Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1) Které předměty měly nedostatečnou hodinovou dotaci přednášek či cvičení? (Tj. přednášející nestíhal učivo probrat, na cvičeních se pořádně neprocvičilo.)
Myslím si, že dotace hodin jsou dostačující. (7x) V předmětu Fyzika I by možná bylo vhodné trochu zvýšit hodinovou dotaci pro přednášky. Fyzika A a Organická chemie A měly nedostatečnou dotaci přednášek (přednášející byli nuceni vykládat příliš rychle), Obecná a anorganická chemie B měla nedostatečnou dotaci cvičení (stihly se procvičit pouze základní věci potřebné k testům). Analytická chemie A by podle mého názoru mohla mít o hodinu delší cvičení. Při cvičení výpočtů nebyl čas na důkladnější vysvětlení postupů. Vše se stihlo, ale nadoraz. (7x) Fyzikální chemie by si zasloužila o cvičení navíc. cvičení - Matematika A i B – přidat a hodně, Analytická chemie A i B – přidat trochu (učivo se probralo dle mého názoru letem světem); Anorganická chemie A i B – přidat středně (pro většinu Běstviňáků, Ksichťáků asi ale naprostá zbytečnost…pro gympláky salvation); Chemická informatika –přidat, je to užitečný předmět; Jazyky – 2 hodiny týdně? To snad radši úplně zrušit Matematika A, B – výklad byl někdy až moc rychlý, někdy se nestačilo probrat všechny detaily, které by mohly přispět k pochopení problémů. To, že by se v některém předmětu nestíhalo probrat, jsem nepozoroval. Nicméně například laboratoře anorganické chemie a cvičení z analytické chemie mi přišly docela „hektické“ (dost látky na poměrně málo času, museli jsme si rozdělit zkumavkové reakce, abychom je vůbec všechny stihli). (2x) V předmětu Organická chemie A by byla vhodná hodina přednášek navíc a naopak v předmětu Organická chemie B by se dala jedna hodina ubrat. Časový rozsah cvičení byl vyhovující. (3x) Žádné, stihlo se probrat více méně vše, pouze se ve většině předmětů možná až naivně předpokládalo, že učivo již výborně zvládáme, což nepůsobí příliš povzbudivě pro zájemce o studium, kteří v chemii nejsou až zas tolik zběhlí. (3x)
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 2) Které předměty na sebe špatně navazovaly? (Tj. aplikovaly se poznatky, které ještě nebyly jinde probrány.)
Záleží na typu střední školy a přípravě z ní... Možná se trochu předbíhá ve Fyzice A, kde se už od začátku (poč. letního semestru) využívá dvojných integrálů a odpovídajícího matematického aparátu, který byl probrán až na konci semestru v Matematice B. Nicméně probíraná fyzikální tematika může být pochopena a vstřebána i bez výše diskutovaného aparátu. (6x) Některé přednášky z Obecné a anorganické chemie obsahovaly matematické výpočty, které jsme ještě v té době neprobírali v matematice. Většina látky ve Fyzice A vyžadovala znalost násobných a křivkových integrálů, které se probírají až na konci Matematiky B. Na neprobrané často odkazuje Obecná a anorganická chemie, avšak naštěstí jen co se týče problematik, které nejsou těžištěm předmětu – kvantovka apod. Fyzika A „předbíhala“ Matematiku (křivkové integrály, dif. rovnice), Anorganická chemie A zase předbíhala Fyziku (hlavně zpočátku, Schroedingerova rovnice apod.) Anorganická chemie A i B – rotační struktury vibračního spektra, kvantové řešení atomu H2, výklad Schrödingerovy rovnice; spoustu věcí z Anorganiky jsem pochopil až po Fyzice a Analytice…(pozdě, ale přece ). I když je fakt, že tyhle věci po nás na zápočtech i u zkoušky nikdo v Anorganice nechtěl. (4x) Úvod do chemie obsahoval velké množství informací, které v prvním semestru pro někoho nemají souvislost. Zpětně si uvědomuju, že v úvodu do chemie byla probrána základní znalost, která není příliš složitá, ale tehdy to byl skok do neznáma; spoustu pojmů, které byly vykládány, jsem pochopil až později v návaznosti na další předměty. Na druhou stranu chválím samostatné projekty na zajímavá témata. (5x) Úvod do chemie – pro člověka, který neabsolvoval nic jako Běstvina, Ksicht atp. velmi obtížné, na cvičení z Úvodu do chemie – chemická kinetika (cca 5-6 cvičení?) – vždyť je to samá diferenciální rovnice a to se bere až v 10-11. týdnu v Matematice, předpokládá se dobrá znalost SŠ fyziky – špatný předpoklad u některých jedinců – chtělo by to vytvořit/odkázat na nějaké dobré materiály (rozpadový zákon atp. – to je zas dif. rovnice…) Makroekonomie – nenavazovala na nic (pokud si student sám předem nevybral z volitelných předmětů Mikroekonomii), a na nic neodkazovala Chemické inženýrství A – Antoinova rovnice byla probrána ve Fyzikální chemii cca o dva týdny později, než jsme ji poprvé použili Pravděpodobně pouze u laboratoří k danému předmětu, které začínaly ve stejném semestru jako daný předmět (např. laboratoře z Anorganické chemie, laboratoře z Fyzikální chemie). V přednáškách jsme probírali reálný plyn, v laboratořích nás zkoušeli z věcí, nad kterými se divili, že je neznáme. Posunul bych je alespoň o jeden semestr.(2x)
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Nejsem si žádného takového vědom; spíše se často stávalo, že jsme něco probírali do podrobností až poté, co jsme z toho měli složenou zkoušku, či se dané učivo objevilo v nějakém postupovém testu. (5x)
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 3) Kde docházelo k nežádoucím mezipředmětovým překryvům? (Tj. učilo se neúčelně dvakrát totéž.)
Taková situace zatím nenastala, pokud to nebylo myšleno tak, že s mnohým v různých oborech se určití studenti seznámili více či méně na středních školách. (7x) Učit se něco dvakrát není nikdy neúčelné, alespoň tedy v mém případě. (5x) Opakování je matkou moudrosti. Trochu se kryje Fyzikální chemie a Obecná chemie v Anorganice. Nemyslím si, že by docházelo k nežádoucím překryvům, pokud už k nějakým dochází, nastíní danou problematiku z jiného pohledu a případně ji osvěží, což je spíše plus. (2x) Analytická chemie I X Fyzikální chemie II – rovnováhy v roztocích, výpočty pH, Ks, elektrodové děje apod. V tomto případě je však překryv spíše ku prospěchu. Považuji takové překryvy naopak za obohacující. Repetitio est mater studiorum – překryvy jsou naopak vysoce žádoucí! Každý to vždy učí jinak a od každého si odnesete jiné souvislosti v dané tematice. Jediné, co mi přišlo divné, byla Elektrochemie v Anorganice, Úvodu a Fyzikále, přičemž až u Fyzikály si troufnu tvrdit, že jsem to pochopil… V Analytice byla Elektrochemie úplně o něčem jiném, než v těchto předmětech – to je dobře! Nemyslím, že je na škodu si občas něco zopakovat. Největší překryv jsem viděl v Elektrochemii, kde jsme nejprve ve Fyzice probrali Faradayovy zákony, poté jsme na to pohlédli z analytického a fyzikálně chemického pohledu. Ale obecně byla skladba předmětů v našem oboru pohled rozšiřující než naopak. (2x) Nežádoucí překryv nebyl snad nikde. Překryv byl v Analytické a Fyzikální chemii, kde byly rovnováhy probrány dvakrát. Nutno ale říct, že na přednáškách si toho byl kantor vědom, a proto tím zbytečně ostatní Fyzikální chemii nezdržoval a na cvičení to bylo probráno pod jiným úhlem, který měl svůj přínos pro lepší pochopení. (3x) Nemala som pocit, že by sa niečo neúčelne učilo dvakrát. Naopak vždy som bola rada, keď som sa s tou istou problematikou stretla vo viacerých predmetoch a bolo mi to vysvetlené vždy trochu z iného pohľadu.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 4) Které předměty se navzájem špatně doplňovaly? (Tj. dva pohledy na tutéž věc kolidovaly místo toho, aby přispěly k hlubšímu porozumění.)
Nejsem si vědom žádné negativní kolize předmětů. (21x) V mém případě (a myslím, že podobně u většiny studentů oboru Chemie) se tento úkaz neobjevil. Biochemici používali matoucí a nepřesné definice z Fyzikální a Analytické chemie. MATEMATIKA & FYZIKA Tak největší kolidování výkladů mi připadalo v Organické a Anorganické chemii, kdy se striktně omezili na „daná reakce neprobíhá“ a tím to končí. Kdežto ve Fyzikální chemii jsem se dozvěděl, že reakce probíhá, ale třeba z 0,1% a lze upravit podmínky reakce v náš prospěch. V Obecné a anorganické chemii i v Úvodu do chemie se probírají základy kinetiky a termodynamiky
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 5) Které předměty měly nadbytečnou hodinovou dotaci přednášek či cvičení?
Můj názor je, že se všem předmětům dopřála víceméně odpovídající porce času. (14x) Nadbytečné – Makroekonomie. Nadbytečná dotace – Základy ochrany životního prostředí, Základy vědecké komunikace Nadbytečnou hodinovou dotaci měly přednášky z Chemického inženýrství A, snad tři se zrušily, protože se to stihlo probrat. Toxikologie a ekologie a Obecná a anorganické chemie měly nadbytečnou dotaci přednášek. Obecně nemám rád trojhodinové přednášky v kuse, ale celkový počet hodin bych neubíral. Myslím, že všech bylo tak akorát. (3x) Nemala som pocit, že by niektoré predmety mali nadbytočnú hodinovú dotáciu. Biochemie A – myslím, že 2 hodiny by stačily (doc. Hynek stejně většinou dělal dlouhou přestávku uprostřed a pak i končil dřív). Laboratoře z Anorganické chemie I se mi zdály zbytečně dlouhé. 5 pracovních dnů po 9 hodinách hned v 1. semestru může člověku celkem nahnat hrůzu.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 6) Které předměty byly pro vás nejpřínosnější? V podstatě všechny. (2x) Matematika A,B, Organická chemie A,B, Počítačový algebraický systém Maple Zatím Matematika, Fyzika, Organická chemie, Fyzikální chemie a Biochemie. Přínosné byly všechny předměty, v Toxikologii a ekologii by mi bylo sympatické „zvětšit“ objem probrané látky z hlediska obecných znalostí. Skoro bych řekl, že většina, ale speciální byla bezesporu Anorganická chemie, kde jsem zjistil, že i anorganika má své závislosti a dokáže být logická jako organika, Fyzika, kde doc. Hofmann zlomil blok proti fyzice a jí podobným předmětům, který jsem si přinesl ze střední školy a vzhledem k tomu, že se na magisterské studium hlásím na Analýzu léčiv, tak by se slušelo zmínit i Analytickou chemii, která mi ukázala, že analytika nemusí být jen nudné měření…ale i zábavné měření. Každý z hlavních dvousemestrálních předmětů byl přínosný. (2x) Všechny základní, tzn. Organická chemie, Anorganická chemie, Analytická chemie, Fyzikální chemie, Matematika, Fyzika, Chemické inženýrství, Biochemie, Laboratoř Organické chemie I a II, Laboratoř Analytické chemie I a Laboratoř Biochemie. (5x) Mimo výše uvedené předměty bych ještě rád vyzdvihl Biochemii, i když ne přímo předmět jako takový, ale spíše styl přednášek prof. Kodíčka, který mě naprosto uchvátil a mnohokrát inspiroval. Fyzikální chemie – kde bylo ukázáno, jak je chemie logická a všechno navzájem souvisí. Chemické inženýrství a Analytická chemie – především kvůli aplikaci v praxi. Určitě Fyzika B. Konečně jsem pochopil, co to znamená Schrödingerova rovnice, o které se v prezentacích z anorganické chemie pořád hovoří, ačkoli by to bylo potřeba. Takové, při nichž nabyté znalosti jsem mohl použít v laboratoři (hlavně úvod do chemie a zatím asi žádný jiný)… hodila by se třeba počítačová chemie, avšak ta je až ve 3. ročníku. Matematika B, Chemická informatika, Organická chemie A, B, laboratoře organické a analytické chemie a všechny dvousemestrální kurzy. (3x) Za přínos považuji každý dobře vyučovaný předmět a myslím, že u oboru chemie jsou dobře zvolení vyučující. Myslím, že nedokážem vybrať jeden konkrétny predmet. Každý z povinných predmetov mi niečo dal a bol pre mňa určitým spôsobom dôležitý. Navyše som ocenila, že sme mali na všetky predmety skutočne dobrých vyučujúcich a tým pádom mali pre mňa skutočne všetky zmysel. Hodně z nich, jen je nepříjemné mít v posledním semestru povinné předměty typu Historie chemie nebo Ekonomie.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 7) Které předměty byste zásadním způsobem inovovali? Myslím, že všechny předměty jsou učeny moderním způsobem a nenapadá mě žádný, který by zásadní inovaci potřeboval. (5x) Počítačovou chemii Obecná a anorganická chemie A i B (začlenění většího počtu moderních témat, vytvoření kvalitních studijních materiálů. (2x) Asi žádné, chtělo by to ale dodat UCELENÉ materiály na Obecnou a anorganickou chemii !!! Člověk neví, z čeho se to má učit na testy zápočtové a zkouškové, ve Flemrovi to je a není, Greenwood je přespříliš rozsáhlý (ale kvalitní – i když bez fyzikály se nedá dost dobře pochopit, je tam tuna věcí navíc), v Klikorkovi jakbysmet + chybí cvičebnice s typovými příklady ! Obecnu a anorganicku chemiu = hlavne nejaky text k danym prezentaciam, pripadne nejake sktipta k preberanym veciam hlavne k dvojke.. Anorganická chemie, prezentace jsou nepřehledné a probírané učivo je dosti náročné, protože chybí teoretický základ z jiných předmětů (Matika, Fyzika). (3x) Laboratoř z Anorganické chemie. Dle mého názoru by mohly být v Laboratořích z Anorganické chemie I alespoň pro obor Chemie zahrnuty i některé preparace složitějších anorganických sloučenin a pokročilejší pracovní techniky. Bylo by však potřeba přizpůsobit už tak velmi napjatý časový rozvrh. Toxikologie a ekologie byla myslím celkem nezábavná, což je škoda, možná by pomohlo prokládat přednášku příklady z dalších odvětví, např. forenzní a klinická analýza apod. Určitě lze učit i zábavnější formou. (2x) Úvod do chemie – pozměnit koncept, zúžit zaměření, aby šlo lépe vykládat problematiku v souvislostech. (4x) Základy ochrany životního prostředí, Finanční matematika, Historie chemie – neinovovat, škrtnout z povinných/povinně volitelných předmětů Možno by som skutočne trochu inovovala Úvod do chémie, skôr to pojala jako nejaké opakovanie zo strednej školy. Anglický jazyk – méně lingvistiky, více technického zaměření. Je možné, že je to pouze můj názor, že opakovat časy, zájmena,... je zbytečné, protože jsem měl dostatečnou přípravu ze střední školy. Aplikovaná statistika – připadalo mi, že nebyla dostatečně aplikovaná. Například z čeho/jak počítat nejistoty měření jsem se dozvěděl až na cvičení z Analytiky. Matematiku – viz komentář na konci.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 8) Jaké nové předměty byste uvítali? Zatím nejspíše žádné, další nejsou potřeba. (5x) V tuto chvíli mě žádný nenapadá, výběr je dostatečně široký. (6x) Strukturní analýza, Spektroskopické metody Nové volitelné předměty o organické chemii, podobné nebo stejné jako na magisterském studiu (organická syntéza, organická chemie přechodných prvků, chemie heterocyklů…) Fyzika III (C). Biofyzikální chemie povinně ve třetím ročníku místo Makroekonomie a Finanční matematiky (nejsem na VŠE) či Základů ochrany životního prostředí (jsem na FCHI, ne na FTOP)… Umožnit zápis Laboratoří OCH II už v prvním ročníku! Proč nemáme povinně Seminář z Biochemie II a Seminář z Biochemie I ano??? Taková škoda. Seminář z Biochemie II ve 4. semestru, výměna povinně volitelných předmětů v 6. semestru např. za specializované předměty pro dané ústavy, druhý povinný cizí jazyk atd. Volitelné předměty z oboru Organické chemie v 2. a 3. ročníku Některé předměty z Ústavu matematiky. Většinou se přednášejí v dobu, kdy jsme měli nějaký povinný předmět. Povinné předměty myslím plně obsáhly vše, co je v tomto oboru v bakalářském rozsahu potřeba a nepamatuji si všechny možnosti volitelných předmětů. Takže je možné, že mnohé z mých nápadů mezi volitelnými předměty jsou… Jaderná chemie, Koordinační chemie (vím, že je magisterská, mohl by být kurz i pro bakaláře). Řekla bych, že obor chemie jich má dost, kdo má zájem o něco dalšího, může si zapsat volitelný předmět. Povinný nebo povinně volitelný úvod do práce s MAPLEM, třeba v letním semestru 1. ročníku, ulehčilo by to pak práci na cvičeních z Fyzikální chemie a Chemického inženýrství. Možná povinně volitelný druhý jazyk. Do povinných pravděpodobně nic. Takovou rétoriku by asi všichni neuvítali. Ono je dobré, když se člověk sám specializuje pomocí volitelných předmětů, co jsou k dispozici. A čím více má člověk povinných předmětů, tím méně ochotně se mu chce do volitelných. Ještě mě napadá, že by nebyl na škodu nějaký informativní předmět (třeba jenom 1hod týdně), jak/kde hledat volná pracovní místa, jak sepsat životopis. Předmět, který by dal výhodu studentům při hledání pracovního místa. IT v prvním ročníku. Z hlediska využitelnosti nikdy neškodí předměty zaměřené na výpočetní technologie.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Uvítal bych volitelné předměty z Organické chemie navazující na Organickou chemii II pro druhý ročník bakalářského studia, popřípadě i nějaké úžeji specializované volitelné předměty z Organické chemie, kterých je v bakalářském studiu nedostatek. Hlubší výuku jazyků. Napadlo mě také laboratorní cvičení z Analytické chemie, které by se nezaměřovalo na konkrétní laboratorní metodu, ale pouze na „čistotu práce“, ve smyslu „Kolik toho kdo nakapal okolo?“, apod.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 9) Jaké nové formy výuky byste uvítali? Aktuální stav se mi zdá vyhovující. (7x) Žádné, klasická výuka mi vyhovuje. Starou osvědčenou metodu křída a tabule… Jsem poměrně konzervativní a ještě jsem ani plně neskousl nutnost využívání elektronických interaktivních tabulí, které často výrazně brzdí výuku, aniž by přinesly cokoliv pozitivního. Myslím, že dosud zejména v softwarové oblasti se musí udělat veliký kus práce, aby to k něčemu bylo. Uvítal bych, kdyby byly studentům poskytovány třeba i za symbolický peníz studentské licence některých užitečných programů – např. Maple nebo Mathematica. Mohlo by být přínosné nějakým způsobem pro domácí úkoly a cvičení z matematiky částečně využít např. program Maple. Ve třetím ročníku kdy je více prostoru a času pro volitelné předměty bych uvítal zredukování povinných předmětů, které nemají takřka žádný užitek. V průběhu studia by se člověk měl částečně zaměřit i na to o co má zájem. Na něco takovéhohle asi nemám dostatek představivosti. (2x) Čím více přednášek pouze v rámci kruhu, tím lépe. Jednotlivé přednášky dostupné jako videa natočená a daná do digitální podoby. Příkladem můžou být Fyzikální čtvrtky pořádané ČVUT. Mě přijde metoda tabule a prezentací vhodná a práce s výpočetní technikou na cvičeních je fajn. Za úvahu stojí větší důraz na samostatnou nebo klidně i týmovou studentskou práci. Preposielanie věci, ktoré sa robili na cvičeniach spolu s vysledkami. Více interaktivity bych sice uvítal, ale například v Organické chemii je klasické kreslení na tabuli neodmyslitelná součást výuky (lepší pochopení mechanismů, apod.). Napadá mě pouze, že bych omezil prezentace na přednáškách. Třeba na Anorganice bylo v prezentacích až zbytečně moc informací, které jsme zatím nechápali, nebo které jsou náplní až pozdějších předmětů. Navíc z prezentací se mnohem hůře učí než z vlastních poznámek (ty si JÁ zase nestačím zapisovat, jelikož vyučující vykládají u prezentací dost rychle a já pak nevím co si zapsat, co ne, a nestačím sledovat souvislosti) nebo z tištěných textů. Vyhovují mi podpůrné materiály, které jsme dostávali na některých cvičeních. Osobně bych si klidně za kopírování materiálů na cvičení zaplatil. Na webu je spousta volně dostupných video přednášek v angličtině z fyziky i chemie. Možná by stálo za to najít ty kvalitnější a vždy po přednášce na ně odkazovat. Když přijde nový student k nám na školu, tak o nich pravděpodobně neví a než je najde, tak už je většinou pozdě na to, aby je využil. Také je zbytečné, aby každý student zvlášť složitě dohledával jednotlivá videa.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Uvítala bych ucelené studijní materiály k Anorganické, Fyzikální a Analytické chemii, skripta pro „normální“ bakalářské kurzy byly obvykle nedostatečné. Jeden nápad k Analytické chemii: Zkusit najít jiný čas pro přednášky než pondělí ráno, někteří studenti by to jistě ocenili. Zavést do seminářů řešení reálných problémů, např. z technického průmyslu. Bylo by fajn, kdyby si student mohl ověřit teoretické vztahy, které nabyl na přednášce a procvičil na cvičení (např. z Fyzikální chemie) ten samý týden, a nemusel čekat na laboratoře předmětu.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 10) Pokládáte za užitečnější tištěná skripta, elektronické texty v pdf formátu nebo elektronické prezentace? Záleží na konkrétní situaci, sám výrazně nepreferuji jedno oproti druhému. Minimálně je dobré mít možnost si vyzkoušet přípravu ze všech zmíněných zdrojů. Tištěná skripta, popřípadě skripta v elektronické podobě. Prezentace slouží pouze k informaci, co se zhruba probralo, ale psaný text nahradit nemohou. Dávám přednost tištěným materiálům, ale důležitější než forma, je kvalita materiálů. Tištěná skripta v kombinaci s jejich elektronickým vydáním. Jednoznačně tištěný text; +/- prezentace – vhodné jako doplňkový materiál; elektronická skripta jsou poměrně nepřehledná. Tištěná skripta, lépe se čtou, ačkoli jsou časově náročnější. Nejraději mám tištěná skripta, které jsou doplněny i elektronickou verzí. Elektronické prezentace mi přijdou pro výuku nevyhovující. Tistene skripta a elektronicke texty v pdf (problemove su elektronicke prezentacie, ktore nie vždy su zrozumitelne) Prezentace s výpisky z přednášek + papírová skripta. To asi nelze říct, která forma je lepší. V prezentacích nenalezne student jednotlivé vazby a většinu vysvětlení, která by slyšel na přednáškách nebo přečetl v dobře napsaných skriptech. Pdf skripta mají svou podstatu, ale z vlastní zkušenosti vím, že není nic horšího na oči, než se týden učit z obrazovky monitoru. Silně závisí na předmětu; já preferuji elektronické pomůcky, i když u některých předmětů jsem si musel prezentace stejně vytisknout a vpisovat do nich podstatné detaily, které původně neobsahovaly Používám především vlastní poznámky, prezentace k přednáškám a elektronická skripta, protože se v nich lépe hledá než v tištěných. Jako nejužitečnější se mi jeví tištěná skripta. Elektronické texty jsou sice fajn, ale když jsou delší (jako třeba elektronická skripta), pak z dlouhého čtení z monitoru bolí oči, takže mi přijdou poněkud nepraktické. Pokud se však jedná jen o krátké kapitoly (třeba učivo navíc pro zájemce), nemám s nimi problém. Co se týče prezentací, ty mi moc nevyhovují, vzhledem k tomu, že když chybím, látka se mi z nich špatně doplňuje, když k nim nemám komentář. Nejlepší jsou elektronická skripta. Ovšem ne jak jsou v současnosti na stránkách vydavatelství. V takové podobě jsou nepoužitelná. Dobrá skripta by měla mít funkční hypertextové odkazy a mělo by v nich být fulltextové vyhledávání včetně znaků s diakritikou. Pdf formát by byl asi optimální. Všechno má svoje pro a proti – u náročných předmětů preferuji tištěná skripta, protože se mi z nich učí zkrátka nejlépe. Nevýhodou je ale cena, takže tam, kde učení není tak náročné, rád sáhnu po
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti elektronických textech. Prezentace vidím jako vhodný doplněk jedné i druhé formy, velmi se mi osvědčilo vytisknout si prezentaci před přenáškou a dělat si poznámky přímo do ní. Elektronickým textům bych snad vytkl jen to, že i když jsou volně dostupná na webu, nelze je bez napsání vlastních skriptů stáhnout jako jedno pdf. A listovat online po stránkách, které si navíc nemůžu vzít někam, kde nemám připojení k internetu, je poměrně nepohodlné. Pdf texty a prezentace. Na druhou stranu při jízdách metrem se mi občas hodí tištěné texty. Za najužitočnejšie pokladám asi elektronické texty. Aspoň v mojom prípade, sa mi najlepšie učí z uceleného textu. (2x) Osobně upřednostňuji tištěná skripta, příp. prezentace. Skripta, knihu, z prezentace se nedá všechno pochopit spíše je osnovou pojmů, které se dohledávají jinde. Tištěná skripta se lépe čtou. Elektronická skripta jsou přenosnější a mají fulltextové vyhledávání (obrovská výhoda, když se člověk učí na zkoušku). Elektronické prezentace nejsou nejvhodnější – bez celistvého textu často není jasné, co je tím či oním myšleno. Tištěná skripta jsem kromě povinných na LACH nepoužil. Zbytek vyjde nastejno, pokud se člověk snaží dohledat něco, co nepochopil na přednášce. Podle mne je důležité, aby se všechny zdroje dobře doplňovaly. Nejlépe se mi čtou tištěná skripta, elektronické prezentace dobře slouží jako zhuštěný a rychlý zdroj informací a elektronické texty jsou velmi užitečné, pokud z nějakého důvodu v danou chvíli nejsou dostupná tištěná skripta (pokud nejsou k sehnání tištěná skripta nebo je student nemá právě u sebe). Pokládám za užitečnější tištěná skripta, elektronické prezentace (ppt i pdf-interaktivní prezentace, jako např. sborník řešench příkladů z fyzikální chemie či matematiky). Všechny 3 formy pro mě mají smysl a používám je. Tištěná skripta ale nejméně. Ideální kombinace je „sešit+prezentace+pdf“.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 11) Pokládali byste za užitečné webové obrazové galerie a fotogalerie k přístrojově a technicky orientovaným předmětům? Určitě, každý obrázek přispívá k porozumění. (12x) Ano, nejlépe s podrobným popisem a stručným návodem k obsluze. Určitě ano, jako doplněk ke studijním materiálům. (2x) Není nutno, ale možná mám jen nedokonalou představivost. Nebylo by to špatné jako doplnění látky, ale vše jsem našel v prezentacích, případně donesl přednášející. Spíše bych preferoval více praktických ukázek spojených s exkurzemi po ústavech. Svým způsobem ano, ale užitečnější je přístroj vidět na vlastní oči a smět si na to šáhnout, pak si spolehlivě pamatujete co to je a k čemu to je. Nějaké obrázky, fotografie a popisy přístrojů, se kterými se setkáme ve škole a případně i v budoucnosti v laboratořích, by určitě nebyly od věci. Částečně zbytečné, dají se vygooglovat; kdo o to nemá zájem, tak si stejně danou galerii neotevře. Mnoho takových předmětů jsme neměli, takže nemohu příliš soudit…v Analytické chemii jsme patřičný obrazový materiál na webu měli a určitě to bylo prospěšné. V Chemickém inženýrství tomu tak zase nebylo a nakonec nákresy ve skriptech docela stačily. Určite áno. Obrázková fotogaléria umožňuje vytvoriť si lepšiu predstavu študentov o jednotlivých prístrojoch. Záleží na tom, jak moc odlišný je přístroj od schématického nákresu dané metody měření a také jak detailně je daný obrázek popsán. Obrázek bílé krabice, kde jsou šipky vstup a výstup moc užitečný nebude. Užitečnější by byla v rámci předmětu pár hodinová exkurze k většině probíraných přístrojů, pro lepší představu o nich. Obrázky jsou velmi zkreslující… Ne. (2x)
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 12) Prostor pro libovolné připomínky a podněty. Aktuálně mě nic dalšího nenapadá. Obor Chemie je koncipován poměrně kvalitně. Oceňuji přístup k zásadním předmětům v podobě dvousemestrálních kurzů, i k laboratořím, které jsou naprostou nutností zvláště pro studenty z gymnázií. Student z oboru odchází s tím, že se dozvěděl něco o chemii jako celé vědě a dokáže si spojit mnoho souvislostí. Co považuji za nedostatek, je koncept sylabu třetího ročníku, kdy už jsou všechny stěžejní předměty odpřednášeny, a tedy dochází k plnění rozvrhu předměty vedlejšími, které jsou jistě vhodné pro studenty orientované daným konkrétním směrem, ale ostatním nepřináší prakticky nic. Stálo by zato zauvažovat nad možností celkového vyjmutí těchto předmětů ze sylabu a dát studentům možnost zaplnit si rozvrh volitelnými předměty dle jejich specializace. Ve třetím ročníku už prakticky každý pracuje na některém z ústavů, a tak rád využije možnosti se po dvou letech zcela všeobecného studia více nasměrovat ke svému magisterskému oboru. Závěrem bych rád uvedl, že obor Chemie splnil, ne li přesáhl, má očekávání a dal mi to, co jsem od něj očekával – tedy všeobecné znalosti a možnost specializace dle výběru. Skladba předmětů ve třetím ročníku byla poměrně chudá oproti předchozím. Základy ochrany živ. prostředí bych snad úplně vyškrtl. Na druhou stranu jsem místo na přednášky těchto předmětů mohl chodit do laboratoře a pracovat na bakalářské práci. Bylo by dobré, aby obor Chemie měl samostatně přednášky v malé posluchárně také z Obecné a anorganické chemie, jako je tomu u Organické chemie, Matematiky či Fyziky. Ve velké posluchárně se s přednášejícím špatně komunikuje. Rád bych řekl, že mi velmi vyhovují přednášky v malém počtu lidí a v malých posluchárnách, kde je prostor pro dotazy a diskuze i během přednášek. Přístup profesorů k nám jako studentům tak byl mnohem osobitější než v případě hromadných přednášek ve velkých posluchárnách. Koncepce studia mi vyhovovala. Já tu budu zcela okatě chválit, ale myslím, že VŠCHT a obor Chemie si to prostě zaslouží. Mám spoustu známých na PřF UK i PřF MUni a navíc jsem se teď sám hlásil na magisterské studium na Masarykovu univerzitu, takže jisté možnosti srovnání mám. VŠCHT pro mě jasně vítězí v přístupu ke studentům, vstřícnosti vyučujících (nikdy se mi nestalo, že by mi některý prováděl nějaké „naschvály“, i když bych si to místy i zasloužil a vím, že na jiných školách se tak občas děje). Návštěvy děkanátu FCHI nebyly nikdy byrokratickým zlem, ale vždy příjemným rozhovorem s paní Lustigovou, která pro nás studenty vždy udělala, co bylo v jejích silách. Když si promítnu všechny přednášející a cvičící, které jsem potkal, na stupnici od nejhorších, přes velmi špatné, špatné, průměrné, dobré, velmi dobré a výborné nemůžu hodnotit jinak než velmi dobré a výborné – nezažil jsem ani jednoho vyučujícího,v jehož hodinách bych se nudil (usínání na matematice v pondělí od sedmi ráno má zcela jiný důvod) a všichni dokázali pro svůj předmět nadchnout.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti A co se týče tematiky výuky – jeden významný rozdíl, ve kterém myslím, že VŠCHT vyčnívá nad ostatními podobnými školami – při učení se právě na zmiňované přijímací zkoušky na MUni (stejně nakonec zůstávám na VŠCHT) nebo při rozhvorech s přáteli z UK jsem si všiml, že zatímco my se učíme chemii chápat, rozumět jí a aplikovat ji, oni leckdy zůstávají u memorování. Příklad – co je v chemii d-prvků užitečnější? Učit se telefonní seznam nerostů a jejich vzorců, nebo teorii ligandového pole a spektrochemickou řadu ligandů? Rovněž se mi líbí, že výuka na VŠCHT „jde s dobou“ - proč v době počítačů kreslit všechny grafy na milimetrový papír (UK), nebo v analytické chemii klást důraz na pojmosloví a sulfanovou analýzu a přitom takřka opomenout HPLC, IR, Ramanovou sp.,NMR (MUni)? U nás na škole jsem se nikdy s takovýmto pocitem „zbytečnosti“ nesetkal. Tolik tedy k mým dojmům ze studia na VŠCHT..a těším se na další dva roky. Oceňuji především individuální přístup vyučujících ke studentům, což je určitě dáno tím, že je nás málo, a učitelé si nás pak lehce pamatují. Na druhou stranu je obtížnější organizovat si předměty „podle sebe“ – pro náš kruh zkrátka existuje jeden fixní termín přednášek či cvičení a nelze si zapsat jiný. Celkově jsem ale s organizací programu Chemie velice spokojená. Škrtnout Základy ochrany životního prostředí. MATEMATIKA: Je třeba, aby studenti chápali a věděli, jak se problémy řeší, naučili se postup a naučili se využívat moderní technologie, které jsou nám dostupné – rád bych se dožil doby, kdy budou studenti využívat k řešení problémů PC. Vždyť kdysi byly tabulky, nyní se používají kalkulačky. Jenomže dnešní, nové kalkulačky už jsou ve své podstatě malé počítače – a takové kalkulačky, které umí i vykreslit graf složitější fce, nebo vyřešit integrál, tak jsou zakázány u testů… zvláště u testů, ve kterých jsou složitější příklady, jež se CHEMIK musí naučit nazpaměť. Když už nesmíme využívat technologie a existují tabulky, tak alespoň abychom mohli používat tabulky, kde jsou vytištěny integrály. Alespoň umožnit používání tabulek. Studenti biologie nebo medicíny se také neučí nazpaměť všechny vzorce – ti se musí učit latinu… Dále: výuka je neskutečně abstraktní (to je velmi špatně). Studium je nezáživné, nudné. Studenti se většinou ptají: „A co mi to jako v normálním životě pomůže? K čemu mi to je?“. Od starších kolegů se pak dozvídám, že se to bude hodit POZDĚJI v jiných předmětech. Ale to je ten hlavní nedostatek. Chemici by se měli učit matematiku chemickou! Tedy alespoň posluchači ze studijního okruhu CHEMIE. Představuji si to tak, že POSTUP ŘEŠENÍ a všechny možné podmínky řešitelnosti – dejme tomu diferenciálních rovnic – se ukáže na příkladu z chemického inženýrství. Jednak bude mít student představu, co jej čeká v dalších dnech studia, jednak nebude mít nechuť řešit matematické problémy, protože nyní by to byla matematika užitá v chemii. Matematiku abstraktní by se mohli učit matematici a ostatní teoretici – a podotýkám, DOBROVOLNĚ. CHEMIE: studenti oboru chemie mají málo času na písemný zkouškový test z Anorganické chemie! Tohle by se mohlo změnit. Když už máme o jednu stránku více příkladů, které navíc máme v porovnání s ostatními okruhy bodovány MÉNĚ, pak by se toto mělo vykompenzovat. a) Chemoinformatika mě vůbec nepřipravila na státní zkoušku z Chemického inženýrství a informatiky, ani ze strany přednášek, ani ze strany cvičení. tzn. musel jsem pročíst webové stránky Chemické informatiky. Což ze sylabu nebylo předem úplně patrné.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti b) Ačkoli chápu, že základní znalost ekonomie je nutná a nebráním se jí, Makroekonomie byla dosti vytržená z kontextu a málo zaměřená na praktické uplatnění. c) Líbilo by se mi, kdyby Matematika více demonstrovala svůj vztah k přírodním vědám, hlavně chemii. U některých složitějších výpočtů jsem vlastně až po roce až po dvou zjistil, k čemu jsou. Vím, že je to jistým způsobem luxus, ale přál bych ho dalším studentům. d) Jinak obor Chemie vyhovoval mým představám.
