POZNEJ A CHRAŇ NAŠI PŘÍRODU!

POZNEJ A CHRAŇ NAŠI PŘÍRODU! Soubor přednášek ze semináře

český svaz ochránců přírody czech union for nature conservation

Tato publikace je výstupem projektu Poznej a chraň naší přírodu! Semináře pro učitele a pe dagogické pracovníky zaměřené na využívání nabídky témat ČSOP při přípravě vyučova cích plánů v oblasti EVVO podpořeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2009.

POZNEJ A CHRAŇ NAŠI PŘÍRODU!

Předmluva Český svaz ochránců přírody (ČSOP) obdržel v roce 2009 do taci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na uspo řádání seminářů pro pedagogické pracovníky základních, středních, vyšších odborných škol a školských zařízení a ze jména pro školní koordinátory EVVO. Cílem těchto seminá řů bylo seznámit pedagogické pracovníky s ČSOP a s těmi jeho aktivitami, které jsou vhodné a potřebné pro práci s dětmi a mládeží. Jde o programy, kterých se mohou ško ly, školní kolektivy i jednotliví žáci přímo účastnit (kampaň Ukliďme svět či soutěž Živá zahrada) nebo metodické ná vody, jak správně postupovat v některých životních situa cích, abychom v dobré vůli nezpůsobili v přírodě více ško dy než užitku (zásady, které je nutné dodržet při kontaktu s mládětem volně žijícího živočicha nebo při pomoci oboj živelníkům). Tato publikace ve stručnosti informuje o obsa hu realizovaných seminářů. Zlepšení znalostí pedagogů a následně jejich žáků v uvede ných oblastech by mělo přispět k lepšímu chápaní přírod ních zákonitostí a tedy i k posílení vztahu člověka k přírodě.

Petr Stýblo, Český svaz ochránců přírody

Poznej a chraň naši přírodu! Soubor přednášek ze semináře, Praha 2009 Vydal: Český svaz ochránců přírody - Ústřední výkonná rada

Michelská 5, 140 00 Praha 4

tel: 222 516 115, 222 511 494

email: [email protected], web: www.csop.cz

Foto: archív ÚVR ČSOP, Ivan Chumchal, Libor Šejna Autoři: Petr Stýblo, Šárka Tlustá, Tereza Vláčilová,

Mojmír Vlašín, Jiří Vojar

Grafická úprava: Petr Mikeš, www.petrmikes.cz

Český svaz ochránců přírody, Michelská 5, Praha 4, 140 00, [email protected], www.csop.cz

2


Země mění svou tvář

Celý svět, samozřejmě včetně našich médií, opako

nečně nutné mít před jakýmkoliv zásahem dosta

vaně mluví o možná nejdůležitějších ekologických

tek informací a znalostí. Pokud je nemám, mohou

problémech současnosti, jako jsou:

mít důsledky mého konání nakonec opačný efekt,

•

Globální oteplování

než jaký jsem předpokládal. Jako jednotlivec, kte

•

Likvidace rovníkových pralesů

rý chce přírodě pomoci, mám vcelku jen dvě mož

•

Znečišťování moří

nosti. Buď si řádně nastuduji všechny informace

•

Desertifikace

potřebné pro mé konání, nebo se přidám k něko

•

Vybíjení velryb.

mu, kdo tyto informace má, a budu s ním spolupra covat. Český svaz ochránců přírody takovou spolu práci nabízí všem zájemcům.

Ano takové globální problémy skutečně existují. Je třeba o nich vědět. Nicméně v našich podmín kách prakticky není možné řešení těchto problé mů nějak významně ovlivnit. To ovšem nezname ná, že máme složit ruce v klín a čekat, jak to všech no dopadne!

Budoucnost naší krajiny ? Naše krajina se mění. Za posledních 50 let zmi zelo z naší krajiny 1300 km2 luk, 2000 km2 mezí, 4600 km vodních toků (26% všech toků ve správě státu) a 4000 km stromořadí a alejí. Bylo odvodně no 950 000 ha tj. 12 % celkové rozlohy státu (do této statistiky navíc nejsou zahrnuty údaje o odvodně

Mysli globálně, jednej lokálně!

né lesní půdě). V posledních 50 letech naše příro

Globální problémy, se kterými se naše Země po

da přišla o území o velikosti 4000 km2 – to je území

týká, můžeme jen velmi těžko ovlivnit, i když

o velikosti 6 šumavských národních parků či o veli

se i o to samozřejmě musíme snažit. Chceme-li

kosti Zlínského kraje!

však, když už ne pro záchranu světa, tak alespoň pro zkvalitnění našeho okolí NĚCO aktivně udělat, můžeme udělat MNOHO! Čím více bude na světě jednotlivců, kteří se zaměří na řešení konkrétních problémů v místě, kde žijí, tím menší bude pravdě podobnost, že se zmíněné globální hrozby naplní.

Poznej a chraň! Avšak chtít vykonat konkrétní čin pro přírodu, kra jinu či své životní prostředí nestačí. Je bezpodmí


3


Země mění svou tvář

vede k jejich vymizení. Nejsou tyto problémy dostatečně veliké, aby se vy rovnaly těm globálním? Český svaz ochránců příro dy si myslí že jsou. A proto veškeré svoje úsilí zamě řuje na jejich řešení. Český svaz ochránců přírody je organizací otevře nou všem zájemcům. Vstupem do ČSOP deklaru jete svůj kladný vztah k přírodě a pomůžete dob ré věci!

Biodiverzita – žhavé téma současnosti Především z důvodů uvedených změn v krajině u nás:

Český svaz ochránců přírody

•

každý pátý ptačí druh vymírá, dvě třetiny pta

9000 členů

čích druhů jsou ohroženy

400 organizací po celé ČR

každý čtvrtý druh plazů vymírá a 100 % druhů

Pečujeme o stovky cenných lokalit

plazů je ohroženo

Chráníme vymírající druhy rostlin a živočichů

každý druhý druh obojživelníka vymírá a 100 %

Každým rokem zachraňujeme více jak 9000 zraně

obojživelníků je ohroženo

ných živočichů

7 % druhů vyšších rostlin vymírá a téměř 44 %

Jezdíme s 3000 dětmi do přírody!

je ohroženo.

Spoustu smysluplné činnosti nabízíme i dospělým.

• • •

S každým vymizelým druhem, odstraněným stro

Každý může pomoci i finančně:

mem a zabetonovaným korytem potoka jsme přišli a denně přicházíme o část krás naší přírody a o kus

Místo pro přírodu

kvality našeho života. Každá zrušená mez, rozora

- veřejná sbírka na výkupy přírodně cenných po

ná louka nebo polní cesta omezuje volnost našeho

zemků

pohybu, omezuje možnosti aktivního odpočinku

číslo účtu: 9999922/0800

a tím snižuje kvalitu našeho života. Každý vysuše

www.mistoproprirodu.cz

ný mokřad, zmeliorovaná a odvodněná louka, kaž dá paseka, každý nově vyasfaltovaný metr a napří

Zvíře v nouzi

mené koryto potoka nebo řeky zvyšuje riziko niči

- veřejná sbírka na záchranu zraněných živočichů

vé povodně, na odstranění jejichž následků všich

číslo účtu: 33553322/0800

ni přispíváme. Každá špatně naplánovaná komuni

nebo DMS ZVIREVNOUZI na číslo 87777 (30 Kč)

kace má za následek zmenšení životního prostoru

www.zvirevnouzi.cz

a izolaci řady druhů živočichů a rostlin. To zákonitě

Děkujeme!


4


CLEAN UP THE WORLD! – UKLIĎME SVĚT!

Úvod

ném nakládání s odpadem. Snaží se s pomocí sdě

Clean Up the World (Ukliďme svět!) je mezinárod

lovacích prostředků přimět vlády, průmyslové pod

ní kampaň, v jejímž rámci organizují skupiny dob

niky i obecní orgány ke zvýšení zájmu o ochranu ži

rovolníků na celém světě úklid svého okolí, parků,

votního prostředí. Celý projekt se realizuje pod zá

cest, břehů řek a potoků, chráněných území, likvi

štitou UNEP (United Nations Environment Program

daci černých skládek, ...

- Program OSN pro životní prostředí). Více informa cí na (www.cleanuptheworld.org).

Smyslem akce však není pouze uklízet, ale přimět lidi k zájmu o stav životního prostředí, ve společné věci zaangažovat různé zájmové skupiny lidí, školy, firmy, státní správu i jednotlivce a přimět je k aktiv nímu postoji.

Trocha historie Prvopočátkem celé akce byl celoživotní sen austral ského stavitele lodí a jachtaře Iana Kiernana obe plout svět. Ve svých 47 letech podnikl na jachtě ces tu kolem světa (1986-1987). Během plavby byl však šokován, když viděl, čím vším jsou moře znečiště ná a zaneřáděná. Po svém návratu domů se rozho dl sezvat své přátele, ti pozvali své přátele a společ

„Ukliďme svět!“ v České republice probíhá od roku

ně s dalšími pak vyčistili 270 km mořského pobře

1993, tedy od prvního ročníku mezinárodní kam

ží. Bylo to 8. ledna 1989. Tehdy na 40 000 dobro

paně Clean Up the World! Každým rokem se v Čes

volníků sebralo 5 000 tun odpadu. Další rok se roz

ké republice připojuje k akci „Ukliďme svět!“ na sto

šířila kampaň po celé Austrálii a poté do dalších

místech přes osm tisíc dobrovolníků z nevlád

zemí. Myšlenka Clean Up the World byla na světě.

ních organizací, mateřských, základních a střed ních škol, dětských oddílů i zájmových klubů, při

Roku 1993 se akce zúčastnili občané 80 států. Od té

čemž děti tvoří většinu, zúčastní se jich přes pět ti

doby se každoročně připojuje k úklidu přes 40 mi

síc. Z celkového množství sebraného odpadu, kte

lionů lidí z více než 130 zemí celého světa . Orga

ré se obyčejně pohybuje kolem dvou set tun, bývá

nizátoři také získávají a rozšiřují informace o šetr

přibližně 10 % recyklováno.


5



Jak se zapojit v České republice

Stanovte pokud možno s dostatečným předstihem

Český svaz ochránců přírody je koordinátorem

termín úklidu, aby se o akci doslechlo co nejvíce

kampaně pro Českou republiku. Dříve byla akce

lidí a udělali si čas. Vyvarujte se toho, aby se váš ter

v České republice vázána ke konkrétnímu záříjové

mín úklidu překrýval s jinou akcí (kulturní, sportov

mu termínu, nyní probíhá průběžně, obvykle však

ní, ...) v blízkém okolí. Určete přesně čas a místo,

na jaře (v období březen–duben) a na podzim (nej

kde se účastníci sejdou.

častěji 3. víkend v září, kdy se zároveň koná akce ce losvětová).

Dejte nám o vaší akci vědět. Pomůžeme vám zajis tit některé pomůcky k akci (pytle na odpad, univer

Do kampaně se můžete zapojit prostřednictvím

zální zvací plakáty, drobné odměny pro účastníky,

ČSOP, který současně poskytuje materiální a meto

metodické brožurky) a v případě potřeby poradí

dickou podporu. Stačí vyplnit elektronický formu

me s organizací akce.

lář www.csop.cz/uklidmesvet, nebo zaslat přihláš ku na adresu ČSOP v Praze.

Propagace Snažte se o co největší publicitu. Na množství zú častněných osob do značné míry závisí úspěch celé akce. Oslovte své známé, dejte o akci vědět lidem v obci. Kontaktujte zájmové skupiny a sportovní kluby ve Vašem okolí. Dobře zvažte, kolik budete potřebovat pytlů na od padky, nářadí apod. Nepodceňte počet účastníků. O podporu se nebojte požádat nejen vlastníka po zemku, ale i místní zastupitelstvo či starostu obce. Možná budete překvapeni, jak úřady při takových to akcích vycházejí vstříc. Mít obec uklizenou a čis tou je přece i v jejich zájmu.

Příprava před akcí Vyberte lokalitu, kterou byste chtěli uklidit. Zvaž te, zda Vám na ni stačí síly. Jestli zvládnete odklidit černou skládku nebo jen vysbírat odpadky z parku. Domluvte se s vlastníkem nebo správcem pozem ku o tom, že na daném místě budete pořádat úkli dovou akci. Zároveň ho požádejte o spolupráci, vždyť je za nepořádek zodpovědný.


6



Prosíme, používejte logo Clean Up the World všu de, kde to půjde. Všechny informační a propa gační materiály vydané organizátory akcí Clean up the World by měly nést logo této mezinárod ní kampaně. Je to významné z hlediska podpory a jednotnosti kampaně. Logo je ochranná známka. Nesmíte ji měnit. Je tře ba dodržet její formu a uspořádání. Můžete ji ko pírovat na tiskoviny, propagační materiály, můžete přidat i logo Vašeho sponzora.

Průběh akce

ní stanici. Pozvěte redaktory přímo na „Clean Up“

Snažte se odpad třídit a zajistit jeho odvoz do sběr

akci. Po jejím skončení informujte média a veřej

ných surovin nebo sběrných dvorů. Smíšený od

nost o výsledcích, množství odpadů a způsobu li

pad patří na řízenou skládku. O způsobu odvozu

kvidace, aby zaznamenaly pozitivní změny. Bude

se dohodněte s místním úřadem, sběrnými surovi

me rádi, když budete o výsledcích informovat i nás.

nami, místními podniky apod. Pokud máte možnost, zajistěte fotodokumentaci celé akce. Pomůže Vám při zhodnocení výsledků i propagaci akce příští. Dohlédněte na bezpečnost! Je nezbytné, aby účast níci měli ochranné rukavice, pevnou obuv a odpo vídající oděv. Zejména dávejte pozor na děti. Upo zorněte je na nebezpečí, která by je při styku s od padky mohla ohrozit (ostré předměty, odhoze né injekčními stříkačky apod.) Vyvarujte je zvedá ní těžkých věcí a manipulaci s nebezpečnými před měty. Vaši kampaň můžete velmi dobře podpořit zají mavými doprovodnými akcemi. Zvažte uspořádá ní besedy s odborníkem, výstavy o tříděném odpa du, zábavného večera, ... Pokud nechcete využít plakáty od nás, vytvoř te si svoje vlastní, na kterých se veřejnost dozví, co plánujete. Letáčky umístěte do škol a na tradič ní veřejná místa. Publikujte v regionálním tisku, nabídněte rozhovor místní rozhlasové či televiz


7



Bezpečnost práce

nejbližší ošetřovna a v záloze mít připravenu oso

Účastníky je ještě před akcí vhodné vyzvat, aby

bu, která bude schopna např. autem dopravit pří

si s sebou vzali vhodný oděv, obuv a ochranné ru

padného zraněného k ošetření.

kavice. Obecně lze říci, že organizátoři nemají v tomto Těsně před akcí, ještě než se účastníci rozběh

směru žádné špatné zkušenosti a že účastníci úkli

nou po lese, skládce atp., je velmi žádoucí sezná

dových akcí bývají ukáznění a jsou si velmi dobře

mit je s bezpečností práce (rozbité sklo, rezavé že

vědomi rizik a nutnosti opatrnosti při sběru.

lezo, znečištěné předměty, ...). Pokud jsou účastní ky i děti, je potřeba zvolit dostatečně srozumitel

Po akci

ný výklad. Provedení ústního výkladu o bezpeč

Zašlete zprávu o akci koordinátorovi akce

nosti práce v přítomnosti několika dospělých osob

(www.csop.cz/uklidmesvet, ÚVR ČSOP), místnímu

jako svědků je pro ochranu organizátora dostaču

tisku, vašim sponzorům, informujte o ní představi

jící. Pokud chcete mít ještě větší jistotu, proveďte

tele místní správy a samosprávy.

o výkladu zápis (kdy, kde, jakým způsobem, ob sah), který dospělí svědci podepíší.

DĚKUJEME VŠEM, KTEŘÍ SE DO TÉTO KAMPANĚ ZAPOJILI ! Více na stránkách www.csop.cz/uklidmesvet

Organizátor místní akce by neměl dovolit, aby se odpadky sbíraly holýma rukama. Nad dětmi by měli dohlížet rodiče, příbuzní, vedoucí, učitel či jiný dospělý. Děti by neměly zvedat těžké před měty. Na nebezpečné věci (injekčních stříkačky, kondomy) by neměly děti sahat a organizátor by na ně měl mít připravenu nádobu či láhev s uzávě rem. V případě nálezu podezřelého předmětu typu munice z války, je třeba nález hlásit na policii a s ná lezem nijak nemanipulovat. Pokud najdete větší uhynulé zvíře (lišku, srnu apod.) je možné kontak tovat místní myslivecké sdružení a dohodnout se s nimi na způsobu likvidace (pozor na vzteklinu). S sebou mějte lékárničku. Je dobré vědět, kde je


8


Využití odpadů při výuce

Využití odpadů při výuce náměty ZŠ Vrané nad Vltavou

plastikový kelímek

50 - 80 let

sklo

odhad asi 3000 let

ZŠ Vrané nad Vltavou se snaží třídit odpady již asi

kus polystyrenu

nikdy

10 let. V roce 2005 začala usilovat o splnění pod mínek pro udělení mezinárodního titulu Ekoško

3) výzkum v obchodě – hledání nesmyslně bale

la, což se jí v červnu 2007 podařilo. Jednou ze zá

ných výrobků – čím více obalů u výrobku najdeme,

sad, které se snaží dostat do podvědomí všech

tím více bodů získáme

žáků i zaměstnanců je zásada týkající se nakládá ní s odpady - ZÁSADA 3R – reduce, reuse, recycle

4) krabice poslední záchrany – do školy je mož

– tedy snažme se omezovat množství odpadu, po

né umístit krabici, do níž mohou vhazovat lidé od

kud už nějaký vytvoříme, snažme se ho znovu vy

pad, o kterém nevědí, kam patří – odborníci jim

užít a teprve, když se ani to nepodaří, uložme ho

pak mohou vysvětlit jeho původ i následné zařa

tam, kde bude možné ho dále zpracovávat.

zení – u nás ve škole (ZŠ Vrané nad Vltavou) to tak funguje už 3. rok 5) roztřiďování do skupin – každému žákovi při dělíme určitý druh odpadového materiálu a ti pak hledají kolegy se stejným materiálem; komplikova nější variantou může být to, že předmět přilepíme

I. Odpady – úvod

izolepou (nebo nějak jinak) žákům na záda tak, aby

1) PEXESO – dvojice stejného odpadového mate

nevěděli, co mají a zakážeme jim mluvit – zde to

riálu (např. deskové sklo + skelněná láhev; hliníko

bez kvalitní týmové spolupráce rozhodně nepůjde

vé víčko + AL plechovka; kelímek a sáček z PP (po lypropylenu); kelímek z PS (polystyrénu) a des

6) výroba košů – děti bude mnohem více bavit tří

ka ze stejného materiálu; staré noviny a krabička

dění odpadu, pokud si je sami vyrobí, pomalují,

od čaje; staré léky a baterie (příklady nebezpečné

kreativně dotvoří

ho odpadu) atd.) ukryjeme pod papírové „večerní čkové“ čepice na podlaze třídy – hraje se jako kla

7) třídění odpadu – každý tým si vytvoří z krabic

sické pexeso – na závěr je možno odpady ještě roz

koše na jednotlivé druhy odpadu (barevně je roz

třídit podle typu, nebezpečnosti, využitelnosti, …

liší, aby odpovídaly skutečnému nastavení) a pak roztřiďuje haldu připravených odpadků – zvítězí

2) hřbitov odpadků – předložíme žákům vzorky

tým, který v daném čase roztřídí největší množství

různých typů odpadů a jejich úkolem je uspořádat

odpadu správně

je podle doby, za jakou se v přírodě rozloží – např.: 8) hra na poklad – správné třídění vede ke vzni ohryzek jablka

týden až 20 dní

ku pokladu (= nových surovin), špatné třídění vede

list papíru

2 - 5 měsíců

ke vzniku odpadu (= zátěže a problémů) – kdo vy

pomerančová kůra

6 měsíců až 1,5 roku

tvoří největší poklad?

plechovka

5 - 15 let

krabice od mléka

6 - 10 let

nedopalek cigarety s filtrem 10 - 20 let igelitová taška

20 - 30 let


9



9) monitorování úrovně třídění odpadu – prů

II. Využití PET lahví

zkum košů na tříděný odpad a vyhodnocení toho,

13) přesýpací hodiny – spojením dvou PET lah

kolik kusů odpadu bylo umístěno správně a kolik

ví - mohou být vytvářeny v rámci školní soutě

špatně – (u nás již 4x probíhalo celotýdenní mo

že, pracovního vyučování, volitelného předmě

nitorování) – kromě zjištění stavu třídění vzniká

tu, … - využít se mohou v rámci všech předmětů

i hodně podkladů pro vytvoření matematických

pro odměřování času na jednotlivé aktivity

příkladů (ze života) 14) demonstrace tryskového pohonu – např. tak, 10) hraní rolí – každý žák si vylosuje druh odpa

že je na hrdlo prázdné lahve nasazena papírová ra

dového materiálu (skleněná láhev, plastová lá

ketka, po sešlápnutí lahve, vzduch vystřelí raketku

hev, plechovka z hliníku, plechovka ze železa, po

vpřed

lystyrénový tácek, papírová krabička, …) a snaží se ho představit ostatním (nesmí při tom ale mluvit);

15) kropítko – do víčka PET lahve prorazíme ně

hráč může představovat samotný výrobek, jeho

kolik malých otvorů a pak používáme pro zalévá

používání, výrobu, nebezpečnost – na co si troufá

ní (tento způsob, bohužel, používají děti v zemích, kde se pěstuje bavlna, aby rozstřikovaly na pole

11) loutka z odpadu – z různého typu odpadu je

pesticidy a defolianty)

možno vytvořit loutku, se kterou je možno sehrát divadlo (např. z jejího života) 12) nakládání s odpady – luštění bludiště – Za čínáme v levém horním rohu a jdeme od písmen ka k písmenku (sousední písmenka leží v buňkách, které se dotýkají hranou). Po vyškrtání základ ních způsobů likvidace odpadu, které jsou ukryté v tomto bludišti, se vám objeví tajenka. Když ji pře čtete po řádcích, odhalíte v tajence asi ten nejšetr nější způsob.

S K A L O T

N L P S V A

D Á V O Ř T

K Y T H O H

O V A Á K H

E E R O O M

Y C T H E P

K T A T S O

L O V O O O

V V A T H !

16) konývka na zalévání pokojových květin či truhlíků na oknech – láhev není potřeba nijak upravovat – vhodnou vodou je voda dešťová, která se dá jednoduchým zařízením odchytávat do sudů u okapu

Řešení:

sládkovat ho, spalovat ho, kompostovat ho, recyklovat ho

Tajenka: nevytvářet ho

17) trychtýř – uříznuté hrdlo PET lahve může slou žit jako nálevka


10



18) kelímky – uříznuté spodní části lahví (zbytky

lickém jazyce či při matematice na 1. stupni (po

po výrobě trychtýře) můžeme používat jako ke

jmenování, početní operace s po sobě jdoucími vý

límky na uchování drobných předmětů nebo např.

sledky, porovnávání, …)

na pěstování sazenic rostlin 24) činky – PET lahve naplníme pískem či vodou 19) zalévání stromků, rajčat na záhoně, … - PET

a mohou sloužit jako činky při posilování

láhev s uříznutým dnem a s nasazeným víč kem s proraženými menšími otvory zabudujeme

25) poslepu k terči – na zemi je nakreslený velký

do půdy v blízkosti rostliny, kterou chceme zalévat

terč – hráč má zavázané oči a jeho cílem je posta

hrdlem dolů, do láhve nalijeme vodu a ta pak po

vit PET láhev do místa, kde si myslí, že je střed ter

stupně protéká ke kořenům rostlin

če – body získá podle toho, do jaké části terče lá hev postavil

20) pouzdro na klubíčka provázků a vln – PET lá hev rozřízneme, do spodní části vložíme klubko

26) slalom – na hřiště rozmístíme kuželky z PET

a nasadíme horní polovinu lahve – hrdlem prostr

lahví a probíháme mezi nimi slalom – můžeme pro

číme konec provázku (bavlny) – jednoduchá po

bíhat i s míčem nebo projíždět na kole (jízda zruč

můcka, která zabrání nežádoucímu rozmotávání

nosti)

klubek 27) pokus na sílu rostlin – do PET lahve nalijeme 21) hudební nástroj – PET lahve (případně i skleně

rozmíchanou sádru, do ní vložíme semena fazolí

né lahve) naplníme různým množstvím vody a fou

(hrachu,. …) – při bobtnání a klíčení semena zvět

káním na hrdlo vydáváme zvuk – nalitím správ

šují svůj objem a způsobí prasknutí sádry i lahve

ného množství vody se dá láhev naladit a při tro še cviku je možné zahrát melodii (pokud pracuje

28) výuka objemu – happeningovým způsobem

me se skleněnými lahvemi, můžeme zvuky vydá

můžeme demonstrovat rozdíl v objemu prázdné

vat i údery kovové nebo dřevěné paličky na stěnu

a nedeformované PET lahve, lahve sešláplé a lahve

láhve)

slisované PET-lisem – kolik jakých se vejde do kon tejneru (plastové popelnice, krabice, …) – vznikne

22) figurky na stolní hry ve velkém provedení –

tak i podklad pro vytváření matematických příkladů

– lahve je dobré alespoň z poloviny naplnit vo dou nebo pískem kvůli stabilitě. Lahve se dají natřít

29) závěsná zimní krmítka pro ptáky – u PET lahve

či polepit tak, aby působily esteticky – figurky se

uřízneme dno, za hrdlo přivážeme provázek, který

dají použít na hraní dámy, šachů a spousty dalších

vložíme dovnitř lahve – provázek je dlouhý tak, aby

deskových her na školním dvoře, hřišti či na školní

přesahoval o několik centimetrů délku lahve, na

zahradě – hrací pole je možno vytvořit např. z tetra

mícháme směs tuku a semen a nalijeme do lahve

pakových krabiček rozložených na desku

(láhev je v té chvíli umístěna v chladném prostoru, aby směs rychle utuhla, hrdlem dolu a – má zašrou

23) kuželky – lahve naplněné pískem či vodou

bované víčko); po utuhnutí přivážeme za hrdlo dal

(kvůli snížení těžiště a kvůli stabilitě) vyzdobíme

ší provázek a zavěsíme láhev na větev stromu – po

a použijeme je jako terč (kuželky) – můžeme na ně

dobným způsobem využijeme i kelímky od jogurtů

např.posílat míč (házením, kopáním či kutálením); počet shozených kuželek můžeme využít při ang


11



30) „flaška“ na vyvolávání - žáci sedí v kruhu, do

34) fotbal – ze dvou víček vytvoříme branky –

vnitř kruhu umístíme na bok položenou PET láhev

– cca 2 - 3 metry od sebe; dále potřebujeme 3 víč

a tu roztočíme – na koho ukáže hrdlo po zastavení

ka, která si hráč, který je na řadě uspořádá do řady

lahve, ten dostává slovo

vedle své branky, pak se snaží dát gól tak, že cvrn káním pohybuje víčky, ale musí vždy víčko, do kte

31) pokus demonstrující tlak vody – v PET lahvi

rého cvrnká, projít mezi dvěma zbývajícími.

uděláme otvory v řadě nad sebou; láhev naplníme vodou a sledujeme, že voda vytéká z láhve z každé ho otvoru pod jiným tlakem a tím i jiným proudem

III. Využití víček od PET lahví 32) simulační hra Fenek a plži (hra demonstrují cí principy trvale udržitelného stylu života a je in spirována povídkami A. de Saint-Exuperyho) – víč ka představují plže žijící na malých keřích v poušti (na každém keři žije maximálně 5 plžů – kdyby se přemnožili, sežerou celý keř a sami zahynou – prv ní příklad trvale udržitelného myšlení), keře jsou rozmístěny cca 30 metrů od sebe, hráči představu

35) hod na cíl – na zemi vytvoříme cíl např. v po

jí fenky, kteří se plži živí – na povel organizátora hry

době soustředných kruhů s přidělenou bodovou

vybíhají z doupěte ke keřům a snaží se nasytit (na

hodnotou – hráči postupně na tento cíl házejí víč

sbírat alespoň 5 víček) – záleží jen na nich kolik plžů

ka a získají body podle toho, jaký kruh trefí; pokud

a z jakých keřů budou plže sbírat; každé kolo před

se hraje na kluzké zemi (v místnosti), je možné víč

stavuje 1 den – hráči, kteří v daném čase nenasbí

ka posílat do terče i cvrnkáním

rali dostatek plžů hynou, organizátor během noci doplní víčka (plže) ale jen na těch keřích, kde zů

36) hoď a chyť I – hráč vyhodí hrst víček přes pro

stali alespoň 2 (to symbolizuje reprodukční schop

vaz natažený ve výšce cca 1 m nad jeho hlavou, pa

nost plžů) – pokud se fenci chovají rozumně a ne

dající víčka na druhé straně se snaží chytit – podle

vysbírají všechny plže z prvního keře, na který na

počtu chycených víček se určuje pořadí

razí, mohou snadno nacházet potravu i v dalších dnech, pokud se nechovají trvale udržitelně (dru

37) hoď a chyť II - hráč vyhodí ze startovní čáry víč

hý příklad), populaci plžů vysbírají, nebudou mít

ko před sebe a snaží se ho chytit – hodnotí se vzdá

v dalších dnech potravu a zahynou – hra může mít

lenost, kterou při tom urazí – čím je větší, tím lépe

řadu variant, důležitá je závěrečná diskuse

(musí ale víčko chytit, jinak se mu nepočítá nic)

33) lapači – hra, při které můžete procvičit svoji

38) pás – zhruba 3 - 4 metry před hráči je vyzna

obratnost, týmovou spolupráci, schopnost se do

čen zhruba 15 cm široký pás; hráči postupně há

mlouvat a řešit problémové situace; jeden člen

zejí (cvrnkají) víčka směrem do pásu, pokud se je

týmu hodí najednou 10 víček zbytku týmu, který se

jich víčko v pásu zastaví, získají hráči bank, pokud

snaží ve vzdálenosti 3 - 4 m víčka chytit

se v pásu nezastaví, dostane se víčko do banku; po kud je bank vybrán, vloží do něj organizátor hry z rezervy jedno víčko; kdo přijde o všechny víč


12



ka, končí; zvítězí ten, kdo zůstane ve hře poslední

tině nebo na procvičování postřehu a soustředění

nebo ten, kdo má po uplynutí předem domluvené ho času nejvíce víček

43) logik – varianta známé deskové i počítačové hry – hráči mají uhodnout vytvořenou kombinaci

39) cvrnkaná – hrají 2 týmy na stole či na lavici;

víček (dvě barvy víček ale vyhradíme pro hodnoce

každý tým má na počátku 6 víček své barvy uspo

ní) tak, že vytvoří svoji kombinaci a organizátor jim

řádaných na kraji kratší hrany stolu na své polovi

barevně znázorní, kolik víček bylo umístěno správ

ně; při hře se týmy střídají na tahu – vždy cvrnknou

ně (rozlišujeme víčka, která sice do kombinace pat

do jednoho svého víčka a snaží se narazit do něja

ří, ale jsou umístěna na špatném místě a víčka, kte

kého soupeřova a shodit ho ze stolu; víčko, které

rá jsou umístěna přesně)

spadne ze stolu na zem, je ze hry vyřazeno – bohu žel, při neopatrné hře může spadnout víčko i hrá

44) solitér – opět varianta deskové či počítačové

či, který právě cvrnká; prohrává tým, který přijde

logické hry – na hracím plánu (může mít různý tvar)

o všechna svá víčka

jsou umístěna víčka, jedno políčko zůstává prázd né – hráč táhne tak, že přeskočí jedním víčkem dru

40) slalom – na zemi se vyznačí různě zakřivená

hé víčko a skončí na prázdném políčku, přeskoče

dráha široká 15 – 50 cm (v dráze mohou ležet různé

né víčko je ze hry odstraněno; cílem je, aby na kon

překážky; každý tým má 3 - 4 víčka své barvy, která

ci hry zůstalo pouze 1 víčko

nasadí na startovní čáru – týmy se snaží cvrnkáním projet s víčky dráhu (týmy se střídají po 1 tahu); po

45) piškvorky – klasickou hru asi není potřeba

kud víčko vyjede z dráhy, vrací se na začátek; vítě

představovat; připravíme si čtvercovou síť, dosta

zí ten tým, jehož součet pořadí víček bude nejniž

tek víček a můžeme začít hrát

ší (buď v cíli nebo po uplynutí předem zadaného času) 41) zkouška paměti – pořadatel uspořádá pře dem domluvené množství víček do řady (kombi nuje při tom různé barvy); hráči si mohou kombi naci 10 sekund prohlédnout a po zakrytí originálu ji ze své zásoby víček napodobit – hodnotí se přes nost (např. počet chyb); obtížnost se může měnit počtem předložených víček (řada se může prodlu žovat) či zkracováním času na pozorování či napo dobení 42) kimovka – hráčům je předloženo seskupení ví

46) ypsilon – potřebujeme trojúhelníkový hrací

ček různých barev (od každé barvy může být před

plán (z políček např. ve tvaru šestiúhelníku); hráči

loženo více víček – záleží na nastavení obtížnosti

střídavě kladou víčka své barvy do hracího plánu

hry) – hráči si ho chvilku (čas je dle domluvy) pro

a snaží se propojit všechny strany trojúhelníku sou

hlédnou, pak si zakryjí zrak a organizátor hry jedno

vislou řadou svých víček; hru je možno kombinovat

víčko odebere – hráči pak mají poznat, které víčko

se znalostmi – víčko je možno položit pouze v pří

zmizelo - hra se dá využít při výuce barev v anglič

padě správné odpovědi na otázku.


13



47) nim – hrají dva týmy, které postupně odebíra

atd. – je jasné, že se vzdálenosti neustále prodlu

jí z řady víček 1, 2 nebo 3 víčka; vítězí tým, který

žují; hra je velice náročná na fyzickou připravenost

odebere poslední víčko – měnit se dá řada nasta

hráčů – jedná se vlastně o opakované sprinty – ví

vení: např. počet víček v řadě, možný počet víček

tězí tým, který nasbírá nejvíce víček

při odebírání i to, že vítězem může být ten, kdo ne může už brát

52) obrázky – z víček se dají vytvořit krásné obráz ky, které mohou sloužit k výzdobě školy

48) skoronim – ve čtvercovém hracím plánu oto čeném jedním rohem nahoru jsou v tomto rohu

53) mapy – z víček se dají vytvořit i mapy (země

umístěna 3 víčka (viz foto) – hrají dva soutěžící, kte

pisné či historické) – na fotografii je např. velká ná

ří se střídají na tahu – při něm pohnou jedním z ví

stěnná mapa Evropy, kde jednotlivé barvy předsta

ček směrem níž po hracím plánu, ale jen přes hra

vují postupné rozrůstání Evropské unie –mapa visí

ny políček (ne přes vrcholy) o libovolný počet polí;

ve vestibulu naší školy – na její výrobu bylo potře

na konci se víčka uspořádají ve spodních třech po

ba zhruba 10 000 víček

líčkách hracího plánu; vítězí ten, kdo je do této po zice umístí nebo ten, jehož soupeř se dopustí chy by – např. tím, že udělá nepovolený tah 49) políčka – hrací plán je tvořen čtvercovou sítí (např. 5x 5 políček), hráči postupně kladou víčka do políček plánu podle těchto pravidel – první víč ko je umístěno libovolně, každé další víčko musí být umístěno do stejného sloupce nebo do stejné ho řádku jako víčko předchozí, ale mezi tímto víč kem a předchozím víčkem nesmí ležet jiné víčko; prohraje ten, kdo již nemůže hrát, vítěz získá tolik

54) paleta – na překližkovou desku ve tvaru palety

bodů, kolik zůstalo nepokrytých políček

je možno nalepit víčka jako kelímky pro barvy

50) dáma – klasická hra se všemi jejími možnými

55) matematické rovnice – pomocí víček mohou

variantami

být zadány např. soustavy rovnic – např.: 2M ( =2 modrá víčka) + 1Č (= 1 červené víčko) = 7

51) brambory – tato hra je inspirována starou ir

3M + 2Č = 11 Vypočítejte hodnotu modrého a čer

skou hrou, která oslavovala dobrou úrodu bram

veného víčka

bor; víčka jsou se zhruba 1 m velkými rozestupy umístěny na trase dlouhé dle zvolené obtížnosti

56) označování – na balicím papíru (asi by stačil

hry (Irové to hráli i na trase dlouhé několik kilomet

vytištěný zvětšený text na papíru formátu A3) je

rů); naše zkušenost je se zhruba 100 metry; soutěží

napsána věta (ČJ, AJ) a hráči mají pomocí různě ba

mezi sebou několik týmů; po odstartování hry vy

revných víček označit větné členy, druhy slov, …)

bíhá ze startovní čáry, která je vzdálena cca 10 me trů od prvního víčka (brambory) první běžci všech

57) noty – víčka můžeme použít pro znázorňová

týmů, každý sebere jedno víčko a vrací se na začá

ní not v notové osnově (barva víčka může určovat

tek, hned po jeho návratu startuje druhý člen týmu

délku noty)


14



58) hlasování – pomocí víček mohou žáci hodnotit

trůvku, pokud zde má svá chodidla), na povel or

výkony, aktivitu, kvalitu hodiny; mohou vyjadřovat

ganizátora hry se musí přesunout – ostrůvků ale

svůj názor, náladu, … - rozhoduje počet víček nebo

ubývá (může to demonstrovat např. stoupání hla

jejich umístění např. v terči

diny oceánů jako důsledek globálního oteplová ní) – hráči mohou volit různou taktiku – konfron

59) hodnocení práce žáků – za aktivní přístup k ře

tace a konkurence, která vede k postupnému vyřa

šení úkolů, problémů, jednotlivých aktivit můžeme

zování hráčů, pozitivnější je spolupráce, pro výraz

hráčům přidělovat víčka jedné barvy, za problémy,

nější úspěch je ale třeba i netradiční myšlení (např.

nekázeň atd. víčka jiné barvy – počet víček na kon

si hráči lehnou a na ostrůvek vloží jen svá chodi

ci jednoznačně dokumentuje kvalitu práce

dla – tak se jich vejde na každý ostrůvek několik)

IV. Ostatní typy odpadu

65) věž a pyramida z tetrapaku – stavba věže, py

60) pěstování sazeniček – výborně se hodí nejen

ramidy (např. potravní) – pokud krabičky polepíme

spodní části PET lahví, ale také kelímky od jogurtů

správnými obrázky

61) nevylitelné kelímky na barvy – při malová

66) krabička z krabičky – tetrapaková krabička se

ní vodovkami – šikovné ruce by možná zvládly

po rozříznutí může proměnit v krabičku na drob

i do kelímku vlepit horní část přiměřeně velké PET

ný materiál

lahve hrdlem dolů tak, aby po převržení voda z ke límku nemohla vytéci

67) papírové koule ze starého papíru – dají se vy užít pro řadu aktivit a napínavých her, např. pro dvě

62) kelímkový telefon – dva kelímky spojíme pro

simulační hry (Skleníkový efekt a Ozónová díra),

vázkem, který protáhneme malým otvorem ve dně

které jsme s oddílem Nezmaři vymysleli již před

kelímku – po napnutí provázku můžeme do jed

řadou let (hry jsou publikovány ve sborníčku Hry

noho kelímku mluvit a v druhém to dobře slyšíme

pro zamyšlení) 68) skleníkový efekt (simulační hra) – jedna skupi na hráčů představuje Slunce, které září – na zemský povrch dopadají IR (infračervené) paprsky v podo bě papírových koulí, druhá skupina hráčů předsta vuje zemský povrch, který toto záření po jeho pro měně v teplo odráží zpátky do atmosféry (hráči há

63) ostrůvky I – můžeme je vyrobit ze starého pa

zejí koule zpátky) – za normálních okolností na po

píru, trvanlivější jsou z tetrapakových krabiček roz

vrchu zůstává malé množství koulí (přirozený skle

ložených na desku – každý tým obdrží přiměře

níkový efekt, díky kterému jsou na zemi obyvatel

ný počet ostrůvků podle vyspělosti hráčů – u těch

né podmínky); do hry ale vstoupí 3. skupina hráčů,

dobrých může být ostrůvků méně než je hráčů, cí

která bude představovat přibývající skleníkové ply

lem je jen za pomoci těchto ostrůvků přesunout

ny (skupina, která se postupně zvětšuje, se postaví

tým po určité trase

mezi oba předchozí týmy); zatímco Slunce vhazu je koule obloukem přes tuto skupinu (symbolizuje

64) ostrůvky II – (simulační hra) na ploše rozmístí

to, že IR záření proniká na zemský povrch), zemský

me ostrůvky, hráči se na ně postaví (hráč je na os

povrch hází koule skrz skupinu skleníkových plynů


15



– tím pádem velká část koulí nepronikne a zůstane

šablony, voňavé koření, kousky krepáku, rostlin

při zemském povrchu – čím více koulí zůstane, tím

ky, … kreativnosti se meze nekladou

více se zemský povrch otepluje – hra může být za stavena v různých fázích a vyhodnocována, důleži

71) koláž – ze starých časopisů vystříháme vhod

tá je závěrečná diskuse

né obrázky a vytvoříme požadovanou koláž – např. na téma „jak vidím svět“ nebo „můj den“ nebo

69) ozónová díra (simulační hra) – jedna skupi

„co mě zajímá“; v klubovně CEV Zvoneček ve Vra

na hráčů opět představuje sluneční záření (tento

ném nad Vltavou jsme si obrázky polepili velký pa

krát ultrafialové), druhá skupina představuje orga

pírový lustr a vytvořili koláž rozporuplnosti sou

nismy na zemi (rostliny, živočichy, lidi), mezi oběma

časnosti současného světa – když pak rozsvítíme,

skupinami existuje třetí skupina hráčů, která před

vznikne docela zajímavá atmosféra

stavuje ozónovou vrstvu; jejím úkolem je zachy covat UV záření ze Slunce; pokud záření pronikne

72) domýšlíme příběhy k titulkům – ze starých

na zemský povrch, může zasáhnout rostlinu nebo

novin vybereme zajímavé nadpisy článků a žáci

živočicha (ti se nemohou bránit = nesmí se hýbat)

k těmto titulkům domýšlejí obsah článků – mohou

nebo člověka (ten se bránit může (brýle, ochranné

pak porovnávat své výtvory s originálem

krémy = může se hýbat)) – pokud je někdo zasažen 3x umírá; část lidí (průmyslníci) navíc může házet

73) zásobárna drobných věcí – víčka od přesní

koule směrem k ozónové vrstvě (to symbolizuje vy

dávkových skleniček pevně přiděláme (přišroubu

pouštění např. freonů, které ozonovou vrstvu roz

jeme) ke spodní ploše poličky, skleničky využijeme

kládají); pokud je hráč představující ozón 3x zasa

na ukládání drobných předmětů a přišroubujeme

žen, odchází ze hry (ozón se rozkládá); čím více fre

k víčkům – budeme mít přehled a požadovaný ma

onů bude do vzduchu vypuštěno, tím slabší bude

teriál bude snadno dostupný

ozónová vrstva a tím více UV paprsků bude proni kat na zemský povrch; část lidí může představovat

74) nová svíčka – ze zbytků svíček vyrobíme novou

ochránce přírody, kteří se snaží průmyslníkům za

svíčku – pokud zkombinujeme různé druhy svíček

bránit v poškozování ozónové vrstvy (je ale zaká

a použijeme netradiční formu, může vzniknout de

záno násilí)

korativní dárek

70) výroba recyklovaného papíru – potřebujeme

75) ozdoba - ze slupek od jablek, které oloupeme

papírovinu (rozmáčený a rozemletý starý papír), rá

spirálovitým způsobem můžeme vyrobit krásné

meček se sítem a rámeček na ohraničení vznikají

ozdoby – např. na vánoční stromeček

cího papíru (dá se vyrobit nebo zakoupit v někte rých ekocentrech), na rámeček nabereme papíro

76) co se skořápkami od vajíček – dají se drtit

vinu (chce to trochu cviku), pomalými pohyby pro

do kompostu, zvířatům do zookoutku (která po

křížíme papírová vlákna, pak překlopíme na při

třebují vápník), úlomky skořápek se dají nalepovat

pravený papír, vymačkáme houbičkou přebyteč

na vyfouklá vajíčka (hnědé úlomky na bílá vajíčka

nou vodu a rámeček odstraníme – nový papír by

a obráceně) a vzniknou ozdoby se širokým polem

měl zůstat přilepený na podložním papíru – i s ním

využití

dáme nový papír sušit (např. na šňůru), po usušení sloupneme, nakropíme, lisujeme (např. lisem nebo fotografickým válečkem), můžeme vlisovat různé


16


Živá zahrada

Živá zahrada je soutěž Soutěžit mohou vlastníci a uživatelé zahrad. Důle žitou podmínkou je, aby lidé, kteří se soutěže účast ní, měli možnost svojí zahradu přetvářet a uzpů sobovat ji k životu nejrůznějších živočichů. V sou časné době se jí účastní okolo 700 zahrad, z toho 70 zahrad školních. V posledních letech sledujeme významný úbytek řady běžných živočichů i v okolí lidských obydlí. Mizí i zvířata, která po staletí žila v blízkosti člověka, jako jsou vrabci, vlaštovky, ropuchy či třeba motý li. Příčiny tohoto úbytku nejsou známé. Je však zřej mé, že jednou z nejvýznamnějších příčin je změ na péče o zahrady. Ty se stále více izolují nepro stupnými ploty, mizí z nich ovocné stromy, přibý vají na nich zdejší přírodě neznámé druhy rostlin, intenzivně se sečou trávníky, používá se více che mických prostředků a nevhodná technika. Často se

V čem soutěž spočívá

také na zahrady zavádějí prvky, které jsou živým or

Vždy čtvrtý víkend v květnu od pátku do neděle

ganismům smrtelně nebezpečné (nevhodně kon

probíhají jarní pozorování. Soutěžící na své zahra

struované nádrže s vodou, bazény s kolmými stě

dě hledají předepsané druhy či skupiny živočichů.

nami, průhledné skleněné stěny, ...). Majitelé a uži

Svá pozorování zapisují do mapovací karty. Tu poté

vatelé zahrad velmi často neví, proč příroda z je

poštou či elektronicky zašlou organizátorům. Kar

jich zahrad mizí. Netuší, že hlavní příčinou jsou oni.

ta se vyhodnotí a oboduje. Obdobně se postupu je v zimním kole, ve kterém se během Vánočních svátků pozorují vybrané druhy ptáků. Soutěžící si body za jednotlivá kola sčítají. Pokud zahrada v pětiletém období dosáhne za některé 3 roky součet alespoň 50 bodů, obdrží titul Živá za hrada. Přitom platí, že ideální zahrada může za let ní kolo získat až 22 bodů, v zimním kole pak maxi málně 8 bodů. Předepsané druhy živočichů reprezentují nejrůz nější přírodní prostředí a vidět je na jedné zahra dě je téměř nemožné. Proto je ve skutečnosti bo

Český svaz ochránců přírody proto chce motivo

dové hodnocení mnohem nižší. Soutěžící mají celý

vat veřejnost k úpravám zahrad tak, aby sloužily

další rok na to, aby se pokusili chybějící živočichy

i potřebám volně žijících živočichů. Živá zahrada

na zahradu nalákat. A to mnohdy znamená provést

tak alespoň částečně vrací přírodu zpět do blízkos

na zahradě velmi zásadní změny.

ti člověka.


17


Živá zahrada

Handicap zahrady Protože spolu soutěží malé městské předzahrádky i zahrady na venkově o rozloze desítek tisíc met rů, obdrží každá zahrada tzv. handicap. Jde o bodo vé hodnocení, které zohledňuje parametry zahra dy jako jsou rozloha, poloha, vzdálenost od lesa, vodní plochy atd. Čím je zahrada větší či „blíže pří rodě“, tím více záporných bodů při vstupu do sou těže obdrží. Bodový handicap může být v rozme zí – 6,5 až + 1,5 bodu.

Žáci však nemusí soutěžit jen se svou školní za hradou. Vlastně to ani není možné – když by měli na jedné zahradě pozorovat život žáci z celé třídy najednou, kromě hmyzu by pravděpodobně mno ho živočichů neviděli. Je však možné, aby v přede psaný víkend pozorovali živočichy na zahradách doma či u svých příbuzných. Tak i tak je samozřej mě nutné žáky na pozorování připravit – sdělit pra vidla soutěže i poradit, jak ty nejběžnější zahrad ní živočichy pozorovat a jak je poznat. Velmi důle

Školní zahrady

žité je pak společně jejich pozorování vyhodnotit

Soutěže se samozřejmě mohou se svými zahrada

a zamýšlet se nad tím, proč některé živočichy viděli

mi účastnit i školy, domy dětí, ekocentra atd. Pra

a jiné ne a co udělat proto, aby to příště bylo lepší.

vidla pro ně platí stejná, jen termíny jsou jiné, pro tože tyto zahrady bývají o soutěžních víkendech

Kdy mohu výskyt zaznamenat

zavřené. Zpravidla platí, že na těchto zahradách

Aby mohl být výskyt příslušného druhu živočicha

se zvířata pozorují vždy od pondělí do pátku před

zaznamenán do karty, musí se alespoň jeden jeho

soutěžním víkendem.

jedinec dotknout území zahrady nebo rostliny či stavby na zahradě se nacházející. Nelze zazname návat přelety ptáků či motýlů přes zahradu ani vý skyt živočichů v jiných dnech, než v těch soutěž ních. Pokud se sleduje skupina druhů – například sýko ry či ještěrky, není pro tuto soutěž nutné určit přes ně, o který druh se konkrétně jedná. Přesné určení druhu však je vítáno, neboť může přinést i zajíma vé a vědecky cenné údaje. Rovněž je vítána fotodo kumentace pozorování těchto druhů jakož i infor mace o výskytu dalších zajímavých „nesoutěžních“ živočichů. A od dětí samozřejmě uvítáme obrázky.


18


Živá zahrada

Které živočichy sledujeme v jarním kole Jednotlivé druhy jsou vybrány tak, aby co nejvíce reprezentovaly základní prostředí pestré přírodní zahrady. Jinak řečeno, šance, že je na své zahradě v dané době uvidíte všechny, je nepatrná.

Denní motýli (alespoň 3 druhy) Čmelák Žába Ještěrka nebo had Kos černý Vrabec (alespoň 1 druh) Rehek (alespoň 1 druh) Vlaštovka nebo jiřička Sýkora (alespoň 1 druh) Hrdlička zahradní Ježek (alespoň 1 druh) Myš


19


Živá zahrada

Které živočichy sledujeme v zimním kole Zimní, ptačí kolo je úzce spojené s Vánočními svátky a má proto být kolem oddychovým. Lze také říci, že, na rozdíl od jarního kola, lze všechny předepsané druhy přilákat aniž bychom museli významně upravovat pro středí, rostliny či zahradní postupy, které na zahradě běžně používáme.

Kos černý Vrabec (alespoň 1 druh) Sýkora (alespoň dva druhy) Havran polní Zvonek zelený Strakapoud (alespoň 1 druh) Červenka obecná Stehlík obecný Špaček obecný Brhlík lesní

Při jarním i Vánočním pozorování si všímejte i ostatních živočichů a uveďte je do mapovací karty. I taková po zorování mohou vaší zahradě přinést cenné body. Do soutěže se můžete přihlásit na www.zivazahrada.cz


20


Mláďata volně žijících živočichů a my

Naše příroda je plná zdánlivě opuštěných mláďat

bližší vhodný strom do výšky alespoň 2 metrů, mlá

volně žijících druhů živočichů. Ne však každé nale

dě poštolky na střechu domu či na balkon alespoň

zené mládě, které vypadá opuštěně, opuštěné sku

ve druhém patře.

tečně je. Více než 90% mláďat, která se každoroč

Mláďata nekrmivých ptáků (kuřátka bažantů, ko

ně dostávají do záchranných stanic pro handicapo

roptví a křepelek, kachňata, housata a mláďata

vané volně žijící živočichy, není potřeba „zachraňo

labutí) se po vylíhnutí živí sama, rodiče je pouze

vat“! Lidé je odnášejí z přírody, protože neznají při

vodí. Mláďata se zdržují v těsné blízkosti svých ro

rozené chování těchto zvířat, a často tak mláďatům

dičů po dobu několika týdnů. Pokud tedy nalezne

vlastně více uškodí, než pomohou.

te osamocené mládě nekrmivého ptáka, pokuste se objevit jeho rodiče a připojit ho k nim (ptáče se

Co dělat při nálezu ptačího mláděte?

mohlo pouze nakrátko zatoulat a hlasitými zvuky

Pro mláďata ptáků, která po vylíhnutí zůstávají

volá rodiče, aby ho našly). Pokud jsou rodiče mrt

v hnízdě a jsou krmena rodiči (sovy, dravci, pěvci

ví nebo pokud se je nepodaří najít, je nejlepší kon

atd.), je zcela přirozené, že v době opouštění hníz

taktovat nejbližší záchrannou stanici pro živočichy

da ještě plně neovládají své letové schopnosti. Než

(www.zachranazvirat.cz) , která zajišťuje komplex

se tomu naučí, trvá několik dní až týdnů, během

ní péči o zraněné nebo jinak handicapované volně

nichž můžeme ptáčata najít posedávat na zemi,

žijící živočichy.

na větvích stromů a keřů, na římsách, parapetech či

Pokud se jedná o ptáčata ze zničených hnízd, ptá

balkónech domů. Jsou to již téměř opeřená ptáča

čata zraněná, nemocná, vyhublá či opravdu opuš

ta jen s nedorostlými ocásky a zbytky prachového

těná (mládě jste delší dobu sledovali, nalezli jste

peří, někdy tiše sedí, jindy chaoticky pobíhají s ote

uhynulou matku apod.), pak vždy potřebují lid

vřenými zobáčky nebo se hlasitým pískáním doža

skou pomoc. Nejlepší je ihned zavolat do nejbliž

dují potravy. Po celou tuto dobu jsou jim však je

ší záchranné stanice.

jich rodiče nablízku a pravidelně je dokrmují. Jde o zcela normální proces osamostatňování mláďat. Tato mláďata je nejlepší ponechat v klidu na místě se svými rodiči a odejít. Jiná situace však nastává u ptáčat nalezených na rušných komunikacích, kde jim hrozí reálné ne bezpečí zašlápnutí či přejetí nebo pokud jejich ži vot ohrožuje pes, kočka či malé děti. V těchto přípa dech je nejlepší vzít mládě opatrně do ruky (ptáci nemají dobrý čich, nemusíte se proto bát, že by ro diče po dotyku vaší ruky mládě opustili), prohléd nout ho, zda není zraněné a pokud nejeví znám

Mládě kosa, které mělo zůstat ve volné přírodě, sta-

ky poranění, posadit ho na nejbližší vyvýšené mís

čilo ho pouze vzít z chodníku a vysadit na vyvýšené

to (na větvičku stromu či keře, zídku, sloupek plo

místo, kde by si ho rodiče našli. Umělé dokrmování

tu apod.), kde si je jejich rodiče najdou a dále o ně

v zajetí jeho šanci na přežití významně snižuje

budou pečovat. Mládě by však nemělo být odne seno dále než 20 metrů od místa, kde bylo naleze no, aby jej rodiče našli. Mládě sovy vysaďte na nej


21



dobností opustila. Veverky, ježci a kuny rodí a vychovávají svá mláďa ta v hnízdě. Ta potřebují pomoc pouze tehdy, po kud bylo hnízdo zničeno nebo z něj vypadla, po kud jsou zraněná nebo pokud jejich matka uhynu la (opuštěné mládě píská a leze mimo hnízdo). Po kud na zahradě či v lese naleznete hnízdo s mláďa ty ježků nebo kun, nedotýkejte se jich a hnízdo co nejrychleji opusťte. Přestože u mláďat není jejich matka, určitě je nablízku a k mláďatům se po va šem odchodu vrátí. Ježčí mláďata potřebují nao Mládě puštíka obecného vypadlé z hnízda, které ne-

pak pomoc, pokud nedosáhnou hmotnosti po

bylo možné dosadit zpět do hnízda

třebné k přežití zimy. Také odběr ježků z přírody je dobré předem konzultovat s pracovníky záchran

Co dělat při nálezu mláděte savce?

ných stanic.

U mnoha druhů volně žijících živočichů je běž

V případě nálezu mláděte savce na potenciálně ne

né, že rodiče nechávají své potomky i několik ho

bezpečném místě (silnice, zahrada s volně pobí

din o samotě, když sami shánějí v okolí potra

hajícími psi, staveniště atd.) je lépe mládě za po

vu. Mezi takové druhy patří například zajíci, srnky,

moci dřívka, rukavic nebo oblečení přesunout na

kuny nebo ježci. Trvalá přítomnost rodičů a hlavně

bezpečnější místo (do vysoké trávy či do houští),

jejich pach láká predátory a vystavuje tak mláďa

ne však do vzdálenosti větší než 10 metrů, aby jej

ta nebezpečí. Pokud tedy najdete samotné mládě,

jeho matka nalezla.

které není viditelně zraněné nebo evidentně opuš těné (zmateně pobíhá, píská, naříká), neznamená to, že je opuštěné a bezprizorní. Naopak bývá vel mi dobře střeženo, jejich matky jsou většinou ně kde poblíž (shánějí potravu nebo odešly z obavy před vámi a se strachem mládě pozoruje) a brzy se k mláďatům vrátí. Mláďata zajíců a srnek se rodí plně vyvinutá, sami ce nechávají svá mláďata prvních 7 – 10 dní po po rodu o samotě a přicházejí je krmit pouze něko likrát za den. Mláďata prvních 10 dní nevydávají pach, sedí na místě nebo leží tiše v trávě a nerea

Mláďata veverek, jejichž hnízdo bylo zničeno při

gují na okolí a jejich zbarvení jim umožňuje doko

bouřce, a která by bez pomoci člověka zahynula

nale splynout s okolím. To je pro ně nejlepší ochra na před predátory, neboť neumějí ještě utíkat. Po kud naleznete zajíčka sedícího tiše na místě nebo srnče ležící tiše v trávě, kteří nejsou zjevně zraně ní, nechte je být a co nejrychleji od nich odejděte. V žádném případě se jich nedotýkejte, savci mají dobrý čich a jejich matka by je s největší pravděpo


22



Kdy tedy nalezené mládě volně žijícího živočicha potřebuje lidskou pomoc? •

je-li zraněné nebo nemocné (krvácí, třese se, zvrací, má průjem, je apatické a nevšímá si okolí)

•

je-li podchlazené nebo promoklé

•

je-li silně napadeno parazity

•

jsou-li v blízkosti mrtví rodiče či sourozenci

•

je-li v bezprostředním nebezpečí (auta, psi, kočky, malé děti, atd.)

•

je-li neopeřené ptačí mládě nebo holátko sav ců mimo hnízdo

•

je-li mládě nekrmivého ptáka (kuře bažanta, koroptve nebo křepelky, kachně, house, mládě labutě) osamocené a nikde nejsou vidět jeho rodiče

Pokud naleznete mládě, které splňuje jednu z těch to podmínek nebo pokud si nejste jisti, zda je mlá dě v pořádku, nedotýkejte se ho, ale vždy nejprve kontaktujte nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy (kontakty naleznete na www.zachranazvirat.cz), kde s Vámi pracovní ci proberou každý případ individuálně a poradí, jak dále postupovat. Pokud však mládě není zraněno apod., je základním pravidlem mláďata nerušit, ne dotýkat se jich a neodnášet je z místa nálezu, rodi če o nich většinou vědí a vrátí se k nim, aby je na krmili.

Velké množství malých srnců zahyne při sekání luk. Tento „měl štěstí“. Sekačka mu „jen“ amputovala nohu a srneček se včas dostal do záchranné stanice.


23


Ochrana obojživelníků a Akce žába

Úvod

Právní minimum

Obojživelníci jsou zajímavou a zároveň velmi

Pokud chceme obojživelníky chránit, je třeba si

ohroženou skupinou živočichů. Známe jich více

nejdříve uvědomit, že se jedná živočichy chráněné

než 6000 druhů, přitom nejméně třetina z nich je

zákonem. Kromě skokana hnědého a čolka dunaj

ohrožena. Evropské druhy jsou ohroženy z 58%.

ského patří všichni naši obojživelníci mezi zvláště

Na území Rakouska je

považováno dokonce

chráněné druhy (dále jen ZCHD). Podle zákona je

85% obojživelníků za ohrožené, podobná situa

jakékoliv zacházení (manipulace) s nimi, např. od

ce je ve Švýcarsku. V České republice je situace ješ

chyt do ruky, podběráků, padacích pastí, možné až

tě mnohem horší – za ohrožené jsou považovány

po udělení výjimky příslušným orgánem ochrany

všechny naše druhy.

přírody. Seznam ZCHD rostlin a živočichů je uve

Existuje celá řada možností ochrany našich oboj

den v Přílohách č. 2 a 3 vyhlášky č. 395/1992 Sb.,

živelníků, které se věnuje čím dál více profesio

v platném znění.

nálních i dobrovolných ochránců přírody. O jejich úspěchu ovšem rozhoduje také povědomí a po stoje široké veřejnosti. Nesmírně důležitou roli zde hraje osvěta. Zvláště pak u živočichů, kteří nebýva jí u veřejnosti příliš oblíbeni. Je třeba si uvědomit, že i když obojživelní ci byli jedněmi z prvních obratlovců, kteří se před 360 mil. lety „odvážili“ na souš, jsou stále zá vislí na vodním prostředí. Pro svůj život potřebují jak vodu, kde se rozmnožují (a někteří i zimují), ale také souš, kde tráví zbytek roku. Důležité je proto chránit obě jejich prostředí.

Možnosti ochrany obojživelníků Škola, školní třída, ale i jednotliví žáci, mohou po

Co obojživelníky ohrožuje nejvíce?

moci obojživelníkům různými způsoby. Jde zejmé

•

na o:

likvidace tůní, mokřadů, remízků a celkové od vodňování krajiny

•

zarybňování drobných stojatých vod i potůčků

1. Mapování výskytu

•

nevhodné vypouštění a vysoké obsádky ryb

Je základem ochrany. Pokud chceme obojživel

v rybnících

níky chránit, musíme se o nich dozvědět co nej

•

znečišťování prostředí

více. Důležité jsou znalosti lokalit, kde obojživel

•

doprava na silnicích, kde obojživelníci hro

níci žijí, kudy táhnou na místa rozmnožování, kde

madně hynou při jejich tazích

jsou ohrožováni dopravou, příp. dalšími vlivy. Ob

neprůchodnost krajiny – díky silnicím, dálni

jevování takových míst může být užitečné i tajem

cím a další výstavbě se zmenšuje jejich životní

né zároveň. Důležité je zaznamenávat alespoň da

prostor i populace

tum nálezu, určit druh (rod), vývojové stádium (do

nevhodné rekultivace pískoven, lomů či výsy

spělec, mládě, larvy-pulci, snůšky vajec), odhadnu

pek

té či spočtené počty jedinců, identifikovat lokalitu

•

•

(stručný popis, zákres do mapy či souřadnice GPS), název nejbližší obce a autora nálezu. Žáky i studen


25



ty je nejprve vhodné citlivě „proškolit“ ze znalos

to, že často probíhá masově a je omezen na po

ti druhů a jejich nároků na prostředí. Hodí se po

měrně krátké období. Nejčastěji jsou decimová

užívat standardní nálezové tabulky, zoologické klí

ny ropuchy obecné. Putují velmi pomalu a navíc se

če, spolupracovat s místními odborníky a ochránci

při osvětlení reflektory aut zastaví a zaujímají vý

přírody. Užitečné je nahlašovat nálezy příslušnému

stražný postoj. Zanedbatelné však není ani ohro

orgánu ochrany přírody, příp. se takto přímo zapo

žení ostatních druhů, často jen velmi málo nápad

jit do mapování, které organizuje Agentura ochra

ných, jako jsou čolci.

ny přírody a krajiny ČR. Rizikové úseky tahů obojži

Na mnoha místech každoročně hynou stovky, ti-

velníků přes silnice, kde dochází k usmrcování de

síce a ve výjimečných případech i desetitisíce je-

sítek a více jedinců, je vhodné hlásit na ČSOP, který

dinců zejména žab. Na silnici se tak může vytvořit

za tímto účelem organizuje tzv. Akci žába (více in

i jednolitá vrstva z rozježděných těl. Proto jsou dnes

formací na www.csop.cz/akcezaba ).

uskutečňována různá opatření, která obojživelníky v době migrací chrání (dopravní značení, podcho dy, odchyt a přenos ohrožených jedinců). Přenosy obojživelníků přes komunikace jsou ča sově, technicky i organizačně náročné. Nehledě na nutnost vlastnit příslušné výjimky ze zákona. Proto asi školy a třídy nebudou tyto aktivity prová dět samy. Záchranné přenosy však provádí desítky základních organizací ČSOP i dalších občanských sdružení. Řada z nich spolupracuje se základními a středními školami. Žáci a studenti pomáhají ne jen budovat zábrany, ale účastní se i kontrol odchy tových nádob a vypouštění zvířat na cílové lokalitě.

1. Ochranu obojživelníků migrujících přes komunikace

Právě kontakt se živými zvířaty k nim pomáhá vy tvářet pozitivní vztah.

Některé z našich druhů obojživelníků, např. ropu chy, blatnice, čolci a skokani hnědí, se po větši nu roku pohybují na souši, často i daleko od vody. Vodu však potřebují ke svému rozmnožování, ne boť se v ní vyvíjejí jejich vajíčka a larvy. Jedinci ně kterých druhů jsou po celý život vázáni na stej né místo rozmnožování. Tahové cesty, po kte rých na tato místa a z nich každoročně putují, pro to zůstávají do značné míry po generace stejné. V případě, že je silnice vystavěna tak, že tuto ta hovou cestu protne, obojživelníci svůj cíl nemění a při překonávání vzniklé bariéry se stávají obětí automobilů.

2. Tvorba, úprava a údržba biotopů

Ze všech typů migrací je v tomto směru pro oboj

Z krajiny mizí i druhy, které jsou přizpůsobeny roz

živelníky nejzřetelnější jarní tah dospělců ze zi-

množování v periodických vodních plochách

movišť na místa rozmnožování, především pro

např. kuňka ohnivá nebo ropucha zelená.


26



Pulci těchto žab mají poměrně rychlý vývoj a tak

pozemků. Důležitý je souhlas vlastníka, zajištění

se po zániku dočasně zaplavovaných mokřadů roz

stálé existence vody, dostupnost tůně pro obojži

množovaly v nejrůznějších periodických loužích

velníky a přítomnost vegetace (keře, stromy, vyšší

např. louže v písnících, na polních cestách, příko

byliny) v okolí. Kromě tůní je vhodné stavět či opra

py u cest. Louže na cestách jsou však zarovnává

vovat suché, betonem nezpevněné zídky, které

ny a cesty asfaltovány, písníky, hliníky a lomy jsou

slouží obojživelníkům (ale i bezobratlým, plazům

tzv. rekultivovány, což obvykle znamená zarovná

a drobným savcům) jako úkryty. Škola se tak může

ní a zavezení inertním odpadem. Nerekultivovaná

zapojit do projektu ČSOP Živá zahrada.

místa po těžbě surovin přitom mohou zůstat nej lepšími stanovišti pro obojživelníky. Vhodnými sta

1. Osvětová činnost

novišti nemusí být jenom hliníky a písníky, ale i zce

Význam osvěty byl zmíněn v úvodu. Osvětu by měli

la umělá stanoviště, například výsypky. Uvedené

provádět jak učitelé či vedoucí zájmových kroužků,

zásahy mají za následek velmi výraznou likvidaci

ale také odborníci na danou problematiku. Nejlé

populací obojživelníků. Například v okrese Hradec

pe přímo v terénu a v kontaktu se živými zvířaty.

Králové byl sledován výskyt kuňky obecné od roku

Osvěta se tak může stát přirozenou součástí jiných

1985 do roku 2006. Za toto období bylo zjištěno,

ochranářských aktivit, jako jsou zmíněné transfery

že z celkového počtu 91 sledovaných lokalit zůsta

a budování tůní.

lo do roku 2006 pouze 6 lokalit s výskytem kuňky

V USA byla v roce 1987 vydána učebnice, shrnují

obecné. Tak silný úbytek je jistě alarmující.

cí vědecké (především geneticky zdůvodněné) zá sady ochrany ryb. V jedné z jejích kapitol se říká, že „... největším nebezpečím pro živou přírodu jsou dobré úmysly“. Toto na první pohled para doxní tvrzení je bohužel, pravdivé nejen při ochra ně ryb či živočichů vůbec. Sebelépe míněná sna ha, není-li prováděna kvalifikovaně, podle skuteč ných potřeb, zůstane v nejlepším případě bez ode zvy, většinou však způsobí daleko větší škody - čas to již nenapravitelné - než nečinnost. Toto není vý zva k pasivitě, nýbrž výzva aktivitě podle hesla „Poznej a chraň“. To by si měl uvědomit každý,

Drobné tůně lze vybudovat svépomocí, na propust-

kdo cítí potřebu či povinnost pomoci naší přírodě.

ném podkladu se používá folie. Ochrana a obnova vodních stanovišť opět není čin nost v samostatné působnosti škol a tříd. Žáci i stu denti však mohou při takových akcích pomáhat s úpravou sklonu břehů budovaných tůní, dosazo váním vodních rostlin apod. Mohou se rovněž po dílet na následném monitoringu osídlování těch to ploch obojživelníky i jinými organismy. Drobné tůňky však mohou vzniknout svépomocí na vhod ných místech v prostorách školních zahrad či jiných


27

POZNEJ A CHRAŇ NAŠI PŘÍRODU!

Recommend Documents