PROBLEMATIKA ČERPÁNÍ A VYUŢÍVÁNÍ DOTACÍ Z FONDŮ EU V ČESKÉ REPUBLICE

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa

PROBLEMATIKA ČERPÁNÍ A VYUŢÍVÁNÍ DOTACÍ Z FONDŮ EU V ČESKÉ REPUBLICE The issue of drawing and using of subsidies from EU funds in the Czech Republic Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.

Marek Maštalíř

Brno, 2015

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2014/2015

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

Marek Maštalíř

Obor:

Veřejná ekonomika a správa

Název tématu:

PROBLEMATIKA ČERPÁNÍ A VYUŢÍVÁNÍ DOTACÍ Z FONDŮ EŮ V ČESKÉ REPUBLICE The issue of drawing and using of subsidies from EU funds in the Czech Republic

Zásady pro vypracování Cíl práce: Cílem práce je popsat a zhodnotit současný stav čerpání a vyuţití dotací z EU a navrhnout moţná opatření na zlepšení systému čerpání dotací v dalším programovacím období. Pouţité metody: 1. Teoretická východiska práce. 2. Deskripce současného stavu čerpání dotací EU na základě vyuţití sekundárních dat. 2. Typologie hlavních nedostatků a pochybení - analýza situace (moţné důvody pochybení). 3. Návrhy opatření pro budoucí čerpání dotací z EU. 4. Závěrečná syntéza poznatků.

Rozsah grafických prací:

Podle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 40 stran

Seznam odborné literatury: BAJER, Petr a Jiří MATYÁŠ. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. 1. vyd. Brno: Eurospolečnosti, 2009, 122 s. ISBN 9788025440179. BUDÍK, Josef. Evropské strukturální fondy a jejich vyuţívání. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2009, 79 s. ISBN 9788074080142. MAREK, Dan a Tomáš KANTOR. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2. vyd. aktualiz. a rozš. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2009, 215 s. ISBN 9788087029565. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 9788073573584 PŘICHYSTAL, Aleš. Kuchařka pro ţadatele z fondů EU, aneb, Jak uvařit dobrý projekt. Nymburk: VEGA-L, 2008, 153 s. ISBN 9788086757940. TAUER, Vladimír, Helena ZEMÁNKOVÁ a Jana ŠUBRTOVÁ. Získejte dotace z fondů EU: tvorba ţádosti a realizace projektu krok za krokem: metodika, pravidla, návody. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 160 s. ISBN 9788025126493

Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce:

17. 10. 2013

Termín odevzdání bakalářské práce a vloţení do IS MU je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 04. 02. 2015

…………………………………… prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. děkan

J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v bakal ář ské pr áce: Ná z e v pr áce v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve doucí bakal ář ské pr áce: Rok obhaj oby:

Marek Maštalíř Problematika čerpání a vyuţívání dotací z fondů EU v České republice The issue of drawing and using of subsidies from EU funds in the Czech Republic Veřejná ekonomie Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. 2015

Anotace Bakalářská práce se věnuje problematice čerpání a vyuţívání dotací z fondů EU v České republice. V úvodní části autor popisuje systém čerpání evropských prostředků a subjekty, které jsou zapojeny do tohoto procesu. V další části textu se autor věnuje hodnocení současného stavu čerpání a vyuţívání dotací v České republice na základě analýzy sekundárních dat. Mezi metody zkoumání patří prostudování monitorovacích zpráv, průběţných analýz či hodnocení nezávislých orgánů. Práce také obsahuje určení moţných příčin nesprávného čerpání a návrhy moţných opatření na zlepšení systému čerpání dotací.

Annotation The bachelor´s thesis deals with the issues of drawing and using of subsidies from EU funds in the Czech Republic. In the introductory part author describes system of drawing of European resources and bodies that are involved in this process. In the next section the author deals with an evaluation of current condition of drawing and using of subsidies in the Czech Republic on the base of secondary date. Methods of investigation include survey of monitoring reports, preliminary analysis or an evaluation of independent authorities. The thesis also contents assessment of possible causes of incorrect drawing and suggestion of possible measures for improving the system of drawing of subsidies.

Klíčová slova Evropské dotace, kohezní politika, čerpání dotací, strukturální fondy, monitorovací zpráva Keywords European subsidies, cohesion policy, drawing of subsidies, structural funds, monitoring report

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Problematika čerpání a využívání dotací z fondů EU v České republice vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Simony Škarabelové, Ph.D. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 04. 02. 2015 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych chtěl velmi poděkovat Mgr. Simoně Škarabelové, Ph.D. za odborné vedení, vstřícnost a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

Obsah Úvod..........................................................................................................................................11 1

Politika hospodářské a sociální soudrţnosti EU ...............................................................13 1.1

Historie hospodářské a sociální soudrţnosti EU ........................................................13

1.2

Principy regionální politiky........................................................................................14

1.3

Regiony EU – vymezení NUTS .................................................................................16

1.4

Programovací období .................................................................................................17

1.4.1

Programové období 2000-2006 ..........................................................................18

1.4.2

Programové období 2007-2013 ..........................................................................19

1.4.3

Programové období 2014-2020 ..........................................................................21

1.5 2

3

Strategické dokumenty České republiky ....................................................................23

Fondy Evropské unie ........................................................................................................25 2.1

Členění evropských fondů..........................................................................................25

2.2

Řízení fondů EU v České republice ...........................................................................27

2.3

Průběh čerpání finančních prostředků ........................................................................29

Deskripce současného stavu čerpání finančních prostředků z vybraných fondů EU .......33 3.1

Plnění limitu čerpání od začátku programového období............................................35

3.2

Příčiny a nedostatky čerpání v roce 2013 ..................................................................42

3.3

Návrhy moţných opatření ..........................................................................................46

Seznam pouţitých zdrojů ..........................................................................................................53 Seznam grafů ............................................................................................................................58 Seznam tabulek .........................................................................................................................58 Seznam obrázků ........................................................................................................................58 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................59 Seznam příloh ...........................................................................................................................61 Přílohy .......................................................................................................................................62

Úvod Se vstupem České republiky do Evropské unie se naskytly nové moţnosti financování aktivit pro zlepšení situace a rozvoj regionů spolufinancovaných z evropských fondů. Pouţité prostředky např. zlepšují ţivotní úroveň, sniţují nezaměstnanost, vytvářejí příznivější ţivotní prostředí nebo zvyšují konkurenceschopnost dané oblasti, a proto je tedy důleţité nepromarnit příleţitost finanční spoluúčasti ze strany Evropské unie pochybeními či jinými činnostmi ovlivňujícími negativně proces čerpání. K úspěšnému získání těchto finančních prostředků vede sloţitý, časově a administrativně náročný proces vyţadující ze strany řídících orgánů značné úsilí v oblastech koordinace, řízení, správného vyhodnocení ţádostí či následné kontroly. Neméně důleţitým členem tohoto systému představují samotní ţadatelé, kteří musí vyhotovit kvalitní a především správně vyplněnou ţádost. Úspěšné čerpání evropských prostředků tak závisí na bezchybné činnosti zúčastněných stran, jelikoţ jejích nedostatky mohou výrazně zredukovat mnoţství vyčerpaných peněz. Primárním cílem bakalářské práce je popsat a zhodnotit současný stav čerpání a vyuţití dotací z Evropské unie v České republice. Mezi sekundární cíle práce patří určení moţných příčin nesprávného čerpání a případně návrh moţných opatření na zlepšení systému čerpání dotací v současném programovém období. Deskripce současného stavu je vyhotovena na základě vyuţití sekundárních dat: monitorovacích zpráv, průběţných analýz či hodnocení nezávislých orgánů. Na základě poznatků, získaných analýzou těchto dat, je provedena syntéza a zhodnocení celkové současné situace. Výstupem práce je deskripce skutečného stavu čerpání, definice konkrétních nedostatků a návrh moţných zlepšení. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce a určitým individualitám a disparitám systémů čerpání evropských prostředků v jednotlivých zemích se tato práce věnuje převáţně hodnocení situace v České republice a pouze okrajově se zabývá klasifikací úspěšnosti českého systém vůči ostatním členským zemím, která by na základě vhodně zvolených kriterii mohla být námětem a především výzvou pro ostatní studenty při psaní bakalářské či diplomové práce. První část práce je věnována seznámení se s politikou a systémem čerpání dotací, které jsou ovlivněny principy, pravidly a specifickým členěním území. Dále jsou zde představena jednotlivá programová období a strategické dokumenty. V druhé části práce je uvedeno

11

členění a popis evropských fondů a orgánů podílejících se na jejich řízení a také samotným průběhem čerpání finančních prostředků ze strany ţadatele. Další část práce představuje analýzu současného stavu čerpání v programovém období 20072013, ve kterém však probíhá sběr ţádostí aţ do roku 2015. Je zde zobrazeno rozloţení finanční alokace čerpaných fondů a procentuální vyjádření jiţ proplacených prostředků. Sledován je stav limitu plnění čerpání, který je klíčový pro hodnocení úspěšnosti čerpání, co se do objemu peněţních prostředků týká v rámci jednotlivých operačních programů. Na základě dostupných informací jsou určeny moţné příčiny a pochybení v čerpání resp. nedočerpání prostředků a zároveň snaha o navrhnutí moţných opatření na zlepšení systému čerpání.

12

1

Politika hospodářské a sociální soudrţnosti EU

Postupným vývojem se státy v Evropě sdruţily do dnešní podoby Evropské unie a současný počet členských států nemusí být konečný. Kaţdý z těchto států se vyvíjel a vyvíjí vlastní cestou a prošel si svým historickým, ekonomickým a kulturním vývojem, který zapříčinil disparity mezi jednotlivými krajinami. ,,Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS) se zaměřuje na podporu celkového harmonického rozvoje regionů v Evropské unii. Jejím cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů. Dále podporuje harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, rovnost mezi muži a ženami a vysokou úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí. Někdy se též nazývá těmito pojmy: regionální politika, strukturální politika, politika soudržnosti (kohezní politika).“ [44] Politika hospodářské a sociální soudrţnosti EU se podle Přichystala [2] tedy nezaměřuje na státy, ale na jednotlivé regiony těchto států. Je zaměřena především na regiony, které nedosahují 75% průměru HDP Evropské unie. I v rámci jednoho vyspělého států, se mohou vyskytovat regiony, na které je směřována tato politika. V rámci České republiky jsou to všechny regiony vyjma hlavního města Prahy.

1.1

Historie hospodářské a sociální soudrţnosti EU

Ţítek [5, s. 46-47] uvádí, ţe významný posun vývoje evropské regionální politiky nastává v roce 1958, kdy vstupuje v platnost Římská smlouva. Na základě této smlouvy je umoţněn vznik Evropské investiční banky, Evropského sociálního fondu a v roce 1962 i Evropskému zemědělskému garančnímu a podpůrnému fondu. Významným krokem v koordinaci regionální politiky byl vznik Generálního řiditelství Evropské komise pro regionální politiku v roce 1968. V období mezi lety 1951-1973 se však nepřikládá regionální politice velký význam, jelikoţ rozdíly v ekonomické vyspělosti členských států nebyly příliš znatelné. Pozornost se především zaměřovala na odstranění obchodních bariér či správnému fungování volného trhu. Se vstupem Dánska, Irska a Velké Británie v roce 1973 vznikají velké rozdíly mezi regiony společenství a stoupá potřeba regionální politiky. V roce 1975 vzniká další z hlavních fondů strukturální politiky – Evropský fond pro regionální rozvoj. ,,Rostoucí význam regionální 13

politiky odráží i skutečnost, že v roce 1975 představoval ERDF na celkovém rozpočtu ES 4,8% a do roku 1986 se zvýšil na 8,6%.“ [3, s. 37] ,,Roku 1988 byla nařízení Rady regionální politika sloučena s částí sociální a zemědělské politiky do politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Toto nařízení přineslo také klíčové principy kohezní politiky jako zaměření na nejchudší a nejzaostalejší regiony, víceleté programování, strategickou orientaci a zahrnutí regionálních a lokálních partnerů. Celá reforma tak měla za výsledek, že se přistoupilo ke střednědobému plánování regionálních programů a k zavedení principů regionální politiky.“ [5, s. 48] Dalším výrazným rokem podle Ţítka [5] byl rok 2004, kdy do Evropské unie přistoupilo 10 nových členů. Populace EU se rozšířila téměř o jednu pětinu, ovšem HDP se zvýšilo pouze o 5%. Zvýšili se rozdíly mezi jednotlivými regiony členských států a tím i význam regionální politiky.

1.2

Principy regionální politiky

Regionální politika je ovlivňována několika základními principy, které se vyvíjely společně s regionální politikou. Některé principy vznikly zcela nově, jiné byly nahrazeny či změněny. Principy regionální politiky jsou úzce spjaty se získáváním a vyuţíváním dotací, jelikoţ ,,předurčují i způsoby využívání poskytnutých finančních prostředků v členských zemích.“ [1, s. 523] Mezi principy regionální politiky se řadí: Princip programování Podle Tauera a kol. [4, s. 19] princip programování ,,spočívá v realizaci víceletých a víceoborových programů, pro něž jsou zpracovány tzv. programové dokumenty, které vláda členské země předkládá Evropské komisi (EK). Po schválení EK jsou na tyto programy alokovány finanční prostředky, Programy se realizují prostřednictvím konkrétních projektů“ Princip adicionality Princip adicionality je téţ označován jako princip doplňkovosti. Smyslem tohoto principu je, aby regiony, ke kterým se princip váţe, nenahrazovaly své veřejné či strukturální výdaje dotacemi. [12] 14

Jak uvádí Tauer a kol. [4], členské státy se zavazují k dodrţení určité míry národního spolufinancování a zároveň by se jejich národní zdroje neměly dostat pod hranici z minulého období. Princip koncentrace Princip koncentrace dle Přichystala [2] se snaţí zajistit, aby se s prostředky nakládalo co nejvíce efektivně a účelně. Finanční prostředky jsou poskytnuty regionům, které mají dlouhodobé a hlubší problémy. Vytváří se zde úsilí, aby se peníze neztrácely v jednotlivých menších projektech, které nejsou schopny dosáhnout většího uţitku. Peníze by tedy měly směřovat k projektům, které mají potenciál řešit dlouhodobé problémy regionů. Princip partnerství [4, s. 19] Účelem principu partnerství podle Tauera a kol. je dosáhnout co moţná nejuţší spolupráci mezi orgány všech úrovní a je zde snaha o zapojení příjemců, kterým jsou finanční prostředky či operační program určen. Princip partnerství je moţné dělit dle úrovní, na kterých probíhá spolupráce. „Vertikální partnerství zahrnuje úzkou spolupráci EK a členským státem určenými orgány na úrovni národní, regionální a místní, a to pro všechny fáze implementace, od přípravy až po realizaci“ ,,Horizontální úroveň se týká spolupráce mezi partnery v rámci členského státu nebo regionu.“ Princip subsidiarity Ţítek [5] označuje princip subsidiarity za základní princip, který znamená, ţe řešení problémů by mělo probíhat od nejniţších úrovní, které jsou nejblíţe dané situaci, mají dostatečné mnoţství informací a znají nejlépe prostředí. Princip solidarity Stejskal [3] zařazuje princip solidarity mezi základní principy, pomocí kterého se naplňuje základní podstata regionální politiky. Ekonomicky vyspělejší státy finančně pomáhají méně vyspělým státům pomocí příspěvků do společného rozpočtu a tím pomáhají financovat rozvoj méně vyspělých regionů.

15

Princip monitorování a vyhodnocování Jak jiţ název napovídá, jedná se o průběţné monitorování a vyhodnocování zaměřené na to, jak je s prostředky nakládáno. Podle Přichystala [2] se princip realizuje ve třech fázích, které zahrnují předběţné odhady dopadů a přínosů projektu, průběţné sledování a v poslední fázi se hodnotí, jak a zda projekt dosáhl vytyčených cílů. Různí autoři či přímo stránky EU nebo stránky MMR uvádějí různé dělení a výčet mnoha dalších principů. Pro kaţdé programové období jsou určeny základní principy. V nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 jsou uvedeny tzv. zásady pomoci, mezi které patří doplňkovost, provázanost, koordinace a soulad, programování, partnerství, územní úroveň provádění, proporcionální intervence, sdílené řízení, adicionalita, rovnost ţen a muţů a zákaz diskriminace, udrţitelný rozvoj. [42]

1.3

Regiony EU – vymezení NUTS [2]

Vzhledem k odlišnému historickému vývoji jednotlivých zemí EU, má kaţdý členský stát svůj jedinečný systém správního členění, který je rozdělen dle různé velikosti rozlohy či různého počtu obyvatelstva a jednotlivé správní útvary tak nemohou být porovnávány na mezinárodní úrovni s dostatečnou vypovídací hodnotou. Jelikoţ se politika hospodářské a sociální soudrţnosti EU také např. zabývá sniţováním rozdílů mezi jednotlivými regiony, bylo zapotřebí, vytvořit takové územní jednotky, které by mohly být vzájemně porovnávány v rámci EU. ,,Pro statistické monitorování a analýzy ekonomické a sociální situace v regionech byla proto v celé Evropské unii v roce 1988 zavedena tzv. jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (známá pod zkratkou ,,NUTS“...“ [2, s. 17] NUTS jsou rozděleny do několika úrovní a to od NUTS 0 aţ po NUTS V. Celá Česká republika představuje v rámci tohoto členění úroveň NUTS 0 i NUTS I. NUTS II jsou označovány jako regiony soudrţnosti, tzv. ,,sdruţené kraje“, NUTS III jsou kraje, NUTS IV a NUTS V jsou v pořadí okresy a obce. Regiony soudrţnosti Zaměření a finanční pomoc politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU je především cílena na územní jednotky, ve kterých populace dosahuje počtu v rozmezí od 800 tisíc aţ po 3 16

miliony. V České republice však většina krajů nedosahuje tohoto rozmezí, a proto byl uměle vytvořen mezistupeň mezi státem a krajem – region soudrţnosti. Na našem území existuje 13 krajů, které jsou různě spojeny do regionů soudrţnosti a Hlavní město Praha. Celkem je tedy 8 regionů soudrţnosti. [39]

1.4

Programovací období [2]

Politika hospodářské a sociální soudrţnosti EU je realizována v horizontu sedmi let, který se nazývá programovacím obdobím. Pro kaţdé programovací období se evropskou legislativou určují cíle, vyčleňují se prostředky na dosaţení těchto cílů a pravidla, kterými se bude regionální politika EU řídit. Jelikoţ se Česká republika zapojila do jiţ probíhajícího programového období 2000-2006 aţ v roce svého vstupu do EU, tedy 2004, jedná se o tzv. zkrácené programovací období 20042006. Pravidlo N+2/N+3 Pravidlo n+2/n+3 prodluţuje dobu, kdy mohou být pouţity prostředky z jednotlivých operačních programů a to o dva, resp. tři roky po skončení daného programovacího období. Pro období mezi lety 2007 – 2010 platilo v České republice pravidlo n+3 a v následujícím období 2011 – 2013 jiţ pravidlo n+2. Finanční prostředky z operačních programů pro programové období 2007-2013 musí být vyčerpány nejpozději do konce roku 2015. Česká republika se snaţila vyjednat výjimku pro rok 2013, aby bylo na tento rok pouţito pravidlo n+3. Ovšem Evropský parlament zmařil tyto snahy. [44] Limit plnění čerpání Národní orgán pro koordinaci [34] spojuje s pravidly n+2 resp. n+3 tzv. limity plnění čerpání. Udávají procentuální podíl vyčerpání závazku v daném roce. Posuzují se na základě výše certifikovaných výdajů a odeslaných ţádostí o platbu Evropské komisi. Kaţdý operační program má stanovený konkrétní limit plnění čerpání, a tudíţ se tato hranice neposuzuje souhrnně, ale za kaţdý operační program zvlášť. Na základě dodrţování stanoveného limitu se rozhoduje o povinnosti vrátit nedočerpané dotace či nikoliv. [19]

17

Obrázek č. 1 Fungování pravidla n+3/n+2

Zdroj: MMR, [19] Pro usnadnění plnění limitu čerpání v daném roce, se podle Národního orgánu pro koordinaci [25] vyuţívají předběţné platby a tzv. velké projekty. U operačních programů financovaných ze strukturálních fondů (ERDF, ESF) dosahují předběţné platby 9% celkové alokace a u Fondu soudrţnosti činní předběţné platby 10,5% celkové alokace v programovém období 2007-2013. U velkých projektů ,,je možné alokaci OP, který implementuje část své alokace prostřednictvím velkých projektů, ponížit o roční rozpočtové závazky těch velkých projektů, které byly předloženy členským státem ke schválení EK a současně splňují požadavky dle čl. 40 Obecného nařízení (čl. 94 Obecného nařízení), a tím snížit limit čerpání v daném roce implementace.“. [25, s.17] 1.4.1 Programové období 2000-2006 V tomto programovém období Evropská komise stanovila tři základní cíle: Cíl 1 – Podpora rozvoje zaostalých regionů Podle Pekové [1, s. 533] byla podpora rozvoje zaostalých regionů prioritním cílem tohoto období. Pro cíl 1 bylo vyčleněno 70% všech zdrojů ze čtyř strukturálních fondů (ERDF, ESF, EAGGF, FIFG). 18

Stejskal uvádí [3, s. 43], ţe finanční pomoc směřovala do regionů NUTS 2, kde HDP na obyvatele bylo niţší neţ 75% průměru EU. Jednalo se téměř o 50 evropských regionů, coţ představovalo přibliţně 22% všech obyvatel EU. Tyto regiony se vyznačovali nezaměstnaností či např. nízkou mírou investování. Cíl 2 – Podpora oblastí potýkající se s restrukturalizací Cíl 2 byl zaměřen na všechny regiony, které jiţ nespadaly pod cíl 1. Tyto regiony se blíţí hospodářskou úrovní průměru EU, ovšem stále se zde vyskytuje vyšší míra nezaměstnanosti, kriminalita či niţší úroveň školství. Na cíl 2 bylo vyčleněno přibliţně 11,5 % zdrojů ze všech strukturálních fondy vyjma EAGGF. [3] Cíl 3 – Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání Zaměření cíle 3 bylo podle Stejskala [3] v oblasti lidských zdrojů a týkal se regionů, které nespadali pod cíl 1. Ze strukturálních fondů bylo vyčleněno na podporu politiky zaměstnanosti a vzdělání 12,3% zdrojů (především z ESF), kterými byly financovány např. školení, trh zaměstnanosti apod. Vedle těchto tří cílů byly Evropskou komisí zřízeny čtyři iniciativy EHS, které se zabývali problémy postihující většinu území EU. [3] ,,INTERREG III napomáhá rozvoji přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce, URBAN II podporuje uskutečňování inovačních strategií ve městech a městských čtvrtích, LEADER+ má za cíl pomáhat projektům na rozvoj venkova a EQUAL je zaměřen na boj proti diskriminaci na trhu práce.“ Na tyto 4 iniciativy bylo vynaloţeno 5,35% zdrojů ze tří strukturálních fondů (ERDF, ESF, EAGGF) [38] 1.4.2 Programové období 2007-2013 Pro programové období 2007-2013 byly podle Pekové [1] stanoveny tři základní cíle – konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, evropská územní spolupráce. Dochází však k přeměně některých fondů a jejich vyčlenění ze strukturální politiky EU. Cíl Konvergence Tento cíl se dle Ţítka [5] věnuje nejméně rozvinutým regionům a snaţí se zajistit zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti a růstu pomocí investic hmotného i lidského kapitálu. Mezi další priority patří zvýšení schopnosti pruţně reagovat na hospodářské či sociální změny, ochrana ţivotního prostředí nebo zefektivnění fungování správy. 19

Finanční pomoc je určena regionům, které spadají do kategorie NUTS 2 a zároveň jejich HDP na osobu je niţší neţ 75% průměru HDP EU25 na obyvatele. Čerpat dotace mohou také regiony NUTS 2, které by nesplnily podmínky čerpání v rámci tohoto cíle vzhledem k rozšíření EU. ,,Jsou to regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75% průměru HDP EU15, ale vyšší než 75% průměru HDP EU25. O těchto regionech se hovoří jako o regionech postižených statistickým efektem nebo jako o phasing – out regionech“ [5, s. 54] Dále podle Ţítka [5] pod tento cíl spadají všechny regiony České republiky mimo hlavního města Prahy. Prostředky jsou zajištěny z obou strukturálních fondů (ERDF, ESF). Z Fondu soudrţnosti mohou v rámci tohoto cíle čerpat státy, jejichţ hrubý národní důchod je niţší neţ 90% průměru EU. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Cíl je směřován ke zvýšení konkurenceschopnosti a přitaţlivosti regionů, které nespadají pod cíl Konvergence. ,,Do tohoto cíle jsou zařazeny i regiony NUTS 2, které v předchozím programovacím období spadaly pod Cíl 1 (předchůdce dnešní Konvergence), ale v současné době jejich HDP na obyvatele již přesahuje 75% průměru HDP EU15 (tzv. phasing-in regiony).“ [5, s. 55] Cíl Evropské územní spolupráce V rámci cíle Evropské územní spolupráce se podle Ţítka [5] usiluje o posílení přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce.

Operační programy [38] Kaţdý členský stát EU, který chce čerpat prostředky z evropských fondů, musí vyhotovit operační programy. Operační programy se vypracovávají na kaţdé programové období a musí být schváleny Evropskou komisí. Obsahem operačních programů je určení problémů, na které budou pouţity získané prostředky z evropských fondů pro dané programové období. Operační programy lze rozdělit na prioritní osy, které blíţe určují vyuţití prostředků v daném operačním programu. Evropská komise schválila České republice pro programové období 2007-20013 celkem 26 operačních programů, které spadají pod cíle tohoto období.

20

Operačních programů, vztahujících se k cíly Konvergence, je celkem 15. Tyto programy se dělí na 8 tematických operačních programů (OP Doprava, OP Ţivotní prostředí, OP Podnikání a inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Integrovaný operační program, OP Technická pomoc) a 7 regionálních operačních programů určené pro regiony NUTS 2 vyjma hlavního města Prahy (ROP NUTS 2: Severozápad, Moravskoslezko, Jihovýchod, Severovýchod, Střední Morava, Jihozápad, Střední Čechy). Celková částka finančních prostředku vyčleněných pro cíl Konvergence v České republice je přibliţně 25,89 miliard Eur. Na tematické operační programy je z této celkové částky vyčleněno 21,23 miliard Eur a pro regionální operační programy se vyčlenilo 4,66 miliard Eur. [38] Operační programy cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost se vztahují pouze k hlavnímu městu Praze s celkovou částkou 0,42 miliard Eur. Dělí se na OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita. Na cíl Evropské územní spolupráce bylo vyčleněno přibliţně 0,39 miliard Eur v České republice. Do těchto operačních programů spadají všechny regiony našeho území. Mezi operační programy patří OP přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko, Polsko, Rakousko, Sasko, Slovensko, OP Mezinárodní spolupráce a OP Nadnárodní spolupráce a dále pak Síťové operační programy EPSON 2013 a INTERACT II.

1.4.3 Programové období 2014-2020 Programové období 2014-2020 Nové programové období, které začalo začátkem ledna roku 2014, sebou přináší několik změn. Změny byly zavedeny v oblasti počtu cílů i počtu operačních programů, zaměření fondů, strategických dokumentů či pravidla N+3, které bude působit po celou dobu dané období na rozdíl od předchozího programového období 2007-2013. [38] V aktuálním programovém období došlo k sníţení počtu cílů na dva. Cíle se zaměří na oblasti Investice pro růst a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Česká republika usiluje o změny v oblasti operačních programů. Mezi nejvýznamnější je sloučení regionálních operačních programů (ROP) do jednoho tzv. Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dochází tedy k celkovému sníţení počtu operačních programů. [8] 21

Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě [21] uvádí, ţe změna byla také provedena v označení fondů, kterými jsou podporovány politiky hospodářské a sociální soudrţnosti, rozvoje venkova a Společné námořní a rybářské politiky. Všechny tyto fondy (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudrţnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský námořní a rybářský fond) jsou nazývány souhrnným názvem Evropské strukturální a investiční fondy., ovšem zaměření jednotlivých fondů se oproti minulému programovému období příliš neliší. Další významnou změnou je úsilí Evropské komise o propojení politiky soudrţnosti se strategií Evropa 2020. Na plnění cílů Evropa 2020 by se měly podílet prostředky z výše zmíněných fondů. Ke spolupráci členských států a Evropské komisi v naplňování cílů strategie umoţní tzv. Dohoda o partnerství. [8] Evropa 2020 Evropská unie v roce 2010 představila novou ekonomickou strategii Evropa 2020. Strategie navazuje na lisabonskou strategii, která měla učinit z EU nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa. Jelikoţ se však nepodařilo naplnit vizi a všechny cíle lisabonské strategie, Evropská komise rapidně sníţila počet cílů ve strategii Evropa 2020. [13] Ve strategii je uvedeno pět hlavních cílů. V oblasti zaměstnanosti usiluje o zvýšení průměru zaměstnanosti lidí ve věkovém rozpětí 20-64 let na 75%, do oblasti výzkumu a vývoje investovat 3% HDP EU, Dále se strategie zaměřuje na změnu klimatu a udrţitelné zdroje energie či na vzdělání, kde chce např. dosáhnout 40% podílu 30-34 letých obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Posledním cílem je boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení se snahou sníţit o 20 milionů počet lidí, které spadají či jsou na hraně chudoby či sociálního vyloučení. [11] Česká republika se na programové období 2014-2020 připravuje od roku 2010. Z celkového objemu 325 miliard Eur, který je vyčleněn na politiku soudrţnosti pro toto období, je určeno pro Českou republiku přibliţně 21,64 miliard Eur. Kaţdý členský stát musí vyhotovit nový strategický dokument. tzv. Dohoda o partnerství. [8] Dohoda o partnerství ,,Dohoda je strategickým dokumentem, založeným na důsledné analýze současné sociální a ekonomické situace, ekonomických trendů a potřeb České republiky, na jejichž základě jsou

22

stanoveny priority pro financování v letech 2014–2020 při současném sledování naplňování společných cílů EU.“ [37]

1.5

Strategické dokumenty České republiky

Cíle politiky hospodářské a sociální politiky EU jsou realizovány v sedmiletých programových obdobích. Kaţdý členský stát vypracovává pro dané období své strategické dokumenty, které slouţí jako východisko pro stanovení rozpočtu a následné čerpání finanční pomoci. Dále zde stát uvádí cíle a priority, kterých se bude v daném programovém období snaţit dosáhnout. [38] V následující části popíši dokumenty, které se především vztahují ke kooperaci české a evropské regionální politiky a čerpání dotací z evropských fondů. Strategie regionálního rozvoje Podle Ţítka [5, s. 34] je Strategie regionálního rozvoje základním dokumentem české regionální politiky. Poprvé byl přijat v roce 2000 a se vstupem do EU je vypracováván na kaţdé programové období. ,,Jedná se o střednědobý dokument, na období 3 – 7 let, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje“ Důleţitost tohoto dokumentu také spočítá ve snaze začlenit nové nařízení EU do strategie či priorit České republiky v oblasti regionální politiky. [20] Národní rozvojový plán České republiky Národní rozvojový plán se dle Ţítka [5] zabývá vizemi, prioritami, návrhy operačních programů a definuje také globální či konkrétní cíle, kterých se bude strukturální politika snaţit dosáhnout. Tento dokument byl v České republice povinně vypracován pro období 2004-2006 a v následujícím období 2007-2013 byl vypracován jiţ pouze dobrovolně a je pouţíván jako podklad pro vypracování Národního strategického referenčního rámce (NSRR), Národní strategický referenční rámec (NSRR) ,,Tento dokument, který vypracovává každá členská země EU, navazuje na Národní rozvojový plán. Je to základní programový a strategický dokument obsahující priority a opatření, na které by členská země chtěla v daném programovacím období využít prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. V NSRR je popsán celkový mechanismus a 23

struktura čerpání fondů EU včetně popisu jednotlivých operačních programů. Dokument je připomínkován a schvalován ze strany Evropské komise“ [38] Dále Ţítek [5] uvádí, ţe NSRR lze členit na dvě části – analytickou a návrhovou část. Jak jiţ název napovídá, analytická část obsahuje rozbory ekonomické, sociální situace v dané zemi, ze kterých je vytvořena SWOT analýza. Z analytické části vychází návrhová část, ve které jsou uvedeny operační programy, pomocí kterých se budou naplňovat navrhované priority. Dále se zde uvádí např., jak bude s finančními prostředky vynaloţeno.

24

2

Fondy Evropské unie

Fondy Evropské unie slouţí k financování aktivit, které by měli vést k dlouhodobému hospodářskému růstu členských zemí. Dále by prostředky z těchto fondů měly zajišťovat aktivity zaměřené na vzdělanost a sníţení sociální nerovnosti obyvatel unie. [38]

2.1

Členění evropských fondů:

Členění evropských fondů není sloţitou záleţitostí, ovšem příslušnost daných fondů k jednotlivým politikám (regionální, společné zemědělské či spolčené rybářské politice) a jejich názvů se s časem měnily. Strukturální fondy společně s Fondem soudrţnosti spadají jiţ od počátku pod hospodářskou a sociální politiku EU. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (dříve Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond – EAGGF) společně s Evropským rybářským fondem (dříve Finanční nástroj na podporu rybolovu – FIFG) byly součástí hospodářské a sociální politiky EU ještě v programovém období 2000-2006. Nyní jiţ patří do společné zemědělské politiky či společné rybářské politiky. [38] V následující části uvedu charakteristiku jednotlivých fondů společně s dalšími fondy, nástroji či programy, z kterých je moţno čerpat finanční prostředky v programovém období 20072013. Strukturální fondy Tauer a kol. řadí [4, s. 17] mezi hlavní fondy Evropské unie strukturální fondy, pomocí kterých se financují činnosti cílené na ,,snižování rozdílů mezi regiony a vyrovnávání odlišné sociální a ekonomické situace členských zemí při zachování jejich kulturních a historických hodnot patřící k prioritám EU“. Strukturální fondy se dělí na: Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Stejskal [3, s. 41] uvádí, ţe ERDF byl zaloţen roku 1975 a je největším a nejvýznamnějším fondem strukturální politiky co se objemu peněz a cílů týká. „Jeho konečným cílem je vytvoření pracovních míst podporou konkurenceschopného a udržitelného rozvoje, podporou malých

a

středních

podniků,

prosazováním

produktivních

investic,

zlepšováním

infrastruktury, pokračováním místního rozvoje, investicemi do vzdělání i zdraví a rozvojem místního potenciálu nebo investicemi zaměřenými na životní prostředí.“ 25

Evropský sociální fond (ESF) Podle Ţítka [5] je Evropský sociální fond nejstarší fond. Jeho vznik je spojen se vznikem Evropského hospodářského společenství v roce 1957. Finanční prostředky z toho fondu jsou směřovány do oblasti lidských zdrojů. Zaměřuje se na zaměstnanost, zvyšování kvalifikace či vzdělanosti lidí a zároveň se snaţí bojovat proti diskriminaci nebo sociálnímu vyloučení. Fond soudrţnosti (FS) Na rozdíl od dvou výše zmíněných fondů, které se zaměřují na podporu regionů, se Fond soudrţnosti dle Ţítka [5] nazývaný také jako Kohezní fond věnuje rozvoji celého státu. Vznikl v roce 1993 na základě Maastrichtské smlouvy, aby pomohl vybraným zemím při vstupu do hospodářské a měnové unie. Z tohoto fondu ,,jsou podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (např. transevropské sítě) a ochranu životního prostředí, nově i na oblast energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.“ [39] Ţítek dále uvádí [5], ţe pomoc z fondu není dosaţitelná pro všechny státy EU, ale pouze pro ty, jejichţ hrubý národní důchod nedosahuje 90% průměru EU a zároveň uskutečňují program tzv. hospodářské konvergence. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) EAFRD je součástí společné zemědělské politiky EU a prostředky z toho fondu ,, slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení životního prostředí a krajiny nebo kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova“ [14] Evropský rybářský fond (EFF) Finanční prostředky z EFF jsou zaměřeny na podporu rozvoje evropského rybolovu a akvakultury. EFF nahradil v roce 2007 Finanční nástroje na podporu rybolovu a stal se tak hlavím nástrojem společné politiky rybolovu EU. [38] Fond solidarity EU (EUSF) Fond solidarity vznikla v roce 2002 jako reakce na záplavy ve střední Evropě. Fond slouţí regionům, které postihla nějaká přírodní katastrofa. Od jeho vzniku byly finanční prostředky z fondu pouţity jiţ v 56 případech. [10] 26

Podle tiskové zprávy Ministerstva [17] financí Česká republika naposledy zaţádala o peníze z EUSF kvůli škodám, které napáchaly záplavy v roce 2013. Komunitární programy Finanční prostředky komunitárních programů jsou určeny na konkrétní programy, které vybírá Evropská komise nebo Evropskou komisí vybrané specializované agentury. Peníze na programy se získávají přímo z rozpočtu EU a to ve výši 40-70% a musí být pouţity na předem stanovené cíle. Programy jsou víceleté a neinvestičního charakteru. Mezi podmínky získání peněz patří partnerství subjektů z různých zemí. Výhodu při výběru mají projekty, které jsou celoevropského charakteru. [15] Ministerstvo financí [18] řadí mezi komunitární projekty v období 2007-2013 např.: 7. rámcový program Společenství, Celoţivotní učení, Progress, Erasmus Mundus, Kultura 2007. Evropská fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) EGF pomáhá zaměstnancům, kteří přišli v důsledku hospodářské nebo finanční krizi či důsledkem strukturálních změn o zaměstnání. Ţadatelé mohou získat finanční pomoc pouze v případech, kdy jediná firma propustila více neţ 500 zaměstnanců nebo došlo-li k masivnímu propouštění v rámci jednoho odvětví. Pro období 2014-2020 je určeno na kaţdý rok 150 milionů EUR, kterými můţe být hrazeno aţ 60% nákladů na projekt. [9]

2.2

Řízení fondů EU v České republice

V rámci politiky hospodářské a sociální politiky EU působí podle Ţítka [5] mnoho subjektu, které se podílí na tvorbě strategických dokumentů, monitorování, auditu, výběru projektů, toky finančních prostředků a mnoha dalších činnostech. V České republice tyto subjekty působí na národní úrovni nebo na úrovni operačních programů. Mezi subjekty fungující na národní úrovní patří: Národní orgán pro koordinaci (NOK) Ministerstva pro místní rozvoj zřídilo Národní orgán pro koordinaci. ,,NOK je zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy v České republice financované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.“ [5, s. 67] 27

Ţítek [5] řadí mezi hlavní činnosti NOK sledování průběhu realizace NSRR a operačních programů, vytváření zpráv pro Evropskou komisi, vydávání pokynů a metodik v oblasti řízen, zajištění komunikace mezi orgány, vytváření kritérii pro výběr projektů a mnoho dalších činností. Monitorovací výbor NSRR – Řídící a koordinační výbor (ŘKV) Hlavní náplní činnosti Řídícího a koordinačního výboru je podle Ţítka [5], aby byly zapojeny všechny subjekty, které se mají podílet na přípravě a realizaci regionální politiky v České republice, do tohoto procesu. ,,ŘKV především projednává a doporučuje finanční a věcné změny schválených operačních programů, projednává návrhy a změny procedurálních postupů a pravidel, koordinuje systémová opatření, jako jsou monitorovací a informační systém, institucionální struktury, apod.“ [38] Platební a certifikační orgán – Národní fond Ţítek [5] označuje Národní fond Ministerstva financí jako centrální orgán zajišťující platební a certifikační činnost. Zabezpečuje peníze z evropských fondů všem operačním programům. Mezi další činnosti Národního fondu se řadí předkládání výkazů výdajů a ţádost o platby na základě těchto výkazů, vyhodnocování čerpání či vrácení prostředků, které byl proplaceny neoprávněně. Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu Centrální harmonizační jednotka spadá pod Ministerstvo financí. ,,Hlavním úkolem orgánu je provádět audit k ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému implementace podpory ze SF a CF“ [5, s. 69] Subjekty na úrovni operačních programů [5] Kaţdý operační program je spravován vlastními subjekty na této úrovni. Patří sem řídící orgán, zprostředkující subjekt, Monitorovací výbor operačního programu, platební a certifikační orgán, auditní orgán. Řídícím orgánem pro tematické operační programy jsou oborová ministerstva. Regionální operační programy spadají do působnosti regionálních rad regionů soudrţnosti. Řídícím orgánem v operačních programech zahrnující naše hlavním město je právě hlavní město Praha. 28

2.3

Průběh čerpání finančních prostředků

Podle Tauera a kol. [4] Kaţdý člověk, který chce zaţádat o finanční podporu z evropských fondů, musí nejprve zjistit, zda je oprávněn čerpat prostředky z daného operačního programu. Vymezení oprávněných ţadatelů je stanoveno pro kaţdou oblast podpory. Ţadatelé jsou ve většině případů stanoveni dle Tauera a kol. [4, s. 27] všeobecně ,,jako jsou např. kraje, obce, malé a střední podniky, fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy atp. Základem pro identifikace žadatele je jeho IČO.“. Bliţší podmínky pro oprávněné ţadatele jsou vymezeny v konkrétních výzvách daných operačních programů. Pokud je subjektu schválena jeho ţádost resp. projekt, stává se z něho příjemce podpory. Dále Tauer a kol. uvádějí [4], ţe kaţdý projekt musí být vyhotoven dle pravidel stanovených Evropskou komisí a následně zpracovaných do metodických pokynů řídícími orgány. Jelikoţ se metodické pokyny mohou v daných operačních programech výrazně odlišovat, je důleţité se vţdy důkladně obeznámit s aktuálními metodickými dokumenty. K snadnějšímu přiřazení našeho projektu ke konkrétnímu operačnímu programu je důleţité vypracovat projektový záměr. Podle Tauera a kol. [4] nám však projektový záměr nedokáţe přesně stanovit správnou příslušnost k operačnímu programu, jelikoţ konkrétní podmínky jsou stanoveny aţ ve vyhlášené výzvě. Na základě projektového záměru se vypracovává projektová ţádost. Projektová ţádost je podle Přichystala [2, s. 108] stěţejním dokumentem, na základě kterého je rozhodováno, zda subjekt ţádající finanční prostředky je opravdu získá či nikoliv. V projektové ţádosti se např. uvádí základní identifikační údaje, popis potřebnosti projektu, vazba na prioritní osu operačního programu, vazby na strategické dokumenty, cíle, zkušenosti ţadatele, publicita projektu a mnoho dalších údajů Dále Přichystal [2, s. 109-110] uvádí, ţe subjekt musí svoji projektovou ţádost předloţit na příslušném místě uvedeném ve výzvě a zároveň i elektronickou cestou. Pro tyto účely byla vytvořena Ministerstvem pro místní rozvoj internetová aplikace Benefit, pomocí které se usiluje o sjednocení formy ţádostí. Pomocí Benefitu se ovšem neshromaţdují všechny elektronické ţádosti. Pro shromaţdování ţádostí v rámci operačního programu Podnikaní a inovace slouţí aplikace eAccount a v operačním programu Ţivotní prostředí se přijímají ţádosti pomocí BENE-FILL. 29

K tomu, aby byl projekt vyhodnocen ve prospěch ţadatele, je nutné, aby splňoval všechny formální náleţitosti. Důleţité je, aby byly doloţeny všechny poţadované přílohy. Mezi nejčastěji poţadované přílohy patří Logický rámec, Studie proveditelnosti, Analýza nákladů a přínosů (CBA) a Rozpočet projektu. [41] U předloţené projektové ţádosti se následně kontrolují všechny formální náleţitosti a je hodnocena s pomocí hodnotících a bodovacích kritérii. S ţadateli, jejichţ ţádosti byly vyhodnoceny jako úspěšné, je podepsána smlouva o financování a ţadatel se stává příjemce dotace. [41] Smlouva o financování Smlouva, kterou podepisuje příjemce dotace s řídícím orgánem daného operačního programu. ,,Součástí smlouvy o financování je hlavně: identifikace smluvních stran, vymezení předmětu a účelu smlouvy, rozpis finančního krytí projektu (fondy EU, národní veřejné rozpočty a soukromé zdroje příjemce), vymezení způsobu proplácení finanční pomoci, podmínky pro pozastavení proplácení finanční pomoci, stanovení povinností konečného příjemce a závazků poskytovatele pomoci.“ [44] Realizace projektu Vzhledem k tomu, ţe je projekt financován z veřejných zdrojů, musí se při jeho přípravě, realizaci či administrativních procesech dodrţovat specifická pravidla, které jsou i součástí příručky pro příjemce. Příjemce dotace je tak korigován při výběru dodavatele, ukládání dokladů, monitoringu či musí zajistit povinnou publicitu. [41] Realizací projektu musí být splněny cíle projektu, které byly stanoveny v projektovém záměru, tzv. monitorovací indikátory projektu. ,,Tyto ukazatele a hodnoty jsou uvedeny v žádosti a žadatel je při jejím zpracování sám volí a vyplňuje. Výběr ukazatelů a uvedené hodnoty jsou pro každý projekt závazné. Je třeba důkladně zvážit, zda je reálné je dosáhnout i udržet po vyžadovanou dobu.“ [41] V průběhu projektu musí příjemce vyhotovovat monitorovací zprávy, kde uvádí, jaké činnosti byly jiţ realizovány a jak naplňují stanovené indikátory. Další činností, na kterou se příjemce musí soustředit, jsou ţádosti o platby. Finanční prostředky vynaloţené na projektu jsou hrazeny realizátorem projektu. Na základě ţádosti o platbu jsou tyto prostředky zpětně proplaceny. Prostředky bývají propláceny po skončení projektu, ovšem pokud je projekt rozdělen na etapy, mohou být prostředky propláceny průběţně. [41] 30

Podepsání smlouvy o financování, se příjemce dotace také zavazuje k udrţitelnosti projektu. Doba, po kterou musí být výstupy projektu udrţeny, se můţe různit v závislosti na operačním programu. Obvykle je tato doba stanovena na pět let od skončení projektu. Příslušné orgány mohou kontrolovat udrţitelnost projektu po stanovenou dobu. Pokud by se prokázalo nesplnění udrţitelnosti, můţe být příjemce vyzván k vrácení dotace nebo její části. [44] Obrázek č. 2 Schéma průběhu čerpání finančních prostředků

Zdroj: Strukturální fondy [40] Národní orgán pro koordinaci [24] uvádí, ţe čerpání finančních prostředků je zaloţeno na principu předfinancování ze státního rozpočtu. Operační programy jsou předfinancovány z příslušných kapitol státního rozpočtu a následně je evropský podíl refundován Evropskou komisí zpět do rozpočtu. K tomu, aby byly České republice proplaceny vynaloţené prostředky, slouţí podle Měsíční monitorovací zprávy [31, s. 145] tzv. certifikované výdaje, coţ jsou ,,výdaje, u kterých byla potvrzena správnost údajů a funkčnost systému řízení a kontroly na úrovni OP zaručující, že výdaje byly vynaloženy v souladu s předpisy EU a ČR. Certifikaci výdajů provádí Platební a certifikační orgány (Národní fond MF ČR). Certifikované výdaje jsou následně zaslány v žádosti o proplacení finančních prostředků EK“.

31

Veřejná podpora Legislativou Evropské unie je zakázáno financovat podnikání z veřejných rozpočtů v těch případech, kdy by tato finanční pomoc ovlivnila obchod mezi členskými státy. Je tedy velice důleţité zjistit, zda projekt zakládá či nezakládá nedovolenou veřejnou podporu. [41] Rozdíl mezí projekty zakládající či nezakládající veřejnou podporu je ve výši finanční účasti ze strany příjemce. K tomu, aby projekty zakládající nedovolenou veřejnou podporu a mohly být financovány z evropských fondů, musí spadat do výjimek článku 87 Smlouvy ES. O tom zda v těchto případech bude uděleno výjimka, rozhoduje Evropská komise. [4] Tauer a kol. [4] uvádějí, ţe tomu, aby projekt byl označen za zakládající nedovolenou veřejnou podporu, musí splňovat všechny její čtyři znaky. Mezi tyto znaky patří, ţe podpora je poskytovaná z veřejných prostředků, ohroţuje hospodářskou soutěţ, zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví a jiţ zmíněné ovlivnění obchodu mezi členskými státy. Mezi projekty, které splňují všechny výše zmíněné znaky, patří podle Tauera a kol. [4] všechny na podporu podnikání, např. chráněné dílny. Na projektech zakládajících nedovolenou veřejnou podporu, kterým je udělena výjimka, se příjemce dotace finančně podílí obvykle 20% - 75%. Na vzdělávací projekty v oblasti podnikání platí specifická výjimka, kdy mohou být výdaje hrazeny aţ do výše 100%. Projekty nezakládající veřejnou podporu mohou být hrazeny aţ ve výší 92,5% ze strukturálních fondů. Na vzdělávací projekty platí obdobná výjimka jako u projektů zakládající veřejnou podporu. [4]

32

3

Deskripce současného stavu čerpání finančních prostředků

z vybraných fondů EU Na základě sekundárních dat popíši problematiku a nedostatky České republiky v čerpání prostředků z vybraných fondů Evropské unie. Pro deskripci současného stavu vyuţiji data strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti v programovém období 2007-2013, ze kterého Česká republika stále čerpá na základě pravidla n+2/n+3 a monitorovací zprávy Národního orgánu pro koordinaci. Pro deskripci stavu čerpání dotací si vybírám operační programy prvního a druhého cíle a pouze jediného operačního programu třetího cíle (OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko). Celkově se tedy zaměřím na 18 operačních programů. Zbylé operační programy Evropské územní spolupráce nezahrnuji do předmětu svého zkoumání, jelikoţ, jak uvádí Národní orgán pro koordinaci [26] v monitorovací zprávě, Česká republika není řídícím orgánem těchto programů, které se zároveň vyznačují zvláštními specifiky, a proto je tedy sloţité porovnávat úspěšnost čerpání a plnění limitů těchto operačních programů s ostatními programy spadající pod první a druhý cíl. Peněţní zdroje operačních programů Mezinárodní spolupráce, EPSON 2013, INTERACT II nejsou rozděleny dle rozpočtů jednotlivých členských států, ale jsou financovány ze společného fondu EU a příspěvků zainteresovaných států, a tudíţ je také nebudu porovnávat s ostatními operačními programy. [38] Graf č. 1 Rozloţení celkových finančních prostředků v jednotlivých fondech

Zdroj: zpracováno autorem, data dostupná z Europa.eu [7] 33

Z Evropského fondu regionálního rozvoje mohou ţadatelé o dotaci získat nejvíce finančních prostředků – přibliţně 13, 93 mld. Eur. Druhým největším fondem je Fond soudrţnosti s částkou 8, 82 mld. Eur. Nejméně finančních prostředků je alokováno v Evropském sociálním fondu – 3, 79 mld. Eur. Na plnění cílů regionální politiky má Česká republika k dispozici čtvrtý největší rozpočet v Evropské unii. [7] Při posuzování současného stavu čerpání evropských finančních prostředků se zaměřím na celkové procentuální mnoţství jiţ proplacených finančních prostředků a na důleţitější ukazatel, kterým je procento ţádostí o platbu zaslané do EK. Procentuální vyjádření peněţního mnoţství zaslaných ţádostí o platbu do EK společně s předběţnými platbami (případně i s tzv. ,,velkými projekty“) je rozhodující faktor při posuzování limitu plnění čerpání pro konkrétní rok programového období. Celková procentuální částka proplacených dotací v rámci EU Od začátku programového období do konce roku 2013 měla Česká republika proplacených přibliţně 52% celkových peněţních prostředků od Evropské komise. Společně tak s Maltou, Bulharskem, Slovenskem, Rumunskem a Chorvatskem patří Česká republika k zemím s nejniţším procentem proplacených peněz. Procentuální vyjádření proplacených peněţních prostředků jednotlivých členských států zobrazuje Příloha č. 1. Graf č. 2 Procentuální podíl proplacených prostředků v ČR od Evropské komise

Zdroj: zpracováno autorem, data dostupná z Europa.eu [7] 34

Stejně jako ve většině členských zemí Evropské unie začaly proudit první proplacené částky peněz v průběhu roku 2008. Ale jiţ od začátků proplácení dotací se Česká republika pohybovala mezi 10 zeměmi s nejniţší procentuální hodnotou proplacených plateb. [7] Největších procentuálních podílů proplacených prostředků na konci roku 2013 měly Estonsko a Litva. Tyto země vstupovaly do Evropské unie ve stejný rok jako Česká republika a podařilo se jim úspěšně adaptovat na systém čerpání evropských prostředků. Ovšem jejich jednotlivé rozpočty nepřesáhly hranici 5 miliard Eur. Mezi další úspěšně čerpající země patří sestupně Portugalsko, Finsko a Německo. Těmto zemím se podařilo překročit hranici 70% proplacených prostředků. Portugalsko a Německo se z těchto zemí nejvíce blíţí svým objemem rozpočtu České republice. V porovnání s ostatními členskými státy, které vstupovaly do Evropské unie ve stejný rok jako naše země, je Česká republika čtvrtý nejhůře čerpající stát. Horší byly pouze Malta, Bulharsko a Rumunsko.

3.1

Plnění limitu čerpání od začátku programového období

V roce 2011 se podle Národního orgánu pro koordinaci [31] uskutečnilo první hodnocení čerpání na základně pravidla n+2. Kaţdý operační program musel mít vyčerpáno přibliţně 15% z celkové své alokace. Všechny operační programy tento limit splnily, a tudíţ nedošlo k automatickému zrušení závazku a následné ztrátě nevyčerpaných peněz. Limit plnění čerpání pro rok 2012 se pohyboval kolem hranice 31%. Jak vyplývá z měsíční monitorovací zprávy [32], opět se všem operačním programům podařilo splnit tento limit a nemuselo tedy dojit k vrácení nevyčerpaných dotací. Přestoţe byly splněny v těchto letech limity, jiţ docházelo podle měsíční monitorovací zprávy [32] k tzv. vnější realokaci prostředků mezi jednotlivými operačními programy nebo vnitřní realokaci v rámci jednoho operačního programu mezi jeho prioritami. Realokace či vnitřní realokace proběhla u OP Technická pomoc, OP Vzdělání pro konkurenceschopnost, OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Praha – Adaptabilita. Podařilo se tak zabránit moţnosti nevyčerpání finančních prostředků, ale zároveň tato realokace ovlivnila výši limitů plnění čerpání u většiny těchto operačních programů. Tyto realokace musí být schváleny Evropskou komisí.

35

Čerpání dotací za rok 2013 Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí [19], ţe limit čerpání v roce 2013 byl stanoven přibliţně na 65% vyčerpaných prostředků. Jedná se o přibliţnou hranici, jelikoţ pro kaţdý operační program je určen konkrétní limit čerpání pro daný rok. U většiny programů se tento limit pohybuje právě kolem 65%. V roce 2013 dochází k souběhu pravidla n+3 za rok 2010 a n+2 za rok 2011, coţ zvýšilo nároky na vyčerpání prostředků. Graf č. 3 Čerpání finančních prostředků jednotlivých OP ve vztahu k pravidlu n+3/n+2 v roce 2013

Zdroj: Měsíční monitorovací zpráva – prosince 2013 [33] Nejúspěšnějším operačním programem za rok 2013 je OP Doprava, kterému se navíc jako jedinému podařilo splnit i limit plnění pro rok 2014. Mezi další úspěšné operační programy patří OP Podnikání a inovace, ROP Středním Morava, ROP Severovýchod a OP přeshraniční spolupráce ČR – Polsko. České republice se nepodařilo vyčerpat dostatečné mnoţství prostředků u celkově 5 operačních programů. Jedná se o OP Ţivotní prostředí, OP Lidské zdroje a zaměstnanost (cíl 2), Integrovaný operační program (cíl 2), OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a OP Technická pomoc. 36

V roce 2013 došlo tedy k prvnímu nedodrţení závazného limitu plnění čerpání. Mnoţství nevyčerpaných finančních prostředků pro rok 2013 se pohybovalo v rozmezí od 327,1 mil. Eur po 436,8 mil. Eur. V čtvrtletní monitorovací zprávě [24] je uvedeno, ţe konečná výše automatického zrušení závazku v roce 2013 činní 411,4 mil. Eur. Tabulka č. 1 Výše automatického zrušení závazku v roce 2013 Operační program

Automatické zrušení závazku v mil. Eur 274,7 4,3 1,6 110,3 20,4

OP Životní prostředí OP Lidské zdroje a zaměstnanost (cíl 2) Integrovaný operační systém (cíl 2) OP Vzdělání pro konkurenceschopnost OP Technická pomoc

Zdroj: zpracováno autorem, data dostupná z Čtvrtletní monitorovací zprávy – III čtvrtletí [24] Na základě porovnání Čtvrtletních monitorovacích zpráva jsem určil výši automatického zrušení závazků u jednotlivých programů. Operační programy – Ţivotní prostředí a Vzdělání pro konkurenceschopnost tvoří téměř 90% celé částky. Nejblíţe k splnění limitu čerpání v roce 2013 vzhledem k pravidlu n+2/n+3 byl Integrovaný operační systém (cíl 2). Čerpání dotací v průběhu roku 2014 Limit plnění čerpání se pohybuje u většiny operačních programů kolem 80% vyčerpaných prostředků. Pouze u dvou operačních programů (IOP a OP TK – cíl 1 a 2) překročil limit plnění čerpání hranici 90%.

37

Graf č. 4 Čerpání finančních prostředků jednotlivých OP ve vztahu k pravidlu n+3/n+2 k 30.9.2014

Zdroj: Měsíční monitorovací zpráva – III čtvrtletí [24] K 30. 9. 2014 splnily limit plnění čerpání pouze OP Doprava a ROP Jihovýchod a velice blízko splnění jsou OP Vzdělání pro konkurenceschopnost (cíl 2), ROP Severovýchod a OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko. Jak vyplývá ze čtvrtletní monitorovací zprávy [24], nejhorší situace nastala v OP Výzkum a vývoj pro inovace. Tento operační program se potýká s nízkým počtem ţádostí a podařilo se z něj vyčerpat pouze 55,3% z limitu pro rok 2014. Do konce roku zbývá dočerpat 756,1 mil. Eur. Poslední vyhlášená výzva toho operačního programu skončila v březnu 2014 a nebyla vyhlášena ţádná nová výzva v průběhu posledních 6 měsíců. Nebylo tedy moţné předkládat ţádosti o dotaci, coţ můţe mít za následek velký objemu nevyčerpaných finančních prostředků. Největší objem finančních prostředků zbývá vyčerpat z OP Ţivotní prostředí. Limit plnění čerpání pro rok 2014 je v tomto operační programu splněn na 76% (celkově z ERDF a FS) a tudíţ zbývá dočerpat 865,4 mil. Eur. Celkový přehled stavu čerpání finančních prostředků k 30. 9. 2014 je vyjádřeno v Příloze č. 2.

38

Kromě jiţ zmíněného OP Výzkum a vývoj pro inovace se všem ostatním operačním programům podařilo překročit hranici 70% mnoţství vyčerpaných prostředků z limitu plnění za rok 2014. Aby nedošlo k automatickému zrušení závazku i v roce 2014, musí být do konce roku vyčerpáno přibliţně 3 085,2 milionů Eur, coţ představuje přibliţně 14,38% z celkového objemu limitu čerpání v roce 2014. Poměrně úspěšné v plnění stanoveného limitu jsou všechny Regionální operační programy, které vyčerpaly přes 85% z limitu pro rok 2014.

Predikce pro rok 2014 a 2015 Podle Národního orgánu pro koordinace [22] je vysoká pravděpodobnost, ţe dojde v roce 2014 znovu k nesplnění limitu čerpání a následnému automatickému zrušení závazku u více operačních programů, byly vytvořeny krizová plány pro jednotlivé programy. Na základě různých kritérii (např. administrativní kapacity, plnění krizových plánů či výsledku auditu) rozděluje MMR-NOK operační programy do tří kategorii. Obrázek č. 3 Rizikovost operačních programů ,,semafor“ k 30 červnu 2014

Zdroj: Situace v čerpání evropských fondů [22] 39

U vysoce rizikových operačních programů se předpokládá, ţe se do konce roku 2014 nestihne vyčerpat poţadovaná část finančních prostředků. K těmto pěti operačním programům se mohou

přidat

také

OP

Praha

–

Konkurenceschopnost,

OP

Vzdělávání

pro

konkurenceschopnost a OP Lidské zdroje a zaměstnanost a to v případě stálého neplnění krizových plánů. [22] Národní orgán pro koordinaci [22] odhaduje se, ţe v roce 2014 se nestihne celkově vyčerpat částka v rozmezí od 680 – 900 mil Eur. Krizové plány měly sníţit nevyčerpanou částku přibliţně na 438,756 mil Eur.1 Vzhledem k tomu, ţe se některým operačním programům nedaří plnit tyto plány, nedaří se sníţit výši nevyčerpaných prostředků na stanovenou částku. Výše automatického zrušení závazku také ovlivní rozhodnutí Komise, u které MMR usilovalo v některých operačních programech za rok 2013 o uplatnění článku 95 a 96 obecného nařízení, která umoţňují zohlednit ,,zpoždění v projektech dotčených povodněmi či finanční krizí a dlouhodobě pozastavené projekty kvůli probíhajícím soudním a správním řízením (např. i projekty posuzované ze strany ÚOHS).“ [35] Ţádost byla částečně úspěšná a konečná výše automatického zrušení závazku na konci roku 2014 bude poníţena o 25,5 mil. Eur. [24] V roce 2015, který je posledním rokem, kdy jde moţné ţádat o finanční prostředky z programového období 2007-2013, bude nutné dočerpat zbylou alokaci. Pro splnění tohoto cíle bude nutné se podle Národního orgánu pro koordinaci [24] vypořádat s absencí moţnosti pouţití předběţných plateb či velkých projektů. Je velice sloţité odhadnout výši nedočerpaných finančních prostředků v roce 2015. Predikce Národního orgánu pro koordinaci [27] se značně liší. V únorové analýze čerpání byly odhady nedočerpání přibliţně stejně vysoké jako pro rok 2014. V zářijových odhadech se tato částka sníţila na pouhých 170,66 mil Eur. 2 Stav čerpání v programovém období 2007-2013 k 30. 9. 2014 Ve strukturálních fondech a Fondu soudrţnosti je nyní alokováno přibliţně 26, 348 mld. Eur pro 18 operačních programů. Certifikované výdaje resp. ţádostí o platbu k Evropské komisi, které mohou být povaţovány za skutečně vyčerpané evropské peníze, představuje částka přibliţně 14, 73 mld. EUR, coţ představuje přibliţně 55,9% celkové alokace. [24] 1

pro přepočet pouţit kurz uváděný ve zprávě - 27,35 Kč/EUR

2

pro přepočet pouţit kurz uváděný v manaţerském shrnutí – 27,54 Kč/EUR

40

Graf č. 5 Mnoţství vyčerpaných prostředků k 30.9.2014

Zdroj: zpracováno autorem, data dostupná z Měsíční monitorovací zpráva – III čtvrtletí [24] Vývoj počtu podaných ţádostí o finanční prostředky v programovém období 2007-2013 K objektivnímu posouzení vývoje počtu ţádostí je nezbytné upravit údaje za roky 2008-2010. V těchto letech jsou do počtu ţádostí zahrnuti pouze individuální projekty a globální granty. V následujících letech jsou počty ţádostí v monitorovacích zprávách uvádění jako součty individuálních projektů a grantových projektů, které spadají pod globální granty. Graf č. 6 Vývoj počtu podaných ţádostí v programovém období 2007-2013

Zdroj: zpracováno autorem, data dostupná z monitorovacích zpráva 2008 – 2014 [24;28-33] 41

V roce 2009 bylo podáno nejvíce ţádostí a zároveň se pouze v tomto roce podařilo překročit hranici 20 000 ţádostí. První ţádostí v programovém období 2007-2013 byly podány v roce 2008. Do roku 2012 počet podaných ţádostí převyšoval vţdy hranici 16 500 ţádostí. Výrazný útlum nastává v roce 2013, kdy se nepodařilo dosáhnout ani počtu 12 000 ţádostí. Údaje za rok 2014 jsou pouze za první tři čtvrtletí.

3.2

Příčiny a nedostatky čerpání v roce 2013

Příčin nevyčerpání finančních prostředků v roce 2013 je několik. Jiţ od počátku programového období se Česká republika potýká s nízkým stavem proplacených finančních prostředků. Limity plnění čerpání byly plněny, ovšem u některých operačních programů pouze s vyuţitím předběţných plateb, velkých projektů či realokace.

Nízký stav

proplacených prostředků společně s malým mnoţstvím ţádostí o platbu se plně projevily právě v tomto roce. V roce 2013 dochází k souběhu pravidla n+3 uplatněný pro rok 2010 a pravidla n+2 pro rok 2011. Limit plnění čerpání se tak zvýšil dvojnásobně – téměř o 35%.

Pozastavení certifikace Z analýz stavu čerpání dle pravidla n+2/n+3 [34] vyplývá, ţe v průběhu celého programového období doposud dochází kvůli nesrovnalostem resp. chybovosti výročních a kontrolních zpráv za uplynulé roky či nedostatcích ve fungování řídících a kontrolních systému k pozastavení předkládání ţádostí o platbu Evropské komisy, důsledkem čehoţ se velice komplikuje plnění limitů čerpání. Pozastavení ţádostí o platbu Evropské komisy se v průběhu programového období dotklo téměř všech operačních i regionálních operačních programů.

Korupce Celý systém čerpání dotací, od vyhlášení výzvy po proplacení prostředků zpět do státního rozpočtu, je velice komplikovanou záleţitostí vytvářející příleţitosti pro nekalé, osobně prospěšné jednání. Při podávání ţádostí o získání dotace se nejčastěji jedná o úplatkářství, klientelismus či dokonce vyhroţování.

42

Mezi neznámější kauzy týkající se čerpání dotací patří např. výhruţky o ztrátě zaměstnání v případě, ţe konkrétní projekty nezískají dotaci u ROP Severozápad v roce 2011. Částka skutečné proplacených dotací příjemcům dosahovala v této kauze téměř jedné miliardy korun a byla tak váţně poškozena a ohroţena objektivnost a nezávislost celého systému. [36] V jiném případě poţadoval dokonce řiditel dotačního úřadu Severozápad provizi od úspěšných příjemců dotací. [16] Jako poslední příklad uvádím obvinění Davida Ratha, které vedlo k pozastavení proplácení dotací v ROP Střední Čechy. [6] Všechny korupční kauzy mají negativní vliv na postavení a důvěryhodnosti České republiky a poškozují vzájemné vztahy s Evropskou komisí. Nejenom, ţe můţe dojít k pozastavení proplácení a následnému uvalení sankcí na operační programy, ale také mohou být ovlivněna důleţitá rozhodnutí a ţádostí v neprospěch České republiky. Např. u ţádosti o výjimku o uplatnění pravidla n+3 i v roce 2013. Korupční jednání také staví bariéry a nedůvěru mezi ţadatele a řídící orgány, které mohou vést aţ např. k odstoupení od ţádosti o dotaci.

Nízký počet úspěšných ţádostí Od začátku programového období do konce roku 2013 bylo podáno celkem 104 600 ţádostí o finanční prostředky v 18 operačních programech. Počet ţádostí, které nesplnily podmínky výzvy nebo byly staţeny ţadateli, je 42 973 ţádostí, coţ představuje přibliţně 41% z celkového počtu ţádostí. [34]

43

Graf č. 7 Procentuální vyjádření úspěšnosti podaných ţádostí

zdroj: zpracováno autorem, data dostupná z Měsíční monitorovací zprávy – prosinec 2013 [33] Nejvyšších procentuálních měr neúspěšných ţádostí dosahují OP Praha – Adaptibilita, ROP Jihozápad, OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Vzdělání pro konkurenceschopnost. Nejméně ţádostí o finanční prostředky bylo podáno v OP Technická pomoc. U posledních tří zmíněných operačních programů se nepodařilo splnit limity plnění čerpání pro rok 2013. Nízký počet ţádostí se také objevuje u OP Doprava a OP Výzkum a vývoj pro inovace, kde však peněţní objemy ţádostí dosahují značných částek. Z Měsíční monitorovací zprávy: prosinec 2013 [33] lze vyčíst, ţe ke zlepšení situace nepomohly ani podané ţádosti v roce 2013, kdy bylo podáno pouze 11 901 nových ţádostí. Je to nejniţší počet ţádostí od začátku programového období.3 Navíc bylo zamítnuto či od ţádosti ustoupeno v 5139 ţádostí. Tento počet je však i ovlivněn ţádostmi z roku 2012, u kterých se nestihlo rozhodnout v daném roce. 3

V průběhu roku 2014 bylo prozatím podáno méně ţádostí neţ v předchozím roce. Data za rok 2014 však ještě nejsou kompletní a počet ţádostí je zveřejněn pouze za první tři čtvrtletí.

44

Byrokratická zátěţ Poměrně vyšší počet operačních programů v programovém období 2007-2013 způsobilo potřebu velkého mnoţství kvalifikovaných a úzce zaměřených pracovníků. Roztříštěnost celého systému také zvyšuje nároky pro ţadatele o finanční prostředky svými specifickými poţadavky v rámci konkrétního operačního programu a výzvy.

Jsou zde kladeny vyšší

poţadavky na koordinaci celého systému a na plnění jednotlivých administrativních lhůt. [43] V roce 2014 dochází k přesunu zájmu pracovníků na nové programové období 2014-2020, coţ můţe prodlouţit dobu schvalování ţádostí či zvýšení počtu administrativních chyb v programovém období 2007-2013.

Pochybení při vyuţití dotací Podle zprávy NKÚ [35], který v roce 2013 prováděl kontroly zaměřené na finanční prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti, patří k velice častým pochybením porušování předpisů o veřejných zakázkách. Jedná se např. o nedodrţení principů transparentnosti, zákazu diskriminace či rovného zacházení. Jako nejčastější pochybení se při kontrolách ukázalo uplatnění nezpůsobilých výdajů, např. výdaje za sluţby, které nebyly vykonány či falšování dokladů o účasti na akcích. Dále bylo zjištěno nedosahování cílů projektů, pochybení z řad řídících a kontrolních orgánů a selhání mechanismu výběrů projektů.

Příčiny nevyčerpání finančních prostředků u rizikových operačních programů OP Ţivotní prostředí disponuje druhým největším rozpočtem evropských prostředků a zároveň druhým největším počtem podaných ţádostí. Dle Národního orgánu pro koordinaci [23] se však potýká s pomalým tempem vydávání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Na konci roku 2013 byla částka krytá vydaným rozhodnutím menší neţ 55% celkové alokace. Mezi dalšími nedostatky se objevuje pomalé tempo realizace projektů, ve kterých se objevují chyby a neplnění termínů realizace. K jiţ zmíněným nedostatkům OP Výzkum a vývoj pro inovace se přidaly také nedostatky v oblasti realizací velkých projektů, plnění harmonogramů projektů a především dlouhodobé problémy s udrţitelností jednotlivých projektů. [23]

45

Poměrně vysoký počet vyřazených ţádostí u OP Lidské zdroje a zaměstnanost představující téměř polovinu celkové alokace společně s pozastavením proplácení v Prioritní ose

4,

částečně spadající pod druhý cíl tohoto programu, přispěly k nedodrţení limitu plnění čerpání pro rok 2013. [23] Dlouhodobým problémem Integrovaného operačního programu je podle Národního orgánu pro koordinaci [23] samotná realizace projektů, spočívající v neplnění harmonogramů, mnoţství chyb, či nehospodárnost, která ovlivňuje tempo čerpání. Z analýzy čerpání evropských fondů [23] vyplývá, ţe OP Technická pomoc nebyl od začátku programového období optimálně nastaven. Bylo nutné vypracovat individuální akční plán, který měl eliminovat rizika fungování tohoto programu, zahrnující např. revizi a následné realokaci finančních prostředků do jiných operačních programů, coţ ovlivnilo výši limitů plnění čerpání.

3.3

Návrhy moţných opatření

Roky 2014 - 2017 jsou důleţité jak pro programové období 2007-2013, tak pro následující období. Ţádosti o dotace mohou ţadatelé podávat aţ do 31. prosince 2015 a celý administrativní proces za skončené období se můţe ukončovat aţ do průběhu roku 2017 certifikacemi od Evropské komise. Je tedy důleţité se zaměřit nejenom na současné programové období 2014-2020, ale i nepodcenit skončené resp. končicí programové období. Zkušenosti nebo vyuţívání krizových plánů by se měly uplatnit v současném programovém období, aby nedošlo k nedočerpání finančních prostředků, případně aby bylo toto mnoţství co nejniţší. Důleţité je, aby se strategie čerpání nesnaţila dosahovat pouze dílčích výsledků za jednotlivé roky čerpání, ale povaţovala programové období za celek, jelikoţ případná pochybení, nedostatky či nevýkonnost prvních roků programového období se mohou projevit aţ koncem období. Snahy o zlepšení současné situace sílí především v roce 2014, kdy jiţ je známa výše automatické zrušení závazku za rok 2013 a předpokládá se zvýšení mnoţství nedočerpaných finančních prostředků v letech následujících.

46

Začátkem roku 2014 se objevují krizové plány pro jednotlivé operační programy. I přes to, ţe v některých operačních programech, a to zejména v těch rizikových programech, se nedaří plnit tyto plány, tak se zamezilo zvyšování nevyčerpané částky. [23] K opatřením pro sníţení či eliminaci nedočerpaných finančních prostředků patřila také realokace. Analýza stavu čerpání evropských fondů [23] však uvádí, ţe v roce 2014 jiţ není moţné provádět vnější realokaci mezi jednotlivými programy. Je tedy důleţité se především u rizikových operačních programů zaměřit na jejich prioritní osy a pokusit se případně o vnitřní realokaci na ţádanější či lépe fungující prioritní osy. Redukce počtu operačních programů v programovém období 2014-2020 sebou přinese sníţení tlaku na jednotlivé programy. Nebude docházet k tak rozvrstvenému porovnávání plnění limitů čerpání a peníze budou moci být vynaloţeny na úspěšnější projekty bez nutnosti tak často vyuţívané realokace. Sníţí se i pravděpodobnost nesprávného určení příslušnosti projektu ke konkrétnímu programu ze strany ţadatele.

Fázování projektů Mnoho projektů neplní stanovené harmonogramy a často jsou ohroţeny samotné realizace projektů. V případě, ţe se projekt nestihne uskutečnit do 31. prosince 2015, coţ by ohrozilo jeho financování z evropských fondů, existuje moţnost tzv. fázování. Fázování projektů je podle Národního orgánu pro koordinaci [23] schvalováno Evropskou komisí a týká se projektů s rozpočtem nad 5 mil. EUR. Fázování spočívá v rozdělení projektu na dvě funkční a logicky oddělené části, z nichţ kaţdá je financována z příslušného programového období, ve kterém je realizována. Toto řešení by však nemělo být pouţito pouze jako prostředek pro sníţení nedočerpané částky v daném období, jelikoţ veškerá pochybení, neplnění harmonogramů či jiných podmínek v druhé fázi projektu mohou ohrozit financování první části projektu. Rozhodnutí, u kterých projektů pouţít fázování, by mělo být důkladně zváţeno. Národní orgán pro koordinaci [23] uvádí, ţe v České republice se zvaţuje fázování u tzv. velkých projektů a to především v OP Doprava.

47

Propagace a reklama Čerpání evropských prostředků je v České republice veřejností vnímáno často jako problematická a neúspěšná činnost. Přispívá k tomu i fakt, ţe je čerpání v médiích zmiňováno především v souvislosti s nedočerpáním, vracením peněz, srovnáním s ostatními evropskými členy unie či korupcí. Vhodně zvolená forma propagace či reklamy by mohla pozitivně ovlivnit pohled na současnou situaci a především zvýšit zájem o moţnost získání dotací. Televizní spoty, zaměřené na představení konkrétního operačního program a zároveň prezentaci úspěšných projektů, by mohly v budoucnu navýšit např. počet ţádostí o finanční prostředky. V roce 2014 se snaţí OP Výzkum a vývoj pro inovace právě pomocí televizních spotů zvýšit povědomí o svých činnostech a projektech. Touto formou by se měly prezentovat i ostatní operační programy a to především ty s rizikem nevyčerpání finančních prostředků. Elektronická ţádost Ţádání a čerpání finančních prostředků je velice komplikovaný a administrativně náročný systém. V takovém to nepřehledném systému je tedy důleţité vytvořit co nejstabilnější, uţivatelsky přívětivé a především správně fungující prostředí. Myslím si, ţe současné vyuţívání tří odlišných internetových aplikací (Benefit7, BENE-FILL, eAccount) pro podávání

ţádostí

přispívá

k zvýšení

administrativní

náročnosti

a

nepřehlednosti.

V programovém období 2014-2014 by jiţ měla fungovat jednotná elektronická ţádost, která je však stále v procesu přípravy. Práce se ţadateli Na internetových stránkách strukturálních fondů je umístěno mnoho pokynů, jak správně vypracovat ţádost a poměrně snadno nalezneme vyhlášení nových výzev nebo moţností účasti na školení pro ţadatele. Myslím si, ţe by se měla také věnovat pozornost úspěšným příjemcům, kteří jsou ve fázi ukončování projektů a peněţního vyrovnání, aby nedocházelo k zbytečným chybám či neplnění harmonogramů ze strany příjemců. Zvláštní pozornost by se měla také věnována správné interpelaci a porozumění týkající se zákonu o veřejných zakázkách. K nejdůleţitějším opatřením patří především poučení se z historie a snaha vyvarovat se všem nedostatků a pochybení z předcházejících let. Je nutné zaměřit se na redukci chyb ve výročních zprávách a zlepšit některé funkce řídících orgánů (např. rychlost schvalování 48

projektů), aby nedocházelo k pozastavování proplácení prostředků. Řídící orgány by se měly zaměřit na začátek nového programového období, jelikoţ rychlost tempa čerpání v prvních rocích období ovlivňuje pravděpodobnost nevyčerpání prostředků a neplnění limitů ke konci období. Realokace či krizové plány patří spíše k posledním snahám o záchranu neţ k řešením situace.

49

Závěr Evropské finanční prostředky výrazně ovlivňují prostředí v České republice. Projektů se záštitou evropských fondů přibývá, ale samotný systém čerpání vykazuje v průběhu celého programového období 2007 – 2013 mnoho nedostatků a pochybení, které ovlivnily mnoţství vyčerpaných peněz, a zdaleka nebylo plně vyuţito potenciálu, který mohl více sníţit rozdíly českých regionů vůči ostatním evropským regionům. Primárním cílem této práce je analýza současného stavu čerpání a vyuţívání dotací z Evropské unie, která byla provedena na základě shromáţdění a prostudování sekundárních dat. Následně byly určeny hlavní nedostatky a příčin ovlivňující mnoţství vyčerpaných prostředků a navrhnuta moţná opatření na zlepšení sytému čerpání pro současné, ale i budoucí programové období. Tato práce usiluje o nastínění fungování systému čerpání evropských prostředků, ale především je zde snaha poukázat na nepříliš dobré fungování čerpání a identifikaci příčin vedoucí aţ k navrácení finančních prostředků zpět do rozpočtu Evropské unie. Čerpání finančních prostředků probíhá v České republice v probíhajícím programovém období 2007-2013 velice pomalu a kaţdým rokem se umisťujeme mezi evropskými zeměmi s nejniţším procentuálním mnoţstvím proplacených prostředků. Toto pomalé tempo čerpání se pozvolna projevuje v letech 2011 a 2012, kdy jsou prováděny první komparace skutečného stavu čerpání se stanovenými limity. Nedochází sice k nutnosti navrácení nevyčerpaných prostředků, ale jiţ je nutné provádět realokace mezi operačními programy k zamezení moţnosti nesplnění těchto limitů čerpání. Klíčovým rokem pro plné projevení nedostatků čerpání se stává rok 2013, kdy dochází k souběhu pravidel pro posuzování stavu čerpání a první operační programy nejsou schopny dodrţet stanovený limit plnění čerpání. Celkově pět operačních programů (OP Ţivotní prostředí, OP Lidské zdroje a zaměstnanost (cíl 2), Integrovaný operační program (cíl 2), OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a OP Technická pomoc.) nezvládlo splnit limit čerpání a souhrnná částka, o kterou tyto operační programy přišly, činní 411,4 mil. Eur [24]. V následujících letech 2014 a 2015, ve kterých se stále čerpá v rámci programového období 2007-2013 se předpokládá opětovné nesplnění limitů. Odhady pro rok 2014 se pohybují v rozmezí 680-900 mil. Eur, ovšem výši částky, která bude vrácena v roce 2015, je velice sloţité v současné době odhadovat.

50

Mezi příčiny pomalého čerpání finančních prostředků lze zařadit dlouhodobé problémy s průběţným pozastavováním certifikací výdajů, které způsobily chyby a nedostatky ve fungování řídících orgánů. Sloţitý systém čerpání vytváří příznivé prostředí pro korupci, která ovlivňuje objektivnost a nezávislost tohoto systému. Korupční kauzy poškozují postavení a důvěryhodnost České republiky a mohou vyústit aţ k opětovnému pozastavení certifikace. K moţným dalším příčinám lze přiřadit poměrně nízký počet úspěšných ţádostí, který mohl vést k nedodrţení limitu plnění čerpání především u rizikových operačních programů. Mezi pochybení při vyuţívání dotací nejčastěji patří porušování zákonu o veřejných zakázkách, neplnění časových harmonogramů a pokusů o uplatnění nezpůsobilých výdajů. Jako návrhy moţných opatření uvádím některé jiţ pouţité opatření (např. realokace, fázování projektů). K zvýšení počtu ţádostí a k pozitivnějšímu vnímání systému čerpání prostředků by mohla napomoci propagace ve formě např. televizních spotů zaměřených na představení operačních programů a především úspěšných projektů. Řídící orgány by měly usilovat o vytvoření co nejstabilnějšího a jednotného systému čerpání pro všechny programy, např. formou jednotných elektronických ţádostí. Zlepšení práce s úspěšnými příjemci by mohlo vést k sníţení počtu pochybení z jejich strany. Poučení se z minulých chyb a vyvarování se jejich opakování či nastavení opatření vedoucí k odstranění nedostatků povaţují jako jedno z nejdůleţitějších opatření. Zpracování bakalářské práce bylo komplikované. Vzhledem k častým změnám a sloţitosti celého systému čerpání se některá odborná literatura stala jiţ po roce od vydání neaktuální. Docházelo k poměrně častým chybám v údajích měsíčních a čtvrtletních monitorovacích zpráv. V některých zprávách si údaje protiřečily i v rámci jedné strany. Snaţil jsem se pracovat se zahraničními zdroji, ale pouţil jsem nakonec jenom internetové stránky Cohesiondata.ec.europa.eu. Nepodařil se mi dohledat zahraniční literaturu, která by se zabývala systémem či stavem čerpání evropských prostředků v České republice. Je to dáno především tím, ţe jednotlivé systémy čerpání členských zemí vykazují značnou proměnlivost a disparitu, a tudíţ se zahraniční literatura zabývá především vlastními zeměmi a jejich systémem čerpání. Vzhledem k tomu, ţe programové období 2007-2013 není skončené a stále se čerpá, analýzy, které by se více zabývaly komparací úspěšnosti čerpání jednotlivých členských států neţ pouze na základě procentuálního mnoţství vyčerpaných prostředků, nejsou zatím k dispozici. 51

Na závěr bych chtěl uvést, ţe primárním cílem nemusí být vyčerpání celé alokované částky, ale především snaha o účelné a správné čerpání a vyuţívání finančních prostředků. Bezúčelné či nehospodárné čerpání pouţité např. na rozhledny v údolí či cyklostezky začínající a končící v lese bez napojení na okolní infrastrukturu, které vzniky pouze díky moţnosti čerpání evropských prostředků, nejsou tou správnou cestou k vyuţití těchto prostředků. Další problematickou oblastí, které by se měla věnovat zvýšená pozornost, představují pracovní místa vytvořená díky dotacím, která jsou často rušena po uplynutí doby udrţitelnosti projektu. Zásadní pochybení, nedostatky či korupce ovlivňuje postavení a vnímání České republiky v rámci celého společenství a vedou k nesprávnému a pomalému čerpání evropských peněz.

52

Seznam pouţitých zdrojů [1]

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 9788073573584

[2]

PŘICHYSTAL, Aleš. Kuchařka pro žadatele z fondů EU, aneb, Jak uvařit dobrý projekt. Nymburk: VEGA-L, 2008, 153 s. ISBN 9788086757940.

[3]

STEJSKAL, Jan a Jaroslav KOVÁRNÍK. Regionální politika a její nástroje. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 212 s. ISBN 9788073675882

[4]

TAUER, Vladimír, Helena ZEMÁNKOVÁ a Jana ŠUBRTOVÁ. Získejte dotace z fondů EU: tvorba žádosti a realizace projektu krok za krokem: metodika, pravidla, návody. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 160 s. ISBN 9788025126493

[5]

ŢÍTEK, Vladimír a Viktorie KLÍMOVÁ. Regionální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 106 s. ISBN 9788021047617

Internetové zdroje [6]

ADAMEC, T, Ministerstvo financí přestalo kvůli Rathovi žádat o evropské peníze z ROP

Střední

Čechy

[online],

2012,

[vid.

2014-11-23].

Dostupné

z:

http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/ministerstvo-financi-prestalo-kvulirathovi-zadat-o-evropske-penize-z-rop-stredni-cechy--1059649 [7]

Cohesiondata.ec.europa.eu, Cohesion policy data [online], [vid. 2014-10-17]. Dostupné

z:

https://cohesiondata.ec.europa.eu/EU-Cohesion-Funding/2007-2013-

Breakdown-by-Member-State-and-Fund-View/vsqm-gxe4 [8]

Euroactiv,

Regionální

rozvoj,

[online],

[vid.

2014-02-26].

Dostupné

z:

http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/link-dossier/kohezni-politika-2014-2020-vcr-000100 [9]

Europa, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, [online], [vid. 2014-03-05], Dostupné z http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=326&langId=cs

[10]

Europa, Zvláštní nástroje podpory, [online], 2014, [vid. 2014-03-04], Dostupné z http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/solidarity/index_cs.cfm

53

[11]

Europa, Cíle Strategie Evropa 2020, [online], 2014, [vid. 2014-02-27]. Dostupné z http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/targets/index_cs.htm

[12]

Europa,

Slovník

pojmů,

[online],

2012,

[vid.

2014-02-22].

Dostupné

z

http://ec.europa.eu/regional_policy/glossary/additionality_cs.cfm [13]

Euroskop,

Aktuality,

[online],

2014,

[vid.

2014-02-27]

Dostupné

z

https://www.euroskop.cz/38/15575/clanek/eu-predstavila-ekonomickou-strategii-doroku-2020/ [14]

Euroskop, Fondy pro zemědělce a rybáře, [online], 2014, [vid. 2014-03-03], Dostupné z https://www.euroskop.cz/8633/sekce/fondy-pro-zemedelce-a-rybare/

[15]

Euroskop, Přehled fondů EU, [online], 2014, [vid. 2014-03-03], Dostupné z https://www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/

[16]

JANOUŠEK, A,

Není to můj styl, hájí se v kauze ROP Severozápad exnáměstek

hejtmanky [online], 2014, aktualizováno 9.9.2014, [vid. 2014-11-23]. Dostupné z: http://usti.idnes.cz/soud-kvuli-machinacim-s-dotacemi-rop-severozapad-fb0-/ustizpravy.aspx?c=A140909_101619_usti-zpravy_alh [17]

Ministerstvo financí České republiky, Tiskové zprávy, [online], 2013, [vid. 2014-0303], Dostupné z http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2013/ceska-republikapozadala-o-prispevek-z-f-13779

[18]

Ministerstvo financí České republiky, Komunitární programy, [online], 2013, [vid. 2014-03-03],

Dostupné

z

http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/podpora-ze-

zahranici/komunitarni-programy [19]

MMR, Náměstek Braun o skutečném stavu čerpání evropských dotací, [online], [vid. 2014-10-16].

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-

media/Medialni-reakce/Namestek-Braun-o-skutecnem-stavu-cerpani-evropskyc [20]

MMR, Podpora regionu a cestovního ruchu, [online], [vid. 2014-02-28]. Dostupné zhttp://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalnipolitika/Koncepce-Strategie/Strategie-regionalniho-rozvoje-Ceske-republiky-na

54

[21]

MMR,

Tiskové

zprávy,

[online],

[vid.

2014-02-26].

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskovezpravy/2012/MMR-Zakladni-obrysy-budouciho-programoveho-2014-20 [22]

MMR-NOK, Analýza v čerpání evropských fondů [online], 2014, [vid. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.asocr.cz/addons/112%20RHSD/Situace-v-cerpanievropskych-fondu.pdf

[23]

MMR-NOK, Analýza čerpání evropských fondů a krizové plány [online], 2014, [vid. 2014-11-10], Dostupné z: http://www.asocr.cz/addons/107%20RHSD/Analyza_cerpani_evropskych_fondu_a_kr izove_plany.pdf

[24]

MMR-NOK, Čtvrtletní monitorovací zpráva: III čtvrtletí, [online], 2014 [vid. 201410-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/80f816b3-c3b7-4e2690f5-4b15fe13b32a/03_CMZ_2014_IIIQ_elektronicka.pdf

[25]

MMR-NOK, Čtvrtletní monitorovací zpráva: I čtvrtletí [online], 2014 [vid. 2014-1020]. Dostupné z: https://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/74f64759-c322-4211a12c-1ebac7ebd8dc/CMZ_2014_IQ_elektronicka-final.pdf

[26]

MMR-NOK, Čtvrtletní monitorovací zpráva: II čtvrtletí, [online], 2014 [vid. 2014-1020]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/8db7b709-bce3-4fa8b0c8-437f1610a10c/CMZ_2014_IIQ_elektronicka.pdf%C2%A8

[27]

MMR, Manažerské shrnutí – Informace o stavu čerpání [online], 2014 [vid. 2014-1109].

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/2e5df58e-5eec-41b1-ad96-

a3d115d6cf9e/Manazerske-shrnuti_Informace-o-stavu-cerpani-a-plneni-UV144_2014_zari-2014.pdf [28]

MMR-NOK, Měsíční monitorovací zpráva: prosinec 2008, [online], 2011 [vid. 201410-21]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/6301801e-1c0d-46b4b5d4-7824c9b32e5a/MMZ_2008_12_6301801e-1c0d-46b4-b5d4-7824c9b32e5a.pdf

[29]

MMR-NOK, Měsíční monitorovací zpráva: prosinec 2009, [online], 2011 [vid. 201410-21]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/1b82cb54-045b-49b48bca-3c6b3381650a/MMZ_2009_12_1b82cb54-045b-49b4-8bca-3c6b3381650a.pdf 55

30]

MMR-NOK, Měsíční monitorovací zpráva: prosinec 2010, [online], 2011 [vid. 201410-21]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/a88d067c-63c1-4b44a739-b53078306c4f/MMZ_2010_12_a88d067c-63c1-4b44-a739-b53078306c4f.pdf

[31]

MMR-NOK, Měsíční monitorovací zpráva: prosinec 2011, [online], 2011 [vid. 201410-21]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/1b6e59b8-56ac-4c5ea1b2-d80e92ea4671/MMZ_2011_12_1b6e59b8-56ac-4c5e-a1b2-d80e92ea4671.pdf

[32]

MMR-NOK, Měsíční monitorovací zpráva: prosinec 2012, [online], 2012 [vid. 201410-22]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/16146302-4b12-40c983cd-83e1d51b95b2/MMZ_2012_12.pdf

[33]

MMR-NOK, Měsíční monitorovací zpráva: prosinec 2013, [online], 2013 [vid. 201410-20]. Dostupné z: https://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/1a7af95d-525c-4b8894a1-bdcf6a3b02d7/MMZ_2013_12.pdf

[34]

MMR-NOK, Stav pravidla N+2/N+3, [online], 2012 [vid. 2014-10-16]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/92a0231b-fe55-440d-945ee1c9e1427551/stav_n3_n2_2012_01_92a0231b-fe55-440d-945e-e1c9e1427551.pdf

[35]

NKÚ, EU report 2014 – Zpráva o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR [online], 2014, [vid. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.nku.cz/assets/publikace/eureport-2014-cz.pdf

[36]

Parlamentní listy, Poškození v kauze ROP Severozápad se domáhají dvou miliard korun

[online],

2014,

[vid.

2014-11-23].

Dostupné

z:

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Poskozeni-v-kauze-ROP-Severozapadse-domahaji-dvou-miliard-korun-334239 [37]

Strukturální fondy, Dohoda o partnerství, [online], [vid. 2014-02-27]. Dostupné z http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/67fc8a24-7212-46fa-8aa2ba44315594a4/Dohoda_o_partnerstvi_SEA_6_2_final.pdf

[38]

Strukturální

fondy,

Fondy

EU,

[online],

[vid.

2014-02-25].

Dostupné

z

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/ [39]

Strukturální fondy, Informace o Fondy, [online], [vid. 2014-03-02]. Dostupné z http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU.aspx 56

[40]

Strukturální fondy, Informace o čerpání z fondů EU, [online], [vid. 2014-03-11]. Dostupné z: https://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-o-cerpani

[41]

Strukturální fondy, Jak na projekt, [online], [vid. 2014-03-10]. Dostupné z http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Jak-na-projekt

[42]

Strukturální fondy, Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 [online], 2006, [vid. 2014-0222]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/cf3e15a7-953c-4b8f9ce3-d64e3bfdefbf/obecne

[43]

Strukturální fondy, Otázky a odpovědí [online], [vid. 2014-11-13]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FAQ

[44]

Strukturální fondy, Slovník pojmů, [online], [vid. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/slovnik-pojmu

57

Seznam grafů Graf č. 1 Rozloţení celkových finančních prostředků v jednotlivých fondech ........................ 33 Graf č. 2 Procentuální podíl proplacených prostředků v ČR od Evropské komise .................. 34 Graf č. 3 Čerpání finančních prostředků jednotlivých OP ve vztahu k pravidlu n+3/n+2 v roce 2013 .......................................................................................................................................... 36 Graf č. 4 Čerpání finančních prostředků jednotlivých OP ve vztahu k pravidlu n+3/n+2 k 30.9.2014 ............................................................................................................................... 38 Graf č. 5 Mnoţství vyčerpaných prostředků k 30.9.2014......................................................... 41 Graf č. 6 Vývoj počtu podaných ţádostí v programovém období 2007-2013.......................... 41 Graf č. 7 Procentuální vyjádření úspěšnosti podaných ţádostí ................................................ 44

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Výše automatického zrušení závazku v roce 2013 .............................................. 37

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Fungování pravidla n+3/n+2 ............................................................................... 18 Obrázek č. 2 Schéma průběhu čerpání finančních prostředků ................................................. 31 Obrázek č. 3 Rizikovost operačních programů ,,semafor“ k 30 červnu 2014 .......................... 39

58

Seznam pouţitých zkratek CF

Fond soudrţnosti

ČR

Česká republika

EAFRD

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

EAGG

Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond

EFF

Evropský rybářský fond

EGF

Evropská fond pro přizpůsobení se globalizaci

EK

Evropská komise

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

EUSF

Fond solidarity

FIFG

Finanční nástroj na podporu rybolovu

FS

Fond soudrţnosti

HSS

Politika hospodářské a sociální soudrţnosti EU

IOP

Integrovaný operační program

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

NKÚ

Nejvyšší kontrolní úřad

NOK

Národní orgán pro koordinaci

NSRR

Národního strategického referenčního rámce

OP

Operační program

OP D

Operační program Doprava

OP LZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OP PA

Operační program Praha - Adaptabilita

OP PK

Operační program Praha - Konkurenceschopnost

OP Pl

Operační program Podnikání a inovace

OP Polsko

Operační program přeshraniční spolupráce ČR - Polsko 59

OP PS ČR – PL

Operační program přeshraniční spolupráce ČR - Polsko

OP TP

Operační program Technická pomoc

OP VaVpi

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace

OP VK

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

OP ŢP

Operační program Ţivotní prostředí

ROP

Regionální operační program

ROP JV

Regionální operační program Jihovýchod

ROP JZ

Regionální operační program Jihozápad

ROP MS

Regionální operační program Moravskoslezsko

ROP SČ

Regionální operační program Střední Čechy

ROP SM

Regionální operační program Střední Morava

ROP SV

Regionální operační program Severovýchod

ROP SZ

Regionální operační program Severozápad

ŘKV

Řídící a koordinační výbor

SF

Strukturální fondy

60

Seznam příloh Příloha č. 1 Procentuální podíl proplacených prostředků v evropských zemích z EK Příloha č. 2 Stav čerpání finančních prostředků jednotlivých OP

61

Přílohy Příloha č. 1 Procentuální podíl proplacených prostředků v evropských zemích z EK za rok 2013

Zdroj: Převzato ze stránek cohesiondata.ec.europa.eu [7]

Příloha č. 2 Stav čerpání finančních prostředků jednotlivých OP

Zdroj: převzato z Čtvrtletní monitorovací zprávy [24]