Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Hodnocení ekonomické efektivnosti investice firmy Tradice Slovácka, o.p.s. Diplomová práce
Vedoucí práce Ing. Bc. Jiří Luňáček, Ph.D.
Bc. Jana Juránková
Brno 2011
Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu mé práce panu Ing. Bc. Jiřímu Luňáčkovi, Ph.D. za vedení diplomové práce, odborné konzultace, trpělivost a veškerou pomoc při zpracování této diplomové práce.
Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracovala samostatně s pouţitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 24. dubna 2011
Abstrakt Juránková, J. Hodnocení ekonomické efektivnosti investice firmy Tradice Slovácka, o.p.s.. Diplomová práce. Brno, 2011. Téma této diplomové práce je zaměřeno na hodnocení ekonomické efektivnosti investice firmy Tradice Slovácka, o.p.s., která se zabývá výrobou krojů a krojových doplňků. Cílem práce je vybrat vhodný zdroj financování, pomocí vhodných metod, provést komplexní hodnocení investice pomocí statických a dynamických metod jako je čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento, index ziskovosti či diskontovaná doba návratnosti. V neposlední řadě bude také zohledněn vliv rizika a jeho důsledků na investiční rozhodování pomocí analýzy rizika. V závěru bude věnován prostor pro formulaci případných doporučení a diskuzí pro tento investiční záměr. Klíčová slova: Investice, metody hodnocení, zdroje financování, riziko, cash flow.
Abstract Juránková, J. Evaluation of economic efficiency of the investment firm Tradice Slovácka, o.p.s.. Thesis. Brno, 2011. The theme of this thesis is focused on assessing the economic efficiency of the investment firmTradice Slovácka, o.p.s., which deals with Tracht folk costumes and accessories. The goal is to select the appropriate source of funding with appropriate methods, a comprehensive evaluation of investment with static and dynamic methods such as net present value, internal rate of return, profitability index and the discounted payback period. Last but not least, it will reflect the impact of risk and its impact on investment decisions using risk analysis. At the end of the space devoted to the formulation of any recommendations and discussions for this investment project.
Keywords: investments, evaluation methods, sources of financing, risk, cash flow.
Obsah 1
ÚVOD............................................................................................................................................................ 7
2
CÍL PRÁCE A METODIKA ...................................................................................................................... 8
3
2.1
GLOBÁLNÍ CÍL ............................................................................................................................................ 8
2.2
DÍLČÍ CÍLE.................................................................................................................................................. 8
2.3
METODIKA PRÁCE ...................................................................................................................................... 9
TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE ................................................................................................................ 11 3.1
3.1.1
Makroekonomické pojetí................................................................................................................ 11
3.1.2
Mikroekonomické pojetí ................................................................................................................ 12
3.1.3
Podnikové pojetí ............................................................................................................................ 12
3.2
SPECIFIKA INVESTIČNÍHO ROZHODOVÁNÍ A DLOUHODOBÉHO FINANCOVÁNÍ ........................................... 13
3.3
KLASIFIKACE INVESTIC ............................................................................................................................ 13
3.4
ZPŮSOB POŘÍZENÍ MAJETKU ..................................................................................................................... 15
3.5
CÍLE PODNIKU A INVESTICE...................................................................................................................... 15
3.6
INVESTIČNÍ STRATEGIE ............................................................................................................................ 15
3.7
INVESTIČNÍ PROJEKTY .............................................................................................................................. 16
3.8
ZDROJE FINANCOVÁNÍ INVESTIC .............................................................................................................. 18
3.8.1
Vlastní zdroje ................................................................................................................................. 19
3.8.2
Cizí zdroje ...................................................................................................................................... 20
3.9 3.10
ROZHODOVÁNÍ MEZI LEASINGEM A ÚVĚREM............................................................................................ 22 HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC............................................................................ 24
3.10.1
Určení kapitálových výdajů ...................................................................................................... 26
3.10.2
Odhad budoucích peněžních příjmů ......................................................................................... 27
3.10.3
Určení podnikové diskontní míry .............................................................................................. 28
3.10.4
Výpočet současné hodnoty očekávaných peněžních příjmů ...................................................... 29
3.11
METODY HODNOCENÍ .......................................................................................................................... 30
3.11.1
Statické...................................................................................................................................... 30
3.11.2
Dynamické ................................................................................................................................ 32
3.12
RIZIKO V INVESTIČNÍM ROZHODOVÁNÍ ............................................................................................... 40
3.12.1
Druhy rizika .............................................................................................................................. 40
3.12.2
Postoj k riziku ........................................................................................................................... 41
3.12.3
Ochrana proti rizikům .............................................................................................................. 42
3.12.4
Analýza rizika ........................................................................................................................... 43
3.12.5
Analýza citlivosti investičního projektu .................................................................................... 44
3.13 4
POJETÍ INVESTIC ....................................................................................................................................... 11
VLIV INFLACE NA INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ ..................................................................................... 46
PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE ................................................................................................................... 48
4.1
CHARAKTERISTIKA FIRMY ....................................................................................................................... 48
4.1.1
Charakteristika výroby .................................................................................................................. 48
4.1.2
Projekt 3.1 – Středisko školy lidové tvořivosti a řemesel v obci Blatnička .................................... 49
4.1.3
Projekt 3.2 – Rozvoj Střediska školy lidové tvořivosti a řemesel v obci Blatnička ........................ 50
4.2
INVESTIČNÍ ZÁMĚR SPOLEČNOSTI............................................................................................................. 51
4.3
ROZHODOVÁNÍ MEZI LEASINGEM A ÚVĚREM............................................................................................ 53
4.3.1
Metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr ......................................................................... 53
4.3.2
Metoda čisté výhody leasingu ........................................................................................................ 56
4.4
HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTICE .............................................................................. 57
4.4.1
Určení kapitálových výdajů ........................................................................................................... 57
4.4.2
Odhad budoucích peněžních příjmu .............................................................................................. 57
4.4.3
Určení podnikové diskontní míry ................................................................................................... 60
4.4.4
Výpočet současné a budoucí hodnoty očekávaných peněžních příjmů .......................................... 60
4.4.4.1 Stanovení výše inflace .............................................................................................................. 60 4.4.4.2 Výpočet odpisů ......................................................................................................................... 61 4.4.4.3 Stanovení provozních nákladů .................................................................................................. 62 4.4.4.4 Výpočet současné a budoucí hodnoty cash flow ....................................................................... 63 4.5
METODY HODNOCENÍ............................................................................................................................... 65
4.5.1
Statické .......................................................................................................................................... 65
4.5.2
Dynamické ..................................................................................................................................... 68
4.6
VLIV RIZIKA NA INVESTIČNÍ ZÁMĚR ......................................................................................................... 72
4.6.1
Identifikace rizik ............................................................................................................................ 72
4.6.2
Výběr opatření ke snížení rizika .................................................................................................... 73
4.6.3
Analýza citlivosti............................................................................................................................ 74
5
DISKUZE ................................................................................................................................................... 79
6
ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 82
7
POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................................................................ 84
8
PŘÍLOHY ................................................................................................................................................... 88 8.1
UMOŘOVACÍ PLÁN ÚVĚRU........................................................................................................................ 88
8.2
UMOŘOVACÍ PLÁN LEASINGU................................................................................................................... 89
8.3
PODROBNÝ POPIS PŘEDMĚTU INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU – TAJIMA TLMX-1201 ......................................... 91
8.4
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT SPOLEČNOSTI TRADICE SLOVÁCKA, O.P.S. .......................................................... 93
8.5
FOTOGRAFIE ............................................................................................................................................ 96
6
1 Úvod V posledních letech se firmy dostávají do nové situace – do prostředí globálních trhů. Vzrůstající sloţitost a dynamičnost tohoto celosvětového prostředí se odráţí v neúprosné a tvrdé konkurenci, která vytváří velký tlak na podnikatele. Proto se kaţdá firma snaţí zabezpečit si dlouhodobou prosperitu. Snaţí se být levnější, rychlejší, flexibilnější a technicky vyspělejší. Snaţí se za kaţdou cenu získat převahu nad svým konkurentem. Existuje mnoho zbraní konkurenčního boje, které firmám pomáhají vyhrávat v tomto nikdy nekončícím soupeření. Investice do stávajícího majetku a technologií jsou však povaţovány za jedny z nejúčinnějších. Ovšem ovládat tuto zbraň není nijak jednoduché. Je nutné rozhodnout o předmětu investice, způsobu provedení, zdrojích financování, riziku a dalších podstatných náleţitostech dané investice. Důleţité tedy je, aby rozhodnutí o investicích probíhalo kolektivně za účasti odborníků na danou problematiku, finančních specialistů a vlastníků podniku. Z hlediska finanční náročnosti většiny investic do hmotného majetku a výrobních technologií, by se mělo jednat o projekt plánovaný do posledního detailu. Zde mnohem víc neţ jinde platí známé rčení „Dvakrát měř a jednou řeţ“. Pokud dojde k podcenění jakékoli části procesu investičního projektu, nejen ţe účinek investice nebude projeven v plné míře, ale podniku mohou vzniknout i nenadálé např. finanční potíţe. Investice v podnikovém chápání není tedy jen kapitálovým výdajem většího rozsahu. Jde o kontinuální proces, ve kterém jsou vyhledávány příleţitosti k efektivnímu rozmísťování volných prostředků, následně jsou vyhodnocovány dle různých metod a poté je sledován a řízen i proces jejich realizace. Investiční politika se tak stává plnohodnotnou součástí podnikových politik a zaujímá místo hned vedle finanční politiky jako jeden z nástrojů boje podniku proti celosvětové konkurenci a zajištění prosperity firmy.
7
2 Cíl práce a metodika 2.1 Globální cíl Globálním cílem této práce je zhodnotit ekonomickou efektivnost dané investice na základě dostupných dat a předem zvoleného metodického postupu. Investice v tomto případě představuje nákup strojního zařízení pro oděvní firmu Tradice Slovácka, o.p.s., která se zabývá výrobou krojů. Toto zařízení by firmě umoţnilo zrychlení a zautomatizování výrobního procesu projevující se ve sníţení nákladů a tím dosaţení konkurenční výhody. Investice tedy bude posuzována z mnoha úhlů a hodnocena pomocí statických i dynamických metod. Také bude přihlédnuto k moţnému riziku při její realizaci. Celkově tedy mým hlavním cílem bude snaha vytvořit komplexní dokument zaobírající se hodnocením investic tak, aby dával managamentu firmy moţnost nahlédnout a pochopit výše zmíněnou problematiku. Nemalým cílem je téţ aby všechny výsledky byly přehledně a stručně shrnuty a poskytly tak ucelený přehled o kladech a záporech konkrétního investičního projektu.
2.2 Dílčí cíle Dílčí cíle budou reprezentovat jednotlivé kroky procesu hodnocení ekonomické efektivnosti investice – zařazení daného investičního projektu, odhad budoucích peněţních příjmů, výběr nejvhodnějšího zdroje financování, určení kapitálových výdajů, určení podnikové diskontní míry, stanovení budoucí a současné hodnoty cash flow, určení vlivu inflace, analýza rizika, výběr vhodné metody hodnocení. Všechny dílčí cíle budou hodnoceny jak samostatně v rámci daného oddílu, tak i souhrnně v diskuzi a závěru práce, díky čemuţ bude celá práce působit komplexněji, uceleněji a přehledněji. Do dílčích cílů je právem zahrnuta i literární rešerše, na kterou je taktéţ kladen důraz při plnění části globálního cíle a to, ţe práce má slouţit jako podklad pro vedení společnosti pro moţné rozhodnutí o realizaci dané investice, proto i tato část práce je součástí stanovení cílů.
8
Významným cíle je taktéţ metodika práce, která vychází z ověřených postupů a přístupů k hodnocení investic. Metodický postup bude vybrán s ohledem na charakter firmy i hodnoceného strojního zařízení. Záměrem bude zpracovat takovou metodiku, která by byla všestranně pouţitelná v případě hodnocení srovnatelného zařízení. Existence dílčích cílů v jednotlivých oddílech práce je podmíněna především tím, ţe jejich splněním bude splněn také cíl globální a to postupným vícekrokovým plněním.
2.3 Metodika práce Uplatněná metodika v této práci vychází z jednotlivých kroků postupu hodnocení ekonomické efektivnosti investice a tak bude také popsána:
1. Ke klíčovým krokům celého metodického postupu je moţné zařadit především studium teoretických konceptů
zaobírajících se hodnocením ekonomické
efektivnosti investic a investováním. Následně bude moţné provést definování základních pojmů včetně samotné „investice“. Následuje dělení investic, různé pojetí investic, moţné způsoby financování, metody hodnocení investic i určení moţných zdrojů rizika. Tento krok tedy reprezentuje teoretickou část práce. 2. Druhý krok metodického postupu se tká jiţ praktické části této diplomové práce. Sem bych zařadila systematické zjišťování údajů a informací o podniku, který se chystá uskutečnit investiční záměr. Jedná se popis podniku jako celku – tedy od krátkého představení jeho činnosti aţ po popis jeho organizační struktury. Součástí je i detailní popis daného investičního záměru. 3. V této fázi je nutné rozhodnout o zdroji financování investičního záměru. Nabízejí se dva cizí zdroje: Leasing a úvěr. Pro rozhodnutí, který z nich bude pro financování pouţit, lze vyuţít dvou metod, Jednak metodu diskontovaných výdajů na leasing a úvěr a metodu čisté výhody leasingu. První z metod srovnává výdaje obou forem financování očištěné o daň a aktualizované diskontním faktorem. Druhá metoda pak porovnává kapitálové výdaje a současnou hodnotu výdajů na leasing. 9
4. V tomto bodě bude vyuţito standardního metodického postupu při hodnocení investic, tj.: Určení kapitálových výdajů na investiční projekt Odhad budoucích peněţních příjmů Výpočet podnikové diskontní míry Výpočet současné a budoucí hodnoty očekávaných peněţních příjmů – tento krok zahrnuje stanovení inflačních očekávání, výpočet odpisů a stanovení provozních nákladů 5. Získané hodnoty z předchozího kroku jsou následně pouţity jako proměnné jednotlivých metod hodnocení ekonomické efektivnosti investice. Metody jsou pouţity statické i dynamické. Ze statických je moţné zmínit: Metoda průměrné rentability, metoda účetní míry rentability, metoda průměrných nákladů a metoda doby splacení. Z dynamických metod jsou pouţity následující: Metoda čisté současné hodnoty, metoda indexu ziskovosti, metoda vnitřního výnosového procenta a v neposlední řadě i metoda diskontované doby návratnosti. 6. Metodický postup v případě identifikace a hodnocení rizik spojených s daným investičním záměrem bude také brán v úvahu. Pro zmíněnou identifikaci i určení rizika je pouţita tzv. analýza rizika, skládající se z několika kroků. Souhrnně jsou pak rizikové faktory vyjádřeny pomocí srovnání peněţních toků charakterizujících vţdy určitý typ rizika či jejich kombinace.
Celý metodický postup je doplněn grafy, které slouţí pro přehledné zachycení dílčích výsledků. Po aplikaci tohoto postupu je v závěru práce moţné provést kompletní zhodnocení daného investičního záměru a formulovat příslušná doporučení v případě této investice.
10
3 Teoretická část práce 3.1 Pojetí investic Rozhodování o investicích je řazeno mezi jedno z nejdůleţitějších manaţerských rozhodování. Nesprávně zaměřená a neefektivní investice můţe podniku způsobit váţné, zejména finanční problémy, díky nimţ můţe podnik i zbankrotovat. Toto platí především tehdy, je-li investice pořízena na dluh. Ovšem dlouhodobé prosperity firmy nelze bez investic docílit. Je potřeba pravidelně rozvíjet a obnovovat stávající majetek a technologie firmy. Je tedy namístě domnívat se, ţe právě dobrá investiční politika je podmínkou pro přeţití a růst firmy na vysoce konkurenčních celosvětových trzích. Na pojem investice lze nahlíţet z několika pohledů. Literatura nejčastěji uvádí tyto 3 hlavní: Makroekonomické pojetí, mikroekonomické pojetí, podnikové pojetí.
3.1.1 Makroekonomické pojetí Investice se ve svém nejširším pojetí v ekonomické teorii většinou charakterizují jako ekonomická činnost, při níţ se subjekt (stát, podnik, jednotlivec) vzdává své současné spotřeby s cílem zvýšení produkce statků v budoucnosti. (Valach, 2005) Makroekonomické pojetí tedy chápe investice jako aktiva, která nejsou určena pro bezprostřední spotřebu, ale jsou určena pro uţití ve výrobě spotřebních statků nebo dalších kapitálových statků. (Synek, Kubálková, 2007) I zahraniční literatura uvádí velmi podobnou definici investice. Jedná se o kapitálová aktiva sestávající se ze statků, které nejsou určeny pro bezprostřední spotřebu (nazýváme je investiční statky, kapitálové statky nebo výrobní statky), ale jsou určeny pro uţití ve výrobě spotřebních statků nebo dalších kapitálových statků. (Adam, 1989) Z makroekonomického pohledu se rozlišují: (Synek a kol, 2003) Hrubé investice, čisté investice. 11
Hrubé investice Tvoří je celková částka nových investičních statků, tj. budov, strojů, výrobního a jiného zařízení, hmotných zásob, přidaná k existujícím investičním statkům v ekonomice za určité období. (Synek a kol, 2003)
Čisté investice Jsou tvořeny čistým přírůstkem zásob investičních statků v ekonomice v průběhu daného období. Jsou to hrubé investice sníţené o opotřebovaný majetek (finanční odpisy). (Synek a kol, 2003)
3.1.2 Mikroekonomické pojetí U mikroekonomického hlediska jsou investice definovány jako peněţní výdaje, u nichţ se předpokládá jejich přeměna na budoucí peněţní příjmy během delšího časového úseku. (Ţídková, 2001)
3.1.3 Podnikové pojetí Chápe investice: (Scholleová, 2009) Buď v uţším pojetí jako majetek, který není určen ke spotřebě, ale je určen k tvorbě dalšího majetku, a ten podnik pak prodává na trhu, nebo v širším pojetí jako v současnosti obětované prostředky na pořízení majetku, který bude dlouhodobě pomáhat podniku přinášet vyšší uţitky a v důsledku umoţní získat i vyšší finanční efekty. Podnikové investice jsou tedy jednorázově vynaloţené zdroje, které budou přinášet peněţní příjmy během delšího budoucího období (v praxi obvykle nejméně po dobu 1 roku). Jde tedy rovněţ o odloţení spotřeby za účelem získání budoucích uţitků. (Synek a kol, 2003)
12
3.2 Specifika
investičního
rozhodování
a
dlouhodobého
financování Investiční činnost je na rozdíl od běţné provozní činnosti charakteristická několika významnými specifiky: (Valach, 2005) 1) Rozhoduje se v dlouhém časovém horizontu. 2) Dlouhodobý časový horizont sebou nese větší moţnost rizika, jak pokud jde o očekávané výdaje, tak i o očekávané příjmy z investice. 3) Jde často o kapitálově náročné operace vyţadující velké jednorázové vklady, často přesahující moţnosti ekonomické jednotky. 4) Investiční činnost je náročná na časovou a věcnou koordinaci různých účastníků investičního procesu. 5) Investování těsně souvisí s aplikací nových technologií a nových výrobků. 6) Některé investice mají závaţné důsledky na infrastrukturu a ekologii.
3.3 Klasifikace investic Klasifikace investic je prováděna především proto, aby bylo moţné kaţdou podnikovou investici charakterizovat a aby mohla být následně stanovena metoda sledování a hodnocení dané investice. Investice je moţné rozdělit do těchto skupin dle kritérií: 1) Z hlediska zachycení v účetnictví rozlišujeme investice na pořízení: (Scholleová, 2009) Dlouhodobého hmotného majetku (stavby, výrobní zařízení, dopravní prostředky, atd.), dlouhodobého nehmotného majetku (licence, software, atd.), dlouhodobého finančního majetku (vklady do investičních společností, dlouhodobé půjčky, atd.). Je ovšem nutné, aby pořizovaný majetek byl v hodnotě minimálně 40 000 Kč u dlouhodobého hmotného majetku a 60 000 Kč u dlouhodobého nehmotného majetku, jinak pořízení majetku není z účetního pohledu investicí.
13
Tento typ klasifikace investic zachycuje obrázek č. 1.
Investice
Sociální sluţby
Vzdělávání
Reklama
vývoj
Nehmotné investice Věda, výzkum a
Podíly
Pohledávky
Finanční investice
Nakupované sluţby
Zásoby
Budovy, stavby, stroje
Pozemky
Věcné investice
Obr. 1: Klasifikace investic z hlediska zachycení v účetnictví Zdroj: (Wöhe, 1995)
2) Podle vztahu k rozvoji podniku rozlišujeme investice: (Scholleová, 2009) Obnovovací – nutné k prosté reprodukci stávajícího výrobního zařízení, rozvojové – vedou ke zvýšení stávající schopnosti podniku produkovat a prodávat výrobky nebo sluţby, regulatorní – musí být realizovány, aby podnik mohl dále fungovat.
3) Podle účelu vynaloţení: (Ţídková, 2001) Výdaje na obnovu či rozšíření hmotného investičního majetku výdaje na výzkumné a vývojové programy, výdaje na trvalý přírůstek zásob a pohledávek, výdaje na nákup dlouhodobých cenných papírů, výdaje na výchovu a zapracování pracovníků, výdaje na reklamní kampaň, výdaje spojené s hodnocením leasingu a akvizicí.
4) Dle oblasti působení a podle druhu pořízeného majetku: (Ţídková, 2001) Investice reálné
Na přímé podnikání ve výrobě a sluţbách (pořízení budov, strojů, atd.), 14
na nemovitost (pozemky, budovy, atd.),
na drahé kovy, umělecké předměty a sbírky.
Investice finanční (peněţní vklady, depozitní certifikáty, dluhopisy, akcie, atd.).
3.4 Způsob pořízení majetku Podnik můţe investiční majetek získat: (Synek a kol, 2003) Koupí – takto obvykle firma získává troje, výrobní zařízení, budovy, atd.), investiční výstavbou,
dodavatelským způsobem,
ve vlastní reţii,
bezúplatným nabytím na základě smlouvy o koupi najaté věci – finanční leasing, darováním.
3.5 Cíle podniku a investice Základní i dílčí finanční cíle podnikání musí být respektovány i v oblasti investiční politiky (Valach, 2005). Proto je třeba volit takové cíle v oblasti investic, které zajišťují podporu celopodnikových cílů. Ujasnění podnikových cílů však samo o sobě nezaručí ještě jejich dosaţení. K tomu je třeba zformovat investiční strategii – tedy různé postupy, jak dosáhnout poţadovaných investičních cílů nebo se k nim maximálně přiblíţit (Synek a kol, 2003).
3.6 Investiční strategie Jak jiţ bylo uvedeno, jedná se o postupy vedoucí k dosaţení cíle (Ţídková, 2001). Valach (Valach, 2005) rozlišuje tyto typy investičních strategií: 1) Strategie maximalizace ročních výnosů Investor zde dává přednost co nejvyšším ročním výnosům a nevěnuje pozornost rostoucí ceně investice.
15
2) Strategie růstu ceny investice Přednost je dávána těm typům projektů, u nichţ se předpokládá co největší zvýšení hodnoty původního investičního vkladu. 3) Strategie růstu ceny investice spojená s maximálními ročními výnosy Zde je věnována pozornost těm projektům, které přinášejíc růst ceny investice v budoucnosti, tak růst ročních výnosů. 4) Agresivní strategie investic Investor preferuje projekty s vysokým stupněm rizika. 5) Konzervativní strategie Je typická tím, ţe investor postupuje opatrně, má averzi k riziku a vybírá projekty bezrizikové či s nízkým stupněm rizika. Je zde také menší výnosnost. 6) Strategie maximální likvidity Do popředí se dostávají projekty, které jsou schopny se rychle transformovat na peníze a které jsou co nejlikvidnější.
3.7 Investiční projekty Jestliţe je definován investiční cíl a zvolena příslušná strategie k jeho naplnění, je moţné – v jejich rámci – připravovat jednotlivé investiční projekty (Valach, 2005). Při investičním rozhodování musí investor přihlédnout zejména k těmto faktorům: (Valach, 2005) Očekávaný výnos investice, očekávané riziko investice, očekávaný důsledek na likviditu podniku. Tyto faktory nesou pojmenování magický trojúhelník investování. Smyslem je vybírat takové investice, které mají maximální výnos, nízké riziko a vysokou likviditu. Takových se ovšem vyskytuje velmi málo (Valach, 2005).
16
Investiční projekty lze klasifikovat podle více hledisek. Fotr a Souček (Fotr, Souček, 2005) uvádí následující: 1. Vztah k rozvoji podniku Projekty rozvojové orientované na expanzi – jde o projekty ke zvýšení objemu produkce, zavedení nových výrobků,
projekty obnovy – zde se jedná o obnovu výrobního zařízení před nebo na konci jeho ţivotnosti,
mandatorní projekty – jejich cílem nejsou ekonomické efekty, ale dosaţení souladu s jiţ existujícími zákony, předpisy a nařízeními upravujícími určité oblasti podnikatelské činnosti.
2. Věcná náplň projektu Projekt zaměřen na zavedení nových výrobků – jedná se o nové výrobky, které ale jiţ na trhu existují,
projekt zaměřen na výzkum a vývoj nových výrobků,
projekt zaměřen na zavedení nových informačních technologií.
3. Míra závislosti projektu Vzájemně se vylučující – jde o projekty, jejichţ současná realizace není moţná,
plně závislé – tyto projekty tvoří určitý soubor, plnící zadané funkce,
komplementární – projekty, jejichţ realizace podporuje některé další projekty,
ekonomicky závislé – jde o projekty, u kterých se můţe projevit substituční efekt,
statisticky závislé – u dvojice projektů tohoto typu platí, ţe růst (pokles) výnosů či nákladů jednoho projektu častěji provází růst (pokles) nákladů či výnosů druhého projektu.
4. Forma realizace projektu Investiční výstavba,
akvizice.
17
5. Charakter peněžních toků Se standardními peněţními toky – jde o projekty se záporným peněţním tokem během výstavby a kladným peněţním tokem během provozu,
s nestandardními peněţními toky – projekty během svého ţivota častěji střídají znaménka peněţního toku.
3.8 Zdroje financování investic Podle Kislingerové (Kislingerová, 2004) je pro moţnost úspěšné realizace investice nutné shromáţdit dostatečný objem finančních zdrojů na pokrytí potřeb projektu tak, aby mohl být realizován v potřebném čase. Je nutné zajistit, aby během ţivotnosti nevznikl nedostatek peněţních prostředků, který by vedl k jejímu zbrzdění nebo úplnému zastavení. Navrţení struktura by měla být přijatelná nejen vzhledem k optimalizaci nákladů na kapitál, ale i ke stabilitě investic i podniku. Zdroje financování se nejčastěji třídí podle dvou hledisek – podle svého původu a podle vlastnického vztahu. Přehledně toto rozdělení znázorňuje obrázek č. 2. Vlastnictví zdrojů
Interní Externí
Původ zdrojů
Vlastní
Cizí
Zisk
Podniková banka
Odpisy
Rezervy na důchod
Vklady vlastníků
Úvěry finančních institucí
Dotace a dary
Dluhopisy
Rizikový kapitál
Finanční leasing Obchodní úvěry Ostatní závazky
Obr. 2: Zdroje financování investičního projektu Zdroj: (Kislingerová, 2004)
18
3.8.1 Vlastní zdroje K interním zdrojům řadíme zisk a odpisy. Financování z interních zdrojů bývá často označováno jako samofinancování. Externím zdrojem jsou hlavně vklady vlastníků, dále dotace a dary a rizikový kapitál
Zisk: Výhodou zisku je, ţe se sniţuje riziko firmy plynoucí ze zadluţení. Ovšem naopak je zdrojem relativně draţším. Jako další vlastní zdroje je moţné zmínit výnosy z prodeje a likvidace hmotného majetku a zásob. (Synek a kol, 2003)
Odpisy: Jdou dalším významným zdrojem financování investic. Odpisy na rozdíl od zisku jsou relativně stabilní zdroj financování. Je tomu tak proto, ţe nejsou ovlivněny tolika faktory jako zisk a podnik je má k dispozici i v případě, ţe ţádný zisk nevytvořil. (Ţivělová, 1998) Vklady vlastníků: Jedná se o kapitálové vklady v hotovosti nebo ve věcných hodnotách (např. u akciových společností akciový kapitál účetně zachycený jako základní kapitál případně vklady společníků nad rámec základního kapitálu, u společností s ručením omezeným vklady společníků, atd.) (Ţídková, 2001). Rizikový kapitál: Poskytují ho firmy nebo jednotlivci, kteří investují svůj soukromý kapitál a nabízejí podnikům dlouhodobý kapitál, obvykle na 3 – 7 let. Soukromý kapitál je ale poskytován za získání podílu ve firmě, coţ je spojeno i s podílem na řízení firmy (Scholleová, 2009)
Výhody a nevýhody vlastních zdrojů Pokud firma vlastní vzhledem k obratu, konkurenci a riziku podnikání dostatečný vlastní kapitál, budí dojem spolehlivého partnera (21). Také se můţe vedení domluvit na niţších podílech, a tím sníţit náklady na financování (21). 19
Pokud ale společníci tlačí na vyšší podíly, mohou se z vlastního kapitálu stát velmi drahé peníze (21). Pokud se firma spoléhá pouze na čistý zisk a ten se náhle sníţí nebo se dostane do červených čísel, nemusí mít dostatek prostředků pro financování své činnosti (21).
3.8.2 Cizí zdroje K cizím zdrojům patří zejména úvěry, ať uţ bankovní nebo obchodní, ale také emise dluhopisů. Zvláštním druhem cizího kapitálu je finanční leasing. Cenou za pouţívání cizího kapitálu jsou úroky. Zahrnutí úroků placených za cizí kapitál do nákladů sniţuje daňový základ a tím i výši placených daní. (Naproti tomu dividendy nejsou daňově uznatelnou poloţkou). Díky tomuto efektu daňového štítu cizí kapitál zlevňuje a obvykle bývá levnější neţ vlastní. Se zvýšením zadluţenosti nad určitou hranici však stoupá riziko pro věřitele, coţ se odráţí i ve vyšší poţadované úrokové míře na zápůjčku peněz (Scholleová, 2009). Rezervy na důchod: Jsou částí vytvořeného hospodářského výsledku, která zůstává v podniku pro další období a právními předpisy je rozhodnuto o jejím umístění v cizích zdrojích (Ţídková, 2001). Úvěry finančních institucí: Splátky úvěru zahrnují jednak vlastní splátky (úmor), jednak úroky. Způsob splácení můţe mít formu individuálního splátkového plánu, rovnoměrného splácení a splácení anuitou (Synek a kol, 2003).
Dluhopisy: Získá-li podnik cizí kapitál formou obligací, musí v průběhu doby jejich platnosti vyplácet jejich drţitelům úrokový výnos a v termínu jejich splatnosti vyplatit částku odpovídající jejich nominální hodnotě (Synek a kol, 2003).
20
Finanční leasing: Při finančním leasingu mají náklady formu splátek nájemného, placených podle dohodnutého splátkového kalendáře a tím šetří počáteční kapitál nájemce. Pro finanční leasing platí určitá pravidla, která musí obě strany dodrţet (Synek a kol, 2003). Moţné výhody leasingu: (Levy, Sarnat, 1999) Přesun rizika vlastnictví, flexibilita – firma vyuţívá zařízení dle svých potřeb, údrţba - pronajímatel poskytuje údrţbu, daňová výhoda – lze jí dosáhnout, pokud je doba pronájmu kratší neţ doba odpisování, úlevy od dluhových omezení, riziko bankrotu. Nevýhody finančního leasingu: (Scholleová, 2009) Nájemce nemůţe uplatnit daňové odpisy do svých daňově uznatelných nákladů, protoţe vlastnické právo má po celou dobu leasingu pronajímatel, cena leasingu je vţdy vyšší neţ koupě za hotové, nájemce má omezené právo nakládat s majetkem, na nájemce jsou přenášena rizika od pronajímatele související s vlastnictvím majetku (v případě vyhlášení konkurzu na leasingovou společnost se majetek stává součástí konkurzní podstaty a nájemce jedním z mnoha věřitelů), leasingová smlouva je nastavená jako obtíţně vypověditelná ze strany nájemce (vysoké penále).
Výhody a nevýhody cizích zdrojů Obecně platí, ţe cizí kapitál je do určité míry zadluţení levnější neţ vlastní, protoţe finanční instituce poţadují méně neţ společníci a úroky si firma můţe odečíst od základu daně (21). Ovšem vysoké zadluţení můţe vést k insolvenci (21). 21
Zadluţení také můţe vést k vyšší úrokové míře nebo dokonce k nemoţnosti čerpat další úvěry (21).
3.9 Rozhodování mezi leasingem a úvěrem Leasing je jedna z forem investic, která se v poslední době stále více rozšiřuje i v ČR. Je vyuţíván zejména z důvodu úspory hotovosti a moţnosti daňových úspor při tomto typu pořizování investic. Leasingem můţeme tedy rozumět dohodu, která přenáší na nájemce právo uţívat určitý majetek po předem dohodnutou dobu za určitou finanční úhradu (nájemné) (Pavlíková, 2002). Ať uţ podnik financuje investice úvěrem či leasingem, v obou případech se zavazuje hradit po delší dobu splátky, zahrnující úmor určité částky a úrok. Na druhou stranu existují mezi těmito metodami financování i určití rozdíly (Valach, 2005). Charakteristikou úvěru je, ţe pořizovaný dlouhodobý majetek je ve vlastnictví podniku, který uskutečňuje i odpisy. Ovšem je zde nutnost hradit úmor a úrok z úvěru. Naproti tomu u leasingu není majetek ve vlastnictví podniku, a tudíţ se neuskutečňují ani odpisy pronajímaného majetku. Také v tomto případě podnik musí hradit leasingovou marţi pronajímateli. Rozhodování o tom, jakým způsobem pořídit potřebná stálá aktiva je na straně nájemce. Ten se musí rozhodnout, zda potřebné stálé aktivum koupí, nebo si jej najme. Rozhodne se pro formu, která jej přijde levněji (Synek a kol, 2003). Jak uvádí Valach (Valach, 2005), při rozhodování mezi leasingem a úvěrem je třeba respektovat tyto hlavní faktory: 1. Daňové aspekty – odpisový, úrokový a leasingový daňový štít. 2. Úrokové sazby z dlouhodobého úvěru a systém úvěrových splátek. 3. Sazby odpisů a zvolenou metodu odpisování majetku v průběhu ţivotnosti. 4. Leasingové splátky, jejich výši a průběh v rámci doby leasingu. 5. Faktor času, vyjádřený zvolenou diskontní sazbou pro aktualizaci peněţních toků spojených s úvěrem či leasingem.
22
Finanční teorie i leasingová praxe vytvořily řadu modelových postupů, které mají slouţit k porovnání ekonomické výhodnosti leasingu či koupě na úvěr. Patří mezi ně následující: (Valach, 2005)
Metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr Rozhodování při této metodě lze vyjádřit pomocí čtyř postupných kroků (Valach 2005): 1. Nejdříve se kvantifikují výdaje (sníţené o daňovou úsporu), které vzniknou nájemci v souvislosti s leasingem. 2. Obdobně se určí výdaje (opět sníţené o vliv daní), které by měl nájemce v souvislosti s úvěrem. 3. Obojí výdaje se musí aktualizovat s přihlédnutím k času, ve kterém byly vynaloţeny. 4. Vybere se ta varianta financování, která má nejniţší celkové diskontované výdaje.
Metoda čisté výhody leasingu (Net Leasing Advantage) Tato metoda je zaloţena opět na principu čisté současné hodnoty. Porovnává celkovou hodnotu leasingových splátek diskontovanou k současnosti s velikostí úvěru (Scholleová, 2009). Čistá současná hodnota investice financované úvěrem můţe být definována takto: (Valach 2005): Č
Kde: Tn = trţby, které investice přináší v jednotlivých letech ţivotnosti, Nn = náklady na výrobu (bez odpisů) v jednotlivých letech ţivotnosti, On = odpisy v jednotlivých letech ţivotnosti, n = jednotlivá léta ţivotnosti, 23
N = doba ţivotnosti, i = úrokový koeficient, upravený o vliv daně, d = daňový koeficient, K = kapitálový výdaj.
Čistou současnou hodnotu investice financované leasingem můţeme vyjádřit takto: (Valach, 2005) Č
Kde: Ln = leasingové splátky v jednotlivých letech ţivotnosti, Ostatní symboly jako v předchozím vzorci.
Porovnáním čisté současné hodnoty investice s leasingovým financováním a čisté současné hodnoty s úvěrovým financováním dostaneme čistou výhodu leasingu, kterou můţeme matematicky vyjádřit takto: (Valach, 2005) ČVL = Č1 - Ču
Jestliţe Č1 > Ču je čistá výhoda leasingu pozitivní (leasing je efektivnější forma financování). Jestliţe je Č1 < Ču, pak je čistá výhoda leasingu negativní (efektivnější forma financování je úvěr) (Valach, 2005)
3.10 Hodnocení ekonomické efektivnosti investic Hodnocení investičních příleţitostí je vţdy velice náročný a zodpovědný úkol. Nejenţe se zpravidla jedná o značné částky, ale zároveň o rozhodnutí investovat či neinvestovat,
24
které značně ovlivní situaci společnosti do budoucnosti. Proto by hodnocení mělo být jednou z nejostřeji sledovaných činností v podniku (Pavlíková, 2002).
Efektivnost Podle Wagnerové (Wagnerová a kol, 2003) se efektivností rozumí vztah jejich ekonomických a sociálních účinků k: Ekonomickým a sociálním cílům a potřebám organizace – podnikatelského subjektu, nárokům
potřebným
pro
dosaţení
těchto
účinků,
zde
se
pak
hovoří
i o hospodárnosti ve vyuţití zdrojů, návratnosti vloţených prostředků ve zvýšených výkonech podniku.
Ekonomická efektivnost Ekonomická efektivnost investice se vyjadřuje pomocí porovnání ekonomických efektů (výnosů) investice s hodnotou investičních výdajů vynaloţených na jejich dosaţení. Aby byla investice povaţována za ekonomicky efektivní, je nutné, aby celkový efekt za dobu jejího vyuţívání byl větší neţ výdaje na její pořízení (Ţídková, 2001).
Podstata hodnocení a kritéria hodnocení Jak jiţ bylo řečeno, investice v podniku představují jednorázově vynaloţené zdroje, které budou přinášet peněţní příjmy během delšího budoucího období. Platí tedy, ţe ten, kdo investuje, obětuje svůj současný důchod za příslib budoucího důchodu s cílem dosáhnout zisku. Přihlíţí při tom k riziku a k době, za kterou budoucí výnosy získá (Synek a kol, 2003) Jak uvádí Synek (Synek a kol, 2003), rozhodujícími kritérii pro posuzování investice je její:
Výnosnost – vztah mezi výnosy, které investice za dobu své existence přinese, a náklady, které její provoz a pořízení stojí,
rizikovost – stupeň nebezpečí, ţe nebude dosaţeno očekávaných výnosů,
doba splacení – doba přeměny investice zpět do peněţní formy. 25
Ideální investice je potom taková, která má vysokou výnosnost, je bez rizika a co nejdříve se zaplatí. Ovšem ve skutečnosti jsou výše uvedená kritéria protikladná. Investice s vysokou výnosností je obvykle vysoce riskantní a vysoce likvidní investice je zase málo výnosná. Podstatou hodnocení investic je tedy porovnávání vynaloţeného kapitálu s výnosy, které investice přinese. Konečným výsledkem je rozhodnutí, zda investici uskutečnit nebo v případě hodnocení více investičních moţností, kterou moţnost vyuţít (Synek a kol, 2003).
Postup hodnocení investic Postup hodnocení efektivnosti investic se sestává z několika kroků (Synek a kol, 2003): 1) Určení kapitálových výdajů na investici. 2) Odhadnutí budoucích čistých peněţních příjmů, které investice přinese, a rizika, se kterými jsou tyto příjmy spojeny. 3) Určení nákladů na kapitál vlastního podniku. 4) Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů a její porovnání s kapitálovými výdaji na investici.
3.10.1 Určení kapitálových výdajů Kapitálovým výdajem jsou všechny výdaje s investicí spojené. Zúţíme-li kapitálové výdaje na výdaje určené na pořízení hmotného dlouhodobého majetku, pak by kapitálové výdaje měly obsahovat (Valach, 2005):
a) Výdaje na pořízení dlouhodobého majetku Patří sem různé poloţky, které zahrnují především výdaje na pozemek pro stavbu, výdaje na přepravu a celkové zabezpečení výstavby, výdaje na realizaci stavební a strojní části projektu. Pokud je pořízení nového projektu spojeno s výdaji na výzkum a vývoj, pak i tyto výdaje je třeba zahrnout do kapitálových výdajů. V případě pořízení investice z dovozu se stávají součástí kapitálových výdajů i eventuelní kurzové rozdíly a clo. 26
b) Výdaj na trvalý přírůstek oběţného majetku vyvolaný novou investicí Pořízení nového dlouhodobého majetku často klade poţadavky na trvalý přírůstek zásob surovin, náhradních dílů nedokončené výroby, pohledávek, aj. Zvýšení oběţného majetku vyvolá automaticky i růst krátkodobých pasiv (např. závazky vůči dodavatelům), je proto přesnější uvaţovat jen s trvalým přírůstkem čistého pracovního kapitálu, tj. rozdílu mezi přírůstkem oběţného majetku a přírůstkem krátkodobých pasiv. Tyto výdaje se ovšem týkají rozvojových projektů, obnovovací projekty nevyţadují obvykle ţádný přírůstek čistého pracovního kapitálu.
Kapitálový výdaj je moţno vyjádřit v tomto tvaru (Valach, 2005):
kde: K = kapitálový výdaj, I = výdaj na pořízení dlouhodobého majetku, O = výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu, P = příjem z prodeje existujícího nahrazovaného dlouhodobého majetku, D = daňové efekty (kladné či záporné). Pokud se kapitálový výdaj uskutečňuje více neţ jeden rok, je nezbytné výdaj diskontovat s pouţitím odpovídajícího diskontního faktoru (Valach, 2005).
3.10.2 Odhad budoucích peněžních příjmů Předvídání peněţních příjmů z investičního projektu je nejkritičtější místo celého kapitálového plánování (Valach, 2005). Jedná se o budoucí peněţní příjmy, které poplynou z realizovaného investičního projektu v letech jeho předpokládané ţivotnosti. Jejich samotný odhad je velmi obtíţný, neboť působí řada vlivů, jejichţ sílu dovedeme odhadnout jen velmi obtíţně. Jde o vliv faktoru času, inflace, vliv měnících se podmínek na trhu, aj., coţ vše vyúsťuje do zvýšeného rizika, ţe očekávané příjmy nebudou dosaţeny (Synek a kol, 2003).
27
Při výpočtu se vychází z trţeb, od kterých se odečtou provozní náklady (spotřebovaný materiál, energie, mzdy, odpisy, nájemné, atd.). Výsledkem bude zisk před zdaněním, který je třeba převést na základní ukazatel peněţních příjmů odpočtem daně a zpětným připočtením odpisů, které jsou sice nákladem, ale nejsou výdajem a jako součást trţeb se vracejí zpět do podniku. Takto zjištěný výsledek je dále upracován o přírůstek čistého pracovního kapitálu v podobě kladného rozdílu mezi růstem zásob materiálu a navýšením krátkodobých závazků (Hlaváčková, 2004).
Výpočet ukazuje následující vzorec (Synek a kol, 2003):
kde: P = celkový roční peněţní příjem z investičního projektu, Z = roční přírůstek zisku po zdanění, který investice přináší, A = přírůstek ročních odpisů v důsledku investice, O = změna oběţného majetku (čistého pracovního kapitálu) v důsledku investování, PM = příjem z prodeje dlouhodobého majetku koncem ţivotnosti, D = daňový efekt z prodeje dlouhodobého majetku koncem ţivotnosti.
Předvídání očekávaného peněţního toku z investičního projektu je velice náročná záleţitost. Musí se na něm podílet různí specialisté podniku. Obtíţnost kvantifikace peněţních toků navíc ještě stoupá u rozvojových projektů, projektů do nových technologií a nových výrobků (Valach, 2005).
3.10.3 Určení podnikové diskontní míry Kapitál stejně jako ostatní výrobní činitelé něco stojí, má své náklady (Valach, 2005). Je-li investice financována vlastním kapitálem, pak náklady je poţadovaný výnos z kapitálu (vyjádřený např. v dividendách), nebo výnos dosahovaný jinými moţnými projekty (Valach, 2005). Je-li investice financována cizími zdroji (úvěrem, obligacemi), pak náklady je úrok z úvěru (Valach, 2005). 28
Ovšem značná část firem pouţívá kombinovaný způsob financování – část investičních nákladů financuje vlastními zdroji, část cizími. Podle jednotlivých sloţek se pak zjišťují průměrné kapitálové náklady (Valach, 2005). Kapitálové náklady obvykle vyjadřujeme procentem a jejich výpočet je následující: (Hlaváčková, 2004).
Kde: ko = průměrné náklady na kapitál, ki = úroková sazba u cizího kapitálu v %, ke = očekávaný výnos vlastního kapitálu v %, d = sazba daně z příjmů (ze zisku), = % podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu, = % podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu.
3.10.4 Výpočet současné hodnoty očekávaných peněžních příjmů Jak vyplívá z ekonomické teorie při finančním rozhodování nelze pominout faktor času, který způsobuje, ţe hodnota peněz se v čase mění. Hodnota dnešní peněţní jednotky je cennější neţ její hodnota v budoucnu. To vyţaduje převést budoucí dlouhodobé peněţní toky z investice na jejich současnou hodnotu ke zvolenému časovému období. Takţe budoucí hodnotu cash flow převádíme na její současnou hodnotu. Aktualizace budoucích peněţních toků se provádí jejich diskontováním prostřednictvím odúročitele, jehoţ tvar vychází ze sloţeného úročení (Hlaváčková, 2004). Jako počítacího koeficientu bude pouţita průměrná míra kapitálových nákladů (viz 3.9.3). Je moţno počítat dle vzorce: (Synek a kol, 2003)
29
Kde: SHCF = současná hodnota cash flow v období t, CFt = očekávaná hodnota cash flow v období t, k = míra kapitálových nákladů na investici (podniková diskontní míra), t = období 1 aţ n (roky), n = očekávaná ţivotnost investice v letech.
3.11 Metody hodnocení V závislosti na tom, zda se při výpočtech ukazatelů efektivnosti investic přihlíţí nebo nepřihlíţí k vlivu faktoru času a rizika na investiční výdaje a na výnosy investice, rozlišují se statické a dynamické metody hodnocení efektivnosti investic (Ţídková, 2001).
3.11.1 Statické Statické metody porovnávají investiční výdaje a příjmy bez ohledu na čas, kdy jsou získány. Obecně je nelze doporučit k závaţným rozhodnutím, ale obvykle se pouţívají (Scholleová, 2009) Jako první síto pro vyřazení nevhodných investic, u méně významných projektů niţší finanční náročnosti, u projektů s krátkou dobou ţivotnosti, u projektů s nízkým stupněm rizika.
Metoda průměrné rentability Jedná se o praktický, hojně pouţívaný postup, který ve své nejjednodušší podobě vztahuje očekávaný zisk k investovanému kapitálu (Wöhe, 1995). Zdroj [4]
Kde: 30
R = průměrná rentabilita za celou ţivotnost investice v %, Z = zisk v jednotlivých letech ţivotnosti investice v Kč, KV = kapitálové výdaje v Kč, t= období 1 aţ n let, n = doba ţivotnosti investice.
Metoda účetní míry rentability Vychází z průměrného ročního zisku a z průměrných výdajů vázaných v investici:
ů ě ý č í á
kde průměrný zisk neobsahuje odpisy a průměrná hodnota investice se určí jako polovina rozdílu mezi pořizovací cenou a cenou při vyřazení investičního majetku z pouţívání. Přihlíţí k celé době, za kterou investice přináší výnosy, coţ je označováno za výhodu tohoto ukazatele ve srovnání s dobou návratnosti, která se zajímá pouze o dobu, za niţ se investice vrátí. Pokud účetní rentabilita převyšuje diskontní sazbu, doporučuje se investice přijmout (Ţídková, 2001).
Metoda průměrných nákladů Tato metoda je nejjednodušším způsobem srovnání jednotlivých variant investičních záměrů. Hodnotí projekty s pohledem změn investičních a provozních nákladů a vychází ze souhrnu všech ročních nákladů spojených s pouţíváním prostředku získaného investicí a vybírají variantu s nejniţšími náklady (Ţivělová, 2003). Vzorec výpočtu je následující: (Hlaváčková, 2004)
Kde: cN = průměrné roční celkové náklady v Kč, 31
pN = průměrné roční provozní náklady v Kč, O = roční odpisy v Kč, i = minimální poţadovaná výnosnost investice, KV = kapitálové výdaje na investici v Kč.
Metoda doby splacení Dobou splacení je takové období, za které tok příjmů přinese hodnotu rovnající se původním nákladům na investici. Jsou-li příjmy v kaţdém roce ţivotnosti investice stejné, pak dobu splacení DS zjistíme dělením investičních nákladů roční částkou čistých cash flow (Synek a kol, 2003):
á č í
Jsou-li výnosy v kaţdém roce jiné, pak dobu splácení zjistíme postupným načítáním ročních částek cash flow tak dlouho, aţ se kumulované částky rovnají investičním nákladům. Čím kratší je doba splacení, tím je investice výhodnější. Je samozřejmé, ţe doba splacení musí být kratší, neţ je doba ţivotnosti investice. Nevýhodou této metody je to, ţe nebere v úvahu výnosy po době splacení a časové rozloţení výnosů v době splácení (Synek a kol, 2003).
3.11.2 Dynamické Dynamické metody berou v úvahu nejen výnosy investice, ale také jejich rozloţení v čase a riziko, které je zahrnuto do metod přepočtem budoucích cash flow na současnou hodnotu (Scholleová, 2009). Mezi tyto metody patří: (Scholleová, 2009)
Čistá současná hodnota,
vnitřní výnosové procento,
index ziskovosti, 32
diskontovaná doba návratnosti.
Čistá současná hodnota (Net Present Value – NPV) Čistá současná hodnota je nejpouţívanější metodou hodnocení ekonomické efektivnosti investic. Je zaloţena na porovnávání diskontovaných výdajů a diskontovaných příjmů (Pavlíková, 2002). Jinak řečeno, pokud firma dnes dá za investici výdaje v hodnotě KV, bude v budoucnu generovat příjmy CF1 v prvním roce, CF2 v druhém roce, aţ CFn v n letech při dané úrokové sazbě i (Baye, 2006). Vzorec výpočtu je následující: (Scholleová, 2009)
Kde: NPV = čistá současná hodnota, CFi = očekávaná hodnota cash flow v období i, k = míra kapitálových nákladů na investici (podniková diskontní míra), i = období 1 aţ n (roky), n = očekávaná ţivotnost investice v letech.
Hodnocení ukazatele (Pavlíková, 2002): Pokud jsou diskontované příjmy vyšší neţ diskontované výdaje (čistá současná hodnota vyšší neţ 0), projekt přináší vyšší výnos, neţ je sazba, která byla pouţita pro diskontování (náklady kapitálu). Pokud jsou diskontované příjmy menší neţ diskontované výdaje (čistá současná hodnota menší neţ 0), projekt přináší niţší výnos, neţ je sazba, která byla pouţita pro diskontování (náklady kapitálu). Pokud jsou diskontované příjmy rovné diskontovaným výdajům, znamená to, ţe výnos projektu je roven jeho nákladům. 33
Jestliţe se však kapitálový výdaj uskutečňuje postupně, pak je nutné aktualizovat nejen peněţní příjmy, ale také kapitálové výdaje. Obvykle se aktualizují k okamţiku zahájení výstavby. Model čisté současné hodnoty pak nabývá tento tvar: (Valach, 2005)
Kde: T = doba výstavby, t = jednotlivá léta výstavby, ostatní symboly zůstávají stejné jak v předchozím vzorci.
Metoda čisté současné hodnoty je při hodnocení investic oblíbená zejména pro tyto důvody: (Scholleová, 2009)
Bere v úvahu faktor likvidity, času i rizika,
je univerzální, závisí pouze na prognózovaných cash flow a podnikové diskontní míře,
je aditivní, umoţňuje snadno pracovat s kombinacemi více investic,
její výsledek přímo udává souvislost s hlavním cílem podniku – udává, o kolik případná realizace investice zvedne jeho hodnotu, a to v měnových jednotkách.
Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return - IRR) Na základě vyuţití pojmu NPV můţeme vnitřní výnosové procento definovat jako diskontní sazbu, která vede k NPV = 0 (Steigauf, 1999). Zjišťuje se interaktivním způsobem, metodou pokusů a omylů, při které dochází k postupnému vyrovnávání levé a pravé strany následující rovnice: (Hlaváčková, 2004)
34
Kde: KV = kapitálové výdaje na investici, CFt = očekávaná hodnota cash flow v období t, k = míra kapitálových nákladů na investici (podniková diskontní míra), t = období 1 aţ n (roky), n = očekávaná ţivotnost investice v letech.
Pavlíková (Pavlíková, 2002) uvádí pro výpočet vnitřního výnosového procenta následující vzorec: Č Č
Č
Kde: i1 = úroková míra, pro kterou je ČSH kladná, i2 = úroková míra, pro kterou je ČSH záporná, ČSH1 = kladná stá současná hodnota, ČSH2 = záporná čistá současná hodnota.
Je-li vnitřní výnosové procento větší neţ diskontní míra zahrnující riziko, je projekt přes své riziko přijatelný. Je-li celá investice na úvěr, mělo by být vnitřní výnosové procento vyšší, neţ je úroková míra (Synek a kol, 2003).
Často se pouţívá i grafické znázornění vnitřního výnosového procenta. Jedná se o průsečík křivky čité současné hodnoty s osou x, která reprezentuje jednotlivé úrokové míry (Pavlíková, 2002).
35
ČSH
VVP
Úroková sazba
Obr. 3: Grafické znázornění vnitřního výnosového procenta Zdroj: (Pavlíková, 2002)
Nevýhody pouţívání VVP: (Scholleová, 2009)
Nelze vidět skutečné finanční efekty, míru vlivu na růst podniku,
metoda není univerzálně pouţitelná, bezproblémové pouţití je omezeno existencí konvenčního průběhu finančních toků,
překáţka aplikace, je jiţ eliminován pouţitím obecně dostupné výpočetní techniky,
výhody pouţívání VVP: (Scholleová, 2009)
výsledek je nezávislý na podnikové diskontní míře (slouţí pouze jako následné kritérium pro hodnocení),
umoţňuje relativní pohled na výnosnost, je vhodná při akcích, kde prvotním cílem je zhodnotit volné finanční prostředky.
Další rizika metody vnitřního výnosového procenta uvádí Pavlíková (Pavlíková, 2002). Neznamená to, ţe bychom tuto metodu zcela zavrhli. Jen mohou nastat komplikace, které při pouţití metody čisté současné hodnoty nejsou. 1) První problém můţe nastat, jestliţe nastane netypická situace pro investici – nejdříve se objeví příjmy a postupně se budou objevovat výdaje – jako příklad můţeme uvést bankovní úvěr. V tomto případě platí, ţe čím niţší vnitřní výnosové procento, tím
36
lépe a pokud bude vnitřní výnosové procento niţší, neţ jsou náklady kapitálu, je to jedině dobře. 2) Druhý problém nastává tehdy, pokud se v rámci investice objevuje několik příjmů a několik výdajů. V tomto případě je moţné nalézt několik úrokových měr, při nichţ se čistá současná hodnota rovná nule. 3) V některých případech se můţe stát, ţe vnitřní výnosové procento pro danou investici prostě neexistuje. Vţdy máme ale k dispozici metodu čisté současné hodnoty, která nám stanoví, je-li projekt výnosný či nikoli. 4) V praxi se můţe stát, ţe se budou úrokové sazby v průběhu času měnit. To by znamenalo změnu i nákladů kapitálu v jednotlivých letech a my bychom se dostali do rovnice o n neznámých, která by se nedala řešit.
Index ziskovosti (PI – Profitability Index) Index ziskovosti je také relativním měřítkem, které můţe hrát významnou roli v rozhodování o investicích. Profitability Index představuje poměr přínosů (vyjádřených v současné
hodnotě
prognózovaných
budoucích
toků
hotovosti)
a
počátečních
kapitálových výdajů (Scholleová, 2009).
Kde: KV = kapitálové výdaje na investici, CFt = očekávaná hodnota cash flow v období t, k = míra kapitálových nákladů na investici (podniková diskontní míra), t = období 1 aţ n (roky), n = očekávaná ţivotnost investice v letech.
Projekt můţe být přijat k realizaci, jestliţe index ziskovosti je větší neţ 1, coţ je v přímé souvislosti s poţadavkem kladné čisté současné hodnoty. Čím více index rentability projektu přesahuje jednotku, tím je projekt ekonomicky výhodnější. Profitability Index je významným kritériem pro hodnocení a výběr projektů v případě, ţe podnik 37
připravil více investičních projektů, nemůţe však všechny realizovat vzhledem k nedostatku finančních prostředků (Scholleová, 2009). Ovšem tento ukazatel má také svá úskalí. Pokud se jednotlivé investiční projekty liší velikostí kapitálových výdajů a peněţních příjmů z investice, mohou vykazovat vyšší hodnoty indexu ty projekty, u nichţ je čistá současná hodnota niţší a naopak. V tomto případě je třeba dá přednost ukazateli čisté současné hodnoty (Hlaváčková, 2004).
Diskontovaná doba návratnosti (The Payback Period – PP) Doba návratnosti je definována jako takové období (počet let), za které tok výnosů (cash flow) přinese hodnotu rovnající se počátečním kapitálovým výdajům na investici. Jinak se dá říci, ţe za dobu návratnosti se povaţuje počet let, kterých je zapotřebí k tomu, aby se kumulované prognózované hotovostní toky vyrovnaly počátečním kapitálovým výdajům (Scholleová, 2009). Návratnost vyjadřuje schopnost splatit úvěr nově vytvořenými peněţními prostředky. Vyjadřuje tzv. samofinancovatelnost investice. Čím je doba návratnosti kratší, tím je schopnost samofinancování investice lepší (Mlčoch, 1996). Čím je kratší doba splacení, tím je investice výhodnější. Je samozřejmé, ţe doba splacení musí být kratší, neţ je doba ţivotnosti investice (Synek a kol, 2003). (Ţivělová, 2003)
Kde: x = hledaná doba návratnosti.
38
Shrnutí dynamických metod hodnocení investice Přehledné shrnutí všech dynamických metod včetně jejich výhod a nevýhod uvádí tabulka 1. Tab. 1: Dynamické metody hodnocení investic Metoda
Kritérium přijatelnosti
NPV
IRR
PI
PP
Doba návratnosti doba ţivotnosti
Žádoucí
Použít při Výhody preferenci Přímá vazba na hodnotu podniku, univerzálně pouţitelná
Nevýhody Velké investice mohou přinášet relativně malý přírůstek
Maximum
Absolutní výnos v penězích
Maximum
Relativní Relativní Není moţné výnos, pohled, pouţít při moţnost nezávislost na nekonvenčních investovat do nákladech peněţních většího kapitálu tocích portfolia
Maximum
Relativní výnosnosti
Relativní pohled
Oproti IRR se ztrácí informace o ročním relativním výnosu
minimum
Poţadavek rychlé návratnosti, dalších investičních příleţitostí
Představa o moţné další reinvestiční činnosti pro rozvoj firmy
Nepočítá s cash flow po uplynutí doby návratnosti investice
Zdroj: (Scholleová, 2009)
Metoda, podle které se nakonec podnikatel rozhoduje pro jednu z alternativních investic, by měla odpovídat jeho preferencím – absolutní nebo relativní výnosnost, tlak na krátkou dobu návratnosti nebo rozpočtová omezení (Scholleová, 2009). O tom, zda je investice přijatelná nebo nepřijatelná, musí vypovídat všechny metody shodně, neboť jsou postavené na stejném myšlenkovém základu – všechny se
39
odvíjí od různého pohledu na srovnání výdajů a příjmů přepočítaných na jejich současnou hodnotu (Scholleová, 2009).
3.12 Riziko v investičním rozhodování Podmínkou správného finančního rozhodování je nejen rozhodování podle výnosnosti jednotlivých navrhovaných variant řešení, ale také kvantifikace rizikovosti jednotlivých variant (Ţivělová, 2007). Respektování rizika je nutným základním atributem správného rozhodování o investicích (Valach, 2005). Riziko představuje nejistotu budoucí úspěšnosti (Ţivělová, 2007). Předpokládá se tedy, ţe důsledky rizika na výsledek investiční činnosti jsou vesměs negativní. Proto se investor musí snaţit riziku předcházet uţ ve fázi předinvestiční přípravy zpracováním různých variant téţe investice a výběrem optimální varianty – tj. s přihlédnutím k poţadované výnosnosti a s přihlédnutím k riziku (Levy, Sarnat, 1999).
3.12.1 Druhy rizika Riziko lze klasifikovat z mnoha hledisek. Mezi základní způsoby patří členění na riziko: (Hnilica, Fotr, 2009)
Podnikatelské – má negativní a pozitivní stránku,
čisté – má pouze negativní stránku.
Systematické – je vyvoláno společnými faktory a postihuje v různé míře všechny hospodářské jednotky, nesystematické – je specifické pouze pro určité podniky. o Vnitřní – vztahuje se k faktorům uvnitř podniku, o vnější – vztahuje se k externím faktorům podnikatelského prostředí.
Ovlivnitelné – existuje moţnost jeho eliminace či oslabení působením na příčiny,
neovlivnitelné – existuje pouze moţnost oslabení jeho negativních dopadů.
40
Ve fázi přípravy a realizace projektu, ve fázi provozu projektu.
Dále je moţné klasifikovat rizika podle jejich věcné náplně: (Hnilica, Fotr, 2005) Technicko-technologická, výrobní, provozní, ekonomická, trţní, finanční, legislativní, politická, environmentální, spojená s lidským činitelem, informační, zásahy vyšší moci, teroristické útoky.
3.12.2 Postoj k riziku Máme tím na mysli vztah podnikatele či manaţera k riziku. Ze zkušenosti v hospodářské praxi lze rozlišovat tři základní typy postojů: (Valach, 2005) a) Averze k riziku. Podnikatel se snaţí vyhnout riskantnějším akcím a vyhledává spíše akce a projekty bez rizika nebo jen s malým rizikem. b) Sklon k riziku. Podnikatel naopak vyhledává riskantnější projekty s větší nadějí na vyšší efekty, ale také s vyšším nebezpečím špatných výsledků. c) Neutrální postoj. Podnikatelova averze a sklon k riziku jsou v rovnováze.
41
Postoj k riziku u podnikatele či manaţera závisí na mnoha faktorech. Nejvíce je ovlivňují: (Valach, 2005)
Osobní zaloţení,
ekonomické postavení podniku,
systém motivace subjektu.
3.12.3 Ochrana proti rizikům Valach třídí způsoby ochrany proti rizikům následovně: (Valach, 2005) 1) Volba právní formy podnikání Jedná se o snahu omezit důsledky rizika podnikání jen na předem vymezenou část majetku podnikatele (Ţivělová, 2007). 2) Prosté omezování rizika Podnik stanoví pro jednotlivé případy tzv. rizikové meze – tj. horní či dolní hranice, kam aţ je ochoten jít (Valach, 2005). 3) Rozloţení (diverzifikace) rizika Sleduje rozloţení rizika na co největší základnu a tím jeho sníţení. K nejčastějším způsobům rozloţení rizika patří rozšiřování výrobního programu, diverzifikace z hlediska dodavatelů, odběratelů i finančních institucí, flexibilita podnikání (Ţivělová, 2007). 4) Přesunutí podnikání Podnik musí být schopen reagovat rychle na změny bez velkých nákladů. Tomu napomáhá univerzální výběr technologie, která je pouţitelná pro více účelů (Valach, 2005). 5) Dělení rizika Riziko se rozdělí na několik účastníků, kteří se podílejí na společném projektu či činnosti (Valach, 2005).
42
6) Přesunutí rizika Jde o přesun rizika na jiné subjekty (dodavatele, odběratele, leasingovou organizaci) (Valach, 2005). 7) Pojištění Jde o zvláštní formu přenesení rizika na pojišťovnu za úplatu. Vztahuje se především na měřitelná rizika objektivního charakteru.
8) Etapová příprava a etapová realizace projektu Projekt se rozdělí do několika etap a kaţdá následující etapa se koncipuje variantně. Volba varianty závisí na výsledcích předchozí etapy. Etapovou realizací projektu se sniţuje moţnost ztrát, ale na druhé straně mohou růst investiční náklady (Valach, 2005). 9) Tvorba rezerv v podnicích V tomto případě podnik sniţuje riziko tím, ţe tvoří záměrně rezervy. Nevznikne-li ztráta, ušetří tak náklady spojené s pojištěním a vytvořené rezervy zvýší vlastní kapitál podniku (Valach, 2005).
Ochrana proti rizikům má ovšem pro podnik nejen důsledky v omezení rizika, ale i další finanční důsledky. Především se zvyšují některé náklady, neboť vyšší bezpečnost nelze získat zadarmo. Ve většině případů nejde proto o minimalizaci rizika, ale o jeho sníţení na určitou ekonomicky únosnou mez (Ţivělová, 2007).
3.12.4 Analýza rizika V analýze rizika je třeba se věnovat následujícím problémům (Ţídková, 2001): 1. Poznání faktorů rizika Identifikujeme příčiny a druh rizika. Snaţíme se zjistit co, kdy a kde by mohlo ohrozit předpokládané výnosy a náklady. Za zmínku stojí např. změna poptávky, změna cen produkce a vstupů, změna techniky a technologie, změny 43
makroekonomické a hospodářské politiky, změny mezinárodního ekonomického a politického okolí. 2. Stanovení významnosti faktorů rizika Provádí se expertním posouzením nebo analýzou citlivosti výnosu investice na změny v úrovni faktorů rizika. V obou případech se vyuţívají znalosti a zkušenosti zpracovatelů projektu z minulého období. Ke zkušenostem musí přistoupit intuice.
3. Vyjádření velikosti rizika Velikost rizika je moţné vyjádřit přímo číselně s vyuţitím matematickostatistických metod nebo nepřímo s vyuţitím ekonomických analytických metod. 4. Výběr opatření ke sníţení rizika Riziko je moţné eliminovat v zásadě dvěma způsoby:
Odstraněním příčin rizika.
Sníţením negativních důsledků rizika na přijatelnou míru.
5. Sestavení plánu korekčních opatření Znamená, ţe pro určité vybrané kritické situace se určí postup jejich řešení.
Cíle analýzy rizika je zvýšit pravděpodobnost úspěchu nebo minimalizovat nebezpečí neúspěchu, které by mohlo ohrozit stabilitu investice a tím i stabilitu podniku (Ţídková, 2001).
3.12.5 Analýza citlivosti investičního projektu Jedná se o metodu, s jejíţ pomocí je moţné hodnotit riziko investic. Vyuţívá se k hodnocení vlivu jednotlivých faktorů rizika na ekonomický výsledek investice. Nejčastěji se sleduje vliv změn objemu produkce, vyuţití výrobních kapacit, prodejních cen výrobků, cen základních surovin a energie, mezd, úrokových a daňových sazeb, devizových kurzů (Ţídková, 2001). 44
Faktory, jejichţ určité změny vedou k malým změnám v peněţních příjmech a kritériích efektivnosti investičních projektů, povaţujeme za málo důleţité – citlivost projektů je na ně malá. Naopak faktory, jejichţ stejné určité změny vedou ke značným změnám v peněţních příjmech, povaţujeme za velmi důleţité, rozhodující. Citlivost projektu na jejich změny je vysoká (Valach, 2005). Cílem analýzy citlivosti investičních projektů je právě najít tyto rozhodující faktory a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu (Valach, 2005).
Postup při analýze citlivosti investičních projektů lze vyjádřit ve čtyřech krocích (Valach, 2005): 1) Musí se definovat závislost peněţních příjmů (event. jejich částí - zejména zisku po zdanění) na faktorech, které je ovlivňují.
kde, Zč = čistý zisk po zdanění Q = mnoţství realizovaných výrobků C = prodejní cena N = náklady na výrobek D = daňový koeficient. 2) Určí se nejpravděpodobnější hodnoty faktorů, které byly vzaty v úvahu při propočtu peněţních příjmů (event. jejich části – zisku) a stanoví se očekávaný peněţní příjem. 3) Určí se změněné hodnoty jednotlivých faktorů (za předpokladu neměnnosti ostatních) a jejich vliv na celkový peněţní příjem (zisk po zdanění). 4) Stanoví se nejvýznamnější, event. nejméně významný faktor ovlivňující peněţní příjem.
45
Provedeme-li výpočty změněných peněţních příjmů pro různé úrovně změněných hodnot, dostaneme celou matici citlivosti peněţních příjmů z projektu. Tato matice zachycuje peněţní příjmy z projektu pro různě změněné hodnoty příslušného faktoru (Valach, 2005). Protoţe vztahy mezi změnou hodnoty jednotlivých faktorů a peněţním příjmem mají lineární charakter, je moţné analýzu citlivosti projektu znázornit jednoduše graficky pomocí soustavy přímek. Přímky pak znázorňují výši zisku. Čím jsou strmější, tím je citlivost na daný faktor větší (Valach, 2005). Za nevýhodu analýzy citlivosti se povaţuje hlavně izolované posuzování vlivu změn faktorů. Výhodou je naopak srozumitelnost a relativní snadnost výpočtu (Ţídková, 2001).
3.13 Vliv inflace na investiční rozhodování Inflace má na investice nemalý vliv. Podle Valacha (Valach, 2005) v jejím důsledku dochází především k růstu kapitálových výdajů, ať uţ se týkají pořizovací ceny investice či ocenění oběţného majetku, zahrnovaného do kapitálových výdajů. Inflační vliv se zejména projevuje u stavebních investic s delší dobou pořízení, během níţ se ceny mohou zvyšovat. Pak je nezbytné nově vymezit kapitálové výdaje s ohledem na růst cen a určit nově čistou současnou hodnotu investičního projektu. U investic pořizovaných bezprostředně nákupem (např. koupě stroje) vliv inflace na kapitálové výdaje nebývá podstatný (Valach, 2005). Inflace ovlivňuje také diskontní sazbu (poţadovanou výnosnost) pouţívanou pro vyjádření časové hodnoty peněz. Diskontní sazba stoupá a vzniká rozdíl mezi nominální a reálnou sazbou. Růst diskontní sazby sniţuje předpokládané diskontované peněţní příjmy z projektu (Valach, 2005). Při propočtu čisté současné hodnoty je moţné její vliv zohlednit jak s pouţitím nominální, tak i reální diskontní sazby. Pouţijeme-li nominální diskontní sazbu, je třeba pouţít nominální peněţní příjmy. Pouţije-li se reálná diskontní sazba, musí se pouţít reálné diskontní příjmy.
Oba přístupy promítání inflace do propočtu čisté současné
hodnoty vedou ke stejným výsledkům (Valach, 2005). 46
Jestliţe je inflace výrazně odlišná v jednotlivých letech ţivotnosti investičního projektu, musí být – v zájmu přesnosti propočtu – pro kaţdý rok pouţita jiná nominální úroková míra, zohledňující inflaci příslušného roku. Lze ovšem také pouţít průměrné míry inflace, která je geometrickým průměrem různých ročních indexů inflace během ţivotnosti projektu (Valach, 2005).
47
4 Praktická část práce 4.1 Charakteristika firmy Tradice Slovácka, o.p.s. vznikla zápisem do obchodního rejstříku v Brně dne 17.8 2005. Mezi zakladatele společnosti patří tyto subjekty: Obec Blatnička, Město Uherský Ostroh a Občanské sdruţení Spinek. Majetkové vklady jednotlivých zakladatelů byly následující: Město Uherský Ostroh 30 000 Kč, Obec Blatnička 10 000 Kč a Občanské sdruţení Spinek 2 000 Kč. Společnost Tradice Slovácka vznikla za účelem zachování kulturního dědictví a folklóru na Moravě. Tradice Slovácka, o.p.s. má tyto orgány: 1. Správní rada – má 6 členů, za správní radu jedná předseda a jeden člen rady, zasedání se konají alespoň 2x ročně. 2. Dozorčí rada – má 3 členy a je kontrolním orgánem společnosti. 3. Ředitel – řídí činnost obecně prospěšné společnosti, ředitele jmenuje a odvolává správní rada. Sídlo
společnosti
je
v Blatničce,
Blatnička
98,
696
71
Blatnice
pod
sv. Antonínkem, kde se nachází provozovna firmy. V Uherském Hradišti firma provozuje vzorkovou prodejnu s krojovým materiálem, dárkovými předměty a krojovými doplňky. Firma v současné době zaměstnává celkem 13 osob.
4.1.1 Charakteristika výroby Právní forma firmy Tradice Slovácka je obecně prospěšná společnost a její druh obecně prospěšných sluţeb je následující:
poskytovaní ucelené nabídky v oblasti výroby a údrţby lidového kroje,
doplňování a sběr informací v oblasti historie, vzniku a vývoje lidových krojů,
zachování a obnova lidových krojů oblasti Slovácka,
zachování a rozvoj tradičních a řemeslných technik, 48
propagace, prezentace a osvěta lidových krojů a tradičních technik,
vydávání informačních materiálů ve vztahu k lidovým krojům a tradičním technikám,
výroba, prodej a půjčování lidových krojů a doplňků ke krojům,
výuka tradičních a řemeslných technik, pořádání výstav.
Doplňkovými činnostmi a sluţbami firmy jsou:
výroba textilních vláken a tkanin,
výroba oděvů a oděvních doplňků (kromě koţešinových),
výroba pletených a háčkovaných výrobků, řemeslné zpracování textilií,
výroba brašnářského a sedlářského zboţí (kromě prostředků ortopedické povahy),
výroba obuvi (kromě ortopedické),
opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboţí,
praní, ţehlen, opravy a údrţba oděvů, bytového textilu a osobního zboţí,
specializovaný maloobchod a obchod se smíšeným zboţím,
zprostředkování obchodu a sluţeb,
pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích aktivit. Společnost Tradice Slovácka, o.p.s. vznikla za podpory strukturálních fondů
Evropské unie prostřednictvím několika projektů.
4.1.2 Projekt 3.1 – Středisko školy lidové tvořivosti a řemesel v obci Blatnička Projekt byl realizován v roce 2005 aţ 2006. Slavnostní otevření Střediska školy lidové tvořivosti a řemesel v Blatničce proběhlo v roce 2006. Projekt Středisko školy lidové tvořivosti a řemesel obce Blatnička měl za cíl posbírat zkušenosti starých mistrů lidové tvořivosti, udrţet je a předat dalším generacím. Najít nové pokračovatele a nositele tradic, naučit tyto techniky lidové tvořivosti mladé lidi, kteří mají o tento druh kultury a tradic zájem.
49
V rámci projektu byla v Blatničce zrekonstruovaná historická budova bývalé místní školy. Upravené prostory slouţí pro šití, úpravu, obnovu, čištění a také půjčování krojů. V dalších prostorách byla zřízena stálá expozice krojů celého mikroregionu Ostroţsko. Celkové náklady na projekt činily 9 378 332 Kč a byly hrazeny v poměru 80% dotací ze strukturálních fondů Evropské unie a v poměru 20% obcí Blatnička. Díky projektu získala firma Tradice Slovácka, o.p.s. svou provozovnu s kompletním vybavením (tzn. vybavení kanceláří, dílny, skladů, prádelny, sušárny, kuchyňky a hygienických zařízení).
4.1.3 Projekt 3.2 – Rozvoj Střediska školy lidové tvořivosti a řemesel v obci Blatnička Projekt byl realizován v období od 1. 7. 2006 do 31. 5. 2008 a byl zaměřen na zlepšení přístupu sociálně vyloučených osob k celoţivotnímu vzdělávání a návratu těchto skupin do společnosti a k pracovnímu uplatnění. Cíle bylo v rámci projektu dosaţeno realizací speciálních kurzů, vzdělávacích kurzů výuky práce na PC a motivačních programů pro handicapované skupiny obyvatel a programů v oblasti prevence a bezpečnosti dětí a neorganizované mládeţe ve věku 15-25 let. Smyslem realizovaných aktivit projektu bylo zlepšit cílovým skupinám obyvatel motivaci ke vzdělání, rozšířit moţnosti jejich vzdělávání a zajistit zlepšení jejich uplatnění v běţném ţivotě i na trhu práce. Dětem a mládeţi byly nabídnuty nové aktivity vyuţití volného času a tím zkvalitněna prevence v oblasti bezpečnosti dětí a mládeţe. Cílové skupiny obyvatel byly následující:
skupina 1 - osoby se zdravotním postiţením - drţitelé průkazek TP, ZTP nebo ZTP/P, osoby umístěné v ústavech pro osoby se zdravotním postiţením,
skupina 2 - dlouhodobě nezaměstnaní,
skupina 3 - absolventi škol a mladiství bez praxe,
skupina 4 - občané bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací,
skupina 5 - děti a mládeţ ohroţené delikvencí.
50
Projekt zahrnoval různé vzdělávací aktivity: Tematicky zaměřené výstavy, motivační programy, speciální programy a vzdělávací kurzy. Celkem tedy bylo realizováno 47 kurzů pro 945 osob. Díky tomuto projektu získala firma Tradice Slovácka, o.p.s. další vnitřní technické a nábytkové vybavení kanceláří (ţidle, stoly, PC, software atd.) a také další vybavení výstavních prostor (figuríny, skleněné vitríny, promítací plátno a projekční TV). Celkové náklady projektu činily 3 045 806 Kč. Dotace byly poskytnuty celkem z 3 zdrojů (80% z EU, 10% od státu, 10% od Jihomoravského kraje).
4.2 Investiční záměr společnosti Společnost Tradice Slovácka směřuje investici do modernizace a rozšiřování technologií To by následně vedlo ke zvýšení produktivity práce, zrychlení práce a zefektivnění celého výrobního procesu. Konkrétně se jedná o nákup vyšívacího automatu Tajima TLMX-1201 (680 x 645/290) S (viz obrázek č. 4). Společnost jiţ jeden vyšívací automat vlastní. Ten jí umoţňuje provádět většinu výšivek strojově, coţ se odráţí v rychlosti výroby a v moţnosti zvýšení objemu výroby. Strojová výšivka je také mnohem levnější neţ tradiční ruční práce a firma tak realizuje značné úspory. Tento vyšívací automat vyuţívá firma především k běţným výšivkám tvořených různými výplňovými stehy, rovnými stehy, obrysovými stehy a v neposlední řadě stroj zvládá i kříţkovou výšivku. Lidové kroje ovšem disponují nejen běţnými výšivkami, ale také zdobením, které spočívá v našívání šňůrky do různých vzorů. Tento typ zdobení se uplatňuje takřka v celé oblasti Slovácka a zdobí povětšinou kordulky (vesty) – pánské i dámské a nohavice. Jednotlivé oblasti se pak liší sloţitostí ornamentů a barvou šňůrky. V současné době jsou tyto druhy zdobení prováděny ručně pomocí běţného šicího stroje a doba zhotovení takto zdobené krojové součásti je značně zdlouhavá. Vyšívací automat Tajima TLMX-1201 by tak měl pomoci výrobu těchto krojových součástí zautomatizovat a zrychlit. Jedná se o stroj s jednou vyšívací hlavou pro klasický vázaný steh osazenou celkem 12 jehlovými tyčemi a jednou speciální vyšívací hlavou pro aplikaci přídavného materiálu na základní materiál ve formě šňůrky libovolného průřezu (kruhový, plochý, elipsovitý, 51
atd.). Stroj má vyšívací plochu 680 x 345 mm, rozteč mezi oběma hlavami je 290 mm. Stroj můţe vyšívat na ploché tvary, tzn. rozešité díly, nemůţe vyšívat na čepice a hotové výrobky (trika, mikiny). Půdorysný rozměr stroje je 2,7 x 1,8 m. Výhodou tohoto typu stroje je, ţe je víceúčelový tzn., ţe obstará nejen tento typ zdobení, ale také běţnou výšivku a firma ho tak můţe častěji a více vyuţívat. Vyšívací automat bude zakoupen od Firmy Tama – Bohemia, s.r.o., která se zabývá prodejem strojů Tajima japonské výroby. Cena stroje včetně DPH činí 984 000 Kč. Stroj bude zařazen do druhé odpisové skupiny a předpokládá se lineární odpisování. Stroj bude financován z cizích zdrojů – leasingem či bankovním úvěrem. Co se týče bankovního úvěru, firma vyuţije sluţeb Komerční banky, v případě leasingu pak firmu Unileasing. Jelikoţ stroj nenahrazuje, ale rozšiřuje stávající zařízení, společnost tedy neuvaţuje o prodeji stávajících zařízení. Neuvaţuje se přírůstek čistého pracovního kapitálu během provozu investice.
Obr. 4: Vyšívací automat Tajima TLMX-1201 Zdroj: (25)
52
4.3 Rozhodování mezi leasingem a úvěrem Výše zmíněný investiční záměr bude financován z externích zdrojů, přičemţ firma se rozhoduje mezi leasingem a úvěrem. Jelikoţ firma má zřízen běţný účet u Komerční banky, rozhodla se vyuţít jejich sluţeb i v případě zajištění financování této investice. V případě úvěru je moţno uvaţovat o profi úvěru. Jedná se podnikatelský úvěr připravený speciálně pro drobné podnikatele, malé a střední podniky s výrazně jednodušším a zkráceným schvalovacím procesem. Bankovní úvěr má tyto charakteristiky:
Splatnost úvěru: 5 let,
úroková sazba: 8 % p.a.,
měsíční splátky,
anuitní splácení,
umořovací plán (viz příloha).
Při financování investice leasingem bude vyuţito sluţeb společnosti Unileasing:
Doba pronájmu: 5 let,
úroková sazba: 10,22 % p.a.,
akontace: 20%,
měsíční splátky,
umořovací plán (viz příloha). K porovnání leasingu a úvěru bude pouţita metoda diskontovaných výdajů
na leasing a úvěr a metoda čisté výhody leasingu.
4.3.1 Metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr Kvantifikace výdajů spojených s leasingem Rok 0 znázorňuje první mimořádnou splátku – akontaci ve výši 20%. Sloupec Daňová úspora v tabulce 2 daňově zohledňuje výdaje na leasing o uznatelné poloţky – coţ jsou leasingové splátky, o které je moţné sníţit základ daně.
53
Tab. 2: Kvantifikace výdajů spojených s leasingem Roční splátky
Rok 0 1 2 3 4 5
196 800 201 720 201 720 201 720 201 720 201 720 1 205 400
Σ
Daňová úspora 37 392 38 326,8 38 326,8 38 326,8 38 326,8 38 326,8 229 026
Výdaj na leasing po zdanění 159 408 163 393,2 163 393,2 163 393,2 163 393,2 163 393,2 976 374
Zdroj: Vlastní práce
Kvantifikace výdajů spojených s úvěrem Odpisy: Strojní zařízení spadá do druhé odpisové skupiny a firma bude uplatňovat lineární odpisování. Doba odpisování je 5 let. Výpočet odpisů v jednotlivých letech je uveden v tabulce 3. Tab. 3: Odpisový plán Odpisová sazba
Rok
Roční odpis v Kč
2010
11
108 240
2011
22,25
218 940
2012
22,25
218 940
2013
22,25
218 940
2014
22,25
218 940
Celkem
984 000
Zdroj: Vlastní práce
Úrok z úvěru: Tab. 4: Propočet úroků z úvěru Rok 1 2 3 4 5
Počáteční stav úvěru 984 000 787 200 590 400 393 600 196 800
Roční splátky 268 304 252 560 236 816 221 072 205 328
Roční úrok 71 504 55 760 40 016 24 272 8 528
Zdroj: Vlastní práce
54
Roční úmor 196 800 196 800 196 800 196 800 196 800
Konečný stav úvěru 787 200 590 400 393 600 196 800 0
Tabulka 4 uvádí hodnoty ročního úroku, úmoru a celkové výše ročních splátek úvěru. Hodnoty byly zjištěny na základě dat poskytnutých Komerční bankou. Roční splátky tvoří součet ročního úmoru a ročního úroku. Úrok z úvěru a odpisy: Tab. 5: Propočet výdajů spojených s koupí zařízení na úvěr
Rok 1 2 3 4 5 Σ
Roční splátky
Roční úrok
268 304 252 560 236 816 221 072 205 328 1 184 080
71 504 55 760 40 016 24 272 8 528 200 080
Celkové snížení daňového základu 179 744 274 700 258 956 243 212 227 468 1 184 080
Odpisy 108 240 218 940 218 940 218 940 218 940 984 000
Daňová úspora 34 151,36 52 193,00 49 201,64 46 210,28 43 218,92 224 975,20
Výdaj na úvěr po zdanění 234 152,64 200 367,00 187 614,36 174 861,72 162 109,08 959 104,80
Zdroj: Vlastní práce
Tabulka 5 daňově zohledňuje výdaje na úvěr o uznatelné poloţky – coţ jsou odpisy a úroky z úvěru. Obě tyto poloţky sniţují základ daně a jsou tedy daňovou úsporou, kterou je moţno od ročních splátek na úvěr odečíst. Kvantifikace aktualizovaných výdajů obou variant financování Aktualizace výdajů na úvěr a leasing spočívá v jejich převedení na současnou hodnotu pomocí diskontní míry. V případě úvěru: 8 * (1 – 0,19) = 6,48 %. V případě leasingu: 10,22 * (1 – 0,19) = 8,2782 %. Tab. 6: Aktualizované výdaje na úvěr Rok 1 2 3 4 5 Σ
Výdaje na úvěr po zdanění 234 153 200 367 187 614 174 862 162 109 959 105
Odúročitel (0,0648) 0,939 0,882 0,828 0,778 0,731 -
Současná hodnota výdajů na úvěr 219 903 176 722 155 404 136 026 118 431 806 486
Zdroj: Vlastní práce
55
Tab. 7: Aktualizované výdaje na leasing Výdaje na leasing po zdanění
Rok 0 1 2 3 4 5 Σ
159 408 163 393 163 393 163 393 163 393 163 393 976 374
Odúročitel (0,082782) 0,924 0,853 0,788 0,728 0,672 -
Současná hodnota výdajů na leasing 159 408 150 901 139 364 128 710 118 869 109 781 807 034
Zdroj: Vlastní práce
Srovnání Z výše uvedeného postupu a tabulek 6 a 7 je zřejmé, ţe pro financování této investice je výhodnější pouţít úvěr. Rozdíl mezi výdaji na leasing a výdaji na úvěr činí podle metody diskontovaných výdajů 548 Kč. Tuto částku tedy podnik uspoří, bude-li financovat investiční projekt pomocí úvěru.
4.3.2 Metoda čisté výhody leasingu Tato metoda srovnává financování leasingem a úvěrem pomocí čistých současných hodnot investice financované leasingem a investice financované úvěrem. Výpočet čisté výhody leasingu je následující:
ČVL = 984 000 -
- 196 800 ČVL = 984 000 – 169 895 – 174 845 – 161 478 – 149 133 – 137 731 – 196 800
ČVL = - 5 882 Kč 56
Protoţe čistá výhoda leasingu je negativní, je výhodnější financování pomocí úvěru, jak potvrdila jiţ metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr. Na základě výše uvedených závěrů tedy bude v dalších výpočtech kalkulováno s tím, ţe podnik k financování investice vyuţije podnikatelský úvěr nabídnutý Komerční bankou.
4.4 Hodnocení ekonomické efektivnosti investice 4.4.1 Určení kapitálových výdajů Pořízení vyšívacího automatu nebude spojeno s prodejem stávajícího výrobního zařízení ani s přírůstkem čistého pracovního kapitálu. Do kapitálových výdajů budou tedy zařazeny především náklady na pořízení a montáţ vyšívacího automatu, které činí 984 000 Kč včetně 20 % DPH. Kapitálový výdaj nebude uskutečňován více neţ jeden rok, tudíţ není potřeba výdaj diskontovat. Kapitálové výdaje (KV) = 984 000 Kč
4.4.2 Odhad budoucích peněžních příjmu Odhad budoucích peněţních příjmů plynoucích z investice bude proveden pomocí analýzy časových řad struktury výroby „šňůrkovaných“ a vyšívaných výrobků, která je zachycena v tabulce 8 a 9. Z analýzy struktury výroby „šňůrkovaných“ výrobků (tab. 8) je zřejmé, ţe v roce 2008 v případě vyuţití pořizovaného vyšívacího automatu by úspora v podobě mzdových nákladů činila cca 2,5 % z celkových trţeb. V roce 2009 by pak úspora dosáhla 2,8 % z celkových trţeb. V roce 2010 by úspora stoupla na 3,75% z celkových trţeb. Úspory v roce 2009 oproti roku 2008 by byly větší o 12% a úspory v roce 2010 oproti roku 2009 by byly vyšší o 67% při vyuţití pořizovaného vyšívacího automatu. Trend ve vývoji úspor je v tomto případě pozitivní a je reprezentován posledním řádkem tabulky 8, kdy je moţné identifikovat meziroční růst v průměru o 33%. Pro výpočet očekávaných trţeb v dalších letech tak bude vycházeno z výpočtu průměrného růstu úspor, který činí 33%. V roce 2011 tak budu kalkulovat s hodnotou očekávaných 57
trţeb ze „šňůrkovaných“ výrobků ve výši úspor mzdových nákladů roku 2010 zvýšené o trend růstu úspor (33%), tj. 81 419 * 1,33 = 108 287 Kč
Tab. 8: Analýza časové řady struktury výroby „šňůrkovaných“ výrobků Položka Trţby za vlastní výrobky Trţby za "šňůrkované" výrobky Z toho náklady na materiál a reţie Z toho mzdové náklady Úspora mzdových nákladů Úspora vyjádřená procentem z trţeb Index úspor Trend vývoje úspor Index trţeb za "šňůrkované" výrobky Trend vývoje trţeb za "šňůrkované" výrobky
2008 1 699 294 265 870 174 474 89 396 43 421 2,56 1,00 0,00 1,00 0,00
Rok 2009 1 741 133 298 764 198 710 100 054 48 760 2,80 1,12 0,12 1,12 0,12
2010 2 173 390 350 127 174 488 175 639 81 419 3,75 1,67 0,55 1,17 0,05
Průměr
0,33 0,09
Zdroj: Vlastní práce
Tabulka 9 zachycuje také analýzu časové řady struktury výroby, ovšem z pohledu výrobků vyšívaných. Jak jiţ bylo řečeno, pořizovaný vyšívací stroj disponuje nejen hlavicí pro našívání šňůrky, tak i hlavicí pro běţné vyšívání, proto je nutné do očekávaných trţeb zahrnout i předpokládané trţby z běţného vyšívání. Z této tabulky je zřejmé, ţe podíl trţeb z vyšívaných výrobků na celkových trţbách činí v roce 2008 24,86%, v roce 2009 26,65% a v roce 2010 30,03%. Pokud by ovšem došlo k zakoupení vyšívacího stroje, objem výroby vyšívaných výrobků by nevzrostl dvojnásobně vhledem k tomu, ţe výroba je limitována počtem švadle a šicích strojů v šicí dílně, které dále vyšívané výrobky kompletují do hotových krojových výrobků. Proto vzhledem k omezené kapacitě bude předpokládán nárůst trţeb z vyšívaných výrobků pouze čtvrtinový oproti stávajícímu procentu z celkových trţeb V posledním řádku této tabulky je taktéţ znázorněn trend podílu trţeb z vyšívaných výrobků na celkových trţbách. I v tomto případě lze konstatovat pozitivní vývoj trendu, jehoţ průměrný růst činí cca 20%. Takţe v roce 2011 tak budu kalkulovat s hodnotou očekávaných trţeb z vyšívaných výrobků ve výši trţeb z vyšívaných výrobků roku 2010, které zvýším o trend růstu a následně vydělím čtyřmi (čtvrtinový nárůst trţeb), tj. (652 732 * 1,2) / 4 = 195 820 Kč 58
Tab. 9: Analýza časové řady struktury výroby vyšívaných výrobků Položka Trţby za vlastní výrobky Trţby za vyšívané výrobky
2 008 1 699 294 422 432
Rok 2 009 1 741 133 464 038
2 010 2 173 390 652 732
24,86
26,65
30,03
1,00
1,10
1,41
0,00
0,10
0,31
Trţby za vyšívané výrobky vyjádřené procentem z celkových trţeb Index trţeb Trend vývoje trţeb
Průměr
0,20
Zdroj: Vlastní práce
V tabulce 10 jsou vypočteny očekávané trţby plynoucí z investice v jednotlivých letech ţivotnosti investice. Hodnota roku 2011 byla vypočítána jako očekávané trţby za „šňůrkované“ výrobky (tedy úspora mzdových nákladů) a očekávané trţby z vyšívaných výrobků. 195 820 + 108 287 = 304 107 Kč V dalších letech se pak jiţ uvaţuje pouze nárůst výroby o trend - pro vyšívané výrobky ve výši 5 % (20% / 4 = 5), pro „šňůrkované“ výrobky ve výši 9 %. Není zde opomenut ani vliv inflace ve výši 2 %. Tab. 10: Očekávané trţby v jednotlivých letech v Kč. Položka
2010
2011
Rok 2012
Očekávané trţby
304 107
355 011
414 437
483 809
564 794
2016 769 701
Rok 2017 898 542
2018 1 048 949
2019 1 224 532
Položka Očekávané trţby
2015 659 335
Zdroj: Vlastní práce
59
2013
2014
Obr. 5: Grafické znázornění očekávaného vývoje trţeb
Očekávané tržby 1 400 000 1 200 000 1 000 000
Kč
800 000 600 000 400 000
Očekávané trţby
200 000 0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Roky Zdroj: Vlastní práce
4.4.3 Určení podnikové diskontní míry Jelikoţ investice bude financována pouze cizími zdroji, je moţné pro výpočet podnikové diskontní míry pouţít zjednodušený postup, kdy pouze náklady na cizí kapitál očistíme o sazbu daně. Nákladem na cizí kapitál je v tomto případě úrok z poskytnutého úvěru. Sazba daně činí 19 %.
Podniková diskontní míra = 8 * (1 - 0,19) = 6,48 %
Výše podnikové diskontní míry, která bude dále pouţita ve výpočtech, činí tedy 6,48%.
4.4.4 Výpočet současné a budoucí hodnoty očekávaných peněžních příjmů 4.4.4.1 Stanovení výše inflace Primárním cílem České národní banky je cenová stabilita, které je dosahováno pomocí cílování inflace. Toto cílování spočívá v systematickém predikování výše inflace. 60
Aktuální prognózy výše inflace zveřejňuje Česká národní banka prostřednictvím zpráv o inflaci. Pro určení budoucí výše inflace budou pouţita data a grafické znázornění ze dne 3.2.2011.
Obr. 6: Prognóza inflace na horizontu měnové politiky Zdroj: (22)
Z obrázku je zřejmé, ţe míra inflace se v budoucnu bude pohybovat okolo 2 %, proto i při zohlednění míry inflace ve výpočtech budu kalkulovat s touto hodnotou.
4.4.4.2 Výpočet odpisů Strojní zařízení spadá do druhé odpisové skupiny a firma bude uplatňovat lineární odpisování. Doba odpisování je 5 let. Výpočet odpisů v jednotlivých letech je uveden v tabulce 9. Tab. 11: Odpisový plán Rok
Odpisová sazba
Roční odpis v Kč
2010
11
108 240
2011
22,25
218 940
2012
22,25
218 940
2013
22,25
218 940
2014
22,25
218 940
Celkem
984 000
Zdroj: Vlastní práce
61
4.4.4.3 Stanovení provozních nákladů přímé náklady investice jsou rozděleny na jednotlivé poloţky: Na spotřebu elektrické energie – z tabulky 12 a obrázku 7 je zřejmé, ţe se ceny za elektrickou energii v průběhu let značně zvyšovaly. Průměrně docházelo k meziročnímu nárůstu cen ve výši 5,28 %. Pro další analýzy tak bude kalkulováno s touto hodnotou. Na mzdy - v případě mezd bude uvaţováno přijmutí jednoho pracovníka na obsluhu nového stroje, jehoţ mzda by byla 13 000 Kč měsíčně (hrubého). Výše mzdy byla stanovena podle mzdy jednoho ze zaměstnanců, který provádí obsluhu stávajícího vyšívacího stroje. Na opravy a údrţby zařízení či ostatní sluţby spojené s provozem nového zařízení – zde jsem vycházela z nákladů na opravy a údrţby stávajícího vyšívacího automatu. Data vycházejí z údajů poskytnutých vedením společnosti a ze získaných zkušeností se stávajícím vyšívacím automatem při jeho provozu a údrţbě. Taktéţ zde bude zohledněn vliv inflace. Tab. 12: Indexy spotřebitelských cen 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Elektřina
114,8
109,4
95,2
102
104
109
107,9
109,5
Kumulativně
114,8
124,2
119,4
121,4
125,4
134,4
142,3
151,8
Zdroj: (23)
index spotřebitelských cen elektřina 160 155 150 145 140 135 130 125 120 115 110 105
Elektřina
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Obr. 7: Indexy spotřebitelských cen (rok 2000 = 100) Zdroj: (23)
62
Tab. 13: Roční provozní náklady v Kč Nákladová položka
2010
2011
Rok 2012
náklady na pořízení Elektrická energie Mzdy
984000 5 200 210 600
0 5 475 214 812
0 5 764 219 108
0 6 068 223 490
0 6 388 227 960
Oprava, údrţba a ostatní sluţby celkem
7 300 1 207 100
7 446 227 733
7 595 232 467
7 747 237 305
7 902 242 250
2018
2019
2013
2014
Nákladová položka
2015
2016
Rok 2017
náklady na pořízení
0
0
0
0
0
Elektrická energie Mzdy
6 726 232 519
7 081 237 170
7 455 241 913
7 848 246 751
8 263 251 686
Oprava, údrţba a ostatní sluţby celkem
8 060 247 305
8 221 252 472
8 385 257 753
8 553 263 153
8 724 268 673
Zdroj: Vlastní práce
4.4.4.4 Výpočet současné a budoucí hodnoty cash flow Cash flow (CF) neboli peněţní tok z investice je zjišťován jako součet zisku (ztráty) a odpisů. Takto vypočtené hodnoty peněţního toku se dále upravují pomocí diskontování na současnou hodnotu cash flow. Tab. 14: Výpočet cash flow z provozu investice a současného cash flow
Očekávané trţby Provozní náklady (-) Odpisy (-)
2010 304 107
2011 355 011
Rok 2012 414 437
1 207 100 108 240
227 733 218 940
232 467 218 940
237 305 218 940
242 250 218 940
Zisk před zdaněním Daň (-)
-1 011 233 -192 134
-91 661 -17 416
-36 970 -7 024
27 564 5 237
103 604 19 685
Čistý zisk/ztráta Odpisy (+)
-1 203 367 108 240
-109 077 218 940
-43 994 218 940
32 801 218 940
123 289 218 940
CF z provozu investice Současná hodnota CF
-1 095 127 -1 028 482
109 863 96 898
174 946 144 910
251 741 195 832
342 229 250 021
Položka
63
2013 483 809
2014 564 794
Očekávané trţby Provozní náklady (-) Odpisy (-)
2 015 659 335 247 305 0
2 016 769 701 252 472 0
Rok 2 017 898 542 257 753 0
Zisk před zdaněním Daň (-)
412 030 78 286
517 230 98 274
640 789 121 750
785 796 149 301
955 859 181 613
Čistý zisk/ztráta Odpisy (+)
333 744 0
418 956 0
519 039 0
636 495 0
774 246 0
CF z provozu investice Současná hodnota CF
333 744 228 984
418 956 269 956
519 039 314 091
636 495 361 728
774 246 413 236
Položka
2 018 1 048 949 263 153 0
2 019 1 224 532 268 673 0
Zdroj: Vlastní práce
Tab. 15: Celkové cash flow z provozu investice a současné cash flow Cash flow z provozu investice
2 466 132 Kč
Současná hodnota cash flow
1 247 175 Kč
Zdroj: Vlastní práce
Budoucí a současná hodnota 1 000 000 500 000
Kč
0 2010 2011 2012 2013 2014 2 015 2 016 2 017 2 018 2 019 -500 000 CF z provozu investice -1 000 000 Současná hodnota CF -1 500 000
Roky
Obr. 8: Grafické znázornění cash flow z provozu investice a současného cash flow Zdroj: Vlastní práce
Z tabulky 14 i obrázku 8 je zřejmé, ţe v prvním roce investování je současná i budoucí hodnota cash flow záporná. Je to dáno tím, ţe v prvním roce je započítán náklad na pořízení, v dalších letech pak uţ jen náklady provozu stroje. V dalších letech je jiţ
64
současná i budoucí hodnota investice kladná a rostoucí v souladu s růstem očekávaných trţeb. Souhrnně tedy hodnota cash flow z provozu investice činí 2 466 132 Kč a současná hodnota cash flow 1 247 175 Kč.
4.5 Metody hodnocení Ekonomická efektivnost investice bude hodnocena jak pomocí statických, tak pomocí dynamických metod. Jednotlivé výsledky všech metod pak budou mezi sebou srovnány a shrnuty do konečného výsledku – tedy zda investici realizovat či nikoli. Při rozhodování, zda investici uskutečnit či nikoli, ale bude přihlíţeno především k výsledkům dynamických metod, které jsou při hodnocení přesnější a spolehlivější, jelikoţ v tomto případě je při výpočtech zohledněn také vliv faktoru času. Kaţdá z metod pouţívá jiná kritéria hodnocení, ale obecně lze říci, ţe aby byla investice efektivní, musí být příjmy z ní plynoucí větší neţ náklady na ni vynaloţené.
4.5.1 Statické Metoda průměrné rentability Tato jednoduchá metoda vztahuje očekávaný zisk během trvání ţivotnosti investice k investovanému kapitálu, čímţ je zjištěna průměrná rentabilita za celou dobu ţivotnosti investice.
R = (1 482 132/ 984 000) * 100% = 150,62% Průměrná rentabilita za celou dobu ţivotnosti investice činí 150,62 %, coţ znamená, ţe investice je vysoce výnosná a tedy efektivní. Investice přinese 1,5 krát více finančních prostředků neţ, do ní bylo vloţeno. Z kaţdé vloţené 1 koruny firma získá 1 koruny a 50 haléřů.
65
Metoda účetní míry rentability Zde se vychází z průměrného ročního zisku a z průměrných výdajů vázaných v investici.
ARR = 148 213 / 984 000 = 0,15 Z výše uvedeného výpočtu je zřejmé, ţe průměrný roční peněţní příjem z investice činí 15%. Tato hodnota převyšuje diskontní sazbu (6,48%), proto je moţné takovou investici přijmout. Metoda průměrných nákladů Tato metoda patří mezi nejjednodušší způsoby srovnání jednotlivých variant investičních záměrů. Vychází ze souhrnu všech ročních nákladů spojených s pouţíváním prostředku získaného investicí a vybírají variantu s nejniţšími náklady. cN = 343 621 + 98 400 + 0,0648 * 984 000 = 505 784,2 Kč Průměrné roční celkové náklady na investici činí 505 784 Kč. Jelikoţ v tomto případě je hodnocen pouze jeden investiční záměr, který nebude srovnáván s jinými, má tato metoda nejmenší vypovídací hodnotu, protoţe nám neříká, zda je nebo není vhodné investici přijmout. Metoda doby splacení V případě tohoto investičního záměru jsou výnosy z investice v kaţdém roce jiné, tudíţ dobu splácení zjistíme postupným načítáním ročních částek cash flow tak dlouho, aţ se kumulované částky rovnají investičním nákladům.
66
Tab. 16: Určení doby splatnosti Rok 0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Peněžní tok Ročně -984 000 -1 095 127 109 863 174 946 251 741 342 229 333 744 418 956 519 039 636 495 774 246
Kumulovaně -984 000 -2 079 127 -1 969 264 -1 794 318 -1 542 577 -1 200 348 -866 604 -447 647 71 392 707 886 1 482 132
Zdroj: Vlastní práce
Z výpočtů plyne, ţe doba splacení nastane v průběhu roku 2016 – tedy cca po sedmi letech. Přesný počet měsíců a dnů potom zjistíme následujícím způsobem: 447 647 / 519 039 = 0,862 …………..část roku 0,862 * 12 = 10,344………………….část měsíce 0,344 * 30 = 11………………………počet dní
Investice se tedy splatí za 7 let, 10 měsíců a 11 dní. Doba splacení této investice není zrovna krátká a pro firmu proto představuje riziko. Ovšem doba splacení je kratší neţ doba ţivotnosti investice a tudíţ je investice shledána jako efektivní i kdyţ uţ méně vzhledem k délce splácení. Vloţený kapitál bude tedy v investici vázán více neţ polovinu doby ţivotnosti investice.
V závěru hodnocení pomocí statických metod provedu krátké shrnutí. Všechny výše uvedené metody hodnotí investici jako vyhovující a přijatelnou, i kdyţ z hlediska doby splacení rizikovou. K tomuto poznání je nutné podotknout, ţe výroba firmy je v zásadě zakázková a stávající struktura zakázek se můţe v čase měnit ve prospěch takových krojových 67
součástí, u kterých bude nově zakoupený vyšívací automat vyuţíván více a tak vzroste hodnota očekávaných trţeb. Tím pádem se toto také kladně projeví ve výsledcích jednotlivých metod. Trend vývoje můţe být ale také opačný, coţ by znamenalo prodlouţený doby splacení a hrozilo by riziko, ţe investice nebude splacena v době své ţivotnosti. Nicméně v současné době firma vykazuje nárůst zakázek, u kterých by bylo zapotřebí vyšívacího automatu s hlavicí pro našívání šňůrky, i celkových zakázek. Doufejme tedy, ţe tento trend bude i nadále pokračovat.
4.5.2 Dynamické Čistá současná hodnota Čistá současná hodnota je nejpouţívanější metodou hodnocení ekonomické efektivnosti investic. Je zaloţena na porovnávání diskontovaných výdajů a diskontovaných příjmů. Jinak řečeno, pokud firma dnes dá za investici výdaje v určité hodnotě, tak bude v budoucnu generovat příjmy v jednotlivých letech při dané úrokové sazbě. Pro výpočet bude pouţita současná hodnota cash flow z tabulky 15.
NPV = - 984 000 + 1 247 175 = 263 175 Kč
Čistá současná hodnota je větší neţ nula, to znamená, ţe projekt přináší větší výnos neţ je diskontovaná sazba (náklady kapitálu) a je tedy moţné investici přijmout.
Vnitřní výnosové procento Tato metoda je taktéţ velmi hojně pouţívaná. Říká nám, jaká je výnosnost investice. Ke zjištění hodnoty vnitřního výnosového procenta je zapotřebí stanovit dvě úrokové míry, u nichţ existuje domněnka, ţe mezi nimi bude leţet hledané výnosové procento, při němţ je čistá současná hodnota nulová. Pro tyto dvě zvolené úrokové sazby jsou vypočteny čisté současné hodnoty a dosazeny do vzorce. 68
Úrokové sazby jsem volila na základě výsledků grafické interpolace, aby hodnota vnitřního výnosového procenta byla co nejpřesnější.
i1 = 6,48 %
i2 = 15 %
ČSH1 = 263 175 Kč
ČSH2 = - 580 324 Kč
VVP = 0,0648 + (263 175 / (263 175 - (- 580 324))) * (0,15 – 0,0648) = 0,091 = 9,13%
Jelikoţ vnitřní výnosové procento je větší neţ diskontní míra (6,48%), je tento projekt přijatelný. Mimo jiné tato hodnota také říká, jaká je výnosnost investice. V našem případě tedy 9,13%. Při grafickém znázornění vnitřního výnosového procenta byla pouţita grafická interpolace.
VVP 2 000 000 1 500 000
Čistá současná
Vnitřní výnosové procento 1 000 000 500 000 0 0,00 0,02 0,04 0,06 0,08 0,10 0,12 0,14 0,16 0,18 -500 000 -1 000 000
Obr. 9: Grafické znázornění vnitřního výnosového procenta Zdroj: Vlastní práce
69
Index ziskovosti Index ziskovosti představuje poměr výnosů a počátečních kapitálových výdajů.
PI = 1 247 175 / 984 000 = 1,26
Hodnota indexu ziskovosti je v tomto případě větší neţ 1, coţ značí, ţe daná investice je efektivní. Jinak řečeno, z jedné koruny vloţených prostředků firma získá 1 korunu 26 haléřů ve formě příjmů.
Diskontovaná doba návratnosti Tato metoda vyjadřuje samofinancovatelnost investice. Čím je doba návratnosti kratší, tím je i schopnost samofinancování investice lepší. Obecně platí, ţe čím je doba návratnosti kratší, je investice výhodnější. Tab. 17: Určení diskontované doby návratnosti Rok 0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Současná hodnota cash flow Ročně
Kumulovaně
-984 000 -1 028 482 96 898 144 910 195 832 250 021 228 984 269 956 314 091 361 728 413 236
-984 000 -2 012 482 -1 915 583 -1 770 673 -1 574 841 -1 324 821 -1 095 836 -825 881 -511 790 -150 061 263 175
Zdroj: Vlastní práce
70
Doba návratnosti 1 500 000 1 000 000 500 000 0 -500 000
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
-1 000 000 -1 500 000
kumulované CF -2 000 000
Kapitálový výdaj
-2 500 000
Obr. 10: Grafické znázornění doby návratnosti Zdroj: Vlastní práce
Z tabulky 17 i grafu 10 je patrné, ţe doba návratnosti v případě této investice je příliš dlouhá – okolo devíti let. Přesný výpočet doby návratnosti je zjištěn pomocí lineární interpolace. 150 061 / 413 236 = 0,363…………...část roku 0,363 * 12 = 4,356 …………………...část měsíce 0,356 * 30 = 11…………..………......počet dní Investice se tedy splatí za 9 let, 4 měsíce a 11 dní.
Rozdíl mezi dynamickou a statickou metodou doby návratnosti investice je patrný hned na první pohled. Kaţdá metoda totiţ stanovila dobu návratnosti jinou, lišící se přibliţně o 1,5 roku. Je to dáno tím, ţe diskontovaná doba návratnosti zahrnuje do svých výpočtů současnou hodnotu cash flow, čímţ bere v potaz faktor času. Zatímco statická metoda doby návratnosti investice počítá s peněţním tokem z provozu investice, který není diskontován diskontním faktorem. 71
Přesnější je tedy metoda dynamická, která také podává negativnější výsledky pro tuto investici, která se tedy jeví jako velmi riziková.
Po krátkém resumé výsledků dynamických metod je moţné konstatovat, ţe daný investiční záměr je shledán jako efektivní a tudíţ přijatelný. Ovšem všechny výsledky dynamických metod vykazují hodnoty lehce nad hranicemi nepřijatelnosti investice, proto je investice vysoce riziková.
4.6 Vliv rizika na investiční záměr 4.6.1 Identifikace rizik Samotné výsledky statických a dynamických metod posuzujících ekonomickou efektivnost investice nestačí pro správné rozhodnutí o realizaci či nerealizaci investičního záměru. K tomu je potřeba analyzovat moţné riziko během trvání investičního záměru na danou investici. Teprve aţ po zohlednění rizika je investiční záměr kompletně zhodnocen. Rizik existuje spousta druhů, ovšem zde budu analyzovat pouze ty, které by mohly nastat s největší pravděpodobností a měly by největší dopad na danou investici. 1) Struktura poptávky Toto riziko je chápáno jako hrozba, ţe na trhu můţe dojít ke změně ve struktuře poptávky po krojových součástech v neprospěch takových, pro něţ je daný vyšívací automat pořizován – tedy šňůrkovaných výrobků. Jak jiţ bylo řečeno, po provedení analýzy výroby za poslední 3 roky, je patrný trend nárůstu těchto druhů krojových součástí. Pokud by ale došlo k útlumu poptávky po těchto krojových součástí, hrozilo by nebezpečí, ţe stroj nebude vyuţíván podle původních propočtů a nebude tak docházet k předpokládanému navyšování očekávaných trţeb v důsledku výroby těchto výrobků. Toto riziko je dále spjato s rizikem neschopnosti splácet daný závazek za nákup stroje.
72
2) Finanční riziko Toto riziko se týká především externího zdroje financování a můţe se objevit například v případě, ţe dojde k poklesu poptávky po krojích vůbec a firma bude realizovat sníţené trţby a nebude tak moci dostátá svým závazkům včetně splátky úvěru za danou investici.
3) Konkurence Pod tímto termínem je myšleno riziko ztráty zákazníků ze strany vlivu konkurence. V blízkosti sídla firmy se nachází několik konkurentů, z nichţ největší vliv nafirmu mají pouze 2 – Lidové Tradice a řemesla a Ivana Blanářová. V okolí se nachází také pár menších konkurentů – ţivnostníků, kteří zhotovují kroje, ale vzhledem k jejich kapacitám nepředstavují velkou hrozbu. Ivana Blanářová se zaměřuje na materiály na kroje a krojové součásti. Funguje na trhu jiţ přes 15 let a za tu dobu si vybudovala značnou klientelu. Mimo materiálů na kroje vlastní také vyšívací automat a zhotovuje polotovary výšivek či celé kroje. Lidové tradice a řemesla jsou o to silnějším konkurentem z důvodu, ţe v minulosti patřily pod firmu Tradice Slovácka, o.p.s., ale díky neshodám došlo v roce 2008 k rozdělení obou středisek a vznik dvou samostatných firem. Jiţ v minulosti se několikrát stalo, ţe při soupeření o velké veřejné zakázky na výrobu krojů je získala právě tato firma. Pokud by k tomu docházelo i v budoucnu hrozilo by opět sníţení výroby, očekávaných trţeb a neschopnost splácet své závazky.
4.6.2 Výběr opatření ke snížení rizika Ovlivnit příčiny rizika lze v mnohých případech jen velmi stěţí, proto by se měl podnik snaţit především zmírnit vliv a dopad jednotlivých rizik na očekávané peněţní příjmy. Mezi hlavní rizika byla zařazena struktura poptávky. Toto riziko lze sniţovat cílenou propagací tak, aby docházelo k podpoře výroby těch druhů krojových součástí, které je moţné zhotovovat na pořizovaném vyšívacím automatu. Propagace by mohla být volena formou zvýhodněné ceny či akce na „šňůrkované krojové součásti“ a následně rozeslána zájmovým skupinám, sdruţením, obcím i jednotlivcům. Dále bych zmínila, ţe pořizované stojní zařízení disponuje dvěma vyšívacími hlavami – z toho jedna pro našívání šňůrky a druhá pro běţné vyšívání osazená 12 jehlami. 73
Jiţ tento fakt značně sniţuje riziko. Protoţe pokud by se stalo, ţe by firma neměla dost zakázek pro pouţití šňůrkovací hlavice, mohla by tento nedostatek vykompenzovat hlavicí pro běţné vyšívání, které by se tím značně zrychlilo. Mnohdy totiţ dochází k dvousměnnému provozu vyšívacího stroje z důvodu velkého mnoţství zakázek. Dva vyšívací stroje by tento problém vyřešily. Také jak jiţ bylo řečeno, firma z důvodu velkého mnoţství zakázek se nemůţe věnovat své druhé činnosti – tj. zhotovování dárkových předmětů a krojových doplňků a výšivek pro běţný prodej, z nichţ mnohé z nich jsou právě vyšívány na vyšívacím stroji. Tento problém by se také vyřešil nákupem tohoto typu vyšívacího automatu. Posledním zmiňovaným typem rizika je riziko finanční. Toto riziko lze v dnešní době spolehlivě řešit pomocí různých typů pojištění neschopnosti splácet. Pojistné lze jednoduše zahrnout do splátek úvěru a tím se chránit před případnou nelikviditou. Výhodou výše vybraného podnikatelského úvěru Profi od Komerční banky je, ţe jeho součástí je i toto pojištění, tudíţ by si firma nemusela sjednávat pojištění zvlášť a ušetřila by čas i náklady.
4.6.3 Analýza citlivosti Tato metoda se vyuţívá k posouzení vlivu jednotlivých faktorů rizika na ekonomický výsledek investice. V tomto případě bude postupně zkoumán vliv těchto faktorů na čistý zisk z investice: Cena energie, mzdové náklady, objem trţeb, daně.
Jako podklad pro výpočet čistého zisku po zdanění budou pouţity očekávané trţby (6 723 218) a provozní náklady (3 436 210) za celou dobu ţivotnosti investice. Výsledek pak bude očištěn o vliv daně. (6 723 218 – 3 436 210) * (1 - 0,19) = 2 662 476 Kč
74
Výše uvedený vzorec bude vypočten pro změny kaţdého z faktorů za neměnnosti ostatních faktorů, čímţ zjistím citlivost projektu (čistého zisku) na daný faktor. Tab. 18: Citlivost čistého zisku na cenu elektrické energie Cena elektrické energie Změna faktoru v %
Čistý zisk po změně faktoru
Čistý zisk původní
15 10 7 5 2
2 654 425 2 657 109 2 658 719 2 659 792 2 661 403
0 -2 -5 -7 -10 -15
2 662 476 2 663 550 2 665 160 2 666 234 2 667 844 2 670 528
2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476
Změna čistého zisku Absolutně v% -8 051 -0,30 -5 367 -0,20 -3 757 -0,14 -2 684 -0,10 -1 073 -0,04 0 0,00 1 074 0,04 2 684 0,10 3 758 0,14 5 368 0,20 8 052 0,30
Zdroj: Vlastní práce
Z tabulky 18 je patrná jen velmi malá citlivost čistého zisku na změnu ceny elektrické energie. Pokud by došlo k 15 % zvýšení cen elektrické energie, čistý zisk by se sníţil o 0,3 %. Tento faktor tak nepředstavuje pro danou investici výrazné nebezpečí. Tab. 19: Citlivost čistého zisku na mzdové náklady Mzdové náklady Změna faktoru v %
Čistý zisk po změně faktoru
Čistý zisk původní
15 10 7 5 2
2 382 296 2 475 689 2 531 725 2 569 083 2 625 119
0 -2 -5 -7 -10 -15
2 662 476 2 699 834 2 755 870 2 793 227 2 849 263 2 942 657
2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476
Zdroj: Vlastní práce
75
Změna čistého zisku Absolutně v% -280 180 -10,52 -186 787 -7,02 -130 751 -4,91 -93 393 -3,51 -37 357 -1,40 0 0,00 37 357 1,40 93 393 3,51 130 751 4,91 186 787 7,02 280 180 10,52
Faktor mzdové náklady jiţ čistý zisk z investice ohroţuje výrazněji. Při zvýšení mzdových nákladů o 15 % se čistý zisk sníţí o 10,52 %. V případě tohoto faktoru je tak moţné identifikovat výraznější citlivost na čistý zisk. Tab. 20: Citlivost čistého zisku na daně Daně Změna faktoru
Čistý zisk po změně faktoru
Čistý zisk původní
15 10 7 5 2
2 568 797 2 600 023 2 618 759 2 631 250 2 649 986
0 -2 -5 -7 -10 -15
2 662 476 2 674 967 2 693 703 2 706 193 2 724 929 2 756 156
2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476
Změna čistého zisku Absolutně v% -93 680 -3,52 -62 453 -2,35 -43 717 -1,64 -31 227 -1,17 -12 491 -0,47 0 0,00 12 491 0,47 31 227 1,17 43 717 1,64 62 453 2,35 93 680 3,52
Zdroj: Vlastní práce
Změny v daňových sazbách ovlivní čistý zisk jen velmi málo. Při zvýšení daně o 15% se čistý zisk sníţí o 3,52%. Projekt je na tento faktor velmi málo citlivý. Tab. 21: Citlivost čistého zisku na objem trţeb Objem tržeb Čistý zisk po změně faktoru
Čistý zisk původní
15 10 7 5 2
3 479 347 3 207 057 3 043 683 2 934 767 2 771 392
0 -2 -5 -7 -10 -15
2 662 476 2 553 560 2 390 186 2 281 270 2 117 896 1 845 605
2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476 2 662 476
Změna faktoru
Zdroj: Vlastní práce
76
Změna čistého zisku Absolutně 816 871 544 581 381 206 272 290 108 916 0 -108 916 -272 290 -381 206 -544 581 -816 871
v% 30,68 20,45 14,32 10,23 4,09 0,00 -4,09 -10,23 -14,32 -20,45 -30,68
Co se týče objemu trţeb a vlivu jejich změn na čistý zisk, lze konstatovat, ţe tomuto faktoru by měla být věnována velká pozornost, protoţe citlivost jeho změn na čistý zisk je velká. Jen nepatrné sníţení objemu trţeb (v důsledku změny objemu produkce či ceny) ve výši 2 % se projeví jako úbytek čistého zisku ve výši 4%. Při sníţení objemu trţeb o 15% se pak čistý zisk plynoucí z investice sníţí o 30,68%. Zde je moţné charakterizovat poměr mezi sníţením prodejní ceny a sníţením čistého zisku v průměru ve výši 1:2 – tj. při sníţení prodejní ceny o 1% se čistý zisk sníţí v průměru 2 krát. Z výše uvedených analýz je zřejmé, ţe by tomuto faktoru měla být věnována pozornost. Grafické znázornění analýzy citlivosti lze pozorovat na obrázku 11, z něhoţ je tak moţné vyvodit závěr, který z faktorů má na čistý zisk z investičního projektu největší vliv: Za nevýznamné faktory bych označila změnu daní a změnu cen elektrické energie. Mezi středně významný faktor bych zařadila změnu mzdových nákladů. Za velmi významný pak faktor změn v objemu trţeb.
Citlivost investičního projektu změna čistého zisku v % 35,00 25,00 15,00 5,00 -5,00 -15,00 Cena energie mzdové náklady Daně Objem trţeb
-25,00 -35,00
Změněná hodnota v %
Obr. 11: Grafické znázornění analýzy citlivosti Zdroj: Vlastní práce
77
Z obrázku 11 je moţné identifikovat jako nejméně strmou křivku cen elektrické energie. Citlivost projektu na tento faktor je velmi nízká. Z obrázku 11 je dále zřejmé, ţe nejstrmější je křivka objemu trţeb a tudíţ na tento faktor je tedy projekt nejvíce citlivý. Měla by mu tak být po celou dobu ţivotnosti projektu věnována zvýšená pozornost. Pokud by firma zjistila pokles objemu trţeb ze „šňůrkovaných“ či vyšívaných výrobků, je nutné zaměřit se na příčiny tohoto poklesu a sjednat případnou podporu trţeb z těchto krojových součástí například formou dodatečné propagace. Podobně by firma měla zvaţovat sniţování prodejních cen. Můţe se stát, ţe např. z důvodů poskytnutí slev či zvýhodněných akcí by mohla prodejní cena „šňůrkovaných“ krojových součástí klesat. Tomuto jednání by mělo předcházet důkladné analyzování tak, aby nedošlo k výraznému sníţení trţeb a investiční projekt tak nebyl ohroţen. Je ovšem důleţité, aby firma měla vypracovány krizové scénáře pro případ, ţe by nastala situace nepříznivé vývoje faktoru, který investiční projekt a čistý zisk z něj výrazně ovlivňuje. Díky nim je tak moţné nepříznivý vývoj včas identifikovat a sníţit jeho vliv na investiční projekt na minimum.
78
5 Diskuze V této kapitole se zaměřím na interpretaci výsledků praktické části práce a konečné posouzení investičního záměru firmy Tradice Slovácka, o.p.s. – pořízení vyšívacího automatu TAJIMA. Společnost Tradice Slovácka, o.p.s. se zabývá ucelenou nabídkou v oblasti šití krojů a krojových doplňků. Je na trhu relativně krátce – od roku 2005, kdy byla zaloţena. V roce 2008 byl zakoupen první vyšívací automat, který slouţí k běţným výšivkám tvořených různými výplňovými stehy, rovnými stehy, obrysovými stehy a v neposlední řadě stroj zvládá i kříţkovou výšivku. V poslední době ovšem firma uvaţuje o zakoupení dalšího typu vyšívacího automatu, který by mimo běţnou výšivku obstaral i další typ krojového zdobení tzv. „šňůrkování“, které spočívá v našívání šňůrek do různých vzorů. Po provedené analýze výroby za poslední 3 roky byl zjištěn trend nárůstu zakázek krojové výroby a také trend nárůstu právě takto zdobených krojových součástí. Nyní pracovnice našívají šňůrky ručně a za pomocí šicích strojů. Tento postup je ovšem zdlouhavý a náročný. Vyšívací stroj by dobu zhotovení „šňůrkovaných“ krojových součástí značně zrychlil a firma by tak mohla zvýšit objem výroby a realizovat značné úspory v podobě mzdových nákladů. Při financování této investice se uvaţuje pouţití pouze externích zdrojů – tedy leasingu nebo úvěru. Jelikoţ je firma klientem Komerční banky, bylo i v případě úvěru kalkulováno s jejich sluţbami. Pro financování leasingu jsem potom vybrala společnost Unileasing, která nabízí bohaté zkušenosti s leasingovým financováním. Ještě neţ budou vyřčeny konečné závěry pro či proti tomuto investičnímu záměru, všechny dosavadní výsledky zrekapituluji:
Kapitálové výdaje
984 000 Kč
Diskontní míra
6,48%
Rentabilita
15 %
Čistá současná hodnota
263 175 Kč
Index ziskovosti
1,26
Vnitřní výnosové procento
9,13 %
Doba návratnosti
9 let a 4 měsíce a 11 dní
79
Z výše uvedených výsledků je zřejmé, ţe daná investice je efektivní. Ovšem po podrobnějším prozkoumání se investice nejeví jiţ tak efektivně, jak by se mohlo zdát. Kapitálový výdaj nedosahuje ani jednoho milionu korun, ovšem pro malou firmu, která disponuje ročním obratem kolem tří milionů korun, je tato investice značně náročná. Co se týče diskontní sazby, byla vypočtena jako úrok z úvěru očištěný o daňovou sazbu. Zajímavější výsledky potom přináší rentabilita, která dosahuje hodnoty 15%. Výsledná hodnota je přijatelná. Znamená, ţe z kaţdé vloţené koruny získáme korunu a patnáct haléřů. Čistá současná hodnota je kladná, tedy investici můţeme přijmout. Ovšem její hodnota nedosahuje ani poloviny výše kapitálových výdajů a je značně nízká. Index ziskovosti potvrdil výsledek čisté současné hodnoty – a to, ţe investici je moţno přijmout. Vnitřní výnosové procento hodnotí investici také jako přijatelnou, protoţe dosahuje vyšších hodnot neţ diskontní míra. Asi nejméně příznivé jsou výsledky doby návratnosti, která činí 9 let a 131 dní. I tato hodnota investici povaţuje za relativně přijatelnou, ale při desetileté ţivotnosti stroje ji shledávám jako velmi negativní. Výše uvedené výsledky tedy říkají, ţe investice je přijatelná. Také ovšem říkají, ţe některé z nich dosahují hodnot lehce nad hranicí nepřijatelnosti. Tento fakt by rozhodně neměl být podceněn, a proto by bylo vhodné interpretovat i výsledky po zakalkulování vlivu rizika. Při zhodnocení rizika investice byly definovány moţné faktory rizikového vývoje investice. Mezi nejvýznamnější patří konkurence, finanční riziko a struktura poptávky. Všechny tyto faktory jiţ byly podrobně popsány a je moţno z nich vyvodit společný rys. Všechny jsou spojeny s poklesem očekávaných trţeb plynoucích z investice. To by následně mělo vliv na všechny výše zmíněné výsledky. Další moţné rizikové faktory byly definovány v analýze citlivosti, která zkoumala citlivost investičního projektu na různé faktory. Mezi tyto faktory byl zařazen vliv změny daní, vliv změny cen elektrické energie, vliv změny mzdových nákladů a vliv změny objemu trţeb. Z výsledků analýzy je jasné, ţe nejvíce je projekt citlivý na změny v objemu trţeb. Nejméně pak na změny v daních a v cenách elektrické energie. 80
Jak jiţ bylo řečeno, firma provádí zakázkovou výrobu, která je značně citlivá na změny poptávky. Pokud by došlo ke změně ve struktuře poptávky v neprospěch výrobků „šňůrkovaných“ a nastala by právě riziková situace, dalo by se předpokládat, ţe očekávané trţby by se sníţily a firma by přestala být schopná splácet investiční úvěr. Dokonce by mohlo dojít ke krachu celé firmy. Ovšem také můţe nastat opačná situace, kdy se poptávka po krojích se šňůrkovaným typem zdobení zvýší, očekávané trţby tak porostou a ukazatele doby splacení i čisté současné hodnoty se zlepší. Sníţí se také riziko investice. Jelikoţ v tomto oboru podnikání nejsou dostupné analýzy vývoje poptávky abudoucí vývoj je tak značně nejistý, doporučila bych firmě Tradice Slovácka, o.p.s. v danou chvíli nepřijímat investici a vyčkat s nákupem tohoto zařízení dokud firma nezaujme stabilnější pozici na trhu a investice tak pro ni nebude představovat tak vysoké riziko. Dále bych doporučila provádět v pravidelných intervalech rozbor struktury výroby a zjišťovat tak trend poptávky po „šňůrkovaných“ krojových součástí i krojů jako celku. Tyto analýzy by pak následně mohly slouţit ke stanovení vhodného okamţiku k pořízení výše zmíněného vyšívacího automatu.
81
6 Závěr Předloţená diplomová práce se zabývá problematikou hodnocení ekonomické efektivnosti investice firmy Tradice Slovácka, o.p.s., která se zabývá výrobou krojů a krojových doplňků. Celý proces hodnocení investice se skládá z několika fází a jeho cílem je zhodnotit, zda je daná investice efektivní a přijatelná. Nejprve byla firma Tradice Slovácka, o.p.s. představena z hlediska historie, zaloţení, výroby a základních informací. Jak jiţ bylo řečeno Tradice Slovácka, o.p.s. poskytuje ucelenou nabídku v oblasti výroby krojů a krojových doplňků a součástí. Taktéţ byl detailně popsán konkrétní investiční záměr, který hodlá firma uskutečnit. Jedná se pořízení vyšívacího automatu TAJIMA. Cena stroje je 984 000 Kč včetně DPH. Mezi hlavní impulsy nákupu tohoto zařízení patří moţnost zrychlení a zautomatizování výroby tzv. „šňůrkovaných“ krojových součástí. „Šňůrkování“ znamená našívání barevných šňůrek do různých vzorů (ukázky v příloze). Takto jsou zdobeny kroje z celého Slovácka, především kordulky (vesty) a nohavice. Zároveň dojde ke zrychlení výroby a značné úspoře mzdových nákladů. Také bylo nutné zvolit vhodnou formu financování tohoto investičního záměru. Firma se přikláněla k externím zdrojům financování, kdy výpočty stanovily úvěr Komerční banky jako výhodnější zdroj financování oproti leasingu od firmy Unileasing o 548 Kč. Ve prospěch úvěru hovořila i metoda čisté výhody leasingu. Co se týče výsledků metod hodnocení ekonomické efektivnosti investice, bylo zjištěno, ţe daná investice se jeví jako přijatelná, ale nikterak efektivní. Výsledky metod hodnocení se pohybovaly obvykle nad hranicí přijatelnosti. Jen v krátkosti výsledky jednotlivých dynamických metod jsou: Čistá současná hodnota – 263 175 Kč, vnitřní výnosové procento – 9,13 %, index ziskovosti – 1,26 a diskontovaná doba návratnosti – 9 let a 131 dní. Po zohlednění vlivu rizika je moţno investici označit za značně rizikovou a nepřijatelnou hlavně z důvodu vysoké citlivosti projektu na změnu v objemu trţeb ať uţ z důvodu změny ceny či mnoţství produkce. Za hlavní rizikový faktor lze pak označit strukturu a velikost poptávky po „šňůrkovaných“ krojových součástech a i krojích jako celku, na kterou je investice
82
citlivá. Také velikost firmy a její roční obrat hraje významnou roli. Pozornost byla taktéţ věnována i moţnostem předcházení a zmírňování důsledků rizik. Na základě výsledků všech metod hodnocení, důsledků a velikosti rizika i důvodů, které byly rozebrány v diskuzi, bych výše zmíněnou investici doporučila nepřijímat. Domnívám se, ţe při uskutečnění tohoto investičního záměru by byla ohroţena nejen schopnost splácení investičního úvěru, ale i celá stabilita firmy. V této chvíli bych podniku doporučila dále analyzovat a sledovat trend poptávky po „šňůrkovaných“ krojových součástech i krojů jako celku, které by mělo pomoci identifikovat vhodný okamţik k realizaci tohoto investičního záměru, kdy nebude ohroţena existence firmy, a výsledky hodnocení nabydou příznivějších hodnot. Závěrem bych podotkla, ţe výsledky a zjištění budou předloţeny k posouzení vedení firmy, která je zhodnotí a na jejich základě se rozhodne, jaký bude další postup investičního záměru.
83
7 Použitá literatura 1. ADAM, J. H.: Longman dictionary of Business English. Harlow Beirut: Longman:York Press, 1989. 564 s. ISBN 0-582-25126-5 2. BAYE, M. R.: Managerial economics and business strategy. 5. Vyd. New York: McGraw-Hill Education, 2006. 605 s. ISBN: 007-124421-2. 3. FOTR, J., SOUČEK, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. 4. HLAVÁČKOVÁ, R. : Základy podnikání. 1. Vyd. Brno: B.I.B.S., a.s., 2004. 89 s. ISBN: 80-86575-70-5. 5. HNILICA, J., FOTR, J.: Aplikovaná analýza rizika. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 264 s. ISBN: 978-80-247-2560-4. 6. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9. 7. LEVY, H., SARNAT, M.: Kapitálové investice a finanční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 1999. 920 s. ISBN: 80-7169-504-1. 8. MLČOCH, J.: Praktický průvodce podnikovou ekonomikou. 1. Vyd. Praha: Management press, 1996. 229 s. ISBN: 80-85943-11-5. 9. PAVLÍKOVÁ, A. Finanční řízení v praxi. 1. vyd. Praha: Alena Pavlíková, 2002. 467 s. ISBN není. 10. SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling : jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 285 s. ISBN 978-80247-2952-7. 11. STEIGAUF, S. Investiční matematika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 335 s. ISBN 80-7169-429-0 12. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 466 s. ISBN 80-247-0515-X 13. SYNEK, M., KUBÁLKOVÁ M.: Manažerské výpočty. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1992-4 14. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. 15. WAGNEROVÁ, E. A KOL.: Ekonomika podniku. 1. Vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2005. 252 s. ISBN: 80-7248-295-5. 84
16. WÖHE, G.: Úvod do podnikového hospodářství. 1. Vyd. Praha: C.H.Beck, 1995. 748 s. ISBN: 80-7179-014-1. 17. ŢÍDKOVÁ, D. Investice a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: ČZU PEF, 2001. 153 s. ISBN 80-213-0772-2. 18. ŢIVĚLOVÁ, I.: Finanční řízení podniku II. Brno: MZLU v Brně, 2003. 88 s. ISBN: 80-7157-369-8. 19. ŢIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0. 20. ŢIVĚLOVÁ, I.: Finanční řízení podniku I. 1. Vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1998. 106 s. ISBN: 80-7157-339-6.
21. Firemní finance [online]. 2000 – 2010 [cit 2011-2-19].
22. Webová prezentace České národní banky [online]. [cit 2011-4-10].
23. Webová prezentace českého statistického úřadu [online]. [cit 2011-5-8]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz > 24. Webová prezentace Komerční banky [online]. [cit 2011-4-16].
z WWW: http://www.kb.cz> 25. Webová prezentace firmy Tajima [online]. [cit 2011-4-21]. 26. Webová prezentace firmy Tama Bohemia [online]. [cit 2011-3-20]. 27. Webová prezentace firmy Tradice Slovácka, o.p.s. [online]. [cit 2011-3-20]. 28. Webová prezentace firmy Unileasing [online]. [cit 2011-4-21].
85
Seznam tabulek: Tab. 1: Dynamické metody hodnocení investic…………………………………………..39 Tab. 2: Kvantifikace výdajů spojených s leasingem………………………………………54 Tab. 3: Odpisový plán……………………………………………………………………..54 Tab. 4: Propočet úroků z úvěru…………………………………………………………....54 Tab. 5: Propočet výdajů spojených s koupí zařízení na úvěr…………………………...…55 Tab. 6: Aktualizované výdaje na úvěr…………………………………………………….55 Tab. 7: Aktualizované výdaje na leasing………………………………………………….56 Tab. 8: Analýza časové řady struktury výroby „šňůrkovaných“ výrobků………………..58 Tab. 9: Analýza časové řady struktury výroby vyšívaných výrobků……………………..59 Tab. 10: Očekávané trţby v jednotlivých letech v Kč……………………………………59 Tab. 11: Odpisový plán……………………………………………………………………61 Tab. 12: Indexy spotřebitelských cen……………………………………………………..62 Tab. 13: Roční provozní náklady v Kč……………………………………………………63 Tab. 14: Výpočet cash flow z provozu investice a současného cash flow……………..…63 Tab. 15: Celkové cash flow z provozu investice a současné cash flow……………….......64 Tab. 16: Určení doby splatnosti ……………………………………………………….….67 Tab. 17: Určení diskontované doby návratnosti………………………………………..…70 Tab. 18: Citlivost čistého zisku na cenu elektrické energie……………………………….75 Tab. 19: Citlivost čistého zisku na mzdové náklady……………………………………....75 Tab. 20: Citlivost čistého zisku na daně…………………………………………………..76 Tab. 21: Citlivost čistého zisku na objem trţeb…………………………………………...76 Tab. 22: Umořovací plán úvěru zpracován Komerční bankou ke dni 21. 4. 2011………...88 Tab. 23: Umořovací plán úvěru zpracován Komerční bankou ke dni 21. 4. 2011………...89
Seznam obrázků: Obr. 1: Klasifikace investic z hlediska zachycení v účetnictví…………….……………...14 Obr. 2: Zdroje financování investičního projektu…………………………………………18 Obr. 3: Grafické znázornění vnitřního výnosového procenta……………………………..36 Obr. 4: Vyšívací automat Tajima TLMX-1201……………………………………………52 Obr. 5: Grafické znázornění očekávaného vývoje trţeb…………………………………..60 86
Obr. 6: Prognóza inflace na horizontu měnové politiky…………………………………..61 Obr. 7: Indexy spotřebitelských cen (rok 2000 = 100)…………………………...……….62 Obr. 8: Grafické znázornění cash flow z provozu investice a současného cash flow…….67 Obr. 9: Grafické znázornění vnitřního výnosového procenta……………………………..69 Obr. 10: Grafické znázornění doby návratnosti…………………………………………...71 Obr. 11: Grafické znázornění analýzy citlivosti…………………………………………...77 Obr. 12: Výkaz zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2010 v celých tis. Kč.……………….……….93 Obr. 13: Výkaz zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2010 v celých tis. Kč.……………….……….94 Obr. 14: Výkaz zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2010 v celých tis. Kč.……………….……….95 Obr. 15: Budova firmy Tradice Slovácka, o.p.s. – přední pohled………………………...96 Obr. 16: Budova firmy Tradice Slovácka, o.p.s. – pohled ze dvora……………………....96 Obr. 17: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – zadní část u kordulky z Ostroţska…………..97 Obr. 18: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – zadní část u kordulky z Uherského Hradiště..97 Obr. 19: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – přední část u kordulky z Popovic…………....98 Obr. 20: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – kapsa u kordulky z Popovic………………….98 Obr. 21: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – nohavice Valašská Polanka………………….99 Obr. 22: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – kapsa u kordulky z Blatničky………………..99 Obr. 23: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – přední část nohavic z Uherského Hradiště....100 Obr. 24: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – zadní část nohavic z Uherského Hradiště.….100
87
8 Přílohy 8.1 Umořovací plán úvěru Tab. 22: Umořovací plán úvěru zpracován Komerční bankou ke dni 21. 4. 2011 Měsíc
Celková splátky
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34
22 960,00 22 850,67 22 741,33 22 632,00 22 522,67 22 413,33 22 304,00 22 194,67 22 085,33 21 976,00 21 866,67 21 757,33 21 648,00 21 538,67 21 429,33 21 320,00 21 210,67 21 101,33 20 992,00 20 882,67 20 773,33 20 664,00 20 554,67 20 445,33 20 336,00 20 226,67 20 117,33 20 008,00 19 898,67 19 789,33 19 680,00 19 570,67 19 461,33 19 352,00
výše
Splátka jistiny
Splátka úroku
Nečerpaná úvěru
16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400
6 560,00 6 450,67 6 341,33 6 232,00 6 122,67 6 013,33 5 904,00 5 794,67 5 685,33 5 576,00 5 466,67 5 357,33 5 248,00 5 138,67 5 029,33 4 920,00 4 810,67 4 701,33 4 592,00 4 482,67 4 373,33 4 264,00 4 154,67 4 045,33 3 936,00 3 826,67 3 717,33 3 608,00 3 498,67 3 389,33 3 280,00 3 170,67 3 061,33 2 952,00
984 000 967 600 951 200 934 800 918 400 902 000 885 600 869 200 852 800 836 400 820 000 803 600 787 200 770 800 754 400 738 000 721 600 705 200 688 800 672 400 656 000 639 600 623 200 606 800 590 400 574 000 557 600 541 200 524 800 508 400 492 000 475 600 459 200 442 800
88
částka
35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58
19 242,67 19 133,33 19 024,00 18 914,67 18 805,33 18 696,00 18 586,67 18 477,33 18 368,00 18 258,67 18 149,33 18 040,00 17 930,67 17 821,33 17 712,00 17 602,67 17 493,33 17 384,00 17 274,67 17 165,33 17 056,00 16 946,67 16 837,33 16 728,00
59 16 618,67 60 16 509,33 celkem 1 184 080,00
16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400 16 400
2 842,67 2 733,33 2 624,00 2 514,67 2 405,33 2 296,00 2 186,67 2 077,33 1 968,00 1 858,67 1 749,33 1 640,00 1 530,67 1 421,33 1 312,00 1 202,67 1 093,33 984,00 874,67 765,33 656,00 546,67 437,33 328,00
426 400 410 000 393 600 377 200 360 800 344 400 328 000 311 600 295 200 278 800 262 400 246 000 229 600 213 200 196 800 180 400 164 000 147 600 131 200 114 800 98 400 82 000 65 600 49 200
16 400 16 400 984 000,00
218,67 109,33 200 080,00
32 800 16 400 -
Zdroj: [24]
8.2 Umořovací plán leasingu Tab. 23: Umořovací plán úvěru zpracován Komerční bankou ke dni 21. 4. 2011 Měsíc 1 2 3 4 5 6
Počáteční hodnota 787 200 777 092 766 898 756 618 746 250 735 793
Úrok
Úmor
Konečná hodnota
6 702 6 616 6 529 6 441 6 353 6 264
10 108 10 194 10 281 10 368 10 456 10 545
777 092 766 898 756 618 746 250 735 793 725 248
89
7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48
725 248 714 613 703 887 693 070 682 161 671 159 660 063 648 873 637 588 626 206 614 728 603 152 591 477 579 703 567 829 555 854 543 776 531 596 519 312 506 924 494 430 481 830 469 122 456 307 443 382 430 347 417 201 403 944 390 573 377 089 363 490 349 775 335 943 321 993 307 925 293 737 279 428 264 998 250 444 235 767 220 965 206 036
6 174 6 084 5 992 5 900 5 807 5 714 5 619 5 524 5 428 5 331 5 233 5 135 5 035 4 935 4 834 4 732 4 629 4 526 4 421 4 316 4 209 4 102 3 994 3 885 3 775 3 664 3 552 3 439 3 325 3 210 3 095 2 978 2 860 2 741 2 621 2 501 2 379 2 256 2 132 2 007 1 881 1 754
10 635 10 726 10 817 10 909 11 002 11 096 11 190 11 285 11 381 11 478 11 576 11 675 11 774 11 874 11 975 12 077 12 180 12 284 12 388 12 494 12 600 12 707 12 816 12 925 13 035 13 146 13 258 13 371 13 484 13 599 13 715 13 832 13 949 14 068 14 188 14 309 14 431 14 553 14 677 14 802 14 928 15 055 90
714 613 703 887 693 070 682 161 671 159 660 063 648 873 637 588 626 206 614 728 603 152 591 477 579 703 567 829 555 854 543 776 531 596 519 312 506 924 494 430 481 830 469 122 456 307 443 382 430 347 417 201 403 944 390 573 377 089 363 490 349 775 335 943 321 993 307 925 293 737 279 428 264 998 250 444 235 767 220 965 206 036 190 981
49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 Σ
190 981 175 797 160 485 145 041 129 467 113 759 97 919 81 943 65 831 49 582 33 194 16 668 -
1 626 1 497 1 366 1 235 1 102 968 834 698 560 422 283 142 221 367
15 184 15 313 15 443 15 575 15 707 15 841 15 976 16 112 16 249 16 387 16 527 16 668 787 198
175 797 160 485 145 041 129 467 113 759 97 919 81 943 65 831 49 582 33 194 16 668 0 -
Zdroj: [28]
8.3 Podrobný popis předmětu investičního záměru – Tajima TLMX-1201 Technologie Vyšívání vázaným stehem + kombinace s přišíváním kordu. Charakter výroby Standardní výšivka (naplocho). Ovládací panel LCD 6.5", podpora "Sleep mode", uţivatelské rozhraní v českém jazyce. Kapacita paměti 2.000.000 stehů, OS MS Windows CE NET. Načítání dat USB Flash, Disketa 3.5"/1.44MB (volitelné), počítačová síť (LAN) Vyuţití Speciální vyšívací stroje určené pro ploché vyšívání pro sériovou i malosériovou výrobu, dle počtu hlav. Tento model tvořící zvláštní efekty skládáním kinematiky jehly šijící klasickým vázaným stehem a rotace bubínku s přídavným materiálem (kordy, pásky) okolo osy jehly. Standardní vybavení Automatický odstřih nitě, detekce přetrhu nitě, standardní chapače typu "E" (patent), bordurový rám s klipsy. Upraveno pro vysokorychlostní vyšívání, stroj je vybaven automatickým mechanizmem napínání nitě u kordovacích hlav. 91
Nadstandardní vybavení Centrální mazání, obří chapače (jumbo), Automatický podavač metráţe (AFC), Vysokorychlostní flitrovací aparáty (patent), Dvojité flitrovací aparáty (Twin-1), Dvojitá cívka podávání kordu, externí pákový ovladač (Jog). Rámečky jsou dodávány na přání dle poţadavků zákazníka v dvojnásobném počtu k počtu hlav. Doplňky Příslušenství pro Lamé, kordovací aparáty (KB-2M), Vrtací zařízení Délka stehu 0.1-12.7 mm Rychlost Max. 1.000 stehů/min. Napájení 3 – fáze: 380V 50Hz/60Hz Motor:
Servo Motor x 1 (Hlavní hřídel) Pulsní Motor x 2 (Rám) Pulsní Motor x 1 (Odstřih) Pulsní Motor x 1 (Změna barvy) Standardní Hlavy: Pulsní Motor x 2 Kordovací Hlavy: Pulsní Motor x 4 (Uvnitř ramene)
Příkon Max 2.1 kw (dle počtu hlav)
92
8.4 Výkaz zisku a ztrát společnosti Tradice Slovácka, o.p.s.
Obr. 12: Výkaz zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2010 v celých tis. Kč. Zdroj: Tradice Slovácka, o.p.s.
93
Obr. 13: Výkaz zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2011 v celých tis. Kč Zdroj: Tradice Slovácka, o.p.s.
94
Obr: 14: Výkaz zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2010 v celých tis. Kč. Zdroj: Tradice Slovácka, o.p.s.
95
8.5 Fotografie
Obr. 15: Budova firmy Tradice Slovácka, o.p.s. – přední pohled Zdroj: Tradice Slovácka, o.p.s.
Obr. 16: Budova firmy Tradice Slovácka, o.p.s. – pohled ze dvora Zdroj: Tradice Slovácka, o.p.s.
96
Obr. 17: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – zadní část u kordulky z Ostroţska Zdroj: Tradice Slovácka, o.p.s.
Obr. 18: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – zadní část u kordulky z Uherského Hradiště Zdroj: Tradice Slovácka, o.p.s.
97
Obr. 19: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – přední část u kordulky z Popovic Zdroj: Tradice Slovácka, o.p.s.
Obr. 20: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – kapsa u kordulky z Popovic Zdroj: Tradice Slovácka, o.p.s
98
Obr. 21: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – nohavice Valašská Polanka Zdroj: Tradice Slovácka, o.p.s.
Obr. 22: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – kapsa u kordulky z Blatničky Zdroj: Tradice Slovácka, o.p.s.
99
Obr. 23: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – přední část nohavic z Uherského Hradiště Zdroj: Tradice Slovácka, o.p.s.
Obr. 24: Ukázka zdobení pomocí šňůrek – zadní část nohavic z Uherského Hradiště Zdroj: Tradice Slovácka, o.p.s.
100
