Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
• Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen dvěma nebo více osobami, hrajícími vzájemně se doplňující a podmiňující role; 2. skládá se z částí, které mají strukturální či funkční význam, což je odděluje od samotných jedinců 3. členy skupiny spojuje vzájemná komunikace, normy, vzájemná očekávání a společně vykonávaná činnost. Skupiny lze odlišit od jiných sociálních útvarů, jako sociálních agregátů, sociálních kategorií, davu a publika, ale také od společenské třídy, lidu či národa.
• Lidé během svého života vstupují do různých sociálních skupin, protože jsou tvorové sociální (společenští), kteří ke svému životu potřebují druhé lidi.
Klasifikace skupin 1) Podle velikosti - velké: lidstvo, národ - malé: rodina, školní třída 2) Podle stability (stálosti) - přechodné: cestující ve vlaku - stálé: rodina, pracovní kolektiv 3) Podle stejnorodosti - pohlaví: mužský fotbalový klub - zájmu: tanečníci
Klasifikace skupin (pokračování) 4) Podle soudržnosti - projevuje se lidskou solidaritou, silným citem sounáležitosti - naopak nesoudržné skupiny se vyznačují vnitřními konflikty, nedostatkem solidarity, převahou soukromých zájmů nad zájmy celku 5) Podle cíle a zaměřenosti - jaké potřeby skupina uspokojuje
Typy skupin • Primární skupiny - početně malé skupiny - založeny na osobním kontaktu svých členů - dlouhodobě trvající - začíná v nich socializace RODINA, sousedství, herní skupina
• Sekundární skupiny - objevují se později - chybí osobní vztah - všechny ostatní skupiny, které nejsou primární - proces socializace v nich pokračuje ŠKOLNÍ TŘÍDA, pracovní skupina, politické strany,…
Typy skupin • Formální skupiny - mají své předpisy (formu) - existuje v nich vztah podřízený x nadřízený (příklad: ve škole, v armádě, v podniku)
• Neformální skupiny - velmi osobní vztahy - neexistuje vztah podřízený x nadřízený - vznikají spontánně ( příklad: rodina, skupina přátel)
Vlastnosti skupin • • • • • • •
Interakce mezi členy (vzájemné vztahy) Existence komunikační sítě (přenos informací) Společná činnost a společný cíl Rozdělení pozic a rolí Hodnotový systém (pravidla soužití, normy) Systém sankcí (odměny a tresty) Vědomí příslušnosti ke skupině a zároveň vědomí skupinové odlišnosti
Proč? • Sociální skupina je specifickým sociálním útvarem, vytvářený různým počtem jedinců a vždy určitým způsobem tak, že jedinci k sobě patří nebo jsou přiřazováni. • S. s. je souborem jedinců, kteří se odlišují podle nějakého znaku od jiných.
Z historie • S. s. je jednotkou horizontální diferenciace. Pojem se objevuje po francouzské revoluci k označeni jiného než stavovského (tj. vertikálního) členění. • Označuje se jím soubor jedinců, kteří jsou propojeni osobními nebo neosobními/ institucionálními vazbami ve vyšším celku (Z. Bauman). • Označuje se jím také jakékoli množství lidí, mezi nimiž jsou takové vztahy, že musí být posuzováni společně (A. W. Small) • Rozlišuje se s. s. v širším smyslu a užším smyslu.
Široký význam pojmu • Kategorie, kohorta - dochází k rozlišení podle společného znaku. Ten se může prosazovat v jednání lidí, ale soubor utvořený podle příslušného znaku není subjektem. Užívá se pro označení výzkumného a statistického členění. • Agregát vyjadřuje prostorové soustředění osob (v domě, obci, v organizaci), kteří nevstupují do vzájemných interakcí nebo jen minimálních. • Další typy seskupení - komunita, veřejnost, dav.
Úzký význam pojmu • S. s. umožňuje dosahovat nějaký cíl a má pro členy určitý význam. Skupina je důležitá pro uspokojování potřeb sounáležitosti a sebeprosazení. • S. s. znamená existenci reálných vztahů mezi konkrétními jedinci. • S. S. je představována strukturou pozic a rolí. • Každá skupina má vlastní vzory chování, hodnoty a normy, tj. specifický výraz většinové kultury. • Vystupuje jako subjekt. = PROTO
Skupinový konformismus • S. k. znamená, že jedinec podléhá tlaku skupiny v jednání i myšlení. • S. k. je ve skupinách, se kterými se člověk identifikuje. • Konformita jedinců je vyšší při posuzování složitých jevů kde odklon od většinového mínění má větší pravděpodobnost. • Míra konformity je závislá na osobnosti. • Mimo dosah skupiny se míra konformity oslabuje.
Sociometrická skupinová struktura • Platí pro malé skupiny. Sociometrie je metoda pro určení vazeb v malých s. s. • Hierarchická mocenská: vůdcové, pomocníci, souputníci, pasivní, periferní členové. • Hierarchická prestižní: populární, oblíbené, akceptované, trpěné, mimo stojící osoby.
Proč tedy ? • síla – autorita, posílení, význam k někomu patřit • Počet – hlídat počet, aby mohli mezi sebou komunikovat a neztratil se vliv, není zde přímá úměra – více lidí, větší vliv • Blízkost - kontakt
Sociální konformita • přijmutí úsudku jiného pro sebe, co je mi bližší • Individuální vnímání situace – skupinové vnímání situace
Tři procesy k sociální konformitě • H.C.Kelman, 1953: 1/ vyhovění – jdeme s davem, ale neměníme své názory 2/internalizace – souhlasíme s tím,že názor většiny je správnější 3/identifikace – změníme své názory či stanoviska, abychom s epodobali nějaké jiné osobě, ktero respektujeme či obdivujeme.
Skupina či shluk lidí? • Skupina, když – má svá identifikační kritéria: Interakce mezi lidmi trvá déle než jen pár minut Čl. skupinu vnímají skupinu jako skupinu a sebe jako její členy Skupina si vytváří své vlastní normy, role a očekávání, pravidla chování atd
Skupina si vytváří vlastní vědomí svého cíle či vlastního účelu Mezi jednotlivými členy skupiny se rozvíjejí různé vztahy
Skupina přispívá • Skupinové polarizaci – méně se bojím, když jsem ve skupině, skupina se dokáže rozhodnout lépe, menší riziko pro mě. • Ovšem zjištěno – není tomu tak – rozhodnutí skupiny bývá daleko riskantnější než individuální ( stoner, 1961) = pokud si rozdělím odpovědnost, méně se bojím, proto si dovolím ve skupině více riskovat než když jsem na to sám.
• Skupinové komunikaci - kdo s kým mluví, formální a neformální sítě • Skupinovému myšlení – vlastní normy a ideje a od členů se očekává, že se dle nich budou chovat. Má svá pozitiva i negativa – např. izoluje jedince od vnějšku, snaží se manipulovat s normami skupina v tlaku na jednotlivce
