Posouzení efektivnosti investičního záměru spojeného s rozšířením firmy

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta ____________________________________________________________________________

Posouzení efektivnosti investičního záměru spojeného s rozšířením firmy Diplomová práce

Vedoucí práce: prof. Ing. Iva Živělová, CSc.

Vypracovala: Jarmila Osičková

Brno 2008

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Ing. Ivě Živělové, CSc. za připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Posouzení efektivnosti investičního záměru spojeného s rozšířením firmy vypracovala samostatně pod vedením vedoucí diplomové práce a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

dne………………………………………. podpis diplomanta………..……………

Abstrakt Cílem této diplomové práce je posoudit efektivnost investičního záměru spojeného s rozšířením firmy a doporučit zda by měla být investice realizována či nikoliv. Firma Ing. Karel Osička zvažuje koupi nového obráběcího centra, které by mělo zvýšit výrobní kapacitu a zrychlit výrobu. Nejprve byly srovnány úvěr a leasing jako možné zdroje pro financování investice. Pro hodnocení efektivnosti projektu byly použity zejména dynamické metody (pracují s Cash Flow a zohledňují časovou hodnotu peněz) jako například čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento, index ziskovosti a diskontovaná doba návratnosti. Byl proveden také pesimistický odhad, aby bylo zohledněno možné riziko související s investicí. Nakonec byla použita finanční analýza k posouzení toho, jak realizace projektu ovlivní finanční situaci firmy.

Abstract Aim of this diploma thesis is to evaluate effectiveness of the investment project related to expansion of the firm and to recommend whether the investment should be realized or not. The firm Ing. Karel Osička is considering buying a new processing machining centre, which should increase production capacity and quicken production. At first there were compared credit and contract hire as possible financial resources for financing of the investment. For evaluation of the project’s efficiency were used especially dynamic methods (work with Cash Flow and take into account the time value of money) such as Net Present Value, Internal Rate of Return, Profitability Index and Discounted Payback Period. Also pessimistic estimate was made to consider possible risk related to investment. At the end financial analysis was used to examine how realization of the project would influence financial situation of the firm.

OBSAH 1

Úvod ................................................................................................7

2

Literární rešerše ............................................................................9 2.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A ČLENĚNÍ INVESTIC .................................................... 9 2.2 KRITERIA INVESTIČNÍHO ROZHODOVÁNÍ .................................................................... 11 2.2.1 Kapitálové výdaje ............................................................................................. 11 2.2.2 Očekávané peněžní příjmy ................................................................................ 12 2.2.3 Určení kalkulované úrokové míry..................................................................... 13 2.2.4 Výpočet současné hodnoty očekávaných peněžních příjmů (CF)..................... 15 2.2.5 Inflace a riziko v investičním rozhodování ....................................................... 15 2.3 FINANCOVÁNÍ INVESTICE ........................................................................................... 17 2.3.1 Vlastní zdroje .................................................................................................... 18 2.3.2 Cizí zdroje ......................................................................................................... 19 2.3.3 Rozhodování mezi leasingem a úvěrem ............................................................ 23 2.4 METODY HODNOCENÍ INVESTIC ................................................................................. 24 2.4.1 Statické metody ................................................................................................. 24 2.4.2 Dynamické metody............................................................................................ 26 2.4.3 Volba metody .................................................................................................... 29

3

Cíl práce a metodika ..................................................................31

4

Vlastní výsledky .........................................................................33 4.1 CHARAKTERISTIKA FIRMY ......................................................................................... 33 4.1.1 Základní údaje a historie firmy......................................................................... 33 4.1.2 Výrobní program............................................................................................... 34 4.2 CHARAKTERISTIKA INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU ............................................................... 35 4.3 HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTICE ................................................ 36 4.3.1 Volba formy financování................................................................................... 36 4.3.2 Stanovení kapitálových výdajů.......................................................................... 43 4.3.3 Vyčíslení inflace ................................................................................................ 43 4.3.4 Popis rizika ....................................................................................................... 44 4.3.5 Stanovení peněžních příjmů z investice ............................................................ 46 4.3.6 Určení úrokové míry ......................................................................................... 50 4.3.7 Současná hodnota Cash Flow........................................................................... 50 4.3.8 Hodnocení efektivnosti investice pomocí vybraných metod ............................. 51 4.3.9 Srovnání realistického a pesimistického odhadu peněžních příjmů ................. 57 4.4 DOPAD INVESTICE NA FINANČNÍ SITUACI PODNIKU .................................................... 58

5

Závěr..............................................................................................67

6

Seznam literatury........................................................................69

7

Seznam obrázků, tabulek, grafů .............................................71 7.1 7.2 7.3

SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................... 71 SEZNAM TABULEK ..................................................................................................... 71 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 71

Seznam příloh ...................................................................................72

1 ÚVOD

7

1 ÚVOD Za hlavní cíl podnikání je považován růst tržní hodnoty podniku. V souladu s tím jsou určeny jeho strategické cíle a sestaveny strategické plány. Tyto musejí být respektovány také při tvorbě investičních plánů, které z nich vycházejí. Investičnímu plánování musí být věnována velká pozornost, neboť realizovaná investice ovlivní chod podniku na dlouhou dobu. Správně rozhodnout o tom, který ze zvažovaných investičních záměrů realizovat, a zda vůbec, je velmi obtížné. Ke konečnému rozhodnutí by se mělo dospět po důkladné analýze všech faktorů ovlivňujících zvažovanou investiční akci. Některé podniky bohužel stále nevěnují investičnímu plánování náležitou pozornost. Špatné rozhodnutí však může mít pro investora dalekosáhlé důsledky – může výrazně narušit finanční stabilitu podniku nebo dokonce zapříčinit jeho zánik. Obecně lze říci, že základním kriteriem pro schválení či zamítnutí plánovaného investičního záměru je jeho efektivnost. To znamená, že očekávané peněžní příjmy plynoucí z investice jsou vyšší než na ni vynaložené kapitálové výdaje. Hodnocení efektivnosti investičního záměru se provádí pomocí statických a dynamických metod. Větší důraz je kladen na dynamické metody, jelikož berou v úvahu působení faktoru času. Neboť peněžní prostředky, které má podnik k dispozici v současnosti, mají pro něj větší hodnotu než tatáž suma získaná v budoucnu. Proto se peněžní toky související s investicí přepočítávají na jejich současnou hodnotu pomocí diskontní úrokové míry, která mimo jiné zohledňuje působení rizika a inflace. S investičním rozhodováním souvisí také volba vhodných zdrojů financování investice. Cílem je nalézt optimální strukturu těchto zdrojů, při co nejnižších nákladech na jejich pořízení, s ohledem na minimalizaci rizik s nimi spojenými. Při posuzování efektivnosti investičního záměru je vhodné zhodnotit i jeho dopad na celkovou finanční situaci podniku. Odhad hodnot vyvolaných jeho realizací se zahrne do plánovaných finančních výkazů. Z nich se poté vypočítají poměrové ukazatele a na jejich základě se provede finanční analýza. Ta nám umožní posoudit vliv plánované investiční akce na celkovou finanční situaci podniku. Investiční záměry bývají realizovány s určitými cíli. Těmi mohou být například obnova stávajícího dlouhodobého hmotného majetku, který již neodpovídá technologickým požadavkům na moderní výrobu, případně již není vhodné jej využívat s ohledem na jeho velkou poruchovost a nespolehlivost

1 ÚVOD

8

snížení produkčních nákladů pořízením výkonnějšího a efektivnějšího výrobního zařízení navýšení nedostačující výrobní kapacity, což umožní podniku lépe pokrýt poptávku a zvýšením své produkce využít nabízený potenciál trhu rozšíření nabízeného sortimentu koupí nové výrobní technologie, která umožní začít vyrábět nový druh výrobku investice do ekologičtější výrobní technologie, která by byla šetrnější k životnímu prostředí Neustálá inovace a přizpůsobování se tržním podmínkám je v dnešní době nezbytnou podmínkou toho, aby si podnik udržel sou pozici mezi konkurenty. Správně zvolená investice může přispět ke zvýšení výkonnosti firmy, její tržní hodnoty a také konkurenceschopnosti.

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE

9

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Základní charakteristika a členění investic K dosažení stanovených strategických cílů musí podnik mimo jiné uskutečnit rozhodnutí o dlouhodobých investicích. Tyto ovlivní činnost podniku i jeho finanční situaci na dlouhé období. Úkolem dlouhodobého finančního rozhodování (neboli investičního rozhodování) je určit do čeho investovat a z jakých finančních zdrojů budou investice kryty. Z podnikového hlediska jsou s investicemi spojeny kapitálové výdaje, které vyvolají očekávané peněžní příjmy v budoucnu. Jedná se o investování do pořízení majetku s dobou použitelnosti delší jak jeden rok. Dle platných předpisů rozlišujeme tyto typy dlouhodobého majetku: dlouhodobý nehmotný majetek – vstupní cena je vyšší než 60 000,- Kč. Např. software, ocenitelná práva, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, zřizovací výdaje, goodwill, atd. dlouhodobý hmotný majetek – vstupní cena je vyšší než 40 000,- Kč. Např. budovy, stavby, pozemky, samostatné movité věci, soubory movitých věcí, základní stádo a tažná zvířata, pěstitelské celky trvalých porostů, atd. dlouhodobý finanční majetek – např. cenné papíry, akcie, atd. Dle Synka [6] můžeme charakterizovat investování jako: „Vynakládání zdrojů za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším budoucím časovém období“. Podle něj a rovněž v návaznosti na výše uvedené členění dlouhodobého majetku můžeme rozlišovat tyto typy investic: nehmotné (nemateriální) investice – nákup know-how, výdaje na výzkum, vzdělání, sociální rozvoj aj. hmotné (věcné, fyzické, kapitálové) investice – vytvářejí nebo rozšiřují výrobní kapacitu podniku finanční investice – nákup cenných papírů, obligací, akcií, půjčení peněz investičním aj. společnostem za účelem získání úroků, dividend nebo zisku


10

Členění plánovaných investic neboli investičních projektů lze pojmout z několika hledisek [3]: Dle účelu:

obnovovací (reinvestice) – obnova hospodářsky opotřebovaných prostředků, např. novým strojem nahradíme starý, který bude vyřazen rozšiřovací (nettoinvestice) – jejich uskutečněním dochází ke zvětšení podnikových kapacit racionalizační – nahrazení stávajícího zařízení takovým, které beze změny kapacity produkuje s nižšími náklady investice zlepšující - např. bezpečnostní, pracovní a jiné podmínky podnikání

Dle vzájemné závislosti investičních projektů:

závislé

nezávislé

- vzájemně se vylučující projekty - vzájemně podmíněné (realizace jednoho projektu je podmíněna realizací jiného) - komplementární (realizace projektu zvyšuje očekávaný přínos jiného projektu) - substituční (realizace projektu vede ke snížení přínosu jiného projektu) - uskutečnění jednoho projektu nevylučuje realizaci jiného

Dle charakteru peněžního toku rozlišujeme projekty [2]:

konvenční – na počátku jsou uskutečněny kapitálové výdaje, poté následují období s převahou kapitálových příjmů. Příklady konvenčního pětiletého peněžního toku můžeme vyjádřit následovně (kapitálový výdaj – znaménko „–“, kapitálový příjem - znaménko „+“): -++++ - -+++ -0+++

nekonvenční – ke změnám kladných a záporných peněžních toků dochází vícekrát. Příklad znázornění nekonvenčního peněžního toku: -+++-+- ++ -0+- +


11

2.2 Kriteria investičního rozhodování Podnik si pro svou činnost definuje cíle, kterých chce dosáhnout, a to ve formě strategického podnikového plánu. Jednou z jeho součástí je investiční plán podniku (je v souladu se strategickými cíli), na základě kterého by měl být uskutečňován výběr a pořizování investic. Dlouhodobý hmotný majetek může být pořízen různými způsoby, zejména :

koupí investiční výstavbou dodavatelským způsobem (např. stavba budov) vlastní investiční výstavbou finančním leasingem darováním Při investičním rozhodování je nutné brát v úvahu tyto faktory:

výnosnost investice riziko spojené s investicí dopad na likviditu podniku (doba splacení) V ideálním případě by měla mít investice vysokou výnosnost, nebylo by s ní spojeno žádné riziko a co nejdříve by se zaplatila. V praxi však takové investice nebývají. Jednotlivé faktory jsou často protikladné. Vyhodnocování toho, zda zamýšlenou investici realizovat, se skládá z několika kroků: 1.) určení kapitálových výdajů spojených s investicí 2.) odhad budoucích peněžních toků, které nám investice přinese, popř. rizika 3.) určení zvažované úrokové míry, kterou budou příjmy diskontovány 4.) výpočet Cash Flow investice a použití různých metod hodnocení investic

2.2.1 Kapitálové výdaje Za kapitálové výdaje jsou považovány veškeré peněžní výdaje, které jsou spojeny s pořízením investice. Kromě nákladů na pořízení je vhodné započítat i další výdaje uskutečněné v souvislosti s investováním.


12

Dle Živělové [11] lze pro srovnání efektivnosti jednotlivých variant investičních záměrů vypočítat kapitálové výdaje následovně: Pořizovací cena příslušného dlouhodobého prostředku + výdaje na zvýšení pracovního kapitálu vyvolané investicí (vyšší zásoby materiálu, surovin a jiného oběžného majetku) příjmy z prodeje vyřazovaného majetku nahrazovaného investicí ± daňové efekty související s prodejem nahrazovaného majetku = celkové kapitálové výdaje

2.2.2 Očekávané peněžní příjmy Stanovení očekávaných peněžních příjmů souvisejících s investicí bývá velmi obtížné. Predikce se provádí na delší časové období a je potřeba určit veškeré faktory, které předpokládaný peněžní tok ovlivňují. Zohledňují se zejména očekávaná cena realizovaných produktů, inflace, měnové kurzy, změny daňových sazeb, atd. Peněžní toky z projektu je potřeba zpracovat na přírůstkové bázi, tzn. zahrnout veškeré přírůstky příjmů a výdajů vyvolaných realizací projektu. Uvažují se toky za celou dobu jeho ekonomické životnosti. Roční peněžní příjmy z investice se vypočítají z následujících položek:

zisk z projektu po zdanění roční odpisy změny oběžného majetku (čistého pracovního kapitálu) příjem z prodeje dlouhodobého majetku koncem životnosti, upravený o daň

Zisk z projektu je tvořen výnosy mínus náklady. Hlavní část výnosů z investičního projektu tvoří tržby za prodané produkty či poskytované služby. Náklady tvoří např. spotřeba materiálu a energie, služby, osobní náklady, odpisy, ostatní náklady, finanční náklady. Jelikož odpisy představují náklad snižující zisk, ale ne peněžní výdaj, je nutné je k vypočtenému zisku po zdanění opět přičíst. Zvláštní pozornost je nutné věnovat také placeným úrokům z úvěru použitého k financování investičního projektu. Ty sice představují náklad, ale jsou rovněž součástí uvažované diskontní míry, kterou se následně peněžní toky přepočítávají na současnou hodnotu. Aby nedocházelo k dvojímu ovlivnění výpočtu (jednou jako


13

součást nákladů snižující zisk, podruhé snížení hodnoty přínosu při odúročení), nezahrnují se úroky z úvěru do nákladů (neodčítají se od provozního zisku). Změna čistého pracovního kapitálu může být tvořena změnou zásob (suroviny, materiál, nedokončená výroba, hotové výrobky) a pohledávek. V případě kladné změny snižují příjmy z projektu, při záporné změně naopak zvyšují příjmy z projektu. Na konci životnosti projektu dojde k uvolnění vázaného čistého pracovního kapitálu, čímž se zvýší peněžní příjem z projektu. Na konci životnosti může firma dlouhodobý hmotný majetek prodat a získat tak příjmy z likvidace. Čisté příjmy z likvidace tvoří rozdíl příjmů a výdajů z likvidace po korigování o případnou daň. Ke zdanění čistého příjmu z prodeje dojde, pokud je tržní cena vyšší než zůstatková cena. Rovnají-li se, daňový efekt je nulový. Jestliže je zůstatková cena vyšší než tržní, dojde k daňové úspoře (vzniká ztráta).

2.2.3 Určení kalkulované úrokové míry Při investičních propočtech se využívá kalkulovaná pro diskontování peněžních toků, aby byl zohledněn faktor času.

úroková

míra

Existují různé přístupy ke stanovení této úrokové míry: Dle způsobu financování – záleží na tom, z jakých zdrojů je investice kryta:

z cizích zdrojů – úroková míra se rovná nákladům na cizí kapitál, tedy výši úroku z úvěru. V tomto úroku je již zohledněno riziko spojené s dlouhodobým investováním, proto se již nepřičítá riziková přirážka (vysvětlení viz níže). Úrok z úvěru ještě musíme upravit na úrok po zdanění (tzv. daňový štít): úroková míra po zdanění = nominální úroková míra * (1 - daňová sazba)

[5]

z vlastních zdrojů – úroková míra by měla vyjadřovat požadovanou minimální výnosnost celého podniku. Jedná se vlastně o financování zadrženým ziskem. U akciových společností by požadovaná úroková míra měla být v takové výši, aby byla alespoň zachována dosavadní cena akcií. Ke stanovní úrokové míry vlastního kapitálu mohou být použity např. tyto modely: CAPM – Capital Assets Pricing Model, APT – Arbitrage Pricing Model nebo stavebnicový model.


14

kombinace obou zdrojů – ke stanovení úrokové míry se používá metoda průměrných kapitálových nákladů (Weighted Average Cost of Capital – WACC). Jedná se o vážený aritmetický průměr nákladů vlastního a cizího úročeného kapitálu podle vztahu: n k = nv

nk nv rú sdp VK CK K

VK CK + rú (1 − s dp ) K K

[1, str. 105]

vážené průměrné náklady kapitálu náklady vlastního kapitálu úroková míra cizího kapitálu sazba daně z příjmů vlastní kapitál cizí úročený kapitál součet vlastního a cizího úročeného kapitálu

Na základě zjištěného výsledku by měl být realizován pouze projekt, který přinese vyšší míru výnosnosti, než je výnosnost celkového kapitálu. Sazba WACC by se však měla použít pouze v případě, kdy míra rizikovosti projektu odpovídá celkové míře rizikovosti podniku, a při přibližně stejné struktuře poměru vlastního a cizího kapitálu při financování projektu, jako je podniková struktura kapitálu. Bezriziková úroková míra a riziková prémie – k nejrozšířenějšímu přístupu při stanovování nákladů vlastního kapitálu patří tzv. náklady obětované příležitosti (oportunitní náklady, alternativní náklady). Můžeme je chápat jako výnosy, o které investor přišel tím, že finanční prostředky investoval a nevyužil je na nákup bezrizikových investic (za ty bývají považovány investice do státních cenných papírů). K úrokové míře z bezrizikové investice se připočte tzv. riziková prémie, a to ve výši odpovídající předpokládanému riziku spojenému s investicí. Čím vyšší riziko projektu, tím vyšší je i tato riziková přirážka.

Obr. 2.1: Závislost diskontní sazby na riziku projektu Pramen: Fotr [1]


15

2.2.4 Výpočet současné hodnoty očekávaných peněžních příjmů (CF) Očekávané příjmy z investice nám plynou více let. Hodnota peněžní jednotky nyní je vyšší než její hodnota v budoucnu. Proto je nutné zohlednit faktor času, a to tak, že očekávané peněžní příjmy přepočteme na stejnou časovou bázi (obvykle rok pořízení investice) za pomoci vypočtené kalkulované úrokové míry. Současná hodnota Cash Flow se vypočítá dle vzorce:

SHCF = SHCF CFt k t n

n CF1 CF2 CFn CFt + + ... + = ∑ 1 2 n t (1 + k ) (1 + k ) (1 + k ) t =1 (1 + k )

[5, str. 302]

současná hodnota Cash Flow v období t očekávaná hodnota Cash Flow v období t (t=1 až n) míra kapitálových nákladů na investici (podniková diskontní míra) období 1 až n (roky) očekávaná životnost investice v letech

Při výpočtu Cash Flow je nutné přihlédnout k míře inflace a všechny veličiny podle její předpokládané výše upravovat.

2.2.5 Inflace a riziko v investičním rozhodování S ohledem na dlouhodobý charakter investic a jejich dlouhodobých důsledků na podnik je vhodné při plánování zohlednit i vliv inflace a eventuelního rizika. Inflace ovlivňuje jednotlivé peněžní toky související s investicí a to následovně:

navyšuje úrokovou míru (požadovanou výnosnost) – snižování efektivnosti kapitálových výdajů mění peněžní příjmy z investice (růst mzdových nákladů, cen vstupů, cen realizovaných výrobků, atd.) může ovlivnit i kapitálový výdaj, pokud se investice pořizuje delší dobu (např. stavební investice)

Pokud se v cenách finančních veličin nezohledňuje inflace, jedná se o nominální ceny. Naopak při započítání inflace se jedná o ceny reálné.


16

Synek [5] uvádí, že inflaci lze do propočtů zahrnout buď přepočtením všech vstupních dat (ceny surovin, energií, našich výrobků) odhadovaným procentem inflace, čímž dosáhneme reálné hodnoty, nebo ponecháním na stávající cenové úrovni a dodatečným upravením pomocí diskontní míry. Nominální diskontní míra se převede na reálnou (obě v %) pomocí vzorce:

 1 + k / 100  kr =  − 1 *100  1 + m / 100  kr k m

[5, str. 296]

reálná diskontní míra nominální diskontní míra roční míra inflace v %

Platí však pravidlo, že nominální peněžní příjmy přepočítáváme nominální diskontní sazbou, reálné peněžní příjmy zase reálnou diskontní sazbou. Předpokládá–li se stejná míra inflace u všech vstupů i výstupů, jedná se o tzv. neutrální inflační vývoj a inflace se zohlední ve stejné výši u všech ukazatelů. Projekty musí být relativně stejně investičně náročné, tedy mají i relativně stejné odpisy. Daňové právo neumožňuje zvyšovat ocenění dlouhodobého hmotného majetku o inflaci, a proto se o ni odpisy nenavyšují. To způsobuje relativní zvyšování daňového základu, protože na příjmy inflace působí, ale na odpisy (které jsou nákladem) však nikoliv. Má to vliv na srovnatelnost projektů. Investičně náročné projekty jsou znevýhodněny. Neméně důležité je rovněž zohlednění vlivu rizika. Analýza a hodnocení rizikovosti se provádí v několika dílčích fázích: 1.) Určení kritických faktorů rizikovosti investičního projektu – jedná se o faktory, jejichž změny mohou výrazně ovlivnit celkovou efektivnost projektu (např. ceny vstupů, realizační ceny, doba životnosti, množství produkce, aj.). K jejich určení se používá analýza citlivosti. 2.) Stanovení bodu zvratu investičního projektu (za pomoci zlomové analýzy) – jedná se o stanovení objemu produkce, od kterého začíná být projekt ziskový.


17

3.) Kvantifikace rizika – a to za pomoci odhadů nebo statistických metod. Stanovuje se pravděpodobnost vzniku jednotlivých variant rizikových situací (určení rozptylu, směrodatné odchylky, variačního koeficientu, analýza citlivosti, apod.) 4.) Určení možných postupů pro eliminaci rizika - např. diversifikace investic, přesun rizika, dělení rizika na několik subjektů.

2.3 Financování investice Při pořizování dlouhodobého majetku by mělo být uplatňováno tzv. zlaté bilanční pravidlo, to znamená, že dlouhodobý majetek je třeba krýt dlouhodobými finančními zdroji. Při využívání krátkodobých zdrojů by se podnik mohl dostat do finanční tísně, jelikož splatnost závazků by byla kratší než je transformace dlouhodobého majetku na peníze [8]. Dle Kislingerové [2] mohou být zdroje financování členěny dle svého původu a vlastnického vztahu (viz obrázek 2.2):

Obr. 2.2: Zdroje financování investičního projektu Pramen: Kislingerová [2]


18

2.3.1 Vlastní zdroje Financování z interních zdrojů bývá označováno jako samofinancování (zisk, odpisy). Mezi externí zdroje patří zejména vklady vlastníků. Zisk Výhodou financování ze zisku je, že nedochází ke zvyšování zadlužení podniku a rovněž nedochází k navyšování počtu akcionářů a věřitelů. Nevznikají emisní náklady a nezvyšuje se finanční riziko spojené s vyšším zadlužením. Nevýhodou je malá stabilita zisku. Zisk je většinou i dražším zdrojem financování. Dle Valacha [8] je cena nerozděleného zisku stejná jako cena akciového kapitálu – dividendový výnos. K investičnímu financování se využívá až zisk, který podniku zbývá po odvodu daní státu a přerozdělení na různé potřeby podniku (např. příděl do rezervního fondu, vyplacení podílů ze zisku majitelům, úhrada ztráty z minulých let, atd.). Jako zdroj financování se tedy využívá nerozdělený zisk po zdanění. Tvorbu nerozděleného zisku v akciové společnosti vyjadřuje zjednodušeně následující schéma [7]: Zisk běžného roku před zdaněním - daň ze zisku - příděl rezervnímu fondu ze zisku - příděly ev. jiným fondům ze zisku podle stanov a.s. (např. fond sociální) - úhrada tantiém (odměny členům představenstva, dozorčí rady) - výplata dividend či podílů na zisku - ostatní použití zisku (např. ke zvýšení zákl. kapitálu, úhradě ztrát minulých let) = nerozdělený zisk běžného roku + nerozdělený zisk z minulých let (počátkem roku) = nerozdělený zisk koncem roku

Odpisy Slouží k finančnímu vyjádření fyzického i morálního opotřebení dlouhodobého majetku. Pomocí odpisů je postupně přenášena cena dlouhodobého majetku do nákladů, čímž je průběžně snižována jeho výše v aktivech bilance. Jejich úlohou je zajištění obnovy dlouhodobého majetku.


19

Odpisy jsou významným zdrojem interního financování. Jsou součástí příjmů podniku v podobě tržeb. Jelikož představují nákladovou položku, ale nejsou výdaji, zůstávají podniku plně k dispozici. Záleží na podniku, k jakým účelům tyto zdroje využije. Výhodou odpisů je, že jsou stabilním zdrojem financování. Nejsou ovlivněny tolika faktory jako zisk a jsou podniku k dispozici, i když není vytvářen zisk. Vklady vlastníků Vklady vlastníků u akciových společností mívají podobu akciového kapitálu, tedy vydaných akcií. Akcionářům bývají vypláceny dividendy, jako podíl na zisku. Vyplácené dividendy nejsou daňově uznatelnou položkou (na rozdíl od úroků z cizího kapitálu). Jejich výše bývá obvykle vyšší než běžná úroková míra. Rizikový kapitál Rizikový kapitál (Venture Capital) bývá používán na financování velmi rizikových investičních projektů. Vstupuje do vlastního kapitálu podniku ve formě rizikového fondu a to na omezenou dobu (4 – 5 let). Při vystoupení rizikového kapitálu z klientské společnosti dochází k jeho zhodnocení. S ohledem na hrozící velké riziko neúspěchu je požadováno vysoké zhodnocení (alespoň 30 % ročně).

2.3.2 Cizí zdroje Jako cizí zdroje bývají využívány zejména střednědobé a dlouhodobé úvěry, finanční leasing a emise dluhopisů. Za používání cizího kapitálu se platí úroky, které jsou součástí nákladů. Tyto snižují daňový základ, tedy i výši zaplacených daní. Vytvářejí tzv. daňový štít. Neměla by však být překročena určitá výše zadluženosti podniku, tím totiž dochází k nárůstu rizika pro věřitele, kteří by pak vyžadovali vyšší úrokovou míru. Rovněž by byla narušena celková finanční stabilita. Úvěry finančních institucí Vznikají na základě individuální úvěrové smlouvy mezi věřitelem a dlužníkem, ve které se dlužník zavazuje splatit bance zapůjčené peněžní prostředky včetně úroků. Jedná se v podstatě o dlužní úpis klienta. Mimo bank vystupují v roli věřitele i

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE jiné finanční instituce, zabývající se různými nemocenského pojištění.

20 druhy penzijního, životního nebo

V ČR je za střednědobý označován úvěr se splatností čtyř let, dlouhodobý má splatnost od čtyř do deseti let. S ohledem na dobu splatnosti těchto úvěrů je s nimi spojeno větší riziko, a proto banky vyžadují také vyšší úrokovou sazbu než je tomu v případě krátkodobých úvěrů a jsou poskytovány za velmi přísných podmínek. U úvěrů můžeme rozlišovat tyto typy:

Termínované úvěry a půjčky – jsou obvykle využívány na pořízení dlouhodobého majetku, bývají proto označovány jako investiční úvěry. Mohou být spláceny rovnoměrně pomocí pravidelných plateb nebo splátkami v různé výši. Hypoteční úvěry - jedná se o úvěry, za které dlužník ručí svou nemovitostí. Tento úvěr je refinancován emisí hypotečních zástavních listů. Tyto jsou obchodovatelné, jejich prodejem získá podnik potřebné finanční prostředky. Dluh včetně úroků poté splácí bance a hypoteční banka vyplácí majitelům zástavních listů úrok a postupně je umořuje.

Obchodní úvěry Podnik může získat střednědobý úvěr k financování investic také ve formě dodavatelského úvěru. Ten poskytují zejména dodavatelé velkých a finančně náročných investičních celků. Odběratelé jim poté dlužnou částku splácí, a to včetně úroků. Dluhopisy Dluhopisy (obligace) jsou cenným papírem, který je emitován podnikem. Vyjadřují závazek dlužníka (emitenta) vůči majiteli (věřiteli). Oproti akciím se liší v tom, že:

jsou splatné za určitou dobu je u nich předem stanoven úrok majitel dluhopisu nemá nárok podílet se na rozhodování podniku

Výhodou obligací je, že úrok z nich je plně odpočitatelnou položkou pro účely daně ze zisku. Výše úroku bývá zpravidla nižší než dividenda z akcií.


21

Dluhopisy mají podobné vlastnosti jako dlouhodobé úvěry, liší se v tom, že:

Bývají spláceny jednorázově, na rozdíl od bankovních úvěrů (zpravidla spláceny formou splátek). Jednorázové náklady spojené s emisí dluhopisů bývají vyšší než náklady spojené s vyřízením bankovního úvěru. U velkých emisí bývají náklady nižší než 1 %, u menších emisí činí více procent. Ve srovnání s bankovními úvěry jsou tedy výhodnější až větší emise dluhopisů. V případě potřeby mohou být dluhopisy jejich majiteli prodány na kapitálovém trhu.

Leasing Valach [8] definuje leasing jako pronájem různých částí majetku (strojů, budov, výrobků dlouhodobé spotřeby) za sjednané nájemné buď na určité období nebo na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou. Při leasingu je pronajímatel vlastníkem majetku, který na základě smlouvy zapůjčí do užívání nájemci za sjednanou úplatu (leasingovou splátku). Pronajímatel také často poskytuje nájemci servisní služby. Nejběžnější formy leasingu jsou:

operativní (provozní) leasing - jedná se o krátkodobý pronájem – bývá obvykle kratší, než je doba životnosti zařízení. Pronajímatel poskytuje nájemci udržovací služby (servis a údržbu pronajímaného majetku). Po ukončení nájemní smlouvy se majetek vrací zpět pronajímateli. Tento druh financování se využívá zejména u dlouhodobého majetku, který by nebyl dostatečně využit po celou dobu jeho životnosti (např. dočasně zvýšená potřeba dopravních prostředků).

finanční (kapitálový) leasing - jedná se o dlouhodobý pronájem, je nezrušitelný a leasingové splátky plně pokryjí cenu pronajatého zboží (včetně ziskové marže leasingové společnosti). Servis, opravy a údržby provádí nájemce na vlastní náklady. Po skončení doby pronájmu má nájemce právo na jeho odkup.


22

prodej a zpětný pronájem - firma vlastnící majetek jej prodá leasingové společnosti a zpětně si jej od ní pronajme. Není již jejím majitelem, pouze nájemcem. Účelem je získat peněžní prostředky a tím zvýšit svou finanční likviditu (zejména při finančních potížích).

Pro účely financování investičních projektů bývá využíván zejména leasing finanční. Mezi výhody plynoucí z využití leasingu patří:

Leasingové platby jsou součástí daňově uznatelných nákladů, vzniká tedy úspora na dani z příjmů. Není nutné mít k dispozici celou finanční částku potřebnou k pořízení majetku, úhrady se uskutečňují formou splátek. Zvyšuje se likvidita podniku – zapůjčený majetek není vykazován mezi fixními aktivy podniku. Riziko spojené s realizací investice se přenáší na pronajímatele. Podnik může rychleji reagovat na změny poptávky, čímž se zvyšuje jeho konkurenceschopnost (rychlejší uvedení hmotného majetku do provozu). Získat úvěr pro financování investice bývá obtížnější než financování leasingem. Důvodem je, že po celou dobu trvání nájemního vztahu je majetek ve vlastnictví leasingové společnosti, a proto jsou jejich nároky na zajištění nižší.

S leasingem jsou však spojeny i nevýhody:

Tento finanční zdroj krytí bývá obvykle dražší než financování úvěrem nebo z vlastních zdrojů. Je však nutné zohlednit mnoho podmínek a posuzovat každý projekt individuálně. Smlouva o finančním leasingu je velmi těžce vypověditelná. To je nevýhodou zejména při rychlém zastarávání majetku. Jsou omezena užívací práva nájemce – nelze provádět zásahy do majetku bez souhlasu pronajímatele. Při skončení leasingu je odkoupen téměř odepsaný majetek. Pokud jej bude podnik i nadále používat, ztrácí výhodu snižování základu daně pomocí odpisů. Hrozí nebezpečí bankrotu leasingové společnosti – navrácení pronajatého majetku zpět a následné vymáhání již zaplacených splátek.


23

2.3.3 Rozhodování mezi leasingem a úvěrem Při pořizování dlouhodobého hmotného majetku se podnik často rozhoduje mezi financováním pomocí úvěru nebo finančního leasingu. Rozdílné podmínky těchto variant způsobují např. daňové aspekty, výše úroku z úvěru, odpisová sazba a způsob odepisování, leasingové splátky, diskontní faktor pro zohlednění času, atd.. Při srovnání obou alternativ se používají zpravidla modely založené na diskontovaných peněžních tocích. Valach [7] uvádí dva postupy, na základě kterých se podnik může rozhodnout o výhodnějším způsobu financování - metoda diskontovaných výdajů a metoda čisté výhody leasingu. Metoda diskontovaných výdajů Tento způsob spočívá ve srovnání diskontovaných nákladů obou variant financování. Postup je následující:

určí se výdaje spojené s leasingem (po daňové úspoře) určí se výdaje spojené s úvěrem (po daňové úspoře) obojí náklady se diskontují s ohledem na čas, ve kterém byly vynaloženy vybere se varianta s nižšími diskontovanými celkovými náklady

Metoda čisté výhody leasingu Při tomto způsobu srovnání obu variant se porovnává čistá současná hodnota investice financované úvěrem (Ču) a čistá současná hodnota investice financované leasingem (Čl). Rozdíl obu čistých současných hodnot vyjadřuje čistá výhoda leasingu (ČVL) ČVL = Čl - Ču N

ČVL = K − ∑ n =1

K Ln d On

Ln (1 − d ) + dOn (1 + i ) n

[ 7]

kapitálový výdaj leasingové splátky v jednotlivých letech životnosti daňový koeficient odpisy v jednotlivých letech životnosti

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE i N n

24

úrokový koeficient, upravený o vliv daně doba životnosti jednotlivá léta životnosti

je-li čistá výhoda leasingu pozitivní (Čl > Ču) – leasingové financování je výhodnější než financování úvěrem je-li je čistá výhoda leasingu negativní (Čl< Ču) – financování úvěrem je výhodnější než leasingové financování

2.4 Metody hodnocení investic Pro hodnocení efektivnosti investičního projektu lze použít řadu investičních propočtů, s jejichž pomocí je posouzena výhodnost (rentabilita) jedné nebo více investičních variant. Metody pro hodnocení investic můžeme dělit podle toho, zda přihlížejí k působení faktoru času či nikoliv: metody statické metody dynamické Valach [7] ve své knize uvádí, že jiným hlediskem pro třídění metod hodnocení investičních projektů je pojetí efektů z investičních projektů. Podle těchto hledisek můžeme metody dělit na: nákladová kriteria hodnocení efektivnosti – kriteriem hodnocení je očekávaná úspora nákladů zisková kriteria hodnocení efektivnosti – kriteriem hodnocení je očekávaný účetní zisk čistý peněžní příjem z projektu – kriteriem hodnocení je očekávaný peněžní tok z projektu

2.4.1 Statické metody Tyto metody k faktoru času nepřihlížejí. Mají menší vypovídací schopnost, a proto se používají u méně významných investičních záměrů nebo jako metody pomocné. Lze je využít u projektů, u kterých nemá čas podstatný vliv na rozhodování např. při krátké době životnosti. Rovněž je lze použít při kalkulování s nízkou úrokovou mírou, jelikož čím nižší je její úroveň, tím má faktor času menší vliv. Statické metody


25

nezahrnují ani faktor rizika, a proto je vhodné je využít pouze u investičních projektů s nízkou mírou rizika. Průměrný roční výnos Jedná se o součet všech Cash Flow spojených s investicí C0, dělený počtem let životnosti investice. n

φ CF = CFi n i

∑ CF

i

i =1

[2, str. 254]

n

Cash Flow investice počet let životnosti investice jednotlivá léta životnosti investice

Na základě vypočtených výsledků lze u jednotlivých variant investičních záměrů porovnávat, u které bude dosaženo nejvyššího průměrného Cash Flow. Měly by se však zohlednit i kapacitní možnosti jednotlivých investičních variant. Průměrná doba návratnosti (t) Udává, za jakou dobu by mělo dojít ke splacení investice při realizaci rovnoměrných peněžních toků.

t= C0

C0 φ CF

[2, str. 255]

počáteční investice Nejlepší variantou je ta s nejkratší průměrnou dobou návratnosti.

Doba návratnosti (Payback Period – PP) Je počet let, za které se kumulované peněžní toky z investice vyrovnají počáteční investici. Nedostatkem této metody je, že nezohledňuje fakt, že příjmy dosažené dříve mají pro nás vyšší hodnotu než příjmy dosažené později (v následujících časových obdobích).


26

Další nevýhodou tohoto ukazatele je, že nebere v úvahu peněžní toky realizované po době návratnosti investice a lze ji využít pouze u konvenčních peněžních toků (záporné investiční peněžní toky jsou na začátku prvního období vyšší a pak již převažují kladné investiční peněžní toky nepřetržitě až do konce určitého období). Průměrná procentní výnosnost Udává, kolik % investovaného kapitálu se ročně průměrně vrátí.

φr= r

φ CF C0

[2, str. 255]

procentní výnosnost Přednost má investiční varianta s vyšší průměrnou procentní výnosností.

2.4.2 Dynamické metody Tyto metody ve svých propočtech zohledňují vliv času. Za pomoci úročení a odúročení přepočítávají peněžní toky související s investicí k určitému časovému okamžiku. Jejich využití je vhodné zejména při pořizování dlouhodobého majetku s delší dobou ekonomické životnosti. Problémem u těchto metod je obtížnost odhadu vstupních údajů (nejistota jejich reálnosti), zejména u očekávaných příjmů z investice. V některých případech jsou propočty toků plateb, s ohledem na složitost výrobního procesu, téměř neproveditelné. Čistá současná hodnota (Net Present Value – NPV) Patří mezi nejpoužívanější a nejvhodnější metodu. Jedná se o rozdíl mezi současnou hodnotou příjmů z investice (Cash Inflows) a současnou hodnotou výdajů na investici (Cash Outflows).

NPV = −C 0 + k

n CF1 CF2 CFn CFi + + ... + = − C + ∑ 0 1 2 n i (1 + k ) (1 + k ) (1 + k ) i =1 (1 + k )

kapitálové náklady na investici (podniková diskontní sazba)

[2, str. 257]


27

Pokud by investiční výstavba trvala více období, přepočítávají se rovněž kapitálové výdaje na současnou hodnotu. Výsledek NPV udává, kolik peněz nad investovanou částku nám uskutečnění investičního projektu přinese, a zároveň se o tuto částku zvýší i hodnota firmy. Pro realizaci projektu musí být NPV kladná. Při záporném výsledku by se nám investice do něj vložená vůbec nevrátila. Pří výběru z více variant je nutno zohlednit délku životnosti jednotlivých variant. Aby nedocházelo ke zkreslení výsledků, je vhodné použít i jiné metody hodnocení. Tento ukazatel je velmi citlivý na velikost kalkulované úrokové míry. Dá se říci, že čím vyšší úroková míra, tím nižší je NPV (za jinak stejných podmínek). NPV

0

Požadovaná výnosnost (k)

Obr. 2.3: Vztah NPV a požadované výnosnosti Pramen: Valach [7]

Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return – IRR) Jedná se o relativní výnos (rentabilitu), kterou projekt poskytuje během svého života. Představuje diskontní sazbu, při které se NPV = 0. n

− C0 + ∑ i =1

CFi =0 (1 + IRR) i

[2, str. 258]

Hledá se neznámá výše úrokové míry (kterou se musí diskontovat přínosy investičního projektu), při níž se rovná současná hodnota peněžních příjmů současné hodnotě kapitálových výdajů. Zvažovaný investiční projekt může být uskutečněn, pokud je zjištěná úroková míra vyšší (nebo alespoň rovná) než je kalkulovaná úroková míra. Při době životnosti delší než dva roky začíná být výpočet IRR obtížný. Využívá se metoda iterační, kdy se hledá alternativní úroková míra, případně lze přibližný výsledek určit cestou pokusů a omylů. Nejpřesnější výsledky získáme za použití finanční kalkulačky nebo tabulkového procesoru.1 1

Např. v programu MS Excel se jedná o funkci MÍRA VÝNOSNOSTI


28

Při stanovování vnitřního výnosového procenta iterativním postupem se nalezne dvojí hodnota NPV (jedna kladná a druhá záporná), za použití libovolných dvou diskontním sazeb (vyšší kV a nižší kN). Nižší úroková míra je stanovena tak, aby NPV byla kladná a vyšší úroková míra zase tak, aby NPV byla záporná. Matematicky lze lineární interpolaci vyjádřit následující rovnicí:

IRR = k N + kN kV NPVN NPVV

NPV N ( kV − k N ) NPV N − NPVV

[2, str. 259]

zvažovaná úroková míra nižší než očekávaná hodnota IRR zvažovaná úroková míra vyšší než očekávaná hodnota IRR NPV při nižší zvažované úrokové míře než očekávaná hodnota IRR (kladná NPV) NPV při vyšší zvažované úrokové míře než očekávaná hodnota IRR (záporná NPV)

Při lineární interpolaci se vlastně jedná o nalezení dvou bodů, které proložíme přímkou a hledáme bod, kdy zvolená přímka protne vodorovnou osu. Funkce čisté současné hodnoty má tvar hyperboly, proto je nalezená hodnota pouze přibližná. Čím blíže budou odhadnuté úrokové míry blíže IRR, tím přesnějšího výsledku dosáhneme. Metodu IRR lze použít pouze v případě, kdy investice přináší konvenční peněžní toky (po uvedení investice do provozu převyšují příjmy výdaje). V opačném případě, kdy by došlo ke změně znaménka peněžních toků z kladného na záporný a naopak, nabývalo by vnitřní výnosové procento více hodnot. Poté je nutné využít k rozhodnutí jinou metodu, např. NPV. NPV

0

Úroková míra

Obr. 2.4: Příklad funkce IRR s nekonvenčními peněžními toky Pramen: Marek [3]


29

Index ziskovosti (Profitability Index – PI) Vyjadřuje relativní podíl současné hodnoty předpokládaných přínosů a počátečních kapitálových výdajů. Aby byl projekt vhodný pro realizaci, musí být index ziskovosti větší než 1. n

PI =

CFi

∑ (1 + k ) i =1

i

[2, str. 268]

C0

Čím je vypočtený index vyšší, tím je ekonomicky výhodnější. Výsledek je vyjádřen v relativní hodnotě, a proto je tato metoda vhodným doplněním k NPV při výběru z více variant. Diskontovaná doba návratnosti (Discounted Payback Period – DPP) Zjišťuje se délka období, za které se kumulovaná současná hodnota příjmů z investice vyrovná současné hodnotě počáteční investice. DPP

CFi

∑ (1 + k ) i =1

i

= C0

[3]

Aby byla investice efektivní, musí být vypočtená doba návratnosti kratší než je její životnost. Při výběru z více variant je nejlepší ta, která má nejkratší dobu návratnosti. Jednou z nevýhod je to, že jsou upřednostňovány spíše krátkodobé investiční projekty na úkor těch dlouhodobých. Upřednostňuje tedy hledisko likvidity a opomíná brát v úvahu dlouhodobou rentabilitu podnikání.

2.4.3 Volba metody Kislingerová [2] ve své knize uvádí, že při hodnocení a výběru investičního projektu existuje mnoho metod usnadňujících správné rozhodnutí. Při vyhodnocování je důležité brát v úvahu faktor likvidity, času a rizika. Tento požadavek splňují metody dynamické. Ostatní uvedené metody je vhodné použít pouze jako doplňkové.


30

Za klíčovou metodu se považuje čistá současná hodnota investice, jelikož vypovídá o reálných peněžních částkách. Je vhodné ji doplnit o relativní ukazatele, jako je například vnitřní výnosové procento nebo index ziskovosti. Pokud je důležitým požadavkem rychlá návratnost investice, vhodnou metodou je i diskontovaná doba návratnosti. Při použití dynamických metod si zjištěné výsledky nikdy neprotiřečí - co se týče doporučení nebo zamítnutí zvažovaného investičního projektu. Důvodem proč je vhodné využít více těchto metod je to, že: Každá metoda sleduje investici jiným úhlem pohledu. Některé z nich jsou v absolutních hodnotách, jiné v relativních. Vzájemně se vhodně doplňují. Při výběru z více variant mohou jednotlivé metody vypovídat různě a pak záleží na preferencích investora, která kritéria jsou pro něj více důležitá.

3 CÍL PRÁCE A METODIKA

31

3 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem této diplomové práce je posouzení efektivnosti zvažované investice konkrétní firmy související s jejím plánovaným rozšířením. Na základě prostudování odborné literatury jsou uvedeny základní teoretické přístupy a metodické postupy, které se v praxi používají k hodnocení efektivnosti investičního záměru. Jako podklady ke zpracování této práce byly shromážděny potřebné informace o firmě i o investici od majitele firmy. S jeho pomocí byla provedena predikce budoucího vývoje souvisejícího s případnou realizací investičního záměru. V teoretické části jsou uvedeny poznatky získané z odborné literatury zabývající se investičním rozhodováním. Na základě těchto zjištěných údajů byly následně v praktické části aplikovány vhodné postupy a metodika na konkrétním případu rozhodování o uskutečnění plánované investiční akce. Praktická část navazuje na poznatky získané z odborné literatury uvedené v teoretické části a je zpracována v následujících krocích: V úvodu je popsána firma Ing. Karel Osička - její historie a výrobní program. Dále je popsán zamýšlený investiční záměr. Je zde uvedena charakteristika strojního zařízení, které má být pořízeno a přínosy s tím spojené. V následující části jsou již uvedeny údaje umožňující provedení hodnocení efektivnosti investice – zde byly aplikovány teoretické poznatky z odborné literatury, v tomto členění:

Rozhodnutí mezi leasingem a úvěrem – investiční záměr má být plně financován cizím kapitálem. Je proto nutné rozhodnout, kterou variantu zvolí, zda financování za pomoci úvěru nebo leasingu. Na základě zjištěných nákladů se provede porovnání obou variant a rozhodne se, který z těchto způsobů bude pro podnik výhodnější. Stanovení kapitálových výdajů – určení veškerých výdajů souvisejících s pořízením stroje. S touto cenou se kalkuluje v následujících propočtech. Vyčíslení inflace – pro zohlednění časové hodnoty peněz je nutné do predikce peněžních toků zahrnout i vliv inflace. Popis rizika – na úspěšnost investičního projektu působí mnoho vlivů, proto je důležité určit tyto rizikové faktory a navrhnout případná opatření k omezení jejich dopadů. Pro zohlednění rizika byla v této práci uvedena rovněž pesimistická varianta peněžních toků.

3 CÍL PRÁCE A METODIKA

32

Peněžní příjmy z investice – provádí se predikce příjmů a výdajů, které nám realizovaný investiční projekt přinese (přírůstkové veličiny). Na jejich základě se vypočte Cash Flow investice. Určení úrokové míry – tato se použije na diskontování peněžních toků z investice, kvůli zohlednění faktoru času. Současná hodnota Cash Flow – vypočtené Cash Flow se upraví o vliv času pomocí diskontování. Hodnocení efektivnosti – na základě zjištěných hodnot byly pomocí statických a dynamických metod vypočteny zvolené ukazatele. Jejich hodnoty poté napomohly zhodnotit ekonomickou efektivnost zvažované investice. Ukazatele byly vypočteny rovněž z hodnot pesimistického odhadu.

Nakonec byl popsán dopad uskutečnění investičního záměru na celkovou finanční situaci firmy. Byly sestaveny finanční výkazy – Přehled o majetku a závazcích, Výkaz příjmů a výdajů a vypočteny poměrové ukazatele finanční analýzy. V závěrečné části jsou shrnuty výsledky analýzy z předcházejících oddílů a odvozeny závěry a doporučení. Majitel firmy se na jejich základě bude moci rozhodnout, zda zamýšlenou investici realizovat, či nikoliv.

4 VLASTNÍ VÝSLEDKY

33

4 VLASTNÍ VÝSLEDKY 4.1 Charakteristika firmy 4.1.1 Základní údaje a historie firmy Tato diplomová práce pojednává o investičním záměru obchodní firmy soukromého podnikatele podnikajícího jako fyzická osoba. Základní údaje jsou následující:

obchodní firma: Ing. Karel Osička předmět činnosti: truhlářství místo podnikání: Slíny 1100, 691 02 Velké Bílovice adresa provozovny: Podivínská 1286, 691 02 Velké Bílovice IČO: 72499770 DIČ: CZ7605274083 firma je plátcem DPH účetnictví je vedeno formou daňové evidence

Obr. 4.1: Logo firmy Pramen: Firemní data

Majitel firmy je vyučen v oboru truhlář. Dále absolvoval střední průmyslovou školu, obor nábytkářství a dřevařské inženýrství na MZLU v Brně. Firma Ing. Karel Osička byla založena v roce 2003. Z počátku majitel firmy provozoval svou činnost ve výrobní dílně svého otce a zaměstnával dva pracovníky. S navyšováním vyráběné produkce začaly být tyto výrobní prostory kapacitně nedostačující. Proto začátkem roku 2004 přesunul svou výrobní činnost do areálu bývalého JZD a pronajal si tam výrobní dílnu, a to včetně strojního vybavení. Nyní má firma v průměru sedm zaměstnanců. Následující tabulka zachycuje přehled tržeb a výsledků hospodaření firmy od jejího založení. Údaje za rok 2008 byly odhadnuty, jelikož zatím nebyly k dispozici konečné hodnoty *).


34

Tab. 4.1: Přehled obratů a výsledků hospodaření (v tis. Kč)

Pramen: Firemní data

Od počátku bylo investováno do nákupu strojního vybavení. Z větších položek lze jmenovat stroj na olepování hran za 634 tis. Kč, briketovací stroj za 320 tis. Kč, kolíkovací stroj za 167 tis. Kč, atd.. Dále pořídil nákladní automobil Citroën za 320 tis. Kč. Většina zařízení byla pořízena na leasing nebo na úvěr. V současné době je splácen úvěr za stroj na olepování hran, měsíční splátky činí 10 100 Kč a doplacen má být v březnu roku 2010. Velké částky jsou investovány rovněž do drobného majetku (v hodnotě 3 000 až 40 000 Kč). Pronájem dílny stál ročně 120 tis. Kč bez DPH, proto majitel firmy využil nabídky, která se mu naskytla a v roce 2007 si dílnu za 2 mil. Kč odkoupil. Na částku 1,4 mil. dostal úvěr od Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. se splatností 5 let (s půlročním odkladem splátek). Čtvrtletní splátka činí 86 957 Kč plus úroky, úroková sazba je 4 %. Úvěr bude doplacen v roce 2011. Zbývajících 600 tis. se splácí původnímu majiteli dílny (měsíčně částkou 12 500 Kč po dobu 4 let, bezúročně). Firma se zabývá zakázkovou výrobou pro soukromé osoby i pro firmy. Z větších firemních zakázek, které byly realizovány, lze jmenovat např. vybavení hotelu Naháč v Choceradech a vily Jarmila ve Velkých Bílovicích společnosti ZFP akademie a. s., pizzerie Metamorfozzi v Praze - Uhříněvsi, Aquapark v Hranicích na Moravě, Hotel Mario Lednice, Vinný bar Full bottles v Praze, atd.. Majitel firmy by rád upevnil svou pozici na trhu a v budoucnu pokračoval v dalším rozvoji. Proto si uvědomuje, že je nutné neustále investovat do výrobních technologií a strojního vybavení, které umožní zkvalitnění a zrychlení výroby.

4.1.2 Výrobní program Firma si zakládá na vysoké kvalitě produkce. Pro své odběratele zajišťuje záruční i pozáruční servis. Ve svém oboru činnosti nabízí velmi široký sortiment. Ze stavebně truhlářské výroby lze uvést např. dveře (interiérové i vchodové, včetně obložek zárubní), vrata, okna (eurookna i kastlová), schodiště, obklady stěn a stropů. Z nábytku a vybavení interiérů to jsou např. kuchyňské linky, vybavení obývacích


35

pokojů, kanceláří, restaurací, hotelů (barové pulty, stoly, postele), pokládka dřevěných podlah. K výrobě používá mnoho druhů materiálů – masiv, dýha, lamino, sklo, plexisklo, nerez, umělý kámen a jiné. Jedná se o zakázkovou výrobu dle konkrétního přání zákazníka, nemusí být standardizovaná, může se jednat o atypickou výrobu.

4.2 Charakteristika investičního záměru Jak již bylo uvedeno, majitel firmy si uvědomuje, že kvůli konkurenceschopnosti je neustále nutné investovat do nových technologií. Proto zvažuje koupi frézovacího centra řízeného počítačem. Z kapacitních důvodů musí odmítat lukrativní zakázky. Zakoupení tohoto stroje by zrychlilo a zpřesnilo výrobu. To by umožnilo přijímat mimo jiné zakázky na sériovou výrobu, která je efektivnější než zakázková výroba. S momentálním počtem zaměstnanců je to problematické, jelikož se musejí vykrývat i menší zakázky. Je dosti obtížné najít zručné pracovníky vyučené v oboru truhlář. V případě, že by odešlo více pracovníků najednou, mohlo by to způsobit značné obtíže s dodržením termínů výroby, snížení obratu atd.. Majitel firmy si zjišťoval nabídky od více firem. Pořizovací ceny strojů byly srovnatelné, rovněž jejich výrobní kapacity. Nakonec se rozhodl pro frézovací centrum FASTER FC 3000 CNC od firmy SAHOS s. r. o., Pištín 134, Hluboká nad Vltavou (podrobná nabídka viz Příloha č. 1). V nabídce jsou uvedeny dvě varianty stroje, lišící se možnostmi obrábění. První alternativa je spojitě řízená ve 3 osách, druhá ve 4 osách. S ohledem na šíři využití má majitel firmy zájem pouze o druhou variantu, tedy řízenou ve 4 osách. Dále bude proto uvažováno pouze s touto možností. Obráběcí centrum umožňuje plošné a tvarové obrábění frézováním a vrtáním. Lze jej využít k výrobě nábytkových dílců, schodů, frézování dveří, atd.. Pořizovací cena je 2 461 940 Kč bez DPH + DPH 467 769 Kč. Životnost zařízení je 10 let. Na tuto dobu bude rovněž prováděna predikce peněžních toků plynoucích z investice. Na základě Zákona o dani z příjmů spadá stroj do 2. odpisové skupiny a firma chce zvolit rovnoměrné odpisování. Jelikož nemá v současné době majitel firmy k dispozici dostatek finančních prostředků, hodlá celou investici realizovat za pomoci cizího kapitálu, a to ve formě bankovního úvěru nebo leasingu.


36

Obráběcí centrum je řízeno plně digitálním řídícím systémem Heidenhain iTNC530. Programování je možné provádět přímo na řídícím systému na LCD displayi. Ovládání programu je náročné, proto bude nutné přijmout nového pracovníka, který bude zvládat jeho obsluhu. Správné naprogramování je nezbytné, jelikož chyba by znamenala materiálové ztráty způsobené nesprávným opracováním.

Obr. 4.2: Frézovací centrum FASTER Pramen: Oficiální stránky společnosti SAHOS s.r.o. [14]

4.3 Hodnocení ekonomické efektivnosti investice 4.3.1 Volba formy financování Majitel se rozhodl financovat zamýšlený investiční záměr pomocí cizího kapitálu, neboť nemá k dispozici dostatek vlastních finančních prostředků. Jako možný způsob financování zvolil střednědobý úvěr nebo finanční leasing. Jak bylo uvedeno, stroj spadá do 2. odpisové skupiny a délka odpisování je 5 let. Majitel tedy zvolil stejnou dobu pro splácení dlužné částky. Vybral si akontaci ve výši 10 %. Při vyšší akontaci by sice byla celková zaplacená částka nižší, ale musel by mít k dispozici více finančních prostředků na počátku (na první mimořádnou splátku). Nabídky na financování měl od více finančních institucí, nakonec zvolil tyto možnosti: finanční leasing od společnosti VB LEASING:


37

střednědobý úvěr od společnosti S MORAVA leasing, a. s.:

Při rozhodování o vhodné formě financování budou použity metody uvedené v teoretické části v bodě 2.3.3. Metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr Celkový počet splátek je 60, proto budeme pro účely srovnání diskontovaných výdajů uvažovat s jejich rovnoměrným rozložením, tedy v každém roce 12 splátek. V prvním roce bude připočtena i první mimořádná splátka (akontace ve výši 10 %). Dle Zákona o dani z příjmů měla být daň u fyzických osob od roku 2009 ve výši


38

12,5%. Poslanecká sněmovna však schválila, že má být nadále zachována sazba 15 %, stejně jako v roce 2008 [17]. V dalších propočtech bude tedy použita daň z příjmů ve výši 15 %. Nejprve se stanoví výdaje spojené s leasingem (akontace se rovnoměrně rozloží do jednotlivých let) a zohlední se u nich daňová úspora ze zaplacených leasingových splátek. Získá se tak výdaj na leasing po zdanění. Odkupní cena ve výši 1000 Kč je v porovnání s celkovou sumou zanedbatelná, proto s ní nebudeme ve výpočtech kalkulovat. Jelikož je firma plátcem DPH, budeme výpočty provádět s leasingovými splátkami bez DPH. Tab. 4.2: Výdaje spojené s leasingem (v Kč)

Pramen: Vlastní výpočty na základě firemních podkladů

U úvěru se stanoví výše placených úroků a zůstatek dluhu v jednotlivých letech. Při kalkulacích se počítá s celkovou dlužnou částkou (včetně DPH), jelikož z této částky se vypočítávají měsíční úroky. Pro výpočet měsíčních úroků se roční sazba přepočte na měsíční. Pro zjednodušení výpočtů a tabulek se nebude zohledňovat zřizovací poplatek ve výši 5950 Kč.


39

Tab. 4.3: Výdaje spojené s úvěrem – úroky a splátky (v Kč)


K dalším propočtům je nutné znát výši odpisů. Majitel firmy se rozhodl pro rovnoměrné odpisování. Jak již bylo uvedeno, stroj spadá do 2. odpisové skupiny, proto bude odpisován 5 let – detail viz následující tabulka. Odpisy se stanovují z pořizovací ceny bez DPH, tedy z částky 2 461 940 Kč. Tab. 4.4: Plán odpisů (v Kč)

Pramen: Vlastní výpočty na základě Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

U úvěru se dále vyjádří celková daňová úspora z úroků a odpisů.


40

Tab. 4.5: Výdaje spojené s úvěrem – úroky a odpisy (v Kč)


*) Výdaj na úvěr po zdanění, tedy roční splátka mínus daňová úspora, byl v tomto roce snížen o DPH ve výši 467 769 Kč. Při pořízení na úvěr se dlouhodobý hmotný majetek eviduje v účetnictví ve výši ceny bez DPH (2 461 940 Kč) a DPH si firma uplatní na vstupu v přiznání k dani z přidané hodnoty v plné výši. Pořizovací cena se do nákladů dostává postupně ve formě odpisů (ty jsou rovněž počítány z pořizovací ceny bez DPH). Výpočet: 945 951 Kč – 72 626Kč - 467 769 Kč = 405 555 Kč Důvodem pro odečtení DPH bylo také to, že u leasingu bylo kalkulováno se splátkami bez DPH. Jako náklad se totiž uplatňují právě v této výši (z ní se počítají daňové úspory). Kvůli srovnatelnosti výdajů u leasingu a úvěru bylo tedy nutné odečíst DPH i u úvěru. U obou variant financování se provede aktualizace výdajů. K diskontování bude použita úroková sazba z úvěru (8,75 %). Jelikož jsou peněžní toky uvažovány po zdanění, je nutné aktualizovat úrokovou sazbu o vliv daně z příjmů: 8,75 % * (1 – 0,15) = 7,4375 % Z uvedené úrokové míry budou vypočítány odúročitele pro jednotlivé roky dle vzorce: 1 odúročitel = (1 + i ) n

41

4 VLASTNÍ VÝSLEDKY Tab. 4.6: Diskontované výdaje obou variant financování (v Kč)


Při srovnání obou současných hodnot výdajů je vidět, že rozdíl není příliš velký. Současná hodnota výdajů na leasing je oproti výdajům na úvěr výhodnější o 24 286 Kč. Průběh současné hodnoty výdajů lze porovnat v následujícím grafu. Je z něj patrné, že výraznější rozdíl je na počátku při pořízení investice, kdy výdaje na leasing jsou podstatně vyšší. Poté jsou již výdaje na leasing a úvěr rovnoměrné. Současná hodn.výdajů na leasing

Současná hodn.výdajů na úvěr

500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 1

2

3 Rok

Graf 4.1: Porovnání současné hodnoty výdajů na leasing a úvěr

4

5

42

4 VLASTNÍ VÝSLEDKY Metoda čisté výhody leasingu N

Na základě vzorce uvedeného v teoretické části ( ČVL = K − ∑ n =1

Ln (1 − d ) + dOn ) (1 + i ) n

budou shrnuty potřebné výpočty v následující tabulce. Tab. 4.7: Čistá výhoda leasingu (v Kč)


Zjištěný výsledek odečteme od kapitálových výdajů a získáme čistou výhodu leasingu. V našem případě tedy: ČVL = 2 461 940 Kč – 2 378 939 Kč = 83 001 Kč Jelikož je výsledek kladný, je financování leasingem výhodnější o 83 001 Kč.

Závěr plynoucí z výsledků obou metod Rozdíl výsledků u obou metod je způsoben DPH. Při porovnávání diskontovaných výdajů byla u leasingu použita výše splátek bez DPH a u úvěru byla rovněž zohledněna výše odpočtu DPH na počátku období (při pořízení stroje). U čisté výhody leasingu jsou zohledňovány pouze výdaje na leasing (samozřejmě bez DPH), ale již není zohledněno DPH u úvěru. Úroky z úvěru jsou totiž počítány z celkové dlužné částky včetně DPH, proto je u nich daňová úspora vyšší. U čisté


43

výhody leasingu jsou zohledňovány výdaje za leasing bez DPH a odpisy jsou počítány rovněž z pořizovací ceny bez DPH. Při porovnání diskontovaných výdajů na leasing a úvěr není rozdíl příliš velký. Proto se majitel firmy rozhodl zvážit při svém rozhodování i jiné faktory. Poněvadž nemá firma k dispozici příliš volných finančních prostředků, bude upřednostněno financování pomocí úvěru. Na počátku bude mít k dispozici DPH vrácené od finančního úřadu, které bude moci použít na zaplacení první mimořádné splátky ve výši 10 %. Dalším důvodem preference úvěru je to, že již od začátku bude majitelem strojního zařízení a ne jenom nájemcem, s čímž jsou spojena určitá rizika uváděná v teoretické části.

4.3.2 Stanovení kapitálových výdajů Kapitálové výdaje se rovnají pořizovací ceně strojního zařízení. U ceny musí být zohledněno to, že je firma plátcem DPH. Kapitálové výdaje budou odpovídat pořizovací ceně bez DPH, tedy 2 461 940 Kč. V této ceně je již zahrnuta montáž a zaškolení pracovníků. Stroj bude umístěn ve stávající výrobní dílně, takže nevzniknou dodatečné náklady související s jeho instalací. Trvalá změna čistého pracovního kapitálu vyvolaného realizací investice se neočekává. S ohledem na zakázkovou výrobu nedojde k nárůstu zásob. Objednávky materiálu jsou uskutečňovány dle aktuální potřeby ke konkrétní zakázce. Rovněž se neočekává nárůst pohledávek. Velká část zakázek se realizuje jako dodávky za platbu v hotovosti při dodání. Podíl zakázek „na fakturu“ zůstane stejný, proto realizace investice nevyvolá nárůst pohledávek.

4.3.3 Vyčíslení inflace Úkolem České národní banky je stanovit cílovou hladinu inflace a korigovat ji v předem stanovených mezích. Dle aktuální prognózy ČNB zveřejněné dne 6. 11. 2008 se očekává meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2009 ve výši 2,3 % a v 1. čtvrtletí 2010 ve výši 2,0 % [15]. Tato míra inflace má být platná od ledna 2010 do přistoupení ČR k Eurozóně. ČNB usiluje o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany. Uvedenou prognózu zobrazuje následující graf:


44

Graf 4.2: Prognóza inflace Pramen: ČNB [15]

4.3.4 Popis rizika S každou investiční činností podniku je spojeno určité riziko, a proto musejí být tyto potencionální rizikové faktory odhaleny a identifikovány. Zároveň je nutné nalézt možná nápravná opatření. Na základě poznatků majitele firmy jsou níže uvedeny rizikové faktory, které by mohly ovlivnit úspěšnost plánované investiční akce na rozšíření podniku. Pravděpodobně největším rizikem je dosažení horšího hospodářského výsledku z plánované akce než se předpokládalo. To může být způsobeno nižšími tržbami, případně neočekávaným růstem nákladů. Takovýto stav může způsobit ztrátovost projektu. Proto bude v této práci riziko spojené s investičním záměrem zohledněno, a to tak, že peněžní toky budou odhadnuty při méně příznivém vývoji, tedy při nižším objemu produkce a realizovaných tržeb. Bude se jednat o pesimistický odhad. Z tohoto budou rovněž vypočteny všechny potřebné ukazatele stejně jako u realistického odhadu. Při rozhodnutí o realizaci zvažovaného investičního záměru bude brán zřetel i na ukazatele týkající se pesimistického odhadu. Nízké tržby mohou velmi nepříznivě ovlivnit úspěšnost investičního projektu. Bývají způsobeny zejména nedostatečným odbytem. Uskutečněním projektu se očekává zkrácení dodacích lhůt a rovněž zvýšení kvality nabízených výrobků. Navýšením kapacit produkce bude firma schopna uskutečňovat subdodávky (většinou sériově vyráběné díly či hotové výrobky) pro jiné výrobce. Majitel firmy si velmi zakládá na kvalitě vyráběné produkce. Díky vyšším investicím do výrobních technologií, umožňujících vyrábět kvalitní produkty, je ovšem jeho produkce dražší.


45

I přesto se mu dobrá kvalita mnohokráte osvědčila, zákazníci se k němu vracejí a doporučují jej dál. Momentálně mu tento způsob propagace stačí. Proto také zatím nemusel investovat velké částky do propagace a reklamy. V tom spatřuje do budoucna rezervy – v případě krizového vývoje bude moci tento způsob zviditelnění využít. Mezi rizika patří změny cen výrobních vstupů (materiál, energie, služby, atd.). Jelikož si je majitel tohoto rizika vědom, zohledňuje nárůst cen vstupů při svých odhadech týkajících se očekávaných peněžních toků spojených s investicí. U většiny materiálů dochází totiž k meziročnímu nárůstu cen přibližně o 5 %, což je bohužel více než je očekávaná inflace. U materiálových nákladů bude tedy každý rok kalkulováno s cenovým navýšením o 5 % (průměrné navyšování cen). Bohužel není možné o toto procento každoročně navyšovat i ceny realizované produkce, jelikož by jej zákazníci nebyli ochotni akceptovat, což by vedlo ke snížení objemů produkce. Důsledkem toho dochází k mírnému poklesu ziskové marže. Problémem může být finanční stabilita. Jelikož nemá firma k dispozici dostatek peněžních prostředků, má být plánovaná investiční akce kryta z cizích zdrojů – bankovním úvěrem. Rizikovým faktorem jsou v tomto případě nedostatečné finanční prostředky ke krytí úroků a úhrad splátek úvěru během doby splácení investice. Pokud by se jednalo pouze o přechodný stav, bylo by možné krýt dočasný nedostatek z přebytků z jiných aktivit firmy. Případně při krátkodobém nedostatku je majitel firmy připraven řešit tuto záležitost zapůjčením svých vlastních peněžních prostředků, formou osobního vkladu podnikatele. Obvyklým rizikem u menších firem bývá také to, že chod firmy je závislý na jejím majiteli. Stejné je to bohužel i u popisované firmy - veškerá jednání se zákazníky, tvorbu cenových nabídek, nákupy materiálů a tak podobně, provádí pouze majitel. Stávající velikost firmy, realizované obraty a zisky zatím neumožňují přijmout pracovníka, který by se zabýval pouze touto „neproduktivní“ činností. V souvislosti s koupí frézovacího centra má být přijat nový pracovník pro jeho obsluhu. Tato práce je dosti náročná a předpokládá se, že nově přijímaný pracovník bude mít vyšší vzdělání než vyučení v oboru truhlář. Pokud bude schopný, bylo by možné jej zaučit a využívat jako zástupce v době nepřítomnosti majitele firmy. Všechny uvedené rizikové faktory musí být neustále sledovány a vyhodnocovány. V průběhu realizace akce se mohou objevit další potencionální rizika. Důležité je včas je odhalit, zhodnotit je a přijmout nezbytná opatření k jejich odstranění, případně k jejich minimalizaci.


46

4.3.5 Stanovení peněžních příjmů z investice Jak již bylo výše uvedeno, životnost výrobního zařízení je 10 let. Na tuto dobu bude prováděna predikce peněžních toků. Nákup stroje a jeho uvedení do provozu se předpokládá v měsíci červenci roku 2009. Od tohoto data budou predikovány peněžní příjmy, tzn. v roce 2009 se bude jednat o 6 měsíců. V části zabývající se rizikem bylo řečeno, že u materiálových nákladů bude každý rok kalkulováno s cenovým navýšením o 5 %. Ostatní náklady a tržby budou růst pouze o výši inflace (2 %). Větší navyšování prodejní ceny než o inflaci by nebyli zákazníci ochotni akceptovat. Nejprve budou uvedeny kalkulované tržby a náklady. Všechny položky byly stanoveny ve spolupráci s majitelem firmy, který je odhadoval na základě svých dosavadních zkušeností s provozem a vedením firmy. Tržby budeme členit na dvě skupiny - za výrobky a za služby. Majitel firmy počítá s tím, že strojní zařízení nebude plně kapacitně využito zhotovováním vlastních zakázek, a proto bude moci být používáno pro výrobu zakázek jiných firem. Příjmy za vlastní produkci budou zahrnuty v tržbách za výrobky a příjmy za zakázky jiných firem budou zahrnuty v tržbách za služby. Tržby za výrobky byly odhadnuty tak, že v prvním roce se očekávají průměrné měsíční tržby ve výši 80 000 Kč, v roce 2010 ve výši 100 000 a ve všech následujících letech 130 000 Kč. Tyto částky jsou přepočteny na roční hodnoty a jsou upraveny o vliv inflace. Za služby bude účtována hodinová sazba 1500 Kč, kdy v prvním roce se přepokládá průměrné vytížení 15 hodin měsíčně, v dalším roce 30 hodin měsíčně a ve všech následujících letech 40 hodin měsíčně. Opět nebylo opomenuto zahrnout vliv inflace. Tab. 4.8: Očekávané tržby pro roky 2009 až 2018 (v Kč)


47


Náklady budou uváděny ve stejném členění, jaké používá firma při účtování v daňové evidenci. Pro zjednodušení bude zřizovací poplatek za úvěr uveden jako součást režijních nákladů v roce 2009. Režijní náklady zahrnují náklady na energie, opravy a údržbu stroje (broušení nástrojů) a ostatní náklady spojené s jeho provozem (nákup náhradních dílů – např. nových nástrojů pro obrábění). V souvislosti s pořízením frézovacího centra bude přijat nový pracovník, který bude mít na starost jeho obsluhu. Jeho měsíční mzda bude činit 20 000 Kč plus odvody na zdravotní a sociální pojištění (35 %). Tab. 4.9: Očekávané náklady pro roky 2009 až 2018 (v Kč)

Pramen: Vlastní výpočty na základě firemních podkladů Tržby

Přímé náklady

3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Rok

Graf 4.3: Porovnání tržeb a přímých nákladů


48

Majitel firmy zatím není rozhodnut jakým způsobem naloží se strojem po 10 letech provozu (garantovaná životnost). V té době již bude stroj plně odepsán do nákladů a zůstatková hodnota bude nulová. Pokud bude schopen provozu a náklady na opravy nebudou neúměrně vysoké, je možné, že bude i nadále využíván. V opačném případě by byl stroj pravděpodobně zlikvidován. Na základě predikovaných tržeb a nákladů budou stanoveny peněžní příjmy z investice, tedy plánované Cash Flow. Tab. 4.10: Cash Flow spojené s investicí (v Kč)

Pramen: Vlastní výpočty


49

Jak bylo uvedeno v oddíle zabývajícím se rizikem spojeným s plánovaným investičním projektem, bude provedena predikce tržeb při méně příznivém vývoji. Tento pesimistický odhad nám ukáže, jak by vypadalo Cash Flow a jednotlivé ukazatele, pokud by objemy produkce, tedy realizované tržby, dosáhly úrovně pouze 80 % z původního odhadu. Z provedených propočtů vyplývá, že pokles nákladů bude menší než je tomu u tržeb, jelikož jejich součástí jsou fixní náklady, které jsou neměnné pro určitý interval rozsahu produkce. Tab. 4.11: Cash Flow spojené s investicí – pesimistický odhad (v Kč)



50

4.3.6 Určení úrokové míry Jelikož k financování zamýšleného investičního záměru má být použito pouze cizích zdrojů, není nutné stanovovat podnikovou diskontní míru (například pomocí metody WACC). Kalkulovaná úroková míra bude tedy odpovídat úrokové míře z úvěru. Musí se však upravit o vliv daně z příjmů (tzv. daňový štít). Výsledná úroková míra, kterou se budou diskontovat peněžní příjmy na současnou hodnotu, se vypočítá následujícím způsobem: 8,75 % * (1 – 0,15) = 7,4375 %

4.3.7 Současná hodnota Cash Flow Výše uvedené peněžní příjmy z investice (Cash Flow) se převedou na současnou hodnotu Cash Flow pomocí kalkulované úrokové míry. Výpočet je proveden opět přes odúročitel. Tab. 4.12: Současná hodnota Cash Flow (v Kč)


51


Cash Flow

Současná hodnota CF

1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Rok

Graf 4.4: Porovnání Cash Flow

V následující tabulce je uvedena současná hodnota Cash Flow vycházející z pesimistického odhadu peněžních příjmů. Tab. 4.13: Současná hodnota Cash Flow – pesimistický odhad (v Kč)


4.3.8 Hodnocení efektivnosti investice pomocí vybraných metod Na základě zjištěných hodnot peněžních toků z investice a současné hodnoty Cash Flow budou provedeny výpočty pomocí statických i dynamických metod. Hlavní důraz bude samozřejmě kladen na výsledky zjištěné pomocí dynamických metod, statické metody budou uvedeny spíše pro srovnání. Výpočty budou provedeny rovněž z hodnot pesimistického odhadu.


52

Statické metody

Průměrný roční výnos

Vypočte se, kolik nám v průměru investice ročně přinese.

φ CF =

8 745 224 = 874 522 10

Průměrný roční výnos vypočtený z pesimistického odhadu:

φ CF =

6 139 148 = 613 915 10

Doba návratnosti (Payback Period – PP)

Určí se počet let, za které se kumulované CF vyrovná kapitálovým výdajům. Tab. 4.14: Kumulované Cash Flow (v Kč)


Z tabulky vyplývá, že doba návratnosti je mezi 3. a 4. rokem. Přesný výsledek zjistíme za pomocí trojčlenky:


53

997 418…. 1 rok 857 076…. x roku x 857 076 = 1 997 418

x = 0,859 roku Počet dnů získáme vynásobením x počtem dnů v roce, tedy 365 * 0,859 = 314 dnů. Doba návratnosti je 3 roky a 314 dnů. Obdobným způsobem byl výpočet proveden z hodnot pesimistického odhadu Cash Flow a doba návratnosti je v tomto případě 4 roky a 354 dnů.

Průměrná procentní výnosnost

Tento ukazatel udává, jaké je průměrné roční zhodnocení investovaného kapitálu v procentech.

φr=

874 522 = 35,5 % 2 461 940

Průměrná procentní výnosnost vypočítaná z pesimistického odhadu:

φr=

613 915 = 24,9 % 2 461 940

Dynamické metody

Čistá současná hodnota (Net Present Value – NPV)

Jedná se o rozdíl mezi současnou hodnotou kapitálových výdajů na investici a současnou hodnotou příjmů z investice (Cash Flow). NPV = - 2 461 940 + 5 701 744 = 3 239 804 Kč Čistá současná hodnota investice je kladná, dle tohoto ukazatele lze tedy investiční projekt doporučit.


54

Při výpočtu vycházejícího z pesimistického odhadu je NPV 1 507 683 Kč.

Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return – IRR)

Hledá se neznámá výše úrokové sazby, při které se čistá současná hodnota – NPV = 0. Za pomoci funkce „Míra výnosnosti“ v programu MS Excel bylo zjištěno, že hodnota IRR je 26,0734 %. Jelikož je zjištěný výsledek 26,07 % vyšší než kalkulovaná úroková míra, lze projekt doporučit. Pro srovnání byla vypočtena současná hodnota Cash Flow při různých úrokových mírách a z nich NPV. Jak lze vidět z následující tabulky, při úrokové míře 26,0734 % je čistá současná hodnota –1 Kč, tzn. téměř rovna 0 Kč. Tato výše úrokové míry je tedy skutečně hledaným vnitřním výnosovým procentem. Z uvedených údajů byl poté sestrojen graf ukazující závislost NPV na vnitřním výnosovém procentu. Tab. 4.15: Současná hodnota Cash Flow při různých úrokových mírách (v Kč)


55


4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 NPV

2 000 000 1 500 000 1 000 000

IRR 26,0734%

500 000 0 0,00% -500 000

5,00%

10,00%

15,00%

20,00%

25,00%

30,00%

35,00%

-1 000 000 Požadovaná výnosnost

Graf 4.5: Vnitřní výnosové procento

Při stanovování vnitřního výnosového procenta iterativním postupem se nalezne dvojí hodnota NPV (jedna kladná a druhá záporná), za použití libovolných dvou diskontním sazeb. Pro výpočet použijeme hodnoty NPV zjištěné ve výše uvedené tabulce - při úrokové míře kN 14 % a kV 32 %.

1 640 568 (32% − 14%) 1 640 568 − (−474 699) IRR = 27,97% IRR = 14% +

Z tohoto výsledku je zřejmé, že při použití metody lineární interpolace je výsledek pouze přibližný. V programu MS Excel byla rovněž zjištěna hodnota IRR pro pesimistický odhad – jeho výše je 16,97 %.

Index ziskovosti (Profitability Index – PI)

Jedná se o relativní podíl současné hodnoty Cash Flow a počátečních kapitálových výdajů. PI =

5 701 774 = 2,316 2 461 940


56

Jelikož je zjištěná hodnota vyšší než 1, lze konstatovat, že projekt je vhodný k realizaci. U pesimistického odhadu se PI = 1,612.

Diskontovaná doba návratnosti (Discounted Payback Period – DPP)

Hledá se doba, za kterou se kumulovaná současná hodnota Cash Flow z investice vyrovná současné hodnotě kapitálových výdajů. Tab. 4.16: Kumulovaná současná hodnota Cash Flow (v Kč)


Z tabulky vyplývá, že doba návratnosti je mezi 4. a 5. rokem. Přesný výsledek zjistíme obdobně jako u statické metody doby návratnosti pomocí trojčlenky: 729 960…. 1 rok 375 179…. x roku x 375 179 = 1 729 960

x = 0,514 roku

57


Počet dnů získáme vynásobením x počtem dnů v roce, tedy 365 * 0,514 = 188 dnů. Diskontovaná doba návratnosti je 4 roky a 188 dnů. V následujícím grafu lze vidět, že kumulovaná současná hodnota Cash Flow protíná osu kapitálových výdajů mezi roky 2012 a 2013, tedy že k vyrovnání příjmů a výdajů plynoucích z investiční akce dojde skutečně mezi 4. a 5. rokem. Současná hodnota CF kumulovaná

Kapitálový výdaj

6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Rok

Graf 4.6: Diskontovaná doba návratnosti

Obdobným způsobem bylo u pesimistického diskontovaná doba návratnosti je 6 let a 74 dnů.

odhadu

zjištěno,

že

4.3.9 Srovnání realistického a pesimistického odhadu peněžních příjmů Za pomoci statických a dynamických metod byly vypočteny výše uvedené ukazatele, a to z hodnot vycházejících z původního odhadu (realistického), tak z pesimistického odhadu. Pro přehlednost jsou vypočtené údaje shrnuty v následující tabulce.


58

Tab. 4.17: Srovnání ukazatelů realistického a pesimistického odhadu


Z tohoto srovnání lze vyvodit to, že i relativně menší změna tržeb (snížení o 20 %) vyvolala významnou změnu ukazatelů, zejména u dynamických metod. U čisté současné hodnoty došlo k výraznému poklesu o více jak polovinu. Z toho lze usuzovat, že investiční záměr je velmi závislý na realizovaném objemu produkce, tedy dosažených tržbách. Nulovou hodnotu by dosáhla čistá současná hodnota, pokud by tržby činily přibližně 63 % z původně odhadované úrovně tržeb. Při této úrovni NPV by již nebylo možné investiční záměr doporučit.

4.4 Dopad investice na finanční situaci podniku Na závěr je vhodné posoudit dopad financování investičního záměru na finanční situaci podniku. Jelikož zkoumaná firma neúčtuje v podvojném účetnictví, nemohou být sestaveny rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Mezi finanční výkazy daňové evidence patří přehled o majetku a závazcích a výkaz příjmů a výdajů. Z údajů obsažených ve finančních výkazech lze za použití matematicko-statistických metod provádět rozbory pomocí poměrových ukazatelů. Oproti finančním výkazům z podvojného účetnictví jsou v daňové evidenci výkazy stručnější, neobsahují například základní kapitál firmy, hospodářský výsledek minulých let, atd.. Z toho důvodu budou vypočteny pouze vybrané ukazatele. Výsledky hospodaření v letech 2005 a 2006 byly oproti jiným rokům značně rozdílné (2005 ztráta 588 tis. Kč, 2006 zisk 1187 tis. Kč). Bylo to způsobeno realizací velké a dlouhodobé zakázky (hotel Naháč, kde byla firma Ing. Karel Osička generálním dodavatelem interiérového vybavení). Koncem roku 2005 na ni byla


59

nakoupena velká část materiálu, kdežto montáž, fakturace i inkasování peněz proběhlo až v roce 2006. Od roku 2007 je již objem realizované produkce rovnoměrný, a proto lze tento vývoj očekávat i v následujících letech. Plánované finanční výkazy byly opět sestaveny ve spolupráci s majitelem firmy, dle jeho očekávání do budoucna. Pro srovnání je zde uveden rovněž rok 2008 (některé položky byly odhadnuty, jelikož zatím nebyly k dispozici konečné hodnoty). V přehledu o majetku a závazcích a ve výkazu příjmů a výdajů budou uvedeny dvojí hodnoty – jedny zachycující vývoj bez realizace plánované investiční akce a druhé zobrazující vývoj, pokud by investiční akce byla uskutečněna. Pro lepší porovnatelnost budou obojí položky uvedeny v jedné tabulce a hodnoty související s realizací investiční akce budou označeny barevně. Tab. 4.18: Přehled o majetku a závazcích (v Kč)


60


O kalkulování položek finančních výkazů lze uvést několik poznámek. Hodnota dlouhodobého hmotného majetku se každý rok snižuje o uplatněné odpisy, jedná se tedy o hodnotu dlouhodobého hmotného majetku v zůstatkových cenách. Dlouhodobé závazky se snižují o zaplacené splátky z úvěrů. Pohledávky, závazky (bez přijatých úvěrů a půjček) a zásoby mají víceméně stabilní charakter. Peněžní prostředky v hotovosti a na bankovních účtech jsou mimo jiné ovlivňovány osobní spotřebou a osobními vklady majitele firmy. U tržeb majitel firmy očekává rovnoměrný nárůst. Stejně jako u ostatních nákladových položek. V ostatních příjmech byly v roce 2008 přijaté dotace na zaměstnance, v dalších letech zde již budou pouze přijaté úroky z běžného účtu. Placené úroky z úvěrů jsou součástí provozní režie. V položce uzávěrková úprava výdajů jsou zahrnuty odpisy a splátky leasingu. V plánovaných finančních výkazech se realizace investiční akce projevila u vybraných položek následovně: dlouhodobý hmotný majetek – v roce 2009 došlo k nárůstu o hodnotu pořizovací ceny stroje bez DPH a zároveň se zde odečetla výše odpisů za první rok. Od roku 2013 je položka shodná před i po realizaci plánované investiční akce, jelikož v tomto roce by se uplatnily poslední odpisy a nový stroj by byl tedy již plně odepsán.


61

peněžní prostředky na bankovních účtech – pro lepší názornost zahrnuje tato položka Cash Flow plynoucí z investice (+), a zároveň splátky úvěru na pořízení nového stroje (-). V prvním roce bylo od splátek dluhu (akontace a 6 splátek) odečteno DPH z pořizovací ceny stroje. Poslední splátka úvěru byla uskutečněna v roce 2014. V letech 2009 a 2010 jsou hodnoty na bankovních účtech mínusové. I když by se sečetly peněžní prostředky v hotovosti a na bankovních účtech, byly by celkové peněžní prostředky stále v mínusu. V těchto dvou letech by musely být chybějící peněžní zdroje doplněny osobním vkladem podnikatele. Znamená to, že Cash Flow plynoucí z investice není v tomto období dostačující k pokrytí splátek úvěru. Od roku 2013 byla připočítávána pouze část Cash Flow plynoucí z investice a zbylá část byla uvažována jako osobní výběr podnikatele (ten není v přehledu o majetku a závazcích evidován). Další potenciální způsob využití Cash Flow by mohl být takový, že by jej majitel namísto výběru ponechal ve firmě a použil by jej například k financování dalších investic. úvěry a půjčky přijaté – položka se v roce 2009 navýšila o výši úvěru, za kterou byl stroj pořízen, a zároveň se snížila o splátky uskutečněné v tomto roce. Nulový zůstatek úvěru bude v roce 2014, kdy bude zaplacena poslední splátka. Tab. 4.19: Výkaz příjmů a výdajů (v Kč)


62


Ze zjištěného rozdílu příjmů a výdajů (EBT) byla vypočtena daň z příjmů fyzických osob. Bylo kalkulováno s daňovou sazbou 15 % a se slevou na dani na poplatníka. Konečná hodnota Cash Flow z plánované investiční akce byla vypočtena jako rozdíl obou zisků po zdanění – EAT (před realizací plánované investiční akce a po ní) plus odpisy nového strojního zařízení. Takto zjištěná hodnota se nepatrně liší od původního samostatně sestaveného plánu Cash Flow plynoucího z investiční akce. Bylo to ovlivněno uplatněním ztráty (z roku 2009 v roce 2010), která by vznikla v souvislosti s realizací investice, a zaokrouhlením.

4 VLASTNÍ VÝSLEDKY Tab. 4.20: Výpočet daně z příjmů a CF z investice (v Kč)


63


64

Majitel firmy platí ze svých příjmů zdravotní a sociální pojištění. Jedná se však o nedaňový výdaj, proto v uvedených finančních přehledech není evidován. V přehledu o majetku a závazcích se rovněž neevidují osobní vklady a výběry podnikatele. Tato položka může dosti znatelně ovlivnit majetkovou strukturu, jelikož výběr (případně vklad) se uskutečňuje z pokladny a nebo z bankovního účtu. Jedná se však o nedaňovou položku, proto se ve finančních výkazech neprojevuje. Také se zde neuvádí zisk z minulých období. Záleží jen na majiteli firmy, zda si jej vybere a nebo jej ponechá ve firmě. Na základě sestavených finančních výkazů bude provedena finanční analýza vybraných poměrových ukazatelů. Pro tyto účely budou použity vzorce, které ve své knize uvádí Valach [8]. Jednotlivé ukazatele se dělí do následujících skupin: Ukazatele rentability (profitability ratios) nebudou počítány, jelikož ve většině z nich se poměr zisku vztahuje k investovanému kapitálu, který zahrnuje základní kapitál. Jak bylo uvedeno výše, v daňové evidenci není základní kapitál evidován. Z ukazatelů aktivity (asset utilization ratios) bude spočítán ukazatel rychlost obratu hmotného majetku (tržby/dlouhodobý hmotný majetek v ZC). Další ukazatele aktivity jako např. rychlost obratu zásob nebo rychlost obratu pohledávek jsou vztahovány k průměrnému stavu zásob nebo pohledávek. My však máme k dispozici pouze stav na konci roku. Velikost zásob ani pohledávek nejsou ovlivněny realizací plánované investiční akce. Z těchto důvodů zde nebudou uvedeny. Z ukazatelů zadluženosti (debt ratios) budou uvedeny ukazatel věřitelského rizika (celkové závazky/celková aktiva) a ukazatel úrokového krytí (zisk před úroky a zdaněním/celkový úrok). Další ukazatele vztažené k vlastnímu kapitálu (poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivům, poměr celkových závazků k vlastnímu kapitálu) nebudou použity. Poslední skupinou jsou ukazatele likvidity (liquidity ratios), které poměřují oběžná aktiva (nejlikvidnější skupina aktiv) s krátkodobými závazky. Zde budou vybrány tyto ukazatele: běžná likvidita (oběžná aktiva/krátkodobé závazky), pohotová likvidita ((oběžná aktiva – zásoby)/krátkodobé závazky), peněžní likvidita (finanční majetek/ krátkodobé závazky). Jak bylo uvedeno výše, ukazatele poměřující mimo jiné celková aktiva (zahrnující peněžní prostředky) mohou být ovlivněny osobními vklady a výběry podnikatele.


65

Tab. 4.21: Vybrané poměrové ukazatele


Obratovost dlouhodobého hmotného majetku je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání tohoto majetku. Vyjadřuje, jaká částka tržeb byla vyprodukována z 1 Kč dlouhodobého hmotného majetku. Výše ukazatele po realizaci investičního záměru je v prvních čtyřech letech méně příznivá než bez jeho realizace. Až od roku 2013 jej začíná převyšovat. Ukazatel věřitelského rizika udává, jaký je poměr zdrojů, které poskytli věřitelé, ve vztahu k celkovým zdrojům. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost firmy, což znamená také vyšší riziko pro věřitele. V roce 2008 a 2009 jsou hodnoty tohoto ukazatele dosti vysoké (0,6 a 0,46). Kdyby došlo k realizaci investiční akce, byly by dokonce v prvních dvou letech ještě vyšší (0,79 a 0,71). Znamenalo by to, že v těchto dvou letech by 79 % a 71 % potřebných finančních zdrojů museli poskytnout věřitelé. Takovéto hodnoty jsou však, dle mého názoru, pro ně neakceptovatelné, neboť představují příliš velké riziko. Tento vývoj je ovlivněn tím, že do roku 2011 bude splácen dosti vysoký úvěr za výrobní dílnu. Poté se již hodnota tohoto ukazatele pohybuje pouze v rozmezí 0,06 až 0,08. Je to způsobeno tím, že jsou doplaceny dlouhodobé úvěry a půjčky. V celkových závazcích již figurují pouze krátkodobé závazky (bez přijatých úvěrů a půjček), tedy z obchodního styku. V případě realizace investičního záměru by bylo obdobného stavu dosaženo od roku 2014, kdy by byl doplacen bankovní úvěr na nový stroj. Ukazatel úrokového krytí udává, kolikrát celkový efekt reprodukce převyšuje úrokové platby. Před uskutečněním investiční akce (v letech 2008 a 2009) nedosahují


66

hodnoty tohoto ukazatele příliš vysoké úrovně (kolem 3,5). Po uskutečnění akce by byla hodnota v prvních dvou letech ještě nižší. V roce 2009 dokonce pouze 0,38. Bez investice je v roce 2011 úroveň ukazatele 112,32, což je způsobeno nízkým úrokem (3761 Kč), který má být v tomto roce zaplacen. Poté již nemají být placeny žádné úroky, ukazatel je tedy nulový. Po realizaci investice by vysoké hodnoty 207,70 bylo dosaženo v roce 2014. Placené úroky dosahují v tomto roce 8173 Kč. Ukazatele likvidity nám říkají, kolikrát pokrývají zvolená aktiva krátkodobé závazky firmy. Úroveň běžné a pohotové likvidity je po uskutečnění plánované akce přijatelná. S postupem času i poměrně vysoká. Bohužel u peněžní likvidity je u obou variant do roku 2010 nepříznivě nízká hodnota tohoto ukazatele. Dle mého názoru největší problém představují ukazatele věřitelského rizika a úrokového krytí v prvních dvou letech od uskutečnění plánovaného investičního záměru.

5 ZÁVĚR

67

5 ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo posoudit efektivnost plánovaného investičního záměru spojeného s rozšířením firmy. K plánovanému rozšíření truhlářské firmy Ing. Karel Osička by mělo dojít v polovině roku 2009 koupí počítačově řízeného frézovacího centra FASTER FC 3000 CNC, díky kterému by došlo k navýšení realizovaných tržeb. V praktické části této práce byly aplikovány metody a postupy získané z odborné literatury zabývající se tématem efektivnost investice, které byly popsány v teoretické části. Při volbě formy financování byly porovnány varianty financování úvěrem a leasingem pomocí dvou metod – metoda diskontovaných výdajů a metoda čisté současné hodnoty. Obě srovnávají náklady variant financování, kdy se zohledňuje vliv faktoru času pomocí diskontování a dále daňová úspora. Provedením potřebných výpočtů bylo zjištěno, že výhodnější je sice financování leasingem, ale s ohledem na nízkou výši rozdílu bylo rozhodnuto využít k financování investice úvěr. Důvodem byla možnost pokrýt první mimořádnou splátku vráceným DPH z pořizovací ceny stroje. Majitel rovněž preferoval úvěr z důvodu okamžitého vlastnictví pořizovaného stroje. U leasingu by se jeho vlastníkem stal až po doplacení celkové dlužné částky a skončení leasingové smlouvy, s čímž jsou spojena určitá rizika. Dále byly odhadnuty očekávané peněžní toky související s realizací investice a vypočtena jejich současná hodnota pro roky 2009 až 2018. Na jejich základě byly (za pomoci statických a dynamických metod) provedeny investiční propočty. Hlavní důraz byl kladen na výsledky zjištěné dynamickými metodami, jelikož zohledňují faktor času. Aby byl do propočtů zahrnut vliv rizika, byla stanovena realistická a pesimistická varianta peněžních toků. Pesimistická varianta byla stanovena pro objem tržeb nižších o 20 % než bylo kalkulováno v původním odhadu. Na základě investičních propočtů z hodnot realistické varianty bylo zjištěno, že je možné doporučit realizaci plánované investiční akce. Avšak při srovnání s výsledky získanými z hodnot pesimistické varianty bylo zřejmé, že u plánovaného investičního projektu je velká závislost na výši realizovaných tržeb. Došlo totiž k výraznému poklesu čisté současné hodnoty i vnitřního výnosového procenta. Při dalším zkoumání bylo zjištěno, že pokud by tržby dosahovaly úrovně 63 % z původně stanoveného odhadu, nebyla by již tato investiční akce efektivní. Příjmy plynoucí z investice by se vyrovnaly výdajům s ní spojených. Na základě těchto poznatků lze konstatovat, že investiční záměr je velmi závislý na výši tržeb. S ohledem na možný

5 ZÁVĚR

68

rizikový vývoj by měl majitel firmy důkladně zvážit realizaci plánované investiční akce. Z mého pohledu bych nákup nového strojního zařízení, za stávajících podmínek, spíše nedoporučila. Mimo investiční propočty bylo provedeno posouzení dopadu financování investičního záměru na finanční situaci firmy. Byly sestaveny plánované finanční výkazy – přehled o majetku a závazcích a výkaz příjmů a výdajů. Položky v nich uvedené zachycují vývoj bez realizace investiční akce a po její realizace. Z obou variant byly vypočteny vybrané poměrové ukazatele a na jejich základě byla provedena finanční analýza. Bylo zjištěno, že po uskutečnění investičního záměru by zejména v prvních dvou letech dosahovalo zadlužení firmy velmi vysokých hodnot. Proto není možné realizaci investičního záměru v tuto dobu doporučit. Například v roce 2009 by zadlužení firmy dosahovalo téměř 80 %. Dalším problémem je to, že Cash Flow plynoucí z investice z počátku nepokrývá výši úvěrových splátek. Nedostatek finančních prostředků by musel být řešen osobním vkladem podnikatele. Z poznatků vyplývajících z finanční analýzy bych nákup stroje v roce 2009 nedoporučila. Na základě zvážení všech výše uvedených skutečností, a s ohledem na stávající vyšší zadlužení (splátky úvěru za výrobní dílnu až do roku 2011), by měl majitel firmy koupi počítačově řízeného frézovacího centra odložit. Pokud se později rozhodne pro jeho pořízení, doporučila bych opětovné posouzení efektivnosti investičního záměru s přihlédnutím k aktuální tržní situaci.

6 SEZNAM LITERATURY

69

6 SEZNAM LITERATURY 1. FOTR, J. Podnikatelský plán a investiční financování. 2. vydání. Praha: Grada, 1999. 216 s. ISBN 80-7169-812-1. 2. KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2004. 746 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 80-7179-802-9. 3. MAREK, P. Studijní průvodce financemi podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 624 s. ISBN 80-86119-37-8. 4. SCHROLL, R. a kol. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha: Bilance, 1997. 461 s. Vzdělávání účetních v ČR 5. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. přepracované a aktualizované vydání, Grada Publishing a.s., Praha 7, 2003, ISBN 80-247-0515-X 6. SYNEK, M. Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 1999. 456 s. ISBN 807179-228-4 7. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. 8. VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. vydání. EKOPRESS, s.r.o., Praha, 2003(2.dotisk), 324 s. ISBN 80-86119-21-1 9. WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. 1. vydání. C.H.Beck, Praha, 1995. 748 s. ISBN 80-7179-014-1 10. WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vyd. Praha: Management Press, 2003. 159 s. Malé a střední podnikání. ISBN 80-7261-075-9. 11. ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1999. 88 s. ISBN 80-7157-369-8.

6 SEZNAM LITERATURY

70

Ostatní zdroje: 12. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [online]. Česká daňová správa Ministerstvo financí ČR [cit. 21. října 2008]. Dostupné na Internetu: 13. Oficiální stránky firmy Ing. Karel Osička. [online].[cit. 3. prosince 2008]. Dostupné na Internetu: < http://www.truhlarstvi-osicka.cz/> 14. Oficiální stránky společnosti SAHOS s.r.o. [online].[cit. 3. prosince 2008]. Dostupné na Internetu: < http://www.sahos.cz/> 15. Aktuální prognóza ČNB [online]. Česká národní banka [cit. 4. prosince 2008]. Dostupné na Internetu: 16. Cílování inflace v ČR [online]. Česká národní banka [cit. 4. prosince 2008]. Dostupné na Internetu: 17. Daň z příjmu neklesne, sníží se sociální pojištění, schválili poslanci [online]. Novinky, ČTK [cit. 12. prosince 2008]. Dostupné na Internetu:

7 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ

71

7 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ 7.1 Seznam obrázků Obr. 2.1: Závislost diskontní sazby na riziku projektu..................................................... 14 Obr. 2.2: Zdroje financování investičního projektu .......................................................... 17 Obr. 2.3: Vztah NPV a požadované výnosnosti ................................................................ 27 Obr. 2.4: Příklad funkce IRR s nekonvenčními peněžními toky ..................................... 28 Obr. 4.1: Logo firmy............................................................................................................... 33 Obr. 4.2: Frézovací centrum FASTER.................................................................................. 36

7.2 Seznam tabulek Tab. 4.1: Přehled obratů a výsledků hospodaření (v tis. Kč) ........................................... 34 Tab. 4.2: Výdaje spojené s leasingem (v Kč)....................................................................... 38 Tab. 4.3: Výdaje spojené s úvěrem – úroky a splátky (v Kč) ........................................... 39 Tab. 4.4: Plán odpisů (v Kč) .................................................................................................. 39 Tab. 4.5: Výdaje spojené s úvěrem – úroky a odpisy (v Kč) ............................................ 40 Tab. 4.6: Diskontované výdaje obou variant financování (v Kč) .................................... 41 Tab. 4.7: Čistá výhoda leasingu (v Kč)................................................................................ 42 Tab. 4.8: Očekávané tržby pro roky 2009 až 2018 (v Kč).................................................. 46 Tab. 4.9: Očekávané náklady pro roky 2009 až 2018 (v Kč)............................................. 47 Tab. 4.10: Cash Flow spojené s investicí (v Kč).................................................................. 48 Tab. 4.11: Cash Flow spojené s investicí – pesimistický odhad (v Kč) ........................... 49 Tab. 4.12: Současná hodnota Cash Flow (v Kč) ................................................................. 50 Tab. 4.13: Současná hodnota Cash Flow – pesimistický odhad (v Kč) .......................... 51 Tab. 4.14: Kumulované Cash Flow (v Kč) .......................................................................... 52 Tab. 4.15: Současná hodnota Cash Flow při různých úrokových mírách (v Kč).......... 54 Tab. 4.16: Kumulovaná současná hodnota Cash Flow (v Kč) ......................................... 56 Tab. 4.17: Srovnání ukazatelů realistického a pesimistického odhadu.......................... 58 Tab. 4.18: Přehled o majetku a závazcích (v Kč)................................................................ 59 Tab. 4.19: Výkaz příjmů a výdajů (v Kč)............................................................................. 61 Tab. 4.20: Výpočet daně z příjmů a CF z investice (v Kč) ................................................ 63 Tab. 4.21: Vybrané poměrové ukazatele............................................................................. 65

7.3 Seznam grafů Graf 4.1: Porovnání současné hodnoty výdajů na leasing a úvěr................................... 41 Graf 4.2: Prognóza inflace..................................................................................................... 44 Graf 4.3: Porovnání tržeb a přímých nákladů ................................................................... 47 Graf 4.4: Porovnání Cash Flow ............................................................................................ 51 Graf 4.5: Vnitřní výnosové procento ................................................................................... 55 Graf 4.6: Diskontovaná doba návratnosti........................................................................... 57

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Nabídka společnosti SAHOS s.r.o. Příloha č. 2 Přehled úvěrových splátek

Posouzení efektivnosti investičního záměru spojeného s rozšířením firmy

Recommend Documents