Priority přeshraniční spolupráce Slavonice - Dobersberg

Priority přeshraniční spolupráce Slavonice - Dobersberg


1


Obsah 1. Úvod............................................................................................................................................................... 3 2. Analýza dosavadních přeshraničních rozvojových témat Slavonice - Dobersberg....................................... 5 2.1. Realizované projekty v zájmové oblasti Slavonice - Dobersberg........................................................... 5 2.2. Analýza projektů..................................................................................................................................... 9 3. Návrhová část – organizační struktura pro řešení priorit přeshraniční spolupráce .................................... 11 4.

Prioritní oblasti přeshraničního rozvoje v oblasti tzv. „měkkých projektů“ pro budoucí programovací

období dle cílových oblastí na základě strategie přeshraniční spolupráce Slavonice - Dobersberg ............... 20 5. Přeshraniční spolupráce 2014 až 2020 – struktura pro řešení aktivit základní vazby – aktualizace databáze ......................................................................................................................................................................... 22 5.1 Potenciální partneři přeshraniční spolupráce ze slavonického mikroregionu ................................. 22 5.2 Potenciální partneři přeshraniční spolupráce z dobersbeského mikroregionu................................ 23 6. Přeshraniční spolupráce 2014 až 2020 – veřejná podpora FMP Euroregionu Silva Nortica ...................... 25 6.1. Prognóza pravidel veřejné podpory Euroregionu Silva Nortica – zpracováno v součinnosti s pracovníky ERSN.................................................................................................................................... 25 6.2. Založení veřejného mezinárodního subjektu pro podporu realizace přeshraničních strategických aktivit ....................................................................................................................................................... 30 6.3. Návrh úkolů pro další činnost připravovaného subjektu na základě deklarace partnerských vztahů pro grantovou politiku přeshraniční spolupráce do roku 2020............................................................... 31 7. Závěr ........................................................................................................................................................... 32

2


1. Úvod V letech 2008–2013 bylo možno navštívit celou řadu přeshraničních akcí podpořených tzv. Fondem malých projektů – obecní a městské slavnosti, konference, semináře, exkurze, veletrhy, kulturní výměny, sportovní utkání, návštěvy škol apod. Byla podpořena řada projektů na rozvoj a značení turistických tras, obnovu církevních a turistických památek, spolupráci bezpečnostních složek, ochranu životního prostředí, spolupráci vzdělávacích a sociálních organizací apod. I díky těmto aktivitám mohu s potěšením konstatovat, že se za poslední více než dvě desetiletí podařilo přispět k rozvoji vztahů přes hranice a že velké množství jihočeských měst, obcí, spolků, klubů a organizací má svého stálého rakouského partnera. Nejinak je tomu v příhraničním regionu Slavonice – Dobersberg, kde byla realizována řada měkkých i infrastrukturních projektů. S nadcházejícím novým programovacím obdobím město Slavonice a obec Dobersberg vypracovali společnou, veřejně diskutovanou strategii další přeshraniční spolupráce, která se stala odrazovým můstkem pro podání další grantové žádosti na realizaci tohoto projektu. S ohledem na končící programovací období 2008 až 2013 a nadcházející nové programovací období 2014 – 2020 je potřebné držet krok s stále se rozvíjejícími potřebami regionu, reagovat na nové myšlenky a nové trendy v přeshraniční spolupráci.

3


mapka zájmové oblasti

2. Analýza dosavadních přeshraničních rozvojových témat Slavonice Dobersberg 2.1. Realizované projekty v zájmové oblasti Slavonice - Dobersberg V období let 2008 až 2012 bylo v zájmové oblasti realizováno značné množství projektů přeshraniční spolupráce. V následujícím provedeme výčet těchto projektů jak ze strany města Slavonice, tak i ze strany obce Dobersberg.

4

Priority přeshraniční spolupráce Slavonice - Dobersberg výzva

Žadatel

název projektu

číslo projektu

téma

schválené prostředky (EUR)

1/2008

Sousedské vztahy bez hranic

ETZ-KPF/SB/01/004

sport

3 000

1/2008

TJ Sokol Slavonice Územní skupina, International Police, Association Slavonice

bezpečnostní spolupráce

5 075

2/2009

Město Slavonice

3/2009

MŠ Slavonice

3/2009

Volba pro Slavonicko

První zkušenosti s fungováním schengenského ETZ-KPF/SB/01/008 prostoru v českorakouském příhraničí NADO-historický přeshraniční veletrh řemesel a živností ETZ-KPF/SB/02/026 Naučná stezka - nové možnosti pro vzdělávání a ochranu životního prostředí v příhraničním ETZ-KPF/SB/03/002 regionu Volební právo žen již 90 let v České republice a ETZ-KPF/SB/03/004 Rakousku

životní prostředí

5 000 8 500

4/2009 4/2009

Sbor dobrovolných hasičů Slavonice Územní skupina, International Police, Association Slavonice Město Slavonice

4/2009

Městské kulturní středisko Slavonice

Společně pomáhat, společně chránit ETZ-KPF/SB/04/034 "Dobersberg slaví s námi"750 let Slavonic ETZ-KPF/SB/04/042 Konference, semináře - Orffův odkaz ve výchovných systémech "Dialog - most spojující ETZ-KPF/SB/04/043 historické a kulturní rozdíly"

5/2010


Evropský multikulturní festival dětskýma očima ETZ-KPF/SB/05/001

4 000

6/2010

Město Slavonice

Připomenutí otevření hraničního přechodu Slavonice-Fratres

ETZ-KPF/SB/06/021 spolupráce samospráv

3 000

7/2011

Čas letí

ETZ-KPF/SB/07/011

7 000

7/2011 7/2011 7/2011

Volba pro Slavonicko Centrum pro budoucnost, o.p.s., Slavonice TJ Sokol Slavonice MěKS Slavonice

Žijící paměti aneb hlasy pamětníků 30 let basketbalu ve Slavonicích Cesta pohádkovým lesem

ETZ-KPF/SB/07/013 ETZ-KPF/SB/07/033 ETZ-KPF/SB/07/043

sport

3 500 2 000 3 500

8/2011

Volba pro Slavonicko, o.s., Slavonice

Sluníčko nejen pro světlo a teplo

ETZ-KPF/SB/08/005


8 000

9/2012

Město Slavonice

9/2012 9/2012

10/2012

MěKS Slavonice MěKS Slavonice Volba pro Slavonicko, o.s., Slavonice Centrum pro budoucnost, o.p.s., Slavonice

10/2012


10/2012

STYL Podyjí, o.s.

11/2013

MěKS Slavonice Centrum pro budoucnost, o.p.s., Slavonice MěKS Slavonice

4/2009

9/2012

11/2013 12/2013

750 let založení města Slavonice a 20 let spolupráce hasičů Slavonice-Merkengersch

5 000

ETZ-KPF/SB/04/012

3 000 bezpečnostní spolupráce

4 317 4 000

4 000

Festival Musica Sacra ve Slavonicích ETZ-KPF/SB/09/015 Slavonice nejsou jen náměstí - vycházková trasa po Slavonicích ETZ-KPF/SB/09/016 Českorakouské sympózium filcování - plstění ETZ-KPF/SB/09/017

2 252 2 687 2 000

Děti - Čtecí vlak

ETZ-KPF/SB/09/025

vzdělávání

5 000

Žijící paměti aneb hlasy pamětníků II Elektromobilitou za šetrnou turistiku a technický rozvoj K pramenům Dyje, 1.část -investiční příprava tras, revize doplňové infrastruktury Priority přeshraniční spolupráce Slavonice -Dobersberg

ETZ-KPF/SB/10/024

vzdělávání

5 000

ETZ-KPF/SB/10/025


10 000

ETZ-KPF/SB/10/027

cestovní ruch

4 250

Tematické přeshraniční cyklist. okruhy Slavonice -Dobersberg a okolí -2.čás Hrajeme si s němčinou

celkem k prosinci 2013 celkem v CZK při kurzu 27 CZK/EUR

ETZ-KPF/SB/ 11-005 spolupráce samospráv

6 800

ETZ-KPF/SB/ 11-006 ETZ-KPF/SB/12/015

10 000 2 550

cestovní ruch vzdělávání

123 431 3 332 637 Kč

5

Priority přeshraniční spolupráce Slavonice - Dobersberg výzva

3/2009

4/2009 8/2011 8/2012 9/2012

Žadatel Werbegemeinschaft der Gewerbetreibenden in DobersbergWaldkirchen

název projektu číslo projektu NA DO - historische grenzübergreifende Handwerks- und Gewerbemesse NA DO – historický přeshraniční veletrh řemesel EU-SB-15CZ08-008 a živnostníků Wanderausstellung 90 Jahre Frauenwahlrecht mit Schwerpunkt Waldviertel-Südböhmen Putovni výstava 90 let volebniho práva žen s těžištěm Waldviertel - Jizni Cechy EU-SB-15CZ08-005

Zukunftsraum Thayaland Marktgemeinde Dobersberg Die Zeit fliegt / Čas letí Zukunftsraum Thayaland Alles Thaya / Vše Dyje Verein PRO Thayaland +, Kinder Lese "Zug" - Lesemotivation / Dětí čtecí Waldkirchen/Thaya vlak - Motivace dětí ke čtení

téma

schválené prostředky (EUR)

8 785

11 333

EU-SB-15CZ11-025 EU-SB-15CZ11-026

7 880 4 988

EU-SB-15CZ12-033

2 000

celkem k září 2012

34 986

celkem v CZK při kurzu 25 CZK/EUR

874 642 Kč

Ještě doplňujeme tabulku schválených a v současnosti realizovaných projektů, které byly schváleny v předposledním grantovém kole: žadatel Centrum pro budoucnost, o.p.s., Slavonice Styl Podyjí, o.s. Volba pro Slavonicko, o.s. Městské kulturní středisko Slavonice

partner

Lepschi, Karlstein/Thaya Stadt Dobersberg PRO Thayaland +, Waldkirchen / Thaya, Reinholz 13

Stadt Dobersberg

název projektu

Žijící paměti aneb hlasy pamětníků II. Legohrátky pro všechny od 0 - 99 Olympijský festival budoucích sportovních hvězdiček k 10. výročí vstupu ČR do EU Slavonice - domov můj aneb historie 20. století v příbězích obyvatel Slavonic

schválený grant (EUR)

5 000,00 2 975,00

4 000,00

2 000,00

CELKEM

13 975,00

CELKEM v Kč

377 325,00

Tyto výše uvedené realizované projekty Z přehledu žadatelů a tím i realizátorů vyplývá, že o systematickou přeshraniční spolupráci se zasazují nejvíce z neziskového sektoru, a to Volba pro Slavonicko, Městské kulturní středisko Slavonice, Centrum pro budoucnost o.p.s. a v poslední době ještě STYL Podyjí, o.s. Ostatní žadatelé své přeshraniční aktivity od roku 2009 utlumili. Z výše uvedeného vyplývá, že na přeshraniční spolupráci bylo na realizaci společných projektů od roku 2008 do současnosti získáno z Fondu malých projektů v přepočtu celkem 4.584.604,- Kč.

6


2.2. Analýza projektů

objem finančních prostředků podle typu žadatele

4%

2%

11%

11% 17%

1 2 3 4 5 6

55%

1 – Město Slavonice 2 – Městské kulturní středisko 3 – neziskový sektor ve Slavonicích 4 – sportovní organizace 5 – školy 6 – Sbor dobrovolných hasičů

Projekty podle sídla žadatele a sídla partnera Veškeré projekty byly realizovány žadatelem se sídlem buď ve Slavonicích, nebo v zájmové oblasti obce Dobersberg.

7


3. Návrhová část – organizační struktura pro řešení priorit přeshraniční spolupráce Kde chceme mít přeshraniční spolupráci v roce 2020? Jádrem přeshraniční spolupráce do roku 2020 by měly být tři celoevropské priority: – Inteligentní růst – vyvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích. – Udržitelný růst – podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. – Růst podporující začlenění – podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat hospodářskou, sociální a územní soudržností.

Na základě dříve provedených analýz demografických změn v regionu se počet pracovní sil ztenčí. Pro porovnání lze uvést, že v současnosti jsou zaměstnány jen slabé dvě třetiny obyvatelstva v produktivním věku. Nízká je především zaměstnanost žen a starších osob. Krize těžce postihla mladé lidi, jejich nezaměstnanost přesahuje 21 %. Je tu nebezpečí, že osoby, jejichž vazby ve světě práce jsou slabé či nulové, se trhu práce vzdálí. V oblasti dovedností má velmi mnoho osob nízké nebo jen základní dovednosti, z celoživotního učení ovšem těží především ti vzdělanější. Do roku 2020 bude vysokou kvalifikaci vyžadovat mnohem více pracovních míst, zatímco poptávka po pracovních silách s nízkou kvalifikací poklesne. Prodloužení produktivního období života bude rovněž předpokládat možnost osvojovat si a rozvíjet nové dovednosti v průběhu života. Činnosti spadající pod tuto prioritu vyžadují modernizaci a posílení politik vzdělávání a odborné přípravy tím, že se zvýší účast na trhu práce a sníží strukturální nezaměstnanost, a také se zvýší sociální odpovědnost podnikatelské sféry. V této souvislosti bude velmi důležitá dostupnost zařízení péče o děti a jiné závislé osoby. Zásadní bude využívat zásad rovnováhy mezi pružným pracovním trhem a sociálním zabezpečením s cílem motivovat k aktivnímu, nikoliv pasivnímu chování občana a

8


umožnit lidem, aby získávali nové dovednosti, jež by jim pomohly snáze se přizpůsobit novým podmínkám a případným posunům profesní dráhy. Aby z růstu mohli těžit všichni, bude třeba vyvinout značné úsilí v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a ve snižování nerovnosti na základě zdravotního stavu. Pro dosažení sociální soudržnosti a vyšší produktivity bude stejně důležitá schopnost udržovat zdravou a aktivní stárnoucí populaci.

V malém příhraničním slavonicko-dobersberském regionu se zdá realizace těchto celoevropských priorit velmi vzdálená, ale splnění těchto cílů by mělo mobilizovat pozornost nás všech. Aby se dosáhlo na řešení, bude třeba silného vedení, odhodlání a účinného prováděcího mechanismu pro uskutečnění změn v postojích a praktikách. Plnění cílů a priorit lze napomoci řešením zcela konkrétní spolupráce na zcela konkrétních aktivitách, jejichž realizaci si přejí jak zástupci vedení města Slavonice a Dobersberg, tak i občanská společnost, kterou zastupuje neziskový sektor na obou stranách hranice.

Jedním z pomocných a opěrných materiálů je Program rozvoje Jihočeského kraje v příštím programovacím období. Tato koncepce stanovila prioritní osy, které lze v přiměřené míře stanovit i pro mikroregion Slavonice – Dobersberg takto: Cíl prioritní osy č. 1 : Zlepšit hospodářské, vědeckovýzkumné a inovační prostředí a trh práce tak, aby byl odpovídajícím způsobem rozvíjen přirozený potenciál území daný historickými souvislostmi a vývojem, ale i reakcí na nové výzvy a trendy při současném respektování potřeby plošně vyváženého rozvoje území regionu a jeho jednotlivých částí. Pro mikroregion Slavonice – Dobersberg naplnění tohoto cíle znamená vytvořit podmínky pro využití potenciálu území. Tvorba těchto podmínek spočívá v analýze tohoto potenciálu v současné době (současná hospodářská recese, současná legislativní džungle, neprůhledné a nedořešené vlastnické vztahy k nemovitostem a pozemkům, braundfields apod.). Teprve na základě této analýzy lze vypracovat a uplatňovat mechanizmy pro lepší využití toho – kterého potenciálu. Bude potřebné odstranit rozvojové bariéry a blokace, které způsobuje neuvážená, nekompetentní a byrokratická legislativa. Bude potřebné nalézt pobídkové mechanizmy pro příliv

9


zaměstnavatelů méně kvalifikované a nekvalifikované pracovní síly, kterou region disponuje. Bude potřebné obnovit zemědělskou činnost ve všech jejich podobách tak, aby přinášela nejen produkci, ale i pracovní místa. Dále bude potřebné najít cestu k řádnému lesnímu hospodaření tak, aby přinášelo pracovní místa. Potenciál, který lze využít a rozvíjet téměř okamžitě je venkovské prostředí, nízká zástavba měst a vesnic, takže se nabízí v rozumné míře využívat alternativní energetické zdroje (FVE, vítr) v malých domácích či veřejných elektrárnách a tím posílit ekonomiku vlastníků těchto zařízení a zároveň odlehčit energetické soustavě. V Dobersbergu mají na toto téma vypracovaný energetický koncept a tyto aktivity podporují.

Cíl prioritní osy č. 2: Zlepšit vnější dopravní napojení regionu, zkvalitnit a optimalizovat vnitřní dopravní vazby a logistiku v regionu a současně zajistit udržitelné, kvalitní a potřebám regionu odpovídající napojení na sítě technické infrastruktury, které zajistí jak zvýšení konkurenceschopnosti regionálního hospodářství, tak kvalitnější životní podmínky pro obyvatele a návštěvníky mikroregionu. Intervence navrhované ve druhé prioritní ose jsou zacíleny na řešení stěžejních otázek týkajících se rozvoje dopravní dostupnosti, prostupnosti a obslužnosti regionu. Nedílnou součástí proto musí být témata související rekonstrukcí hlavní komunikace, která vede z vnitrozemí k rakouským sousedům. S nárůstem nákladní přeshraniční dopravy, s nárůstem poplatků za využívání dálnic a rychlostních komunikací se stále více nákladní doprava přesunuje na na komunikace okresního charakteru. Tyto komunikace nesplňují technické normy pro tuto zátěž, rozpadají se a tím vznikají státu a mikroregionu škody v hodnotě stovek milionů korun. Přesto, že toto je obecně známá skutečnost, odpovědné orgány tento stav neřeší. Proto je nutné zahnout řešení tohoto stavu do priorit přeshraniční spolupráce a společně navrhnout a prosadit taková pravidla pro nákladní dopravu, aby již nedocházelo k ničení pro region životně důležitých komunikačních směrů. Ve vazbě na výše uvedené je důležitý rovněž rozvoj logistiky na území regionu a vnějšího logistického napojení regionu s akcentem na stávající obslužnost a dostupnost území. Pro další rozvoj ekonomiky, kvality života a bydlení i dalších vnitřních vazeb je však stejně

10


důležitá i vnitřní dopravní obslužnost a kvalita každodenního vnitřního dopravního propojení regionu. Významnou součástí dopravy je rovněž její nemotorová forma, a to zejména v oblasti cyklodopravy – využití kola jako dopravního prostředku. S ohledem na populační vývoj, který byl analyzován v rámci analýzy města Slavonice v rámci projektu Qualist je potřebné zaměřit pozornost na rozvoj ekologické cyklodopravy pomocí elektrokol. Tom podřídit vybudování dostupných dobíjecích stanic po vzoru obce Dešná. Tyto stanice dimenzovat i na dobíjení jednostopých elektrických vozidel, jejichž nástup mezi obyvatelstvem nahrazuje starší jednostopá benzinová vozidla. Technická infrastruktura a její dostupnost spoluutváří základní předpoklady pro navazující rozvoj obcí a jejich hospodářských aktivit. Také má dopad do oblasti kvality bydlení obyvatel regionu a je jedním z měřítek kvality života ve vazbě na konkrétní lokality. Prioritní osa se proto zaměří v těchto souvislostech na taková opatření, která přispějí k dalšímu zkvalitnění energetických sítí a dalších součástí tzv. environmentální infrastruktury. Významnou součástí prioritní osy je rovněž téma energetiky. Potenciál je v regionu rovněž v oblasti využití obnovitelných zdrojů, kde existuje závazek celé ČR na dosažení 13% podílu těchto zdrojů na hrubé domácí spotřebě energie v roce 2020. Velmi významnou oblastí vykazující rostoucí trend i souvislosti s celkovým rozvojem hospodářství a kvality života pak je využití moderních informačních a komunikačních technologií včetně využití a zpřístupňování vysokorychlostního internetu. Důležité bude efektivní využití možností těchto technologií nejen ze strany firem a úřadů, ale rovněž podpora jejich dostupnosti pro občany regionu.

11


Cíl prioritní osy č. 3: Rozšiřovat nabídku a zlepšovat kvalitu a územní dostupnost sítě veřejných a dalších služeb pro obyvatele, soukromý a veřejný sektor i návštěvníky Jihočeského kraje, posilovat všechny formy rozvojové spolupráce a komunikace na místní, regionální i přeshraniční úrovni, a to vše při pružném a dále se zefektivňujícím výkonu veřejné správy a aktivní činnosti občanského sektoru. Tato osa postihuje širokou škálu služeb, které jsou tradičně zajišťovány na základě veřejné poptávky. Jedná se především o služby v oblasti vzdělávání, sociálních služeb, zdravotnictví či bezpečnosti v regionu. Důležitým tématem je rovněž podpora opatření ke zlepšování podmínek pro bydlení v jednotlivých obcích regionu. Všechny tyto služby se společně podílejí na vytváření základních podmínek pro kvalitu života. Na druhé straně se v případě neřešení přetrvávajících nedostatků může celá tato oblast stát faktorem oslabujícím atraktivitu regionu a města Slavonice právě tak, jak se tomu již po desetiletí děje. Absence rozvoje ekonomických aktivit je neodiskutovatelným důkazem tohoto trendu. Je proto potřeba řešit plošnou dostupnost a kvalitu těchto služeb, aby byly uspokojovány potřeby obyvatel co možná nejvíce rovnoměrně a dlouhodobě. Společným cílem v hledáčku zodpovědných institucí by mělo být snižování počtu osob, které jsou ohroženy různými formami sociálního vyloučení s akcentem na školní mládež. Důležitými prvky pro naplňování třetí prioritní osy tak budou také opatření v oblasti integrace a aktivizace těchto již vyloučených skupin. Dále jsou obsahem této osy opatření zacílená do oblasti zázemí, vybavenosti a služeb pro trávení volného času. Je důležité zaměřit se na další rozšiřování a zkvalitňování nabídky sportovního a kulturního vyžití primárně pro obyvatele regionu, ale i jeho návštěvníky. Výraznou prioritou v tomto kontextu bude orientace této nabídky na mládež. Další významnou cílovou skupinou jsou v souvislostech demografického vývoje také senioři. Občanský a neziskový sektor tvoří významnou součást společnosti a v rámci prioritní osy je jeho činnosti rovněž věnována patřičná pozornost. V otázkách bydlení je potřebné se zaměřit na plnění územních plánů města Slavonice a obce Dobersberg tak, aby lokality pro bydlení začaly být budovány. Další dokumenty pro rozvoj bydlení není potřebné vytvářet. Velmi důležitým aspektem pro rozvoj veřejných služeb je také kvalita veřejné správy. Zde je potřeba systematicky zlepšovat, monitorovat a vyhodnocovat přínosy jednotlivých opatření a aktivit, které budou s cílem zefektivnění fungování veřejné správy

12


aplikovány.Je potřebné odmítat centralizovaná nařízení, která oddalují veřejnou správu obyvatelům regionu. Volení zástupci musí v tomto ohledu občany – své voliče – silně a neúprosně zastupovat. Vzhledem k demografickému vývoji regionu je potřebné zastavit pokles trvale žijících obyvatel na obou stranách hranice. V rámci této prioritní osy je důležité najít a realizovat mechanizmy návratu mladých lidí, co by trvale žijících obyvatel regionu. Cíl prioritní osy č. 4: Zajistit a dále posilovat vnitřní environmentální soudržnost a udržitelnost rozvoje mikroregionu, přičemž cíle bude dosaženo prostřednictvím ochrany přírodních hodnot v regionu při jejich šetrném využívání a realizaci ostatních aktivit a záměrů. Obsahem čtvrté prioritní osy je vytvoření souboru opatření, která jsou významná pro zachování kvality životního prostředí a budoucí trvalý a environmentálně udržitelný rozvoj území. Smyslem těchto opatření bude mimo jiné zvýšení ekologické stability krajiny při současné podpoře udržitelného hospodaření v krajině. Jsou zde proto také aktivity a záměry směřující přímo do oblasti ochrany přírody, kde je potřeba vycházet z platných legislativních a koncepčních podmínek nadřazených strategických materiálů. Opatření této prioritní osy budou navržena tak, aby byla zajištěna slučitelnost cílů s posláním velkoplošných zvláště chráněných území (např. přírodním parkem Česká Kanada a doposud platné vyhlášky o jeho zřízení), jejich legislativním vymezením, s jejich předměty a cíli ochrany (zejména přírodní hodnoty, přirozené funkce krajiny a krajinný ráz). Rovněž je důležité vypracovat opatření, jejichž smyslem je umožnit využití přírody a přírodního dědictví pro potřeby obecného rozvoje, především pak rozvoje turistiky šetrné k životnímu prostředí. Součástí prioritní osy jsou rovněž opatření v oblasti prevence rizik na území kraje – snižování dopadů živelních pohrom a posílení preventivních opatření v této oblasti. Vzhledem k podmínkám v regionu se jedná především o protipovodňová opatření či jiná opatření související s přítomností vodního prvku v krajině. Další součástí této prioritní osy jsou opatření zabraňující ničivým silám větrů, které v posledních letech působí v regionu značné škody na lesních i městských porostech.

13


Další součástí prioritní osy tak jsou např. opatření pro revitalizaci starých ekologických zátěží včetně lokalit a některých objektů typu brownfields.

Cíl prioritní osy č. 5: Zajistit vyvážený rozvoj cestovního ruchu miroregionu jako významných odvětví regionální ekonomiky, který bude postaven na šetrném využití přírodního, historického a kulturního dědictví, na zvyšování kvality služeb, propagace, spolupráce a lidských zdrojů a při současném respektování zájmů a hodnot trvale udržitelného rozvoje.

Pátá prioritní osa zahrnuje tematickou oblast, která je dlouhodobě velmi významná. Cestovní ruch je tradičním odvětvím regionu a jeho význam i přes krátkodobá období stagnace nadále roste. Ubytování, stravování a pohostinství společně s odvětvím kulturních, zábavních a rekreačních činností tvoří významný podíl na hrubé přidané hodnotě podle odvětví. Lze s trochou nadsázky konstatovat, že ve vymezeném území regionu (mikroregionu) představuje cestovní ruch významný (nebo dokonce i jediný) směr umožňující rozvoj podnikatelských aktivit a tvorbu pracovních míst. Obsahem prioritní osy je soubor opatření, jejichž společným cílem je stimulace a další rozvoj přirozené i uměle vytvářené nabídky pro rozvoj cestovního ruchu a zvýšení jeho výtěžnosti z hlediska ekonomické efektivity. Obsahem jednotlivých opatření je například zkvalitňování ubytovacích a stravovacích kapacit s ohledem na hosta nikoliv na hodnotu potravin, jejich sezónní rozšiřování v lokalitách, kde se toto jeví jako smysluplné, či zkvalitňování a rozšiřování další doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch (zejména infrastruktury pro sportovně-rekreační aktivity, zážitkovou a kulturní turistiku apod.). Jeden z nejvýraznějších přirozených potenciálů regionu spočívá v jeho přírodním, historickém a kulturním dědictví. Jeho využití pro potřeby rozvoje turistiky, za současného předpokladu šetrného nakládání s tímto cenným dědictvím, představuje významný rozvojový potenciál. Významná je rovněž otázka budování samostatných cyklostezek nebo údržba již vyznačených cyklotras a rozvoj jejich vybavení. Zásadní oblastí je rovněž rozvoj vybavenosti pro pěší turistiku různými formami tematicky naučných tras. Pro rozvoj environmentálně šetrné turistiky je potenciálem v regionu také odborná propagace pěší a cykloturistiky či nových odvětví jako hipoturistika, geoturistika, agroturistika apod.).

14


V oblasti „měkkých“ opatření realizovaných pro další rozvoj cestovního ruchu v regionu je nutné koncentrovat úsilí do oblasti zlepšování kvality poskytovaných služeb a rovněž kvality lidského kapitálu, neboť v obou oblastech existují dlouhodobé rezervy a nedostatky, které hodnotu turistického potenciálu regionu velmi snižují. Rovněž je potřeba pracovat na zlepšení celkové koordinace a řízení rozvoje cestovního ruchu rozvojem spolupráce napříč spektrem subjektů pohybujících se v oblasti rozvoje cestovního ruchu.

Platforma přeshraniční spolupráce pro období 2014 – 2020 Na základě shromažďování informací o minulých a budoucích regulérních formách a mechanismech přeshraniční spolupráce a s ohledem na získané informace o prognózách vývoje různých podpůrných rozvojových mechanizmů v příštím programovacím období bylo na vzájemných jednáních mezi partnery projektu postupně projednáváno a následně domluveno vytvoření platformy pro úzkou partnerskou přeshraniční spolupráci.

Úkoly platformy: -

získání a udržování aktuálních informací vedoucích k podnětům pro přeshraniční spolupráci

-

získání a udržování aktuálních informací o grantových možnostech pro realizaci přeshraniční spolupráce

-

vytvoření diskusního prostředí pro přípravu přeshraničních projektů

-

navázání a udržování kontaktů s poskytovateli veřejných grantových prostředků

-

získání relevantních informací o grantových podmínkách

-

připravovat alokaci grantových prostředků do vymezeného území

-

vytvořit prostředí pro zlepšení spolupráce operátorů ve vymezeném území vzájemným síťováním, veřejnou správu nevyjímaje.

-

analyzovat využitelný potenciál vymezeného území.

15


Návrh dohody o vytvoření partnerské platformy spolupráce pro řešení priorit přeshraniční spolupráce mezi partnery v neziskového sektoru regionu města Slavonice a regionu města Dobersberg

Subjekt „A“ a Subjekt „B“ a Subjekt „C“

…. atd.

se usnesli na vytvoření partnerské platformy spolupráce pro řešení priorit přeshraniční spolupráce. Partneři se shodli na společné spolupráci při přípravě prioritních aktivit přeshraniční spolupráce v regionech města Slavonice a obce Dobersberg, a to v duchu svých interních dokumentů a v souladu s legislativou příslušné země. Partneři na základě této platformy budou společně vytvářet společné struktury pro upevnění přátelství a spolupráce mezi neziskovým sektorem obou zemí, mezi municipalitami obou zemí. Partneři budou společně připravovat nadnárodní koncepty rozvoje a vzájemné spolupráce ve všech oblastech života. Partneři budou nápomocni v oblasti přeshraniční spolupráce třetím subjektům jak z oblasti neziskového sektoru, tak i z oblasti místních municipalit.

Místo, dne…………

Místo, dne …………..

podpis

podpis

atd.

16


4. Prioritní oblasti přeshraničního rozvoje v oblasti tzv. „měkkých projektů“ pro budoucí programovací období dle cílových oblastí na základě strategie přeshraniční spolupráce Slavonice Dobersberg 1. kulturní výměny, slavnosti, festivaly, výstavy Kulturní výměny byly donedávna nejvíce preferovanou oblastí spolupráce. Patří do nich podpora kulturních akcí, setkání, vystoupení, festivalů, slavností, veletrhů, divadelních představení, uměleckých dílen, sympozií apod. Kulturní výměny jsou přitom velmi problémovým tématem, neboť se může stát, že v dalším programovém období tzn. v období do roku 2020 nebudou podporovány vůbec. Již v programovém období do roku 2013 není možné ve velkých projektech proplácet „honoráře umělcům a účinkujícím“, v malých projektech jsou tyto honoráře omezeny pouze na „místní amatérské soubory a účinkující“. V rakouské části fondu není možné proplácet honoráře umělců vůbec. Přesto se právě v této oblasti angažuje nejvíce českých a rakouských subjektů, které při realizaci svých aktivit vzájemně spolupracují. Proto je potřebné vytvořit vlastní podpůrný legislativní a finanční rámec, který podpoří přeshraniční spolupráci v této cílové oblasti.

2. turistické aktivity, konference, veletrhy, soutěže Jedná se především o společné výlety, setkání, veletrhy a výstavy, semináře a konference, propagaci výletních cílů, vydávání map a propagačních materiálů, natáčení DVD pořadů apod. K projektům cestovního ruchu dále patří řada „malých infrastrukturních projektů“, jako jsou značení turistických a naučných stezek, jejich vybavení mobiliářem, informační systémy, opravy církevních památek, zpracování studií nad 60 tis. Kč apod. Zejména pro tento typ projektů by bylo vhodné zrušit dělení na investiční a neinvestiční projekty a umožnit podávání žádostí, které by obsahovaly společné investiční i neinvestiční náklady. V rámci těchto projektů je rovněž vydávána řada tiskovin a publikací.

17


3 školní výměny, vzdělávání, spolupráce škol a dětí Toto téma zahrnuje spolupráci v oblasti, do které patří návštěvy, semináře, školení, studijní pobyty, soutěže apod. Do této oblasti patří

i vzdělávací projekty škol,

profesních komor, úřadů a dalších vzdělávacích institucí, ve kterých jsou podporována školení, workshopy, konference a semináře specifických cílových skupin (úředníci, neziskový sektor, podnikatelé apod.). Zvláštní téma představuje jazykové vzdělávání, které je součástí většiny projektů.

4 sport Patří sem především pořádání utkání, turnajů, soustředění, seminářů pro trenéry, ale i leteckých dnů, sportovních festivalů apod. Mnohé sportovní výměny patří také do spolupráce škol a školních výměn.

5 malé infrastrukturní investice Toto téma je zaměřeno převážně na cestovní ruch (značení a mobiliář stezek, informační systémy, naučné stezky, studie aj.), opravy historických památek (kaple, kapličky, pomníky, památníky) a dopravní stavby v těsné blízkosti hranic (cesty, stezky, lávky apod. včetně projektové dokumentace).

6 spolupráce samospráv (zapojeny všechny obecní složky) Jedná se o spolupráci obcí, ve kterých spolupracuje celá řada složek (škola, hasiči, sportovci apod.) zastřešená obecní samosprávou. Tento typ projektů je pro obce velmi přínosný a je žádoucí ho do budoucna podporovat.

7 doprava, hospodářská spolupráce, veletrhy Důležité téma přeshraniční spolupráce mezi Rakouskem a ČR. Stav dopravního propojení je stále neuspokojivý, je nutné mj. neustále zvyšovat počet hraničních přechodů, přes které je možné oficiálně překračovat státní hranice. To lze podporovat dopravními studiemi, průzkumy a konferencemi, výstavbou stezek apod. Významným projektem by bylo např. dopravní značení blízkých cílových míst v sousedním regionu na všech typech komunikací, tras a stezek.

8 spolupráce zdravotnických složek

18


Toto téma nebylo doposud v popředí zájmu přeshraniční spolupráce, nicméně se systematicky vzdalujícími se dostupnými centry lékařské péče do větších měst nabývá zde na venkově přeshraniční rychlá dostupnost lékařské péče a první pomoci na významu. Do roku 2020 by se toto téma mělo zařadit mezi prioritní témata přeshraniční spolupráce.

9 ekologické projekty (úspora energií, ochrana vody apod.) je ve fondu podporováno velmi zřídka, asi ve 3 % malých projektů. Jedná se o různé exkurze, semináře a školení zaměřené na obnovitelné zdroje energie, ochranu vody apod. Zvláštností je, že o podporu nežádají státní či neziskové organizace zaměřené na ochranu přírody, ale spíše školy a energetické agentury.

10 studie, výzkumy, odborné publikace

5. Přeshraniční spolupráce 2014 až 2020 – struktura pro řešení aktivit základní vazby – aktualizace databáze 5.1 Potenciální partneři přeshraniční spolupráce ze slavonického mikroregionu Ve Slavonickém mikroregionu je zaregistrováno mnoho nepodnikatelských subjektů – non profit organizací, které již s rakouskými partnery spolupracují, nebo o spolupráci uvažují, a nebo v minulosti přeshraničně spolupracovaly. Následující výčet těchto subjektů vychází z dostupných volně získatelných informací a nemusí být úplný. Některé dále uvedené subjekty již v současné době nemusí vyvíjet činnost, nicméně v registru Ministerstva vnitra jsou uváděny. Jedná se o následující subjekty: „Město Slavonice“, Náměstí Horní č. 525, 378 81 Slavonice „Městské kulturní středisko“, Svatopluka Čecha 103, 378 81 Slavonice „Mateřská škola Slavonice“, Brněnská 200, 378 81 Slavonice „Základní škola Slavonice“, Jana Žižky 395, 378 81 Slavonice „Hasiči – SDH Slavonice“, IČO: None, Adresa: Slavonice. "INSPIRACE Slavonice", vznik: 15. 2. 2000, IČO: 70805822, Adresa: Slavonice, Na potoku 131 "Občanské sdružení Česká Kanada", vznik: 20. 11. 1998, IČO: 69113700, Adresa: Slavonice, Pomezí 12 "Slavonické pohraničí o. s." vznik: 14. 3. 2012, IČO: 22748938, Adresa: Slavonice, Dačická 483

19


Arcus, vznik: 29. 4. 2004, IČO: 26661365, Adresa: p. Slavonice, Penikov 23 Hokejbalový klub Slavonice /HBC/ ,vznik: 27. 6. 1994, IČO: None , Adresa: Slavonice INPROVIZOS ,vznik: 26. 3. 2009, IČO: 26564131, Adresa: Slavonice, Maříž č. p. 17 Jezdecká stáj Svoboda Dančovice ,vznik: 3. 1. 2012, IČO: 22759425, Adresa: Slavonice, Dančovice 21 Klub mladých jezdců (KMJ), vznik: 14. 10. 2011, IČO: 22770127, Adresa: Slavonice, Mařížská 358 Mařížský park, o. s., vznik: 29. 2. 2012, IČO: 22750592, Adresa: Slavonice, Petra Bezruče 323 Moravské Podyjí, vznik: 21. 8. 1998, IČO: 70808511, Adresa: Modletice 11/12, p. Slavonice Myslivecké sdružení Slavonice, vznik: 21. 8. 1992, IČO: 42409543, Adresa: Slavonice, J. Fučíka 160 Občanské sdružení Greenways Praha-Vídeň, vznik: 9. 10. 2001, IČO: 26545578, Adresa: Slavonice, Na potoku 629 Slavonická renesanční společnost, občanské sdružení, vznik: 10. 9. 1996, IČO: 60818921, Adresa: Slavonice, Na potoku 629 Společnost přátel Slavonické letní školy, vznik: 17. 1. 1997, IČO: 60820331, Adresa: Slavonice, Horní nám. 522, Besídka Sportovní klub Kaze, vznik: 26. 11. 1993, IČO: 60816066, Adresa: Slavonice STYL Podyjí, vznik 17.8.2012, IČO: 22713093, Adresa: Slavonice, Rudolecká 248 Tělovýchovná jednota Sokol Slavonice, vznik: 6. 2. 1991, IČO: 42408831, Adresa: Slavonice, Rudolecká 272 Volba pro Slavonicko, vznik: 28. 8. 2002, IČO: 26601231, Adresa: Slavonice, Julia Fučíka č. 361 5.2 Potenciální partneři přeshraniční spolupráce z dobersbeského mikroregionu Verein

Verein 2

Name

StraBe

Kulturreferat Dobersberg

GGR Anita Frohlich

Freiw. Feuerwehr Dobersberg

Kdt. Franz Eggenhofer jun.

PropstBiedermann-Str. 5 Lexnitz 10

USV Raika Dobersberg

Obm. Ing. Michael Pany

Feldgasse 1

USV Fanclub Dobersberg

Obm. Christian Androsch

Schlossgasse 1

UTC Dobersberg

Obm. Mario Reissig

Rudolz 18

GV Dobersberg

Obfr. Mag. Bettina Ledwinka Waldgasse 6

Union Fliegergruppe Waldviertel

Obm. MR Dr. Josef Dorrer

Naturparkverein Dobersberg

Obm. Leopold Ledwinka

Musikverein Dobersberg

Obm. Hubert Bogg

Landjugend Dobersberg

Obm. Thomas Weber

GroBharmanns 9

Hauptschule Dobersberg

Dir. Ing. Gerald Loffler

Schulstr. 8

Jagerrunde Dobersberg

Obm. Ing. Christian Gissing

Kautzener Str. 2

Dorferneuerung Dobersberg

Obm. Norbert Polzl

Schubertstr. 1

Theatergruppe Dobersberg

Helmut Brodesser

Riegers 31

Waidhofener Str. 5 Kautzener StraBe 23 Karlsteiner Str. 36

20


Kindergarten Dobersberg

Karin Weislein

Damenturnergruppe

Christa Zemann

RaiffeisenstraSe 5

Damenturnergruppe

Ingrid Loffler

Hauptplatz 3

Herrenturnergruppe

Gunter Lamprecht

Merkengersch 33

Musikschule Thayaland

Rainer Haidl

Ruders 28

Sportakrobatikgruppe

Doris Haider

Osterr. Kameradschaftsbund

Obm. Edwin Miksche

BeethovenstralSe 10 Gopfritzschlag 47

NO Bildungs- und Heimatwerk

Bemadette Gundacker

HSV Hohenau

Obm. Gerhard Gangl

Sparkassenplatz 16 Hohenau 28

NO Seniorenbund

Obfr. Elfriede Eggenberger

SchulstraBe 11

Arbeitskreis d. Bauerinnen

Ingrid Kraus

Brunn 4

Verschonerungsverein Gr. Harmanns

Obm. Karl Molzer

GroRharmanns 12

Verschonerungsverein Merkengersch

Obm. Peter Riemer

Merkengersch 21

Freiw. Feuerwehr Merkengersch

Kdt. Leopold Hiermann jun.

Merkengersch 37

Freiw. Feuerwehr Goschenreith

Kdt. Robert Kbssner

Goschenreith 19

Freiw. Feuerwehr Reibers-Brunn

Kdt. Martin Schmitmaier

Brunn 11

Freiw. Feuerwehr Reinolz

Kdt. Erich Wanko

Reinolz 13

Freiw. Feuerwehr Hohenau

Kdt. Reinhard Goldnagl

Hohenau 8a

Freiw. Feuerwehr Schuppertholz

Kdt. Andreas Neuditschko

Schuppertholz 6

Freiw. Feuerwehr Riegers

Kdt. Markus Muthsam

Riegers 2

Obfr. Doris Wanko

Reinolz 13

Claudia Hahn

Schubertstr. 6

Dorfemeuerungsverein Reibers aktiv

Obfr. Bettina Modlagl

Reibers 1

Eltemverein der VS Dobersberg

Obm. Ing. Michael Pany

Feldgasse 1

Eltemverein der HS Dobersberg

Obfr. Claudia Mullner

Hohenwarth 16

"x-perience Kreativlabor"

Gerald Muthsam

Riegers 22

Junge Dobersberger

Obm. Florian Kollenz

Kulturverein Dobersberg

Obfr. Anita Fbhlich

Elternverein des KIGA Dobersberg

Obm. Martin Reininger

Prof. Arnulf Neuwirth-Gasse 8 PropstBiedermann-Str. 5 Lexnitz 31

Volkstanzgruppe LJ Dobersberg

z.Hdn Doris Schmitmaier

Brunn 11

Volksschule Dobersberg

Dir. Ing. Gerald Loffler

SchuIstraSe 8

Werbegemeinsch. der Gewerbetreibenden NO Hilfswerk

DobersbergWaldkirchen

Caritas Sozialstation Dobersberg

Burgrechtstr. 7

Hauptplatz 4

21


6. Přeshraniční spolupráce 2014 až 2020 – veřejná podpora FMP Euroregionu Silva Nortica 6.1. Prognóza pravidel veřejné podpory Euroregionu Silva Nortica – zpracováno v součinnosti s pracovníky ERSN Přeshraniční spolupráce se v minulosti neobešla a ani v budoucnu se neobejde bez veřejné podpory, tj. podpůrných mechanismů prostřednictvím veřejných výdajových programů jak národních, tak i mezinárodních. Možnost realizovat přeshraniční projekty s podporou programu Evropská územní spolupráce bude pokračovat i v novém dotačním období let 2014-2020. Spolupráce má probíhat na vyšší úrovni, neboť čeští a rakouští partneři budou muset své projekty více společně plánovat, realizovat, spolufinancovat a dle možností také zajistit realizaci projektů společným personálem. O budoucnosti FMP se vedou dlouhodobá jednání mezi českými a rakouskými partnery, která byla zahájena v červnu 2012. Přes počáteční rozdílné názory rakouských zemí a českých krajů a regionů se postupně nachází kompromisní řešení, které na konci roku 2013 spočívá v těchto bodech: 1. Budoucí Fond malých projektů bude do programu Evropská územní spolupráce Rakousko-ČR 2014-2020 podán jako jeden zastřešující projekt na celé programové období v tematickém cíli 11. Evropská komise pro programové období 2014-2020 vybrala 11 tematických cílů, cíl 11 se týká „posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy“. Problémem ale je, že v tomto cíli nelze realizovat investiční projekty. Proto by bylo třeba FMP zacílit i do cíle 6 „ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů“, kde lze podpořit projekty zaměřené na odpadové a vodní hospodářství, kulturní dědictví a cestovní ruch, zlepšení ŽP ve městech, regenerace starých průmyslových areálů, omezování znečištění ovzduší apod. Dalším cílem by mohl být cíl 10 „investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení“, v jehož rámci lze podporovat rozvíjení infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu, spolupráci škol – zejména odborné vzdělávání, společné programy vzdělávání a odborné přípravy apod. Bohužel došlo při vyjednávání fondu k dohodě, že FMP bude zaměřen pouze do cíle 11, takže nebude možná nynější podpora „malých infrastrukturních projektů“. 2. Lead partner fondu bude na české straně. Jako projektoví partneři budou do fondu zapojeni Regionální management Horního Rakouska, Regionální management Dolního Rakouska, organizace Kulturvernetzung NÖ, Jihočeská Silva Nortica, Sdružení obcí Vysočiny, Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, otázkou je zapojení města Vídně. Fond tedy bude jeden přes celé programové území, nebudou 3 fondy jako v současném programu 2007-2013. 3. Doba realizace malého projektu bude min. 3 měsíce - max. 18 měsíců (+ 2 měsíce na vyúčtování). V současném FMP nebyla spodní hranice stanovena, horní hranice byla stejná. Stanovení minimální délky projekty je zdůvodněno tím, aby žadatelé nepodávali žádosti na jednorázové jedno- nebo vícedenní akce, ale aby museli plánovat projekty s více aktivitami.

22


4. Hranice celkových způsobilých výdajů malého projektu bude min. 3 tis. EUR – max. 40 tis. EUR za všechny partnery malého projektu; maximální výše příspěvku ERDF pro jednoho partnera malého projektu je 20 tis. EUR. Předpokládá se účast dvou nebo i více partnerů v malém projektu. Proto je stanovena spodní hranice výdajů za všechny partnery na 3000 EUR, přitom jeden z partnerů (ten, který podává žádost) bude mít rozpočet větší a ostatní menší. Předpokládá se tedy jedna společná žádost a více rozpočtů podle počtu partnerů zapojených do projektu. Horní hranice 40.000 EUR je stejná jako doposud a je součtem rozpočtů všech partnerů v projektu. 5. Výše dotace z ERDF bude max. 85 %, je možná i odlišná výše dotace na české a rakouské straně (např. v Dolním i Horním Rakousku byla výše dotace v letech 2008-2011 70%, od roku 2012 se zvedla až na 80%). Žadatel v ČR i Rakousku je povinen zajistit příslušné předfinancování, spolufinancování, vyúčtování a vyhodnocení projektu. Žadatel bude s příslušným partnerem/ administrátorem FMP podepisovat smlouvu o poskytnutí příspěvku ERDF, kde budou všechna práva a povinnosti zakotvena. 6. Ruší se rozdělení malých projektů na měkké „people-to-people“ projekty a malé infrastrukturní projekty. Investice v malém projektu budou možné pouze do výše 400 EUR v Rakousku a 1 600 EUR (tj. 40.000 Kč) v ČR. Jak je uvedeno v bodě 1, tímto opatřením se ruší malé infrastrukturní projekty, investice budou možné pouze v rámci malého „people-topeople“ projektu v uvedené výši. 7. Každý malý projekt musí splnit min. 3 kritéria přeshraniční spolupráce (společná příprava a společná realizace povinně, společné financování nebo společný personál volitelně). Návrh na nové definování kritérií přeshraniční spolupráce pro FMP: Kritérium společné přípravy v rámci malého projektu bude splněno, pokud bude společná příprava do podání žádosti doložena mailovou komunikací, zápisy z jednání, fotografiemi atp. Projektoví partneři jsou povinni doložit minimálně 1 osobní přípravné setkání (ke splnění kritéria nestačí pouze mailová komunikace). Kritérium společné realizace v rámci malého projektu bude splněno, pokud bude podle popisu v žádosti zjevné, že konkrétní projektové aktivity realizují společně všichni partneři malého projektu. Po skončení projektu musí být společná realizace řádně doložena. Kritérium společného financování v rámci malého projektu bude splněno, pokud se každý partner malého projektu bude podílet na celkových způsobilých výdajích projektu ve výši minimálně 300 EUR (za podmínky splnění minimální výše celkových způsobilých výdajů malého projektu za všechny projektové partnery ve výši 3 000 EUR). Kritérium společného personálu v rámci malého projektu bude splněno, pokud se bude na projektovém managementu (jedná se o zajištění a organizaci projektových aktivit po schválení žádosti, administrativní náležitosti, vyhodnocení a vyúčtování projektu) podílet společný tým složený min. z 1 zástupce každého partnera malého projektu. Plnění kritéria musí být řádně zdůvodněno při podání žádosti. Jednání společného týmu budou po ukončení malého projektu doložena prezenčními listinami, zápisy z jednání, fotografiemi apod.

23


8. Jako požadovaná inovace nového fondu bude zlepšeno hodnocení malých projektů (bude ustanoven tzv. panel hodnotitelů), výsledkem by mělo být transparentní a nezaujaté hodnocení a výběr projektů. Dále budou při přípravě a realizaci malého projektu administrátoři poskytovat intenzivní poradenství ohledně účetnictví projektu, vyúčtování, výběrových řízení, apod. Záměrem je snížení chybovosti a administrativní zátěže pro žadatele. 9. Pro celé území budou ustaveny dva regionální monitorovací výbory (DR – JČ, VY, JM a HR – JČ). Projekty napříč územím (JM – HR, VY - HR) budou schvalovány za účasti zástupců příslušného regionu. Termíny a program jednání výborů koordinuje Lead partner zastřešujícího projektu. V současné době jsou ve 3 fondech ustanoveny celkem 4 RMV (DR – JĆ, DR – VY, DR – JM a HR – JČ). Záměrem je snížit administrativní zátěž pro členy RMV, zejména v Dolním Rakousku. 10. Po ukončení projektu předloží závěrečnou zprávu každý partner malého projektu příslušnému administrátorovi, který ji překontroluje a předá kontrolním orgánům, vč. žádosti o platbu a dalších náležitostí vyúčtování, které mohou být odlišné v ČR a Rakousku. Přitom bude snaha co nejvíce sjednotit pravidla pro vyúčtování (např. neuznatelné výdaje, kontrolní postupy apod.). Průběžné zprávy o realizaci projektu nebudou za účelem snížení administrativní zátěže na úrovni malého projektu podávány. 1. Investiční projekty po roce 2014 Vzhledem k tomu, že ve FMP již nebude možné od roku 2014 podávat „malé infrastrukturní projekty“, je nutné, aby se obce, mikroregiony, neziskové organizace i ostatní typy žadatelů na tuto skutečnost dobře připravily. Bude nutné připravit větší investiční projekty zaměřené na různé oblasti, které nebude možné ve FMP podpořit. Tyto projekty pak budou předkládány přímo do programu Evropská územní spolupráce. Pro turistické projekty podávané v rámci tematického cíle 6 „ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů“ bude nutné provést audity současného vybavení cyklistických a pěších tras a stezek, jejich značení a mobiliáře, případně i kvality povrchu komunikací, po kterých tyto trasy a stezky vedou. Budou muset být určeny náklady na jejich doznačení a dovybavení, opravy komunikací apod. Rozsah území, kterých se budou tyto audity týkat, je nutné dohodnout v rámci příhraničních sdružení obcí či mikroregionů. Podobně bude nutné postupovat při opravách či vylepšeních malých turistických cílů v příhraničí, kterými jsou např. kapličky, památníky, poutní místa, rozhledny, naučné stezky apod. Výstavba či revitalizace ostatních zařízení (vzdělávací, zdravotnická, dopravní, ekologická aj. zařízení) bude nutné řešit prostřednictvím individuálních investičních projektů v rámci tematických cílů 6 „ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů“, 7 „podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách“, 9 „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě“ a 10 „investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení“. Z níže uvedených tematických cílů byly pro program Evropská územní spolupráce Rakousko-ČR 2014-2020 vybrány cíle 1, 6, 7, 10 a 11. Tímto výběrem se musí budoucí investoři a žadatelé v česko-rakouském příhraničním programu řídit.

24


číslo Tematický cíl 1

posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací

Investiční priorita - infrastruktura a kapacity pro rozvoj vědy a výzkumu (V+V) - podnikové investice, technologie, sítě, klastry - technický a aplikovaný výzkum

2

zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

- širokopásmové připojení a vysokorychlostní sítě - produkty a služby, obchod a zvyšování poptávky - elektronické aplikace pro veřejnou správu, učení, začleňování a zdravotnictví - výměna informací přes hranice

3

zvýšení konkurenceschopnosti - podpora podnikavosti, zakládání nových podniků malých a středních podniků - nové obchodní modely pro malé a střední podnikání (MSP), zejména pro mezinárodní obchod

4

podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích

- podpora produkce a šíření obnovitelných zdrojů energie (OZE) - podpora energ. účinnosti a využívání OZE v MSP - podpora energ. účinnosti a využívání OZE v bydlení - vyvíjení inteligentních systémů nízkého napětí - podpora nízkouhlík. strategií pro městské oblasti

5

podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik

- specializované investice - protipovodňová opatření - řešení zvláštních rizik, krizové řízení

6

ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů

- odpadové hospodářství - vodní hospodářství - kulturní dědictví - biologická rozmanitost, půda a ekologické systémy - zlepšení ŽP ve městech, regenerace starých průmyslových areálů, omezování znečištění ovzduší

7

podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách

- investice do transevropské dopravní sítě TEN-T - zvyšování regionální mobility, připojení k TEN-T - rozvoj šetrných dopravních systémů ve městech - investice do železničního systému

25


- zvyšování kvality přeshraničních dopravních spojení, vytváření přeshr. systémů veřejné dopravy 8

podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil

- podnikatelské inkubátory - iniciativy místního rozvoje a místní služby zaměřené na vznik nových pracovních míst - infrastruktura pro veřejné služby zaměstnanosti - cestovní ruch a kulturní nabídka

9

podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě

- zdravotnická a sociální infrastruktura - obnova zanedbaných městských a venkovských komunit - podpora sociálních podniků - investice do systémů spolupráce záchranných služeb

10

investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení

- rozvíjení infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu - spolupráce škol – zejména odborné vzdělávání - společné programy vzdělávání a odborné přípravy

11

posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy

- technická pomoc programu - fond malých projektů - institucionální sítě euroregionu

26


6.2. Založení veřejného mezinárodního subjektu pro podporu realizace přeshraničních strategických aktivit Návrh řešení pro oblast destinace Slavonice a Dobersberg:

1. Provedení průzkumu současného stavu možností pro založení společné spolupracující platformy pro následnou tvorbu právnického subjektu pro podporu lokální přeshraniční spolupráce. 2.

Projednání navrhovaného řešení na společném workshopu.

3.

Deklarace partnerských vztahů mezi připravujícími subjekty.

4.

Prezentace řešení zájmovým subjektům z oblasti neziskového sektoru a veřejné správy.

5.

Veřejná diskuse k založení nového právnického subjektu (může být využito řešení založení s.r.o s podílem obou měst 50%/50%), časově velmi náročný proces.

6.

Zpracování základních zakládajících dokumentů, registrace.

K bodu 1: Analýza současného stavu a návrh řešení bude zahrnovat terénní průzkumy, jednání a diskuse, obsahujícího zejména: a)

územní vymezení destinace;

b)

dílčí projednávání možných řešení s různými subjekty, které projeví zájem;

c)

projednání efektů pro zúčastněné subjekty;

K bodu 2 a 3: Na společném workshopu subjektů, které vykrystalizují z dílčích jednání projednat další postupy, navrhnout text deklarace partnerských vztahů, tuto zabezpečit v češtině a němčině a podepsat ji. K bodu 4, 5 a 6: Nejdůležitější částí celého projektu bude pokus o zapojení širokého spektra subjektů do přeshraniční spolupráce v budoucích letech.

Body 1. až 3. jsou již realizovány a tím je splněn cíl projektu. Podepsaná deklarace je v kopii přílohou této studie. Realizace bodů 4. až 6. je mimo rámec tohoto projektu s ohledem na její politický podtext s ohledem na volby do místních samospráv, na dílčí jednání s dalšími subjekty, které v první fázi realizace bodu 1. až 2. nebyly osloveny a nebo neprojevily zájem.

27


6.3. Návrh úkolů pro další činnost připravovaného subjektu na základě deklarace partnerských vztahů pro grantovou politiku přeshraniční spolupráce do roku 2020 Pro aktivní přeshraniční spolupráci je pro budoucí programovací období důležité zachování tematické různorodosti , která se v minulých letech velmi osvědčila. Pro přípravu malých tzv. měkkých projektů v programu přeshraniční spolupráce Rakousko-ČR je potřebné pomáhat předkladatelům v oblasti správné přípravy grantových žádostí, a to na základě perfektní znalosti grantových pravidel a možností dofinancování předkládaných projektů z veřejných finančních zdrojů. Z toho vyplývá úzká součinnost s veškerými poskytovateli grantových prostředků, které lze v zájmovém příhraničním regionu Slavonice – Dobersberg alokovat, a to jak na české, tak i na rakouské straně. Od této skutečnosti se odvíjí rovněž požadavky na jazykovou vybavenost tak, aby nevznikla jazyková bariéra při projednávání zapojení do realizace zamýšleného projektu partnerů z obou stran hranice. Tento úkol je hlavní náplní práce nového subjektu. Neméně důležitým úkolem je úzká spolupráce s poskytovateli grantových prostředků s akcentem na správné administrování realizace schválených projektů a tím i na správné využití alokovaných grantových prostředků. Za účelem správného řízení realizace projektů bude dalším úkolem připravovat a vést změnová řízení tam, kde si to vyžádá změna struktury plánu rozpočtových výdajů a nebo změna časového rámce realizace projektu. Na základě místní znalosti je dalším úkolem subjektu aktivně se zapojovat do příprav regionálních infrastrukturních přeshraničních projektů a rovněž napomáhat při jejich realizaci. V této oblasti bude hlavním úkolem rámcová příprava struktury dílčích infrastrukturních projektových aktivit a jejich potenciálních realizátorů tak, aby mohly být integrovány do větších realizačních projektových celků dle grantových pravidel programovacího období let 2014 – 2020.

Pro plněný výše uvedených úkolů a činností je neodmyslitelná velmi úzká přeshraniční spolupráce s rakouskými partnery tak, aby byly na obou stranách společné hranice bezkonfliktně dodržovány veškeré regulativy grantových programů, které budou pro realizaci přeshraničních projektů využívány. Proto bude potřebné vypracovat pro tuto spolupráci jakési „normy“ pro jednání s cílem dosažení maximální efektivnosti této spolupráce. Tyto normy by měly mít pro spolupracující subjekty určitou míru závaznosti aby nedocházelo k časovým skluzům, informačním šumům a nebo k rozpočtové nekázni. Dalším úkolem bude součinnost při kontrolní činnosti správného ukončení realizace projektů včetně veškeré administrativy s grantově nadřízenými kontrolními subjekty poskytovatele veřejných prostředků.

28


7. Závěr V návrhové části byly projednány a prodiskutovány možnosti úspěšné realizace přeshraniční spolupráce v budoucím programovém období 2014-2020. Byly pojmenovány témata a projekty, které mohou mít pozitivní dopady pro soužití v příhraničí a mohou pozitivně ovlivnit infrastrukturní vývoj. Vycházelo se z pozitiv dosavadní přeshraniční spolupráce a ze zjištěných obtíží, které přeshraniční spolupráci brzdí nebo znemožňují. Projekt si kladl následující cíl: Cílem projektu bylo vypracovat materiál dle osnovy uvedené v obsahu projektu, který by se stal součástí místní a mikroregionální legislativy prostřednictvím projednání a schválení těchto materiálů zastupitelstvem města Slavonice a města Dobersberg. Tento cíl byl naplněn tím, že vznikl tento materiál a že byla vytvořena platforma pro řešení priorit přeshraniční spolupráce, které byly v minulosti předdefinovány ve strategii přeshraniční spolupráce dokončené v roce 2012 a předané starostovi města Slavonice. S ohledem na skutečnost, že do tohoto projektu je zapojen subjekt Městské kulturní středisko Slavonice, které je zřízeno městem Slavonice a jeho ředitel je členem městské rady Slavonice lze předpokládat, že tento materiál bude dříve nebo později zahrnut do jednání městské rady ve Slavonicích a tím se dostane do veřejné správy. Protože ale rok 2014 je rokem volebním a veřejné rozpočty pro rok 2014 jsou schválené, nelze v tuto chvíli očekávat od stávající samosprávy aktivní přístup k tvorbě nového subjektu, který by mohl jakkoliv zasáhnout svým provozem do schválených rozpočtů. První aktivitou bylo sestavení společného pracovního týmu, který zahájil proces právní a personální analýzy. Tento proces probíhal cca 10 měsíců a byl průběžně vyhodnocován na společných setkáních. Do procesu se aktivně zapojil starosta Dobersbergu. Druhou aktivitou bylo dvojjazyčné vypracování souhrnného materiálu s výstupy analýzy a návrhem řešení vzniku společného veřejnoprávního přeshraničního subjektu tak, aby tento návrh mohl být v budoucnu předložen a odsouhlasen zastupitelstvy města Slavonice a města Dobersberg. Hlavní přínosy projektu pro cílové skupiny lze shrnout následovně: - Výstup projektu by se mohl stát základním rámcem pro další spolupráci mezi oběma projektovými partnery. - Mohl by se nastartovat plánovaný a strategický přeshraniční rozvoj dotčených regionů a obcí. - Posílení vzájemné přeshraniční spolupráce lokálních zainteresovaných subjektů

29


- Zprostředkovaným dopadem pak bude zlepšení demografické a hospodářské situace v příhraniční oblasti, která je dlouhodobě postižena vyšší měrou nezaměstnanost, demografickou recesí a exponovanou polohou.

Ve Slavonicích 31.01.2014

Za kolektiv realizátorů tohoto projektu:

Přílohy: -

Listina o partnerství měst Slavonice a Dobersberg

-

Dohoda o vytvoření partnerské platformy přeshraniční spolupráce mezi partnery v neziskovém sektoru regionu města Slavonice a regionu města Dobersberg

30


31

Priority přeshraniční spolupráce Slavonice - Dobersberg

Recommend Documents