v tomto případě takové štěstí neměl a obě vozidla se střetla. Prvotní odhady škody hovořily o škodě ve výši 200 000 Kč na obou vozech. Ta se později vyšplhala až na 430 OOO Kč. To, že se jedná o velmi závažný čin, dokládá i fakt, že mu hrozí trest odnětí svobody na pět až dvanáct let.47 V případě páchání tohoto trestného činu podvodu organizovanou skupinou, tak se pachatelé snaží o vytvoření takové situace, ze které nemá oběť možnost se dostat a vyhnout se tak střetu s jiným vozidlem. Obrázek 8 - Organizované vybržďování

Zdroj: Vlastní zpracování na základě podkladů z pojišťovny 47

Pirát z D1 Trpišovský půjde před soud. ČTK. Česká televize [online]. [cit. 2012-01-14+. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/156826-pirat-z-d1-trpisovsky-pujde-pred-soud/

- 60 -

Jak je vidět z nákresu vzorové situace, v případě páchání podvodu organizovaným gangem, tak se pachatelé snaží o chycení oběti do „neřešitelné situace“. Pachatel v prvním vozidle předjede jako v prvním případě vozidlo vytipované oběti. V ten moment se do vedlejšího jízdního pruhu zařadí i automobil komplice. Ten má za úkol zabránit oběti ve vyhnutí se střetu případným odbočením do volného levého pruhu. Pokud dojde k nehodě, tak vozidlo blokující levý jízdní pruh místo nehody opouští a na místě tak zůstávají vozidla pachatele a oběti. Opět je velmi časté, že ve vozidle pachatele jede více osob, které později nahlásí újmu na zdraví a pracovní neschopnost, aby získali více peněz z pojišťovny škůdce (oběti). V případě dokazování viny se postupuje případ od případu. V moderních vozidlech, která jsou vybavena systémy ABS48, je velmi těžké určit a změřit brzdnou dráhu vozidla. Od roku 2014 budou dokonce všechna vozidla vyrobena po tomto da tu povinně vybavena systémem ESC, který zase detekuje a předchází smykům. Toto nařízení v budoucnu velmi citelně ovlivní vyšetřování a odhalování podobných pojistných podvodů. Pachatelé to samozřejmě vědí a vyberou si tedy vozidlo s ABS, případně i s ESP49 (nebo DSC apod.) a v případě, že dojde na vyšetřování tak je zajištění brzdných drah velice náročné a často i nemožné. Pokud se stane nehoda na frekventovaném místě, tak se případné stopy po brždění velice často rozjezdí jinými vozidly. Také vyšetřování se v takových místech snaží vyřešit co nejrychleji, právě kvůli obnovení plynulosti dopravy. Aby pachatelé ještě více zamotaly hlavy detektivům a znalcům v oboru, tak v posledním momentě, těsně před nárazem často přestanou brzdit. Tím srovnají výšku vozidla do vyrovnané polohy. Znalec tedy v případě šetření nehody zjistí, jak silný byl náraz obou vozidel, co však nezjistí je to, co způsobilo takový náraz. Takový rozdíl ve výšce přední a zadní části vozidla může činit i několik centimetrů, v závislosti na typu vozidla a rozvoru jeho náprav. V případě, že by vozidlo zkoumal znalec v oboru motorových vozidel, tak by mohl poznat, že vozidlo před nárazem brzdilo právě z důvodu přenosu brzdné síly na přední nápravu vozidla pachatele. Spolu s brzdnou silou vozidla oběti (u kterého by

48

Systém ABS – z němčiny Antiblokierensystem. Jedná se o systém zabraňující blokaci kol při brždění. Všechna vozidla vyrobená po roce 2004 jsou v EU vybavovány systémem ABS na základě dobrovolné dohody výrobců aut. 49 Systém ESC – z anglického Electronic stability control. Tento systém má za pomoci několika čidel detekovat, předcházet a minimalizovat riziko smyku. Zjednodušeně řečeno systém sám vyhodnocuje nastalé situace a sám si přibržďuje jednotlivá kola, aby snížil rizika smyku a pomohl tak řidiči.

- 61 -

také samozřejmě došlo k částečnému snížení přední části vozidla) by tedy mohl znalec odhalit, že vozidla se střetla pod úhlem, který odpovídá prudkému brždění vozidla pachatele. Pachatel by tedy musel vysvětlovat, proč před nehodou brzdil. Obrázek 9 - Rozdíl výšek při brždění vozidla

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím carblueprints.info

6. Možná preventivní opatření

Ve výše uvedených případech spočívá podstata pojistného podvodu v tom, že se využije nic netušící oběti a nastrojením nehody se pachatel domáhá pojistného plně ní od pojišťovny viníka. Z tohoto důvodu se možná preventivní opatření týkají hlavně osob řidičů samotných. Nejnovějším a nejdokonalejším řešením je instalace černé skříňky do vozidla. Jedná se tak o obdobu černé skříňky v letadle. Její používání není v současnosti vynucováno žádným zákonem. Je tedy čistě na majiteli vozidla, zda a jaký systém si nechá do automobilu namontovat. V současnosti se jedná hlavně o systémy EDR a CDR.

- 62 -

6.1.

Systém EDR

Systém EDR pochází z anglického Event Data Recorder. Jedná se o malé zařízení, které poskytuje různé informace o vozidle v případě, že dojde k nehodě. Obrázek 10 - Jednotka systému EDR vozidla FORD

Zdroj: Kienzle Automotive

Jednotka EDR 50 se aktivuje mnoha způsoby. Mezi nejčastější patří aktivace prostřednictvím čidla v motoru, které se spustí v momentě, kdy čidlo náhle poskytne odchýlenou informaci. Nebo aktivace při prudkém sešlápnutí brzdového pedálu. Jednotka EDR v tu chvíli začne sbírat informace od ostatních jednotek ve vozidle (ABS, ESP, řídící jednotka motoru a další) a snímá je i několik desítek sekund po nehodě (záleží na konkrétním typu jednotky). Systém tedy vychází z diagnostiky vozidel. Valná většina vozidel, které byly vyrobeny v posledních 15 letech, má tzv. diagnostickou zásuvku. Připojením odpovídajícího diagnostického zařízení lze získat také spoustu užitečných informací o vozidle, avšak ne tak podrobné jako s EDR. Podobně tedy funguje i systém EDR. Po nehodě se na tuto jednotku napojí notebook, nebo PC s potřebným softwarem a z jednotky se stáhnou veškerá data. Vyšetřovatelé by tedy měli k dispozici nesmírně cenné informace o přesné rychlosti vozidla v momentě nárazu, zda měli všechny osoby zapnuté pásy, zda byly funkční všechny airbagy apod.

50

VDO. UDS 2.0: Automatische Aufzeichnung von Unfällen und kritischen Fahrmanöver. Leipzig, 2009.

- 63 -

Existuje i varianta tohoto systému s názvem CDR. CDR vychází z anglického Crash Data Recorder neboli systém nahrávání dat z nehody. Tento systém je méně komplexní a kontroluje daleko méně systémů ve vozidle. To však nesnižuje jeho hodnotu. Tento systém kontroluje hlavně zádržné systémy ve vozidle a bezpečnostní systémy vozu, ať už pasivní (pásy) tak aktivní (airbagy). Problém v hromadnějším využívání tohoto systému je v tom, že není potřebná vůle na straně výrobců automobilů, uvolňovat zjištěné informace z tohoto systému. Jediní výrobci automobilů v současné době, kteří poskytují možnost stáhnout data z jejich jednotek volně, jsou Ford a General Motors. Jelikož není tento systém vůbec vyžadován ze zákona, nic výrobce nenutí jednak EDR do vozidel umísťovat vůbec, tak i poskytovat zjištěné údaje. Jsou zde sice určité nátlaky na výrobce vozidel, aby tyto systémy byly povinné, ale jedná se hlavně o vozidla určená pro americký trh. Myslím si, že tímto systémem by měly být vybaveny všechny moderní vozidla, avšak to zatím nebude možné hlavně z důvodu vysoké ceny tohoto systému. Pokud by totiž měla tato černá skříňka splňovat stejné parametry jako černá skříňka v letadle (tzn. být vysoce nárazuvzdorná, nehořlavá a s dostatečnou kapacitou) tak by se její cena mohla vyšplhat velmi vysoko. Toto by mělo za následek zdražení malých vozů a vozů nižší třídy, což by se samozřejmě nelíbilo výrobcům těchto vozidel. Nicméně výrobci luxusních vozidel (například Mercedes-Benz) tyto systémy již využívají od roku 2006. S tím, jak budou tyto technologie více využívat, tak se bude jejich cena postupně snižovat a tím se systém stane dostupnějším i do vozidel nižších tříd. 6.2.

Systém VEDR

Na trhu jsou i systémy dostupnější pro běžného uživatele. Jedná se o tzv. VEDR systémy (Video Event Data Recorder). Zjednodušeně řečeno se jedná o jednotku, která je vybavena kamerou. Ta se zpravidla umísťuje za vnitřní zpětné zrcátko. Tato kamera se dá nastavit do dvou modů: 

Nepřetržité nahrávání – kamera nahrává po celou dobu, co je systém zapnutý. Záznam se nahrává na paměťovou kartu. V případě, že na kartě již není místo, tak se záznam přemazává.

- 64 -



Spuštěné nahrávání – kamera začne nahrávat v momentě, kdy se sepne spouštěcí mechanismus. Tímto mechanismem může být například prudké sešlápnutí brzd, nebo vyhodnocení situace sensory, kterými je kamera vybavena, nebo prostě zmáčknutím příslušného tlačítka.

Kamera bývá pro tyto účely vybavena nejčastěji 3 senzory. Jsou to senzory, které reagují na prudké zrychlení, zpomalení, nebo na prudký náklon vozidla zleva doprava. Dalším prvkem výbavy bývá GPS čip. Obrázek 11 - Kamera GloCam GC2

Zdroj: Manuál firmy Glonex.net

Využívání těchto kamer v běžném provozu pomůže získat nezpochybnitelné důkazy, které by pomohly v dokazování případného podvodu. Jejich velkou nevýhodou je poměrně vysoká cena. V dnešní době stojí kamera Glocam GC1 5 990 Kč. Vybavenější verze Glocam GC2, která obsahuje navíc kameru snímající vnitřek vozu, stojí 7 176 Kč. Situace je podobná i u jiných výrobců. To není zrovna málo peněz a spoustu lidí to od koupě odradí. Na trhu je samozřejmě k dispozici i spousta levných kamer převážně z Číny. Avšak jejich kvalita je relativní stejně jako kvalita pořízeného záznamu 51. 6.3.

Mobilní aplikace

Existují i aplikace pro tzv. chytré telefony. Například aplikace iCar Black Box pro telefon iPhone, nebo AutoGuard, což je obdoba avšak pro operační systém Android. 51

Často nahrávají pouze 10 snímku za vteřinu, což není považováno za plynulé zobrazení. Jako plynulé zobrazení se bere rychlost alespoň 25 fps. Dalším negativem je i nízké rozlišení záznamu (často 640x480).

- 65 -

Toto řešení se nabízí jako nejschůdnější, neboť spousta řidičů v dnešní době vlastní mobilní telefon s operačním systémem a ucházející kamerou. Tyto systémy splňují veškeré požadavky předchozího kamerového systému, ale za daleko menší cenu. Například aplikace iCar Black Box stojí dnes52 99 centů (zhruba 18 Kč) a aplikace AutoGuard stojí 39,69 53 Kč. Obě tyto aplikace využívají GPS telefonu (pokud je jím telefon vybaven) a uchovávají i záznam o rychlosti vozu. V případě aplikace pro iPhone dokonce i pohybové čidlo. Nutností je pouze sehnat si odpovídající držák do vozidla, který neblokuje kameře telefonu ve výhledu z vozidla. Kvalitní výrobci držáků (např. firma Brodit) nabízí takový držák za cenu kolem 1 200 Kč. Pokud tedy řidič chce investovat své peníze do prevence před pojistnými podvody na svou osobu a vlastní již smartphone, tak je takovéto řešení naprosto ideální a za zlomek ceny oproti speciálním kamerám. Obrázek 12 - iCar Black Box pro iPhone

Zdroj: iTunes

Avšak ani ten nejlepší preventivní systém nedokáže nahradit obezřetnost řidiče vozidla. V případě pojistných podvodů, které jsem uvedl na začátku, které se týkaly přednosti na parkovištích apod. je na místě zvýšená opatrnost a obezřetnost zvláště v případě, kdy se řidič dostane do situace, kdy mu někdo dává přednost, ač nemusí. Pokud se tedy řidiči na takové situaci něco nezdá, tak by na pobídku k přednosti neměl reagovat a dál by se měl řídit předpisy a silničním zákonem.

52,53

Cena platná ke dni 24.1.2012

- 66 -

7. Pojistné podvody bez oběti

Zatím jsem se ve své diplomové práci věnoval pouze podvodům, které se týkaly zneužití jiného účastníka dopravy a nastražením nehody tak, aby byl označen za viníka takové nehody. V této kapitole budou rozebrány pojistné podvody bez účasti oběti. Tedy pojistné podvody, které páchají pachatelé přímo na pojišťovně samotné. Jedná se tedy hlavně o pojistné podvody na vozidlech s uzavřeným havarijním pojištěním. Takovéto pojistné podvody jsou zdaleka nejrozšířenějšími pojistnými podvody. Preventivní opatření těchto podvodů je hlavně na pojišťovacích ústavech a na jejich detektivech. 7.1.

Kriminogenní faktory

Pojmem kriminogenní faktory rozumíme takové údaje, které jsou praxí vysledované a které mohou vést k podezření, že pojištěná osoba má úmysl podvodným jednáním podvést pojišťovnu a vylákat z ní určitou finanční částku. Tyto kriminogenní faktory mají velký význam pro odhalování pojistných podvodů již v zárodku, nebo případně v co nejkratší možné době. Pokud tedy pojistná událost splňuje několik z následujících faktorů, neznamená to automaticky, že se jedná o pojistný podvod. Avšak pro detektivy a likvidátory pojišťovny to znamená zvýšenou pozornost a větší opatrnost při vyšetřování pojistné události.

Faktory osobnosti pachatele: 

Pojištěný neuvádí telefon



Pojištěný uvádí pouze P.O. BOX



Pojištěný často mění adresy svého bydliště



Pojištěný bydlí na své současné adrese méně než půl roku



Pojištěného je těžké zastihnout



Pojištěný je nezaměstnaný - 67 -



Pojištěný je agresivní a neustále naléhá na urychlené vyřešení škodní události



Pojištěný se vyhýbá schůzkám s detektivy pojišťovny, případně s likvidátory škodní události



Pojištěný je zaměstnanec konkurenční pojišťovny



Pojištěnému bylo již v minulosti vozidlo ukradeno



Pojištěnému byl nedávno zabaven řidičský průkaz



Pojistník si nedávno zvýšil/snížil pojistnou částku



Pojištěný se pokouší uplácet kvůli rychlejšímu vyřízení vzniklé situace



Příjem pojištěného hrubě neodpovídá hodnotě pojištěného vozidla

Faktory týkající se vozidla samotného: 

Vozidlo bylo zakoupeno za hotové bez kupní smlouvy



Vozidlo má v servisní knížce uvedeno spoustu řešených závad



Vozidlo parkuje na ulici, přestože má pojistník volnou garáž



Pořizovací cena vozidla byla podezřele nízká/vysoká



VIN kódy na vozidle se neshodují



VIN kód sdělený policii je nesprávný



Vozidlo je starší výroby s extrémně malým/velkým počtem kilometrů



Vozidlo není hodnotné, avšak pojistník uvádí, že bylo vybaveno velmi drahou doplňkovou výbavou



Vozidlo bylo vybaveno příslušenstvím, od kterého schází doklady



Vozidlo bylo před nahlášenou krádeží na prodej



Vozidlo bylo pořízeno nedávno - 68 -



Vozidlo bylo po krádeži navráceno poškozené



Vozidlo bylo nedlouho po nahlášeném odcizení vráceno, avšak je poškozeno a pojištěný hlásí odcizené vybavení



Vozidlo podlehlo požáru

7.2.

Fraud Management systémy

Fraud management systémy jsou takové systémy, které pomáhají odhalovat pojistné podvody a pomáhat pojišťovnám v jejich šetření. Tyto systémy pracují s daty, které poskytnou pojišťovny a shromažďují různé kriminogenní faktory. Fraud management systémy jsou poté dopodrobna dopracovány podle potřeb jednotlivých klientů – pojišťoven, v závislosti na specifických požadavcích. V českém prostředí se začal jako první využívat systém firmy Adastra group. Adastra začala se spoluprací s ČSOB pojišťovnou již před 13 lety. Poté následovala pojišťovna Kooperativa, Allianz, Česká podnikatelská pojišťovna a Česká pojišťovna 54. Adastra Fraud management systém je aplikace, která pracuje s daty v operačním datovém skladu. Na rozdíl od expertních bodových systémů, které využívají bodovací škály zmíněných kriminogenních faktorů, Adastra využívá jak dataminigový přístup tak i bodový systém. Systém tedy hledá určité skryté souvislosti a vztahy mezi jednotlivými daty. Systém tedy využívá předchozích pojistných situací, které využívá k vyhodnocení nových situací a k vyhodnocení míry rizika pojistného podvodu. Obrázek 13 - Schéma systému ADASTRA AFMS

Zdroj: Adastra Czech 54

Adastra Czech [online]. c2009 [ci t. 2012-01-20]. Adastra Fraud Management System (AFMS) . Dostupné z WWW:

- 69 -

7.2.1. Vzorová situace

Jako příklad, jak funguje fraud management systém si uvedeme následující situaci: Pojistník 24 let, muž. Pojištěné vozidlo je pojištěno 3 měsíce, pojistník často mění své bydliště. Při nahlášené pojistné události pojistník uvedl, že ve vozidle byla v době škodní události instalována velice drahá audiovizuální soustava, od které neposkytl pojistník příslušné faktury. Běžný expertní systém pro fraud management pracuje podle následujícího schématu: Obrázek 14 - Postup fraud management systému

Ohodnocení faktorů

Výchozí data

Vyhodnocení rizika

Zdroj: vlastní zpracování

Po vložení všech výchozích dat si systém provede obodování jednotlivých kriminogenních faktorů na základě předchozích zkušeností vyšetřovatelů. Obodování je na škále například od 1 do 5 (1- nejméně kritické, 5- velmi kritické) v závislosti na druhu Fraud Management systému. Po zpracování všech parametrů a souvislostí systém provede vyhodnocení. Toto vyhodnocení rozdělí jednotlivé pojistné události do různých kategorií podle vyhodnocené míry rizika (například bez rizikové, malá míra rizika, střední a vysoká míra). Obrázek 15- Bodové ohodnocení kriminogenních faktorů

1

2

3

• Věk 24 • Krátké pojištění

• Často mění bydliště

• Audio soustava bez faktur

4 • Žádné

Zdroj: vlastní zpracování

- 70 -

5 • Žádné

Graf 2 - Vyhodnocení vzorové situace

Zdroj: vlastní zpracování

Vyhodnocení vybrané vzorové situace tedy jako střední riziko pro pojišťovnu. Taková pojistná událost by již stála za zvýšenou pozornost pojistitele, jelikož obsahuje dostatek kriminogenních faktorů. Likvidátor by tedy tuto situaci měl podstoupit vyšetřovacímu oddělení dané pojišťovny, nebo minimálně konzultovat s vedoucím oddělení. Využití takového expertního systému velmi usnadňuje práci detektivům pojišťoven, jelikož jim umožňuje velice rychle oddělit rizikovější pojistné události od těch s malým, či dokonce žádným rizikem. Umožňuje tedy optimální využití vyšetřovacího týmu pojišťovny. Zároveň plní i preventivní funkci proti oportunitním podvodům, jelikož umožňuje odhalit pojistný podvod ještě dříve, než dojde k vyplacení pojistného plnění. 7.3.

Likvidace pojistné události

Pro zrychlení vyřizování pojistných událostí využívají pojišťovny služeb call-center. Zároveň aby zachovali určitou míru prevence a ochrany vlastních financí tak využívají k likvidaci služeb nezávislých likvidátorů. Pokud tedy dojde k pojistné události, při které vznikne minimální škoda (např. do 5 tisíc Kč) a obě strany (jak oběť, tak i škůdce) se dohodli na viníkovy nehody, tak v takových případech je operátor callcentra některých pojišťoven (např. ČP) oprávněn dokonce pojistnou událost i uzavřít. Pro snížení rizika operátora dopuštění se případného pojistného podvodu je operátor vybaven počítačovým programem, ve kterém jsou přesné instrukce, jak - 71 -

má v dané situaci postupovat. Takový program plní velice důležitou funkci, jednak totiž velmi významně urychluje vyřizování škodní události ke spokojenosti všech zúčastněných stran, zároveň slouží jako preventivní opatření před případnými nechtěnými interními podvody. Výše uvedený postup však není možný ve všech škodných situacích. Je dná se zejména o situace, ve kterých je nutná účast policie. Jedná se zpravidla o tyto situace: 

Účastníci nehody se nedohodli na viníkovi nehody



Škoda podle předběžného odhadu přesáhla zákonných 100 000 Kč



Došlo ke zranění, nebo k usmrcení osoby



Pojišťovna výše uvedený (zrychlený) postup nenabízí

V takových situacích nastupuje na vyšetření nehody likvidátor pojišťovny. Likvidátor je nezávislá osoba, která se stará aby byla pojistná událost vyřešena podle pojistných podmínek a podle podmínek určených zákonem. Likvidátor během vyšetřování shromažďuje veškeré potřebné informace o pojistné události. Zároveň ověřuje, zda jsou informace, které poskytli účastníci nehody úplné a pravdivé. Pokud by likvidátor zjistil, že některé informace chybí, či jsou mylné nebo zavádějící, tak poštou obešle příslušnou osobu se žádostí o poskytnutí odpovídající informace. Poté co získá veškeré potřebné údaje, tak provede výpočet konečného pojistného plnění, které se poté odešle revizorovi ke kontrole. Pokud revizor neshledá žádné chyby, tak potvrdí výši plnění a odešle výslední hlášení klientovi. Obrázek 16 - Schéma likvidace pojistné události

Zdroj: vlastní zpracování - 72 -

Od roku 2009 vstoupila v platnost legislativní změna, která změnila povinnost volat na místo nehody policii. Do roku 2009 byla výše škody, se kterou se vázala povinnost volat příslušníky policie 50 000 Kč. Nová výše škody je stanovena na 100 000 Kč. Tato změna ulehčila policistům práci, jelikož nemusí jezdit k tolika nehodám, jako dříve. Avšak tato změna značně ztížila práci pojišťovnám. Bez přítomnosti policistů na místech dopravních nehod, kteří zajišťovali stopy, nyní připadla tato povinnost na pojišťovny. Pojišťovny však nemají takové možnosti a pravomoci, jaké mají příslušníci policie. Vzniká zde tedy prostor k páchání pojistných podvodů. Příslušníky policie je nutné volat k nehodě v následujících případech: 

Došlo k poškození pozemní komunikace, nebo její části



Škoda podle odhadu přesáhla zákonem stanovených 100 000 Kč



Došlo k usmrcení, nebo ke zranění osob



Pokud účastníci dopravní nehody nemohou zajistit obnovení plynulosti provozu na pozemní komunikaci



Pokud byla způsobena škoda třetí straně (s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič se zúčastnil dopravní nehody)

Největším „trnem v patě“ je pro pojišťovny právě zvýšení škody, při které je nutné volat policii. Přitom původní návrh zákona uvažoval dokonce o částce ještě vyšší. Původní záměr hovořil o částce 250 000 Kč. 55 Pojišťovny se nakonec s poslanci dohodli a provedli snížení na dnešních 100 000 Kč. Hlavním záměrem bylo, aby policie ČR přestala „substituovat“ práci a povinnosti pojišťoven a jejich zaměstnanců a zároveň ušetřit část rozpočtu dopravní policie. Nepřítomností policie u dopravní nehody však znamená rozšíření „živné půdy“ pro páchání pojistných podvodů, například z důvodu, že chybí nezávislý rozhodce (policista), který by rozhodl o viníkovi nehody. Současně s tím se dá říci, že laik velice těžko odhadne způsobenou škodu na vozidlech a přepravovaných věcech. Stejně tak laik velmi těžce odhadne, zda způsobená škoda dále neporoste.

55

AUTOKLUB. Policie jen při škodě nad 250 tisíc Kč. [online]. 7 [cit. 2012-01-21].

- 73 -

7.4.

Odhad škody na vozidlech

Pro představu jsem zpracoval menší dotazníkové šetření ve svém okolí. Respondenti se měli pokusit odhadnout výši škody na vyobrazeném vozidle. Jednalo se o malý průzkum, kterého se zúčastnilo 25 respondentů, převážně mužů, ve věku 21 -55 let. Účastníkům bylo sděleno, že motor vozidla nebyl poškozen. Výsledky, včetně obrázku vozidla si můžete prohlédnout níže. Obrázek 17 - Poškozené vozidlo

Zdroj: Fotografie České pojišťovny Graf 3 - Odhadovaná výše škody

Odhadovaná výše škody 3

1 1

3

0-30 000 Kč 5

30 000 - 60 000 Kč 60 000 - 90 000 Kč 90 000 - 120 000 Kč

12

120 000 - 140 000 Kč 140 000 - 160 000 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

- 74 -

Z celkového počtu respondentů (25) jich takřka polovina (12) tipovala škodu na vozidle mezi 90 – 120 tisíci Kč. Následovala škoda mezi 60 až 90 tisíci Kč, kterou tipovalo celkem pět respondentů. Nakonec škody mezi 30 až 60 tisíci a zároveň i škodu 120 – 140 tisíc korun tipoval stejný počet respondentů (shodně po 3). Avšak skutečnou výši škody odhadl pouze jediný respondent, který tipoval škodu mezi 140 až 160- ti tisíci Kč. Pro úplnost je třeba konstatovat, že tento respondent je vyučený autoklempíř

se

zhruba

20

letou

praxí v oboru

a

v současnosti

pracuje

v autorizovaném servisu, který provádí servis vozů Audi, Škoda a Volkswagen. Skutečná výše škody na vozidle byla podle plnění České pojišťovny 150 000 Kč. Z průzkumu (přestože se jedná o malý vzorek respondentů) tedy jasně vyplývá, že drtivá většina z nich není schopna odhadnout výši způsobené škody na vozidlech. Tato skutečnost samozřejmě rozšiřuje pole pro páchání pojistných podvodů. Jako preventivní opatření bych zde uvedl, že je vždy i při sebemenších pochybnostech lepší, když je na místě nehody přítomen příslušník dopravní policie, jelikož účastník nehody neplatí náklady na výjezd policie. Zároveň pokud by se později ukázalo, že výše škody na vozidle přesáhla zákonných 100 000 Kč, tak pojišťovna může přistoupit na krácení pojistného plnění! 7.5.

Postup při likvidaci pojistné události

Po nahlášení pojistné události pojišťovně na call-centru, se pracovník pojišťovny informuje od pojistníka o základních informacích o nehodě. Poté zpravidla kontaktuje příslušného oddělení, které vyšle nezávislého likvidátora na místo škody. Likvidátor po příjezdu na místo škody začne s vyšetřováním škody. Vyslechne všechny zúčastněné strany a provede dokumentaci místa nehody. Pokud se oba účastníci nehody dohodli na viníkovi nehody, tak likvidátor provede zápis o poškození motorového vozidla (viz Příloha číslo 1, str. 96). V zápisu jsou důležité údaje o pojištěné osobě (poškozený), dále pak další skutečnosti týkající se pojistné události (datum pojistné události apod.). Velmi důležité jsou i údaje o vozidle. Likvidátor provede obhlídku poškozeného vozidla a věnuje pozornost stavu karoserie, jejího vybavení, motoru a převodovky, náprav a v neposlední řadě i řízení a VIN kódu. Poté vyplní část týkající se výbavy vozidla (tato je poté zpětně zkontrolována podle VIN kódu vozidla). V poslední části dokumentu se nachází údaje o poškození samotném. - 75 -

Likvidátor sem uvádí seznam poškozených dílů a zároveň míru jejich poškození. Podle míry poškozený také navrhuje, zda je daný díl na výměnu, či pouze na přelakování. Právě při vyplňování protokolu o poškození vozidla dochází velice často k internímu pojistnému podvodu. Často se totiž stává, že se likvidátor domluví s poškozeným tak, že například uvedou do smlouvy více poškozených dílů, nebo naopak uvede likvidátor do protokolu, že je potřeba vyměnit i ten díl, který by stačilo pouze nalakovat. Poté, co pojišťovna provede výpočet pojistného plnění na základě tohoto protokolu, se likvidátor s poškozeným rozdělí o výši podvodem nabytého pojistného plnění. Z těchto důvodů je likvidátor povinen pořídit fotodokumentaci poškozeného vozidla a co nejlepší dokumentaci poškozených dílů. 7.6.

Možná preventivní opatření

Jak již bylo napsáno v úvodu této kapitoly, tak preventivní opatření leží hlavně na straně pojišťoven. Preventivní opatření pojišťovny přijímají právě z důvodů, aby předcházeli podvodem vylákanému pojistnému plnění. Pro pojistitele je tedy velmi důležité podvody odhalovat již v zárodku a předcházet tak situacím, kdy se již vyplacené peníze vymáhají z usvědčeného podvodníka zpětně, což nebývá snadné. Prevence pojišťoven proti tomuto konání spočívá hlavně v důsledné analýze pojistných událostí, které byly v minulosti označeny jako pojistné podvody. Zároveň je velmi důležité určit si podstatné a shodné kriminogenní indikátory56, které poukazují na možnost pokusu o pojistný podvod. Pouhá shoda těchto faktorů však automaticky neznamená, že se jedná o podvodné jednání. Jelikož je prostředí, ve kterém pojišťovny operují značně turbulentní, tak je velice důležité tyto faktory neustále monitorovat a případně průběžně aktualizovat tak, aby co nejvíce odpovídali současné situaci na pojistném trhu. Stejně jako pojistné podvody je možné preventivní opatření rozdělit na interní a externí. Prevence interních pojistných podvodů, tj. podvodů, kdy je pachatelem zaměstnanec pojišťovny, který má za komplice osobu pojistníka či pojistitele , vidím 56

viz strany 69-71 této diplomové práce

- 76 -

v implementování sofistikovaných IT systémů a ve využívání určitých směrnic. Takové systémy, které poskytuje například již zmíněná firma Adastra nabízí možnosti přizpůsobení systému přesně na míru požadavkům klienta. Systém tedy přesně vymezí postup, který pracovník starající se o likvidaci pojistné události musí dodržovat a zároveň umožňuje přesně nalézt a identifikovat případné chyby pracovníka. Pokud by se tedy pracovník přesto rozhodl spáchat podvod, tak by díky systému byl jednoznačně identifikován. Dalším krokem v prevenci podvodů je určitě transparentnost a jednoznačnost práce jednotlivých pracovníků, kteří se zabývají likvidacemi pojistných událostí. Mělo by být vytvořena určitá směrnice, ze které by bylo zcela zřejmé, kdo odpovídá za co, a zároveň by měla být zachována co největší průhlednost pracovních kroků. Toto by zcela nepochybně předcházelo podvodům ze strany zaměstnanců pojišťoven, jelikož by se podvodník nemohl skrývat mezi svými kolegy. Zároveň pokud by došlo k odhalení podvodu, tak by měl být viník odpovídající sankcí, aby působil jako tzv. exemplární příklad, který by v budoucnu odradil další případné následovníky. Prevence externích pojistných podvodů, tj. podvodů, kdy je pachatelem pojistník, nebo pojištěný, který nemá vazby se zaměstnancemi pojišťovny by měla spočívat v zamezení pojištění rizikových klientů a v kvalitní práci vyšetřovatelů a likvidátorů pojistných událostí. V případě zamezení přístupu rizikových klientů by se měl pojistitel zaměřit na bonitu jednotlivých klientů. Pokud by klient byl velmi rizikový tak je samozřejmě nejlepší takovou osobu vůbec nepojistit, případně určitým způsobem upravit pojistné podmínky tak, aby měla pojišťovna co největší možnost předcházení případného pokusu o podvod ze strany klienta (např. zvýšení ceny pojistného, zvýšení spoluúčasti klienta apod.). V dnešní době však pojišťovny mezi sebou svádějí boje o klienty, takže často dobrou pověst klienta opomíjejí. Stačí, když klient vyplní formulář na internetu, kde se nacházejí základní údaje o pojištěném vozidle a pojistníkovi a do druhého dne je osoba pojištěna. Tímto se pojišťovna ve své podstatě nemůže o klientovi dozvědět nic o jeho minulosti. Jedinou informaci kterou získá je tak bezškodní průběh za předchozí pojištění, pokud již klient byl v minulosti někde pojištěn a nezpůsobil pojistnou událost. Další velmi důležitou kapitolou je kvalitní práce likvidátorů a detektivů. Pravidelně školení likvidátoři jsou základem v boji proti pojistným podvodům. Kromě proškolení by měli disponovat i určitými vrozenými dispozicemi (bystrost, všímavost apod.), které by jim pomohly odhadovat - 77 -

možné podvodné jednání osob. Opět by měla existovat určitá směrnice, která by definovala pravomoci a povinnosti likvidátorů a detektivů, aby mohla být podezřelá pojistná událost vyšetřena co nejdříve. Ze zákona musí být pojistná událost vyřízena do 3 měsíců od vzniku. Důležitým bodem je i spolupráce mezi jednotlivými pojišťovnami. I když jsou pojišťovny v neustálém boji o klienty, tak se vzhledem ke specifickým parametrům pojistného trhu rozhodli spolupracovat. Spolupráce přinesla vznik různých organizací, v rámci České republiky je to například Česká kancelář pojistitelů a Česká asociace pojišťoven, přičemž prvně jmenovaná byla zřízena ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a stará se o správu tzv. Garančního Fondu. Tato spolupráce pojišťoven byla velmi důležitá například při schvalování změny zákona v roce 2008, kdy poslanci jednali o novelizaci zákona o silničním provozu57. Jedním z upravovaných paragrafů byl § 47 (Dopravní nehoda), ve kterém byla navrhováno zvýšení limitu škody pro příjezd policie na 250 000 Kč. Nebýt spolupráce pojišťoven, které si jednotně prosadili zvýšení na současných 100 000 Kč, tak by návrh nejspíše prošel. Škoda 250 000 Kč už by byla velice těžko odhadnutelná nejen pro laickou veřejnost a případní podvodníci by se tak mohli pokoušet o podvody s vyšším plněním a v menší míře než doposud (což by pro ně znamenalo menší riziko odhalení). Rozšíření možností spolupráce mezi jednotlivými pojišťovnami přinesl i zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, který přinesl možnost výměny osobních údajů o klientech mezi pojišťovnami. Na základě tohoto zákona je nyní možné vytvořit obdobu Centrálního registru dlužníků (například Centrální registr pojistníků). Pojišťovny pracují na vytvoření systému výměny těchto informací, aby se mohli navzájem informovat například v situacích, kdy se klient domáhá pojistného plnění jedné pojistné události u více pojišťoven. Tento systém by se velmi dobře dal implementovat již při uzavírání pojistných smluv s klienty. Například při uzavírání smlouvy online by údaje zadané klientem systém okamžitě analyzoval a vyhodnotil bonitu takového klienta, ještě před uzavřením smlouvy. Pokud by systém vyhodnotil klienta jako rizikového, tak by nedošlo k zaslání pojistné smlouvy následující den, ale klient by byl například informován, proč nemůže být pojištěn a pokud by dále trval na 57

Česká republika. Zákon o silničním provozu. In: Sbírka zákonů. 2000, č. 361.

- 78 -

pojištění, tak byl by odkázán na pracovníky call-centra, případně na osobní návštěvu pojišťovny, kde by byly dohodnuty upřesňující podmínky, za jakých by byla pojišťovna ochotna klienta pojistit.

Obrázek 18- Schéma návrhu práce centrálního registru

Zdroj: vlastní zpracování

Jako významný pomocník v boji s pojistnými podvody s automobily se jeví i program Virtual Crash. Virtual Crash začala jako první využívat v České republice Česká pojišťovna v roce 2009. Tento program umožňuje vyšetřovatelům provádět analýzu pojistné události formou rekonstrukce. Uživatel vloží do programu veškeré známé údaje o nehodě a program provede rozebrání vstupních dat a na jejich základě se pokusí o co nejvěrnější rekonstrukci dané situace. Tímto umožňuje nahlédnout detektivům a znalcům v oboru na nejpravděpodobnější průběh vyhodnocované situace. Tento systém má však také určité nevýhody. Jednak je zde velmi důležité obstarání co nejpřesnějších dat o průběhu nehody, protože jinak není možné provést co nejvěrnější průběh nehody. Jak jsem již psal ve své práci, tak v dnešní době není zrovna snadné tyto data zajistit z důvodu dokonalejších bezpečnostních systémů v automobilech. Další nevýhoda souvisí s nutností pečlivě proškolit budoucí operátory programu, což trvá tři roky a zároveň je Virtual Crash i poměrně drahý58. To, že se ovšem investice do něj vyplatí, potvrdil Pavel Fišer, ředitel odboru likvidací 58

V době psaní práce se cena pohybovala kolem 500 000 Kč za licenci pro komerční využití programu. Vydavatel softwaru umožňuje i jednorázové vypracování pr ojektu s cenou 40 €. Výhodou tohoto způsobu je, že již není potřeba provádět dlouhé a nákladné školení vlastních pracovníků.

- 79 -

škod motorových vozidel České pojišťovny. Během prvních čtyř měsíců, co pojišťovna program začala využívat, tak z 33 prověřených událostí jich celkem 9 skončilo jako pojistné podvody a 7 z nich bylo vyhodnocených jako technicky nepřijatelných. 59 Jako další bod velmi důležitý v preventivním boji před pojistnými podvody je i mezinárodní spolupráce pojišťoven. Pachatelé pojistných podvodů jsou často organizované skupiny, které působí na území celé Evropy. Jedině nadnárodní spolupráce pojišťoven může včasně odhalovat možné podvody dříve, než dojde k pojistnému plnění. Pro Českou republiku připadají v úvahu 2 mezinárodní organizace, a to:



IAIFA (International Association of Insurance Fraud Agencies) se sídlem v Kansas City ve státě Missouri. Počátek této organizace se datuje již od roku 1985. Jejím cílem je provádět trénink a vzdělávání v oblasti pojistných podvodů a provádět koordinaci postupů v boji proti pojistným podvodům.60 IAIFA je jednou z největších nadnárodních organizací, které zaštitují jak pojišťovny, tak i spolupráci mezi pojišťovnami a státním aparátem.



CEA (Comité Européen des Assurances) se sídlem v Bruselu, Belgii. V současnosti má CEA celkem 34 členů, kteří představují přes 95% celkového pojistného trhu v Evropě.61 Jejími hlavními cíli jsou zvýšení zájmu o problémy spojenými s pojištěním, zvýšit obezřetnost subjektů na pojistném trhu v Evropě vůči různým druhům pojistných podvodů a zároveň co nejlépe reprezentovat zastoupené pojistné subjekty.

59

ŽÁKOVÁ, Marie. Poradí si systém Virtual Crash s pojistnými podvody?. FINANCE.CZ. Finance.cz [online]. [cit. 2012-02-02]. 60 IAIFA : Main Goals [online]. [cit. 2012-01-14]. 61 CEA : CEA Statistics N°42: European Insurance in Figures *online+. *cit. 2012 -01-02].

- 80 -

8. Statistika a vývojové trendy v oblasti pojistných podvodů

Statistika

zjištěných

pojistných

podvodů bude provedena dle nejnovějších

dostupných informací Ministerstva spravedlnosti. Pojišťovny totiž o pojistném podvodu uvažují o pojistném podvodu u všech případů, ve kterých provedly krácení, či dokonce upuštění od pojistného plnění na základě nějakého nekalého jednání ze strany klienta. Naopak statistiky MSp vedou pouze ty události, ve kterých skutečně došlo k odsouzení za takovýto trestní čin. Trestný čin pojistného podvodu spadá mezi Hospodářskou trestnou činnost. Za loňský rok připadlo z celkového počtu zjištěných hospodářských trestných činů (26 311) 1,3% na tento trestný čin 62. Graf 4 - Podíl pojistných podvodů na celkové hospodářské kriminalitě

1%

99%

Celková hospodářská kriminalita Pojistné podvody

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Policie ČR

Avšak pokud se na tuto problematiku podíváme z hlediska finančních škod, které pachatelé způsobili, tak se situace obrací. Pojistné podvody ze všech druhů trestných činů hospodářských zaujímají šesté místo z celkových 62. Za loňský rok policisté odhalili pojistné podvody za celkem 170 817 000 Kč. 63 Tento stav jen dokumentuje

62 63

Policie České republiky : Statistické přehledy kriminality [online]. [cit. 2012-01-25]. Statistiky. tamtéž

- 81 -

závažnost tohoto trestného činu. Bohužel v obrovském nepoměru k této sumě je množství zajištěných peněz, kde se částka pohybovala kolem 203 000 Kč. Toto dokumentuje ztížené vymáhání neprávem nabytých peněz zpět. Jak již bylo uvedeno tak se pojistné podvody řadí mezi tzv. hospodářskou kriminalitu (TSK 880)64, společně s nekalou soutěží, poškozování spotřebitele, pašování a krácení cla a dalšími. Celkový počet pojistných podvodů ve srovnání s předcházejícím rokem klesl (celkem 354). Je to možná způsobeno i nastalou situací, kdy pojišťovny orgánům činným v trestním řízení předávají daleko složitější případy, jelikož ze svého postavení nemohou prověřit svá podezření dostatečně. Avšak přesto, že je prokázaných pojistných podvodů relativně málo, pachatelé těchto trestních činů způsobily škody za zhruba 102 858 000 Kč65. Pokud to tedy přepočteme na počet usvědčených pojistných podvodů tak zjistíme, že v průměru vychází na jeden pojistný podvod škoda kolem 290 559 Kč. Při srovnání s úvěrovými podvody vycházejí podvody pojistné jako daleko hůře objasnitelné. Je to způsobeno také tím, že pojistný trh nabízí na rozdíl od úvěrového trhu daleko širší paletu produktů. Zároveň je dokazování pojistných podvodů daleko náročnější. Graf 5 - Vývoj pojistných podvodů v České republice v letech 2005 až 2010

589 600

580

502 500

468 429 354

400

Pojistný podvod 209 300 200 100 0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů Ministerstva vnitra

64

TSK - takticko-statistická klasifikace Evidenčně statistického systému kriminality PČR. Tento systém obsahuje údaje o všech skutcích a pachatelích, které vyšetřovali policejní orgány. 65 MINISTERSTVO VNITRA. Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2010 . Praha, 2011.

- 82 -

Z grafu vyplývá klesající tendence páchání tohoto trestného činu. Nicméně, jak bude patrné z následujícího grafického zpracování tak způsobená škoda se stále drží v rozmezí 80 až 140 milionů korun. Pojistné podvody, patřili v loňském roce mezi nejčastější trestné činy spáchané příslušníky policie. Bylo to způsobeno právě odhalením organizované skupiny pachatelů, která od různých pojišťoven podvodem vyinkasovala na pojistném plnění částku přesahující 38 milionů korun. Tehdy gang zinscenoval přes 120 dopravních nehod, do kterých bylo zapojeno přes 300 lidí, včetně šestnácti policistů. Graf 6 - Vývoj způsobené škody pojistnými podvody v České republice v letech 2005 až 2010

140 000 000

120 000 000 100 000 000

Způsobená škoda

80 000 000 60 000 000

40 000 000 20 000 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů Ministerstva vnitra

Z výše zpracovaného grafu vyplývá, že ačkoliv objasněné pojistné podvody klesají, tak například v roce 2010, přestože bylo spácháno 354 trestných činů pojistného podvodu, tak výsledná škoda v tomto roce lehce přesáhla 100 milionů korun. Dá se tedy zároveň usuzovat, že vliv hospodářské situace státu má velký vliv na stav pojistných podvodů. Výsledná způsobená škoda v roce 2010 se dá připsat i ekonomické krizi. Osoby se v období krize snaží získat peníze a pojistný podvod stále patří mezi celkem tolerované zločiny ve společnosti. Toto by mohlo poukazovat na fakt, že se pojistným podvodům ve větší míře věnují právě organizované gangy, které používají daleko sofistikovanější metody páchání těchto činů. Zároveň také většinou požadují větší pojistné plnění od pojistitele.

- 83 -

Graf 7 - Počty odhalených pojistných podvodů v roce 2011

500

445

400 300 200 100

Počty odhalených pojistných podvodů

139

81

77

33

22

24

44

25

0

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Policie ČR

Pokud se na páchání trestného činu pojistného podvodu podíváme z hlediska rozdělení podle krajských zastupitelství, tak z celkového počtu 445 trestných činů, které orgány činné v trestním řízení vyšetřovali v roce 2011, připadá takřka třetina (139) na oblast hlavního města Prahy. Prahu následuje s odstupem oblast Středních Čech (81 pojistných podvodů) a na třetím místě se umístily Severní Čechy s celkovými 77 odhalenými podvody. Nejméně pojistných podvodů řešili kriminalisté v Jižních Čechách (22). Obrázek 19 - Pojistné podvody na mapě krajských zastupitelstev ČR

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Policie ČR - 84 -

Graf 8 – Objasněnost pojistných podvodů podle Policie ČR

65% Objasněno

18%

Dodatečně objasněno Neobjasněno 17%

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Policie ČR

Z pohledu objasněnosti tohoto druhu hospodářské kriminality můžeme na základě statistik konstatovat, že objasněnost se pohybuje vysoko (okolo 82%). Ze všech pojistných podvodů, které byly loni spáchány na území ČR a které byly řešeny orgány činnými v trestním řízení, jich bylo plných 226 vyřešeno během vyšetřování a dodatečně kriminalisté vyřešili ještě dalších 58 případů. Průměrná objasnitelnost případů v hospodářské kriminalitě byla přitom dle statistik Policie ČR kolem 46% 66. Pojistné podvody se tedy v objasnitelnosti řadí na pomyslnou špici. Graf 9 - Procentuální zastoupení mužů a žen mezi pachateli

78%

Muži Ženy

22%

Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických dat Policie ČR 66

Policie České republiky : Statistické přehledy kriminality [online]. [cit. 2012-01-25]. Statistiky.

- 85 -

Tento graf ukazuje jasnou dominanci mužů mezi pachateli pojistných podvodů, která se ostatně dala předpokládat. Loňský rok bylo podle statistik policie stíháno za tento trestný čin celkem 362 osob. Z tohoto počtu bylo pouze 80 žen, zbytek (262) tvořili muži. Zajímavý je pohled na procentuální zastoupení recidivistů. Graf 10 - Podíl recidivistů mezi stíhanými v roce 2011

84%

Celkem stíhaných osob Recidivisté 16%

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických podkladů Policie ČR

Novela trestního zákona nám přinesla, jak již bylo zmíněno, nový paragraf 209 Pojistný podvod. V tomto paragrafu je nově zakotvena možnost zvýšit trest pachatelům, kteří již byli v minulosti stíháni pro tento trestní delikt. Statistiky policie nám ukazují, že hned první rok platnosti tohoto nového trestního zákona bylo za recidivu stíháno 16% ze všech pachatelů pojistných podvodů. Celkem se jednalo o 71 osob. Lze tedy předpokládat, že v budoucnosti toto číslo poroste, protože ze statistik vyplývá, že takřka každý šestý pojistný podvod je páchán osobou, která za něj již byla v minulosti stíhána. Podle statistické Ročenky kriminality, kterou vydává i Ministerstvo spravedlnosti ČR bylo v roce 2010 odsouzeno za tento trestný čin 27 osob67 .

67

Statistická ročenka kriminality: ROK 2010 [online]. 2011. vyd. Ministerstvo spravedlnosti ČR*cit. 2012-0218].

- 86 -

Závěr Historie pojistných podvodů sahá až do počátků vzniku pojištění. První podvody se datují již do doby antického Řecka, kdy se podvodníci snažili vyloudit od pojistitelů plnění za lodě, které předtím úmyslně potopili. Pojistné podvody se poté postupně šířily a zdokonalovaly stejně, jako rostl pojistný trh. Vyšetřovatelé byli stále chytřejší a měli stále dokonalejší metody, jak pojistné podvody odhalovat. Avšak pachatelé byli vždy krok před nimi, díky své vychytralosti a vymýšlejí stále nové a nové způsoby, jak si přijít lehce k penězům. Pro většinu z pachatelů se stal doslova „zlatým dolem“ právě vynález automobilu. Díky stále větší dostupnosti tohoto dopravního prostředku, se z něj postupně stal terč pojistných podvodů číslo jedna. Automobil se na rozdíl od budov dá odvést a „nastražit“ na množství míst, kde si podvodník může v klidu připravit fingovanou nehodu. U fingovaných nehod se také daleko hůře prokazuje podvodný úmysl. Pachatelé mohou automobil zakoupit v Česku na leasing na tzv. bílého koně, který za směšnou částku automobil napíše na své jméno. Automobil pak podvodníci nahlásí tuzemské pojišťovně jako ukradený. Takové auto je přitom dávno odvezeno za hranice, kde je často rozebráno na díly, případně znovu prodáno s pozměněnými údaji. Nemyslím si, že se v nejbližší době, ani v budoucnu, podaří pojistné podvody zcela vymýtit. Pojistné podvody se páchají takřka pořád ve stejné míře, s nárůstem v dobách ekonomických krizí, které lze v nejbližších letech opět očekávat. Vidím také celkově malou snahu pojišťoven odhalovat pojistné podvody, jelikož tyto podvody pro ně tvoří zanedbatelnou částku. Za rok 2011 dosáhlo předepsané pojistné částku 150 miliard korun. V tomto objemu je odhadovaný počet pojistných podvodů kolem 170 milionů korun vskutku zanedbatelná částka. Avšak je potřeba si uvědomit, že tato částka odpovídá pouze celkovému počtu pojistných podvodů, které byly odhaleny. Dle odhadů pojišťoven je podíl odhalených pojistných podvodů zhruba 10%. Pojišťovny raději bojují o klienty s tím rizikem, že se může jednat o podvodníka, než aby investovaly nemalé prostředky do preventivních opatření. Jako velmi dobrý krok správným směrem hodnotím novelu zákona o pojišťovnictví, který umožnil pojišťovnám výměnu informací o klientech. Ačkoliv pojišťovny mezi sebou nadále - 87 -

svádějí konkurenční boj, tak z hlediska preventivního opatření se jedná o velmi důležitou změnu v zákonu, která je určitě k lepšímu. Vzhledem k nízkému počtu osob, které jsou za pojistné podvody skutečně odsouzené, je zřejmé, že soudy, potažmo stát, tlačí pojišťovny k tomu, aby se s podvodníky vypořádali samy. Pojišťovny, pokud se tedy rozhodnou s pojistnými podvody, měly spoléhat hlavně samy na sebe a na preventivní opatření. Velký problém pojistných podvodů vidím v tom, že je nakonec zaplatíme my všichni, kteří máme uzavřené jakékoliv pojištění. Pojišťovny si totiž vzniklou ztrátu vynahradí tím, že provedou plošné zdražení pojištění. Pojišťovny by tedy měly zavést podobné podmínky, jaké mají v případě „notorických bouračů“ tj. u osob, které často způsobují dopravní nehody. Těmto osobám se může povinné ručení prodražit klidně až o stovky procent. Obdobné řešení by u pachatelů pojistných podvodů mohlo působit velmi preventivně zvláště u pachatelů oportunistických pojistných podvodů. Pojišťovny by tedy měly více medializovat případy, ve kterých byl pachatel dopaden a byl tvrdě potrestán. Takovéto případy by mohly v budoucnu odradit další potencionální pachatele. Zároveň by některé pojišťovny měly změnit přístup ke klientům. Klienti pojišťoven mají často pocit, že platí „za nic“ a tudíž když dojde k pojistné události, tak proč by si nemohli přilepšit nahlášením vyšší škody? Současně pokud je poškozený klient férový, tak se kolikrát stane, že pojišťovna se snaží vyhnout z povinnosti provést pojistné plnění a hledá všechny možné způsoby, jak snížit plnění nebo se úplně vyhnout placení. Takový způsob řešení pojistné události rozhodně není dobrý a takový klient pravděpodobně rozšíří řady lidí, kteří se v budoucnu možná pokusí nějaký pojistný podvod spáchat (ať už nadhodnocením škody, či jinak). Nápravu vidím hlavně ve snaze o proklientský přístup, tzn. dobrým klientům vycházet vstříc a řešit pojistné události rychle a ke spokojenosti všech dotčených stran a podvodníky naopak tvrdě penalizovat.

- 88 -

Použitá literatura Odborná literatura: 

BALOUN, Vladimír. Finanční kriminalita v České republice: dílčí studie úkolu "Výzkum ekonomické kriminality". Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004, 151 s. Studie (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN 80-733-8029-3.



CLARK, Geoffrey, et al. The Appeal of Insurance. Toronto : University of Toronto Press Inc., 2010. 256 s.



ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Výroční zpráva ČAP 2010. [Praha] : Entre, 2011. 86 s.



DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-808-6929-514.



JOHNS, C. Babylonian and Assyrian laws, contracts, and letters [online]. Union, N.J.: Lawbook Exchange, 1999, 424 s.



KARFÍKOVÁ, Marie. Právní úprava státního dozoru v pojišťovnictví. Mezinárodní a srovnávací právní revue [online]. 2005, 14 s.



MINISTERSTVO VNITRA. Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2010 . Praha, 2011.



TRENERRY, Charles Farley. The Origin and Early History of Insurance Including The Contract of Bottomry. 2nd ed. Clark (New Jersey) : The lawbook exchange, Ltd., 2009. 346 s.



NOVOTNÝ, O., VOKOUN, R., ŠÁMAL, P., a kol. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 6. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 600 s.



ŠÁMAL, Pavel, et al. Trestní zákoník II. § 140-421 : komentář. Praha : C.H.Beck, 2010. 3286 s.



WILLIAMS, Eric Eustace. Capitalism and Slavery. [s.l.] : UNC Press Books, 1994. 285 s. ISBN 978-0-8078-4488-5.

- 89 -

Odborné články: 

ARAB, Sameh M. Arab world books [online]. 2011. MEDICINE IN ANCIENT EGYPT.



DOLEJŠ, Radan. Řidiči pákou na pojišťovny. Ekonom [online]. 2010.

Internetové zdroje: 

Adastra Czech [online]. c2009 [cit. 2012-01-20]. Adastra Fraud Management System (AFMS). Dostupné z WWW: .



AUTOKLUB. Policie jen při škodě nad 250 tisíc Kč. Autoklub.cz [online]. 7 [cit. 2012-01-21]. Dostupné z: http://www.autoklub.cz/acr/informacezakony/zakony/2008/informace_pro_ motoristy/pdf/0304/policie_jen_u_pokud_nad_250tis.pdf



CEA : CEA Statistics N°42: European Insurance in Figures [online]. [cit. 201201-02]. Dostupné z WWW: .



Historie a vývoj ČP. Česká pojišťovna [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/historie-a-vyvoj-cp



IAIFA : Main Goals. IAIFA [online]. [cit. 2012-01-14]. Dostupné z WWW: http://www.iaifa.org/doc/pressrelease%202010%20Annual%20Conference %20Dates%20and%20Site.pdf



Právní předpisy. Česká národní banka [online]. [cit. 2011-12-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/pojistovny_ zajistovny_ poj_zprostredkovatele/pravni_predpisy.html

- 90 -



Lloyd´s Acts [online]. London : The Corporation of Lloyd´s, 1871 [cit. 2011-1210]. Dostupné z WWW: .



Nejdražší nehoda v historii: osm Ferrari na odpis. Autorevue.cz [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.autorevue.cz/nejdrazsi-nehoda-vhistorii-osm-ferrari-na-odpis



Policie České republiky : Statistické přehledy kriminality [online]. [cit. 2012-0125]. Statistiky. Dostupné z WWW: < http://www.policie.cz/clanek/statistickeprehledy-kriminality-491605.aspx >.



Poradí si systém Virtual Crash s pojistnými podvody?. Finance.cz [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/218809poradi-si-system-virtual-crash-s-pojistnymi-podvody-/



Rizika nepojištěných vozidel. ČKP. Bezpojisteni.cz [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://sa-apl2.ckp.cz/otazky-a-odpovedi



Smlouva o založení evropského společenství. Euroskop.cz [online]. Dostupné z WWW: .



Statistická ročenka kriminality: ROK 2010 [online]. 2011. vyd. Ministerstvo spravedlnosti ČR[cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://cslav.justice.cz/InfoData/statistickerocenky.html;jsessionid=ff4788e6fec0a0ae8472dc164a49



Účet za obří nehodu na D1: Škoda je 28 milionů korun. Denik.cz [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/obri_nehoda_skoda20080421.html



VIG RE zajišťovna, a.s. první zajišťovnou licencovanou v ČR. Opojisteni.cz [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvojtrhu/vig-re-zajistovna/

- 91 -

Vysokoškolské práce: 

HÁJKOVÁ, Kateřina. Modelování úmrtnosti v závislosti na rizikových faktorech [online]. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2009. 68 s. Diplomová práce. Univerzita Pardubice. Dostupné z WWW: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/34084/1/HajkovaK_Modelovani%20 umrtnosti_VP_2009.pdf

Zákony a legislativní normy: 

Zákon č. 277/2009 Sb. - zákon o pojišťovnictví



Zákon č. 377/2005 Sb. - o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických

peněz, pojišťovnami a

obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech) 

Zákon č. 37/2004 Sb. - o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů



Zákon č. 38/2004 - o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona



Zákon č. 168/1999 Sb. - o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)

Použité modely vozidel: 

BMW 3er (e46) ´99. Dostupné z: http://carblueprints.info/eng/prints/bmw/bmw-3-sedan-e46



Land Rover Freelander ´05. Dostupné z: http://carblueprints.info/eng/prints/land_rover/land-rover-freelander-5door-2005



Mercedes-Benz CL600 (W216) ´06. Dostupné z: http://carblueprints.info/eng/prints/mercedes-benz/mercedes-benz-cl6002006-2 - 92 -

Rejstřík obrázků Obrázek 1 – Legislativní proces v ČR.......................................................................................................... 13 Obrázek 2 - Chování klienta ............................................................................................................................. 45 Obrázek 3 - Výjezd z podélného parkování ............................................................................................ 54 Obrázek 4 - Výjezd z parkovacího místa .................................................................................................. 55 Obrázek 5 - Fingovaná nehoda na křižovatce ....................................................................................... 56 Obrázek 6 - Fingovaná nehoda na parkovišti ........................................................................................ 57 Obrázek 7 - Vybrždění ......................................................................................................................................... 59 Obrázek 8 - Organizované vybržďování................................................................................................... 60 Obrázek 9 - Rozdíl výšek při brždění vozidla........................................................................................ 62 Obrázek 10 - Jednotka systému EDR vozidla FORD .......................................................................... 63 Obrázek 11 - Kamera GloCam GC2............................................................................................................... 65 Obrázek 12 - iCar Black Box pro iPhone................................................................................................... 66 Obrázek 13 - Schéma systému ADASTRA AFMS.................................................................................. 69 Obrázek 14 - Postup fraud management systému ............................................................................. 70 Obrázek 15- Bodové ohodnocení kriminogenních faktorů .......................................................... 70 Obrázek 16 - Schéma likvidace pojistné události ............................................................................... 72 Obrázek 17 - Poškozené vozidlo.................................................................................................................... 74 Obrázek 18- Schéma návrhu práce centrálního registru ............................................................... 79 Obrázek 19 - Pojistné podvody na mapě krajských zastupitelstev ČR .................................. 84

Rejstřík grafů Graf 1 - Vývoj kriminality v ČR ....................................................................................................................... 43 Graf 2 - Vývoj pojistných podvodů v České republice v letech 2005 až 2010 ................... 82 Graf 3 - Vývoj způsobené škody pojistnými podvody v ČR v letech 2005 až 2010........ 83 Graf 4 - Vyhodnocení vzorové situace ....................................................................................................... 71 Graf 5 - Odhadovaná výše škody ................................................................................................................... 74 Graf 6 - Podíl pojistných podvodů na celkové hospodářské kriminalitě .............................. 81 Graf 7 - Počty odhalených pojistných podvodů.................................................................................... 84 Graf 8 – Objasněnost pojistných podvodů podle Policie ČR......................................................... 85 Graf 9 - Procentuální zastoupení mužů a žen mezi pachateli...................................................... 85 Graf 10 - Podíl recidivistů mezi stíhanými v roce 2011.................................................................. 86

Rejstřík tabulek Tabulka 1 – Minimální výše základních kapitálů pojišťoven ...................................................... 18 Tabulka 2 - Příspěvky do Garančního fondu.......................................................................................... 26 Tabulka 3 - Rozsah škod dle zákona ........................................................................................................... 38

- 93 -

Příloha 1: Zápis o poškození motorového vozidla

Zdroj: interní materiál pojišťovny - 94 -