Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Posouzení efektivnosti investičního záměru zvoleného podnikatelského subjektu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Posouzení efektivnosti investičního záměru zvoleného podnikatelského subjektu Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

doc. Ing. Dana Martinovičová, Ph.D.

Brno 2011

Bc. Pavla Vybíralová

Zadání diplomové práce

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Posouzení efektivnosti investičního záměru zvoleného podnikatelského subjektu vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 5. ledna 2011

………………

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat doc. Ing. Daně Martinovičové, Ph.D. za cenné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala vedení společnosti XYZ s.r.o. za poskytnutí cenných informací, které byly nezbytné k vypracování diplomové práce.

Abstrakt VYBÍRALOVÁ, P. Posouzení efektivnosti investičního podnikatelského subjektu. Diplomová práce. Brno. 2011.

záměru

zvoleného

Diplomová práce se zabývá posouzením efektivnosti investičního záměru ve vybrané společnosti. Cílem je prostřednictvím zvolených metod hodnocení efektivnosti investic posoudit, zda a do jaké míry je investiční záměr pro společnost efektivní. Práce je složena ze dvou částí, přehledu poznatků a vlastní práce. Přehled poznatků popisuje základní pojmy z oblasti metod hodnocení efektivnosti investice. Vlastní práce se zabývá hodnocením konkrétního investičního záměru. Klíčová slova: Investice, financování,hodnocení investice.

Abstract VYBÍRALOVÁ, P. Assessment of the Effectiveness of the Investment Design of a Selected Entrepreneurial Entity. Diploma thesis. Brno. 2011. The thesis deals with the assessment of the effectiveness of the investment design of a selected company. By way of selected methods used for assessing the effectiveness it aims to assess if and to what extent the investment design is effective for the company. The work is composed of two parts: the theoretical framework and the work itself. The theoretical framework describes basic concepts in the field of methods of assessment of effectiveness of an investment. The work itself deals with the assessment of a particular investment design. Key words: Investment, financing, assessment of investment

Obsah 1 Úvod ................................................................................................................ 7 2 Cíl diplomové práce a metodika........................................................................ 9 3 Literární rešerše............................................................................................. 11 3.1. Pojetí investic ......................................................................................... 11 3.2. Rozhodování o investicích....................................................................... 13 3.3. Zdroje financování investic ..................................................................... 14 3.4. Postup při hodnocení efektivnosti investic .............................................. 14 3.4.1. Odhad budoucích peněžních příjmů ................................................ 14 3.4.2. Odhad rizik ...................................................................................... 15 3.4.3. Určení diskontní míry ...................................................................... 16 3.5. Metody hodnocení ekonomické efektivnosti investic................................ 17 3.5.1. Metody statické ................................................................................ 18 3.5.2. Metody dynamické ........................................................................... 20 3.6. Finanční analýza .................................................................................... 24 4 Vlastní práce.................................................................................................. 26 4.1. Charakteristika zkoumané společnosti ................................................... 26 4.2. Charakteristika investičního záměru ...................................................... 27 4.3 Stanovení finanční situace společnosti .................................................... 28 4.4 Výběr vhodného zdroje financování.......................................................... 37 4.4.1. Rozhodování o financování investičního záměru............................... 37 4.4.2. Rozhodování mezi investičním úvěrem a finančním leasingem ......... 45 4.5 Odhad očekávaných nákladů a výnosů.................................................... 50 4.6 Výpočet cash flow .................................................................................... 55 4.7 Hodnocení ekonomické efektivnosti podle vybraných ukazatelů ............. 57 5 Diskuze výsledků ........................................................................................... 65 6 Návrhy a doporučení ...................................................................................... 70 7 Závěr ............................................................................................................. 72 8 Seznam literatury .......................................................................................... 75 9 Seznam tabulek ............................................................................................. 78 10 Seznam grafů............................................................................................... 79 11 Seznam příloh.............................................................................................. 80

1 Úvod Problematika hodnocení efektivnosti investic patří v podniku mezi nejdůležitější činnosti, neboť investice jsou jedním z hlavních pilířů úspěšností podniku. Investiční rozhodování tvoří jednu z nejdůležitějších a zároveň nejnáročnějších činností vlastníků a managementu podniku. Jedná se o velmi důležitou činnost, na které závisí budoucí chod celého podniku, prosperita i ziskovost. Zdravý vývoj a dynamický růst podniku je založen na správných rozhodnutích, jejichž součástí jsou podstatné a správné informace. Investice se mohou týkat jak rekonstrukce či modernizace podniku, tak i nákupu nových strojů či zařízení. Správnou investicí si pak podnik může získat určitou konkurenční výhodu, která je základem odlišení se od konkurence, a pokud je dostatečně silná, může před ostatními získat náskok. Hlavním úkolem investičního rozhodování je souhrnně analyzovat všechny ekonomické efekty, které by určitá investice způsobila, a posoudit celkový efekt pro podnik. Na základě této analýzy lze posoudit, zda požadovaná investice je pro podnik vhodná či nikoliv. V případě špatně zvolené investiční analýzy či nedokonalých informací se podnik může dostat do problémů, které v nejhorším případě mohou způsobit zánik či likvidaci podniku. Každý investiční projekt, ať již dobrý či špatný, vyžaduje na začátku své realizace vysoké náklady, proto je mu potřeba věnovat velkou pozornost. Součástí investičního rozhodování je tedy i rozhodovávání finanční, protože málo který podnik si může dovolit požadovanou investici financovat z vlastních zdrojů. Právě dobře připravený investiční projekt může sloužit jako podklad pro banky či leasingové společnosti, které na základě těchto materiálů mohou poskytnout finanční prostředky k financování dané investice. Ke zjištění, zda si podnik danou investici může dovolit či ne, slouží finanční analýza podniku. Finanční analýza je základem každého finančního řízení a zároveň slouží jako podklad pro finanční rozhodování. Hlavním úkolem finanční analýzy je celkové posouzení finanční a ekonomické situace podniku za pomoci specifických metod a postupů. Vychází z údajů a ukazatelů, které můžeme najít ve finančním i manažerském účetnictví, z vnitropodnikové evidence a z kalkulací. Základním cílem finanční analýzy je zjistit jaké jsou slabé a silné

7

stránky podniku a získané informace vyhodnotit tak, aby slabé stránky byly potlačeny a naopak silné vyzvednuty. Posouzení efektivnosti investičního záměru bude v diplomové práci provedena u společnosti XYZ s.r.o., která sídlí v České republice. Společnost si nepřeje být jmenována, proto je v celé diplomové práci používán fiktivní název.

8

2 Cíl diplomové práce a metodika Cílem diplomové práce je provést zhodnocení ekonomické efektivnosti vybrané investice prostřednictvím různých metod, a to na základě dostupných dat a zvoleného metodického postupu řešení. Úkolem je vybrat takové metody, díky nimž by hodnocení v rámci hlavního cíle bylo co nejpřesnější a nejobjektivnější vzhledem k dlouhodobým cílům a investiční strategii podniku. V návaznosti na dosažené výsledky hodnocení ekonomické efektivnosti zvážit její doporučení pro vybranou investici týkající se dané společnosti. Dílčím cílem je posoudit vnější a vnitřní finanční zdroje, jejímž prostřednictvím bude daná investice financována. V souladu s hlavním cílem diplomové práce je nutné provést finanční analýzu a zjistit, jestli je daná společnost finančně stabilní a na základě těchto výsledků zvážit, jestli je daný investiční záměr vhodný zrealizovat či nikoliv. Finanční analýza je prováděna na základě účetních výkazů. Práce je rozdělena na dvě části. První část se věnuje základním poznatkům týkajících se problematiky hodnocení efektivnosti investice. Jsou zde charakterizovány základní pojmy týkající se dané problematiky. Dále jsou zde objasněny postupy a uvedeny vzorce, které vedou k samotnému ekonomickému vyhodnocení investičních záměrů. Nejdůležitějším zdrojem pro získání informací v této části, pro mě byla odborná literatura, informace byly čerpány i z přednášek a internetových zdrojů. Praktická část je věnována samotnému zhodnocení ekonomické efektivnosti investice. Nejprve je provedena charakteristika vybrané společnosti a charakteristika plánovaného investičního záměru. Dále je provedena finanční analýza poměrových ukazatelů, a to pomocí účetních výkazů společnosti XYZ s.r.o. Nejdříve jsou zhodnoceny ukazatele likvidity, poté ukazatele aktivity, zadluženosti, ukazatelé rentability a čistý pracovní kapitál. Na základě získaných poznatků z finanční analýzy je společnosti doporučen vhodný způsob financování investičního záměru, a to pomocí modelu scoring a bodovací tabulky. Nejprve jsou určeny jednotlivá kritéria a poté k nim pomocí bodovací tabulky přiřazeny váhy. Při modelování scoring modelu se k jednotlivým kritériím přiřadí váhy stanovené na základě bodovací metody, poté se k jednotlivým kritérii přiřadí údaje, které se následně ohodnotí stupnicí 1 až 5 (kde 1 znamená nejlepší a 5 nejhorší). Posledním krokem je pak vynásobení

9

hodnocení váhou kritérii. Společnosti XYZ s.r.o. je pak doporučena společnost, u které vychází nejnižší výsledek. Dále je provedeno stanovení očekávaných nákladů a příjmů. Pro očekávané náklady je potřeba provést vývoj cen elektrické energie a vývoj cen železa. Tento vývoj je vypočítán pomocí statistického měření sezónnosti, trendové přímky, do které je zavedena časová proměnná, a extrapolace časové řady. Nejprve je zapotřebí stanovit si časovou řadu, poté z časové řady vytvořit trendovou složku, vypočítat empirický sezónní index, poté je potřeba vyrovnat vypočtené hodnoty a nakonec vypočítat sezónně očištěné hodnoty. Očekávané náklady a příjmy jsou určeny jak pro optimistickou variantu, tak i pro reálnou variantu. Na základě stanovených očekávaných nákladů a příjmů je proveden výpočet cash flow. Pomocí zvolených metod hodnocení efektivnosti investice je posouzeno, do jaké míry je investice pro společnost efektivní. Nejprve je provedeno hodnocení investičního záměru pomocí statických metod, následně pomocí metod dynamických. U statických metod je použita metoda výnosnosti investice, metoda účetní míry výnosnosti a metoda průměrných ročních nákladů. U metod dynamických je použita metoda čisté současné hodnoty, metoda indexu rentability, metoda anuity, metoda vnitřní míry výnosu a nakonec metoda doby návratnosti investice. Na praktickou část diplomové práce navazuje kapitola diskuze výsledků, ve které jsou shrnuty a zhodnoceny výsledky z části praktické. Poté následuje kapitola doporučení. V této části jsou společnosti XYZ s.r.o. navrhnuty doporoučení, které by společnost mohla při realizování investičního záměru využít. Pro řešení dané problematiky tvořily základní prvek odborné konzultace s vedením společnosti XYZ s.r.o. Dalším zdrojem informací mi byly vnitropodnikové materiály a účetní výkazy, které sloužily jako podklad pro finanční analýzu. Diplomová práce byla vytvořena v programu Microsoft Office. Texty byly psány za pomocí programu Microsoft Word, výpočty a tabulky byly provedeny v programu Microsoft Excel.

10

3 Literární rešerše Tato část diplomové práce se zabývá základními pojmy týkající se zhodnocení efektivnosti investice, které jsou nezbytnou součástí pro naplnění cílu diplomové práce.

3.1. Pojetí investic Investice jsou peněžní výdaje, které slouží k pořízení dlouhodobého majetku. Investice jsou rozlišovány do tří základních skupin: [14] • nehmotné investice – kapitálové výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, • hmotné investice – kapitálové výdaje, které slouží na pořízení dlouhodobého hmotného majetku,

•

finanční investice – kapitálové výdaje na nákup dlouhodobého finančního majetku.

Na investice se lze dívat z dvojího pohledu, a to buď z pohledu podnikového anebo z pohledu makroekonomického. Jako podnikové investice můžeme označit statky, které nejsou určeny k okamžité spotřebě, ale k výrobě spotřebních i výrobních statků v budoucnu. Jedná se o odloženou spotřebu do budoucna. Z pohledu finančního jsou podnikové investice jednorázově vynaložené zdroje, které přináší peněžní příjmy během delšího budoucího období. [16] Z hlediska financování, účetnictví a daňových předpisů rozlišujeme tři základní skupiny investic: [16] • finanční investice, jako je nákup dlouhodobých cenných papírů, vlády do investičních a jiných společností, dlouhodobé půjčky, nákup nemovitostí s cílem obchodovat s nimi a získávat úroky, dividendy nebo zisk, • hmotné investice vytvářející nebo rozšiřující výrobní kapacitu podniku, jde o výstavbu nových budov, staveb, dopravních cest, nákup pozemků, strojů, výrobního zařízení s pořizovací cenou vyšší než 40 tis. Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok, • nehmotné investice jako je nákup know-how, licencí, softwaru, autorských práv, jako jsou výdaje na výzkumné a podobné činnosti, na vzdělání, sociální rozvoj, výdaje na zřízení podniku. Pokud mají nehmotné investice nižší cenu než 60 tis. Kč, zahrnuje se jejich cena do provozních nákladů.

11

Dlouhodobý majetek se v podniku pořizuje buď za účelem obnovy opotřebeného majetku, nebo je spjat se vznikem podniku nebo při rozšiřování podnikatelské činnosti např. při diverzifikaci struktury podniku (připojení nových odlišných činností) nebo při integraci. [20] Výrobky, které slouží k další výrobě jako dlouhodobé výrobní zařízení se nazývají kapitálové, nebo-li investiční statky. Vyprodukované investiční statky jsou součástí výstupu ekonomiky, tj. hrubého domácího (příp. národního) produktu. Jsou předmětem směny jako každé jiné zboží. Na makroekonomické úrovni je investicemi nazýván souhrn plateb vynaložených na získání investičních statků. [20] Investicí rozumíme kapitálová aktiva sestávající ze statků, které nejsou určeny pro bezprostřední spotřebu (nazýváme je investiční statky nebo kapitálové statky nebo výrobní statky), ale jsou určeny pro užití ve výrobě spotřebních statků nebo dalších kapitálových statků [16] Z makroekonomického hlediska rozlišujeme dva druhy investic: [16] • hrubé investice tvoří celková částka nových investičních statků, tj. budov, strojů, výrobního a jiného zařízení, hmotných zásob, přidaná k existujícím investičním statkům v ekonomice za určité období, • čisté investice jsou tvořeny čistým přírůstkem zásob investičních statků v ekonomice v průběhu daného období. Jsou to hrubé investice snížené o opotřebovaný majetek. V souvislosti s čistými investicemi se setkáváme s pojmem obnovovací investice. Obnovovací investice jsou ztotožňovány s amortizací, tj. s veličinou kvantifikující opotřebení investičních statků. Jejich funkce spočívá v nahrazování vyřazovaných investičních statků. [20] Pro uvedené investice platí následující vztah: Ih = Io + Ič (Ig = Ir + In) kde: Ih (Ig) …investice hrubé (gross investment) Io (Ir) …investice obnovovací Ič (In) …investice čisté (net investment)

12

3.2. Rozhodování o investicích Rozhodování o investicích, tj. rozhodování o tom, „kolik, do čeho, kdy, kde a jak investovat“, je rozhodováním o budoucím vývoji podniku a jeho efektivnosti; tato rozhodnutí proto patří k nejdůležitějším manažerským rozhodnutím. Investice slouží řadu let, a proto řadu let jsou zdrojem přírůstků zisku podniku, ale i „břemenem“, které zatěžuje ekonomiku podniku především fixními náklady. Nesprávně zaměřené a neefektivní investice může přivést podnik i k úpadku. [17] Rozhodování o investicích je typické tím, že jde o dlouhodobé rozhodování, kdy je nezbytné uvažovat s faktorem času, rizikem změn po dobu přípravy i realizace projektu. Velice výrazně ovlivňuje efektivnosti celé činnosti podniku po dlouhé období a je náročné na komplexní znalost interních a externích podmínek, za kterých se investice uskutečňuje a ve kterých bude působit. [19] K rozhodujícím zvláštnostem investičního rozhodování patří zejména: [6] 1. Dlouhodobý charakter – vyplývající z věcné povahy fixních aktiv. 2. Uvážení faktoru času – časová hodnota peněz. 3. Náročnost na znalost podmínek (externích i interních)- determinováno délkou časového horizontu. 4. Přednostně pracuje se skutečným realizovaným peněžním příjmem – orientace na cash flow dává analýzám investičních aktivit nezbytně nutný prvek realističnosti. 5. Nepominutelnost faktoru podnikatelského rizika – vyplývá jak z dlouhodobosti činěných rozhodnutí, tak z povahy současného podstatného okolí finančního řízení investic. Mimořádně důležitou úlohu v investičním rozhodování hraje čas a riziko, protože se jedná o kapitálově náročné operace s horizontem rozhodování minimálně přes 1 rok, průměrně přes 5 až 10 let. Investicemi se ovlivňují provozní výsledky hospodaření velmi citelně na několik let dopředu (zisk, rentabilita, likvidita); to vše dopadá na tržní hodnotu firmy. Dlouhý časový horizont způsobuje, že stoupá riziko správného odhadu budoucích peněžních příjmů i kapitálových výdajů. Investice vyvolávají důsledky na infrastrukturu, ekologii, vodní hospodářství. Jsou také náročné na koordinaci účastníků investičního procesu (investor, inženýrské organizace, projektant, dodavatel, stavební dozor apod.) [19]

13

3.3. Zdroje financování investic Martinovičová (2006) rozlišuje zdroje financování podniku podle toho, zda jsou finance podniku získávány vnitřní činností podniku nebo mimo podnik, na vnitřní (interní) a vnější (externí) zdroje financování.

Vnitřní financování: • ze zisku po zdanění a úhradě dividend, • z dlouhodobých rezervních fondů, • z prostředků uvolněných rychlejším obratem kapitálu, • z odpisů dlouhodobého majetku, • z projede majetku. Vnější zdroje: • navýšení základního kapitálu, • cizím dlouhodobým kapitálem a krátkodobým cizími zdroji, jedná se o úvěr, dlužní úpisy, leasing, faktroing, forfaiting, dotace ze státního rozpočtu, státních fondů a rozpočtů obcí.

3.4. Postup při hodnocení efektivnosti investic Postup hodnocení efektivnosti investic: [16] • určení jednorázových nákladů na investici, • odhadnutí budoucích peněžních příjmů, • určení nákladů na kapitál vlastního podniku, • určení cash flow investičního projektu, • aplikace různých metod ekonomického vyhodnocení investic.

3.4.1. Odhad budoucích peněžních příjmů Odhad jednotlivých budoucích příjmů je velmi obtížný, neboť na něj působí řada vlivů, jejichž sílu dovedeme odhadnout jen velmi obtížně. Jedná se zejména o vliv faktoru času, vliv inflace, vliv měnících se podmínek na trhu atd., což vše vyúsťuje do zvýšeného rizika, že očekávané příjmy nebudou dosaženy. [16] Celkové peněžní příjmy z investice tvoří tzv. cash flow, tj. skutečný peněžní tok (čistý příjem), který plyne z investice. Při jeho výpočtu vycházíme z tržeb. Tržby jsou peněžním výnosem získaným za prodanou produkci (odběratelé zaplatí buď

14

hotově, nebo na účet v bance). Oproti příjmům stojí výdaje. Je zřejmé, že peněžními výdaji jsou mzdy, které platíme zaměstnancům, platby za suroviny, materiál, energii, různé služby atd., zkrátka platby za všechny nákladové položky kromě odpisů. Odpisy sice patří do nákladů, ale nejsou peněžním výdajem. Protože jakou součást tržeb se vracejí do podniku a zůstávají na účtech podniku jako peněžní příjem, musí se k částce, která z tržeb zbude po zaplacení všech nákladů včetně daně z příjmů, opět přičíst. Zvláštní postavení mají úroky z úvěrů, podobně jako odpisy jsou náklady a tudíž snižují čistý zisk. Výpočet čistého zisku vychází z odhadu budoucích tržeb (tím i fyzického objemu prodaného zboží a jeho cen), nákladů (materiálových, mzdových atd.), a to v rozdělení na náklady fixní a variabilní včetně tzv. nákladů oportunitních. [16] Oportunitní (alternativní) náklad je hodnota, která musí být obětována, když zdroje (práce, kapitál) nejsou použity na nejlepší možnou alternativu. Nazýváme je také náklady ušlých příležitostí. [17]

3.4.2. Odhad rizik S každou libovolnou investicí je spojeno riziko, které plyne ze skutečnosti, že dopředu není znám výsledek činnosti do které se kapitál investuje. Očekávaný výnos z investice se může odchylovat od výnosu skutečného, díky tomu, že na očekávaný výnos působí řada faktorů ať již na straně výnosů, tak i na straně nákladů. Tyto faktory jsme schopni odhadovat jen s určitou přesností. [20] „V širším pojetí je riziko investiční činnosti chápáno jako nebezpečí, že skutečné výsledky investice se budou odchylovat od výsledků předpokládaných.“ [18] Tyto odchylky mohou směřovat buď k vyššímu zisku, nebo k zisku nižšímu. Malé odchylky nejsou nebezpečné pokud se nesčítá účinek většího počtu faktorů s jednotlivě malými odchylkami. Velké odchylky jsou nebezpečné pokaždé. [20] Podnikatelské riziko hodnotíme ze dvou stránek: [18] • pozitivní stránka – příležitost vyššího zisku a vyššího úspěchu, • negativní stránka – hrozba horších hospodářských výsledků Podnikatelská rizika lze rozdělit podle různých pohledů. Valach (2006) je rozděluje:

15

- Podle závislosti na činnosti podniku: •

objektivní riziko – je nezávislé na činnosti podniku (např. přírodní, živelné), • subjektivní riziko – je závislé na činnosti podniku (např. nedostatečné znalosti a dovednosti), • kombinované riziko – působí subjektivní a objektivní riziko dohromady. - Podle jednotlivých činností podniku: • provozní riziko (havárie strojů), • tržní riziko (riziko kurzů), • inovační riziko (zavádění nových technologií), • investiční riziko (nákup neznámé techniky a zařízení), • finanční riziko (platební neschopnost), • celkové podnikatelské riziko (zahrnuje v sobě všechna předchozí rizika). - Podle závislosti na celkovém ekonomickém vývoji či na vývoji v jednotlivé firmě: • systematické riziko – ohrožuje všechny firmy stejně (např. změny úroků, kurzů), • nesystematické riziko – je vyvoláno faktory, které působí uvnitř dané firmy (konkurence, nové poznatky). Lze snižovat diverzifikací investic. - Podle možnosti ovlivňování: • rizika ovlivnitelná – podnikatel je může ovlivnit (např. riziko loupeže), • rizika neovlivnitelná – podnikatel je nemůže ovlivnit (např. politická situace v zemi a daňové podmínky) . Aby bylo možné zmírnit nebo odstranit důsledky rizika ekonomického efektu investice, je potřeba provést analýzu rizika. [20]

3.4.3. Určení diskontní míry Diskontní míra je náklad na kapitál, se kterým se musí počítat při hodnocení investice. Jestliže firma financuje celou investici vlastním kapitálem, pak nákladem je požadovaný výnos z kapitálu, nebo výnos dosahovaný jinými možnými projekty nebo výnos stanovaný specifickými postupy. Je-li investice financována pomocí cizích zdrojů (úvěrem nebo oblikací), pak nákladem je úrok z úvěru. Jestliže podnik nedosáhne zhodnocení investice alespoň ve výši úroků, je ztrátový a úroky musí upravit na úroky po zdanění: [16] Úroková míra po zdanění = nominální míra x (1 – daňová sazba)

16

Pokud firma používá kombinovaný způsob financování investic tzn. že část investičních nákladů financuje pomocí vlastních zdrojů a část pomocí cizích zdrojů, tak náklady jsou průměrné kapitálové náklady počítané z jednotlivých kapitálových složek. Kapitálové náklady znázorňujeme stejně jako úrokovou míru pomocí procent. [16] Výpočet průměrných kapitálových nákladů: [16] k0 = Wiki (1 – t) + Wpkp + Weke, kde: k0 ki t kp ke Wi,p,e

- průměrná míra kapitálových nákladů podniku (podniková diskontní míra), - úroková míra pro nové úvěry před zdaněním, - míra zdanění zisku vyjádřená desetinným číslem, - míra nákladů na prioritní akcie (míra prioritních dividend), - míra nákladů na nerozdělený zisk a základní kapitál (ve výši dividend ze společných akcií), - váhy jednotlivých kapitálových složek určené procentem z celkových zdrojů

Mezi další způsoby stanovení diskontní míry patří například metoda založena na využití principu oportunitních nákladů (diskontní míra je určena výnosovými měrami, které nabízejí kapitálové trhy na aktiva stejného stupně), metoda CAPM – Capital Assets Princing Model, která vychází z bezrizikové úrokové míry, be-ta koeficientu, průměrné tržní výnosnosti akcií, metoda APT – Arbitrage Princing Model. [7]

3.5. Metody hodnocení ekonomické efektivnosti investic Před posouzením investice musí být vybrané hodnotící kritérium. Některé investiční projekty jsou realizovány za účelem snížení nákladů, jiné za účelem zvýšení výroby nebo zisku. Je-li účelem investičního projektu snížit náklady, použijeme nákladové kritérium, je-li účelem zvýšit zisk, využijeme ziskové kritérium. [16] Synek (2007) ve své odborné literatuře dělí metody hodnocení investic do dvou skupin:

17

• •

metody statické – nepřihlížejí k působení faktoru času, metody dynamické – přihlížejí k působení faktoru času a jejím základem je aktualizace (diskontování) všech vstupních dat vstupujících do výpočtů.

Statické metody jsou využívány u projektů, které se vyznačují krátkou dobou životnosti, kdy diskontní faktor je nízký a u projektů méně významných. Ve všech ostatních případech jsou využívány metody dynamické.

3.5.1. Metody statické Metody statické jsou používány v případech, kdy má investice krátkou dobu ekonomické životnosti a diskontní sazba odvozená z kapitálové struktury podniku je velmi malá. Za těchto podmínek je abstrahování od časového faktoru přípustné, avšak ne zcela správné, neboť může dojít ke zkreslení výsledného ekonomického efektu a k nesprávnému rozhodnutí. Přes tyto své nedostatky mohou sloužit pro první předběžné výpočty. [3] Mezi základní statické metody patří: • metoda průměrných ročních nákladů, • metoda průměrné výnosnosti investic, • metoda doby návratnosti investic. Metoda průměrných ročních nákladů Při tomto způsobu hodnocení investičních projektů se porovnávají průměrné roční náklady u investičních variant, které mají stejný rozsah produkce – co do objemu, kvality i ceny. Nejčastěji se jedná o obnovovací investice. [5] Metoda průměrných ročních nákladů se vypočítá pomocí vzorce:

R = O + i* J +V − kde: R O J i V L

-

L n

roční průměrný náklad varianty, roční odpisy, počáteční kapitálový výdajů, požadovaná výnosnost v % /100 (úrok), roční provozní náklady bez odpisů, likvidační cena snížená o náklady na likvidaci,

18

n

- doba životnosti investice.

Problémem tohoto ukazatele je, že neumožňuje posoudit, zda se investiční výdaj vůbec navrátí během ekonomické životnosti investice. Dalším problémem je klesající vázanost kapitálu, a to vinou odpisů. V případě, kdy se ještě odepisuje nerovnoměrně během doby ekonomické životnosti, či jestliže ostatní provozní náklady nejsou stejné, je stanovení průměrných ročních nákladů velice komplikované. Je nutno přistoupit k respektování různého rozložení odpisů a ostatních provozních nákladů během ekonomické životnosti a do výpočtu tak vstupuje faktor času. Ztrácí se tak jednoduchost a místo statické metody se již jedná o složitou dynamickou metodu. [18] Metoda průměrné výnosnosti investic Za nejlepší výsledek z investice se považuje zisk. Investice vyvolává jak změny v objemu výroby, tak i změny v nákladech a právě tyto změny se promítnou v zisku, který charakterizuje přínos z investice. [16] Výnosnost investice ROI (z anglického Return of Investment) se vypočítá pomocí vzorce:

ROI = kde: Zr IN

Zr IN - průměrný čistý zisk plynoucí z investice, - náklady na investici.

Průměrný roční zisk se ve vzorci používá proto, aby šlo srovnávat i projekty s různou dobou životnosti, s různou výší investičních nákladů a objemem výroby. Ziskem se rozumí čistý zisk, který lze pokládat za skutečný efekt pro podnik. Investičními náklady se pak rozumí průměrná hodnota investice. [16] Obdobou ukazatele výnosnosti investic je účetní míra výnosnosti (ARR – accounting rate of return), která vyjadřuje podíl průměrných ročních příjmů (cash flow) a celkových výdajů (outflow): [1] ARR = průměrné roční příjmy (CF)/ celkové výdaje

19

Jestliže je účetní míra výnosnosti větší než požadovaná, může se pokládat investice za efektivní. Metoda návratnosti investic Metoda návratnosti investic je v praxi často používaná, zejména v bankovním sektoru. Doba návratnosti představuje počet let, za který se kapitálový výdaj splatí peněžními příjmy z investice. [11] Základní vzorec pro výpočet je: DN

I = ∑ Pn n =1

kde: I Pn DN n

-

kapitálový výdaj, peněžní příjem v n-tém roce životnosti, doba návratnosti v letech, jednotlivé roky ekonomické životnosti.

Pravidlem tohoto kritéria je, že čím je doba návratnosti kratší, tím je projekt lepší.

3.5.2. Metody dynamické Dynamické metody vyhodnocování investičních projektů se používají tam, kde se počítá s delší dobou pořízení dlouhodobého majetku a delší dobou ekonomické životnosti dlouhodobého majetku. [18] Mezi dynamické metody hodnocení investic patří: • metoda čisté současné hodnoty, • metoda indexu rentability, • metoda vnitřního výnosového procenty, • metoda ekonomické přidané hodnoty. Metoda čisté současné hodnoty Rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných příjmů a náklady na investici představuje čistá současná hodnota NVP (Net Preset Value): [16]

20

n

NPV = PVCF + N = ∑ t +1

kde: NPV PVCF CF IN k t n

-

CFt

(1 + k )t

− IN

čistá současná hodnota investice, současná hodnota cash flow (výnosů z investice), očekávaná hodnota cash flow v období t, náklady na investici, kapitálové náklady na investici (podniková diskontní sazba), období 1 až n, doba životnosti investice.

Investici můžeme přijmout, jestliže je čistá současná hodnota investice kladná. Investici můžeme přijmout i tedy, je-li v diskontní míře zahrnuta i riziková prémie. Docíleno požadované výnosnosti investovaných peněz s plně uspokojenými požadavky investorů a vlastníků je tehdy, když se čistá součastná hodnota rovná nule. Je-li současná hodnota investice menší než nula, tedy záporná, musíme investici odmítnout. Metoda čisté současné hodnoty bývá doplněna indexem současné hodnoty (též indexem výnosnosti), který se vypočítá vydělením současné hodnoty cash flow a nákladů na investici:

IV =

PVCF IN

Pokud je hodnota indexu IV > 1, můžeme investici přijmout. Je-li čistá současná hodnota kladná, je výpočet zbytečný. [16] Metoda indexu rentability Index rentability, resp. index ziskovosti je blízký metodě čisté současné hodnoty. Na rozdíl od ní má však relativní povahu, nikoliv absolutní. Index rentability vyjadřuje, jaká velikost současné hodnoty budoucích příjmů z investičního projektu bude připadat na jednotku investičních výdajů přepočtených na současnou hodnotu. [4] Index rentability lze vyjádřit jako:

21

N

Iz =

Pn

∑ (1 + i ) n =1

T

n +T

Kt

∑ (1 + i )

t

t =0

kde: Iz N Pn T Kt n t i

- index rentability, - ekonomická doba životnosti, - peněžní příjem v n-tém roce, - celková doba uvedení investice do provozu, - kapitálový výdaj v k-tém roce, - jednotlivá léta uvedení investice po uvedení do provozu, - jednotlivá léta uvedení investice do provozu, - diskontní sazba (požadovaná výnosnost).

Index rentability se doporučuje používat jako kritérium výběru investičních variant tehdy, jestliže má podnik omezené kapitálové zdroje a není schopen realizovat všechny projekty s kladnou čistou současnou hodnotou. Kdybychom v této situaci kapitálového omezení vybírali projekty podle NPV jednotlivých projektů, vybrali bychom sice projekty s nejvyšší hodnotou NPV, ale nemuseli bychom dosáhnout co nejvyššího zhodnocení omezeného kapitálu. Abychom dosáhli maximálního zhodnocení omezeného kapitálu, je nutno vypočítat jednotlivé indexy rentability u všech hodnocených projektů a sestavit žebříček od nevyšších hodnot IZ po nejnižší až záporné. [4] Metoda vnitřní míry výnosu Metoda vnitřního výnosového procenta představuje další metodu hodnocení efektivnosti investičního projektu, která za hlavní efekt považuje peněžní příjem z projektu a respektuje časové hledisko. Vnitřní výnosové procento lze definovat jako úrokovou míru, při níž je současná hodnota peněžních příjmů z projektu rovná kapitálovým výdajům. [18] Vnitřní výnosové procento lze vyjádřit jako: N

1

∑ Pn (1 + i) = K n =1

kde:

22

Pn K n N i

– peněžní příjmy v jednotlivých letech životnosti projektu, – kapitálový výdaj, – jednotlivá léta životnosti projektu, – doba životnosti projektu, – hledaný koeficient.

Podle metody vnitřního výnosového procenta jsou investiční projekty přijatelné tehdy, pokud vyjadřují vyšší úrok než je požadovaná minimální výnosnost projektu. Požadovaná minimální výnosnost se odvozuje od výnosnosti dosahované na kapitálovém trhu. [18] Metoda ekonomické přidané hodnoty Ekonomická přidaná hodnota (economic value added – EVA) je definována jako rozdíl mezi rentabilitou vlastního kapitálu a požadovanou výnosností vlastního kapitálu násobeným velikostí vlastního kapitálu v tržní ceně. Lze ji vyjádřit i jako rozdíl mezi rentabilitou celkového kapitálu a požadovanou výnosností celkového kapitálu vynásobeným celkovým kapitálem: [18]

EVA = kde: EVA Vd Vp K

(V

d

− V p )* K 100

- ekonomická přidaná hodnota, - dosažená výnosnost celkového kapitálu v %, - požadovaná výnosnost (alternativní náklad) celkového kapitálu v %, - celkový kapitál.

Ukazatel EVA je souhrnným hodnotícím ukazatelem, který je využitelný na všech úrovních řízení a je vhodný pro: [15] • měření výkonnosti podniku, • odměňování manažerů, • oceňování podniků a akvizicí, • hodnocení investičního projektu.

23

3.6. Finanční analýza Finanční analýza slouží ke zhodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření firmy. Jejím cílem je poznat finanční zdraví firmy a identifikovat slabé místa, které mohou v budoucnosti vést k problémům, a vymezovat silné stránky, na kterých by firma mohla stavět. [2] Finanční analýza se zaměřuje na identifikaci problémů, silných a slabých stránek. Prostřednictvím informací získaných z finanční analýzy můžeme dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci firmy. Tyto informace slouží jako podklad pro management firmy.[10] Prvním krokem finanční analýzy je vertikální a horizontální rozbor finančních výkazů. Oba kroky umožňují vidět absolutní údaje z účetních výkazů v určitých relacích a v určitých souvislostech. V případě horizontální analýzy se sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase, nejčastěji ve vztahu k nějakému minulému účetnímu období. Vertikální analýza sleduje strukturu finančního výkazu vztaženou k nějaké smysluplné veličině. [8] Mezi hlavní úkoly finanční analýzy patří: [20] • Verifikace dosažených výsledků, kvantifikace příčin, které výsledky ovlivnily a systematické hodnocení vzájemných souvislostí za účelem odhalení reálného finančního postavení podniku. • Hledání rezerv v provozní a investiční činnosti podniku, možnost hlubší analýzy jednotlivých aspektů finanční situace. • Východisko pro sestavení krátkodobých i dlouhodobých finančních plánů. • Nástroj kontroly, neboť umožňuje zjišťovat, do jaké míry jsou opatření realizovaná v podniku úspěšná a zda se projeví zlepšování či zhoršování jeho finanční situace. Finanční analýzu lze z pohledu uživatelů rozdělit do dvou skupin: [19] 1.Externí finanční analýza – vychází z veřejně dostupných finančních a účetních informací. Je určena externím uživatelům mezi které patří: obchodní partneři, banky, věřitelé, investoři, konkurenční firmy, stát a jeho orgány atd. 2.Interní finanční analýza – při které jsou k dispozici veškeré údaje z informačního systému. Slouží pro skupinu interních pracovníků mezi které patří: majitelé firmy, manažeři firmy, zaměstnanci. Druhy poměrových ukazatelů:

24

Poměrové ukazatelé lze rozdělit podle toho, ze kterých účetních a neúčetních údajů vycházejí a na jaké rysy hospodaření podniku se zaměřují. Mezi základní druhy poměrových ukazatelů patří: [2] • ukazatelé likvidity – vysvětlují vztah mezi oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy a schopnost dostát svým závazkům, • ukazatelé aktivity/řízení aktiv – měří efektivnost, a jakou řídí firma svá aktiva, • ukazatelé zadluženosti/řízení dluhu/úrokového krytí – měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroj a její schopnost pokrýt své dlužní závazky, • ukazatelé ziskovosti/profitability – zobrazují vliv likvidity, řízení aktiv a řízení dluhu na zisk firmy, • ukazatelé tržní hodnoty – jsou obrazem tržního ocenění společnosti. Jednotlivé vypočtené hodnoty poměrových ukazatelů vypovídají o základních rysech společnosti. Ukazatelé ve formě vzorců jsou uvedeny v příloze č 1.

25

4 Vlastní práce Tato část diplomové práce je zaměřena na posouzení efektivnosti investičního projektu společnosti XYZ s.r.o. V první části je provedena charakteristika a finanční analýza společnosti. Druhá část je zaměřena na investiční záměr a konkrétní výpočty definované v literární rešerši.

4.1. Charakteristika zkoumané společnosti Společnost XYZ s.r.o. vznikla v červenci roku 2005 transformací dvou podnikatelských subjektů. V současné době zaměstnává 36 zaměstnanců. V roce 2003 společnost získala certifikaci na ISO 9001:2000. Společnost působí jak na českém trhu, tak i na trhu zahraničním. Specializuje se zejména na export do Rakouska a Nizozemí. Majitel společnosti XYZ s.r.o. jako živnostník začal podnikat v září 1990. Svoji první dílnu vytvořil v rodinném domě. Prováděl drobné řemeslné opravy a vyráběl jednoduché zakázky. Díky poskytované kvalitě se mu dařilo neustále rozšiřovat okruh svých zákazníků. V srpnu 1992 přemístil výrobu do dílny o ploše 70 m2 a zaměstnal dva zaměstnance. Díly přijatelné ceně a především dosahované kvalitě výroby si mohl v lednu 1993 pořídit dílnu o ploše 360 m2 a zaměstnat 6 zaměstnanců. Neustále rozšiřující počet zákazníků a tím i jejich požadavků na množství zakázek a technické zdokonalování produktů mu umožnilo v červnu 1996 rozšířit výrobu o další halu na celkovou plochu 660 m2 a navýšit počet zaměstnanců na 14. V roce 2002 majitel koupil nový objekt o ploše 1000 m2 a založil společnost Kovex s.r.o. s celkovým počtem 22 zaměstnanců. Administrativní a technická náročnost spojená s řízením dvou subjektů ho v červenci roku 2005 přiměla k uskutečnění transformace s cíle vytvořit jedinou a silnou společnost, která bude v rámci své činnosti konkurenceschopná na trhu. Tak vznikla společnost XYZ s.r.o. Společnost XYZ s.r.o. vyrábí: • Zahradní nábytek - sloužící pro zahrady, zahradní kavárny a restaurace, terasy, pro vybavení zahrádek hotelů, penzionů. • Školní nábytek - sloužící k vybavení učeben, jídelen, zasedacích místností, čítáren. • Nábytek sloužící k vybavení interiéru – stoly, židle, interiérové vybavení pro velké hotelové a restaurační interiéry i bytové účely.

26

•

Zakázková výroba dle požadavků zákazníků – brány, mříže, zábradlí, rampy, schodiště.

XYZ s.r.o. se prezentuje jako neustálý rozvoj směrem

moderní, stabilní firma, která se zaměřuje na k maximální spokojenosti zákazníka.1

Společnost XYZ s.r.o. je zásadně zakázková, ale část jejího provozu je zaměřena i na údržbu provozu zákazníka. Organizační struktura společnosti je strmá. Na nejvyšším stupni řízení je majitel, kterému je podřízený ředitel společnosti. Jemu jsou podřízení finanční ředitel, výrobní ředitel a technický ředitel. Finanční ředitel odpovídá za personalistiku, účetnictví a materiálně technickou základnu. Výrobní ředitel je funkce, která zastřešuje provoz Žerůtky, provoz Laufen a odpovídá za práci prvního technologa. Personální oddělení zajišťuje řízení lidských zdrojů, zaměřuje se především na příjem nových zaměstnanců, hodnocení výkonů, motivaci a s tím související teambulding.

4.2. Charakteristika investičního záměru Vzhledem k tomu, že společnost XYZ s.r.o. neustále roste, tak si jako hlavní cíl pro následující roky určila zrenovovat strojový park, zkvalitnit a zefektivnit práci a tím pádem zlevnit produkt tak, aby byl konkurenceschopný na trhu. Právě z těchto důvodů se společnost rozhoduje o pořízení laserového centra na pálení železa. Toto centrum umožňuje řezat plechy, nerezovou i konstrukční ocel. Společnost plánuje koupit laserové CNC centrum na pálení železa od společnosti Tykon stroje s.r.o. v celkové hodnotě 12 500 000 Kč. Plánuje řezání laserem v těchto rozmezích: • ocel o šířce 0,8 mm – 15 mm • nerez o šířce 0,8 mm – 10 mm • hliník o šířce 0,8 mm – 8 mm

1

Internetový server společnosti XYZ s.r.o.

27

4.3 Stanovení finanční situace společnosti Stanovení finanční situace společnosti XYZ s.r.o. bude provedeno za sledované období 2005 až 2009. Cílem je zhodnotit finanční zdraví společnosti XYZ s.r.o. Finanční situace bude provedena pomocí poměrových ukazatelů na základě účetních výkazů, které jsou přiloženy v příloze č. 2 a v příloze č. 3. Analýza pomocí poměrových ukazatelů je jednou z nejpoužívanějších metod finanční analýzy. Jednotlivé poměrové ukazatelé se počítají z účetních výkazů. Mezi poměrové ukazatelé patří ukazatelé likvidity, aktivity, zadluženosti a rentability. Ukazatelé likvidity Ukazatelé likvidity se zaměřují na schopnost společnosti dostát svým závazkům prostřednictvím jejich úhrady ve formě peněžních prostředků. Mezi ukazatelé likvidity patří běžná likvidita, pohotová likvidita a okamžitá likvidita. Běžná likvidita se vypočítá jako podíl krátkodobých závazků a oběžných aktiv. Doporučená hodnota běžné likvidity se pohybuje v rozmezí od 1,5 do 2,5. Pokud se hodnota běžné likvidity pohybuje pod hodnotou 1, znamená to, že společnost není schopna své krátkodobé závazky uhradit pomocí oběžných aktiv.

Tabulka č. 1 Běžná likvidita Rok 2005

2006

2007

2008

2009

Běžná likvidita

2,10

2,29

2,29

2,30

1,96

Zdroj: Vlastní výpočty na základě údajů společnosti

Běžná likvidita společnosti XYZ s.r.o. se pohybuje v rozmezí doporučené hodnoty Největší hodnota 2,30 byla zaznamenána v roce 2009. Znamená, že pokud společnost X.Y.Z. s.r.o. vyinkasuje všechny své pohledávky a prodá dlouhodobý majetek, pak je schopna pokrýt všechny své závazky 2,3krát. Pohotová likvidita se vypočítá jako podíl krátkodobých závazků a oběžných aktiv, do kterých nejsou započteny zásoby. Doporučená hodnota pohotové likvidity se pohybuje v rozmezí 1 až 1,5.

28

Tabulka č. 2 Pohotová likvidita Rok 2005

2006

2007

2008

2009

Pohotová likvidita

0,81

1,08

1,03

1,05

0,77


Z tabulky č. 2 lze vyčíst, že i v případě pohotové likvidity společnosti XYZ s.r.o. první dvě sledované období nedosahuje doporučených hodnot a po zbývající období dosahuje doporučených hodnot. Nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2005, a to hodnoty 0,77 a nejvyšší hodnoty v roce 2007, a to hodnoty 1,08. Okamžitá likvidita se vypočítá jako podíl krátkodobých závazků a finančního majetku. Tento ukazatel nám poskytuje přehled o tom, zda je společnost schopna okamžitě uhradit své krátkodobé závazky prostřednictvím finančního majetku. Doporučené hodnoty u okamžité likvidity se pohybuje v rozmezí od 0,2 do 0,5.

Tabulka č. 3 Okamžitá likvidita Rok 2005

2006

2007

2008

2009

Okamžitá likvidita

0,39

0,45

0,47

0,48

0,38


Hodnoty u okamžité likvidity se opět pohybují v rozmezí doporučené hodnoty. Pro společnost XYZ s.r.o. to znamená, že kdyby musela ihned uhradit své krátkodobé závazky, nedostala by se do značných existenčních problémů. V následujícím grafu lze vidět vývoj všech likvidit.

29

Hodnota

Graf č. 1 Vývoj všech likvidit v letech 2005 až 2009 2,5 2,25 2 1,75 1,5 1,25 1 0,75 0,5 0,25 0

1,96

2,29

2,29

2,1

2,3 běžná likvidita

1,08 0,77

1,03

0,81

okamžitá likvidita 0,47

0,45 0,38 2005

pohotová likvidita

1,05 0,48

0,39 2006

2007

2008

2009

Rok

Zdroj: Vlastní zpracování

Ukazatelé aktivity Ukazatelé aktivity hodnotí, jak rychle je podnik schopný využívat svého majetku. U ukazatelů aktivity se sleduje kolikrát za rok se zásoby obrátí a jak dlouho společnost drží své peníze v podobě zásob. Obrat by měl potom být co nejvyšší a doba obratu co nejnižší.

Tabulka č. 4 Ukazatelé aktivity Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Obrat aktiv

1,02

0,77

0,71

1,11

0,73

Obrat zásob

12,14

9,19

8,41

11,35

9,14

Obrat pohledávek

76,70

45,32

44,51

62,47

34,95

4,60

3,18

3,32

5,62

3,18

30

40

44

33

40

5

8

8

6

11

110

65

115

Obrat závazků Doba obratu zásob (dny) Doba obratu pohledávek (dny)

Doba obratu závazků (dny) 78 115 Zdroj: Vlastní výpočty na základě údajů společnosti

Obrat aktiv se nachází v rozmezí od 0,73 do 1,11. Tyto hodnoty vypovídají o tom, že společnost XYZ s.r.o. celková aktiva přeměnila za rok nejvíce 1,11krát, a to v roce 2008.

30

Ostatní roky vypovídají o tom, že společnost svá celková aktiva za rok nepřemění ani 1krát. Obrat zásob udává, kolikrát za rok je společnost schopna přeměnit své zásoby na tržby. Čím větší je ukazatel obratu zásob, tím je to pro společnost lepší. Z tabulky č. 4 vyplývá, že společnost XYZ s.r.o. své zásoby přeměnila nejvíce v roce 2005 a to 12krát. V ostatním letech došlo ke snížení. Obrat pohledávek prozrazuje, kolikrát za rok se pohledávky přemění v hotové peníze. V roce 2005 se pohledávky přeměnily 76,70krát. V následujících dvou letech pak poklesly. V roce 2008 vzrostly a přeměnily se 62,47krát. V roce 2009 pak obrat pohledávek poklesl a pohledávky se přeměnily pouze 34,95krát. Čím vyšší je obrat pohledávek, tím lépe je to pro společnost, protože dostane rychleji hotové peníze od svých odběratelů či obchodních partnerů z projede výrobků. Obrat závazků se u společnosti XYZ s.r.o. pohybuje v rozmezí od 3,18 do 5,62. Tyto hodnoty pro společnost nejsou moc příznivé, protože nám ukazují rychlost s jakou společnost hradí své závazky. Stejně jako u obratu pohledávek platí, že čím větší je ukazatel, tím je to pro společnost lepší. Z tabulky č. 4 a z ukazatele doby obratu zásob vyplývá, že zásoby jsou ve společnosti XYZ s.r.o. využívány 30 a více dnů. Nejdéle byly zásoby drženy na skladě v roce 2007, a to 44 dnů, nejkratší dobu v roce 2005, a to 30 dnů. Platí zde, že čím kratší je doba obratu zásob, tím efektivněji společnost reguluje svůj sklad. Doba obratu pohledávek vyjadřuje počet dnů, po které musí společnost čekat než dostane peníze od svých odběratelů a obchodních partnerů. V roce 2005 své peníze dostala za 5 dní. V následujících letech se počet dnů zvyšuje a v roce 2009 společnost musela čekat na úhradu svých pohledávek 11 dní. Doba obratu závazků vyjadřuje, za jak dlouho je společnost schopná uhradit své závazky vůči dodavatelům. V roce 2008 byla společnost schopna uhradit své závazky za 65 dní. V ostatních letech je doba uhrazení závazků vyšší. V roce 2006 a 2009 dosahuje doba obratu závazků nejvyšších hodnot a to 115 dnů. Aby nebyl narušen chod společnosti, měla by doba obratu závazků převyšovat dobu obratu pohledávek. V našem případě tomu tak je. V případě opaku by

31

mohlo dojít k finanční nerovnováze. V následujícím grafu č. 2 je zachycen vývoj dob obratu zásob, pohledávek a závazků.

Graf č. 2 Vývoj dob obratu v letech 2005 až 2009 120 100 Dny

80

115 78

20

doba obratu zásob

40

doba obratu pohledávek

65

60 40

115 110

30 5

40

44 33

8

8

2006

2007

doba obratu závazků

6

11

0 2005

2008

2009

Rok


Ukazatelé zadluženosti Ukazatelé zadluženosti slouží k porovnání společnosti z hlediska cizího kapitálu. Majitelé preferují vyšší míru zadluženosti, protože cizí kapitál je pro ně levnější, věřitelé pak naopak upřednostňují menší zadluženost. V následující tabulce č. 5 je uveden přehled základních ukazatelů zadluženosti.

Tabulka č. 5 Ukazatelé zadluženosti Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Celková zadluženost (%)

35,48

36,08

30,64

33,70

33,92

Dlouhodobá zadluženost (%)

2,92

4,10

2,17

3,55

3,83

Krátkodobá zadluženost (%)

32,46

31,97

28,44

30,15

30,09

Míra samofinancování (%)

64,40

63,82

69,23

66,18

65,99

Ukazatel podkapitalizování

1,79

1,95

2,33

2,14

2,16


Celková zadluženost společnosti zahrnuje krátkodobé i dlouhodobé závazky. Společnost XYZ s.r.o. byla nejvíce zadlužena v roce 2006, a to ze 36,08%.

32

Nejméně byla společnost zadlužena v roce 2007, kdy celková zadluženost dosahovala 30,64%. Celková zadluženost je tvořena z větší části ze zadluženosti krátkodobé.

Graf č. 3 Složky celkové zadluženosti v letech 2005 až 2009 80

Procenta

60

celková zadluženost

35,48

36,08

40 32,46

31,97

2,92

4,1

20

30,64

33,7

33,92

30,15

30,09

3,55

3,83

28,44 2,17

dlouhodobá zadluženost krátkodobá zadluženost

0 2005

2006

2007

2008

2009

Rok


Míra samofinancování zjišťuje v jakém poměru jsou hrazeny závazky z interních zdrojů. Společnost nejvíce z interních zdrojů závazky financovala v roce 2007, a to z 69,23%, nejméně je financovala v roce 2006 z 63,82%. Posledním ukazatelem zadluženosti je ukazatel podkapitalizování, který udává přehled o krytí dlouhodobého majetku prostřednictvím dlouhodobých závazků. Při správném financování by měl ukazatel mít hodnotu větší než 1. U společnosti XYZ s.r.o. jsou hodnoty tohoto ukazatele po celé sledované období větší než 1, což pro společnost znamená, že hospodaří podle zásad správného financování. Ukazatelé rentability Rentabilita neboli výnosnost je ukazatelem, který vyjadřuje poměr mezi finančními prostředky plynoucích z aktivit společnosti a finančními prostředky, které jsme na tyto aktivity potřebovali. Výsledky rentability jsou pak ve společnosti mnohdy využívány při rozhodování o tom, kterou z aktivit společnosti vyloučit nebo naopak, na kterou aktivitu ve společnosti se více zaměřit.

33

Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) vyjadřuje, do jaké míry se společnosti daří z dostupných aktiv vytvářet zisk. Rentabilita aktiv se vypočítá jako poměr zisku a celkových aktiv.

Tabulka č. 6 Rentabilita aktiv Rok 2005

2006

2007

2008

2009

Rentabilita aktiv (%)

8,31

12,26

10,63

10,23

11,55


Z tabulky č. 6 je zřejmé, že rentabilita aktiv je po celé sledované období kladná. Nejmenší hodnota byla zaznamenána v roce 2006, kde rentabilita aktiv byla 8,31%. Tato nízká hodnota byla způsobena nízkým výsledkem hospodaření. Naopak největší hodnoty 11,55% dosáhla rentabilita aktiv v roce 2005, a to díky vysokému hospodářskému výsledku. Pro společnost to znamená, že na 100 Kč vloženého kapitálu vyprodukovala 11,55 Kč. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ukazuje ziskovost vlastního kapitálu. Zjišťuje, zda kapitál přináší dostatečný výnos. Vypočítá se jako poměr zisku a vlastního kapitálu.

Tabulka č. 7 Rentabilita vlastního kapitálu Rok 2005 2006 Rentabilita vlastního kapitálu (%)

17,94

13,03

2007

2008

2009

17,71

15,77

15,50


Největší hodnoty rentability vlastního kapitálu bylo dosaženo v roce 2005, kdy ze 100 Kč vlastního kapitálu bylo vyprodukováno 17,94 Kč zisku. Po celé sledované období jsou hodnoty ROE větší než ROA, což pro společnost XYZ s.r.o. znamená, že cizí zdroje umí využívat efektivně. Vývoj obou ukazatelů je zachycen v grafu č. 4.

34

Graf č. 4 Vývoj ROA a ROE v letech 2005 až 2009 20 17,94 15 Procenta

15,77 13,03

11,55

10,63

10

15,5

17,71 10,23

ROA

12,26

ROE

8,31 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

Rok


Ukazatel rentability tržeb (ROS) vyjadřuje finanční výkonnost společnosti. Představuje míru zisku na jednu korunu tržeb. Hodnota ukazatele rentability tržeb pak vypovídá o tom, jak společnosti dokáže generovat zisk ze svých tržeb.

Tabulka č. 8 Rentabilita tržeb Rok 2005

2006

2007

2008

2009

Rentabilita tržeb (%)

32,06

35,40

33,66

28,58

36,46


Z tabulky č. 8 vyplývá, že nejmenších hodnot rentabilita tržeb dosahovala v roce 2009, naopak největších v roce 2005. Po celé sledované období jsou hodnoty kladné. Rentabilita nákladů (ROC) vyjadřuje, kolik zisku společnost získá z jedné koruny vynaložených nákladů. Pokud jsou hodnoty tohoto ukazatelé nízké, znamená to, že společnost dobře hospodaří.

35

Tabulka č. 9 Rentabilita nákladů Rok 2005

2006

2007

2008

2009

Rentabilita nákladů (Kč)

0,68

0,65

0,66

0,71

0,64


Ukazatelé rentability nákladů jsou po celé sledované období přibližně stejné. V průběhu nedochází k žádným větším výkyvům. Nejnižší a zároveň nejpozitivnější hodnota pro společnost XYZ s.r.o. byla v roce 2005, kdy 1 koruna tržeb je vytvořena s 0,64 Kč nákladů. Nejnepříznivější hodnota pro společnost byla vypočítána v roce 2009, kdy 1 koruna tržeb je vytvořena s 0,71 Kč nákladů. Rozdílové ukazatelé slouží především k analýze a řízení finanční situace společnosti s orientací na jeho likviditu, a to především na čistý pracovní kapitál.

Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál je jeden z nejpoužívanějších rozdílových ukazatelů. Vypočítá se jako rozdíl mezi oběžnými aktivy, které jsou očištěny od dlouhodobých pohledávek, a krátkodobými závazky neboli dluhy.

Tabulka č. 10 Čistý pracovní kapitál Rok 2005 Čistý pracovní kapitál (v tis. Kč)

28 185

2006

2007

2008

2009

31 449

35 500

33 635

35 087


Jestliže se hodnoty čistého pracovního kapitálu pohybují v kladných číslech, znamená to, že část oběžných aktiv je financována prostřednictvím dlouhodobých aktiv. Z tabulky č.10 vyplývá, že čistý pracovní kapitál společnosti XYZ s.r.o. se pohybuje v kladných hodnotách. Z jednotlivých ukazatelů vyplývá, že společnost XYZ s.r.o.by byla schopna část investičního záměru financovat z interních zdrojů, ale rozhodla se celý investiční záměr financovat prostřednictvím externích zdrojů financování.

36

4.4 Výběr vhodného zdroje financování Společnost XYZ s.r.o. se rozhodla investovat do dlouhodobého hmotného majetku tj. laserového centra na pálení železa. Toto zařízení dlouhodobého hmotného majetku je zařazeno ve druhé odpisové skupině s dobou odpisování 5 let. Následující část práce bude věnována jednotlivým způsobům financování investice.

4.4.1. Rozhodování o financování investičního záměru Z finanční analýzy společnosti XYZ s.r.o. plyne, že společnost nemá dostatek interních zdrojů na financování investičního záměru, proto investiční záměr musí financovat pomocí externích zdrojů financování. Jednou z možností jak financovat investici, je navýšení základního kapitálu. Společnost je v takové situaci, že toto navýšení nemůže uskutečnit, protože na to nemá dostatek finančního prostředků a nechce využít možnosti nového společníka. Další variantou je financovat investici pomocí rizikového kapitálu, kdy investor rizikového kapitálu získává podíl základního kapitálu společnosti za poskytnutí potřebného finančního kapitálu. Hlavní a velmi důležitou nevýhodou rizikového kapitálu je rozšíření vlastníků společnosti, které může ovlivňovat strategické rozhodování. Proto společnost tuto možnost zavrhla. Dalším způsobem jak financovat investici je pomocí faktoringu. Výhodou tohoto druhu financování je rychlé získání finančních prostředků a poměrně snadná administrativní náročnost. Nevýhodu je vysoký faktoringový poplatek a úrok. Provize a poplatky, které se účtují faktoringové společnosti jsou poměrně vysoké a ve většině případech se faktoring stává více nákladným než například bankovní úvěr. Náklady spojené s faktoringovým procesem snižují zisk společnosti, protože náklady na faktoring se promítnou do cen výrobků. Financování prostřednictví forfaitingu je stejně jako financování prostřednictvím faktoringu považováno za velmi drahý zdroj financování investice. Náklady na forfaiting se skládají ze dvou částí, a to z poplatků za zpracování provize a obchodu, a z diskontu, který slouží jako odměna forfaitérovi. Další možností je financovat investici prostřednictvím projektového financování. Toto financování není na českém trhu obvyklé a používá se pro financování drahých investičních projektů.

37

Jedna z dalších variant financování dané investice je prostřednictvím dotací z Evropské unie. Dotace jsou poskytovány ze strukturálních fondů, konkrétně by byly poskytnuty ze společného regionálního operačního programu. Tyto dotace jsou poskytovány na podporu malých a středních podniků. Malé podniky jsou takové, které zaměstnávají méně než 50 zaměstnanců a jejich majetek nebo obrat nepřesahuje částku 10 mil EUR.2 Společnost XYZ s.r.o. má 36 zaměstnanců a obrat je menší něž 10 mil. EUR, tudíž se řadí do malých podniků a podmínky pro získání dotace splňuje. Maximální výše dotace činí 40% z investované částky, to pro společnosti XYZ s.r.o.znamená, že by musela využít i jiný zdroj financování. Aby společnost dotaci získala, musí podstoupit následují kroky: 3 • sepsat dotační projekt na dotace z Evropských fondů; • musí počkat na schválení dotace; • podat na obchodní věstník zprávu o veřejné soutěži na výběr dodavatele; • odeslat poptávky na známé firmy, které obchodují s potřebným zařízením; • kontaktovat banku o výši úvěru; • svolat zasedání výběrové komise a ukončit výběrové řízení; • poslat závaznou objednávku; • kontrola z výboru Evropských fondů. Společnost XYZ s.r.o. na dotace z Evropské unie nedosáhne, protože její investiční záměr nesplňuje ekologický přínos, což je nutná podmínka pro získání dotací. Společnosti XYZ s.r.o. doporučujeme, na základě předchozích údajů, využít pro financování investičního záměru bankovní úvěr nebo leasing. Financování prostřednictvím bankovního úvěru Společnost uvažuje o financovaní investice prostřednictvím bankovního úvěru. Je možné vybrat z následujících variant: • hypoteční bankovní úvěr, • účelový bankovní úvěr, • investiční bankovní úvěr, • kontokorent, • provozní úvěr. Hypoteční úvěr je dlouhodobý účelový úvěr, který je poskytovaný na investice do nemovitostí. Účelový úvěr je poskytován na nákup spotřebních zboží a provozní 2 3

http://www.czechinvest.org/definice-msp http://www.strukturalni-fondy.cz/srop

38

úvěr na nákup zboží, materiálu a dlouhodobého majetku. Nevýhodou kontokorentu je vysoké úročení. Jako jediný možný úvěr, kterým společnost může financovat dlouhodobý majetek, je investiční úvěr. Jako každá forma financování z externích zdrojů, má i investiční úvěr své výhody a nevýhody. Mezi výhody investičního úvěru lze zahrnout:[22] • není potřeba většího množství volných prostředků při koupi dlouhodobého majetku pořízeného prostřednictvím úvěru, • i když je majetek pořízen z cizích zdrojů, tak v okamžiku, kdy je zakoupen, se stává majetkem kupujícího a majitel má právo ho odepisovat, • úroky z úvěru lze podle zákona odečítat od daňového základu. Nevýhody investičního úvěru jsou:[22] • nutnost vynakládaní dalších nákladů spojených s vedením úvěrového účtu, s poplatky za vyřízení žádosti o úvěru a s úroky z úvěru, • dochází k účetnímu zadlužení společnosti, protože výše přijatého úvěru se objeví v samotné rozvaze společnosti jako položka cizích zdrojů, což může zhoršit pozici podniku například při hodnocení rizikovosti investory nebo obchodními partnery, • vyřízení úvěru je spojeno s vyšší administrativní náročností, • nutnost zajištění úvěru již od mnohem nižší částek než je tomu u leasingu. Tato nutnost plyne ze skutečnosti, že banka se oproti leasingovým společnostem ocitá v jisté nevýhodě, protože půjčuje peníze na majetek, který bude ve vlastnictví kupujícího. Společnost XYZ s.r.o se při výběru investičního úvěru rozhoduje mezi třemi bankami, a to mezi investičním úvěrem společnost Česká spořitelna, a.s., společnosti Komerční banka, a.s. a společnosti UniCredit Bank Czech Republik, a.s. Tyto tři společnosti byly vybrány na základě nejnižších nabízených úrokových sazeb. Maximální doba splácení investičního úvěru od České spořitelny, a.s. je 8let, roční úroková sazba je individuální v rozmezí 5,8% až 10,58%. Poplatek za schválení a poskytnutí úvěru se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2% z výše úvěru, ale minimálně 5 000Kč. Měsíční poplatek za správu a vedení účtu je 300Kč. Účel úvěru musí být přesně specifikován. Společnost si pak může vybrat, jestli úvěr bude čerpat jednorázově nebo zvolí postupné čerpání – v našem případě by

39

zvolila čerpání jednorázové. Aby společnost XYZ s.r.o ten úvěr získala, musí mít svůj účet u České spořitelny. Maximální doba splácení u investičního úvěru od Komerční banky je 8 let, úroková sazba je individuální, pohybuje se v rozmezí 4,8% až 10,5%, společnost se pak může rozhodnout mezi variabilní úrokovou sazbou nebo fixovanou úrokovou sazbou. Poplatek za schválení a poskytnutí úvěru činí 0,3% z výše úvěru, minimálně však 5 000 Kč, maximálně 30 000 Kč. Měsíční poplatek za správu a vedení účtu je 600 Kč. Účel úvěru musí být přesně specifikován. Společnost by úvěr čerpala jednorázově. Maximální doba splácení u investičního úvěru od UniCredit Czech Republik, a.s. je 5 let, úroková sazba je individuální, pohybuje se v rozmezí 4,5% až 11% s možností fixace na volitelné období. Poplatek za schválení žádosti činí 0,5% z výše úvěru. Měsíční poplatek za správu a vedení účtu je 500 Kč. Účel úvěru musí být rovněž přesně specifikován.

Tabulka č. 11 Srovnání investičních úvěrů Česká spořitelna, a.s. Max. doba splácení 8 (dny) Úroková sazba Poplatek za schválení Poplatek za správu Možnost čerpání

Komerční banka, a.s.

UniCredit Bank, a.s.

8

5

individuální

individuální

individuální

0,5 – 2% min. 5 000 Kč

0,3% min. 5 000 Kč max. 30 000 Kč

0,5% zvýše úvěru

300 Kč

600 Kč

500 Kč

jednorázové i postupné




Rozhodování mezi jednotlivými variantami, bude provedeno na základě metody scoring model. Nejprve se musí stanovit jednotlivá kritéria a poté jejich váhy. Stanovení vah bude provedeno pomocí bodovací metody. Postup vytvoření hodnotící metody: (12] • určení kritérii, • seřazení kritérií podle pořadí od nejdůležitějšího po méně důležité, • ohodnocení kritérií body (bi) z předem daného intervalu,

40

•

vydělení bi sumou ∑bi.

Kritérium hodnocení banky je na základě klientského ratingu bank. Každé čtvrtletí je vyhlašována nejvstřícnější banka, která získala nejvyšší hodnocení. Hodnotí se všechny důležité kroky a opatření bank. Hodnocení bank je tvořeno odbornou jedenáctičlennou porotou. 4

Tabulka č. 12 Bodovací metoda stanovení vah investičního úvěru 5

i

Pořadí

bi

vi = bi / ∑ bi i =1

Dostupnost pobočky Poplatky za schválení

4

2

0,133

2

4

0,267

Hodnocení banky

5

1

0,067

Úroková sazba

1

5

0,333

Poplatky za správu

3

3

0,20

∑

x

15

1


Při modelování scoring modelu se nejprve musí určit jednotlivá kritéria, poté se k nim přiřadí váhy stanovené na základě bodovací metody, poté se k jednotlivým kritériím přiřadí údaje, které se následně ohodnotí stupnicí 1 až 5 (kde 1 znamená nejlepší a 5 nejhorší). Posledním krokem je vynásobení hodnocení váhou kritéria. V tabulce č. 13 je uvedena bodovací metoda stanovení vah.

4

http://zpravy.kurzy.cz/255370-ovb-nejvstricnejsi-banka-roku-2010

41

Tabulka č. 13 Scoring model varianta investičního úvěru Vybrané banky Kritérium Váha Česká spořitelna, Komerční banka, a.s. a.s. 62,9% 64,3% Hodnocení 0,067 2 1 banky 0,134 0,067 Výborná Výborná Dostupnost 0,133 1 1 pobočky 0,133 0,133 0,5% - 2% 0,3% Poplatek za 0,20 5 1 zpracování 1 0,20 300 Kč 600 Kč Poplatek za 0,267 1 5 správu 0,267 1,335 5,2% - 10,58% 4,8 % - 10,5% Úroky 0,333 2 1 0,666 0,333 ∑ 1 2,2 2,068 Zdroj: Vlastní zpracování

UniCredit Bank, a.s. 61,7% 2 0,134 Výborná 1 0,133 0,5% 3 0,6 500 Kč 4 1,068 4,5 % - 11% 3 0,999 2,934

Podle hodnot metody scoring modelu je nejvhodnější variantou poptávat investiční úvěr od Komerční banky, a.s. Vzhledem k tomu, že společnost XYZ s.r.o. je dlouhodobým klientem a má v Komerční bance své účty, bude doporučena společnosti XYZ s.r.o na financování investice Komerční banka, a.s. Financování prostřednictvím leasingu Druhou možností, jak společnost může svoji investici financovat, je prostřednictvím leasingu. Jedná se o závazkový vztah mezi společností a leasingovým poskytovatelem, při kterém se poskytovatel leasingu zavazuje předat majetek společnosti. Společnost se pak zavazuje náklady spojené s pořízením majetku poskytovateli uhradit, a to prostřednictvím leasingových splátek. Společnost si může vybrat z následujících možností: • operativní leasing, • finanční leasing. Operativní leasing znamená pronájem majetku na určitou dobu a po skončení této doby, se majetek vrací zpět původnímu majiteli, proto tento způsob financování není vhodný. Společnost se tedy rozhodla pro finanční leasing. Mezi výhody spojené s financováním majetku pomocí finančního leasingu patří:[22]

42

•

•

•

•

je možné užívat majetek, přičemž společnost nemusí vlastnit kapitál, který je potřeba na financování investice, tak jako je tomu u financování z vlastních zdrojů. Tím pádem je možné rychleji zavést investici do provozu, a tím se podniku zvyšuje jeho konkurenceschopnost, leasingové splátky se dají rozložit podle sezónnosti výroby, tím pádem se společnost nemůže dostat do platebních potížích, čímž si společnost může zajistit svoji likviditu, leasingové splátky lze zahrnout do nákladů, a tím pádem je možné snižovat základ zdanění, administrativní náročnost spojená s vyřízení finančního leasingu je nižší a mnohem jednodušší.

Mezi nevýhody finančního leasingu patří:[22] • pořízení majetku prostřednictvím finančního leasingu bývá mnohem dražší než pořízení pomocí úvěrů. Je zapotřebí ovšem zmínit, že tato nevýhoda se týká pouze dobře prosperujících společností, které snadněji dosáhnout úvěru nebo mají dostatek vlastních zdrojů na financovaní investice, • po ukončení leasingu, přechází majetek do vlastnictví společnosti téměř odepsaný, tím pádem, pokud podnik nepředpokládá jeho obnovu, není možné využívat výhody odpisového štítu, • přenášení vlastnických rizik na nájemce, omezení užívacích práv nájemce leasingovou smlouvou, potřebný souhlas, který je potřeba při provádění potřebných úprav na majetku, • značné penále při vypovězení smlouvy nájemcem a nebezpečí bankrotu leasingové společnosti. Společnosti XYZ s.r.o. má na výběr využít služeb S MORAVA leasingu, a.s. a financovat investici prostřednictvím leasingu od S MORAVA Leasingu, a.s., nebo využít služeb společnosti UniCredit Leasing CZ, a.s. Oba dva produkty jsou si velmi podobné, proto při rozhodování o tom, který produkt by byl pro společnost XYZ s.r.o. lepší, bude použito scoring modelu. Jiné společnosti nejsou doporučovány, neboť jejich podmínky poskytnutí leasingu nejsou pro společnost XYZ s.r.o. výhodné. Jako první kritérium hodnocení variant finančního leasingu byla stanovena dostupnost pobočky. Společnost S MORAVA Leasing a.s. má pobočku v místě, kde sídlí společnost XYZ s.r.o, proto u této varianty byla stanovena vysoká hodnota. V případě společnosti UniCredit Leasing, a.s. byla stanovena nízká hodnota a to z toho důvodů, že společnost UniCredit Leasing, a.s. má nejbližší

43

pobočku až v krajském městě, což je přibližně s.r.o.

80 km od sídla společnosti XYZ

Druhým hodnotícím kritériem je výše akontace. U společnosti S MORAVA Leasing a.s. se pohybuje v rozmezí od 10% až do 30%. U společnosti UniCredit Leasing, a.s. se akontace pohybuje v rozmezí 10% až 25%. Třetím hodnotícím kritériem je prodejní cena na konci leasingové smlouvy v korunách neboli odkup. Výše odkupu je u obou společností totožná, a to 1000 Kč + 20% DPH. Předposledním kritériem jsou poplatky za správu. V našem případě jsou poplatky za správu u obou společnosti totožné. V případě uzavření leasingové smlouvy si ani jedna ze společností neúčtuje poplatky za její správu. Posledním hodnotícím kritériem jsou doprovodné služby, jako například bezplatné finanční a daňové poradenství, bezplatné poradenství při zadávání a vyhodnocování nabídek, bezplatné poradenství při sjednávání podmínek dodávky a zajištění tuzemské i mezinárodní dopravy předmětu leasingu.

Tabulka č. 14 Bodovací metoda stanovení vah finančního leasingu 5

i

Pořadí

bi

vi = bi / ∑ bi i =1

Dostupnost pobočky

2

4

0,267

Výše akontace

1

5

0,333

Odkup

4

2

0,133

Doprovodné služby

3

3

0,20

Poplatky za správu

5

1

0,067

∑

x

15

1


Při modelování scoring modelu se nejprve musí určit jednotlivá kritéria, poté se k nim přiřadí váhy stanovené na základě bodovací metody, poté se k jednotlivým kritériím přiřadí údaje, které se následně ohodnotí stupnicí 1 až 5 (kde 1

44

znamená nejlepší a 5 nejhorší). Posledním krokem je vynásobení hodnocení váhou kritéria. V tabulce č 14. je uvedena bodovací metoda stanovení vah.

Tabulka č. 15 Scoring model varianta finančního leasingu Vybrané leasingové společnosti Kritérium Váha S MORAVA Leasing, a.s. UniCredit Leasing, a.s. Dostupnost pobočky

0,267

Výše akontace

0,333

Odkup

0,133

Poplatek za správu

0,20

Doprovodné služby

0,067

∑ Zdroj: Vlastní zpracování

1

Vysoká 1 0,267 10% - 30% 3 0,999 1000 Kč + 20% DPH 1 0,133 0 Kč 1 0,20 Výborné 1 0,067 1,666

Nízká 5 1,335 10% - 25% 1 0,333 1000 Kč + 20% DPH 1 0,133 0 Kč 1 0,20 Dobré 3 0,201 2,202

Podle hodnot scoring modelu se jeví jako lepší varianta poptávat finanční leasing u společnosti S MORAVA Leasing, a.s.

4.4.2. Rozhodování mezi investičním úvěrem a finančním leasingem Nejpodstatnější rozdíl mezi financováním investice úvěrem nebo leasingem, spočívá ve vlastnictví nakupovaného majetku. Zatímco je při financování majetku úvěrem společnost hned jejím majitelem, tak v případě leasingu je majitelem leasingová společnost až do skončení leasingové smlouvy nebo převodu předmětu leasingu na pronájemce. Leasingová společnost je proto ve vztahu ke společnosti v mnohem silnější právní pozici než je banka. Další rozdíly nejsou tak podstatné, ale rozhodování zda využít leasing či investiční úvěr mohou také ovlivnit. Jedná se zejména o snadnost vyřízení půjčky. Zatímco leasing po doložení všech požadovaných dokladů je možné vyřídit během jednoho dne, tak úvěr je na vyřízení značně náročnější. Banka totiž prověřuje důkladněji bonitu společnosti. Banka úvěr půjčuje na základě investičního záměru a další projektové

45

dokumentace a údajů. U větších investic banka požaduje studii proveditelnosti, doložení bonity a historii žadatele. V případě vyřizování leasingové smlouvy právnickou osobou je obvykle nutné doložit jenom účetní závěrku za minulé období. Při rozhodování mezi úvěrem a leasingem by měla společnost zvážit následující kroky: [18] • daňové zvýhodnění pořízené investice, • úrokové sazby, • sazby odpisů a zvolenou metodu odepisování, • leasingové splátky, jejich výši a průběh v rámci doby leasingu, • faktor času vyjádřený zvolenou diskontní sazbou. Společnost může pro porovnání těchto dvou metod využít metodu diskontovaných výdajů na úvěr a leasing. Tato metoda mezi sebou porovnává aktualizované výdaje na leasing a úvěr tzn. výdaje, které jsou snížené o vliv daní. Tuto metodu lze vyjádřit pomocí čtyř následujících kroků: [18] 1. nejdříve se určí výdaje na leasing snížení o daňovou úsporu, 2. určí se výdaje na úvěr snížené o vliv daní, 3. výdaje na leasing a výdaje na úvěr se aktualizují s přihlédnutím k času, ve kterém byly vynaloženy, 4. vybere se ta varianta financování, která má nejnižší celkové diskontované výdaje. Konečný rozdíl mezi oběma variantami financování pak představuje částku, o kterou je daný způsob financování investice dražší nebo naopak levnější.

Výchozí údaje pro porovnání: a) Finanční leasing • doba pronájmu 5 let, • anuita 20%, • splátkový kalendář, • odpisy jsou provádění leasingovou společností. b) Investiční úvěr • splatnost úvěru 5 let, • roční splátky 3 048 750 Kč, • roční úroková sazba 7% p.a.,

46

• •

umořovací plán, způsob splácení rovnoměrně.

Pořizovací cena investice činí 12 500 000 Kč. Investice se podle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu nachází ve druhé odpisové skupině s dobou odpisování 5 let. Společnost se rozhodla pro zrychlené odpisování a protože je prvním vlastníkem využije možnosti zvýšit první odpis o 10%. Toto zvýšení odpisu lze uplatnit od roku 2005.

Tabulka č. 16 Výpočet odpisů Rok

Výpočet odpisů

Odpis (Kč)

Oprávky (Kč)

Zůstatková cena (Kč)

1.

(12 500 000 / 6) + (12 500 000 * 0,1)

3 750 000

3 750 000

8 750 000

2.

(2 * 8 750 000) / ( 6-1)

3 500 000

7 250 000

5 250 000

3.

(2 * 5 250 000) / (6-2)

2 625 000

9 875 000

2 625 000

4.

(2 * 2 265 000) / (6-3)

1 750 000

11 625 000

875 000

5.

(2 * 875 000) / (6-4)

875 000

12 500 000

0

∑

x

12 500000

x

x

Zdroj: Vlastní práce

Splátkový kalendář u finančního leasingu Splátkový kalendář představuje rozpis splátek po celou dobu trvání leasingu, který plní funkci daňového dokladu. Následující tabulka udává přehled o jednotlivých ročních splátkách leasingu. Je možnost využít daňovou úsporu, která se vypočítá vynásobením leasingových splátek daňovou sazbou, která pro rok 2010 činí 19%. Protože se nemůže určit přesná výše akontace, je pro zjednodušení počítáno s 20% akontací.

47

Tabulka č. 17 Kvantifikace výdajů spojených s leasingem Leasingové splátky Daňová úspora Rok (Kč) (Kč)

Výdaje na leasing po zdanění (Kč)

0.

2 500 000

500 000

2 000 000

1.

2 715 108

543 022

2 172 086

2.

2 715 108

543 022

2 172 086

3.

2 715 108

543 022

2 172 086

4.

2 715 108

543 022

2 172 086

5.

2 715 108

543 022

2 172 086

∑

16 075 540

3 215 110

12 860 430

Zdroj: Vlastní výpočet

Umořovací plán u úvěru Stanovení pravidelných ročních splátek (anuita) se vypočítá podle počtu let splácení. Společnost XYZ s.r.o. se rozhodla pro pětiletou dobu splácení. Aby se mohla stanovit anuita, musí se nejdříve vypočítat umořovatel. Protože nelze odhadnout, jakou úrokovou sazbu si Společnosti XYZ s.r.o. u Komerční banky, a.s. vyjedná, je nadále počítáno se 7% roční úrokovou sazbou. Umořovatel = r = 0,2439 Samotná anuita se pak vypočítá vynásobením umořovatele s hodnotou investice. Anuita = 12 500 000 * 0,2439 = 3 048 750 Kč Měsíční splátka = 3 048 750 / 12 = 254 063 Kč

Tabulka č. 18 Umořovací plán Rok

Počáteční stav úvěru (Kč)

Roční splátka (Kč)

Roční úrok (Kč)

Roční úmor (Kč)

Konečný stav úvěru (Kč)

1.

12 500 000

3 048 750

875 000

2 173 750

10 326 250

2.

10 326 250

3 048 750

722 838

2 325 912

8 000 338

3.

8 000 338

3 048 750

560 024

2 488 726

5 511 612

4.

5 511 612

3 048 750

385 813

2 662 937

2 848 675

5.

2 848 675

3 048 750

199 407

2 848 675

0

Zdroj: Vlastní výpočet

48

V následující tabulce je uveden přehled výdajů spojených s úvěrem. Aby se mohly tyto výdaje určit, je zapotřebí nejprve zjistit daňové úspory na úrocích a na odpisech, následně se pak musí tyto dvě položky vynásobit daňovou úsporou, která činí 20%.

Tabulka č. 19 Kvantifikace výdajů spojených s úvěrem Celkové Roční snížení Roční úrok Rok Odpisy (Kč) splátka daňového (Kč) (Kč) základu (Kč)

Daňová úspora (Kč)

Výdaj na úvěr po zdanění (Kč)

1.

3 048 750

875 000

3 750 000

4 625 000

925 000

2 123 750

2.

3 048 750

722 838

3 500 000

4 222 838

844 568

2 204 182

3.

3 048 750

560 024

2 625 000

3 185 024

637 005

2 411 745

4.

3 048 750

385 813

1 750 000

2 135 813

427 163

2 621 587

5.

3 048 750

199 407

875 000

1 074 407

214 881

2 833 869

∑

15 243 750

2 743 082

12 500 000

15 243 082

3 048 617

12 195 133

Zdroj: Vlastní výpočty

Porovnání obou variant V předchozí částí byly vyčísleny výdaje spojené s pořízení nové investice prostřednictvím úvěru a leasingu. Cílem této části je porovnat obě varianty, a to na základě diskontovaných výdajů na leasing. Na následující straně je uvedena tabulka diskontovaných výdajů na finanční leasing a investiční úvěr. Z porovnání obou možností, tj. finančního leasingu od společnosti S MORAVA Leasing, a.s. a investičního úvěru od Komerční banky, a.s, je zřejmé, že společnost XYZ s.r.o. by měla využít služeb Komerční banky, a.s. a financovat investiční záměr pomocí investičního úvěru. Úvěr vychází levněji o 940 940 Kč.

49

Tabulka č. 20 Diskontované výdaje na finanční leasing a investiční úvěr DiskontovaVýdaje na né výdaje Výdaje na Rok Odúročitel Odúročitel leasing (Kč) úvěr (Kč) na leasing (Kč)

Diskontované výdaje na úvěr (Kč)

0.

2 000 000

0,9346

1 869 200

0

0,9346

0

1.

2 172 086

0,8734

1 897 100

2 123 750

0,8734

1 854 883

2.

2 172 086

0,8163

1 773 074

2 204 182

0,8163

1 799 274

3.

2 172 086

0,7629

1 657 084

2 411 745

0,7629

1 839 920

4.

2 172 086

0,7130

1 548 697

2 621 587

0,7130

1 869 192

5.

2 172 086

0,6663

1 447 261

2 833 869

0,6663

1 888 207

∑

12 860 430

x

10 192 416

12 195 133

x

9 251 476

Zdroj: Vlastní výpočty

4.5 Odhad očekávaných nákladů a výnosů Tato část diplomové práce má za úkol vyčíslit náklady spojené s provozem nové investice a výnosy, které investice přinese. Odhad očekávaných nákladů Odhad očekávaných nákladů u investičního záměru v sobě zahrnuje náklady, které jsou spojeny s jeho provozem. Jelikož popis požadované investice, tj. laserového centra na pálení železa, je velice obsáhlý, pracuje se pouze s údaji, které jsou prospěšné. Provozní náklady tvoří především elektřina, mzda obsluhy, údržba a provozní materiály. Náklady budou počítány při dvou směnném provozu a budou stanoveny jak pro optimistickou, tak pro reálnou variantu. Společnost XYZ s.r.o. v případě optimistické varianty počítá využitelný časový fond investice s 20% na údržbu a plánované odstávky (celozávodní dovolená). U reálné varianty je uvažována možnost nedostatku zakázek a je počítáno s neplánovanými odstávkami, proto využitelný časový fond je snížen o 30%. V následující tabulce č. 21 lze vidět využitelný časový fond investice v případě optimistické a reálné varianty.

50

Tabulka č. 21 Využitelný časový fond investice Využitelný časový Využitelný časový fond při plném fond při omezeném Rok provozu (hodiny) provozu (hodiny) 1.

3 238

2 904

2.

3 226

2 894

3.

3 213

2 882

4.

3 226

2 894

5.

3 213

2 882


Prvním provozním nákladem je elektrická energie. Ceny elektrické energie jsou uvedeny v tabulce č. 22. Hodnoty od roku 2006 do roku 2010 jsou uvedeny ve skutečných průměrných ročních cenách za 1 kWh. Hodnoty od roku 2010 do roku 2015 jsou stanoveny na základě predikce vývoje cen elektrické energie. Konkrétní výpočty jsou uvedeny v příloze č.4

Tabulka č. 22 Skutečné a odhadované ceny elektrické energie za období 2006-2015 Průměrné roční Průměrné roční Rok Rok ceny elektrické ceny elektrické energie v Kč/kWh energie v Kč/kWh 2006

3,80

2011

5,04

2007

4,07

2012

5,28

2008

4,17

2013

5,53

2009

4,73

2014

5,78

2010

4,80

2015

6,04


Společnost XYZ s.r.o předpokládá, že CNC laser při optimistické variantě, tedy při plném provozu, spotřebuje 95 238 kWh. Při reálné variantě 85 714 kWh.

51

Mzdové náklady v sobě zahrnují mzdu dvou pracovníků, kteří se střídají na směnách, dále zdravotní a sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Měsíční hrubá mzda jednoho pracovníka je stanovena ve výši 18 000 Kč, z této částky musí zaměstnavatel odvést 9% na zdravotní pojištění a 25% na sociální pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Celkem tedy společnost XYZ s.r.o. za dva pracovníky na měsíčním pojistném odvede 12 240 Kč, z toho 9 000 Kč tvoří příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a sociální zabezpečení a 3 240 Kč tvoří zdravotní pojištění. Další položkou mzdových nákladů jsou náklady na ochranné pomůcky a pracovní oděv pracovníků. Pracovníci obsluhy CNC laseru potřebují speciální boty s ocelovou špičkou, montérky a pracovní rukavice. Náklady na pracovní oděv a obuv lze vidět v tabulce č. 23.

Tabulka č. 23 Náklady na pracovní oděv a obuv Pracovní oděv Množství (za rok) Cena (Kč) a obuv

Cena za dva pracovníky (Kč)

Montérky

1

650

1 300

Obuv

1

700

1 400

Rukavice

4

120

240

x

1 470

2 940

∑

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů společnosti

Roční náklady na pracovní oděv a obuv tvoří 2 940 Kč. Celkové roční náklady na dva pracovníky CNC laseru jsou tedy 581 820Kč. Společnost XYZ s.r.o. náklady na údržbu vyčíslila na 66 000 Kč za rok. Tyto náklady v sobě zahrnují oleje a maziva na promazávání a materiál na výrobu opotřebovaných součástek. Zařízení má záruku 7 let, proto větší poruchy, jsou zajištěny dodavatelskou firmou. Provozní materiály jsou tvořeny především výrobním materiálem, který je společnosti XYZ s.r.o. dodáván firmami ze zahraničí a jejich cena je ošetřena smluvně, vždy na jedno čtvrtletí dopředu. Společnost XYZ s.r.o plánuje výrobu dle dosavadního vývoje struktury zakázek, a ty jsou tvořeny z 99% ze železa a zbytek tvoří ostatní materiály.

52

Ceny železa jsou uvedeny v tabulce č. 24. Hodnoty od roku 2006 do roku 2010 jsou uvedeny ve skutečných průměrných ročních cenách za jeden kilogram. Hodnoty od roku 2010 do roku 2015 jsou stanoveny na základě predikce vývoje cen železa. Konkrétní výpočty jsou uvedeny v příloze č. 5.

Tabulka č. 24 Skutečné a odhadované ceny železa za období 2006 až 2015 Průměrné roční Průměrné roční Rok Rok ceny železa v ceny železa Kč/kg v Kč/kg 2006

12,44

2011

15,81

2007

12,62

2012

16,63

2008

13,55

2013

17,28

2009

14,64

2014

18,01

2010

15,03

2015

18,74

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů společnosti XYZ s.r.o.

Společnost plánuje, v prvním roce zavedení investice do provozu, vyrobit výrobky z 161,9 tun železa. Předpokládaná cena železa v prvním roce výroby je 15,06 Kč/kg. Výroba je spočítána pro první dva roky zavedení investice do provozu na 70% potenciálu možné výroby, protože zbylých 30% tvoří manipulace s materiálem a seřízení stroje. Společnost dále plánuje pro zbývající roky zvýšení potenciálu o 10% až 15%, a to díky efektivnějšímu plánování výroby, které získá ze zkušeností z předešlých let.

Tabulka č. 25 Předpokládané provozní náklady pro optimistickou variantu Náklady (Kč) 1.rok 2. rok 3. rok 4. rok

5. rok

Elektřina

480 000

502 856

526 666

550 475

574 951

Mzdové náklady

518 820

518 820

518 820

518 820

518 820

66 000

66 000

66 000

66 000

66 000

2 559 639

2 692 397

3 217 277

3 353 192

3 489 107

3 624 459

3 843 073

4 391 763

4 551 487

4 711 879

Údržba Materiál ∑


53

Tabulka č. 26 Předpokládané provozní náklady pro reálnou variantu 1.rok

2. rok

3. rok

4. rok

5. rok

Elektřina

431 999

452 570

473 998

495 427

517 713

Mzdové náklady

518 820

518 820

518 820

518 820

518 820

66 000

66 000

66 000

66 000

66 000

Materiál

2 303 675

2 423 157

2 895 549

3 017 873

3 140 196

Celkem

3 320 194

3 460 547

3 954 367

4 098 120

4 242 729

Náklady (Kč)

Údržba


Odhad očekávaných výnosů Samotný odhad očekávaných výnosů z plánované investice je velice komplikovaný, protože nikdy nejsou předem známá všechna rizika, která mohou v průběhu let očekávané výnosy ovlivnit. Společnost XYZ s.r.o. plánuje počítat své výnosy v uskutečněných hodinách skutečné spotřeby, to znamená v korunách za hodinu. Náklady na hodinu provozu stroje v prvním roce u optimistické varianty jsou 2 277,07 Kč a u reálné varianty 2 183 Kč, je zde zahrnuto i opotřebení stroje. Tyto náklady jsou spočítány na již zmíněnou efektivnost 70%. Cena jedné hodiny provozu stroje u konkurentů se pohybuje v rozmezí 2 650 Kč až 3500 Kč.5 Na základě těchto údajů společnost XYZ s.r.o. stanovila obchodní strategii dumpingové ceny ve výši 2 504 Kč v případě optimistické varianty a v případě reálné varianty si stanovila cenu 2 401 Kč. Tyto ceny jsou pro první rok vypočítány s 10% ziskovou marží. Následující tabulka uvádí přehled očekávaných výnosů při optimistické variantě a reálné variantě.

5

Informace jsou použity z konkurenční analýzy společnosti XYZ s.r.o.

54

Tabulka č. 27 Předpokládané výnosy pro optimistickou a reálnou variantu Celkové výnosy v Kč Rok Optimistická varianta Reálná varianta 1.

8 107 952

6 972 504

2.

8 077 904

6 948 494

3.

8 045 352

6 919 682

4.

8 077 904

6 948 494

5.

8 045 352

6 919 682

∑

41 354 464

34 708 856


4.6 Výpočet cash flow Hodnota dnešní jednotky je vyšší než hodnota peněžní jednotky v budoucnu, proto je nutný přepočet na současnou hodnotu. Nejdříve se stanoví zisk za určitý rok, který se následně upraví o daň z příjmu a odpisy a poté bude diskontován na současnou hodnotu. Diskontní míra = 0,07 * (1 – 0,19) = 0,0567 V následující tabulce č. 28 je uveden přehled výpočtu budoucí a současné hodnoty cash flow v případě optimistické varianty.

55

Tabulka č. 28 Výpočet optimistické budoucí a současné hodnoty cash flow Položky (Kč)

1. rok

2. rok

3. rok

4. rok

5. rok

Celkem

8 107 952

8 077 904

8 045 352

8 077 904

8 045 352

x

3 624 459

3 843 073

4 391 763

4 551 487

4 711 879

x

3 750 000

3 500 000

2 625 000

1 750 000

875 000

x

Zisk před zdaněním

733 493

734 831

1 028 589

1 776 417

2 458 473

x

Sazba daně 19%

139 364

139 618

195 432

337 519

467 110

x

Zisk po zdanění

594 129

595 213

833 157

1 438 898

1 991 363

5 452 760

Odpisy

3 750 000

3 500 000

2 625 000

1 750 000

875 000

12 500 000

4 344 129

4 095 213

3 458 157

3 188 898

2 866 363

17 952 760

4 111 033

3 666 261

2 930 642

2 557 256

2 175 608

15 440 800

Očekávané výnosy Provozní náklady Odpisy

Budoucí hodnota cash flow Současná hodnota cash flow


Současná hodnota cash flow v případě optimistické varianty činí 15 440 800 Kč. V následující tabulce č.29 je uveden podrobný výpočet současné a budoucí hodnoty cash flow v případě reálné varianty.

56

Tabulka č. 29 Výpočet reálné budoucí a současné hodnoty cash flow Položky (Kč)

1. rok

2. rok

3. rok

4. rok

5. rok

Celkem

6 972 504

6 948 494

6 919 682

6 948 494

6 919 682

x

3 320 194

3 460 547

3 954 367

4 098 120

4 242 729

x

3 750 000

3 500 000

2 625 000

1 750 000

875 000

x

- 97 690

- 12 053

340 315

1 100 374

1 801 953

x

-

-

64 660

209 071

342 371

x

Zisk po zdanění

- 97 690

-12 053

672 534

1 280 409

1 835 700

3 678 900

Odpisy

3 750 000

3 500 000

2 625 000

1 750 000

875 000

12 500 000

3 652 310

3 487 947

3 297 534

3 030 409

2 710 700

16 178 900

3 456 336

3 122 603

2 794 520

2 430 160

2 386 810

14 190 429

Očekávané výnosy Provozní náklady Odpisy Zisk před zdaněním Sazba daně 19%

Budoucí hodnota cash flow Současná hodnota cash flow


Součastná hodnota cash flow v případě reálné varianty činí 14 190 429 Kč. V obou variantách je počítáno s 19% daní z příjmu právnických osob. Hodnota cash flow je u obou variant kladná.

4.7 Hodnocení ekonomické efektivnosti podle vybraných ukazatelů Metody hodnocení ekonomické investice se rozdělují podle toho, zda přihlíží k faktoru času či nikoliv. Jestliže nepřihlížejí k faktoru času, mluvíme o metodách statických, jestliže pak faktor času berou v úvahu, mluvíme o metodách dynamických. Pro následující výpočty jsou použity obě metody hodnocení efektivnosti investice. Aby byla investice efektivní musí být příjmy z investice větší něž náklady.

57

Míra výnosnosti investice v případě optimistické varianty (17 952 760– 12 500 000) / 12 500 000 = 0,436 Míra výnosnosti investice v případě optimistické varianty je 0,436. Pro společnost XYZ s.r.o. to znamená, že by investice měla přinést 0,436krát více, než kolik do investice investovala. Míra výnosnosti investice v případě reálné varianty (16 178 900 – 12 500 000) / 12 500 000 = 0,294 Investice v případě reálné varianty přinese 0,294krát více, než bylo do ní vloženo. U obou variant lze tvrdit, že investice je efektivní, zda je tomu opravdu tak, ověříme pomocí statických a dynamických metod hodnocení efektivnosti investice. A) Statické metody hodnocení efektivnosti investice Statické metody hodnocení efektivnosti investice jsou metody, které nepřihlížejí k faktoru času. Tyto metody jsou jednodušší a slouží spíše k předběžnému hodnocení efektivnosti. V následující části bude použita metoda průměrných ročních nákladů, metoda průměrné výnosnosti investic a metoda výnosnosti investice. ⇒ Metoda výnosnosti investic Metoda výnosnosti investic je založena na kvantifikaci rentability investičního záměru. Metoda výnosnosti investice v případě optimistické varianty Z =5 452 760/ 5 = 1 090 552 K = 12 500 000 ROI = 1 090 552/ 12 500 000 = 0,0872 → 8,72% Rentabilita investice vyšla 8,72% a je vyšší než podniková diskontní míra (5,6%), lze tedy říci, že investiční záměr je vhodný ke schválení. Hodnota 8,72% udává, že 1 koruna vložených nákladů přinese společnosti XYZ s.r.o. 0,0872 Kč zisku.

58

Metoda výnosnosti investice v případě reálné varianty Z = 3 678 900/ 5 = 735 780 K = 12 500 000 ROI = 735 780/ 12 500 000 = 0,0589 → 5,89% Rentabilita investic v případě reálné varianty činí 5,89%, že 1 koruna vložených nákladů přinese 0,0589 korun zisku.

to

znamená,

⇒ Metoda účetní míry výnosnosti Metoda účetní míry výnosnosti se vypočítá jako podíl průměrných ročních peněžních příjmů a hodnoty investice. Metoda účetní míry výnosnosti u optimistické varianty Podíl peněžních průměrných příjmů = 17 952 760 / 5 = 3 590 552 K = 12 500 000 AAR = 3 590 552 / 12 500 000 = 0,2872 → 28,72 % Hodnota účetní míry výnosnosti investice je vyšší než požadovaná. Lze tedy říci, že je investice efektivní.

Metoda účetní míry výnosnosti u reálné varianty Podíl peněžních průměrných příjmů = 16 178 900 / 5 = 3 235 780 K = 12 500 000 ARR = 3 235 780/ 12 500 000 =0,2589 → 25,89 % V případě optimistické varianty účetní míra výnosnosti investice vyšla 25,89%. Rovněž je vyšší než požadovaná výše a tudíž lze říci, že investice je stejně jako v případě reálné varianty efektivní. ⇒ Metoda průměrných ročních nákladů Metoda průměrných ročních nákladů posuzuje náklady a hodnotí investiční záměr z pohledu nákladovosti.

59

Metoda průměrných ročních nákladů u optimistické varianty Průměrný odpis = 12 500 000 / 5 = 2 500 000 Kč Průměrná požadovaná výnosnost = 12 500 000 * 0,056 = 700 000Kč Roční provozní náklady = 21 122 661 / 5 = 4 224 532 Kč R = 12 500 000 / 5 + (12 500 000 * 0,056) + 21 122 661 / 5 = 7 433 282 Kč Průměrné roční náklady u optimistické varianty jsou 7 433 282 Kč.

Metoda průměrných ročních nákladů u reálné varianty Průměrný odpis = 12 500 000 / 5 = 2 500 000 Kč Průměrná požadovaná výnosnost = 12 500 000 * 0,0567 = 708 750Kč Roční provozní náklady = 19 075 957 / 5 = 3 815 191 Kč R = 12 500 000 / 5 + (12 500 000 * 0,0567) + 19 075 957 / 5 = 7 023 941 Kč Průměrné roční náklady u reálné varianty jsou 7 023 941 Kč.

B) Dynamické metody hodnocení efektivnosti investice Dynamické metody hodnocení efektivnosti investice v sobě zahrnují faktor času, proto mají větší vypovídající schopnost. V následující části bude provedeno hodnocení efektivnosti investičního záměru za pomocí metody čisté současné hodnoty, indexu rentability, metody anuity a metody vnitřní míry výnosu a metoda doby návratnosti investice. ⇒ Metoda čisté současné hodnoty Metoda čisté současné hodnoty je založena na principu diskontovaní peněžních toků. Metoda čisté současné hodnoty u optimistické varianty NPV = 15 440 800 – 12 500 000 = 2 940 800 Kč Metoda čisté 2 940 800 Kč.

současné

hodnoty

v případě

60

optimistické

varianty

činí

Metoda čisté současné hodnoty u reálné varianty NPV = 14 190 429 – 12 500 000 = 1 690 429 Kč Metoda čisté současné hodnoty u optimistické varianty je 1 690 429 Kč. U obou variant jsou hodnoty čisté současné hodnoty kladné, což znamená, že tento investiční záměr může společnost XYZ s.r.o. přijmout. ⇒ Metoda indexu rentability Metoda indexu rentability je doplňková k metodě čisté současné hodnoty. Na rozdíl od metody čisté současné hodnoty je metoda indexu rentability vyjádřena v relativní podobě. Metoda indexu rentability v případě optimistické varianty Iz = 15 440 800 / 12 500 000 = 1,2353 Hodnota metody indexu rentability u optimistické varianty vyšla 1,2353. Tato hodnota vyjadřuje, že z 1 koruny vložených prostředků dostaneme 1,23537 Kč příjmů. Metoda indexu rentability v případě reálné varianty Iz = 14 190 429 / 12 500 000 = 1,1352 Hodnota metody indexu rentability v případě reálné varianty je 1,1352 a znamená, že z 1 koruny vložených prostředků získáme 1,1352 Kč příjmů. ⇒ Metoda anuity U metody anuity je důležité nejprve si stanovit faktor anuity. Anuita:

k=

(1 + 0,0567)5 * 0,0567 = 0,2353 (1 + 0,0567)5 − 1

Výpočet metody anuity v případě optimistické varianty c = 0,2353 * 2 940 800 = 691 970 Kč

61

Průměrný přebytek finančních toků u optimistické varianty je 691 970 Kč. Výpočet metody anuity v případě reálné varianty c = 0,2353 * 1 690 429 = 397 758 Kč Průměrný přebytek finančních toků v případě reálné varianty je 397 758 Kč. ⇒ Metoda vnitřní míry výnosu U metody vnitřní míry výnosu se snažíme získat takovou úrokovou sazbu, při které se současná hodnota rovná nule. Pro výpočet je nutné stanovit si dvě úrokové sazby. Nižší úroková sazba je již stanovena na 5,67%. Vyšší úroková sazba je stanovena ve výši 35%. Touto úrokovou sazbou budeme diskontovat peněžní příjmy.

Tabulka č. 30 Přepočet BHCF na SHCF (optimistická varianta) Budoucí hodnota cash Současná hodnota cash Rok Odúročitel (35%) flow (Kč) flow (Kč) 1.

4 344 129

1,3500

3 217 873

2.

4 095 213

1,8225

2 247 030

3.

3 458 157

2,4604

1 405 526

4.

3 188 898

3,3215

960 078

5.

2 866 363

4,4840

639 242

∑

17 952 760

x

8 469 749

Zdroj:Vlastní zpracování

ČSHv = 8 469 749 – 12 500 000 = - 4 030 251

VVP =

(0,35 − 0,0567 ) * 2940800 + 0,0567 = 0, 1804 2940800 − (− 4030251)

Čistá současná hodnota se blíží nule při úrokové sazbě 18,04%. V případě, když porovnáme vnitřní výnosové procento s minimální požadovanou výnosností 5,67% je investiční záměr pro společnost XYZ s.r.o efektivní.

62

Tabulka č. 31 Přepočet BHCF na SHCF (reálná varianta) Budoucí hodnota cash Rok Odúročitel (35%) flow (Kč)

Současná hodnota cash flow (Kč)

1.

3 652 310

1,3500

2 705 415

2.

3 487 947

1,8225

1 913 826

3.

3 297 534

2,4604

1 340 243

4.

3 030 409

3,3215

912 362

5.

2 710 700

4,4840

604 527

∑

16 178 900

x

7 476 373

Zdroj:Vlastní zpracování

ČSHv = 7 476 373 – 12 500 000 = - 5 023 627

VVP =

(0,35 − 0,0567 ) *1690429 + 0,0567 = 0,1355 1690429 − (- 5023627 )

Čistá současná hodnota se blíží nule při úrokové sazbě 13,55%. Rovněž se může říci, že investiční záměr je efektivní. ⇒ Doba návratnosti investice Metoda doby návratnosti udává, za jak dlouhou dobu se kumulovaný součet současné hodnoty cash flow vyrovná s kapitálovými výdaji. Metoda doby návratnosti v případě optimistické varianty Metodu doby návratnosti je možné sledovat v následující tabulce. Tučně zvýrazněné hodnoty demonstrují roky, kdy investice bude splacená.

Tabulka č. 32 Doba návratnosti investice u optimistické varianty Rok SHCF (Kč) Kumulovaná SHCF (Kč) 1.

4 111 033

4 111 033

2.

3 666 261

7 777 294

3.

2 930 642

10 707 936

4.

2 557 256

13 265 192

5.

2 175 608

15 440 800


63

Investice se navrátí mezi 3. rokem a 4. rokem zavedení investice do provozu. Nyní bude proveden výpočet na konkrétní dny. Návratnost investice = 3 +

12500000 − 10707936 = 3,612 2930642

Investice se tedy v případě optimistické varianty navrátí za 3 roky a 223,5 dní. Metoda doby návratnosti v případě reálné varianty Metodu doby návratnosti je možné sledovat v následující tabulce. Tučně zvýrazněné hodnoty demonstrují roky, kdy investice bude splacená.

Tabulka č. 33 Doba návratnosti investice u reálné varianty Rok SHCF (Kč) Kumulovaná SHCF (Kč) 1.

3 456 336

3 456 336

2.

3 122 603

6 578 939

3.

2 794 520

9 373 459

4.

2 430 160

11 803 619

5.

2 386 810

14 190 429


V případě reálné varianty bude investice splacena rovněž mezi 4. rokem a 5. rokem zavedení investice do provozu. Návratnost investice = 4 +

12500000 − 11803619 = 4,287 2430160

Investice se v případě reálné varianty navrátí za 4 roky a 105 dní.

64

5 Diskuze výsledků V této části diplomové práce budou shrnuty a zhodnoceny výsledky z praktické části. Společnost XYZ s.r.o. se rozhodla pro koupení nového laserového centra na pálení železa v hodnotě 12 500 000 Kč. Dříve než bylo provedeno zhodnocení efektivnosti investičního záměru, byla provedena finanční analýza poměrových ukazatelů. Cílem této části bylo zjistit, zda si společnost může dovolit financovat investiční záměr prostřednictvím vlastních zdrojů. Nejprve byla provedena finanční analýza v oblasti likvidity, neboli platební schopnosti, kam se řadí běžná likvidita, pohotová likvidita a okamžitá likvidita. Všechny tři likvidity vyšly v rozmezí doporučených hodnot. O společnosti XYZ s.r.o lze tedy říci, že dokáže bez problémů dostát svým závazkům. Ukazatelé aktivity hodnotí, jak rychle je společnost schopna využívat svého majetku. Obrat aktiv není pro společnost XYZ s.r.o. moc příznivý. V letech 2006, 2007 a 2009 svá aktiva nepřeměnila ani jedno za rok. V roce 2005 bylo se zásobami hospodařeno nejefektivněji. Společnost své zásoby přeměnila v oběžný majetek a opětovný nákup nových zásob více než 12krát. Hodnota doby obratu zásob byla v tomto roce 30 dní. V roce 2004 své pohledávky přeměnila v hotové peníze víc jak 76krát a odběratelé či obchodní partneři ji své závazky splatili za 5 dní. V ostatních letech se počet dní zvyšoval. Společnost své závazky hradí průměrně za 4 dny. Doba obratu závazku je delší než doba obratu pohledávek. Průměrná celková zadluženost podniku se pohybuje v rozmezí od 30,64% až 36,08%. Tyto hodnoty vypovídají o tom, že společnost není značně zadlužena. Převážnou část celkové zadluženosti společnosti XYZ s.r.o. tvoří krátkodobé zdroje krytí. Hodnoty míry samofinancování vypovídají o tom, že společnost je schopna více jak ze 63% používá vlastní zdroje financování. Čím větší hodnota tohoto ukazatele je, tím je společnost samostatnější. Hodnoty ukazatele podkapitalizování jsou větší než je doporučená hodnota (1). Společnost XYZ s.r.o. tedy hospodaří podle zásad správného financování. Ukazatelé rentability jsou po celé sledované období kladné, je to dáno tím, že společnost ve všech letech vykazovala zisk. Společnost XYZ s.r.o cizí zdroje využívá efektivně, protože hodnoty ukazatele rentability vlastního kapitálu jsou

65

po celé sledované období větší jak hodnoty ukazatele rentability aktiv. Hodnoty rentability tržeb jsou vysoké a znamenají, že společnost hospodaří efektivně. Tuto skutečnost potvrzují i hodnoty rentability nákladů, které se pohybují v rozmezí od 0,64 do 0,71 Kč. Hodnoty čistého pracovního kapitálu se pohybují v kladných číslech, to znamená, že část oběžných aktiv je financována prostřednictvím dlouhodobých aktiv. Společnost se tedy řídí zásadou správného financování. Společnost si tedy část investičního záměru může dovolit financovat prostřednictvím interních zdrojů, ale je jí doporučeno financovat investiční záměr pomocí externích zdrojů financování dlouhodobého majetku. Po posouzení jednotlivých variant, které do externích zdrojů financování patří, vyšlo jako nejvhodnější financovat investiční záměr buď prostřednictvím investičního bankovního úvěru nebo finančního leasingu. Společnosti byly doporučeny finanční instituce, které tyto produkty nabízí. Pro možnost financovat investiční záměr pomocí investičního bankovního úvěru, byla společnosti XYZ s.r.o. doporučena společnost Komerční banka, a.s., společnost Česká spořitelna, a.s. a společnost UniCredit Bank, a.s. Pro možnost financovat investici prostřednictvím finančního leasingu byla společnosti XYZ s.r.o. doporučena společnost S MORAVA Leasing, a.s. a společnost UniCredit Leasing, a.s. Na základě metody scoring modelu, pak byla vybraná vždy jedna společnost, která měla nejnižší hodnotu. V případě investičního bankovního úvěru vyšla jako nejvhodnější varianta společnost Komerční banka, a.s., v případě finančního leasingu S MORAVA Leasing, a.s. Při rozhodování mezi investičním bankovním úvěrem a finančním leasingem byla použita metoda diskontovaných výdajů na úvěr a leasing. Srovnání těchto dvou variant je možné vidět v následující tabulce.

Tabulka č. 34 Srovnání obou variant financování Daňová úspora (Kč)

Současná hodnota skutečných výdajů (Kč)

Investiční bankovní úvěr

3 048 617

9 251 476

Finanční leasing

3 215 110

10 192 416

Způsob financování


66

Při financování investičního záměru pomocí investičního bankovního úvěru vyšla daňová úspora ve výši 3 048 617 Kč a současná hodnota skutečných výdajů 9 251 476 Kč. Obě částky jsou nižší než v případě finančního leasingu, proto bylo společnosti XYZ s.r.o. doporučeno financovat investiční záměr investičním bankovním úvěrem od společnosti Komerční banka, a.s. Pro posouzení efektivnosti investice musí být známé náklady, které jsou spojené s provozem investičního záměru a výnosy, které přinese. Pro odhad očekávaných nákladů musel být prvně stanoven využitelný časový fond investice pro optimistickou a reálnou variantu. U optimistické varianty je počítáno s pravidelnou údržbou investice a pravidelnými odstávkami, proto je využitelný časový fond snížen o 20%. V případě reálné varianty je počítáno ještě navíc s nedostatkem zakázek a s neplánovanými odstávky, proto je využitelný časový fond snížen o 30%. Dále musely být stanoveny náklady na elektrickou energii, mzdové náklady a náklady na provozní materiál. Následující tabulka uvádí přehled jednotlivých výpočtů.

Tabulka č. 35 Souhrnné výsledky 1 Ukazatel Optimistická varianta

Reálná varianta

Očekávané náklady (Kč)

21 121 661

18 985 957

Očekávané výnosy (Kč)

41 345 464

34 408 856

0,567

0,567

15 440 800

14 190 429

Diskontní míra (%) SHCF (Kč) Zdroj: Vlastní zpracování

Pro zhodnocení efektivnosti investičního záměru byly použity statické a dynamické metody hodnocení efektivnosti investice. V následující tabulce je uveden přehled vypočtených hodnot pro statické metody hodnocení efektivnosti investice.

67

Tabulka č. 36 Souhrnné výsledky 2 Ukazatel Optimistická varianta

Reálná varianta

8,72%

5,89%

Účetní míra výnosnosti

28,72%

25,89%

Průměrné roční náklady

7 433 282 Kč

7 023 941 Kč

Výnosnost investice


Výnosnost investice je u obou variant vyšší než je diskontní míra (5,67%). Lze tedy říci, že investice je efektivní. Účetní míra výnosnosti investice je vyšší než je požadovaná minimální míra výnosnosti investice, lze tedy opět říci, že investice je efektivní. Metoda průměrných ročních nákladů je u optimistické varianty 7 433 282 Kč, u reálné varianty 7 023 941 Kč. Tato metoda hodnotí investiční záměr pouze z pohledu nákladovosti. V následující tabulce je uveden efektivnosti investičního záměru.

přehled

dynamických

Tabulka č. 37 Souhrnné výsledky 3 Ukazatel Optimistická varianta Čistá současná hodnota Index rentability Anuita Vnitřní míra výnosu Doba návratnosti

metod

hodnocení

Reálná varianta

2 940 800 Kč

1 690 429 Kč

1,2353

1,1352

691 970 Kč

397 758 Kč

18,04%

13,55%

3 roky a 223,5 dní

4 roky a 105 dní


Čistá současná hodnota investice vyšla u obou variant kladná a znamená, že společnosti XYZ s.r.o. může investiční záměr přijmout. Metoda indexu rentability slouží jako doplněk k metodě čisté současné hodnoty. Na rozdíl od metody čisté současné hodnoty je ale vyjádřena v relativní podobě. Hodnota u optimistické varianty nám říká, že z 1 koruny vložených prostředků získáme 1,2353 Kč příjmů. U reálné varianty získáme z 1 korunu vložených prostředků 1,1352 Kč příjmů.

68

Metoda anuity nám u optimistické varianty říká, že průměrný přebytek finančních toků je 691 970 Kč, u reálné varianty je přebytek 397 758 Kč. Anuita je u obou variant větší jak 0, proto je investiční záměr pro společnost XYZ s.r.o. vhodný. Vnitřní míra výnosu je u obou variant větší jak diskontní míra, proto lze považovat investici za efektivní. Doba návratnosti investice vyjadřuje dobu, za kterou se finanční prostředky vložené do investice vrátí. V případě optimistické varianty se vrátí za 3 roky a 223,5 dní, v případě reálné varianty se finanční prostředky společnosti XYZ s.r.o. vrátí za 4 roky a 105 dní. U obou variant je doba návratnosti menší než je životnosti investice (5 let). Lze tedy investiční záměr považovat za efektivní. Na základě metod hodnocení efektivnosti investice lze říci, že je investiční záměr efektivní a lze ho společnosti XYZ s.r.o. doporučit.

69

6 Návrhy a doporučení V této části diplomové práce budou společnosti navrhnuty doporučení, které by společnost mohla využít při realizování investičního záměru. Společnosti bylo doporučeno investiční záměr financovat externích zdrojů financování dlouhodobého majetku.

prostřednictvím

Společnosti je doporučena možnost financovat investiční projekt prostřednictvím investičního bankovního úvěru, který je v porovnání s finančním leasingem pro společnost XYZ s.r.o. vhodnější z těchto důvodů: • daňová úspora u investičního bankovního úvěru je nižší než daňová úspora u finančního leasingu, konkrétně o 166 493 Kč, • rozdíl současné hodnoty cash flow mezi investičním bankovním úvěrem a finančním leasingem je 940 940 Kč, • u investičního bankovního úvěru je společnost hned vlastníkem investice, ale v případě finančního leasingu se společnost stává vlastníkem až po skončení doby pronájmu, to znamená po skončení leasingové smlouvy, • splátky u investičního bankovního úvěru jsou známe dopředu a jsou po celou dobu trvání neměnné. Společnosti XYZ s.r.o. bylo doporučeno, na základě metody scoring modelu, poptávat investiční bankovní úvěr od společnosti Komerční banka, a.s. Rozhodujícím kritériem pro doporučení společnosti Komerční banka, a.s. byla úroková sazba za poskytnutí investičního bankovního úvěru, která se pohybuje v rozmezí od 4,8% až do 10,58% a poplatek za zpracování. Právě tyto dvě kritéria byly ohodnoceny největší váhou a tudíž měly největší vliv při rozhodování. Výsledky poměrové finanční analýzy ukazují, že se společnost XYZ s.r.o nepotýká s žádnými výraznějšími problémy. Jediný návrh na zlepšení je zvýšit ukazatelé rentability, toho společnost dosáhne, pokud bude neustále zvyšovat své tržby a dodržovat pravidlo, kdy bude dlouhodobý majetek krýt prostřednictvím dlouhodobého kapitálu a krátkodobý majetek krýt pomocí krátkodobého kapitálu. Dalším faktorem působícím na zvyšování tržeb je v dodržování vysoké kvality své produkce. Protože jedině když budou zákazníci spokojeny s kvalitními produkty, budou se vracet a budou společnost doporučovat do svého okolí. Na základě statických a dynamických metod hodnocení efektivnosti investice se jeví investiční záměr jako efektivní a lze ho společnosti XYZ s.r.o. doporučit.

70

Nemůže se ale zapomenout na možná rizika, která daný investiční záměr mohou v průběhu realizace ovlivnit. Jako první riziko, které může investiční záměr ovlivnit, je riziko objektivní, které není závislé na činnosti společnosti. Patří jsem například povodně nebo požár. Společnosti XYZ s.r.o. bych tedy doporučovala se proti těmto skutečnostem pojistit. Další riziko, které může investiční záměr značně ovlivnit, je riziko inovační, to ale v našem případě nepřipadá v úvahu, neboť společnost XYZ s.r.o. neplánuje zavádět nové výrobky na trh. Finanční riziko, které může vzniknout díky tomu, že odběratelé nebudou moci splácet své závazky, taktéž náš investiční záměr neovlivní, neboť většina společností je pojištěna proti neschopnosti splácet. Rizika, která mohou značně investiční záměr ovlivnit, a proti kterým se společnost nemůže zásadně bránit jsou rizika neovlivnitelná. Tato rizika vycházejí ze strany státu v podobě daňových podmínek či změny legislativy.

71

7 Závěr Cílem diplomové práce bylo zhodnotit efektivnost investičního záměru ve vybrané společnosti. Společnost XYZ s.r.o., která se zabývá kovovýrobou, se rozhodla pořídit si nové laserové centrum na pálení železa v hodnotě 12 500 000 Kč. V první části diplomové práce, v literární rešerši, jsou na základě odborné literatury vysvětleny základní pojmy týkající se dané problematiky. Jsou zde objasněny postupy a uvedeny vzorce, které vedou k samostatnému ekonomickému vyhodnocení investičních záměru. V praktické části jsou uvedeny konkrétní výpočty z oblasti finanční analýzy a hodnocení efektivnosti investičního záměru. Každý investiční projekt či záměr vyžaduje na začátku své realizace vysoké náklady, proto je mu třeba věnovat velikou pozornost. Součástí investičního rozhodování je tedy i rozhodování o vhodné formě financování investičního záměru. Ne každá společnost si může dovolit financovat požadovanou investici z vlastních finančních zdrojů. K zjištění, zda si společnost danou investici může dovolit či nikoliv, slouží finanční analýza společnosti. Finanční analýza by měla být základem každého finančního řízení a zároveň by měla sloužit společnosti jako podklad pro rozhodování. Pomocí finanční analýzy je možné identifikovat slabiny podniku, které by v budoucnu mohly vést k značným problémům společnosti. Z výsledků poměrové finanční analýzy, která byla u společnosti XYZ s.r.o. provedena, bylo zjištěno, že se společnost nepotýká se žádnými závažnými finančními problémy, které by v budoucnu vedly k zániku či likvidaci společnosti. Společnost se řídí podle zásad správného financování a investiční záměr společnost XYZ s.r.o. může uskutečnit, protože nikterak neohrozí její finanční situaci. Na základě výsledků poměrové finanční analýzy vyšlo najevo, že společnost XYZ s.r.o je schopna svůj investiční záměr financovat z části z interních zdrojů financování, ale bylo ji doporučeno celou investici financovat prostřednictvím externích zdrojů. Po posouzení jednotlivých možností, které do externích zdrojů financování patří, bylo společnosti doporučeno financovat investiční záměr prostřednictvím investičního bankovního úvěru, protože tato možnost vyšla jako nejlevnější způsob financování. Podle nejvýhodnějších úrokových sazeb byly vybrány tři společnosti, u kterých je možno investiční bankovní úvěr poptávat, a to společnost Česká spořitelna a.s, společnost Komerční banka, a.s.

72

a společnost UniCredit bank, a.s. Na základě metody scoring modelu bylo společnosti doporučeno využít služeb společnosti Komerční banka, a.s. a poptávat investiční bankovní úvěr právě u této společnosti. Dobře zvoleným investičním záměrem si společnost může získat určitou konkurenční výhodu, která ji může pomoci výrazně se odlišit od konkurence a pokud je tato výhoda dostatečně silná, může společnost před ostatními konkurenty získat výrazný náskok, a tím si upevnit svoji pozici na trhu. Naopak špatně zvoleným investičním záměrem se společnost může dostat do značných problémů, které v nejhorším případě budou znamenat pro společnost zánik či likvidaci. Právě z těchto důvodů by každá společnost měla na začátku realizace svého investičního záměru provést zhodnocení efektivnosti záměru, ať už pomocí statických nebo dynamických metod hodnocení efektivnosti investičního záměru. Dříve než bylo možné provést zhodnocení efektivnosti investičního záměru, bylo potřeba si stanovit ekonomické parametry investice, které tvoří základ pro samotné hodnocení. Těmito ekonomickými parametry byly náklady, které jsou spojené s provozem investičního záměru, a výnosy, které plynou z investice. Náklady i výnosy byly stanoveny jak pro reálnou variantu, tak pro optimistickou variantu. Náklady spojené s provozem investičního záměru, laserového centra na pálení železa, byly v případě optimistické varianty vyčísleny na 21 122 661 Kč, u reálné varianty na 19 075 957 Kč. Očekávané výnosy byly u optimistické varianty vyčísleny na 41 354 464 Kč, u reální varianty byly vyčísleny na 34 708 856 Kč. Současná hodnota cash flow byla u obou variant po celou dobu životnosti investice kladná. Po stanovení výše uvedených ekonomických parametrů investice, bylo možno provést samotné zhodnocení efektivnosti investičního záměru. Pro hodnocení byly použity statické a dynamické metody hodnocení efektivnost investice. Ze statických metod byla použita metoda výnosnosti investice, metoda účetní míry výnosnosti a metoda průměrných ročních nákladů. U dynamických metod byla použita metoda čisté současné hodnoty, metoda indexu rentability, metoda anuity, metoda vnitřní míry výnosu a metoda doby návratnosti investice. Na základě výpočtu jednotlivých metod bylo zjištěno, že požadovaný investiční záměr je v případě optimistické i reálné varianty pro společnost efektivní a tedy i vhodný k realizaci. Výdaje spojené s realizací se společnosti v případě optimistické

73

varianty vrátí za 3 roky a 223,5 dní, v případě reálné varianty se finanční prostředky společnosti vrátí za 4 roky a 105 dní. Díky diplomové práci jsem měla možnost seznámit se se základní problematikou týkající se hodnocení efektivnosti investičního záměru a z finanční analýzou společnosti. Podle mého názoru, a dosažených výsledků v praktické části diplomové práce, je investiční záměr vhodný pro realizaci. V případě optimistické i reálné varianty jsou přínosy pro společnost velkou výzvou.

74

8 Seznam literatury Monografické publikace [1] BIRT, J. Accounting: business reporting for decision making. Milton: John Wiley & Sons Australia, 2005. 460 s. ISBN 978-0-4708-0473-8. [2] BLÁHA, Z. S., JINŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. vyd. Praha: Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-7261-145-3. [3] BREALEY, R. A., MYERS, S. C. Teorie a práce firemních financí. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing a.s., 1992. 971 s. ISBN 80-85605-24-4. [4] FORT, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1.vyd. Praha: Crada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. [5] HRDÝ, M. Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. 2.vyd. Praha: ASPI a.s., 2006. 204 s.ISBN 978-80-7357-137-5. [6] KALOUDA, F. Základy firemních financí. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 171 s. ISBN 80-210-4106-4. [7] KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2.vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-7179-529-1. [8] KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem. 2.vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 160 s. ISBN 80-7179-321-3. [9] KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2.vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. [10] KRAFTOVÁ, I. Finanční analýza municipální firmy. 1.vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 206 s. ISBN 80-7179-778-2.

75

[11] MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů, praktické příklady a použití. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 80 s. ISBN 80-247-1557-0. [12] MARTINOVIČOVÁ, D. Pojištění podnikatelských subjektů. 1.vyd. Brno:Key Publishing s.r.o., 2007. 263 s. ISBN 978-80-87071-08-3. [13] MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. 1.vyd. Praha: Alfa Publishing s.r.o., 2006. 184 s. ISBN 80-86851-50-8. [14] PAVELKOVÁ, D., KNÁPKOVÁ, A. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. 1.vyd. Praha: Linde nakladatelství, 2005. 302 s. ISBN 80-86131-63-7. [15] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 4.vyd. Praha: Grada, 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4. [16] SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C .H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 80-7179-892-4. [17] VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2.vyd. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. [18] VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 1.vyd. Ekopress, s.r.o., 1997. 247 s. ISBN 80-901991-6-X. [19] ŽÍDKOVÁ, D. Investice a dlouhodobé financování. 2.vyd. Praha, 2001. 154 s. ISBN 80-213-0772-2. [20] ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: MZLU, Brno, 2002. 105 s.ISBN 80-157-339-6. [21] ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: MZLU, Brno, 2007. 111 s. ISBN 978-80-375-035-0 [22] REŽŇÁKOVÁ, M. Finanční management I. část. 2. vyd. Vysoké učení technické v Brně, Brno, 2003. 116 s. ISBN 80-214-2487-7.

76

[23] REŽŇÁKOVÁ,M., ZINECKER, M. Finanční management II.část. 2.vyd. Vysoké učení technické v Brně, Brno, 2003, 111 s. ISBN 80-214-2488-5.

Internetové zdroje Ceny elektrické energie v České republice [online]. [cit. 2010-12-05]. Dostupné na: . Definice malého a středního podnikatele [online]. [cit. 2010-10-18]. Dostupné na: . Nejvstřícnější banka roku [online]. [cit. 2010-11-07]. Dostupné .

na:

Společný regionální operační program [online]. [cit. 2010-11-15]. Dostupné na: . Internetové stránky společnosti XYZ s.r.o.

Podklady ze společnosti Konkurenční analýza společnosti XYZ s.r.o. Ceny železa Účetní závěrka společnosti XYZ s.r.o. 2005 Účetní závěrka společnosti XYZ s.r.o. 2006 Účetní závěrka společnosti XYZ s.r.o. 2007 Účetní závěrka společnosti XYZ s.r.o. 2008 Účetní závěrka společnosti XYZ s.r.o. 2009

Ostatní zdroje Učební text z předmětu Statistika 1, vyučující ing. Božena Bodečková

77

9 Seznam tabulek Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.

1 Běžná likvidita .............................................................................. 28 2 Pohotová likvidita ......................................................................... 29 3 Okamžitá likvidita ........................................................................ 29 4 Ukazatelé aktivity ......................................................................... 30 5 Ukazatelé zadluženosti ................................................................. 32 6 Rentabilita aktiv ........................................................................... 34 7 Rentabilita vlastního kapitálu....................................................... 34 8 Rentabilita tržeb ........................................................................... 35 9 Rentabilita nákladů ...................................................................... 36 10 Čistý pracovní kapitál ................................................................. 36 11 Srovnání investičních úvěrů ....................................................... 40 12 Bodovací metoda stanovení vah investičního úvěru .................... 41 13 Scoring model varianta investičního úvěru ................................. 42 14 Bodovací metoda stanovení vah finančního leasingu................... 44 15 Scoring model varianta finančního leasingu................................ 45 16 Výpočet odpisů ........................................................................... 47 17 Kvantifikace výdajů spojených s leasingem................................. 48 18 Umořovací plán .......................................................................... 48 19 Kvantifikace výdajů spojených s úvěrem..................................... 49 20 Diskontované výdaje na finanční leasing a investiční úvěr .......... 50 21 Využitelný časový fond investice ................................................. 51 22 Skutečné a odhadované ceny elektrické energie.......................... 51 23 Náklady na pracovní oděv a obuv................................................ 52 24 Skutečné a odhadované ceny železa za období 2006 až 2015...... 53 25 Předpokládané provozní náklady pro optimistickou variantu ...... 53 26 Předpokládané provozní náklady pro reálnou variantu ............... 54 27 Předpokládané výnosy pro optimistickou a reálnou variantu ...... 55 28 Výpočet optimistické budoucí a současné hodnoty cash flow ...... 56 29 Výpočet reálné budoucí a současné hodnoty cash flow ............... 57 30 Přepočet BHCF na SHCF (optimistická varianta)......................... 62 31 Přepočet BHCF na SHCF (reálná varianta) .................................. 63 32 Doba návratnosti investice u optimistické varianty ..................... 63 33 Doba návratnosti investice u reálné varianty .............................. 64 34 Srovnání obou variant financování ............................................. 66 35 Souhrnné výsledky 1 .................................................................. 67 36 Souhrnné výsledky 2 .................................................................. 68 37 Souhrnné výsledky 3 .................................................................. 68

78

10 Seznam grafů Graf Graf Graf Graf

č. č. č. č.

1 2 3 4

Vývoj všech likvidit v letech 2005 až 2009 .......................................... 30 Vývoj dob obratu v letech 2005 až 2009 ............................................. 32 Složky celkové zadluženosti v letech 2005 až 2009 ............................. 33 Vývoj ROA a ROE v letech 2005 až 2009............................................. 35

79

11 Seznam příloh Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha

č. č. č. č. č.

1 2 3 4 5

Přehled ukazatelů finanční analýzy Zjednodušená rozvaha – aktiva a pasiva (v tis. Kč) Zjednodušený výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč) Predikce vývoje cen elektrické energie Predikce vývoje cen železa

80

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Posouzení efektivnosti investičního záměru zvoleného podnikatelského subjektu

Recommend Documents