Střední škola umělecká a řemeslná Projekt
Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" IMPLEMENTACE ŠVP
Prevence negativních jevů
I.
Primární prevence sociálně patologických jevů u žáků a) -
-
předcházení zejména následujícím rizikovým jevům v chování žáků: záškoláctví, šikana, rasismus, xenofobie, vandalismus, kriminalita, delikvence, užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky – dále jen „OPL“) a onemocnění HIV/AIDS a dalšími infekčními nemocemi souvisejícími s užíváním návykových látek, patologické hráčství (gambling)
b) rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména v případech: - ohrožování mravní výchovy mládeže,
Úvod: Primární prevence sociálně patologických jevů u žáků – základním principem strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školství je výchova žáků ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a zachování integrity osobnosti. Jde o to zabránit výskytu rizikového chování v daných oblastech, nebo co nejvíce omezit škody působené jejich výskytem mezi žáky. Nespecifická primární prevence – vést žáky ke zdravému životnímu stylu a dobré organizaci volného času – zavádění zájmových a sportovních kroužků apod. Specifická primární prevence – účast na aktivitách a programech, které jsou zaměřeny na předcházení a omezování výskytu rizikového chování žáků – využívání školních filmů s drogovou a jinou problematikou, které jsou vždy doprovázeny rozhovorem a diskusí žáků. Efektivní primární prevence – komplexní a interaktivní programy pomáhající čelit žákům
sociálnímu tlaku, programy na zkvalitnění komunikace, zvládání konfliktů, odmítání návykových látek, zvyšování zdravého sebevědomí atd. Týká se jednotlivců, kterým je nabízena spolupráce a podpora v PPP. Minimální preventivní program – dokument školy zaměřený zejména na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností. Je zpracováván na jeden školní rok, je vyhodnocován a jeho vyhodnocení je součástí výroční zprávy o činnosti školy. Začlenění primární prevence sociálně patologických jevů u žáků do školních vzdělávacích programů • Prevence sociálně patologických jevů u žáků je přirozenou součástí školních osnov a výuky jednotlivých předmětů. Je uplatňovaná ve všech oblastech, jichž se prevence sociálně patologických jevů u žáků dotýká: • oblast zdravého životního stylu (výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa a pohybové aktivity), • oblast společenskovědní (komunikace, sociální dovednosti a kompetence), • oblast přírodovědná (biologie člověka, fyziologie, chemie), • oblast rodinné a občanské výchovy, • oblast sociálně-právní. Školní preventivní program • je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení, • je součástí školního vzdělávacího programu, který vychází z příslušného rámcového vzdělávacího programu, popř. přílohou dosud platných osnov a učebních plánů, • vychází z omezených časových, personálních a finančních investic se zaměřením na nejvyšší efektivitu, • jasně definuje dlouhodobé a krátkodobé cíle, • je naplánována tak, aby mohla být řádně uskutečňována, • se přizpůsobuje kulturním, sociálním či politickým okolnostem i struktuře školy či specifické populaci jak v rámci školy, tak v jejím okolí, respektuje rozdíly ve školním prostředí, • oddaluje, brání nebo snižuje výskyt sociálně patologických jevů, • zvyšuje schopnost žáků a studentů činit informovaná a zodpovědná rozhodnutí, • má dlouhotrvající výsledky, • pojmenovává problémy z oblasti sociálně patologických jevů a případné další závislosti, včetně anabolik, dopingu, násilí a násilného chování, intolerance a antisemitismu, • pomáhá zejména těm jedincům, kteří pocházejí z nejvíce ohrožených skupin (minoritám, cizincům, pacientům či dětem) při ochraně jejich lidských práv, • podporuje zdravý životní styl, tj. harmonickou rovnováhu tělesných a duševních funkcí s pocitem spokojenosti, chuti do života, tělesného i duševního blaha (výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa a pohybové aktivity), • poskytuje podněty ke zpracování Minimálního preventivního programu. Zpracovává metodik primární prevence ve spolupráci s výchovným poradcem a ostatními pedagogickými pracovníky.
II.
Uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevence a postihy záškoláctví
1. Prevence záškoláctví. Žák je povinen řádně docházet do vyučování pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a dle školního řádu plnit 70 % školní docházky. A to v každém předmětu a v každém vyučovacím období. zodpovídají zletilí žáci nebo zákonní zástupci nezletilých žáků Školní docházku – omluvenou i neomluvenou nepřítomnost žáků eviduje třídní učitel a učitel odborného výcviku. V případě nepřítomnosti zletilí žáci nebo zákonný zástupce nezletilého žáka jsou povinni sdělit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději druhý den od počátku jeho nepřítomnosti. Při nepřítomnosti 5 a více pracovních dnů se neúčast dokládá vyjádřením lékaře po ukončení nepřítomnosti. Předběžná omluva žáka se provádí neprodleně zpravidla telefonicky a dále se dokládá písemně. Nepřítomnost se dokládá zápisem v omluvném listu, nebo vyjádřením lékaře. Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka - pokud žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy nebo na pracoviště a zapojí se do výuky. Pokud opakovaná nebo častá souvislá nepřítomnost žáka z důvodu nemoci přesáhne tři vyučovací dny, může třídní učitel nebo učitel odborného výcviku požadovat vždy po předchozím upozornění žáka nebo jeho zákonného zástupce doložení nemoci potvrzením lékaře jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nezletilého žáka či zletilým žákem. Za doložení se nepovažuje sdělení telefonické, e-mailem nebo SMS Po předchozí nepřítomnosti ve vyučování je žák povinen předložit omluvný list se zapsanou omluvenkou v den návratu do výuky, nejpozději však druhý den. Jestliže se žák neúčastní po dobu nejméně pěti vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka či zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti. Zároveň ho upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělání zanechal. Žák, který do deseti dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí, nebo není doložen důvod jeho nepřítomnosti, se posuzuje, jako by studia vzdělání zanechal desátým dnem od doručení výzvy a tímto dnem přestává být žákem SŠUAŘ. Za neomluvené hodiny se považují hodiny nedoložené omluvenkou a opakované neomluvené pozdní příchody žáka do školy. Neomluvená nepřítomnost žáka je vždy považována za závažné porušení školního řádu a proto se řeší v rámci kompetencí třídního učitele nebo učitele odborného výcviku do dvou neomluvených dnů a dále na výchovné komisi, kterou oba pedagogičtí pracovníci iniciují. Na prevenci záškoláctví se podílí individuální pohovory výchovného poradce, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, třídní učitelé a UOV, spolupráce s příslušnými pedagogicko psychologickými poradnami i s orgány sociálně právní ochrany dětí. Způsob omlouvání nepřítomnosti Nezletilého žáka omlouvá jeho zákonný zástupce, zletilý žák si omluvu zajišťuje sám. Nepřítomnost nezletilého i zletilého žáka potvrzuje ošetřující lékař, zejména přesáhne-li
nepřítomnost žáka tři dny školního vyučování. Ve výjimečných a individuálně stanovených případech (především v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky) může škola žádat potvrzení lékaře na všechny dny. Praktičtí lékaři jsou povinni potvrzovat nepřítomnost zejména u dětí, o kterých je známo, že zanedbávají školní docházku a jejich rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti. Řešení neomluvené nepřítomnosti Neomluvenou nepřítomnost do součtu 15 vyučovacích hodin řeší se zástupcem žáka nebo se zletilým žákem formou pohovoru třídní učitel nebo učitel odborné výchovy (zákonný zástupce je pozván prokazatelným způsobem) a využije některého z výchovných opatření napomenutí nebo důtka třídního učitele či učitele OV. Učitelé jsou povinni vyplněný formulář uložit do školní počítačové databáze k tomu vytvořené a zároveň upozornit určenou pracovnici, že bylo uděleno výchovné opatření. Ta podnikne další administrativní kroky. Při počtu neomluvených hodin nad 15 svolává výchovný poradce výchovnou komisi. Té se účastní: žák, zákonný zástupce, třídní učitel, UOV, ZŘTV, ZŘPV (v případě potřeby), výchovný poradce případně další odborníci a učitelé. Pozvání pedagogických pracovníků zajišťuje výchovný poradce, pozvání rodičů zajišťuje prokazatelným způsobem třídní učitel. O průběhu a závěrech jednání provádí výchovný poradce zápis, který zúčastněné osoby podepíší. Tato komise navrhuje výchovná opatření řediteli školy v rozsahu ředitelská důtka, podmínečné vyloučení, vyloučení ze studia po pečlivém posouzení každého případu. V případě vyšší neomluvené nepřítomnosti nezletilého žáka ředitelka školy pošle oznámení o pokračujícím záškoláctví orgánu sociálně právní ochrany dětí nebo pověřenému obecnímu úřadu. V případě opakovaného záškoláctví nezletilého žáka v průběhu školního roku, pokud již byli zákonní zástupci postiženi pro přestupek týkající se předešlého bodu, je třeba postoupit druhé hlášení o zanedbání školní docházky Policii ČR. Tentokrát se jedná o trestní oznámení o podezření z páchání trestného činu ohrožení mravní výchovy mládeže.
III.
Podezření z užití návykové látky
Úvod: Drogy (myšleno marihuana, hašiš, pervitin, těkavé látky atd.) na školách jistě jsou a žáci je užívají. Marihuanu určitě někdo kouří, pervitin a heroin se pravděpodobně užívají výjimečně. Žáci nejčastěji pijí alkohol, kouří tabák a někteří marihuanu. Nyní rozdíl mezi pojmem uživatel a distributor. Uživatel je žák, který drogy užívá; distributor je žák, který drogy dodává. Obě role se mohou překrývat, ale nemusí. Užívání drogy není u nás trestné, zatímco prodej, předávání, výroba ano. To však neznamená, že když užívání není trestné, že je žádoucí, zejména u nezletilých. A proto je kategorie dětí, které užívají návykové látky považována za hodnu sociálně právní ochrany. Na tyto uživatele je pohlíženo jako na nemocného člověka, který si s nemocí buď zahrává, nebo si už nemoc zahrává s ním. Naopak distributor je pachatel obzvláště nebezpečného trestného činu, a proto je nutné tyto dvě skupiny dětí odlišovat.
Nález drogy: 1) Zabavenou drogu uložit do obálky, zabezpečit a uložit do trezoru. 2) Sepsat o nálezu zápis + podpis 2 dospělých osob + toho, u koho byla droga nalezena, pokud odmítá podepsat, uvede se "odmítl podepsat". 3) O nálezu informovat policii ČR (ne městskou policii). 4) Jednou z dospělých osob, která podepisuje nález je ředitel školy nebo jeho zástupce, tedy v naší škole konkrétně ZŘTV nebo ZŘPV – podle místa nálezu, druhou protidrogový koordinátor nebo výchovný poradce. Odhalení distributora - ohlášení na policii, je to trestný čin a tím vzniká ohlašovací povinnost.
Nejčastější setkání s drogou 1) Zájezdy na hory, výlety, zahraniční zájezdy apod. 2) Učitelé by měli znát případy intoxikace nejobvyklejšími drogami a pravidla první pomoci a dle toho jednat. 3) Ohlašovací povinnost je v případě distribuce jakékoli drogy a jakéhokoli množství orgánům činným v trestním řízení. 4) Držení jakékoliv omamné a psychotropní látky je v ČR zakázané. Ale proto, aby nedocházelo ke zbytečnému kriminalizování a stíhání uživatelů (tedy osob, které považujeme za nemocné), existuje ono "množství menší než malé". Je to orientační množství drogy, které uživatel u sebe může mít, aniž by spáchal trestný čin. Tento stav je hodnocen jako přestupek a řeší se podle zákona o přestupcích. Zdůrazňuji, jedná se jen o uživatele a drogu musí mít pro vlastní potřebu. Je-li mladší 18 let, řeší se případ s ním a s rodiči i orgánem sociálně právní ochrany.
Shrnutí 1) Při zjištění distributora drogy •
Drogu odebrat a uložit do obálky a trezoru.
•
V přítomnosti žáka sepsat protokol.
•
Tento nechat jím podepsat + 2 dospělé osoby (z toho jeden musí být ředitel školy nebo jeho zástupce, druhý protidrogový koordinátor či výchovný poradce).
•
Oznámit případ rodičům.
•
Ohlásit případ policii ČR.
2) Při podezření ze zneužívání drogy •
Oznámit třídnímu učiteli.
•
Oznámit rodičům. Je-li žák nezletilý, požádat rodiče, aby si žáka odvezli ze školy či z pracoviště. Není-li to možné, požádat je o souhlas k opuštění vyučování (provede třídní učitel nebo učitel OV, podle toho, kde se žák nachází).
•
Oznámit výchovnému poradci, který o tom provede zápis a eviduje dále problém.
•
Výchovný poradce kontaktuje rodiče, informuje o situaci a možnostech dalšího postupu - o jednání provede zápis.
•
IV.
Výchovný poradce v rámci měsíčního hlášení informuje na poradě vedení školy.
Krádeže a vandalismus
Krádeže a ničení školního majetku jsou nejčastější formy protiprávního jednání, se kterými se ve školním prostředí nejčastěji setkáváme. Při řešení těchto problémů doporučuji následující postup: 1. Prevence proti krádeži – základní informace o tom, že krádeže jsou protiprávní jednání, je uvedena již ve školním řádě, a proto, jakmile se škola o tomto jednání dozví, je povinna tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení nebo tento postup doporučit poškozenému nebo jeho zákonnému zástupci. •
Zákaz nošení cenných věcí, které nesouvisí s vyučováním – viz školní řád
•
Zajištění cenných předmětů na určeném místě, pokud je žáci z nevyhnutelných důvodů do školy přinesou – určí ZŘTV nebo ZŘPV
•
Škola zodpovídá za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených předmětech do výše 5000 Kč, pokud se jedná o předměty převzaté do úschovy, hradí je bez omezení
2. Nahlášení krádeže •
O krádeži je nutné pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného určený pracovník, třídní učitel
•
Poškozený žák nebo jeho zákonný zástupce musí případ ohlásit na místním nebo obvodním oddělení Policie ČR nejlépe okamžitě – žáka o tomto informuje pracovník, který pořídil záznam
•
Ohlašovací povinnost, neprovede-li ji žák či jeho zákonný zástupce, má škola
•
V případě, že je znám pachatel, ohlašovací povinnost k orgánům činným v trestním řízení je rovněž na straně školy – ohlášení provede ZŘTV nebo ZŘPV, informuje ředitelku školy
Vandalismus 1. Prevence proti vandalismu •
Odpovědnost za škody, které svým jednáním žák způsobil je uvedená ve školním řádu, proto po žákovi škola požaduje náhradu, jestliže škodu způsobil úmyslně nebo z nedbalosti sledují třídní učitelé a učitelé OV
•
Je třeba preventivně upozorňovat na obvyklá jednání, která k poškození školního majetku vedou a jak se takovému jednání vyhnout informují třídní učitelé a učitelé OV na začátku každého škol. roku
2. Postup při vzniku škody •
Vyhotovit záznam o škodě a pokusit se odhalit viníka pracovník, který škodu zjistil
•
Je-li znám viník, může na něm škola vymáhat náhradu škody.
•
Je-li tento postup neúčinný, může škola vymáhat náhradu soudní cestou.
V.
Výchova proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance
Úvod: Rasismus, xenofobie a intolerance jsou jedním ze současných problémů naší společnosti. Úkoly zabezpečovat prevenci proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance vyplývají z Ústavy České republiky, z Listiny základních práv a svobod, z Úmluvy o právech dítěte a z ostatních mezinárodních paktů a úmluv. Klíčové místo při vedení dětí a mládeže zaujímají školy a jejich výchovné působení. A proto jsou součástí dennodenní práce i naší školy. Konkrétní úkoly : •
zodpovídají všichni Prevence se týká každého vyučovacího předmětu: pedagogičtí pracovníci.
•
Prevence je nejvíc součástí obsahu dílčích témat v občanské nauce, v českém jazyce, ekonomice a organizaci; jedná se o rozvíjení žádoucích postojů k lidem jiné národnosti, vyučující příslušných předmětů jiné etnické a náboženské příslušnosti:
•
Je důležité se zaměřit na komunikaci na bázi vzájemného porozumění, tolerance a otevřeného jednání, jít osobním příkladem třídní učitelé
•
Nenechat bez povšimnutí jakýkoli náznak projevu rasismu, xenofobie, intolerance a okamžitě provést výchovná opatření. výchovná poradce, preventista, všichni vyučující
•
Využít nabídky přednášek, filmových představení z projektu Jeden svět na školách, exkurzí a výstav, které se zabývají touto tématikou. třídní učitelé, vyučující
•
Pravidelně zařadit do výukových hodin využití DVD a videonahrávek s touto tématikou všichni vyučující
•
Zařazovat neformální rozhovory se žáky o rozdílnosti jednotlivců, učit je vážit si každého člověka, každé minority, každé kultury: všichni pedagogičtí pracovníci
•
Sledovat doporučenou literaturu, průběžně doplňovat školní knihovnu z této oblasti vedoucí předmětových komisí a všichni pedagogičtí pracovníci
Seznam doporučené literatury: Šišková T., Výchova k toleranci a proti rasismu, Praha, Portál, 1998 Daniel B., Dějiny Romů, Olomouc, UJP, 1994 Extremismus: Informativní materiál pro učitele, MŠMT ČR, 1999 Kropáček L., Islámský fundamentalismus, Praha, Vyšehrad, 1996 Šatava L., Národnostní menšiny v Evropě, Encyklopedická příručka, Praha, I. Železný, 1994
VI.
PREVENCE A ŘEŠENÍ ŠIKANY
Cíl: 1. Vytvořit ve škole a na dílně bezpečné, respektující a spolupracující prostředí. 2. Podporovat komunikaci a vztahy mezi žáky ve třídách. Řešení šikany:
1. Škola ji řeší vlastními silami 2. Součinnost se specializovanými pracovišti
Postup při řešení: ad 1 – řešení vlastními silami • Rozhovor s těmi, kteří upozornili na šikanu – třídní učitel, UOV • Nalezení svědků – třídní učitel, UOV • Předání informace – VUOV, ZŘPV, ZŘTV, VP – posouzení situace • Řešení na výchovné komisi – individuální a konfrontační pohovory, zajištění ochrany oběti, rozhovor s útočníky a stanovení výchovného opatření (při prokázané šikaně) podmínečné vyloučení. Při tomto jednání nutná účast rodičů. • V případě nutnosti spolupráce s dalšími odborníky – PPP – výchovný poradce ad 2 – řešení v součinnosti se specializovanými pracovišti • Při pokročilé šikaně, kdy šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu oznámení na Policii ČR – zodpovídá ředitelka školy • Rodičům doporučit dobrovolný diagnostický pobyt – výchovný poradce • Návrh orgánu v sociálně právní oblasti o předběžném opatření či ústavní výchově v diagnostickém ústavu, a to ihned bez odkladu – ředitelka školy a výchovný poradce
