Posouzení efektivnosti investičního záměru podnikatelského subjektu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Posouzení efektivnosti investičního záměru podnikatelského subjektu Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Petr Zeman

Zuzana Kiliánová

Brno 2011

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Zemanovi za cenné rady, připomínky a veškerou pomoc poskytnutou při vypracování této bakalářské práce. Zároveň děkuji vedení podniku ABC, s.r.o. za poskytnutí informací a podkladů pro vypracování mé bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě uvedené literatury pod odborným dohledem vedoucího bakalářské práce.

V Brně dne 19. května 2011

__________________

Abstract The target of my thesis is to evaluate the economic efficiency of selected investments through various methods, and it based on available data and selected methodological process solutions. The methods used in the calculations include mainly dynamic methods as stated in technical literature, which take into account the time factor. Among the most important indicators are current net value, internal yield percentage and profitability index. The final part of the word is constituted by the evaluation of the result and the decision whether or not the investment is effective for the company. Keywords Investment, investment decisions, funding, efficiency investments, methods.

Abstrakt Cílem mé bakalářské práce je provést zhodnocení ekonomické efektivnosti vybrané investice prostřednictvím různých metod, a to na základě dostupných dat a zvoleného metodického postupu řešení. Pro zhodnocení jsou nutné údaje poskytnuté společností. K výpočtu jsou využity převážně dynamické metody uvedené v odborné literatuře, které zohledňují faktor času. K nejvýznamnějším ukazatelům patří čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento a index ziskovosti. Závěr této práce tvoří vyhodnocení výsledků a rozhodnutí, zda je či není investice pro firmu efektivní. Klíčová slova Investice, investiční rozhodování, financování, efektivnost investice, metody.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

10

1.1

Úvod .............................................................................................................10

1.2

Cíl práce .......................................................................................................10

2

Metodika práce

11

3

Investice a jejich hodnocení

13

3.1

3.1.1

Makroekonomické pojetí investic...................................................... 14

3.1.2

Podnikové pojetí investic ................................................................... 14

3.2

Podnikové cíle ............................................................................................. 14

3.3

Investiční rozhodování ............................................................................... 15

3.4

Investiční projekty, klasifikace .................................................................. 16

3.5

Proces přípravy a realizace projektů ......................................................... 17

3.5.1

Předinvestiční fáze .............................................................................. 17

3.5.2

Investiční fáze ..................................................................................... 18

3.5.3

Provozní (operační) fáze .................................................................... 18

3.5.4

Ukončení provozu a likvidace ............................................................ 19

3.6

Financování investičních projektů ............................................................ 19

3.6.1

Dělení podle původu zdrojů ............................................................... 19

3.6.2

Dělení dle vlastnického vztahu .......................................................... 19

3.7

Hodnocení efektivnosti investice.............................................................. 20

3.7.1

Určení kapitálových výdajů na investici ........................................... 21

3.7.2

Odhad budoucích peněžních příjmů ................................................. 21

3.7.3

Určení podnikové diskontní míry..................................................... 22

3.7.4

Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů .............................25

3.8

4

Investice ....................................................................................................... 13

Metody hodnocení efektivnosti investice..................................................25

3.8.1

Statické metody.................................................................................. 26

3.8.2

Dynamické metody .............................................................................27

Praktická část 4.1

31

Charakteristika podniku ABC, s.r.o. .......................................................... 31

Obsah

6

4.2

Investiční záměr ......................................................................................... 32

4.2.1

Stanovení kapitálových výdajů ......................................................... 32

4.2.2

Stanovení budoucích příjmů z investice ...........................................37

4.3

Odpisy ......................................................................................................... 38

4.4

Určení podnikové diskontní míry ............................................................. 39

4.4.1

Náklady na cizí kapitál ...................................................................... 42

4.4.2

Náklady na vlastní kapitál................................................................. 42

4.4.3

Průměrné vážené kapitálové náklady .............................................. 44

4.4.4

Výpočet cash flow projektu ............................................................... 45

4.5

Statické metody .......................................................................................... 46

4.5.1

Průměrný roční výnos ........................................................................47

4.5.2

Průměrná doba návratnosti ...............................................................47

4.5.3

Průměrná procentní výnosnost .........................................................47

4.5.4

Doba návratnosti investice.................................................................47

4.6

Dynamické metody .................................................................................... 48

4.6.1

Index ziskovosti - IR .......................................................................... 48

4.6.2

Čistá současná hodnota – ČSH ......................................................... 50

4.6.3

Vnitřní výnosové procento – VVP .....................................................52

5

Diskuze

55

6

Závěr

58

7

Literatura

59

Seznam obrázků a grafů

7

Seznam obrázků a grafů Obr. 1

Hadice typ VA/VA-CE – vnitřní vrstva nerezový vlnovec 32

Graf 1

Vývoj ceny elektřiny v období let 2000 - 2011

Graf 2

Vývoj ceny vodného a stočného v období let 2000 - 2011 34

Graf 3

Prognóza inflace na horizontu měnové politiky

34

35

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Zdroje financování investičního projektu

20

Tab. 2

Ekonomické ukazatele ( v tis. Kč)

32

Tab. 3

Finanční zdroje projektu

33

Tab. 4

Náklady související s investicí – realistická varianta

36

Tab. 5

Náklady související s investicí – pesimistická varianta

36

Tab. 6

Předpokládané tržby projektu – realistická varianta

37

Tab. 7

Předpokládané tržby projektu – pesimistická varianta

38

Tab. 8

Minimální doba odpisování dle jednotlivých skupin

38

Tab. 9

Roční odpisové sazby pro dlouhodobý hmotný majetek

39

Tab. 10

Odpisy hmotného majetku

39

Tab. 11

Umořovací schéma

41

Tab. 12

Výpočet celkového CF (v tis. Kč) – realistická varianta

45

Tab. 13

Výpočet celkového CF (v tis. Kč) – pesimistická varianta 46

Tab. 14

Výpočet doby návratnosti – realistická varianta

48

Tab. 15

Výpočet doby návratnosti – pesimistická varianta

48

Tab. 16

Stanovení současné hodnoty CF – realistická varianta

49

Tab. 17

Stanovení současné hodnoty CF – pesimistická varianta 49

Tab. 18 Výpočet čisté současné hodnoty (tis. Kč) - realistická varianta

51

Tab. 19 Výpočet čisté současné hodnoty (tis. Kč) - pesimistická varianta

51

Tab. 20 Určení vnitřního výnosového procenta – realistická varianta

52

Tab. 21 Určení vnitřního výnosového procenta – pesimistická varianta

53

Seznam tabulek

Tab. 22 Souhrnné výsledky zhodnocení investice – realistická varianta

9

56

Tab. 23 Souhrnné výsledky zhodnocení investice – pesimistická varianta 56

Úvod a cíl práce

10

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Každý podnik, který chce obstát v silné konkurenci na trhu, se musí neustále rozvíjet. Jednou z možností, jak zvýšit konkurenceschopnost podniku a prosadit se na trhu, je investiční činnost. Investicí se v ekonomii označuje část důchodu vložená do kapitálu, který nepřináší okamžitý prospěch, ale umožní v budoucnu větší výrobní kapacitu podniku. Investičnímu plánování musí být v podniku věnována velká pozornost, jelikož realizovaná investice ovlivní chod podniku na dlouhou dobu. Správně rozhodnout o tom, který ze zvažovaných investičních záměrů zrealizovat, a zda vůbec, je velmi obtížné. Konečné rozhodnutí by mělo nastat až po důkladné analýze všech faktorů ovlivňujících uvažovanou investici. Některé podniky bohužel nevěnují investičnímu plánování dostatečnou pozornost. Špatné rozhodnutí však může mít pro investora dalekosáhlé důsledky – může narušit finanční stabilitu podniku nebo dokonce zapříčinit jeho zánik. Každý investiční projekt se musí důkladně připravit a vyhodnotit na základě metod, které slouží k efektivnímu hodnocení investic. Hodnocení efektivnosti investičního záměru se v hospodářské praxi provádí nejčastěji pomocí statických a dynamických metod. Podstatou hodnocení investic je porovnání vynaloženého kapitálu s výnosy, které tato investice během životnosti zařízení přinese. V bakalářské práci bude zhodnocení ekonomické efektivnosti investice provedeno u společnosti ABC, s.r.o. se sídlem v České republice působící ve strojírenském průmyslu. Společnost si nepřeje být jmenována, proto je v práci používáno fiktivní obchodní jméno.

1.2

Cíl práce

Cílem této bakalářské práce je posouzení efektivnosti konkrétního investičního záměru podnikatelského subjektu a následné doporučení či nedoporučení podniku zrealizovat investiční záměr. Jedná se o investici do dlouhodobého majetku firmy – do pořízení nové výrobní linky. Ekonomická výhodnost investice bude zhodnocena pomocí dvou základních skupin metod – statických a dynamických. U metod statických není zohledněn faktor času, naopak metody dynamické v sobě zahrnují jak faktor času, tak i vliv rizika. Dílčím cílem práce je stanovit kapitálové výdaje investice, příjmy plynoucí z uskutečnění projektu, podnikovou diskontní míru a následně cash flow plynoucí z projektu v jednotlivých letech činnosti zařízení.

Metodika práce

11

2 Metodika práce Bakalářská práce je koncipována do dvou hlavních částí. V části nazvané Investice a jejich hodnocení jsou teoreticky popsány dvě základní skupiny metod hodnocení efektivnosti investic - statické a dynamické. Vedle těchto dvou základních skupin hodnocení investic existují i další – alternativní metody – např. Deanův model, simultánní investiční plánování, v podnikové praxi téměř nevyužívané. Větší důraz je při rozhodování kladen na výpočty ukazatelů dynamických metod. Ty totiž berou v úvahu – oproti metodám statickým, působení faktoru času i rizika, které rozhodování o uskutečnění investičního záměru podstatně ovlivní. K tvorbě teoretické části práce je použita metoda deskripce s využitím odborných knih, internetových zdrojů i platné legislativy. Seznam všech použitých zdrojů je uveden v závěru práce v části Literatura. V druhé části bakalářské práce nazvané Praktická část je nejprve stručně představena společnost ABC, s.r.o. a následně hodnocený investiční záměr. Následuje již samotný proces hodnocení ekonomické efektivnosti investice, sestávající z několika kroků, od nichž by se analytik neměl příliš odchýlit. V práci je postupováno podle následujícího metodického postupu: 1. Určení kapitálových výdajů. 2. 3.

Stanovení příjmů plynoucích z investice Určení podnikové diskontní sazby a následný výpočet cash flow projektu v jednotlivých letech. 4. Přepočet budoucí hodnoty cash flow v jednotlivých letech na současnou hodnotu prostřednictvím diskontování (odúročení) za využití stanovené diskontní sazby. 5. Hodnocení efektivnosti investice pomocí statických a dynamických metod (průměrný roční výnos, průměrná doba návratnosti, průměrná procentní výnosnost, doba návratnosti investice, index ziskovosti, čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento). K výpočtu ukazatelů a vyhodnocení výsledných hodnot jsou použity informace a ekonomická data získaná od vedení podniku a taktéž z účetnictví společnosti ABC, s.r.o. Podrobnější informace ke zpracování jsou poskytnuty od zaměstnanců ekonomického úseku společnosti. Prostřednictvím výpočtu vážených nákladů na kapitál je stanovena podniková diskontní míra, kdy náklady na cizí kapitál reflektují úrokovou sazbu bankovního úvěru a náklady na vlastní kapitál jsou vypočteny s využitím stavebnicové metody. Ekonomická efektivnost projektu je hodnocena prostřednictvím metod statických a dynamických. Metody statické jsou v praxi velmi oblíbené pro svůj jednoduchý výpočet a časovou nenáročnost. Na druhou stranu ale neberou v úvahu faktor času, proto mohou být nepřesné.

Metodika práce

12

Posuzovaná investice má dlouhodobý charakter, proto jsou využity především dynamické metody, které berou v úvahu faktor času i rizika a poskytují tak přesnější pohled na efektivnost investice a umožňují správnější rozhodnutí o jeho případném uskutečnění.


13

3 Investice a jejich hodnocení Hodnocení investičních projektů je velmi důležitým krokem každé úspěšné firmy. Investice ovlivňují budoucnost a efektivnost podniku. Investiční rozhodování je proto jednou z nejdůležitějších a zároveň nejobtížnějších činností, kterými se musí vlastníci a management podniku zabývat.

3.1

Investice

Podnikové investice lze také definovat jako jednorázově vynaložené zdroje, které budou přinášet peněžní příjmy po delší časové období. Investice by měly být realizovány podle investičního plánu podniku, který vychází ze strategického plánu daného podniku. Při vyhodnocování investic je třeba brát v úvahu výnosnost, čas a riziko, které plyne z dané investice. (Kislingerová, 2010) Investice jsou peněžní výdaje, vynaložené v procesu investování (k pořízení dlouhodobého majetku). Očekává se jejich přeměna na peněžní příjmy v budoucnosti během delšího časového období (za období delší než 1 rok). Peněžní výdaje použité jako investice se také nazývají kapitálové výdaje. (Martinovičová, 2010) Z hlediska účetnictví dělíme investice do tří skupin:  dlouhodobý hmotný majetek (nová stavba, dopravní prostředek, výrobní stroje, …),  dlouhodobý nehmotný majetek (software, nákup know-how, výdaje na výzkum, …),  dlouhodobý finanční majetek (dlouhodobá půjčka, vklad do investiční společnosti, nákup cenných papírů, …). (Schoellová, 2009) Dále rozlišujeme investice dle vztahu k rozvoji podniku:  Rozvojové – jde o projekty zvyšující objem produkce, zavedení nových produktů, pronikání na nové trhy aj. Přínosy těchto produktů se projevují obvykle v růstu tržeb.  Obnovovací – může jít buď o obnovu výrobního zařízení, kdy toto zařízení je u konce své fyzické životnosti, nebo o obnovu před koncem této životnosti. V prvním případě jde o uchování podnikatelské činnosti a v druhém případě obvykle o dosažení nákladové úspory. Zpravidla se jedná o výměnu zastaralého zařízení, které může dále fungovat, ale s vysokými náklady.  Regulatorní – jde o projekty, jejichž cíl není zaměřen ekonomicky, ale jde o dosažení souladu s existujícími zákony, předpisy a nařízeními upravujícími určité oblasti podnikatelské činnosti. Tyto projekty jsou obvykle zaměřeny na ochranu životního prostředí, zvýšení bezpečnosti při práci, dodržování hygienických norem aj. (Fotr, Souček, 2005)


14

Na investice lze nahlížet ze dvou hledisek:  z makroekonomického hlediska,  z podnikového hlediska. 3.1.1

Makroekonomické pojetí investic

Z makroekonomického (národohospodářského) hlediska rozlišujeme investice hrubé a čisté. Hrubé investice představují přírůstek investičních statků za dané období. V současné době se do nich zahrnují pod názvem „tvorba hrubého kapitálu“ následující části:  pořízení a úbytky hmotných fixních aktiv (např. budovy - i obytné, stroje, zařízení, …),  pořízení a úbytky nehmotných fixních aktiv (např. licence, software, …),  změna stavu zásob (včetně strategických vládních rezerv). (Valach, 2005) Čisté investice jsou tvořeny čistým přírůstkem zásob investičních statků v ekonomice v průběhu daného časového období. Jsou to hrubé investice snížené o opotřebovaný majetek. Pokud by hodnota opotřebovaného majetku byla vyšší než nové investice, čisté investice by měly zápornou hodnotu. (Synek, 2007) Z dosud uvedeného vyplývají důležité závěry, zejména to, že investice sice snižují monetární spotřebu, ale zároveň zvyšují poptávku, tím i výrobu a zaměstnanost, a proto jsou zdrojem dlouhodobého ekonomického růstu celého podniku. (Synek, 2007) 3.1.2

Podnikové pojetí investic

Investice jsou dle podnikového pojetí statky, které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě dalších statků v budoucnu. Z finančního hlediska můžeme podnikové investice charakterizovat jako jednorázově vynaložené zdroje, které budou přinášet peněžní příjmy během delšího budoucího období, což znamená, že jde o odložení spotřeby za účelem získání budoucích výnosů a rozmnožení majetku podniku. (Synek, 2007)

3.2 Podnikové cíle Každá investice by měla být v souladu s hlavními cíly podniku, které stanovuje vedení podniku a top management. Investice by neměla ohrozit např. finanční stabilitu podniku. Při samotné investici se musí brát v úvahu i cíle vedlejší. Mezi cíli mohou vznikat určité konflikty. Tyto rozpory musíme brát v úvahu a usilovat o určitý kompromis.


15

Mezi hlavní cíle patří především:  efektivnost a finanční stabilita podniku, vyjádřené tržní hodnotou podniku, výnosností investic, likviditou,  podíl podniku na trhu, jeho zachování nebo růst a tím uspokojování poptávky,  inovace technologií, zařízení a výrobního programu,  sociální cíle (rozvoj kvalifikace zaměstnanců, mzdové zajištění, sociální zajištění pracovníků, stimulace),  respektování požadavků na ochranu životního prostředí. (Valach, 2005)

3.3 Investiční rozhodování Jelikož investiční rozhodování ovlivňuje život podniku po delší časové období, patří mezi nejvýznamnější druhy firemních rozhodnutí. Jde o rozhodování o přijetí či zamítnutí určitých investičních projektů, které firma připravila. Čím větší tyto projekty jsou, tím větší dopad mohou mít na podnik a jeho okolí. Investiční rozhodování, a to především strategického charakteru, by mělo vycházet ze strategie podniku a přispívat k její realizaci. Podniková strategie určuje strategické cíle podniku a způsoby jejich dosažení. Mezi těmito cíli hrají významnou roli cíle finanční, definované jako dosažení určité míry zisku, dosažení určité rentability vynaloženého kapitálu, dosahování růstu hodnoty firmy. (Fotr, Souček, 2005) Dělení strategií podle Součka a Fotra:  výrobková (které výrobky, služby, resp. jejich skupiny chce podnik rozvíjet nebo utlumovat),  marketingová (na jaké trhy se chce podnik zaměřit, jak se chce na trhy dostat a jak bude podporovat prodej),  inovační (na jaké technologie, produkty a procesy se zaměří inovační snahy),  finanční (jakou strukturu zdrojů financování chce podnik dosáhnout),  personální (o jaké zaměstnance, kompetence zaměstnanců a jejich znalosti se chce podnik opírat),  zásobovací (druhy vstupů a jejich zabezpečení). (Fotr, Souček, 2005) Rozdělení strategií podle Valacha:  Strategie maximalizace ročních výnosů – investor zde dává přednost co nejvyšším ročním výnosům a nehledí na růst ceny investice nebo na její udržení. Případný nízký zisk z růstu ceny kompenzuje vyššími ročními výnosy. Tuto strategii je vhodné uplatnit při nižší inflaci, protože při ní se roční výnosy příliš neznehodnocují a investice si udržuje v zásadě svoji reálnou hodnotu.


16

 Strategie růstu ceny investice – investor dává přednost takovým investičním projektům, u nichž předpokládá co největší zvýšení hodnoty původního investičního vkladu. Tato strategie je vhodná zejména při vyšší inflaci, která zhodnocuje běžné roční výnosy, ale budoucí hodnota majetku v důsledku vyšší inflace rychle roste. Při volbě mezi strategií růstu ceny a strategií maximalizace ročních výnosů musíme brát v úvahu odlišné systémy zdanění ročních výnosů a výnosů z prodeje majetku.  Strategie růstu ceny investice spojená s maximálními ročními výnosy – zaměřuje se na spojení předchozích dvou strategií. Investor zde vybírá ty projekty, které přinášejí jak růst ceny investice v budoucnu, tak růst ročních výnosů. Takové investiční příležitosti jsou z hlediska maximalizace tržní hodnoty společnosti ideální. V praxi se však vyskytují méně často.  Agresivní strategie investic – tato strategie je typická tím, že investor preferuje projekty s vyšším stupněm rizika. Podstupované vyšší riziko je kompenzováno možností vzniku vyšších výnosů.  Konzervativní strategie – strategie charakteristická tím, že investor postupuje opatrně, má averzi k riziku a vybírá si projekty bezrizikové nebo s nízkým stupněm rizika. Tyto projekty však dosahují menší výnosnosti. Tento strategický postup je také typický tím, že využívá portfolia investic, které tlumí případné riziko.  Strategie maximální likvidity – investor dává přednost takovým projektům, které jsou schopny se rychle přeměnit na peníze a které jsou co nejlikvidnější. Takové investice sice zajišťují likviditu, ale mají zpravidla menší výnosnost. Strategie maximální likvidity se používá v případě, jestliže podnik má problémy se zabezpečováním své likvidity. Také se používá, pokud dochází v krátkém čase k velké změně v tempu inflace. Tehdy investor mění své cíle investování a musí své původní investice zpeněžit, aby mohl získané peněžní prostředky použít na jiný typ investice. (Valach, 2005)

3.4 Investiční projekty, klasifikace Investiční projekty lze klasifikovat podle různých hledisek. Mezi základní hlediska patří vztah k rozvoji podniku, věcná náplň, míra závislosti projektů, forma realizace, charakter peněžních toků a velikost. (Fotr, Souček, 2005) Investiční projekty se klasifikují podle věcné náplně projektů:  Zavedení nových výrobků, resp. technologií – jde o projekty zaměřené na nové produkty a technologie, které jsou nové pro firmu, ale na trhu již existují. Součástí těchto investic mohou být i investice do nových výrobních zařízení.  Výzkum a vývoj nových výrobků a technologií – jde o projekty, které patří většinou mezi značně rizikové projekty s obtížným hodnocením.


17

 Inovace informačních systémů, resp. zavedení informačních technologií – opět jde o projekty s obtížným hodnocením ekonomické efektivnosti vzhledem k obtížnosti kvantifikace jejich přínosů. (Fotr, Souček, 2005) Další klasifikace investic je podle vzájemného vlivu projektů:  substituční – vzájemně se vylučující projekty – přijetí jednoho projektu vylučuje přijetí projektu druhého, a to pouze z podstaty investice, nikoli z nedostatku investičních prostředků pro oba projekty,  nezávislé – může být přijato více projektů naráz,  komplementární – vzájemně se doplňující projekty – přijetí jednoho projektu podporuje přijetí projektu druhého. (Kislingerová, 2010)

3.5 Proces přípravy a realizace projektů Vlastní příprava a realizace projektů od identifikace určité základní myšlenky projektu až po ukončení jeho provozu a likvidaci lze chápat jako určitý sled čtyř fází: 1. předinvestiční 2. 3. 4.

investiční provozní (operační) ukončení provozu a likvidace

Každá z těchto fází je důležitá pro fungování projektu. Přesto je však dobré věnovat zvýšenou pozornost předinvestiční fázi, neboť případný úspěch či naopak neúspěch daného projektu bude ve značné míře záviset na marketingových, technicko-technologických, finančních a ekonomických informacích a poznatcích, které jsme získali v rámci zpracování technickoekonomické studie projektu. (Fotr, Souček, 2005) 3.5.1

Předinvestiční fáze

Předinvestiční fáze se skládá ze tří základních etap, které tvoří:  Identifikace podnikatelských příležitostí – představuje zpracování všech dostupných informací o konkrétních podnikatelských možnostech. Podněty pro podnikatelské možnosti jsou získány neustálým sledováním a vyhodnocováním okolí podniku. Výsledkem vyhodnocení těchto možností je vybrání několika projektů, které jsou pro firmu zajímavé a efektivní.  Předběžný výběr projektů – slouží jako základ pro definitivní rozhodnutí, zda projekt zrealizovat či zamítnout.  Technicko-ekonomická studie proveditelnosti – tzv. Feasibility Study - má poskytnout podklady potřebné pro správné rozhodnutí. Obsahuje všechny požadavky a možnosti, které souvisí s realizací investice.


18

Celá studie se opírá o situaci na trhu a její budoucí vývoj. Na vypracování studie se podílí tým odborníků z různých oblastí. Feasibility Study by měla obsahovat analýzu trhů (stanovení cílového trhu produktů, analýza budoucího segmentu zákazníků a vývoj budoucí poptávky, analýza tržní konkurence), marketingovou strategii (z hlediska geografického zaměření, cílového tržního podílu, cílové skupiny zákazníků, cenové a nákladové politiky, volby distribučních kanálů), analýzu vstupů (z hlediska ceny, dostupnosti, kvality, možnosti substituce, míry rizika), analýzu výrobního zařízení a technologie (výše výrobních nákladů, cen, prostor, spolehlivost), analýzu lidských zdrojů, analýzu lokalizace projektu (požadavky na infrastrukturu, likvidaci odpadů, eliminace ekologických důsledků), analýzu organizace a řízení, analýzu rizika, finanční analýzu a plán realizace (jasné stanovení úkolů, termínů, požadované výsledky jednotlivých aktivit). (Kislingerová, 2010) 3.5.2

Investiční fáze

Tato fáze již znamená vlastní realizaci projektu, ačkoli významnější částí je uvedení projektu do života, což zahrnuje:      

vytvoření právní, finanční a organizační základny, získání technologie a její technické dokumentace, nabídkové řízení – výběr dodavatelů, získání potřebného majetku, zajištění personálních úkolů, záběhový provoz.

Správně vypracovaná technicko-ekonomická studie proveditelnosti může být spolu s jasným časovým harmonogramem základem kvalitního plánu a ten pak nástrojem účinného řízení realizace projektu. Naopak některá podcenění v předinvestiční fázi mohou přinášet ztráty ve fázi investiční. Plán však není nic pevně daného, neměnného, musí se sledovat jeho plnění, aby byly včas zjištěny odchylky a mohl být posouzen jednak jejich vliv na celkové plnění plánu, ale i riziko jejich nového vzniku, případně jiných odchylek, které jsou jimi vyvolané. Nepřetržitá kontrola je tedy velmi důležitá pro eventuální včasné zajištění nutných dodatečných finančních prostředků. (Kislingerová, 2010) 3.5.3

Provozní (operační) fáze

Provozní fáze se týká řízení celého realizovaného projektu. Nepodceňovaná předinvestiční fáze je sice krokem ke zdárnému procesu realizace, ale nikdy neposkytuje plnou záruku. Může se stát, že vývoj v okolí podniku bude jiný, než jsme předpokládali, a bude třeba přistoupit ke korekci, která může být nákladná a obtížná. (Kislingerová, 2010) Problémy provozní fáze je třeba posuzovat jak z hlediska krátkodobého, tak i dlouhodobého.


19

Krátkodobý pohled se týká uvedení projektu do provozu – záběhového provozu. Zde mohou vznikat určité problémy pramenící např. z nezvládnutí výrobních zařízení, z nedostatečné kvalifikace pracovníků aj. Dlouhodobý pohled se týká celkové strategie, na které byl projekt založen, a z toho plynoucích výnosů na straně jedné a nákladů na straně druhé. (Fotr, Souček, 2005) 3.5.4

Ukončení provozu a likvidace

Tato etapa představuje závěrečnou fázi života projektu. Je spojena jak s příjmy z likvidovaného majetku, tak i s náklady spojenými s jeho likvidací. Je důležité při ekonomické výhodnosti projektu brát zřetel i na náklady spojené s ukončením jeho provozu. Jde zejména o budoucí náklady spojené s likvidací zařízení a někdy i nutnost vytváření rezerv, které pak mohou mít dopad i na peněžní toky projektu po dobu provozu a tím i na ukazatele ekonomické efektivnosti projektu. Proces likvidace zahrnuje zejména činnosti, jako jsou demontáž zařízení a jeho likvidace, sanace lokality, prodej nepotřebných zásob aj. (Fotr, Souček, 2005)

3.6 Financování investičních projektů Aby realizace projektu byla úspěšná, je nutno shromáždit dostatečné množství finančních zdrojů na pokrytí potřeb projektu. Již v předinvestiční fázi by měly být řešeny dvě otázky – kolik je potřeba kapitálu a z jakého zdroje bude investice financována. Zdroje financování se nejčastěji třídí ze dvou hledisek – podle svého původu a podle vlastnického vztahu. (Schoellová, 2009) 3.6.1

Dělení podle původu zdrojů

Pokud se zdroje dělí podle původu, pak se jedná o financování z interních a externích zdrojů. Jako interní zdroje označujeme takové, které vznikají z vlastní činnosti podniku, tj. zisk a odpisy. Financování externí plyne ze zdrojů mimo podnik. Nepochází z podnikové činnosti, ale lze ho získat z kapitálových vkladů nebo úvěrů. (Schoellová, 2009) 3.6.2

Dělení dle vlastnického vztahu

Zdroje podle vlastnického vztahu dělíme na zdroje vlastní a cizí. Vlastní zdroje jsou většinou dražší, protože vlastník vložením nebo ponecháním kapitálu v podniku podstupuje větší riziko, a proto požaduje větší výnosnost než věřitel. To bez ohledu na fakt, že v rozvojové fázi často očekávaný výnos znovu investuje do firmy a svůj skutečný výnos tím odkládá na později – ovšem toto činí s očekáváním, že později obdrží výnos, který zhodnotí i jeho delší dobu čekání.


20

K cizím zdrojům kapitálu patří zejména úvěry, ale také emise dluhopisů. Cenou za použití cizího kapitálu jsou úroky. Zahrnutí úroků placených za cizí kapitál do nákladů snižuje základ daně, a tím i výši placených daní. Působením daňového štítu se cizí kapitál ještě zlevňuje, a i proto bývá cizí kapitál levnější než vlastní. Se zvýšením zadluženosti nad určitou hranici však stoupá riziko pro věřitele, což se odráží i ve vyšší požadované úrokové míře za půjčení peněz. (Schoellová, 2009) Rozdělení znázorňuje následující tabulka: Tab. 1

Zdroje financování investičního projektu

Původ zdrojů

Vlastnictví zdrojů

interní

vlastní

cizí

zisk

podniková banka

odpisy

rezervy úvěry finančních institucí

externí

vklady vlastníků

dluhopisy

dotace a dary

finanční leasing

venture capital

obchodní úvěry ostatní závazky

Zdroj: Schoellová, 2009, str. 182

3.7 Hodnocení efektivnosti investice Podstatou hodnocení investic je porovnání vynaloženého kapitálu s výnosy, které investice přinese. Tento postup lze nazvat hodnocení efektivnosti investice. Rozhodující kritéria pro posuzování investice jsou:  výnosnost (rentabilita) – vztah mezi výnosy (čistými peněžními příjmy – cash flow), které investice za dobu své existence přinese, a náklady, které její pořízení a provoz stojí,  rizikovost – stupeň nebezpečí, že nebude dosaženo očekávaných výsledků,  doba splacení – doba přeměny zpět do peněžní formy. (Synek, 2007) Postup hodnocení efektivnosti investice: 1. určení kapitálových výdajů na investici, 2. 3. 4.

odhad budoucích čistých příjmů, které investice přinese a rizika, které tato investice může přinést, určení podnikové diskontní míry, výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů a jejich porovnání s kapitálovými výdaji na investici. (Synek, 2007)


3.7.1

21

Určení kapitálových výdajů na investici

Kapitálové výdaje jsou peněžní výdaje, které jsou vázány v dlouhodobém majetku. Patří k nim pouze relevantní výdaje, tj. takové, které jsou bezprostředně spojené s investičním projektem. Utopené náklady jsou náklady, které byly již dříve vynaloženy, nedají se nijak ovlivnit, a tudíž je nesmíme do nákladů zahrnout. Naopak oportunitní náklady můžeme definovat jako nejlepší jiný možný užitek získatelný z použitých výrobních faktorů nebo zdrojů. Oportunitní náklady označujeme také jako alternativní náklady nebo náklady ušlé příležitosti a zahrnujeme je do nákladů. Stanovení kapitálových výdajů na stroje, výrobní zařízení, dopravní prostředky lze vyjádřit jako: cena + dopravné + náklady na instalaci včetně výdajů na projektovou a přípravnou dokumentaci. Jde-li o dlouhodobý hmotný majetek pořízený ve vlastní režii, ocení se vlastními náklady. Stanovení ostatních výdajů, převážně výdajů stavebních, výdajů na výzkum a vývoj, na ochranu životního prostředí, na školení zaměstnanců již tak přesné nebývá. Jelikož nová investice obvykle vyvolá přírůstek zásob surovin, materiálu, nedokončené výroby aj. částí oběžného majetku, je nutné i tuto částku, která zvyšuje majetek podniku, přičíst ke kapitálovým výdajům dané investice. Na druhé straně v souvislosti s investicí vzrostou i krátkodobé závazky, které potřebu peněz snižují. Kapitálové výdaje tedy zvýšíme o rozdíl přírůstku oběžného majetku a přírůstku krátkodobých závazků. Tento rozdíl je nazýván „přírůstek pracovního kapitálu“. (Synek, 2007) Kapitálové výdaje se vypočítají jako součet:  pořizovací ceny investice (nákupní cena plus veškeré pořizovací náklady),  zvýšení čistého pracovního kapitálu (zvýšení oběžného majetku mínus zvýšení krátkodobých závazků),  výdajů na prodej a likvidaci nahrazovaného investičního majetku,  daňových vlivů aj. V praxi se často stává, že období investiční výstavby trvá i několik let, a proto musíme přihlédnout k faktoru času a kapitálové výdaje aktualizovat dle konkrétní situace. Rovněž by se nemělo zapomenout přihlédnout k inflaci a daňovému zatížení při pořizování. (Synek, 2007) 3.7.2

Odhad budoucích peněžních příjmů

Reálné vymezení očekávaných peněžních příjmů (celkového cash flow) z investice je ještě obtížnější problém, než stanovení kapitálových výdajů. Doba životnosti investice je mnohem delší než doba jejího pořízení, proto vliv faktoru času zde hraje ještě větší roli. Nejedná se o účetní zisk, ale tzv. cash flow, tj. skutečný peněžní tok, který plyne z investice. Při jeho výpočtu se vychází z tržeb. (Valach, 2005)


22

Peněžní příjmy z investice tvoří: 1. tržby – peněžní výnos získaný z prodeje, 2. výdaje – platby za všechny nákladové položky kromě odpisů (mzdy placené zaměstnancům, platby za suroviny, materiál, energii, různé služby), 3. roční odpisy – odpisy jsou sice nákladem, ale nejsou peněžním výdajem, hromadí se postupně na účtech jako peněžní příjem. Jestliže byl o ně zisk pro daňové účely snížen, je třeba je proto ke zdaněnému zisku přičíst, 4. změna čistého pracovního kapitálu – jedná se o rozdíl mezi přírůstkem oběžných aktiv a přírůstkem krátkodobých pasiv, 5. příjem z prodeje investičního majetku před koncem jeho životnosti upravený o daň – závisí na tržní ceně investice, její zůstatkové ceně a na daňových pravidlech. Když je tržní cena vyšší než zůstatková, vzniká čistý peněžní příjem z prodeje, který ale musí být snížený o daň z tohoto příjmu. Je-li tržní cena nižší, dochází ke ztrátě a podnik získá daňovou úsporu. (Synek, 2007) Celkové pojetí cash flow lze formálně vyjádřit: P=Z+A+O+Pm+D

(1)

kde: P – celkový roční peněžní příjem z investičního projektu, Z – roční přírůstek zisku po zdanění, který investiční projekt přináší (úroky z úvěru nejsou zahrnovány do nákladů), A – přírůstek ročních odpisů v důsledku investice, O – změna čistého pracovního kapitálu (úbytek snižuje příjmy a naopak přírůstek příjmy zvyšuje), Pm – příjem z prodeje dlouhodobého hmotného majetku před koncem životnosti, D – daňový efekt z prodeje dlouhodobého hmotného majetku před koncem životnosti. Stejně jako u kapitálových výdajů nesmíme zapomenout na faktor času, který zohledníme započítáním inflace. (Valach, 2005) 3.7.3

Určení podnikové diskontní míry

Určení podnikové diskontní míry je při hodnocené ekonomické efektivnosti investice velice důležité. Podniková diskontní míra nám znázorňuje alternativní možnost investování do nerizikových cenných papírů. Úrok, který tyto cenné papíry přináší, se považuje za minimální hranici zhodnocení, kterou by investiční projekt měl vynést v každém případě. Jedná se o princip využití oportunitních nákladů. Diskontní sazbu určují výnosové míry, které nabízejí kapitálové trhy na aktiva stejného rizika. Většinou se vychází z úrokové míry bezrizikových


23

investic, mezi které patří například státní obligace, která se upraví o rizikovou prémii. Rizikovější projekt se musí diskontovat vyšší úrokovou mírou než projekt méně rizikový. (Kislingerová, 2010) Další důvod, kterým se investor musí zabývat, je, aby mu investice pokryla náklady na pořízení. Zde se investor může rozhodnout mezi dvěma zdroji pro financování investice – vlastní zdroje nebo úvěr. Rozhodne-li se investor financovat investici z vlastních zdrojů, je nákladem požadovaný výnos z kapitálu, neboli dividenda, která se vyplácí akcionářům. Financujeme-li investici plně úvěrem, je nákladem úrok z úvěru. Kdyby firma nedosáhla alespoň tohoto zhodnocení investice, pracovala by se ztrátou, protože by nedokázala vyplatit dividendy nebo zaplatit úroky z úvěru. (Synek, 2007) Tyto dva způsoby financování můžeme i kombinovat. Velká část podniků této možnosti využívá. Průměrné vážené kapitálové náklady (WACC) vypočítáme: WACC= CK/K*rd*(1-d)+VK/K*re

(2)

kde: WACC – průměrná míra kapitálových nákladů podniku (podniková diskontní míra v %), CK – zpoplatněný cizí kapitál (Kč), K – součet vlastního a cizího zpoplatněného kapitálu (Kč), rd – náklady cizího kapitálu (%), d – daňová sazba (%), VK – vlastní kapitál (Kč), re - náklady vlastního kapitálu (%). (Martinovičová, 2006) Existují tři metody výpočtu nákladů na vlastní kapitál: 1. Metoda CAPM – vychází z potřeb amerického trhu. Tato metoda se používá pouze u akciových společností. 2. Metoda INFA – benchmarkingový diagnostický systém Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. 3. Stavebnicová metoda – používá se u akciových společností i u společností s ručením omezeným. Tato metoda zahrnuje bezrizikovou úrokovou prémii, prémii za riziko velikosti podniku, prémii za podnikatelské riziko, prémii za riziko finanční nestability a prémii za riziko finanční struktury. (Kislingerová, 2010) Diskontní faktor by měl obsahovat:  vliv inflace,  vliv daní,  vliv rizika.


24

Vliv inflace Modely hodnocení investic pracují s odhadem v budoucnosti, a proto se v nich musí promítat i inflace. V jakých cenách tedy vyjadřovat veličiny vstupující do metod hodnocení? Zda v reálných (počítá s inflací), či v nominálních (nezahrnuje inflaci) cenách. Zahrnutí inflace do prognózy vážených nákladů na kapitál: (WACCreálné) = (WACCnominální)/(1+t)

(3)

kde: (WACCreálné) – reálná míra podnikových nákladů na kapitál, (WACCnominální) – nominální míra podnikových nákladů na kapitál, i – roční míra inflace. (Kislingerová, 2010) Vliv daní Daňové zatížení by mělo být zohledněno, protože existují různé stupně zdanění a systém zdanění příjmů podniku v různých zemích. Jelikož očekávané peněžní příjmy se ve výpočtech efektivnosti uvažují jako peněžní příjmy po zdanění, je logické požadovat, aby také požadovaná míra efektivnosti zohledňovala vliv zdanění. (Valach, 2005) Zahrnutí vlivu daní do diskontního faktoru: kr=kn*(1-T)

(4)

kde: kr – úroková míra po zdanění, kn – úroková míra před zdaněním, T – daňový koeficient. (Valach, 2005) Vliv rizika Definovat přesnou hodnotu investičního rizika, jinými slovy odhadnout, s jakou pravděpodobností bude daný projekt úspěšný či neúspěšný, je téměř nemožné. (Kalouda, 2008) Riziko představuje určité nebezpečí s pravděpodobností nezdaru, že předpokládaná skutečnost nenastane. Do diskontního faktoru ho musíme zahrnout také. Čím vyšší riziko investičního projektu, tím vyšší se volí požadovaná diskontní sazba pro stanovení čisté současné hodnoty. Vyšší sazba se odvíjí od základní bezrizikové sazby, která se většinou odvíjí od sazby státních dluhopisů, které jsou nejméně rizikové. V důsledku vyšší diskontní sazby se snižuje aktualizovaná hodnota peněžních toků z investice a tím i celá čistá současná hodnota riskantnější varianty. Čím vyšší riziko, tím se diskontní sazba zvyšuje. (Valach, 2005)


25

Riziko má vždy dvě stránky:  pozitivní – spojena s nadějí úspěchu, uplatněním na trhu a dosažením vysokého zisku (tato stránka je hnacím motorem fungování a rozvoje tržní ekonomiky),  negativní – projevuje se nebezpečím dosažení horších výsledku, než jsme předpokládali (případně vznik ztráty nebo bankrotu). (Fotr, Souček, 2005) 3.7.4

Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů

Zatímco jednorázové náklady na investici jsou vynaloženy v poměrně krátké době (předpokládá se většinou období jednoho roku), očekávané výnosy z investice plynou řadu let. Faktor času způsobuje, že peněžní prostředky, které podnik získá v budoucnu, nejsou ekvivalentní těm, kterými disponuje v současnosti. Peníze jsou v současnosti tedy hodnotnější než ty, které budeme mít v budoucnosti. A protože výnosy vznikají v delším období, musíme je přepočítat na stejnou časovou bázi. Budoucí hodnotu tedy přepočítáme na současnou hodnotu. Ta je definována jako peněžní suma, která musí být investována, pokud má být ve stanovené době získána zpět větší o očekávané výnosy. Jako přepočítacího koeficientu je použita diskontní míra podniku. SHCF=

n CFn CFt CF1 CF2   ...    1 2 n t (1  i) (1  i ) (1  i) t 1 (1  i )

(5)

kde: SHCF – současná hodnota cash flow v období t, anglicky PVCF, CFt – očekávaná hodnota cash flow v období t (t=1 až n), i – míra kapitálových nákladů na danou investici (diskontní míra podniku), t – období 1 až n (roky), n – očekávaná životnost investice v jednotlivých letech. Při určování diskontní míry a při výpočtu cash flow je nutné přihlížet k míře inflace a všechny veličiny dle její předpokládané výše upravovat. Při hodnocení různých investičních variant je výhodnější ta, která přinese vyšší zhodnocení vloženého kapitálu. (Synek, 2007)

3.8 Metody hodnocení efektivnosti investice Celková efektivnost investičních projektů se musí posuzovat podle toho, jak projekty přispívají k hlavnímu cíli podnikání firmy. Pro některé je cílem snížení nákladů, pro jiné zase zvýšení výroby či zisku. Kritériem jejich hodnocení proto musí být míra splnění těchto cílů. Má-li investice snížit výrobní náklady, lze použít kritérium nákladové, má-li zvýšit zisk, použije se ziskové kritérium.


26

Nákladové kritérium však nehodnotí projekt z hlediska peněžních toků, ale z hlediska výše investičních a provozních nákladů. Užívá se tedy, když nelze spolehlivě odhadnout ceny výrobků, které budou investicí vyráběny, a nemůže se tedy spolehlivě určit zisk. Zisková kritéria chápou jako efekt investování zisk, přesněji řečeno zisk snížený o daň ze zisku. Zisk však nepředstavuje celkový tok peněžních příjmů z investice, neobsahuje příjmy ve formě odpisů či jiné peněžní příjmy v souvislosti s investováním. Obecným efektem je proto ukazatel cash flow, který je tvořen součtem zisků po zdanění a odpisů. Aby byla investice efektivní, musí příjmy z investice být vyšší než náklady na ni vynaložené. výnosnost= (částka obdržená – částka investovaná)/částka investovaná

(Synek, 2007) Existuje celá řada technik, které je možné použít k vyhodnocení efektivnosti investice. Metody obvykle dělíme do dvou skupin, na ty, které nepřihlížejí k působení faktoru času – statické metody, a ty, které přihlížejí k působení faktoru času dynamické metody. Základem dynamických metod je diskontování všech dat vstupujících do výpočtu. (Kislingerová, 2010) 3.8.1

Statické metody

Statické metody jsou typické tím, že se zaměřují především na sledování peněžních přínosů z investice, případně na jejich poměřování s počátečními výdaji. Nezohledňují faktor rizika a čas berou v úvahu pouze omezujícím způsobem. Tyto metody je vhodné využít pouze u investice s nízkou mírou rizika, nebo pro rychlé prvotní posouzení investice. (Kislingerová, 2010) Průměrný roční výnos Jedná se o součet všech cash flow spojených s investicí Co, dělený počtem let životnosti investice n. n

 CF

i

ØCF=

i 1

n

(6)

kde: CFi – cash flow investice, n – počet let životnosti investice, i – jednotlivá léta životnosti investice. Na základě vypočtených výsledku lze u jednotlivých variant investičních projektů porovnávat, u které bude dosaženo nejvyššího průměrného cash flow. Měly by se však zohlednit i kapacitní možnosti jednotlivých investičních variant. (Kislingerová, 2010)


27

Průměrná doba návratnosti Udává, za jakou dobu by mělo dojít ke splacení investice při rovnoměrné realizaci peněžních toků. t=

C0 prumerCF

(7)

kde: C0 – počáteční investice Nejlepší variantou je ta s nejkratší dobou návratnosti investice. (Kislingerová, 2010) Průměrná procentní výnosnost Udává, kolik procent investovaného kapitálu se ročně průměrně vrátí. Ø r=

prumerCF C0

(8)

kde: r – procentní výnosnost Přednost má investiční varianta s vyšší průměrnou procentní výnosností. (Kislingerová, 2010) Doba návratnosti Je počet let, za který se kumulované peněžní toky z investice vyrovnají počáteční investici. Nedostatkem této metody je, že nezohledňuje fakt, že příjmy dosažené dříve mají pro nás vyšší hodnotu než příjmy dosažené později (v následujících časových obdobích). Další nevýhodou tohoto ukazatele je, že nebere v úvahu peněžní toky realizované po době návratnosti investice a lze ji využít pouze u konvenčních peněžních toků (záporné investiční peněžní toky jsou na začátku prvního období vyšší a pak už převažují kladné investiční peněžní toky nepřetržitě až do konce určitého období). (Kislingerová, 2010) 3.8.2

Dynamické metody

Dynamické metody by měly být použity všude tam, kde se počítá s delší dobou pořízení dlouhodobého majetku a delší dobou jeho ekonomické životnosti. Respektování času v propočtech efektivnosti investičního projektu podstatně ovlivňuje úvahy o přijetí či nepřijetí projektu. Promítá se jak do vymezení peněžních příjmů z investic, tak i do vymezení kapitálových výdajů. Pokud nejsou časové dimenze v propočtech efektivnosti uvažovány, dochází


28

většinou k zásadnímu zkreslování pohledu na efektivnost jednotlivých projektů a tím i k nesprávnému rozhodování. (Valach, 2005) Metoda čisté současné hodnoty Tato metoda se doporučuje jako základní a prvotní metoda hodnocení efektivnosti investic. Můžeme ji definovat jako rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a kapitálovými výdaji. (Synek, 2007) n

ČSH=SHCF-KV=  t i

CFt  KV (1  i) t

(9)

nebo v jiné podobě: ČSH=

CFn CF1 CF2   ...   KV 1 2 (1  i) (1  i ) (1  i ) n

(10)

kde: ČSH – čistá současná hodnota investice, SHCF – současná hodnota cash flow (výnosů z investice), CF –očekávaná hodnota cash flow v období t (peněžní příjem v jednotlivých letech životnosti), KV – kapitálové výdaje, i – kapitálové náklady na investici, t – jednotlivá léta životnosti, n – doba životnosti investice. Hodnota je závislá na očekávané úrokové míře. Čím je tato míra vyšší, tím je, za ceteris paribus, čistá současná hodnota nižší. Uskutečňuje-li se kapitálový výdaj delší dobu, pak je hodnota rozdílem mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a diskontovanými kapitálovými výdaji v jednotlivých letech, tzn. náklady vynaložené v jednotlivých letech je třeba odúročit. (Valach, 2005) n

NVP=  t 1

T CFt 1  KVt *  t T (1  i ) (1  i) t t 1

kde: T – doba výstavby, t – jednotlivá léta výstavby.

(11)


29

Interpretace různých možností výsledků čisté současné hodnoty je následující: 1. ČSH je kladná  diskontované peněžní příjmy převyšují kapitálový výdaj, investiční projekt je pro podnik přijatelný,  zaručuje požadovanou míru výnosu, vyjádřenou úrokovou sazbou a zvyšuje tržní hodnotu firmy, 2. ČSH je záporná  diskontované peněžní příjmy jsou menší než kapitálový výdaj,  investiční projekt je pro podnik nepřijatelný, protože nezajišťuje požadovanou míru výnosu a jeho přijetí by snižovalo tržní hodnotu firmy, 3. ČSH je rovna nule  projekt je z hlediska podniku indiferentní, nezvyšuje ani nesnižuje tržní hodnotu firmy. Všechny varianty s čistou současnou hodnotou vyšší než 0 jsou přípustné a vybíráme-li z různých variant, tak nejvhodnější je ta, jejíž hodnota je nejvyšší. (Valach, 2005) Index ziskovosti S čistou současnou hodnotou investičního projektu těsně souvisí index ziskovosti. Je to relativní ukazatel, vyjadřující poměr očekávaných diskontovaných peněžních příjmů z projektu k počátečním kapitálovým výdajům. IR=

ČSH IN

(12)

kde: IR ČSH IN

- index ziskovosti (rentability), - současná hodnota cash flow, - kapitálové výdaje. (Synek, 2007)

Interpretace možných výsledků: 1. 2.

index ziskovosti je větší než 1 – investiční projekt je pro podnik přijatelný, index ziskovosti je menší než 1 – investiční projekt není pro podnik přijatelný. (Valach, 2005)

Vnitřní výnosové procento Vnitřní výnosové procento (VVP) je úroková míra, při níž se současná

hodnota peněžních příjmů z investice rovná kapitálovým výdajům na investici. Efektem této metody je peněžní příjem z investice.


30

Respektuje časové hledisko a je považována za stejně vhodnou jako čistá současná hodnota. (Valach, 2005) SHCF=KV -> SHCF-KV=0 n

P

n

t 1

*

1 = KV (1  i) n

(13) (14)

kde: Pn – peněžní příjmy v jednotlivých letech životnosti projektu, KV – kapitálové výdaje, n – jednotlivá léta životnosti projektu, N – doba životnosti projektu, i – zvolený úrokový koeficient. Podle VVP jsou za přijatelné investiční projekty považovány ty, které vyjadřují vyšší úrok než požadovaná minimální výnosnost projektu. Požadovaná minimální výnosnost se odvozuje od výnosnosti dosahované na kapitálovém trhu ev. od průměrných nákladů podnikového kapitálu. (Valach, 2005) Je-li hodnota VVP vyšší než je požadovaná výnosnost, pak lze tuto variantu považovat za vhodnou. Při výběru z více variant je nejvhodnější ta, která má hodnotu VVP nejvyšší. (Synek, 2007)

Praktická část

31

4 Praktická část Tato část je již zaměřena na konkrétní výpočty a je zde využito postupů definovaných v teoretické části. Nejdříve uvedu charakteristiku společnosti a investičního záměru podniku ABC, s.r.o. Poté zhodnotím ekonomickou efektivnost investice.

4.1 Charakteristika podniku ABC, s.r.o. Společnost, jejíž investiční záměr hodnotím v této práci, si nepřála být jmenována. Proto ji označuji jako společnost ABC, s.r.o. Společnost ABC, s.r.o. byla založena v roce 1993. Předmětem podnikání je výroba a zušlechťování armatur a technických hadic a také koupě zboží za účelem dalšího prodeje. Po prvních třech letech, které byly pro firmu úspěšné, se tato firma spojila s německou společností a začala s vlastní výrobou plynových hadic. Její aktivity byly opřeny o zkušenosti německých partnerů ve vývoji a výrobě, na české straně pak o vhodné realizační možnosti. První kompletní kolekce plynových připojovacích hadic si postupně získala nejen české spotřebitele, ale i stálé odběratele v řadě evropských zemí. Dnes je ABC, s.r.o. dynamicky se rozvíjející českou firmou s vlastním vývojovým pracovištěm a kvalitní personální i materiální základnou. Společnost se specializuje na výrobky pro rozvod plynu, vody a solárních systémů. Nabízí široký sortiment především vlastních výrobků od plynových hadic přes nerezové trubky systému Cats až po bezpečnostní armatury a pojistky. Produkty společnosti ABC, s.r.o. našly odběratele v mnoha zemích, kde je jejich použití schváleno renomovanými národními zkušebnami. V současné době se s nimi můžeme setkat především v Německu, Velké Británii, Holandsku, Itálii, Rakousku, Řecku, Maďarsku, Slovensku, Polsku, Slovinsku, Litvě, Lotyšsku a Ruské federaci. Výčet států se neustále rozšiřuje s rostoucím sortimentem výrobků.

Praktická část Tab. 2

32

Ekonomické ukazatele ( v tis. Kč) rok

2006

2007

2008

2009

Aktiva

114 086

148 304

191 040

209 094

Oběžná aktiva

71 268

107 649

122 597

132 980

Vlastní kapitál

82 293

99 286

124 908

159 229

Cizí zdroje

30 755

48 952

66 039

49 623

VH za účetní období

25 685

17 887

26 373

35 682

VH před zdaněním

33 882

23 804

33 537

44 713

523

393

886

1 158

41 573

39 221

67 025

74 580

Nákladové úroky Dlouhodobý majetek

Zdroj: Výroční zprávy z let 2006 - 2009

4.2 Investiční záměr Vzhledem k rostoucí poptávce po produktech společnosti a také vzhledem k vývoji inovací a potřebě splnění jakostních norem, se podnik rozhodl investovat do nové výrobní linky. Projekt byl nazván „Inovace procesu výroby nerezového vlnovce ve společnosti ABC, s.r.o.“. Nerezový vlnovec je vnitřní vrstvou velké části podnikem vyráběných hadic z materiálu nerezové oceli zvlněného tvaru.

Obr. 1

Hadice typ VA/VA-CE – vnitřní vrstva nerezový vlnovec

Zrealizování investičního záměru je naplánováno na rok 2011, pokud se tato investice v předinvestiční fázi prokáže jako efektivní a pro podnik výhodná. Realistická varianta projektu vývoje ekonomických výsledků počítá s rozběhnutím provozu již v září roku 2011. Předpokládá se, že plně funkční linka bude mít minimální kapacitu 2 000 metrů hadice denně, tzn. roční prodej bude min. 500 000 metrů tohoto produktu. V případě pesimistické varianty se předpokládá roční prodej o 5 % nižší. 4.2.1

Stanovení kapitálových výdajů

Za kapitálové výdaje se považuje souhrn všech nákladů, které bezprostředně souvisí s pořízením dané investice. Pro naše účely budou tyto výdaje tvořit pořizovací cena investice, náklady na dopravu a instalaci výrobní linky.

Praktická část

33

Při pořízení investice nedojde k prodeji či likvidaci stávajícího majetku. Tím podniku nevzniknou jak dodatečné výdaje související s likvidací majetku, tak ani příjmy z prodeje, o které by se musely kapitálové výdaje upravit. Celkové kapitálové výdaje činí 39 160 000 Kč (bez DPH). Zdroje financování projektu uvádí následující tabulka. Tab. 3

Finanční zdroje projektu

Zdroje financování projektu (v tis. Kč)

2011

2012

2013

2014

2015

20 000

0

0

0

0

Splátky nově přijatých úvěrů

4 020

4 020

4 020

4 020

3 920

Vlastní zdroje žadatele

19 160

0

0

0

0

Přijaté nové úvěry a k pokrytí financování projektu

Zdroj: Interní materiály podniku. Vlastní zpracování.

Pro posouzení efektivnosti investice je třeba stanovit i budoucí výdaje, které plynou z dané investice. Celkové výdaje zahrnují spotřebu materiálu a energií, náklady na opravu a údržbu, mzdové náklady a ostatní náklady. Jako první nákladová položka jsou náklady na materiál. K výrobě produktů se používá plast a nerezová ocel. Po zohlednění aktuálních nákupních cen obou uvedených materiálů byla managementem podniku stanovena výše přímého materiálu používaného k výrobě hadic ve výši 26,10 Kč za metr výsledné podoby hadice. V dalších letech je počítáno s růstem ceny materiálu vlivem inflace. Náklady na spotřebu energií zahrnují spotřebu elektřiny a vody na výrobu produktů. Objem spotřeby energií při výrobě byl stanoven technickým útvarem podniku. Celkové náklady na spotřebu energií pro rok 2011 byly poté určeny součinem tohoto objemu a aktuální ceny uvedených energií. Vývoj cen elektřiny a vodného a stočného je uveden v následujících grafech.

Praktická část

34

Graf 1 Vývoj ceny elektřiny v období let 2000 – 2011

Zdroj: Webové stránky ČSÚ. (www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statisticke_rocenky_ceske_republiky) Graf 2 Vývoj ceny vodného a stočného v období let 2000-2011

Zdroj: Statistické ročenky ČR 2004-2010. (http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/kapitola/0001-10--0800)

Predikci nákladů na energii v dalších letech provedu zvýšením hodnoty nákladů předchozího roku o inflační cíl ČNB ve výši 2 %.

Praktická část

35

Graf 3 Prognóza inflace na horizontu měnové politiky

Zdroj: Aktuální prognóza ČNB (http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html)

Počítá se i s náklady na opravy a údržbu, které jsou vyčísleny jako 1 % hodnoty celkové investice. V dalších letech se mění s objemem produkce a výší inflace. V prvních dvou letech po zavedení výrobní linky do provozu je při stanovení nákladů na opravy a údržbu zohledněna snížená výrobní kapacita. Mzdové náklady souvisí s odměňováním pracovníků, kteří se podílí na obsluze výrobní linky. Výrobní linka pracuje ve třísměnném provozu a bude obsluhována 5 pracovníky, tzn. celkem 15 nových zaměstnanců v důsledku zavedení výrobní linky. Mzda jednoho zaměstnance v roce 2011 je podle vnitropodnikových norem a předpisů stanovena ve výši 18 500 Kč vč. sociálního a zdravotního pojištění. Z podnikových propočtů plyne, že mzda ročně roste o 3 %. V prvním roce, kdy bude zahájen zkušební provoz, linka pracuje pouze v jednosměnném provozu. Další náklady, které vznikají v důsledku investice, jsou zahrnuty pod položkou ostatní náklady. V případě stanovení výše ostatních nákladů byl zohledněn podíl výrobní linky na fixních nákladech podniku. Do této kategorie nákladů patří především další fixní náklady - na vytápění, osvětlení, skladování, logistiku, úklid výrobního prostoru a pojištění majetku. Tyto náklady byly vyčísleny managementem podniku vzhledem k celkové výši jednotlivých nákladových položek a rozpočteny poměrně v závislosti na výkonech výrobní linky. Každý rok rostou vlivem inflace. Výše jednotlivých položek i celková výše budoucích výdajů je uvedena v následující tabulce.


36

Náklady související s investicí – realistická varianta v tis. Kč

2011

2012

2013

2014

2015

1 448,6

10 648,8

13 577,2

13 848,8

14 125,7

Spotřeba energie

115,4

1 038,4

1 298

1 323,9

1 350,4

Náklady na opravy a údržbu

43,5

313,3

391,6

399,4

407,4

Mzdové náklady

370

2 664

3 330

3 430

3 528

Ostatní náklady

123

884

1 105

1 127,1

1 149,6

2 100,5

15 548,5

19 701,8

20 129,2

20 561,1

2016

2017

2018

2019

2020

14 408,3

14 696,5

14 990,4

15 290,2

15 596

1 377,4

1 404,9

1 433

1 461,7

1 490,9

Náklady na opravy a údržbu

415,5

423,8

432,3

440,9

449,7

Mzdové náklady

3 636

3 744

3 852

3 960

4 078

Ostatní náklady

1 172,6

1 196,1

1 220

1 244,4

1 269,3

21 009,8

21 465,3

21 927,7

22 397,2

22 883,9

Spotřeba materiálu

NÁKLADY CELKEM

v tis. Kč Spotřeba materiálu Spotřeba energie

NÁKLADY CELKEM


Pesimistická varianta uvažuje možnost zvýšení celkových nákladů o 5 % v důsledku nepředvídatelného růstu cen především materiálu, nákladů na mimořádné opravy a údržby, růstu fixních nákladů podniku v čase – např. náklady na vytápění vzhledem k atypickým klimatickým podmínkám, spotřeba vody a energií. Tab. 5

Náklady související s investicí – pesimistická varianta v tis. Kč

NÁKLADY CELKEM

v tis. Kč NÁKLADY CELKEM

2011

2012

2013

2014

2015

2 310,6

17 103,4

21 672

22 142,1

22 617,2

2016

2017

2018

2019

2020

23 110,8

23 611,8

24 120,5

24 636,9

25 172,3


Praktická část

4.2.2

37

Stanovení budoucích příjmů z investice

Jednou z nejobtížnějších částí je právě odhad budoucích příjmů z investice. Při odhadu tržeb budu provádět jejich predikci na 10 let dopředu stejně jako u nákladů. Vnitropodniková cena byla stanovena na základě průměrné ceny jednotlivých typů hadic, které jsou dodávány trh. V roce 2011 byla tato cena vyčíslena na 58,80 Kč/m. Jelikož se hodnota peněz v čase mění, je nutné zahrnout do výpočtů také očekávanou inflaci. Inflační cíl ČNB je od roku 2010 stanoven ve výši 2%. V dalších letech bude růst tržeb upraven o hodnotu inflace. U nové výrobní linky se předpokládá roční produkce min. 500 000 m produktu. Tato produkce by měla být podle managementu stabilní od 3. roku zavedení. V prvním roce bude zkušební provoz po dobu 4 měsíců a počítá se pouze s třetinovým objemem produkce. V druhém roce se již počítá s 80% produkcí. Tab. 6

Předpokládané tržby projektu – realistická varianta Rok

2011

2012

2013

2014

2015

Předpokládaná produkce v m

55 500

400 000

500 000

500 000

500 000

Kč/m

58,80

60,00

61,20

62,40

63,60

3 263,4

24 000

30 600

31 200

31 800

2016

2017

2018

2019

2020

500 000

500 000

500 000

500 000

500 000

Kč/m

64,90

66,20

67,50

68,90

70,30

Tržby v tis. Kč

32 450

33 100

33 750

34 450

35 150

Tržby v tis. Kč

Rok Předpokládaná produkce v m


Pesimistická varianta projektu počítá se snížením objemu výroby o 5 % každý rok oproti realistické variantě.


38

Předpokládané tržby projektu – pesimistická varianta Rok

2011

2012

2013

2014

2015

Předpokládaná produkce v m

52 725

380 000

475 000

475 000

475 000

Kč/m

58,80

60,00

61,20

62,40

63,60

3 100,2

22 800

29 070

29 640

30 210

2016

2017

2018

2019

2020

475 000

475 000

475 000

475 000

475 000

64,90

66,20

67,50

68,90

70,30

30 827,5

31 445

32 062,5

32 727,5

33 392,5

Tržby v tis. Kč

Rok Předpokládaná produkce v m Kč/m Tržby v tis. Kč


4.3 Odpisy Výrobní linka je dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zařazena do 3. odpisové skupiny s dobou odpisování 10 let. Tab. 8

Minimální doba odpisování dle jednotlivých skupin Odpisová skupina

Doba odpisování

1

3 roky

2

5 let

3

10 let

4

20 let

5

30 let

6

50 let

Zdroj: Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmu. Vlastní zpracování.

Při výpočtech je uvažován lineární způsob odpisování. Roční odpisy hmotného majetku se stanoví ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby. Odpis = vstupní cena * (ROS/100) kde: ROS – roční odpisová sazba

(15)


39

Roční odpisové sazby pro dlouhodobý hmotný majetek

Odpis.

v prvním roce

v dalších letech

pro zvýšenou vstupní

skupina

odpisování

odpisování

cenu

1

20

40

33,3

2

11

22,25

20

3

5,5

10,5

10

4

2,15

5,15

5,0

5

1,4

3,4

3,4

6

1,02

2,02

2,0

Zdroj: Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmu. Vlastní zpracování.

Konkrétní výpočet výše ročních odpisů výrobní linky je uveden v následující tabulce. Tab. 10 Odpisy hmotného majetku Rok

Roční odpis v Kč

Zůstatková cena majetku v Kč

2011

2 153 800

37 006 200

2012

4 111 800

32 894 400

2013

4 111 800

28 782 600

2014

4 111 800

24 670 800

2015

4 111 800

20 559 000

2016

4 111 800

16 447 200

2017

4 111 800

12 335 400

2018

4 111 800

8 223 600

2019

4 111 800

4 111 800

2020

4 111 800

0

Zdroj: Interní materiály. Vlastní zpracování.

4.4 Určení podnikové diskontní míry Investiční záměr bude financován jak z vlastních zdrojů, tak i ze zdrojů cizích. Společnost ABC, s.r.o. vyjednala s Komerční bankou, a.s. poskytnutí úvěru ve výši 20 000 000 Kč s úrokovou sazbou 4,5 % p.a. Komerční banka při tvorbě indikativní nabídky pro společnost ABC, s.r.o. zohlednila hospodaření podniku po předložení účetních výkazů za poslední 2 účetní období, pro které má podnik sestavenu účetní závěrku.

Praktická část

40

Podnik bude úvěr splácet 5 let a to konstantními měsíčními splátkami. Věřiteli – tedy Komerční bance, je na konci každého období zaplacen úrok příslušející dosud dlužné částce a stejná splátka odpovídající poměrné části celkového dluhu poskytnutého na 5 let. Z vlastních zdrojů bude použito 19 160 000 Kč. V následující tabulce je uvedeno umořovací schéma dluhu ve výši 20 000 000 Kč. Úroky vstupují do výpočtu samotného CF projektu.


41

Umořovací schéma Nesplacená část

rok

Úmor (tis. Kč)

Úrok (tis. Kč)

Splátka (tis. Kč)

1.2011

335

75

410

19 665

2.2011

335

73,74375

408,74375

19 330

3.2011

335

72,4875

407,4875

18 995

4.2011

335

71,23125

406,23125

18 660

5.2011

335

69,975

404,975

18 325

6.2011

335

68,71875

403,71875

17 990

7.2011

335

67,4625

402,4625

17 655

8.2011

335

66,20625

401,20625

17 320

9.2011

335

64,95

399,95

16 985

10.2011

335

63,69375

398,69375

16 650

11.2011

335

62,4375

397,4375

16 315

12.2011

335

61,18125

396,18125

15 980

1.2012

335

59,925

394,925

15 645

2.2012

335

58,66875

393,66875

15 310

3.2012

335

57,4125

392,4125

14 975

4.2012

335

56,15625

391,15625

14 640

5.2012

335

54,9

389,9

14 305

6.2012

335

53,64375

388,64375

13 970

7.2012

335

52,3875

387,3875

13 635

8.2012

335

51,13125

386,13125

13 300

9.2012

335

49,875

384,875

12 965

10.2012

335

48,61875

383,61875

12 630

11.2012

335

47,3625

382,3625

12 295

12.2012

335

46,10625

381,10625

11 960

1.2013

335

44,85

379,85

11 625

2.2013

335

43,59375

378,59375

11 290

3.2013

335

42,3375

377,3375

10 955

4.2013

335

41,08125

376,08125

10 620

5.2013

335

39,825

374,825

10 285

6.2013

335

38,56875

373,56875

9 950

7.2013

335

37,3125

372,3125

9 615

8.2013

335

36,05625

371,05625

9 280

9.2013

335

34,8

369,8

8 945

10.2013

335

33,54375

368,54375

8 610

dluhu (tis. Kč)

Praktická část

42

11.2013

335

32,2875

367,2875

8 275

12.2013

335

31,03125

366,03125

7 940

1.2014

335

29,775

364,775

7 605

2.2014

335

28,51875

363,51875

7 270

3.2014

335

27,2625

362,2625

6 935

4.2014

335

26,00625

361,00625

6 600

5.2014

335

24,75

359,75

6 265

6.2014

335

23,49375

358,49375

5 930

7.2014

335

22,2375

357,2375

5 595

8.2014

335

20,98125

355,98125

5 260

9.2014

335

19,725

354,725

4 925

10.2014

335

18,46875

353,46875

4 590

11.2014

335

17,2125

352,2125

4 255

12.2014

335

15,95625

350,95625

3 920

1.2015

335

14,7

349,7

3 585

2.2015

335

13,44375

348,44375

3 250

3.2015

335

12,1875

347,1875

2 915

4.2015

335

10,93125

345,93125

2 580

5.2015

335

9,675

344,675

2 245

6.2015

335

8,41875

343,41875

1 910

7.2015

335

7,1625

342,1625

1 575

8.2015

335

5,90625

340,90625

1 240

9.2015

335

4,65

339,65

905

10.2015

335

3,39375

338,39375

570

11.2015

335

2,1375

337,1375

235

12.2015

235

0,88125

235,88125

0

celkem

20 000

2 276,4375

22 276,4375

x

Zdroj: Vlastní zpracování.

4.4.1

Náklady na cizí kapitál

Náklady na cizí kapitál byly stanoveny ve výši úroků z bankovního úvěru u Komerční banky, a.s., tj. 4,5 %. 4.4.2

Náklady na vlastní kapitál

Náklady na vlastní kapitál jsou stanoveny prostřednictvím stavebnicové metody. Údaje potřebné k výpočtu jednotlivých rizikových prémií byly převzaty z účetních výkazů podniku za účetní období 1. 1. 2009 – 31. 12. 2009, které podnik uveřejnil prozatím jako poslední.

Praktická část

43

Náklady na vlastní kapitál sestávají z následujících dílčích prémií: 

bezriziková úroková prémie rf



prémie za riziko velikosti podniku rLA



prémie za podnikatelské riziko rp



prémie za riziko finanční nestability rfs



prémie za riziko finanční struktury rfst

Výpočet všech uvedených prémií i celkových nákladů na vlastní kapitál uvádí následující přehled: 1.

Bezriziková úroková prémie rf

= úroková míra státních dluhopisů rf = 4,05 %1 2. Prémie za riziko velikosti podniku rLA VK > 3 mld. ……………………… rLA = 0 % VK < 100 mil. ……………………. rLA = 5 % 100 mil. < VK < 3 mld.Kč …….. rLA = (3-VK v mld.)2 /1,682 VK = 159 299 000 Kč , tedy 100 mil. < VK < 3 mld. Kč rLA = (3mld. – 0,159299mld.)2 /1,682 = 4,7976 % 3.

Prémie za podnikatelské riziko rp (v závislosti na ROA)

ROA = (zisk po zdanění + nákladové úroky) / aktiva * 100 ROA = (35 682 000+1158 000)/ 209 094 000 * 100 = 17,619 % ROA  v odvětví = 13,62 %2 Je-li: ROA > ROA  ………. rp = 0 % ROA < 0……………….. rp = 10 % 0< ROA < ROA ….. rp = (ROA  - ROA)2 * 10 / ROA2 Prémie za podnikatelské riziko je v tomto případě 0%.

Měnová statistika- duben. Dostupné z: [1] 2 Údaj z výpočtu nákladů na vlastní kapitál prostřednictvím Benchmarkingového diagnostického systému Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. 1

Praktická část

44

4. Prémie za riziko finanční nestability rfs BL > 150 % ……………… rfs = 0 % BL < 100 % ……………… rfs = 10 % 100 % < BL < 150 % …. rfs = (150 – BL)2 /250 BL = OA/KZ = 132980 000/(34813 000 + 4140 000) = 341,39 % BL > 150 %, proto rfs = 0 % Protože je běžná likvidita větší než významná hranice 150 %, která by pro podnik znamenala kladnou výši prémie za riziko finanční nestability, má analyzovaný podnik 0% výši této prémie. 5.

Prémie za riziko finanční struktury rfst

úrokové krytí = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / nákladové úroky ÚK > 3 ……… rfst = 0 ÚK < 1 ……… rfst = 10 % 1< ÚK< 3 ….. rfst = (3 – UK)2 * 10 / 4 ÚK = (44 713 000 + 1158 000)/ 1158 000 = 39,61 ÚK > 3, proto rfst = 0 % Prémie za riziko finanční struktury je v tomto případě 0%. Celkové náklady na vlastní kapitál re re = rf + rLA + rp + rfs + rfst re = (4,05 + 4,7976 +0 + 0 + 0) % re = 8,8476 % Celkové náklady vlastního kapitálu jsou pak součtem všech výše uvedených prémií. Pro podnik je jejich výše 8,8476 %. Tato hodnota není vzhledem k velikosti podniku, tedy velikosti vlastního kapitálu, příliš vysoká. Ovlivňuje ji pouze bezriziková úroková prémie a prémie za riziko velikosti podniku, což souvisí právě s výší vlastního kapitálu podniku. 4.4.3

Průměrné vážené kapitálové náklady

Při výpočtu byla zohledněna daňová sazba, která činí v roce 2011 19%. VK = 159 299 000 Kč CK = 11 720 000 Kč K = VK + CK = 171 019 000 Kč WACC = (11 720/171 019) tis. * 0,045*(1-0,19)+(159 299/171 019) tis.*0,088476 WACC = 0,08491 = 8,491 % Průměrné vážené kapitálové náklady podniku jsou ve výši 8,491 %.

Praktická část

4.4.4

45

Výpočet cash flow projektu

Pro účely výpočtu zisku po zdanění je třeba zahrnout do nákladů také úroky z úvěru a odpisy. Odpisy nejsou považovány za skutečný peněžní tok, proto je následně přičítáme. Jejich hodnota je obsažena v kapitálových výdajích. Tab. 12 Výpočet celkového CF (v tis. Kč) – realistická varianta Rok

2011

2012

2013

2014

2015

Tržby

3 263,4

24 000,0

30 600,0

31 200,0

31 800,0

Náklady

2 100,5

15 548,5

19 701,8

20 129,2

20 561,1

817,1

636,2

455,3

274,4

93,5

Odpisy (-)

2 153,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8

Zisk před zdaněním

-1 808,0

3 703,5

6 331,1

6 684,6

7 033,6

Sazba daně

0,19

0,19

0,19

0,19

0,19

Daň

0,0

703,7

1 202,9

1 270,1

1 336,4

Čistý zisk

-1 808,0

2 999,8

5 128,2

5 414,5

5 697,2

Odpisy (+)

2 153,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8

345,8

7 111,6

9 240,0

9 526,3

9 809,0

2016

2017

2018

2019

2020

Tržby

32 450,0

33 100,0

33 750,0

34 450,0

35 150,0

Náklady

21 009,8

21 465,3

21 927,7

22 397,2

22 883,9

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Odpisy (-)

4 111,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8


7 328,4

7 522,9

7 710,5

7 941,0

8 154,3

0,19

0,19

0,19

0,19

0,19

Daň

1 392,4

1 429,4

1 465,0

1 508,8

1 549,3

Čistý zisk

5 936,0

6 093,5

6 245,5

6 432,2

6 605,0

Odpisy (+)

4 111,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8

10 047,8

10 205,3

10 357,3

10 544,0

10 716,8

Úroky z úvěru

CF

Rok

Úroky z úvěru

Sazba daně

CF


Podle optimistické varianty se v roce 2011 předpokládá ztráta ve výši 1 808 000 Kč. V druhém roce se předpokládá zisk 2 999 800 Kč. V dalších letech se pohybuje předpokládaný zisk přes 5 000 000 Kč, v roce 2020 přesahuje 6 600 000 Kč. Hodnota CF je ve všech letech kladná.

Praktická část

46

Tab. 13 Výpočet celkového CF (v tis. Kč) – pesimistická varianta Rok

2011

2012

2013

2014

2015

Tržby

3 100,2

22 800,0

29 070,0

29 640,0

30 210,0

Náklady

2 205,5

16 325,9

20 686,9

21 135,7

21 589,2

817,1

636,2

455,3

274,4

93,5

Odpisy (-)

2 153,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8


-2 076,2

1 726,1

3 816,0

4 118,2

4 415,6

Sazba daně

0,19

0,19

0,19

0,19

0,19

Daň

0,0

328,0

725,0

782,4

839,0

Čistý zisk

-2 076,2

1 398,1

3 091,0

3 335,7

3 576,6

Odpisy (+)

2 153,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8

77,6

5 509,9

7 202,8

7 447,5

7 688,4

2016

2017

2018

2019

2020

Tržby

30 827,5

31 445,0

32 062,5

32 727,5

33 392,5

Náklady

22 060,3

22 538,6

23 024,1

23 517,1

24 028,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Odpisy (-)

4 111,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8


4 655,4

4 794,6

4 926,6

5 098,6

5 252,6

0,19

0,19

0,19

0,19

0,19

884,5

911,0

936,1

968,7

998,0

Čistý zisk

3 770,9

3 883,7

3 990,6

4 129,9

4 254,6

Odpisy (+)

4 111,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8

4 111,8

CF

7 882,7

7 995,5

8 102,4

8 241,7

8 366,4

Úroky z úvěru

CF

Rok

Úroky z úvěru

Sazba daně Daň


Podle pesimistické varianty se v roce 2011 předpokládá ztráta ve výši 2 076 200 Kč. V dalším roce dosahuje zisk téměř 1 400 000 Kč a v posledním roce 2020 přesahuje výše čistého zisku 4 000 000 Kč.

4.5 Statické metody Nejprve plánovanou investici zhodnotím pomocí statických metod. Statické metody neuvažují faktor času, proto nejsou zcela přesné, ale zato časově méně náročné. Tyto metody se používají v prvotní fázi.

Praktická část

4.5.1

47

Průměrný roční výnos

Průměrný roční výnos je dán podílem součtu cash flow a počtu let životnosti investice. V tomto případě je životnost projektu 10 let. Suma hodnot budoucího CF projektu realistické varianty činí 87 904 100 Kč. V případě varianty pesimistické pak 68 514 800 Kč.  Průměrný roční výnos investice u realistické varianty činí 8 790 410 Kč.  Průměrný roční výnos investice u pesimistické varianty činí 6 851 480 Kč. 4.5.2

Průměrná doba návratnosti

Je vypočtena jako podíl hodnoty počáteční investice a průměrného ročního výnosu, tedy:  realistická varianta – 39 160 000/8 790 410 = 4,45  pesimistická varianta – 39 160 000/6 851 480= 5,72 Z výpočtu plyne, že se investice vrátí dle optimistické varianty za 4,45 let. Během 5. roku bude investice splacena. Dle pesimistické varianty se investice vrátí za 5,72 let. Na konci 6. roku bude investice splacena. 4.5.3

Průměrná procentní výnosnost

Je vypočtena podílem průměrného ročního výnosu a hodnoty počáteční investice, tedy:  realistická varianta – 8 790 410/39 160 000 * 100 = 22,45 %  pesimistická varianta - 6 851 480/39 160 000 * 100 = 17,50 % Podle realistické varianty se ročně z investice vrátí 22,45 % a podle pesimistické varianty se z investice ročně vrátí 17,50 %. 4.5.4

Doba návratnosti investice

Doba návratnosti projektu vyjadřuje počet let, která jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované prognózované peněžní toky z investice vyrovnaly hodnotě nákladů počáteční investice.


48

Výpočet doby návratnosti – realistická varianta zbývá

rok

zůstatkový náklad

CF

2011

39 160,0

345,8

38 814,2

2012

38 814,2

7 111,6

31 702,5

2013

31 702,5

9 240,0

22 462,5

2014

22 462,5

9 526,3

12 936,2

2015

12 936,2

9 809,0

3 127,2

2016

3 127,2

10 047,8

-6 920,6

doplatit

Zdroj: Interní materiály podniku. Vlastní zpracování. Tab. 15 Výpočet doby návratnosti – pesimistická varianta zbývá

rok

zůstatkový náklad

CF

2011

39 160,0

77,6

39 082,4

2012

39 082,4

5 509,9

33 572,5

2013

33 572,5

7 202,8

26 369,7

2014

26 369,7

7 447,5

18 922,2

2015

18 922,2

7 688,4

11 233,8

2016

11 233,8

7 882,7

3 351,1

2017

3 351

7 995,5

-4 644,4

doplatit


Z výpočtů realistické varianty je patrné, že kumulované peněžní toky z investice vyrovnají náklady v průběhu 6. roku. U pesimistické varianty kumulované peněžní toky vyrovnají náklady v průběhu 7. roku.

4.6 Dynamické metody Statické metody nezohledňují faktor klesající hodnoty peněz v čase, proto je důležité se zaměřit na dynamické metody hodnocení investic. 4.6.1

Index ziskovosti - IR

Vychází ze stejných proměnných jako metoda čisté současné hodnoty, neboť metoda čisté současné hodnoty cash flow je ukazatel rozdílový a metoda indexu ziskovosti ukazatel poměrový. Slouží proto jako doplňkový ukazatel.

Praktická část

49

Tab. 16 Stanovení současné hodnoty CF – realistická varianta Rok

CF

Diskontované CF

2011

345,8

318,7

2012

7 111,6

6 042,0

2013

9 240,0

7 235,9

2014

9 526,3

6 876,2

2015

9 809,0

6 526,2

2016

10 047,8

6 161,8

2017

10 205,3

5 768,6

2018

10 357,3

5 396,3

2019

10 544,0

5 063,6

2020

10 716,8

4 743,8

suma

87 904,1

54 133,2


IR = 54 133 200 /39 160 000 = 1,38 Tab. 17

Stanovení současné hodnoty CF – pesimistická varianta

Rok

CF

Diskontované CF

2011

77,6

71,5

2012

5 509,9

4 681,2

2013

7 202,8

5 640,5

2014

7 447,5

5 375,7

2015

7 688,4

5 115,3

2016

7 882,7

4 834,1

2017

7 995,5

4 519,5

2018

8 102,4

4 221,5

2019

8 241,7

3 958,0

2020

8 366,4

3 703,4

suma

68 514,8

42 120,6


IR = 42 120 600 /39 160 000 = 1,076

Praktická část

50

Pro podnik je efektivní taková investice, při které dosáhne index ziskovosti hodnoty vyšší než jedna. Hodnota 1,38 indexu ziskovosti u realistické varianty říká, že zamýšlený investiční záměr bude pro podnik efektivní, neboť celková současná hodnota peněžních příjmů převyšuje kapitálové výdaje 1,38 krát. V případě pesimistické varianty vyšel index ziskovosti ve výši 1,076, což tedy znamená, že z každé investované koruny kapitálu získá společnost zpět 1,076 Kč, tedy zisk ve výši 0,076 Kč. Výpočet je zbytečný, je-li ČSH investice kladná. Využívá se při srovnávání možných investičních variant. 4.6.2

Čistá současná hodnota – ČSH

Metoda čisté současné hodnoty porovnává čistou současnou hodnotu cash flow s kapitálovými výdaji (39 160 000 Kč).  Realistická varianta: ČSH = SHCF – KV = 54 133 200 - 39 160 000 Kč = 14 973 200 Kč  Pesimistická varianta: ČSH = SHCF – KV = 42 120 600 - 39 160 000 Kč = 2 960 600 Kč

Praktická část

51

Tab. 18 Výpočet čisté současné hodnoty (tis. Kč) - realistická varianta

Rok

CF

Diskontované CF

Kumulace diskontovaných

ČSH

CF

2011

345,8

318,7

318,7

-38 841,3

2012

7 111,6

6 042,0

6 360,8

-32 799,2

2013

9 240,0

7 235,9

13 596,6

-25 563,4

2014

9 526,3

6 876,2

20 472,9

-18 687,1

2015

9 809,0

6 526,2

26 999,0

-12 161,0

2016

10 047,8

6 161,8

33 160,9

-5 999,1

2017

10 205,3

5 768,6

38 929,5

-230,5

2018

10 357,3

5 396,3

44 325,8

5 165,8

2019

10 544,0

5 063,6

49 389,4

10 229,4

2020

10 716,8

4 743,8

54 133,2

14 973,2

suma

87 904,1

54 133,2

x

x

Zdroj: Vlastní zpracování. Tab. 19 Výpočet čisté současné hodnoty (tis. Kč) - pesimistická varianta

Rok

CF

Diskontované CF

Kumulace diskontovaných

ČSH

CF

2011

77,6

71,5

71,5

-39 088,5

2012

5 509,9

4 681,2

4 752,8

-34 407,2

2013

7 202,8

5 640,5

10 393,3

-28 766,7

2014

7 447,5

5 375,7

15 769,0

-23 391,0

2015

7 688,4

5 115,3

20 884,2

-18 275,8

2016

7 882,7

4 834,1

25 718,3

-13 441,7

2017

7 995,5

4 519,5

30 237,8

-8 922,2

2018

8 102,4

4 221,5

34 459,2

-4 700,8

2019

8 241,7

3 958,0

38 417,2

-742,8

2020

8 366,4

3 703,4

42 120,6

2 960,6

suma

68 514,8

42 120,6

x

x


Praktická část

52

Čistá současná hodnota plánované investice u realistické varianty dosahuje kladné hodnoty, což znamená, že zamýšlená investice bude na základě tohoto ukazatele pro podnik efektivní. V posledním sledovaném roce dosahuje ČSH hodnoty po zohlednění počátečních kapitálových výdajů 14 973 200 Kč. Výpočet dokazuje, že investiční záměr je schopen se za 10-letou dobu provozu zaplatit a přinést podniku 8,491% zhodnocení kapitálu a zároveň vygenerovat zisk ve výši 14 973 200 Kč. Výsledkem pesimistické varianty je opět kladná hodnota ČSH. I v tomto případě by podnik měl investici zrealizovat. 4.6.3

Vnitřní výnosové procento – VVP

Metoda vnitřního výnosového procenta se snaží nalézt takovou výši úrokové míry, při které bude ČSH rovna nule. K určení hodnoty VVP použiji metodu „pokus omyl“. Touto metodou jsem zjistila, že nulová ČSH po 10 letech nastává u realistické varianty tehdy, když je diskontní sazba mezi 15 % a 16 %. Podrobný výpočet je uveden v následující tabulce. Tab. 20 Určení vnitřního výnosového procenta – realistická varianta Rok

2011

2012

2013

2014

2015

CF

345,8

7 111,6

9 240,0

9 526,3

9 809,0

Diskontované CF (8,491 %)

318,7

6 042,0

7 235,9

6 876,2

6 526,2

Kumulace diskontovaných CF

318,7

6 360,8

13 596,6

20 472,9

26 999,0

-38 841,3

-32 799,2

-25 563,4

-18 687,1

-12 161,0

Diskontované CF (10 %)

314,4

5 877,4

6 942,1

6 506,6

6 090,6


314,4

6 191,8

13 133,9

19 640,5

25 731,2

-38 845,6

-32 968,2

-26 026,1

-19 519,5

-13 428,8


300,7

5 377,4

6 075,5

5 446,7

4 876,8


300,7

5 678,1

11 753,6

17 200,3

22 077,1

-38 859,3

-33 481,9

-27 406,4

-21 959,7

-17 082,9


298,1

5 285,1

5 919,7

5 261,3

4 670,2


298,1

5 583,2

11 502,9

16 764,2

21 434,4

-38 862

-33 577

-27 657

-22 396

-17 726

ČSH

ČSH

ČSH

ČSH

Praktická část

53

Rok

2016

2017

2018

2019

2020

10 047,8

10 205,3

10 357,3

10 544,0

10 716,8

6 161,8

5 768,6

5 396,3

5 063,6

4 743,8


33 160,9

38 929,5

44 325,8

49 389,4

54 133,2

ČSH

-5 999,1

-230,5

5 165,8

10 229,4

14 973,2

5671,7

5 237,0

4 831,8

4 471,7

4 131,8


31 402,9

36 639,8

41 471,6

45 943,3

50 075,1

ČSH

-7 757,1

-2 520,2

2 311,6

6 783,3

10 915,1


4 343,9

3 836,6

3 385,8

2 997,3

3 046,4


26 421,1

30 257,6

33 643,5

36 640,7

39 687,1

ČSH

-12 738,9

-8 902,4

-5 516,5

-2 519,3

527,1


4 124,0

3 611,0

3 159,2

2 772,6

2 429,3


25 558,5

29 169,4

32 328,7

35 101,2

37 530,6

ČSH

-13 602

-9 991

-6 831

-4 059

-1 629

CF Diskontované CF (8,491 %)


Zdroj: Vlastní zpracování. Tab. 21 Určení vnitřního výnosového procenta – pesimistická varianta 2011

2012

2013

2014

2015

CF

77,6

5 509,9

7 202,8

7 447,5

7 688,4


71,5

4 681,2

5 640,5

5 375,7

5 115,3


71,5

4 752,8

10 393,3

15 769,0

20 884,2

-39 088,5

-34 407,2

-28 766,7

-23 391,0

-18 275,8


71,2

4 637,6

5 561,9

5 276,0

4 996,9


71,2

4 708,8

10 270,7

15 546,7

20 543,6

-39 088,8

-34 451,2

-28 889,3

-23 613,3

-18 616,4


70,6

4 553,7

5 411,6

5 086,7

4 773,9


70,6

4 624,2

10 035,8

15 122,5

19 896,4

-39 089,4

-34 535,8

-29 124,2

-24 037,5

-19 263,6

Rok

ČSH

ČSH

ČSH

Praktická část

54

Rok

2016

2017

2018

2019

2020

CF

7 882,7

7 995,5

8 102,4

8 241,7

8 366,4


4 834,1

4 519,5

4 221,5

3 958,0

3 703,4


25 718,3

30 237,8

34 459,2

38 417,2

42 120,6

ČSH

-13 441,7

-8 922,2

-4 700,8

-742,8

2 960,6


4 700,2

4 373,8

4 066,3

3 794,7

3 534,1


25 243,8

29 617,6

33 683,9

37 478,6

41 012,7

ČSH

-13 916,2

-9 542,4

-5 476,1

-1 681,4

1 852,7


4 449,6

4 102,9

3 779,8

3 495,3

3 225,6


24 346,0

28 448,9

32 228,7

35 724,0

38 949,6

ČSH

-14 814,0

-10 711,1

-6 931,3

-3 436,0

-210,4


Touto metodou jsem zjistila, že nulová ČSH po 10 letech nastává u pesimistické varianty tehdy, když je diskontní sazba mezi 9 % a 10 %.

Diskuze

55

5 Diskuze Tato část bakalářské práce bude věnována zhodnocení a interpretaci výsledků, ke kterým jsem při hodnocení investičního záměru dospěla. Předmětem hodnocení byla investice do nové výrobní linky. Doba životnosti investice je stanovena na 10 let. Základem bylo stanovení kapitálových výdajů, podnikové diskontní míry, způsobu odepisování, očekávaných nákladů a především očekávaných peněžních příjmů. Aby byl do propočtů zahrnut vliv rizika, byly stanoveny dvě varianty – realistická a pesimistická varianta investičního záměru. Pesimistická varianta byla stanovena u objemu tržeb nižších o 5 % a zároveň u očekávaných nákladů vyšších o 5 % než bylo kalkulováno u realistické varianty. Kapitálové výdaje na investici jsem určila podle podkladů získaných z podniku a jsou ve výši 39 160 000 Kč (bez DPH). Způsob financování je jak ze zdrojů vlastních (19 160 000 Kč), tak ze zdrojů cizích (20 000 000 Kč). Důležitým aspektem hodnocení je stanovení podnikové diskontní míry. Při jejím určení předpokládám, že v případě nerealizování zamýšlené investice bude podnik investovat peněžní částku odpovídající kapitálovým výdajům jiným způsobem, který by podniku přinesl co nejvyšší zhodnocení s důrazem na nízké riziko. Touto investicí bude pro účely práce nákup státních dluhopisů, jež přinášejí roční výnos 4,05 %. Investice do nové výrobní linky není bezriziková, tudíž musí být podle stavebnicové metody přičtena ještě prémie za riziko velikosti podniku, prémie za podnikatelské riziko, prémie za riziko finanční nestability a prémie za riziko finanční struktury. Stavebnicovou metodou byly zjištěny náklady vlastního kapitálu ve výši 8,8476 %. Minimálně takové zhodnocení musí zamýšlená investice přinést, aby byl záměr efektivní. Investice byla zhodnocena z hlediska její ekonomické efektivnosti. Pro hodnocení byly prvotně využity statické metody – průměrný roční výnos, průměrná doba návratnosti, průměrná procentní výnosnost, doba návratnosti investice, a poté metody dynamické – konkrétně index rentability, čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento. Veškeré výsledky dosahovaly u realistické i pesimistické varianty hodnot, které jsou podle obecně platné literatury považovány za pozitivní a pro podnikovou investici žádoucí. Následující tabulky udávají stručný přehled výsledků u realistické i pesimistické varianty.

Diskuze

56

Tab. 22 Souhrnné výsledky zhodnocení investice – realistická varianta Ukazatele Průměrný roční výnos

Hodnoty 8 790 410 Kč


4,45 let


22,45 %

Doba návratnosti investice Index ziskovosti Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento

6. rok 1,38 14 973 200 Kč mezi 15% a 16 %

Zdroj: Vlastní zpracování. Tab. 23 Souhrnné výsledky zhodnocení investice – pesimistická varianta Ukazatele Průměrný roční výnos

Hodnoty 6 851 480 Kč


5,72 let


17,50 %

Doba návratnosti investice

7. rok

Index ziskovosti

1,076

Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento

2 960 600 Kč mezi 9 % a 10 %.


Doba návratnosti investice ukazuje dobu potřebnou k navrácení finančních prostředků, které musely být do investice vloženy. Investice by byla splacena dle realistické varianty během 6. roku, tedy roku 2016 a dle pesimistické varianty během 7. roku. Jak vyplývá z výpočtu diskontované doby návratnosti projektu. Index ziskovosti udává poměr současné hodnoty cash flow a kapitálových výdajů. U realistické varianty index ziskovosti 1,38 říká, že při vložení jedné koruny se získá 1,38 Kč nazpět. Z toho plyne že investice bude úspěšná. U pesimistické varianty se při vložení jedné koruny dostane nazpět 1,076 Kč. Investice bude taktéž úspěšná. Čistá současná hodnota dosahuje u realistické varianty výše 8 790 410 Kč. Projekt by se tedy během 10-leté doby životnosti investice zaplatil a ještě by podniku přinesl výrazný zisk. Při výpočtu byla určena diskontní míra ve výši 8,491 % pomocí výpočtu vážených nákladů na kapitál WACC, kde náklady

Diskuze

57

na cizí kapitál vychází z výše úrokové sazby, za kterou by podnik získal úvěr od banky, a náklady na vlastní kapitál byly určeny prostřednictvím stavebnicové metody. U pesimistické varianty vyšla ČSH 6 851 480 Kč, což pro podnik znamená, že investici by měla přijmout. Metodou vnitřního výnosového procenta bylo zjištěno, že nulovou čistou současnou hodnotu podle realistické varianty by projekt dosahoval při diskontní míře blížící se 16 % a dle pesimistické varianty při diskontní míře mezi 9 % a 10 %. Se samotnou realizací souvisí také potenciální rizika, které mohou očekávané cíle ovlivnit pozitivně nebo negativně. K rizikům s negativním dopadem na očekávané cíle patří nárůst cen materiálu, snížení poptávky nebo přechod zákazníků ke konkurenci. I s tím však bylo počítáno a zahrnuto pod pesimistickou variantu projektu, kde je uvažováno snížení objemu výroby o 5 % a zároveň zvýšení nákladů na výrobu o 5 %. Výsledky i po snížení objemu výroby a zvýšení nákladů o 5 % vycházely pozitivně. Vzhledem k uvedeným pozitivním výsledkům, dosažených použitím metod hodnocení efektivnosti investic, bych podniku doporučila realizaci projektu „Inovace procesu výroby nerezového vlnovce ve společnosti ABC, s.r.o.“. Z mých propočtů se jeví plánovaná investice pro podnik velmi prospěšná a především rentabilní, zisková.

Závěr

58

6 Závěr Společnost ABC, s.r.o. uvažuje o pořízení nové výrobní linky pro výrobu nerezového vlnovce. Pro tuto investici se společnost rozhoda vzhledem k rostoucí poptávce po jejich produktech a také vzhledem k vývoji inovací a potřebě splnění jakostních norem. Podniky nerozhodují o investicích každý den, ale přesto je daná činnost jednou z nejnáročnějších a nejkomplikovanějších činností celého podnikového rozhodování. Pouze správné analyzování a zkoumání investičního projektu umožní podniku dosáhnout úspěšných výsledků při minimálním riziku Cílem mé bakalářské práce bylo provést hodnocení efektivnosti investičního záměru společnosti ABC, s.r.o., která si však nepřála být jmenována. Výsledkem mělo být rozhodnutí, zda podnik má investovat do daného projektu či nikoli. Předkládaná bakalářská práce sestává ze dvou základních celků. První celek tvoří teoretická východiska, z nichž vycházím v druhé části obsahující již samotné praktické řešení. Hlavní cíl bakalářské práce, tedy zhodnocení efektivnosti investice, byl naplněn prostřednictvím výpočtů ukazatelů statických a dynamických metod. Větší důraz byl brán na dynamické metody, které zohledňují působení faktoru času. Mezi dynamické metody, které jsou v této práci použila patří – index ziskovosti, čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento. Při hodnocení ekonomické efektivnosti investičního záměru jsem došla k závěru, že investice je pro podnik přijatelná, čemuž nasvědčují vypočítané hodnoty všech použitých metod. Při hodnocení investice jsem vždy uvažovala dvě varianty, které mohou v podniku nastat – realistická a pesimistická varianta. Veškeré výsledky dosahovaly u realistické i pesimistické varianty hodnot, které jsou považovány za pozitivní a pro podnikovou investici žádoucí. Podnik by měl investiční záměr zrealizovat.

Literatura

59

7 Literatura FOTR, J. - - SOUČEK I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. KALOUDA, F. Základy podnikatelských financí. 1. vyd. Brno: Václav Klem – Vydavatelství a nakladatelství, 2008. 135 s. ISBN 978-80-904083-0-2. KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. 812 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9. MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, s.r.o.; Brno: B. I. B. S., 2006, 184 s. ISBN 80-247-86851-50-8. SCHOELLOVÁ, H. Investiční controlling: Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 285s. ISBN 97880-247-2952-7. SYNEK, M. A KOL. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada, 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 468 s. ISBN 80-86929-01-9. Internetové zdroje: Webové stránky podniku. ČNB. Měnová statistika – duben. [on-line] [cit. 2011-04-10] Dostupné z: ČNB. Prognóza inflace na horizontu měnové politiky. [on-line] [cit. 2011-0430] Dostupné z: . ČSÚ. Statistická ročenka ČR 2010. [on-line] [cit. 2011-04-30] Dostupné z: .

Literatura

60

ČSÚ. Statistické ročenky ČR 2004-2010. [on-line] [cit. 2011-05-05] Dostupné z: . Další zdroje: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Posouzení efektivnosti investičního záměru podnikatelského subjektu

Recommend Documents