PROBLEMATIKA HLUKU V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ

PROBLEMATIKA HLUKU V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ

Hradec Králové 9.4.2013

9.4.2013

NRL pro komunální hluk

1

Národní referenční laboratoř pro komunální hluk Ing. Tomáš Hellmuth, CSc. Ing. Dana Potužníková

[email protected] [email protected]

www.nrl.cz [email protected]

9.4.2013


2

PROGRAM 1. 2. 3. 4. 5.

NV a hlukové omyly Metodická usměrnění „Malý“ metodický návod MZ Protokoly z měření Zákon o hluku

9.4.2013


3

NV272/2011Sb. a „hlukové omyly“

9.4.2013


4

NV272/2011Sb. a hlukové omyly 1. 2. 3. 4. 5.

9.4.2013

Vyjadřování hlukové zátěže Hygienický limit hluku Rozhodovací pravidla Korekce na odraz Charakteristický letový den (CHLD)


5

Omyl 1: Navýšení hladiny akustického tlaku o 10 dB znamená 10-ti násobné zvýšení HLUKU! Tedy i 10-ti násobné zvýšení škodlivých účinků na zdraví!

9.4.2013


6

VYJADŘOVÁNÍ HLUKOVÉ ZÁTĚŽE

9.4.2013


7

Zdravotní účinek - míra rizika

Expozice hlukem (hluk)

9.4.2013

p

Lp

HSD-S

OR-IM

[Pa]

[dB]

[%]

[-]

11,5 20,0

1,01 1,15

1,7

1,1

0,00002 0,00020 0,00200 0,02000 0,20000 2,00000 20,00000 200,00000 2 000,00000 20 000,00000 200 000,00000 2 000 000,00000 20 000 000,00000

2,E-05 2,E-04 2,E-03 2,E-02 2,E-01 2,E+00 2,E+01 2,E+02 2,E+03 2,E+04 2,E+05 2,E+06 2,E+07

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120

200 000 000,00000

2,E+08

130

Násobek (N x)

10x

+10


8

Omyl 2: Dodržením hygienického limitu hluku je zaručena absolutní ochrana zdraví před účinky hluku

9.4.2013


9

HYGIENICKÝ LIMIT HLUKU

9.4.2013


10



Hluk se projevuje jako bezprahová škodlivina



I pod hygienickým limitem nejsou účinky hluku nulové

9.4.2013


11

40

Expozice - odezva

účinek /libovolná jednotka/

35

30

25

20

Přijatelné riziko

15

10

5

0

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

LAeq /dB/


12

Hygienické limity hluku Imisní limity lze považovat za mez přijatelného rizika, nikoliv za bezpečný práh

Jsou určitým společenským kompromisem a jejich překročení neznamená automaticky akutní poškození zdraví NRL pro komunální hluk

13

Omyl 3: NV 272/2011 Sb. zavedlo změnu ve výpočtu nejistoty měření z dolní rozhodovací hladiny na horní rozhodovací hladinu a tím umožnilo vyšší hlukové zatížení obyvatelstva o 4 dB.

9.4.2013


14

HYGIENICKÉ LIMITY A ROZHODOVACÍ PRAVIDLA

9.4.2013


15

NV 272/2011 Sb.:

Kodifikovalo jednoznačné rozhodovací pravidlo  Návrat k praxi platné v letech 2000-2007 

9.4.2013


16

• •

Rozhodovací pravidla Pravidlo stanovující postup jak zjistit, zda výsledná naměřená hodnota vyhovuje stanovenému limitu (např. hygienický limit hluku) Součástí rozhodovacího pravidla je rozhodovací limit, který stanovuje oblast přijmutí a oblast odmítnutí výsledku měření

9.4.2013


17

Rozhodovací limity

HRL

+U LIMIT

-U DRL

9.4.2013


18

Rozhodovací pravidla - historie

• •

9.4.2013

MNKom 2001 – 1RL = HRL Nový právní výklad 2007 – implicite 2 RL • HRL = řízení z moci úřední (stát-stížnosti, kontrola provozu) • DRL = řízení návrhové (provozovatelkolaudace)


19

Dva rozhodovací limity současně

HRL

+U LIMIT

-U DRL

9.4.2013


20

Dva rozhodovací limity současně Zdraví může být současně ohroženo i neohroženo ! = logický rozpor = nejednoznačné hodnocení

=> návrat k jedinému RL

9.4.2013


21

Rozhodovací pravidla - historie

• •

• 9.4.2013

MNKom 2001 – 1RL = HRL Nový právní výklad 2007 – implicite 2 RL • HRL = řízení z moci úřední (stát-stížnosti, kontrola provozu) • DRL = řízení návrhové (provozovatelkolaudace) NV 272/2011Sb. – 1RL = HRL, právní zakotvení


22

Jeden rozhodovací limit Stát by měl zasahovat pouze v případě, kdy je protiprávní stav prokazatelně prokázán (nejistota jde k jeho tíži)

Horní rozhodovací limit

9.4.2013


23

Změna subjektivní hlasitosti v závislosti na změně hladiny akustického tlaku: 1 dB - hudebně cvičené ucho rozpozná změnu hlasitosti o tuto hodnotu 3 dB - většina lidí je schopna rozpoznat tuto změnu hlasitosti (při porovnávání) 5 dB - většinová jistota v poznání změny hlasitosti 10 dB - zvýšení (snížení) o tuto velikost hlasitosti dvojnásobný (poloviční) pocit hlasitosti

9.4.2013


24

Omyl 4: NV 272/2011 Sb. vykazuje zjevný rozpor, kdy hluk na pracovištích se hodnotí jinak než hluk v komunálním prostředí (§20,odst.3 x §21)

9.4.2013


25



Hygiena práce a hygiena obecná a komunální jsou dva specifické a samostatné medicínské obory.



Jejich přístupy k ochraně zdraví se liší v souvislosti s naprosto rozdílným působením hluku v obou případech.

9.4.2013


26

Ochrana před hlukem na pracovištích  Jde o tzv. specifické působení hluku s negativními účinky na sluchový orgán, kde již relativně krátkodobá expozice může vyvolat nevratné akutní poškození sluchu.  Ochrana se zaměřuje na pracovníka – kategorizace prací, OOP

9.4.2013


27

9.4.2013


28

Ochrana před hlukem v komunálním prostředí 

Při hladinách akustického tlaku běžně se vyskytujících v komunálním prostředí se jedná o tzv. nespecifické působení, které je nepřímé a uplatňuje se prostřednictvím stresu.

9.4.2013


29



Nejedná se o akutní poškození organizmu, účinky hluku jsou dány dlouhodobým mnohaletým působením, kdy okamžité, resp. krátkodobé překročení hygienických limitů nemá za následek akutní poškození zdraví. (možnost různých limitů pro jeden typ zdroje)



Ochrana se zaměřuje na regulaci zdroje +cesta šíření hluku.

9.4.2013


30

Vzhledem k možnosti akutního poškození zdraví je v ochraně zdraví před hlukem na pracovišti volena předběžná opatrnost a rozhodování na dolním rozhodovacím limitu.  V komunálním prostředí je vzhledem k nespecifickému působení hluku tento postup odborně neopodstatněný. Rozhoduje se na horním rozhodovacím limitu, kdy je zaručeno, že k překročení stanoveného limitu prokazatelně došlo. 

9.4.2013


31

Omyl 5: MZ změnilo (v NV 272/2011 Sb.) původní způsob měření hluku včetně odrazů, na vyhodnocení s odečtením 3 dB od změřeného údaje pro získání tzv. „dopadajícího zvukového pole – tím došlo ke skrytému zvýšení hygienických limitů

9.4.2013


32

CHRÁNĚNÉ PROSTORY A KOREKCE NA DOPADAJÍCÍ ZVUK

9.4.2013


33

Chráněné prostory Zákon 258/2000 Sb.:

• Chráněný venkovní prostor • Chráněný vnitřní prostor staveb


34


35

Chráněné prostory

Chráněný vnitřní prostor staveb


36

Chráněné prostory Zákon 258/2000 Sb.:

• Chráněný venkovní prostor • Chráněný vnitřní prostor staveb • Chráněný venkovní prostor staveb o

o

k posouzení expozice objektu z hlediska odhadu průniku dopadajícího zvuku/hluku dovnitř korekce změřené hodnoty – odečtení vlivu odrazu (otevření okna) NRL pro komunální hluk

37


38


39


40


41


42


43


44

Chráněné prostory


Chráněný venkovní prostor staveb

45

Korekce na odraz NV 272/20011 Sb. jako takové žádnou korekci nezavádí  Jde o respektování platné mezinárodní normy ČSN ISO 1996-2 platné od roku 2009  Používá se pouze a výhradně pro zhodnocení průniku hluku do vnitřních prostorů stavby  Pro hodnocení hluku ve volném chráněném venkovním prostoru a v chráněném vnitřním prostoru staveb se nepoužívá  Hygienické limity se nemění, protože jsou stanoveny na základě dopadajícího zvukového pole, tedy se započítáním zmíněné korekce na odraz (WHO)  Dřívější metoda výsledek měření nadhodnocovala. 


46

Omyl 6: Hluk z leteckého provozu se musí hodnotit na základě i jednodenního inspekčního měření, což princip hodnocení vztažený k charakteristickému letovému dni (CHLD) neumožňuje

9.4.2013


47

Z připomínek veřejnosti : „CHLD….na dobu 6 měsíců, po kterou jsou shromažďovány hlukové údaje, zcela paralyzuje činnost hygienické služby. Stěžovatel na zvýšený hluk musí čekat více než půl roku, než mu hygienická služba může odpovědět, zda minulý den, či minulou noc byl hlukový limit překročen, či nepřekročen….“

9.4.2013


48

HLUK Z LETECKÉHO PROVOZU Dlouhodobá hluková zátěž a charakteristický letový den

9.4.2013


49

NV 272/2011 Sb. §2 m) charakteristickým letovým dnem (se rozumí) průměrné provozní podmínky na letišti odvozené pro posouzení dlouhodobého působení hluku, §12 (5) …….Charakteristický letový den se určuje počtem vzletů a přistání všech letadel na daném letišti za 24 hodin dne a počet vzletů a přistání za 24 hodin dne se stanoví jako průměrná hodnota z celkového počtu vzletů a přistání letadel všech uživatelů letiště od 1. května do 31. října kalendářního roku ve všech provozních směrech vzletových a přistávacích drah; přitom se oddělí počet pohybů pro dobu denní a dobu noční. 9.4.2013


50

Hluková expozice a zdravotní rizika 

Míra zdravotního rizika je funkcí celoživotní expozice akustické energie vážené frekvenční charakteristikou A



„Celoživotní“ - minimálně 10-15 let



Řízení zdravotních rizik je založeno na regulaci dlouhodobých průměrných hodnot hladin akustického tlaku (WHO)



Základním kriteriem je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku LAeq určený za období jednoho roku (END) NRL pro komunální hluk

51

1.MZ je odpovědné za ochranu veřejného zdraví a k tomu používá výhradně ověřené metodiky a vztahy mezi expozicí a odezvou - zdravotními účinky (WHO). 2.Princip CHLD umožňuje stanovit objektivně a reprodukovatelně dlouhodobou hlukovou zátěž území hlukem z leteckého provozu, což je základní parametr pro určení míry zdravotního rizika. 3. Volba doby průměrování je otázkou určení rozsahu výběrového vzorku. 4. Hygienické limity hluku nejsou určeny pro jeden kalendářní den, ale regulují zátěž, která je vztažena k jednomu průměrnému kalendářnímu dni. 9.4.2013


52

5. Korelace mezi krátkodobými, resp. okamžitými náměry a zdravotními účinky hluku nebyla dosud prokázána. 6. Krátkodobé resp. okamžité náměry, neposkytují objektivní a reprodukovatelnou hodnotu dlouhodobé hlukové zátěže z leteckého provozu a mohou sloužit pouze ke kontrole dodržování letové kázně (MD )

9.4.2013


53

7

Kněževes

2011

Denní doba LAeq,16h [dB]

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

1 55,4 55,2 56,3 54,9 56,6 60,7 60,3 59,7 63,6 54,1 58,0 56,3 58,1 58,5

2 54,2 56,2 56,8 59,3 58,7 54,8 54,2 50,9 54,4 57,0 57,2 53,5 57,1 55,5

3 53,8 52,4 55,3 55,3 47,3 49,8 55,9 54,3 54,2 55,8 57,7 55,3 58,9 52,7

4 53,5 54,6 57,7 51,8 52,3 53,7 59,8 58,2 51,6 49,9 53,6 58,2 60,4 48,2

5 54,5 55,7 55,6 52,0 52,5 56,9 54,2 55,9 54,4 49,7 50,7 51,2 51,3 48,2

6 54,7 55,0 57,2 54,5 54,9 55,8 55,2 53,3 45,8 52,9 54,3 52,2 54,3 54,0

7 48,5 51,1 54,7 45,9 46,2 53,0 54,2 54,8 54,4 52,3 50,4 54,6 54,5 55,7

8 46,5 53,7 54,8 54,9 55,0 54,8 57,3 56,0 56,7 53,0 56,9 56,1 55,2 57,2

9 52,5 55,9 55,0 55,6 52,8 56,7 57,4 57,9 57,5 57,4 58,1 55,4 52,0 51,4

10 52,9 55,0 55,4 56,3 55,3 58,5 56,4 53,9 60,3 57,7 59,5 53,2 47,8 54,5

11 56,7 56,8 57,2 57,7 56,7 58,2 55,6 56,2 57,2 55,7 57,4 56,3 55,2 58,5

12 58,9 59,5 57,1 59,0 56,1 55,7 58,6 60,2 59,4 55,0 58,3 57,1 57,1 57,9

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 MIN MAX

55,0 55,7 58,4 56,5 53,2 45,8 53,2 46,5 53,0 57,9 57,0 52,3 48,4 55,8 56,0 50,3 57,2 45,8 63,6

54,7 53,8 57,0 55,6 49,4 55,3 50,2 52,2 51,7 52,9 52,3 54,7 56,8 50,3

42,3 53,3 53,2 53,6 54,7 53,5 53,1 54,7 54,7 53,3 54,3 55,5 56,5 56,0 54,2 54,2

51,9 57,1 53,0 54,5 55,8 52,4 56,8 53,0 54,0 55,4 56,4 55,5 56,7 56,5 55,3 52,6 54,5 46,5 57,3

47,9 58,1

54,9 57,1 57,7 57,5 55,6 55,3 56,7 52,7 55,8 57,6 53,7 55,0 58,6 58,7 52,7 57,7 56,8 47,8 60,3

49,4 56,6 58,1 57,0 53,5 58,8 57,9 52,6 56,7 57,2 58,1 54,5 57,3 55,8 57,1 57,0

45,8 64,9

55,4 54,6 56,0 55,6 54,6 50,7 49,1 53,3 52,6 55,6 52,1 54,6 54,0 44,1 49,7 54,7 45,9 44,1 56,0

52,6 52,7 50,3 53,0 52,7 52,6 51,4 52,4 52,5 47,9 54,3 54,8 49,2 53,5 55,5 55,5

42,3 60,4

52,9 51,1 49,7 44,9 45,8 50,6 48,7 46,5 52,5 52,1 49,8 55,8 55,7 51,7 61,6 54,8 53,7 44,9 61,6

60,3 64,9 55,9 56,4 59,0 57,5 58,3 55,7 55,8 54,7 56,8 50,0 53,9 51,3 47,4 51,7

49,4 59,3

52,9 54,4 54,5 48,2 52,6 45,4 51,3 50,1 45,5 47,8 50,7 46,5 55,9 52,2 55,4 53,2 57,2 45,4 58,9

49,4 58,8

58,1 60,4 53,0 57,2 56,9 55,4 54,5 58,6 58,6 54,6 54,6 55,7 56,1 56,0 57,2 57,6 56,2 53,0 60,4

Průměr

rozdíl

17,8

9,9

13,5

18,1

16,7

19,1

11,9

10,8

10,2

12,5

9,4

7,4

13,1

LAeq

56,9

55,2

53,9

55,1

53,7

56,4

53,3

55,2

54,6

56,1

56,8

57,5

2011 CHLD2011 9.4.2013


55,6 55,0

MIN

MAX

53,3

57,5

54

Rozdíl 4,2

Zdroj: TP189 ,MD, II. vydání 2012

9.4.2013


55

Zdroj: TP189 ,MD, II. vydání 2012

9.4.2013


56

METODICKÁ USMĚRNĚNÍ

9.4.2013


57

1. Hygienické limity pro chráněné vnitřní prostory staveb 2. Proluka + centrum obce 3. Příklady z praxe

9.4.2013


58

HYGIENICKÉ LIMITY A CHRÁNĚNÉ VNITŘNÍ PROSTORY STAVEB

9.4.2013


59

NV 272/2011 Sb. – příloha č.2 „Hygienické limity se nevztahují na hluk způsobený používáním chráněné místnosti“

9.4.2013


60

1. Hygienické limity pro chráněné vnitřní prostory staveb se použijí pro všechna technická zařízení a technologie, které jsou nedílnou součástí stavby, jsou s ní pevně spojeny a přitom zajišťují základní funkce dané účelem předmětné stavby, tj. jsou nezbytné pro užívání stavby jako takové ve shodě se stavebními předpisy. Hluk těchto zařízení je posuzován i v rámci místností, ve kterých jsou umístěna.

9.4.2013


61

2. Zařízení resp. technologie, které jsou pevně instalovány nad rámec uvedeného nezbytného základního vybavení (byt resp. stavba může legálně fungovat i bez nich a být řádně zkolaudována), lze považovat za určitý druh nadstandardu. Pokud se nejedná o sousedský hluk, na který se hygienické limity nevztahují, jsou hygienické limity takovýchto zařízení posuzovány pouze vzhledem k šíření hluku do sousedících chráněných vnitřních prostorů stavby.

9.4.2013


62

3. Pokud se ve výše uvedených případech zjistí překračování hygienických limitů, jedná se o stavební závadu, která by měla být řešena v rámci stavebního dozoru příslušným stavebním úřadem.

9.4.2013


63

PROLUKY CENTRUM OBCE

9.4.2013


64

Proluka



NV 272/2011 Sb., §2, písm.q: „prolukou (se rozumí) nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění,“

9.4.2013


65

Centrum obce (není def. v NV) Centrální zóna (centrum obce) obce je zóna, kde se především soustřeďuje administrativní, kulturní i společenský život obce včetně příslušné dopravní a obslužné infrastruktury. Zahrnuje i historickou zónu. Její územní rozsah může stanovit na základě těchto parametrů pouze obec sama. U obcí členěných na části, mohou být centrální zóny stanoveny v každé jednotlivé části.

Do působnosti orgánu ochrany veřejného zdraví nespadá vymezování centra měst a jejich historických částí. MZ

č. j.: 13471/2012-OVZ-11.1.2012 ze dne 16. 4. 2012

9.4.2013


66

9.4.2013


67

9.4.2013


68

9.4.2013


69

9.4.2013


70

Závěr 

Záleží na obci, co označí jak za proluku, tak za centrum obce. Pokud tak učiní, může využít zvýhodněného limitu pro režim staré hlukové zátěže.



OOVZ není kompetentní k přezkoumání stanoviska obce vydané v této záležitosti

9.4.2013


71

PŘÍKLADY Z PRAXE

9.4.2013


72

Nepřesnosti: - odporující si údaje intenzity provozu vyvolané provozem prodejny (počty vozidel), které jsou vstupními daty do výpočtu. Vozidla pro zásobování jsou v tab. č. 1 Intenzity provozu, uvedena ve formě 4 voz./24 hod, ač níže je uvedeno, že zásobování probíhá pouze v denní době s odkazem na tab. č. 1. Počet osobních vozidel zákazníků je v tab. č. 1 uveden ve tvaru 950 voz. /24hod (1900 pohybů), v textu je rozdělen na pohyby v denní době 1750 a v noční době 200, tj. celkem 1950 pohybů. V grafickém vyjádření rozdělení dopravy na téže stránce je celkový počet pohybů vozidel 1740. => již popis vstupních dat o intenzitě dopravy vyvolává pochybnosti o jejich následném správném použití ve výpočtu. - chybné odkazy v textu na tabulky uvedeno, že ze souhrnu výsledků v tab. č. 19 lze učinit závěry ve vztahu k hygienickým limitům, avšak v tab. č. 19 je uveden soupis výpočtových bodů nikoliv vypočtené hodnoty deskriptorů hluku. autor hodnotí hlukovou zátěž vyvolanou provozem prodejny a porovnává s hygienickými limity údaje uvedené v tab. č. 20, která je však nazvaná „Pozemní doprava na I/16 bez prodejny“. pro hodnocení hluku z provozu prodejny v noční době se odvolává chybně na tab. č. 21, která je nazvána „Denní doba“. V závěrečné tab. č. 22 na str. 25 (stejné číslo má i tab. na str. 24) uvádí autor hodnoty pro denní a noční dobu a stav před výstavbou v roce 2010, avšak uvedené hodnoty LAeq,T jsou pro obě posuzované doby jiné, než je uvedeno ve výsledcích v tab. č. 7 na str. 10 (stávající hluková situace – rok 2010, denní doba) a v tab. č. 8 na str. 10 (stávající hluková situace – rok 2010, noční doba). Závažné nedostatky: Porovnávána situace v roce 2010 (výchozí stav) s výhledovou situací v roce 2035. Zcela opomenuto hodnocení situace v roce 2012 = uvedení do provozu Autor pracuje s pojmem „související doprava“ aniž blíže popisuje jakou dopravu tento termín reprezentuje

9.4.2013

Navýšení hlučnosti se související dopravou a bez ní je v některých VB 8 - 18 dB, přičemž v noční době uvažuje s celkovým počtem pohybů OV vyvolaných záměrem 200, nákladní dopravu pro výpočet v noční době neuvažuje=> co tak velké navýšení způsobilo. U denní doby je situace obdobná, navýšení hlučnosti podle výpočtu se související dopravou a bez ní je v některých VB 2 - 31 dB,


Autor chybně uvádí deskriptory např LAeq,den,

73

Platná hluková legislativa se hlukem z lodní dopravy nezabývá. Pokud není stanoven pro zdroj hluku hygienický limit, není možné jej podle zákona č. 258/2000 Sb. posuzovat. Hlučnost lodí a intenzita jejich provozu (např. počet průjezdů lodě za hodinu) je poměrně nízká. Z hlediska dlouhodobé průměrné hlukové zátěže exponovaných osob, která je rozhodující pro případné zdravotní účinky, se jedná o hodnotu, která je z pohledu problematiky veřejného zdraví podprahová a jedná se spíše o problém obecného obtěžování. Vlastní hluk lodě při stání v přístavišti, ve zdymadle nebo jinde na trase je třeba chápat jako součást lodní dopravy, stejně tak jako stání vlaků ve stanicích a před návěstidly resp. aut na křižovatkách, které je součástí železniční resp. silniční dopravy. Pokud by byly lodě posuzovány jako stacionární zdroj hluku při stání ve zdymadle, musela by být, v souladu s § 30 výše citovaného zákona, posuzována každá loď samostatně. Vzhledem k tomu, že hodnotící hladinou je ekvivalentní hladina akustického tlaku A, což je průměrná hladina za daný časový interval, v případě hodnocení každé lodě jako stacionárního zdroje hluku po dobu jejího setrvání v plavební komoře, není reálny předpoklad, že by docházelo k překročení limitů pro stacionární zdroje. 9.4.2013


74

§ 30 (1) Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště31), vlastník, popřípadě správce pozemní komunikace32), vlastník dráhy 32a) a provozovatel dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen "zdroje hluku nebo vibrací"), jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby.

OOVZ nemůže požadovat konkrétní opatření – př. odhlučnění chladícího zařízení v řeznictví (organizační opatření x technická)

9.4.2013


75

Měřeným zdrojem hluku byla skládka paliv, resp. vykládka 8 vozů s koksem prováděná 2 bagry do 2 nákladních automobilů Liaz a na vlek za traktor, přičemž vozidla převážela koks dále do areálu. U nejbližšího místa měření (RD č.p. 258), které je nejvíce ovlivněno hlukem z provozu skládky, probíhalo měření po celou dobu činnosti na skládce, přerušeno bylo pouze na cca 15 minut z důvodu přeháňky (kroupy, vítr). Měření nezahrnulo jednu z nejhlučnějších operací, a to provoz třídiče koksu. V protokolu je zcela jasně uvedeno, že předmětem měření hluku byla „Skládka paliv, resp. vykládka 8 vozů s koksem prováděná 2 bagry do 2 nákladních automobilů Liaz a na vlek za traktor, přičemž vozidla převážela koks dále do areálu“. Žádný další zdroj hluku není uveden. Výsledná hodnota LAeq,8h = 49,9 dB v nejbližším chráněném venkovním prostoru při provozu vykládky a nakládky (tj. bez provozu třídiče koksu) se blíží hodnotě hygienického limitu LAeq,8h = 50 dB => nelze předpokládat, že při souběhu s třídičem koksu nebudou hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru překračovány. Tato skutečnost musí být objektivizována měřením všech zdrojů hluku v areálu skládky paliv. 9.4.2013


76

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací neřeší případy synergie, tj. společného působení hluku z dopravních zdrojů, tudíž stanovuje hygienické limity hluku z dopravy na silnicích a drahách odděleně. Hluk z provozu tramvají na pozemní komunikaci se hodnotí jednotně v souladu s nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, přílohy č. 3, odst. 3), jako provoz na železničních tratích v ochranném pásmu dráhy, přičemž v době noční bude uvažována korekce: -10 dB. Hygienický limit pro denní dobu: Hygienický limit pro noční dobu:

LAeq,16 h = 60 dB LAeq,8 h = 50 dB

Lanové dráhy pozemní, tj. dráhy, kde hlavním zdrojem hluku je styk kolejnice a kola (např. lanovka na pražský Petřín) se hodnotí stejně jako hluk z provozu tramvají. Hygienický limit pro denní dobu: Hygienický limit pro noční dobu:


Lanové dráhy visuté, tj. dráhy, kde hlavním zdrojem hluku je hnací stanice, se hodnotí jako stacionární zdroj hluku, bez ohledu na to, zda se jedná o dolní nebo horní, nadzemní nebo podzemní (hnací) stanici. Hygienický limit pro denní dobu: Hygienický limit pro noční dobu:


Hluk z provozu trolejbusů se hodnotí stejně jako hluk z provozu automobilové dopravy, protože hlavním zdrojem hluku je styk pneumatiky s vozovkou. Synergické působení: Hodnocení souběžného vlivu hluku z různých dopravních zdrojů, např. tramvajové a silniční dopravy nelze ze strany OOVZ požadovat, protože dosud nejsou k dispozici odborné podklady pro synergické působení, tj. posouzení vztahu dávka X účinek dvou rozdílných dopravních zdrojů hluku. Proto zatím nelze stanovit hygienický limit pro součtovou hladinu a každý zdroj dopravního hluku musíNRL být posuzován samostatně. 9.4.2013 pro komunální hluk

77

Výpočtový bod nebo místo měření musí být v souladu s § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Je-li zvoleno jinak => nutné popsat, zdůvodnit

Argumentem není to, že objednatel měření chtěl měřit právě v prostoru, který není v souladu s právními předpisy => OOVZ musí takový protokol odmítnout MM je i místo pro měření hluku pozadí !!!

9.4.2013


78

„MALÝ“ METODICKÝ NÁVOD Reakce na nejčastější chyby v interpretaci některých ustanovení NV a MNKom

10.-11.10.2012


79

„Malý metodický návod“ 1. Způsob měření 2. Doba měření 3. Délka měření

4. Přepočet na jiné podmínky (impulsní hluk) 5. AKS a odrazy 6. Zvony a impulsní hluk

9.4.2013


80

1. Způsob měření 1. NV definuje relevantní deskriptor hluku, ale neurčuje,

jak má být hodnota daného deskriptoru stanovena. 2. Vlastní způsob měření a jeho provedení je věcí akreditované metodiky, kvalifikace a odpovědnosti měřiče. 3. Měřič je zodpovědný za to, že OOVZ dostane správné, objektivní a přezkoumatelné výsledné hodnoty relevantních hlukových deskriptorů tak, aby je mohl vyhodnotit v souladu s platnými právními předpisy. 4. Závisí na kvalitním a přesném zadání důvodů a účelu měření ze strany OOVZ – obhájení důkazu

9.4.2013


81

2. Doba měření stacionárních zdrojů hluku MNKom stanoví, že měření stacionárních zdrojů hluku má být prováděno tak, aby bylo možné stanovit výslednou hodnotu deskriptoru hluku pro 8 souvislých hodin pro denní dobu a 1 souvislou hodinu pro noční dobu. 2. Nestanoví, kdy se má v rámci dne měření uskutečnit. 3. Rozhodující je, aby hodnota hluku stacionárního zdroje byla naměřena správně a co nejpřesněji. 4. Měří se za situace, kdy je tato podmínka nejlépe splněna, zejména, kdy je dostatečný odstup od hladiny zbytkového hluku. 1.

9.4.2013


82

2. Doba měření stacionárních zdrojů hluku U stacionárních ustálených zdrojů hluku, jejichž provoz se v čase prokazatelně nemění, tzn. je-li provoz standardní a reprezentativní pro daný posuzovaný referenční časový interval, je možno za splnění výše uvedené podmínky, měřit kdykoliv a změřenou hodnotu vztáhnout na denní nebo noční dobu. 6. Za těchto podmínek, hodnoty správně naměřené v noční době lze vztáhnout k hygienickému limitu pro denní dobu a naopak. 7. Splnění uvedených podmínek musí být uvedeno v protokolu z měření 5.

9.4.2013


83

3. Délka měření Měření musí být reprezentativní a zahrnout všechny standardní situace, ke kterým při provozu zdroje dochází. 2. U ustáleného stacionárního zdroje hluku je tedy možné měřit i kratší dobu než je referenční časový interval. 1.

Podmínka: Změřený výběrový vzorek je reprezentativní pro posuzovanou hlukovou zátěž – doložit v protokolu z měření 3.

Měření lze ukončit v kratší době i tehdy, pokud je za tuto dobu zjištěno takové překročení HL, že i v případě vypnutí zdroje by výsledná hodnota hladiny akustického tlaku vztažená k referenčnímu časovému intervalu prokazatelně neklesla pod HL.

9.4.2013


84

4. Přepočet na jiné podmínky 1.

2.

3. 4.

5.

ČSN ISO 1996-2 zavádí jako legální součást metodiky měření přepočet na jiné podmínky (zejm. větší vzdálenost od zdroje – nejde o akustickou studii). Důvody, metoda a další podmínky (bodový zdroj, absence překážek, stejný povrch terénu atd.) přepočtu musí být uvedeny v protokolu z měření. Pak lze takto přepočtenou hodnotu legálně posuzovat jako platný výsledek měření. Používat výjimečně ve zdůvodněných případech, kdy přímé měření v požadovaném místě nelze z objektivních důvodů uskutečnit. Nepoužívat v případě hladiny maximálního nebo špičkového akustického tlaku! (impulsní hluk, střelby)

9.4.2013


85

4. Přepočet na jiné podmínky Logické důsledky: Nedochází-li v místě blíže ke zdroji k prokazatelnému překračování hygienických limitů, pak lze mít za zaručené, že za stejných podmínek šíření zvuku, nebudou prokazatelně překračovány hygienické limity i na místě vzdálenějším. 2. Toto konstatování lze použít jako legální výsledek měření bez nutnosti přepočtu na vzdálenější místo. 1.

9.4.2013


86

7. Akustické studie– korekce na odrazy 1. AKS představuje odhad budoucí situace, která by po

realizaci měla být ověřena měřením. 2. Vypočtené i naměřené hodnoty musí respektovat stejné

podmínky. 3. Hodnoty vypočtené pro chráněný venkovní prostor stavby

proto nemohou obsahovat příspěvek odrazu od fasády této stavby. Poznámka: Jedná se o hodnoty vypočtené v konkrétní výpočtových bodech reprezentujících chráněný venkovní prostor stavby. Nejde tedy o přehledový průběh isofon, který musí zohlednit všechny odrazy od všech objektů na cestě šíření zvukového paprsku. 9.4.2013


87

7. Akustické studie– korekce na odrazy 4. Odrazy od ostatních překážek se započítávají. 5. Při výpočtu se přednostně nepoužívá nominální tabulková

korekce dle MNRefl, ale v algoritmu výpočtu se „vypíná“ funkce zohledňující odraz od fasády. Poznámka: Možnost paušální tabulkové korekce není vyloučena, přednost se dává výpočtovému algoritmu. 6.

„Vypnutí“ odrazu od posuzované fasády umožňují všechny komerční výpočtové software.

9.4.2013


88

8. Zvony 1. Zvuk kostelních zvonů je řazen dle ČSN ISO 1996-1 do

kategorie "zdroj běžného impulsního hluku". 2. Tuto kategorii impulsního hluku však naše hluková legislativa nepřevzala 3. Zvuk kostelních zvonů se nehodnotí jako impulsní hluk. 4. Hodnotí se pouze tonalita – hudební zvuk.

9.4.2013


89

9.4.2013


90

PROTOKOLY

9.4.2013


91

Protokoly Metodický návod pro řešení a vyřizováním podnětů souvisejících s problematikou hluku a vibrací,č.j. OVZ-30.0-29.8.2006-26100, ze dne 22. 9. 2006

1. Titulní list 2. Úplnost, správnost a konsistence údajů

3. Strategie 4. Sčítání dopravy a rychlost vozidel 5. Meteorologie a obvyklá situace

6. Označení veličin 7. Práce s bloky + nezávislá kontrola

8. Struktura a přehlednost, tabulky 9.4.2013


92

Protokoly 1. Titulní list všechny základní údaje + identifikace protokolu: -

-

Co se měřilo (zdroj hluku) Kde se měřilo (lokalita) Kdy se měřilo (datum) Jak dlouho se měřilo (čas od – do) Proč se měřilo (důvod) Kdo měřil Kdo se účastnil měření Číslo a datum vydání protokolu

9.4.2013


93

Protokoly 2. Úplnost, správnost a konsistence údajů Adresy Název lokality (pozor na místní názvy) Označení místa měření Popis místa měření   

9.4.2013

vztažení k přírodním objektům – ne! GPS azimut+vzdálenost


94

Protokoly 3. Strategie Stručně a výstižně Zdůvodnění místa, doby a způsobu měření Popis odchylek od standardních metodik + zdůvodnění Přepočty – zdůvodnění, popis metody, prokázání splnění podmínek pro přepočet na jiné podmínky Použitý SW pro vyhodnocování

9.4.2013


95

Protokoly 4. Sčítání dopravy a rychlost vozidel Sčítání dle ČSN ISO 1996-2 povinné Druhy vozidel dle TP189 (II.vydání) =www.edip.cz Rychlost vozidel- možno namátkově, orientačně   

9.4.2013

Radar Úsekové měření Zařazení do proudu


96

Protokoly 5. Meteorologie Povinné údaje (vč. oblačnosti a srážek) Oblačnost – slovně i číselně Směr větru – možno i orientačně  

9.4.2013

příznivé podmínky pro šíření zvuku (vítr směrem k MM) nepříznivé podmínky – situace v místě obvyklá


97

Protokoly 6. Označení veličin Dle ČSN 01 1600 resp. NV Proměnné veličiny = kurzíva Indexy = svislé písmo Jednotky v hranaté závorce

LAeq,T

9.4.2013


[dB]

98

Protokoly 7. Struktura a přehlednost, tabulky Struktura = dopor. MN (není dogma) Odstavce – oddělovat Nadpisy – zvýraznit Písmo – šetřit styly Tabulky – pozor na užvaněnost Přehledová závěrečná tabulka

9.4.2013


99

9.4.2013


100

Protokoly 8. Práce s bloky + nezávislá kontrola

9.4.2013


101

PROBLEMATIKA HLUKU V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ

Recommend Documents