POZNEJ SÁM SEBE ΓΝΏΘΙ ΣΑΥΤΌΝ

Příloha č. 6

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTŮ PRO 1. STUPEŇ jako součást Školního vzdělávacího programu

Základní školy a mateřské školy Staré Město, okres Frýdek - Místek, příspěvková organizace

„POZNEJ SÁM SEBE“ ΓΝΏΘΙ ΣΑΥΤΌΝ

Adresa školy:

Jamnická 270, Staré Město, 738 01

Ředitelka školy:

Mgr. Barbora Mazurová

Zástupce ředitele:

Mgr. Jana Hložková

Kontakty:

telefon:

558 441 511

web: e-mail:

Zřizovatel školy:

www.skolastaremesto.cz [email protected], [email protected] Obec Staré Město, Jamnická 47, Staré Město, 738 01

IČO: IZO:

telefon: 558 624 042 709 83 950 102 080 780 ŠVP byli seznámeni zástupci tříd z řad rodičů dne 18.10. 2013 , č.j ZS25/2007

1

1. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vyučovacího předmětu: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 1.1.

Obsahové, časové a organizační vymezení

Vyučovací předmět český jazyk a literatura se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících:  1. ročník – 7+1 hodina týdně  2. ročník – 7+1 hodina týdně  3. ročník – 7+1 hodina týdně  4. ročník – 7 hodin týdně  5. ročník – 7 hodin týdně

1.2.                  

zaměřit se na kvalitu, trvalost a správnost osvojení techniky čtení a psaní učit se ovládat základy českého pravopisu učit se souvisle vyjadřovat a správně a kultivovaně používat mateřský jazyk v běžných situacích učit se vyjadřovat vlastní názory a uplatňovat je v komunikaci mezi lidmi poznávat bohatost a krásu mateřského jazyka učit se číst s porozuměním přiměřeně ke svému věku a vytvářet základní čtenářské dovednosti a návyky a vést k zájmu o četbu – program čtenářské gramotnosti učit se chápat a vnímat funkci divadla, filmu, televize a ostatních médií podporovat rozvoj komunikačních kompetencí kultivovat jazykové dovednosti a jejich využívání pochopit jazyk jako prostředek historického a kulturního vývoje a důležitý sjednocující činitel národního společenství pochopit jazyk jako důležitý nástroj celoživotního vzdělávání rozvíjet pozitivní vztah k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti rozvíjet pozitivní vztah k mateřskému jazyku a jeho chápání jako zdroje pro rozvoj osobního a kulturního bohatství vnímat a postupně osvojovat jazyk jako prostředek k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb a prožitků a ke sdělování názorů zvládnout pravidla mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjet pozitivní vztah k jazyku v rámci interkulturní komunikace samostatně získávat informace z různých zdrojů a zvládat práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření získávat sebedůvěru při vystupování na veřejnosti kultivovat projev jako prostředek prosazení sebe sama

1.3. 

Vzdělávání ve vyučovacím předmětu český jazyk a literatura:

Učivo je rozděleno do hlavních okruhů:

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA o čtení – praktické (pozorné, přiměřeně rychlé, znalost orientačních prvků v textu), prožitkové

2





o naslouchání – praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní, zážitkové o mluvený projev – zásady dorozumívání (komunikační normy), zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu); JAZYKOVÁ VÝCHOVA o zvuková stránka jazyka – zásady spisovné výslovnosti, modulace souvislé řeči (přízvuk slovní a větný), intonace, členění souvislé řeči (pauzy, frázování) o slovní zásoba a tvoření slov – slovní zásoba, význam slova, synonyma, obohacování slovní zásoby, způsoby tvoření slov o tvarosloví – slovní druhy a tvary slov o skladba - přímá a nepřímá řeč, stavba textu o pravopis – lexikální, morfologický, syntaktický o obecné poučení o jazyce – čeština (jazyk národní, jazyk mateřský) LITERÁRNÍ VÝCHOVA o tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům

1.4.      

1.5.

Formy a metody práce frontální výuka s názornými pomůckami a využitím multimediální techniky skupinová práce (s využitím pomůcek, učebnic, pracovních listů, návštěv knihovny, internetu), samostatné řešení problémů zaměřené na nácvik čtenářské gramotnosti komunitní kruh krátkodobé projekty návštěvy kulturních akcí

Mezipředmětové vztahy:

Předmět je velice úzce spjat se všemi předměty, poznatky a kompetence vytvářené v předmětu český jazyk se využijí v oblasti komunikace, písemného projevu, vytváření samostatných prací, řešení problémových úloh. Neméně důležité je i čtení s porozuměním, které slouží při práci a řešení problémových úloh s textovými materiály.

1.6.

Průřezová témata

V předmětu se realizují tematické okruhy průřezových témat:  osobnostní a sociální výchova – rozvoj osobnosti žáka, samostatné získávání poznatků, práce ve skupině, porozumění sobě a druhým, dobré mezilidské vztahy ve skupině a třídě i mimo ni  mediální výchova – zdroj zábavy a volného času, jazykové možnosti, veškeré druhy komunikací, prožitky, zkušenosti, poznatky  výchova demokratického občana – občanská společnost a škola – pravidla chování  výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – kultury různých zemí

3

1.7.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

1.7.1. Kompetence k učení Učitel:      

umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu vede žáky k ověřování výsledků pomáhá žákům poznat smysl a cíl učení, naučit se posoudit vlastní pokrok žáky vhodně motivuje

Žák:       

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě poznává smysl a cíl učení má pozitivní vztah k učení posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení naplánuje se, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

1.7.2. Kompetence k řešení problémů Učitel:         

zajímá se o náměty, názory, zkušenosti žáků klade otevřené otázky a vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti vede žáky k plánování úkolů a postupů zařazuje metody, při kterých by sami žáci měli dojít k objevům, řešením a závěrům umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou žákům v činnostech pomáhá, pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení dodává žákům sebedůvěru vede žáka ke kritickému myšlení, aby byl schopen rozhodnout a obhájit se s použitím vhodné slovní zásoby.

Žák:  

vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni rozpoznává a pochopí problém

4

     

přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách promyslí a naplánuje způsob řešení problému a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností samostatně řeší problémy a volí vhodné způsoby řešení činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí výsledky svých činů zhodnotí 1.7.3. Kompetence komunikativní

Učitel:   

zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu, spolupráci a vzájemnému soužití

Žák:      

 

formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje účinně se zapojuje do diskuse obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení do společenského dění využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi 1.7.4. Kompetence sociální a personální

Učitel:   

umožňuje každému žákovi zažít úspěch podněcuje žáky k argumentaci hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

Žák:  

účinně spolupracuje ve skupině podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu

5

   

podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty, při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebedůvěry a sebeúcty 1.7.5. Kompetence občanské

Učitel:   

podle potřeby žákům v činnostech pomáhá umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky učí žáky chápat základní historické, multikulturní a lingvistické souvislosti a problémy

Žák:     

chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost aktivně se zapojuje do kulturního dění 1.7.6. Kompetence pracovní

Učitel:   

zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů, a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů vede žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek vytváří příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů

Žák:  

adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost

1.8. 

Organizace

Žáci s přihlédnutím k určité vzdělávací a pracovní aktivitě pracují ve svých třídách, ve školní knihovně a komunitní místnosti.

6

    

V úvodu hodiny všichni společně rozeberou cíl hodiny, metodu a zásady, dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu činnosti. Ke konci dochází k společnému zhodnocení práce a sebehodnocení žáků, zadání domácí práce. Žáci pracují s vhodným pracovními pomůckami. Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá veškeré dostupné materiály a prostory pro různé typy činností související s náplní vzdělávacího oboru.

Charakteristika vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK 2.1.

Obsahové, časové a organizační vymezení

Vyučovací předmět anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět ve 3. - 5. ročníku: 3. - 5. ročník – 3 hodiny týdně

2.2.

Vzdělávání ve vyučovacím předmětu anglický jazyk

Cizí jazyk přispívá k chápání a objevování skutečnosti, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech. Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP vycházejí ze Společného Evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka. Vzdělávání v cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A2. Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmů i všech ostatních oblastí základního vzdělávání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  Pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství.  Pochopení jazyka jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání.  Rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti.

7

 

Zvládnutí pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace. Získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama.

2.3. Vzdělávací obsah je rozdělen na tematické okruhy: Receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti:  Škola  Moje tělo  Moje rodina      

Můj dům Moje město Nakupování a jídlo Zvířata Koníčky Přátelé

2.4.    

2.5.

Formy a metody práce: frontální výuka s demonstračními pomůckami a využitím multimediální techniky skupinová práce (s využitím pomůcek, karet, odborné literatury, internetu), samostatné řešení problémů krátkodobé projekty

Mezipředmětové vztahy:

Předmět je úzce spjat téměř se všemi vzdělávacími oblastmi.

2.6.

Průřezová témata

v tomto předmětu jsou realizována:  osobnostní a sociální výchova – samostatné získávání poznatků, práce ve skupině, porozumění sobě a druhým, dobré mezilidské vztahy ve skupině a třídě i mimo ni  mediální výchova – zdroj zábavy a volného času, jazykové možnosti  další průřezová témata – jsou zařazena podle právě probíraného učiva zvířata, domov, obec

8

2.7.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

2.7.1. Kompetence k učení Učitel: 

umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu vede žáky k ověřování výsledků

   Žák:

 vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení  vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení  operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy  poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

2.7.2. Kompetence k řešení problémů Učitel:       

zajímá se o náměty, názory, zkušenosti žáků klade otevřené otázky a vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti vede žáky k plánování úkolů a postupů zařazuje metody, při kterých by sami žáci měli dojít k objevům, řešením a závěrům umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou podle potřeby žákům v činnostech pomáhá, pracuje s chybou žáka jako s příležitostí jak ukázat cestu ke správnému řešení dodává žákům sebedůvěru.

Žák: 

  

vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému samostatně řeší problémy ověřuje prakticky správnost řešení problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit

9

2.7.3. Kompetence komunikativní Učitel:   

zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů vede žáky k užívání správné terminologie vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu

Žák: 

formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v ústním projevu naslouchá promluvám druhých spolužáků, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných s ostatními lidmi

  

2.7.4. Kompetence sociální a personální Učitel:   

umožňuje každému žákovi zažít úspěch podněcuje žáky k argumentaci hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok.

Žák:       

učí se kritickému usuzování, srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení jazykových problémů učí se pracovat v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty, kolegiální rady a pomoci při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu oceňuje zkušenosti druhých lidí respektuje různá hlediska

2.7.5. Kompetence občanská Učitel: 

podle potřeby žákům v činnostech pomáhá a umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky.

10

Žák:     

při zpracovávání informací je veden ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení učí se hodnotit svou práci a práci ostatních je veden k ohleduplnosti a taktu, učí se vnímat složitosti světa rozhoduje se zodpovědně podle dané situace poskytne dle svých možností účinnou pomoc při řešení jazykových problematik.

2.7.6. Kompetence pracovní Učitel:   

zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů, a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů vede žáky ke správným způsobům užití vybavení a pomůcek vytváří příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů a jiných forem záznamů

Žák:      

je veden k vytváření zásoby jazykových nástrojů pro řešení reálných situací v životě dodržuje vymezená pravidla plní povinnosti a závazky adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky učí se využívat jazykové poznatky a dovednosti v praktických činnostech rozvíjí své podnikatelské myšlení

2.8.      

Organizace

Žáci s přihlédnutím k určité vzdělávací a pracovní aktivitě pracují ve třídě V úvodu hodiny všichni společně rozeberou cíl hodiny, metodu a zásady bezpečnosti a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu činnosti. Ke konci dochází k společnému zhodnocení práce, sebehodnocení a zadání domácí práce. Žáci pracují s vhodným pracovními pomůckami. Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá veškeré dostupné materiály a prostory pro různé typy činností související s náplní vzdělávacího oboru.

11

2. Vzdělávací oblast: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vyučovacího předmětu: MATEMATIKA 3.1.

Obsahové, časové a organizační vymezení

Vyučovací předmět matematika se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: 1. - 5. ročník – 4+1 hodina týdně z toho 5 hodin disponibilně Charakteristika vzdělávací oblasti 

 







Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je v základním vzdělávání založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli prolíná celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium. Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tematické okruhy. V tematickém okruhu Čísla a početní operace na prvním stupni, na který navazuje a dále ho prohlubuje na druhém stupni tematický okruh Číslo a proměnná, si žáci osvojují aritmetické operace v jejich třech složkách: dovednost provádět operaci, algoritmické porozumění (proč je operace prováděna předloženým postupem) a významové porozumění (umět operaci propojit s reálnou situací). Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálných situací. V dalším tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty žáci rozpoznávají určité typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa, a seznamují se s jejich reprezentacemi. Uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Tyto změny a závislosti žáci analyzují z tabulek, diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruují a vyjadřují matematickým předpisem nebo je podle možností modelují s využitím vhodného počítačového software nebo grafických kalkulátorů. Zkoumání těchto závislostí směřuje k pochopení pojmu funkce. V tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru žáci určují a znázorňují geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru), učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah (resp. povrch a objem), zdokonalovat svůj grafický projev. Zkoumání tvaru a prostoru vede žáky k řešení polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací. Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy a problémy, jejichž řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Tyto úlohy by měly prolínat všemi tematickými okruhy v průběhu celého základního vzdělávání. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrty, řešit

12



optimalizační úlohy. Řešení logických úloh, jejichž obtížnost je závislá na míře rozumové vyspělosti žáků, posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní. Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný počítačový software, určité typy výukových programů) a používat některé další pomůcky, což umožňuje přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji informací. Cílové zaměření vzdělávací oblasti

      

   

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech – odhady, měření a porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace rozvíjení paměti žáků prostřednictvím numerických výpočtů a osvojováním si nezbytných matematických vzorců a algoritmů rozvíjení kombinatorického a logického myšlení, ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů rozvíjení abstraktního a exaktního myšlení osvojováním si a využíváním základních matematických pojmů a vztahů, k poznávání jejich charakteristických vlastností a na základě těchto vlastností k určování a zařazování pojmů vytváření zásoby matematických nástrojů (početních operací, algoritmů, metod řešení úloh) a k efektivnímu využívání osvojeného matematického aparátu vnímání složitosti reálného světa a jeho porozumění; k rozvíjení zkušenosti s matematickým modelováním (matematizací reálných situací), k vyhodnocování matematického modelu a hranic jeho použití; k poznání, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný pro různorodé situace a jedna situace může být vyjádřena různými modely provádění rozboru problému a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu k vyřešení problému a vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k podmínkám úlohy nebo problému přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky, prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a ke zdokonalování grafického projevu rozvíjení spolupráce při řešení problémových a aplikovaných úloh vyjadřujících situace z běžného života a následně k využití získaného řešení v praxi; k poznávání možností matematiky a skutečnosti, že k výsledku lze dospět různými způsoby rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k soustavné sebekontrole při každém kroku postupu řešení, k rozvíjení systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti, k vytváření dovednosti vyslovovat hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a k jejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkladů

3.2. 

Formy a metody práce: frontální výuka s demonstračními pomůckami a využitím multimediální techniky

13



skupinová práce (s využitím pomůcek, měřidel, pracovních listů, odborné literatury, internetu), samostatné řešení problémů krátkodobé projekty

 

3.3.

Vzdělávací obsah je rozdělen na tematické okruhy:

Učivo je rozděleno do těchto tematických okruhů: Číslo a početní operace Závislosti, vztahy a práce s daty Geometrie v rovině a prostoru Netradiční aplikační úlohy a problémy

3.4.

Mezipředmětové vztahy:

Předmět je úzce spjat téměř se všemi vzdělávacími oblastmi, slouží žákům pro orientaci v početních operacích, výpočty obsahů obrazců, např. osevní plocha, ceny nákupu, odměření hmotnosti potravin při vaření, atd.

3.5.

Průřezová témata

v tomto předmětu jsou realizována:  osobnostní a sociální výchova – domácí rozpočet, samostatné získávání poznatků, práce ve skupině při řešení úloh a problémových situací  ostatní průřezová témata se promítají hlavně do zadání matematických úloh

3.6.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

3.6.1. Kompetence k učení Učitel:    

umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu vede žáky k ověřování výsledků

Žák:  

poznává smysl a cíl učení matematiky má pozitivní vztah k učení

14

    

posoudí vlastní pokrok vybírá a využívá pro efektivní učení v matematice vhodné způsoby učí se přesně a stručně vyjadřovat užíváním mat. jazyka včetně symboliky prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a zdokonaluje grafický projev rozvíjí abstraktní, exaktní, kombinatorické a logické myšlení k věcné a srozumitelné argumentaci

3.6.2. Kompetence k řešení problémů Učitel:       

zajímá se o náměty, názory, zkušenosti žáků klade otevřené otázky a vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti vede žáky k plánování úkolů a postupů zařazuje metody, při kterých by sami žáci měli dojít k objevům, řešením a závěrům umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou podle potřeby žákům v činnostech pomáhá, pracuje s chybou žáka jako s příležitostí jak ukázat cestu ke správnému řešení dodává žákům sebedůvěru.

Žák:  

učí se rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k sebekontrole, k systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti učí se provádět rozbor problémů a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu, vyhodnocování správností výsledků 3.6.3. Kompetence komunikativní

Učitel:   

zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu

Žáci:      

učí se přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu vyjadřují se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i mluveném projevu naslouchají promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reagují učí je se zapojit do diskuse obhajují svůj názor

15



vhodně argumentují

3.6.4. Kompetence sociální a personální Učitel:   

umožňuje každému žákovi zažít úspěch podněcuje žáky k argumentaci hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok.

Žák:       

učí se kritickému usuzování, srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů učí se pracovat v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty, kolegiální rady a pomoci při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu oceňuje zkušenosti druhých lidí respektuje různá hlediska 3.6.5. Kompetence občanská

Učitel: 

podle potřeby žákům v činnostech pomáhá a umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky.

Žák:     

při zpracovávání informací je veden ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení učí se hodnotit svou práci a práci ostatních je veden k ohleduplnosti a taktu, učí se vnímat složitosti světa rozhoduje se zodpovědně podle dané situace poskytne dle svých možností účinnou pomoc při řešení matematických problematik. 3.6.6. Kompetence pracovní

Učitel:  

zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů, a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů vede žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek

16



vytváří příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů

Žák:      

je veden k vytváření zásoby matematických nástrojů pro řešení reálných situací v životě dodržuje vymezená pravidla plní povinnosti a závazky adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky učí se využívat matematické poznatky a dovednosti v praktických činnostech rozvíjí své podnikatelské myšlení

3.7.      

Organizace

Žáci s přihlédnutím k určité vzdělávací a pracovní aktivitě pracují ve třídě nebo v počítačové učebně. V úvodu hodiny všichni společně rozeberou cíl hodiny, metodu a zásady bezpečnosti a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu činnosti. Ke konci dochází k společnému zhodnocení práce, sebehodnocení a zadání domácí práce. Žáci pracují s vhodným pracovními pomůckami. Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá veškeré dostupné materiály a prostory pro různé typy činností související s náplní vzdělávacího oboru.

3. Vzdělávací oblast: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Charakteristika vyučovacího předmětu: INFORMATIKA 4.1.

Obsahové, časové a organizační vymezení

Vyučovací předmět informatika se vyučuje jako samostatný předmět v ročnících: 3. ročník 5. ročník

1hodina týdně 1 hodina týdně

1 hodina disponibilně

Charakteristika vzdělávací oblasti 

Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti – získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě.

17

 



Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní i zájmové činnosti. Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu a jiných digitálních medií, umožňuje realizovat metodu „učení kdekoliv a kdykoliv“, vede k žádoucímu odlehčení paměti při současné možnosti využít mnohonásobně většího počtu dat a informací než doposud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standartní učební texty a pomůcky. Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího softwaru a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech základního vzdělávání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  Poznání úlohy informací a informačních činností a k využívání moderních informačních a komunikačních technologií  Porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým využitím  Schopnosti formulovat svůj požadavek a využívat při interakci s počítačem – algoritmické myšlení  Porovnávání informací a poznatků z většího množství alternativních informačních zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledávaných informací  Využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového softwaru ke zvýšení efektivnosti své učební činnosti a racionálnější organizace práce  Tvořivému využívání softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci výsledků své práce  Pochopení funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování přírodních i sociálních jevů a procesů  Respektování práv k duševnímu vlastnictví při využívání softwaru  Šetrné práci s výpočetní technikou

4.2.

Vzdělávací obsah je rozdělen na tematické okruhy:

Vzdělávací obsah je rozdělen do těchto okruhů: Základy práce s počítačem Vyhledávání informací a komunikace Zpracování a využití informací

4.3.    

Formy a metody práce: frontální výuka s demonstračními pomůckami a využitím multimediální techniky skupinová práce (s využitím pomůcek, pracovních listů, odborné literatury, internetu), samostatné řešení problémů krátkodobé projekty

18

4.4.

Mezipředmětové vztahy:

Předmět je úzce spjat téměř se všemi vzdělávacími oblastmi a všechny vzdělávací oblasti využívají schopnosti žáků, které v předmětu získali (vyhledávání a zpracování informací, prezentace…)

4.5.

Průřezová témata

v tomto předmětu jsou realizována:  Mediální výchova – využití techniky pro zpracování vlastních prezentací, studium, atd….  Výchova demokratického občana – prostřednictvím internetu a techniky se žák rychleji orientuje ve světě informací, lépe si tak vytváří svůj vlastní názor  Osobnostní a sociální výchova – žák se učí spolupracovat ve skupinách při řešení problémů, učí se pomáhat spolužákům a zhodnotit svou práci i práci druhých  Enviromentální výchova – žák získává prostřednictvím výpočetní techniky informace o ekologii, vývoji vědy a učí se správně využívat techniku.

4.6.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

4.6.1. Kompetence k učení Učitel: 

Zadávanými úkoly vede žáky k samostatnému objevování možností využití informačních a komunikačních technologií v praktickém životě

Žák:      

Poznává a využívá zkušenosti se softwarem Spolupracuje s ostatními žáky Využívá nápovědu u jednotlivých programů Učí se vyhledávat správné informace Učí se psát všemi deseti na klávesnici Učí se správně uchovávat data 4.6.2. Kompetence k řešení problémů

Učitel:   

Je v roli konzultanta Vede žáky k nalézání řešení Vede žáky k praktickému provedení a dotažení práce do konce

Žák:

19

 

Je veden k tvořivému přístupu při řešení problémů Učí se chápat, že v životě se při práci s informacemi a informační technikou budou často setkávat s problémy, které nemají jen jedno řešení, ale že je způsobů řešení více a musí se sami rozhodnout 4.6.3. Kompetence komunikativní

Učitel: 

Vede žáky k dodržení zásad bezpečné komunikace

Žáci:  

Učí se pro komunikaci na dálku využívat vhodné technologie – některé práce odevzdávají prostřednictvím elektronické pošty a učí se tak zásadám správné komunikace Při komunikaci se učí dodržovat vžité konvence a pravidla 4.6.4. Kompetence sociální a personální

Učitel:     

Vede žáky ke kolegiální radě či pomoci, případně při projektech Učí pracovat v týmu Učí rozdělit a naplánovat si práci Učí hlídat a dodržovat časový harmonogram Vede k hodnocení prací

Žák:   

Učí se hodnotit svoji práci i práci ostatních Jsou vedeni k ohleduplnosti a taktu Učí se chápat, že každý člověk je různě inteligentní a různě zručný 4.6.5. Kompetence občanská

Učitel:   

Seznamuje žáky s vazbami na legislativu a obecné morální zákony – autorský zákon, ochrana osobních údajů Učí je dodržovat Vede ke zpracování informací žáky ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, ke kterým se mohou dostat prostřednictvím internetu i jinými cestami

20

Žák:   

Učí se odpovědnosti při využívání výpočetní techniky Učí se dobře posoudit informace, které se chystá zveřejnit Dovede posoudit obsah zveřejňovaných informací z hlediska ochrany osobnosti 4.6.6. Kompetence pracovní

Učitel: 

Vhodně motivuje a směřuje žáka k využití VT

Žák:  

Dodržují bezpečnostní a hygienická pravidla pro práci s výpočetní technikou Umí využít ICT pro hledání informací důležitých pro svůj profesní růst

4.7.     

Organizace

Žáci s přihlédnutím k určité pracovní aktivitě pracují v učebně informatiky nebo přilehlé učebně Kyslíkovna na budově 1. stupně V úvodu hodiny všichni společně rozeberou pracovní postup, metodu, zásady bezpečnosti a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu činnosti Ke konci hodiny dochází k uložení a společnému zhodnocení práce a sebehodnocení Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce Žáci využívají veškerý dostupný hardware a software.

4. Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Charakteristika vyučovacího předmětu: PRVOUKA 5.1.

Obsahové, časové a organizační vymezení

Vyučovací předmět prvouka se vyučuje jako samostatný předmět v: v 1. ročníku v 2. ročníku v 3. ročníku

2 hodiny týdně 3 hodiny týdně 2 hodiny týdně

z toho 1 hodina disponibilně

Charakteristika vzdělávací oblasti 

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody,

21

kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Svým široce pojatým syntetickým (integrovaným) obsahem spoluutváří povinné základní vzdělávání na 1. stupni. 

Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří se tak jejich prvotní ucelený obraz světa. Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat lidi, a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat, přemýšlet o nich a chránit je. Na základě poznání sebe, svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, (včetně situací ohrožení), učí se vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků a dovedností ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných.



Podmínkou úspěšného vzdělávání v dané oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednání a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad učitelů. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků se stává velkou pomocí i ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézání jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových návyků.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti    







Utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti Orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního rozpočtu Orientaci ve světě informací a časovému a místnímu propojování historických, zeměpisných a kulturních informací Rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenování pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech Poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě respektu a společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, k plnění povinností a společných úkolů Samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní a bezkonfliktní komunikaci i v méně běžných situacích, k bezpečné komunikaci prostřednictvím elektronických médií, k poznávání a ovlivňování své jedinečnosti (možností a limitů) Utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně

22

   

5.2.

Přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí Objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět Poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení Poznávání a upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech.

Vzdělávací obsah je rozdělen na tematické okruhy:

Vzdělávací obsah je rozdělen do těchto okruhů: Místo kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví

5.3.    

5.4.

Formy a metody práce: frontální výuka s demonstračními pomůckami a využitím multimediální techniky skupinová práce (s využitím pomůcek, měřidel, pracovních listů, odborné literatury, internetu), samostatné řešení problémů krátkodobé projekty

Mezipředmětové vztahy:

Předmět prvouka je součást vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět na získané kompetence v oblasti navazuje předmět vlastivěda a přírodověda. V předmětu se využívají kompetence získané v předmětu matematika jako např. jednotky, čas, délka, základní početní operace, ze vzdělávací oblasti český jazyk využívá prvouka získané kompetence v oblasti komunikace a čtení s porozuměním. Získané kompetence z předmětů pracovní činnosti, výtvarná výchova prvouka využívá při realizaci dílčích projektů. Návyky získané v tělesné výchově využívá prvouka při výuce zdravého způsobu života.

5.5.

Průřezová témata

v tomto předmětu jsou realizována:  Enviromentální výchova – vztah člověka k životnímu prostředí, ekosystémy

23

    

5.6.

Výchova demokratického občana – občanská společnost a škola – pravidla chování Multikulturní výchova – princip sociálního smíru Osobnostní a sociální výchova – rozvoj osobnosti žáka Mediální výchova – veškeré druhy komunikací, prožitky, zkušenosti, poznatky Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – kultury různých zemí

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

5.6.1. Kompetence k učení Učitel:  umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků  srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit  stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu  vede žáky k ověřování výsledků  vede žáky k samostatnému pozorování a experimentování  učí užívat žáky obecné termíny, znaky a symboly  umožňuje žákům diskutovat. Žák:  vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie  plánuje, organizuje a řídí vlastní učení,  projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení  vyhledává a třídí informace  operuje s obecně užívanými termíny a znaky  samostatně pozoruje a experimentuje  získané výsledky porovnává  vyvozuje z nich závěry pro využití do budoucnosti

5.6.2. Kompetence k řešení problémů Učitel:  zajímá se o náměty, názory, zkušenosti žáků  klade otevřené otázky a vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti  vede žáky k plánování úkolů a postupů  zařazuje metody, při kterých by sami žáci měli dojít k objevům, řešením a závěrům  umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou a vyhledávali na internetu  podle potřeby žákům v činnostech pomáhá  pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení  dodává žákům sebedůvěru.

24

Žák:     

si upevňuje účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožující vlastní zdraví a bezpečnost i zdraví a bezpečnost druhých poznává a ovlivňuje svou jedinečnost samostatně řeší problémy volí vhodné způsoby řešení sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů

5.6.3. Kompetence komunikativní Učitel:  zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů  vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky  vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu  vede žáky k naslouchání druhých lidí, k vyjadřování svého názoru  vede k zapojování do diskuse, k používání informačních prostředků Žák:  formuluje a vyjadřuje své myšlenky v logickém sledu  vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně  naslouchá promluvám ostatních, snaží se jim porozumět, vhodně na ně reaguje

5.6.4. Kompetence sociální a personální Učitel:  umožňuje každému žákovi zažít úspěch  podněcuje žáky k argumentaci  hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok  umožňuje žákům pracovat v týmu, diskutovat, upevňovat mezilidské vztahy, vzájemně si pomáhat, vytvářet příjemnou atmosféru Žák:     

účinně spolupracuje ve skupině podílí se na vytváření pravidel práce v týmu podílí se na utváření příjemné atmosféry přispívá k diskusi v malé skupině a k debatě celé třídy vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný postoj

5.6.5. Kompetence občanská Učitel:  podle potřeby žákům v činnostech pomáhá a umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky  vede žáky k pozitivnímu postoji ke kulturním a historickým tradicím

25

   Žák:      

vede k ekologické a enviromentální výchově podporuje ochranu zdraví a zdravý životní styl dbá, aby ctili základní společenské normy a zákony a svá práva chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy je vědom si svých povinností a práv respektuje a chrání a ocení naše tradice a kulturní a historické dědictví má smysl pro kulturu a tvořivost chápe základní ekologické souvislosti a enviromentální problémy respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví

5.6.6. Kompetence pracovní Učitel:  zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů, a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů  vede žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek  vytváří příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů  vede žáky k ochraně životního prostředí Žák:  přistupuje k výsledkům činností nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot

5.7.      

Organizace

Žáci s přihlédnutím k určité vzdělávací a pracovní aktivitě pracují ve třídě, v knihovně, v přírodě a na různých místech v regionu - exkurze. V úvodu hodiny všichni společně rozeberou cíl hodiny, metodu a zásady bezpečnosti a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu činnosti. Ke konci dochází k společnému zhodnocení práce, sebehodnocení, zadání domácí práce. Žáci pracují s vhodným pracovními pomůckami. Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá vyučující veškeré dostupné materiály a prostory pro různé typy činností související s náplní vzdělávacího oboru.

26

Charakteristika vyučovacího předmětu: VLASTIVĚDA 6.1. vyučuje se: ve 4. ročníku v 5. ročníku

Obsahové, časové a organizační vymezení 2 hodiny týdně 2 hodiny týdně

z toho jedna hodina disponibilně

Charakteristika vzdělávací oblasti viz. předmět PRVOUKA Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:      

    

utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního rozpočtu orientaci ve světě informací a k časovému a místnímu propojování historických, zeměpisných a kulturních informací rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě respektu a společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, k plnění povinností a společných úkolů samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci i v méně běžných situacích, k bezpečné komunikaci prostřednictvím elektronických médií, k poznávání a ovlivňování své jedinečnosti (možností a limitů) utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět a bezpečnosti druhých poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazu a jejich předcházení poznávání a upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech.

27

Vzdělání v předmětu vlastivěda:

6.2.         

pozoruje a pojmenovává věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti utváří prvotní ucelený obraz světa poznává sebe i nejbližší okolí seznamuje se s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy vnímá lidi a vztahy mezi nimi všímá si podstatných stránek i krás lidských výtvorů a přírodních jevů vnímá základní vztahy ve společnosti snaží se porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům chápe současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti

Vzdělávací obsah je členěn do třech tematických okruhů: 

Místo, kde žijeme praktické poznávání místních a regionálních skutečností o utváření přímých zkušeností žáků o



Lidé kolem nás upevňování základů vhodného chování a jednání mezi lidmi o seznámení se základními právy a povinnostmi o



Lidé a čas o

6.3.    

6.4.

orientace v dějích a čas

Formy a metody práce frontální výuka s demonstračními pomůckami a využitím multimediální techniky skupinová práce (s využitím pomůcek, měřidel, pracovních listů, odborné literatury, internetu), samostatné řešení problémů krátkodobé projekty

Mezipředmětové vztahy

Předmět vlastivěda je součást vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. V předmětu se využívají kompetence získané ve vzdělávací oblasti český jazyk v oblasti komunikace a čtení s porozuměním. Získané kompetence z předmětů pracovní činnosti, výtvarná výchova vlastivěda využívá při realizaci dílčích projektů.

28

6.5.

Průřezová témata

Předmětem prolínají průřezová témata:  Environmentální výchova – vztah člověka k životnímu prostředí, ekosystémy  Výchova demokratického občana – občanská společnost a škola – pravidla chování  Multikulturní výchova – princip sociálního smíru  Osobnostní a sociální výchova – rozvoj osobnosti žáka  Mediální výchova – veškeré druhy komunikací, prožitky, zkušenosti, poznatky  Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – kultury různých zemí

6.6.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

6.6.1. Kompetence k učení Učitel:       

umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu vede žáky k ověřování výsledků vede žáky k samostatnému pozorování a experimentování učí užívat žáky obecné termíny, znaky a symboly umožňuje žákům diskutovat.

Žák:        

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace operuje s obecně užívanými termíny a znaky samostatně pozoruje a experimentuje získané výsledky porovnává vyvozuje z nich závěry pro využití do budoucnosti

6.6.2. Kompetence k řešení problémů Učitel:   

zajímá se o náměty, názory, zkušenosti žáků klade otevřené otázky a vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti vede žáky k plánování úkolů a postupů

29

    

zařazuje metody, při kterých by sami žáci měli dojít k objevům, řešením a závěrům umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou a vyhledávali na internetu podle potřeby žákům v činnostech pomáhá pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení dodává žákům sebedůvěru.

Žák:    

poznává a ovlivňuje svou jedinečnost samostatně řeší problémy volí vhodné způsoby řešení sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů

6.6.3. Kompetence komunikativní Učitel:     

zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu vede žáky k naslouchání druhých lidí, k vyjadřování svého názoru vede k zapojování do diskuse, k používání informačních prostředků

Žák:   

formuluje a vyjadřuje své myšlenky v logickém sledu vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně naslouchá promluvám ostatních, snaží se jim porozumět, vhodně na ně reaguje

6.6.4. Kompetence sociální a personální Učitel:    

umožňuje každému žákovi zažít úspěch podněcuje žáky k argumentaci hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok umožňuje žákům pracovat v týmu, diskutovat, upevňovat mezilidské vztahy, vzájemně si pomáhat, vytvářet příjemnou atmosféru

Žák:

30

    

účinně spolupracuje ve skupině podílí se na vytváření pravidel práce v týmu podílí se na utváření příjemné atmosféry přispívá k diskusi v malé skupině a k debatě celé třídy vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný postoj 6.6.5. Kompetence občanské

Učitel:   

podle potřeby žákům v činnostech pomáhá a umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky vede žáky k pozitivnímu postoji ke kulturním a historickým tradicím dbá, aby ctili základní společenské normy a zákony a svá práva

Žák:    

chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy je vědom si svých povinností a práv respektuje a chrání a ocení naše tradice a kulturní a historické dědictví má smysl pro kulturu a tvořivost 6.6.6. Kompetence pracovní

Učitel:   

zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů, a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů vede žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek vytváří příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů

Žák: 

přistupuje k výsledkům činností nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot

31

6.7.      

Organizace

Žáci s přihlédnutím k určité vzdělávací a pracovní aktivitě pracují ve třídě, v knihovně, v přírodě a na různých místech v regionu - exkurze. V úvodu hodiny všichni společně rozeberou cíl hodiny, metodu a zásady bezpečnosti a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu činnosti. Ke konci dochází k společnému zhodnocení práce, sebehodnocení, zadání domácí práce. Žáci pracují s vhodným pracovními pomůckami. Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá vyučující veškeré dostupné materiály a prostory pro různé typy činností související s náplní vzdělávacího oboru.

Charakteristika vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA 7.1.

Obsahové, časové a organizační vymezení

Vyučovací předmět přírodověda se vyučuje jako samostatný předmět v: v 4. ročníku v 5. ročníku

2 hodiny týdně 2 hodiny týdně

z toho 1 hodina disponibilně

Charakteristika vzdělávací oblasti viz. předmět PRVOUKA Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:      

utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního rozpočtu orientaci ve světě informací a k časovému a místnímu propojování historických, zeměpisných a kulturních informací rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě respektu a společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, k plnění povinností a společných úkolů samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci i v méně běžných situacích, k bezpečné komunikaci prostřednictvím elektronických médií, k poznávání a ovlivňování své jedinečnosti (možností a limitů)

32

     

utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení poznávání a upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech.

Vzdělávací obsah je členěn do tří tematických okruhů:  Rozmanitost přírody o poznávání Země jako planety sluneční soustavy o poznávání proměnlivosti a rozmanitosti živé i neživé přírody  Člověk a jeho zdraví o základní poučení o zdraví a nemocech o o zdravotní prevenci i první pomoci o o bezpečném chování v různých životních situacích o poznávání sebe na základě poznávání člověka jako živé bytosti o poznávají zdraví jako stav bio-psycho- sociální rovnováhy života o osvojují si bezpečné chování a vzájemnou pomoc o zdraví je důležitá hodnota člověka



Lidé kolem nás o vztahy mezi lidmi, v rodině, v obci o orientace v základních formách vlastnictví o spoření, dluhy, peníze

7.2.    

Formy a metody práce: frontální výuka s demonstračními pomůckami a využitím multimediální techniky skupinová práce (s využitím pomůcek, měřidel, pracovních listů, odborné literatury, internetu), samostatné řešení problémů krátkodobé projekty

33

7.3.

Mezipředmětové vztahy:

Předmět přírodověda je součást vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. V předmětu se využívají kompetence získané v předmětu matematika jako např. jednotky, čas, délka, základní početní operace, ze vzdělávací oblasti český jazyk využívá prvouka získané kompetence v oblasti komunikace a čtení s porozuměním. Získané kompetence z předmětů pracovní činnosti, výtvarná výchova přírodověda využívá při realizaci dílčích projektů. Návyky získané v tělesné výchově využívá přírodověda při výuce zdravého způsobu života.

7.4.

Průřezová témata

Předmětem prolínají průřezová témata:  Enviromentální výchova – vztah člověka k životnímu prostředí, ekosystémy  Multikulturní výchova – princip sociálního smíru  Osobnostní a sociální výchova – rozvoj osobnosti žáka  Mediální výchova – veškeré druhy komunikací, prožitky, zkušenosti, poznatky

7.5.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

7.5.1. Kompetence k učení Učitel:  umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků  srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit  stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu  vede žáky k ověřování výsledků  vede žáky k samostatnému pozorování a experimentování  učí užívat žáky obecné termíny, znaky a symboly  umožňuje žákům diskutovat. Žák:        

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace operuje s obecně užívanými termíny a znaky samostatně pozoruje a experimentuje získané výsledky porovnává vyvozuje z nich závěry pro využití do budoucnosti

34

7.5.2. Kompetence k řešení problémů Učitel:  se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků  klade otevřené otázky a vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti  vede žáky k plánování úkolů a postupů  zařazuje metody, při kterých by sami žáci měli dojít k objevům, řešením a závěrům  umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou a vyhledávali na internetu  podle potřeby žákům v činnostech pomáhá  pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení  dodává žákům sebedůvěru. Žák:     

si upevňuje účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožující vlastní zdraví a bezpečnost i zdraví a bezpečnost druhých poznává a ovlivňuje svou jedinečnost samostatně řeší problémy volí vhodné způsoby řešení sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů

7.5.3. Kompetence komunikativní Učitel:  zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů  vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky  vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu  vede žáky k naslouchání druhých lidí, k vyjadřování svého názoru  vede k zapojování do diskuse, k používání informačních prostředků Žák:  formuluje a vyjadřuje své myšlenky v logickém sledu  vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně  naslouchá promluvám ostatních, snaží se jim porozumět, vhodně na ně reaguje

7.5.4. Kompetence sociální a personální Učitel:  umožňuje každému žákovi zažít úspěch  podněcuje žáky k argumentaci  hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok  umožňuje žákům pracovat v týmu, diskutovat, upevňovat mezilidské vztahy, vzájemně si pomáhat, vytvářet příjemnou atmosféru Žák:  

účinně spolupracuje ve skupině podílí se na vytváření pravidel práce v týmu

35

  

podílí se na utváření příjemné atmosféry přispívá k diskusi v malé skupině a k debatě celé třídy vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný postoj

7.5.5. Kompetence občanská Učitel:  podle potřeby žákům v činnostech pomáhá a umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky  vede žáky k pozitivnímu postoji ke kulturním a historickým tradicím  vede k ekologické a enviromentální výchově  podporuje ochranu zdraví a zdravý životní styl Žák:  chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy  je vědom si svých povinností a práv  respektuje a chrání a ocení naši přírodu  má smysl pro kulturu a tvořivost  chápe základní ekologické souvislosti a enviromentální problémy  respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví 7.5.6. Kompetence pracovní Učitel:  zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů, a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů  vede žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek  vytváří příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů  vede žáky k ochraně životního prostředí Žák:  přistupuje k výsledkům činností nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot

7.6.    

Organizace

Žáci s přihlédnutím k určité vzdělávací a pracovní aktivitě pracují ve třídě, v knihovně, v přírodě a na různých místech v regionu - exkurze. V úvodu hodiny všichni společně rozeberou cíl hodiny, metodu a zásady bezpečnosti a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu činnosti. Ke konci dochází k společnému zhodnocení práce, sebehodnocení, zadání domácí práce. Žáci pracují s vhodným pracovními pomůckami.

36

  

Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá vyučující veškeré dostupné materiály a prostory pro různé typy činností související s náplní vzdělávacího oboru. Pozorují názorné pomůcky, přírodu a činnosti lidí, hrají určené role, řeší modelové situace atd.

5. Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vyučovacího předmětu: VÝTVARNÁ VÝCHOVA

8.1.

Obsahové, časové a organizační vymezení

Vyučovací předmět výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 1. až 5. ročníku následovně: 1. ročník - 1 hodina týdně 2. ročník - 2 hodiny týdně z toho jedna hodina disponibilně 3. ročník - 2 hodiny týdně z toho jedna hodina disponibilně 4. ročník - 2 hodiny týdně 5. ročník - 2 hodiny týdně

8.2. 







Vzdělávání ve vyučovacím předmětu výtvarná výchova

Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci s nimi při tvorbě, vnímání a interpretaci vychází zejména z porovnávání dosavadní a aktuální zkušenosti žáka a umožňuje mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a prožitky. Výtvarná výchova přistupuje k vizuálně obraznému vyjádření (a to jak samostatně vytvořenému, tak přejatému) nikoliv jako k pouhému přenosu reality, ale jako k prostředku, který se podílí na způsobu jejího přijímání a zapojování do procesu komunikace. V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech – tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky (dále jen prostředky) nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích. Tvůrčími činnostmi (rozvíjením smyslové citlivosti, uplatňováním subjektivity a ověřováním komunikačních účinků) založenými na experimentování je žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace. Obsahem Rozvíjení smyslové citlivosti jsou činnosti, které umožňují žákovi rozvíjet schopnost rozeznávat podíl jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv této zkušenosti na výběr a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření.

37

 

  



 

Obsahem Uplatňování subjektivity jsou činnosti, které vedou žáka k uvědomování si a uplatňování vlastních zkušeností při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření. Obsahem Ověřování komunikačních účinků jsou činnosti, které umožňují žákovi utváření obsahu vizuálně obrazných vyjádření v procesu komunikace a hledání nových i neobvyklých možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších obrazových médií. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence; k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevů a potřeb a k utváření hierarchie hodnot spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života zaujímání osobní účasti v procesu tvorby a k chápání procesu tvorby jako způsobu nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě Učivo je rozděleno do těchto tematických okruhů. Rozvíjení smyslové citlivosti Uplatňování subjektivity Ověřování komunikačních účinků

8.3.

Mezipředmětové vztahy

Vyučovací předmět výtvarná výchova je hlavně zaměřen na rozvoj kreativity dítěte, může využít i poznatky z jiných předmětů. Z matematiky zejména geometrii, z prvouky tvary a barvy, je úzce propojen s ostatními výchovami, s literární výchovou atd.

8.4.

Průřezová témata

Ve vyučovacím předmětu se realizují tato průřezová témata:  osobnostní a sociální výchova – žáci se učí odpovědnosti za provedenou práci, trávit volný čas zajímavou činností – relaxovat, kreativitě  enviromentální výchova – děti jsou vedeny k hospodaření s materiálem, zvolením námětu ve vztahu k přírodě je u nich vytvářen kladný vztah k přírodě

38

   

multikulturní výchova – poznáváním výtvarných děl a jiných uměleckých pracích si děti uvědomují kulturní tradice, rozdíly v různých skupinách lidí a získávají kladný vztah k historii a kultuře výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech děti jsou motivovány, aby přemýšlely o širších celospolečenských problémech výchova demokratického občana- žáci jsou vedeni, aby si všímali, co se děje ve společnosti, v třídním kolektivu, výtvarná výchova je jedním ze způsobů vyjádření vlastních názorů mediální výchova – pravidelnou prezentací svých prací se učí žáci prezentovat své schopnosti na veřejnosti

8.5. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 8.5.1. Kompetence k učení Učitel:     

vede žáky k rozvíjení fantazie k tvůrčím činnostem k samostatnému pozorování a experimentování učí užívat žáky obecné termíny, znaky a symboly umožňuje žákům diskutovat

Žák:        

využívá samostatné pozorování vnímá realitu řeší výtvarné problémy projevuje ochotu k dalšímu vzdělání samostatně pozoruje a experimentuje porovnává, kriticky pozoruje vyvozuje závěry pro využití v budoucnosti posoudí vlastní pokrok a určí si překážky

8.5.2. Kompetence k řešení problémů Učitel:     

zajímá se o náměty, názory, zkušenosti žáků klade otevřené otázky vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti vede žáky k plánování úkolů a postupů zařazuje metody, při kterých by sami žáci měli dojít k objevům, řešením a závěrům

39

  

podle potřeby žáků v činnostech pomáhá ukazuje cestu ke správnému řešení dodává žákům sebedůvěru

Žák:      

samostatně řeší problémy volí vhodné způsoby řešení sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů kriticky myslí užívá rozhodnutí a je schopen je obhájit uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a kriticky je obhájí

8.5.3. Kompetence komunikativní Učitel:   

zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu vede žáky k naslouchání druhých lidí, k vyjadřování svého názoru, k zapojování do diskuse, k používání informačních prostředků

Žák:    

formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu souvisle a kultivovaně respektuje názor jiných účinně se zapojuje do diskuse využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k soužití 8.5.4. Kompetence sociální a personální

Učitel:   

umožňuje každému žákovi zažít úspěch hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok umožňuje žákům pracovat v týmu, diskutovat, upevňovat mezilidské vztahy, vzájemně si pomáhat, vytvářet příjemnou atmosféru, podporovat sebedůvěru a sebeúctu

Žák:  

umí tvořivě pracovat ve skupině podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu

40

8.5.5. Kompetence pracovní Učitel:      

vede žáky k využívání návyků a znalostí v další praxi zadává úkoly, které vyžadují využití poznatků z různých předmětů vede žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek vytváří příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů a jiných forem záznamů vede žáky k ochraně životního prostředí vede žáky k dodržování hygienických a bezpečnostních pravidel

Žák:  

užívá si samostatně vizuálně obrazné techniky dodržuje hygienická a bezpečnostní pravidla

8.5.6. Kompetence občanské Učitel:      

podle potřeby žákům v činnostech pomáhá umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky vede žáky k pozitivnímu postoji ke kulturním a historickým tradicím vede k ekologické a environmentální výchově podporuje ochranu zdraví a zdravý životní styl dbá, aby ctili základní společenské normy a zákony a svá práva

Žák:    

chápou a respektují estetické požadavky na životní prostředí respektují, chrání a ocení naše tradice, kulturní i historické dědictví projevují pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost aktivně se zapojují do kulturního dění.

8.6.   

Organizace

Žáci s přihlédnutím k určité pracovní aktivitě pracují v učebně výtvarné výchovy v budově Tvořivé dílny, ve volné přírodě – učebna v přírodě nebo ve třídě. V úvodu hodiny všichni společně rozeberou pracovní postup, metodu a zásady bezpečnosti a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu činnosti. Ke konci dochází k úklidu a společnému zhodnocení práce, sebehodnocení.

41

  

Žáci pracují s vhodným pracovním materiálem a využívají pracovní oděv. Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá veškeré dostupné materiály a prostory pro různé typy výtvarných činností.

Charakteristika vyučovacího předmětu: HUDEBNÍ VÝCHOVA 9.1.

Obsahové, časové a organizační vymezení

Vyučovací předmět se vyučuje jako samostatný předmět v: v 1. -5. ročníku 1 hodinu týdně Charakteristika vzdělávací oblasti 

Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence – umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou součástí každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce).



Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky.



Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp.



Na 1. stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a s jazykem hudebního a výtvarného umění, ale také umění dramatického a literárního. S nimi se učí tvořivě pracovat, užívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Poznávají zákonitosti tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem ke svým zkušenostem chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat.



Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami hudební výchovy.



Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho

42

hudebnosti – jeho hudebních schopností, jež se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi – sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými. 

Prostřednictvím těchto činností žák může uplatnit svůj individuální hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby a v neposlední řadě je mu dána příležitost „interpretovat“ hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření.



Obsahem Vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků.



Obsahem Instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební reprodukci i produkci.



Obsahem Hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest.



Obsahem Poslechových činností je aktivní vnímání (percepce) znějící hudby, při níž žák poznává hudbu ve všech jejích žánrových, stylových i funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat a interpretovat.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:    





pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence; k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevů a potřeb a k utváření hierarchie hodnot spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života zaujímání osobní účasti v procesu tvorby a k chápání procesu tvorby jako způsobu nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě

43

Vzdělávací obsah je rozdělen do čtyř oblastí: vokální činnost – práce s hlasem, kultivace pěveckého i mluveného projevu instrumentální činnost – hra na hudební nástroje a jejich využití při reprodukci a produkci hudebně pohybová činnost – ztvárnění hudby pohybem, tancem, gesty poslechová činnost – aktivní vnímání hudby, poznávání žánrů, stylů a podob

9.2.     

9.3.

Formy a metody práce: frontální výuka s demonstračními pomůckami a využitím multimediální techniky skupinová práce (s využitím pomůcek, hudebních nástrojů, pracovních listů, odborné literatury, internetu) samostatné řešení problémů a úkolů krátkodobé projekty příprava na veřejná vystoupení

Mezipředmětové vztahy:

Předmět je úzce spjat s ostatními předměty zejména v oblasti „Umění a kultura“, „Jazyk a jazyková komunikace“, „Člověk a jeho svět“

9.4.

Průřezová témata

Předmětem prolínají průřezová témata:  osobnostní a sociální výchova – nácvikem písní získávají žáci nové poznatky o způsobu trávení volného času, rozvíjí se jejich kreativita, učí se spolupracovat ve skupině  multikulturní výchova – nácvikem lidových písní žáci získávají spoustu poznatků o kulturních tradicích různých skupin obyvatel.  Mediální výchova – při veřejných vystoupeních se děti učí základům projevů na veřejnosti  Ostatní průřezová témata se projevují zvláště v textech písní

9.5.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

9.5.1. Kompetence k učení Učitel:  umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků

44

     Žák:       

srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu vede žáky k ověřování výsledků pomáhá žákům poznat smysl a cíl učení, naučit se posoudit vlastní pokrok žáky vhodně motivuje vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě poznává smysl a cíl učení má pozitivní vztah k učení posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení naplánuje se, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

9.5.2. Kompetence k řešení problémů Učitel:  zajímá se o náměty, názory, zkušenosti žáků  klade otevřené otázky a vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti  vede žáky k plánování úkolů a postupů  zařazuje metody, při kterých by sami žáci měli dojít k objevům, řešením a závěrům  umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s rozličnými hudebními nástroji  žákům v činnostech pomáhá,  pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení  dodává žákům sebedůvěru  vede žáka ke kritickému myšlení, aby byl schopen rozhodnout a obhájit se s použitím vhodné slovní zásoby. Žák:        

vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni rozpoznává a pochopí problém přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách promyslí a naplánuje způsob řešení problému a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností samostatně řeší problémy a volí vhodné způsoby řešení činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí výsledky svých činů zhodnotí 9.5.3. Kompetence komunikativní

Učitel:  zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů  vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky v Hv  vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu (zpěv, tanec), spolupráci a vzájemnému soužití

45

Žák:      

 

formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje účinně se zapojuje do diskuse obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení do společenského dění využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi 9.5.4. Kompetence sociální a personální

Učitel:  umožňuje každému žákovi zažít úspěch  podněcuje žáky k argumentaci  hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty  ukazuje jim schopnost emocionálně působit a vytvářet mosty mezi lidmi. Žák:  účinně spolupracuje ve skupině  podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu  podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty, při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá  přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy  oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají  ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebedůvěry a sebeúcty

9.5.5. Kompetence občanská Učitel:

  

Žák:

  

podle potřeby žákům v činnostech pomáhá umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky vede žáky k tomu, aby získali vhled do hudební kultury a to i v multikulturních souvislostech chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví

46

 

projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost aktivně se zapojuje do kulturního dění

9.5.6. Kompetence pracovní Učitel:  zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů  vede žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek  vytváří příležitosti k interpretaci různých melodií a rytmů Žák:  

adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost využívá výsledky své práce k ochraně kulturních a společenských hodnot



9.6.    

Organizace

výuka probíhá v třídním kolektivu je organizována ve třídě nebo ve speciální učebně hudební výchovy učitel využívá hudební nástroje a audio techniku pro poslech děti se věnují praktickému cvičení – nácviku písní, poslechu, instrumentálním činnostem atd.

6. Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA 10.1.

Obsahové, časové a organizační vymezení

Vyučovací předmět tělesná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v: v 1. ročníku 2 hodiny týdně v 2. ročníku v 3. ročníku v 4. ročníku v 5. ročníku

2 hodiny týdně 2 hodiny týdně 2 hodiny týdně 2 hodiny týdně

Charakteristika vzdělávací oblasti 

Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, chování podporující zdraví, kvalita mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd.

47

Protože je zdraví důležitým předpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost, stává se poznávání a praktické ovlivňování podpory a ochrany zdraví jednou z priorit základního vzdělávání.  Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro pozitivní ovlivňování zdraví (poznatky, činnosti, způsoby chování), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, způsob jeho ochrany i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různými riziky, která ohrožují zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávají potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké části o poznávání zásadních životních hodnot, o postupné utváření postojů k nim a o aktivní jednání v souladu s nimi. Naplnění těchto záměrů je v základním vzdělávání nutné postavit na účinné motivaci a na činnostech a situacích posilujících zájem žáků o problematiku zdraví.  Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Proto je velmi důležité, aby celý život školy byl ve shodě s tím, co se žáci o zdraví učí a co z pohledu zdraví potřebují. Zpočátku musí být vzdělávání silně ovlivněno kladným osobním příkladem učitele, jeho všestrannou pomocí a celkovou příznivou atmosférou ve škole. Později přistupuje důraz i na větší samostatnost a odpovědnost žáků v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících se zdravím. Takto chápané vzdělávání je základem pro vytváření aktivních přístupů žáků k rozvoji i ochraně zdraví.  Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, do níž je zahrnuta i zdravotní tělesná výchova. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej obohacují nebo využívají (aplikují), a do života školy.  Vzdělávací obor Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti žáků k činnosti řízené a výběrové, jejímž smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit do denního režimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a kompenzaci různého zatížení, pro podporu zdraví a ochranu života. Předpokladem pro osvojování pohybových dovedností je v základním vzdělávání žákův prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu, dobře zvládnutá dovednost pak zpětně kvalitu jeho prožitku umocňuje.  V tělesné výchově je velmi důležité motivační hodnocení žáků, které vychází ze somatotypu žáka a je postaveno na posuzování osobních výkonů každého jednotlivce a jejich zlepšování – bez paušálního porovnávání žáků podle výkonových norem (tabulky, grafy aj.), které neberou v úvahu růstové a genetické předpoklady a aktuální zdravotní stav žáků.  Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybového nadání, které předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonů žáků. Neméně

48

důležité je odhalování zdravotních oslabení žáků a jejich korekce v běžných i specifických formách pohybového učení – v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Proto se nedílnou součástí tělesné výchovy stávají korektivní a speciální vyrovnávací cvičení, která jsou podle potřeby preventivně využívána v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky nebo jsou zadávána žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení. Cílové zaměření vzdělávací oblasti  

  

  



poznávání zdraví jako důležité hodnotu v kontextu dalších životních hodnot pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů poznávání člověka jako jedince závislého v jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví propojování činností a jednání souvisejících se zdravím a zdravými mezilidskými vztahy se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd. chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu výběru profesní dráhy, partnerů, společenských činností atd. ochraně zdraví a životů při každodenních rizikových situacích i mimořádných událostech a k využívání osvojených postupů spojených s řešením jednotlivých mimořádných událostí aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci

Vzdělávací obsah je rozdělen na tři tematické okruhy: činnosti ovlivňující zdraví  význam pohybu pro zdraví  příprava organismu  zdravotně zaměřené činnosti  rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu,  hygiena při TV, bezpečnost při pohybových činnostech činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností  pohybové hry  základy gymnastiky, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti  průpravné úpoly, základy atletiky  základy sportovních her, turistika  pobyt v přírodě  plavání,

49

 bruslení,  další pohybové činnosti činnosti podporující pohybové učení  komunikace v TV  organizace při TV  zásady jednání a chování  pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností  měření a posuzování pohybových dovedností  zdroje informací o pohybových činnostech

Formy a metody práce:

10.2.      

10.3.

frontální výuka s demonstračními pomůckami a využitím multimediální výuky skupinová práce (s využitím pomůcek, měřidel, pracovních listů, odborné literatury, internetu), samostatné řešení problémů krátkodobé projekty plavecký kurz účast ve sportovních soutěžích

Mezipředmětové vztahy:

Předmět tělesná výchova je součástí vzdělávací oblasti Člověka zdraví a prolíná i do ostatních vzdělávacích oblastí:  prvouka – pohyb a zdravý životní styl  matematika – měření sportovních výkonů,  prvouka a přírodověda - člověk a zdraví  prvouka – sport a svět  hudební výchova – cvičení s rytmickým doprovodem  prvouka - historie sportu

10.4.

Průřezová témata

v tomto předmětu jsou realizována:  výchova demokratického občana - kladný přístup k druhým, zásady slušnosti, tolerance, odpovědné chování  osobnostní a sociální výchova – obecné modely řešení problémů, zvládání rozhodovacích situací, schopnosti poznávání, sebepoznávání, poznávání lidí a jednání ve specifických rolích a situacích  multikulturní výchova – schopnost zapojovat se do diskuze, lidské vztahy,….  Enviromentální výchova – vysoké oceňování zdraví a chápání vlivu prostředí na vlastní zdraví i zdraví ostatních lidí

50

10.5.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

10.5.1. Kompetence k učení Učitel :  umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků  srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit  stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu  vede žáky k ověřování výsledků  pomáhá žákům poznat smysl a cíl učení, naučit se posoudit vlastní pokrok  učí žáky dodržovat základní sportovní pravidla a chování při Tv Žák:      

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby a metody poznává smysl a cíl učení má pozitivní vztah k učení posoudí vlastní pokrok naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit kriticky zhodnotí výsledky svého učení

10.5.2. Kompetence k řešení problémů Učitel:  zajímá se o náměty, názory, zkušenosti žáků  klade otevřené otázky  vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti  vede žáky k plánování úkolů a postupů  zařazuje metody, při kterých by sami žáci měli dojít k objevům, řešením a závěrům  umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou  v činnostech pomáhá  pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení  dodává žákům sebedůvěru  vede žáka ke kritickému myšlení, aby byl schopen rozhodnout se a obhájit se a použít k tomu vhodnou slovní zásobu. Žák:      

vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni promyslí a naplánuje způsob řešení problému nenechává se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému samostatně řeší problémy volí vhodné způsoby řešení hodnotí výsledky svých činů

51

10.5.3. Kompetence komunikativní Učitel:  zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů  vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky v TV (povely)  vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu, spolupráci a vzájemnému soužití. Žák:      

formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí účinně se zapojuje do diskuse rozumí různým typům běžně užívaných gest, zvuků a jiných komunikačních prostředků a využívá je ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění využívá komunikační prostředky pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem

10.5.4. Kompetence sociální a personální Učitel:  umožňuje každému žákovi zažít úspěch  podněcuje žáky k argumentaci  hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty  vede žáka k zodpovědnosti o své tělo i zdraví ostatních v kritických situacích Žák:         

účinně spolupracuje ve skupině podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá efektivně spolupracuje s druhými při řešení daného úkolu oceňuje zkušenosti druhých lidí vytváří si pozitivní představu o sobě, podporuje svou sebedůvěru a samostatný rozvoj

10.5.5. Kompetence občanská Učitel:  podle potřeby žákům v činnostech pomáhá a umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky  učí žáky chápat základní ekologické souvislosti a enviromentální problémy, multikulturní souvislosti

52

 Žák:       

vede žáka k uvědomění, že ohyb je vhodný pro zdraví. respektuje přesvědčení druhých lidí omítá útlak a hrubé zacházení uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí chápe svá práva a povinnosti ve škole i mimo ni rozhoduje se zodpovědně podle dané situace poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka aktivně se zapojuje do sportovních aktivit

10.5.6. Kompetence pracovní Učitel:  vede žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek Žák:     

používá bezpečně vybavení dodržuje vymezená pravidla adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky přistupuje k výsledkům pracovní činnosti z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých využívá znalostí a zkušeností získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost

10.6.      

Organizace žáci s přihlédnutím k určité sportovní aktivitě cvičí v tělocvičně, na hřišti, na stadionu, ve volné přírodě nebo v plaveckém bazénu v úvodu hodiny všichni absolvují nástup, rozcvičku a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu sportování. ke konci dochází k závěrečnému zklidnění - relaxaci. žáci cvičí ve vhodném sportovním oblečení a obuvi učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce spolu s dětmi používá veškeré dostupné náčiní a nářadí.

53

7. Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Charakteristika vyučovacího předmětu: PRACOVNÍ ČINNOSTI 11.1.

Obsahové, časové a organizační vymezení

RVP ZV nepojmenovává vyučovací předmět v této vzdělávací oblasti. Proto byl pro 1. stupeň zvolen název Pracovní činnosti.  Vyučuje se v 1. až 5. ročníku - 1 hodina týdně Charakteristika vzdělávací oblasti   

Postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků Koncepce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách a širších souvislostech Cíleně se zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v této oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků tím, že vede žáky k:  Pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce  Osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, k organizaci a plánování práce a i v používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci v běžném životě  Vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku  Poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností člověka  Autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí  Chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení  Orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci.

54

11.2.   

Vzdělávání ve vyučovacím předmětu pracovní činnosti

žáci se v něm učí pracovat s různými materiály osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu

Pracovní činnosti patří do vzdělávacího oboru Člověk a svět práce, který je na 1. stupni rozdělen do čtyř tematických okruhů:  Práce s drobným materiálem o vytváření předmětů z tradičních i netradičních materiálů, poznávání vlastností materiálů o funkce a využití pracovních pomůcek a materiálů o jednoduché pracovní postupy a organizace práce o lidové zvyky, tradice a řemesla  Práce montážní a demontážní o práce se stavebnicemi (plošné, prostorové, konstrukční) o sestavování modelů o práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem  Pěstitelské práce o základní podmínky pro pěstování rostlin o péče o nenáročné rostliny o pěstování rostlin ze semen o pozorování přírody, zaznamenávání a hodnocení výsledků pozorování  Příprava pokrmů o pravidla správného stolování o příprava tabule pro jednoduché stolování o Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci.

11.3.

Průřezová témata

Předmětem prolínají průřezová témata, zejména:  osobnostní a sociální výchova – zodpovědnost za svou práci a práci ostatních v pracovní skupině, spolupráce a kooperace, kreativita  multimediální výchova – lidové zvyky a tradice, projekt Lidové zvyky  mediální výchova – prezentace žákovských prací  environmentální výchova – hospodaření s materiálem, ekologie

55

11.4. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků: 11.4.1. Kompetence k učení Učitel:       

umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu vede žáky k ověřování výsledků. vede žáky k samostatnému pozorování a experimentování učí užívat žáky obecné termíny, znaky a symboly umožňuje žákům diskutovat

Žák:   

Vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení Vyhledává a třídí informace na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě Samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnu 11.4.2. Kompetence k řešení problémů

Učitel:

    

zajímá se o náměty, názory, zkušenosti žáků klade otevřené otázky a vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti vede žáky k plánování úkolů a postupů zařazuje metody, při kterých by sami žáci měli dojít k objevům, řešením a závěrům podle potřeby žáků v činnostech pomáhá, pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení  dodává žákům sebedůvěru Žák:

 vnímá problémové situace, přemýšlí o příčinách a naplánuje způsob řešení problému  kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen se obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů

56

11.4.3. Kompetence komunikativní Učitel:

     

zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu vede žáky k naslouchání druhých lidí, k vyjadřování svého názoru, k zapojování do diskuse k používání informačních prostředků

Žák:

 Formuluje a vyjadřuje své názory a myšlenky v logickém sledu  Naslouchá promluvám druhých lidí, vhodně na ně reaguje, zapojuje se do diskuse, argumentuje

11.4.4. Kompetence sociální a personální Učitel:

     

umožňuje každému žákovi zažít úspěch podněcuje žáky k argumentaci hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok umožňuje žákům pracovat v týmu, diskutovat upevňovat mezilidské vztahy, vzájemně si pomáhat vytvářet příjemnou atmosféru

Žák:

 Spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce      

v týmu ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá chápe potřebu spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají

57

11.4.5. Kompetence občanské Učitel:       

podle potřeby žákům v činnostech pomáhá umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky vede žáky k pozitivnímu postoji ke kulturním a historickým tradicím vede k ekologické a environmentální výchově podporuje ochranu zdraví a zdravý životní styl dbá, aby ctili základní společenské normy a zákony a svá práva učitel vede žáky k pozitivnímu postoji k uměleckým dílům, k vlastní tvořivosti

Žák:    

chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo ni poskytne dle svých možností pomoc, chová se zodpovědně v krizových situacích i situacích ohrožujících život a zdraví člověka chrání naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví

11.4.6. Kompetence pracovní Učitel:

 zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých    

informačních zdrojů, které vyžadují využití poznatků z různých předmětů vede žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek vytváří příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů. vede žáky k ochraně životního prostředí vede žáky k bezpečnému používání materiálů a nástrojů, k dodržování vymezených pravidel

Žák:

    

používá bezpečně nástroje, materiály a vybavení dodržuje vymezená pravidla plní povinnosti adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech

58

 přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví a zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot

11.5.      

Organizace

Žáci s přihlédnutím k určité pracovní aktivitě pracují v učebně pracovních činností v budově Tvořivé dílny, ve volné přírodě – učebna v přírodě nebo ve třídě. V úvodu hodiny všichni společně rozeberou pracovní postup, metodu a zásady bezpečnosti a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu činnosti. Ke konci dochází k úklidu, společnému zhodnocení práce a sebehodnocení. Žáci pracují s vhodným pracovním materiálem a využívají pracovní oděv. Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá vyučující veškeré dostupné materiály a prostory pro různé typy pracovních činností.

Potvrzuji, že mnou vypracovaná charakteristika předmětů ŠVP je v souladu s aktuální verzí RVP, obsahuje všechny povinné náležitosti a je kompatibilní s tematickými plány a tabulkami průřezových témat

Předmět

Zpracovala

Český jazyk

Mgr. Petra Frühbauerová

Anglický jazyk

Mgr. Jana Moravcová

Matematika

Mgr. Jana Koziorková

Informatika

Mgr. Jana Hložková

Prvouka

Mgr. Martina Vybíralová

Vlastivěda

Mgr. Jana Moravcová

Přírodověda

Mgr. Irena Turková

Výtvarná výchova

Mgr. Jana Koziorková

Hudební výchova

Mgr. Irena Turková

Tělesná výchova

Mgr. Martina Vybíralová

Pracovní činnosti

Mgr. Petra Frühbauerová

Podpis

59