Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Hodnocení ekonomické efektivnosti investice Bakalářská práce
Vedoucí práce: prof. Ing. Miroslav Nejezchleba, CSc.
Mgr. Michaela Glückseligová
Brno 2012
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu prof. Ing. Miroslavu Nejezchlebovi, CSc. za odborné vedení, cenné připomínky a zejména ochotu při spolupráci. Dále chci poděkovat vlastníkům zkoumané společnosti za poskytnuté informace a za čas, který mi věnovali.
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Hodnocení ekonomické efektivnosti investice“ vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu, a na základě odborných konzultací s vedoucím práce. V Brně dne 11. dubna 2012
__________________
Abstract Glückseligová, M. Evaluation the economic effectiveness of an investment. Bachelor thesis. Brno: MENDELU Brno, 2012. The goal of this paper is to evaluate the economic effectiveness of an investment to be undertaken by an optician’s business. The contemplated investment is the purchase of a “Mr. Blue” optical grinding machine manufactured by Essilor. The theoretical part of the paper deals with investments and investment classifications, and focuses on various investment evaluation methods. The practical part of the paper provides calculations of the return on investment, net present value, internal rate of return, index of profitability and similar metrics based on relevant data inputs. The paper’s final part provides an investment recommendation for the business, as well as an assessment of whether the contemplated investment is advisable. Keywords Bachelor thesis, investments, effectiveness evaluation, methods.
Abstrakt Glückseligová, M. Hodnocení ekonomické efektivnosti investice. Bakalářská práce. Brno: MENDELU Brno, 2012. Cílem této bakalářské práce je hodnocení ekonomické efektivnosti investice podniku oční optika. Investičním záměrem je pořízení brusného automatu Mr. Blue značky Essilor. Teoretická část práce se zabývá investicemi, jejich rozdělením a především popisuje jednotlivé metody hodnocení efektivnosti. Na základě vstupních údajů budou v praktické části provedeny výpočty pomocí nastudovaných metod, jako jsou doba návratnosti investice, čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento, index ziskovosti atd. Na konci práce je předloženo doporučení pro společnost a konstatována vhodnost zamýšlené investice. Klíčová slova Bakalářská práce, investice, hodnocení efektivnosti, metody.
Obsah
5
Obsah 1
2
Úvod a cíl práce ......................................................................................................... 7 1.1
Úvod.................................................................................................................... 7
1.2
Cíl a metodika práce ........................................................................................... 7
Teoretická část...........................................................................................................9 2.1
2.1.1
Makroekonomické pojetí investic ............................................................. 10
2.1.2
Mikroekonomické pojetí investic .............................................................. 10
2.2
Investiční strategie ............................................................................................11
2.3
Fáze investičního procesu .................................................................................11
2.4
Zdroje financování ........................................................................................... 12
2.4.1
Dle místa původu ....................................................................................... 13
2.4.2
Dle vlastnictví ............................................................................................ 14
2.5
Hodnocení efektivnosti investice ..................................................................... 15
2.5.1
Určení kapitálových výdajů ....................................................................... 15
2.5.2
Odhad budoucích peněžních příjmů ......................................................... 16
2.5.3
Určení podnikové diskontní míry (nákladů na kapitál) ........................... 18
2.5.4
Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů ...................................... 19
2.6
3
Pojetí investic ..................................................................................................... 9
Metody hodnocení investic .............................................................................. 19
2.6.1
Metody statické ......................................................................................... 20
2.6.2
Metody dynamické .................................................................................... 21
Praktická část ..........................................................................................................23 3.1
Představení společnosti ....................................................................................23
3.2
Charakteristika zamýšlené investice ................................................................24
3.3
Určení kapitálových výdajů ..............................................................................26
3.4
Odhad budoucích peněžních příjmů z investice ..............................................29
3.5
Odpisy .............................................................................................................. 30
3.6
Podnikatelský úvěr ........................................................................................... 31
3.6.1
Určení podnikové diskontní míry ............................................................. 32
Obsah
6
3.7
Výpočet cash flow z provozu investice v Kč .....................................................32
3.8
Statistické metody ............................................................................................34
3.8.1
Průměrný roční výnos ...............................................................................34
3.8.2
Průměrná doba návratnosti ......................................................................34
3.8.3
Doba návratnosti .......................................................................................34
3.9
Dynamické metody ...........................................................................................34
3.9.1
Metoda čisté současné hodnoty ................................................................ 35
3.9.2
Metoda vnitřního výnosového procenta ................................................... 35
3.9.3
Metoda indexu ziskovosti ..........................................................................36
4
Diskuze .................................................................................................................... 37
5
Závěr ........................................................................................................................39
6
Literatura................................................................................................................ 40
Přílohy ............................................................................................................................42 Seznam tabulek ..............................................................................................................44 Seznam obrázků ............................................................................................................. 45
Úvod a cíl práce
7
1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Každý podnik, který chce obstát na trhu a být konkurenceschopným, se musí neustále rozvíjet. Tohoto cíle může být dosaženo prostřednictvím investiční činnosti. Jde o rozsáhlejší finanční výdaje, u nichž se očekává jejich přeměna na peněžní příjmy v budoucnosti. Investiční rozhodování patří mezi nejvýznamnější druhy podnikových rozhodnutí. Jeho náplní je rozhodování o realizaci nebo zamítnutí investičních projektů. Čím je investice rozsáhlejší, tím významněji ovlivňuje podnikatelskou prosperitu společnosti. Její neúspěch může vést k značným ztrátám nebo až k samotnému zániku podniku. Investiční projekt je nutné vždy řádně připravit, vyhodnotit pomocí statistických a dynamických metod a následně porovnat náklady na danou investici s výnosy, které by měla přinést po dobu životnosti. Pokud má být investice pro podnik vhodná, je třeba, aby výnosy byly vyšší než náklady na pořízení. Vzhledem k opotřebovávání, technickému pokroku a zvyšujícím se nárokům na kvalitu výrobků je třeba výrobní zařízení obnovovat. Obzvláště v oboru oční optiky je kladen velký důraz na přesnost, aby si zákazník odnesl perfektní produkt, který mu bude dlouhodobě sloužit k jeho spokojenosti. Počet optik v České republice každým rokem stále narůstá. Existují již lokality, kde počet lidí na jednu optiku činí okolo 3 000 lidí, což není příliš radostné (Vymyslický, 2008). Proto je důležité se zamyslet, jak v tak silné konkurenci obstát. Dalším nepřehlédnutým faktorem je to, že nákupní chování zákazníků se mění. Zákazník je dnes náročnější, uvědomělejší a bohužel někdy i agresivnější. Cílem každého optika je poskytnout svým zákazníkům nejen nejlepší výrobky, ale i služby.
1.2 Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce je provést hodnocení ekonomické efektivnosti investice ve vybraném podniku na základě dostupných dat, analýzu přínosů z hlediska finanční výkonnosti podniku a doporučení či nedoporučení k její realizaci. Jde o pořízení
Úvod a cíl práce
8
dlouhodobého majetku - nového brusného automatu do provozovny optiky. Tento přístroj by měl zvýšit kvalitu vyrobených výrobků a zvýšit konkurenceschopnost podniku v daném regionu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je zpracován metodický postup, na základě kterého bude provedeno samotné hodnocení. Jedná se o statické a dynamické metody. Pro samotné investiční rozhodování bude převážně přihlíženo k výsledkům jednotlivých dynamických metod, neboť zohledňují faktor času i rizika, na rozdíl od metod statických. V praktické části bude představen podnik XY, provedena analýza jeho činnosti a charakteristika zamýšlené investice. Další část práce bude mít následující metodologický postup: 1. 2. 3. 4. 5.
Určení kapitálových výdajů. Odhad budoucích peněžních příjmů z investice. Financování z cizích zdrojů. Určení podnikové diskontní míry. Výpočet cash flow z provozu investice za dobu její životnosti a její přepočet na současnou hodnotu. 6. Hodnocení efektivnosti investice dle statistických a dynamických metod. Pro výpočty budou použity podklady z daňové evidence podniku v letech 2008 – 2011. Na základě získaných výsledků bude posouzeno, zda doporučit realizaci investičního záměru či nikoli.
Teoretická část
9
2 Teoretická část 2.1 Pojetí investic Investice je někdy definována jako odložená spotřeba. Investice se v širším pojetí chápe jako ekonomická činnost, kdy se subjekt vzdává své současné spotřeby za účelem získání užitků a taktéž zvýšení produkce statků v delším budoucím časovém období. Převážnou část investic vykonávají jednotlivci, domácnosti či podniky. Investiční rozhodování se řadí mezi nejvýznamnější druhy podnikových rozhodnutí. Úspěšnost jednotlivých investic svým rozsahem může zásadně ovlivnit prosperitu podniku nebo naopak neúspěch může způsobit obtíže, které by mohly vést až jeho zániku. Avšak bez investic nelze dosáhnout dlouhodobé prosperity. Je tedy třeba rozvíjet a obnovovat stávající majetek společnosti. Podle Kislingerové a kol. (2010, str. 282) investice dělíme z hlediska účetnictví na:
finanční – např. vklady do investičních společností, pořízení dlouhodobých cenných papírů atd., hmotné – výstavba nových budov, pořízení strojů, dopravních prostředků, nehmotné – nákup autorských práv, licencí, softwaru apod.
Dále můžeme členit investice dle vztahu k podniku na:
rozvojové – zvyšují schopnost podniku vyrábět nebo prodávat výrobky (poskytovat služby) a tím zvyšují tržby z prodeje, obnovovací – náhrada či obnova zastaralých výrobních zařízení, regulatorní – nemá ekonomický cíl, musí se přizpůsobit novým normám, projekty na zlepšení pracovního či ekologického prostředí.
Podnik může investiční majetek získat:
koupí (jde především o stroje, výrobní zařízení, nemovitosti aj.), investiční výstavbou – buď dodavatelským způsobem (např. výstavbu haly provádí stavební společnost), anebo ve vlastní režii, bezúplatným nabytím na základě smlouvy o koupi najaté věci, nazývané finanční leasing,
Teoretická část
10
darováním (Synek, 2007, str. 278).
Na investice můžeme pohlížet z makroekonomického či mikroekonomického hlediska. 2.1.1 Makroekonomické pojetí investic Z makroekonomického hlediska se investice dělí na hrubé a čisté. Hrubé investice jsou celková částka vydaná v určitém období na nákup investičních statků. Řadíme mezi ně např. budovy, stroje, zařízení, licence. Je důležité nezaměňovat hrubé investice, tedy tokovou veličinu za určité období, a investiční statky k určitému okamžiku, což je stavová veličina. Čisté investice jsou dle Synka (2007, str. 272) tvořeny čistým přírůstkem zásob investičních statků v ekonomice v průběhu daného období. Jsou to hrubé investice snížené o opotřebovaný majetek. Často tvoří méně než polovinu hrubých investic. Pokud opotřebovaný majetek vykazuje vyšší hodnotu než nové investice, čisté investice pak nabývají záporné hodnoty. V literatuře jsou definovány i obnovovací investice, které tvoří část hrubých investic, připadající na obnovu již opotřebovaných investičních statků. Tyto investice by se měly rovnat odpisům, avšak v praxi tomu tak obvykle není, neboť odpisy neumožní plnou obnovu investičních statků. Velký vliv na investiční aktivity má také hospodářská politika státu a to tím, jak provádí fiskální a monetární politiku. 2.1.2 Mikroekonomické pojetí investic Podnikové investice nejsou taktéž určeny k bezprostřední spotřebě. Hovoříme rovněž o odložené spotřebě do budoucna během delšího časového období za účelem rozmnožení majetku. Délka tohoto období a výše výdajů je dána daňovými a účetními předpisy a částečně si je podnik určuje i sám. Investice jsou řadu let zdrojem přírůstků zisku, ale také zatěžují podnik fixními náklady. Fixními náklady jsou především odpisy, které jsou neměnné, i když využívání výrobní kapacity se mění. Sníží-li se využití výrobní kapacity, dojde ke zvýšení průměrných nákladů na jednotlivé výrobky a klesne rentabilita výroby. Investice v podniku hrají důležitou roli, bez nich by se podnik dále nevyvíjel a těžko by obstál v konkurenci. Je tedy důležité, aby investiční plán byl součástí nebo vycházel ze strategického podnikatelského plánu, který definuje dlouhodobé podnikové cíle.
Teoretická část
11
2.2 Investiční strategie Investiční strategii chápeme jako různé postupy k dosažení vytyčených investičních cílů. Investor musí každou investici posuzovat vzhledem k následujícím faktorům: -
očekávaný investiční výnos, očekávané riziko investice, očekávaný dopad na likviditu podniku (Valach, 2006, str. 35).
Za vhodné považujeme ty investice, které přinášejí maximální výnos, vysokou likviditu a nízké riziko. Výskyt tohoto typu investic je malý. Valach (2006, str.35) rozeznává různé typy investičních strategií:
Strategie maximalizace ročních výnosů – upřednostňován co nejvyšší roční výnos nad růstem ceny investice. Tento typ strategie je vhodný při nižší inflaci. Strategie růstu ceny investice – jsou upřednostňovány ty investice, kde se očekává největší zvýšení hodnoty původního investičního vkladu. Tato strategie je využívána při vyšší inflaci. Strategie růstu ceny investice spojená s maximálními ročními výnosy – jsou vybírány ty investiční projekty, které přinesou v budoucnosti růst ceny investice a také růst ročních výnosů. Agresivní strategie investic – investor preferuje projekty s vysokým rizikem. Toto riziko je kompenzováno možností vzniku vysokých výnosů. Konzervativní strategie – výběr bezrizikových investic nebo s nízkým rizikem avšak s nižší výnosností (např. nákup státních cenných papírů). Strategie maximální likvidity - upřednostňovány projekty s rychlou mírou transformace na peníze a které jsou co nejlikvidnější (investice s krátkou dobou návratnosti, investice do státních cenných papírů apod.). Využívá se v případech, kdy investor mění cíle investování a potřebuje použít finanční prostředky na jiný druh investic (Valach, 2006, s. 36).
2.3 Fáze investičního procesu Abychom dosáhli požadovaného úspěchu v oblasti strategického rozvoje podniku, je třeba věnovat patřičnou pozornost celému procesu, který je s investičním projektem spjat. Proces dělíme na čtyři fáze:
předinvestiční, investiční,
Teoretická část
12
provozní, ukončení provozu a likvidace (Fotr, Souček, 2011).
Předinvestiční fáze – je založena na sledování dostupných informací, analýz, studií zveřejněných, ať státními institucemi, tak i např. oborovými komorami, vypracování předinvestičních studií. Je třeba také sledovat technický pokrok v daném oboru. Výstupem této fáze je celkové hodnocení budoucího investičního projektu a následné rozhodnutí, zda investiční projekt podnik uskuteční či ne. Investiční fáze – jde již o vlastní realizaci projektu. Tato fáze zahrnuje vypracování právního, finančního a organizačního rámce pro uskutečnění investičního projektu, nabytí potřebného majetku či technologií, uvedení do provozu, zkušební provoz. Provozní fáze – vlastní realizace projektu, údržba zařízení. Tuto fázi můžeme posuzovat z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. Krátkodobé hledisko se vztahuje na záběhový provoz a vlastní uvedení do provozu. Zde mohou vzniknout problémy, které pramení z nezvládnutí technologického procesu, z nedostačující kvalifikace pracovníků apod. Dlouhodobý pohled se vztahuje na celkovou strategii projektu. Jestli byl projekt dobře realizován, můžeme posoudit na základě toho, zda je předem stanovená kapacita plně využita a dosahuje z toho plynoucích výnosů. Aby byla provozní fáze úspěšná, je třeba věnovat velkou pozornost předinvestiční fázi, její přípravě. Ukončení provozu a likvidace – závěrečná fáze daného projektu. Jde o náklady spojené s likvidací (např. demontování) či příjmy z likvidovaného majetku.
2.4 Zdroje financování Pro úspěšnou realizaci investice je třeba získat potřebný objem finančních zdrojů a také zajistit, aby během její životnosti nedošlo k nedostatku prostředků, a tím ke zbrzdění či zastavení. Zdroje nejčastěji členíme ze dvou hledisek, a to dle místa původu a dle vlastnictví.
Teoretická část
Obr. 1
13
Zdroje financování investičního projektu
Původ zdrojů
Vlastnictví zdrojů
interní
externí
Vlastní
Cizí
zisk odpisy
podniková banka rezervy na důchod
vklady vlastníků dotace a dary rizikový kapitál
úvěry finančních institucích dluhopisy finanční leasing obchodní úvěry ostatní závazky
Zdroj: (Kislingerová, 2010)
2.4.1 Dle místa původu V rámci tohoto hlediska členíme zdroje na vnější a vnitřní. Mezi vnější řadíme:
původní vklady vlastníků a jejich zvyšování, dlouhodobé bankovní, resp. dodavatelské úvěry, dluhopisy (obligace), krátkodobé bankovní úvěry, sloužící k financování částí oběžných aktiv projektu, účasti, které představují vklady dalších subjektů, jež se budou podílet na financování projektu, subvence a dary, poskytované ze státního rozpočtu, ze specializovaných fondů, rizikový kapitál, představující specifický kombinovaný zdroj financování, a to zpravidla formou navýšení základního kapitálu a dlouhodobého úvěru, vstupující do značně rizikových projektů (Fotr, Souček, 2011, s. 46).
Vnitřní zdroje plynou ze samotné činnosti podniku a tvoří je především:
Teoretická část
14
Zisk po zdanění, který podnik vytvořil v minulosti a nevyplatil jej v podobě dividend a podílů na zisku, přičemž nerozdělený zisk tvoří obvykle zdroj pro rozvojové investice. Odpisy a přírůstky rezerv, které představují nákladové položky, jež však nejsou výdaji, přičemž základním interním zdrojem zejména pro obnovovací investice jsou odpisy. Prodej některých složek dlouhodobého majetku, který se málo využívá, přináší malé výnosy. V případě, že náklady spojené s udržováním tohoto majetku jsou vyšší než výnosy, je vhodnější prodat daný majetek a efektivněji využít nový kapitál ke zvýšení hospodářského výsledku podniku. Snížení oběžných aktiv (především zásob a pohledávek). Pokud tato oběžná aktiva překračují optimum, je možné prostřednictvím jejich snížení uvolněné prostředky využít na financování nových projektů (Fotr, Souček, 2011).
2.4.2 Dle vlastnictví Při dělení dle vlastnictví dělíme zdroje na vlastní zdroje a cizí zdroje. Vlastní zdroje jsou tvořeny kombinací několika vnitřních (zisk, odpisy) a vnějších (vklady vlastníků, dotace a dary, rizikový kapitál) zdrojů financování. Jsou považovány za bezpečný finanční zdroj, neboť není potřeba je splácet. Nevýhodou vlastních zdrojů je, že jsou relativně dražší, vyžadují-li podílníci vyšší podíl na zisku, který je vyšší než úroková míra dluhu. Cizí zdroje jsou prostředky, které si podnik zapůjčil a později je bude muset vrátit nebo jde o nahrazení vlastního kapitálu kapitálem cizím s dodatečnými náklady. Finanční prostředky pro uskutečnění investic se získávají často od bankovních institucí či emisí obligací, přičemž ne všechna pasiva rozvahy mohou být použita jako zdroj financování. Mezi druhy financování z cizího kapitálu také řadíme leasing. Je využíván podniky, které nemají dostatek vlastního kapitálu. Po dobu trvání leasingu je vlastníkem majetku pronajímatel. Rozlišujeme finanční a operativní leasing. Finanční leasing umožňuje užívat dlouhodobě hmotný i nehmotný majetek formou pronájmu, majetek zůstává ve vlastnictví pronajímatele. Doba leasingu se obvykle shoduje s dobou ekonomické životnosti majetku. Nájemce má právo na odkup majetku po ukončení leasingu (Valach, 2010, s. 57). Výhodou finančního leasingu je,
Teoretická část
15
že leasingové platby jsou daňově uznatelný náklad, a tedy si můžeme ponížit daňový základ. Operativní leasing představuje krátkodobý pronájem majetku, kdy doba pronájmu je kratší než ekonomická životnost majetku. Majetek také zůstává vlastnictvím pronajímatele. Využívá se především u zařízení či strojů, které podnik potřebuje jen dočasně. Po uplynutí dohodnuté doby se majetek vrací zpět pronajímateli a nájemci nevzniká právo k odkoupení pronajatého majetku.
2.5 Hodnocení efektivnosti investice Podstatou hodnocení investic je porovnávání vynaloženého kapitálu s výnosy, které investice přinese. Kritérii pro posuzování investice jsou (Synek et al., 2007, s. 282):
výnosnost (rentabilita), tj. vztah mezi výnosy, které investice přinesly náklady, které její pořízení a provoz stojí, rizikovost, tj. stupeň nebezpečí, že nebude dosaženo očekávaných výnosů, doba splacení, tj. doba přeměny investice zpět do peněžní podoby.
Za ideální investici je považována taková investice, která je vysoce výnosná, bezriziková a velmi rychle se zaplatí. Taková investice však v reálném světě téměř neexistuje. Investice s vysokou výnosností bývá často vysoce riziková. Méně riziková a zároveň vysoce likvidní investice je méně výnosná. Postup hodnocení efektivnosti investic se skládá z následujících kroků (Synek et al., 2007, s. 282): 1. určení kapitálových výdajů na investici (akci, projekt), 2. odhadnutí budoucích čistých peněžních příjmů, které investice přinese (cash flow), a rizika, se kterými jsou tyto příjmy spojeny, 3. určení „nákladů na kapitál“ vlastního podniku (podnikové diskontní míry, o které budou příjmy diskontovány), 4. výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů (očekávaný cash flow) a její porovnávání s kapitálovými výdaji na investici. 2.5.1 Určení kapitálových výdajů Kapitálové výdaje jsou všechny finanční výdaje většího rozsahu, u kterých očekáváme za delší časové období jejich přeměnu na budoucí výdaje. Jde o investiční náklady
Teoretická část
16
podniku (poměrně přesně stanovené) spojené s pořízením či obnovou fyzického majetku jako jsou stroje, výrobní zařízení, dopravní prostředky, nemovitosti apod. Kapitálové výdaje jsou tvořeny:
pořizovací cenou investice (nákupní cena a veškeré další pořizovací či jiné náklady), zvýšením čistého pracovního kapitálu, výdaji spojenými s prodejem a likvidací nahrazovaného investičního majetku (o příjmy se investiční náklady snižují), daňovými vlivy (Synek et al., 2007, s. 282).
Kapitálový výdaj lze dle Valacha (2006, s. 64) vyjádřit jako: K=I+O–P±D kde: K=
kapitálový výdaj,
I=
výdaj na pořízení dlouhodobého majetku,
O=
výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu,
P=
příjem z prodeje existujícího nahrazovaného dlouhodobého majetku,
D=
daňové efekty (kladné či záporné).
Při uskutečňování kapitálového výdaje déle než jeden rok je třeba výdaj diskontovat pomocí odpovídajícího diskontního faktoru. 2.5.2 Odhad budoucích peněžních příjmů Jde o příjmy, které poplynou z investice za dobu její životnosti. Je velmi obtížné budoucí příjmy stanovit, protože v průběhu realizace působí mnoho vlivů, např. vliv inflace, měnící se podmínky na trhu aj., což zvyšuje riziko, že nebude dosaženo očekávaných příjmů. Můžeme říci, že je to nejkritičtější část celého procesu kapitálového plánování a investičního rozhodování. Je proto potřeba tomuto kroku věnovat velkou pozornost. Příjmy z investice tvoří cash flow, tedy skutečný peněžní tok (čistý příjem), který plyne z investice. Při jeho stanovení vycházíme z tržeb. Dále jsou příjmy tvořeny ročními odpisy, změnou čistého pracovního kapitálu, příjmy z prodeje dlouhodobého majetku na konci životnosti.
Teoretická část
17
Tržby jsou peněžním výnosem z prodaných produktů. Od nich je třeba odečíst provozní náklady (energie, mzdy zaměstnanců, platba za suroviny, materiál apod.). Odpisy řadíme do nákladů, ale nejsou peněžním výdajem, jelikož se vracejí zpět do podniku jako součást tržeb, tedy příjem. Musíme k sumě, která po zaplacení všech nákladů zbude, je opět přičíst. Změny čistého pracovního kapitálu se mohou objevit jako součást kapitálových výdajů, jednak jako přírůstek (snižují peněžní příjmy z projektu) či jako úbytek (zvyšují peněžní příjmy z projektu). Na konci životnosti investičního projektu se celý čistý kapitál vyvolaný investicí v průběhu pořízení i fungování uvolní, a tím se zvýší peněžní příjem (Valach, 2006, s. 66). Příjem z prodeje dlouhodobého majetku na konci životnosti, upravený o daň je odvislý od tržní ceny majetku, zůstatkové ceny a daňových pravidel spojených s vyřazováním fixního majetku. Pokud je tržní cena nižší, dojde ke ztrátě a podnik dosáhne daňové úspory. Rovná-li se tržní cena ceně zůstatkové, nevzniká ani zisk ani ztráta, daňový efekt je nulový (Valach, 2006, s. 66). Valach (2006, s. 66) uvádí vzorec pro výpočet peněžních příjmů: P = Z + A + O + PM + D kde: P=
celkový roční příjem z investičního projektu,
Z=
roční přírůstek zisku po zdanění, který investice přináší (úroky z úvěru nejsou zahrnovány do nákladů),
A=
přírůstek ročních odpisů v důsledku investice,
O=
změna oběžného majetku (čistého pracovního kapitálu) v důsledku investování během doby životnosti (úbytek +, přírůstek -),
PM = příjem z prodeje dlouhodobého majetku na konci životnosti, D=
daňový efekt z prodeje dlouhodobého majetku na konci životnosti.
Teoretická část
18
2.5.3 Určení podnikové diskontní míry (nákladů na kapitál) Kapitál má své náklady, se kterými musíme počítat při hodnocení dané investice. Diskontní míra by měla zhodnotit, že investor použil kapitál na daný projekt a tím ztratil možnost tento kapitál investovat jinde. Alternativní náklady by měly vyjadřovat očekávanou výnosnost nejlepší možnosti, která nebyla uskutečněna. Pokud společnost financuje celý investiční projekt vlastním kapitálem, pak nákladem je požadovaný výnos z kapitálu nebo výnos dosahovaný jinými možnými projekty či výnos stanovený specifickými postupy (Valach, 2006, s. 287). Investice může být taktéž financována pouze z cizích zdrojů, pak nákladem je úrok z úvěru. Kdyby však podnik nedosáhl zhodnocení investice minimálně v této výši, pracoval by se ztrátou. V praxi však velká část podniků používá kombinovaný způsob financování, část je financována vlastními zdroji a část cizími. Dle kapitálových složek se počítají průměrné kapitálové náklady. Průměrné kapitálové náklady vypočteme dle Synka (2007, s. 288) jako vážený aritmetický průměr dle vzorce: k0 = Wi ki (1 – t) + Wp kp + We ke, kde: k0 =
průměrná míra kapitálových výdajů podniku (podniková diskontní míra),
ki =
úroková míra pro nové úvěry před zdaněním,
t=
míra zdanění zisku vyjádřená desetinným číslem,
kp =
míra nákladů na prioritní akcie,
ke =
míra nákladů na nerozdělený zisk a základní kapitál,
Wi, Wp, We = váhy jednotlivých kapitálových složek určené procentem z celkových zdrojů. Tento ukazatel použijeme jako diskontní míru při přepočtu z budoucí na současnou hodnotu. Mělo by být zabezpečeno, že nová investice nezhorší nyní dosahovanou výnosnost kapitálu. Dle Synka, Kislingerové a kol. (2010, s. 267) všechny podnikové diskontní míry by měly zahrnovat riziko spojené s hodnocenou investicí a platí: čím vyšší riziko, tím vyšší diskontní míra.
Teoretická část
19
2.5.4 Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů Očekávané výnosy z investice plynou po řadu let a časová hodnota peněz se mění, což je dáno působením faktoru času. Jeho vlivem je cennější současná hodnota peněžní jednotky než budoucí. Díky tomu musíme dané výnosy přepočítat na stejnou časovou bázi, tedy na rok pořízení investice. Současnou hodnotu definujeme jako finanční sumu, která musí být investována, pokud ji chceme ve stanovené době získat zpět vyšší o očekávané výnosy. Již výše uvedenou průměrnou výši kapitálových nákladů využijeme jako přepočítací koeficient. Počítáme podle vzorce (Synek et al., 2007, s. 290): SHCF =
+
+..+
=
kde: SHCF =
současná hodnota cash flow v obdobích t,
CFt =
očekávaná hodnota cash flow v období t (t = 1 až n),
k=
sazba kapitálových nákladů na investici,
t=
období 1 až n (roky),
n=
očekávaná životnost investice v letech.
Při výpočtech cash flow i při určování diskontní míry je nutné brát v úvahu vliv inflace a dle její předpokládané výše veličiny upravovat.
2.6 Metody hodnocení investic Hodnotit efektivnost investic je možné pomocí celé řady metod. Vstupními parametry jsou počáteční kapitálové výdaje, cash flow, které plyne z realizování investice, doba její životnosti, vážené podnikové náklady na kapitál s přihlédnutím k faktoru rizika. V odborné literatuře se metody hodnocení zpravidla dělí na dvě skupiny:
metody statické, metody dynamické.
Teoretická část
20
Statické metody se především zaměřují na sledování peněžních přínosů z investice, je opomíjen faktor rizika a nepřihlížejí k působení faktoru času. Jsou využívány u méně významných projektů s krátkou dobou životnosti, a když je diskontní faktor nízký. Mezi metody statické řadíme: 1. průměrný roční výnos, 2. průměrnou dobu návratnosti, 3. dobu návratnosti (Kislingerová, 2012, s. 286). Dynamické metody naopak k faktoru času přihlížejí, jejich základem je diskontování všech vstupních parametrů, které vstupují do výpočtů. K dynamickým metodám patří: 1. metoda čisté současné hodnoty, 2. metoda vnitřního výnosového procenta, 3. index ziskovosti (Kislingerová, 2010, s. 288). 2.6.1 Metody statické Průměrný roční výnos Průměrný roční výnos je dán podílem součtu všech cash flow CF spjatých s investicí C0 a počtem let životnosti n (Kislingerová, 2010, s. 286). Ø CF =
Průměrná doba návratnosti Průměrná doba návratnosti udává, za jak dlouho by mělo dojít ke splacení investice při rovnoměrné realizaci peněžních toků (Kislingerová, 2010, s. 287). t= Doba návratnosti Doba návratnosti investice je dána počtem let, za která se kumulované prognózované peněžní toky vyrovnají počátečním výdajům na projekt.
Teoretická část
21
2.6.2 Metody dynamické Metoda čisté současné hodnoty „Čistá současná hodnota se považuje za základní a prvotní metodu hodnocení investice. Vypočte se jako rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných cash flow a počátečními náklady na investici“ (Sovová, 2010). Pokud je čistá současná hodnota kladná, je investice přijatelná, zvyšuje tržní hodnotu podniku a zajišťuje požadovanou výnosnost. Je-li hodnota záporná, investici považujeme za nepřijatelnou, neboť nezajišťuje požadovanou míru výnosnosti a snižuje tržní hodnotu dané firmy. Matematické vyjádření dle Kislingerové et al. (2010, s. 289): NPV = - C0 + kde: NPV=
čistá současná hodnota investice,
CF =
očekávaná hodnota cash flow v období t,
C0 =
investovaný peněžní tok,
i=
období 1 až n,
k=
kapitálové náklady na investici
Slabou stránkou při využití této metody je vysoká citlivost na vývoj úrokových měr, která se promítá do výše diskontního faktoru a je v turbulentním prostředí těžce predikovatelná (Kislingerová et al., 2010, s. 290).
Metoda vnitřního výnosového procenta Řadíme ji také mezi dynamické metody. Tato metoda je taktéž založena na koncepci současné hodnoty a je považována za téměř stejně vhodnou metodu jako čistá současná hodnota. Je hledána diskontní míra, při níž současná hodnota peněžních příjmů z projektu je rovna kapitálovým výdajům na investici. Jde tedy o takovou hodnotu úrokové míry, při které čistá současná hodnota je rovna nule (Hrdý, Horová, 2009, s. 94). Dle Kislingerové (2010, s. 290) nelze pro investice s dobou životnosti delší než dva roky obecně stanovit správný a přesný postup výpočtu, proto se používá buď metody pokusů a omylů, nebo iteračních metod.
Teoretická část
22
Matematické vyjádření vnitřního výnosového procenta: -C0 +
=0
kde: IRR =
vnitřní výnosové procento (ostatní proměnné viz výše).
Kislingerová (2010, s. 291) uvádí postup pro výpočet IRR iteračním způsobem: 1. Vezmeme libovolnou hodnotu diskontní sazby k a spočítáme hodnotu NPV. 2. Je-li hodnota NPV kladná, pak námi zvolená hodnota k je nižší než IRR, označíme ji tedy kN a příslušnou NPVN; jinak přejdeme k bodu 5. 3. Zvolíme vyšší hodnotu k a spočítáme NPV, je-li NPV opět kladná, budeme zvyšovat k tak dlouho, až získáme NPV zápornou, diskontní sazba, pro kterou je NPV záporná, je vyšší než IRR, proto ji označíme jako kV a příslušnou NPV pak NPVV. 4. Přibližnou hodnotu IRR pak lze spočítat podle vzorce: IRR = kN +
. (kV - kN)
5. Pokud nám vyšla první NPV záporně, našli jsme hodnotu z bodu 3., nalezené k budeme snižovat tak dlouho, dokud nebude NPV kladná, nakonec dosadíme do vzorce pro výpočet přibližné hodnoty IRR. Pokud je vnitřní výnosové procento vyšší než diskontní míra, která zahrnuje i riziko, považujeme investici za přijatelnou. Nevýhodou metody je, že v průběhu realizace investice se několikrát může změnit znaménko CF a IRR může nabývat více hodnot. Naopak výhodou je, že nemusíme znát přesně diskontní sazbu. Index ziskovosti Index ziskovosti je relativním měřítkem, které může také hrát důležitou roli v rozhodování o investicích. Je definován jako podíl diskontovaných peněžních příjmů z investice a počátečních kapitálových výdajů:
PI =
Praktická část
23
3 Praktická část 3.1 Představení společnosti Vzhledem k tomu, že společnost, jejíž investiční záměr hodnotím, si nepřeje být jmenována, bude v této práci označena jako XY. Optika XY byla založena roku 1994, sídlí ve městě Rosice, 20 km od Brna. Je provozována na základě živnostenského oprávnění (vázaná živnost). Jedná se o rodinný podnik, kde vlastníky jsou manželé. Manžel vystudovaný optik, manželka – účetní. Provozovna je umístěna v pronajatých prostorách. Roční obrat se pohybuje v průměru okolo 1. 200. 000 Kč. Společnost vede daňovou evidenci a je plátcem DPH. Předmětem činnosti je:
zhotovování, oprava dioptrických brýlí, čištění brýlí ultrazvukem, prodej slunečních brýlí, korekčních pomůcek, kontaktních čoček a roztoků.
Optika je vybavena vyšetřovacími přístroji a pomůckami:
autorefraktokeratometr HUVITZ, štěrbinová lampa HUVITZ, LCD optotyp HUVITZ, PD metr ESSILOR, Visiotest ESSILOR, zkušební sada brýlových skel, zkušební obruba astigmatická, brousící automat ESSILOR, diamantový brus – hladítko, letovací souprava, vrtací digitální jednotka HONEŠ, drážkovačka TAKUBO, leštička TAKUBO, digitální fokometr NIDEK.
První roky podnikání byly náročné. Majitel pořizoval dlouhodobý majetek, neměl zavedenou klientelu, jelikož v předešlých letech pracoval v brněnské optice jako zaměstnanec a v Rosicích již provozovala činnost jedna optika. V následujících obdobích se mu dařilo již lépe. Finanční krize společnost výrazně neohrozila, vykazovala v daném období zisky, zatímco velké optiky zaznamenaly propad
Praktická část
24
v řádech desítek procent. V roce 2011 podnik vykázal nejvyšší procentní nárůst tržeb. Je to dáno tím, že její marketingovou strategií je mít nižší ceny než brněnské optiky a také než místní konkurence. V roce 2010 zahájila činnost v tomto městě další konkurenční optika. Na rozdíl od konkurence optika XY nemá zaměstnance a má nižší náklady spojené s pronájmem prostor, neboť provozovna se nenachází na náměstí. V současné době jde o zavedenou společnost, jejíž klientelu tvoří lidé ze širokého okolí a taktéž z Brna. Mnoho zákazníků přichází do provozovny na doporučení.
Tab. 1
Ekonomické ukazatele v Kč Rok
2008
2009
2010
2011
Aktiva
638 747
620 967
784 146
881 869
dlouh. majetek
147 000
170 613
147 060
422 069
oběžná aktiva
491 747
450 354
637 086
459 800
vlastní kapitál
512 389
564 738
767 831
861 454
cizí zdroje
126 358
56 229
16 315
20 415
0
0
0
0
VH za účetní období
286 740,01
347 531,96
452 017,44
443 021,45
VH před zdaněním
286 740,01
347 531,96
452 017,44
443 021,45
nákladové úroky
Zdroj: Interní materiály podniku.
3.2 Charakteristika zamýšlené investice Úspěch podnikání v oblasti oční optiky je dán rychlostí, výkonností, vývojem nových technologií a větším důrazem na dokonalost. Prosperita je odvislá od poskytování kvalitních služeb, odborného poradenství, vzhledu prodejny, rozmanitého sortimentu, který je zajímavý jak pro zákazníky s refrakční vadou, tak bez ní. Podstatné je ovšem také přístrojové vybavení, které pomáhá optikovi zhotovovat brýle s vysokou přesností. Vzhledem k tomu, že brýle jsou považovány i za módní doplněk, tedy je mohou nosit i lidé bez refrakční vady, rozšiřuje se tím okruh potencionálních zákazníků. Automatické brousící stroje se vyvíjí velmi rychle vzhledem k technickému pokroku a nárokům trhu. Změny nastávají v systému broušení, tj. vodní proud, frézy, diamantové kotouče, a také ve spolupráci brusných, měřících, centrovacích jednotek.
Praktická část
25
Předmětem investice je nový brusný automat značky Mr. Blue od společnosti Essilor s.r.o. v ceně 750 000,- Kč + 20% DPH. Životnost investice je 10 let. Tento nový systém dokáže jako jeden z mála automatických brusných systémů zabrousit všechny druhy brýlových čoček, například i speciálně zakřivené čočky do sportovních obrub, a to i s vyšším zakřivením báze 9. Navíc vymodeluje fasetu přesně tam, kde je potřeba. „Automat brousí buď na brusných kotoučích jako ostatní automaty, ale umí brousit také pomocí frézy, která tvar čočky nejprve předbrousí, ořízne. Čočka pak není při zábrusu tolik namáhaná a minimalizuje se tak možnost pootočení brýlové čočky. Tento systém je jediný, který toto dokáže“(Klapalová, 2011). Pro daný software je možné stahovat aktuální verze zdarma, což žádná jiná konkurenční společnost vyrábějící brusné automaty neumožňuje. Se systémem je možné také pracovat prostřednictvím dálkového přístupu. On-line připojení snižuje náklady optiky na servisního technika. Další nezanedbatelnou výhodou je, že světoví výrobci brýlí poskytují tvary čoček a kvóty na vrtání dírek, tedy parametry brýlí se nemusí nastavovat ručně. Výhody oproti starším typům brousících automatů:
nové rozhraní na dotykovém displeji s rychlou odezvou, knihovna tvarů a vrtání, vestavěný karusel s příslušenstvím, plně automatické centrování, optické skenování fólie, vyhledávání parametrů vrtání, bez manipulace s brýlovou čočkou, úloha pro vysokou bázi (báze 9), od největších až po nejmenší obruby, vestavěný modul pro vzdálenou údržbu, odstraňování problémů na dálku, možnost stažení aktualizace softwaru, nová multifunkční platforma, nastavitelný modul s nástroji, frézování na sucho, fazeta s proměnlivou geometrií, absolutní kontrola centrování, stálé monitorování procesu opracování, drážkování, vrtání, protilehlé fasetování je dvakrát rychlejší, okamžitý přístup k příslušenství a informacím, zdarma servisní služby po celou dobu životnosti investice (Essilor, 2012).
Praktická část
26
Obr. 2. Brousící automat Mr. Blue
Daný typ automatu nevlastní žádná konkurenční optika ve městě Rosice, vlastník tak zvýší svoji konkurenceschopnost a osloví více zákazníků na trhu. Důraz bude kladen na ještě větší kvalitu výroby dioptrických brýlí, než na její kvantitu. Rozšíří se i možnost vyrábět brýle s náročnějším zakřivením obrub a do slunečních brýlí zabrušovat dioptrickou čočku. Zvýšení kvality se promítne i v ceně za výrobek.
3.3 Určení kapitálových výdajů Kapitálovými výdaji rozumíme souhrn veškerých nákladů spojených s pořízením investice. V případě brusného automatu za náklad považujeme pořizovací cenu přístroje. Doprava, instalace a zaškolení je zahrnuto v ceně. Dodavatel dále zdarma zajišťuje servisní služby po celou dobu investice jako bonus k záruce kvality. V souvislosti s pořízením brusného automatu nedojde k likvidaci stávajících přístrojů či majetku. Kapitálové výdaje tedy činí 750 000 Kč (bez DPH). V nákladech je však potřeba zohlednit nákup materiálu a zboží, pronájem provozovny a ostatní provozní režie, které jsou přímo či nepřímo s investicí spjaty. Výdaje na materiál – v období 2008 – 2011 se výdaje za materiál značně lišily. Abychom tyto výdaje mohli predikovat na dobu životnosti investice, budeme vycházet z průměru ročních výdajů z výše uvedeného období, který činil 257 527 Kč a bude zohledněn faktor inflace. Od roku 2010 ČNB stanovila inflační cíl ve výši 2% (ČNB, 2012). Výdaje na nákup zboží - v tomto případě vycházíme z průměrného ročního procentního nárůstu výdajů za nákup zboží v období 2008 – 2011, který činil 4 %. Provozní režie - v této kategorii nákladů je zahrnut pronájem provozovny, telefonní služby, energie, dovážková služba, poštovné apod. V období 2008 – 2011 se výdaje na provozní režii lišily. Pro odhad budoucích výdajů budeme vycházet z ročního průměru výdajů, který činil 182 620 Kč a inflace.
Praktická část
Tab. 2
27
Výdaje na materiál v období 2008 – 2011 v Kč rok
Výdaje na materiál
2008
2009
2010
2011
266 886,76
313 524,15
213 704,09
235 993,28
Průměr
257 527
Zdroj: Interní materiály podniku.
Jak názorně ukazuje výše uvedená tabulka, průměrné roční výdaje v období 2008 – 2011 činily 257 527 Kč. Tab. 3
Výdaje na nákup zboží v období 2008 – 2011 v Kč rok
Výdaje na zboží
2008
2009
2010
2011
274 523,12
297 344,33
312 086,17
307 441,27
8,3 %
5,0 %
-1,5 %
Roční tempo růstu Průměrné tempo růstu
4%
Zdroj: Interní materiály podniku.
Z tabulky 3 vyplývá, že roční tempo růstu výdajů na nákup zboží se poměrně lišilo. Po zprůměrování jsme dospěli k průměrnému ročnímu tempu růstu ve výši 4 %, které bude použito pro predikci výdajů na zboží v letech 2012 – 2021.
Tab. 4
Výdaje na provozní režie v období 2008 – 2011 v Kč rok
Výdaje režie
na
provozní
2008
2009
2010
2011
182 382,95
167 078,97
166 838,80
214 176,50
Průměr
182 620
Zdroj: Interní materiály podniku.
Z výše uvedené tabulky je patrné, že výdaje na provozní režie se ve sledovaném období pohybovaly v rozpětí od 166 838,80 do 214 176,50 Kč. Nižší výdaje za provoz byly v letech 2009, 2010, naopak nejvyšší hodnota výdajů byla v roce 2011. Vzhledem k proměnlivosti výdajů, byly spočítány průměrné výdaje za dané období, které činí 182 620 Kč za rok.
Praktická část
Tab. 5
28
Predikce výdajů v Kč Rok
2012
2013
2014
2015
2016
262 678
267 932
273 291
278 757
284 333
výdaje na zboží
319 738,92
332 528,48
345 829,62
359 662,80
374 049,31
výdaje na provoz. režii
186 272
189 998
193 798
197 674
201 627
768 688,92
790 458,48
812 918,62
836 093,80
860 009,31
2017
2018
2019
2020
2021
290 020
295 821
301 738
307 773
313 929
389 011,29
404 571,74
420 754,61
437 584,80
455 088,18
205 660
209 773
213 969
218 248
222 613
884 691,29
910 165,74
936 461,61
963 605,80
991 630,18
výdaje na materiál
Celkem
Rok výdaje na materiál v Kč výdaje na zboží v Kč výdaje na provoz. režii v Kč Celkem
Zdroj: Interní materiály podniku. Vlastní zpracování.
Výdaje na materiál, na zboží, na provozní režii byly predikovány pro období 2012 – 2021, pro dobu životnosti investice. Výdaje na materiál jsou predikovány na základě průměrných ročních výdajů z období 2008 – 2011 a inflace. Pořízením nového brusného automatu nedojde k výraznějšímu nárůstu nákladů na materiál, proto se počítá pro určení budoucích výdajů pouze s inflací. ČNB stanovila inflační cíl 2 %. Budoucí výdaje na nákup zboží byly stanoveny jako 4 % nárůst oproti předešlému období. V roce 2021 dosáhly výdaje hodnoty 455 088,18 Kč. Nárůst oproti roku, kdy má být investice pořízena (rok 2012), činí 135 349,26 Kč. Predikce výdajů na provozní režie vychází opět z průměrných ročních výdajů z období 2008 – 2011 a inflace ve výši 2 %, jak tomu bylo i u výdajů na materiál.
Praktická část
29
3.4 Odhad budoucích peněžních příjmů z investice Stanovení předpokládaného peněžního toku z investičního projektu je nejobtížnější úkol kapitálového plánování a investičního rozhodování. Při odhadu budeme vycházet z výše tržeb z období 2008 – 2011. Průměrný nárůst se pohyboval okolo 3,26 %. Tržby budou predikovány na 10 let dopředu, do výpočtu bude taktéž zahrnuta očekávaná inflace. Investice bude představovat značnou část dlouhodobého majetku. Díky nové technologii automatu, je majitel schopen stihnout více zakázek, tedy urychlit zhotovování či opravu brýlí, ale především se zlepší kvalita zhotovovaných výrobků a sníží se tím počet případných oprav či reklamací. Předpokládáme tedy, že dojde v prvních třech letech k nárůstu tržeb o 5 %. Ve čtvrtém a pátém roce o 6 %. Po pěti letech bude splacen úvěr, proto můžeme očekávat ještě vyšší výnosy. V následujících třech letech o 7 % a v posledních dvou obdobích o 8 %. Tab. 6
Tržby předchozích let
Rok Roční tempo růstu
2007
2008
2009
2010
2011
-
3,01 %
2,91 %
1,02 %
6,1 %
Průměrné tempo růstu Tržby
3, 26 % 1 119 669,6
1 153 371,6
1 186 873,6
1 198 863,5
1 271 993,5
2015
2016
6%
6%
Zdroj: Interní materiály podniku. Tab. 7
Předpokládané tržby
Rok Roční tempo růstu
2012
2013
2014
5%
5%
5%
Průměrné tempo růstu Tržby
Rok Roční tempo růstu
5,4 % 1 335 593,2
1 402 372,9
1 472 491,5
1 560 841
1 654 491,5
2017
2018
2019
2020
2021
7%
7%
8%
8%
8%
Průměrné tempo růstu Tržby
7,6 % 1 770 306
1 894 227,4
Zdroj: Interní materiály podniku. Vlastní zpracování.
2 045 765,6
2 209 426,8
2 386 181
Praktická část
Obr. 3
30
Očekávaný vývoj tržeb
Očekávané tržby 3000000 2500000
očekávané tržby
2000000 1500000 1000000 500000 0 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Zdroj: Vlastní práce.
3.5 Odpisy Brousící automat je zařazen do 2. odpisové skupiny podle zákona o daních z příjmu, č. 586/1992 Sb. Doba odpisování je stanovena na 5 let. Tab. 8
Minimální doba odpisování pro jednotlivé skupiny Odpisová skupina 1
Doba odpisování 3 roky
2
5 let
3
10 let
4
20 let
5
30 let
6 50 let Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Vlastní práce.
Společnost si zvolila rovnoměrné odpisování. K výpočtu se využívá vzorec, do nějž se doplní údaje o vstupní ceně DM a sazba z tabulky, podle toho, do které odpisové skupiny je zařazen konkrétní odepisovaný dlouhodobý majetek, a kterým rokem je odepisování prováděno. Jiné sazby jsou v prvním roce odepisování a jiné v ostatních letech. roční odpis =
Praktická část
31
Tab. 9
Roční odpisová sazba pro hmotný majetek
1
v prvním roce odpisování 20
v dalších letech odpisování 40
pro zvýšenou vstupní cenu 33,3
2
11
22,25
20
3
5,5
10,5
10
4
2,15
5,15
5,0
5
1,4
3,4
3,4
2,02
2,0
Odpisová skup.
6 1,02 Zdroj: zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmu.
Výpočet ročních odpisů brousícího automatu je zpracován v níže uvedené tabulce.
Tab. 10
Odpisy brusného automatu rok
roční odpis v Kč
zůstatková cena v Kč
1
82 500
667 500
2
166 875
500 625
3
166 875
333 750
4
166 875
166 875
166 875
0
5 Zdroj: Vlastní práce.
3.6 Podnikatelský úvěr Zamýšlená investice bude financována jednak z vlastních zdrojů, ale převážně ze zdrojů cizích. Po průzkumu mezi jednotlivými bankami, kde zažádat o podnikatelský úvěr ve výši 500 000 Kč, byla vybrána Komerční banka, a.s., která nabídla nejvýhodnější úvěr, a to s úrokovou sazbou 6,9 %. V podmínkách je stanovena povinná akontace ve výši 20 % z ceny budoucí investice. Společnost se rozhodla, že uhradí 33,3 % ze svých prostředků, což představuje 250 000 Kč, tedy částku vyšší než je požadovaná akontace. Dále bylo nutné doložit daňová přiznání za účetní období 2010 a 2011 s potvrzením o doručení finančnímu úřadu, doplňující údaje z daňové evidence. Při stanovování výše úroku byl brán zřetel na délku podnikatelské činnosti, na výši obratu a zisku. Doba splácení byla stanovena na 5 let. Splácení probíhá automaticky pravidelně každý měsíc z běžného účtu podnikatele podle dohodnutého splátkového plánu.
Praktická část
32
Bude použito umořování nestejnými splátkami, pro nějž je charakteristická stejná výše úmoru dluhu v jednotlivých splátkových obdobích. Úvěr je úročen pevnou sazbou, která je fixována taktéž po celou dobu splatnosti. V tabulce, která se nachází v příloze této práce, je nastíněn umořovací plán, který obsahuje výši splátky (součet úroku a úmoru), výši úmoru dluhu za dané splátkové období, výši úroku z dluhu za dané období a aktuální stav dluhu po splátce úmoru (nesplacená část dluhu). 3.6.1 Určení podnikové diskontní míry Investice bude financována z převážné části z cizích zdrojů. Je tedy potřeba diskontní sazbu upravit o míru zdanění, která činí 15 %. k = 0,069 . (1-0,15) = 0,059 (5,9 %) Diskontní faktor poklesne po úpravě o míru zdanění na 5,9 % p. a.
3.7 Výpočet cash flow z provozu investice v Kč Peněžní tok z investice je dán součtem čistého zisku a odpisů. Tab. 11
Výpočet CF z investice v Kč
rok Tržby Náklady spoj. s inves. Ostatní náklady Úroky z úvěru Odpisy (-) Zisk před zdaněním Sazba daně Daň Čistý zisk Odpisy (+) CF
2012
2013
2014
2015
2016
1 335 593,2
1 402 372,9
1 472 491,5
1 560 841
1 654 491,5
250 000
0
0
0
0
768 688,92
790 458,48
812 918,62
836 093,80
860 009,31
28 461,86
24 435,48
17 534,11
10 632,67
3 731,35
82 500
166 875
166 875
166 875
166 875
205 942,42
420 603,94
475 163,77
547 239,53
623 875,84
0,19
0,19
0,19
0,19
0,19
39 130
79 915
90 282
103 976
118 537
166 812,42
340 688,94
384 881,77
443 263,53
505 338,84
82 500
166 875
166 875
166 875
166 875
249 312,42
507 563,94
551 756,77
610 138,53
672 213,84
Praktická část
33
rok Tržby v Kč Náklady spoj.s inves. Ostatní náklady Úroky z úvěru Odpisy (-) Zisk před zdaněním Sazba daně Daň Čistý zisk Odpisy (+) CF Zdroj: Vlastní práce.
2017
2018
2019
2020
2021
1 770 306
1 894 227,4
2 045 765,6
2 209 426,8
2 386 181
0
0
0
0
0
884 691,29
910 165,74
936 461,61
963 605,80
991 630,18
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
885 614,71
984 061,66
1 109 303,99
1 245 821
1 394 550,82
0,19
0,19
0,19
0,19
0,19
168 267
186 972
210 768
236 706
264 965
717 347,71
797 089,66
898 535,99
1 009 115
1 129 585,82
0
0
0
0
0
717 347,71
797 089,66
898 535,99
1 009 115
1 129 585,82
Vzhledem k tomu, že hodnota peněz se do budoucnosti mění, je potřeba vypočítané hodnoty peněžního toku diskontovat podnikovou diskontní mírou a tím převést na současnou hodnotu. Tab. 12
Výpočet současné hodnoty CF v Kč
rok budoucí hodnota současná hodnota rok budoucí hodnota současná hodnota Zdroj: Vlastní práce
Tab. 13
2012
2013
2014
2015
2016
249 312,42 235 422,5
507 563,94 452 583,6
551 756,77 464 579,2
610 138,53 485 114,9
672 213,84 504 693,4
2017
2018
2019
2020
2021
717 347,71 508 573,8
797 089,66 533 624,1
898 535,99 568 025,5
1 009 115 602 389
1 129 585,82 636 736,3
Celkové CF z investice v Kč
součet budoucích hodnot CF součet současných hodnot CF Zdroj: Vlastní práce
7 142 660,0 4 991 742,3
Současná hodnota cash flow v posledních dvou letech výrazně poklesla, téměř na polovinu.
Praktická část
34
3.8 Statistické metody Jedná se o metody, které nezohledňují faktor času, nelze je proto doporučit k závažným investičním rozhodnutím. Při výpočtech tedy vycházíme z budoucích hodnot cash flow, ne ze současné hodnoty. Jsou považovány spíše za metody orientační. 3.8.1 Průměrný roční výnos Průměrný roční výnos získáme podílem součtu všech cash flow spojených s investicí a počtem let její životnosti. Součet všech cash flow činí 7 142 660 Kč. Životnost investice je 10 let. Průměrný roční výnos činí 714 266 Kč. 3.8.2 Průměrná doba návratnosti Průměrná doba návratnosti sděluje, za jak dlouho by mělo dojít ke splacení investice. Bude spočítána jako podíl počátečního kapitálového výdaje na investici a průměrného ročního výnosu. t = 750 000/714 266 t = 1,05 roku
(0,05 . 360 = 18)
Dle průměrné doby návratnosti by investice měla být uhrazena za 1 rok a 18 dní. Když však pohlédneme na peněžní toky, zjistíme, že za výše uvedenou dobu vyprodukuje pouze částku o málo vyšší než 249 312,42 Kč. Je proto třeba použít přesnější statickou metodu, jelikož průměrné hodnoty peněžních toků mohou výsledky zkreslit. 3.8.3 Doba návratnosti 1. rok 2. rok
750 000 – 249 312,42 = 500 687,58 500 000 – 507 563,94 = -6 876,36
Doba splacení činí necelé 2 roky.
3.9 Dynamické metody Základem dynamických metod je diskontování vstupních parametrů nutných pro výpočet.
Praktická část
35
3.9.1 Metoda čisté současné hodnoty Pomocí čisté současné hodnoty (NPV) porovnáváme kapitálový výdaj a příjmy z investice v jejich současné hodnotě. Při výpočtu vycházíme z údajů v tabulce 13. NPV = -C0 + NPV = -750 000 + 4 991 742,3 NPV = 4 241 742,3 Kč Čistá současná hodnota vykazuje kladnou hodnotu. Je možné říci, že investice bude přijatelná, zvýší tržní hodnotu podniku a zajistí požadovanou výnosnost. 3.9.2 Metoda vnitřního výnosového procenta Vnitřní výnosové procento ukazuje relativní výnos, který investice během svého života přinese. Hledáme diskontní míru, při níž současná hodnota peněžních příjmů z projektu je rovna kapitálovým výdajům na investici, tedy čistá současná hodnota je rovna nule. Pro zjištění hodnoty vnitřního výnosového procenta se používá metody pokusů a omylů nebo iteračních metod (Kislingerová, 2010, s. 290). Metodou pokusů a omylů byly úrokové sazby stanoveny na úrovni 60 % a 61 %. Tab. 14
Stanovení vnitřního výnosového procenta
rok budoucí hodnota současná hodnota při disk. míře 60 % současná hodnota při disk. míře 61 % rok budoucí hodnota
2012
2013
2014
2015
2016
249 312,42
507 563,94
551 756,77
610 138,53
672 213,84
155 820,26
198 267,16
134 706,24
93 099,75
64 107,31
154 852,43
195 811,87
132 211,75
90 808,17
62 141,0
2017
2018
2019
2020
2021
717 347,71
797 089,66
898 535,99
1 009 115
1 129 585,82
29 693,90
20 920,67
14 684,56
10 273,52
28 426,70
19 903,45
13 883,78
9 653,0
současná hodnota při disk. míře 60 42 757,26 % současná hodnota při disk. míře 61 41 188,36 % Zdroj: Vlastní práce.
Praktická část
Tab. 15
36
Suma současných hodnot při úrokových sazbách 60 % a 61 %
Σ současných hodnot CF při 60 % Σ současných hodnot CF při 61 % Zdroj: Vlastní práce.
764 330,63 748 880,51
NPV(60 %) = -750 000 + 764 330,63 NPV(60 %) = 14 330,63
NPV(61 %) = -750 000 + 748 880,51 NPV(61 %) = - 1 119,49 Pomocí iteračního způsobu a výše stanovených úrokových sazeb lze vypočítat taktéž přibližnou hodnotu IRR. IRR = 0,60 +
x (0,61 – 0,60)
IRR = 0,6093 = 60,93 % Vzhledem k tomu, že vnitřní výnosové procento je vyšší než diskontní sazba, která činí 5,9 %, považujeme zamýšlenou investici za přijatelnou.
3.9.3 Metoda indexu ziskovosti Index ziskovosti je vyjádřen poměrem výnosů a počátečních kapitálových výdajů. Investice je doporučena k realizaci v případě, že index ziskovosti (PI) je větší než 1 a NPV je také kladná. PI = 4 991 742,3/750 000 PI = 6,66 Z výpočtu vidíme, že hodnota indexu ziskovosti je vyšší než 1, tedy projekt je doporučen k realizaci. Také vyplývá, že z jedné vložené koruny se získá 6,66 Kč čistých peněžních příjmů.
Diskuze
37
4 Diskuze Optika XY zamýšlí pořídit nový přístroj – brousící automat Mr. Blue od společnosti Essilor. Důvodem je zvýšení konkurenceschopnosti v regionu, oslovení většího počtu zákazníků, rozšíření nabízeného sortimentu o dioptrické brýle se zakřivenějšími obrubami, možnost zabrousit dioptrickou čočku do slunečních brýlí a v neposlední řadě zvýšení kvality prodávaných výrobků. Tento typ přístroje je nejmodernějším na trhu a žádná konkurenční optika v regionu jej nevlastní. Cena přístroje činí 750 000 Kč (bez DPH) a životnost přístroje je stanovena na 10 let. Nejdříve byly stanoveny kapitálové výdaje, podniková diskontní míra, odhad budoucích peněžních příjmů z investice, odpisy, cash flow z provozu investice, současná hodnota cash flow z investice. Kapitálové výdaje jsou tvořeny vlastními zdroji ve výši 250 000 Kč a zdroji cizími ve výši 500 000 Kč. Cizí zdroje budou získány podnikatelským úvěrem od Komerční banky, a.s., která nabídla nejnižší úrok ve výši 6,9 %. Podniková diskontní míra byla stanovena na 5,9 %, což je výše úrokové sazby podnikatelského úvěru upravená o míru zdanění. Hodnocení efektivnosti zamýšlené investice bylo provedeno pomocí statických a dynamických metod. Statistické metody byly považovány jako orientační, neboť nezohledňují faktor času. Bylo použito – průměrného ročního výnosu, průměrné doby návratnosti, doby návratnosti. Jako rozhodující pro hodnocení efektivnosti investičního projektu byly považovány metody dynamické – metoda čisté současné hodnoty, vnitřní výnosové procento, index ziskovosti. Tab. 16
Výsledky hodnocení investice statistickými metodami
ukazatelé průměrný roční výnos
hodnoty 214 266 Kč
průměrná doba návratnosti
1 rok a 18 dní
doba návratnosti
téměř 2 roky
Zdroj: Vlastní práce.
Dle průměrné doby návratnosti by byla investice uhrazena za 1 rok a 18 dní. Po pohlédnutí na peněžní toky bylo zjištěno, že za stanovenou dobu vyprodukuje
Diskuze
38
podnik částku o málo vyšší než 249 312,42 Kč. Proto bylo využito přesnější metody – doby návratnosti, která určila návratnost za téměř celé 2 roky. Tab. 17
Výsledky hodnocení investice dynamickými metodami
Ukazatelé čistá současná hodnota vnitřní výnosové procento index ziskovosti
hodnoty 4 241 742,3 Kč 60,93 % 6,66
Zdroj: Vlastní práce.
Čistá současná hodnota udává, kolik peněz získá podnik navíc nad investovanou částku. Jelikož NPV vykazuje kladnou hodnotu ve výši 4 241 724,3 Kč, investici je možné doporučit k realizaci. Metodou vnitřního výnosového procenta bylo zjištěno, že investice dosahuje nulové čisté současné hodnoty při diskontní míře 60,93 %. Protože hodnota vnitřního výnosového procenta je vyšší než diskontní míra (5,9 %), je možné investici přijmout. Hodnota indexu ziskovosti je vyšší než 1, tedy projekt opět můžeme doporučit k realizaci. Také vyplývá, že z jedné vložené koruny se získá 6,66 Kč čistých peněžních příjmů. Na základě vypočtených a okomentovaných výsledků můžeme společnosti doporučit zamýšlenou investici k realizaci. Tím dojde k rozvoji společnosti a zvýšení potřebné konkurenceschopnosti na trhu.
Závěr
39
5 Závěr Investiční rozhodování patří mezi nejvýznamnější druhy podnikových rozhodnutí. Kapitálové projekty vždy předurčují budoucnost podniku, jeho hodnotu, proto je nutné jim věnovat náležitou pozornost. Manažer by měl získat potřebné informace o možné investici, na základě výpočtů vyhodnotit, zda projekt zrealizovat. Úspěch podnikání v oblasti oční optiky je dán rychlostí, výkonností, vývojem nových technologií a větším důrazem na dokonalost. Optika XY proto zvažuje pořízení nového brusného automatu, který dokáže zabrousit všechny druhy brýlových čoček i s vyšším zakřivením báze 9. Čočka pak není při zábrusu tolik namáhaná a minimalizuje se tak možnost jejího pootočení. Přístroj tedy umožní podstatně zvýšit kvalitu vyráběných dioptrických brýlí. Cílem bakalářské práce bylo provést hodnocení ekonomické efektivnosti investice ve vybraném podniku na základě dostupných dat, analýzu přínosů z hlediska finanční výkonnosti podniku a doporučení či nedoporučení k její realizaci. Cíl byl naplněn pomocí výpočtů ukazatelů statických a dynamických metod. Významnější pro rozhodnutí o přijetí investice byly považovány dynamické metody, které zohledňují faktor času a rizika, na rozdíl od metod statických. V souvislosti s dosaženými výsledky hodnocení byla zamýšlená investice společnosti doporučena k realizaci. Pokud se vlastníkovi podniku podaří investici uskutečnit, zvýší tím nejen svoji konkurenceschopnost v daném regionu, ale také kvalitu vyráběných brýlí, rozšíří okruh zákazníků a nabízený sortiment a také zvýší své postavení na trhu.
Literatura
40
6 Literatura ESSILOR, 2012. Zrodil se, aby otevřel nové obzory a šetřil váš čas: Mr. Blue. Česká oční optika. Praha. Roč. 53, č. 1. ISSN 1211-233X. FOTR, J., SOUČEK, I., 2011. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha: Grada. 356 s. ISBN 978-80-247-3293-0. FOTR, J., SOUČEK, I., 2005. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. HRDÝ, M., HOROVÁ, M., 2009. Finance podniku. 1. Vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR. 180 s. ISBN 978-80-7357-492-5. KISLINGEROVÁ, E. et al., 2010. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck. 864 s. ISBN 978-80-7400-194-9. SYNEK, M. et al., 2007. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4.5. SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E., 2010. Podniková ekonomika. 5. Vyd. Praha: C. H. Beck. 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3. VALACH, J., 2005. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress. 465 s. ISBN 80-86929-01-9.
Internetové zdroje: KLAPALOVÁ, E., 2011. Vývoj nového přístroje trvá přibližně 4 roky [online]. [cit. 27. 2. 2012]. Dostupné z: http://www.4oci.cz/vyvoj-noveho-pristroje-trva-priblizne4-roky_4c478 SOVOVÁ, J., 2010. Analýza efektivnosti investic [online]. [cit. 8.1. 2012] Dostupné z: http://www.vlastnicesta.cz/akademie/finance/analyza-efektivnostiinvestic/
Literatura
41
VYMYSLICKÝ, I., 2008. Česká oční optika [online]. [cit. 2012-04-16]. ISSN 1211233X. Dostupné z: www.4oci.cz/dokumenty/pdf/4oci_2008_03.pdf ČNB, 2012. Prognóza inflace na horizontu měnové politiky [online]. [cit. 2012-0408]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/index.html#inflace
Přílohy
42
Přílohy Tab. 18 Období 0 1. 2012 2. 2012 3. 2012 4. 2012 5. 2012 6. 2012 7. 2012 8. 2012 9. 2012 10. 2012 11. 2012 12. 2012 1. 2013 2. 2013 3. 2013 4. 2013 5. 2013 6. 2013 7. 2013 8. 2013 9. 2013 10. 2013 11. 2013 12. 2013 1. 2014 2. 2014 3. 2014 4. 2014 5. 2014 6. 2014
Umořovací plán splátka v Kč 11 210 11 162,07 11 114,15 11 066,22 11 018,30 10 970,37 10 922,44 10 874,52 10 826,59 10 778,66 10 730,73 10 682,81 10 634,88 10 586,96 10 539,03 10 491,11 10 443,18 10 395,25 10 347,33 10 299,40 10 251,47 10 203,55 10 155,62 10 107,70 10 059,77 10 011,84 9 963,92 9 915,99 9 868,07 9 820,14
úmor v Kč
úrok v Kč
8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335
2 875 2 827, 07 2 779,15 2 731,22 2 683,30 2 635,37 2 587,44 2 539,52 2 491,59 2 443,66 2 395,73 2 347,81 2 299,88 2 251,96 2 204,03 2 156,11 2 108,18 2 060,25 2 012,33 1 964,40 1 916,47 1 868,55 1 820,62 1 772,70 1 724,77 1 676,84 1 628,92 1 580,99 1 533,07 1 485,14
nesplacená část dluhu v Kč 500 000 491 665 483 330 474 995 466 660 458 325 449 990 441 665 433 320 424 985 416 650 408 315 399 980 391 645 383 310 374 975 366 640 358 305 349 970 341 635 333 300 324 965 316 630 308 295 299 960 291 625 283 290 274 955 266 620 258 285 249 950
Přílohy
43
7. 2014 8. 2014 9. 2014 10. 2014 11. 2014 12. 2014 1. 2015 2. 2015 3. 2015 4. 2015 5. 2015 6. 2015 7. 2015 8. 2015 9. 2015 10. 2015 11. 2015 12. 2015 1. 2016 2. 2016 3. 2016 4. 2016 5. 2016 6. 2016 7. 2016 8. 2016 9. 2016 10. 2016 11. 2016 12. 2016
9 772,21 9 724,29 9 676,36 9 628,43 9 580,51 9 532,58 9 484,66 9 436,73 9 388,80 9 340,88 9 292,95 9 245,02 9 197,10 9 149,17 9 101,25 9 053,32 9 005,40 8 957,47 8 909,54 8 861,61 8 813,69 8 765,76 8 717,84 8 669,91 8 821,98 8 574,06 8 526,13 8 478,20 8 430,28 8 282,35
8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8 335 8235
1 437,21 1 389,29 1 341,36 1 293,43 1 245,51 1 197,58 1 149,66 1 101,73 1 053,80 1 005,88 957,95 910,02 862,10 814,17 766,25 718,32 670,40 622,47 574,54 526,61 478,69 430,76 382,84 334,91 286,98 239,06 191,13 143,20 95,28 47,35
241 615 233 280 224 945 216 610 208 275 199 940 191 605 183 270 174 935 166 600 158 265 149 930 141 595 133 260 124 925 116 590 108 255 99 920 91 585 83 250 74 915 66 580 58 245 49 910 41 575 33 240 24 905 16 570 8 235 0
Celkem
587 870,55
500 000
87 670,55
X
Zdroj: Vlastní práce.
Seznam tabulek
44
Seznam tabulek Tab. 1
Ekonomické ukazatele v Kč
24
Tab. 2
Výdaje na materiál v období 2008 – 2011 v Kč
27
Tab. 3
Výdaje na nákup zboží v období 2008 – 2011 v Kč
27
Tab. 4
Výdaje na provozní režie v období 2008 – 2011 v Kč
27
Tab. 5
Predikce výdajů v Kč
28
Tab. 6
Tržby předchozích let
29
Tab. 7
Předpokládané tržby
29
Tab. 8
Minimální doba odpisování pro jednotlivé skupiny
30
Tab. 9
Roční odpisová sazba pro hmotný majetek
31
Tab. 10
Odpisy brusného automatu
31
Tab. 11
Výpočet cash flow z investice v Kč
32
Tab. 12
Výpočet současné hodnoty cash flow v Kč
33
Tab. 13
Celkové cash flow z investice v Kč
33
Tab. 14
Stanovení vnitřního výnosového procenta
35
Tab. 15
Suma současných hodnot při úrok. sazbách 60 % a 61 %
36
Tab. 16
Výsledky hodnocení investice statickými metodami
37
Tab. 17
Výsledky hodnocení investice dynamickými metodami
38
Tab. 18
Umořovací plán
42
Seznam obrázků
45
Seznam obrázků Obr. 1
Zdroje financování investičního projektu
13
Obr. 2
Brousící automat Mr. Blue
26
Obr. 3
Očekávaný vývoj tržeb
30
