PROBLEMATIKA HLUKU V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ

PROBLEMATIKA HLUKU V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ

Hradec Králové 18.11.2014

18.11.2014

NRL pro komunální hluk

1

Národní referenční laboratoř pro komunální hluk Ing. Tomáš Hellmuth, CSc. Ing. Dana Potužníková

[email protected] [email protected]

www.nrl.cz [email protected]

18.11.2014


2

PROGRAM 1. 2. 3. 4.

Novela zákona č.258/2000 Sb. Novela MNKom Metodický blok I – obecné přístupy Metodický blok II – příklady z praxe

18.11.2014


3

1 Novela zákona č.258/2000 Sb.

18.11.2014


4

Nejdůležitější navržené změny 1. Fyzická osoba – limit nebude 2. Doprava-splnění venku = splnění vevnitř 3. Hlasy lidí a zvířat 4. VPH ve venkovních prostorech (?) 5. Chráněný venkovní prostor = pozemky pro lázeňsko rehabilitační péči (nikoliv léčení) 6. Chráněný venkovní prostor staveb – upřesnění 7. Chráněný vnitřní prostor staveb –nové znění 8. Letiště x letecký provoz 9. ČOP – náležitosti žádosti DP\OVZ 2014-vládní návrh-HLUK.doc 18.11.2014


5

2 Novela metodického návodu pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí (MNKom)

18.11.2014


6

Obsah: • • • •

• • • • • • • • • • • •

Východiska (obecný úvod, novela ISO 1996-2) Hluk pozadí a zbytkový hluk Místo měření a umístění mikrofonu Doba měření a délka měření Výsledná hladina a výsledná hodnocená hladina Souběžné měření Korekce na prázdnou místnost Provozní podmínky zdrojů hluku Měření rychlosti a sčítání dopravy Doba měření-den x noc Meteorologické podmínky – podmínky příznivé pro šíření (M3,M4) Zpracování výsledků a hodnocení Nejistota měření a konvenční nejistota Extrapolace na jiné podmínky (x AKS) Náležitosti protokolů – příloha? Korekce na odrazy – zahrnuta do MNKom=zrušení MNRefl

18.11.2014


7

ÚVOD 

Východiska - stávající legislativa - novela ISO 1996-1 a 2 - praxe

  

Obecný úvod - filosofie Korekce na odrazy – zahrnuta do MNKom=zrušení MNRefl Náležitosti protokolů – příloha?

18.11.2014


8

MNKom - OBECNÝ ÚVOD Širší osvětlení základních přístupů k snižování a řízení hluku - Zdravotní rizika expozice hluku v komunálním prostředí -

-

Hygienický limit hluku Stanovení hodnot hygienických limitů hluku Legislativní limity a analytický výsledek - posuzování shody Obtěžování hlukem a zdravotní účinky hluku Chráněný venkovní prostor staveb Umisťování staveb v území nadlimitně exponovaném hlukem Stará hluková zátěž

18.11.2014


9

HLUK POZADÍ A ZBYTKOVÝ HLUK - 1 

Specifickým zvukem složka hluku prostředí, která může být specificky identifikována a může být spojena se specifikovaným zdrojem (ČSN ISO 1996-1, odst. 3.4.2).



Nespecifickým zvukem složka hluku prostředí, která nemůže být specificky identifikována a nemůže být spojena se specifikovaným zdrojem (např. vzdálené zdroje).



Hlukem pozadí všechen zvuk, který je působen specifickými a nespecifickými zdroji, které nejsou předmětem daného měření (nejsou měřeným zdrojem hluku).



Zbytkovým hlukem všechen zvuk, který zbývá v daném místě po potlačení respektive vyloučení hluku všech nebo části specifických zdrojů hluku pozadí z měření. (Upraveno z ČSN ISO 1996-1, odst. 3.4.3).

18.11.2014


10

HLUK POZADÍ A ZBYTKOVÝ HLUK - 1

S

S

N

N

18.11.2014

S S


11


S

S

N

N

18.11.2014

S S


12


S

S

N

N

18.11.2014

S S


13

HLUK POZADÍ A ZBYTKOVÝ HLUK - 2 

POZNÁMKA 1: Zbytkový hluk může ovlivnit hodnotu hladiny akustického tlaku měřeného zdroje. Případný příspěvek zbytkového hluku k naměřené hodnotě se eliminuje korekcí na zbytkový hluk dle odst. 6.3.4 tohoto MN.



POZNÁMKA 2: Zbytkový hluk může ovlivnit hladinu akustického tlaku měřeného zdroje jen v případě, že se vyskytuje po stejnou dobu, jako hluk měřeného zdroje. To je třeba brát v úvahu zejména při vyhodnocení měření impulsního hluku a hladin maximálního akustického tlaku jednotlivých časově oddělených hlukových událostí.

18.11.2014


14

Lmax – korekce na proměnný hluk pozadí 

Korektní postup: každý jednotlivý (im)puls by měl být posouzen samostatně k hodnotě pozadí, existující v okamžiku jeho výskytu!

18.11.2014


15

MÍSTO MĚŘENÍ A UMÍSTĚNÍ MIKROFONU



Místem měření zájmový prostor, ve kterém je hluk posuzován (většinou určeno adresním bodem) POZNÁMKA: Odpovídá pojmu „místo příjmu“ dle bodu 3.1. ČSN ISO 1996-2



Umístění mikrofonu poloha mikrofonu definovaná bodem v prostoru místa měření, v němž je umístěn mikrofon zvukoměru

18.11.2014


16

DOBA MĚŘENÍ A DÉLKA MĚŘENÍ - 1 

Dobou měření doba v rámci roku, měsíce, týdne, dne, denní a noční doby, během níž měření probíhá. POZNÁMKA 1: V protokolech se doba měření prezentuje kalendářním datem a časovým intervalem od příjezdu na místo měření do odjezdu z něho. Jde o celkový čas strávený v souvislosti s měřením na místě měření. POZNÁMKA 2: Slouží mj. i k popisu délky provozu zdroje hluku během místního šetření.



Časovým intervalem měření časový interval, během něhož jsou v tomtéž místě měření nepřetržitě zaznamenávány hodnoty deskriptorů hluku.



Délkou měření součet délek několika časových intervalů měření.

18.11.2014


17

DOBA MĚŘENÍ A DÉLKA MĚŘENÍ - 2 

Základním předpokladem pro správné určení hladiny akustického tlaku je zvolení vhodné doby měření (v roce, měsíci, týdnu, dni a hodině) a délky měření (celého měření i měřicích časových intervalů).



Doba a délka měření se volí tak, aby změřené hodnoty reprezentovaly průměrnou resp. převažující standardní situaci provozu zdroje hluku, vztaženou k jeho dlouhodobému působení. Za minimální dobu dlouhodobého působení se považuje jeden kalendářní rok. U sezonně provozovaných průmyslových zdrojů hluku lze tuto dobu na základě hodnocení zdravotních rizik zkrátit.

18.11.2014


18

VÝSLEDNÁ HLADINA A VÝSLEDNÁ HODNOCENÁ HLADINA - 1 

Výslednou hladinou akustického tlaku hladina akustického tlaku relevantního deskriptoru hluku stanovená pro referenční časový interval přepočtem z naměřených hodnot podle tohoto metodického návodu. POZNÁMKA 1: Výsledná hodnota je konstruována jako výsledek zpracování souboru změřených hodnot včetně následného použití všech relevantních korekcí. POZNÁMKA 2: Výsledná hodnota se použije při hodnocení výsledků měření k porovnání s hodnotou hygienického limitu hluku stanoveného podle NV.

18.11.2014


19

VÝSLEDNÁ HLADINA A VÝSLEDNÁ HODNOCENÁ HLADINA - 2 

Výslednou hodnocenou hladinou akustického tlaku je v případě ekvivalentní hladiny akustického tlaku hladina akustického tlaku stanovená podle bodu 31 po odečtení absolutní hodnoty rozšířené kombinované nejistoty měření. V případě hladiny maximálního akustického tlaku je výsledná hodnocená hladina totožná s výslednou hladinou akustického tlaku stanovenou podle bodu 31. POZNÁMKA 1: Při hodnocení měření s ohledem na požadavek splnění podmínek právních předpisů se nominální hodnota výsledné hodnocené hladiny přímo porovnává s nominální hodnotou hygienického limitu hluku. POZNÁMKA 2: Veličinu výsledné hodnocené hladiny akustického tlaku nelze používat k hodnocení výsledků akustických výpočtů, protože nelze předjímat skutečnou hodnotu nejistoty při měření k ověření výsledků výpočtu.

18.11.2014


20

SOUBĚŽNÉ MĚŘENÍ 

Souběžné měření Je-li příčinou hluku v místnosti nebo ve stavbě hluk pronikající z venkovního prostoru, měří se přednostně současně hluk v chráněném venkovním prostoru předmětné stavby. Není-li možné měřit současně, měří se vnější hluk před měřením nebo ihned po měření, jsou-li hlukové podmínky přibližně stejné jako v době měření v chráněném vnitřním prostoru stavby. Avšak v případě, že je požadováno měření hluku z dopravy na pozemních komunikacích v chráněném vnitřním i venkovním prostoru stavby při intenzitě dopravního proudu nižší než 1000 vozidel za hodinu, je vždy nutné měřit v obou chráněných prostorech současně.

18.11.2014


21

KOREKCE NA PRÁZDNOU MÍSTNOST 

Korekce na prázdnou místnost (ČSN ISO 1996-2 čl. 9.5) Tato korekce se nepoužije

Důvod: v CD/ISO 1996-2 (2014) již není požadováno

18.11.2014


22

PROVOZNÍ PODMÍNKY ZDROJŮ HLUKU 6.4.1 Provozní podmínky zdrojů hluku [ČSN ISO 19962:2009;6] 6.4.1.1 Obecně Provozní podmínky zdroje musí být v případě sledovaného hlukového prostředí statisticky reprezentativní. K získání spolehlivého odhadu ekvivalentní hladiny akustického tlaku, stejně jako maximální hladiny akustického tlaku, musí časový interval měření zahrnovat minimální počet hlukových událostí. V této kapitole je uveden návod pro nejobecnější typy zdrojů hluku. 6.4.1.2 Silniční doprava 6.4.1.3 Železniční doprava 6.4.1.4 Průmyslové provozy 18.11.2014


23

MĚŘENÍ RYCHLOSTI A SČÍTÁNÍ DOPRAVY - 1 Sčítání silniční dopravy Údaje o sčítání dopravy musí být uvedeny v protokolu z měření, a to v časových intervalech shodných s dílčími časovými intervaly měření hluku z dopravy.

18.11.2014


24

MĚŘENÍ RYCHLOSTI A SČÍTÁNÍ DOPRAVY - 2 Měření rychlosti dopravního proudu Smyslem měření rychlosti dopravního proudu je ověření standardnosti dopravní situace, např. ověření, zda v průběhu měření hluku nedošlo k situaci neodpovídající dlouhodobým průměrným poměrům. Pokud nejsou k dispozici odpovídající přístroje pro měření rychlosti vozidel, lze použít úsekové měření rychlosti projíždějících vozidel, a to i ze záznamu. Pro orientační posouzení rychlosti dopravního proudu lze použít sledování rychloměru vybraného vozidla zařazeného do proudu vozidel v době měření. Toto orientační měření rychlosti by mělo proběhnout během měření několikrát. Způsob měření rychlosti a jeho výsledky musí být uvedeny v protokolu z měření. 18.11.2014


25

DOBA MĚŘENÍ-DEN x NOC 

Pokud průmyslový zdroj hluku provozovaný v denní době nelze z různých objektivních důvodů v denní době změřit (např. z důvodu malého odstupu zbytkového hluku), může se tento zdroj změřit za příznivějších podmínek v noční době, pokud je zajištěno, že režim a podmínky povozu zdroje hluku jsou stejné jako v denní době a naopak.

18.11.2014


26

METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY DLE ISO/CD 1996-2 

Sledování zvrstvení atmosféry - 4 meteotřídy M1 – M4



Dlouhodobé měření -



„Měřicí okna“ (kombinace metotřídy a emisní třídy zdroje)

Jednorázová resp. krátkodobá měření - Příznivé podmínky šíření = meteotřída M3-M4

Výška 10 m  Není uvedeno, kde se na cestě šíření měří 

18.11.2014


27

METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY DLE MNKom 

Jednorázová resp. krátkodobá měření - Příznivé podmínky šíření = meteotřída M3-M4



Výška není stanovena

18.11.2014


28

METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY DLE MNKom 6.6.2 Příznivé podmínky šíření zvuku V případě inspekčních měření pro účely státního zdravotního dozoru je třeba měření provádět především při příznivých podmínkách měření, pokud nejsou nepříznivé podmínky pro dané místo převažující. To je případ při poměrně stabilních podmínkách šíření zvuku. V případě jednoho dominantního zdroje se meteorologické podmínky volí při zakřivení zvukového paprsku směrem dolů od zdroje do místa příjmu (kriteria) Vzhledem k dlouhodobé zátěži představují výsledky měření za příznivých meteorologických podmínek její horní odhad. 18.11.2014 NRL pro komunální hluk 29

NEJISTOTA MĚŘENÍ A KONVENČNÍ NEJISTOTA 

NEJISTOTA MĚŘENÍ Nejistota stanovená postupem dle MNKom, ČSN resp. dalších akreditovaných postupů (SOP) - Je ukazatelem „kvality“ měření (z velké části je určena úsilím měřiče) - Je povinnou součástí deklarace výsledné naměřené hodnoty -



KONVENČNÍ NEJISTOTA - Hodnota nejistoty stanovená MNKom, která respektuje

existenci nejistoty měření i nejistoty stanovení hygienického limitu. - Uk = ± 2 dB - Použije se při hodnocení naměřené výsledné hodnoty 18.11.2014


30

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ A HODNOCENÍ - 1 8. Zpracování výsledků měření 8.1. Obecně Zpracování výsledků měření je proces, který vede ke stanovení výsledné hladiny akustického tlaku a její nejistoty. 8.2. Stanovení výsledné ekvivalentní hladiny akustického tlaku 8.3 Stanovení výsledné hladiny maximálního akustického tlaku

18.11.2014


31

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ A HODNOCENÍ - 2 10. Hodnocení měření 10.1. Všeobecně Hodnocení měření, tj. zjištění, zda výsledná hodnota deskriptoru hluku znamená naplnění nebo nenaplnění protiprávního stavu, se provádí porovnáním výsledné hodnoty stanoveného deskriptoru hluku s hygienickým limitem podle § 20 odst.3. NV. Pokud rozšířená hodnota nejistoty U překračuje hodnotu 2 dB, použije se pro hodnocení výsledné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku podle § 20 odst.3 NV standardní konvenční hodnota nejistoty, která se rovná 2 dB. Použití konvenční nejistoty respektuje existenci nejistoty měření i nejistoty stanovení hygienického limitu.

18.11.2014


32

EXTRAPOLACE NA JINÉ PODMÍNKY (MNKom, kap.10)

18.11.2014


33

Určení hladin hluku prostředí použitím kombinace měření a výpočtu

18.11.2014


34

LEGITIMITA 1. Povinnosti osob stanoví § 30 zákona 258/2000 Sb. 2. Zákon zmocňuje k vydání prováděcího předpisu, který upraví limity, způsob měření a hodnocení. 3. § 20 nař. vl. č. 272/2011 Sb. stanoví: Při měření hluku a vibrací a při hodnocení hluku a vibrací se postupuje podle metod a terminologie týkajících se oborů elektroakustiky, akustiky a vibrací, obsažených v příslušných českých technických normách. Při jejich dodržení se výsledek považuje za prokázaný. 4. Postup podle ČSN ISO 1996-2 převzatý do MNKom je "lege artis" a lze jej použít jako důkaz v případném správním řízení

18.11.2014


35

PODMÍNKY

Extrapolace na jiné podmínky Použití kombinace měření a výpočtu (metodika):  Výjimečné použití – standardní postup nelze provést z objektivních důvodů, např.: - Vysoká hladina zbytkového hluku (pozadí)

- Nedostupnost místa z technických nebo právních důvodů

   

Důvody nutno důkladně popsat a zdůvodnit v protokolu Uvést metodiku výpočtu - neexistují zatím žádné kompletní mezinárodně uznávané metody výpočtu Vhodné zejména pro stacionární zdroje Spolehlivost výsledné hodnoty závisí na poměru vzdálenosti místa měření a výpočtového bodu od zdroje! 18.11.2014


36

POSTUP

Extrapolace na jiné podmínky 

Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj hluku: - lmax = největší rozměr zdroje hluku

18.11.2014


37

lmax = max (š,d,v)

v

d š

18.11.2014


38

POSTUP


Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj hluku: - lmax = největší rozměr zdroje hluku - Rm = vzdálenost místa měření od zdroje - Rb = vzdálenost posuzovaného místa od zdroje

18.11.2014


39

ZZ

ZMM

ZVB

Rm

Rb

18.11.2014


40

POSTUP


Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj hluku: 1. Rm » lmax (zdroj je bodový)

Rb ≈ Rm (obě vzdálenosti jsou si velmi blízké) => Rm ≤ Rb < 1,12*Rm Pak rozdíl hladin naměřených v bodě Rm a Rb by neměl překročit hodnotu 1 dB, za podmínky: mezi MM a VB nesmí být signál výrazně ovlivněn dodatečnými zdroji, odrazy a pohlcováním

18.11.2014


41

ZZ

ZMM

ZVB

Rm

Rb

18.11.2014


42

limitní hodnoty vzdálenosti

18.11.2014

Rm [m] 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500 550 600 650 700 750 800 850 900 950 1000

Rb Rb-Rm [m] [m] 56 6 112 12 168 18 224 24 280 30 336 36 392 42 448 48 504 54 560 60 616 66 672 72 728 78 784 84 840 90 896 96 952 102 1008 108 1064 114 NRL pro komunální hluk 1120 120

43

Max. vzdálenost Rb pro dL ≤ 1 dB (bodový zdroj)

1200 1100 1000 900 800

Rb/m/

700 600 500 400 300 200 100

1000

950

900

850

800

750

700

650

600

550

500

450

400

350

300

250

200

150

100

50

0

Rm /m/

18.11.2014


44

POSTUP


Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj hluku: 1. Rm » lmax (zdroj je bodový)

Rb ≈ Rm (obě vzdálenosti jsou si velmi blízké) => Rm ≤ Rb < 1,12*Rm Pak rozdíl hladin naměřených v bodě Rm a Rb by neměl překročit hodnotu 1 dB, za podmínky: mezi MM a VB nesmí být signál výrazně ovlivněn dodatečnými zdroji, odrazy a pohlcováním Extrapolovaná (vypočtená) hodnota může být součástí protokolu z měření „supluje“ naměřenou hodnotu

18.11.2014


45

POSTUP

Extrapolace na jiné podmínky (odst.10) 

Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj hluku: 2. Pokud podmínky v bodě 1 nejsou splněny, zejména je-li Rb » Rm (vzdálenost výpočtového bodu je mnohem větší než vzdálenost místa měření od zdroje), je třeba k výsledné hodnotě přistupovat jako v případě výpočtové studie

18.11.2014


46

ZZ

ZVB

ZMM Rm

Rb

18.11.2014


47

POSTUP

Extrapolace na jiné podmínky (odst.10) 

Spolehlivost výsledné hodnoty pro bodový stacionární zdroj hluku: 2. Pokud podmínky v bodě 1 nejsou splněny, zejména je-li Rb » Rm (vzdálenost výpočtového bodu je mnohem větší než vzdálenost místa měření), je třeba k výsledné hodnotě přistupovat jako v případě výpočtové studie

Extrapolovaná (vypočtená) hodnota nemůže být součástí protokolu z měření např. expertíza v příloze protokolu

18.11.2014


48

VÝPOČET ČSN ISO 1996-2, odst.11

18.11.2014


49

ČSN ISO 1996-2:2009

Určování hladin hluku prostředí výpočtem (odst.11) 

Metodické opatření HH ze dne 13.10.2008 „Výpočtové akustické studie, hodnocení pro účely ochrany veřejného zdraví před hlukem"

18.11.2014


50

18.11.2014


51

3 METODICKÝ BLOK I

18.11.2014


52

Obsah:    

Obtěžování a legislativa Obtěžování a materiální stránka deliktu Prokazatelnost změny Hluk potrubí

18.11.2014


53

1. OBTĚŽOVÁNÍ A LEGISLATIVA

18.11.2014


54

Problém 

Stávající legislativa v ochraně veřejného zdraví před hlukem v komunálním prostředí selhává v případě: - Ojedinělých nebo krátkodobých expozic (OKEH) - Obecného obtěžování hlukem  Kulturní, sportovní, společenské, volnočasové aktivity  Hudební open air festivaly

18.11.2014


55

Meze stávající úpravy 

Zákon č .258/2000 Sb. v části týkající se ochrany před hlukem vychází z filosofie vyhlášky MZ ČSR č.13/1977 Sb., která řešila zejména přímé zdravotní účinky hluku, přednostně v pracovním prostředí, a nepředpokládala použití pro řešení obtěžování hlukem a OKEH v komunálním prostředí.

18.11.2014


56

Důsledek 

Důsledné uplatnění hygienických limitů hluku přesně dle zákona prakticky likviduje jakékoliv kulturní, sportovní a společenské aktivity obcí (HL jsou prakticky vždy překročeny)



Stávající zákon neumožňuje adekvátním způsobem regulovat obtěžování tak, jak je tomu v jiných členských zemích EU.

18.11.2014


57

SNIŽOVÁNÍ A ŘÍZENÍ HLUKU V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ kategorie působení hluku na člověka:

1. Přímé zdravotní účinky (Health effects, Health endpoints) 2. Kvalita života (Quality of life) „akustický komfort“ = míra celkového obtěžování hlukem

18.11.2014


58

ZDROJE HLUKU 2 kategorie

1. Technické (reprodukovatelná akustická emise) • •

Doprava Stroje a zařízení

2. Náhodné/stochastické (hluk se mění okamžitě, náhodně a nepředvídatelně =nereprodukovatelná akustická emise + OKEH)  



18.11.2014

Hlasy lidí a zvířat Sousedský hluk - činnosti spojené s běžným užíváním bytů a pozemků Sportovní, kulturní, společenské a volnočasové aktivity


59

ZDROJE HLUKU A PŮSOBENÍ NA ČLOVĚKA 1. Technické – přímé zdravotní účinky + obtěžování

2. Náhodné - obtěžování

18.11.2014


60

ZDRAVOTNÍ ÚČINKY WHO – prokázané přímé zdravotní účinky = definován vztah expozice-odezva (Expose-Response Function, ERF)

1. Subjektivní Vysoké rušení spánku (High Sleep Disturbance, HSD)

2. Objektivní Kardiovaskulární onemocnění (KVO) - infarkt myokardu - hypertenze

18.11.2014


61

OBTĚŽOVÁNÍ (annoyance, nuisance) „ obtěžování hlukem popisuje situaci mezi akustickou situací a osobou, která je nucena dělat věci, které on nebo ona nechce, která vědomě /rozumově (cognitively) a emocionálně hodnotí tuto situaci a cítí se částečně bezmocná“ (Guski (1999) )

Obtěžování hlukem se projevuje jako forma psychologického stresu Opakující se obtěžování má vliv na kvalitu života a může vést ke zvýšení negativních zdravotních účinků, nemá však přímý zdravotní efekt

18.11.2014


62

OBTĚŽOVÁNÍ problém kvantifikace –

Obtěžování hlukem neodráží právě jen akustické charakteristiky

–

Nezávislost na fyzikálních parametrech zvuku je typická především pro rušivé a obtěžující účinky (Havránek, 1990)

–

Jen asi jedna třetina změn v obtěžování hlukem může být vysvětlena akustickými faktory (např. SPL, špičková hladina, spektrum zvuku, počet a četnost hlukových událostí)

–

Ostatní část je dána neakustickými faktory (osobnostní charakteristiky, citlivost exponované osoby, socio-ekonomické, kulturní, historické a další souvislosti + další faktory)

–

Nelze stanovit exaktní vztah mezi expozicí a odezvou 18.11.2014


63

ZÁKLADNÍ PŘÍSTUPY K REGULACI HLUKU V ŽP 

Technické zdroje – dlouhodobé působení – Přímé zdravotní účinky – Reprodukovatelná akustická emise

– Lze objektivizovat měřením - regulace = HL – Existuje ERF – Možnost predikce – Státní zdravotní dozor OOVZ



Náhodné zdroje – obtěžování – Zhoršení akustického komfortu (kvalita života)

– Nereprodukovatelná akustická emise – Nelze objektivizovat měřením - nelze regulovat k HL – Neexistuje ERF – Nemožnost predikce

– Obce (organizační opatření)+ občanskoprávní řízení (soudy) 18.11.2014


64

Závěrečné motto: „pouhý výskyt škodlivého faktoru ještě neznamená, že jeho expozice bude mít škodlivé účinky na zdraví“

18.11.2014


65

2. OBTĚŽOVÁNÍ A MATERIÁLNÍ STRÁNKA DELIKTU DP\1.2 VOJTĚCHOV 2014_Materiální stránka+sankce.ppt

18.11.2014


66

3. PROKAZATELNOST ZMĚNY

18.11.2014


67

NV §20 odst. 4 Při hodnocení změny hodnot hlukového ukazatele v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb nelze považovat za hodnotitelnou změnu jejich rozdíl pohybující se v intervalu od 0,1 do 0,9 dB. 18.11.2014


68

Rozdíl veličin a nejistota Stanovení fyzikálních veličin je zatíženo nejistotou  Nejistotou je zatíženo i stanovení jejich rozdílu  S nejistotou rozdílu dvou veličin se musí počítat při jakýchkoliv úvahách o prokazatelnosti jejich vzájemného rozlišení 

18.11.2014


69

Rozdíl veličin a nejistota Rozhodnutí, zda se dvě (naměřené nebo vypočtené) hodnoty od sebe liší, závisí nejen na rozdílu jejich středních hodnot, ale i na velikosti nejistoty jejich stanovení.  Významnost rozdílu středních hodnot se exaktně testuje statistickými metodami. 

18.11.2014


70

n%

-U

+U

X

Xst

18.11.2014


71

ΔX n%

-U

+U

-U

Xst

18.11.2014

X

+U Xst


72

ΔX ΔX > U n%

-U

+U Xst

18.11.2014

-U

+U

X

Xst


73

ΔX ΔX ≤ U n%

-U

-U +U

Xst

18.11.2014

+U

X

Xst


74

Ustanovení uvedené v §20 odst. 4 nařízení vlády č.272/2011 Sb. lze považovat za vymezení tzv. diskriminační konstanty metody měření deskriptorů hluku, tedy hodnoty, která určuje schopnost metody rozlišit dva akustické stavy.  Ustanovení se používá k hodnocení změny akustické situace např. při realizaci protihlukových opatření (PHO), tedy zda mělo dané opatření nějaký efekt. Pokud se změřené hodnoty před a po realizaci PHO liší o méně než 1 dB, pak vzhledem k nejistotě měření nelze rozhodnout, zda ke změně došlo, či nikoliv. Situaci pak hodnotíme tak, že k žádné změně prakticky nedošlo.  Pokud se změřené hodnoty liší o více než 1 dB je třeba k posouzení prokazatelnosti jejich rozdílu uvážit jejich nejistoty. 

18.11.2014


75



Uvedené ustanovení nelze používat pro hodnocení naměřené hodnoty vzhledem k hodnotě hygienického limitu. To by totiž mohlo vést k tzv. „salámové“ metodě, která odporuje smyslu ochrany zdraví před hlukem a byla jasně odmítnuta nejvyšším správním soudem. Znamená to, že průkazné překročení hygienického limitu, tj. po odečtení nejistoty od naměřené hodnoty, třeba jen o 0,1 dB zůstává prokazatelným překročením.



Doporučení NRL: Ustanovení přesunout do MNKom

18.11.2014


76

4. HLUK INSTALAČNÍCH POTRUBÍ A ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ

18.11.2014


77

Vyhl. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby 

§14 Ochrana proti hluku a vibracím



(5) Instalační potrubí se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášela do chráněných vnitřních prostorů stavby hluk způsobený při jejich používání ani zachycený hluk cizí.

18.11.2014


78

   



Sanitární zařízení bytu Používání zařizovacích předmětů (včetně proudění a dopadu vody) Náhodný hluk SOUSEDSKÝ HLUK (běžné používání bytu) Regulace: - HL dle NV 272/2011 Sb. se neuplatní - dodržení a kontrola stavebně akustických požadavků na stavby (ČSN 73 0532)

STAVEBNÍ ZÁVADA – Stavební úřad

18.11.2014


79

Instalační potrubí  Včetně armatury  Hluk šířený konstrukcí objektu  Regulace - HL dle NV 272/2011 Sb. se uplatní (HL platí

obecně) - ČSN 73 0532 neúčinná - Dodržení podmínky §14 odst.5 STP 

STAVEBNÍ ZÁVADA – Stavební úřad



Otázka: podmínky měření? (ČSN ISO EN 16032– referenční podmínky?)

18.11.2014


80

Poznámky 

Běžné užívání bytu a ČSN 73 0532 - Excesy – občansko-právní spor



Předměty a zařízení pevně spojené s konstrukcí objektu - Původně: rozlišení technologie a vybavení

domácnosti - Nyní: již není zcela jednoznačné (klimatizace, vířivky atd.) 18.11.2014


81

4 METODICKÝ BLOK II Pozitivní a negativní zkušenosti a příklady z hygienické praxe

18.11.2014


82

Obsah: 1. Akustické studie -

Použití SHM Hlasy

DP\AS a SHM.ppt DP\Hlasy ...MŠ.ppt

2. Chráněné venkovní prostory -

0,1 až 0,9 dB DP\0,1-0,9.ppt Pietní místa DP\CHVP - hřbitovy.ppt Polyfunkční, multifunkční, víceúčelové objekty DP\Polyfunkční, multifunkční, vícefunkční objekty.ppt

3. Tónová složka 4. Pozadí

18.11.2014

DP\TS.ppt DP\Pozadí.ppt


83

Děkujeme za pozornost

18.11.2014


84

18.11.2014


85

PROBLEMATIKA HLUKU V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ

Recommend Documents