Posouzení efektivnosti investičního záměru

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Ústav podnikové ekonomiky

Posouzení efektivnosti investičního záměru společnosti PEDOP, s. r. o Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Dana Martinovičová, Ph.D.

Bc. Iveta Záhorová

Brno 2010

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce Ing. Daně Martinovičové, Ph.D. za metodickou pomoc, cenné připomínky a rady při zpracování této práce a také za čas, který mně věnovala. Dále děkuji společnosti PEPOD, s. r.o. za poskytnuté informace, které mně pomohly k vypracování této diplomové práce.

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 28. května 2010

……………………………………

Abstrakt Záhorová, I. Posouzení efektivnosti investičního záměru společnosti PEDOP, s. r. o. Diplomová práce. Brno, 2010. Tato práce se zabývá zhodnocením ekonomické efektivnosti investičního záměru společnosti PEDOP, s. r. o. Danou investicí je myšleno zřízení konsignačního skladu v Rousínově v roce 2010. Investiční záměr bude posouzen prostřednictvím metod hodnotících efektivnosti investic a také metod, jež se používají pro kvantifikaci rizika daných projektů. Klíčová slova: investice, čistá současná hodnota investičního projektu, riziko.

Abstract Záhorová, I. Assessment of the Efficiency in the Company PEDOP Ltd. Investment Intent. Diploma thesis. Brno 2010 This thesis is focused on evaluating the economic efficiency of the investment intent made by the company PEDOP Ltd. As this investment, the constructing of a consignment store in the town Rousínov in 2010 has been proposed. The investment intent will be assessed through the methods evaluating the efficiency of these investments, as well as through the methods used for quantifying the risks in such projects.

Key words: investment, present net value of the investment project, risk.

Obsah 1

Úvod...............................................................................................................................6

2

Cíl a hypotéza diplomové práce ................................................................................7

3

Metodika řešení práce .................................................................................................8

4

Literární rešerše ..........................................................................................................11 4.1 Pojem a druhy investic v podniku ............................................................................................... 11 4.2 Investiční rozhodování .................................................................................................................. 13 4.2.1 Hodnocení efektivnosti investic.......................................................................................... 13 4.2.2 Metody hodnocení efektivnosti investic ............................................................................ 18 4.3 Investiční riziko .............................................................................................................................. 26 4.3.1 Měření rizika v oblasti investičního rozhodování ............................................................ 27 4.3.2 Základní techniky promítání rizika do finančních kritérií efektivnosti investic.......... 29

5

Vlastní práce................................................................................................................33 5.1 Charakteristika zkoumaného podniku........................................................................................ 33 5.2 Vymezení hodnocené investice .................................................................................................... 35 5.3 Ekonomické parametry posuzované investice ........................................................................... 36 5.3.1 Odhad peněžních toků ......................................................................................................... 37 5.3.2 Stanovení podnikové diskontní míry................................................................................. 38 5.3.3 Predikce cen elektrické energie a nafty .............................................................................. 40 5.3.4 Stanovení provozních nákladů ........................................................................................... 44 5.3.5 Výpočet současné hodnoty cash flow ................................................................................ 49 5.4 Metody hodnocení efektivnosti investic ..................................................................................... 50 5.4.1 Metody statické ..................................................................................................................... 50 5.4.2 Metody dynamické ............................................................................................................... 52 5.5 Analýza rizika hodnocené investice ............................................................................................ 57 5.5.1 Očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice........................................................... 57 5.5.2 Stanovení směrodatné odchylky a variačního koeficientu.............................................. 59 5.5.3 Nepřímé promítání rizika do finančního kritéria efektivnosti investic......................... 60

6

Výsledky a jejich diskuze ..........................................................................................62

7

Závěr ............................................................................................................................65

Použitá literatura...............................................................................................................68 Seznam zkratek .................................................................................................................72 Seznam grafů, obrázků a tabulek ...................................................................................75 Seznam příloh....................................................................................................................76

ÚVOD

Strana 6

1 Úvod S přechodem na tržní ekonomiku nabylo rozhodování o investicích v podniku mimořádného významu. Tohoto významu dosáhl podnik z důvodu, že pouze on sám rozhoduje, zda určitou investici bude realizovat, či nikoliv. Na druhou stranu sám také nese důsledky chybného rozhodnutí. Investiční rozhodnutí má na rozdíl od běžných provozních rozhodnutí, jejichž chyby lze obvykle napravit, dlouhodobé účinky. Rozhodování o přijetí či zamítnutí investičních projektů tedy ovlivňuje budoucí vývoj, prosperitu a další existenci podniku dlouhodobě. Nesprávně zaměřená a neefektivní investice může přivést podnik do finanční tísně, způsobit ztrátu konkurenceschopnosti a v neposlední řadě přivést podnik i k úpadku. Investování patří mezi základní podnikové činnosti. Jeho hlavním úkolem je zajistit potřebný dlouhodobý majetek, který přispěje k plnění podnikových cílů v dlouhém časovém horizontu. Investiční činnost nefinančních podniků tedy představuje specifickou oblast jejich celkové aktivity, která je zaměřena především na obnovu a rozšíření hmotného investičního majetku. Rozhodování o investicích je jedním z velmi významných rozhodnutí, které musí podnikový management přijmout. V praxi se lze setkat se širokou paletou investičních projektů, jejichž shodným rysem je vždy to, že se jedná o realizaci určitého podnikatelského záměru s dlouhodobým finančním dopadem. Tato diplomová práce se zabývá investičním záměrem společnosti PEDOP, s. r. o. Konkrétně se jedná o zřízení konsignačního skladu. Bude zde tedy posouzeno, zda a do jaké míry je zvolená investice pro podnik efektivní.

CÍL A HYPOTÉZA DIPLOMOVÉ PRÁCE

Strana 7

2 Cíl a hypotéza diplomové práce Cílem diplomové práce je zhodnocení ekonomické efektivnosti investičního záměru společnosti PEDOP, s. r.o., který hodlá uskutečnit na podzim v roce 2010. Jedná se o zřízení konsignačního skladu z bývalé hospodářské budovy Zemědělského družstva Rousínov. Tento cíl je rozčleněn do následujících třech dílčích cílů: 1. Stanovení ekonomických parametrů posuzované investice, mezi které se zejména řadí peněžní toky plynoucí z majetku, náklady na vlastní kapitál podniku a současná hodnota cash flow. 2. Hodnocení efektivnosti investice prostřednictvím zvolených metod. 3. Vymezení rizika posuzované investice pomocí směrodatné odchylky a variačního koeficientu a jeho promítnutí do vybraného finančního kritéria efektivnosti investic.

Na základě výše uvedeného cíle diplomové práce a jeho dílčích cílů je stanovena následující hypotéza: Investiční záměr, zřízení konsignačního skladu, je pro společnost PEDOP, s. r. o. efektivní. Tato hypotéza bude potvrzena nebo vyvrácena pomocí metod, které se používají pro hodnocení efektivnosti investic. Je-li v rámci výpočtu zohledněn faktor času, pak se jedná o metody dynamické, v opačném případě o statické. Jelikož v rámci investování hraje důležitou roli riziko, bude hypotéza dále vyhodnocena prostřednictvím metod kvantifikujících riziko investičních projektů.

METODIKA ŘEŠENÍ PRÁCE

Strana 8

3 Metodika řešení práce Pro splnění zadaného cíle je důležité zpracovat informace z aktuálních českých i zahraničních zdrojů, získat potřebné údaje od podnikatelského subjektu a poté pomocí metod hodnotících efektivnost dané investice a její riziko provést případná doporučení, vztahující se k danému investičnímu záměru, jež budou rovněž diskutována. Naplněním cíle pomocí jeho dílčích cílů bude možné vyhodnotit hypotézu práce. Aby mohl být investiční záměr hodnocen prostřednictvím zvolených metod, je třeba nejprve stanovit několik ekonomických parametrů, jež se k dané investici vztahují. Jedná se zejména o následující čtyři parametry: 1. Kapitálové výdaje vynaložené na daný majetek, mezi které se především řadí nákupní cena, dopravné a náklady na instalaci. 2. Odhad budoucích peněžních příjmů z investice, stanovené jako objem skladovaného materiálu v tunách, oceněný podnikem. 3. Podnikovou diskontní míru (náklady na kapitál), která je potřebná pro přepočet budoucí hodnoty cash flow z investice na její současnou hodnotu. Jelikož bude celá investice kryta z vlastních zdrojů (viz následující text), cena kapitálu bude stanovena pomocí bezrizikové úrokové míry, a to prostřednictvím výnosů ze státních dluhopisů. Aby nemusela být veškerá vstupní data přepočítávána odhadovaným procentem inflace, bude tato sazba pomocí Fisherova vzorce upravena na reálnou. 4. Budoucí hodnotu cash flow, která se stanoví jako souhrn zisku po zdanění a odpisů. Jejím odúročením pomocí podnikové diskontní míry vznikne současná hodnota cash flow.


Strana 9

Jelikož budova, kterou hodlá společnost pořídit ke skladovacím účelům, je již 40 let stará, odhaduje se její životnost na deset let (podrobnosti viz kapitola 5.3.4). Peněžní toky plynoucí z dané investice jsou tedy předpovídány pro období 2010 až 2020. Po stanovení výše uvedených parametrů je možné přejít k hodnocení efektivnosti posuzované investice prostřednictvím zvolených metod. Jako první budou použity metody statické, jejichž charakteristika je uvedena v literární rešerši (viz kapitola 4.2.2). Jelikož jsou tyto metody oproti dynamickým méně přesné, bude použita pouze jedna, a to doba návratnosti investice, jež je považována za nejvhodnější. Hodnocení investice na základě metod dynamických bude prováděno pomocí čisté současné hodnoty investice, indexu ziskovosti, vnitřní míry výnosu a diskontované době návratnosti, jejichž podrobná charakteristika je stejně jako u statických metod uvedena v kapitole 4.2.2. Jelikož se v tomto případě předpokládá, že bude kapitálový výdaj uskutečněn na počátku investování okamžitě, lze stanovit čistou současnou hodnotu dle vztahu [4-6]. Vnitřní míru výnosu je možné počítat buď metodou pokusů a omylů, nebo pomocí metody iterační. V tomto případě bude použita druhá z uvedených metod, která je postavena na tom, že je třeba najít dvě diskontní sazby, při nichž se budou čisté současné hodnoty blížit nule, a zároveň jedna z nich bude kladná a druhá záporná. Po získání obou úrokových měr je možné tento ukazatel určit pomocí lineární interpolace (viz vzorec 4-9). Z předcházející kapitoly 2 vyplývá, že v rámci investice bude vyhodnoceno i riziko, které se k ní vztahuje, a to pomocí metod kvantifikujících riziko investičních projektů.


Strana 10

Východiskem pro kvantifikaci rizika projektu je stanovení pravděpodobnosti peněžních toků plynoucích z investice (viz vzorec 4-12). Jelikož tento ukazatel nevyjadřuje riziko příslušného investičního projektu, k vyjádření rizika poslouží směrodatná odchylka a variační koeficient. Vypočtené riziko bude nepřímým způsobem promítnuto do čisté současné hodnoty, a to pomocí metody koeficientu jistoty.

LITERÁRNÍ REŠERŠE

Strana 11

4 Literární rešerše V této části diplomové práce je nejprve vysvětlen pojem investice a základní druhy podnikových investic. Oddíl 4.2 pojednává o investičním rozhodování, kde jsou uvedeny základní ekonomické parametry investic a metody používané k hodnocení efektivnosti investičních projektů. Závěr této kapitoly je věnován investičnímu riziku, které je jedním ze základních znaků podnikání.

4.1 Pojem a druhy investic v podniku Investováním se rozumí samostatná činnost podniku, charakterizovaná jako „vynakládání zdrojů za účelem získání užitků“. Hyršlová a Klečka (2008) definují pojem investice následovně: „Investici lze z hlediska podniku definovat jako jednorázově (krátkodobě) vynaložené zdroje, které budou podniku přinášet peněžní příjmy v delším budoucím časovém období.“ Obdobnou definici uvádí Valach (2005), který popisuje investice podniku jako rozsáhlejší peněžní výdaje (kapitálové výdaje), u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy během delšího časového úseku. Zároveň uvádí, že rozsáhlost výdajů je obvykle stanovena právní normou a časový úsek je dán hranicí jednoho roku. Synek (2006) uvádí tři základní druhy investic: 1. hmotné (věcné, fyzické, kapitálové) investice vytvářející nebo rozšiřující výrobní kapacitu podniku, 2. finanční investice jako je nákup cenných papírů, obligací, akcií, půjčení peněz investičním aj. společnostem za účelem získání úroků, dividend nebo zisku, 3. nehmotné (nemateriální) investice, mezi něž se řadí nákup know how, výdaje na výzkum, vzdělání, sociální rozvoj aj.


Strana 12

Tato práce je zaměřena na hmotné investice, které představují hlavní předmět investiční činnosti našich výrobních podniků. Pojem hmotná investice představuje celkové výdaje vynaložené na výstavbu, modernizaci, rekonstrukci či obnovu majetku. V praxi je tím myšlena výstavba nových provozů, zavedení nových technologií, výměna zastaralého a opotřebovaného zařízení, ekologické investice atd. Z hlediska toho, zda investice rozšiřuje nebo jen obnovuje výrobní kapacitu podniku, Synek (2006) dále rozlišuje tyto druhy hmotných investic: •

rozšiřovací investice: rozšíření výrobní kapacity, zavedení nové technologie, výzkum a vývoj nového výrobku, investice na ochranu životního prostředí a zlepšení pracovního prostředí,

•

obnovovací investice: náhrada a obnova výrobního zařízení, výměna zařízení s cílem snížit náklady.

Na rozdíl od Synka zahrnuje Dluhošová (2006) investice na ochranu životního prostředí a zlepšení pracovního prostředí do regulatorních investic. Zda zahrnout zmiňované investice do regulatorních či rozšiřovacích investic záleží na subjektivním posouzení. Existují dva typy finančního rozhodování, a to dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobé finanční rozhodování se týká zejména rozhodování o dlouhodobém majetku a dlouhodobých finančních zdrojích. Výrazně ovlivňují finanční rozhodnutí do budoucna. Naopak krátkodobé finanční rozhodování se zabývá především jednotlivými složkami oběžného majetku a krátkodobými finančními zdroji. Další kapitola pojednává o investičním rozhodování, pro které je typické právě finanční rozhodování dlouhodobé.


Strana 13

4.2 Investiční rozhodování Rozhodování o investicích má dlouhodobé účinky a patří tedy k nejdůležitějším rozhodnutím o budoucím vývoji podnikatelského subjektu (Martinovičová, 2006). Je to rozhodování o tom „kolik, do čeho, kdy, kde a jak investovat“. Jak uvádí Kolouba (2008), k rozhodujícím zvláštnostem investičního rozhodování zejména patří: •

Dlouhodobý charakter – vyplývající z věcné povahy fixních aktiv.

•

Uvážení faktoru času (časová hodnota peněz) – prostá nezbytnost, vyplývající logicky z předchozího bodu.

•

Náročnost na znalost podmínek (externích i interních) – rovněž determinováno délkou časového horizontu, který je nezbytné brát v úvahu. Stejně tak zde však vystupuje do popředí i kvalifikace rozhodovacího subjektu.

•

Přednostně pracuje se skutečným realizovaným peněžním příjmem (ne účetně vykazovaným ziskem) – orientace na cash flow dává analýzám investičních aktivit nezbytně nutný prvek realističnosti.

•

Nepominutelnost faktoru podnikatelského rizika – vyplývá jak z dlouhodobosti činěných rozhodnutí, tak z povahy současného podstatného okolí finančního řízení investic.

4.2.1 Hodnocení efektivnosti investic Základem pro hodnocení ekonomické efektivnosti jednotlivých variant investičních záměrů jsou ekonomické parametry investičních projektů, za které lze považovat předpokládané kapitálové výdaje související s pořízením daného majetku, očekávané cash flow, jež z příslušného majetku poplynou, náklady na vlastní kapitál podniku a současnou hodnotu očekávaných výnosů.


Strana 14

Kapitálové výdaje Podle Kožené (2007) náleží mezi kapitálové výdaje především nákupní cena, dopravné a náklady na instalaci (včetně projektové a přípravné dokumentace). Investiční výdaje jsou dále zvyšovány o rozdíl mezi přírůstkem oběžného majetku a přírůstkem krátkodobých pasiv. Jinak řečeno se jedná o přírůstek čistého pracovního kapitálu, který definuje Kislingerová a Hnilica (2004) jako část dlouhodobých zdrojů majetku, který kryje oběžná aktiva. Kapitálové výdaje jsou vypočteny podle vztahu (Strouhal, 2006): KV = PC + ∆OA − ∆KZ − Pr C + s d × (Pr C − ZC ) kde KV PC

[4-1]

…kapitálové výdaje, …pořizovací cena investice,

OA …oběžná aktiva, KZ

…krátkodobé závazky,

PrC …prodejní cena stávající investice, sd

…míra zdanění zisku,

ZC

…zůstatková cena stávající investice.

Pokud se kapitálový výdaj uskutečňuje déle než jeden rok, je nezbytné jej diskontovat1 pomocí odpovídajícího diskontního faktoru.

Budoucí hodnota cash flow Odhad celkového budoucího cash flow je oproti odhadu kapitálových výdajů obtížnější, neboť zde působí řada vlivů, jejichž sílu lze odhadnout jen velmi obtížně. Jde o vliv faktoru času, vliv inflace, vliv měnících se podmínek na trhu atd., což

1

Diskontováním rozumíme proces stanovení současné hodnoty peněz v budoucnosti. Úroční je proces opačný – určuje budoucí hodnotu sumy peněz v současnosti.


Strana 15

vše vyúsťuje do zvýšeného rizika, že očekávané příjmy nebudou dosaženy (Synek, 2007). Proto jejich odhadům musí být věnována velká pozornost. Vlivy inflace lze do propočtu zahrnout buď tak, že veškerá vstupní data budou přepočtena odhadovaným procentem inflace, čímž vzniknou nominální hodnoty, nebo budou ponechána na stávající cenové úrovni a dodatečně upravena pomocí reálné diskontní míry. Nominální diskontní míru i je možné přepočítat na reálnou ir pomocí známého Fisherova vztahu (Valach, 2005):

ir =

1+ i −1 1+ m

kde m

[4-2]

…roční míra inflace.

Z výše uvedeného je tedy patrné, že platí následující pravidlo: nominální peněžní příjmy diskontovat nominální diskontní sazbou, reálné peněžní příjmy diskontovat reálnou diskontní sazbou. Je-li toto pravidlo dodrženo, pak výsledek promítání inflace do stanovení čisté současné hodnoty projektu je stejný. Jak tvrdí Strouhal (2006), základním východiskem pro odhad cash flow jsou následující dvě možné úrovně zisku: •

zisk před zdaněním (EBT),

•

zisk před odpisy, úroky a zdaněním (EBDIT).

Vychází-li se ze zisku před zdaněním, je potřeba k zisku po zdanění připočítat zdaněné nákladové úroky a odpisy, které představují roční náklady založené na odhadnuté „spotřebě“ zařízení používaného v produkčním procesu (Blaha, Jindřichovská, 2006). V případě použití zisku před odpisy, úroky a zdaněním se musí k dané výši zisku po zdanění připočítat odpisový daňový štít.


Strana 16

V obou případech je třeba dále připočítat efekt změny čistého pracovního kapitálu, odhadovanou prodejní cenu investice na konci jejího užívání a také je nutné uvažovat o daňovém efektu z prodeje. Celkové pojetí cash flow z investičního projektu se dá formálně vyjádřit následovně (Valach, 2005):

CF = Z + A ± O + PM ± D kde CF

[4-3]

…celkové roční cash flow z investičního projektu,

Z

…roční přírůstek zisku po zdanění, který investice přináší,

A

…přírůstek ročních odpisů v důsledku investice,

O

…změna čistého pracovního kapitálu v důsledku investování během doby životnosti,

PM

…čistý příjem z prodeje investičního majetku koncem životnosti,

D

…daňový efekt z prodeje investičního majetku koncem životnosti.

Jelikož peněžní toky z investice plynou v různých časových obdobích, je vhodnější je diskontovat.

Určení podnikové diskontní míry (nákladů na kapitál) Peněžní kapitál vložený na pořízení investice má podobně jako ostatní výrobní činitele svou cenu (své náklady). Financuje-li firma celou investici vlastním kapitálem, pak cenou kapitálu může být požadovaný nebo alternativní výnos z vlastního kapitálu. Alternativním výnosem se zpravidla rozumí výnos, kterého by podnik mohl dosáhnout umístěním volného kapitálu do nejlepší reálné alternativní investice. Je-li investice financována plně úvěrem (cizími zdroji), pak je cenou kapitálu placený úrok z úvěru. Značná část firem používá kombinovaný způsob financování, tj. část investičních nákladů hradí z vlastních a část z cizích zdrojů. Tento


Strana 17

způsob se uvádí jako nejvhodnější, neboť obecně platí, že cizí zdroje jsou oproti vlastním relativně levnější. Na druhou stranu použití cizích zdrojů zvyšuje náklady podniku, což u vlastních zdrojů neplatí. Cena kapitálu celé firmy se pak odvodí jako průměrná cena kapitálu (průměrné kapitálové náklady) metodou WACC (Kožená, 2007): WACC = Wi × i p × (1 − s d ) + W p + k p + We × k e

[4-4]

kde Wi, Wp, We …váhy jednotlivých kapitálových složek určené procentem z celkových zdrojů, ip

…úroková míra pro nové úvěry před zdaněním,

sd

…míra zdanění zisku,

kp

…míra nákladů na prioritní akcie (míra prioritních dividend),

ke

…míra nákladů na nerozdělený zisk a základní kapitál (ve výši míry dividend z kmenových akcií).

Výpočet současné hodnoty cash flow Zatímco jednorázové náklady jsou vynakládány v krátké době (předpokládá se obvykle období 1 roku), očekávané peněžní toky z investice (cash flow) plynou po řadu let, kdy se mění hodnota peněz. Proto je nutné výnosy přepočítat na stejnou časovou základnu, kterou bývá nejčastěji rok pořízení investice. Tzn., že budoucí hodnotu je třeba přepočítat na hodnotu současnou, což je suma, jež se musí investovat, aby ji investor ve stanovené době získal zpět navýšenou o očekávané výnosy. Jako přepočítací koeficient je možné použít průměrnou cenu kapitálových nákladů (podnikovou diskontní míru). Současná hodnota cash flow se pak počítá podle vzorce (Synek, 2006):

SHCF =

CF1

(1 + i )

1

+

CF2

(1 + i )

2

+L+

n

CFn

(1 + i )

n

=∑ t =1

CFt

(1 + i )t

[4-5]


kde SHCF

Strana 18

…současná hodnota cash flow v obdobích t,

CFt

…očekávaná hodnota cash flow v období t (t = 1 až n),

i

…nominální diskontní míra,

t

…jednotlivé roky investování,

n

…jednotlivé roky životnosti investice.

4.2.2 Metody hodnocení efektivnosti investic Hodnocení efektivnosti investic je založeno na investičních propočtech, jejichž úkolem je, jak uvádí Wöhe a Kislingerová (2007), prognóza a ocenění budoucího prospěchu plynoucího z realizace investice. Pro stanovení výhodnosti investice se v praxi používají metody statického a dynamického propočtu. Metody statické, jejichž výpočty jsou jednoduché, se obvykle využívají u méně významných projektů, u projektů s krátkou dobou životnosti a dále v případech, kdy je diskontní faktor nízký. Je tomu tak proto, že na rozdíl od dynamických metod téměř nezohledňují faktor času. Dynamické metody jsou sice náročnější na výpočet, ale jsou přesnější, k jejich aplikaci se obvykle využívá výpočetní technika s programem pro hodnocení investic, jako jsou např. Excel, Lotus apod. Jako první budou charakterizovány metody statické, které jsou v rámci chronologické posloupnosti oproti dynamickým metodám starší.

Metody statické V rámci těchto metod jsou především sledovány peněžní přínosy z investice, které se porovnávají s kapitálovými výdaji. Do propočtů není zahrnut faktor rizika a čas, jak již bylo zmíněno výše, ten je zvažován pouze omezujícím způsobem. Mezi statické metody patří průměrná roční výnosnost, průměrná doba návrat-


Strana 19

nosti, průměrná procentní výnosnost a doba návratnosti, jejichž základní charakteristicky a způsoby výpočtu jsou uvedeny v tabulce 4-1. Tabulka 4-1 Základní přehled statistických metod Ukazatel

Průměrná roční výnosnost ( φ CF)

Výpočet ukazatele

∑ φCF =

Průměrná doba návratnosti ( φ t)

φt =

N n =1

CFn

N

KV ØCF

Vypovídací schopnost

CFn – peněžní toky z investice v jednotlivých letech životnosti. N – doba životnosti investice.

Průměrný roční přínos z investice.

KV – kapitálové výdaje. φ CF – průměrný

Za jak dlouhou dobu dojde při rovnoměrné realizaci peněžních toků ke splacení investice.

roční výnos. Průměrná procentní výnosnost ( φ r)

ØC F φr= KV

KV – kapitálové výdaje. φ CF – průměrný roční výnos.

Doba návratnosti (PP)

∑

PP n =1

CFn = KV

CFn – peněžní toky z investice v jednotlivých letech životnosti. KV – kapitálové výdaje. PP – doba návratnosti.

Kolik % investovaného kapitálu se ročně průměrně vrátí.

Doba (počet let), za kterou se kumulované příjmy plynoucí z investice vyrovnají kapitálovým výdajům; doba návratnosti musí být kratší než doba užívání investice. Bývá doporučováno realizovat investice s dobou návratnosti do poloviny doby životnosti investice.

Zdroj: Hyršlová, Klečka (2008)

Z předcházející tabulky je patrné, že Hyršlová s Klečkem, na rozdíl od jiných autorů, jako jsou Valach (2005), Živělová (2002) aj., ve své publikaci neuvádějí mezi statické metody průměrné náklady. Je to proto, že metoda průměrných nákladů je založena na obdobném principu jako metoda průměrného ročního výnosu. Rozdíl


Strana 20

lze zpozorovat pouze v tom, že metoda průměrných nákladů nezahrnuje ve svém výpočtu tržby. Průměrné roční výnosy jsou tedy považovány za rozšíření průměrných nákladů, a proto tedy nejsou v této práci více charakterizovány. Z výše uvedených statických metod je uváděna jako nejméně vhodná pro hodnocení projektu průměrná roční výnosnost. Kromě toho, že ve svých propočtech nezahrnuje faktor času, se dále vyznačuje dalšími nedostatky, kterými jsou (Valach, 2005): •

nebere v úvahu odpisy jako součást peněžních příjmů z investice a další peněžní příjmy, ale jen účetně vykazovaný zisk,

•

porovnává-li se průměrná výnosnost investičního projektu s výnosností firmy ze stávajícího podnikání, může se stát, že podniky s vysokou výnosností dobré projekty odmítnou a naopak,

•

opírá se o účetní zůstatkové hodnoty investičního majetku, nikoliv o jeho tržní cenu, která může být velice odlišná.

Následující text pojednává o metodách dynamických, jež jsou v rámci hodnocení efektivnosti investic oproti statickým metodám obvyklejší, a díky zohledňování rizika a faktoru času také přesnější.

Metody dynamické K dynamickým metodám, využívajících diskontovaných peněžních toků z investice, Hyršlová a Klečka (2008) řadí: •

čistou současnou hodnotu investice,

•

vnitřní míru výnosu,

•

index ziskovosti,

•

diskontovanou dobu návratnosti.


Strana 21

Čistá současná hodnota je teoreticky nejpřesnější metoda investičního rozhodování, založená na respektování faktoru času pomocí diskontního propočtu. Jak uvádí Máče (2006), v absolutní výši vyjadřuje rozdíl mezi aktualizovanou (současnou) hodnotou peněžních příjmů z investice a aktualizovanou hodnotou kapitálových výdajů na investice. Aktualizovaná hodnota peněžních příjmů a kapitálových výdajů se také nazývá „diskontovaný peněžní tok“. Čistou současnou hodnotu lze stanovit následovně (Hyršlová, Klečka, 2008): N

CFn − KV n n =1 (1 + i )

NPV = ∑

T CFn KVt − ∑ n t n =1 (1 + i ) t = 0 (1 + i )

[4-6]

N

NPV = ∑

kde NPV

[4-7]

…čistá současná hodnota,

CFn

…peněžní toky z investice v jednotlivých letech životnosti,

i

…nominální diskontní míra,

n

…jednotlivé roky životnosti investice,

N

…doba životnosti investice,

KV

…kapitálové výdaje,

KVt

…kapitálové výdaje v jednotlivých letech investování (pořizování investice),

t

…jednotlivé roky investování,

T

…celková doba investování.

První z uvedených vzorců [4-6] je používán v případě, že se kapitálový výdaj uskutečňuje na počátku investování okamžitě – nevykládá se postupně. Je-li tomu naopak, pak poslouží vzorec [4-7], který v sobě zahrnuje jak aktualizované peněžní příjmy, tak kapitálové výdaje. Obvykle se aktualizuje k okamžiku zahájení vý-


Strana 22

stavby. Méně častá je aktualizace peněžních toků v okamžiku uvedení projektu do provozu, či ke konci jeho životnosti. Absolutní výše čisté současné hodnoty je v jednotlivých okamžicích odlišná: čím více se vzdaluje od zahájení výstavby, tím se zvětšuje. Z následujícího obrázku 4-1 je patrné, že velikost čisté současné hodnoty je silně ovlivněna zvolenou požadovanou výnosností. Čím vyšší požadovaná výnosnost, tím nižší – za neměnnosti ostatních předpokladů – čistá současná hodnota. Volba požadované výnosnosti je tedy největším problémem kritéria NPV. NPV (Kč)

NPV1

NPV2 NPV3

i1 Obrázek 4-1

i2

i3

Závislost NPV = f (i)

i (%) Zdroj: Valach (2001)

Častou chybou v praxi bývá, že zatímco peněžní toky jsou kalkulovány na bázi po zdanění, úrok z úvěru jako součást požadované výnosnosti je uvažován bez zohlednění daňového koeficientu, tedy vyšší. Aby k této chybě nedošlo, je třeba použít následující vzorec: i pozd = i d (1 − s d )

kde i d

…úroková míra před zdaněním,

i pozd

…úroková míra po zdanění,

sd

…míra zdanění zisku.

[4-8]


Strana 23

Na základě této metody je investice přijatelná tehdy, pokud je čistá současná hodnota kladná. Rovná-li se nule, pak příjmy z investice pokryjí právě kapitálové výdaje, a investice tedy podniku nic nepřinese. V případě záporné NPV je třeba investici odmítnout, a to proto, že příjmy z investice nepokryjí ani kapitálové výdaje a takto zrealizovaná investice by způsobila pokles hodnoty podniku. Vnitřní míra výnosu je taková diskontní míra, při níž je čistá současná hodnota rovná nule. Tato diskontní míra ukazuje průměrnou míru výnosnosti investice s ohledem na faktor času (Mikovcová, Scholleová; 2006). Výpočet vnitřní míry výnosu je možné realizovat buď metodou pokusů a omylů (NPV se přepočítává pomocí zvolených diskontních sazeb do té doby, dokud se nerovná nule), nebo pomocí iteračních metod. V tomto případě je třeba najít dvě diskontní sazby, při nichž se vypočtené NPV blíží nule a zároveň musí platit, že jedna z nich je záporná a druhá kladná. Vnitřní míra výnosu se pak vypočte lineární interpolací (Hyršlová, Klečka, 2008):

IRR = i k +

kde IRR

NPVk (i z − i k ) NPVk − NPV z

[4-9]

…vnitřní míra výnosu,

ik

…diskontní sazba, pro kterou byla vypočtena kladná NPV,

iz

…diskontní sazba, pro kterou byla vypočtena záporná NPV,

NPVk

…čistá současná hodnota; diskontní sazba = ik,

NPVz

…čistá současná hodnota; diskontní sazba = iz.

Čím vyšší má investice vnitřní míru výnosu, tím větší je její relativní výnos. Investici lze považovat za realizovatelnou v případě, že má IRR vyšší než je podnikem požadována minimální výnosnost investice.


Strana 24

Předností vnitřní míry výnosu je to, že pro její stanovení není potřeba znát diskontní sazbu (Landa, 2007). Na druhou stranu nevýhoda spočívá v tom, že ji nelze využít v případě investic, které vykazují nekonvenční peněžní toky2. V takovém případě by totiž existovalo tolik IRR, kolik by bylo změn v peněžních tocích. Podmínce, kde diskontované peněžní příjmy se rovnají kapitálovým výdajům, jednoduše vyhovují dvě či více IRR, což reálně není možné. Jak uvádí Grünwald a Holečková (2007), investiční rozhodování se nemůže ve všech případech důsledně řídit kritériem čisté současné hodnoty nebo vnitřního výnosového procenta. Proto jsou zde dále uvedeny další dvě významné metody, a to index ziskovosti a dynamická doba návratnosti. Shim a Siegel (2000) definují index ziskovosti jako poměr budoucích diskontovaných peněžních toků z investice k jednorázovým kapitálovým nákladům. Kritérium je formulováno následovně: N

PI =

CFn

∑ (1 + i ) n =1

kde PI

n

KV

[4-10]

…index ziskovosti.

Všechny ostatní symboly jsou stejné jako u vzorce [4-6]. Z předcházejícího kritéria je patrné, že index ziskovosti úzce souvisí s čistou současnou hodnotou investičního projektu. Rozdíl spočívá pouze v tom, že zatímco čistá současná hodnota představuje absolutně vyjádřený rozdíl mezi diskontovanými peněžními toky z investice a kapitálovými výdaji, tak index ziskovosti vyjadřuje jejich podíl.

2

Konvenční peněžní tok je charakteristický tím, že po kapitálových výdajích investice generuje už pouze kladné peněžní toky. Nekonvenční peněžní tok tuto podmínku nesplňuje; dochází ke střídání kladných a záporných peněžních toků v průběhu životnosti investice.


Strana 25

V případě PI > 1 je NPV kladná a investici lze doporučit k realizaci. Je-li tomu naopak, pak příjmy z investice nepokryjí kapitálové výdaje, NPV je záporná a investice se tedy podniku nevyplatí. Je tedy zřejmé, že čím je PI vyšší, tím je projekt pro podnik ekonomicky výhodnější. Diskontovaná doba návratnosti ukazuje, za jak dlouho se z diskontovaných příjmů z investice splatí kapitálové výdaje. Patří mezi metody upřednostňující likvidnost investice před její výnosností. Neinformuje podnik o tom, jaké příjmy generuje investice po splacení počátečních kapitálových výdajů. Ačkoli tedy tato metoda zahrnuje časovou hodnotu peněz, její nevýhodou je krátkozrakost (Grossman, Livingstone, 2009). Stejně jako vnitřní míra výnosu je tato metoda použitelná pouze pro hodnocení investic s konvečním peněžním tokem. Za efektivní je zpravidla považovaná taková investice, jejíž diskontovaná doba návratnosti je kratší než doba životnosti investice. Výpočet diskontované doby návratnosti vychází z následujícího vztahu (Hyršlová, Klečka, 2008): PPd

CFn n n =1 (1 + i )

KV = ∑

[4-11]

kde PPd …diskontovaná doba návratnosti investice. Ostatní symboly jsou stejné jako u vzorce [4-6]. Z charakteristiky jednotlivých metod hodnocení efektivnosti investičních projektů vyplývají některé důležité souhrnné závěry (Valach, 2005): •

Je třeba preferovat metody, které respektují faktor času, tedy čistou současnou hodnotu, vnitřní míru výnosu, eventuálně index ziskovosti či diskontovanou návratnost.


•

Strana 26

U projektů s nekonvenčním peněžním tokem je nejvhodnější používat metodu čisté současné hodnoty.

•

Průměrná rentabilita projektu je nejméně vhodným kritériem posuzování projektu.

•

Výběr metody ještě sám o sobě nezaručuje úspěšné rozhodnutí, stejně důležité je zajistit reálné vstupní údaje o kapitálových výdajích a peněžních příjmech z projektu.

U investičních projektů je třeba zvlášť bedlivě věnovat pozornost jejich rizikové stránce, protože jsou dlouhodobé a mají dlouhodobé důsledky na činnost podniku. Kromě toho jsou také kapitálově náročné. Proto se další kapitola zabývá investičním rizikem.

4.3 Investiční riziko Jedním ze znaků podnikání je nejistota a riziko.3 Jsou spojeny s jakýmkoli rozhodováním, tedy i s vynakládáním kapitálu (investováním). Riziko investování spočívá v tom, že předem není znám jeho výsledek: vynaložené prostředky mohou přinést velký zisk, ale mohou být také zcela ztraceny. Jak uvádí Lasher (2007), riziko pro investora tedy znamená, že návratnost investice se ukáže být nižší, než očekával. Následující text pojednává o měření rizika v oblasti investičního rozhodování a obvyklých technikách promítání rizika do konkrétního kritéria, které je používá-

3

Rozdíl mezi rizikem a nejistotou je následující: riziko je situace, kdy pravděpodobnosti jednotlivých událostí jsou předem známy, zatímco nejistota je situace, kdy pravděpodobnosti známy nejsou.


Strana 27

no pro hodnocení efektivnosti projektů (v tomto případě se bude jednat o čistou současnou hodnotu projektu).

4.3.1 Měření rizika v oblasti investičního rozhodování Východiskem pro kvantifikaci rizika projektu je stanovení pravděpodobnosti peněžních toků plynoucích z projektu. Pravděpodobnost, že jednotlivý peněžní tok z investování nastane, lze definovat jako v procentech vyjádřenou možnost jeho vzniku. Valach (2001) uvádí, že pravděpodobnost peněžních toků z investice může být vyjádřena: •

objektivně – na základě minulých údajů o peněžních tocích,

•

subjektivně – na základě odborného odhadu s ohledem na možné odchylné působení různých faktorů (cen, nákladů, daní atd.)

Očekávaná hodnota peněžních příjmů z investičního projektu Průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice je váženým průměrem všech variant příjmů, kde vahou je stupeň pravděpodobnosti jednotlivých příjmů, který je uvažován. Očekávaná hodnota peněžních příjmů z investičního projektu se počítá podle vzorce (Strouhal, 2006): n

φP = ∑ Pi × Pst i i =1

kde φP

…očekávaná hodnota peněžních příjmů (průměrné příjmy),

Pi

…peněžní příjem i-té varianty,

Psti

…pravděpodobnost dosažení peněžního příjmu i-té varianty.

[4-12]


Strana 28

Očekávaná průměrná hodnota peněžních příjmů z investičního projektu zobrazuje jak úroveň jednotlivých variant příjmů, tak stupeň jejich pravděpodobnosti. Sama o sobě však ještě nevyjadřuje riziko příslušného investičního projektu, a to proto, že stejné očekávané průměrné peněžní příjmy mohou být spojeny s různými riziky. K vyjádření rizika poslouží níže uvedená směrodatná odchylka a variační koeficient.

Směrodatná odchylka Pro plné vyjádření stupně rizika investičního projektu je nezbytné porovnávat odchylky jednotlivých peněžních příjmů od průměrné očekávané hodnoty. Z uvedeného vyplývá, že směrodatná odchylka je odhadem pravděpodobného výnosu od výnosu očekávaného. Výpočet směrodatné odchylky peněžních příjmů je následující (Strouhal, 2006):

n

∑ (P − φP )

σ=

i =1

kde σ

i

2

× Pst i

[4-13]

…směrodatná odchylka peněžních příjmů.

Ostatní symboly jsou stejné jako u vzorce [4-12]. Čím větší směrodatnou odchylku peněžních příjmů příslušný projekt vykazuje, tím větší je jeho riziko (Valach 2005).

Variační koeficient Variační koeficient úzce souvisí se směrodatnou odchylkou. Rozdíl je pouze v tom, že zatímco směrodatná odchylka je absolutním ukazatelem vyjádření míry rizika, variační koeficient je ukazatelem relativním. Tento ukazatel tedy představuje poměr mezi směrodatnou odchylkou a průměrnou hodnotou peněžních příjmů z projektu. Formálně se znázorňuje takto (Valach, 2005):


V =

Strana 29

σ φP

[4-14]

kde V …variační koeficient. Ostatní symboly jsou stejné jako u vzorce [4-13]. Stejně jako v případě směrodatné odchylky i zde platí, čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím větší je i riziko investičního projektu.

4.3.2 Základní techniky promítání rizika do finančních kritérií efektivnosti investic Finančním kritériem efektivnosti investice, do něhož bude riziko promítáno, je čistá současná hodnota. Promítání rizika do investičního projektu může být přímé i nepřímé. Přímé promítání rizika do investičního projektu spočívá v tom, že se výslovně vyjádří riziko každého projektu a vzájemným porovnáváním stupně rizika projektu a jeho efektivnosti se uskuteční investiční rozhodnutí. Každý projekt je tak hodnocen vlastně pomocí dvou veličin, kterými jsou efektivnost a riziko. Nepřímé promítání rizika je založeno na tom, že se upraví diskontní sazba o riziko a po této úpravě se určí čistá současná hodnota. Investiční projekt je pak hodnocen pouze jednou veličinou - čistou současnou hodnotou, zohledňující riziko. Jelikož je tento způsob promítání rizika v praxi obvyklejší a navíc jednodušší než přímé promítání rizika, bude dále pojednáno pouze o nepřímém promítání.

Nepřímé promítání rizika Tento způsob promítání rizika se vyskytuje v několika modifikacích: •

úprava diskontní sazby s ohledem na riziko,

•

stanovení rizikových tříd s různou výší požadované výnosnosti,

•

metoda koeficientu jistoty.


Strana 30

Úprava diskontní sazby spočívá v tom, že čím vyšší je zjištěno riziko investičního projektu, tím vyšší je volena požadovaná míra výnosnosti pro stanovení čisté současné hodnoty. V důsledku vyšší diskontní sazby se snižuje aktualizovaná hodnota peněžních toků z investice, a tím i celá čistá současná hodnota riskantnější varianty (Valach, 2005). Vzorec pro výpočet čisté současné hodnoty při upravené požadované míře výnosnosti o riziko lze vyjádřit následovně (kapitálové výdaje se uskutečňují najednou): N

φCFn

n =1

(1 + ic ) n

NPVc = ∑

− φKV

[4-15]

kde NPVc …čistá současná hodnota zohledňující riziko,

φ CFn …průměrný peněžní tok v jednotlivých letech životnosti, zohledňující pravděpodobnost různých variant peněžních toků, ic

…požadovaná výnosnost zohledňující riziko,

n

…jednotlivé roky životnosti investice,

N

…doba životnosti investice,

φ KV …průměrný kapitálový výdaj zohledňující pravděpodobnost různých variant výdajů. V případě stanovení rizikových tříd se také upravuje diskontní sazba, ale její úprava se opírá o rozdělení různých druhů hmotných a nehmotných investic do jednotlivých rizikových tříd. Metoda jistotního koeficientu spočívá v tom, že se upravuje peněžní tok a nikoli požadovaná výnosnost, jako je tomu při úpravě diskontní sazby. Jistotní ukazatel vyjadřuje míru jistoty, že očekávaný peněžní tok nastane. Určuje se pro jednotlivé peněžní toky během doby investování a životnosti a lze jej vyjádřit takto (Valach, 2005):


Strana 31

j = jistý peněžní tok v čase n / rizikový peněžní tok v čase n

[4-16]

Pomocí jistotního koeficientu se očekávaný riskantní peněžní tok přepočte na jistý a ten se pak diskontuje pomocí bezrizikové požadované míry výnosnosti. Hodnota jistotního koeficientu se pohybuje v rozmezí 0-1. Čím je vyšší, tím jsou očekávané peněžní toky z investice jistější. Rovná-li se jedné, pak je peněžní tok považován za jistý. Stejně jako tomu bylo u stanovení rizikových tříd, i v tomto případě napomáhá rozdělení investic do různých kategorií, v rámci nichž se stanoví diferencované jistotní koeficienty pro jednotlivé kategorie investic a pro jednotlivá léta jejich životnosti. Východiskem pro takovou diferenciaci jistotných koeficientů, jak uvádí Valach (2005), mohou být historické údaje o peněžních tocích srovnatelných investičních projektů a o jejich rizikových veličinách. Čistá současná hodnota respektující koeficient jistoty se pak vyjádří takto (Valach, 2005): N

CFn × J pn

n =1

(1 + ir ) n

NPV j = ∑

kde NPVj

− KV × J k

[4-17]

…čistá současná hodnota respektující jistotní koeficient,

Jpn

…jistotní koeficient peněžních příjmů v jednotlivých letech,

ir

…reálná diskontní míra (bezriziková požadovaná výnosnost),

Jk

…jistotní koeficient kapitálového výdaje.

Ostatní symboly jsou stejné jako u klasické čisté současné hodnoty. Jelikož je obvykle kapitálový výdaj na začátku znám s plnou jistotou, Jk se rovná jedné. Rizikový kapitálový výdaj se tedy rovná jistému kapitálovému výdaji.


Strana 32

Vedle výše uvedených nepřímých postupů promítání rizika do konkrétních propočtů efektivnosti projektů se v investičním rozhodování používají ještě další analytické postupy, které jsou rozebrány např. v publikacích Valach (2005), Strouhal (2006), Paták (2006) aj.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 33

5 Vlastní práce Obsahem této kapitoly je charakteristika podniku PEDOP, s. r. o., a její vybrané investice, která je dále hodnocena prostřednictvím zvolených metod. Závěr vlastní práce je věnován riziku, které s danou investicí souvisí.

5.1 Charakteristika zkoumaného podniku Společnost PEDOP, s. r. o. byla založena v roce 1999 se sídlem v Lipovci. Základní kapitál je ve výši 100 000 Kč. Zpočátku byla její hlavní činností vnitrostátní (celá Česká republika) a mezinárodní (celá Evropa, převážně Belgie, Dánsko, Polsko, Holandsko, Německo, Francie, Rakousko, Itálie, Španělsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko a Chorvatsko) kamionová doprava se sklápěcími návěsy, která trvá doposud. Zároveň se společnost začala zabývat od roku 2004 těžbou a prodejem vysokoprocentního vápence a drceného kameniva „Moravská droba“. Nyní uvažuje rozšířit svoji činnost o skladovací služby. Předmětem podnikání společnosti je: •

silniční motorová doprava nákladní,

•

koupě zboží za účelem dalšího prodeje,

•

pneuservis,

•

hornická činnost v rozsahu: o otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek, o zřizování, zajišťování a likvidace lomů, o úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním,

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 34

o zřizování a provozování odvalu, výsypek a odkališť, •

provádění trhacích prací.

Společnost se neustále vyvíjí a rozšiřuje svoji činnost. V důsledku toho roste i počet zaměstnanců podniku, jejichž vývoj je znázorněn v grafu 5-1. Největší nárůst zaměstnanců byl zaznamenán v roce 2006, ve kterém podnik zaměstnával oproti předchozímu roku o 13 pracovníků více. Příčinou tohoto růstu bylo především rozšíření působnosti společnosti o hornickou činnost. Graf 5-1 Počet zaměstnanců do roku 1999 do roku 2008 45 38

40

40

42

Počet zaměstnanců

35 30 25 25 20 20 15

14

15

2001

2002

17

12

10 5

3

0 1999

2000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Roky

Zdroj: Účetní závěrky PEDOP, s. r. o. + vlastní zpracování

Odběratelé společnosti PEDOP, s. r. o. jsou zejm. SKANSKA a. s., D.I.S., spol. s. r. o., Srabag a. s., Imos Brno a. s., M-Silnice, a. s., EUROVIA CS, a. s., Slévárna Vsetín, spol. s. r. o., OHL ŽS, a. s., SLÉVÁRNA ANAH Prostějov, s. r. o. Zákazníky, pro něž společnost přepravuje komodity, jsou LENOX PLUS s. r. o., Techservice CZ, s. r. o., a KORESTA TRADE s. r. o. Mezi dodavatele, se řadí LASESBERGER, a. s., AGRO Brno-Tuřany, a. s., Pískovna Černovice, spol. s. r. o., Lom Skalka, s. r. o., a polská kok-

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 35

sovna Walbrzych. Co se týče konkurence společnosti, hrají zde významnou roli především spediční firmy. Podniků zabývajících se vnitrostátní a mezinárodní dopravou na území ČR je mnoho. Jedná se např. o společnosti VAPAS, a. s., ZDEMAR Ústí nad Labem, s. r. o., DONAK s. r. o., Kamido czech, s. r. o., aj.

5.2 Vymezení hodnocené investice Společnost PEDOP, s. r. o. se rozhodla rozšířit svoji činnost, jak již bylo uvedeno výše, o skladovací služby. Jelikož je společnost zaměřena především na dopravu, pak se díky tomuto skladu stane její převoz zboží komplexnější. Touto investicí chce tedy dosáhnout vyššího komfortu pro své dlouhodobé zákazníky, kterými jsou LENOX PLUS s. r. o., Techservice CZ, s. r. o., a KORESTA TRADE s. r. o. Komodity, s nimiž dané společnosti obchodují, jsou dováženy z celého světa. Převážná část je však z Ruska. Jedná se o následující druhy materiálu: hliník, koks, surové železo, ferochrom, feromangan a ferosilikomangan (viz příloha 1). Princip přepravy materiálu, jež společnost uskutečňuje, je následující: zboží se ujímá ve chvíli, kdy je dovezeno a vyloženo na území ČR, rozváží ho do různých skladů, kde je po určitou dobu uskladněno a poté ho převáží dál do místa určení (konkrétně se jedná o podniky zabývající se slévárenskými a hutnickými činnostmi). Jelikož jsou sklady, kde je zboží uskladňováno, rozmístěny různě po celé ČR, je přeprava neefektivní. Proto společnost usiluje zřídit vlastní sklad, v němž budou soustředěny veškeré komodity, které pro své zákazníky přepravuje. Sklad, který hodlá společnost pořídit, má povahu konsignačního skladu, který se na rozdíl od skladu běžného liší tím, že zboží zde uskladněné je ve vlastnictví dodavatele. Odběratel (v našem příp. tedy podnik PEDOP, s. r. o.) je obvykle na zá-

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 36

kladě smlouvy povinen skladovat konsignační zboží odděleně od ostatního, které má ve své skladové evidenci. Konsignační sklad bude zřízen z bývalé hospodářské budovy Zemědělského družstva Rousínov, a to v roce 2010. Její pořizovací cena je 8 mil. Kč. Současně s ní bude pořízen i pozemek, kde se budova nachází. Velikost pozemku je 9 tis. m2 a jeho cena je stanovena na 200 Kč za m2. Aby byl sklad schopen svého provozu, musí podnik rovněž zakoupit dva stroje. Jedná se o manipulátor MANITOU, jehož pořizovací cena je 1,6 mil. Kč, a překládací zařízení FUCHS s pořizovací cenou 3 mil. Kč (viz příloha 2). Ve skladě bude zaměstnán jeden pracovník, jehož měsíční hrubá mzda je stanovena na 18 000 Kč. Jelikož by měl být efekt z projektu určen nezávisle na struktuře zdrojů jeho financování (Valach, 2005), je uvažováno, že celá investice bude kryta z vlastních zdrojů. Předtím, než bude tento investiční projekt hodnocen pomocí různých metod, které byly popsány v rámci kapitoly 4.2.2, je třeba nejprve stanovit několik základních ekonomických parametrů, které jsou v daných metodách obsaženy.

5.3 Ekonomické parametry posuzované investice Mezi ekonomické parametry posuzované investice se zejména řadí peněžní toky související s pořízením daného majetku, náklady na vlastní kapitál podniku a současná hodnota cash flow.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 37

5.3.1 Odhad peněžních toků Peněžní toky, související s danou investicí, v sobě zahrnují kapitálové výdaje a peněžní příjmy. Nejprve bude pojednáno o kapitálových výdajích, jejichž stanovení se oproti peněžním příjmům považuje za jednodušší. Mezi kapitálové výdaje, které je třeba vynaložit na vybranou investici, patří především nákupní cena budovy, cena pozemku, kde se budova nachází a pořizovací cena strojů, bez nichž by sklad nebyl schopen svého provozu. Pro přehlednost zde budou zopakovány konkrétní částky, jež souvisejí s pořízením investice. Pořizovací cena budovy činí 8 mil. Kč. Cena pozemku, o výměře 9 tis. m2, je stanovena na 200 Kč za m2. Pořizovací cena manipulátoru je 1,6 mil. Kč a překládacího zařízení 3 mil. Kč. S danou investicí není spojován růst oběžných aktiv i krátkodobých závazků. Předpokládá se, že kapitálový výdaj bude uskutečněn naráz, a to v roce pořízení investice. Uvedené kapitálové výdaje jsou shrnuty v následující tabulce 5-1. Tabulka 5-1 Identifikace kapitálových výdajů Položka Budova (Kč) Pozemek (Kč) Manipulátor MANITOU (Kč) Překládací zařízení FUCHS (Kč) Kapitálové výdaje celkem (Kč)

Částka 8 000 000 1 800 000 1 600 000 3 000 000 14 400 000 Zdroj: vlastní zpracování

Celkový kapitálový výdaj související s danou investicí tedy činí 14 400 000 Kč. Jak již bylo uvedeno výše, odhad peněžních příjmů, které by měla investice v budoucnu přinést, je oproti určení kapitálových výdajů považován za obtížnější. Důvodem je působení mnoha faktorů, jež lze odhadnout jen velmi obtížně. Ve větší míře se zde prohlubuje jak faktor času, tak inflace.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 38

Příjmy budou určeny jako objem skladovaného materiálu, oceněné cenou stanovenou podnikem ve výši 200 Kč za 1 tunu. Přeprava se uskutečňuje zejména pro tři dlouhodobé zákazníky, kterými jsou LENOX PLUS s. r. o., Techservice CZ, s. r. o a KORESTA TRADE s. r. o. Objem zobchodovaného materiálu těmito společnostmi závisí na vývoji cen. Dochází-li k růstu cen u daného materiálu, pak objemy obchodů klesají, v opačném případě se zvyšují. Tyto výkyvy jsou zaznamenány ovšem pouze měsíčně. Ročně je objem zobchodovaného materiálu danými společnostmi přibližně stejný a činí 25 000 tun. Společnost PEDOP, s. r. o. tedy předpokládá, že v průběhu jednotlivých let bude uskladňovat stejné množství materiálu, jaké je zobchodováno jejími zákazníky, tedy 25 000 tun. V prvním roce bude ovšem množství skladovaného materiálu menší, neboť daný sklad bude uveden do provozu až na podzim. Celkový objem komodit se v prvním roce tedy odhaduje na 6 250 tun.4 Očekávané peněžní příjmy z investice v prvním roce činí 1,25 mil. Kč a v dalších letech 5 mil. Kč. Stejná výše peněžních příjmů v průběhu let 2011 až 2020 je způsobena tím, že do ceny není zahrnut vliv inflace. Důvod, proč nebylo počítáno s inflací je objasněn v následující kapitole, která pojednává o podnikové diskontní míře.

5.3.2 Stanovení podnikové diskontní míry Podniková diskontní míra je potřebná pro přepočet budoucí hodnoty cash flow na její současnou hodnotu. Jak již bylo uvedeno výše, je uvažováno, že celá investice bude kryta z vlastních zdrojů. Cenu kapitálu je tedy možné určit buď pomocí požadovaného či alternativního výnosu z vlastního kapitálu, nebo prostřednictvím bezrizikové míry výnosnosti. Jelikož podnik o jiné investici neuvažuje, přichází

4

Tento odhad peněžních příjmů z dané investice je brán jako neutrální. Dále je možné odhad provést jako optimistický nebo pesimistický (více viz kapitola 5.5.1).

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 39

v úvahu druhá varianta, tedy, že cena kapitálu bude stanovena pomocí bezrizikové úrokové míry. Bezriziková sazba se vyznačuje několika základními kritérii (viz příloha 3), které splňují zejména státní dluhopisy. Přestože lze obecně konstatovat, že žádná aktiva nezatížená rizikem neexistují, považují se státní dluhopisy za bezrizikové. V české znalecké praxi se obvykle pro stanovení bezrizikové sazby používá výnos dlouhodobých státních dluhopisů s dobou splatnosti deseti let, jejichž vývoj (od roku 2001 až 2010) je zaznamenán v grafu 5-2. Graf 5-2 Desetileté výnosové míry z vládních dluhopisů na sekundárním trhu 7 6,31 6 4,88

Výnosová m íra (% )

5

4,9

4,75

4,6 4,3

4,12 4

4,3

3,78

3,51

3 2 1 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Roky

Zdroj: zavedenieura (2010)

Z předcházejícího grafu je patrné, že téměř po celé sledované období nepřekročila výnosová míra z vládních dluhopisů hranici pěti procent. Tuto hodnotu překročila pouze v roce 2001 (6, 31 %). V ostatních letech se pohybovala v intervalu od 3, 51% do 4,9 %.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 40

Bezriziková sazba je stanovena jako průměr výnosových měr z vládních dluhopisů. Hodnota této sazby činí 4,55 %. Aby nemusela být veškerá vstupní data přepočítávána odhadovaným procentem inflace5, stačí přepočítat nominální diskontní míru na reálnou, pomocí níž budou data upravována. Toho je možné docílit pomocí Fisherova vztahu, který je uveden v rámci kapitoly 4.2.1. Pro přehlednost je uveden znovu včetně výpočtu.

ir =

1+ i −1 1+ m

ir =

1 + 0,0455 − 1 = 0,025 = 2,5% 1 + 0,02

Pro hodnocení ekonomické efektivnosti dané investice bude tedy použita podniková diskontní míra ve výši 2,5 %. Ke stanovení posledního ekonomického parametru posuzované investice, kterým je současná hodnota cash flow, je třeba určit provozní náklady, jež se k dané investici váží. Pro výpočet těchto nákladů je třeba nejprve určit predikci cen elektrické energie a nafty.

5.3.3 Predikce cen elektrické energie a nafty Od roku 2002 dochází v České republice postupně k otvírání trhu s elektřinou. Původně si svého dodavatele elektřiny mohli vybírat jen významní odběratelé, od roku 2006 to mohou učinit již všichni koneční zákazníci. Vlastní dodávku elektřiny zajišťuje územně příslušný distributor, tedy ten, v jehož regionu je zákazník připojen k elektrizační soustavě. V tomto případě se jedná o E.ON Distribuci, a. s., která působí v jižních Čechách a na jižní Moravě.

5

Stanovení výše inflace je uvedeno v příloze 4.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 41

Celková cena dodávky elektřiny se skládá z ceny elektřiny a daně elektřiny. Cena elektřiny se dá obecně rozdělit na cenu za distribuci elektřiny a cenu za elektřinu silovou. Cenu za distribuci, jež tvoří náklady na dopravu elektřiny od výrobce k zákazníkovi a skladování elektřiny, určuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Cena za silovou elektřinu je určována obchodníkem s elektřinou podle aktuální situace na trhu. Zahrnuje měsíční paušál a platbu za skutečnou spotřebu v MWh a většinou platí jeden rok. Pro stanovení ceny elektřiny je nutné přiřadit danému subjektu sazbu. Pro podnikatele, jsou určeny sazby typu C. Podnikatel, si může zvolit kterýkoliv typ této sazby, splní-li podmínky stanovené pro její přiznání. Sazby mohou být jednotarifové, dvoutarifové nebo speciální. Popis a podmínky jejich přiznání viz zdroj eon-distribuce (2010). Pro podnik PEDOP, s.r.o. byla stanovena sazba C 25d. K provedení predikce ceny elektrické energie je třeba znát částky, které stanovil E.ON svým zákazníkům v minulosti. Potřebné informace (ceny elektrické energie od roku 2004 až 2009) byly získány z vnitropodnikového účetnictví fyzické osoby se sídlem v Rousínově, jejímž distributorem je rovněž E.ON. Graf 5-3 (viz následující strana) znázorňuje skutečné čtvrtletní ceny elektrické energie v letech 2004 až 2009 a jejich predikci, která je provedena pro následující období 2010 až 2020. Předvídání budoucího vývoje cen elektrické energie bylo uskutečněno pomocí metody extrapolace. Konkrétní výpočty jsou uvedeny v příloze 5. Trendová přímka, jež je v grafu znázorněna modře, vypovídá o obecné dlouhodobé tendenci vývoje cen elektrické energie. Tato tendence je neustále rostoucí, což vypovídá o neustále se zvyšujících cenách elektrické energie. Na počátku sledovaného období činila částka elektrické energie za jednu kWh 3,25 Kč. V roce 2009

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 42

byla její cena již o 1,55 Kč vyšší. V posledním roce je její hodnota odhadována kolem 8 Kč za kWh (viz příloha 5). Graf 5-3 Predikce vývoje cen elektrické energie 9,00 8,00 7,00

Kč/kWh

6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00

9

8

7

6

5

4

3

2

0 I. 2

I. 1

I. 1

I. 1

I. 1

I. 1

I. 1

I. 1

I. 1

0

I. 1 1

8

7

6

5

9

I. 1

I. 0

I. 0

I. 0

I. 0

I. 0

I. 0

4

0,00

Roky Skutečné hodnoty

Predikce

Trendová přím ka

Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů fyzické osoby

Dále již bude pojednáno o predikci cen nafty, která bude rovněž vypočítána pro období 2010 až 2020 pomocí metody extrapolace. Cena nafty je určována výstupními cenami rafinérií, k nimž si připočítávají své marže distributoři a prodejci pohonných hmot. Podle vzájemné dohody prodávají všechny rafinérie v Evropské unii své produkty za stejnou cenu, stanovenou na komoditní burze v Rotterdamu. Predikce cen nafty je provedena na základě dat, která byla získána prostřednictvím zdroje ccs (2010). Jedná se o průměrné měsíční ceny nafty v časovém rozmezí 2004 až 2009. Vývoj cen nafty včetně její predikce zachycuje graf 5-4. K lepší čitelnosti grafu byla data převedena na čtvrtletní. Z následujícího grafu je patrné, že cena nafty neustále kolísá. Největší výkyv zaznamenala v období let 2007 – 2009. Od ledna 2007 začala cena nafty prudce růst. Z úrovně slabě nad 27 Kč za litr se v prosinci 2007 dostala až na 30,30 Kč za litr.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 43

Tento raketový vzestup trval až do druhé poloviny roku 2008, kdy cena nafty překročila hranici 34 Kč za litr. Poté se však její silný vzestup obrátil ještě v hlubší propad. Ke konci roku 2008 spadla cena nafty pod 30 Kč za litr a v prvním čtvrtletí roku 2009 nepřekročila hranici 25 Kč za litr. Příčinou tohoto hlubokého poklesu byly zejména negativní zprávy o pravděpodobném rozšíření recese z USA do celé světové ekonomiky. V současné době se cena nafty vydala opět na vzestupný trend. Podrobné výpočty čtvrtletních cen nafty za období 2004 až 2009 včetně její predikce jsou uvedeny v příloze 6. Graf 5-4 Predikce vývoje cen nafty 40,00 35,00 30,00

Kč/litr

25,00 20,00 15,00 10,00 5,00

20 I.

19 I.

17

18 I.

I.

16 I.

15

14 I.

I.

13 I.

1

12 I.

I.1

10 I.

09

07

08

I.

I.

I.

05

06 I.

I.

I.

04

0,00

Roky Skutečné hodnoty

Predikce

Trendová přímka

Zdroj: ccs (2010) + vlastní zpracování

Je zřejmé, že jakákoliv predikce bez chyb není možná, neboť budoucí vývoj zkoumaného ukazatele může být ovlivněn mnoha faktory. V případě elektrické energie se jedná např. o možné změny cen a cenových podmínek jednotlivých obchodníků, o výši jejich marže, vývoj nabídky a poptávky na trhu s elektřinou atd. Cena nafty je odvislá především od nabídky a poptávky na trhu s ropou. Důležitou roli zde hraje i délka krize a očekávání spotřebitelů.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 44

5.3.4 Stanovení provozních nákladů Provozní náklady jsou celkové náklady na zajištění běžné podnikatelské činnosti (mzdy, materiál, apod.), tj. neinvestiční náklady spojené s posuzovanou investicí. Hodnocená investice zahrnuje především následující provozní náklady: •

osobní náklady,

•

odpisy dlouhodobého hmotného majetku,

•

náklady spojené s pojištěním,

•

spotřeba elektrické energie,

•

spotřeba pohonných hmot,

•

náklady související s údržbou stroje.

Osobní náklady zahrnují především náklady mzdové a náklady na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. Jak již bylo uvedeno v kapitole 5.2, bude ve skladě zaměstnán pouze jeden pracovník, jehož měsíční hrubá mzda je stanovena na 18 000 Kč. Tato částka slouží jako vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Celková sazba na veřejné zdravotní pojištění činí 13,5 %. Z toho 4,5 % je strženo zaměstnanci ze mzdy a 9 % je nákladem zaměstnavatele. Sazba na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí dohromady 31,5 %. Z této sazby hradí zaměstnavatel 25 % a 6,5 % odvádí zaměstnanci ze mzdy. Celkové náklady zaměstnavatele na pojistném tedy činí měsíčně 6 120 Kč (1 620 Kč zdravotní pojištění a 4 500 Kč sociální zabezpečení a státní politika zaměstnanosti).

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 45

Dále zde mohou být také zařazeny náklady na pracovní oděv a obuv zaměstnance. Tyto náklady jsou odhadovány na 1 500 Kč za rok. Celkové roční náklady na jednoho zaměstnance tedy činí 290 940 Kč. V rámci svého vnitropodnikového účetnictví používá společnost účetní odpisy. Budovy odepisuje pomocí odpisů časových a stroje prostřednictvím odpisů výkonových. Jelikož budova, kterou hodlá pořídit ke skladovacím účelům, je již 40 let stará, stanovila společnost dobu její životnosti na 10 let. Po uplynutí této doby podnik předpokládá, že bude potřeba její celková rekonstrukce a modernizace, která několikanásobně převýší její pořizovací cenu. V případě, že budou náklady na celkovou rekonstrukci vysoké, uvažoval by o jejím prodeji a zřízení skladu nového. Životnost u obou strojů stanovil podnik podle technické dokumentace na 7 300 motohodin. Stanovení účetních odpisů je uvedeno v příloze 7. Celková výše odpisů za životnost investice činí 12,6 mil. Kč. Co se týče pojištění, využívá podnik služeb společnosti Česká podnikatelská pojišťovna, a. s. (ČPP). V souvislosti s danou investicí podnik zvažuje pojistit budovu, stroje a materiál. Česká podnikatelská pojišťovna umožňuje pojistit budovu, v rámci níž bude pojištěn i materiál. Pojistné, jež se vztahuje na sklad a materiál, stanovila pojišťovna ve výši 25 000 Kč na rok. Na stroje se vztahuje havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla6. Havarijní pojištění je oproti povinnému ručení odvislé od ceny stroje. V případě manipulátoru stanovila ČPP roční havarijní pojištění v částce 21 000 Kč a pro překládací zařízení 35 000 Kč. Povinné ručení je u obou strojů stejné a dohromady činí 2 800 Kč na rok. Celková částka pojistného tedy je 83 800 Kč na rok.

6

Vozidlem se rozumí silniční vozidlo, zvláštní vozidlo a trolejbus; zvláštním vozidlem je vozidlo druhu traktor a jeho přípojná vozidla (včetně jednonápravového traktoru s přívěsem), pracovní stroj samojízdný, pracovní stroj přípojný a vozidla kategorie R (Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Obecně se toto pojištění nazývá Povinné ručení.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 46

Dalším provozním nákladem, jež se k dané investici vztahuje, a který je třeba stanovit, je spotřeba elektrické energie. Materiál, který společnost PEDOP, s. r. o. přepravuje, nepotřebuje ke svému uskladnění nijak výjimečné podmínky. Důležité je, aby pouze některé druhy komodit byly uskladněny pod střechou. Konkrétně se jedná o hliník, ferochrom, feromangan a ferosilikomangan. Spotřeba elektrické energie tedy nebude příliš vysoká. Společnost předpokládá její odběr ve výši maximálně 5 000 kWh za rok. Ceny elektrické energie za 1 kWh jsou zaznamenány v tabulce 5-2. V průběhu let 2004 až 2009 jsou zaznamenány skutečné průměrné roční ceny elektrické energie a od roku 2010 po následujících deset let jsou na základě metody extrapolace vypočítány predikované hodnoty. Konkrétní výpočty včetně predikce jsou uvedeny v příloze 5.7 Tabulka 5-2 Skutečné a odhadované průměrné roční ceny elektrické energie Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Elektrická energie (průměrná roční cena v Kč za kWh) 3,25 3,79 4,07 4,17 4,73 4,80 5,17 5,47 5,76

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Elektrická energie (průměrná roční cena v Kč za kWh) 6,06 6,36 6,65 6,95 7,25 7,54 7,84 8,14 ×

Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů fyzické osoby

Stroje, jež jsou nutnou součástí konsignačního skladu, potřebují ke svému provozu pohonné hmoty, konkrétně naftu, a také je u nich třeba provádět údržbu a případ-

7

V příloze jsou uvedeny ceny elektrické energie za jednotlivá čtvrtletí. Jelikož se nestává, že by docházelo v průběhu roku ke změnám cen elektrické energie, jsou v tabulce uvedeny hodnoty roční.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 47

né opravy. Náklady na opravy strojů jsou těžce odhadnutelné, a proto zde budou dále uvedeny pouze náklady na průměrnou spotřebu nafty a na údržbu. Cena nafty včetně její predikce pomocí metody extrapolace je uvedena v podkapitole 5.3.3. Pro přehlednost jsou skutečné a odhadované průměrné ceny uvedeny ještě jednou v tabulce 5-3, kde skutečné ceny jsou opět uvedeny za období 2004 až 2009 a predikované v průběhu let 2010 až 2020. Hodnoty v následující tabulce jsou stejně jako v případě elektrické energie převedeny na roční. Tabulka 5-3 Skutečné a odhadované průměrné roční ceny nafty Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Nafta (průměrná roční cena v Kč za litr) 24,64 27,73 28,96 28,46 32,01 26,10 30,11 30,72 31,33

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Nafta (průměrná roční cena v Kč za litr) 31,94 32,55 33,16 33,77 34,38 34,99 35,59 36,20 ×

Zdroj: ccs (2010) + vlastní zpracování

Spotřeba pohonných hmot se u strojů zjišťuje pomocí motohodin. Jedna motohodina se rovná jedné hodině práce motoru při jmenovitých otáčkách. V tomto případě se konkrétně jedná o 100 000 otáček klikové hřídele za hodinu. Za jednu motohodinu spálí jeden stroj přibližně 7 litrů nafty. Podnik předpokládá, že oba stroje budou v provozu maximálně 2 hodiny denně. Tzn., že denní spotřeba nafty bude přibližně 28 litrů a roční 10 220 litrů. Údržba stroje v sobě zahrnuje náklady na pneumatiky a garanční prohlídky. Výměna pneumatik je u obou strojů odlišná. V případě manipulátoru je třeba je měnit jednou za dva roky, u předkládacího zařízení stačí výměnu provést jednou za pět let. Cena pneumatiky u manipulátoru je 15 tis. Kč (celkem tedy pro čtyři pneumatiky 60 tis. Kč), u překládacího zařízení stojí celá sada (tzn. 8 pneumatik) 150 tis. Kč.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 48

Garanční prohlídka stroje, v rámci níž je zahrnuta i výměna oleje, se u těchto strojů provádí jednou ročně. Cena prohlídky stroje činí přibližně 20 tis. Kč. Náklady na údržbu za celou životnost investice jsou odhadovány ve výši 760 tis. Kč. Následující tabulka 5-4 udává přehled veškerých výše uvedených provozních nákladů, jež s danou investicí souvisí. Tabulka 5-4 Stanovení celkových provozních nákladů (Kč) Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Osobní náklady 72 735 290 940 290 940 290 940 290 940 290 940 290 940 290 940 290 940 290 940 290 940

Odpisy 249 279 1 260 000 1 260 000 1 260 000 1 260 000 1 260 000 1 260 000 1 260 000 1 260 000 1 260 000 1 010 721

Náklady na pojištění 83 800 83 800 83 800 83 800 83 800 83 800 83 800 83 800 83 800 83 800 83 800

Spotřeba elektrické energie 6 464 27 337 28 820 30 303 31 785 33 268 34 751 36 233 37 716 39 199 40 681

Spotřeba nafty 76 943 313 995 320 217 326 439 332 661 338 882 345 104 351 326 357 548 363 770 369 991

Náklady na údržbu stroje 0 20 000 80 000 20 000 80 000 170 000 80 000 20 000 80 000 20 000 190 000

Provozní náklady celkem 489 221 1 996 072 2 063 777 2 011 482 2 079 186 2 176 890 2 094 595 2 042 299 2 110 004 2 057 709 1 986 133

Zdroj: vlastní zpracování

Jelikož podnik plánuje danou investici uvést do provozu až v říjnu 2010, je zřejmé, že v tomto roce bude výše provozních nákladů nejnižší. V průběhu let 2012 až 2019 se celkové provozní náklady očekávají kolem 2 mil. Kč. V posledním sledovaném roce jsou předpokládány provozní náklady nižší, neboť v sobě zahrnují menší částky odpisů. Provozní náklady za celé predikované období jsou očekávány ve výši 21 107 368 Kč. Poté, co byly odhadnuty peněžní toky, vypočteny podniková diskontní míra a provozní náklady, je možné určit současnou hodnotu cash flow.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 49

5.3.5 Výpočet současné hodnoty cash flow Současná hodnota cash flow se stanoví jako součet zisku po zdanění a odpisů, jež se dále přepočítá pomocí podnikové diskontní míry, která v tomto v případě činí 2,5 %. Jedná se o reálnou diskontní míru nezohledňující vliv inflace. Základním východiskem pro odhad cash flow je zisk před zdaněním (EBT). Daňová sazba pro právnické osoby je v rámci celého posuzovaného období ve výši 19 % (platná pro rok 2010). Peněžní toky jsou aktualizovány k okamžiku pořízení investice. Postup stanovení současné hodnoty cash flow je uveden v tabulce 5-5. Tabulka 5-5 Výpočet současné hodnoty cash flow Rok

Očekávané příjmy (Kč)

Provozní náklady (Kč)

Zisk před zdaněním (Kč)

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

1 250 000 5 000 000 5 000 000 5 000 000 5 000 000 5 000 000 5 000 000 5 000 000 5 000 000 5 000 000 5 000 000

489 221 1 996 072 2 063 777 2 011 482 2 079 186 2 176 890 2 094 595 2 042 299 2 110 004 2 057 709 1 986 133

760 779 3 003 928 2 936 223 2 988 518 2 920 814 2 823 110 2 905 405 2 957 701 2 889 996 2 942 291 3 013 867

Daň ze zisku (19 %) 144 548 570 746 557 882 567 818 554 955 536 391 552 027 561 963 549 099 559 035 572 635

Zisk po zdanění (Kč)

Odpisy (Kč)

Budoucí hodnota CF (Kč)

Současná hodnota CF (Kč)

616 231 2 433 182 2 378 341 2 420 700 2 365 859 2 286 719 2 353 378 2 395 738 2 340 897 2 383 256 2 441 232

249 279 1 260 000 1 260 000 1 260 000 1 260 000 1 260 000 1 260 000 1 260 000 1 260 000 1 260 000 1 010 721

865 510 3 693 182 3 638 341 3 680 700 3 625 859 3 546 719 3 613 378 3 655 738 3 600 897 3 643 256 3 451 953

860 184 3 580 930 3 441 713 3 396 861 3 264 634 3 115 491 3 096 629 3 056 518 2 937 236 2 899 305 2 680 065


Současná hodnota cash flow dosahuje po celé predikované období kladných hodnot. Jak již bylo uvedeno výše, hodlá podnik uskutečnit investici až na podzim. Je tedy zřejmé, že v prvním sledovaném roce bude výše cash flow nejnižší. Z předcházející tabulky je také patrné, že se hodnota peněžních toků od roku 2011 do 2020 postupně snižuje. Příčinou je zvyšující se doba životnosti investice. Celková současná hodnota cash flow za období 2010 až 2020 je očekávána ve výši 32 329 566 Kč.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 50

Po stanovení základních ekonomických parametrů dané investice bude pojednáno o metodách hodnotících její efektivnost. Jelikož hodnocená investice vykazuje v rámci celého predikovaného období konvenční peněžní toky (viz tabulka 5-5), je možné využít všechny metody, které jsou uvedeny v podkapitole 4.2.2.

5.4 Metody hodnocení efektivnosti investic V rámci hodnocení efektivnosti investic se používají metody statické a dynamické. Přestože jsou statické metody oproti dynamickým méně přesné, v hospodářské praxi jsou zejména pro svou jednoduchost stále dosti oblíbené a používané. Při hodnocení vybrané investice budou tedy využity oba druhy metod, z nichž nejdříve budou uvedeny metody statické.

5.4.1 Metody statické V rámci statických metod jsou nejvíce používanými ukazateli průměrná roční výnosnost a doba návratnosti. I když je metoda průměrné roční výnosnosti při hodnocení projektů velmi oblíbená, je v publikacích uváděna jako nejméně vhodná, neboť kromě toho, že nezahrnuje stejně jako všechny ostatní statické metody, faktor času, se dále vyznačuje dalšími nedostatky, které jsou shrnuty v kapitole 4.2.2. Proto zde bude uvedena pouze metoda doby návratnosti, jež je považována za vhodnější. Doba návratnosti investice je doba, za níž se projekt splatí z peněžních příjmů, které sám zajistí ze svých zisků po zdanění a odpisů. Pro její výpočet lze použít následující rovnici: PP

∑ CF n =1

n

= KV

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 51

Symboly výše uvedeného vzorce jsou uvedeny v kapitole 4.2.2 (viz tabulka 4-1). Návratnost je dána tím rokem životnosti investičního projektu, v němž platí požadovaná rovnost. Stanovení doby návratnosti investice je uvedena v tabulce 5-6. Pro lepší vypovídací schopnost je znázorněna i graficky (viz graf 5-5). Tabulka 5-6 Stanovení doby návratnosti investice Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Celkový peněžní tok (Kč) 865 510 3 693 182 3 638 341 3 680 700 3 625 859 3 546 719 3 613 378 3 655 738 3 600 897 3 643 256 3 451 953

Kumulativní peněžní tok (Kč) 865 510 4 558 692 8 197 032 11 877 732 15 503 591 19 050 310 22 663 688 26 319 426 29 920 323 33 563 579 37 015 532


Graf 5-5 Doba návratnosti investice 40 000 000

Kum ulované peněžní toky (Kč)

35 000 000 30 000 000 25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 2 010 2 011 2 012 2 013 2 014 2 015 2 016 2 017 2 018 2 019 2 020 Roky Kapitálové výdaje

Kumulované peněžní toky


VLASTNÍ PRÁCE

Strana 52

Doba návratnosti posuzované investice je předpokládána v průběhu roku 2014, tedy mezi 4. až 5. obdobím životnosti investice. Přesnou hodnotu tohoto ukazatele je možné určit pomocí lineární interpolace:

Doba návratnosti = 4 +

14 400 000 - 11 877 732 = 4,696 let 15 503 591 - 11 877 732

Z předcházejícího vztahu je patrné, že doba, v níž se daná investice navrátí, je 4 roky a 254 dní. Jelikož doba návratnosti není měřítkem efektivnosti projektu, ale pouze měřítkem očekávané likvidity (vyjadřuje pouze dobu, která je nutná pro pokrytí kapitálového výdaje peněžními příjmy z investice), měla by být vždy používána spíše jako doplněk jiných kritérií posuzování projektů. Následující text se tedy bude zabývat dalšími kritérii hodnotících danou investici, konkrétně se bude jednat o ukazatele zohledňující faktor času a rizika, jež jsou obsahem metod dynamických.

5.4.2 Metody dynamické Mezi dynamické metody, jež ve svých propočtech efektivnosti investičních projektů respektují faktor času, patří především čistá současná hodnota investice, index ziskovosti, vnitřní míra výnosu a diskontovaná doba návratnosti. Za nejvhodnější způsob ekonomického vyhodnocování investičních projektů je považována metoda čisté současné hodnoty. Čistá současná hodnota považuje za efekt z investice peněžní tok z projektu, jehož základ tvoří očekávaný zisk po zdanění, odpisy, popřípadě ostatní toky, které byly zmíněny v rámci identifikace peněžních toků z investice (viz kapitola 4.2.1). Jelikož se kapitálový výdaj uskutečňuje na počátku investice okamžitě, byl pro výpočet tohoto ukazatele použit vzorec [4-6]:

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 53

NPV = 32 329 566 – 14 400 000 = 17 929 566 Kč Čistá současná hodnota je kladná, investiční projekt je tedy pro podnik přijatelný, zaručuje požadovanou míru výnosnosti a zvyšuje tržní hodnotu společnosti. S čistou současnou hodnotou posuzované investice úzce souvisí index ziskovosti. Jak již bylo uvedeno v podkapitole 4.2.2, tyto dvě metody se od sebe odlišují pouze tím, že zatímco čistá současná hodnota představuje absolutně vyjádřený rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z projektu a kapitálovými výdaji, index ziskovosti představuje jejich podíl. Výpočet tohoto ukazatele je následující:

PI =

32 329 566 = 2,20 14 400 000

Z předchozího výsledku je patrné, že na 1 Kč kapitálového výdaje přinese daná investice 2,20 Kč peněžních příjmů. Další výše uvedenou dynamickou metodou hodnocení efektivnosti investice, která za efekt považuje peněžní tok z projektu a respektuje časové hledisko, je vnitřní míra výnosu. V případě této metody jde o to, najít takovou úrokovou míru, při níž se čistá současná hodnota rovná nule. Toho lze dosáhnout pomocí dvou metod: metoda pokusů a omylů a metoda iterační. V tomto případě je v rámci výpočtu použita druhá z uvedených metod. Iterační metoda spočívá v nalezení dvou diskontních sazeb, a to takových, při kterých se vypočtené čisté současné hodnoty budou blížit nule, přičemž jedna musí být záporná a druhá kladná. Diskontní sazba, v důsledku které je čistá současná hodnota kladná, je již známa (viz kapitola 5.3.2) a činí 2,5 % p.a.8 Druhou sazbu,

8

Zkratka p.a. je výraz pro roční úrokovou míru.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 54

při níž je čistá současná hodnota záporná, je třeba vypočítat. Toho se dá docílit pomocí následujícího postupu (Valach, 2005): 1. Očekávané peněžní toky se diskontují zvolenou libovolnou úrokovou mírou. 2. Součet diskontovaných peněžních toků se porovná s kapitálovým výdajem. 3. Jsou-li diskontované peněžní toky vyšší než kapitálový výdaj, pak je třeba zvolit vyšší úrokovou míru, při níž se celý propočet opakuje. Tento bod se provádí tak dlouho, dokud není diskontovaný peněžní tok nižší než výdaj. Po několika krocích byla zvolena úroková míra, při níž je čistá současná hodnota záporná, ve výši 22 %. Tzn., že vnitřní míra výnosu leží někde mezi 2,5 % a 22 %. Výpočet současné hodnoty cash flow, prostřednictvím zvolené vyšší úrokové sazby, je uveden v tabulce 5-7. Tabulka 5-7 Stanovení současné hodnoty cash flow při zvolené vyšší diskontní sazbě Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Celkem

Celkový peněžní tok (Kč) 865 510 3 693 182 3 638 341 3 680 700 3 625 859 3 546 719 3 613 378 3 655 738 3 600 897 3 643 256 3 451 953 37 015 532

Odúročitel 0,952 0,780 0,639 0,524 0,430 0,352 0,289 0,237 0,194 0,159 0,130 ×

Současná hodnota CF (Kč) 823 535 2 880 387 2 325 914 1 928 683 1 557 334 1 248 641 1 042 712 864 702 698 139 578 977 449 652 14 398 677


Výše čisté současné hodnoty při 22 % diskontní sazbě je následující: NPVz = 14 398 677 – 14 400 000 = -1 323 Kč Poté, co byly získány obě úrokové míry, je možné vnitřní míru výnosu dané investice určit pomocí lineární interpolace (viz vzorec 4-9):

VLASTNÍ PRÁCE

IRR = 2,5 +

Strana 55

32 329 566 (22 − 2,5) = 21,99 % 32 329 566 + 1323

Vnitřní míra výnosu, při které by se čistá současná hodnota blížila nule, činí 21,99 %. Jelikož je požadována výnosnost 2,5 %, je investiční projekt pro podnik přijatelný. Při hledání vnitřní míry výnosu se dá využít i grafické interpolace, která je znázorněna na obrázku 5-1:

NPV (Kč)

25 000 000

20 000 000

15 000 000

IRR = 21,99 % 10 000 000

5 000 000

0 2%

22%

-5 000 000

Obrázek 5-1

Grafická interpolace vnitřní míry výnosu


Poslední z uvedených metod je diskontovaná doba návratnosti. Tato metoda patří stejně jako metoda doby návratnosti, která byla uvedena v rámci statických metod, mezi ty, jež upřednostňují likvidnost investice před její návratností. Je tedy obdobou doby návratnosti (statické), je zde ovšem odstraněna jedna hlavní nevýhoda, tj. její statický pohled. Postup výpočtu je také obdobný, rozdíl spočívá pouze v tom, že před kumulací peněžních toků je třeba je diskontovat podle vzorce [4-5]. Stanovení diskontované doby návratnosti je uvedeno v tabulce 5-8.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 56

Tabulka 5-8 Stanovení diskontované doby návratnosti investice Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

SHCF (Kč) 860 184 3 580 930 3 441 713 3 396 861 3 264 634 3 115 491 3 096 629 3 056 518 2 937 236 2 899 305 2 680 065

Kumulativní SHCF (Kč) 860 184 4 441 114 7 882 827 11 279 688 14 544 322 17 659 813 20 756 443 23 812 961 26 750 197 29 649 502 32 329 566


Z předcházející tabulky 5-8 je patrná návratnost investice mezi 4. a 5. rokem, přesnější údaj lze získat podobně jako u statické doby návratnosti lineární interpolací:

Diskontovaná doba návratnosti = 4 +

14 400 000 - 11 279688 = 4,956 let 14 544322 − 11 279688

Z výpočtu vyplývá, že při využití diskontovaných peněžních toků je návratnost 4 roky a 349 dní. V porovnání se statickou dobou návratnosti je to o 95 dní déle. Diskontovaná doba splacení investice je patrná i z následujícího grafu 5-6. Graf 5-6 Diskontovaná doba návratnosti investice 35 000 000

Kumulovaná SHCF (Kč)

30 000 000 25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Roky Kapitálové výdaje

Kumulovaná SHCF


VLASTNÍ PRÁCE

Strana 57

5.5 Analýza rizika hodnocené investice Analýza rizika investičního projektu bude v této práci chápána jako kvantifikace rizika pomocí různých metod a jeho důsledků na ekonomická kritéria projektu. Konkrétně se bude jednat o stanovení očekávaných peněžních příjmů z investice, směrodatné odchylky a variačního koeficientu peněžních příjmů a také o základní techniku, pomocí níž bude riziko promítáno do konkrétního finančního kritéria efektivnosti investice.

5.5.1 Očekávaná hodnota peněžních příjmů z investice Stanovení pravděpodobnosti peněžních příjmů z projektu je východiskem pro kvantifikaci jeho rizika. Možnost vyjádření této pravděpodobnosti je dvojí, objektivní a subjektivní. V tomto případě bude pravděpodobnost peněžních příjmů vyjádřená objektivně (tj. na základě počtu pravděpodobnosti a směrodatné odchylky). Výpočet očekávané hodnoty peněžních příjmů bude proveden na základě vzorce [4-12]. Aby byl tento výpočet možný, je třeba nejprve stanovit jednotlivé varianty peněžních příjmů a pravděpodobnosti jejich dosažení. Obvykle se uvádějí tři varianty příjmů: pesimistická, neutrální a optimistická. Součet pravděpodobností musí být roven jedné (100 %). Na základě odborného odhadu s ohledem na možné působení různých faktorů byly stanoveny následující pravděpodobnosti dosažení jednotlivých příjmů: pravděpodobnost dosažení peněžních příjmů u neutrální varianty je určena na 40 %, u varianty pesimistické a optimistické je stejná a činí 30 %. Dále je třeba stanovit výši očekávaných peněžních příjmů, které z jednotlivých variant poplynou. U neutrální varianty jsou již peněží příjmy stanoveny a téměř po celé sledované období, kromě prvního roku uvedení investice do provozu, činí

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 58

5 mil. Kč. Jejich odhad je uveden v podkapitole 5.3.1. Zbylé dvě varianty budou určeny na základě vývoje jednotlivých cen, jež mají nemalý vliv na objem zobchodovaného materiálu zákazníky, pro něž společnost PEDOP, s. r. o. provádí přepravu. Zatímco v případě optimistické varianty bude předpokládán pokles cen a tedy růst zobchodovaného materiálu a tržeb, u varianty pesimistické tomu bude přesně naopak. V minulosti společnost zaznamenala, že v příp., kdy ceny u daného materiálu klesaly (rostly), měsíční objem zobchodovaného zboží se zvýšil (snížil) o více než 416 tun. V případě, že by se takto nízké ceny udržely po celý rok, zvýšil (snížil) by se objem materiálu o 5 000 tun. Výpočet očekávané hodnoty průměrných peněžních příjmů z posuzované investice je uveden v tabulce 5-9. Tato hodnota činí 5 mil. Kč. Pravděpodobnost, že tento očekávaný průměrný příjem z dané investice nenastane (tedy riziko), je 60 % (0,3 + 03). Tabulka 5-9 Stanovení průměrné očekávané hodnoty peněžních příjmů Položka

Očekávaný peněžní příjem Pi (tis. Kč)

Pravděpodobnost Psti

Varianta příjmů pesimistická neutrální optimistická

4 000 5 000 6 000

0,3 0,4 0,3

Očekávaný peněžní příjem × pravděpodobnost (tis. Kč) 1 200 2 000 1 800

Celkem

×

1,0

5 000


Jak již bylo uvedeno v podkapitole 4.3.1, tato hodnota peněžních příjmů sama o sobě nevyjadřuje riziko příslušného investičního projektu. K vyjádření rizika poslouží směrodatná odchylka a variační koeficient.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 59

5.5.2 Stanovení směrodatné odchylky a variačního koeficientu Směrodatná odchylka je odhadem pravděpodobného odchýlení reálného výnosu od výnosu očekávaného. Se zvyšující se hodnotou tohoto ukazatele roste i riziko spojené s očekávaným výnosem. Směrodatná odchylka je vyjádřena jako druhá odmocnina rozptylu peněžních příjmů (viz vzorec 4-13). Výpočet rozptylu je uveden v tabulce 5-10. Tabulka 5-10 Výpočet rozptylu peněžních příjmů projektu Varianta příjmů Varianta příjmů pesimistická neutrální optimistická Celkem

Odchylky peněžních příjmů od průměrného příjmu (tis. Kč) -1 000 0 1 000 ×

Druhé mocniny odchylek peněžních příjmů od průměrného příjmu (tis. Kč) 1 000 000 0 1 000 000 ×

Rozptyl (tis. Kč) 300 000 0 300 000 600 000


Rozptyl peněžních příjmů investičního projektu činí 600 000 tis. Kč a směrodatná odchylka je tedy v absolutní výši 774,6 tis. Kč. Poměrem této částky s průměrnou očekávanou hodnotou peněžních příjmů z investice lze získat variační koeficient, který vyjadřuje relativní míru rizika.

Variační koeficient =

774,6 = 0,15 = 15 % 5 000

S peněžními příjmy, souvisejícími s vybraným projektem, je spojeno riziko ve výši 15 %.

VLASTNÍ PRÁCE

Strana 60

5.5.3 Nepřímé promítání rizika do finančního kritéria efektivnosti investic Pomocí objektivního přístupu byl zjištěn u jednotlivých variant příjmů různý stupeň rizika. V další fázi zohledňování investičního rizika je třeba tuto skutečnost promítnout do konkrétního kritéria hodnotícího efektivnost vybrané investice. Jako nejvhodnější kritérium se jeví čistá současná hodnota, neboť je považována za nejpřesnější metodu hodnocení efektivnosti investic. Z názvu této kapitoly je patrné, že riziko bude do čisté současné hodnoty promítáno nepřímým způsobem, který je v praxi nejobvyklejší. Tato technika promítání rizika se vyskytuje v několika modifikacích (viz kapitola 4.3.2), z nichž se jeví jako nejvhodnější metoda koeficientu jistoty. Čistá současná hodnota respektující koeficient jistoty se vyjádří pomocí vzorce [4-17]. Jelikož je kapitálový výdaj související s danou investicí znám, je jeho jistotní koeficient roven jedné. Co se týče peněžních toků, s rostoucí délkou časového období jsou méně jisté, a proto jejich jistotní koeficienty vykazují klesající tendenci. Postup výpočtu je uveden v tabulce 5-11, kde za rizikové peněžní toky plynoucí v jednotlivých letech životnosti investice jsou brány v úvahu budoucí hodnoty cash flow stanovené v podkapitole 5.3.5. Tabulka 5-11 Stanovení současné hodnoty CF zohledňující jistotní koeficient Rok 2010 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Kapitálový výdaj (Kč) -14 400 000 × × × × × × × × × × ×

Rizikový peněžní tok (Kč)

Jistotní koeficient

Jistý peněžní tok (Kč)

Odúročitel

× 865 510 3 693 182 3 638 341 3 680 700 3 625 859 3 546 719 3 613 378 3 655 738 3 600 897 3 643 256 3 451 953

1,0 0,95 0,9 0,85 0,8 0,75 0,7 0,65 0,6 0,55 0,5 0,45

-14 400 000 822 234 3 323 864 3 092 590 2 944 560 2 719 395 2 482 703 2 348 696 2 193 443 1 980 493 1 821 628 1 553 379

1,000 0,994 0,970 0,946 0,923 0,900 0,879 0,857 0,836 0,816 0,796 0,776

Čistá současná hodnota zohledňující jistotní koeficient

Diskontovaný peněžní tok (Kč) -14 400 000 817 174 3 222 837 2 925 456 2 717 489 2 448 476 2 180 844 2 012 809 1 833 911 1 615 480 1 449 652 1 206 029

8 030 157


VLASTNÍ PRÁCE

Strana 61

Čistá současná hodnota zohledňující jistotní koeficient činí 8 030 157 Kč. Na základě provedených propočtů lze tedy usoudit, že daná investice je pro společnost výhodná.

VÝSLEDKY A JEJICH DISKUZE

Strana 62

6 Výsledky a jejich diskuze Tato kapitola se věnuje vyhodnocením stanovené hypotézy diplomové práce, a to jak na základě metod hodnotících efektivnost, popřípadě i likvidnost vybrané investice, tak metod kvantifikujících její riziko. Dále je zde také ponechán prostor pro diskuzi dosažených výsledků, pojednání o ochraně proti investičnímu riziku a učiněny případné návrhy a doporučení, které se týkají daného problému. Na základě stanoveného cíle diplomové práce a s ním souvisejících dílčích cílů, byla určena hypotéza v následujícím znění: Investiční záměr, zřízení konsignačního skladu, je pro společnost PEDOP, s. r. o. efektivní. Prostřednictvím uvedených metod byla tato hypotéza potvrzena. Tzn., že investice, kterou zmíněná společnost hodlá uskutečnit, je vhodná, a to jak z hlediska její efektivnosti, tak likvidity. Jako měřítko likvidity daného investičního záměru byly použity dvě metody: statická a dynamická doba návratnosti. Doporučení, kdy by se měla realizovaná investice navrátit, se u jednotlivých autorů liší. Např. Valach (2005) a Kožená (2007) jsou toho názoru, že doba návratnosti musí být kratší než doba užívání investice. Naproti tomu Hyršlová a Klečka (2008) doporučují realizovat investice s dobou návratnosti do poloviny doby její životnosti. V tomto případě je statická i dynamická doba návratnosti hodnocené investice očekávána v průběhu roku 2014. Kapitálové výdaje, související s pořízením investice, budou pokryty peněžními příjmy plynoucími z investice během pěti let. Návratnost investice se tedy očekává zhruba v polovině doby její životnosti. Diskontovaná doba návratnosti investice je oproti statické pouze o 95 dní delší. Z toho


Strana 63

jednoznačně vyplývá, že faktor času zde nehraje významnou roli. Je to způsobeno nízkou podnikovou diskontní mírou, která v sobě nezahrnuje vliv inflace. Porovnání obou metod je znázorněno v následujícím grafu 6-1. Graf 6-1 Statická a diskontovaná doba návratnosti investice 40 000 000

Kumulovaná BHCF a SHCF (Kč)

35 000 000 30 000 000 25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0 2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Roky Kapitálové výdaje

Kumulovaná SHCF

Kumulovaná BHCF


Efektivnost investice byla potvrzena jak na základě metod dynamických, v rámci nichž byly vybrány: čistá současná hodnota, index ziskovosti a vnitřní míra výnosu, tak metod kvantifikujících riziko investičního projektu, kde byla efektivnost posouzena pomocí metody koeficientu jistoty. Pomocí této metody bylo riziko promítnuto do čisté současné hodnoty, jež je ve finanční teorii považována za nejvhodnější způsob ekonomického vyhodnocování investičních projektů. Metoda koeficientu byla vybrána proto, že ji většina teoretiků považuje za koncepčnější než úpravu diskontní sazby o riziko. Důvodem je možnost separátně upravovat každý peněžní tok s ohledem na jeho specifické riziko, což u úpravy diskontní sazby nelze.


Strana 64

Čistá současná hodnota posuzované investice v porovnání s čistou současnou hodnotou respektující koeficient jistoty, je dvojnásobná. Z toho vyplývá, že riziko má v případě investování významnou váhu a je třeba ho respektovat. Vyvstává tedy otázka, jak se proti tomuto riziku chránit. Tento problém řeší např. autoři Kalouda (2009), Valach (2005) aj., kteří uvádějí, že ochrana proti riziku se v podstatě děje dvěma způsoby: 1. Odstranění příčin rizika, a tím jeho eliminace (např. odstranění konkurenta ekonomickou či politickou silou, tj. třeba koupí podniku, prosazením likvidace zahraničních podniků aj.) Tato cesta ochrany proti riziku se často označuje jako ofenzivní. Naprostá eliminace rizika je možná spíše výjimečně, eventuálně dočasně. Většinou převládá druhý způsob. 2. Snížení (redukce) nepříznivých důsledků rizika na přijatelnou míru (např. snížení dopadu finančních ztrát cestou pojištění či diverzifikace rizika). Tato cesta se často označuje jako defenzivní přístup k riziku.

Další dynamickou metodou hodnotící efektivnost vybrané investice, byl index ziskovosti. Interpretace dosaženého výsledku daného ukazatele je následující: na 1 Kč kapitálového výdaje přinese daná investice 2,20 Kč peněžních příjmů. Z toho jednoznačně vyplývá, že investiční projekt je pro podnik přijatelný. Stejný závěr vzešel i z ukazatele vnitřní míry výnosu investice, který činí 21, 99 %, přitom podnikem požadovaná minimální výnosnost je 2,5 %. Na základě výsledků získaných pomocí výše uvedených metod, vyplývá pro podnik jednoznačné doporučení - danou investici realizovat.

ZÁVĚR

Strana 65

7 Závěr Diplomová práce se zabývala zhodnocením ekonomické efektivnosti investičního záměru společnosti PEDOP, s. r. o. Danou investicí, jež hodlá podnik uskutečnit, je zřízení konsignačního skladu z bývalé hospodářské budovy Zemědělského družstva Rousínov. Nejprve byly stanoveny ekonomické parametry investičního projektu, které jsou základem pro metody hodnotící efektivnost dané investice. Těmito ekonomickými parametry byly kapitálové výdaje související s daným majetkem, očekávané peněžní příjmy plynoucí z investice, náklady na vlastní kapitál podniku a současná hodnota cash flow. Kapitálovými výdaji, jež je třeba vynaložit na pořízení dané investice, jsou zejména pořizovací cena skladu, cena pozemku, na níž se budova nachází a cena strojů, které jsou potřebné k zajištění provozu skladu. Celkové kapitálové výdaje byly stanoveny na 14,4 mil. Kč. Peněžní příjmy z investice byly vypočteny jako roční objem skladovaného materiálu, oceněné vnitropodnikovou cenou ve výši 200 Kč za tunu. Jelikož podnik hodlá danou investici uskutečnit až v říjnu 2010, je zřejmé, že v roce pořízení bude výše očekávaných příjmů nižší. V prvním roce jsou tedy příjmy očekávány ve výši 1,25 mil. Kč, v dalších letech je výše příjmů stejná a činí 5 mil. Kč. Náklady na vlastní kapitál podniku byly určeny pomocí bezrizikové úrokové míry, jež byla vypočítána jako průměr výnosových měr z vládních dluhopisů. Aby nemusela být veškerá vstupní data potřebná pro hodnocení dané investice přepočítávána odhadovaným procentem inflace, byla nominální diskontní míra převedena na reálnou. Pro hodnocení ekonomické efektivnosti dané investice byla tedy použita reálná diskontní míra ve výši 2,5 %.

ZÁVĚR

Strana 66

Ke stanovení posledního ekonomického parametru posuzované investice, kterým je současná hodnota cash flow, bylo třeba dále určit provozní náklady, související s danou investicí a určit dobu životnosti investičního projektu, která představuje období provozu investice, pro které se provádí odhad budoucích peněžních toků. Druhy provozních nákladů, jež hodnocená investice zahrnuje, včetně jejich konkrétní výše, jsou uvedeny v podkapitole 5.3.4. Celková výše provozních nákladů v rámci let 2010 až 2020 je očekávána kolem 21 mil. Kč. Dobu životnosti investice odhaduje podnik na deset let. Důvodem takto stanovené délky životnosti je stáří budovy, kterou podnik uvažuje pořídit ke skladovacím účelům. Současná hodnota cash flow, jež byla stanovena jako součet zisku po zdanění a odpisů a poté přepočítána pomocí podnikové diskontní míry, vykazuje po celé predikované období 2010 až 2020 kladných hodnot. Celková současná hodnota za uvedené období je očekávána kolem 32 mil. Kč. Po stanovení výše uvedených ekonomických parametrů dané investice bylo možno přistoupit k hodnocení efektivnosti a likvidnosti investičního záměru pomocí statických a dynamických metod. Jako první byly použity chronologicky starší metody statické. Jelikož jsou statické metody oproti dynamickým méně přesné, byla využita pouze jedna z těchto metod, a to doba návratnosti, jež je měřítkem očekávané likvidity projektu. Doba návratnosti posuzované investice je očekávána v průběhu roku 2014, tedy mezi 4. až 5. obdobím životnosti investice. Přesně tato doba činí 4 roky a 254 dní. Z dynamických metod byly použity - čistá současná hodnota investice, index ziskovosti, vnitřní míra výnosu a diskontovaná doba návratnosti. Z výsledku čisté současné hodnoty vyplynulo, že diskontované peněžní příjmy převyšují kapitálový výdaj. Investiční projekt je tedy pro podnik přijatelný, neboť zaručuje požado-

ZÁVĚR

Strana 67

vanou míru výnosu a zvyšuje tržní hodnotu podniku. K obdobnému závěru se dospělo i za použití ostatních dynamických metod. Čistá současná hodnota též posloužila k promítnutí rizika, které s danou investicí souvisí. Hodnota tohoto ukazatele činí kolem 8 mil. Kč, což je oproti čisté současné hodnotě nerespektující riziko, dvakrát méně. Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, je tedy jasné, že s investicí je spojeno značné riziko, které je třeba brát v úvahu. Na základě výše uvedených metod byla vyhodnocena hypotéza diplomové práce a stanovena doporučení. Z výsledků metod vyplynulo, že investiční záměr je pro společnost PEDOP, s. r. o. efektivní. Doporučení pro daný podnik tedy zní konsignační sklad zřídit.

POUŽITÁ LITERATURA

Strana 68

Použitá literatura Monografické publikace BLAHA, Z. S.

--

JINDŘICHOVSKÁ, I.

Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. vyd. Praha:

Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-7261-145-3. DLUHOŠOVÁ, D.

Finanční řízení a rozhodování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006.

191 s. ISBN 80-86119-58-0. GROSSMAN, T.

- -

LIVINGSTONE, J. L.

The Portable MBA in Finance and Accounting.

4. vyd. New Jersey: John Wiley & Sons, 2009. 624 s. ISBN 978-0-470-48130-1. GRÜNWALD, R.

- - HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha:

Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. HYRŠLOVÁ, J. - - KLEČKA, J. Ekonomika

podniku. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie

a managementu, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86730-36-3. KALOUDA, F.

Finanční řízení podniku. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 279 s.

ISBN 978-80-7380-174-8. KISLINGEROVÁ, E.

- - HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H.

Beck, 2005. 137 s. C. H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-321-3. KISLINGEROVÁ, E.

a kol., J. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 714 s.

ISBN 80-7179-802-9. KOLOUBA, F.

Základy podnikatelských financí. 1. vyd. Brno: Václav Klem - Vydavatel-

ství a nakladatelství, 2008. 135 s. ISBN 978-80-904083-0-2. KOŽENÁ, M.

Manažerská ekonomika. Teorie pro praxi. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007.

216 s. ISBN 978-80-7179-673-2.


LANDA, M.

Strana 69

Finanční plánování a likvidita. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 180 s.

ISBN 978-80-251-1492-6. LASHER,

W. Practical Financial Management. 2. ilustrované vyd. Cengage Learning,

2007. 767 s. ISBN 10: 0-324-42263-6. MÁČE, M.

Finanční analýza investičních projektů. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing,

2006. 80 s. ISBN 80-247-1557-0. MARTINOVIČOVÁ, D. Základy

ekonomiky podniku. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006.

184 s. ISBN 80-86575-46-2. MIKOVCOVÁ, H.

- -

SCHOLLEOVÁ, H.

Podniková ekonomika pro magisterské studium.

1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006. 205 s. ISBN 8086898-91-1. PATÁK, M. R.

Podnikový finanční management. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 2006.

234 s. ISBN 80-85970-52-X. SHIM, J. K.

- -

SIEGEL, J. G.

Financial management. 2 ilustrované vyd. New York:

Barron’s Educational Series, 2000. 359 s. ISBN 0-7641-1402-6. STROUHAL, J.

Finanční řízení firmy v příkladech. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006.

178 s. ISBN 80-251-0913-5. SYNEK, M.

a kol. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada, 2007. 452 s. ISBN 978-

80-247-1992-4. SYNEK, M. a

kol. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. Beckovy

ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-892-4. VALACH, J.

86119-21-1.

Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. 324 s. ISBN 80-


VALACH, J.

Strana 70

Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress,

2005. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. WÖHE, G.

- -

KISLINGEROVÁ, E.

Úvod do podnikového hospodářství. 2. přepracované

a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 928 s. ISBN 978-80-7179-897-2. ŽIVĚLOVÁ, I.

Finanční řízení podniku II. 1. vyd. Brno: MZLU, 2002. 80 s. ISBN 80-

7157-369-8.

Internetové zdroje Ceny elektrické energie v České republice [online]. [cit. 2010-04-05]. Dostupné na: . Ceny pohonných hmot v České republice [online]. [cit. 2010-04-08]. Dostupné na: . Charakteristika společnosti PEDOP, s. r. o. [online]. [cit. 2010-02-03]. Dostupné na: . Manipulátor

MANITOU

[online].

[cit.

2010-02-05].

Dostupné

na:

. Překládací

zařízení

FUCHS

[online].

[cit.

2010-02-05].

Dostupné

na:

. Výnosové míry z vládních dluhopisů na sekundárním trhu [online]. [cit. 2010-0316]. Dostupné na: .

Podklady ze společnosti Účetní závěrka PEDOP, s. r. o. 1999. Účetní závěrka PEDOP, s. r. o. 2000. Účetní závěrka PEDOP, s. r. o. 2001.


Strana 71

Účetní závěrka PEDOP, s. r. o. 2002. Účetní závěrka PEDOP, s. r. o. 2003. Účetní závěrka PEDOP, s. r. o. 2004. Účetní závěrka PEDOP, s. r. o. 2005. Účetní závěrka PEDOP, s. r. o. 2006. Účetní závěrka PEDOP, s. r. o. 2007. Účetní závěrka PEDOP, s. r. o. 2008. Účetní závěrka PEDOP, s. r. o. 2009.

Právní předpisy Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

SEZNAM ZKRATEK

Strana 72

Seznam zkratek A

…přírůstek ročních odpisů v důsledku investice

CF

…celkový roční cash flow z investičního projektu

φ CF

…průměrný roční výnos

CFn

…peněžní toky z investice v jednotlivých letech životnosti

φ CFn

…průměrný peněžní tok v jednotlivých letech životnosti, zohledňující pravděpodobnost různých variant peněžních toků

CFt

…očekávaná hodnota cash flow v období t (t = 1 až n)

ČNB

…Česká národní banka

ČPP

…Česká podnikatelská pojišťovna

D

…daňový efekt z prodeje investičního majetku koncem životnosti

EAT

…hospodářský výsledek za účetní období

EBDIT

…zisk před odpisy, úroky a zdaněním

EBIT

…zisk před úroky a zdaněním

EBT

…zisk před zdaněním

ERÚ

…Energetický regulační úřad

HV

…hospodářský výsledek

i

…nominální diskontní míra

ic

…požadovaná výnosnost zohledňující riziko

id

…úroková míra před zdaněním

ik

…diskontní sazba, pro kterou byla vypočtena kladná NPV

ip

…úroková míra pro nové úvěry před zdaněním

ipozd

…úroková míra po zdanění

ir

…reálná diskontní míra

iz

…diskontní sazba, pro kterou byla vypočtena záporná NPV

IRR

…vnitřní míra výnosu

SEZNAM ZKRATEK

Strana 73

Jk

…jistotní koeficient kapitálového výdaje

Jpn

…jistotní koeficient peněžních příjmů v jednotlivých letech

ke

…míra nákladů na nerozdělený zisk a základní kapitál (ve výši míry dividend z kmenových akcií)

kp

…míra nákladů na prioritní akcie (míra prioritních dividend)

φKV

…průměrný kapitálový výdaj zohledňující pravděpodobnost různých variant výdajů

KV

…kapitálové výdaje

KVt

…kapitálové výdaje v jednotlivých letech investování (pořizování investice)

KZ

…krátkodobé závazky

m

…roční míra inflace

n

…jednotlivé roky životnosti investice

N

…doba životnosti investice

NPV

…čistá současná hodnota

NPVc

…čistá současná hodnota zohledňující riziko

NPVj

…čistá současná hodnota respektující jistotní koeficient

NPVk

…čistá současná hodnota; diskontní sazba = ik

NPVz

…čistá současná hodnota; diskontní sazba = iz

O

…změna čistého pracovního kapitálu v důsledku investování během doby životnosti

OA

…oběžná aktiva

P

…celkový roční příjem z investičního projektu

φP

…očekávaná hodnota peněžních příjmů (průměrné příjmy)

Pi

…peněžní příjem i-té varianty

PM

…čistý příjem z prodeje investičního majetku koncem životnosti

Psti

…pravděpodobnost dosažení peněžního příjmu i-té varianty

PC

…pořizovací cena investice

SEZNAM ZKRATEK

PI

…index ziskovosti

PP

…doba návratnosti

PPd

…diskontovaná doba návratnosti investice

PrC

…prodejní cena stávající investice

φr

…průměrná procentní výnosnost

S

…odpisová sazba

sd

…míra zdanění zisku

SHCF

…současná hodnota cash flow v obdobích t

T

…celková doba investování

t

…jednotlivé roky investování

φt

…průměrná doba návratnosti

V

…variační koeficient

Strana 74

Wi, Wp, We …váhy jednotlivých kapitálových složek určené procentem z celkových zdrojů Z

…roční přírůstek zisku po zdanění, který investice přináší

ZC

…zůstatková cena stávající investice

σ

…směrodatná odchylka peněžních příjmů

SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK

Strana 75

Seznam grafů, obrázků a tabulek Grafy Graf 5-1 Počet zaměstnanců do roku 1999 do roku 2008 Graf 5-2 Desetileté výnosové míry z vládních dluhopisů na sekundárním trhu Graf 5-3 Predikce vývoje cen elektrické energie Graf 5-4 Predikce vývoje cen nafty (Kč včetně DPH) Graf 5-5 Doba návratnosti investice Graf 6-1 Diskontovaná doba návratnosti investice

Obrázky Obrázek 4-1

Závislost NPV = f (i)

Obrázek 5-1

Grafická interpolace vnitřní míry výnosu

Tabulky Tabulka 4-1

Základní přehled statistických metod

Tabulka 5-1

Identifikace kapitálových výdajů

Tabulka 5-2

Skutečné a odhadované průměrné roční ceny elektrické energie

Tabulka 5-3

Skutečné a odhadované průměrné roční ceny nafty

Tabulka 5-4

Stanovení celkových provozních nákladů (Kč)

Tabulka 5-5

Výpočet současné hodnoty cash flow

Tabulka 5-6

Stanovení doby návratnosti investice

Tabulka 5-7

Stanovení současné hodnoty cash flow při zvolené vyšší diskontní sazbě

Tabulka 5-8

Stanovení diskontované doby návratnosti investice

Tabulka 5-9

Stanovení průměrné očekávané hodnoty peněžních příjmů

Tabulka 5-10 Výpočet rozptylu peněžních příjmů projektu Tabulka 5-11 Stanovení současné hodnoty CF zohledňující jistotní koeficient

SEZNAM PŘÍLOH

Seznam příloh Příloha 1

Materiál přepravovaný společností PEDOP, s. r. o.

Příloha 2

Manipulátor MANITOU a překládací zařízení FUCHS

Příloha 3

Bezriziková míra výnosnosti

Příloha 4

Stanovení výše inflace

Příloha 5

Predikce vývoje cen elektrické energie

Příloha 6

Predikce vývoje cen nafty

Příloha 7

Stanovení výše účetních odpisů

Strana 76

Posouzení efektivnosti investičního záměru

Recommend Documents