Hodnocení efektivnosti investice

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky

Hodnocení efektivnosti investice Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Ing. Renata Hlaváčková, CSc.

Petra Šilhanová Brno 2007

Poděkování Tímto chci poděkovat vedoucí své bakalářské práce Ing. Renatě Hlaváčkové, CSc. za odborné vedení a metodickou pomoc, kterou mi poskytovala v průběhu tvorby mé bakalářské práci.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Hodnocení efektivnosti investic“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana PEF MZLU v Brně.

V Brně dne 21. května 2007

……………………..

Abstract The target of my bachelor thesis called “Investment efficiency rating” was investment efficiency rating of purchased machinery by company ZKL Brno, Ltd. This rating was processed on the basis of information, which provides company ZKL Brno, Ltd.

To this purpose I have used investment efficiency rating basic methods. The methods, which I used most, have been dynamic methods, which taking into account time factor, and one of the statistic methods. As a basic indicator of dynamic methods I have used current valuation, profitability index, internal rate of return and pay-off period. From the statistic methods I have used yield of investments.

At the conclusion I have judged whether this technology purchasing is profitable for company ZKL Brno, Ltd.

Abstrakt Cílem mé bakalářské práce na téma „Hodnocení efektivnosti investice“, bylo provést zhodnocení ekonomické efektivnosti nakoupeného strojního zařízení firmou ZKL, Brno a. s. na základě dat poskytnutých společností.

Pro tento účel jsem využila základních metod pro hodnocení ekonomické efektivnosti investice. Nejvíce jsem využila dynamických metod, které zohledňují faktor času a jednu ze statistických metod. Jako základní ukazatele dynamických metod jsem využila čistou současnou hodnotu, index rentability, vnitřní výnosové procento a dobu návratnosti. Ze statistických metod jsem využila výnosnost investice.

Na závěr jsem posoudila, zda podnik udělal dobře, když nakoupil tuto novu technologii.

OBSAH 1.

ÚVOD ............................................................................................................................................- 7 -

2.

LITERÁRNÍ PŘEHLED .............................................................................................................- 9 2.1

PROJEKTOVÝ MANAGEMENT, ZÁKLADY ROZHODOVÁNÍ O INVESTICÍCH ................................ - 9 -

2.2

INVESTICE A ZDROJE JEJICH FINANCOVÁNÍ .......................................................................... - 10 -

2.2.1

Rozlišování investic........................................................................................................- 10 -

2.2.2

Zdroje financování investic............................................................................................- 12 -

2.3 2.3.1 2.4

3.

4.

METODICKÁ VÝCHODISKA HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC ........................................ - 14 Vliv faktoru času na investiční rozhodování ..................................................................- 15 POSUZOVÁNÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC ................................................................................. - 20 -

2.4.1

Podkladové údaje pro hodnocení efektivnosti investic...................................................- 21 -

2.4.2

Metody hodnocení ekonomické efektivnosti investic ......................................................- 25 -

CÍL PRÁCE A METODIKA.....................................................................................................- 31 3.1

CÍL PRÁCE ........................................................................................................................... - 31 -

3.2

METODIKA PRÁCE ............................................................................................................... - 31 -

VLASTNÍ PRÁCE .....................................................................................................................- 32 4.1

HISTORIE PODNIKU .............................................................................................................. - 32 -

4.2

CHARAKTERISTIKA PODNIKU ............................................................................................... - 33 -

4.3

INVESTICE ........................................................................................................................... - 35 -

4.4

HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTICE .......................................................... - 36 -

4.4.1

Stanovení kapitálových výdajů.......................................................................................- 36 -

4.4.2

Údaje potřebné pro stanovení očekávaných příjmů.......................................................- 36 -

4.4.3

Stanovení výrobních nákladů .........................................................................................- 37 -

4.4.4

Výpočet podnikové diskontní míry .................................................................................- 38 -

4.4.5

Výpočet CASH - FLOW..................................................................................................- 39 -

4.4.6

Vybrané metody pro hodnocení ekonomické efektivnosti investic .................................- 39 -

5.

DISKUZE A SHRNUTÍ.............................................................................................................- 42 -

6.

ZÁVĚR........................................................................................................................................- 44 -

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................................- 45 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ.......................................................................................................- 45 SEZNAM PŘÍLOH..............................................................................................................................- 47 -

1.

ÚVOD

Odedávna se lidé zajímají o podnikání. Někteří pro tuto činnost mají předpoklady, ale jsou i tací, kteří ne. Proto existuje v podnikatelském procesu mnoho lidí, kteří uspějí, ale je také hodně těch, kteří skončí jako poražení. Hodně podnikatelů a manažerů se snaží získat obecná doporučení, (která by platila beze zbytku) o tom, jak uspět v podnikatelské činnosti. Vytvoření takovýchto doporučení, není vůbec snadné, dalo by se říci, že někdy i nemožné. Přesto lze vymezit hlediska, co tvoří základní rámec každého podnikání. Pro manažery a vlastníky firem je velmi důležité, aby dovedli naformulovat takové dlouhodobé cíle, které budou přitažlivé nejen pro ně samotné, ale i pro jejich obchodní partnery, zákazníky i odběratele. Dále vytvořit takové strategické podnikové plány, které by i zároveň motivovaly zaměstnance. Proto je nutné vymyslet vhodnou strategii v podnikových plánech a podpořit ji adekvátními rozhodnutími např. rozhodnutími o investicích do obnov, rozšiřování či rekonstrukcí výrobních kapacit; nutností je i rozlišování zda nám výrobní kapacity nestačí nebo zda jsou příliš rozsáhlé a nevyplatí se. Velmi důležitou součástí je i rozhodnutí o vhodném způsobu financování investic. Na základě těchto doporučení vkládají podnikatelé do firmy investiční prostředky v podobě dlouhodobých aktiv, která jsou kryta z dlouhodobě vázaného kapitálu. Vlastníci proto předpokládají, že tento vklad poskytne firmě minimálně takový užitek, jako odměna za dlouhodobou vázanost kapitálu. Proto jednou z velmi důležitých činností v podniku je plánování investiční činnosti. Rozhodování o investicích má dlouhodobý charakter a vyžaduje odhad jejich dopadu na ekonomickou a finanční situaci podniku. Plánovaná a skutečná návratnost investice vyžaduje rovněž znalosti trhu a odhady jeho vývoje. Při rozhodování o investicích lze vycházet z teorie firmy, kde zvyšující se zhodnocení vloženého kapitálu souvisí s převýšením výnosů, z konkrétní investice nad přírůstkové náklady, které jsou potřeba na získání kapitálu k jejímu financování a z ekonomického pojetí nákladů jako maxima hodnoty, které lze z dané alternativy podnikání získat. Toto pojetí je spojeno s oportunitními náklady; je nutné najít takovou možnost využití dlouhodobého kapitálu, při které budou tyto oportunitní náklady co nejmenší; přijmeme tu variantu, která bude přinášet nejvyšší výnos a ne jinou. Při investičním rozhodování zpravidla nastávají dvě situace. Buď je pro investici zadaný konkrétní cíl a funkce, kterou musí plnit s ohledem na kapitál či jiná omezení musíme

-7-

vybrat tu nejefektivnější variantu nebo je v podniku k dispozici nevyužitá část kapitálu, kterou je možno investovat. V tomto případě také řešíme nejefektivnější variantu, ale bez ohledu na cíl, který musí plnit. Většina metod pro hodnocení investic se příliš neliší. Řada metod pro analýzu hmotných a nehmotných investičních projektů vzešla z postupů pro hodnocení finančních investic. Přesto se specifikují hodnotící přístupy u investic do několika kategorií: -

Pro fixní aktiva hmotného či nehmotného charakteru, zde je nutný originální přístup a rozvoj kapitálu ve formě lidského intelektu.

-

Pro finanční investice ve formě podílových účastí v podnicích s rozhodujícím a podstatným vlivem a do dluhových cenných papírů aj.

-

Pro specifické formy investic, např. do drahých kovů, sbírek a uměleckých děl.

U těchto přístupů je nutné také zohlednit faktor času a rizika. Z těchto skutečností vychází metody pro hodnocení investičních projektů, o kterých bude pojednáno v dalších kapitolách. U investic, které nemají měřitelný užitek, musíme použít specifických přístupů. Jedná se o projekty, kde přínos je dán např. pozitivním vlivem na veřejnost, příznivým dopadem na životní prostředí, zvyšováním vzdělanosti zaměstnanců, apod.

-8-

2.

LITERÁRNÍ PŘEHLED

2.1 Projektový management, základy rozhodování o investicích Management lze uplatňovat ve dvojím pojetí. Klasický management se zabývá klasickými opakujícími se činnostmi např. výrobou. Projektový management zabezpečuje realizaci jedinečných, neopakovatelných, časově a zdrojově limitovaných procesů, které vedou k dosažení předem stanovených cílů. (1)

Management projektu zahrnuje dvě základní skupiny činností (1): 1. plánování projektu, které není popisem toho, co se stane, ale toho, co chceme, aby se stalo, 2. řízení realizace projektu, což je proces, kterým chceme dosáhnout toho, aby se plánované události skutečně staly, k neplánovaným aby nedocházelo.

Mezi výchozí podmínky managementu projektu obvykle patří (1): klíčové úkoly a cíle; potřebné znalosti a dovednosti pracovníků, kteří se na projektových pracích budou podílet; priority (úkolů, potřebných zdrojů atd.); základní lhůtové termíny (dokončení projektu, realizování etap, atd.); rozpočet; informační a komunikační požadavky; strukturu a termíny předkládání průběžných zpráv; zodpovědnosti a pravomoci manažera projektu a dalších zúčastněných pracovníků; předpokládané důsledky a problémy realizace projektu. Práce na projektech a jejich začlenění do řízení podniku není samoúčelné. Pomocí projektů manažeři a podnikatelé řeší problém, jak zabezpečit zavádění moderních technologií a jaké použít peněžní prostředky. Případně při disponování s volnými peněžními prostředky, jak s nimi naložit, aby se zvyšovala jejich hodnota.

Při investování existují tři základní fáze: 1. Předinvestiční fáze, je nejdůležitější fází celého investování a tedy i projektu. Musíme připravit a naplánovat projekt. Stanovit cíle, kterých má být dosaženo. Provádí se studie proveditelnosti, kdy uvažujeme o variantách projektu, u kterých řešíme vstupy, výstupy, rizika, omezení, vliv na životní prostředí, zdroje financování, náklady atd.

-9-

2. Investiční fáze, vytváří podrobné plány k vybrané variantě projektu. Investiční fáze řeší výběr vhodných pozemků, zpracovává projektovou dokumentaci, řeší výstavbu nebo nákup budov, náklady, časové parametry atd. 3. V provozní fázi se předávají výsledky projektu do užívání, dochází k záběhu výroby a k vlastní výrobě. Provádí se závěrečné zhodnocení projektu. Hlavním a základním předpokladem úspěšnosti projektu je nutnost hodnocení a ověřování proveditelnosti.

2.2

Investice a zdroje jejich financování

2.2.1 Rozlišování investic Ekonomická teorie vychází z makroekonomického pojetí investic. Investicí rozumíme kapitálová aktiva sestávající ze statků, které nejsou určeny pro bezprostřední spotřebu (nazýváme je investiční statky nebo kapitálové statky také výrobní statky), ale jsou určeny pro užití ve výrobě spotřebních statků nebo dalších kapitálových statků. (8)

Rozlišují se investice na: 1. Hrubé investice představují součet stávajících investičních statků v ekonomice a nových investičních statků za určitou dobu. 2. Čisté investice představují hrubé investice snížené o opotřebenou část majetku (odpisy, tzv. amortizace).

V ekonomice je nutné rozhodovat o alokaci omezených výrobních zdrojů mezi investiční statky (pro další investování) a spotřební statky (k okamžité spotřebě). Větší alokace výrobních zdrojů na výrobu investičních statků může vést k nižší spotřebě spotřebních statků v současné době, ale naopak k rychlejšímu růstu ekonomiky v budoucnosti. Investice jsou považovány za významný faktor dlouhodobého ekonomického růstu celé společnosti. Proto součástí hospodářské politiky vlád je i ovlivňování investiční aktivity podnikatelských subjektů i obyvatelstva, především prostřednictvím: -

Fiskální (rozpočtové) politiky, kterou vláda provádí pomocí státních (vládních) výdajů a daní.

-

Monetární (peněžní a úvěrové) politiky, kterou vláda provádí pomocí povinných rezerv bank a jejich změn.

- 10 -

Nemalý význam má i výše státních zakázek, státní záruky na úvěry, dotace, aj. (8)

O podnikových investicích platí totéž co o investicích z hlediska makroekonomického: jsou to statky, které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě dalších statků (spotřebních i výrobních) v budoucnu. Jde tedy rovněž o odloženou spotřebu (užitek) do budoucna. (8) Investováním se označuje samostatná činnost podniku, charakterizovaná jako „vynakládání zdrojů za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším budoucím časovém období“. (7) Není to např. investování do běžné činnosti podniku.

Při konkrétnějším vymezení podnikových investic z finančního hlediska se považují za podnikové investice finanční prostředky vynakládané na rozšiřování, modernizaci či rekonstrukci konkrétních složek aktiv podniku, jejichž přeměna v budoucí peněžní příjmy se předpokládá v delším časovém období nejméně za 1 rok. (3)

Rozlišují se tři základní skupiny investic (7): 1. hmotné (věcné, fyzické, kapitálové) investice vytvářející, nebo rozšiřující výrobní kapacitu podniku, modernizují nebo obnovují majetek podniku, 2. finanční investice, jako je nákup cenných papírů, obligací, akcií, půjčení peněz investičním aj. společnostem za účelem získání úroků, dividend nebo zisku, 3. nehmotné (nemateriální) investice, jako je nákup know how, výdaje na výzkum, vzdělání, sociální rozvoj aj.

Hmotné investice se dále dělí na (7): 1. rozšiřovací investice (rozšíření výrobní kapacity, zavedení nové technologie, výzkum a vývoj nového výrobku, investice na ochranu životního prostředí a zlepšení pracovního prostředí), 2. obnovovací investice (náhrada a obnova výrobního zařízení, výměna zařízení s cílem snížit náklady).

V praxi se ještě setkáváme s členěním věcných investic podle funkčního hlediska (1): 1. Investice strojní (do strojů a zařízení), pokládané za aktivní, neboť působí přímo na zvyšování produktivity práce.

- 11 -

2. Investice stavební (do budov a jiných staveb), zvané též pasivní, protože plní převážně jen funkci ochrany pracovníků a strojů před nepříznivými vlivy venkovního prostředí. Podnikatelé chtějí, aby investice do stojů a zařízení byli vyšší. To znamená, že aktivní investice by měli být vyšší než pasivní. Aktivní investice přispívají více k tvorbě výnosů.

Podnik může investiční projekt realizovat: vlastní investiční výstavbou, dodavatelským způsobem, koupí, finančním leasingem a nebo darováním. (7)

Při posuzování způsobu realizace investice, u které je vymezen její cíl a funkce, je účelné rozlišit dvě obsahově odlišné etapy, které sice spolu vzájemně souvisí, ale odlišují se informačními podklady: -

první etapou je věcné zhodnocení investice, jejím cílem je posouzení efektivnosti různých variant a výběr té varianty, která za daných omezení předpokládá nejvyšší zhodnocení dlouhodobě vázaného kapitálu, jehož vklad vyžaduje,

-

návaznou etapou je rozhodnutí o způsobu financování investice. (4)

2.2.2 Zdroje financování investic Nezbytný pro běžnou činnost a samozřejmě pro rozvíjení podniku je finanční kapitál ve formě vložených finančních prostředků v podniku, které můžeme svou činností zhodnotit, tedy navyšovat jeho původní hodnotu. Jsou to prostředky pro tvorbu aktiv, která slouží k podnikatelské činnosti podniku.

Z hlediska účelu použití lze kapitál členit do dvou samostatných skupin (1): 1. Kapitál investiční (též zřizovací), označovaný jako fixní investice a s nimi spojené předvýrobní kapitálové náklady. 2. Kapitál oběžný (provozní), potřebný k nakoupení nezbytných zásob materiálu a subdodávek, k zaplacení mezd, energie a jiných služeb i k udržování žádoucí peněžní hotovosti na běžném účtu nebo v pokladně.

Investování dle Synka (7), vyžaduje využívání vlastních nebo cizích úspor. To znamená, že jde o ekonomickou činnost, při které se podnikatel vzdává současné spotřeby s nadějí

- 12 -

na dosažení vyšších výnosů v budoucnosti. Vzdát se spotřeby znamená spořit. Investor obětuje svůj současný důchod za příslib budoucího důchodu s cílem dosáhnout zisku.

Hlavními zdroji financování investic v podniku jsou: vklady vlastníků nebo společníků (akcie, účasti), nerozdělený zisk, odpisy, výnosy z prodeje a z likvidace hmotného majetku a zásob. (8) Představují vlastní zdroje (vlastní kapitál) podniku.

Odpisy jsou peněžním vyjádřením postupného opotřebení hmotného a nehmotného majetku za určité období. Jejich hlavní funkcí je zabezpečit proces postupného přenosu ceny tohoto majetku do nákladů, tím postupně snižovat jeho výši v aktivech bilance a zajistit jeho obnovu. (9) Odpisy jsou významnou položkou v nákladech podniku, ale v daném čase nejsou peněžním výdajem. Z toho důvodu jsou považovány za stabilní a přirozený zdroj financování zejména obnovy dlouhodobých podnikových aktiv. Někteří ekonomové je považují za významnější pro podnik než zisk, neboť nepodléhají zdanění. (8)

Zisk je jedním z nejdůležitějších měřítek úspěšnosti podnikání. Výrazně ovlivňuje tržní hodnotu firmy. V zisku se odráží jak míra účelovosti vyráběné produkce, tak i stupeň hospodárnosti v nákladech a využití vloženého kapitálu. (9) Částka, kterou můžeme použít na financování investic podniku není totožná se ziskem vytvořeným v běžném období. Ze zisku podnik uskutečňuje další platby (např. tvorba rezervního fondu, tvorba jiných fondů, výplata dividend), teprve po odečtení plateb zůstává nerozdělený zisk, který lze použít pro investování. Financování investic z nerozděleného zisku se nazývá samofinancováním.

Hromadění odpisů a zisku je velmi zdlouhavé, kromě toho akumulací odpisů se zpravidla nepodaří zabezpečit potřebnou částku na pořízení daného aktiva, jehož cena se zvýšila vlivem inflace. Proto podniky využívají i cizí zdroje.

Důvodem použití cizích zdrojů však nemusí být pouze skutečnost, že investor nedisponuje u zamýšlené investice dostatečně velkým vlastním kapitálem nezbytným k jejímu financování (8), ale také to, že použitím resp. navýšením „vlastního“ kapitálu, rozřeďuje původní vlastník své rozhodovací a řídící pravomoci, což u cizích - 13 -

zapůjčených zdrojů nenastává. Navíc lze náklady s jejich využíváním spojené zohlednit při vykazování zisku pro zdanění a realizovat tzv. daňový efekt.

Cizími zdroji (cizím kapitálem) je především (8): Investiční úvěr, obligace, nepřímo i krátkodobý úvěr (uvolní vlastní zdroje vázané v oběžném majetku), dlouhodobé rezervy, splátkový prodej, leasing (nájem výrobního zařízení, dopravních prostředků), rizikový kapitál (Ventura cupital), dotace ze státního nebo místního rozpočtu, rozpočtů EU. Obecně je možné říci, že při efektivním investování, kdy procentní míra zhodnocení nových aktiv je vyšší, než je úroková míra cizích zdrojů, umožňují cizí zdroje zvyšovat rentabilitu vlastního kapitálu. Při příliš vysokém spoléhání na cizí zdroje může dojít ke zhoršení ekonomické a finanční situace podniku neboť, podle Raise (6): -

cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku, a tím snižuje jeho finanční stabilitu,

-

každý další dluh je dražší a je obtížnější jej získat, dostupnost cizího kapitálu je silně ovlivněna ratingovým ohodnocením společnosti,

-

při sjednávání úvěru jsou společnosti často nuceny vystavovat záruky za poskytnutí úvěru, nejčastěji ve formě zástavy svých aktiv, výjimečně i budoucích zisků,

-

podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu, které musí být přizpůsobeno věřitelům, zejména v případě jejich zajištěných pohledávek,

-

se zadlužeností roste i úroková míra v důsledku větší rizikovosti pro věřitele,

-

se zadlužeností může růst i požadavek akcionářů na vyšší dividendu,

-

lze tedy konstatovat, že společnost financovaná cizím kapitálem je méně stabilní a flexibilní a je více nucena jednat, spolupracovat a brát ohled na zájmy věřitelů.

2.3 Metodická východiska hodnocení efektivnosti investic Systémové posouzení investičních projektů probíhá s ohledem na jejich závažnost a řadu s nimi souvisejících, často obtížně měřitelných charakteristik, v několika fázích (uvedených v kap. 2.1), z nichž u každé je třeba vycházet ze: 1. Studie trhu, která se snaží předvídat objemy prodeje, ceny a tržby, které se předpokládají v nejbližších letech ale i výhled (určitá představa) do budoucna; tvoří na ni navazují plány v podniku.

- 14 -

2. Technické studie, která se zabývá stroji a zařízeními, které mají být obnoveny nebo nově pořízeny, do jaké míry se mohou výrobní kapacity rozšiřovat, zajištěním projektové dokumentace atd. 3. Ekonomické studie, jejímž cílem je vyjádření stanoviska k ekonomické efektivnosti zamýšleného investičního projektu a k tomu, jakým způsobem jeho financování ovlivní budoucí finanční situaci podniku.

Hodnocení ekonomické efektivnosti investic je typické dvěma aspekty (4): -

vychází se z odhadu peněžních příjmů a výdajů,

-

v úvahu se bere vliv faktoru času a vliv rizika, které jsou s investičními příjmy a výdaji spojené.

2.3.1 Vliv faktoru času na investiční rozhodování Nutnost zohledňovat vliv faktoru času vychází ze skutečnosti, že pro investory je „hodnota dnešní peněžní jednotky vyšší než hodnota peněžní jednotky v budoucnu“, což znamená, že časová hodnota peněz se mění.

Výnosy z investic vznikají postupně v jednotlivých letech její životnosti, proto je nutné výnosy přepočítat na stejnou časovou hodnotu, nejčastěji na rok pořízení investice. Jednorázové náklady na realizaci investičního projektu se vynakládají obvykle v období jednoho roku. Z tohoto důvodu se nepřepočítávají. Pokud však jsou vynakládané v delším časovém období, je i u nich nutný přepočet na stejnou časovou hodnotu. Pro přepočet predikovaných a očekávaných budoucích příjmů a výdajů se použije diskontování nebo-li odúročení, které je založeno na složeném úročení (diskontní faktor – odúročitel je jeho převrácenou hodnotou).

Vzorec odúročitele (5): I = BH ⋅

1

(1 + i )n

,

kde BH – budoucí hodnota investované částky, I – investovaná částka, i – dosahovaná míra výnosu (diskontní míra), n – počet úrokovacích období. Při aktualizaci peněžních toků z investice je nejdůležitější volba diskontní míry. Výchozí úroveň jejího stanovení je založena na předpokladu, že investor nemá alternativní možnost investice svých prostředků do nerizikových cenných papírů, za

- 15 -

které se považují zpravidla státní dluhopisy, pokladniční poukázky nebo jiné dluhové cenné papíry, u kterých poskytuje stát garanci splacení úkorů i jistiny. Úrok, který přinášejí, lze považovat za minimální míru zhodnocení, kterou by investice v každém případě měla přinést. Zároveň je však třeba vymezit nejdůležitější faktory, zejména vliv rizika, vliv inflace, vliv zdanění a zohlednit je v úrovni diskontní míry. Jinak hrozí reálné nebezpečí nesprávného posouzení budoucí efektivnosti investice. Vyjádření vlivu těchto faktorů, zejména rizik spojených s investicí, naráží na problém jejich konkrétní kvantifikace.

Z tohoto důvodu se minimální výchozí úroveň diskontní míry odvozuje z reálných podmínek a to: -

z nákladů externě nabízeného kapitálu,

-

z úrovně požadované interní výnosností kapitálu dlouhodobě vázaného v podniku.

Na

stanovení

současné

hodnoty

budoucích

peněžních

toků

jsou

založeny

nejvýznamnější metody hodnocení investic. Těmito metodami jsou čistá současná hodnota, její index, zjištění vnitřního výnosového procenta, míra návratnosti založená na diskontovaných veličinách, některá nákladová kritéria a nakonec metody založené na odhadu perpetuity. Jednotlivé metody jsou obsahem (kap. 2.4.2).

2.3.2 Vliv rizika na investiční rozhodování Jedním z hlavních znaků podnikání je riziko a nejistota. Podle dnešních výkladů se rizikem obecně rozumí nebezpečí vzniku škody, ztráty či zničení, případně nezdaru při podnikání. (5) Nebezpečí a nejistota bývají spojeny s jakýmkoli rozhodnutím v podniku, tedy i s vynakládáním finančních prostředků např. na investice. Předpokládané výnosy z investice stanovujeme do budoucna, proto je zde určité nebezpečí, že skutečné výsledky se budou odchylovat od předpokládaných. (5)

Někteří ekonomové upozorňují, že podnikatelské riziko je však třeba hodnotit ze dvou stránek, a to z (5): 1. pozitivní stránky – naděje vyššího zisku, naděje vyššího úspěchu, 2. negativní stránky – nebezpečí horších hospodářských výsledků.

- 16 -

Pravděpodobnost vzniku odchylných alternativ lze kvantifikovat pomocí různých zejména statistických metod. (5) U investic s vyšším rizikem požadují investoři zpravidla vyšší výnosnost jako svou odměnu.

Živělová (10) rozlišuje dva druhy výnosnosti: 1. očekávaná výnosnost je výnosností, kterou finanční manažer předpokládá, že bude dosaženo příslušnou alternativou řešení, 2. požadovaná výnosnost je výnosností, která zohledňuje i riziko spojené s příslušnou alternativou řešení. Optimální řešení je tehdy, kdy očekávaná výnosnost je vyšší či stejná jako požadovaná.

Z hlediska rizikovosti lze rozdělit výnosnost na dvě složky (10): Požadovaná výnosnost = bezriziková výnosnost + riziková prémie (odráží stupeň vnímání rizika).

Pravděpodobnost je procentickým vyjádřením možnosti dosažení očekávaného výnosu. Intenzita rizika je kvantifikována jako velikost směrodatné odchylky daného rozložení pravděpodobnosti. Varianta řešení, která vykazuje vyšší odchylku je považována za rizikovější. (10)

Matematicky je směrodatná odchylka vyjádřena (10):

∑ (P N

σ=

j =1

j

−P

∑p

)

2

⋅ pj ,

j

kde σ – směrodatná odchylka výnosnosti hodnocené alternativy řešení, Pj – očekávaná výnosnost jednotlivých variant, P – průměrná výnosnost hodnocených variant řešení, pj – pravděpodobnost dosažení jednotlivých výnosností, j – jednotlivé varianty řešení, N – počet hodnocených alternativ řešení.

Analýza a hodnocení rizikovosti investičních projektů probíhá v několika etapách (9): 1. Identifikace kritických faktorů investičního projektu, která má určit rozhodující faktory působící na efektivnost projektu (např. realizační ceny či ceny vstupů aj.). K tomu se často používá analýza citlivosti projektu.

- 17 -

2. Stanovení bodu zvratu investičního projektu, který má určit, od jakého kritického objemu produkce se projekt stává výnosný. K určení bodu zvratu slouží známá technika zlomové analýzy. 3. Kvantifikace rizika pomocí odhadů či různých statistických metod. Vychází se z určení pravděpodobnosti různých variant a stanoví se rozptyl či směrodatná odchylka peněžních příjmů z investice, eventuálně jiné veličiny vyjadřující míru rizika (variační koeficienty aj.). 4. Stanovení a realizace různých způsobů snížení rizika pro současnost i pro budoucnost (diverzifikace rizika různými cestami, dělení rizika na několik subjektů, přesun rizika aj.).

Kvalitní řešení jakéhokoliv problému v jakékoliv oblasti je vždy postaveno na kvalitní analýze rizik, která je základním vstupem pro řízení rizik. (5) Míra rizika roste s prodlužujícím se časovým horizontem životnosti investice.

V souvislosti s povahou investičního rizika se zdůrazňuje, že je třeba vzít v úvahu jeho (4): -

věcný charakter, ve spojení s charakterem podnikání a typem investice (např. výkon stroje, s ním spojené provozní náklady, poruchovost atd.),

-

časový charakter, délka období, po které bude investice přinášet přínosy,

-

nebezpečí morálního zastarávání technického zařízení,

-

mikroekonomické souvislosti, změna zájmu zákazníků o výrobky,

-

způsob financování projektu,

-

makroekonomický charakter rizika, míra inflace, vliv změn měnových kurzů na ceny výrobků a ceny dovážených surovin,

-

a možnost, chybného stanovení podkladových údajů, na jejichž základě byl investiční projekt přijat.

Promítnutí rizika do investičních variant lze zabezpečit různými způsoby (9): 1. Úprava diskontní sazby spočívá v tom, že pro riskantnější varianty investic se volí vyšší úroková míra, která více snižuje očekávané peněžní příjmy z investice a tím i efektivnost investiční varianty. 2. Při stanovení rizikových tříd jsou investice – podle zkušeností – rozděleny do několika skupin, pro něž jsou zvoleny určité diskontní sazby. - 18 -

3. Zohledňování rizika pomocí jistotních koeficientů spočívá v tom, že peněžní příjmy nejisté se převedou – pomocí těchto koeficientů – na peněžní příjmy jisté. Koeficient vyjadřuje poměr mezi jistým příjmem a nejistým příjmem v určitém

čase. 4. Mezi ostatní způsoby promítání rizika patří např. technika rozhodovacích stromů, simulační analýza, analýza citlivosti aj.

Metody analýzy rizik Dle Raise (5), existují dvě základní metody k jejímu řešení. Využívá se první metoda nebo druhá metoda nebo kombinace obou metod.

Kvalitativní metody se vyznačují tím, že rizika jsou vyjádřena v určitém rozsahu nebo

určena pravděpodobností či slovně. Úroveň je určována obvykle kvalifikovaným odhadem. Kvalitativní metody jsou jednodušší a rychlejší, ale více subjektivní. Obvykle přináší problémy v oblasti zvládání rizik, při posuzování přijatelnosti finančních nákladů

nutných

k eliminaci

hrozby,

která

může

být

kvalitativní

metodu

charakterizována třeba jako „velká kritická cesta“. Tím, že chybí jednoznačné finanční vyjádření, se kontrola efektivnosti nákladů znesnadňuje. (5)

Kvantitativní metody jsou založeny na matematickém výpočtu rizika z frekvence

výskytu hrozby a jejího dopadu. Vyjadřují dopad obvykle ve finančních termínech jako tisíce Kč. Nejčastěji je vyjádřeno riziko ve formě roční předpokládané ztráty, která je vyjádřena finanční částkou. Kvantitativní metody jsou více exaktní než kvalitativní; jejich provedení sice vyžaduje více času a úsilí, poskytují však finanční vyjádření rizik, které je pro jejich zvládání výhodnější. (5) Ve svém finančním řízení se podnik zabývá rizikem. Snaží se chránit proti riziku.

Ochranu lze realizovat dvěma způsoby (10): 1. ofenzivní přístup (spočívá v odstranění příčin rizika), 2. defenzivní přístup (spočívá ve snížení nepříznivých důsledků rizika).

Způsoby ochrany (10): volba právní formy podnikání, prosté omezování rizika (stanovit hranice), rozložení rizika (diverzifikace).

- 19 -

2.4 Posuzování efektivnosti investic Efektivnost je účinnost prostředků vložených do nějaké činnosti hodnocená z hlediska užitečného výsledku této činnosti. (1) Obsahem efektu může být: zisk Z, přírůstek zisku ∆ Z, úspora nákladů ∆ N, výnosy Q. V této souvislosti mluvíme o ekonomickém účinku

dané činnosti.

Podstatou hodnocení investic je proto porovnávání vynaloženého kapitálu s výnosy, které investice přinese, tj. hodnocení výnosnosti investice. Jde tedy o rozpočtování investičních výdajů, které vznikají delší dobu a ročních výnosů za období životnosti investice. Výnosem z investic je přírůstek zisku a přírůstek odpisů, které se vrací podniku v ceně prodaných výrobků. Tyto dvě položky a další tvoří cash flow. (7)

Investice v sobě zahrnuje jak peněžní výdaj tak skutečné výnosy, které z ní plynou, které by měli pokrýt výdaje a zároveň zajistit požadovaný zisk.

Při hodnocení investice (investičního projektu) přihlížíme k její (7): 1. výnosnosti (rentabilitě), vztah mezi náklady a výnosy, 2. rizikovosti (stupeň nebezpečí, že nebude dosaženo očekávaných výnosů), 3. likvidnosti (době splacení; rychlost přeměny investice zpět do peněžní formy).

Tyto kritéria mají protichůdné tendence, většinou investice, která je vysoce výnosná má i vysokou míru rizika, naopak ta, která je málo likvidní a riziková bývá i málo výnosná. Proto je nutné v praxi řešit optimalizační (kompromisní) úlohu.

Rais (6), v této souvislosti doporučuje hodnotit všechny tři parametry souhrnně, neboť neexistuje investice, která by dosahovala maxima ve výnosech, likviditě a s minimálním rizikem. Existuje jenom nalezení optimálního poměru výnosů, rizika a likvidity, při

čemž nelze opomenout faktor času.

Investoři se dle Dolanského (1) řídí většinou zásadou, že podniku se vyplatí, když výnosnost do podniku vloženého kapitálu bude vyšší než úrok, získaný při uložení těchto peněz v bance.

- 20 -

2.4.1 Podkladové údaje pro hodnocení efektivnosti investic 1. Určení jednorázových kapitálových výdajů na investici Zahrnujeme zde pouze relevantní výdaje, které přímo souvisí s investicí a oportunitní náklady. Jedná se o výdaje na pořízení pozemku, strojů a výrobního zařízení (zahrnuje nákupní cenu, instalaci a dopravné). Dále jsou to výdaje související s výdajem na trvalé rozšíření oběžného majetku např. nákup surovin. Tyto výdaje bývají určeny obvykle velmi přesně. Ostatní výdaje tak přesné nejsou např. výdaje na výzkum a vývoj, výdaje na přeškolení pracovníků atd.

Investiční výdaje zvýšíme o rozdíl přírůstku oběžného majetku a přírůstku krátkodobých pasiv, tento rozdíl je nazýván „přírůstek čistého pracovního kapitálu“. (8)

Kapitálové výdaje tedy tvoří (8): 1. pořizovací cena investice (nákupní ceny plus veškeré pořizovací aj. náklady), 2. zvýšení čistého pracovního kapitálu (zvýšení oběžného majetku mínus zvýšení krátkodobých závazků), 3. výdaje spojené s prodejem a likvidací nahrazovaného investičního majetku (o příjmy se investiční náklady snižují), 4. daňové vlivy spojené s prodejem nahrazovaného majetku aj. Určení kapitálových výdajů vyžaduje zpracování rozpočtu investičních prostředků, které budou potřeba při pořizování budov, strojů, zařízení, pozemků atd.

Vytváříme tabulku s potřebnými výdaji na (1): 1. fixní investice, tj, investice do stálého movitého i nemovitého majetku; pořízení pozemku (včetně všech souvisejících výloh), úpravy pozemku, stavby a stavební práce (stavby budov, inženýrských prací), provozní soubory, stroje a zařízení a obnova tohoto majetku pokud by měl dobu životnosti kratší než doba trvání projektu, 2. předvýrobní kapitálové náklady, náklady spojené se založením podniku, náklady na projektové a průzkumné práce, předvýrobní výlohy, náklady na řízení realizace projektu, náklady na zkušební provoz,

- 21 -

3. přírůstek provozního kapitálu, nutného k rozběhu výroby od zkušebního provozu až po její záběh (počáteční zásoba materiálu, počáteční výdaje na mzdy, drobný investiční majetek atd.).

2. Odhad budoucích peněžních příjmů a rizik Je to jedna z nejobtížnějších částí, neboť je ovlivněna celou řadou faktoru např. vlivem inflace, vlivem zdanění a očekávanou úrovní cen. Při výpočtu cash flow se většinou vychází z tržeb, od kterých je nutné odečíst provozní náklady (spotřeba materiálu, energie, vyplacené mzdy, úhrada nájemného, odpisy nově pořizovaného majetku). Ty lze rozdělit na náklady fixní a variabilní včetně nákladů obětované příležitosti – oportunitní náklady, jimiž rozumíme výnos z nejlepší varianty, který nemohl být získán,

protože zdroje byly vynaloženy na danou investici, ušlý zisk proto připočteme k nákladům analyzované varianty. (8) Výsledkem je zisk před zdaněním, který odpočtem daně a zpětným připočtením odpisů (odpisy jsou sice nákladem, ale výdajem byli dříve proto se přičítají k částce, která zůstane po odečtení nákladů z tržeb a zaplacení dně z příjmů), převedeme na základní ukazatel cash flow. Tím je tedy roční zisk po zdanění a odpisy. Při stanovování ukazatele cash flow není cílem účetní zisk, ale skutečný peněžní tok plynoucí z investice. Cash flow je dále upravován o přírůstek čistého pracovního kapitálu v podobě kladného rozdílu dodatečných finančních zdrojů. Investice vyvolává přírůstek zásob (materiálu, nedokončené výroby, hotových výrobků) a předpokládaný růst tržeb zvyšuje pohledávky. Růst obou položek vyvolává potřebu dodatečných zdrojů (pasiv). Rozdíl mezi přírůstkem oběžných aktiv a přírůstkem krátkodobých závazků je změna čistého pracovního kapitálu, je-li kladná je nutnost dodatečných finančních zdrojů. (8) Úroky na rozdíl od odpisů, představují výdaj a to daňově uznatelný. Pokud se s nimi počítá při stanovení diskontní míry prostřednictvím průměrných kapitálových nákladů, od zisku se v této fázi hodnocení efektivnosti investice neodčítají. Jakmile investici na konci její životnosti vyřadíme dochází k uvolňování čistého pracovního kapitálu; mění se na peněžní prostředky. Hlavními položkami příjmů jsou čistý zisk a odpisy, které dostaneme z investice. Všechny tyto údaje se později projeví v rozpočtu cash flow. Předpokládané riziko, spojené s investicí, vezmeme v úvahu buď přímo při odhadu budoucích výnosů nebo ho zahrneme do míry rizika při volbě podnikové diskontní míry.

- 22 -

3. Určení podnikové diskontní míry (nákladů na kapitál) Kapitál stejně jako ostatní výrobní faktory něco stojí, tedy má své náklady. (8) Pro investice, které jsou financovány celé z vlastního kapitálu představují náklady požadovaný výnos z kapitálu (vyjádřeny např. v dividendách), výnos dosahovaný jinými možnými projekty (oportunitní náklady) nebo výnos (míru výnosnosti). Financují zadrženým ziskem buď zadržením dividend nebo novou emisí akcií. U této výnosnosti je nutný odhad, např. když vyjdeme z minulé výše dividendy (8): k e = dividendy / cena akcií + růst ceny akcií nebo růst dividend

Nebo lze využít i modelu CAPM: kde se vychází z bezrizikové úrokové míry, beta-koeficientu a průměrné tržní výnosnosti akcií.

Pro investice, které jsou financovány celé z cizích zdrojů (úvěr, obligace) je nákladem úrok. Tento úrok je nutné upravit o zdanění:

úroková míra po zdanění = nominální úroková míra . (1 - daňová sazba)

Při kombinovaném způsobu financování, kdy část financujeme z vlastních zdrojů a část z cizích zdrojů, vypočítáme z jednotlivých kapitálových složek průměrné procento kapitálových nákladů.

Průměrné kapitálové náklady (7):

k a = Wd k d (1 − T ) + W p k p + Ws k s , kde ka je průměrná míra kapitálových nákladů podniku (podniková diskontní míra), kd – úroková míra pro cizí kapitál (úvěry, dluhopisy), T – procento zdanění podnikových příjmů, kp – míra nákladů na preferenční akcie (míra preferenčních dividend), ks – míra nákladů na zadržený zisk a základní kapitál (ve výši míry dividend ze společných akcií), Wd, Wp, Ws – váhy jednotlivých kapitálových složek určené procentem z celkových zdrojů.

Sazbu kapitálových nákladů využijeme jako směrnou veličinu pro diskontování tehdy, jestliže cílem investice je dosahovat žádoucí úroveň výnosnosti celkového dlouhodobě vázaného kapitálu podnikem. Její využití umožní splnit požadavek, aby podnik přijímal pouze projekty s vyšší mírou výnosnosti, než je požadovaná výnosnost celkového dlouhodobého kapitálu.

- 23 -

Kriterium průměrných nákladů je však aplikovatelné tehdy, pokud je rizikovost investičního projektu stejná jako celkové riziko podniku a na financování projektu se podílí obdobná struktura vlastního a cizího kapitálu, jako je struktura kapitálu podniku jako celku. Tato diskontní míra by měla zahrnovat i riziko, které je spojeno s investicí. Obecně platí, čím vyšší riziko, tím vyšší musí být diskontní míra. Při stanovování diskontní míry a následně současné hodnoty cash flow, je nutné přihlížet i k míře inflace. Ačkoliv se inflace obecně zahrnuje v tzv. makroekonomické vlivy, které je třeba vzít v úvahu při hodnocení rizika, její vliv se zpravidla vyjadřuje samostatně.

Inflační vývoj cen se projeví v propočtech efektivnosti investic tím, že (9): 1. Stoupá úroková míra (požadovaná výnosnost), čímž se snižuje předpokládaná efektivnost kapitálových výdajů. 2. Mění se peněžní příjmy z investice (rostou ceny vstupů, mzdy a personální výdaje, ale i ceny výstupů). 3. Může růst i kapitálový výdaj u těch investic, které se pořizují delší dobu. Při jednorázové koupi investičního majetku je už v ceně zahrnuta stávající inflace.

Vliv inflace na riziko spojené s investicí lze zohlednit dvojím způsobem: -

očekávaná míra inflace se bere v úvahu formou samostatné přirážky při odhadu investičních výdajů i příjmů z investice; důvodem je skutečnost, že na příjmy a výdaje spojené s investicí může inflace působit odlišným způsobem; příjmy a výdaje jsou vyjadřovány v nominální úrovni, proto i při jejich diskontování je třeba využívat nominální diskontní míru,

-

další možností je vyjadřovat budoucí příjmy a výdaje na úrovni současné cenové hladiny a inflaci zohlednit až při diskontování prostřednictvím reálné diskontní míry.

ir =

1 + in −1 , 1 + ii

kde ir – reálná úroková míra, in – nominální úroková míra, ii – míra inflace. Při investičním rozhodování nelze opomenout i další faktor, působící na rozhraní ekonomického posouzení investičního projektu a způsobu jeho financování. Tím faktorem je vliv zdanění. (4) Stejně jako riziko i daňové vlivy se prolínají celým rozhodovacím procesem.

- 24 -

Působí na výši diskontní sazby prostřednictvím daňového štítu u úroků z cizích zdrojů; na výši čistých příjmů z investice volbou způsobu daňových odpisů hmotných a nehmotných fixních aktiv, kalkulací daňové podpory investování, která se projevuje formou jednorázového snížení daňového základu o určitou procentní výši pořizovacích cen fixních aktiv, odhadem dalších daňových slev, které jsou vázány na tvorbu pracovních míst, na rozvoj podporovaných průmyslových zón; ve významných případech, kdy lze zohlednit i časový posun vyplývající z úhrady nadměrných odpočtů daně z přidané hodnoty aj. 4. Výpočet současné hodnoty očekávaných peněžních příjmů – cash flow Přepočítávají se očekávané výnosy plynoucí z investice postupně řadu let. Jednorázové náklady se vynakládají obvykle v období jednoho roku. V případě rozložení kapitálových výdajů do více let je nutný i jejich přepočet na současnou hodnotu. Přitom minulé investiční výdaje se aktualizují (úročí) k současnosti a budoucí čisté příjmy (cash–flow) z investice se diskontují (odúročují). (2)

Současná hodnota cash flow se kvantifikuje (7):

SHCF =

CF1

(1 + k )

1

+

CF2

(1 + k )

2

+Κ Κ +

n

CFn

(1 + k )

n

=∑ t =1

CFt

(1 + k )t

,

kde SHCF je současná hodnota cash flow v obdobích t , CFt – očekávaná hodnota cash flow v období t (t = 1 až n), k – sazba kapitálových nákladů na investici (podniková diskontní míra), t – období 1 až n (roky), n – očekávaná životnost investice v letech.

2.4.2 Metody hodnocení ekonomické efektivnosti investic Metody hodnocení investic se obvykle dělí na dvě skupiny (8): 1.

metody statické, které nepřihlížejí k působení faktoru času,

2.

metody dynamické, které přihlížejí k působení faktoru času a jejichž základem je

aktualizace (diskontování) všech vstupních dat vstupujících do výpočtu, jedná se o aktualizaci kapitálových výdajů a příjmů z investice.

1. mezi statické metody se řadí: Metoda výnosnosti (ziskovosti, rentability ) investice

Vychází z toho, že jak změny v objemu výroby, tak změny v nákladech, které investice vyvolá, se promítnou v zisku, který tak dostatečně charakterizuje přínos investice. (8) - 25 -

Kritériem je požadavek, aby byla hodnota rentability vyšší než hodnota úroku ze střednědobých vkladů. Jedna z nejjednodušších metod pro hodnocení investic, poskytující rychlou představu o rentabilitě vloženého kapitálu. K návratnosti odpisů v tržbách jako posílení příjmů z investice se nepřihlíží.

Výnosnost (rentabilita) investice ROI se počítá podle vzorce (8):

ROI

=

Z IN

r ,

kde Zr – průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice, IN – náklady na investici. Jako zisk se bere čistý zisk (zisk po zdanění), který je považován za skutečný efekt pro podnik. (8) Metoda doby návratnosti investice

Jedna z nejběžnějších metod. Poukazuje na to, za jak dlouho se nám vložené finanční prostředky vrátí. Základním kritériem pro posouzení investice je zde průměrná doba životnosti, která by neměla být nižší než doba návratnosti. Dobou splacení je takové období (počet let), za které celkový souhrn ročních zisků

přinese hodnotu rovnající se původním nákladům na investici. Investice je více likvidní,

čím je doba splacení kratší. To znamená, že kapitál v investici je vázán po kratší dobu. Svým způsobem nás informuje i o riziku. Čím delší doba návratnosti, tím se investice jeví jako rizikovější. (7) Jsou-li výnosy v každém roce jiné, pak dobu splacení zjistíme postupným načítáním ročních částek cash flow tak dlouho, až se kumulované částky cash flow rovnají investičním nákladům. (7)

Doba návratnosti (3): Dn =

KV , Zr

kde Zr – průměrný roční zisk.

Metoda průměrných nákladů (3) cN = pN + o + i ⋅ KV ,

- 26 -

kde cN – průměrné roční celkové náklady v Kč, pN – průměrné roční provozní náklady v Kč, o – roční odpisy v Kč, i – minimální požadovaná výnosnost investice (úroková míra), KV – kapitálové výdaje na investici v Kč. Za předpokladu prodeje investice na konci doby životnosti je třeba propočet upravit, tj. snížit o její likvidační cenu . Používá se tehdy, jestliže investice nevyvolává změnu ve výkonech a výnosech a v případě volby mezi investičními variantami. Je nutné ji založit na požadavku minimalizace nákladů.

Metoda průměrného zisku

Sledují se nejen průměrné roční náklady, ale i průměrné roční tržby. (3)

Metoda průměrné rentability (3) n

R=

∑Z t =1

KV

⋅ 100 ,

kde R – průměrná rentabilita za celou dobu životnosti investice v %, Z – zisk v jednotlivých letech životnosti investice v Kč, KV – kapitálové výdaje v Kč, t – období 1 až n let, n – doba životnosti investice.

Tyto metody jsou dostačující u méně významných projektů, méně náročných na kapitálové výdaje a u investic s kratší dobou životnosti. (3)

2. častější použití mají metody dynamické

Při výpočtu ukazatelů se zpravidla vychází z určitého zjednodušení (7): -

kapitál je půjčován i vypůjčován za stejnou úrokovou míru,

-

všechny peněžní toky se uskutečňují na začátku nebo na konci období, nikoli nepřetržitě v průběhu období,

-

výnosy jsou jisté, bez rizika (riziko do výpočtů vkládáme dodatečně, pomocí diskontování).

Metoda čisté současné hodnoty

Je to jedna ze základních metod pro hodnocení efektivnosti investic. Jejím kritériem je absolutní a rozdílově koncipovaný ukazatel. Zjišťuje se jako rozdíl mezi současnou

- 27 -

hodnotou očekávaných přínosů a současnou hodnotou investovaných kapitálových výdajů. V zásadě tak vyjadřuje přebytek, případně nedostatek peněžních přínosů v porovnání s výdaji, zvýšenými o míru zhodnocení kapitálu, kterou investice vyžaduje. Z charakteristiky plyne obecné kritérium přijatelnosti: projekt je přijatelný, pokud je jeho čistá současná hodnota vyšší nebo alespoň rovna 0. n

ČSHI = SHCF − IN = ∑ t =1

CFt

(1 + k )t

− IN ,

kde ČSHI je čistá současná hodnota investice (NPV), SHCF – současná hodnota cash flow (výnosů z investice – PVCF), CF – očekávaná hodnota cash flow v období t, IN – náklady na investici, k – kapitálové náklady na investici (podniková diskontní sazba), t – období 1 až n, n – doba životnosti investice.

Metoda indexu současné hodnoty (index rentability)

Vychází z pojetí čisté současné hodnoty, na rozdíl od ní však jde o relativní kriterium a poměrový ukazatel, vyjadřující vztah mezi současnou hodnotou očekávaných přínosů a současnou hodnotou kapitálových výdajů.

IR =

SHCF IN

Index rentability lze považovat za míru výnosnosti investice nad rámec požadovaných kapitálových výdajů. Z toho plyne i obecné kritérium přijatelnosti projektu požadující, aby investice zabezpečila index rentability větší nebo roven 1. I když obě doposud uvedené metody vycházejí ze stejných podkladů pro výpočet jejich ukazatelů, může při porovnávání a výběru ze vzájemně se vylučujících projektů docházet

k odlišnému

hodnocení.

Většinou

u

projektů,

které

mají

stejnou

předpokládanou dobu životnosti, ale liší se úrovní přínosů a investičních výdajů. V takovém případě je třeba při analýze výhodnosti projektů vycházet z dostupnosti kapitálu a z jejího dopadu na finanční situaci v případě cizích zdrojů a z rozhodujícího významu čisté současné hodnoty. (4) Metoda vnitřního výnosového procenta (vnitřní míra výnosu)

Také tato metoda vychází ze stejných

principů vyjádření faktoru času jako čistá

současná hodnota. Liší se pouze cílem kvantifikace jejího ukazatele. Zatím co čistá současná hodnota vychází z volby diskontní míry uplatňované v diskontním faktoru,

- 28 -

a lze si tedy klást otázky v souvislosti se správností této volby a s její výší, při které by byla investice na hranici efektivnosti, smyslem vnitřní míry výnosu je procentně vyjádřit míru zhodnocení kapitálu podniku, která by při jejím využití jako diskontní míry, vedla k rovnosti současné hodnoty přínosů z investice a současné hodnoty kapitálových výdajů. Jde tedy o vyjádření takové diskontní míry, při které bude ukazatel čisté současné hodnoty roven 0: n

CFt

∑ (1 + k )

t

t =1

− KV = 0 , při platnosti rovnice

n

CFt

∑ (1 + k ) t =1

t

= KV

Při kvantifikaci hledané diskontní míry považované za vnitřní míru výnosnosti investice se postupuje iterační metodou pokusů a omylů, případně lze uplatnit zjednodušenou lineární interpolaci prostřednictvím vzorce: VVP =

(k v − k n ) ⋅ ČSH n ČSH n − ČSH v

+ k n (9),

kde VVP – vnitřní výnosové procento, kn – zvolená nižší diskontní míra, kv – zvolená vyšší diskontní míra, ČSHn – čistá současná hodnota při nižší diskontní míře,

ČSHv – čistá současná hodnota při vyšší diskontní míře. Vnitřní výnosové procento umožňuje odpověď na otázky (4): 1. kolik procent mohou činit náklady na kapitál, aby investoři projektu "neprodělali", 2. o kolik procent výnosů by se investoři připravili, pokud do projektu nebudou investovat. Obecným kritériem přijatelnosti investice dle vnitřního výnosového procenta je investice realizovatelná tehdy, jestliže vnitřní výnosové procento bude vyšší, než náklady spojené s kapitálem použitým při jejím financování.

Nevýhodou této metody je, že se obtížně aplikuje u projektů, které mají např. peněžní tok v prvních letech záporný a později dochází k významnému vzestupu, nebo u kterých je vynakládán významný výdaj až po skončení využívání investice. Pokud se dostane do rozporu s čistou současnou hodnotou a jejím indexem, použije se jako doplňující kritérium pro hodnocení.

- 29 -

Metoda doby návratnosti investice

Využívá rovněž ukazatele současné hodnoty cash flow v jednotlivých letech životnosti investice. (3)

Zjišťuje se buď: -

kumulativním způsobem, tzv. načítáním ročních částek současné hodnoty cash flow do doby, kdy se vyrovnají nebo překročí kapitálové výdaje,

-

nebo postupným odečítáním diskontovaných ročních, nebo v kratších intervalech zjišťovaných příjmů, a to až do okamžiku, kdy rozdíl posuzovaných veličin je nulový.

Investice je přijatelná, pokud doba návratnosti investice je kratší nebo rovna životnosti investice. Tato metoda je méně významným kritériem pro hodnocení.

Metoda diskontovaných nákladů

Nachází uplatnění u různých technických variant, kdy cílem není maximalizovat peněžní příjmy, ale nákladové kritérium. Ačkoliv metodu nelze využít v podmínkách, kdy výhodnost projektů nelze posuzovat pouze z hlediska požadavku minimalizace jejich nákladové náročnosti, mají oproti metodám čisté současné hodnoty, indexu rentability, vnitřního výnosového procenta i v porovnání s metodou doby návratnosti z diskontovaných toků výhodu ve srovnatelnosti investičních projektů s rozdílnou dobou životnosti, aniž by bylo nutné provádět další úpravy. (4) Ukazatel diskontovaných nákladů hodnotí úhrn všech nákladů spojených s realizací jednotlivých investičních variant za celou dobu jejich životnosti. Kapitálové výdaje představují současnou hodnotu investice, ke které se připočtou budoucí provozní náklady přepočtené na současnou hodnotu prostřednictvím zásobitele:

Nd = KV + Np ⋅

(1 + i )n − 1 , n i ⋅ (1 + i )

kde Nd – diskontované náklady, Np – provozní náklady, i – diskontní míra (představující minimální požadovanou výnosnost z investice), n – doba životnosti investice. Nejvýhodnější variantou je ta, která má nejnižší diskontované náklady.

- 30 -

3.

CÍL PRÁCE A METODIKA

3.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zhodnocení ekonomické efektivnosti investice ZKL Brno, a. s. do výrobního zařízení na rozválcování ložiskových kroužků za studena. Hodnocení bude spočívat v uplatnění různých metod pro posouzení ekonomické efektivnosti investic, na základě dostupných informací a zvoleného metodického postupu. Cílem je posoudit, zda nákup strojního zařízení byl pro společnost výhodný nebo zda nebyl, na kolik bude investice přínosná, kdy se předpokládá návratnost vložených kapitálových výdajů.

3.2 Metodika práce Metodický postup se skládá z několika na sebe navazujících úkolů: 1. prostudování odborné literatury k danému tématu a seznámení se s informacemi týkající se investice, poskytnuté podnikem, 2. určení kapitálových výdajů souvisejících s investicí, 3. stanovení očekávaných příjmů plynoucích z investice – na základě ročního objemu produkce oceněné vnitropodnikovou cenou, zahrnující vliv inflace, 4. stanovení výrobních nákladů, které tvoří energie, nákup nářadí během provozu investice, mzdy, pomocné látky, spotřeba materiálu, opravy a údržby, 5. výpočet podnikové diskontní míry, která bude použita pro přepočet očekávaných budoucích příjmů z investice na jejich současnou hodnotu, 6. výpočet současné hodnoty cash flow – stanoví se jako souhrn čistého zisku a odpisů, který se nakonec pomocí podnikové diskontní míry odúročí, 7. aplikace vybraných metod pro ekonomické hodnocení efektivnosti investic – statické (metoda výnosnosti investice) a dynamické (metoda čisté současné hodnoty, index rentability, vnitřní míra výnosu, metoda doby návratnosti investice), 8. zhodnocení výsledků investice.

- 31 -

4.

VLASTNÍ PRÁCE

Strojírenský průmysl má v České republice dlouhodobou historii. Má velmi silné postavení, je nejrozšířenější, zaměstnává nejvíce pracovníků. Závody strojírenského průmyslu se nachází po celé České republice.V dnešní době se strojírenský průmysl velmi rychle a dynamicky rozvíjí, stal se hnacím motorem českého hospodářství. Většina strojírenských podniků má dlouholetou tradici, na kterou v dnešní době s úspěchem navazují. Inovované výrobky si udržují dobré jméno ve světě.

Brno a jeho okolí představuje jednu z nejstarších průmyslových lokalit střední Evropy. Strojírenský průmysl zde má i přes krizi, kterou prošel v minulých letech, stále silné postavení.

4.1 Historie podniku Vlivem rozmachu strojírenství po druhé světové válce se objevila vysoká potřeba valivých ložisek, která se dosud dovážela ze zahraničí.

V roce 1947 rostla poptávka po valivých ložiscích. Proto tehdejší vláda ČSR rozhodla o vybudování specializovaných závodů. Vedoucím závodem byl určen podnik v Brně. Výroba z Brna byla postupně přenášena na další podniky v republice. V roce 1998 vzniká akciová společnost ZKL Brno v rámci privatizace k 1. únoru.

V osmdesátých a devadesátých letech docházelo v minimální míře k obnově stávajícího výrobního programu a strojních zařízení. Tento stav se začal vyhrocovat po privatizaci podniku v roce 1998. Podnik se zastaralým výrobním programem nebyl schopen čelit konkurenci a tržby z prodeje rychle klesaly. Proto se rozhodli zahájit projekt inovace výrobního sortimentu soudečkových ložisek, který byl zahájen v roce 2000 s plánovaným ukončením v roce 2009. I přes problémy se zastaralým výrobním parkem se podařilo inovací sortimentu firmě udržet na trhu. Za svou první inovovanou řadu ložisek získala v roce 2002 zlatou medaili BVV. Dále se firma snažila zvýšit kvalitu výroby a získala certifikaci systému řízení jakosti dle norem DIN EN ISO 9001:2000. Na inovaci výrobního programu plynule navazuje inovace výrobního procesu, která zahrnuje modernizaci strojového parku a zavádění

- 32 -

nových technologií (např. vývoj technologie rozválcování ložiskových kroužků za studena). Postupné zavádění nových výrobních programů a zlepšování technických parametrů a kvality má značný vliv na objem tržeb a zvyšování objemu investic do inovací a nových technologií.

4.2 Charakteristika podniku Právní forma společnosti je akciová společnost, která vznikla 1. února 1998 v rámci privatizace jako ZKL Brno, a. s. V dnešní době patří pod velké seskupení firem koncernu ZKL. Stěžejním předmětem činnosti je výroba soudečkových a speciálních ložisek.

Předmět podnikání dle obchodního rejstříku je: 1. koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, 2. kovoobráběčství a zámečnictví, 3. výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd.

Ochranná známka V roce 1954 byla registrována ochranná známka pod číslem 152893. Ochranná známka je registrovaná v 53 zemích světa. Užívání ochranné známky ZKL je vymezeno licenčními smlouvami. Oprávnění užívat známku ZKL mají akciové společnosti koncernu ZKL. V roce 2006 je registrován v 8 zemích průmyslový vzor Krabička pro ložiska ZKL (viz. Příloha č. 1.).

Ekonomické výsledky Pro představení ekonomických výsledků podniku byli využity následující ukazatele. Tab. č. 1: Ekonomické výsledky ZKL Brno, a. s. Aktiva celkem

2004

2005

2006

716 152,00

882 658,00

932 971,00

tis. Kč

Stálá aktiva (vert. analýza)

%

42,79

35,30

37,22

Dlouhodobý hmotný majetek (vert. analýza)

%

41,17

34,35

36,42

Tržby

tis. Kč

466 739,00

540 479,00

642 257,00

Přidaná hodnota

tis. Kč

142 074,00

150 639,00

150 501,00

- 33 -

ZKL Brno, a. s.

2004

Počet zaměstnanců

2005

2006

433,00

493,00

547,00

Mzdové náklady

tis.Kč

76 443,00

95 787,00

103 957,00

Zisk před zdaněním a úroky EBIT

tis. Kč

15 968,00

13 075,00

14 853,00

tis. Kč

11 822,00

10 453,00

10 686,00

tis. Kč

14 943,00

10 192,00

9 586,00

%

2,23

1,48

1,59

%

2,19

1,90

1,91

opt. 2

2,65

2,03

1,86

Hospodářský výsledek za účetní období EAT Hospodářský výsledek před zdaněním EBT Výnosnost celkového kapitálu ROA (nezdaněná verze) Výnosnost vlastního kapitálu ROE Běžná likvidita Zdroj: výroční správa ZKL 2005,2006

Aktiva za poslední tři roky neustále rostou v roce 2005 o více jak 166 506 tis. Kč oproti roku 2004 v roce 2006 vzrostla o dalších 50 313 tis. Kč oproti roku 2005. Z celkových aktiv tvořila stálá aktiva v roce 2006 37,22 % a dlouhodobý hmotný majetek 36,42 %.

Tržby se za poslední tři roky neustále zvyšovaly nejvíce v roce 2006 oproti roku 2005 o 101 778 tis. Kč. Přidaná hodnota vlivem růstu výkonové spotřeby v roce 2006 mírně klesla oproti roku 2005 o 138 tis. Kč. Přidaná hodnota na jednoho pracovníka v roce 2006 činila 275,14 tis. Kč, to bylo o 30,42 tis. Kč méně než v minulém roce.

Počty zaměstnanců se neustále zvyšují, v roce 2006 podnik zaměstnával 547 zaměstnanců. Mzdové náklady rostou spolu s počtem zaměstnanců a v roce 2006 dosáhli 103 957 tis. Kč, to je o 8 170 tis. Kč více než v roce 2005. Mzdové náklady na jednoho pracovníka v roce 2006 činí 190,05 tis. Kč.

Hospodářský výsledek v posledních třech letech neustále kolísá okolo hodnoty 10 000 tis. Kč. Jeho poměr k rozsahu celkových aktiv však generuje nízkou výnosnost celkového kapitálu, která klesala v roce 2006 na hodnotu 1,59. V důsledku toho je nízká i rentabilita vlastního kapitálu, pohybující se kolem průměru 2 %. Ukazatele běžné likvidity vypovídají o tom, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Tradiční představa, že za spolehlivý ukazatel běžné likvidity vzhledem k bezpečnosti poskytnutých krátkodobých cizích zdrojů a jejich splácení lze považovat

- 34 -

jeho hodnotu ve výši 2, je v podstatě naplňována. Její klesající úroveň však signalizuje, že v podniku rostla krátkodobá pasiva rychleji než oběžný majetek.

4.3 Investice Na inovační změny v podniku navazovalo i nakoupení nové technologie na výrobu ložiskových kroužků. Stávající technologie výroby ložiskových kroužků je technicky zastaralá a nedosahuje požadované úrovně a navíc nehospodárně využívá vstupní materiál, odráží se to ve vysokých nákladech na materiál a ve vysokých nákladech na obrábění.

Strojní zařízení bude umístěno ve stávajících prostorech podniku. Budova, ve které bude zařízení umístěno je plně odepsaná. Investice v sobě zahrnuje nákup stroje a nářadí potřebné pro chod strojního zařízení, které je v ceně investice. S rozšiřujícími se typy kroužků se předpokládá do budoucna další nákup nářadí. Dále úpravu prostor, ve kterých se bude strojní zařízení nacházet.

Strojním zařízením je URWA – rozválcovací zařízení (viz. Příloha č. 3), zakoupený od firmy PROFIROLL z Německa v říjnu 2006. Cena pořízení je 18 841 024 Kč a další náklady s pořízením spojené. Životnost stroje je odhadována v třísměnném provozu na 10 let. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů je pro daňové účely stroj zařazen do druhé odpisové skupiny (pět let odpisování) a podnik se rozhodl odpisovat zrychlenou metodou (s uplatněním navýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %).

Celá investice bude kryta z vlastních zdrojů. Bylo požádáno o dotaci na toto strojní zařízení, které bylo vyhověno ve výši 746 012 Kč. Dotace je poskytnuta z programu „POKROK“, která bude vyplacena podniku a sníží se o ní hodnota dlouhodobého majetku (odpisování bude prováděno ze snížené vstupní ceny zařízení).

Podnik neuvažuje o prodeji strojního zařízení po skončení doby životnosti. Dále se neuvažuje s přírůstkem čistého pracovního kapitálu během provozu investice.

- 35 -

4.4 Hodnocení ekonomické efektivnosti investice 4.4.1 Stanovení kapitálových výdajů Zde budou především zahrnuty náklady, které souvisí s pořízením strojního zařízení, jeho doprava do podniku, instalace a montáž na příslušné místo. S pořízením investice nebude potřeba dodatečného nákupu surovin. Proto se nepředpokládá zvýšení čistého pracovního kapitálu. Veškeré informace jsou získány z vnitropodnikového účetnictví firmy.

Tab. č. 2: Stanovení kapitálových výdajů Položka

Částka 18 841 024 Kč

Nákup stroje Doprava

44 795 Kč

Usazení

12 500 Kč

Přívod elektrických médií

63 062 Kč

Nákup podstavce

8 221 Kč

Instalace (jeřáb)

5 410 Kč

Celkem bez odečtení dotace Dotace od státu

18 975 012 Kč 746 012 Kč

Celkem po odečtení dotace Zdroj: vlastní výpočty

18 229 000 Kč

Celková suma kapitálových výdajů na investici tedy tvoří 18 229 000 Kč.

4.4.2 Údaje potřebné pro stanovení očekávaných příjmů Výpočet odpisů Strojní zařízení patří do dlouhodobého hmotného majetku. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů patří do druhé odpisové skupiny s dobou odpisování 5 let. Podnik se rozhodl pro zrychlené odpisování a bude využito zvýšení prvního odpisu o 10 % ze vstupní ceny stroje, na které mají ze zákona nárok. Výpočet odpisů je uveden v Příloze č. 4.

Inflace Jedním z hlavních úkolů ČNB je starat se o stabilitu měny. ČNB si stanovila za cíl od ledna 2006 udržovat inflaci na 3 %, až do přistoupení ČR k eurozóně. Cíle ČNB a prognózovaný vývoj v roce 2006, 2007, 2008 je uveden v příloze č. 5. ČNB se

- 36 -

zároveň bude snažit, aby skutečná inflace nepřekročila cílovou inflaci o více než jeden procentní bod z obou stran.

Stanovení očekávaných příjmů Výše příjmů bude stanovena jako objem předpokládané roční produkce vytvořené strojním zařízením a oceněné vnitropodnikovou cenou. Cenu je nutné každý rok upravit o vliv inflace, která by se podle ČNB měla pohyboval na 3 %. Objem produkce podle odhadů podniku by měl růst každý rok okolo 9 %.

Tab. č. 3: Stanovení předpokládaných příjmů v Kč Položky Předpokládaná produkce (ks) Vnitropodniková cena (Kč/ks)* Příjmy celkem (Kč)

2007

2008

Rok 2009

2010

2011

183 724

200 259

218 282

237 928

259 341

135 24 857 857

139 27 907 916

144 31 332 218

148 35 176 681

152 39 492 859

*Ceny v tabulce jsou pro přehlednost zaokrouhlené, ale pro celkové příjmy je počítáno s více desetinnými místy

Zdroj: vlastní výpočty

Příjmy se každý rok neustále zvedají. Je to způsobeno jak vlivem inflace, tak zvyšováním objemu produkce každý rok zhruba o 9 %.

4.4.3 Stanovení výrobních nákladů Provozní náklady zahrnují spotřebu energií konkrétně spotřebu elektrické energie, vody a plynu. V meziročním nárůstu nákladů na energii je zohledněn růst jejich spotřeby vzhledem k rostoucí produkci, ale také růst jejich cen vlivem inflace. Totéž lze říci o spotřebě materiálu. Výše mzdových nákladů předpokládá růst spotřeby práce úměrně k rostoucímu objemu výroby a také navýšení mzdových tarifů v závislosti na vývoji inflace. Roční provozní náklady dále doplňují náklady na nákup nářadí. S tímto nákupem souvisí náklady na opravy a údržby, přičemž je uvažováno s postupným snižováním jejich potřeby. U pomocných látek se nepředpokládá jejich zvyšující se spotřeba, ale pouze jejich zvýšení vlivem nárůstu cen díky inflaci.

- 37 -

Tab. č. 4: Stanovení provozních nákladů v Kč Nákladové položky Energie (voda, el. energie, plyn) Nářadí Mzdy Pomocné látky Spotřeba materiálu Opravy a údržby Náklady celkem

2007

2008

Rok 2009

2010

2011

599 400

653 346

712 147

776 240

846 101

2 150 000 479 950 300 000 13 494 924 118 272 17 142 546

1 075 000 503 948 309 000 16 768 792 1 225 356 20 535 442

1 262 265 529 145 318 270 20 836 901 1 067 901 24 726 629

1 482 152 555 602 327 818 25 891 933 875 191 29 908 936

1 740 342 583 383 337 653 32 173 316 641 146 36 321 941

Zdroj: informace podniku

Hodnota provozních nákladů roste v jednotlivých letech až na úroveň 36 321 941 Kč. v roce 2011. Tento nárůst je především způsobem objemem vyrobené produkce a také tím, že podnik předpokládá zvyšující se cenu materiálů a také potřebu dodatečného nákupu nářadí.

4.4.4 Výpočet podnikové diskontní míry Jak už bylo zmíněno dříve investice bude celá kryta z vlastních zdrojů s využitím dotace. Investice bude 100% kryta nerozděleným ziskem z minulých let podniku. Pokud by jsme chtěli stanovovat diskontní sazbu pomocí ukazatele ROE, který v roce 2006

činil 1,91, neodráželo by to požadovanou výnosnost investice. Úrokovou míru stanovíme, jako kdyby celá investice byla kryta z investičního úvěru. K investování by podnik využil České spořitelny, od které by si vzal investiční úvěr. S přihlédnutím k bonitě podniku, k vývoji schopnosti samofinancování a k projektu stanovuje Česká spořitelna úrokovou míru pro každý podnik individuálně. Po posouzení všech kritérií by stanovila Česká spořitelna pro firmu ZKL, a. s. roční úrokovou míru ve výši 4, 71 % p. a.

Jedná se o cizí zdroj financování, proto je nutné příslušnou podnikovou diskontní míru upravit o míru zdanění, která činí 24 %.

k = 1 ⋅ 4,71 ⋅ (1 − 0,24) = 0,036 (3,6 %)

Výše podnikové diskontní míry, která bude použita pro hodnocení ekonomické efektivnosti investic, tedy bude ve výši 3,6 %.

- 38 -

4.4.5 Výpočet CASH – FLOW Celková budoucí hodnota cash flow je tvořena součtem zisku po zdanění a odpisů. Dále se budoucí hodnota cash flow musí převést na současnou hodnotu cash flow pomocí odúročitele (podnikové diskontní míry).

Tab. č. 5: Výpočet cash flow a současné hodnoty cash flow za 5 let provozu v Kč Roky

Položky

Celkem

2007

2008

2009

2010

2011

Příjmy

24 857 857

27 907 916

31 332 218

35 176 681

39 492 859

x

Provozní náklady

17 142 546

20 535 442

24 726 629

29 908 936

36 321 941

x

Odpisy stroje

5 468 700

5 104 120

3 828 090

2 552 060

1 276 030

x

Zisk před zdaněním

2 246 612

2 268 355

2 777 498

2 715 685

1 894 888

x

539 187

544 405

666 600

651 764

454 773

x

1 707 425

1 723 949

2 110 899

2 063 920

1 440 115

9 046 308

7 176 125

6 828 069

5 938 989

4 615 980

2 716 145 27 275 308

6 926 761

6 361 777

5 341 131

4 007 052

2 275 905 24 912 626

Daň (24%) Zisk po zdanění Budoucí hodnota cash flow Současná hodnota cash flow Zdroj: vlastní výpočty

4.4.6 Vybrané metody pro hodnocení ekonomické efektivnosti investic K posouzení vhodnosti realizace investice z hlediska dostatečné úrovně ekonomické efektivnosti jsou využity zejména dynamické metody zohledňující faktor času. Pro předběžné a rychlé zhodnocení se využije jedna z jednodušších statických metod.

Metoda výnosnosti investice Poskytuje rychlou představu o rentabilitě investice. Výnosnost investice by se měla pohybovat okolo 9,93 %. Ukazatel nám říká, že 1 Kč vložených kapitálových výdajů nám přinese 0,0993 Kč zisku. Výnosnost převyšuje nejen úroveň rentability celkového kapitálu dosahované podnikem, ale také uvažovanou diskontní míru. To vše nemusí jednoznačně hovořit o přijatelnosti investice, spíše lze zjištěnou hodnotu rentability investice považovat za minimální míru zhodnocení. ROI = 1 809 262 / 18 229 000 = 0,0993 (9,93 %)

- 39 -

Metoda čisté současné hodnoty ČSHI = 24 912 626 − 18 229 000 = 6 683 626 Kč

Vypočtená částka nás informuje o tom, jaký bude mít investice čistý přínos za 5 let jejího provozu. Hodnota čisté současné hodnoty investice je kladná, svědčí tedy o přijetí investice.

Metoda indexu současné hodnoty (index rentability) Tato metoda poskytuje pouze doplňkovou představu o investici neboť čistá současná hodnota vyšla kladná.

IR =

24 912 626 = 1,37 18 229 000

Index rentability, by měl mít hodnotu vyšší než jedna, což v našem případe je splněno. Hodnota nám říká, že na jednu vloženou korunu získáme 1,37 Kč čistých peněžních příjmů.

Metoda vnitřního výnosového procenta (vnitřní míra výnosu) Pro tuto metodu se nejprve musí určit takové dvě úrokové míry mezi kterými se předpokládá, že bude ležet vnitřní výnosové procento. Nižší úrokovou míru máme již stanovenou je 3,6 % a také hodnotu ČSH při této úrokové míře. Je nutné dopočítat ČSH při stanovené vyšší diskontní míře. Výpočet je uveden v Příloze č. 6.

VVP =

(0,2 − 0,036) ⋅ 6 683 626 + 0,036 = 0,1834 (18,34 % ) 6 683 626 + 752 638

Při úrokové míře 18,34 % se čistá současná hodnota blíží nule. Pokud tuto úrokovou míru srovnáme s podnikovou diskontní mírou (3,6 %) případně s dosavadní rentabilitou celkového kapitálu (1,59 %) a rentabilitou vlastního kapitálu (1,91 %) zjistíme, že investice je pro firmu přijatelná.

- 40 -

Metoda doby návratnosti investice U této metody zjišťujeme, kdy nám nakumulované hodnoty cash flow překročí kapitálové výdaje.

Tab. č.6: Stanovení doby návratnosti investice v Kč Rok

SHCF

1. rok 6 926 761 2. rok 6 361 777 3. rok 5 341 131 4. rok 4 007 052 5. rok 2 275 905 Zdroj: vlastní výpočty

Kumulovaná SHCF 6 926 761 13 288 538 18 629 669 22 636 721 24 912 626

Graf. č. 1.: Doba návratnosti investice

Doba návratnosti investice 25 000 000

kč

20 000 000 15 000 000

Kapitálové výdaje

10 000 000

Kumulovaná SHCF

5 000 000 0 1

2

2,93 3

4

5

roky

Návratnost investice se předpokládá mezi 2 – 3 rokem. Výpočtem (18 229 000 13 288 538) / 5 341 131 = 0, 925 . 365 = 338 dní jsme zjistili přesný počet dní doby návratnosti mezi 2 – 3 rokem. Navrácení investice tedy vychází na 2,93 roků. Představuje dobu potřebnou k pokrytí kapitálových výdajů. Proto tedy vyjadřuje míru likvidity investice.

- 41 -

5.

DISKUZE A SHRNUTÍ

Díky nedostatečné obnově strojového parku ZKL, a. s. došlo ke snížení konkurenceschopnosti vůči zahraničním firmám. Zastarávání vede k nižším úsporám v provozních nákladech na jednotku výkonu a dále ke snižování kvality výrobků. Díky této investici se předpokládá, že nová technologie na rozválcování ložiskových kroužků za studena bude odpovídat současnému stavu techniky a přinese posun technologie výroby na úroveň srovnatelnou s předními světovými výrobci soudečkových ložisek.

V následující tabulce je předkládán souhrn dosažených výsledků z hodnocení investice za pět let doby její životnosti. Tyto výsledky budou pomůckou k celkovému zhodnocení, zda podnik udělal dobře, že vložil své volné finanční prostředky do tohoto strojního zařízení nebo naopak.

Tab. č. 7: Souhrnné výsledky

Ukazatel

Hodnoty

Rentabilita investice

9,93 %

Čistá současná hodnota investice Index čisté současné hodnoty Vnitřní výnosové procento Doba návratnosti v rocích

6 683 626 Kč 1,37 18,34 % 2,93

Zdroj: vlastní výpočty

Při posuzování metod ekonomického hodnocení efektivnosti investice nám vyplývá dominantní postavení čisté současné hodnoty, nejlépe odráží efektivnost vložených finančních prostředků.

U této investice vyšla čistá současná hodnota kladná, což nám říká o celkové přijatelnosti investice, protože přispívá k růstu hodnoty firmy. Výši čisté současné hodnoty do značné míry ovlivňuje zvolená výnosnost investice, tedy podniková diskontní míra. Díky tomu, že zvolená podniková diskontní míra byla vypočtena na 3,6 % a je relativně nízká, odrazilo se to i na výši čisté současné hodnoty.

- 42 -

Index čisté současné hodnoty má pouze doplňující charakter, neboť čistá současná hodnota vyšla kladná. Informuje nás o tom, že na jednu vloženou korunu získáme 1,37 Kč čistých peněžních příjmů.

Další metodou je vnitřní výnosové procento, které v našem případě hovoří o přijatelnosti investice, neboť při srovnání s podnikovou diskontní mírou (3,6 %) případně s dosavadní rentabilitou celkového kapitálu (1,59 %) a rentabilitou vlastního kapitálu (1,91 %) zjistíme, že vnitřní výnosové procento je daleko vyšší. Proto je tedy investice pro firmu přijatelná. Vyjadřuje relativní efektivnost projektu.

Doba návratnosti jak již bylo řečeno dříve není měřítkem efektivnosti, ale likvidity. Představuje dobu potřebnou k pokrytí kapitálových výdajů. Proto tedy vyjadřuje míru likvidity investice. Tato metoda nám říká, že vložené finanční prostředky se nám vrátí za kratší dobu než je 5 let doby provozu investice. Investice se vrátí na konci 3 roku jejího fungování. Z pohledu rizika se nám daná investice jeví jako méně riziková.

Jako doplňující metoda, byla použita jedna ze statických metod rentabilita investice. Metoda poskytuje rychlou představu o rentabilitě investice. Říká nám, že výnosnost investice by se měla pohybovat okolo 9,93 %. Výnosnost převyšuje nejen úroveň rentability celkového kapitálu dosahované podnikem, ale také uvažovanou diskontní míru.

Na základě vypočtených výsledků se jeví nákup tohoto strojního zařízení jako velmi výhodný a společnost udělala dobře, že se rozhodla pro nákup této technologie, která jí pomůže zlepšit kvalitu svých výrobků a zvýšit konkurenceschopnost vůči zahraničním firmám.

- 43 -

6.

ZÁVĚR

Pro rozvoj podniku a udržení se na trhu se snaží firma zavádět nové způsoby výroby ložisek a řady ložisek postupně inovovat. Na inovační změny v podniku navazovalo i nakoupení nové technologie na rozválcování ložiskových kroužků za studena.

Stávající technologie výroby ložiskových kroužků je technicky zastaralá a nedosahuje požadované úrovně a navíc nehospodárně využívá vstupní materiál, odráží se to ve vysokých provozních nákladech. Nová technologie je jednou z mnoha, která má přispět k celkovému zlepšení zastaralého strojového parku ZKL Brno, a. s.

V dnešní rychlé době jsou investice nezbytnou součástí úspěšného a rozvojového podniku a bez investic se žádný podnik neobejde. Zlepšování, zdokonalování a následné investovaní v dnešní době je velmi důležitým faktorem pro udržení firmy na trhu. Pokud se podnik chce udržet na trhu, obstát v konkurenci a dále se rozvíjet musí bezpodmínečně investovat. Vzhledem k tomu, že investičních prostředků není nikdy dost je nutné umět co nejpřesněji zhodnotit různé varianty investic a vybrat tu nejlepší pro podnik a tím optimalizovat množství vložených prostředků v čase.

- 44 -

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Soupis bibliografických citací (1)

DOLANSKÝ, V. a kol. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 372 s. ISBN 80-7169-287-5.

(2)

FREIBERG, F. Cash-flow: Řízení likvidity podniku 3. rozš. vyd. Praha: Managment Press, 1997. 173 s. ISBN 80-85943-37-9.

(3)

HLAVÁČKOVÁ, R. Základy podnikání. 1. vyd. Brno: B.I.B.S., a. s., Lidická 1879/48, Brno- Černá Pole, 2004. 380 s. ISBN 80-86575-70-5.

(4)

KRÁL,B. a kol.: Manažerské účetnictví. Management Press, Praha 2003. 547 s. ISBN 80-7261-062-7.

(5)

SMEJKAL, V. -- RAIS, K. Řízení rizik. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 270 s. Expert. ISBN 80-247-0198-7.

(6)

SMEJKAL, V. -- RAIS, K. Ŕízení rizik. Ve firmách a jiných organizacích. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. 296 s. Expert. ISBN 80-247-1667-4.

(7)

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přeprac. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7.

(8)

SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 472 s. ISBN 80-247-0515-X.

(9)

VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1997. 247 s. ISBN 80-901991-6-X.

(10) ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1998. 106 s. ISBN 80-7157-339-6.

Elektronické zdroje -

ZKL.cz [online]. [cit. 2007-03-10]. Dostupné na Internetu: .

-

CNB.cz [online]. [cit. 2007-04-02]. Dostupné na Internetu: .

-

CSAS.cz [online]. [cit. 2007-04-06]. Dostupné na Internetu: .

- 45 -

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulky Tabulka č. 1: Ekonomické výsledky Tabulka č. 2: Stanovení kapitálových výdajů Tabulka č. 3: Stanovení předpokládaných příjmů v Kč Tabulka č. 4: Stanovení provozních nákladů v Kč Tabulka č. 5: Výpočet cash flow a současné hodnoty cash flow za 5 let provozu v Kč Tabulka č. 6: Stanovení doby návratnosti investice v Kč Tabulka č. 7: Souhrnné výsledky

Grafy Graf č. 1: Doba návratnosti investice

- 46 -

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Logo ZKL ve dvou provedeních a krabička na ložiska Příloha č. 2: Postup rozválcování kroužku Příloha č. 3: Strojní zařízení URWA Příloha č. 4: Stanovení výše odpisů Příloha č. 5: Prognóza inflace a inflační cíle ČNB Příloha č. 6: Přepočet budoucí hodnoty cash flow diskontní mírou vyšší na současnou hodnotu cash flow

- 47 -