Porovnání úspěšnosti jednotlivých památek UNESCO na Vysočině a v rámci ČR

Porovnání úspěšnosti jednotlivých památek UNESCO na Vysočině a v rámci ČR

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Porovnání úspěšnosti jednotlivých památek UNESCO na Vysočině a v rámci ČR Bakalářská práce

Autor: Iva Svobodová Vedoucí práce: Ing. Iva Navrkalová

Jihlava 2010

Copyright © 2010 Iva Svobodová

Anotace SVOBODOVÁ, Iva: Porovnání úspěšnosti jednotlivých památek UNESCO na Vysočině a v rámci ČR, Vysoká škola polytechnická v Jihlavě, Katedra cestovního ruchu, Vedoucí bakalářské práce: Ing. Iva Navrkalová, Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2010, 70 stran. Bakalářská práce se zaměřuje na porovnání úspěšnosti památek UNESCO v kraji Vysočina i v celé České Republice. Teoretická část obsahuje údaje o organizaci spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu. Dále představuje jednotlivé památky UNESCO, které se nachází na území České republiky. Obsahem praktické části bakalářské práce je porovnání návštěvnosti památek UNESCO na Vysočině a v ČR, porovnání cen vstupného u jednotlivých památek. Dále praktická část obsahuje marketingový výzkum na téma Úspěšnost ubytovacích zařízení formou dotazníků. V praktické části dále najdeme výpočet indexu atraktivity v místech, kde se památky UNESCO nachází.

Klíčová slova : památky UNESCO, návštěvnost památek, ubytovací zařízení Annotation SVOBODOVÁ, Iva: Comparing the success of UNESCO in the Highlands and the Czech Republic, College of Polytechnics Jihlava, Department of Tourism, Leader of bachelor thesis: Ing. Iva Navrkalová, level of professional qualifications: bachelor, Jihlava 2010, 70 Parties. Bachelor thesis focus on comparing the success of UNESCO in the Highlands and the Czech Republic. The theoretical part contains information about the United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization. Bachelor thesis represent individual monuments UNESCO, which is located in the Czech Republic. The content of the practical part of the thesis is to compare the attendance of UNESCO in the Highlands and the Czech Republic, compared with admission prices of individual monuments. Further practical part includes marketing research on success of accommodation in the form of questionnaires. In the practical part we find the calculation of the index visit in places where UNESCO is.

Keywords : Sights UNESCO, the attendance of sights, accommodation facilities

Chtěla bych poděkovat své vedoucí bakalářské práce, paní Ing. Ivě Navrkalové za užitečné rady a nové informace, které pro mě byly přínosem pro další práci. Také děkuji za připomínky a nové poznatky, které mě inspirovaly a pomohly mi při tvorbě bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že moje bakalářská práce je původní a vypracovala jsem jí samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění zákonů, v platném znění dále též „AZ“) Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně a užitím k výuce. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce. (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem Vysoké školy polytechnické Jihlava, která má právo ode mne požádat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených VŠ na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše) s výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 13. 12.2010

……………………………….. Podpis

Obsah 1 Úvod .........................................................................................................................9 2. Organizace UNESCO.............................................................................................11 3. Památky UNESCO v České republice....................................................................12 3.1 Třebíč....................................................................................................................12 3.1.1. Bazilika sv. Prokopa.........................................................................................12 3.1.2 Židovská čtvrť a Židovský hřbitov....................................................................13 3.2 Žďár nad Sázavou.................................................................................................14 3.2.1 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře........................................14 3.3 Město Telč.............................................................................................................15 3.4 Lednicko–valtický areál.......................................................................................16 3.5 Vila Thugendhat....................................................................................................17 3.6 Olomouc...............................................................................................................18 3.6.1 Sloup Nejsvětější Trojice...................................................................................18 3.7 Kroměříž...............................................................................................................19 3.8 Litomyšl................................................................................................................20 3.9 Kutná Hora...........................................................................................................21 3.10 Český Krumlov...................................................................................................22 3.11 Holašovice..........................................................................................................23 3.12 Praha...................................................................................................................24 4. Návštěvnosti památek UNESCO............................................................................26 4.1 Návštěvnost památek UNESCO na Vysočině.......................................................26 4.1.1 Návštěvnost v roce 2007....................................................................................26 4.1.2 Návštěvnost v roce 2008....................................................................................27 4.1.3 Návštěvnost v roce 2009....................................................................................28 4.1.4 Celkové srovnání návštěvnosti památek UNESCO na Vysočině......................29 4.2 Návštěvnost památek UNESCO v ČR..................................................................30 4.2.1 Návštěvnost památek UNESCO v České republice v roce 2007......................31 4.2.2 Návštěvnost památek UNESCO v České republice v roce 2008......................33 4.2.3 Návštěvnost památek UNESCO v České republice v roce 2009......................35 5. Srovnání cen vstupného u památek UNESCO v ČR..............................................37 6. Marketingový výzkum............................................................................................39 6.1 Dotazník – Úspěšnost ubytovacích zařízení.........................................................39

6.2 Celkové vyhodnocení dotazníku..........................................................................50 7. Index atraktivity památek UNESCO v ČR.............................................................51 7.1 Atraktivita turistické destinace 1.metoda..............................................................51 7.1.1 Atraktivita památek UNESCO v roce 2007.......................................................52 7.1.2 Atraktivita památek UNESCO v roce 2008.......................................................53 7.1.3 Atraktivita památek UNESCO v roce 2009.......................................................54 7.2 Atraktivita turistické destinace 2.metoda..............................................................55 7.3 Vyhodnocení atraktivity turistické destinace a porovnání obou metod................57 8. Shrnutí....................................................................................................................59 9. Závěr.......................................................................................................................60 Použité zdroje.............................................................................................................62 Seznam ilustrací..........................................................................................................64 Obrazové zdroje..........................................................................................................66 Přílohy.......................................................................................................................68

1 Úvod Tato bakalářská práce se bude zabývat porovnáním úspěšnosti památek UNESCO v kraji Vysočina a v České republice. Toto téma bakalářské práce jsem si vybrala především proto, že je mi blízká historie a zajímám se o kulturní dědictví České republiky. Chci se také dozvědět nové informace z problematiky této oblasti a vyzkoušet si některé metody v praxi. Cílem této práce tedy bude posouzení úspěšnosti památek UNESCO na Vysočině, v kontextu památek UNESCO v České republice. Hlavní důraz bude kladen na pojem úspěšnost. Pod tímto pojmem si můžeme představit řadu činitelů. Většinou se lidem vybaví jen počet návštěvníků, ale pro vyjádření úspěšnosti jsou důležité i další aspekty. Kromě zmíněného počtu návštěvníků to může být i charakter jednotlivých památek, tedy jejich výjimečnost. Dále úspěšnost vyjadřuje i cena vstupného, se kterou poté souvisí dosažený zisk. Pro vyjádření úspěšnosti pak můžeme použít i různé metody výpočtu. Ve své bakalářské práci jsem vybrala index, který vyjadřuje atraktivitu turistické destinace. V úvodu práce bude charakterizovaná Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Bude zde zmíněno založení této organizace a představení její hlavní činnosti. Budou zde také jmenovány všechny tyto památky na území České republiky, tedy hmotné i nehmotné dědictví naší vlasti. Další kapitoly se podrobně budou zabývat popisem jednotlivých památek a vyzdvihují nejdůležitější informace, které jsou pro ně symbolem úspěšnosti a známosti. V následující kapitole najdeme porovnání počtu návštěvníků památek UNESCO na Vysočině v období let 2007–2009, které bude doplněno celkovým shrnutím a vyhodnocením nejvíce navštěvované památky v tomto kraji. Následovat bude porovnání návštěvnosti všech těchto památek na území ČR za roky 2007–2009. Všechny tyto údaje budou doplněny grafickými přílohami a tabulkou, které budou sloužit k lepší přehlednosti. Další součástí práce bude porovnání cen vstupného u všech zmíněných památek. Cena vstupného je pro tyto památky důležitá, protože z ní se poté odvíjí zisk. Ceny tedy budou pro lepší orientaci zobrazeny v tabulce a následně budou vyhodnoceny památky s nejnižší a nejvyšší cenou vstupného. Následující kapitola se bude zabývat marketingovým výzkumem na téma posouzení úspěšnosti ubytovacích zařízení v místech a městech, kde se památky UNESCO v ČR 9

nachází. Tento výzkum bude mít formu dotazníku a bude obsahovat deset otázek. Všechny otázky budou vyhodnoceny a doplněny grafem. V závěru této kapitoly najdeme celkové vyhodnocení tohoto výzkumu. Poslední kapitola bakalářské práce je zaměřena na výpočet indexu atraktivity ve městech České republiky, v kterých můžeme tyto památky UNESCO najít. K tomuto výpočtu budou využity dvě metody. První metoda výpočtu je založena na průměrném počtu návštěvníků, průměrné délce pobytu a průměrné vzdálenosti od daného místa. Tyto údaje poté budou dosazeny do vzorce indexu atraktivity. Druhá metoda bude založena na porovnání přírodních zdrojů cestovního ruchu, antropických turistických zdrojů, technicko–materiálním vybavení a obecné infrastruktuře. Obě tyto metody budou doplněny o tabulkové zobrazení a na konci kapitoly budou obě metody porovnány. Tato práce bude sloužit nejenom mě pro získání nových informací a poznatků, ale doufám že bude přínosem i pro ostatní studenty.

10

2. Organizace UNESCO Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) byla založena 16. listopadu 1945 v Londýně. Ratifikace Ústavy se zúčastnilo dvacet zemí: Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Československo, Dánsko, Dominikánská republika, Egypt, Francie, Řecko, Indie, Libanon, Mexiko, Nový Zéland, Norsko, Saudská Arábie, Jižní Afrika, Turecko, Velká Británie a Spojené státy. [17] V roce 1972 byla pod patronací UNESCO uzavřena Úmluva o ochraně světového hmotného a nehmotného kulturního a také přírodního dědictví. Jedná se o unikátní mezinárodní právně závazný dokument, který spojuje princip ochrany kulturního dědictví s ochranou přírody. Na základě Úmluvy se vytváří Seznam světového dědictví, do něhož jsou zapisovány památky Obr. 1 Logo org. UNESCO

s

mimořádnými

univerzálními

hodnotami.[18]

Organizace věnuje největší pozornost výchově a vzdělávání.

UNESCO je v rámci systému OSN jedinou organizací zabývající se základními a společenskými vědami, je průkopníkem v oblasti ochrany životního prostředí. Známé jsou aktivity v oblasti ochrany hmotného i nehmotného světového kulturního dědictví. Do působnosti UNESCO patří v současné době prudce se rozvíjející oblast komunikací a informatiky. Hlavní sídlo organizace je v Paříži.V současné době má organizace 190 členů.

[16]

Česká republika je členem od 22. února 1993. Na seznamu UNESCO má 12 kulturních památek a jsou to: Historické centrum Prahy, Historické centrum Telče, Historické centrum města Český Krumlov, Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Historické centrum města Kutné Hory s kostelem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, Lednicko–valtický areál, Zámek a zahrady v Kroměříži, vesnická památková rezervace Holašovice, zámek Litomyšl, Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, Vila Thugendhat v Brně, židovská čtvrť s židovským hřbitovem a bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. Na území ČR najdeme 6 biosferických rezervací UNESCO a jsou to oblasti Křivoklátsko, Třeboňsko, Dolní Morava, Šumava, Krkonoše a Bílé Karpaty. Na seznamu nehmotného dědictví UNESCO má Česká republika Slovácký tanec Verbuňk a v roce 2010 byly nově přidány masopustní průvody a masky Hlinecka a také sokolnictví.

[19]

11

3. Památky UNESCO v České republice 3.1 Třebíč Třebíč je významné kulturní a hospodářské středisko Českomoravské vrchoviny. V roce 1101 založila moravská knížata Oldřich Brněnský a Litold Znojemský benediktinský klášter, pod nímž brzy vznikla osada, zárodek městského osídlení. V roce 1335 povýšil osadu na město markrabě Karel. Za husitských válek stála Třebíč zpočátku na katolické straně, po dobytí husity v roce 1424 přešla na jejich stranu. V následujících obdobích byla několikrát dobyta. Na konci 18. století se obnovila manufakturní výroba. Napojení města na hlavní železniční trať v roce 1886 významně napomohlo rozvoji průmyslu. [1] 3.1.1. Bazilika sv. Prokopa Třebíčský benediktinský klášter byl vystavěn v letech 1101 – 1104. V dobách intenzívní stavební činnosti, kterou třebíčské opatství vyvíjelo takřka po celé 13. století, nahradil dřevěné stavby kláštera kámen a objekt byl rovněž opevněn. I když se budovy třebíčského konventu postupně změnily v sídlo světských vrchností, zůstal zachován opatský kostel původně Obr. 2 Bazilika sv. Prokopa

zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, budovaný podle slohové

kritiky v období let 1240 – 1260. Impozantní stavba, která v sobě jedinečně spojuje románský architektonický záměr uskutečněný převážně gotickými uměleckými prostředky, tehdy představovala nejdelší kostel na Moravě a je dnes odborníky řazena ke skvostům středověkého stavitelství evropského významu. [13] Hlavní loď má již goticky pojatý polygonálně uzavřený presbytář, zatímco boční lodě uzavírají ještě románské půlkruhové apsidy. Mimořádně cenná je severní předsíň zvaná Porta Paradisi, zvenčí dvoupatrová, s půlkruhovými arkádami, jejíž bohatě zdobený půlkruhový vstupní portál má osmidílnou klenbu. Obr. 3 severní předsíň baziliky

Pod

presbytářem

je

krypta

s žebrovou

klenbou, posazenou na polygonální sloupy. Průčelí kostela

bylo obnoveno začátkem 18.století pod vedením architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Ze stejné doby pochází i síťová klenba v hlavní lodi.[5] Významné úpravy baziliky proběhly pod dohledem architekta Kamila Hilberta v letech 1924–1935, roku 1956 byla přestavěna jižní kaple. Na obnovu baziliky navazovala oprava zámku, je zde muzeum Vysočiny.[4] 12

3.1.2 Židovská čtvrť a Židovský hřbitov O přítomnosti židovského etnika v Třebíči a v jejím nejbližším okolí, máme zprávy již z 1. pol. 14. století a z počátku 15. stol., avšak o početnosti ani usídlení tehdejší židovské komunity nemůžeme říci nic určitého. V roce 1573 žily dvě židovské rodiny na předměstí a šest na Podklášteří. Právě na Podklášteří, dříve služebné vsi Obr. 4 Zadní synagoga

benediktinského

kláštera,

se

vykupováním

původně

křesťanských domů postupně formovalo „židovské město“. Počet židovských obyvatel rostl trvale od sklonku třicetileté války, nejdynamičtěji pak od 80. let 17. století až do roku 1723, kdy došlo k formálnímu ustavení židovského ghetta. [14] Ve druhé polovině 18. století se stavební vývoj židovského ghetta prakticky zastavil. Počet židovských obyvatel žijících v ghettu zřejmě nikdy výrazně nepřekročil hranici 1500 osob. Zrovnoprávnění židovského etnika v pol. 19.stol. přineslo opouštění stísněného ghetta zámožnějšími Židy, kteří se usazovali nejen v různých částech Třebíče, ale odcházeli i do velkých měst monarchie. Roku 1900 žilo v židovském čtvrti už pouze 409 Židů. Původní židovské obyvatelstvo postupně nahrazoval příliv křesťanů ze sociálně slabších vrstev. Osudnou se třebíčským Židům stala nacistická okupace, během níž byli takřka všichni vyvražděni. [14] Židovská čtvrť se dochovala prakticky v původní podobě a celistvosti. Tvoří ji 123 popisných čísel. Dosud stojí i dvě synagogy – Přední a Zadní. [5] Třebíčský židovský hřbitov je jeden z nejlépe zachovaných židovských hřbitovů v České republice, který sloužil až do nedávné doby. Nachází se na severní straně Hrádku a stoupá k němu dlouhá a klikatá vozová cesta. V písemných pramenech je poprvé zmiňován, roku 1636 v souvislosti s vrchnostenským nařízením o pohřbívání cizopanských Židů. Podle dosavadních Obr. 5 Židovský hřbitov

poznatků je nejstarší židovský náhrobek datován k roku

1625, hřbitov tedy vznikl nedlouho předtím. Vlevo u vchodu židovského hřbitova je umístěn barokní kijor, rituální umývadlo, které věnovali r. 1716 Isak Aron s manželkou Gelou. Na počátku 20. století byla na hřbitově postavena hodnotná, dosud dobře zachovalá obřadní místnost. Pro svou kulturněhistorickou hodnotu byl židovský hřbitov spolu s ghettem a bazilikou sv. Prokopa v roce 2003 zapsán do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNECSO.[15] 13

3.2 Žďár nad Sázavou 3.2.1 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Na horním toku řeky Sázavy, v samém srdci Českomoravské vysočiny, leží v překrásné přírodní scenérii chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy město Žďár nad Sázavou. Původní tržní osada založená na staré zemské stezce je ve svých počátcích úzce spjata se založením zdejšího kláštera řádu cisterciáků v roce 1252. Obr. 6 letecký snímek Kostela

Ovšem

teprve

roku

1607

bylo

městečko povýšeno na město. Současný Žďár nad

Sázavou je hostitelem hudebních koncertů. Turistům nabízí díky své výhodné poloze celou řadu nejrůznějších druhů aktivního odpočinku s využitím mnoha cyklo - turistických tras.

[6]

Vývoj poutního kostela úzce souvisí s městem a klášterem. Původně cisterciácký klášter ve Žďáru nad Sázavou prošel v průběhu času řadou dramatických změn. Počátkem 17. století přešlo klášterní panství pod olomouckého kardinála Ditrichštejna a Žďár získal městská privilegia. Do klášterní komunity vstoupil tehdy i Václav Vejmluva, jenž později jako opat přivedl klášter k vrcholnému rozkvětu. [4] Roku 1722 dokončil Jan Blažej Santini – Aichl dílo, které je jednou z nejpozoruhodnějších staveb naší architektury. Obr. 7 Kostel sv. J. Nepomuckého

Nevelký centrální kostel se vymyká popisu, protože jeho tvary

vznikají komplikovanými průniky šesti půdorysných soustředných kružnic s tvarem pěticípé hvězdy. Kostel obklopuje ambit, který je s centrální stavbou kompozičně propojen.[4] Stavba má pět vchodů, pět oltářů, na zeměkouli na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Magické číslo pět vychází v tomto případě z církevní symboliky, protože podle legendy zářilo nad tělem mučedníka sv. Jana z Nepomuku pět světel – pět hvězd. Svatořečení tohoto světce se konalo až v roce 1729, výstavba jej tak předběhla o plných sedm let. Kostel je obklopen hřbitovem, který lemují arkády s balustrádami ve tvaru deseticípé hvězdy.[2] Zapsání do seznamu památek UNESCO zařadilo tuto stavbou na důstojné místo v dějinách evropské architektury. [4]

14

3.3 Město Telč Telč je poprvé zmiňována r. 1180 jako osada na českomoravském pomezí. Tato původní osada s panským sídlem a farním kostelem, jehož románská věž se dochovala dodnes, ležela v jižní části dnešního města. V roce 1339 město získal Oldřich z Hradce od českého krále Jana Lucemburského výměnou za královský majetek. Tím se panství stalo součástí majetku Vítkovců a zůstalo jí až do vymření rodu na počátku 17. století. Součástí opevnění se staly i dva rybníky – Štěpnický a Uličský na Telčském potoce. Bylo Obr. 8 náměstí v Telči

založeno město s gotickými domy, kostelem sv. Jakuba a

rozsáhlým tržištěm, opevněné hradbami s vodním příkopem.[4] Některé domy mají vysokou nástavbu – atiku, jiné arkýře, psaníčková i figurální sgrafita. Ne všechny se v renesanční podobě dochovaly, na průčelích se místy uplatnily i zdobené prvky mladšího baroka, které však celkový dojem neruší, ale spíše citlivě doplňují. Za pozornost určitě stojí radnice z roku 1547 s mázhauzem, či domy se sgrafitovou výzdobou. [5] V letech 1651 – 1655 byla v západní části náměstí postavena jezuitská kolej s kostelem Jména Ježíš. V roce 1852, zde vznikla první reálka na Moravě. Kostel sv. Ducha má pozdně románskou, 49 m vysokou věž, zbudovanouz pečlivě opracovaných kvádrů. Několikrát vyhořel a dnes slouží evangelické církvi. Farní kostel sv. Jakuba je typické vznosné dvou-lodí, jaká najdeme na místech někdejšího rožmberského dominia. Je vyzdoben nástěnnými malbami. Mariánský sloup na náměstí Zachariáše z Hradce je dílem sochaře Davida Liparta. Na jedné z kašen na náměstí je umístěna socha sv. Markéty, patronky města.[4] V rohu náměstí je areál zámku, původně gotického hradu ze 14. století. Po roce 1550 přestavěného a doplněného o další budovy v renesančním stylu. Na první nádvoří, do něhož se vstupuje z náměstí, stojí jižní renesanční palác zdobený sgrafity a nárožní bosáží, s kaplí Všech svatých. Druhé nádvoří dotváří severní renesanční palác a dvě galerie Obr. 9 zámecká zahrada Telč

spojovacích chodeb a především původně gotický hrad

na obdelníkovém půdorysu. Ze západu se připojuje třetí nádvoří s hospodářskými budovami. Renesanční přestavbu vedli především ve druhé fázi italští umělci. V interiérech vynikají nádherné dřevěné kazetové stropy ve Zlatém, Rytířském, Modrém či Divadelním sále. Najdeme tu cenné soubory zbraní, brnění, obrazů aj. Je zde pobočka muzea Vysočiny. [2] 15

3.4 Lednicko–valtický areál Tento název památky je odvozen od zámku a obcí Lednice a Valtice, ležících na jižní Moravě nedaleko Břeclavi. Je to jediný případ u nás, kdy je na seznam UNESCO zapsaná kulturní krajina.[4] Po sedm století zde vládli Lichtenštejnové, kteří nechali vystavět svá reprezentativní sídla i řadu dalších staveb a rozsáhlými úpravami krajiny vybudovat celý systém parků, zahrad, alejí, vodních toků a ploch zakomponovaný do zemědělské krajiny. Vzniklo grandiózní krajinářské dílo na ploše 270 ha, pro které bychom v celé střední Evropě těžko našli obdobu.[4] Při severním okraji areálu v městečku Obr. 10 Lednický zámek

Lednice stojí jeden z nejznámějších moravských zámků,

skvělá ukázka romantické anglické novogotiky, vzniklá v letech 1846 – 1858 přestavbou staršího barokního sídla. Zámek doplňuje monumentální barokní jízdárna a velký skleník, upravený jako zimní zahrada. Přírodně krajinářský park, který na zámek navazuje, získal dnešní podobu na počátku 19. století. Jeho součástí je i minaret, který je vysoký 59,4 metru. Podnož tvoří patrová budova v maurském slohu s přízemními arkádami, z nichž vyrůstá vysoká štíhlá věž s vyhlídkovými ochozy ve třech výškových úrovních.[5] Valtický zámek založili pasovští biskupové. V roce 1192 jej získal Wichard ze Seefeldu. Později se gotický hrad stal rodovým sídlem Lichtenštejnů. V 16. století následovala renesanční přestavba hradu na zámek. V 17. století tvořilo zámecký komplex deset křídel kolem tří nádvoří a gotická věž. V 18. století vznikla zámecká kaple, jízdárna a byla založena francouzská zahrada. Stavební vývoj ukončilo vybudování divadla v barokním stylu.[4] Na okraji parku stojí Janův hrad, romantický letohrádek, napodobující zříceninu středověkého hradu. Byl vystavěn v roce 1807 pro Jana I. z Lichtenštejna. Sloužil jako lovecký zámek v době honů. Prostor byl doplněn romantickými stavbami, které citlivě zapadaly do esteticky ztvárněné krajiny. Při břehu Prostředního rybníka stojí Rybnický zámek, při hrázi Mlýnského rybníka Apollonův chrám. Nad Prostředním rybníkem stojí Tři Grácie, kryté klasicistní sloupořadí se sochami múz. Na západním okraji Hlohoveckého rybníka stojí pozoruhodná stavba Hraničního zámku, vybudovaná v místech, kde procházela tehdejší hranice mezi Moravou a Dolními Rakousy. Uprostřed Bořího lesa najdeme pseudogotickou kapli sv. Huberta, se třemi velkými sochami andělů. Romantickou stavbu Dianina chrámu v podobě římského triumfálního oblouku. Na okraji Valtic stojí Belvedér, klasicistní zámeček. [2] 16

3.5 Vila Thugendhat Je to ojedinělé funkcionalistické dílo architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Ten vybudoval tuto stavbu na přání manželů Grate a Fritze Thugendhatových v roce 1928. Tato vila je označovaná za nejvýznamnější předválečné dílo Miese van der Rohe a stavbu, která určila nová měřítka moderního

bydlení

patří

k

základním

dílům

světové moderní architektury. [8]

Obr. 11 Vila Thugendhat

Architekt rozvrhl vilu do tří úrovní. Hlavní podlaží rozčlenil na vstupní, společenskou, pracovní a jídelní část. Jedním ze stěžejních koncepčních principů byly dveře sahající až ke stropu. Velká prosklená okna na jižní a východní straně procházela až do suterénu, což umožňovalo stálé vizuální propojení se zahradou. V suterénu bylo umístěno technické zázemí domu. Horní podlaží mělo soukromý charakter. Byla zde ložnice, pokoje dětí a chůvy.[4] Skvěle rozmístěný nábytek ladící s textiliemi tvořil harmonický celek. Tzv. Skeletová konstrukce ocelového rámu s výplněmi umožňovala pracovat s prostorem zcela volně. Tyto technologické postupy se sice používaly u průmyslových staveb, v obytné architektuře to byla naprostá novinka. Vyhřívání bylo řešeno topnými tělesy, která interiér nijak nenarušila. Velká skleněná okna za slunečného zimního období dobře vyhřívala celý prostor. V letním období se využíval větrací systém s filtrací.

[4]

Nábytek byl vybírán zvláště pečlivě. Pochromované židle s bílým pergamenovým čalouněním, šedozelená textilie na křeslech, zelená kůže na stoličkách, rubínový samet na polštářích. Zajímavý kruhový stůl umožňoval svou konstrukcí dvojnásobné zvětšení až pro dvacet čtyři osoby. Byl z hruškového dřeva a spočíval na jedné noze. Součástí Obr. 12 interiér Vily Thugendhat

architektonické

kompozice

byla

také

zahrada, zimní zahrada s orchidejemi a bohaté girlandy

rdesna na terase.[4] Manželé Thugendhatovi obývali vilu pouze do roku 1938, kdy byli jakožto Židé nuceni opustit budovu pod hrozbou německé expanze. V roce 1945 ji zabrala Rudá armáda. V 60. letech se ozývaly hlasy o významu vily jako památky moderní architektury. 6. prosince

1969

byl

dům

zapsán

do

Státního

seznamu

kulturních

památek.

V 80. letech proběhla rekonstrukce, která byla často kritizována. Nyní je vila v užívání Muzea města Brna, které ji zpřístupnilo jako muzeum moderní architektury. [8]

17

3.6 Olomouc Po Praze druhá největší městská památková rezervace v ČR, nejvýznamnější středisko Hané. Trvalé osídlení, související s brodem přes Moravu, se zde datuje již do 6. století. V roce 1055 je v Kosmově Kronice české prvně zmiňován přemyslovský hrad, sídlo údělných knížat, roku 1063 je zmiňováno biskupství. V roce 1078 byl založen benediktinský klášter Hradisko, jeden z nejstarších na Moravě. Kolem r. 1240 při hradu vzniklo královské město. Olomouc se stala hlavním městem Moravy, jímž zůstala až do roku 1642. Na konci 13. století bylo město obehnáno kamennými hradbami s věžemi a bránami. V roce 1573 byla založena univerzita, která byla v roce 1778 přeložena do Brna a později zrušena, obnovena byla v roce 1946 jako Univerzita Palackého. Mezi nejvýznamnější památky města patří převážně renesanční radnice na Horním náměstí ze 14.stol. Se 75 m vysokou věží a orlojem z let 1419 – 22. Na konci 2. světové války byla poškozena a orloj zničen. Ten byl obnoven až v roce 1955 a vyzdoben K. Svolinským. Velmi cenný je soubor 6 barokních kašen v centru města s antickými náměty. Na Dolním náměstí stojí kapucínský klášter s kostelem Zvěstování P. Marie. Dominantní církevní památkou města je katedrála sv. Václava se 100 metrů vysokou věží.[1] 3.6.1 Sloup Nejsvětější Trojice Tento sloup je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Sloup měří 35 metrů a v jeho spodní části se nachází kaple. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvatější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená. Celek sochařské výzdoby sloupu působí přirozeným a harmonickým dojmem. Sloup Nesvatější Trojice vznikl z iniciativy místního Obr. 13 Sloup Nejsvětější Trojice

kamenického mistra Václava Rendera, který jeho stavbu

od roku 1716 řídil a z počátku i financoval. Do své smrti roku 1733 Renderer vybudoval první patro s kaplí. Za účasti řady dalších řemeslníků a sochařů se v budování sloupu pokračovalo až do roku 1854. Vedle Filipa Sattlera se na sochařské výzdobě sloupu podílel zejména Ondřej Zahner. Po dokončení byl sloup vysvěcen olomouckým biskupem a kardinálem Troyerem, za osobní přítomnosti císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka I. Lotrinského. V roce 2000 byl zapsán na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. [10] 18

3.7 Kroměříž Na pravém břehu řeky Moravy v oblasti Hané leží překrásné město, v 19. století nazývané také Hanácké Atény – tehdy se Kroměříž stala významným centrem kultury a školství. [4] V listinných dokladech se poprvé objevuje roku 1131. Již roku 1290 byla obec povýšena na město a byla v majetku olomouckých biskupů. Za třicetileté války byla švédským vojskem téměř zničena, poté ji v 2. pol. 17. století biskupové velkolepě přestavěli jako své letní sídlo. V letech 1848 – 1849 zde zasedal rakouský ústavodárný, kterému byli přítomni i představitelé tehdejšího českého politického a kulturního života jako Palacký, Havlíček, Tomek aj.[1] Hlavní dominantou je arcibiskupský zámek s osmdesát šest metrů vysokou věží. Stojí na místě dřívějšího arcibiskupského hradu, jehož dnešní barokní podoba pochází z let 1644 – 1669 podle návrhu vídeňských architektů. Mezi desítkami sálů patří k nejobdivovanějším Trůní, Sněmovní a Manský s freskami od proslulého rakouského malíře F. A. Maulbertsche. Mimořádně cenná je zámecká obrazárna s díly evropských malířů z 15. - 18. století, nejcennější je obraz Apolon a Marsyas od malíře Tiziana.[5] Na

zámek

navazuje

další

umělecký

šperk

-

Podzámecká zahrada, anglický park, upravený v 1. pol. 19. století ze starší renesanční a barokní zahrady, projektované F. Luchesem, G. B. Tencallou, a v 19. století doplněný A Archem o řadu romantických objektů. Zahrada má plochu 64 ha, roste v ní asi 270 druhů stromů, jsou tu tři rybníky a řada zahradních staveb, jako Pompejská kolonáda s antickými Obr. 14 zahrada v Kroměříži

sochami, Colloredova kolonáda, Čínský pavilon,

Maxův dvůr, řada můstků aj.[2] Libosad čili Květná zahrada je unikátní památka zahradního umění s 233 m dlouhou arkádovou kolonádou, s letohrádkem, kašnami, dalšími stavbami a se sochařskou výzdobou. Zachovala se ve vzácné autentické podobě z rozhraní manýrismu a raného baroka, a patří proto mezi historické zahrady evropského významu. Dělí se na dvě poloviny. Severní je rozčleněna cestami na trojúhelníkové květinové partery. V průsečíku cest jsou dvě fontány– Lví a Tritonů. Jižní části dominují dva umělé kopce nad dvěma pravoúhlými vodními nádržemi. Druhou dominantou je osmiboký pavilon v italském stylu s bohatou vnitřní štukovou výzdobou. Celý areál zámku se zahradami byl v roce 1998 zapsán do seznamu památek UNESCO.[ 4]

19

3.8 Litomyšl Je jedno z nejkrásnějších a nejpamátnějších českých měst, proslulé středisko kultury a vzdělanosti, vzniklo před více než 1000 lety při proslulé Trstenické stezce, jedné z mála komunikací, spojující Čechy a Moravu. Celá krajina patřila v 10. století mocnému roku Slavnikovců, kteří si podle Kosmovy kroniky vybudovali na dnešním [2]

Obr. 15 zámek Litomyšl

zámeckém návrší hradiště.

První písemné doklady jsou z 11. století,

kdy zde kníže Břetislav II. založil kostel. Ve 12.

století sem biskup Zdík přivedl řád premonstrátů. Ti postavili klášter, který se stal důležitým centrem kraje. Přemysl Otakar II. udělil Litomyšli roku 1259 městská privilegia. V roce 1344 tu založil Karel IV. biskupství. Nejprve měli Litomyšl v držení Kostkové z Postupic. Pravděpodobně oni vybudovali nedochované vnější opevnění. V roce 1546 hrad vyhořel a Kostkovéz Postupic pak o hrad přišli. Poté je do zástavy dostal Jaroslav z Pernštejna. Jeho syn Vratislav začal zchátralý a vyhořelý zámek znovu přestavovat.[4] V letech 1568 – 1581 vyrostl v Litomyšli rodový a reprezentativní zámek. Výstavbou byli pověřeni císařští stavitelé Jan Baptista Avostalis a Oldřich Avostalis a na výzdobě zámku se převážně podíleli italští mistři.Do roku 1573 vzniklo západní křídlo s nádvorní arkádou, štíty a sgrafitovou výzdobou. Pak následovala stavba kaple a přestavba spojovacího a východního křídla. Zároveň se budovala i zahrada, kterou zdobila mramorová kašna. Hlavní zámecká budova je pravoúhlý blok uzavírající dvě nádvoří. Venkovní fasády pokryté sgrafitovou rustikou Šimona Vlacha se sdruženými okny, lunetovou římsou a volutovými štíty působí zejména svou jednotou téměř monumentálně. Osobitým a působivým prvkem jsou arkády nad hlavním portálem otevřené ven i do nádvoří.[4] Interiéry se zachovaly většinou v rokokovém, empírovém, biedermeierovském i klasicistním stylu s cennými kusy dobového nábytku, sbírkami keramiky a porcelánu a s mnoha obrazy významných malířů. Roku 1885 kupují panství Thurn – Taxisové, kteří jsou posledními majiteli litomyšlského zámku. Ten byl v roce 1962 vyhlášen Národní kulturní památkou jednak pro svoji uměleckou a architektonickou hodnotu a jednak jako důkaz úcty k českému národnímu skladateli Bedřichu Smetanovi, který se 2. března 1824 narodil v zámeckém pivovaře. V roce 1999 byl zámecký areál v Litomyšli zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Tímto zápisem byl potvrzen jeho světově výjimečný význam.[9] 20

3.9 Kutná Hora Město bylo založeno koncem 13. století při dolech na stříbrnou rudu. Největší rozkvět nastal na začátku 14. století. 250 let se zde těžilo stříbro a razily se mince. Gotická výstavnost města, v království druhého po Praze, je dokladem jeho bohatství. Roku 1409 tu byl Václavem IV. vydán významný Dekret kutnohorský, směřující k posílení českých národních zájmů na Karlově univerzitě. Za husitských válek bylo město poškozeno. Roku 1471 zde byl zvolen českým králem Vladislav Jagellonský. Laciné stříbro z Ameriky a vyčerpání dolů zapříčinily úpadek města. Ze staré hornické slávy zůstal jen provoz dolů na Turkaňu, který byl zastaven až v roce 1991.[1] Mezi

prvními

stavbami

Kutné

Hory

vznikl

královský dvůr, kolem roku 1300 přebudovaný na účelový komplex mincovny.[5] Dominantami města jsou dva gotické kostely – sv. Jakuba a sv. Barbory. Chrám sv. Barbory je monumentální dílo gotické architektury evropského významu.

[4]

Byl budován

od konce 14. až do první poloviny 16. století jako výraz vzdoru proti

Sedleckému cisterciáckému

klášteru, který do té doby ovládal rozvoj města coby

Obr. 16 Chrám sv. Barbory

nevlivnější vrchnost.[3] Zahájení stavby bylo pravděpodobně pod vedením Jana Parléře. Velkolepá stavba trojlodí katedrálního typu s věncem kaplí kolem chóru však brzo vyčerpala i zdánlivě neomezené finanční zdroje kutnohorských měšťanů. Stavba byla přerušena pokračovala

až

v

15.

století

pod

vedením

mistra

a

Hanuše.[4]

Dalším výraznějším stavitelem byl až Matyáš Rejsek. Podle jeho projektu se stavělo až do roku 1512 kdy byly zaklenuty vnější lodi a ochoz kolem kněžiště. Dalším vedoucím huti byl Benedikt Rejt. Celá stavba byla důkladně opravena v letech 1884- 1905.[3] Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci byl založen ve 12. století jako klášterní svatyně zdejšího cisterciáckého kláštera. Iniciátorem vzniku klášterního komplexu byl biskup Jindřich Zídek. Rozkvět kláštera nastal za vlády Václava II. V souladu s předpisy řádu neměl chrám věž ani barevná okna. Vyznačoval se strohostí směřující k duchovním hodnotám. Přesto však i zde vzniká cenná architektura s originálně řešeným závěrem, který kombinuje katedrální půdorys s věncem kaplí a halový typ kostela se skrytým opěrným systémem. Dnešní podobu dala válkami zničenému kostelu přestavba za opata Snopka na počátku 18. století.[4] Jádro města, chráněné jako městská památková rezervace, bylo zapsáno do seznamu památek kulturního dědictví UNESCO a je dnes po zásluze středem pozornosti návštěvníků.[5] 21

3.10 Český Krumlov Je jedna z našich nejvýznamnějších městských památkových a

renesanční

rezervací. urbanistický

Zachovalý celek

gotický rozložený

na ostrohu a v meandru Vltavy byl na Seznam kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 1992. Český Krumlov si dodnes uchoval původní městský půdorys z doby gotického založení.[2] První zmínka o Krumlovu pochází z roku 1253. Obr. 17 pohled na město Český Krumlov

Díky esovitě zakroucené Vltavě se tehdejší Krumlov

dělil na dvě části, v jedné z nich leželo hlavní náměstí, druhá byla podhradím. Před nepřáteli se město chránilo mohutnými hradbami, které byly průchozí třemi branami– Dolní k Latránu, Horní a bránou Kajovskou. Ve 14. století byly přistavěny k hradbám věže a přístup dovnitř byl pouze přes padací mosty, dnes nahrazené kamennými. Roku 1494 byla Krumlovu udělena práva královských měst. [4] Historie hradu se začala psát již před rokem 1250, kdy si tu své sídlo vybudovala jedna z větví rodu Vítkovců. Později získali panství jejich příbuzní Rožmberkové a v 16. století přestavěli hrad na honosnou renesanční rezidenci, která byla v 17. a 18. století za Eggenberků a Schwarzenberků velkolepě barokně upravena a rozšířena. [4] V zámeckém komplexu je zhruba 300 pokojů a sálů. Mezi nejkrásnější patří kaple sv. Jiří, Rožmberské pokoje, zámecká obrazárna a maškarní sál s iluzivní malbou J. Lederera. Barokní zámecké divadlo z let 1765-66 patří mezi nejstarší zachované v Evropě s originálním technickým zařízením a dekoracemi. V parku, budovaném terasovitě na ploše 4 ha, je kaskádová fontána s plastikami, letohrádek Bellarie a hlediště letní divadelní scény.[2] Z velké válcové věže, dominanty Dolního hradu, se otevírá pohled na město. Dominantou města a optickou protiváhou hradu je mohutný kostel sv. Víta, původně raně gotický, zcela přestavěný po roce 1402 a upravovaný v pozdní gotice. Jádrem města Českého Krumlova je náměstí, původně tržiště s budovou Nové radnice a řadou gotických a renesančních domů. Z náměstí do Kostelní ulice vede Židovská ulička, nejužší městská komunikace. [4] Prakticky celé historické jádro města tvoří domy renesančního a gotického původu, mnohde se sgrafitovou výzdobou omítky. V části Horní brány se dochovala ojedinělá památka svého druhu u nás – Fričkovský dvorec, komplex budov gotického a renesančního původu. [2]

22

3.11 Holašovice Tato

obec

patří

k

nejvýznamnějším

památkám

lidové

architektury na našem území vůbec. Malebná ves leží 15 km západněod Českých Budějovic. Historie Holašovic sahá hluboko do minulosti. Na jejich severním okraji byla odkryta mohyla z doby bronzové. Na konci 12. století a začátku 13.století byly založeny Holašovice lidem Holasiců, zemana či rytíře Holase. V roce 1292 se staly majetkem cisterciáckého kláštera ve Obr. 18 barokní štíty

Vyšším Brodě, v jehož držení zůstaly až do roku 1848. Po

morové epidemii v letech 1520–1522 zůstali ve vsi pouze dvě osoby, vrchnost ale pomohla obec brzy dosídlit.[2] Kolem rozlehlé pravidelné návsi s budovou bývalé kovárny, nyní hasičské zbrojnice, je zachován cenný soubor zděných statků blatského typu z 1.poloviny 19.století. Architektura holašovických statků se vyznačuje bohatou dekorací ploch a kamenných článků a patří k nejzachovalejším ukázkám lidového baroka. Komplex doplňuje barokní kaplička z roku 1744. U všech statků zůstala zachována základní dispozice včetně hospodářských budov, každá usedlost připomíná dávného majitele. [1] Z mapových podkladů tzv. Stabilního katastru z roku 1827 lze vyčíst, že všechny usedlosti v obci, kromě dřevěných stodol, byly již tehdy z kamenného zdiva. Nejedná se o projev

nedávné

náhlé

proměny,

ale

jde

o důsledek historicky odlišného sídlení a stavebního vývoje celé této oblasti jižních Čech, zatímco ve většině Obr. 19 náves v Holašovicích

ostatních regionů převládá až do počátku 19. století

zástavba roubená. Forma trojstranného dvora, tvořená obytným domem s navazujícími chlévy, paralelně umístěnou sýpkou a vzadu uzavřená příčně položenou stodolou, zůstala u převažujícího počtu holašovických usedlostí v zásadě zachována, samozřejmě doplněna dalšími hospodářskými stavbami vzniklými v souvislosti s rozšiřováním a modernizací zemědělské výroby. Souvislou hradbou stodol pokračují pásy zahrad a sadů ukončené kamennými zídkami. K určitému rozšíření zástavby dochází až v průběhu 20. století, ale ty jsou situovány na severovýchodním a jižním okraji vesnice, mimo kompaktní středověký útvar. Celá náves je ze všech stran obklopena čtyřmi frontami štítových průčelí pravidelně pravoúhle orientovaných usedlostí, což prozrazuje promyšlenou organizaci. V roce 1998 byla vesnice zapsaná na seznam dědictví UNESCO, je také vesnickou památkovou rezervací. [7] 23

3.12 Praha Je

hlavní

město

hospodářské prezidenta

a a

České

kulturní ústředních

republiky, centrum orgánů,

politické,

státu,

sídlo

celostátních

a mezinárodních organizací, zastupitelských úřadů, významné středisko průmyslu, vysokých škol, sídlo vědeckých a kulturních institucí a také dopravní křižovatka. Historické centrum je největší městskou Obr. 20 Pražský hrad

památkovou

rezervací

s

největším

množstvím

národních kulturních památek v republice. Je zapsáno na Seznam kulturního dědictví světa UNESCO. Celkový počet památkově chráněných objektů představuje několik tisíc. [2] Historické jádro o rozloze 866 hektarů zahrnuje unikátní urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem, Nového Města, Vyšehradu i jejich jednotlivých památek.

[11]

Pražský hrad - Pražský hrad je nejvýznamnější kulturní a historickou památkou nejen Prahy, ale celé České republiky. Najdeme zde mnoho památek, které jsou svědky historie české státnosti. Mezi nejznámější patří: Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Starý královský palác, Bazilika sv. Jiří, Klášter sv. Jiří, Zlatá ulička, Letohrádek královny Anny a další. [12] Hradčany – Třetí pražské město vzniklo za Jana Lucemburského. Jednou z dominant je Strahovský klášter. Původní areál je považován za naši největší románskou stavbu. Nejokázalejší renesanční stavbou je Schwarzenberský palác na Hračanském náměstí z díla architekta A. Vlacha.[4] Za pozornost stojí také Loreta - Mariánské poutní místo s kopií Svaté chýše - „Santa Casy“ a barokním kostelem Narození Páně. Ve věži je umístěna zvonkohra s 27 loretánskými zvonky. Uvnitř je 110 cm vysoká loretánská Panna Maria s Ježíškem z 20. let 17. st., vyřezaná z lipového dřeva. Soška časem zčernala, čímž se ještě více přiblížila italskému originálu ze dřeva cedrového. [12] Malá Strana - založil v podhradí ve 13. století Přemysl Otakar II. Mezi malostranskými chrámy vyniká sv. Mikuláš. Společné dílo Dietzenhoferových patří k vrcholům české barokní architektury. V kostele Panny Marie pod řetězem je umístěno Pražské Jezulátko. Romantickým koutem Malé Strany je ostrov Kampa mezi Vltavou a mlýnským náhonem Čertovkou. Je zde i řada paláců šlechtických rodů jako palác Smiřických nebo Valdštejnský. Malá Strana je bludištěm křivolakých uliček, zákoutí a průchodů s jedinečnou atmosférou. [4] 24

Staré město – osídlení pochází z 9. století. V 11. století bylo na dnešním Staroměstském náměstí tržiště. Staroměstská radnice vznikla vykoupením a propojením několika měšťanských domů za Jana Lucemburského. Věž postavil P. Parléř až za Karla IV. Je vysoká 70 m.[4] Pro návštěvníky je pozoruhodný především orloj na jižním boku radniční věže. Zhotovil jej r. 1410 Mikuláš z Kadaně a zdokonalil koncem 15. st. mistr Hanuš z Růže. Podle Jiráskovy pověsti sestrojil orloj mistr Hanuš. Poté ho nechali pražští radní oslepit, aby nemohl vyrobit jeho kopii. Na orloji se každou celou hodinu objevuje 12 apoštolů, pod nimi je kalendářní deska se znameními zvěrokruhu.

[12]

Městský gotický chrám Panny Marie je po

Svatovítské katedrále nejvýznamnější pražský kostel. Je zde pohřben astronom Tycho Brahe. Raně gotický Anežský klášter nese jméno podle dcery krále Přemysla Otakara II, která jej založila roku 1233 pro ženskou odnož řady františkánů – klarisky. Dnes je zde obrazárna Národní galerie. Betlémskou kapli najdeme na Betlémském náměstí. [4] Karlův most patří k našim nejvýznamnějším památkám. Základní kámen Karlova mostu položil Karel IV. 9. 7. 1357. Most vyrostl na místě bývalého Juditina mostu, který byl zničen povodní. Délka mostu je 515 metrů, šířka 10 metrů a je vyzdoben 30 sochami a sousošími. Nejstarší dodnes stojící sochou v původní podobě je sv. Jan Nepomucký z r. 1683, poslední bylo umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje v r. 1928. Sochy a sousoší, které byly později zničeny povodněmi, nebo které byly poškozeny povětrnostními vlivy a restaurovány, byly nahrazeny kopiemi umělců a originály umístěny např. do Lapidária Národního muzea. [12] Židovské město - Vzniklo ve 13. století a uchovává mnohasetletou historii pražských Židů. Židovské Město pražské, založeno v místech mezi Karlovým mostem a Staroměstským náměstím, bylo nejvýznamnější židovskou obcí v českých zemích. Postupem let se původní osada vyvinula v Židovské Město s vlastní samosprávou a soudnictvím. Dnes se tato část města nazývá Josefov. Zahrnuje mnoho židovských památek - synagogy, muzeum a dva hřbitovy. [12] Nové město- rozkládá se kolem Národní třídy, Karlova, Sonovážného a Václavského náměstí. Václavské náměstí se původně jmenovalo Koňský trh a připomínalo spíš ulici než náměstí. Na Václavské bylo přejmenováno až v roce 1848. Autorem sochy sv. Václava je J. V. Myslbek. Národní divadlo vyrostlo v letech 1868 – 1881. Divadlo, jehož stavba byla financována celonárodní sbírkou, se stalo symbolem národního obrození. [4] Vyšehrad - Podle starých pověstí zde bylo nejstarší sídlo českých knížat, kněžny Libuše a prvních Přemyslovců. Nachází se zde Slavín a rotunda sv. Martina. [12] 25

4. Návštěvnosti památek UNESCO 4.1 Návštěvnost památek UNESCO na Vysočině Kraj Vysočina má na svém území tři památky UNESCO, což mu přináší prvenství v koncentraci těchto památek. Jsou to památky Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáře nad Sázavou, Třebíč s Bazilikou sv. Prokopa, Židovskou čtvrtí a židovským hřbitovem a také Telč s historickým centrem a zámkem. Ovšem počet památek ještě nemusí znamenat prvenství v celkové úspěšnosti. Data mi poskytla příspěvková organizace Vysočina Tourism.

Obr. 21 Znak Vysočiny

4.1.1 Návštěvnost v roce 2007 V roce 2007 se návštěvnost v jednotlivých památkách pohybovala takto: Nejvíce návštěvníků měla Telč, jejíž zámek navštívilo 79 667 osob. Na druhém místě byl Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáře nad Sázavou se 24 643 návštěvníky. Nejméně návštěvníků měla Třebíč. Baziliku sv. Prokopa navštívilo 18 128 osob a Židovskou čtvrť se Zadní synagogou 15 302 osob. Návštěvnost památek UNESCO na Vysočině 2007 80000 70000 60000 50000 40000 30000

Třebíč-Zadní synagoga Třebíč-Bazilika sv. Prokopa Telč-Zámek Žďár nad SázavouPoutní kostel na Zelené Hoře

20000 10000 0

Graf 1 Návštěvnost památek UNESCO na Vysočině 2007

26

4.1.2 Návštěvnost v roce 2008 V roce 2008 se návštěvnost v památkách UNESCO na Vysočině vyvíjela podobně jako v roce 2007. Nejvíce návštěvníků zavítalo do města Telč, zámek navštívilo 64 628 osob. Na druhém místě se jako v roce 2007 umístil kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, který navštívilo 22 505 osob. Třetí místo obsadila Třebíč, jejíž Židovskou čtvrť se Zadní synagogou navštívilo 16 054 osob a Baziliku sv. Prokopa 15 145 tisíc osob. Více osob v tomto roce vidělo židovskou čtvrť než Baziliku sv. Prokopa.

Návštěvnost památek UNESCO na Vysočině 2008

70000 60000 50000 40000 30000


20000 10000 0


27

4.1.3 Návštěvnost v roce 2009 Rok 2009 přinesl tyto údaje o návštěvnosti: nejvíce návštěvníků opět zavítalo do Telče, zámek navštívilo 64 022 osob. Na druhém místě se jako v předešlých dvou letech umístil Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou s počtem 22 989 návštěvníků. Třebíčské památky opět skončily na posledním místě, Židovskou čtvrť a Zadní synagogu vidělo 20 022 tisíc osob a Baziliku sv. Prokopa 15 715 tisíc osob.

Návštěvnost památek UNESCO na Vysočině 2009

70000 60000 50000 40000 30000


20000 10000 0


28

4.1.4 Celkové srovnání návštěvnosti památek UNESCO na Vysočině V celkovém srovnání je tedy nejúspěšnější město Telč, ovšem počet návštěvníků každý rok mírně klesá. Následuje ho poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáře nad Sázavou, zde se vývoj návštěvnosti pohybuje nejdříve sestupně a v loňském roce opět vzestupně což je dobrým znakem. Třebíčské

Obr. 22 mapa ČR podle krajů

památky

UNESCO

jsou

z hlediska Vysočiny na posledním místě návštěvnosti. Zatímco návštěvnost Židovských památek každý rok stoupá, tak návštěvnost Baziliky sv. Prokopa v roce 2008 výrazně poklesla a v roce 2009 byl nárůst jen mírný. Důležitým aspektem při posuzování je také dopravní dostupnost jednotlivých památek a také to, že památky v Telči a kostel na Zelené Hoře jsou na seznamu kulturního dědictví UNESCO o něco déle než město Třebíč. Což může také ovlivňovat návštěvnost. Celkový počet návštěvníků v památkách UNESCO na Vysočině se v jednotlivých letech vyvíjí následovně: v roce 2007 byla návštěvnost památek 137 740 tisíc osob, v roce 2008 poklesla návštěvnost památek UNESCO na Vysočině o 19 408 tisíc. V roce 2009 zaznamenaly památky na Vysočině nárůst návštěvnosti o 4 416 tisíc a celkový počet návštěvníků byl tedy v tomto roce 122 748 tisíc návštěvníků.

2007

2008

2009

137740

118332

122748

Tabulka 1 návštěvnost památek UNESCO na Vysočině

29

4.2 Návštěvnost památek UNESCO v ČR Česká republika má velký počet památek, které jsou zařazené na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Celkem je těchto památek dvanáct. Jejich návštěvnost se ovšem velice liší jak je patrno z následující tabulky. Jednotlivé počty návštěvníků mi poskytly informační centra ve městech výskytu památek UNESCO a některé jsem získala od české centrály cestovního ruchu Czechtourism. 2007

2008

2009

Třebíč-Zadní synagoga

15302

16054

20022

Třebíč-Bazilika sv. Prokopa

18128

15145

15715

Telč-Zámek

79667

64628

64022

Žďár nad Sázavou-Poutní kostel na Zelené Hoře

24643

22505

22989

Brno Vila Tugenhat

22210

18985

20699

Lednicko-valtický areál Valtický zámek

66484

55611

48417

Lednicko-valtický areál Lednice-skleník

91430

89668

85340

LVA* - zámek lednice, minaret, Janohrad, Galerie

228718

241136

234862

Český Krumlov zámek

349641

338305

311188

Holašovice

16679

16632

16592

228367

225534

215686

262297

210992

187212

9939

20548

35565

41727

32964

36032

187160

149587

142729

1420000

1340000

1210000

3062392

2858294

2667070

Kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Olomoucký kraj Olomouc – Sloup Nejsvětější trojice Středočeský kraj Kutná Hora – Chrám sv. Barbory Kutná Hora – Chrám Nanebevzetí p. Marie Pardubický kraj Litomyšl – Zámek Zlínský kraj Kroměříž – Zámek a zahrady Praha Praha – Pražský hrad CELKEM * LVA- Lednicko – Valtický areál

Tabulka 2 Přehled návštěvnosti památek UNESCO v ČR

30

4.2.1 Návštěvnost památek UNESCO v České republice v roce 2007 Nejvíce návštěvníků v roce 2007 zavítalo na Pražský hrad a to 1 420 000 osob, tento počet je především díky tomu, že Praha je ve světě hodně známá a má dobrou dopravní dostupnost. Další významné místo pro turisty je Český Krumlov a to s počtem 349 641 návštěvníků. Třetí příčku v návštěvnosti obsadil Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, který navštívilo 262 297 osob. Lednicko–valtický areál je velmi významnou památkou jižní Moravy. Návštěvnost lednického zámku, minaretu, Janohradu a Galerie byl 228 718 návštěvníků. Na pátém místě v návštěvnosti památek UNESCO se umístil Sloup Nejsvětější trojice v Olomouci s 228 367 návštěvníky. Zámek v Kroměříži a jeho překrásné zahrady navštívilo v roce 2007 celkem 187 160 turistů. Unikátní skleník v Lednicko–valtickém areálu vidělo 91 430 osob. Na osmém místě v pořadí a také první z památek UNESCO na Vysočině se umístil zámek v Telči s počtem 79 667 návštěvníků. Následuje ho zámek ve Valticích, který patří do Lednicko–valtického areálu a v tomto roce ho vidělo 66 484 tisíc návštěvníků. Návštěvnost památek UNESCO v ČR 2007 Brno-Vila Tugenhat

1600000

1400000

1200000

1000000

800000

600000

Lednicko-valtický areál Valtický zámek Lednicko-valtický areál Lednice-skleník LVA*-zámek lednice, minaret, Janohrad, Galerie Český Krumlov-zámek Holašovice Olomouc-Sloup Nejsvětější trojice Kutná Hora–Chrám sv. Barbory

Kutná Hora–Chrám Nanebevzetí p. M arie Litomyšl-zámek Kroměříž–Zámek a zahrady Praha-Pražský hrad


400000

200000

0

Graf 4 Návštěvnost památek UNESCO v ČR 2007

31

Desáté místo obsadil s počtem 41 727 tisíc krásný zámek v Litomyšli. Další v pořadí se s návštěvností 24 643 tisíc umístil Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Představitel moderní architektury, tedy vila Thugendhat, měla v tomto roce 22 210 návštěvníků. Třebíčská bazilika sv. Prokopa s počtem 18 128 tisíc osob se umístila na třináctém místě v pořadí návštěvnosti památek UNESCO. Následuje ji překrásná jihočeská vesnice Holašovice, kterou navštívilo 16 679 tisíc turistů. Další v pořadí je Zadní synagoga s Židovskou čtvrtí v Třebíči s počtem 15 302 tisíc návštěvníků. Poslední místo v pořadí návštěvnosti památek UNESCO v České republice obsadil Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře.

Obr. 23 přehled památek UNESCO v ČR

32

4.2.2 Návštěvnost památek UNESCO v České republice v roce 2008 Prvenství si v tomto roce opět udržel Pražský hrad, který navštívilo 1 340 000 turistů. Ovšem oproti roku 2007 klesla návštěvnost tohoto hradu o 80 000. Na druhém místě v návštěvnosti byl Český Krumlov s počtem 338 305 osob, počet turistů klesl oproti roku předešlému o 11 336. Větší návštěvnost zaznamenal zámek v Lednici, minaret, Janohrad a Galerie, které navštívilo o 12 418 tisíc turistů více než v roce 2007 a posunuli se tak na třetí místo v pořadí návštěvnosti. Olomouc se sloupem Nejsvětější trojice měl v tomto roce 228 367 návštěvníků a polepšil si tak o 2833 tisíc oproti roku 2007. Výrazně poklesla návštěvnost Kutné Hory, zatímco v roce 2007 byl počet návštěvníků 262 297, tak v následujícím roce klesl počet o 51 305 a posunula se až na páté místo v pořadí návštěvnosti. Zámek v Kroměříži a jeho zahrady vidělo 149 587 tisíc osob a návštěvnost oproti předešlému roku také klesla o 37 573 tisíc návštěvníků. Na sedmém místě v pořadí návštěvnosti byl krásný skleník Lednicko–valtického areálu, který měl návštěvnost 89 668 a pohoršil si tak oproti roku 2007 o 1 762 osob. Návštěvnost památek UNESCO v ČR 2008 Brno-Vila Tugenhat 1400000

1200000

1000000

800000

600000

400000

Lednicko-valtický areál Valtický zámek Lednicko-valtický areál Lednice-skleník LVA*-zámek lednice, minaret, Janohrad, Galerie Český Krumlov-zámek Holašovice Olomouc-Sloup Nejsvětější trojice Kutná Hora–Chrám sv. Barbory

Kutná Hora–Chrám Nanebevzetí p. M arie Litomyšl-zámek Kroměříž–Zámek a zahrady Praha-Pražský hrad


200000

0


33

Následuje ho zámek v Telči, který navštívilo 64 628 tisíc turistů a to také znamená snížení počtu návštěvníků o 15 039 než v roce předešlém. Tento zámek si stále drží prvenství v největším počtu návštěvníků v kraji Vysočina. Na devátém místě se umístil zámek ve Valticích, jehož návštěvnost 55 611 tisíc znamená pokles oproti roku předešlému o 10 873. Zámek v Litomyšli s počtem 32 964 turistů skončil na desátém místě v žebříčku návštěvnosti. I zde počet klesl a to o 8 763 tisíc. Poklesl i počet turistů u Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Návštěvnost dosáhla na 22 505, pokles je o 2 138 tisíc. Výrazný nárůst návštěvnosti zaznamenal v roce 2008 Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře a jeho návštěvnost 20 548 znamená posun z předešlého posledního na dvanácté místo v počtu návštěvnosti. Následuje ho brněnská vila Thugendhat s počtem 18 985 turistů, což je pokles o 3 225. Čtrnácté místo patří jihočeské vesnici Holašovicím s počtem 16 632 tisíc, zde je počet turistů srovnatelný s rokem předchozím. Poslední dvě místa patří Třebíčským památkám. Rozdíl oproti předešlému roku je v tom, že Zadní synagoga s Židovskou čtvrtí má větší návštěvnost než Bazilika sv. Prokopa. U Židovské čtvrti je mírný nárůst o 752 turistů a u Baziliky sv. Prokopa je pokles o 2 983 návštěvníků.

34

4.2.3 Návštěvnost památek UNESCO v České republice v roce 2009 Rok 2009 přinesl následující údaje o návštěvnosti památek UNESCO v České republice. Největší počet návštěvníků má opět Praha. Pražský hrad navštívilo 1 210 000 turistů, tento počet znamená opět pokles oproti předešlému roku o 130 000. Na druhém místě se jako v předešlých dvou letech umístil zámek v Českém Krumlově. I zde návštěvnost klesá. V tomto roce ho navštívilo 311 188 turistů, tedy o 27 117 méně. Další místo v pořadí návštěvnosti byl Lednicko-valtický areál, tedy zámek Lednice, minaret, Janohrad a Galerie s počtem 234 862 osob. I tyto památky si pohoršily oproti předešlému roku, a to o 6 274. Čtvrté místo obsadila Olomouc se Sloupem Nejsvětější trojice s počtem 215 686 návštěvníků. Opět je zde oproti předešlému roku pokles, tentokrát o 9 848. Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře navštívilo v roce 2009 celkem 187 212 turistů. Návštěvnost zde klesla o 23 780 oproti roku 2008. Na šestém místě byly zámek v Kroměříži a jeho zahrady s počtem 142 729 osob, tedy o 6 858 méně než v předešlém roce. Následuje je unikátní skleník v Lednicko–valtickém areálu s 85 340 návštěvníky. Návštěvnost památek UNESCO v ČR 2009 Brno-Vila Tugenhat 1400000

1200000

1000000

Lednicko-valtický areál Valtický zámek Lednicko-valtický areál Lednice-skleník LVA*-zámek lednice, minaret, Janohrad, Galerie Český Krumlov-zámek Holašovice

800000

600000

Olomouc-Sloup Nejsvětější trojice Kutná Hora–Chrám sv. Barbory

Kutná Hora–Chrám Nanebevzetí p. Marie Litomyšl-zámek Kroměříž–Zámek a zahrady Praha-Pražský hrad


400000

200000

0


35

Sedmé místo v pořadí návštěvnosti patří nejnavštěvovanější památce UNESCO na Vysočině, tedy zámku v Telči s 64 022 turisty. I zde je mírný pokles návštěvnosti o 606 osob oproti roku předešlému. Valtický zámek, který patří do Lednicko–valtického areálu, měl 48 417 návštěvníků za rok 2009. Tedy o 7 194 méně než v předešlém roce. Další památkou v pořadí návštěvnosti je zámek v Litomyšli. Zde můžeme zaznamenat nárůst na 36 032 osob, což je o 3 068 více než v roce předešlém. Jedenácté místo v počtu návštěvnosti památek obsadil Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře s 35 565 osobami. U této památky zaznamenáváme nárůst turistů o 15 017 než v roce 2008 a posun z dvanáctého místa, což je velký úspěch pro tento chrám. Další příčku obsadil Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou s počtem 22 989. U této památky je to nárůst o 485 osob. Na třináctém místě najdeme unikátní brněnskou vilu Thugendhat, která měla návštěvnost 20 699 tedy o 1 714 více než v roce 2008. Po ní následuje Třebíčská Zadní synagoga s Židovskou čtvrtí, které vzrostla návštěvnost o 3 968 oproti předešlému roku. Jihočeská vesnice Holašovice měla 16 592 turistů, zde klesla návštěvnost jen mírně, asi o 40 osob. Poslední místo obsadila jako v roce 2008 Bazilika sv. Prokopa v Třebíči s 15 715 návštěvníky. Ačkoliv zde počet turistů narostl, je to nejméně ze všech památek UNESCO v České republice.

36

5. Srovnání cen vstupného u památek UNESCO v ČR Stejně jako návštěvnost, tak i cena vstupného se u jednotlivých památek UNESCO velmi liší. Hned u dvou z těchto památek se neplatí žádné vstupné . Je to jihočeská vesnice Holašovice, jejíž náves je volně přístupná veřejnosti. Lidé si ji mohou projít a u každého domu se zastavit. Druhá tato památka se nachází v Olomouci a je to Sloup Nejsvětější trojice se sousoším. Tato památka je všem volně přístupná a nachází se uprostřed náměstí. Návštěvníci si ji mohou tedy volně prohlédnout. Nejnižší vstupné má Chrám Nanebevzetí panny Marie v Kutné Hoře. Dospělí návštěvníci zaplatí 30 Kč, děti a studenti 20 Kč. Stejnou cenu zaplatí návštěvníci za prohlídku Kroměřížské Květné zahrady. Vstupné pro dospělé osoby je 30 Kč, studenti a děti 20 Kč, senioři 25 Kč a školní výpravy zaplatí 10 Kč. Památky s nízkou cenou vstupného se nacházejí také v Třebíči. Zde je cena stejná jak u Baziliky sv. Prokopa, tak i u Zadní synagogy. Dospělí návštěvníci zaplatí 40 Kč, děti, studenti a senioři 20 Kč a školní výpravy 10 Kč. Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře je také přístupný veřejnosti. Cena vstupenky pro dospělou osobu je 50 Kč, děti, studenti a senioři zaplatí 30 Kč. Návštěvníci v unikátním skleníku v Lednicko–valtickém areálu zaplatí za prohlídku 50 Kč, děti, studenti, senioři a školní výpravy pak 25 Kč. Další památka ve výši vstupného je Valtický zámek v Lednicko–valtickém areálu. Zde se ceny vstupenek pohybují následovně: dospělí 70 Kč, děti, studenti a senioři 50 Kč, školní výpravy pak 25 Kč. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou je přístupný veřejnosti. Dospělí zaplatí 80 Kč, studenti, děti a důchodci 50 Kč, školní výpravy 30 Kč. Poslední památka UNESCO, jejíž vstupné se pohybuje do 100 Kč je zámek v Litomyšli. Dospělí zaplatí za vstupenku 90 Kč, děti, studenti a senioři pak 60 Kč. Následují památky, které už mají vyšší cenu vstupného. Patří sem zámek v Telči, dospělí návštěvníci zaplatí 110 Kč, děti a studenti 70 Kč, senioři 80 Kč a školní výpravy 30 Kč. Brněnská vila Thugendhat je také přístupná veřejnosti. Vstupenka pro dospělou osobu stojí 120 Kč, pro studenty, děti, seniory a školní výpravy 60 Kč. Stejnou cenu vstupného má i lednický zámek v Lednicko–valtickém areálu, tedy 120 Kč za dospělou osobu a 70 Kč zaplatí děti, studenti, senioři a školní výpravy.

37

Další je zámek v Českém Krumlově, zde zaplatí dospělí návštěvníci 130 Kč, děti a studenti 60 Kč a senioři 80 Kč. Druhé nejvyšší vstupné z památek UNESCO v ČR má zámek v Kroměříži. Návštěvníci zaplatí za prohlídku 160 Kč, senioři 140 Kč, děti a studenti pak 100 Kč. Nejvyšší vstupné pak má Pražský hrad. Zde dospělá osoba zaplatí 350 Kč, děti, studenti a senioři 175 Kč.

dospělí

děti, studenti

senioři

školní výpravy

Třebíč-Zadní synagoga

40 Kč

20 Kč

20 Kč

10 Kč

Třebíč-Bazilika sv. Prokopa

40 Kč

20 Kč

20 Kč

10 Kč

Telč-Zámek Žďár nad Sázavou-Poutní kostel na Zelené Hoře

110 Kč

70 Kč

80 Kč

30 Kč

80 Kč

50 Kč

50 Kč

30 Kč

Brno-Vila Thugenhat

120 Kč

60 Kč

60 Kč

60 Kč

Lednicko-valtický areál Lednice-zámek

120 Kč

70 Kč

70 Kč

70 Kč

Lednicko-valtický areál Lednice-skleník

50 Kč

25 Kč

25 Kč

25 Kč

Lednicko-valtický areál Valtický zámek

70 Kč

50 Kč

50 Kč

20 Kč

Holašovice

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Olomouc-Sloup Nejsvětější trojice

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Český Krumlov-zámek

130 Kč

60 Kč

80 Kč

-

Kutná Hora–Chrám sv. Barbory

50 Kč

30 Kč

30 Kč

-

Kutná Hora–Chrám Nanebevzetí p. Marie

30 Kč

20 Kč

-

-

Litomyšl-zámek

90 Kč

60 Kč

60 Kč

-

Kroměříž–Zámek

160 Kč

100 Kč

140 Kč

-

Kroměříž–Květná zahrada

30 Kč

20 Kč

25 Kč

10 Kč

Praha-Pražský hrad

350 Kč

175 Kč

175 Kč

-

Tabulka 3 Přehled cen vstupného u jednotlivých památek UNESCO v ČR

38

6. Marketingový výzkum 6.1 Dotazník – Úspěšnost ubytovacích zařízení Pro toto šetření jsem vybrala ubytovací zařízení ve městech a místech, kde se nachází památky UNESCO v České republice. Tedy v Třebíči, Telči, Žďáře nad Sázavou, Kroměříži, Litomyšli, Českém Krumlově, Holašovicích, Kutné Hoře, Brně, Praze, Olomouci, Valticích a Lednici. Oslovovala jsem všechny typy ubytovací zařízení od pensionů menší i větší hotely. 50 % dotazovaných ubytovacích zařízení byly rodinné pensiony a větší pensiony, 36 % pak tvořily hotely se třemi hvězdičkami a 14% byly hotely se čtyřmi hvězdičkami. Dotazníky jsem zasílala přímo do ubytovacích zařízení formou e-mailu. Oslovila jsem asi na 200 ubytovacích zařízení, bohužel mi všichni neodpověděli. Nakonec se mi podařilo získat zpět dotazníky od 105 dotazovaných ubytovacích zařízení. Dotazník se skládá z deseti otázek.

39

Otázka 1. Jak dlouho funguje Vaše ubytovací zařízení na trhu? Na trhu můžeme najít ubytovací zařízení s různou délkou doby provozu. Od těch nejnovějších, které fungují krátce až po ubytovací zařízení, které mají dlouholetou tradici. Z dotazovaných ubytovacích zařízení jich dvacet procent funguje na trhu služeb méně než 5 let. Dalších třicet procent dotazovaných provozuje ubytovací zařízení mezi 5 a 10 roky. Nejvíce dotazovaných ubytovacích zařízení funguje na trhu déle než 10 let. Je to určitě známkou dobré kvality poskytovaných služeb, dobrého jména a příjemného personálu. Jak dlouho funguje Vaše ubytovací zaříze ní na trhu?

30%

20% Do 5 let 5 – 10 let Nad 10 let

50%

Graf 7 Vyhodnocení otázky číslo 1

40

Otázka 2. Jakou kapacitu má Vaše ubytovací zařízení? V České republice můžeme najít celou řadu ubytovacích zařízení a ty mají i různé ubytovací kapacity. Některé z nich disponují malou ubytovací kapacitou, ale zato mají většinou rodinnou atmosféru a klidné prostředí. Ubytovací zařízení střední kategorie je určitě nejvyhledávanější mezi klienty. Nabízí jak příjemnou a rodinnou atmosféru, tak i vyšší standard služeb. Ubytovací

zařízení

vyšší

třídy

mají

většinou

i

vysoký

počet

lůžek

a poskytovaných služeb, nemají ovšem rodinnou atmosféru. Dvacet procent dotazovaných ubytovacích zařízení má ubytovací kapacity pouze do 20 lůžek. Jsou to především rodinné penziony a ubytovny. Od dvaceti do padesáti lůžek má na trhu třicet procent dotazovaných ubytovacích zařízení. Jedná se o pensiony a menší hotely. Ubytovací kapacitu v rozmezí od padesáti do sta lůžek má 40 % dotazovaných, převážně to jsou hotely střední velikosti. Jen deset procent dotazovaných má pak ubytovací kapacity větší než 100 lůžek. Jsou to větší hotely nebo hotelové řetězce.

Jakou kapacitu má Vaše ubytovací zařízení?

30%

20%

10%

Do 20 lůžek 20 – 50 lůžek 50-100 lůžek Nad 100 lůžek

40%


41

Otázka 3. Jaké výhody nabízí Vaše ubytovací zařízení? Zde bylo nejčastější odpovědí dobrá poloha nebo umístění ubytovacího zařízení uprostřed náměstí, v centru města, v centru města v blízkosti zámku nebo v historickém jádru. Další častou odpovědí bylo nějaká speciální místnost ubytovacího zařízení jako zahrada s posezením, restaurace, konferenční sál, salonek, sklep s vinárnou nebo terasa. Výhodou jsou pro tyto ubytovací zařízení také vířivky, sauny, masáže, bazény nebo internetové připojení zdarma. Mezi další výhody zařazovaly ubytovací zařízení dobrou dopravní dostupnost, hlídané parkoviště nebo výhodný vstup do objektu z náměstí. Především menší ubytovací jednotky pak mezi své výhody zařazovaly rodinnou atmosféru a příjemné prostředí, lidský přístup k hostům.

Jaké výhody nabízí Vaše ubytovací zařízení?

32%

21%

11%

16% 21%

výhodná poloha speciální místnost rodinná atmosféra relaxační zóna parkování, dostupnost


42

Otázka 4. V čem je lepší konkurence? Pro většinu ubytovacích zařízení je těžké hodnotit konkurenci. Ještě těžší je přiznat, že je v něčem lepší nebo má určité klady. Mezi výhody konkurence řadí nejvíce dotazovaných tedy 36% lepší polohu a lepší dopravní dostupnost. 21% respondentů uznává, že konkurence má více pokojů a větší ubytovací kapacitu. 14% dotazovaných ubytovacích zařízení si myslí, že konkurence má lepší nebo širší výběr poskytovaných služeb. Další výhodou konkurenčního ubytovacího zařízení jsou také lepší internetové stránky a tím i lepší propagace a reklama. 21 % dotazovaných ubytovacích zařízení si myslí, že konkurence není lepší a nemá žádné výhody.

V čem je lepší konkurence? 14% 7%

21% větší ubytovací kapacita lepší služby lepší internetové stránky lepší umístění konkurence není lepší

36%

21%


43

Otázka 5. Pociťujete větší počet návštěvníků v hlavní turistické sezóně? V České republice dělíme turistickou sezónu na letní a zimní. Ta letní trvá většinou od dubna do září. Zimní pak začíná většinou v říjnu nebo listopadu a trvá do konce března. Z dotazovaných ubytovacích zařízení pociťuje osmdesát procent respondentů větší příliv turistů v hlavní turistické sezóně. Je to dáno i tím, že památky lidé většinou navštěvují v letních měsících kdy mají dovolenou nebo volno. V zimních měsících lidé tolik necestují za poznáním. Dvacet procent dotazovaných ubytovacích

zařízení

nepociťuje

větší

návštěvnost

v

hlavní

turistické

sezóně.

Mezi dotazovanými jsou i hotely, které nabízí i další služby např. kongresovou turistiku a nejsou proto tolik odkázáni na hlavní turistickou sezónu.

Pociťujete více návštěvníků v hlavní turistické sezóně?

80%

20%

ano ne


44

Otázka 6. Jaký typ zákazníka převažuje ve vašem ubytovacím zařízení? V hotelnictví se můžeme setkat s různými typy zákazníků. Ubytovací zařízení je většinou rozdělují podle věku, profese, z které země pochází, zda se jedná o jednotlivce nebo skupiny. Dvacet pět procent dotazovaných ubytovacích zařízení si myslí, že jejich hlavním typem klienta jsou zaměstnanci firem, podnikatelé a lidé na pracovních cestách. Stejné zastoupení má potom střední věková třída zákazníků, tedy lidé ve věku od 35 – 55 let, kteří jsou velmi častým typem klienta. Cizinci představují výhodný typ klienta, 17 % dotazovaných ubytovacích zařízení se zaměřuje právě na tyto návštěvníky. Stejné procento tvoří rodiny s dětmi. Tento typ klientů převažuje u rodinných pensionů a hotelů. V ubytovacích zařízeních se také často ubytovávají klienti v párech, tedy bezdětní lidé. Osm procent v grafu tvoří právě tento typ klienta. Zbylých osm procent pak zaujímají lidé asijské národnosti, často jsou to Japonci. Jaký typ zákazníka převažuje ve vašem ubytovacím zařízení?

25%

25% 8%

17%

8% 17%

střední věková třída zaměstnanci firem cizinci rodiny s dětmi Asiati páry


45

Otázka 7. Máte větší počet návštěvníků za zahraničí nebo z ČR? Pro ubytovací zařízení jsou důležité obě skupiny návštěvníků. Tedy jak turisté z ČR, tak i zahraniční klienti. Z dotazovaných ubytovacích zařízení tvoří šedesát procent klientely návštěvníci z České republiky. Dvacet procent klientů jsou potom návštěvníci cizí národnosti. Podle statistiky Českého statistického úřadu z roku 2009 jsou mezi deseti nejvíce navštěvovanými národnostmi České republiky tyto: Němci, Angličané, Italové, Poláci, Rusové, Slováci, Američané, Francouzi, Nizozemci a Španělé. Dvacet procent dotazovaných ubytovacích zařízení má stejný podíl návštěvníků z ČR i ze zahraničí a stav je zde vyrovnaný.

Máte větší počet návštěvníků ze zahraničí nebo z ČR?

60%

20%

z České republiky ze zahraničí ½ z ČR, ½ ze zahraničí

20%


46

Otázka 8. Pociťujete větší příliv návštěvnosti díky blízkosti památky UNESCO? Jelikož jsem v dotazovaných ubytovacích zařízení vybírala právě ty, které sídlí v blízkosti památek UNESCO zajímalo mě, do jaké míry a zda ovlivňují tyto památky provoz těchto ubytovacích zařízení. Sedmdesát procent respondentů pociťuje větší příliv návštěvnosti právě díky blízkosti památky UNESCO. Dvacet procent dotazovaných ubytovacích zařízení si myslí, že blízkost těchto památek neovlivňuje příliv návštěvnosti. Deset procent respondentů pak neví, zda má umístění ubytovacího zařízení vliv na jejich návštěvnost. Většina dotazovaných tedy odpovídala, že blízkost památky UNESCO má vliv na chod ubytovacího zařízení kladně, hlavně díky přísunu turistů což pro ně znamená vyšší zisk.

Pociťujete větší příliv návštěvnosti díky blízkosti památky UNESCO?

70%

10%

ano ne nevím

20%


47

Otázka 9. Kolik návštěvníků se ročně ubytuje ve Vašem ubytovacím zařízení ? Pro posouzení úspěšnosti ubytovacího zařízení je hlavním bodem právě počet návštěvníků, kteří se u nich za 1 rok ubytují. Zaleží ovšem také na kapacitě ubytovacího zařízení. Čtyřicet procent respondentů má roční návštěvnost mezi jedním tisícem a pěti tisíci návštěvníky. Dalších čtyřicet procent dotazovaných ubytovacích zařízení navštíví za rok pět tisíc až deset tisíc klientů. Méně než jeden tisíc návštěvníků za rok má pak deset procent respondentů. Více než deset tisíc návštěvníků má pouze deset procent dotazovaných ubytovacích zařízení.

Kolik návštěvníků se ročně ubytuje ve Vašem ubytovacím zařízení?

40% 10% 10% 40%

Do 1000 návštěvníků ročně 1000 – 5000 návštěvníků ročně 5000 – 10 000 návštěvníků ročně Nad 10 000 návštěvníků ročně


48

Otázka 10. Jaké doplňkové služby nabízí Vaše ubytovací zařízení? Mezi doplňkové služby se nejčastěji zařazuje wellness, relaxcentrum, kosmetický salon, nehtové studio, kadeřnictví, bazén, masáže, vířivka, solárium nebo praní prádla. Další službou je i úschovna kol nebo lyží. Velmi důležité je i vybavení ubytovacího zařízení. Proto by zde neměly chybět věci dnes už pro nás nepostradatelné. Jsou jimi například televize se satelitem, internetové připojení v celém hotelu, bezdrátový internet, zapůjčení DVD filmů, domácí kino, klimatizace nebo i vypůjčení počítače. Pro lepší trávení volného času pak mají některé ubytovací zařízení různé programy. Může to být třeba celoroční grilování, posezení na kryté terase, vinný sklípek nebo lokální restauraci. Pro návštěvníky, kteří jsou v místě poprvé může být dobrou doplňkovou službou i zajištění průvodce městem, plánování výletů nebo prodej různých map a doplňkového sortimentu na recepci hotelu. Řada hotelů má i své zaměření. Někteří se specializují na pořádaní konferencí a kongresů a nabízejí různé konferenční služby a sekretářské služby. Další se zabývají pořádáním svateb a s nimi spojenými doplňkovými službami jako jsou svatební noci.

49

6.2 Celkové vyhodnocení dotazníku Z dotazníků vyplývá, že osmdesát procent dotazovaných ubytovacích zařízení funguje na trhu více než pět let. Jsou to většinou rodinné pensiony a hotely se třemi hvězdami. Některé hotely jsou na trhu i 17 let, což je pro klienty známka spokojenosti se službami. Tato ubytovací zařízení mají ubytovací kapacitu nejčastěji v rozmezí 20 – 100 lůžek, což vyplývá ze složení dotazovaných ubytovacích zařízení, které byly osloveny. Převážně se jednalo o pensiony a hotely se třemi hvězdami. Nejméně je na trhu ubytovacích zařízení s velkou ubytovací kapacitou nad 100 lůžek, takové kapacity mají většinou hotely se čtyřmi hvězdami a těch je v České republice stále málo. S ubytovací kapacitou také souvisí roční počet návštěvníků v ubytovacích zařízeních. Největší počet návštěvníků mají velké hotely. Z dotazníku vyplynulo, že počet návštěvníků se pohybuje mezi 1000 a 10 000 návštěvníky ročně, čemuž odpovídá ubytování v pensionech a hotelech se třemi hvězdami. Z dotazníku také vyplynulo, že většina ubytovacích zařízení pociťuje větší návštěvnost v letních měsících. Většinou to jsou pensiony a menší hotely, které mají menší sortiment doplňkových služeb. Větší hotely nejsou sezónou tak ovlivněny, jelikož mají např. kongresové a konferenční prostory, které klienti využívají celoročně. Do velké míry tato ubytovací zařízení ovlivňuje blízkost památky UNESCO, přináší jim nové klienty a tím i zisk. Větší hotely nepociťují takový vliv památek UNESCO, hlavně díky dalším službám, které nabízí. Složení návštěvníků je v ubytovacích zařízeních převážně české národnosti, ale jsou zde i takové, které mají převážně zahraniční klientelu. Mezi typy zákazníků převažují lidé střední věkové kategorie, lidé na pracovních cestách, rodiny s dětmi a cizinci. Mezi výhody ubytovacích zařízení se řadí především výhodná poloha, speciální místnost pro klienty nebo přítomnost odpočinkových aktivit v hotelu. Při srovnávání s konkurencí některá ubytovací zařízení přiznávají, že má konkurence větší ubytovací kapacitu, lepší dostupnost nebo lepší polohu. Někteří provozovatelé si naopak myslí, že konkurence žádné lepší služby nenabízí, což jsou většinou větší hotely, které mají velký výběr služeb. Mezi doplňkovými službami nebo zařízením převládají ubytovací zařízení s bazény a wellness programy, různé speciální místnosti jako jsou např. Vinárny a restaurace nebo kongresové sály. 50

7. Index atraktivity památek UNESCO v ČR Je velmi těžké stanovit, jak moc je turistická destinace nebo místo atraktivní pro návštěvníky. Inspirovala jsem se u pana Doc. RNDr. Jiřího Vaníčka, Csc., a použila jsem jeho vzorec pro výpočet atraktivity turistické destinace.

7.1 Atraktivita turistické destinace 1.metoda (ATD) = d * n * f /1000/1/ d - představuje průměrnou vzdálenost místa od destinace n - průměrný počet turistů za den v daném regionu f – průměrný počet dnů strávených v destinaci Průměrnou vzdálenost místa od destinace jsem stanovila tím způsobem, že jsem navzájem porovnala vzdálenost všech měst ve kterých se nachází památky UNESCO v ČR. PRŮMĚR 109,87 106,61 118,78 123,04 146,16 204,99 196,95 170,87 170,65 131,88 167,43 187,99

MĚSTO Třebíč Žďár nad Sázavou Telč Brno Kutná Hora Český Krumlov Holašovice Olomouc Kroměříž Litomyšl Lednicko-valtický areál Praha

Tabulka 4 Průměrné vzdálenosti měst

Průměrný počet turistů za den v daném regionu jsem stanovila následujícím způsobem: Počty návštěvníků za rok/ 365. Roční počty návštěvníků u většiny památek UNESCO jsem získala od jednotlivých informačních center v daných městech a některé od České centrály cestovního ruchu – Czechtourism. Ta je státní příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Průměrný počet dnů strávených v destinaci stanovíme poměrem celkového počtu přenocování v daném místě/celkový počet návštěvníků v daném místě. Celkový počet přenocování v místech památek UNESCO jsem získala ze zveřejněných statistik ČSÚ a celkový počet návštěvníků v místech památek od informačních center a Czechtourism.

51

7.1.1 Atraktivita památek UNESCO v roce 2007 V tomto roce se veličina ATD (atraktivita turistické destinace) pohybuje různě. Nejnižší hodnotu 14,97 má Brno s památkou UNESCO Vilou Thugendhat. Následují další památky s hodnotami do 100 a jsou to Třebíč, Telč, Žďár nad Sázavou, Holašovice a Litomyšl. Následuje vzestup ATD u památek v Kroměříži, Kutné Hoře, Olomouci a Lednicko– valtickém areálu. Zde se tato hodnota pohybuje v rozmezí 302,76 až 414,8. Další v pořadí je Český Krumlov jehož ATD je 626,4. Nejvyšší atraktivitu turistické destinace má Praha s hodnotou 1989,29.

Počty návštěvníků za rok

za den

Průměrný (á) vzdálenost počet dnů v km

atraktivita turistické destinace

Kraj Vysočina Třebíč

33430

91,59

109,87

2,72

Telč

79667

218,27

118,78

2,72

Žďár nad Sázavou

24643

67,52

106,61

2,72

27,37 70,52 19,58

Kraj Jihomoravský Lednicko-valtický areál

386632

1059,27

167,43

2

Brno

22210

60,85

123,04

2,00

354,71 14,97

3,88

414,8

Kraj Olomoucký Olomouc

228367

625,66

170,87

Kraj Jihočeský Holašovice

16679

45,7

196,95

3,19

Český Krumlov

349641

957,92

204,99

3,19

28,71 626,4

187,99

2,72

1989,29

2,9

316,14

2,99

45,08

3,46

302,76

Praha Praha

1420000

3890,41

Kraj Středočeský Kutná Hora

272236

745,85

146,16

Kraj Pardubický Litomyšl

41729

114,33

131,88

Kraj Zlínský Kroměříž

187160

512,77

170,65

Tabulka 5 Přehled výpočtu atraktivity turistické destinace u památek UNESCO v ČR 2007

52

7.1.2 Atraktivita památek UNESCO v roce 2008 Rok 2008 přinesl následující hodnoty v (ATD) atraktivitě turistických destinací. Nejnižší hodnotu mělo jako v předchozím roce Brno, kde ATD byla 12,61. Památky UNESCO v Třebíči, Telči, Žďáře nad Sázavou, Holašovicích a Litomyšli dosáhly hodnoty ATD od 16,96 do 53. Další památky už měli atraktivitu turistické destinace vyšší. Hodnotu 241,98 dosáhla památka UNESCO v Kroměříži, 246,63 potom Kutná Hora. Mezi nejvyšší hodnoty atraktivity turistické destinace

patří Lednicko–valtický areál,

Olomouc a Český Krumlov s hodnotami od 350,96 do 592,79. Absolutně nejvyšší hodnotu atraktivity turistické destinace měla jako v roce 2007 Praha, hodnota poklesla na 1780,6.

Průměrný (á) vzdálenost za den počet dnů v km Kraj Vysočina



Třebíč

31199

85,48

109,87

2,53

23,76

Telč

64628

177,06

118,78

2,52

53


22505

61,66

106,61

2,58

16,96

Kraj Jihomoravský Lednicko-valtický areál 386415 Brno

18985

1058,67

167,43

1,98

350,96

52,01

123,04

1,97

12,61

3,82

403,32


225534

617,9

170,87


16632

45,57

196,95

3,12

28

Český Krumlov

338305

926,86

204,99

3,12

592,79

187,99

2,58

1780,6

2,66

246,63

2,96

35,25

3,46

241,98

Praha Praha

1340000 3671,23


231540

634,36

146,16


32964

90,31

131,88

Kraj Zlínský Kroměříž

149587

409,83

170,65


53

7.1.3 Atraktivita památek UNESCO v roce 2009 V roce 2009 se atraktivita turistické destinace vyvíjela podobně jako v předchozích dvou letech. Nejnižší ATD dosáhlo opět město Brno s vilou Thugendhat, kde byla hodnota 13,54. Následují města s hodnotami atraktivity turistické destinace do hodnoty 100, jsou jimi Třebíč, Telč, Žďár nad Sázavou, Holašovice a Litomyšl. Následují památky v Kroměříži, Kutné Hoře, Lednicko–valtickém areálu a Olomouci, kde se hodnoty ATD pohybovaly od 225,55 do 364,5. Nejvyšší hodnoty mají města Český Krumlov s atraktivitou 550,52 a Praha s hodnotou 1651,48.

Průměrný (á)


za den

vzdálenost počet dnů v km


Kraj Vysočina Třebíč

35737

97,91

109,87

2,5

26,89

Telč

64022

175,4

118,78

2,5

52,09


22989

62,98

106,61

2,5

16,79

Kraj Jihomoravský Lednicko-valtický areál

368619

1009,92

167,43

1,94

328,03

Brno

20699

56,71

123,04

1,94

13,54

3,61

364,5


215686

590,92

170,87


16592

45,46

196,95

3,15

28,2

Český Krumlov

311188

852,57

204,99

3,15

550,52

187,99

2,65

1651,48

2,71

241,75

131,88

2,93

38,15

170,65

3,38

225,55

Praha Praha

1210000

3315,07


222777

610,35

146,16


36032

98,72 Kraj Zlínský

Kroměříž

142729

391,04


54

7.2 Atraktivita turistické destinace 2.metoda Pro určení atraktivity turistické destinace můžeme použit i další metody výpočtu. Tyto komponenty jsou brány v úvahu při hodnocení indexu turistické atraktivity. .I. přírodní zdroje cestovního ruchu • Terén • Reliéf: rozmanitost forem a atraktivity krajiny • Podnebí: klimatické prvky, podporu rozvoje cestovního činnosti • Vodovodní sítě: vodních toků a ploch • Fauna • Flora: lesy, specifická vegetace • Chráněná území • Terapeutické faktory • Kvalita životního prostředí II. antropický turistický zdroj • Historické a umělecké památky • Archeologické pozůstatky • Kostely a kláštery • Muzea • Tradiční architektura • Řemesla a ruční práce • Tradičních zvyků III. technicko-materiální vybavení • Ubytovací jednotky • Potravin a nápojů, klasická nebo zvláštní restaurace • Rekreační jednotky • Lázeňská léčba IV. obecná infrastruktura • Způsoby přístupu: silniční, železniční, leteckou, lodní • Urbanistické sítě: vodovod, kanalizace, zemního plyn, elektrická energie, tepelná energie • Ekologické body za sběr odpadu [20] 55

Kvalitativní a kvantitativní úroveň těchto komponentů lze ocenit pomocí různých měřítek. Můžeme použít stupnici 3 hodnot. V závislosti na kvalitu, originalitu, konkurenceschopnost ji můžeme analyzovat následujícím způsobem: • hodnota 0 - pro neexistenci faktoru, nepříznivý faktor v důsledku degradace, znečištění • hodnota 1 - pro snížené kvality, nekonkurenční faktor na národní úrovni • hodnota 2 - pro uspokojivé kvality, činitel národního zájmu • hodnota 3 - faktor, který přispívá k rozvoji mezinárodního cestovního ruchu

[20]

Vzorec pro výpočet turistické atraktivity: (Kv) = (Σ qi x ci) / 3 (Kv) = index turistické atraktivity i = počet složek v úvahu (1,2,3, ... n) q = hodnota každé složky (Σ qi = 1,00, takže 0 ≤ qi ≤ 1,00)] c = kvalitativní úroveň jednotlivých složek (c = 0-3)

[20]

V tabulce můžeme vidět výsledky výpočtu turistické atraktivity ve městech České republiky, kde se nachází památky UNESCO.

Třebíč Žďár nad Sázavou Telč Brno Kutná Hora Český Krumlov Holašovice Olomouc Kroměříž Litomyšl Lednicko-valtický areál Praha

0,56 0,52 0,51 0,59 0,48 0,52 0,41 0,57 0,47 0,43 0,62 0,56

Tabulka 8 Atraktivita turistické destinace

56

7.3 Vyhodnocení atraktivity turistické destinace a porovnání obou metod Pro výpočet turistické atraktivity tedy můžeme použít více metod. Každá z nich ovšem vychází z jiných veličin. První zmíněná metoda spíše vychází z počtu návštěvníků v destinaci, délce pobytu a průměrné vzdálenosti od turistické destinace. Nezhodnocuje již ovšem čím je dané místo výjimečné, jaké má přírodní zdroje nebo materiálně–technickou základnu. Druhá metoda výpočtu turistické atraktivity je založena na porovnání přírodních zdrojů cestovního ruchu, antropických turistických zdrojů, technicko–materiálním vybavení a obecné infrastruktuře. Ovšem nezahrnuje počet návštěvníků v destinaci ani průměrnou délku pobytu v destinaci. Obě metody tedy obsahují důležité veličiny k dosažení výpočtu hodnoty atraktivity turistické destinace. První metoda výpočtu vyhodnotila místa s indexem atraktivity následovně: Nejvyšší hodnoty dosáhla Praha. Následovaly památky v Českém Krumlově, Olomouci, Lednicko–valtickém areálu, Kutné Hoře, Kroměříži. Dále pak následovaly památky UNESCO v Litomyšli, Holašovicích, Žďáře nad Sázavou, Telči, Třebíči a nejnižší atraktivitu vykazovalo město Brno. Druhá metoda výpočtu turistické atraktivity seřadila města kde se nachází památky UNESCO následovně: jak je patrno z tabulky 8, tak se hodnoty pohybují v rozmezí 0-1, přičemž hodnota 1 značí nejvyšší atraktivitu a hodnota nula naopak nejnižší atraktivitu. Nejlepší hodnoty dosáhl Lednicko–valtický areál, který se v první metodě výpočtu umístil na čtvrtém místě.Následuje město Brno, které v první metodě výpočtu atraktivity skončilo až na posledním místě. Další v pořadí je město Olomouc, která se v obou metodách výpočtu umístila na třetím místě. Shodných hodnot poté dosáhly města Praha a Třebíč. Praha se oproti první metodě posunula v hodnocení níže, město Třebíč si v pořadí naopak polepšila a skončila na pátém místě. Český Krumlov se umístil na šestém místě při výpočtu atraktivity druhou metodou a pohoršil si tak oproti první metodě výpočtu o 4 místa. Další v pořadí najdeme město Žďár nad Sázavou, které se při výpočtu první metodou umístilo na devátém místě a polepšilo si tako dvě místa v pořadí. Na osmém místě poté najdeme Telč, které se při výpočtu první metodou nacházelo na desátém místě v pořadí. Následuje Kutná Hora, která se při výpočtu první metodou umístila na pátém místě a nyní ji najdeme až na devátém místě. 57

Desáté místo obsadila při výpočtu druhou metodou Kroměříž, která si také pohoršila v pořadí o čtyři příčky. Na jedenáctém místě v pořadí se umístilo město Litomyšl, který bylo při výpočtu první metodou na sedmém místě. Pohoršilo si tak o 4 příčky v pořadí. Poslední místo v pořadí atraktivity turistické destinace najdeme jihočeskou vesnici Holašovice, které tedy obsadilo dvanácté místo. Při výpočtu první metodou ji najdeme na osmém místě a znamená to posun o čtyři místa. Obě metody tedy stanovují atraktivitu turistické destinace v místech památek UNESCO odlišně. Jen město Olomouc se nachází v tabulce na stejném pořadí. Ostatní města se většinou posunují v tabulce o dvě až čtyři místa. Ideální pro stanovení výpočtu turistické atraktivity by tedy bylo spojit obě metody výpočtu v jeden vzorec.

Město Praha Český Krumlov Olomouc Lednicko-valtický areál Kutná Hora Kroměříž Litomyšl Holašovice Žďár nad Sázavou Telč Třebíč Brno

1. metoda 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

2. metoda 4 6 3 1 9 10 11 12 7 8 5 2

Tabulka 9 Porovnání výpočtu atraktivity turistické destinace

58

8. Shrnutí První kapitola bakalářské práce, která se zabývá popisem organizace pro vědu, výzkum a kulturu UNESCO, byla shrnuta v základní informace a byly stručně představeny jednotlivé hmotné i nehmotné památky v ČR. Následující kapitola dopodrobna popisuje jednotlivé památky UNESCO a vyzdvihuje nejdůležitější údaje. Praktická část bakalářské práce se zabývá návštěvností památek na Vysočině i v celé České republice. Při srovnávání památek UNESCO v kraji Vysočina bylo jako nejvíce navštěvované město vyhodnoceno Telč, následovalo ho město Žďár nad Sázavou a na posledním místě skončila Třebíč. Ve srovnání památek UNESCO v celé republice bylo porovnáváno celkem 12 památek. Nejlépe skončila Praha, která má nejvíce návštěvníků za rok. Následovalo město Český Krumlov, Kutná Hora, Olomouc, Lednicko–valtický areál, Kroměříž, Telč, Litomyšl, Žďár nad Sázavou, Brno, Třebíč a Holašovice. Další část práce je zaměřena na marketingový výzkum. Tento výzkum byl proveden formou dotazníků na téma Úspěšnost ubytovacích zařízení. Z dotazníků vyplynulo, že ubytovací zařízení fungují na trhu převážně déle než pět let, přičemž kapacita těchto zařízení se pohybuje od 20 do 100 lůžek. Většina těchto hotelů a pensionů pociťuje větší přísun návštěvníků díky blízkosti památky UNESCO a také pociťuje větší příliv turistů v hlavní turistické sezóně. Ročně se v těchto ubytovacích zařízeních ubytuje v rozmezí od 1000 do 10 000 návštěvníků ročně. Jsou to většinou lidé středního věku, lidé na pracovních cestách, rodiny s dětmi a také cizinci. Více se v těchto ubytovacích zařízeních ubytovávají čeští turisté, zahraniční turisté pak tvoří asi třicet procent klientely. Mezi největší přednosti těchto zařízení se řadí výhodná poloha, ubytovací kapacita, rodinná atmosféra a nějaká výhodná místnost nebo služba v hotelu. Jako nevýhody pak uváděli dotazovaní nejčastěji mála ubytovací kapacita, špatná dostupnost nebo špatná propagace. Poslední část práce se zabývá indexem atraktivity turistické destinace. Využila jsem pro výpočet dvou metod, které byly následně porovnány. Z první metody výpočtu vychází jako nejatraktivnější město Praha a nejméně atraktivní Brno. Při výpočtu druhou metodou se jako nejvíce atraktivní památka UNESCO umístil Lednicko–valtický areál a jako nejméně atraktivní vesnice Holašovice. V některých bodech se obě tyto metody shodují. Většina památek se v tabulce pořadí posunuje o dvě až čtyři příčky buď vzestupně nebo sestupně. Velmi zajímavé je celkové porovnání, které je znázorněno v tabulce. 59

9. Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo, porovnání úspěšnosti jednotlivých památek UNESCO v České republice. Toto porovnání proběhlo jak z hlediska počtu návštěvníků, ceny vstupného a také indexu atraktivity turistického místa. V bakalářské práci byla provedena charakteristika organizace spojených národů pro vědu, výzkum a kulturu. Byla připomenuta historie této organizace a její hlavní činnost. Dále byly představeny všechny památky UNESCO v kraji Vysočina a v České republice, byly připomenuty ty nejdůležitější informace o těchto skvostech. Důraz byl kladen na praktickou část práce, především na zdroje informací, které byly v bakalářské práci použity. Data o návštěvnosti byly získány od informačních center v místech, kde se památky UNESCO nachází a dále od české centrály cestovního ruchu Czechtourism. Tyto data byly poté dosazeny do tabulky a grafů, byly navzájem porovnány a byly vyhodnoceny památky s největší návštěvností. Další část praktické práce se zabývala porovnáním cen vstupného u těchto památek. Tyto data byly získány z internetových stránek jednotlivých památek a dále od informačních center v daném městě. Ceny vstupného byly následně upraveny do tabulky, která byla rozdělena podle skupin jednotlivých návštěvníků na dospělé osoby, studenty a děti, seniory a školní výpravy. Tuto tabulku doplňuje celkové porovnání cen vstupného, kde je popsáno pořadí od nejlevnější po nejdražší cenu vstupenky. Následující kapitola je věnována marketingovému výzkumu. Provedla jsem výzkum formou dotazníku na téma Úspěšnost ubytovacích zařízení. Dotazník osahuje deset otázek z oblasti ubytovacích služeb. Tento dotazník jsem dále rozeslala do ubytovacích zařízení v místech s výskytem památky UNESCO a snažila jsem se ho zaslat do všech typů ubytování tedy do pensionů, menších i větších hotelů. Jednotlivé otázky dotazníku jsou vyhodnoceny a doplněny o grafy. Kapitolu poté zakončuje celkové vyhodnocení a porovnání. Poslední částí bakalářské práce je index atraktivity památek UNESCO v České republice. Tento index vyjadřuje, jak moc je daná památka pro turisty atraktivní. Pro jeho stanovení jsem využila dvou metod výpočtu. První z metod výpočtu je vzorec atraktivity od pana Doc. RNDr. Jiřího Vaníčka, Csc., ten se skládá z průměrné délky pobytu v místě památky, z průměrného počtu turistů za den v daném místě a průměrné vzdálenosti od místa pobytu. Následné veličiny jsou pak dosaženy do vzorce a znázorněny v tabulkách za léta 2007–2009. 60

Druhá metoda výpočtu je založena na poměru přírodních zdrojů cestovního ruchu, antropických turistických zdrojů, technicko–materiálním vybavení a obecné infrastruktuře. Tyto údaje jsou pak dosazeny do druhého vzorce a zobrazeny v tabulce. Na konci kapitoly je potom srovnání obou metod. Je zajímavé, že obě metody vyjadřují atraktivitu jinak a stanovily také jiné pořadí památek UNESCO. Celá tvora této bakalářské práce, pro mě byla velkou zkušeností a přinesla mi celou řadu nových poznatků. Při zpracování jsem se snažila sestavit to nejzajímavější a také uvést ty nejdůležitější informace. Doufám, že tato práce bude sloužit nejenom mě jako zdroj informací, ale i ostatním studentům.

61

Použité zdroje 1. Špalíček turistických zajímavostí Česka. 1.vyd. Praha: Kartografie Praha, a.s., 2006. 381 s. ISBN 80-7011-892-X 2. 999 turistických zajímavostí České Republiky. 2. vyd. Praha: Kartografie Praha, a.s. ve spolupráci s nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, s.r.o., 2002. 392 s. ISBN 80-7011-706-0 3. Chrám sv. Panny Barbory v Kutné Hoře, Vydalo nakladatelství GLORIET s.r.o., 2003. ISBN 80-86644-27-8 (brož.) 4. Dvořák, Petr. České památky UNESCO. 1.vyd. Praha: FRAGMENT, 2008. 160 s. ISBN 978-80-253-0754-0 5. David, Petr. Soukup, Vladimír. Skvosty Čech, Moravy a Slezka. Obr. Přílohy Lubomír Čech. 1.vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub. 216 s. ISBN 80-242-1311-7 6. http://www.unesco-czech.cz/zdar-nad-sazavou/predstaveni/, [cit. 2010-10-24] 7. http://www.holasovice.eu/baroko.htm, [cit. 2010-10-24] 8. http://cs.wikipedia.org/wiki/Vila_Tugendhat, [cit. 2010-10-28] 9. http://www.zamek-litomysl.cz/historie/, [cit. 2010-10-30] 10. http://www.olomouc-tourism.cz/index.php?lang=1&kategorie=159&pamatka=25, [cit. 2010-10-30] 11. http://www.unesco-czech.cz/praha/predstaveni/, [cit. 2010-11-01] 12. http://www.praguewelcome.cz/cs/informace/o-praze/pamatky/top-10-prazskychpamatek/index.shtml, [cit. 2010-11-01] 13. http://www.visittrebic.eu/cze/index.php?section=unesco&action=page_detail&id=22 [cit. 2010-12-01] 14. http://www.visittrebic.eu/cze/index.php?section=unesco&action=page_detail&id=25 [cit. 2010-12-01] 15. http://www.visittrebic.eu/cze/index.php?section=unesco&action=page_detail&id=23 [cit. 2010-12-01] 16. http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/multilateralni_spoluprace/unesco/unesco. html [cit. 2010-12-03] 17. http://www.unesco.org/new/en/unesco/about-us/who-we-are/history/(cit. 2010-12-03]

62

18. http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/multilateralni_spoluprace/unesco/svetove _kulturni_a_prirodni_dedictvi/seznam_svetoveho_kulturniho_a_prirodniho.html [cit. 2010-12-03] 19. http://www.unesco.org/new/en/unesco/worldwide/europe-and-north-america/czechrepublic/ [cit. 2010-12-03] 20. http://smcse.incdt.ro/index.pl/iat_en [cit. 2010-12-04]

63

Seznam ilustrací Obr. 1 Logo organizace UNESCO Obr. 2 Bazilika sv. Prokopa v Třebíči Obr. 3 severní předsíň baziliky v Třebíči Obr. 4 Zadní synagoga Třebíč Obr. 5 Židovský hřbitov Třebíč Obr. 6 letecký snímek Kostela sv. J. Nepomuckého Obr. 7 Kostel sv. J. Nepomuckého Obr. 8 náměstí v Telči Obr. 9 zámecká zahrada Telč Obr. 10 Lednický zámek Obr. 11 Vila Thugendhat Obr. 12 interiér Vily Thugendhat Obr. 13 Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci Obr. 14 zahrada v Kroměříži Obr. 15 zámek Litomyšl Obr. 16 Chrám sv. Barbory Obr. 17 pohled na město Český Krumlov Obr. 18 barokní štíty Holašovice Obr. 19 náves v Holešovicích Obr. 20 Pražský hrad Obr. 21 Znak Vysočiny Obr. 22 mapa ČR podle krajů Obr. 23 přehled památek UNESCO v ČR Tabulka 1 Návštěvnost památek UNESCO na Vysočině Tabulka 2 Přehled návštěvnosti památek UNESCO v ČR Tabulka 3 Přehled cen vstupného u jednotlivých památek UNESCO v ČR Tabulka 4 Průměrné vzdálenosti měst Tabulka 5 Přehled výpočtu atraktivity turistické destinace u památek UNESCO v ČR 2007 Tabulka 6 Přehled výpočtu atraktivity turistické destinace u památek UNESCO v ČR 2008 Tabulka 7 Přehled výpočtu atraktivity turistické destinace u památek UNESCO v ČR 2009 Tabulka 8 Atraktivita turistické destinace 64

Tabulka 9 Porovnání výpočtu atraktivity turistické destinace Graf 1 Návštěvnost památek UNESCO na Vysočině 2007 Graf 2 Návštěvnost památek UNESCO na Vysočině 2008 Graf 3 Návštěvnost památek UNESCO na Vysočině 2009 Graf 4 Návštěvnost památek UNESCO v ČR 2007 Graf 5 Návštěvnost památek UNESCO v ČR 2008 Graf 6 Návštěvnost památek UNESCO v ČR 2009 Graf 7 Vyhodnocení otázky číslo 1 Graf 8 Vyhodnocení otázky číslo 2 Graf 9 Vyhodnocení otázky číslo 3 Graf 10 Vyhodnocení otázky číslo 4 Graf 11 Vyhodnocení otázky číslo 5 Graf 12 Vyhodnocení otázky číslo 6 Graf 13 Vyhodnocení otázky číslo 7 Graf 14 Vyhodnocení otázky číslo 8 Graf 15 Vyhodnocení otázky číslo 9

65

Obrazové zdroje Obr. 1 Logo org. UNESCO http://www.google.cz/imghphl=cs&ie=UTF8&source=og&sa=N&tab=li [cit. 2010-12-03] Obr. 2 Bazilika sv. Prokopa, Fotografie © Iva Svobodová Obr. 3 severní předsíň baziliky sv. Prokopa, Fotografie © Iva Svobodová Obr. 4 Zadní synagoga, Fotografie © Iva Svobodová Obr. 5 židovský hřbitov v Třebíči, Fotografie© Iva Svobodová Obr. 6 letecký snímek kostela sv. Jana Nepomuckého http://www.google.cz/imghphl=cs&ie=UTF8&source=og&sa=N&tab=li, [cit. 2010-10-24] Obr. 7 kostel sv. Jana Nepomuckého http://www.google.cz/imghphl=cs&ie=UTF8&source=og&sa=N&tab=li, [cit. 2010-10-24] Obr. 8 náměstí v Telči, Fotografie © Iva Svobodová Obr. 9 zámecká zahrada Telč, Fotografie © Iva Svobodová Obr. 10 Lednický zámek, Fotografie© Iva Svobodová Obr. 11 Vila Thugendhat http://www.google.cz/imghhl=cs&ie=UTF8&source=og&sa=N&tab=li [cit. 2010-10-28] Obr. 12 interiér Vily Thugendhat http://www.google.cz/imghphl=cs&ie=UTF8&source=og&sa=N&tab=li [cit. 2010-10-28] Obr. 13 Sloup Nejsvětější Trojice http://www.google.cz/imghphl=cs&ie=UTF8&source=og&sa=N&tab=li [cit. 2010-10-30] Obr. 14 Zahrada v Kroměříži, Fotografie © Iva Svobodová Obr. 15 Zámek Litomyšl, Fotografie © Iva Svobodová Obr. 16 Chrám sv. Barbory, Fotografie © Iva Svobodová Obr. 17 pohled na město Český Krumlov, Fotografie © Iva Svobodová Obr. 18 barokní štíty, Fotografie © Iva Svobodová Obr. 19 náves v Holašovicích, Fotografie © Iva Svobodová

66

Obr. 20 Pražský hrad http://www.google.cz/imghphl=cs&ie=UTF8&source=og&sa=N&tab=li [cit. 2010-11-02] Obr. 21 Znak Vysočiny http://www.google.cz/imageshl=cs&source=imghp&biw=1148&bih=611&q=znak+vyso %C4%8D [cit. 2010-12-02] Obr. 22 mapa ČR podle http://www.google.cz/imghphl=cs&ie=UTF8&source=og&sa=N&tab=li[cit. 2010-12-02] Obr. 23 přehled památek UNESCO v Čr http://www.google.cz/imghphl=cs&ie=UTF8&source=og&sa=N&tab=li [cit. 2010-11-02]

67

Přílohy Příloha A Formuláře Příloha A.1 Dotazník pro marketingový výzkum

Dotazník – Úspěšnost ubytovacích zařízení 1. Jak dlouho funguje Váš hotel na trhu? …............................................................................................................................................. 2. Jakou kapacitu má vaše ubytovací zařízení? …............................................................................................................................................. 3. Jaké výhody nabízí vaše ubytovací zařízení? ………………………………………………………………………………………………. 4. V čem je podle Vás lepší konkurence? ………………………………………………………………………………………………. 5. Pociťujete větší počet návštěvníků v hlavní turistické sezóně? a) ano b) ne c) nevím

6. Jaký typ zákazníka převažuje ve vašem ubytovacím zařízení? …............................................................................................................................................. 7. Máte větší počet návštěvníků za zahraničí nebo z ČR? a) ze zahraničí b) z České republiky c) nevím

68

8. Pociťujete větší příliv návštěvnosti hotelu díky blízkosti památky UNESCO? a) ano b) ne c) nevím 9. Kolik turistů se ročně ubytuje ve Vašem hotelu? a) Do 1000 hostů ročně b) 1000 – 5000 hostů ročně c) 5000 – 10 000 hostů ročně d) nad 10 000 hostů ročně 10. Jaké doplňkové služby nabízí Vaše ubytovací zařízení? …............................................................................................................................................

69

Přílohy B diagram Příloha B1 komponenty indexu atraktivity

70

71

Porovnání úspěšnosti jednotlivých památek UNESCO na Vysočině a v rámci ČR

Recommend Documents