POZNEJ TAJEMSTVÍ VĚDY

POZNEJ TAJEMSTVÍ VĚDY

Za vánoční hvězdou do Planetária Rozhovor s exministrem školství Slovenské republiky doc. Ing. Peterem Ponickým, Ph.D. Vytiskněte si dárek pod stromeček na 3D tiskárně Laboratórium kreativity a podnikavosti

Úvodní slovo

Výzkum, škola a praxe, od slov k činům

K

onec roku je období bilancování, kdy si většina z nás klade otázku. Podařilo se nám splnit naše novoroční předsevzetí? Splnily se nám naše přání a tužby, dokázali jsme posunout vědění na další milníky a získali jsme nové badatelské úspěchy. Máme nové znalosti.

O PROJEKTU Synergie – naše cesta k cílům jak odhalit a rozvíjet různé druhy inteligence Studijní pobyt v Envicentru pro krajinu Vysoké Pole Věda očima Sabiny - rozhovor s gymnazistkou Stáže pedagogů Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v. v. i. Ústav geoniky v Londýně aneb Jak popularizují vědu Britové Podzimní popularizační workshopy ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH VĚDCE Zastavme se, lidi, a začněme přemýšlet v zájmu a prospěch komunity – lidství doc. Ing. Peter Ponický, Ph.D. CO SE DĚJE VE VĚDĚ Laboratórium podnikavosti a kreativity Za vánoční hvězdou do hvězdárny 3D tisk: Vytiskněte si dárek pod stromeček i ozdoby na něj! Zdraví pro každého Vědec je také člověk Kreativita a osobní strategie vedou k úspěchu v životě Fyzika vzešla z filosofie Snídaně od lištičky & prášková metalurgie PRO PEDAGOGY E-fotografie aneb Kam nás věda a technika posunuly

4 6 7 8 9 10

Poznej tajemství vědy číslo 3/2014 ročník I. Vychází čtvrtletně Vydává Centrum regionálních věd a technologií, při vědecko-výzkumné organizaci ACCENDO-Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s. Švabinského 1749/19 702 00 Moravská Ostrava Tel.: +420 596 112 649 http://accendo.cz Redakce

12

Ing. David Kubáň (šéfredaktor) [email protected] Bc. Andrea Hrušková (odpovědný redaktor) [email protected] Mgr. Martina Baranová (redaktor) [email protected]

14 15 16

Redakční rada

17 18 19 20 21

Grafika a sazba

22

HRAVÁ STRÁNKA Technologies around us!

24

PLÁNOVANÉ AKTIVITY

26

Prof. Ing. Vítězslav Zamarský, CSc. Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. et Mgr. Tereza Pestečková

Ing. David Kubáň Tisk REPRONIS, s. r. o. Teslova 873/2 702 00 Ostrava, Přívoz

V oblasti badatelské a vědecké činnosti bylo napsáno mnoho dokumentů, již mnoho slov bylo k vědě a výzkumným tématům proneseno na akademických konferencích a setkání politiků. Kolik evropských peněz bylo vynaloženo ve jménu opatření ke zvýšení podílu vědy a výzkumu, konkurenceschopnosti podniků, posílení výzkumu na školách, především vysokých, kolik monitorovacích indikátorů bylo v tomto duchu naplněno. Mnohdy jen čerpáme evropské prostředky pro to, abychom je vyčerpali. Organizují se kulaté stoly, aby se doložily prezenční listiny z workshopů o propojení školy a praxe. Kolik je však příkladů z reálného života badatelských institucí a podniků, možná i těch skutečných malých příběhů, kdy došlo ke skutečnému a prokazatelnému vědeckému přínosu, užitku pro společnost, jednotlivce, pro praxi. Asi to nebudou velké mediální příběhy, bude to o konkrétních lidech, konkrétních činech a zkušenostech. Budou to krásné badatelské příběhy lidí, kteří dokázali propojit slova s činy. Dokázali v tom pravém slova smyslu naplnit znalostní přístup k vědění. Možná je dobré si tento přístup v aplikované vědě trochu osvětlit. Znalostní přístup v aplikované vědě je založen na konkrétních výsledcích, produktech, vzorcích, patentech, konkrétních činech a jejich měření. Vychází z pojetí znalostí v podnikové praxi. Proč podniky již neoceňují pouhé memorování informací tak dobře známé z některých vysokých škol. Tedy něco, co dle definice informace jsou zprávy nebo sdělení, které snižují míru neurčitosti a neuspořádanosti systému. Proč smyslem podniků a podnikání již není vybudování technologicky skvělého informačního systému, naplněného daty, aniž by tento systém podporoval tvorbu přidané hodnoty, tedy znalostí. Odpověď je vcelku jednoduchá. Informace se stávají volně dostupnou komoditou. Informace jsou všude kolem nás, jsou dostupné na internetu, v sociálních sítích je prezentují její nositelé. Mnohdy až s podivem, v jaké hloubce a osobní citlivosti najdou marketingová oddělení požadovaná a velmi potřebná data. Globální podniky a jejich výzkumné týmy již dnes pochopily, že informace lze efektivně získat s využitím informačních a mobilních

technologií. Minimálně pokud to není statek volný, jeho cena v informační společnosti klesá. Ostatně profesor Milan Zelený ve svém článku “Informace nejsou znalosti.” (Kdo to řekl? Co to znamená?) charakterizuje informace takto: „Vše, co mohu zapsat, popsat nebo digitalizovat (slovo, obraz, zvuk) je informace. Informace tedy představuje vstup (a někdy i výstup) do procesu koordinace činností.“ Profesní věda a bádání (v souladu s potřebami praxe a společnosti) se musí orientovat nikoliv na informace, ale na znalosti. Znalosti vymezují základní rámec pro myšlenkové procesy, které jsou v inovačním výzkumném procesu naprosto nezbytné. Jednoduše opět znalosti popisuje profesor Milan Zelený: „Znalost (schopnost, um) je účelová koordinace akce. Informace je symbolický popis akce. Znalost je tedy umění vařit (skutečná, koordinovaná akce), informace je kuchařská kniha (popis).“ Je velký rozdíl mezi pouhým opakováním nalezeného (reprodukování informací nalezených ve zdrojích a schopností tvorby konkrétní přidané hodnoty, výrobku či služby. Tedy vědění a umění použití, znalostí, činu, aktivity (dokazatelné a ohodnotitelné). Profesor Zelený k tomu uvádí: „Vím a umím, protože dělám. Umím, protože dokáži koordinovat své činnosti tak, aby výsledek či produkt mého úsilí byly úspěšné (úspěšně přijaty a zhodnoceny na trhu). Tržní zhodnocení tak dává vznik užitečným znalostem. Umím-li lézt po palmách a srážet kokosové ořechy ve Finsku, pak z hlediska uplatnění v dané společnosti nemám znalosti žádné. Stejně tak umím-li psát sonety v Ugandě anebo reprodukovat vzorečky derivací v moderní společnosti“. Znalostní přístup v aplikované vědě se neobejde bez výstupů, činů a aktivit. Informace získané studiem a výzkumem jsou pouze vstupem do těchto znalostních procesů. Jejich výstupy jsou pak nové a ověřené znalosti, postupy a zkušenosti. Navíc tyto výstupy jsou měřitelné, hodnotitelné a srovnatelné. O jejich úrovni lze jednoduše pořídit důkazy. A nejlepším důkazem pro výstup vědy je jeho užití v reálné praxi, něčí skutečná potřeba za tento produkt zaplatit. Blíží se konec roku. I tvůrci tohoto časopisu mají své plány a předsevzetí. Nechť je tento časopis skutečným důkazem a potvrzením toho, že jsme i ve výzkumu a tvůrčí činnosti přešli od slov k činům. Nechť pomáhá ukázat konkrétní příběhy lidí, kteří již znalostní přístup ve vědě ovládli a aplikují jej do praxe.  doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. »Prorektor, Vysoká škola podnikání, a. s. «

Časopis najdete v elektronické podobě na portálu http://tajemstvi-vedy.cz/casopis Projekt »Poznej tajemství vědy« s registračním číslem CZ.1.07/2.3.00/45.0019 je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státním rozpočtem ČR. ISSN 2336-4254 MK ČR E 21730

3

Projekt »Poznej tajemství vědy«


Synergie – naše cesta k cílům jak odhalit a rozvíjet různé druhy inteligence

K

aždý je na něco chytrý, to je zkušenost, kterou získala SYNERGIE vytvořená vzájemnou spoluprací výzkumníků, pedagogů, studentů VŠ se žáky ZŠ a studenty SŠ.

Realizovali jsme vzájemnou spolupráci prostřednictvím inovativního obsahu výukových modulů a reflexního modelu v rámci spolupráce výzkumníků a pedagogů. Podpořit flexibilitu a kreativitu absolventů škol a pedagogických pracovníků se podařilo během návštěv tematicky zaměřených exkurzí na jednotlivých výzkumných pracovištích, stáží pedagogů na výzkumných institucích, realizací mezinárodních vědeckých workshopů, které byl zaměřené na pedagogy a studenty. Synergie vzájemné spolupráce usnadní orientaci ve vysokoškolském studiu a vědních oborech zájemcům o vědu a studium. Přispět k osobnímu rozvoji studentů VŠ, absolventů VŠ, pedagogů ZŠ a SŠ, zájemcům o studium, akademickým pracovníkům VŠ a ostatních pracovníků VŠ v oblasti přírodních a technických věd. Zajímavým výstupem projektu je vytvoření komunikační platformy s posílenými vzájemnými vztahy výzkumníků, pedagogů, žáků a studentů, podporou talentovaných žáků, popularizací jednotlivých vědních oborů a propagací studia na VŠ s důrazem na zvýšení efektivity výuky se začleněním praxe ve vědecko-výzkumných institucích. Ojedinělý přínos je popularizace činnosti vědců výzkumných ústavů z Moravskoslezského kraje. Všechny tyto aktivity jsou realizovány v rámci rozvoje CENTRA REGIONÁLNÍCH VĚD A TECHNOLOGIÍ (CRVT) a otevírají širší rámec - spektrum působení jak v aspiraci, tak ve výkonu u všech zúčastněných osob v projektu.  Bc. Andrea Hrušková ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s.

Věda, výzkum & vzdělávání 4

5


pravěku. Dále pokračovaly do Červeného domu, kde zhlédly výstavku soukenictví, plátenictví a barvířství.

Studijní pobyt v Envicentru pro krajinu Vysoké Pole

E

nvicentrum pro krajinu Vysoké První den pobytu byl věnován pozorováPole bylo další zastávkou mla- ní a práci na statku a ve stájích. Otázky: dých badatelů ze základních Proč máme my, lidé jinak umístěné oči a středních škol na cestě za po- než koně? Jak se liší nohy slepice a husy? znáním člověka, krajiny a tradic. Envi- – se staly záhadami a hádankami, které se centrum leží v regionu Valašsko, jež je od snažily děti rozluštit a hlavně vypozoronepaměti spjato se zemědělskou činností. vat. Jak vtipně uvedla Mgr. Jana RichteČlověk po staletí utvářel krajinu tím, že rová, koordinátorka programů Envicenv ní hospodařil. V současnosti je země- tra pro střední a vysoké školy: „Jeden dělství rovněž jedním z rozhodujících chlapec viděl, jak slepice snesla vajíčko. faktorů, které se na vzhledu krajiny po- S vytřeštěnýma očima a s hrůzou v hlase dílí. Proto se šetrné hospodaření, chov poznamenal: ‘Tak vajíčko se vyrábí takzemědělských zvířat a zpracování pro- to? To už jej nikdy nebudu jíst!‘ “ I takové duktů, jež z něho pocházejí, staly hlav- zážitky a zkušenosti s hospodářskými ními tématy týdenního bada- zvířaty si děti během pobytu užily. telského pobytu studentů Gymnázia, základní školy Jiným velkým dobrodružstvím, převáža mateřské školy Hello s.r.o. ně pro ty bojácnější z nich, bylo, když si a žáků Základní školy zkusily, jak teplý vzduch vychází z nozWaldorfské z Ostravy-Po- der koně a jak pružná jsou kozí kopýtka. ruby v následujícím běhu. Trošku náročnější si bylo vyzkoušet, jak hebké je prachové peří pod křídly husy. Samotné Envicentrum předsta- Zkusili jste se někdy jen přiblížit k huse? vuje pěkný „stateček s dřevěnými Ovšem samotné děti potvrdily, že většina chaloupkami, vlaštovčím hníz- zvířat je docela krotkých a jsou zvyklá na dem pod střechou s žebřiňá- styk s lidmi. Jak jsou děti schopné spokem z dob našich dědečků a se lupracovat ve skupině, prověřil zdánlispoustou zvířátek okolo“. Koně, vě snadný úkol, a to zahnání ovečky do kozy, ovce, drůbež a další hospo- ohrady. Nakonec to zvládly, ovšem na dářská zvířata se stala na celý týden pocity ovečky jsme se raději neptali… nepostradatelnými objekty zájmu Hodně zábavy si mladí chovatelé užili při mladých zemědělských výzkumníků. pasení koz. Kozí mámu vodili na vodítKaždý den děti mohly již od samého ku po louce od jedné pampelišky k drurána pozorovat krmení zvířat, čištění hé a kolem se proháněla malá kůzlátka, a uklízení stájí a také se přímo zapojit do která poskakovala a čas od času zamířila všech těchto praktických činností, které úplně jiným směrem než ostatní členové jsou součástí výukových programů Envi- skupiny. Každý účastník pobytu si také centra. vyzkoušel namíchat a připravit dávku krmení ze sušeného mléka a závěrečnou Hlavním záměrem tohoto pobytu bylo se- odměnou bylo pro všechny samotné krznámit žáky a studenty s principy ochrany mení jehňat z lahve. CHKO Bílé Karpaty. Oblast je jedinečná tím, že zde po staletí člověk hos- Následujícího dne se děti vydaly podařil přírodě blízkým způsobem, odhalit tajemství léčivých bylin díky čemuž se zde vyvinuly jedineč- na tzv. „Cestu zdraví“. Cesta né orchidejové louky. Bílé Karpaty tak zdraví v sobě skrývá jednak mohou sloužit jako modelové území naučný potenciál, kde se pro koexistenci zájmu ochrany přírody na jednotlivých odpočívas hospodářskými aktivitami respek- dlech žáci seznámili se záhony tujícími ekologickou únosnost úze- bylin, ketré mají léčivé účinky mí a jeho přírodní podmínky. na jednotlivá lidská ústrojí. Žáci

6

a studenti procházejíce záhony pestrých rostlin si postupně osvojovali bylinkářské znalosti našich babiček. Jeden příklad za všechny: Víte, po jaké bylince se lépe usíná? No, přece po meduňce. V odpoledním programu proběhla komentovaná procházka podél křížové cesty, která začíná u Envicentra. Jejím cílem bylo ukázat spojení Bílých Karpat s člověkem. Mladým badatelům se otevřel dech beroucí rozhled do široké krajiny a zároveň mohli navštívit místa opředená řadou pověstí. Dominantami zde jsou kaple Panny Marie Vysocké a malá vodní kaplička s pramenem léčivé vody. Celodenní aktivita v přírodě byla ukončena kolektivním vyhodnocením úkolu, kde jednotlivé skupinky žáků měly vymyslet propagační leták lákající turisty do Bílých Karpat a zároveň přiblížit turistům, proč jsou jednotlivé prvky Bílých Karpat unikátní a mají se zachovat pro další generace. V polovině badatelského pobytu absolvovali mladí badatelé program pod názvem „Ovčí vlnění“. Tato unikátní a vcelku ojedinělá aktivita je zaměřena na zpracování ovčího rouna v dobách dřívějších a žáci si sami mohli vyzkoušet práci s ovčí vlnou. I já osobně jsem měla možnost vyzkoušet předení na kolovratu a zjistila jsem, že to vůbec jednoduché. Největší problém spočívá v koordinaci pohybů horních a dolních končetin. Jak nám bylo připomenuto Bc. Radkou Brtišovou, zaměstnankyní Envicentra, ovce jsou symbolem těchto pahorků už od pradávna, a ačkoli byl jejich chov na ústupu, dnes se počet chovatelů ovcí opět zvyšuje. Paní Brtišová byla také schopna odpovědět na otázku dětí, co je s vlnou, která se stane odpadem. Prozradila, že dnes již existují moderní způsoby zpracování, které z této odpadové vlny vykouzlí hračky, ozdoby na oděvy, či jiné praktické věci. Odpoledne pak děti navštívily muzeum ve Valašských Kloboukách, kde měly možnost vidět expozici

Ve čtvrtek badatelé navštívili archeologické naleziště Klášťov, které pochází z doby bronzové a raného středověku. Je to legendami zahalený nejvyšší kopec Vizovických vrchů. Byl obětní posvátnou horou prvních Slovanů. Výzkumným úkolem žáků a studentů na tomto kultovním místě bylo odhalit, jaké přírodní vlivy mohou působit na výběr osídlení dané lokality. Poslední den pobytu čekala žáky, studenty a vedoucí společná prezentace a hodnocení zadaných úkolů. Závěrečnou aktivitou pod názvem „Tajemství lesa“ byly prožitkové hry v lese, kde si děti vytvořily vlastní sbírku stromů, poznávaly druhy dřevin, rozeznávaly využití jednotlivých stromů a seznámily se s fungováním lesního ekosystému. Vyvrcholením týdenního pobytu v Envicentru pro krajinu byla projížďka na koňském povozu tažené kobylkami Bonou a Bárou. Žáci, studenti i učitelé se shodli, že tento týdenní pobyt v Envicentru byla úžasná a jedinečná zkušenost. Pedagogové konstatovali, že výuková náplň se vztahovala k přírodovědným předmětům základních i středních škol. Děti si tak mohly ověřit a rozšířit znalosti o rostlinách, o jejich využití při domácím léčení, mohly být v přímém kontaktu s hospodářskými zvířaty a seznámit se se způsobem chovu a péče o tato zvířata. V neposlední řadě se seznámily s rozvojem ekologického zemědělství, jakožto prostředku k trvale udržitelnému využití krajiny a aspoň na krátko se staly nedílnou součástí přírody. V dnešní hektické době se účastníci obou běhů „zastavili“ a užívali si jeden druhého, zvířat a souznění člověka s přírodou, a to vše díky profesionálnímu přístupu a srdečnosti obou lektorek Envicentra – Mgr. Jany Richterové a Bc. Radky Brtišové.  Ing. Barbora Skipalová Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s. r. o.

V Ě D A

S


očima Sabiny Sabina je studentkou ostravského gymnázia, v tomto školním roce nastoupila do třetího ročníku, zajímá se o biologii, chemii a také ji baví jazyky. V rámci projektu „Poznej tajemství vědy“ se účastnila různých aktivit pro studenty středních škol. Právě Sabiny jsme se zeptali na její zkušenosti s vědou, na její pohled na současný vědecký progres a vliv na mladou generaci.

abino, co se ti vybaví, když slyšíš slovo věda? Všechno kolem nás je věda. Přírodní vědy, zkoumání života kolem nás, hledání nových věcí, nový nápad. Vždycky si představím, že lidé, kteří pracují v nějakých vědeckých ústavech, vymýšlejí něco nového. Také si myslím, že je to složité a trvá hodně dlouho, než se něco nového vymyslí. Setkala ses s nějakým konkrétním vědeckým poznatkem v poslední době? Určitě ve škole, v laboratořích biologie. Jednalo se o slupku cibule, kterou jsme dali do roztoku chloridu sodného, a výsledkem bylo oddělení cytoplazmatické membrány od buněčné stěny. Jestli tam patří také mobilní telefony, tak i tento příklad. Můj taťka má ještě klasický tlačítkový mobil, ale já už bych takový nechtěla, je to staré. A když dnes máme smartphony a dotykové mobily, tak to asi musel někdo vymyslet, asi v Japonsku nebo v Koreji a je to něco moderního a nového. Nedávno jsem také četla, že zoologové přišli konečně na to, proč jsou mláďata plameňáků červených bílá a dospělí plameňáci mají růžovou až červenou barvu. Je to typem stravy, která je odlišná pro mláďata a pro dospělé. Filtrují si stravu v zobáku, aby tím získali barvivo do těla. Mláďata se zbarví do růžova tak za dva roky.

Máte i na gymnáziu aktivity nebo výuku, která podporuje vědu? Máme přednášky o budoucnosti energie, kde jsme se dozvěděli, že v České republice je zbytečné mít větrné elektrárny, protože okolo hranic jsou pohoří a naše vnitrozemí je tímto uzavřeno vlivu větru. Vzpomínám si, že jsme měli ve druhém ročníku takovou školní soutěž, kde jsme měli vymyslet nějaký originální nápad pro malé děti. Ten úkol byl ale moc těžký, něco jsme se spolužáky vymysleli, napsali jsme to, ale nevím, jak to skončilo. Posílalo se to do Prahy. Myslím, že se to jmenovalo České hlavičky. A ještě znám web Alík. Můj bráška tam často něco hledá a surfuje. On je mlad-

ší a je tam hodně věcí pro malé školáky, můžou si vytvořit rozvrh hodin, kalendář prázdnin, různé vizitky atd., Je to takový dětský internet, ale ty malé děti to hodně používají. To je určitě zajímavé. A Sabčo, jak si vůbec představuješ takového vědce? Einstein. Vlasy nahoru, kulaté brýle a trochu bláznivý. Na základní škole jsme měli jednoho učitele fyziky a ten vypadal jako vědec, vlasy rozcuchané, pořád nosil bílý plášť, ten plášť byl pořád špinavý, jak stále dělal nějaké pokusy v laboratorní učebně. Moc jej to bavilo, občas i zapomněl, že má hodinu a nepřišel do třídy. Asi tak vědec pracuje. Prostě nevnímá svět kolem sebe, neustále chce něco nového vymyslet, pak to zapisuje a zase znovu a znovu. Dneska jsou určitě modernější přístroje na vědecké pokusy a také nějaká digitální zařízení, která jsou napojena na počítače a ty počítače všechny výsledky počítají a analyzují. Musí to být moc drahá zařízení. Myslíš, že by tě bavila práce vědce, badatele či výzkumníka? Ano, asi ano. Jestli by to bylo něco kolem biologie, tak asi ano. Vím, že jsou takové možnosti při studiu na vysoké škole. Určitě by mě bavila také informatika, hlavně ty mobilní technologie. Účastnila jsem se online kurzu programování a veškeré poznatky a informace kolem chytrých telefonů mě opravdu zajímají. Jaké jsou tvé plány do budoucna? Příští rok maturita. Pak na vysokou školu. Ráda bych studovala biologii, možná veterinární lékařství, budu se muset do roka rozhodnout. No a pak nějakou dobrou práci. Kdyby to šlo, chtěla bych pracovat i v zahraničí. Konkrétní představu o svém budoucím povolání ještě nemám. Hlavně, aby mě pak ta práce bavila.  Mgr. Jan Skipala & PaedDr. Jiří Mezuláník, CSc. Vysoká škola podnikání, a. s.

7


Stáže pedagogů V průběhu měsíců září a říjen proběhly ve Výzkumném ústavu vodohospodářském, T. G. Masaryka, v. v. i., pobočka Ostrava, čtyři odborné stáže pro pedagogy základních a středních škol. Stáží se zúčastnili jak pedagogové z Ostravy, tak jejich kolegové z jiných měst Moravskoslezského kraje.

P

odstatou odborných stáží bylo přiblížit pedagogům běžný a každodenní život na »výzkumáku«. Proto byl sestaven program, který se skládal ze tří základních částí:

Představení ostravské pobočky VÚV T. G. M., v. v. i.


Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka , v. v. i.

o VÚV natočeným k 90. výročí založení výzkumného ústavu a záběry z povodní z roku 2012, které s pracovníky Povodí Odry natočili zaměstnanci ostravské pobočky.

Návštěva chemické a biologické laboratoře.

Prostřední blok odborné stáže byl zaměřen na expertní činnosti chemické a biologické laboratoře ostravské pobočky. V biologické laboratoři byly pedagogům předvedeny postupy a metody měření z oblasti toxikologie a hydroekotoxikologie, k nahlédnutí pro ně byly připraveny vzorky v mikroskopech. Představen byl projekt NAVARO, který je praktickým výstupem činností biologů a toxikologů na ostravské pobočce. V průběhu prohlídky chemické laboratoře měli návštěvníci možnost prakticky si vyzkoušet měření terénním mobilním přístrojem přesně tak, jak běžně probíhá v terénu – měření konduktivity, teploty, množství rozpuštěného kyslíku a hodnoty pH.

V prvním bloku stáže byl pedagogům v krátkosti nastíněn historický vývoj VÚV T. G. M., v. v. i. a organizační struktura výzkumného ústavu včetně popisu ekonomického i administrativního řízení. Účastníci odborné stáže byli seznámeni s pracovní náplní jednotlivých oddělení a pracovišť ústavu jako celku a následně byla pozornost zaměřena na samotnou pobočku v Os- Představení travě. Pedagogům byla vysvětlena pod- zajímavých projektů stata ekonomického fungování vý- Třetí část odborné stáže byla věnozkumných institucí a dnešní možnosti vána prezentaci výzkumných projekveřejně vypisovaných soutěží pro nové tů aktuálně nebo v nedávné minua originální výzkumné projekty. Před- losti řešených na ostravské pobočce. staveny byly i příklady aktuální spolu- Veliký zájem pedagogů byl o řepráce ostravské pobočky VÚV v rámci šený projekt s náČeské republiky i zahraničí. První blok zvem Stanovení byl zakončen instruktážním filmem nezákonných

drog a jejich metabolitů v komunálních odpadních vodách – nový nástroj pro doplnění údajů o spotřebě drog v České republice, který je od roku 2012 řešen v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v dikci Ministerstva vnitra ČR. Cílem tohoto projektu je zpracovat metodický postup pro odhad množství spotřebovaných drog se zaměřením na jednotlivá klíčová místa – uzly kanalizační sítě velkých aglomerací pomocí sledování obsahu drog a jejich metabolitů v surové komunální odpadní vodě. Dále byl prezentován projekt Emise a jejich dopad na vodní prostředí, který vyhodnocuje dopady emisí na stav vod. Tato problematika byla přírodovědně zaměřeným pedagogům velmi blízká. Z oblasti odpadového hospodářství byl pedagogům představen projekt Výzkum v oblasti využití odpadů jako surovinových a energetických zdrojů. Kromě textové a obrázové prezentace s popisem výzkumných činností v tomto projektu měli pedagogové také možnost prohlédnout si lisované pelety z odpadních materiálů, které byly v rámci projektu vyrobeny. Další prostor byl věnován projektu s problematikou předcházení vzniku odpadů a projektům z oblasti hodnocení životního cyklu.

Ústav geoniky v Londýně aneb Jak popularizují vědu Britové Mezi lidmi, kteří se zajímají o přírodní a technické vědy, se najde jen málo těch, kteří neznají pojmy jako nultý poledník, londýnská ZOO či Charles Darwin. Instituce, spjaté se těmito jmény, mají jedno společné - najdeme je v hlavním městě Velké Británie v Londýně.

Přírodovědné muzeum v Londýně

V Přírodovědeckém muzeu v Londýně si mohou návštěvníci prohlédnout sbírky mineralogické, botanické, entomologické, zoologické a paleontologické. Úkolem muzea v současné době není jen vystavování a údržba exponátů. Bohaté sbírky, čítající více než 80 milionů položek, slouží také vědcům při jejich výzkumu. Jejich práci mohou návštěvníci blíže poznat při návštěvě Darwinova centra, pojmenovaném po světoznámém přírodovědci Charlesi Darwinovi. Část Darwinových sbírek je v muzeu také vystavena.

Londýnská zoologická zahrada

Nultý poledník

Londýnská zoologická zahrada byla založena roku 1828 Londýnskou zoologickou společností a stala se tak první vědeckou zoologickou zahradou na světě. Původně vznikla pouze pro vědecké bádání, v roce 1847 se však její brány otevřely i veřejnosti. Dnes je tato zoo jednou z moderních zoologických zahrad, která věnuje své úsilí nejen chovu, rozmnožování a ochraně ohrožených druhů, ale také vzdělávání zájemců z řad dětí, studentů i nejširší veřejnosti.

Nultý poledník, nazývaný také Greenwichský, je výchozí kružnicí pro stanovení zeměpisné délky. Prochází mimo jiné i Královskou observatoří Greenwich na předměstí Londýna a rozděluje Zemi na východní a západní polokouli. Kromě nultého poledníku, observatoře a muzea zde mohou návštěvníci shlédnout i některý z pořadů zdejšího planetária. Ing. Pavel Konečný, Dr. Ústav geoniky Akademie věd ČR

Určitým překvapením pro pedagogy byl trochu netradiční, ale přesto výzkumný projekt Dokumentace, pasportizace, archivace a návrhy konverzí komínových vodojemů jako ohrožené skupiny památek industriálního dědictví na území České republiky, který je řešen v rámci výzkumného programu NAKI pod Ministerstvem kultury ČR. Zde bylo možno prezentovat širší možnosti dnešních výzkumů, kdy k zajímavým a žádaným výsledkům nemusí vést cesta přes tak charakteristické vědecké pracoviště, jakým je například laboratoř.  Ing. Robert Kořínek, Ph.D. Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v. v. i.

8

9


Les a lesní hospodářství

Podzimní popularizační workshopy

a ne nadarmo si vysloužil přezdívku Jágr mezi lesníky. Jeho přednáška o modeloVe dnech 22. až 25. září 2014 byl v prosto- vání růstu lesa zaujala všechny účastnírech společnosti ACCENDO - Centrum ky workshopu. Ze stejné univerzity přijel pro vědu a výzkum uspořádán workshop také diplomovaný lesník Enno Uhl, který Les a lesní hospodářství. Během něj měli ve svém příspěvku představil monitorovací síť senzorů, s jejichž pomocí v Bapedagogové, studenti, žáci, ale i experti vorsku sledují růst lesa. Zároveň všem příležitost dozvědět se spoustu inforpřipomněl důležitost popularizace mací z oblasti vědního oboru, o jelesnictví ve společnosti napříč věhož významu a přínosech je společkovým spektrem. Z Národného nost velmi málo informována. lesníckého centra ve slovenském Zvoleně přijel doc. RNDr. Tomáš Jak se dívat na les z širšího spektHlásny, PhD., který svou poutara optikou udržitelného rozvoje vou prezentací obohatil účastníky nám v úvodu worksopu předstao informace týkající se změny klimatu vil doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Na otázku, co to jsou oblastní plány rozvoje a jeho vlivu na lesy. Doc. Ing. Miroslav lesů a jaký význam mají v lesním hos- Hájek, Ph.D. z České zemědělské univerzipodářtví, nám odpověl Ing. Vratislav ty nám ukázal, že les má několik ať už proMansfeld, Ph.D. z Ústavu pro hospodář- dukčních, tak neprodukčních funkcí (proskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. dukce, dřeva, chov zvěře, kulturně naučná Z technické univerzity v Mnichově přijal funkce...). Jak se vyvarovat lesních škůdců, pozvání prof. Dr. Hans Pretzsch, který zejména kůrovců nám plynulou češtinou je celebritou ve světě hospodaření s lesy přednesl polský expert Dr hab. Wojciech

Technologie, znovu objevená perspektiva Ve dnech 13.–15. října 2014 se na Vysoké škole podnikání, a.s. uskutečnil v pořadí již pátý vzdělávací workshop. První den byl věnován setkáním odborníků z České republiky a ze zahraničí, na kterém bylo předneseno několik zajímavých příspěvků k danému tématu. Projekt „Poznej tajemství vědy“ představila domácím i zahraničním vědcům Ing. Foldynová ze společnosti ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum. Úvodní zamyšlení o smyslu vědeckého bádání s ohledem na nové technologie a jejich využití v životě nás všech přednesl doc. Ing. Peter Ponický, Ph.D. z Vysoké školy podnikání. Fyzikou jakožto vědou, která je předpokladem pro rozvoj techniky a technologií se zabýval prof. RNDr. Pavel Koštiaľ, CSc. z Vysoké školy báňské - TUO. Neopomněl zdůraznit, že fyzika je opravdu základem technologic-

10

Grodzki Assoc. Prof. z Lesního výzkumného institutu v Krakově, účastníky zaujal jak jeho jazykový talent, tak i poutavá přednáška o šíření hmyzích škůdců v polských lesích. Ing. Antonín Kusbach, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně nám ukázal, co znamená pojem lesní stanoviště a jakým způsobem klasifikujeme lesy na našem území. Ing. Karel Pokorný z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem překvapil zúčastněné svým osobním přístupem k lesní pedagogice, při které klade důraz na duševní prožitky, které si děti z lesa odnášejí. Děti si kromě zajímavých prezentací a diskuzí s vědci samy vyzkoušely, jak probíhá měření a výpočet parametrů stromů přímo v terénu pomocí odborných pomůcek.  Ing. David Kubáň ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s.

kého zkoumání a nelze ji přehlížet ve výuce ních a technických věd do základních ani středních škol. Představil dalších oblastí vzdělávání. také fyziku jako vědu, která z historického kontextu významně ovlivňuje kulturní i fi- Druhý den workshop byl věnolozofické vnímání dědictví lidské popula- ván předávání uvedených témat ce. Velmi zajímavě byl představen barevný učitelům základních a středních mikrosvět kovů v podání prof. Ing. Petra škol. Všechna vystoupení byla hodSkočovského, DrSc., z Žilinské univerzity. nocena učiteli velmi pozitivně, zejména O významu a nesmírné důležitosti spoleh- schopnost expertů vysvětlit na konkrétních livosti, bezpečnosti a výkonnosti provozu příkladech velmi obtížné téma, aby bylo technických systémů hovořil slovenský srozumitelné a přenositelné na cílovou skuodborník prof. Ing. Juraj Sinay, DrSc., pinu žáků. Mimořádně zajímavé bylo vydr. h. c. z Technické univerzity v Ko- stoupení Ing. Andrei Julény z Trenčianské šicích. Velmi poutavě vysvětlit univerzity Alexandra Dubčeka, její učenlirozdíl v interpretaci anglických vé zvířátko zaujalo opravdu všechny. názvů „safety“ a „security“, jejichž význam si často zaměňujeme. Doc. Třetí den vědci navštívili samotné školy. Ing. Jozef Tkáč, CSc. z elektrotech- Celkově lze konstatovat, že zájem žáků byl nické fakulty Žilinské univerzity se- překvapivě příznivý, což dokládá i velké známil účastníky workshopu s aktuálním množství kvalitních otázek z jejich strany. pohledem na elektroniku ve světě techniky Senior a junior experty naopak překvapila a technologií. Zároveň nám osvětlil pří- poměrně vysoká znalost faktografie probínos elektroniky a mechatroniky v rozvoji rané tematiky.  vzdělávání technických oborů. První blok workshopu byl uzavřen diskuzí a některýPaedDr. Jiří Mezuláník, CSc. & Mgr. Jan Skipala mi konkrétními průměty rozvoje přírodVysoká škola podnikání, a.s.

Voda a vodní hospodářství Cílem workshopu bylo seznámit jeho účastníky s problematikou znečišťování vod u nás a v sousedních zemích, a to od možných zdrojů znečištění, významných znečišťujících látek až po metody ochrany před negativními vlivy tohoto znečištění. Danému cíli byl podřízen výběr odborných lektorů. Tým špičkových expertů ze zahraničí doplnili specialisté z VÚV Ostrava. Účastníci z řad expertů, vysokoškolských studentů, pedagogů, studentů a žáků diskutovali nad přednáškami o problematice emergentních polutantů (Dr. Ing. Jaroslav Slobodnik - Environmental Institute, Slovensko), nových trendech čištění komunálních odpadních vod v Polské republice (doc. Ing. Barbara Tora, Ph.D. – Aka-

Geologie, geografie, biologie Jak probíhá noc v muzeu se dnes, díky panu režisérovi Shawnovi Levimu, mohou diváci dozvědět ve stejnojmenném filmu. Co všechno se ale děje v muzeu během dne? Jakou práci vykonává pracovník muzea? Odpověď na tyto otázky se mohli dozvědět účastníci popularizačního workshopu na téma geologie, geografie a biologie z úst nejpovolanějších. Pozvání na tento workshop organizovaný na Ústavu geoniky Akademie věd ČR, v rámci projektu Poznej tajemství vědy, přijala také paní Dr. Annamaria Nistri – kurátorka obojživelníků a plazů v přírodovědném muzeu La Specola ve Florencii.


demia Górniczo-Hutnicza im. Stanisława Staszica w Krakowie, Polsko), společných mezinárodních aktivitách v rámci činnosti Mezinárodní komise pro ochranu řeky Odry před znečištěním (Ing. Piotr Barański a Dr. Magdalena Stanecka – Międzynarodowa Komisja Ochrony Odry przed Zanieczyszczeniem, Polsko), kontinuálním monitoringu havarijního znečištění povrchových vod (RNDr. Přemysl Soldán, Ph.D. – VÚV, Ostrava), sledování nelegálních druhů drog v komunálních odpadních vodách (Ing. Petr Tušil, Ph.D., MBA – VÚV, Ostrava), stanovení mísících zón v útvarech povrchových vod v ČR (Ing. Tomáš Mičaník – VÚV, Ostrava) a životním cyklu (LCA) ve vodním hospodářství (Ing. Robert Kořínek, Ph.D. – VÚV, Ostrava).

Muzeum La Specola bylo založeno v roce 1775 Leopoldem II. Toskánským. Za dobu existence muzea se podařilo nashromáždit více než 3,5 milionu živočichů, z nichž je asi 5000 vystavováno pro veřejnost. Zbylá část sbírek slouží pro vědecké účely. Část sbírky, jež je věnována herpetologii (obojživelníkům a plazům), je v současnosti tvořena 26535 obojživelníky a 40407 plazy, kteří jsou většinou uchováváni v lihu, nebo se jedná o vysušené preparáty. Jedním z úkolů kurátora je starost o to, zda jsou všichni jedinci uloženi v náležitých podmínkách, zda se líh nevypařil a preparát nevysychá. Kromě uchovávání stávající kolekce a získávání nových exemplářů do muzejních sbírek patří k úkolům kurátora také práce vědecká.

Experti během 3. dne navštívili na 300 žáků, které hravou formou, obohacenou o praktické ukázky, seznámili s problematikou ochrany vod před znečištěním. O tom, že zorganizovaný workshop přinesl zajímavé poznatky všem cílovým skupinám, přesvědčil pořadatele nejen aktivní zájem zástupců cílových skupin odborníků, pracujících v oblasti vodního hospodářství a pedagogů, ale také spontánní reakce dětí navštívených škol. Děti během prezentací i po jejich skončení zasypávaly experty dotazy a v rámci praktických ukázek s velkým zájmem přistupovaly k možnosti „ošahat si a nakouknout pod pokličku“ vědeckého zkoumání vod a života v nich.  RNDr. Přemysl Soldán, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v. v. i.

Přírodovědné muzeum ve Florencii má rozsáhlou sbírku obojživelníků a plazů především z Itálie, francouzské Korsiky a ze Somálska (Afrika). Právě těmto oblastem se paní dr. Annamaria Nistri věnuje ve své vědecké práci. A tak je nejen spoluautorkou atlasu obojživelníků a plazů Toskánska, jedné z malebných oblastí Itálie, ale se svými kolegy také popsala dva zcela nové druhy hadů ze Somálska. V poutavých přednáškách pořádaných v rámci workshopu Poznej tajemství vědy se studenti základních i středních škol mohli seznámit nejen s těmito skutečnostmi, ale měli vzácnou příležitost poodhalit i další podrobnosti o práci této italské vědkyně.  Ing. Pavel Konečný, Dr. Ústav geoniky Akademie věd ČR

11

Životní příběh vědce

Životní příběh vědce Jak byste charakterizoval stupínky na cestě k úspěchu. A co pro Vás úspěch znamená? Mnoho lidí zaměňuje úspěch za slávu. Já jsem však přesvědčený, že úspěch je zadostiučinění s vlastním vědomím a svědomím. Úspěch je, pokud se vám podaří něco, o čem jste předtím ani netušili, že můžete dokázat.

doc. Ing. Peter Ponický, Ph.D.

Zastavme se, lidi, a začněme přemýšlet v zájmu a prospěch komunity – lidství

N

arodil jste se v Lučenci na Slovensku, z jaké rodiny pocházíte a kdo Vás v dětství nejvíce ovlivnil? Lučenec je krásné město s bohatou historií na slovensko-maďarském pomezí a známé i svou průmyslovou tradicí z Rakousko-Uherska a první Československé republiky. Jsem hrdý „lučenčan“ a mám to město rád. Jsem v pořadí třetím nebo čtvrtým dítětem, jsem z dvojčat a nevím, kdo z nás se narodil v pořadí jako první. Tatínek pracoval celý život jako dělník a maminka byla s námi dětmi doma. Generálem naší domácnosti byla maminka, ale táta byl tím pravým tmelem rodiny, nejen že se postaral o peníze, ale vedl nás ke sportu a dával ten pravý příklad k morálce a spravedlnosti požadované od sebe i od všech lidí. Pro mě byl a je táta tím pravým následováníhodným příkladem a vzorem, a byť již 15 let není mezi námi, stále je v mých vzpomínkách a často myslím na to, jak by se choval on.

rozpoznal mé schopnosti. Přivedl mě k výtvarnému umění (v osmé třídě jsem zvítězil v krajské výtvarné soutěži žáků) a prožitky z druhé poloviny šedesátých let mě do jisté míry formovaly v dalším životě. Můj vztah ke kosmonautice a astronomii je bezesporu spjat s americkým vesmírným programem „APOLLO“ a zejména prvním výstupem člověka na měsíční půdě v roce 1968. V Československu bylo snění o kosmu nereálné, ale nejblíže této ideje bylo letectví, kupoval jsem ze svého kapesného všechny čísla vynikajícího časopisu „Letectví a kosmonautika“. Další moje hobby byl sport, měl jsem myslím dobrou pohybovou koordinaci a hrál jsem hokej a volejbal. Jak je vidět měl jsem mnoho zájmů a chuť se dovědět víc o dalších oborech lidské činnosti, zajímala mě historie (zejména starověk), technika, a dokonce jsem psal básně a krátké povídky. Tato různost zájmů logicky vyúsťuje v to, že jsem nevěděl, čím chci být. Otec rozhodl za mne a rozhodl moudře. Uvažoval následovně, v průmyslové zemi bude postavení technika - strojaře vždy potřeba. Základní školu jsem ukončil s vyznamenáním a nastoupil jsem na Střední průmyslovou školu strojní do Zvolena, kterou jsem ukončil maturitou s vyznamenáním v roce 1975.

Co Vás v dětství zajímalo? Již od předškolních let jsem měl zájem o techniku, rozebíral jsem, co se dalo, dokonce bez větších znalostí jsem rodičům rozebral rádio a pak úspěšně poskládal. U mechanických hraček jsem s velikou mírou zvědavosti pátral po tom, jak a proč fungují. Ne vždy to dopadlo dobře, ale na rozdíl od dnešních rodičů jsem no- Co je při výuce nejdůležitejší? vou hračku nedostal, o to větší jsem měl Bezesporu osobnost učitele, pokud vás motivaci poskládat to zdárně tak, aby nezaujme, může vám to být „putna“. všechno fungovalo, jak má. K učiteli, který má bytostný zájem vzbudit zvědavost u dětí, chodí žáci rádi a něJakým jste byl žákem? kdy se nepotřebují ani doma učit, zvládají V roce 1962 jsem nastoupil na základní vše z odposlechu zajímavého přednesu, školu jako prvňáček, ale nebylo to leh- který je zapamatovatelný a přístupný. ké. V tom čase jsem byl dyslektikem, což v té době neuměli diagnostikovat ani Jaký je dnes okruh Vašich zájmů? lékaři a přirozeně o tom nevěděli ani Stále miluji filosofii, historii, literaturu, učitelé. Moje paní učitelka rodičům po fyziku. Publikuji a fušuji do řemesla ekopůlroku doporučovala můj odchod do nomům, pedagogům a politologům. Na tzv. „pomocné školy“ pro mentálně méně chalupě mě baví práce zedníka, obklavyvinuté žáky. Pílí mou a mé maminky, dače, stolaře, tesaře nebo kuchaře. Čím která se mi velice pečlivě věnovala, jsem jsem starší, tím méně mne baví cestování, potlačil tento handicap. Na druhém stup- časem jsem zjistil, že lidé, byť z různých ni základní školy jsem měl vynikajícího etnik a kontinentů, jsou velice podobní. třídního učitele, který mi věřil a snad Globalizace zarovnala kulturu zejména

12

Ve švýcarském CERNu u jednoho z částicových detektorů v městských aglomeracích. Mimochodem, mimo moře máme u nás na Slovensku a v Čechách vše, co nabízí krásná a pestrá příroda, bez nebezpečí pohybu v prostředí, vůči kterému nejsme imunní. Vaše životní dráha ukazuje na široce orientované ambice: být odborníkem, pedagogem i politikem. Není to trochu moc na jednoho člověka Mou ambicí plynoucí z mé přirozené lenosti, bylo a je dělat vše co nejlépe, abych to nemusel opakovat (dělat to samé opakovaně unavuje a zbavuje „půvabu“ hledání). Mé pozitivní zkušenosti s dobrými učiteli mě přivedly k tomu, že to je práce smysluplná a možná přinášející pocity zadostiučinění podobně jako vše, co objevíte ve vědě a výzkumu. Student, který pochopil a přirozeně rozvíjí to, co jste společně stavěli ve výuce, je jako nový stroj, který jste zkonstruovali v týmu, nová technologie, nový poznatek vědy. Tedy nemá to od vědy daleko. Jistou dobu jsem pracoval jako konstruktér a úlohou konstruktéra je vylepšit stávající konstrukci. Tato snaha po zlepšování mě přivedla i do politiky, kdy jsem si naivně myslel, že s tímto společenským motivem do této jámy lvové vstupuje většina lidí. Moje zkušenosti a snad i schopnosti mě velice rychle vynesly dosti vysoko v hierarchii politické strany, do které jsem vstoupil. Do dnešních dnů jsem přesvědčen, že politici by měli být zkušení lidé s vysokou mírou empatie a především s povědomím historie, která zobecňuje zkušenosti jiných generací. V roli ministra školství Slovenské republiky jsem poznal, že je jen málo těch, kteří k politice přistupují z pohledu potřeb většiny společnosti, již by měli svými rozhodnutími pomáhat. Většinou jsme sobečtí i v tom, čí zájmy chceme v politice zastupovat, tedy chybí tam to, co stabilizuje přírodu samotnou a to je vyváženost či jinak řečeno rovnováha. Je to boj beze zbraní, ale o to zákeřnější s mnoha skrytými a zákulisnímy praktikami. Politika vyžaduje stejné strategické schopnosti, strategická spojenectví, a správné načasování jako každá vojenská bitva.

doc. Ing. Peter Ponický, Ph.D. V roce 1981 promoval na Vysoké škole dopravní v Žilině, již tehdy si za své kvalitní výsledky získal mezinárodní uznání. Jako mladý kandidát věd nastoupil v koncernovém podniku Považské strojárne na funkci vedoucího Laboratoře únavy. Byl ministrem školství Slovenské republiky a prorektorem pro rozvoj a informatizaci na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V současné době působí na Vysoké škole podnikání v Ostravě v Sekci kvality a výrobních procesů na Katedře marketingu a hodnototvorných procesů.

Jak vidíte dnešní dobu? Na své pouti dosavadním životem jsem se setkal s mnoha lidmi na různých místech a v různých zemích, ale někdy mám pocit, že mnozí lidé žijí jako politici. Schizofrenie lidí z plakátů, kteří se snaží vypadat příjemně a přitažlivě mně doufám obešla a to, oč se snažím, je být stejný na každém místě a v každé situaci. Upřímnost se dnes nenosí, protože marketingový úspěch přináší peníze, zakrývá však hledání správných a potřebných řešení. Nejsem přívržencem „amerického“ způsobu života, který velí mít na tváři úsměv, i když vám do smíchu není, a pak vás v parku někdo „okrade nebo ohrozí na životě s úsměvem“ a vy tomu neumíte čelit, protože nedokážete odhadnout situaci. Dnešní doba plná prospěchářství a korupce není zrovna dobrým příkladem šťastného bytí. Ano přímost a schopnost reagovat na životní situace bez Shakespearovského patosu divadelního dramatu je často nepříjemná a možná mnozí mají pocit, že jste nepřítelem jen proto, že říkáte to, co cítíte a vidíte.

Jak vidíte rozvoj lidské civilizace? Příroda funguje na principu vyváženosti a rovnováhy. Predátoři jsou regulátory jiných živočišních druhů, a když si zlikvidují požíraná stáda, tak sami vyhynou, proto obě strany tohoto pomyslného konfliktu vědí, že, ve stádu antilop jsou slabí jedinci. Lví smečka nezaútočí na zdravou část smečky, díky těmto instinktům mohou žít vedle sebe i miliony let. Stačí však, že do této rovnováhy přírody zasáhne člověk, pro své sobecké cíle vyhubí predátory a stáda býložravců se rozmnoží natolik, že postupně stále rostoucí stáda spasou a udupou trávu buše. Buš vyschne a není schopna obnovy porostů, stává se z ní polopoušť a poušť a stáda velice rychle vyhynou hladem. To je řekněme odplata přírody za nezodpovědnost.

Jak ovlivňuje tento postoj svět vědy? Pokud by vědci měli takový přístup k poznávání, pak nemají možnost poznat realitu, jejich analýzy budou mylné a věda či poznávání povede jen k virtuální realitě, která ale bude v konfliktu s přírodou. Kladu si tedy otázku, co by z toho vzešlo. Pokrok by to zjevně nebyl a takový přístup by neumožňoval rozvoj většiny oborů lidské činnosti, která vychází právě z procesů poznávání evolučního charakteru přírody. Do dnešních dní stu-

Dá se obdobným zásahům do přírody vůbec zamezit? Lidstvo jako celek by mělo věnovat svou energii a schopnosti v oblasti techniky a technologií právě na objevování k přírodě šetrných postupů a současně velice Jaké je Vaše „životní krédo“? intenzivně pracovat na obnově ekosysté- Být sám sebou a nehrát „divadlo“, co namů Země. Takový postup je ale v příkrém psal někdo jiný, neubližovat jiným a porozporu s ekonomickými zájmy zejména kud možno za sebou něco hmatatelného vyspělých zemí, které chtějí mermomocí a smysluplného zanechat.  Petra Gavendová ovládnout světové trhy, protože to jim Vysoká škola podnikání, a. s. umožňuje „vládnout“ světu. Dnes není

V triku a kraťasech na louce s kukuřicí v ruce

dentům občas říkám, že když věcem porozumí, nemusí si trápit paměť a každou i sebesložitější definici vytvoří tak, jak ji historicky vytvořili jejich tvůrci.

S plnovousem, který jej měl dělat starším (Univerzita v Žilině)

nejdůležitějším mocenským nástrojem síly armáda, ale ekonomická výkonnost a schopnost hromadění kapitálu. Chtělo by se mi říct: „Zastavme se, lidi, a začněme přemýšlet v zájmu a prospěch komunity – lidství, a ne ryze individualisticky a sobecky.“ Jaké vlastnosti musí mít vědec? Rozhodující jsou podle mého názoru dva faktory. Prvním a bezpodmínečně nutným předpokladem je zvídavost a chuť člověka něco vůbec objevovat a to se obyčejně projevuje již v útlém věku dítěte. Druhou spíše podpůrnou či omezující podmínkou je společenské klima. Snad k objasnění příklad z historie. Středověku se často říká „temný“ právě proto, že omezoval, ba dokonce trestal za zvídavost a chuť objevovat. Byť byli alchymisté (pravděpodobně doboví předchůdci vědců) a zejména církevní učenci, ale pokud se odklonili od náboženských dogmat, materiálně ohrožovali sami sebe a své rodiny a někdy se museli bát i o holý život (například Giordano Bruno nebo Jan Amos Komenský). V takové atmosféře je potřeba k těm osobním vlastnostem a schopnostem ještě přičíst odvahu a statečnost.

Při podpisu mezinárodní bilaterální smlouvy 13

Co se děje ve vědě


Laboratórium podnikavosti a kreativity Pojem „laboratórium“, tedy starší výraz pro laboratoř, se ve školním prostředí používá k označení učeben pro praktickou výuku zejména v technických a přírodovědných oborech. Je však možné hovořit o laboratoři podnikavosti a kreativity? Domnívám se, že ano.

Význam podnikavosti a kreativity ve 21. století Vzdělávací systém zaujímá významnou roli v procesu rozvoje společnosti a zprostředkování znalostí a dovedností potřebných k dlouhodobému zajištění zaměstnanosti, ekonomického růstu a bohatství. Podnikavost však není pouze o budování nových firem a vytváření pracovních míst. Zakladatel Vysoké školy podnikání doc. PhDr. Josef Jünger, CSc. se s oblibou odvolával na slova průkopníka výuky podnikání a podnikavosti Jeffryho A. Timmonse: „Podnikatelský duch umocňuje síly lidí a národů. Zkrátka jsme uprostřed tiché revoluce, triumfu tvořivosti a podnikatelského ducha lidského druhu. S největší pravděpodobností tichá revoluce ovlivní 21. století mnohem víc, než průmyslová revoluce ovlivnila 19. a 20. století.“ Úkolem pedagogů na všech stupních vzdělávací soustavy je připravit žáky a studenty na tuto „tichou revoluci“.

Výuka podnikavosti – od procesu k metodě/od plánování k jednání Při výuce podnikání od počátku dominoval, a stále dominuje, tzv. procesní přístup, který vychází z představy podnikání jako lineárního procesu. Výuka obvykle probíhá postupně od identifikace příležitosti přes vývoj konceptu a získávání zdrojů až k implementaci příležitosti a k exitu. Podle tohoto pojetí výuky lze v podnikání dobře plánovat a předvídat. V poslední době však roste zájem o kreativní (tzv. efektuační) přístup. Podnikavost podle zastánců tohoto přístupu nemůže být nadále vyučována jako lineární

proces, ale jako metoda, způsob myšlení výše uvedených praktik a s důrazem na a jednání v podmínkách nejistoty a neur- podnikavé učení, vytváření příležitostí, čitosti, neboť podnikatelé namísto pláno- kreativitu a inovace, efektuaci a využívávání preferují jednání na základě toho, co ní kontaktů (networking). je baví, co umí a koho znají. V současnosti Vysoká škola podnikání Důraz na procesní přístup lze spatřovat připravuje povinně volitelný předmět v množství soutěží o nejlepší podni- „Start do podnikání“. V rámci tohoto katelský záměr na vysokých školách či předmětu budou studenti rozvíjet svou v podnikatelských inkubátorech. První podnikavost a podnikatelské kompetenvysokou školou, která takovou soutěž ce na základě vlastní zkušenosti. Budou zavedla, byla americká Babson College moci uplatnit vybraný přístup k podniv roce 1984. Před několika lety však kání (kauzální či efektuační) v různých soutěž byla transformována a zaměřena kontextech (sociální podnikání, intrapodnikoli na hodnocení podnikatelských nikání, franchising, založení firmy aj.). záměrů, ale na hodnocení konkrétních kroků a jednání studentů směrem k pod- Vysoká škola podnikání rozvíjí podninikání (Babson Entrepreneurial Thought kavost studentů také v rámci extrakuriand Action – BETA). kulárních aktivit. Jako příklad lze uvést čtyřdenní „Innovation Boot Camp“ urExperimentování lze popsat jako jedná- čený pro studenty prvního ročníku baní, při kterém něco zkoušíme, učíme se kalářského studia, během kterého týmy z těchto pokusů a přenášíme poznatky do studentů řeší v externím prostředí úkoly dalšího experimentování. Vědecké expe- zaměřené na schopnost generovat náparimentování bývá spojováno s přírodní- dy, pracovat v týmu, inovovat a vnímat mi vědami v laboratořích. Při výuce pod- problémy z jiné perspektivy. nikání a podnikavosti obvykle zůstávají vědecké postupy stranou. Jedním z dů- Dalším úspěšným kurzem je „Vývoj a devodů je skutečnost, že výuka podnikání sign produktu“. Během dvou měsíců stuvětšinou probíhá v prostředí klasických denti procházejí pod dohledem jednoho tříd kancelářského typu. Přestože si školy lektora kreativity a jednoho designéra a univerzity často vytvořily podnikatel- procesem vývoje produktu (od výzkuské inkubátory, možnost experimentovat mu trhu k vytvoření prototypu/modelu a učit se z experimentů je velmi omezena produktu). Studenti se aktivně zapojují prostorem, technologiemi, zdroji a ča- do řady aktivit (generování ideje, návrh sem. Reflexe napomáhá nalezení smyslu konceptu, výroba prototypu či modelu). předchozích aktivit (hraní, empatie, vytváření a experimentování). V neposlední řadě Vysoká škola podniRozvoj podnikavosti a kreativity kání usiluje o vytváření inspirativního prostředí pro studenty a pedagogy. Akna Vysoké škole podnikání tuálně připravuje projekt přeměny auly Posláním Vysoké školy podnikání je pěs- v sídle Podnikatelského inkubátoru na tovat podnikavost a podporovat ty, kteří moderní coworkingový a kreativní prochtějí podnikat se sociální odpovědnos- stor, ve kterém by tvořili a setkávali se tí. Podnikavost je rozvíjena průřezově ve studenti, absolventi, pedagogové a lidé většině předmětů. Za klíčový lze však po- z podnikatelské praxe.  važovat povinný předmět „Podnikavost – personální a sociální dovednosti“. VýPhDr. Lukáš Durda uka tohoto předmětu probíhá s využitím Vysoká škola podnikání, a.s

Za vánoční hvězdou do Planetária Experimentárium

Maximální prostor objektu je využit pro Experimentárium, které zahrnuje několik expozic. Můžete se v něm vypravit Ke hvězdám, K planetám, Za světlem, Do hlubin Země, Na oběžnou dráhu nebo jen K odpočinku. Cestou Experimentáriem si budete prohlížet obrazy na stěnách, sledovat animace a krátké filmy na obrazovkách, číst zajímavosti o vesmíru vytištěné na stěnách expozic, ukryté v QR kódech nebo v databázích počítačových kiosků. Můžete si hrát s exponáty, jako jsou vlnostroje, tornádo, telurium či volanetárium je název přístroje, který zítko na Marsu. Expozice bude dále rozpromítá hvězdnou oblohu, a právě víjena a doplňována novými exponáty podle něj je pojmenována celá in- tak, aby návštěvník Planetária nacházel stituce i hlavní sál objektu: Sál planetá- něco nového i při svých dalších návštěvách. ria. Nad kruhovou místností se stovkou sedadel se klene kopule o průměru 13 metrů a pod ní je umístěno zcela nové optomechanické planetárium, které Amfiteátr je název unikátního venkovníspolu s digitálním planetáriem vytváří ho prostředí, jehož vybavení je poměrně jeden celek zvaný hybridní planetárium. jednoduché, ale jednoduchost v tomTato kombinace dává možnost vytvořit to případě nijak neubírá na atraktivitě. dokonalý model hvězdné oblohy s 9000 Máte snad pocit, že poslouchat zasvěcený hvězdami a zároveň využít prostor pro výklad o souhvězdích přímo pod širým celooblohovou projekci filmů. Společná nebem je něco, co si můžete dopřát kavšem projekcím je skutečnost, že divák je ždý den? „Souhvězdí Orion tvoří těchto zcela obklopen obrazem, ať už se nachá- sedm hvězd. Vidíte je? Nejvýše nad obzozí ve vzdálených hvězdných soustavách rem jsou hvězdy Betelgeuze a Bellatrix… nebo ve společnosti pozemské přírody. o něco níže trojice z Orionova pásu: AlPestrost jednotlivých typů pořadů bude nitak, Alnilam a Mintaka… a tady, koudána nejen tematicky, ale i způsobem sek pod nimi jasné hvězdy Rigel a Saiph. provedení. Divák bude moci sledovat nej- Vidíte je všichni? Tak a teď se podíváme novější vědecké poznatky i aktuální dění dalekohledem směrem k malé mlhovinna obloze způsobem živého moderování, ce poblíž Orionova pásu. Na vlastní oči nebo prostřednictvím filmů ze zahranič- spatříte místo, kde se z mezihvězdného ní i domácí produkce. plynu a prachu rodí nové hvězdy.“

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy změnila současně se svým vzhledem i svůj název, který zní velmi jednoduše: Planetárium Ostrava. Sedm zcela nově vybavených prostředí bude lákat nejen zájemce o astronomii, ale také příznivce dalších přírodních věd. Planetárium bude dokonce nabízet prostor a aktivity spadající do okruhu věd společenských, umění a dalších oblastí lidské činnosti. Představme si jednotlivá prostředí.

P

Amfiteátr

Hvězdárna

Seznámit se detailněji s objekty vzdáleného vesmíru můžete i v jedné ze dvou kopulí Hvězdáren, v nichž jsou astronomické dalekohledy. Pomocí nich můžete pozorovat Jupiterovy měsíce, Saturnův prstenec nebo třeba slabě zářící flíčky planetárních mlhovin.

Svět poznání

Planetárium Ostrava bude přinášet zábavu, nová poznání a zážitky nejen široké veřejnosti, ale i vzdělávání žákům a studentům všech typů škol. Projekci pořadů, které budou navazovat na výuku fyziky, chemie, biologie a dalších oborů ve školách, doplní vzdělávací filmy v Kinosále a také činnosti v učebně, kterou nazýváme Výzkumák. Tam budou žáci a studenti zkoumat podstatu přírodních jevů zblízka. Co všechno objeví, bude záležet na jejich zručnosti a především chuti přemýšlet a experimentovat.

Pokud jste průběžně počítali jednotlivá prostředí, tak jste se dost možná dopracovali k avízované sedmičce už teď. Nicméně dvě hvězdárny považujeme za jeden typ prostředí. Tím sedmým prostředím je Galerie Mira, výstavní prostor, který bude místem setkání vědy a umění. Obě oblasti se totiž velmi často prolínají - setkáváme se s vědou v umění, ale také s uměním ve vědě. Není snad hvězdné nebe tím nejkrásnějším uměleckým dílem? Co na tom, že ho nevytvořil člověk. Podstatné je, že ho má každá lidská bytost na dosah. Stačí jen zaklonit hlavu k obloze nebo…. nebo třeba přijet do PlaNěkolik obloukovitých řad sedadel bude netária na okraji porubského lesa.  sloužit k výkladům o hvězdné obloze, ale PaedDr. Ivana Marková, Ph.D. také k odpočinku během dne nebo k ukázvedoucí Planetária Ostrava Foto: http://hubblesite.org/gallery/album/ ce fungování slunečních hodin a dalších zařízení, využívajících sluneční energii.

Foto: Martin Vilášek – dalekohled

Foto: Adam Fišer – optomechanické planetárium

14

15



čítači. Danou věc si můžeme vymodelovat v patřičném CAD/3D programu nebo stáhnout již vytvořený model z veřejně dostupných knihoven na internetu. Samotný proces tisku si obecně můžeme představit tak, že model rozkrájíme na plátky a poté se každý z řezů tiskne postupně zespoda nahoru po jednotlivých vrstvách (plátcích). Představme si kostičku 1×1×1 cm, kterou horizontálně rozřežeme na sto tenkých plátků (např. obdobným způsobem, jako když krájíme okurku na kolečka) o tloušťce 1 mm a poté nanášíme roztavený materiál vrstvu po vrstvě na sebe. Postupným naneJaký je rozdíl mezi obyčejnou sením a zatvrzením všech vrstev vznikne tiskárnou a 3D tiskárnou? trojrozměrný objekt, který je složen ze sta V klasické inkoustové tiskárně, kterou čtverečků o straně 1×1 cm a tloušťce běžně používáme pro tisk dokumentů 1 mm. Při tisku jsme však mírně nebo fotografií, přenáší text na papír limitováni a to rozměry předtzv. tisková hlava. Jejím úkolem je mětu, který se do naší tiskárny dávkovat kapky inkoustu na papír vejde. S jistotou můžeme říci, že tak, aby vytvořily část textu nebo obvětšina „domácích“ 3D tiskáren rázku. Naopak tisková hlava v 3D dokáže vytisknout trojrozměrné tiskárně místo inkoustu dávkuje objekty s rozměry až 20x20x20 použitý materiál, nejčastěji se jedná cm. Mimo toto omezení jste pak o druh plastu. Obecně lze říci, že se limitováni již pouze svou předjedná o úzkou trubici, která se rozžhaví stavivostí. V současnosti se dokonce tak, že taví plast, který z trubice vytéká v praxi zkoušejí obří 3D tiskárny, které a ulpívá nikoliv na papíře, ale na povr- na podobné technologii mohou tisknout chu tiskového stolu. i obytné domy.

V dnešní době je pro nás již samozřejmostí, že si vytiskneme obrázek nebo fotografii. Co je však úplnou novinkou a zatím tato technologie není příliš rozšířená, je 3D tisk. Místo pouhého papíru nám z tiskárny vychází hmotný výsledek ve 3D (tzn. trojrozměrný) a vytisknout si můžeme téměř cokoli. Ať už se jedná o vánoční ozdoby, hračky, náhradní díly, umělecké předměty, protézy, až třeba po čokoládové bonbóny.

Z jakých materiálů můžeme tisknout?

A kde se dá taková 3D tiskárna pořídit? 3D tiskárnu si můžete dnes jednoduše koupit stejně jako klasickou inkoustovou tiskárnu nebo vyrobit i sami, na internetu existují podrobné plány a software pro její konstrukci a ovládání. Příznivci této technologie samotné plány i software neustále vylepšují a výsledky své práce zveřejňují pro ostatní zájemce na internetu. Na druhou stranu je ale nutno říci, že stavba vlastní 3D tiskárny vyžaduje jisté technické znalosti, a nejedná se tak o snadnou záležitost pro každého. Český Jak to všech- inovátor Josef Průša spolupracuje na oteno funguje? vřeném projektu tiskárny RepRap. Vyvíjí tiskárny, které se umí částečně replikovat, Jedná se o druh tzn. tisknout součástky na další tiskárny tisku, při kte- a je možné je sestavit na základě návodu na rém se pomocí internetu. Její cena je tak mnohem nižší než 3D tiskárny vy- u komerčně nabízených 3D tiskáren.  Ing. Radek Fujak rábí trojrozměrACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s né objekty dle Ing. Bronislav Heryán def inova ného Vysoká škola podnikání, a.s. modelu v po-

Škála požívaných materiálů pro 3D tisk je velmi pestrá. Nejčastěji se používá umělá hmota (ABS – Akrylonitrilbutadienstyren, PLA – Polylactid acid), která je ve výsledku podobná materiálu jako kostky LEGO. Mimo umělou hmotu pak také používáme kov, vosk, sádru, pískovec, sklo, keramiku nebo i čokoládu. Záleží pouze na tom, jaké materiály projdou přes trysku tiskárny.

16

Zdraví pro každého Co vše si můžeme vytisknout? 1. 3D tiskárnu - ano i toto je možné, můžeme si vytisknout vlastní 3D tiskárnu a to tak, že si vytiskneme jednotlivé součástky a z nich později tiskárnu smontujeme. 2. Domácí potřeby - už není nutné jezdit do obchodu pro věci do kuchyně, ale každý si je může vytisknout doma. 3. Oblečení - potřebujete rychle něco na sebe a nechce se vám do obchodu? Vytiskněte si např. nové boty. 4. Jídlo - ze speciálních náplní si připravíte třeba pizzu, jednoduchý hamburger, čokoládu nebo zeleninové pokrmy ve tvarech, jaké si budete přát. 5. Zbraně - tyto případy už se objevily, ale je zde poměrně vysoké riziko, že by hlaveň mohla explodovat. Takže by poté následoval tisk protézy. 6. Protézy - v budoucnu by se mohlo jednat o praktický nástroj pro postižené, kteří by si mohli vytvořit např. ruku přesně podle svých požadavků. 7. Lidské orgány - vědci již dokázali tisknout trojrozměrné struktury z pevných buněčných kultur, jako jsou buňky kostní dřeně či kůže.

Svět se neuvěřitelně mění, to je pravda, můžete však namítnout, že se měnil vždy. V čem je tedy rozdíl? Nynější situace je jiná v tom, že současný svět se mění mnohem rychleji než dříve a charakter změn je zcela odlišný od těch minulých. Naše generace žila ve světě, ve kterém se věřilo, že leccos se dá v našem životě předvídat. Dnes to tvrdit nemůžeme, vše je proměnlivé a flexibilní.

Jedna hodnota stále zůstává na prvním místě, a to je zdraví Abychom v současném světě uspěli a dosáhli pocitu štěstí, je zapotřebí, abychom byli zdraví. Důležitá lidská hodnota, která provází společnost od nepaměti je vzájemná lidská pomoc ve zdravotních nesnázích. A na tuto kartu vsázíme i nyní.

Pravidelný pohyb je základem dobrého zdraví

Mnoho lidí je v současné době postiženo různými druhy civilizačních chorob a chronických onemocnění bez ohledu na věk. Obyvatelstvo České republiky a jiných států Evropy stárne, protože se významně prodlužuje věk. Přibývá lidí, kteří nemají dostatek pravidelného pohybu, jenž je základem dobrého zdraví. Tento nedostatek nebývá způsoben pouze vyšším věkem, ale také vlivem nemocí, či pracovního přetížení a stresů.

Co jsou vlastně civilizační choroby? Civilizační choroby jsou tzv. nemoci z blahobytu, vyskytují se ve vyspělých zemích a předpokládá se, že jsou důsledkem moderního městského životního stylu. Jednou z nejvíce rozšířených nemocí je cukrovka (diabetes melittus - úplavice c u k r o v á).

Je to choroba zákeřná, která v počátečním stadiu nezpůsobuje bolest a mnoho lidí ani neví, že ji má. Dnes dostává cukrovka charakter epidemie a jen v naší republice je přes 800 tisíc diabetiků, dalších 200 tisíc lidí ani netuší, že tuto nemoc má. Jedná se o závažné chronické a zatím nevyléčitelné onemocnění, které zpravidla vede k různým zdravotním komplikacím a k výraznému snížení kvality života pacienta. V zásadě jde o porušenou regulaci přeměny glukózy, která se projevuje její zvýšenou hladinou v krvi. Glukóza je monosacharid, nazývaný také hroznový nebo krevní cukr. Cukr potřebuje lidský organismus jako energetickou složku pro svou existenci. Hlavními příznaky cukrovky jsou malátnost a únava, žízeň či zhoršení zraku. Existuje několik druhů cukrovky: diabetes I. a II. typu. Laicky řečeno u cukrovky I. typu lze hovořit o poruše funkce slinivky břišní, kde se tvoří inzulín a nemocní jsou doživotně závislí na jeho podávání. U cukrovky II. typu dochází k nerovnováze mezi vylučováním (sekrecí) inzulínu a jeho účinkem. Pro snadnější představu lze velmi zjednodušeně říci, že inzulín otevírá buňky, aby do nich mohl vstoupit cukr, který je „palivem“ pro mitochondrie, ve kterých si buňky vyrábějí energii pro svou činnost.

Co nastane, pokud se cukrovka neléčí? Pokud cukrovku neléčíme, dochází k postižení cévních kapilár (hlavně v sítnici očí, u periferních nervů a ledvin) a také ke komplikacím velkých cév, projevujících se poškozením koronárních tepen, tepen v mozku a dolních končetin. Z toho vyplývá, že u neléčených diabetiků může dojít k poruchám zraku až k oslepnutí, ke kardiovaskulárním příhodám, k se-

lhání ledvin a také k amputaci končetin. Diabetologové dnes dokážou léčbou udržet koncentraci glukózy v krvi v normálních mezích, buď vhodným injekčním dávkováním inzulínu, nebo podáváním speciálních léků ve formě tablet. Zpravidla odešlou pacienta k očnímu lékaři k vyšetření tzv. očního pozadí a včasným zásahem lze zabránit vážným poruchám zraku. Ne všichni diabetologové však prohlédnou pacientovi nohy, kde mohou vznikat obtížně léčitelné vředy (ulcerace), vedoucí až k amputacím.

Jak probíhá taková léčba cukrovky? Pacient musí být vyšetřen specializovaným lékařem (podiatrem), což je oborník zabývající se vyšetřením dolních končetin. Dobrý podiatr je schopen na chodidlech postiženého změřit plantární tlaky pomocí tzv. footscanu, vyhodnotit je a navrhnout speciální vložky do bot. Tyto vložky mohou v mnoha případech zabránit amputacím nohou se všemi negativními dopady jak na samotného pacienta a jeho psychiku, tak i na jeho rodinné zázemí, nehledě na ekonomické a sociální negace.

Občanské sdružení »Naděje pro každého« nabízí pomoc

Již od roku 2010 pořádáme konference zdravotníků, jehož hlavním cílem je shromáždit odborníky (diabetology a podiatry) a propojit jejich spolupráci. Konferencí se zúčastňují i další lékaři a specialisté zabývající se rehabilitační a fyzikální medicínou. Tito odborníci ukazují, jak je obtížné naučit člověka bez nohy, aby se dokázal samostatně pohybovat (samozřejmě s pomocí berlí) či se obsloužit. Rehabilitační praxe přesvědčuje, že nejde o jednoduchou životní etapu pacienta. O konference je velký zájem a mají význam nejen pro odborníky, ale především pro pacienty postižené cukrovkou. Zdravotníci zde získávají nové poznatky, díky kterým zlepšují péči o pacienty.  Prof. Ing. Vítězslav Zamarský, CSc. Spoluzakladatel sdružení, Prorektor pro vědu a výzkum, Vysoká škola podnikání, a.s. Ing. Jaroslav Šedlbauer předseda sdružení

17



Vědec je také člověk Už jste si někdy položili otázku: „Potkal jsem v životě skutečného vědce? Že vás to ani nenapadlo? Mne občas ano.“ Každý se v životě setkává s pojmy: výzkum, vědecký pracovník, badatelský přístup, nový objev na poli lékařské vědy, nová technologie posunující lidstvo o krok dál. Pro mne to představuje dost neuchopitelnou lidskou činnost.

K

Kreativita a osobní strategie vedou k úspěchu v životě

Arnošt Mach, který se ve fyzice zabýval ze- Traduje se anekdota na účet jednoho z jména aerodynamikou, použil velmi svéráz- největších matematiků 20. století. Davida nou vědeckou metodu, kdy si při svých ex- Hilberta se kdosi zeptal na jednoho z jeho perimentech s nadzvukovými rychlostmi bývalých žáků. Hilbert si po chvíli vzponechal střílet kulky kolem hlavy? mněl: „Á, tenhle? Stal se básníkem. Pro matematiku měl příliš Jiný vědec naopak velmi zdlouhavě a sys- malou představivost. " Jaký je rozdíl mezi normálním a kvantovým tematicky usiloval o poznání skutečnosti, téměř přes dvě desetiletí si ověřoval své po- Netuším, jak funguje mechanikem? Kvantový mechanik umí zaparkovat známky z pětileté výpravy výzkumné lodi humor v dnešní době svoje auto do garáže, aniž do cizích moří. Charles Darwin rozhodně výzkumných objevů, by musel otevřít vrata. ve svém výzkumu nespěchal, svou teorii, že ale sázím na to, že doze stejných předků se mohou vyvinout roz- chází k humorným situacím, ať už jsou přídílné druhy, zveřejnil ve své celoživotní prá- činou samotní vědci nebo věda. Při hledání ci „O vzniku druhů“. Svou převratnou teorii odpovědí na mé otázky jsem překvapivě o vývoji druhů, krom jiného, ověřoval v kli- zjistila, že více než 40 let vycházel časodu a pohodlí svého domova, v zahradách pis „The Journal of Irreproducible Results“, a přilehlých polích. Do svých poznámek si zkratkou JIR. Někteří vědci, matematici poznamenal: „Můj Bůh nesouhlasí s tím, či fyzici zde našli odvahu napsat humoriaby někdo strávil život jako pilná včelka, stické příspěvky, ve kterých parodovali věčně jen pracoval, pracoval a nic než to – vědecké ideje a jejich ne, to nemíním, když si představím, že člo- aplikace nebo popiso- Přijde chlapík do patentní věk stráví celý den o samotě …“ vali humorné situace kanceláře: „Vymyslel jsem stroj času. Můžu si ho dát při vědeckém bádání.

do jsou ti lidé mající schopnost učinit jakýkoliv objev, vyslovit nebo prokázat neuvěřitelné teorie, které nám usnadní život? Popravdě, lze vůbec při běžném setkání rozpoznat vědce od člověka žijícího běžný život spotřební společnosti?“ Není to lehké. Každý nevypadá jako Albert Einstein, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Proto jsem zkoušela najít odpověď na další své otázky: „Je vědec také člověk? Co lze nazvat badatelským přístupem či nalezenou odpovědí na otázku génia a co lze pojmenovat jako „náhodné zjištění“, které „zachraňuje“ lidstvo?“ Při svém Jaký je rozdíl mezi pokusem a experimenpatentovat?” „Bohužel ne, krátkém pátrání jsem narazila také na tem? Pokus by byl, kdyby se řeklo, že se od Dnešní dynamická do- byl zde patentován včera.” Vědci dělali pokus na pavou- vtipné reakce lidzítra bude jezdit vlevo. A experiment, pokud „A jaké jste měli úřední hoba neumožňuje přístup, diny minulý týden?” kovi: Tleskli a pavouk vyskočil. ské společnosti na by se to řeklo jen někomu! se kterým jsem vás Utrhli mu jednu nohu, tleskli obvyklou roztrži- pavouk vyskočil. Utrhli mu tost, neohrabanost To Michael Faraday tisíce svých expe- seznámila z historických pramenů. Dnes další nohu, tleskli - pavouk a izolovanost věd- rimentů prováděl v tehdejší podzemní jsou experimenty prováděny za přísných vyskočil. Utrhli mu třetí nohu, ců ve formě anek- laboratoři Královského institutu Velké bezpečnostních pravidel, vývoj probíhá tleskli, a pavouk nic. Výsled- dot. Ráda se s vámi Británie a strávil v ní veškerý profesní v nepředstavitelně rychlém tempu a větkem bádání bylo, že pavouk o ně podělím. život. Překvapivě však patřil k nadše- šinou v týmu odborníků. Vědecká obec je se čtyřma nohama je hluchý. ným popularizátorům vědy. Své stěžejní ihned a globálně seznamována s výsledky Pro mnoho studentů je prvotním zdrojem myšleny a výsledky svých experimentů a výstupy ověřených teorií. Ovšem charakinformací Wikipedie, a jelikož se další de- přibližoval ve své době čtenářům velice teristika vědce se se staletím nemění. Vědec finice pojmu „vědec“ příliš nelišily, pro hle- čtivě, pořádal odborné přednášky, které je člověk. Kreativní, nadšený a ochotný pro dání odpovědi se budu opírat o tuto verzi: se vyznačovaly precizním až dramatic- poznání obětovat čas. „Vědec je jedinec systematicky usilující o po- kým způsobem podání a mnohdy přímo Proto je vlastně jedno- Žádný experiment nelze poznání skutečnosti. V užším smyslu se slovo v přednáškovém sále užaslému obecen- duché si odpovědět na važovat za naprostý nezdar - vždy může totiž posloužit vědec používá pro profesionálního badatele stvu předváděl své pokusy. Jeho objevy otázku z úvodu. jako varovný příklad. na poli vědy. Důležitým předpokladem pro byly zveřejněny v knize „Experimentální úspěšné „dělání vědy“ je užívání vědecké výzkumy elektřiny“. V každém z nás je kus vědce, každý někdy metody“. No ano, takto si lze představit vědpraktikoval badatelský přístup, jen poznání ce, izolovaného svým geniálním mozkem Tak rozdílné přístupy vědců a badatelů není ochoten obětovat tolik času či energie v prostředí laboratoří, zkumavek, či jinak přinesly tak převratné objevy? Znamená a spokojí se pouze „se svým malým obspecializovaného pracoviště. Vědce odtrže- to odpověď na mou otázku? Kdo je vědec? jevem“. A jak rozpoznat, co je badatelský ného od běžné reality všedního živoČlověk. S mnoha znaky konzumního světa, přístup a co náhoda? Stačí si vzpomenout, jakou náhodou byl objeven penicilín. Cituji: ta. Nejvíce mě na definici vědce jen s geniálním "Vskutku ojedinělý způsob pokroku prostředniczaujala formulace: „Důležitým mozkem, tvím nepořádku!" jásali vědci poté, co 13. září předpokladem pro úspěšné „děpřemýšli1929 oznámil britský bakteriolog Alexander Flelání vědy“ je užívání vědecké vým choming objev penicilinu, který odhalil v září 1928.“ metody.“ vá n í m Co to čteš?” „Kvantovou fyNo a pak, že je vědecké bádání neuchopitelné a niVěděli a fantazií. ziku.” „A proč držíš knihu kdo z nás nemá šanci na Nobelovou cenu.  vzhůru nohama?” „Je v tom jste, že nějaký rozdíl?”

18

Ing. Martina Teperová Vysoká škola podnikání, a.s.

B

líží se čas vánoční a zanedlouho budeme hodnotit rok minulý a plánovat rok příští. Je to tedy ta nejvhodnější chvíle zamyslet se, co bychom měli v našem životě změnit, aby se nám žilo lépe, abychom uspěli v současném globalizovaném světě. Myslím si, že toto téma je zvlášť důležité pro současné mladé lidi, kterým je tento časopis určen. Oni budou zanedlouho vystaveni velmi ostré konkurenci nejen v Evropě, ale díky stále rychleji se rozvíjejícím IT technologiím také konkurenci v Americe a především v Asii. Dovolte mi tedy krátké zamyšlení na téma „kreativita a osobní nezávislost jako podmínka dosažení úspěchu“.

3

návyky skutečně nezávislých lidí

Co je to úspěch?

Co je to vlastně úspěch? Dá se nějak měřit? Dá se vážit? Dá se vyjádřit penězi? A kde úspěch začíná a kde končí? A proč tolik, z našeho pohledu, úspěšných lidí končí v depresích a palčivých pochybnostech o smyslu a úspěšnosti vlastního života? Na tyto a podobné otázky není snadné odpovědět. Každý z nás vnímá život, svět a celý vesmír trochu jinak. Nemůže proto existovat jedna jednoduchá odpověď, která by uspokojila každého. Mnozí si odpověď na otázku „Co to je úspěch?“ zjednodušují tím, že tvrdí: „Úspěch je být ve správném čase na správném místě.“ Úspěchu tak přisuzují náhodný charakter. Podívámeli se však na příběhy skutečně úspěšných lidí, zjistíme, že mnohem blíže pravdě asi

bude tvrzení, že úspěšné lidi charakterizují především jejich vlastnosti: odhodlání, pracovitost, vytrvalost, ochota v zájmu dosažení cíle obětovat osobní pohodlí, koníčky (někdy dokonce i rodinu), dodržování pevných zásad a principů, hlad po úspěchu a ochota riskovat. Studiem příběhů a vlastností lidí, které za úspěšné považujeme, se zabývalo a zabývá mnoho autorů. Jedním z nejúspěšnějších je dr. Stephen R. Covey, který svůj návod na úspěch prezentoval ve svém největším bestselleru „7 návyků skutečně efektivních lidí“. Metoda dr. Coveyho je komplexní, zároveň však snadno pochopitelná a v praxi již mnohokrát úspěšně ověřená. Rád bych proto mladé čtenáře na tuto metodu upozornil.

1. Být kreativní a proaktivní

3 návyky skutečně nezávislých lidí. Soukromého vítězství dosáhneme pouze tehdy, kdy se naučíme sebeovládání a sebedisciplíně.

Jak napovídá název, metoda „7 návyků Jde o návyk, kterým musíme naši cestu skutečně efektivních lidí“ pracuje se sedmi za úspěchem začít. Nejedná se pouze návyky, které je nutno pěstovat, aby člo- o aktivitu a tvořivost, ale o přijímání odvěk dosáhl úspěchu. Pro potřeby studentů povědnosti za vlastní život. Proaktivní a mladých lidí obecně můžeme tuto meto- a kreativní lidé uplatňují svobodnou vůli, du zjednodušit na metodu „3 návyků sku- hýří nápady, hledají neotřelá řešení, volí tečně nezávislých lidí“. Tato zjednodušená své jednání, řídí svůj život. metoda je graficky znázorněna na obrázku 2.Od začátku myslet Z obrázku je zřejmé, že pracujeme se dvěma mezními stavy. Jsou to osobní závislost na konečný výsledek a osobní nezávislost na druhých lidech. Tento návyk nás nutí myslet již na začátku jakékoli činnosti na její výsledek, na Osobní závislost na druhých lidech před- její výstup. Lidé s tímto návykem mají stavuje výchozí stav, kdy naše existence svůj hodnotový systém, svou vizi, svou plně závisí na našem okolí. V případě vlastní filozofii života. mladých lidí jde zpravidla o závislost na 3. Dávat prvořadé věci rodičích. U dospělých lidí jde o závislost na státu, závislost na zaměstnavateli, zána první místo vislost na partnerovi. Tento stav je opa- Máme-li tento návyk, pevně řídíme své kem úspěchu. Člověk závislý na druhých záležitosti, soustředíme se na věci pro nás obviňuje ze svých neúspěchů „ty druhé“. důležité a hodnotné, plánujeme svůj čas, Říká: „Jsem neúspěšný, protože VY...“ nepodléháme tlaku věcí nedůležitých. Chceme-li být úspěšní, nemůžeme být osobně závislí na druhých. Osobní nezávislost na druhých lidech představuje v našem případě cílový stav, v úplné metodě dr. Coveyho pak důležitý mezník na cestě k úspěchu. Člověk nezávislý na druhých lidech obviňuje ze svých neúspěchů „pouze sám sebe“. Říká: „Jsem neúspěšný, protože JÁ...“ Abychom tohoto cílového stavu dosáhli, musíme pěstovat především tři návyky.

Začněme znovu, lépe a efektivněji Zkusme se tedy na konci roku zamyslet, zda některé věci v našem životě nelze dělat lépe a efektivněji, než je v současnosti děláme. A na rok příští si dejme předsevzetí, že budeme důsledně pěstovat především návyky 1, 2 a 3. Byl by to opravdu ten nejlepší způsob, jak nastartovat svou cestu k úspěchu. Protože jen tak vybudujeme pevné pilíře naší sebedůvěry a osobní jistoty, které jsou tolik důležité pro budování bohatých, trvalých a vysoce produktivních vztahů s ostatními lidmi. A to je opravdu ten nejlepší způsob, jak dlouhodobě obstát a dosáhnout úspěchu v současném světě. 

Soukromá vítězství: Osobní nezávislost na druhých

Zrání osobnosti

Odvaha

1. Buďte kreativní a proaktivní

2. Od začátku myslete na konečný výsledek

Doc. Dr. Ing. Ivo Formánek Vysoká škola podnikání, a.s.

3. Dávejte prvořadé věci na první místo

Osobní závislost na druhých

19



Fyzika vzešla z filosofie

Z

Věda začíná slovem a filosofováním a končí ve filosofii ARISTOTELES: „Člověk od přírody

řejmě nejdůležitějším faktorem rozvoje poznání byl artikulovaný baží po vzdělání.“ jazyk, ale zejména způsob sděle- Jeho žák z filosofické školy Aristoteles, ní řeči, tj. formalizování písma. Obecně s ním však nesouhlasil a vytvořil vlastní bychom mohli jako základ rozvoje po- nauku o podstatě jevů (ontologii). V roce znávání definovat komunikaci. V její vě- 306 př. n. l. Epikuros ze Samu založil domé formě v začátcích je to předávání v Aténách filosofickou školu Képos (za„příběhů“ z pokolení na pokolení. Při prá- hrada) a modifikuje Demokritův atomizmus o odchylky a nejistoty z deterministické koncepce atomu jako koncepční elementární a nedělitelné částice tvořící vše hmotné kolem nás. První řecký faraon Egypta, Ptolemaios I. Soter (původně druh a vojevůdce Alexandra Makedonského) založil v Alexandrii na začátku 3. století př. n. l. - Museion podle vzoru Aristotelova Lykeia, kterého součástí byla na tu dobu obrovská knihovna s více než 700 000 svitky textů a „učitelé“ tam měli doživotní rentu za svou badatelskou činnost (Museion byl zničen křesťany v roce 391 při pogromu na nekřesťany). V 7. století indičtí matematici začali systematicky používat záporná čísla. V první polovině ci (lovu, sběru plodin apod.) hominidi 9. století Muhammad Ibn Músa al-Chváa posléze člověk nabývali zkušeností, kte- rizmí přepracoval Diofantovu Aritmetiré odevzdávali různými komunikačními metodami (posunky, zvuky a kresbami). Z kresleného průběhu událostí se zrodilo první písmo, náznakové, či znakové popisující reálné životní situace a události s nimi spojené. Obrázkové písmo je datováno zhruba do 4. tisíciletí před Kristem (egyptské hieroglyfy) a v 3. tisíciletí se začínají používat číslice (v sumerských klínopisných textech obchodní korespondence).

SÓKRATÉS: „Vím, že nic nevím.“ Pytagoras ze Samu (530 let před Kristem) založil spolek, který byl vlastně autoritativní filosofickou školou a reakčním politickým sdružením (dobový výraz vycházející z principu diskuze byl ne učení, ale pěstování, tedy v tomto spolku pěstovali kvantitativní matematiku, astronomii, lékařství, hudební teorii, což často směřovalo až k číselné mystice). V 5. století př. n. l. žil řecký filosof Sokrates, který má zásadní podíl na rozvoji logiky a Herakleitos z Efezu, který rozvinul dialektické myšlení (myšlení v souvislostech). Ve 4. století př. n. l. vytvořil Atéňan Platón první ucelený (idealistický) filosofický systém (obraz světa měl být odrazem neměnných idejí, které smyslovým rozumovým poznáváním dokážeme získat).

20

ku (al džabar v´al-mukábala), která dala název celé části matematiky zabývající se řešením rovnic – ARITMETIKA, později ve 14. století jako převzatý systém pravidel nazývaný ALGORITMUS. Zkoumáním procesů vidění a optiky se zabýval Ibn al -Hajsam, jeden z největších fyziků středověku (zákony lomu světla, počítá sférická zrcadla a že celkový obraz v oku se skládá z obrazů jednotlivých bodů).

Od Bacona k Newtonovi Roger Bacon v letech 1266 až 1267 napsal spis „Opus maius“, ve kterém napadl hlavní strůjce středověké nevědomosti, jako jsou: předsudky, víra v autority a jejich nesprávné interpretace reality a lidskou marnomyslnost. Současně udělal encyklopedický přehled vědy 13. století, počí-

naje Aristotelem a konče Alhazenou (Ibn al-Hasajm). V roce 1328 Thomas Bradwardinus v díle „Tractatus proporcionum sue de proportinibus velocitatum in notibus“ se pokusil matematicky vyjádřit závislost mezi rychlostí „v“, hybnou sílou „F“ a odporem „R“. Galileo Galilei v roce 1632 – 1638 publikoval zákony mechaniky týkající se volného pádu, setrvačnosti složeného a nezávislého pohybu. V roce 1600 provedl svou první veřejnou pitvu J. Jessenius v Praze na Karlově univerzitě a W. Gilbert vydal práci o studiu elektrických a magnetických vlastností těles. V roce 1618 Johanes Kepler zformuloval třetí zákon pohybu planet a v Londýně v roce 1662 založili Královskou společnost (Royal Society) jako společenství vědců a následně v roce 1665 začali vydávat časopis „Philosophical Transactions“. O dva roky později Isaac Newton zkonstruoval první optický dalekohled se zrcadlem a v roce 1687 v díle „Matematické principy přírodní filosofie“ položil základy tzv. Newtonovské mechaniky vycházející z gravitační teorie dnes známé pod pojmem Newtonovy zákony.

Spojitost filosofie s rozvojem vědy je samozřejmostí Myslím, že každý skutečný vědec rozšiřuje svoje poznání a vstupuje i do jiných oborů a postupně si vytváří svůj „světonázor“ a to už je filosofie. Tedy spjatost vědy s filosofií je samozřejmostí a jen bláhový člověk si myslí, že může filosofii zařadit jen mezi společenské vědy. Z toho vyplývá, že zažité zařazování a struktura škol a fakult, které si nesou ve svém názvu filosofii, neodpovídá ani současné ani historické skutečnosti.  Doc. Ing. Peter Ponický, Ph.D. Vysoká škola podnikání, a.s.

Snídaně od lištičky & prášková metalurgie

J

e tomu už hodně dávno, někdy na přelomu 50. a 60. let minulého století, kdy jsem se jako malý kluk poprvé seznámil s tajemstvím práškové metalurgie. Bydleli jsme v malé vesnici v horách a táta dojížděl do práce přes kopce plné lesů na kole. Pracoval v tehdejším Závodě první pětiletky jako brusič tvrdokovu a do práce jezdil se starou koženou taškou, ve které měl svačinu. Většinou to byl chleba a kus špeku. Když přijížděl hluboko v noci, už jsme spali a těšili se na ráno, až si budeme moci vlézt do těch obrovských peřin k našim rodičům, a protože se topilo pilinami, k ránu bylo obvykle už dosti zima. Táta vždy něčím moc krásně voněl. Naše první ranní otázka byla, zda pro nás má něco od lištičky. A když přikývl, honem jsme se vrhli na kabelu, kde bylo ještě trochu toho zrzavého prášku, jako skutečný důkaz, že u lištičky opravdu byl, protože liška je přece taky zrzavá. Hned jsme tahali zbytky svačiny a pokoušeli se ukousnout ten prachobyčejný tuhý špek s vůní železa, lišce ho přece taky nikdo nekrájí.

Jak si hráli naši předkové?

Chodíme kolem věcí, které se nám zdají samozřejmé, a vůbec nepřemýšlíme, jak fungují a proč fungují. Dnes zvládáme kosmickou techniku, jako základ mnoha věcí, ale především jako základ obrovské změny v komunikaci a rychlosti transferu informací, není to však samo sebou. K tomuto výsledku bylo možné dospět díky vynalézavostí našich předků. Čas, který my dnes trávíme tím, že se „necháváme bavit“, oni trávili tak, že se „bavili sami“. „Hráli si“ se spoustou materiálů, zkoumali jejich vlastnosti, hledali jejich funkce a cílové užití. První dětské hry začínají obvykle na pískovišti. Podobně to bylo i v oblasti práškové metalurgie. Máme přece periodickou soustavu prvků a hra na takové šachovnici dává nekonečné možnosti. Nejdříve to byly materiály velmi blízké, které byly ochotny se mezi sebou spojit a propojit. Už kdysi dávno to byly první slitiny neželezných kovů (bronzu) a slitiny železných kovů (ocel, litina). Později to byly karbidy kovů a celá řada dalších výrobků, jejichž vlastnosti vyžadovaly mnoho let usilovné práce a pokory, před poznáváním zákonitostí, které před nás staví matka příroda.

Co je cílem výzkumu a v jakých oblastech má prášková metalurgie využití?

břitových destiček pro obráběcí nástroje, po speciální výrobky z kubického nitriCílem výzkumu, nejen v oblasti práško- du bóru po výrobky z kovokeramiky, se vé metalurgie, je zejména usnadnit lidem kterými se setkáváte při každém otočení těžkou a namáhavou práci. Vzpomeňme vodovodního kohoutku ve vaší koupelně. si, jak se lidé nadřeli na poli, než sklidiPříležitost pro podnikání, příležitost li obilí, jak bylo obtížné kácení stromů s obyčejnou pilou nebo jakou fyzickou pro vyšší přidanou hodnotu námahu představovaly stavebnictví prá- Když odjíždí dva plně naložené kamiony, ce s betonem, cihlami či nýtování kon- jeden z ostravských hutí s válcovaným strukcí. Stačí, když se jen projdeme mul- materiálem a druhý z jesenického údolí tifunkční halou v Dolních Vítkovicích, s výrobky práškové metalurgie, tak přidausadíme se do koncertního sálu z býva- ná hodnota, kterou vezou v každém kilolého plynojemu a podíváme se nahoru gramu nákladu je velice rozdílná. Podnii pod sebe. Uvidíme mnoho lidské práce kání ve výrobě není v poslední době dost v podobě výstupků (nýtů), které spojují atraktivní a diskutované, trh zaplavují jednotlivé ocelové pláty. Je třeba si uvě- především zprávy o úspěšných podnikadomit, že každý z nich držela lidská ruka. telích ve finančním sektoru. Vysoká škola Dnes ani nevíme, jak se svařuje, čím se podnikání připravuje vlastní odbornou svařuje a proč to drží pohromadě. Kdo technologii, zejména pro mladé, začínající měl příležitost shlédnout novou podobu podnikatele tak, aby podnikatelské záměrobotických pracovišť svařovacích tech- ry nezůstaly jen v oblasti idejí. Ve světě je nologií například na brněnském strojí- úmrtnost idejí vysoká, stejně jako jsou renském veletrhu, uvědomí si, jaký skok ohroženy první roky podnikatelských aksoučasně zaznamenal obor práškové me- tivit. Pracovat s výrobky s vysokou vlastní talurgie v oblasti svařovacích materiálů přidanou hodnotou je jeden ze základů bua přípravků. Naši předkové dobře znali, doucí finanční rovnováhy a stability firmy, co je to fyzická námaha, od Japonců po současně se schopností tuto přidanou hodEvropu. Zejména období po první a dru- notu prodat v podmínkách světového trhu. hé světové válce bylo zdrojem vysoké A co ta lištička? dynamiky vývoje výzkumu zcela nových materiálů a technologií. Stále žije v údolí obklopeném horami a lesy a úžasně voní tím rezavým prášMáme také své údolí jako je Silikon Valey kem. Dnes už dokonce vím, že je to vůně Prášková metalurgie je v současné době je- železa, jednoho z klíčových prvků živoden z nejdynamičtěji rostoucích oborů jak ta na zemi. Když může být kráva Milka v oblasti průmyslové výroby součástí a ná- fialová, tak moje lištička, která se živí strojů, tak v oblasti vědy a výzkumu (viz slaninou, může být železná. Občas, když kompozitní materiály a nanotechnologie). zajedu do obory na Hukvaldy a navštíV roce 1928 se v malém údolí jesenických vím bronzovou sochu Lišky Bystroušky, hor rodily počátky výroby a výzkumu vrátím se zpět v čase a vzpomenu si na prvních výrobků ze slinutých karbidů snídaně s lištičkou.  a nástrojů osazených přírodním diamantem. Položme si jednu z otázek: „Je možné doc. Ing. Václav Nétek, CSc. do diamantu vyvrtat dírku?“ Nebo: „Jak Vysoká škola podnikání, a.s. se diamant připevní na vrtací nástroj, aby tam držel a nevydrolil se?“ Pokud se takto zeptáme a chceme znát odpovědi, musíme se nejprve poklonit před vynalézavostí našich předků, kteří se neměli od koho učit, protože byli jedni z prvních na světě a internet neexistoval. V tomto údolí se jako 3. skupině výzkumníků na světě (v roce 1967) podařila syntéza umělého diamantu. Výsledkem bylo úžasné KNOW-HOW pro širokou oblast užití. Dnes se v tomto údolí vyrábí široké spektrum výrobků od

21

Pro pedagogy

Pro pedagogy A co 3D tiskárny? Pro neznalé pojmu je 3D tisk proces, při kterém se prostřednictvím specifického zařízení vytvářejí trojrozměrné objekty z vhodného materiálu. Tisk po vrstvách je řízen ovládací elektronikou na základě programové předlohy. Hudba budoucnosti? Nikoliv, blízká realita. A pro ty, kteří nechtějí tisknout. Stačí fotografie uložit do různých elektronických úložišť, nebo nasdílet na sociálních sítích či na cloudových datových službách. Ostatně o vlastní synchronizaci se za nás postará již specializovaný software, nebo i služby v klasickém Google+. Nevěříte? Stačí vyzkoušet, kam nás automatizovaná technika zavedla. A konečně si můžete vytvořit vlastní www stránku, kde se o fotografie podělíte se všemi lidmi. Třeba jako já na www.ladakrajcik.cz.

E-fotografie

aneb kam nás věda a technika posunuly

P

ozorný čtenář si po přečtení nadpisu položí otázku. Proč je před slovem fotografie písmeno E? Máme ještě jinou fotografii? Než vysvětlím tento pojem, vraťme se trochu do historie. Máme třeba klasickou K-fotografii. Ta je založena na fyzice (optice) a chemii, tedy pořízení osvitu filmu pomocí klasického fotoaparátu a uchování obrazu za pomocí specifických reakcí na světlo. V podstatě chemický prvek stříbro reaguje na světlo a následně procesem vyvolání dostáváme fotografický film (negativ). Pochopitelně, ten je nutné stabilizovat s použitím chemické sloučeniny – ustalovače. Teprve následně v temné komoře s užitím zvětšovacího přístroje dostaneme vyvolaný obrázek na papíře – pozitiv. Prostě docela komplikovaný proces, kdy je jeho kontrola omezena a tudíž kvalita výsledné fotografie k tomu odpovídající. Možná si někteří vzpomenou na kouzelné hrátky s přístrojem na vyvolání filmu („tankem“), magii v temné komoře a následné leštění fotek. Prostě historie, vše zapomenuto. Podíval jsem se do svého archivu a vytáhl pro ilustraci jeden snímek cesty v lese. Kompozice dobrá, ale žádná změna kontrastu, jasu, vyvážení bílé, slabá kresba ve stínech a jasu, neodstraněna chromatická aberace a další specifické problémy, které odborník pozná.

22

Kam nás posunula digitální, tedy E-fotografie? Neuvěřitelně daleko, kam jsme došli s využitím vědy a techniky v oblasti zpracování a využití obrazu. Základem E-fotografie je digitální fotoaparát. Digitální fotoaparát je fotoaparát, zaznamenávající obraz v digitální formě, takže může být okamžitě zobrazen na zabudovaném displeji nebo nahrán do počítače. Základní funkcí digitálního fotoaparátu je snímání statických obrazů do podoby tzv. digitální fotografie a umožnit tak jejich další zpracování, např. pomocí běžného počítače, jejich tisk či vyvolání speciální osvitovou jednotkou do výsledné podoby jako u klasické fotografie. Digitální fotoaparát již neeexistuje jen v podobě digitální zrcadlovky, ale je součástí mobilních zařízení a tabletů. Jádrem zařízení je světlocitlivá plocha snímače. Na plochu senzoru je promítán obraz přes systém optických čoček v objektivu. Světelná energie, která přichází ze snímaného prostoru (scény), je v jednotlivých pixelech (obrazových bodech) převáděna na elektrický signál a uložena v podobě vázaného náboje. Náboj vzniká postupně během expozice čipu, kdy je otevřena uzávěrka fotoaparátu a světlo může dopadat na čip. Mnozí si ani nedovedeme představit, jak obrovské množství těchto obrazových bodů je schopen snímač za-

znamenat. Pro dokreslení těchto schopností se stačí podívat na noční fotografii New Yorku, kterou jsem pořídil na jednom z mrakodrapů v Rockefellerově centru. Kolik svítících bodů tam najdeme. Včetně těch na Empire State Building, který je nejvyšší. Přičemž na digitálním fotoaparátu máme celý proces snímání pod stálou kontrolou. Tedy pohlídáme si optimální expozici, množství černých a světlých bodů na histogramu v hledáčku přístroje, nastavíme i ty nejjemnější parametry expozice. A vše průběžně vyhodnocujeme a korigujeme, třeba ve vícenásobné expozici. Jak jednoduché a nic nás to nestojí. Jen domů si odneseme uložené soubory jedniček a nul v příslušném formátu. Ideálně v RAW k dalšímu zpracování. A můžeme si dnes položit i další otázku. Je proces digitálního pořízení konec našeho snažení?

la. Nejdříve upravíme kontrasty, světla a stíny, odstraníme mnohé rušivé prvky jako chromatickou aberaci, vyvážení bílé, nastavíme různé korekce a úpravy, obraz ořízneme a dodatečně zaostříme. Můžeme si dovolit (díky softwaru) něco, na co by se fotografové v temné komoře jen nevěřícně dívali. A ještě můžeme retušovat a slepovat snímky či jejich části. Retuš asi každý zná, slepování fotek vysvětlím na příkladu ukázkové fotografie Jeruzaléma z Olivové hory. Mimochodem fascinující místo. Podívejte se na oblohu, je tmavší. Tento dynamický rozsah nedovede zachytit ani lidské oko. Digitální zpracování však ano. Stačí si pořídit dva snímky a ten jeden udělat záměrně tmavší (podexpo-

Tak vidíte, kam nás úvaha o E-fotografii novat). Pak snímky digitálně slepit, tedy zavedla. Ke konkrétnímu využití poznatobloha je právě z toho tmavšího. Výsledek ků vědy a techniky v praxi. Jen na závěr je fotografie s vysokým dynamickým roz- jedna užitečná rada. Digitální zpracování je dobrý sluha, ale zlý pán. Realita je sahem. Úžasné, díky vědě a technice. vždy krásná sama o sobě, i se svou neNyní hotovo? Nikoliv. Jdeme dále. Co dokonalostí. Není nic horšího než foto s digitálně upravenou fotografii? Opět kýče, kde hýří neskutečné barvy a každý nám moderní doba a poslední technolo- na první pohled pozná, že tyto scény gie otevírají nové obzory. Stačí třeba fotky nikde ve světě nenajdeme. Přeji všem uložit do jpg formátu, zajít do fotokios- mnoho hezkých digitálních snímků.  ku a máte je vytištěny za několik minut. Nebo se vzdáleně připojit k digitální fodoc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. tosběrně, vybrat si rozměry a odeslat data. Vysoká škola podnikání, a. s. Dostanete číslo zakázky a pak přijde jen sms zpráva, že nyní jsou fotografie připravené k vyzvednutí. Ostatně zaplatit můžete taky bezhotovostně.

Nikoli. Naopak. Digitální E-fotografie je teprve začátek dalšího fantastického procesu, která nám věda a technika umožnila. Jmenuje se postprocessing, tedy digitální zpracování surové fotografie. Stačí k tomu mít vhodný software, od těch nejjednodušších až po profesionální (např. Adobe Photoshop). A především znalosti, viz můj úvodník v tomto čísle. S digitálním foto souborem pak dokážeme hotová kouz-

23

Hravá stránka

Hravá stránka

PRACTICE YOUR ENGLISH: Technologies around us! ELECTRONICS - Complete the sentences:

4. People who design, construct and maintain electronic components and circuits are called………………. They work in the electricity - computer - electronic parts – cell phones electrical, electronics and ………………. engineering fields. - physics - electrical engineers - electrical devices - cameras 5. We use electronic devices everyday: computers, 1. Electronics is the area of ……………….. that manipulates …………..…….., tablets, TV sets, …………………… etc. the force of electricity for useful, or not so useful purposes. 6. It has houses or …………………………………….. for many 2. There are many ……………………………. that are used in people to live and …………… where they may buy things. …………………….. such as - resistors, capacitors, coils of wire called inductors, integrated circuits, connection wires 7. …………………………………….. are places for people to work and a government organisation to run the city, and to and circuit boards. keep law and order in the city. 3. Wires and circuits carry ……………………………… around 8. A city usually has a ……………………….. where government an electronic product. and business take place, and places called …………………… where people live around the outside of the centre.

FOSSIL FUELS ENERGY

SOLAR ENERGY

Fossil fuels energy is released when coal, oil or gas is burned

Solar energy comes from the Sun in form of light and heat.

.................................................................................................................. ……………………………………………………………

Small sounds can still make a big noise when you use a good sound conductor. Experiment with a balloon, compressed air and your own ears to find out how it works and the science behind it.

What you need:

What you need:

• 2 paper cups

• Balloon (1 + spare ones in case of an accident ;-))

• a sharp pencil or sewing needle to make holes

What to Do:

• String (kite string and fishing lines work well)

1. Blow up the balloon.

What to Do:

2. Hold the balloon close to your ear while you tap lightly on the other side.

1. Cut a long piece of string, you can experiment with different lengths but perhaps 10-20 metres is a good place to start. 2. Make a small hole in the bottom of each cup.

4. Move into position with you and a friend holding the cups at a distance that makes the string tight (making sure the string isn't touching anything else). 5. One person talks into the cup while the other puts the cup to their ear and listens, can you hear each other?

.................................................................................................................

…………………………………………………………….

How it works:

.................................................................................................................

…………………………………………………………….

Speaking into the cup creates sound waves which are converted into vibrations at the bottom of the cup. The vibrations travel along the string and are converted back into sound waves at the other end so your friend can hear what you said. Sound travels through the air but it travels even better through solids such as your cup and string, allowing you to hear sounds that might be too far away when traveling through the air.

CAR MAKERS: find and write the words

sci robot steelmi o y o dse ats tkj s

d oo

r o r c h a ssis p r

1. You open this to get into a car. …………………………………….. 2. We use this metal to make car parts …………………………….. 3. This machines help us to make cars ……………………………… 4. Car makers fix parts on this. …………………………………………. 5. You sit on these inside a car ………………………………………….

Word finder - order the letters with the same colour to find the hidden words and then write them.

HOMEMADE HIFI: use a balloon to amplify sound

Step back in time and use some old fashioned technology to make a string phone while learning about sound waves with this fun science project for children.

3. Thread the string through each cup and tie knots at each end to stop it pulling through the cup (alternatively you can use a paper clip, washer or similar small object to hold the string in place).

Compare different kinds of energy:

24

YOUNG HISTORY: how people used to communicate - make a string phone

How it works: Despite you only tapping lightly on the balloon your ears can hear the noise loudly. When you blew up the balloon you forced the air molecules inside the balloon closer to each other. Because the air molecules inside the balloon are closer together, they become a better conductor of sound waves than the ordinary air around you. Do you want to continue with the experiment? Try to answer these questions: 1. Does it work with a basketball or soccer ball? 2. Does the size of the balloon affect the loudness? 3. Does the effect still work if you use earphones with music instead of tapping ? PLASTIC QUIZ: “She got her looks from her father. He's a plastic surgeon! ” Groucho Marx 1. A plastic is a material that can change its ……………… a) temperature b) age c) shape

FOOD: How to make chocolate bars – number the sentences in order

2. What are most plastics made from? a) coal b) oil c) gas

1. People take the seed pods/beans from the cocoa/cacao tree.

3. To make a plastic product, machines put hot plastic in a ……. a) dishwasher b) mold c) paper box

… Machines grind and heat the seeds. … Sugar and milk is cooked with the liquid. … People leave the seed pods in the sun. … They put the liquid in molds to make chocolate bar. … They throw away the outside and keep seeds. … Each cocoa tree yields 20-30 pods per year. It takes the whole year's crop from one tree to make 450gms of Chocolate. … Then seeds become liquid.

4 What can plastic bottles be recycled into? a) clothes b) water pipes c) both a) and c) 5. Long-chain molecules, either synthetic or natural, made by bonding many smaller molecules are called: a) plastics b) polymers c) monomers 6. Examples of natural polymers are: a) nylon and polyester b) polythene and PVC c) proteins and silk Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s. r. o. ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s.

25

Plánované aktivity

Plánované aktivity

EXKURZE PRO ŽÁKY ZŠ A STUDENTY SŠ

Předvánoční čas přináší finálové kolo badatelské soutěže, která byla tentokrát určena žákům druhého stupně základních škol. Cílem této soutěže je popularizace a přiblížení přírodních a technických věd žákům. Přátelské klání mezi školami prověří také jejich znalosti a dovednosti z těchto oborů. První kolo soutěže proběhlo v měsíci listopadu a úkolem dětí bylo postavit letiště. Dle daných kritérií komise vybrala týmy, které postoupily do finálového kola, které se bude konat na Gymnáziu, základní škole a mateřské škole Hello s. r. o. v Ostravě-Porubě a jehož výsledky budeme znát už 8. prosince 2014.

26

Co se děje s lidským tělem po smrti? Nejmodernější technologie kremace a jejich vývoj. Pohled za oponu smuteční síně. Dostalo se Vám odpovědi na otázky, které si běžně nekladete?

Leden 2015

Vysoká škola podnikání, a. s.

Vytvářejte trojrozměrné objekty! Rozviňte svou prostorovou představivost! 3D tisk je dnes nezbytnou součástí mnoha oborů ! Uživatelé: Umělci Designeři Konstruktéři Strojaři Programátoři Chemici Lékaři Účastníci exkurze se dozví Jaké má 3D tiskárna Jak funguje 3D tisk? využití a jaké jsou její Jak se pracuje možnosti výstupů? s 3D tiskárnou?

Vědecko výzkumná instituce ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s.

Únor 2015

http://tajemstvi-vedy.cz

www.tajemstvi-vedy.cz

;

1

Pro inspiraci je vybráno několik zajímavých firem podnikající v této oblasti např. Arrow line a.s. se zabývá od roku 2001 aplikovaným výzkumem oblasti využití biomasy, tříděných odpadů a dřevní štěpky v procesu pyrolýzy. Za tímto účelem bylo založeno družstvo ENVICRACK - klastr výzkumných, realizačních a konstrukčních firem a subjektů společně s budoucími uživateli technologie.

2 3 4 5 6 7

Skupinky žáků/studentů se stanou fiktivními zaměstnanci a vyberou si motiv podnikání.

Pro vybranou firmu nebo téma vyhledají zajímavý podnikatelský záměr v ČR nebo i v zahraničí, nebo vytvoří svůj vlastní. Vyrobí poutavou reklamu pro svůj záměr. Seznámí se s technologiemi pro tvorbu takové reklamy u Vás.

Vytisknou si svůj nápad. Skupinky odprezentují své nápady, záměry.

Nejlepší skupinka dostane ocenění, účastnický list.

Vysoká škola podnikání, a. s.

Popularizační workshop WPOP5 Informační technologie a jejich nová dimenze 24. – 26. únor 2015

Výzkumníky & Studenty VŠ (1.den) Pedagogy (2. den) Studenty & žáky ZŠ & SŠ (3. den)

ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s. Švabinského 19, Ostrava

Jaroslav Slezák [email protected] 774 115 475

Přiblížení moderních informačních technologií Geografické informační systémy a prostorové analýzy Moderní 3D tisk Nové možnosti využití grafiky

Číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/45.0019

Na podzim byly pod záštitou Vysoké školy podnikání, a. s. , pořádány dvě exkurze s názvem „Lidský život začíná a končí“, které zavedly studenty středních škol do netradičního prostředí krematoria. Tyto exkurze se u žáků setkaly s velkým úspěchem, a proto bude exkurze realizována do konce roku 2014 ještě jednou. Exkurze si klade za

cíl nabídnout odpovědi na otázky, kte- vacích workshopů, jejichž témata jsou ré se běžně nekladou. Studenti budou zaměřena na popularizaci vědy, přese známeni nejen s historií pohřbívání, dávání zkušeností jazykem srozuale dozví se také, co se po smrti děje mitelným vybrané cílové skupině a uplatnění a předávání nabytých s lidským tělem. zkušeností zájemcům o vědu a výzkum. Tyto kurzy a workshopy jsou realizovány partnery projektu společNový rok přivítá projekt Poznej tajem- ností ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s. a Gymnáziem, záství vědy novými aktivitami a tématy. kladní školou a mateřskou školou V lednu proběhnou exkurze realizová- Hello s. r. o. ny společností ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s., které seznámí žáky a studenty s využitím 3D tisku. Během exkurze se účastnicí V únoru proběhne již sedmý populadozví jakým způsobem 3D tisk funguje, rizační workshop za účasti zahraničjaké jsou pro tyto tisky využívány ma- ních i domácích expertů dané oblasti. teriály a jak se s 3D tiskárnou pracuje. Tentokrát nese workshop, pořádaný Představeny budou také možnosti vyu- společností ACCENDO – Centrum pro žití 3D tisku a jeho výstupů. vědu a výzkum, o. p. s., název Infomační technologie a jejich nová Stejnému tématu – tedy 3D tisku, avšak dimenze, Hlavním cílem workshopu v jiném pojetí, se budou věnovat také bude přiblížit cílové skupině dnešní stáže určené pro pedagogy, které budou moderní informační technologie, které rovněž realizovány společností ACCEN- se využívají v celé řadě oblastí (GIS, 3D DO – Centrum pro vědu a výzkum, tisk, nové možnosti metod vizualizace o. p. s. Během stáží se pedagogové sezná- a využití grafiky, dataminig). Součástí mí s technologií 3D tisku, využívaný- workshopu bude seznámení účastníků mi materiály a možnostmi jeho využití s možnostmi tvorby 3D modelů a jetak, aby byli schopni tyto informace im- jich vizualizace v GIS spolu s ukázplementovat do své výuky a předat je tak kami nových trendů v oblasti geoindále svým žákům a studentům. formačních technologií a jejich využití v praxi i běžném životě. Vysokou školou podnikání, a. s. bude také realizována exkurze, která žáky Ani měsíc únor se neobejde bez exkurzí a studenty uvede do podnikatelského pro zájemce o vědu a výzkum. Exkurzi prostředí – podnikatelského inkubá- s názvem Infračervená spektromettoru. Účastníci exkurze se zapojí do rie bude pořádat Ústav geoniky Akasoutěže, jejíž cílem je vyzkoušet si, jak demie věd České republiky, v. v. i. snadné či obtížné je propagovat svůj Téma seznámí účastníky s fungováním výrobek či službu na trhu, vymyslet pro infračervené spektrometrie a možností něj reklamu či slogan. jejího využití v praxi, včetně názorných praktických ukázek.  I měsíc leden přinese vzdělávací aktivity pro výzkumníky a pedagogy. A to Ing. Mgr. Tereza Pestečková formou vzdělávacích kurzů a vzděláACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o. p. s.


V měsíci prosinci budou realizovány také aktivity pro vědce a výzkumníky, kterým budou určeny vzdělávací kurzy. Tyto kurzy se budou zabývat tématem diseminace výstupů vědeckých projektů na republikové a mezinárodní úrovni v přírodních a technických vědách a odborné pracovníky a popularizátory vědy seznámí s metodami šíření výsledků projektů koncovým uživatelům ve formě, která bude těmto uživatelům srozumitelná. Kurzy budou zaměřeny také na metody a způsoby využití odborné angličtiny pro výzkumné pracovníky s cílem přenosu zahraničních zkušeností s popularizací přírodních a technických věd do výuky základních a středních škol.

Hřbitov nejsou jen hroby.

3D TISKÁRNY – POTENCIÁL JEJICH VYUŽITÍ PRO VĚDECKO-VÝZKUMNÉ PROJEKTY


Hřbitovy a pohřebiště dříve a nyní.


Exkurze pro žáky ZŠ a studenty SŠ

LIDSKÝ ŽIVOT ZAČÍNÁ A KONČÍ

Prosinec 2014



Datamining Využití 3D modelů v Geografických informačních systémech Nové trendy v Geoinformatice a její uplatnění v běžném životě

Vědecko výzkumná instituce ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s.

KDY: 24. – 26. února 2015 KDE: 1. den – výzkumníci si předají vzájemné zkušenosti 2. den – výzkumníci se budou věnovat pedagogům 3. den – výzkumníci přijedou za vámi a vašimi dětmi do škol

Těšíme se na Vás a Váš zájem o informační technologie Jaroslav Slezák [email protected] 774 115 475

POZNEJ TAJEMSTVÍ VĚDY

Recommend Documents