Nehmotné památky ČR zapsané na seznam UNESCO

Nehmotné památky ČR zapsané na seznam UNESCO

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce: Petra Rosenbergová Studijní program: Ekonomika a management Obor: Cestovní ruch Název práce: Nehmotné památky ČR zapsané na seznam UNESCO Cíl práce: Charakterizovat organizaci UNESCO. Zpracovat přehled o druzích a typech památek UNESCO. Zaměřit se na nehmotné památky v ČR. Popsat jejich jedinečnost a atraktivitu, rozpoznat dopady na rozvoj cestovního ruchu, na celé národní hospodářství, na životní úroveň obyvatelstva a životní prostředí.

Mgr. Eva Horňáková vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva JanouškovPh.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 5. 2012 ...................................................... Podpis

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, paní Mgr. Evě Horňákové, za její odborné vedení, užitečné a cenné rady a projevenou ochotu. Vždy mě dokázala navést správným směrem. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům za jejich názory a čas. Také bych chtěla moc poděkovat své rodině a přátelům za nikdy nekončící podporu a trpělivost.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Nehmotné památky ČR zapsané na seznam UNESCO Bakalářská práce

Autor: Petra Rosenbergová Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava

Copyright © 2012 Petra Rosenbergová

Abstrakt ROSENBERGOVÁ, Petra: Nehmotné památky ČR zapsané na seznam UNESCO. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 54 stran. Bakalářská práce je zaměřena na nehmotné památky ČR zapsané na seznamu UNESCO. Cílem práce je charakteristika organizace UNESCO, zpracovaní přehledu druhů a typů památek UNESCO. Popis jejich jedinečnosti a atraktivity, rozpoznat dopady na rozvoj cestovního ruchu, na celé národní hospodářství, na životní úroveň obyvatelstva a životní prostředí. Teoretická část vysvětluje základní pojmy, historii a poslání organizace, postavení ČR v organizaci. Dále popisuje jednotlivé nehmotné památky Verbuňk, Masopustní obchůzky a průvody s maskami na Hlinecku, Sokolnictví a Jízdu králů. Praktická část obsahuje kvalitativně zpracovaný výzkum, provedený na základě přiloženého dotazníku. Klíčová slova: UNESCO, památka UNESCO, verbuňk, masopust, sokolnictví, jízda králů.

Abstract ROSENBERGOVÁ, Petra: CR intangible monuments inscribed on the UNESCO list. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: Mgr. Eva Horňáková. Level of professional qualification: Bachelor´s degree. Jihlava 2012. 54 pages. Bachelor thesis is focused on CR intangible monuments inscribed on the UNESCO list. The aim of the thesis is characteristics of the UNESCO, Overview of processing and types of UNESCO. Description of their uniqueness and attractiveness, recognize the impact on tourism development, the entire national economy, the standard of living and the environment. The theoretical part deals with explanation of basic terms of UNESCO, history and mission of the organization, CR position in the organization. It also describes the various intangible monuments Verbuňk, carnival 12

processions and parades with masks on Hlinecko, Falconry and Ride of the Kings. The practical part deals with a qualitative research, conducted on the basis of the enclosed questionnaire. Keywords: UNESCO, monument UNESCO, male folk dance, carnival, falconry, ride of the Kings.

13

Obsah Seznam ilustrací……...……………………………………………………………......16 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE................................................................................................17 2 TEORETICKÁ ČÁST...............................................................................................17 2.1 UNESCO – vymezení pojmů ................................................................................17 2.1.1 Pojem UNESCO..............................................................................................17 2.1.2 Světové dědictví………………………….………………….……….….…..18 2.1.3 Hmotné dědictví………………………………...………………….………..18 2.1.4 Nehmotné dědictví UNESCO………………………………...……………...18 2.2 Historie UNESCO ................................................................................................ 19 2.2.1 Organizační struktura UNESCO .....................................................................19 2.3.1 Poslání a cíle organizace ..................................................................................20 2.3.2 UNESCO a Česká republika………..………………..………………...….….20 2.3 Nehmotné dědictví…………………………………………………………………21 2.3.1 Verbuňk………………...…………………………………………………..….21 2.3.2 Vznik tance…………………………………………………….........................22 2.3.3 Charakteristika regionu Moravské Slovácko…………..……………………....23 2.3.4 Masopustní obchůzky a průvody s maskami na Hlinecku……………….........23 2.3.5 Karneval neboli „Sbohem, maso!“………………..……………….…………..24 2.3.6 Maškary v ulicích………………………………..………...…………………..25 2.3.7 Pochovávání basy – konec tancovaček………………………..……………….25 2.3.8 Hlinecko a cestovní ruch………………………………..……………..………25 2.3.9 Sokolnictví………………………………………………………………..……26 2.4.1 Jízda králů…………………………………………………...……………..…..28 3 PRAKTICKÁ ČÁST……………………………………………………..…………30 3.1 Prostředí zvolené pro výzkum……………………………………………………30 3.1.1 Otázky a jejich shrnutí…………………………………..…………………...31 1. otázka…………………………………………………….…………………....31 2. otázka……………………………………………………………………….…32 3. otázka…………………………………………………………….…………....33 4. otázka………………………………………………………….……………....34 5. otázka……………………………………………………...…………………..35 14

6. otázka……………………………………………………………….................36 7. otázka…………………………………………………………...………..……37 8. otázka………………………………………………………...……………..…38 9. otázka……………………………………………………………...………..…39 10. otázka…………………………………………………………….………......40 11. otázka…………………………………………………………..………….....41 12. otázka…………………………………………………………..………….....42 13. otázka………………………………………………………….…………..…43 4 SHRNUTÍ A ZÁVĚR…………………………………………………..……..…….44 Zdroje………………………………………………………………………..………….46 Seznam příloh………………………………………………………...……………..….49

15

Seznam ilustrací Obrázky Obr. 1 Verbuňk a jeho typické výskoky ve Svatobořicích…………………………………..22 Obr. 2 Masopustní maškary v Praze……….……………………………………………..…..24 Obr. 3 Ukázka sokolnictví na zámku Sychrov……………………………………………….27 Obr. 4 Jízda králů ve Vlčnově ……………………………………………………………..….28

Grafy Graf 1 Co je UNESCO?………………………………………….…………………………..…30 Graf 2 Kolik památek v ČR je zapsáno na Seznam UNESCO.……………………..…..…31 Graf 3 Znáte alespoň 3 památky UNESCO?…….....……………………………..…………32 Graf 4 Navštívil/a jste někdy některou ze zapsaných památek, pokud ano, kterou?.…..33 Graf 5 Kolik nehmotných památek v ČR je zapsáno na Seznam UNESCO?…….………34 Graf 6 Znáte alespoň 1 nehmotnou památku UNESCO?……………..…………...………35 Graf 7 Co je nehmotná památka Verbuňk?……………….………………..…………..……36 Graf 8 Myslíte si, že památky UNESCO jsou dostatečně prezentovány?………..………37 Graf 9 Kde byste hledal/a informace o památkách UNESCO?…….……………………..38 Graf 10 Z jakého kraje pocházíte?..................................................................................39 Graf 11 Jaké je Vaše pohlaví?……………………….....……………………………………..40 Graf 12 Jaký je Váš věk?………………………………..…..…………………...…………….41 Graf 13 Jaké je Vaše maximální dosažené vzdělání?………………………..…..…………42

16

1 Úvod a cíl práce Být památkou UNESCO znamená obrovskou poctu a také členství ve vysoce prestižním a elitním klubu, jakousi šlechtou mezi památkami. Zároveň jsou tyto památky také velkou učebnicí dějin kultury a přírody, jsou důkazem naší nádherné rozmanitosti. Mezi takovéto památky se mohou zařadit jen taková díla, která svou dokonalostí či ojedinělostí vyráží dech. Mohli bychom je také bez nadsázky nazvat divy světa. [1] Tento výrok od Michala Beneše jsem na úvod své bakalářské práce zvolila záměrně, protože, dle mého názoru, dokonale vystihuje podstatu organizace UNESCO. Tato práce by měla být zaměřena na přehlednou charakteristiku organizace UNESCO, a také by měla zahrnovat přehled druhů a typů památek UNESCO. Hlavní pozornost bude věnována především nehmotným památkám UNESCO v České republice, mezi které patří Verbuňk, Masopustní průvody s maskami na Hlinecku, Sokolnictví a Jízda králů, na jejich jedinečnost a atraktivitu, ale zmínka bude samozřejmě i o památkách hmotných, kterých je, v současné době, v České republice 12. Práce také připomene základní pojmy, které souvisí s UNESCO, historii i současnost a v neposlední řadě také oblasti, se kterými jsou spojeny právě nehmotné památky v České republice.

2 Teoretická část 2.1 UNESCO – vymezení pojmů Na začátku by autorka chtěla vymezit a vysvětlit několik nejpoužívanějších pojmů, které úzce souvisí s UNESCO. 2.1.1 Pojem UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, tj. Organizace Spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu; v roce 1972 uzavřelo úmluvu, jejímž cílem je ochrana světového kulturního a přírodního dědictví. (Veser, 1997, str. 7)

17

2.1.2 Světové dědictví Tímto pojmem se označují všechny kulturní a přírodní památky na celém světě, které byly zvoleny organizací UNESCO pro svou unikátnost a přijaty na seznam světového dědictví. Na tomto seznamu můžeme najít například budovy, hory, jezera, národní parky, ale také celá města. Máme o nich přesný přehled, a to v úředním seznamu. Pro jejich ochranu je také stanoven mezinárodní režim, který je zakotven v mezinárodní Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z r 1972. V České republice ji můžeme najít ve Sbírce zákonů (č. 159/1991 Sb.). [2] 2.1.3 Hmotné dědictví Podle mezinárodní Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, přijaté ve Stockholmu v roce 1972, můžeme rozlišit hmotné památkové dědictví UNESCO na památky: • Přírodní: (představují přírodní jevy, geologické útvary a oblasti s přirozeným výskytem ohroženého druhu zvířat nebo rostlin a přírodní lokality, ve všech případech výjimečné světové hodnoty) • Kulturní: (existující či zaniklé sídelní lokality, soubory staveb i areály budov nebo jednotlivé stavby, které se vyznačují výjimečnou světovou hodnotou z hlediska dějin, umění či vědy, světově významná díla monumentálního sochařství, malířství i dalších uměleckých řemesel) •

Památky smíšeného charakteru: (situované na území památky přírodního dědictví, s navzájem se doplňujícími přírodními a lidskými výtvory)

2.1.4 Nehmotné dědictví UNESCO Nehmotné (nemateriální) kulturní dědictví je podle Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví památka uvedená v Seznamu UNESCO, jejíž oficiální název zní Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Seznam nehmotného dědictví zahrnuje různé zvyky, tradice nebo kulturní události. Doplňuje tak soupis světového kulturního a přírodního dědictví. [3]

18

2.2 Historie UNESCO Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) vznikla, zanedlouho po II. Světové válce, v roce 1946. Roku 1972 byla na generální konferenci UNESCO ve Stockholmu jednomyslně schválena mezinárodní Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, ze kterého pro smluvní státy vyplývá povinnost zajistit označení a zabezpečit ochranu kulturních a přírodních památek UNESCO pro budoucí generace, především z vlastních prostředků. Na základě Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví byl také ustaven Výbor pro světové dědictví, který spravuje a publikuje aktuální Seznam světového dědictví evidující veškeré světové památky UNESCO. Do seznamu kulturních klenotů jsou zapsány pouze ty objekty, jimž celosvětové společenství přiznalo naprostou a jedinečnou hodnotu a které jsou v duchu konvence považovány za společné dědictví všech národů. Vedle tohoto seznamu spravuje v současné době Výbor pro světové dědictví rovněž Seznam světového dědictví v ohrožení, soupis nehmotného kulturního dědictví s názvem Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva a udílí cenu Paměť světa. Hlavní sídlo UNESCA se nachází v Paříži na náměstí Place de Fontenoy. 2.2.1 Organizační struktura UNESCO •

Generální konference UNESCO – nejvyšší orgán přijímající mezinárodní smlouvy, deklarace a doporučení

•

Výkonná rada UNESCO – dohlíží na plnění programu přijatého generální konferencí

•

Sekretariát UNESCO – správní složka organizace v čele s generálním ředitelem

•

ICOMOS – Mezinárodní rada pro památky a sídla - poradní orgán v oblasti památkové péče

19

2.3.1 Poslání a cíle organizace UNESCO plní úkoly v oblasti vzdělávání, přírodních věd, humanitních a sociálních věd, kultury a komunikace. Programy UNESCO se zaměřují na podporu kultury, míru a udržitelného lidského rozvoje. Prioritními cíli je zajištění vzdělání pro všechny, podpora výzkumu v oblasti životního prostředí, podpora práva na kulturní sebeurčení, ochrana světového přírodního a kulturního dědictví, prosazování svobodného šíření informací po celém světě, podpora svobody tisku a posilování komunikačních kapacit rozvojových zemí. UNESCO disponuje systémem 190 národních komisí a je podporováno 5 000 asociacemi, centry a kluby UNESCO. Udržuje oficiální vztahy s 350 nevládními organizacemi a spolupracuje s řadou nadací a mezinárodních i regionálních organizací. [4] 2.3.2 UNESCO a Česká republika Kulturní dědictví České republiky znamená pro nás všechny opravdu mnoho. Památky, které můžeme na našem území najít, jsou důkazem velikého umu našich předků. Určitě tedy stojí za zmínku připomenout, že jsme jednou z mála zemí, která má tolik svých památek zapsáno do seznamu UNESCO. V roce 1972 přijalo UNESCO úmluvu o ochraně nejvýznamnějšího světového kulturního a přírodního dědictví. Československo k úmluvě přistoupilo v roce 1990, Česká republika pak sukcesí v roce 1993. (Gallo, 2002, str. 58) Zařazování nových objektů do seznamu probíhá následovně: Příslušná země pošle UNESCO své návrhy a nezávislá komise rozhodne o jejich přijetí nebo zamítnutí. (Veser, 1997, str. 7) Do dnešní doby má Česká republika na Seznamu světového dědictví UNESCO zapsáno 16 památek, z toho 12 hmotných a 4 nehmotné. Mezi památky, kterým patří znak „Světové dědictví“, patří: Praha, Český Krumlov, Telč zapsané v roce 1993, v roce 1994 kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou, v dalším roce Kutná Hora, následný rok Lednicko-valtický areál, rok 1998 Holašovice a zámek a zahrady v Kroměříži, v roce 1999 zámecký areál v Litomyšli, v roce 2000 20

Sloup nejsvětější trojice v Olomouci, následný rok Vila Tugendhad v Brně a v roce 2003 Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Mezi nehmotné dědictví patří: Verbuňk, zapsán roku 2005, masopustní průvody s maskami na Hlinecku a Sokolnictví, zapsány roku 2010 a v neposlední řadě také Jízda králů, zapsána roku 2011. [5]

2.3 Nehmotné dědictví 2.3.1 Verbuňk Zápis slováckého verbuňku na seznam Mistrovských děl ústního a nemateriálního dědictví lidstva je pro Českou republiku mimořádnou událostí. Jedná se o mužský lidový tanec ze Slovácka, který byl v roce 2005 jako první, zařazen na seznam nehmotného kulturního světového dědictví. Jeho počátky spadají do 18. století a jsou spojeny s odvodem branců do armády (odtud název). Má předem daný přibližný rámec, ale z velké části je jeho provedení závislé na improvizaci tanečníka. Použitými figurami nebo držením těla navíc tanečník dává najevo svou příslušnost k některé ze zhruba 140 obcí regionu. Tančí jej pouze muži při cimbálové muzice nebo dechovce. Tanečník nejprve zazpívá jednu z verbuňkových písní, poté přichází instrumentální přehrávka, při níž tanečník tančí s rukama nad hlavou. Mezi nejčastější taneční prvky patří poskoky, výskoky, podřepy, otočky a tlesky rukama. Verbuňk může tančit jeden tanečník jako sólo, často však tančí i více mužů současně, každý ovšem tančí individuálně, nezávisle na ostatních, a snaží se předvést co nejnáročnější a nejzajímavější kombinaci všech náročných prvků – cifrování. Tanec vyžaduje především dobrou kondici, ale také cit pro rytmus a gradaci hudby, znalost lidových písní a samozřejmě hluboké zaujetí. Říká se, že verbuňk se nedá naučit a že se slováčtí chlapci rodí s verbuňkem v krvi, což je jistě přehnané tvrzení, nepochybně však významnou roli v jeho osvojení hraje prostředí, kde jde o běžnou součást života. [6]

21

Obrázek 1 Verbuňk a jeho typické výskoky ve Svatobořicích[16]

2.3.2 Vznik tance Název tance je odvozen z německého slova Werbung (tj. najímání, ucházení se) a z praxe náboru do vojenské služby, prováděného u nás do roku 1781 za účasti profesionálních vojenských tanečníků, jejichž projev byl asi jedním z impulzů ke vzniku tohoto tance. Verbuňk je v České republice rozšířen pouze na Slovácku, kde se pro něj užívají nebo užívaly i jiné názvy – cifra, cifrování, cifruňk, čardáš, čardášování, verbování, skákání, grepčení (grebčení). Slovácký verbuňk má obvykle tři části: předzpěv, při němž je pohyb tanečníka, pokud nestojí společně s ostatními ve vázaném půlkruhu, velmi individuální, dále taneční část pomalou a taneční část rychlou, která je volnou pohybovou kompozicí s osobitou atmosférou. K předchůdcům verbuňku patří tzv. mládenecké tance, ale i jiné pohybové formy, z nichž se postupně vyvinul. Patří k nim tance do skoku, soutěživé tance o to, kdo nejvýše vskočí, individuální projev mužů v točivých tancích, dále – a asi především – přizdobovaná (cifrovaná) chůze mužů v průvodech a při obřadních obchůzkách a snad další tance se soutěživými prvky. Etnochoreologové soudí, že se verbuňk formoval jako samostatný tanec ve druhé polovině 19. století a v průběhu 20. století se vyvinul do šesti regionálních typů: 22

•

z okolí města Strážnice

•

z okolí města Kyjova

•

hanácko-slovácký z okolí měst Hustopeče a Ždánice

•

horňácký z okolí Velké nad Veličkou

•

uherskohradišťský z okolí Uherského Hradiště a Uherského Brodu

•

podlužácký z okolí města Břeclavi

Ti nejlepší tanečníci spolu každoročně soutěží třeba na folklorním festivalu ve Strážnici. [7] 2.3.3 Charakteristika regionu Moravské Slovácko Pro tuto oblast je příznačný především bohatý, dosud živý folklor s tradicemi lidových písní, krojů, tanců, slavností a tradičních řemesel. Přírodní hranici oblasti vytvářejí na severu hluboké listnaté lesy Ždánického lesa a pohoří Chřiby, na jihu hřeben Bílých Karpat, biosférické rezervace UNESCO s orchidejovými loukami a vzácnou florou a faunou. Slováckem protéká řeka Morava a vytváří nádherné meandry, lemované lužními lesy. Atmosféru dotváří oblíbená vinařská turistika, unikátní vodní cesta Baťův kanál, stavební památky církevní i světské architektury, zajímavé archeologické lokality a řada jedinečných folklorních akcí a festivalů. [8] 2.3.4 Masopustní obchůzky a průvody s maskami na Hlinecku První písemné zmínky o zdejších masopustních maškarách pocházejí z devatenáctého století, podoba masek předávaných z otce na syna je ale podle etnografů nejspíše starší. Kořeny slavností, které měly zajistit dobrou úrodu, plodnost a také vítaly blížící se jaro, pak sahají ještě do předkřesťanských dob. Už tehdy se o nich ale psalo jako o prastarém lidovém zvyku. Už po generace se konaly vždy poslední den před začátkem půstu, tedy v úterý před Popeleční středou. V posledních letech se přesunuly na předcházející sobotu. Tradice je dodnes živá zejména v několika obcích mikroregionu Hlinecko (Studnice, Vortová, Hamry a místní část Hlinska Blatno), na jejím zachování má zásluhu i skanzen na Veselém Kopci. [9]

23

Masky jsou vlastnictvím jednotlivců a v rodinách se dědí z generace na generaci. Mluvčí průvodu masek je laufr neboli strakatý. Mezi další tradiční masopustní postavy patří kominíci, medvěd, žid a osoba slaměného. Průvod vede kobyla a uzavírá ho ras. Na konci je kobyla poražena a zase oživena. Nechybějí ani hudba a pálenka. Tradiční masky jsou vyrobené ze zvířecích kožešin. Populární je hlavně medvěd, který se probouzí ze zimního spánku. Obrázek 2 Masopustní maškary v Praze [17]

2.3.5 Karneval neboli „Sbohem, maso!“ Dříve se slovem masopust označovalo celé období od Tří králů do Popeleční středy. Dnes jako masopustní období vnímáme jen tři dny před Popeleční středou. Po karnevalovém veselí následoval čtyřicetidenní půst až do Velikonoc. Z toho už si dnes hlavu také neděláme. A proč „Sbohem, maso!“? Název karneval sice pochází ze staroitalského carnelevare – caro pro maso a levare pro pozvednutí či odebrání, ale lidová etymologie se odkazuje ke středověké latině a skládá k sobě slova carne – maso a vale – sbohem.

24

2.3.6 Maškary v ulicích Naši předkové se uměli odvázat. Maškarní reje, průvody a tancovačky byly tak divoké, že mravokárci už od 13. Století nabádají ke střídmosti a odvracení se od hlučné zábavy, obžerství a smilstva masopustu, které už leckoho dovedly na mizinu. Sedlák totiž o masopustu mnohdy propil víc, než dokázal po zbytek roku vydělat. Ženy se předháněly v nákladných róbách a všichni si užívali taškařic ve zvířecích maskách. V 16. Století masky úplně zakázali. To bylo nedlouho po incidentu, kdy se dva šlechtici převlékli do ženských kostýmů z koudele a smůly. Dál se popis událostí liší. Buď je podpálil ďábel za jejich troufalost, nebo to byl neopatrný sluha s loučí. Tak či tak, oba uhořeli. Přesto na zákazy nikdy nikdo nedbal a maškarní průvody se držely i nadále. Za druhé světové války hrozil účastníkům maškarního průvodu den vězení. Ale moc světská i církevní byla na masopust vždycky krátká. 2.3.7 Pochovávání basy – konec tancovaček Po tři masopustní dny se muzika v hospodě nemá zastavit a protancovat se musí alespoň jedny boty. O masopustním pondělí byl taneční rej vyhrazen ženáčům a vdaným ženám. Ostatkové taneční reje končívají pochováváním basy, tj. symbolickým ukončením tancovaček i plesové sezony. Tradičním masopustním jídlem jsou koblihy z vláčného kynutého těsta. Kromě koblih se jí tučné vepřové – pečený bůček či ovarové koleno – a obojí je potřeba spláchnout slušnou dávkou piva. A v sezoně zabijaček teče proudem i kořalka. Maškary v průvodu se zase zahřívají svařeným vínem. (Vaněčková, 2012, str. 90 - 91) 2.3.8 Hlinecko a cestovní ruch Podle starostky Hlinska Magdy Křivanové by zápis maškar na seznam světového kulturního dědictví mohl zvednout cestovní ruch a stát se lákadlem pro turisty. Odborníci ale varují, že samotný zápis do UNESCA turisty na Hlinecko nepřivede. „Zápis je šancí, impulzem pro města. Ale pakliže nebude pro turisty vybudované dostatečné ubytování, zajímavá stylová gastronomie a další zázemí, do těchto míst nepřijedou,“ řekl Tomio Okamura, mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. [10]

25

2.3.9 Sokolnictví Konference UNESCO pořádaná v keňském Nairobi zařadila sokolnictví na světový seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO 16. listopadu 2010. Nominace sokolnictví je rekordní, je totiž největší nominací v dosavadní historii existence seznamu UNESCO a byla společně navržena jedenácti zeměmi: Belgií, Českou republikou, Francií, Jižní Koreou, Mongolskem, Marokem, Katarem, Saúdskou Arábií, Spojenými Arabskými emiráty, Sýrií a Španělskem. Během dlouhého procesu posuzování byla hodnotitelskou komisí UNESCO zmíněna jako „výjimečný příklad spolupráce mezi národy". Sokolnictví je 4000 let staré umění zacházení s dravci včetně lovu s nimi, které si od svého vzniku uchovalo své tradice až dodnes. Dovednosti a postupy potřebné k držení a výcviku dravců předávali otcové svým dětem po stovky generací. Člověk, který tuto činnost vykonává, se nazývá sokolník. Dnešní moderní životní styl a rychlá urbanizace však mají na sokolnictví negativní vliv, což vede v mnoha zemích k nebezpečnému snížení počtu těch, kteří se sokolnictví věnují a zachovávají tak jeho tradice. Migrace obyvatel z venkova do měst je velkou hrozbou pro tradice spjaté s racionálním využíváním přírody a jejího obnovitelného bohatství. [11] Sokolnictví se zrodilo ve druhém tisíciletí před naším letopočtem na Blízkém východě, odkud se rozšířilo na východ i západ. Na území dnešní ČR jej přinesli v první polovině pátého století Hunové, lov pomocí ptáků pak zažíval rozmach zejména od 14. do 16. století. Už ve 13. století pak vznikla sokolnická výstroj, která se v prakticky nezměněné podobě používá dodnes. Soumrak sokolnictví přišel s vynálezem střelných zbraní a hlavně rozšířením jejich loveckých verzí. Od 19. století se dříve slavný způsob lovu ocital na okraji zapomnění nejen v Česku, ale prakticky v celé Evropě s výjimkou Británie. Tradice ale zůstala zachována v Asii. Pokusy o obnovení českého sokolnictví se datují do meziválečného období a jsou spojeny se jménem Bedřicha MensdorffaPouillyho. Podařilo se to ale až ve druhé polovině 60. let, když v roce 1967 v Opočně vznikl Klub sokolníků. [12] V Česku se sokolníci sdružují v rámci Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty. Aby se člověk mohl stát sokolníkem, musí nejprve složit myslivecké zkoušky a

26

poté zkoušky sokolnické. Navíc před složením těchto zkoušek musí byt uchazeč minimálně rok adeptem u myslivců tak i u sokolníků. „Sokolnictví by mělo být povýšeno na umění, protože je to jediný oduševnělý způsob lovu, který svou povahou patří ke skutečnému umění. Lidé mohou čtyřnohého tvora ovládat násilím a jinými prostředky, zato ptáka, který krouží vysoko ve vzduchu, může zajmout a vycvičit jen lidský duch. Vítězství lidského ducha nad nejsvobodnějším ze zvířat, nad dravcem, který se po vypuštění na pěst vrátí i když to odporuje jeho přirozenosti, ne proto, že by pohrdal svobodou, která mu byla zdánlivě darována, ale proto, že se vrátit musí, přinucen géniem člověka, který ho drží neviditelným poutem.“ [13] citát od Fridricha II. Štaufského vystihuje podstatu sokolnictví. Obrázek 3 Ukázka sokolnictví na zámku Sychrov [18]

2.4.1 Jízda králů Mezivládní výbor UNESCO, při svém zasedání na Bali 27. Listopadu 2011, zařadil Jízdu králů do seznamu nehmotného světového dědictví. Jde tak už o čtvrtou českou položku v téhle společnosti. O zapsání Jízdy králů na seznam světového dědictví usilovalo Česko už několik let. Zápis do seznamu má napomoci i zvýšení turistického ruchu na Slovácku.

27

Jízda králů patří k nejznámějším folklorním zvykům v České republice. Psané záznamy se datují až do roku 1808, obyčej je ale podle všeho ještě starší. Mladí chlapci spolu tehdy soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad: aby se neprozradil vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži. Tuto tradici v současnosti udržují v pěti obcích či městech na Uherskohradišťsku a Hodonínsku - v Hluku, Kunovicích, Vlčnově a Skoronicích na Slovácku, přičemž pouze ve Vlčnově je prováděna každoročně a to prakticky bez přerušení, v Kunovicích každý druhý rok, Jízda tady byla obnovena v roce 1996. Podstatně déle se jezdí v Hluku, kde je každý třetí rok. Nepravidelně je možné vidět jízdu králů také ve Skoronicích. Místní muži ovšem projíždějí rovněž nedalekým Kyjovem, a to vždy každý čtvrtý rok na Slovácký rok. Jízda se koná na těchto místech, protože právě tady existují takoví nadšenci a taková podpora od vedení obcí, že dokážou dát Jízdu králů dohromady. Snaží se o to občas i někde jinde, ale zjišťují, že dát dohromady dvacet i více mladíků do krojů a sehnat jim koně, není nijak jednoduché. Hlavní postavou jízdy je král, kterým bývá chlapec ve věku deseti až 12 let. Kromě ženského oděvu je pro něj typická růže v ústech (aby nemohl mluvit) a pentle, které zakrývají jeho obličej. Doprovází jej družina mladíků zvaných "legrůti", kteří krále ochraňují a také vybírají výslužku. Aby ji získali, volali různé vyvolávky, například formou koledy chválili hospodyni, od které se tak výslužky dočkali. Některé vyvolávky se dědí po generace. Další si připravují sami mladíci nebo je skládají zkušení vyvolávači. Úroveň vyvolávek bývá velmi různá, nejzajímavější je, když vyvolávači směřují rýmy - veselé nebo třeba ironické - ke starousedlíkům. Bohužel, někdy se stává, že vyvolávači opakují stále stejné vyvolávky k návštěvníkům, kteří poté mají pocit, že vyvolávačům jde jen o to získat od nich co nejvíce peněz. [14] Otázkou zůstává, zda se tuto tradici podaří zachovat pro další generace. Zatím určitě ano, ale rozhodně to nebude jednoduché a bez finanční podpory obcí, krajů, státu a firem to nepůjde, protože půjčování koní a pořizování i udržování krojů stojí hodně peněz. [15]

28

Obrázek 4 Jízda králů ve Vlčnově [19]

29

3 Praktická část V praktické části bych ráda popsala a zpracovala výsledky získané pomocí dotazníkového šetření. Zmíněného šetření se zúčastnilo 100 náhodně vybraných respondentů (50 žen a 50 mužů) rozdílného věku, rozdílného vzdělání, pocházejících z rozdílných částí České republiky. Výsledky naznačují, jak jsou na tom lidé se znalostmi v oblasti UNESCO. Zda mají informace a povědomí o hmotných a nehmotných památkách UNESCO v České republice, zda vědí, kde hledat o tomto tématu informace a jestli si jsou vědomi toho, jak je Česká republika v této oblasti bohatá a úspěšná.

3.1 Prostředí zvolené pro výzkum Dotazník, který je součástí přílohy této práce, jsem si vypracovala během měsíce března. Není adresován konkrétní skupině lidí, tudíž respondenti byli voleni zcela náhodně, pouze jsem zvolila vzorek 50 mužů a 50 žen. V úvodu dotazníku jsem se krátce představila a uvedla, za jakým účelem se respondentů dotazuji. Dotazník se skládá ze 13 otázek a je zcela anonymní. Při jeho tvorbě a vyhodnocování jsem se snažila využívat znalosti získané při studiu. Nejčastější forma komunikace s respondenty byla e-mailová, ale také osobní, a to hlavně v okolí Jihlavy. Nyní již následuje vyhodnocení odpovědí, vyplívající z dotazníků.

30

3.1.1 Otázky a jejich shrnutí Otázka č. 1, Co je UNESCO? Graf č. 1 Co je UNESCO?

První otázkou jsem chtěla zjistit, zda lidé vlastně vědí, co je UNESCO a jaký je cíl této organizace. Z odpovědí dotazovaných je zde zcela jasně vidět, že nadpoloviční většina lidí (58%) na tuto otázku zná správnou odpověď. 28 lidí ze 100 ovšem odpovědělo chybně a myslí si, že cílem organizace je ochrana pouze evropského kulturního a přírodního dědictví a 14 lidí ze 100 si dokonce myslí, že cílem je ochrana pouze českého kulturního a přírodního dědictví.

31

Otázka č. 2, Kolik památek v ČR je zapsáno na Seznam UNESCO? Graf č. 2 Kolik památek v ČR je zapsáno na Seznam UNESCO?

Druhá otázka dopadla o poznání hůře, než otázka předchozí. Jasně z ní vyplívá, že většina dotazovaných respondentů neví, jak je na tom s počtem památek, zařazených do organizace UNESCO, právě Česká republika. Správně na tuto otázku odpovědělo pouze 10 dotazovaných ze 100, a to je opravdu nízké číslo. Pouze 2 dotazovaní „přecenili“ Českou republiku a domnívají se, že Česko má na seznamu 18 památek. 44 dotázaných zodpovědělo na tuto otázku počtem 12. Můžeme říci, že odpověděli částečně správně, protože ČR má na Seznamu UNESCO 12 hmotných památek, bohužel ale zapomněli na další 4 památky nehmotné. Dalších 44 respondentů se pak domnívá, že máme památek 14.

32

Otázka č. 3, Znáte alespoň 3 památky UNESCO? Graf č. 3 Znáte alespoň 3 památky UNESCO?

Z této otázky jednoznačně vyplívá, že většina respondentů zná alespoň 3 památky UNESCO. Pouze 6% respondentů tuto otázku negovalo.

33

Otázka č. 4, Navštívil/a jste někdy některou ze zapsaných památek? Pokud ano, kterou? Graf č. 4 Navštívil/a jste někdy některou ze zapsaných památek, pokud ano, kterou?

Na tuto otázku kladně odpověděla většina dotazovaných – konkrétně 88 ze 100. Pouze 12 ze 100 respondentů nenavštívilo žádnou památku UNESCO v České republice. Z dotazníků vyplývá, že mezi nejčastěji navštěvované památky u nás patří Praha, Český Krumlov – Historické centrum, Telč, Lednicko-valtický areál – Historické centrum, ale také Zelená hora či Holašovice – Historické centrum. Mezi méně zmiňovanými se objevovaly zámek a zámecký areál v Litomyšli či Mikulov, zámek a arcibiskupské zahrady v Kroměříži, Třebíč, Olomouc – Historické centrum.

34

Otázka č. 5, Kolik nehmotných památek v České republice je zapsáno na Seznam UNESCO? Graf č. 5 Kolik nehmotných památek v ČR je zapsáno na Seznam UNESCO?

Jelikož je tato práce zaměřena především na nehmotné památky UNESCO, zajímalo mě, jak jsou na tom lidé se znalostmi o těchto památkách. Tato otázka ukázala, že lidé o nehmotných památkách příliš přehled nemají. Pouze 20% dotazovaných na otázku kolik nehmotných památek v České republice je zapsáno na Seznam UNESCO odpovědělo správně. Většina respondentů si myslí, že v České republice máme 3 nehmotné památky. 36 dotázaných je přesvědčeno o tom, že jsou u nás pouze 2 nehmotné památky a 6% si myslí, že správná odpověď je 5. Bohužel, jak vyplývá z další otázky, spousta lidí z vybraného vzorku nezná vůbec žádné nehmotné památky, a to je určitě veliká škoda.

35

Otázka č. 6, Znáte alespoň 1 nehmotnou památku UNESCO? Graf č. 6 Znáte alespoň 1 nehmotnou památku UNESCO?

Cílem této otázky byla snaha zjistit, zda lidé znají nějakou nehmotnou památku UNESCO. Jak jsem již v předchozí otázce naznačila, 58 respondentů ze 100 žádnou nehmotnou památku nezná. 42 respondentů pak na tuto otázku odpovědělo kladně.

36

Otázka č. 7, Co je nehmotná památka Verbuňk? Graf č. 7 Co je nehmotná památka Verbuňk?

Možná až překvapivě dobře dopadla odpověď na otázku, co je Verbuňk, který je jednou z nehmotných památek. 70% respondentů ze 100 správně odpovědělo, že se jedná o mužský lidový tanec ze Slovácka. 16 dotazovaných ze 100 se domnívá, že se jedná o ženský lidový tanec ze Slovácka a pouhých 14% odpovědělo, že se jedná o lidový tanec párů ze Slovácka.

37

Otázka č. 8, Myslíte si, že památky UNESCO jsou dostatečně prezentovány? Graf č. 8 Myslíte si, že památky UNESCO jsou dostatečně prezentovány?

Více jak polovina dotazovaných si myslí, že památky UNESCO nejsou dostatečně prezentovány. Nedostatečná prezentace památek je také možná důvodem toho, že lidé některé památky vůbec neznají a nic o nich nevědí. Myslím si, že by stálo za to, aby těmto památkám byla věnována větší pozornost. 44% respondentů ze 100, si myslí, že památky jsou prezentovány dostatečně a pouhé 4% si v této oblasti nejsou jistí a odpověděli, že neví.

38

Otázka č. 9, Kde byste hledal/a informace o památkách UNESCO? Graf č. 9 Kde byste hledal/a informace o památkách UNESCO?

Drtivá většina na tuto otázku odpověděla, že informace o památkách UNESCO, by si vyhledali na internetu. V dnešní době se této odpovědi nemůžeme divit. Shodně po čtyřech procentech pak získaly odpovědi encyklopedie a jinde, kde zaznívaly návrhy infocentra či tisk.

39

Otázka č. 10, Z jakého kraje pocházíte? Graf č. 10 Z jakého kraje pocházíte?

Největší zastoupení, ze vzorku respondentů, má kraj Vysočina, následuje kraj Jihomoravský,

Královehradecký,

Moravskoslezský,

Jihočeský, Olomoucký a Liberecký.

40

Pardubický,

Středočeský,

Otázka č. 11, Jaké je Vaše pohlaví? Graf č. 11 Jaké je Vaše pohlaví?

Vybraný vzorek 100 respondentů se skládal z 50 náhodně vybraných žen a z 50 náhodně vybraných mužů. V některých otázkách byly úspěšnější muži, v jiných zase ženy, ale rozdíly v jejich znalostech nebyly nijak zásadní. Můžeme tedy říci, že jak ženy, tak i muži, mají znalosti (neznalosti) v oblasti UNESCO podobné.

41

Otázka č. 12, Jaký je Váš věk? Graf č. 12 Jaký je Váš věk?

Největší zastoupení mají respondenti ve věku 20 – 30 let. To je způsobeno tím, že většinu dotazníků vyplňovali studenti. Na druhém místě je věková kategorie 31 – 40 let. Následuje kategorie 41 – 50 let. Sedm procent zastoupených bylo v kategorii 15 – 19 let (opět studenti) a 4% tvoří kategorie 51 – 60 let.

42

Otázka č. 13, Jaké je Vaše maximální dosažené vzdělání? Graf č. 13 Jaké je Vaše maximální dosažené vzdělání?

82 respondentů ze 100 dosáhlo zatím středoškolského vzdělání. Zbylých 18 má pak vysokoškolské vzdělání. Někteří vysokoškoláci jsou na tom se znalostmi o UNESCO lépe, než středoškoláci, ale většina dotázaných vysokoškoláků „bohužel“ dopadlo hůře než středoškoláci.

43

4 Shrnutí a závěr Českou republiku můžeme bez jakéhokoli zaváhání zařadit mezi země, které se nemusí stydět za své přírodní a kulturní dědictví. Množství významných památek, které tu máme a nikdo nám je nevezme, není zanedbatelné, právě naopak. Krása a již zmíněné množství řadí Českou republiku mezi země, které se mohou pyšnit a být hrdé na to, co mají. Dle mého názoru, je význam těchto památek pro Českou republiku a cestovní ruch velice významný a atraktivita naší země tím nesporně stoupá. Vždyť se zapisují do našich dějin a přírody, děti se o nich učí ve školách. Udržovat tyto památky a starat se o ně tak, jak si to bezpochybně zaslouží, však není vůbec jednoduché. Mám na mysli především finanční stránku, která je, zvlášť v dnešním nelehkém období, hospodářské krize, klíčovou v této oblasti. Udržovat totiž takové skvosty je velmi finančně, ale i časově náročné a pro národní hospodářství je to znatelná „zátěž.“ Součástí této práce je dotazník, jehož cílem bylo prověření znalostí lidí v oblasti UNESCO, ať už jde o cíl či poslání této organizace, počet či význam památek, zda si lidé myslí, že památky jsou dostatečně prezentovány. Bohužel z dotazníku vyplynulo, že lidé UNESCO v povědomí příliš nemají. Většina z nich o organizaci slyšela a ví co je jejím cílem, ale v oblasti samotných památek, především pak těch nehmotných, spousta z nich tápe, někteří dokonce vůbec nevědí, že něco takového existuje. Tyto výsledky příliš příznivé nejsou a v budoucnosti by se určitě měly změnit, otázkou zůstává, zda si to my samy přejeme. Existují nejrůznější publikace, články, ale myslím si, že není nic jednoduššího, než si udělat výlet s rodinou či přáteli a na tyto krásy se podívat. Tato práce by mohla v praxi posloužit jako jakýsi informační přehled pro cestovní kanceláře či agentury, které by mohly vytvořit produkt, který by byl vhodný třeba právě na rodinné výlety či výlety s přáteli, za krásami České republiky. Zároveň by práce mohla být také studijním materiálem pro studenty naší školy, ale i pro studenty jiných vysokých škol. O zapsání na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO v současné době usiluje Karlovarský kraj s Hornickou kulturní krajinou Krušnohoří. Tento projekt pracovně pojmenovaný Montanregion Krušnohoří už posoudilo ministerstvo kultury a doporučilo jeho nominaci. [21] 44

O zápis na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO aktuálně také požádalo město Jemnice na Vysočině, a to s historickou slavností Barchan, která by se mohla stát již pátou nehmotnou památkou UNESCO v České republice. Nezbývá tedy nic jiného, než popřát hodně štěstí a doufat, že se to podaří, a že následovat budou další a další památky.

45

Zdroje Tištěné zdroje VESER, Thomas. Kulturní poklady pod záštitou UNESCO. Praha: Euromedia Group, k. s., 1997, s. 7. ISBN 80-7176-515-5 GALLO, Roman. Atlas pro volný čas. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2002, s. 58. ISBN 80-7011-680-3 VANĚČKOVÁ, Vladislava. GURMET. Praha: Astrosat, spol. s r. o., 2012, č. 2, s. 90 -91. ISSN 1801-4917 DVOŘÁČEK, Petr. České památky UNESCO. Praha: Fragment, s. r. o., 2008. ISBN 978-80-253-0754-0 DVOŘÁČEK, Petr. Památky UNESCO do kapsy. Praha: Levné knihy KMa, 2004. ISBN 80-7309-244-1

46

Elektronické zdroje [1] Unesco-czech.cz [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.unesco-czech.cz/byt-pamatkou-unesco/

[2] Unesco-czech.cz [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW: http://www.unesco-czech.cz/byt-pamatkou-unesco/

[3] Czechtourism.cz [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/ [4] Lidova-architektura.cz [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW: http://www.lidova-architektura.cz/prehled-seznam/encyklopedie/unesco-organizaceosn.htm#unesco [5] Unesco-ic.cz [online]. [cit. 2012-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.unesco-ic.cz/ [6] Cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2012-03-24]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Verbu%C5%88k [7] Nulk.cz [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z WWW: http://www.nulk.cz/Informace.aspx?sid=138&em=9 [8] Jizni-morava.cz [online]. [cit. 2012-03-24]. Dostupné z WWW: http://www.jizni-morava.cz/?tpl=34 [9] Lidovky.cz [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z WWW: http://www.lidovky.cz/na-seznam-unesco-pribyly-ceske-tradice-sokolnictvi-amasopust-pb7-/ln_domov.asp?c=A101116_171730_ln_domov_ter [10]Idnes.cz [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z WWW: http://zpravy.idnes.cz/na-seznam-unesco-pribyly-masopustni-pruvody-z-hlinecka-asokolnictvi-1e5-/zahranicni.aspx?c=A101116_171259_zahranicni_btw [11] Sokolnictvi.net [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z WWW: http://www.sokolnictvi.net/index.php?option=com_content&view=article&id=120&Ite mid=94

47

[12] Lidovky.cz [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW: http://www.lidovky.cz/na-seznam-unesco-pribyly-ceske-tradice-sokolnictvi-amasopust-pb7-/ln_domov.asp?c=A101116_171730_ln_domov_ter [13] Wikipedia.org [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sokolnictv%C3%AD#Sokolnictv.C3.AD_v_.C4.8Cesku [14] Kudyznudy.cz [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/Jihomoravska-Jizda-kralu-je-na-seznamuUNESCO.aspx [15] Idnes.cz [online]. [cit. 2012-03-28]. Dostupné z WWW: http://zlin.idnes.cz/proc-miva-kral-v-ustech-ruzi-prectete-si-o-nove-slovacke-perleunesco-1jz-/zlin-zpravy.aspx?c=A111128_1691726_zlin-zpravy_sot [16] Obrazky.cz [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupné z WWW: http://g.denik.cz/62/c6/verbunk_folklor_0903_denik-380.jpg [17] Slavnevily.cz [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupné z WWW: http://www.slavnevily.cz/vystavy/masopusty-v-cechach [18] Google.cz [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW: http://www.google.cz/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1143&bih=438&q=so kolnictv%C3%AD&gbv=2&oq=sokolnictv%C3%AD&aq=f&aqi=g1gS3&aql=&gs_nf=1&gs_l=img.3..0j0i24l3.6991.10094.0.10730.11.11.0.3.3.0.215.1128. 0j7j1.8.0.w6lIrCXLtZQ [19] Obrazky.cz [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z WWW: http://mm.denik.cz/62/9c/vlcnov_jizda_kralu_28_05_11_1_denik_clanek_solo.jpg [20] Npu.cz [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z WWW: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakony-mezinarodnidokumenty/mezinarodni-dokumenty/unesco/ [21] Aktualne.cz [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z WWW: http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/karlovarsky/clanek.phtml?id=739929

48

Seznam příloh Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Seznam hmotných památek UNESCO v České republice

49

Příloha 1 Dotazník Vážení respondenti, vážené respondentky, jsem v posledním semestru na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Tento dotazník mi pomůže v realizaci mé bakalářské práce na téma Nehmotné památky UNESCO v České republice. Cílem tohoto dotazníku je zjistit, zda májí respondenti/respondentky přehled o organizaci a památkách UNESCO. Dotazník je zcela anonymní. Tímto Vás žádám o vyplnění 12 jednoduchých otázek, které Vám nezaberou více, jak 2 minuty Vašeho času. Mnohokrát Vám všem děkuji za spolupráci Petra Rosenbergová

1)Co je UNESCO? o Organizace Spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu, jejímž cílem je ochrana světového kulturního a přírodního dědictví o Organizace Spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu, jejímž cílem je ochrana evropského kulturního a přírodního dědictví o Organizace Spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu, jejímž cílem je ochrana českého kulturního a přírodního dědictví 2)Kolik památek v České republice je zapsáno na Seznam UNESCO? o 12

o 16

o 14

o 18

3)Znáte alespoň 3 památky UNESCO? o Ano o Ne 4)Navštívil/a jste někdy některou ze zapsaných památek? Pokud ano, napište kterou. 5)Kolik nehmotných památek v České republice je zapsáno na Seznam UNESCO? o 2

o 4

o 3

o 5

50

6)Znáte alespoň 1 nehmotnou památku UNESCO? o Ano o Ne 7)Nehmotná památka Verbuňk je: o Mužský lidový tanec ze Slovácka o Ženský lidový tanec ze Slovácka o Lidový tanec párů 8)Myslíte si, že památky UNESCO jsou dostatečně prezentovány? o Ano o Ne o Nevím 9)Kde byste hledal/a informace o památkách UNESCO? o Na internetu o V encyklopediích o Jinde (uveďte kde) 10)Z jakého kraje pocházíte? 11)Jaké je Vaše pohlaví? o Žena o Muž 12)Jaký je Váš věk? o 15 – 19 let

o 41 – 50 let

o 20 – 30 let

o 51 – 60 let

o 31 – 40 let

o nad 60 let

13)Jaké

je

Vaše

nejvyšší

dosažené

vzdělání?

o Základní

o Středoškolské

o Vyučen/a

o Vysokoškolské

51

Příloha 2 Seznam hmotných památek UNESCO v České republice Historické jádro Prahy (1992) bylo na Seznam zapsáno v rozsahu Pražské památkové rezervace. Představuje unikátní celek historických pražských měst Starého Města, Josefova, Nového Města, Vyšehradu, Malé Strany a Hradčan s dominantou Pražského hradu, s Karlovým mostem a bezpočtem kostelů a paláců. Velkorysé středověké založení Nového Města v návaznosti na starší urbanistickou strukturu a dochované architektonické bohatství svědčí o uměleckém, společenském a kulturním vlivu města od středověku do současnosti. Historické jádro Českého Krumlova (1992) bylo zapsáno na Seznam v rozsahu městské památkové rezervace. Český Krumlov s početným souborem významných architektonických památek je reprezentantem mimořádně intaktně dochovaného středověkého feudálního města, které se rozvinulo podél meandrů řeky Vltavy ve vazbě na gotický hrad, postupně přestavěný na velkolepý zámek s cennými renesančními a barokními částmi. Historické jádro Telče (1992) bylo na Seznam zapsáno v rozsahu městské památkové rezervace. Telč představuje jedinečné celistvě dochované drobnější středověké město s vodním opevněním, dominantním zámkem dochovaným v podobě pozdně gotických a renesančních přestaveb a s mimořádně působivými frontami městských domů renesančního a barokního tvarosloví kolem náměstí. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994) Poutní kostel u Žďáru nad Sázavou byl na počest českého světce postaven na počátku 18. století z podnětu opata zdejšího cisterciáckého kláštera. Autorem jedinečného půdorysného a hmotového řešení kostela a celého areálu byl geniální architekt Jan Blažej Santini. Památka na Seznamu reprezentuje i originální invenci českého gotizujícího baroku 1. čtvrtiny 18. století. Kutná Hora: historické jádro města s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci (1995). Pod tímto názvem byla na Seznam světového dědictví Kutná Hora zapsána a zahrnuje městskou památkovou rezervaci Kutná Hora a kostel Panny Marie v předměstí Sedlec. Kutná Hora představuje středověké královské město, jehož prosperita a výstavnost byla podmíněna bohatstvím stříbrných dolů. Vrcholně gotický kostel sv. Barbory katedrálního typu je jedním z pokladů pozdně středověké

52

architektury, stejně jako gotický cisterciácký chrám v Sedlci, invenčně opravený na počátku 18. století Janem Blažejem Santinim v duchu českého gotizujícího baroku. Kulturní krajina Lednice-Valtice (1996) byla na Seznam zapsána v rozsahu krajinné památkové zóny Lednicko-Valticko a svými 200 km2 je jedním z největších člověkem koncepčně upravených areálů v Evropě. Přestavuje dílo vzniklé v průběhu 17. - 20. století na panství rodu Liechtensteinů. Spolu s barokním zámkem ve Valticích a klasicistním a novogoticky přestavěným zámkem v Lednici obsahuje množství dalších cenných klasicistních a romantických usazených v krajině upravené podle principů romantického krajinářství. Vesnice Holašovice (1998) byla na Seznam světového dědictví zapsána v rozsahu památkové rezervace. Holašovice reprezentují mimořádně celistvě dochované historické jádro vesnice s pravidelným středověkým založením, s početným souborem zděných vesnických staveb z 18. - 19. století a zastupují v evropském regionu zcela jedinečný styl jihočeského lidového baroku. Zahrady a zámek v Kroměříži (1998) byly na Seznam světového dědictví zapsány v rozsahu národní kulturní památky arcibiskupský zámek v Kroměříži s Podzámeckou a Květnou zahradou. Celek reprezentuje výjimečně celistvý obraz barokního sídla olomouckého biskupství se zahradami založenými podle vrcholně barokních principů a ovlivňujícími tuto tvorbu ve střední Evropě. Zámek v Litomyšli (1999) byl zapsán na Seznam světového dědictví v rozsahu národní kulturní památky zámek Litomyšl. Je charakteristickou ukázkou renesančního zámku s arkádovým nádvořím, typem sídla početně stavěného v českých zemích, se svébytným výrazem daným místními uměleckými vlivy, dále rozvíjejícími italské podněty. Zámek s kvalitní výzdobou obsahuje i mladší barokní zásahy z 18. století a spolu s komplexem hospodářských staveb dokládá obraz feudálního sídla svého druhu. Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000) byl na Seznam světového dědictví zapsán jako část souboru národní kulturní památky Soubor sloupu a kašen v Olomouci. Sloup představuje vrcholný příklad památníku morových epidemií, uměleckého díla charakteristického pro prostředí evropských měst v období baroku. Jeho monumentální zjev je přitom syntézou architektonického hmotového pojetí s vnitřní kaplí a vertikálního řešení s početnou skupinou skulptur mimořádné umělecké hodnoty. Byl

53

postaven v polovině 18. století jako kompoziční vrchol celku barokních děl na Horním náměstí historické moravské metropole. Vila Tugendhat v Brně (2001) je zapsána v rozsahu národní kulturní památky. Vila je vynikajícím příkladem světové funkcionalistické architektury, jedním z klíčových děl architekta Miese van der Rohe. Vila byla ve své době ztělesněním moderních názorů na bydlení ve vzájemně se prostupujících prostorech, s těsnou vazbou na přilehlou zahradu, s využitím moderních stavebních postupů a konstrukčních principů při vysoké kvalitě použitých materiálů. Stavba se stala symbolem moderní brněnské architektury a ovlivnila názory na obytný prostor. Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003) je souborem zaujímajícím část městské památkové zóny v Třebíči. Zahrnuje bývalou židovskou čtvrť Zámostí, židovský hřbitov severně od této čtvrti a kostel sv. Prokopa jako součást bývalého kláštera benediktinů (později zámku) v Třebíči (severozápadně od židovské čtvrti). Soubor je vzácným příkladem dlouhodobé pokojné koexistence dvou kultur v moravském feudálním městě. Židovská čtvrť, mimořádně uceleně zachovaná v působivém prostředí mezi řekou a skalním masívem severně od vlastního centra Třebíče, se rozvíjela od středověku do 20. století. Její podoba dokládá urbanistický vývoj židovských čtvrtí, jejich postupné zahušťování i vnější proměny staveb, z nichž řada má dochované renesanční či barokní jádro. Románsko-gotická bazilika sv. Prokopa je obdivuhodnou uměleckou syntézou konstrukčních a výtvarných principů evropské architektury 1. poloviny 13. století, svým vybavením a ztvárněním v jihomoravském prostředí této doby zcela ojedinělou. [20]

54