Příoha č.1 Dotazník Ještěd a UNESCO PŘÍPRAVA NOVÝCH ČESKÝCH PAMÁTEK NA SEZNAM UNESCO HORSKÝ HOTEL A TELEVIZNÍ VYSÍLAČ JEŠTĚD U LIBERCE Dobrý den, jsem studentkou VŠE v Praze a v rámci své diplomové práce provádím ve spolupráci s Magistrátem města Liberce dotazníkové šetření. Moje práce se zabývá nominací horského hotelu a vysílače Ještěd u Liberce na seznam UNESCO. Výsledky mé práce by měly přispět k úspěšnému zařazení Ještědu na Seznam UNESCO, stejně tak jako k získáním názoru veřejnosti o Ještědu, které mohou posloužit vedení města ke zlepšení úrovně této památky. Děkuji Vám za Váš čas a ochotu, kterou mi vyplněním tohoto dotazníku věnujete Kamila Schreiberová
1. JEŠTĚD 1. Kolikrát jste doposud navštívil/a Ještěd? nikdy 1-4x 5-10x vícekrát....... 2. Jaký je nejčastější důvod Vaší návštěvy Ještědu? (lze zaškrtnout i více odpovědí) panorama/výhled - horský hotel (ubytování) - restaurace - kulturní a společenské akce – turistika/sport - jiné............ 3. Kdy Ještěd nejraději navštěvujete? jaro - léto - podzim - zima - po celý rok 4. Jak se na Ještěd dostáváte? pěšky - na kole - autem - lanovkou - autem a lanovkou - MHD a lanovkou autem a pěšky - jiné................. 5. Je podle Vás dopravní dostupnost na Ještěd dostatečná? autem ano - ne na kole ano - ne pro pěší ano - ne 6. Jaká je podle Vás úroveň parkovišť? dobrá - špatná popř. co Vám vadí/chybí................. lanovky? dobrá - špatná ............................................................ pěších cest? dobrá - špatná ........................................................... 7. Jste spokojen/a s úrovní poskytovaných služeb na Ještědu? ano - ne a. dostatek možností k občerstvení ano - ne b . možnost zakoupit si suvenýry, dárkové a upomínkové předměty ano - ne c. možnost zakoupit si pohledy, mapy, publikace o Ještědu ano - ne d. dostatek možností informovat se (infocentrum) ano - ne e. dostatek společenských, kulturních, sportovních akcí ano - ne 8. Jak hodnotíte celkovou atmosféru rozhledny Ještěd? dobrá – špatná atmosféru exteriér Ještědu dobrá – špatná atmosféru interiér Ještědu dobrá – špatná 9. Je propagace Ještědu jako turistického cíle dostatečná? 10. Je propagace akcí konajících se na Ještědu dostatečná?
ano - ne ano - ne
11. Znáte nějakou publikaci o Ještědu? ano - ne Jakou?.........................................................……………………………………………………... 12. Víte kdo je architektem Ještědu? ........................................................................................... 13. Víte jakou architektonickou cenu získal tento architekt za stavbu Ještědu?………………... 14. Vnímáte Ještěd jako symbol Liberce? ano - ne 15. Co Vás od návštěvy Ještědu odrazuje, co Vám chybí?................................................................. UNESCO 16. Víte co je Seznam památek UNESCO a jaký cíl si klade organizace UNESCO? ano - ne 17. Znáte nějakou památku patřící na Seznam UNESCO? v České republice ............................ v zahraničí.................................... 18. Věděl/a jste o nominaci Ještědu na Seznam památek UNECO? ano - ne 19. Patří podle Vás Ještěd na seznam UNESCO? ano - ne 20. Myslíte si, že zápis Ještědu na Seznam Unesco Ještědu pomůže? ano - ne Proč/jak?................. 21. Myslíte si, že zápis Ještědu na Seznam Unesco Ještědu uškodí? ano - ne Proč/jak?............................................ OSOBNÍ ÚDAJE Pohlaví: muž – žena Věk :
do 20 let 21 – 30 let 31 – 40 let 41 – 50 let 51 – 60 let nad 60 let
Povolání: student dělník státní zaměstnanec podnikatel pedagog v důchodu v domácnosti bez zaměstnání jiné..................
Nejvyšší dosažené vzdělání: základní učební obor bez maturity středoškolské bez maturity učební obor s maturitou středoškolské s maturitou vyšší odborná škola vysokoškolské Místo bydliště:
město Liberec kraj Liberec mimo okres Liberec jiné........………………………..
Příloha č. 2 Dotazník Cestovní ruch v Liberci CESTOVNÍ RUCH V LIBERCI Dobrý den, jsem studentkou VŠE v Praze a v rámci své diplomové práce provádím ve spolupráci s Magistrátem města Liberce dotazníkové šetření. Moje práce se zabývá nominací horského hotelu a vysílače Ještěd u Liberce na seznam UNESCO. Výsledky mé práce by měly přispět k úspěšnému zařazení Ještědu na Seznam UNESCO, stejně tak jako k získáním názoru veřejnosti o cestovním ruchu v Liberci Předem Vám děkuji za Váš čas a ochotu, kterou mi vyplněním tohoto dotazníku věnujete. Kamila Schreiberová Cestovní ruch v Liberci 1. Je podle Vás v Liberci cestovní ruch dostatečně rozvinutý?
ano - ne
2. Prospěl by podle Vás Liberci větší cestovní ruch?
ano – ne
3. Co je podle Vás největší libereckou atrakcí (lákadlem) pro turisty? (při větším počtu odpovědí prosím očíslujte pořadí, 1 = největší lákadlo atd.) zoologická zahrada Babylon botanická zahrada historické centrum města Ještěd Jizerské hory jiné… 4. Jsou v oblasti cestovního ruchu v Liberci poskytovány dostatečné služby?: a. z hlediska množství ano – ne b. z hlediska kvality ano - ne 5. Které služby cestovního ruchu Vám v Liberci schází? ……………………………………… 6. Je podle Vás propagace Liberce dostatečná…. a. … v rámci regionu? b. … v rámci České republiky?
ano - ne ano - ne
7. Kde čerpáte informace o kulturním, společenském a sportovním dění ve městě? (při větším počtu odpovědí prosím očíslujte pořadí, 1 = nejčastější zdroj atd.) tisk plakáty/vývěsky televize z doslechu rádio turistické informační centrum internet jiné… 8. Co podle Vás škodí Liberci v očích turistů? ………………………………………………….……………………………………………….. 9. Jaké jsou podle Vás největší překážky rozvoje cestovního ruchu v Liberci? …………………………………………………………………………………………………... OSOBNÍ ÚDAJE
Pohlaví: muž – žena Věk :
do 20 let 21 – 30 let 31 – 40 let 41 – 50 let 51 – 60 let nad 60 let
Povolání: student dělník státní zaměstnanec podnikatel pedagog v důchodu v domácnosti bez zaměstnání jiné..................
Nejvyšší dosažené vzdělání: základní učební obor bez maturity středoškolské bez maturity učební obor s maturitou středoškolské s maturitou vyšší odborná škola vysokoškolské Místo bydliště:
město Liberec kraj Liberec mimo okres Liberec jiné........………………………..
Příloha č. 3 Charakteristika respondentů Na dotazník odpovědělo v období mezi červencem a prosincem 2007 celkem 192 respondentů. Pohlaví respondentů
muž 43% žena 57%
muž žena
Podíl žen a mužů je poměrně vyrovnaný, i když větší skupinu tvoří ženy (57%), muži jsou zastoupeni 43%. Věk respondentů 6%
11%
9%
17%
22%
37%
do 20 21-30 31-40 41-50 51-60 nad 60
V zastoupení věkových kategorií tvoří největší skupinu osoby ve věku 21 – 30 let (37%). Druhou největší skupinou jsou lidé ve věku 31 – 40 let (22%). Dále je pak 17% ve věku 41 – 50 let, 9% zastupují osoby do 20 let. Nejmenší dvě skupiny jsou lidé mezi 51- 60 lety (11%) a osoby starší 60 let (6%).
Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů
5%
10%
35%
učební obor bez maturity učební obor s maturitou středoskolské bez maturity středoškolské s maturitou vyšší odborná škola
6% 3%
3%
základní
38%
vysokoškolské
Ve vzdělanostní struktuře dotazovaných převažuje středoškolské vzdělání s maturitou (38%) a vysokoškolské vzdělání (35%). Dále pak učební obor bez maturity (10%). Ostatní stupně vzdělání jsou zastoupeny minimálně. Učební obor s maturitou 6%, základní vzdělání 5%, středoškolské bez maturity 3% a vyšší odborná škola 3%.
Povolání respondentů
1% 6%
13%
19%
7% 14% 13% 16%
12%
student úředník dělník podnikatel pedagog v domácnosti v důchodu bez zaměstnání jiné
Profesní zastoupení jednotlivých skupin respondentů je poměrně vyrovnané. 16% respondentů tvoří podnikatelé, 19% studenti a 14% úředníci. 12% dotázaných vykonává dělnickou profesi, 13% respondentů jsou pedagogové a stejné množství lidí uvedlo „jiné povolání“ (šlo především o managery, chemiky, zdravotníky, novináře atd.). 7% skupinu tvoří osoby v domácnosti i 6% lidé v důchodu. Pouze jedno procento zastupují lidé bez zaměstnání.
Místo bydliště respondentů
mimo Liberecký kraj 40%
zahraničí 3%
město Liberec 43%
Liberecký kraj 14%
Občané České republiky tvoří 97% dotázaných. Skoro rovnoměrné zastoupení respondentů pocházejících s Liberce (43%) a respondentů bydlících mimo Liberecký kraj (40%) poskytuje možnost poměrně komplexního pohledu na Liberce. Je to pohled místních obyvatel, znajících tvář Liberce převážně z jeho všedního každodenního života a pohled návštěvníků Liberce, kteří zde využívají hlavně turistických služeb a jejichž názory se formují především na základě prvních dojmů a celkové atmosféry města. Z celého Libereckého kraje, mimo Liberec, odpovídalo 14% dotázaných. Zahraničí respondenty pak zastupují 3% dotázaných a to 2% s Německa, 0,5% se Slovenska a 0,5% z Maďarska.
Na téma LIBEREC… Příloha č. 4 Liberec– plán centra města a jeho hlavních atraktivit
Zdroj: http://www.zinger-travel.com/Zt-cz/Liberec-square-cz.htm
1. Informační centrum 5. Divadlo F.X. Šaldy
9. Liberecká Zoo
13. Šolcův dům
2. Liberecká radnice
6. Liberecký zámeček
10. Botanická zahrada
14. Oblastní galerie
3. Waldštejnský dům
7. Severočeské muzeum 11. Liberecký bazén
4. Kostel Sv. Kristiána 8. Liberecká přehrada
12. Městské autobusové nádraží
15. Centrum Babylon
Příloha č. 5 Nejvýznamnější pravidelně pořádané kulturní akce v Liberci Kulturní akce
Mateřinka
Stručný popis Festival profesionálních loutkových divadel, který se jako jediný v České republice a široko daleko v Evropě zaměřuje výhradně na tvorbu pro nejmenší diváky. Od roku 1991 se pořádá jen v Liberci, a to každým druhým rokem. V roce 2007 se uskutečnil 19.ročník. Pořadatelem akce je Naivní divadlo.
Letní setkávání Festival probíhá každoročně v červenci a srpnu na nám.dr.E.Beneše. s divadlem Festival i s mezinárodním rozměrem. Součástí jsou Poselství měst (plavení po řece s vodou z pramenů Nisy a listinou stvrzující poselství), Nisa – řeka, dále pak Maratón Nisa (vodácko-turistický závod korytem řeky), čištění která nás toku řeky a mnoho dalších akcí ve všech obcích podél Nisy. V roce spojuje 2007 proběhl 8.ročník. Tradiční akce na nám.dr.E.Beneše. Součástí jsou středověké trhy, Liberecký vystoupení kejklířů a divadelníků či rytířský turnaj. V roce 2006 proběhl jarmark 7.ročník. Víkendové oslavy na Ještědu. Součástí jsou soutěže ve vynášení sudů na Oslavy Ještědu vrchol Ještědu, jízdy veteránů a výstupy na vrchol či divadelní a filmová představení. V roce 2007 proběhl 5.ročník. EHD jsou významnou celoevropskou kulturně poznávací, společenskou a výchovnou akcí. Otevírá se při nich množství architektonických, archeologických a sakrálních památek, muzeí, galerií a knihoven, Dny technických památek a militarií, budov, objektů a i dalších prostor, v evropského nichž všech je uchováváno neuvěřitelně rozsáhlé množství sbírkových dědictví (EHD) fondů a movitého kulturního dědictví. V ČR probíhají od roku 1991. Hlavním garantem je Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Liberec se zúčastňuje pravidelně. Od roku 2003 probíhá každoročně po 3 březnové dny na výstavišti. Pro děti jsou pořádány literární dílny, besedy s autory, divadelní představení na motivy knih, soutěže. Pro knihovníky, pedagogy, studenty Veletrh dětské pedagogických fakult a další odborníky je připraven tématicky zaměřený odborný program, jehož součástí je řada přednášek a knihy seminářů. Do programu Veletrhu dětské knihy v Liberci jsou zapojeny další významné kulturní instituce města Liberce i Libereckého kraje. Akci pořádá Sdružení pro veletrhy dětské knihy. Veletrh vzdělávání, kvalifikace a učebních pomůcek se koná v listopadu v Domě kultury. Akci pořádá ve spolupráci s Domem kultury Liberecký Nisa schola kraj. V roce 2007 proběhl 13.ročník. Součástí je i doprovodný program, např. módní přehlídky či taneční vystoupení. V květnu 2007 se na výstavišti uskutečnil 3.ročník prodejní a Dům a kontraktační výstavy zaměřené na úpravu a zařízení exteriérových částí zahrada našich obydlí, zahradní mechanizaci a potřeby pro zahrádkáře. V říjnu 2007 se na výstavišti uskutečnil 3.ročník prodejní a kontraktační Dům a bydlení výstavy zaměřené na úpravu a zařízení interiérových a exteriérových částí našich obydlí, kuchyně, koupelny, bytové doplňky, nábytek.
Velikonoční trhy Vánoční trhy Advent Vackův Liberec Podještědská výstava psů Mezinárodní výstava koček
Tradiční akce na nám.dr.E.Beneše. Součástí trhů jsou ukázky dobových řemesel. Tradiční a jedna z nejoblíbenějších akcí na výstavišti. Součástí jsou vánoční trhy na nám.dr.E.Beneše, dále se konají adventní koncerty, koncerty pěveckých sborů, výstavy vánočních výtvarných prací dětí či slavnostní rozsvícení vánočního stromu a zapálení 1.adventní svíce primátorem města. Tradiční přehlídka dechových hudeb. V září 2007 proběhl v Lidových sadech 24.ročník. Krajská výstava všech plemen psů mimo loveckých. Vroce 2007 proběhl 24.ročník, který se konal v areálu Lidových sadů. Koná se na přelomu září a října v Lidových sadech.
Zdroj: www.infolbc.cz
Příloha č. 6 Nejvýznamnější pravidelně pořádané sportovní akce v Liberci a okolí Akce FIS světový pohár
Jizerská padesátka
Jizerská padesátka na kolech Nova Author Cup Fotbalová 1. Gambrinus liga Extraliga ledního hokeje Volejbalová extraliga Basketbalová extraliga Zdroj: www.infolbc.cz
Stručný popis Závod světového poháru ve skocích na lyžích se konají ve skokanském areálu na Ještědu. Již se zde konaly i závody v severské kombinaci. Závody FIS světového poháru v běhu na lyžích se konaly v roce 2008 také v areálu ve Vesci. Tradiční lyžařský závod pořádaný od roku 1971 jako Memoriál Expedice Peru 70 v Jizerských horách. Patří mezi 10 nejvýznamnějších dálkových závodů v Evropě a je zařazen do nejvyšší kategorie Worldloppet. V roce 2003 se poprvé jela jako součást FIS Marathon Cupu. Závodů se v současné době účastní asi 4000-4500 závodníků. V roce 2008 se konal 41.ročník. Letní obdoba lyžařského závodu se jede v podobné trase. Jde o závod horských kol. Tratě měly délku 100 a 50 km. V roce 2006 byla délka tratí sjednocena na 60 km. Podzimní maratón (60 km) závod horských kol v Jizerských horách. Fotbalový klub FC Slovan Liberec hraje 1. ligu a je dvojnásobným českým mistrem a vítězem poháru ČMFS. Své zápasy hraje na stadionu U Nisy. Hokejový klub Bílí tygři Liberec postoupil v roce 2002 do extraligy. V sezoně 2004/5 skončil na 3.místě. Své zápasy hraje v Tipsport aréně. Volejbalový klub Dukla Liberec je dlouholetým účastníkem nejvyšší soutěže. Je šestnáctinásobným mistrem ligy, čtyřnásobným vítězem Českého poháru a v roce 1975 zvítězil v Poháru mistrů evropských zemí. VK TU Liberec (volejbal ženy) v sezoně 1995/96 postup do 1.A. ligy, nyní nazývaná volejbalová extraliga žen Klub BK Kondoři Liberec je účastníkem extraligy (NBL Mattoni liga) od podzimu 2005. Své zápasy hraje v Tipsport aréně.
Na téma Ještěd… Příloha č. 7 Lokalizace Ještědu
Zdroj: http://www.jested.cz/web/hot-7-0-ce.php
Příloha č. 8 Ještěd v proměnách času Dřevěná rozhledna na Ještědu (vysoká 7,6 m) v letech 1876 - 1889
Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/igcechy.asp?r=igcechy&c=A060308_122823_igcechy_tom
Horský hotel byl na Ještědu byl otevřen 13.ledna 1907
Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/igcechy.asp?r=igcechy&c=A060308_122823_igcechy_tom
Ze stavby Ještědu
Zdroj: http://www.fenomenjested.cz/galerie2.php?id=1&lang=cz
Ještěd
Zdroj: Zdroj: http://foto.mapy.cz/2495-Jested
Zdroj: http://www.zlatylev.cz/jested-jizerske-hory-krkonose.html
Zdroj: http://www.fenomenjested.cz/detail3.php?id=43&idd=1&lang=cz
Příloha č. 9 Schéma Ještědu
Zdroj: Jiroutek, J. Fenomén Ještěd. Liberec: Jiří Jiroutek. 2005. str. 68
Příloha č. 10 Interiér Ještědu Historický interiér
Zdroj:http://www.jested.cz/web/hot-3-1-ce.php
„Vajíčka“ – původní křesla v hotelu na Ještědu
ZZZ
Zdroj: http://www.fenomenjested.cz/detail3.php?id=69&idd=3&lang=cz
Schodiště na Ještědu, interiér v dobách své slávy kolem roku 1975
Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/igcechy.asp?r=igcechy&c=A060308_122823_igcechy_tom
Původní nábytek z restaurace a kavárny
Zdroj: http://www.fenomenjested.cz/galerie2.php?lang=cz
Příloha č. 11 Oslavy Ještědu Výjezd na historickém bicyklu
Sraz veteránů
Módní přehlídka.
V pozadí největší pletené bikiny umístěné na „Daliborce“ – zimním vchodu Ještědu Vynášení plných pivních sudů
Moderátorka oslav Marcela Augustová
Zdroj: http://www.jested.cz/web/hot-3-1-ce.php
Příloha č. 12 Osobnosti Ještědu doc. Ing. arch. Karel Hubáček Dr. h. c. se narodil 24. února 1924 v Praze, kde v roce 1949 ukončil studia architektury na ČVUT. Od roku 1951 působil ve Stavoprojektu Liberec, později byl ředitelem SIAL (Sdružení inženýrů a architektů v Liberci). V polovině devadesátých let také vedl katedru na fakultě architektury na TU v Liberci. Je nositelem řady cen: například Perretovy ceny (1969), Grand Prix bienále Interarch v Sofii (1989), Herderovy ceny (1996). Jeho vysílač na Ještědu byl kromě Perretovy ceny ohodnocen i jako česká Stavba století v kategorii inženýrských staveb. Vedle toho projektoval například liberecké obchodní středisko Ještěd (spolu s M. Masákem, 1968-1979), radiový vysílač v jemenském Adenu (spolu s D. Vokáčem a Z. Patrmanem, 1974-1977), vodárenskou vyrovnávací věž v Praze na Dívčích hradech (1972-1977), koncertní síň v Teplicích (1977-1986) a další. Karel Hubáček o Ještědu: „Ta prvotní představa ze mě vytryskla. Koukal jsem na Ještěd a hned jsem věděl, co musím nakreslit. Věděl jsem, že musím prodloužit horu. A dát vysílači tvar kuželu, aby se po něm smýkaly větry. Ještěd je nesmírně větrná hora a klasická stěna by sloužila mnohem hůř.“1 Foto: Karel Hubáček před Ještědem Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/igcechy.asp?r=igcechy&c=A060308_122823_igcechy_tom
Ing. Zdeněk Patrman se narodil 15.3.1927 v okrese Náchod a zemřel 13.5.2001. Od roku 1945 bydlel v Liberci kde také dokončil gymnázium. Poté vystudoval ČVUT v Praze. Od roku 1953 pracoval v KPÚ Liberec a ve Stavoprojektu Liberec. V roce 1960 musel přejít do Pozemních staveb Liberec. Od roku 1964 přišel na vyžádání architekta Hubáčka do Stavoprojektu Liberec. Hlavní projekty na kterých spolupracoval: Ještěd – vysílač (1970); Jemen, Sudán - vysílače (1975-77); rekonstrukce Veletržního paláce, Praha (1980-93; výstavní pavilon – EXPO 92, Sevilla (1992); divadlo DISK, Praha (1999) a další.2
1
Z rozhovoru: http://www.jedinak.cz/stranky/txthubacek.html
2
Jiroutek, J. Fenomén Ještěd. Liberec: Jiří Jiroutek. 2005. str. 91
Karel Wünsch je známý akademický malíř a český sklářský výtvarník. Narodil se 29. 3. 1932 v Haidě (dnešní Nový Bor). Absolvoval Odbornou školu sklářskou v Novém Boru (1946– 1950, oddělení malování a leptání skla) a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (1953–1959, prof. J. Kaplický). V letech 1959–1969 působil jako designér v n. p. Borské sklo v Novém Boru. Od roku 1970 se věnuje volné sklářské tvorbě. Na náměstí v Novém Boru má od roku 1994 sklářskou „Galerii W“. Jeho díla jsou zastoupena v soukromých a veřejných sbírkách skla po celém světě.3
Otakar Binar se narodil 17. 6. 1931 v Jaroměři. Základní vzdělání absolvoval v Hradci Králové a v roce 1945 se s rodiči přestěhoval do Liberce. V letech 1946–1947 pracoval jako zednický učeň. 1947–1951 absolvoval Střední průmyslová škola stavební v Liberci a poté 1952–1958
VŠUP Praha v atelieru prof. Gruse. Poté pracoval 10 let pro Krajský projektový
ústav pro výstavbu měst a vesnic v Liberci. Stal se spoluzakládajícím členem SIAL, kde zůstal až do roku 1998. Od té doby provozuje soukromou projektovou činnost. 4
Prof. Stanislav Libenský byl akademický malíř, český sklářský výtvarník a pedagog. Narodil se 27. 3. 1921 v Sezemicích u Mnichova Hradiště, zemřel 24. 2. 2002 v Železném Brodě. Studoval na SOŠ sklářské v Novém Boru a Železném Brodě (1937-1939), ve sklářském ateliéru prof. J. Holečka na Státní UPŠ v Praze (1939-1944) a u prof. J. Kaplického na VŠUP (1949-1950). Učil na SOŠ sklářské v Novém Boru (1945-1954), byl ředitelem SUPŠ sklářské v Železném Brodě (1954-1963) a v letech 1963 až 1987 byl vedoucím profesorem speciálního ateliéru sklářského výtvarnictví na VŠUP. Byl také hostujícím lektorem na uměleckých školách ve Velké Británii (Royal College of Art) a v USA (Pilchuck Summer School). Vychoval několik generací českých i zahraničních umělců, kteří se neuplatnili jen jako sklářští výtvarníci, ale také jako malíři, sochaři, šperkaři, scénografové a výtvarní pedagogové. Pozoruhodné byly již jeho figurální malby na skle z druhé poloviny 40. a začátku 50. let. Tavenými skleněnými plastikami, z nichž ty první vytvořil společně s Jaroslavou Brychtovou ve druhé polovině 50. let, rozhodujícím způsobem ovlivnil celosvětový umělecký vývoj autorského ateliérového skla.5
3
www.fenomenjested.cz
4
www.fenomenjested.cz
5
http://www.glass.cz/design_glass.htm
Jaroslava Brychtová je akademická sochařka a česká sklářská výtvarnice. Narodila se 18. 7. 1924 v Železném Brodě. Absolvovala gymnázium v Turnově (1936–1944), studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1945–1947, prof. K. Štipl), absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze (1947–1950, prof. J. Lauda). V letech 1950–1984 byla výtvarnicí Železnobrodského skla v Železném Brodě ve středisku pro sklo v architektuře, jehož byla spoluzakladatelkou (1950-1984). V polovině 50. let vytvořila první tavené skleněné plastiky ve spolupráci se S. Libenským a od té pak doby společně realizovali četné rozměrné prostorové kompozice do architektury a tavené skleněné plastiky komornějších rozměrů.6
6
http://www.glass.cz/design_glass.htm; www.fenomenjested.cz
Příloha č. 13 Ještědský hřbet Krajina mnoha protikladů Reliéf Severních Čech je tvořen západní částí velké horopisné sudetské soustavy, tzv. Západními Sudetami. Ty začínají ve Šluknovském výběžku a končí východním okrajem Krkonoš. Jestědský hřbet je z geomorfologického hlediska součástí Ještědsko-kozákovského hřebene a táhne se od severozápadu k jihovýchodu (tzv. sudetským směrem). Plošně je jedním z nejmenších pohoří v této oblasti, stejně tak patří i mezi nejmenší česká pohoří, jelikož jej v podstatě tvoří pouze jediný hlavní hřeben, ze kterého vybíhá několik bočních hřebínků. Začíná u Jítravského sedla (424 m) a vede asi 22 km až k údolí Jizery u Turnova. Maximální šířka hřebene je 7 km.7 Oficiálně je rozčleněn na čtyři části od západu k východu: Vysoký hřeben, Kryštofovy hřbety, Hlubocký hřbet a Kopaninský hřbet.8
Nejvyšším a velice
výrazným vrcholem je Ještěd (německy Jeschken), který měří 1012 m n.m., a nachází se v části Hlubockého hřbetu. V severozápadní části navazují na Ještědský hřbet Lužické hory, v severní části přechází v Hrádeckou pánev a od Jizerských hor je na severovýchodě oddělen Libereckou kotlinou. Východní část Ještědského hřebene tvoří Kozákovský hřbet. V jihozápadní části se nachází soubor pahorkatin a plošin, kterým dominují sopečné vrcholky nazývaný Ralská pahorkatina, která se táhne směrem k Máchovu jezeru. Průběh velké části Ještědského hřbetu lze dobře sledovat z Liberce nebo protějších Jizerských hor. Pro Ještěd a jeho okolí je příznačná velká rozmanitost a to jak přírodní tak i etnografická a kulturně-historická. „V každém okamžiku připomíná Janusovu hlavu: dvě tváře se spojují v jednotvárné různorodosti.“9 Ještědský hřeben je jakousi pomyslnou dělící čarou, která odděluje jeho jihozápadní a severovýchodní svahy zastoupené krajinou Podještědí a Libercem, dvě strany Ještědu, které jsou vlivem historického vývoje i přírodních podmínek nápadně odlišné. Liší se od sebe již na první pohled rázem krajiny, kterou předurčuje severní a jižní orientace ještědských svahů. Také historie osidlování a skladba obyvatelstva těchto oblastí je různá. Od 6. a 7. století přicházelo do oblasti Ještědu slovanské obyvatelstvo, které se trvale usazovalo především na zdejších jihozápadních svazích, zatímco seshora proti toku Nisy přicházeli postupně od 13. století němečtí kolonisté, kteří se usazovali na jeho severní straně. Ještědský hřbet se tak stal během staletí hranicí dvou národností, dvou jazyků, a 7
Charvát, J. Ještěd. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1968. str. 9 a 15. Řeháček, M. Ještěd a Podještědí. Liberec: Geoprint. 2004. s. 10-13. 9 Řeháček, M. Ještěd a Podještědí. Liberec: Geoprint. 2004. str. 7. 8
v období výrazného nárůstu zájmu o Ještěd také hranicí dvou panství Clam-Gallasů ze severu a Rohanů od jihu.10,11 Podještědí, které proslavila česká spisovatelka Karolína Světlá, je krajinou českých selských tradic, jehož obyvatelé se vždy živili zemědělskou výrobou nebo dojížděli za prací do průmyslového Liberce. Najdete zde typické široké roubené stavby se zdobenými štíty a pískovcové sochy a kameny s postavami světců. Kraj Liberecké kotliny utvářeli němečtí horalové, kteří zde vybudovali úspěšné průmyslové město. Pro oblast Liberecka jsou charakteristické původní hrázděné domky a chalupy s vysokými břidlicí obloženými štíty, strohé železné kříže s německými, švabachem psanými citáty z Bible.12 Ještědský hřbet má značný vliv na klima ve svém okolí. Jeho souvislý a poměrně vysoký hřbet brání pronikání teplého vzduchu z jihu a tvoří tak jasnou klimatickou hranici. Jižní svahy mají podnebí mnohem mírnější než svahy severní a údolí Liberecké kotliny, která je ze severu sevřená Jizerskými horami. Zde v severní části Ještědu se drží zimní pokrývka mnohem déle. Proto také pro občany Liberce přijde jaro „teprve tehdy, až když z vrcholku Ještědu zmizí poslední sněhová vločka.“13 V nejvyšších partiích hřebenu již vládne horské klima a průměrné roční teploty jsou zde proto nižší. Jelikož samotný vrchol vyčnívá osaměle nad okolním hřbetem, patří k největrnějším místům České republiky. Ještědským hřebenem vede rozvodnice mezi Baltským a Severní mořem. Vody tekoucí z jižní strany hor do Podještědí – řeky Ploučnice a Mohelka vedou do Severního moře, ze severovýchodní strany hřebene tečou ve vodách Nisy do Baltského moře. Les pokrývá většinu masívu Ještědu. Původní lesy byly smíšené s převládajícími listnatými stromy. Do 13. století sem zasahovaly bukové porosty tzv. pohraničního hvozdu ještě s jasany a javory. Ve vyšších polohách byly zase jedle a smrky. Lesy obzvláště na jižní straně byly až do druhé poloviny 20. století byly káceny a přeměňovány v louky a pastviny. Později zejména v 80. letech 20.století zase docházelo vinou imisní zátěže z polských a východoněmeckých
10
Clam-Gallasové vlastnili severní část Ještědu jako součást Frýdlantského panství od 18. do 20. století od
severu (vlastnících půdu obou stran Ještědu v období – od r. 1820 kníže Rohan vlastnil jižní svahy Ještědu a celé českodubské panství, Karpaš, R. Velká kniha o Liberci. Liberec: Dialog. 1996 11
Charvát, J. Ještěd. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1968. str.32.; Řeháček, M. Ještěd a Podještědí. Liberec: Geoprint. 2004. str. 10-13. 12 Řeháček, M. Ještěd a Podještědí. Liberec: Geoprint. 2004. str. 7-8. 13
Řeháček, M. Ještěd a Podještědí. Liberec: Geoprint. 2004. str. 5.
uhelných elektráren k úhynu celých smrkových porostů.14 Po roce 1989 se naštěstí situace výrazně zlepšila a umožnila tak opětovnou regeneraci ještědských porostů. Dnešní skladba lesního porostu není již zcela přirozená a odborníci zdůrazňují nutnost zvýšit poměr listnatých dřevin. Smíšené lesy se nyní vyskytují v nižších polohách. Buky zůstaly především v oblasti Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny, nedaleko libereckého letiště jsou zase porosty dubů, habrů, olší, javorů a lip. Především od výšky 700 metrů pak jednoznačně převládají smrkové kultury. Horní hranice lesa je na Ještědu snížená. Například v Krkonoších se nachází ve výšce asi 1200 - 1250 metrů, kdežto na Ještědu sahá les do výšky pouhých 980 metrů. Je to způsobeno osamocením vrcholu, na kterém se vytvářejí podmínky jako ve vyšším pohoří.15 Proto je samotný vrcholek bezlesý. Kolem roku 1980 zde byla uměle vysazena kosodřevina, které se na vrcholku poměrně daří. Po celé délce Ještědského hřebene je také velké množství borůvčí, brusinčí a hub, které turistům zpříjemňují letní a podzimní výlety.16 V současné době jsou v ještědských horách přemnožena zvířata až do nebezpečných počtů: mufloni, jeleni, srnci, divočáci, kuny, lišky, ostříži a zmije, je zde také obrovské množství netopýrů nejrůznějších druhů. 17 Z hlediska geologického složení je Ještěd také velmi pestrý a zajímavý. Ještěd je „tvrdým křemencovým sukem, vypreparovaným z okolních měkčích fylitů, vápenců a paleozoických břidlic.“18 V nejbližším okolí vrcholu Ještěd se nachází světlé křemence, které tvoří několik sklaních útvarů (Krejčík přímo na vrcholu, Kozí a Machova skála nad Pláněmi atd.). Vyskytují se zde také čtyři kamenná křemencová moře. Nejznámější je přímo mezi chatou Ještědka a vrcholem Ještědu. Nejstaršími horninami jsou fylity, časté jsou také čisté vápence. V místě jejichž výskytu se nacházejí puklinové jeskyně s krápníky a dalšími krasovými jevy (dosud se nalezlo 17 jeskyní v délce od čtyř do 500 metrů, pro veřejnost bohužel nepřístupné). Na Ještědském hřebeni se také objevují vyvřelé horniny jako porfyry a melafyry, které bývají vyplněny acháty, ametysty, nebo jaspisy, dále křídové pískovce, a blíže k Liberci pak i Liberecká žula. Některé z těchto hornin např. vápenec, rovnoploché fylity nebo Liberecká žula byly v průběhu staletí těženy v místních dolech.19 14
Nejen v oblasti Ještědského hřebene, ale také například v Jizerských horách.
15
Charvát, J. Ještěd. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1968. str. 25.
16
Řeháček, M. Ještěd a Podještědí. Liberec: Geoprint. 2004. str. 40-42.
17
Turistické informační centrum, Ještědská – Horní Hanychov
18
Charvát, J. Ještěd. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1968. str. 18.
19
Řeháček, M. Ještěd a Podještědí. Liberec: Geoprint. 2004. str. 26-27.
Teprve v roce 1995 došlo na realizaci plošné ochrany Ještědských hor, kdy byl vyhlášen Přírodní park Ještěd, který má rozlohu 9360 ha, na délku měří 22 km a nejširší místo dosahuje 7 km. Cílem Přírodního parku je chránit ráz ještědské krajiny, zejména lesní porosty, dřeviny rostoucí mimo les, vodní toky a charakteristickou strukturu zemědělských kultur. Nadpoloviční většinu plochy parku pokrývá lesní porost, ostatní zabírají louky, orná půda a lidská sídla. V rámci území přírodního parku Ještěd a v jeho nejbližším okolí byla vyhlášena ještě maloplošná území několika kategorií: Národní přírodní rezervace Karlovarské bučiny (vyhlášena roku 1972, zachovalý ekosystém na severních svazích Ještědského hřbetu), Národní přírodní památka Čertova zeď (vyhlášena roku 1964, ochrana vystupujících zbytků čedičové žíly vyplňující trhlinu v pískovcích s výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin), Přírodní rezervace Velký Vápenný (vyhlášena 1976, původní horský les a podzemí s krasovými jevy), Přírodní rezervace Dlouhá hora (vyhlášena 1972, komplex bukových lesů), Přírodní rezervace Hamrštejn (vyhlášena 1972, enkláva smíšeného a listnatého lesa s pestrou mozaikou dubo-habřin, květnatých bučin, suťového lesa a částečně lužního lesa při toku řeky) a Přírodní památka Terasy Ještědu (vyhlášena 1995, skaliska a suťová pole okolo vrcholu hory Ještěd).20 Ještědský hřbet lze rozdělit do 3 oblastí mající svůj typický ráz. Je to centrální část Ještědského hřebene, Kryštofovo údolí a okolí a Českodubsko.21 Vrchol Ještědu se nachází v centrální části Ještědského hřebene. Ta začíná v sedle Na výpřeži (770 m n.m.), pokračuje přes vrchol Ještědu na Pláně dále až k Rašovce a k vrcholu Javorník. (684 m n.m.) Tato část Ještědského hřebene je z hlediska turistického využití nejatraktivnější. Tato oblast byla využívána hlavně německým obyvatelstvem a již od 19. století zde docházelo k turistickému rozvoji. Ještěd a sport vždy jedno byli Celý Ještědský hřbet je ideálním místem pro rozvoj nejrůznějších druhů sportů. Po celý rok zde najdeme nadšené sportovce, kteří využívají jeho jedinečnou polohu a terén. Podle informací poskytnutých místní Informačním centrem Ještěd se dá na Ještědském hřebeni provozovat 32 druhů sportů.
20
Řeháček, M. Ještěd a Podještědí. Liberec: Geoprint. 2004. str. 20.
21
Tamtéž, str. 14.
Turistika na Ještědu Nejsilnější tradici mezi sporty provozovanými na Ještědu má jednoznačně turistika. Dokazuje to její bohatá historie v této oblasti i množství spolků a iniciativ, které se oblastí Ještědu zabývali. Podívejme se, jakým vývojem ještědská turistika prošla. V oblasti ještědských hor probíhala od středověku obchodní stezka, která vedla z Prahy do Žitavy. Procházela údolím řeky Nisy, podél které vznikaly ochranné hrady (Hamrštějn, Roimund). V této době byla však krajina ještědských hor velice řídce osídlená, těžko přístupná a podnikání výletů skrz divoké lesy nebo stoupání na vrcholy byla záležitost pouze několika jednotlivců. Až od druhé poloviny 19. století s rozvojem průmyslové výroby, změnou životního stylu, nárůstem počtu obyvatel a se zvýšeným zájmem o přírodu, začali mít lidé větší zájem o turistiku. Snažili se alespoň o víkendu opustit město a najít odpočinek v přírodě. Oblíbeným cílem jejich výletů se stali výletní restaurace na okraji města, městské lesy a vyhlídky. Ještěd platil vždy za hlavní a nejoblíbenější vyhlídkový bod zdejšího kraje a dodnes patří mezi hlavní turistické cíle návštěvníků i občanů Liberce. Již od počátku rozvoje turismu v oblasti ještědských hor vznikaly spolky, které o rozvoj turistiky na Liberecku pečovali. Jedním z nejdůležitějších organizátorů turistického dění v celé oblasti se stal Německý horský spolek (Deutscher Gebirgsverein für ds Jeschken- und Isergebirge – DGJI), který byl založen v roce 1884. Spolek chtěl především zpřístupnit obě pohoří (Ještědský hřbet i Jizerské hory) široké veřejnosti. Značil a budoval turistické stezky, stavěl vyhlídkové věže, upravoval a vlastnil horské chaty (Do dnešní doby se bohužel nedochovala žádná z vyhlídkových staveb postavených Německým horským spolkem.), pořádal přednášky o turistice, organizoval výlety, vydával ročenky, různé tiskoviny, pohlednice a mapy. Velká část aktivit spolku se týkala právě samotného vrcholku Ještědu. Za přispění veřejnosti vybudoval na Ještědu v letech 1905-1906 turistickou chatu, která se stala na mnoho let velice oblíbenou a proslulou. Ještěd byl propojen s mnoha dalšími turistickými cíli, například s dálkovou trasou Sněžka – Ještěd Děčínský Sněžník (tzv. Hřebenová cesta) a stal
se výchozím bodem na trase Ještěd –
Milešovka (tzv. Kuželová cesta).22 Německý horský spolek vybudoval pod vrcholem Ještědu sáňkařskou dráhu evropského formátu, která zahájila provoz v roce 1909. Spolek se na stavbu důkladně připravoval a studoval podobná zařízení ve Švýcarsku nebo Skandinávii. Již v roce 1914 se zde konalo
22
Karpaš, R. Velká kniha o Liberci. Liberec: Dialog. 1996. str. 641.
mistrovství Evropy v sáňkování.23 (Start byl pod vrcholem Ještědu, dráha byla dlouhá 3313 m, široká 8 m a měla 6 velkých a 12 menších klopených zatáček. Saně při jízdě dosahovali rychlosti až 80 km/h. Výškový rozdíl dráhy činil 440 m a spád byl v rozmezí 10-20%. Dřevěné mosty ve dvou kříženích s komunikacemi. Dráha měla signální zařízení pro měření časů.)24 Dnes můžete na místě původní dřevěné dráhy spatřit pouze její torzo. Plány na její obnovu nebyly prozatím nikdy zrealizovány. I když její přítomnost by jistě přispěla k vyšší atraktivitě a komplexnosti nabídky. Po roce 1926 se stal DGV dlouholetým nájemcem Ještědu. Spolek pořádal na Ještědu akce a soutěže, kterých se účastnili především místní němečtí obyvatelé. Vedl evidenci o počtu pěších výstupů na vrchol a každoročně zveřejňoval jména nejúspěšnějších „stovkařů“ (viz níže). Každý „stovkař“ měl na Ještědu svůj speciální půllitr se svým jménem a počtem výstupů ve stovkách (100, 200, 500 nebo 1000) a za svůj výkon dostal speciální odznak. V roce 1941 byla činnost spolku ukončena. České obyvatelstvo tvořilo v Liberecké kotlině až do konce druhé světové války menšinu. Ačkoliv většina turistických spolků byla německá, byly vztahy mezi Čechy a Němci v rámci turistiky a oblasti Ještědu většinou dobré. Češi si cenili lásky Němců k Ještědu a jejich péče o něj. Tyto dobré vztahy se začali narušovat až vlivem působení nacionalistické politiky v rámci německého spolku.25 I přes menšinové zastoupení Čechů v Liberci má zde i česká turistika dlouhou tradici. První národní organizací, založenou roku 1863, která měla podpůrnou a osvětovou činnost, byla Česká Beseda. Roku 1900 byl založen liberecký odbor Klubu českých turistů (KČT). Ten byl však oproti německému spolku DGV co do počtu členů i finančních možností skromnější a nemohl mu v oblasti Jizerských hor příliš konkurovat. Proto se klub zaměřil na oblast jižního podhůří Ještědu neboli Podještědí, kde především značil turistické cesty. Věnoval se také propagaci Liberecka. V roce 1901 vydal KČT prvního českého Průvodce po Liberci a okolí. Činnost klubu v Liberci byla pro slabou podporu z ústředí v letech 1908-1923 přerušena. Možná i proto, že byl vrchol Ještědu v podstatě německý, scházeli se Češi raději v chatě Na Pláních, která byla později ve vlastnictví KČST. Pláně se tak staly důležitým centrem české
23
Charvát, J. Ještěd. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1968. str. 50.
24
Karpaš, R. Velká kniha o Liberci. Liberec: Dialog. 1996. str. 245.
25
Charvát, J. Ještěd. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1968. str. 50.
turistiky na Liberecku. KČST vyhlásil stejně jako německý spolek DGV soutěž českých stovkařů, pouze se nestoupalo na Ještěd, ale na Pláně. Soutěžící mohli za své výkony získat originální odznaky a měli zde také své osobní půllitry s označením svých výkonů. S okupací pohraničí činnost libereckého odboru KČST skončila, ale velmi záhy po osvobození v roce 1945 byla opět obnovena. Po roce 1948 přešel odbor KČST do Československé obce sokolské. Vznikali další turistické odbory a oddíly a turistika dostala masovější charakter. Od šedesátých letech se pravidelně pořádají akce výkonnostní povahy jako například zimní jízda Ještěd - Sněžka – Liberec. Na druhé straně pak pořádala a do dnešní doby pořádá Liberecká vlastivěda vycházky a výlety zaměřené na poznávání Libereckého kraje. V roce 1990 se vrací tradice Klubu českých turistů již po čtvrté do Liberce.26 Snaha navázat na dobré tradice Německého horského spolku vedla roku 1996 k založení Jizersko-ještědského horského spolku (JJHS). V roce 2007 měl JJHS přes 300 členů ve třech tematických sekcích - ochrana přírody, propagační sekce a pozemkový spolek. Zabývá se především ochranou přírody (značení rezervací, kosení biologicky cenných luk, budování naučných stezek), turistikou (výlety) a propagací hor (výstavy, Soutěž stovkařů) a vydává vlastivědné a přírodovědné publikace (reprint tzv. Matouschkovy mapy z roku 1927, publikace NPR Jizerskohorské bučiny, Přírodní park Ještěd, Daleké obzory - jizerskohorské sklaní vyhlídky, Jizerskohorská rašeliniště).27
26 27
Karpaš, R. Velká kniha o Liberci. Liberec: Dialog. 1996. str. 642. http://www.horskyspolek.cz/spolek/
Turistické stezky Ještědského hřbetu:
Zdroj: http://www.mapy.cz/#x=134368256@y=138208896@z=11@mm=TTtP@sa=s@st=s@ssq=je%C5%A1t%C4% 9Bd@sss=1@ssp=134039552_137953792_134705152_138534912
Od roku 2001 můžete spojit dobývání vrcholu s putováním po první naučné stezce na Ještědu – Terasy Ještědu. Tato okružní cesta začíná i končí na Výpřeži, měří 10 km a na 12 zastaveních vás seznámí především z geologií a geomorfologií Ještědského hřbetu, ale také s místní vegetací a zvířenou. Na některých zastaveních stezka také přibližuje okolní kraj s jeho historií. Od roku 2003 vede z jižní části města Liberce (z Pilínkova přes Pláně do Roztání) trasa naučné stezky Ještědské vápence. Nejznámější a nejnáročnější cestou Ještědského hřbetu je tzv. Ještědská hřebenovka. Vede zhruba po trase slavné Hřebenovky (Kammweg), kterou vybudovalo na počátku 20. století společnými silami několik horských spolků. Byla vyznačena modrým hřebínkem v bílém poli, dnes je vyznačena červeně. Pokud byste jí chtěli projít celou, budete mít za celý den v nohách přes 40 kilometrů. Začíná v Jítravě a přechází podél celého ještědského hřbetu přes vrchol Ještědu až k Černé studnici. Ještědský masív lze přejít také od železniční zastávky Machnín na severozápadě do Hodkovic nad Mohelkou na jihovýchodě. Tato trasa měří asi 22 km. Další zajímavou stezkou je červená od jihozápadu přes vyhlídkové skalisko Červený kámen anebo žlutá z Pilníkova vedoucí poblíž vápencového Panského lomu, v němž se ukrývá vchod do krasové Hanychovské jeskyně.
Zimní Ještěd V zimě je Ještěd ideální místem pro lyžování, které zde má stejně jako turistika velice dlouhou tradici. Základ lyžování v Čechách vytvořil Jan hrabě z Harrachu, když v roce 1887 pro svůj personál objednal první lyže z Norska. Na počátku 20. století se pak začaly v Podještědí vyrábět lyže podle zahraničního vzoru a za tímto sportem sem přijížděli sportovci z Prahy. V 50. a 60. letech byly postupně zřizovány a rozšiřovány jednotlivé sjezdové tratě.28 Dnes se na severovýchodních svazích Ještědu, Černého vrchu, Skalky a na jižně orientovaných Pláních nachází moderní lyžařský areál Ještěd, který se řadí k 9 pětihvězdičkových areálům v České republice. Rozprostírá se v nadmořské výšce 540 až 1000 metrů a celková délka tratí všech stupňů obtížnosti (3× lehká (celkem 2800 m), 7× středně těžká (celkem 7400 m), 1× těžká (920 m)) činí 11,11 km. Naleznete zde 1 kabinovou lanovku pro 38 lidí, dvě čtyřsedačkové, jednu dvousedačkovou a pět vleků, z nichž je jeden dětský. Celková přepravní kapacita činí přes 10 000 osob/hod. Systém umělého zasněžování umožňuje pokrýt až 80% tratí. Středisko nabízí také večerní lyžování. Od března roku 2006 má lyžařský areál na 25 let pronajatý společnost Snowhill. Tato společnost spravuje více lyžařských středisek v České republice a proto jsou vícedenní a sezónní skipasy platné i pro ostatní střediska Snowhillu na Kamenci, v Herlíkovicích, Vysokém a Kašperských horách. Skiareal ještěd: http://cile.turistik.cz/ski-areal-jested.htm Lanovky, vleky a sjezdové tratě ve ski areálu Ještěd Lanovky a vleky č. název
1
Kabina
2
Černý vrch
3
Skalka
typ kabinová
Sjezdové tratě kapacita délka (os/hod.) (m)
č. název
obtížnost
převýšení délka (m)
(m)
1050
1180
1
Pod lany
střední
330
1450
4 sedačka
2005
810
2
Slalomák
těžká
300
920
4 sedačka
2400
1470
3
Liberecká
střední
300
1450
4
Nové Pláně 2 sedačka
1200
450
4
Skalka
střední
360
1730
5
Pod lany
1200
385
5
Turistická
lehká
360
2600
28
lan.
dvoukotva
Řeháček, M. Ještěd a Podještědí. Liberec: Geoprint. 2004. str. 72.
6
Bucharka
jednomístný 840
170
6
Nové Pláně
střední
170
700
7
Na hřeben
dvoukotva
1200
450
7
Nové Pláně
střední
170
1100
8
Staré Pláně dvoukotva
1200
290
8
Višňovka
střední
150
700
9
Dětský vlek
9
Staré Pláně
střední
60
290
lehká
30
170
10 Bucharka
11 Lyžař. škola lehká Zdroj: www.snowhill.cz
Provozní doba: denně 8:30 - 16:00, 18:00 - 21:00 Ceny: 1 jízda (Černý vrch) - 90 Kč, 1 jízda (Skalka) - 120 Kč, 1 den - 490 Kč (s celodenní vstupenkou do Aquaparku Babylon 550 Kč), Večerní - 220 Kč, 6 dní - 2220 Kč Kontakt: www.skijested.cz
Zdroj: http://www.snowhill.cz/files/mapy/mapa6.pdf
V centrální části areálu, kousek od dolní stanice kabinové lanovky se nachází dvojice skokanských můstků HS134 (K120) a HS100 (K90). Oba můstky vznikly na severním svahu v 70. letech 20. století. Od té doby byly již několikrát upravovány, aby vyhovovaly současným požadavkům. Od 18. února do 1. března 2009 bude Liberec hostitelem mistrovství světa v klasickém lyžování. Tento šampionát se skládá ze tří disciplín: skoků na lyžích, běhu na lyžích a severské kombinace. Na těchto můstcích proběhnou v roce 2009 veškeré soutěže ve skoku na
lyžích jednotlivců a družstev a skokanská část soutěží severské kombinace. (Pro běžeckou část se připravuje areál v libereckém Vesci.) Aby celý areál Ještědu vyhovoval požadavkům světového formátu, je potřeba provést mnoho změn a úprav. Od roku 2005 tak postupně probíhá důkladná rekonstrukce s cílem dobudovat zde moderní infrastrukturu. Musí být dostaveny nové příjezdové komunikace, na stráni nad dojezdem skokanských můstků bude vystavěna šestipatrová budova, která poslouží jako zázemí pro skokanské disciplíny a kromě prostorů VIP a tiskového střediska zde vznikne také restaurace s celoročním provozem. Dále se počítá s přistavěním pevné divácké tribuny s kapacitou přibližně 10 000 diváků, kvalitního umělého osvětlení a zařízení, které umožní využívat skokanské můstky celoročně (chlazení nájezdové stopy, položení umělé hmoty na oba můstky). V roce 2008 získají můstky novou certifikaci. Další úpravy ve sportovním areálu Ještěd se týkají vybudování přístupové cesty od tramvaje s večerním osvětlením k lanovce, stavba nového Infocentra za restaurací Sport společností Kalendář
Liberecka
s.r.o.,
perspektivní
výstavba
hotelu
Sport
místo
dnešní
restaurace Sport nebo vybudování cykloareálu společností Snowhill. Další druhy sportů na Ještědském hřbetu Od jara do podzimu se vydávají přes Ještědský hřbet také cyklisté. Náročným i méně zdatným cyklistům je zde k dispozici síť zpevněných stezek. K výjezdu na Ještěd využívají cyklisté převážně asfaltovou silnici, která vede z Liberce až na vrchol hory. Po celé délce hřebenu se pak táhne cyklotrasa, která začíná na východě na Rašovce a pokračuje za Výpřeží směrem na Křižany. Na ni navazují další trasy, například okruh z Černého vrchu přes Pláně, chatu U Šámalů, pramen nad Hlubokou a Panský lom zpět do Horního Hanychova. Z Ještědu lze také pokračovat přes Výpřež do Kryštofova údolí. Po západním úbočí kopce vede na vrcholek značená trasa cyklostezky, na kterou se můžeme připojit z města Jablonné v Podještědí či Stráž pod Ralskem. Na severním svahu Ještědu můžete potkat mladé vyznavače adrenalinového terénního sjezdu na kole, kteří si brázdí cestu lesem přímo dolů. Jejichž záliba se však setkává s velkou nelibostí místních ochranářů a někdy i turistů. Ještědské svahy nabízejí za dobrých povětrnostních podmínek ideální místo také pro paragliding a letání na rogale. Na jižním úpatí Ještědského hřbetu v obci Roztání je situováno devítijamkové golfové hřiště. Golf Club Ještěd zde vznikl v roce 2003 a rozšířil tak možnosti dalšího sportovního vyžití
v okolí Ještědu. Hřiště je vhodné jak pro začínající, tak i pokročilé golfisty. V jeho zázemí najdete také restauraci a nabídku ubytování.
Příloha č. 14 Kabinová lanovka Další zajímavostí Ještědu je kabinová lanovka, která je nejstarší lanovkou v České republice. Záměr vybudovat na Ještěd lanovou dráhu pochází od Německého horského spolku z roku 1924, který potřeboval zajistit pohodlný přístup a zásobování do své chaty na Ještědu. Stavba, kterou nakonec realizovaly Československé státní dráhy, byla započata v roce 1932. Provoz byl zahájen již v červnu 1933. Původní lanová dráha byla schopna v kyvadlovém provozu přepravit 330 osob za hodinu. Lanovka sloužila beze změny až do roku 1971, kdy byla původní technologie natolik opotřebovaná, že musel být její povoz pozastaven. Současně se stavbou nové budovy hotelu a rozhlasové stanice probíhala také rozsáhlá rekonstrukce lanové dráhy. Ta byla dokončena až v roce 1975. Z původního zařízení zbyla pouze malá část konstrukce v obou stanicích. Celková dráha byla prodloužena na 1 188 metrů, takže dnes překoná lanovka během své převýšení 401,7 metrů při přepravní rychlosti 10 km/h. Jedna kabina pojme 38 osob a kapacita lanovky je 525 osob za hodinu. Dnes je nejstarší lanovkou u nás. 29 Lanovka na Ještěd přepraví za rok přes 250 000 lidí.30 Jedna jízda lanovkou vás vyjde na 60 Kč, zpáteční jízdné na 100 Kč. Provozní doba: po 14,00 – 18,00
(v létě do 19,00)
út – ne 8,00 – 18,00 (v létě do 19,00)
Zdroj: http://www.jested.cz/web/hot-3-1-ce.php 29
Karpaš, R. Velká kniha o Liberci. Liberec: Dialog. 1996. str.305-306.
30
Z materiálu NPÚ.
Příloha č. 15 Vybrané liberecké subjekty jejichž název obsahuje slovo Ještěd Podještědské knihkupectví Ještědská sportovní Ještěd TV s.r.o. Podještědské gymnázium s.r.o. Junák – svaz skautů a skautek – středisko Ještěd Jizersko-Ještědský horský spolek Regionální dobrovolnické centrum Ještěd Ekocentrum Ještěd Sportovní klub Ještěd Loutkový soubor Ještěd Freeride team Ještěd Liberecký pěvecký sbor Ještěd Základní škola Ještědská Golf club Ještěd s.r.o. Horský hotel Ještědka Ještědská realitní Ještěd.NET – internet v Podještědí Lyžařská škola Ještěd Vojenská tělovýchovná jednota Ještěd Liberec Výrobní podnik Ještěd Podještědská smečka –výcvik psů Ještědská stavební společnost s.r.o. Ještědský Bronz s.r.o. – umělecká slévárna Podještědí – místní akční skupina31
31
Z materiálu NPÚ
Na téma UNESCO… Příloha č. 16 Památky ucházející se o místo mezi elitou světového dědictví musí splňovat alespoň jedno z deseti zadaných kritérií: I. představovat mistrovské dílo lidského tvůrčího génia; II. vykazovat významnou vzájemnou výměnu lidských hodnot během určitého časového období nebo v určité kulturní oblasti světa, a to v oblasti rozvoje architektury nebo techniky, monumentálního umění, urbanismu nebo krajinářství; III. být nositelem jedinečného nebo alespoň výjimečného svědectví o kulturních tradicích nebo civilizaci dosud existující nebo zaniklé; IV. být vynikajícím příkladem určitého typu budovy nebo architektonického či technologického souboru nebo krajiny, jež ilustruje určité významné období historie lidstva; V. být vynikajícím příkladem tradičního lidského osídlení nebo využívání půdy, typického pro určitou kulturu či kultury, a to zvláště v případě, kdy by tyto prvky mohly být narušeny v důsledku vzniku nevratných změn; VI. být přímo či hmatatelně spojena s událostmi nebo živými tradicemi, myšlenkami či vírou, uměleckými a literárními výtvory výjimečného celosvětového významu (Výbor zastává názor, že toto kritérium by mělo být důvodem pro začlenění do Seznamu pouze za výjimečných okolností a ve spojení s dalšími kulturními nebo přírodními kritérii; VII. obsahovat významné přírodní jevy nebo oblasti s výjimečnou přírodní krásou a estetickou hodnotou; VIII. být významným příkladem reprezentující hlavní
vývojové etapy v historii země,
zahrnující známky života, významné stále pokračující procesy ve vývoji a formování krajiny, nebo významné geomorfologické nebo fyziografické rysy; IX. být významným příkladem reprezentující významné ekologické a biologické procesy v evoluci a vývoji suchozemských, sladkovodních, pobřežních a mořských ekosystémů a komunit rostlin i zvířat; X. mít velmi důležité a významné přirozené prostředí pro zachování biologické různorodosti v přírodě, zahrnující prostředí s výskytem ohrožených výjimečných druhů celosvětového významu z pohledu vědy nebo péče o zachování životního prostředí.
Příloha č. 17 Na Seznamu jsou rozlišovány 3 druhy památek světového dědictví: kulturním, přírodní a smíšené.
Kulturní dědictví zahrnuje32 : •
památníky (architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
•
skupiny budov (skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
•
lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska).
Za přírodní dědictví jsou považovány33: •
přírodní jevy tvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takovýchto útvarů, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z estetického či vědeckého hlediska;
•
geologické a fyziografické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohrožených druhů zvířat a rostlin výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody;
•
přírodní lokality, či přesně vymezené přírodní oblasti světové hodnoty z hlediska vědy, péče o zachování přírody nebo přírodní krásy
Památka splňující kritéria obou základních typů světového dědictví -kulturního i přírodního je označována jako smíšená.
32
http://whc.unesco.org/archive/opguide08-en.pdf,
http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/334f0861a3b100bfc125655c0032081 5 33
http://whc.unesco.org/archive/opguide08-en.pdf,
http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/334f0861a3b100bfc125655c0032081 5
Příloha č. 18 Výběr Výboru k zapsání památky na Seznam probíhá podle následujících priorit: 1. nominace předložené zeměmi, které ještě nemají památku na Seznamu svět. dědictví, 2. nominace zemí, které mají max. 3 památky na Seznamu svět. dědictví, 3. nominace vyřazené v předchozím období z důvodu překročení limitu 45 nominací, 4. nominace přírodních památek, 5. nominace smíšených památek, 6. nominace přeshraničních / mezinárodních památek, 7. nominace zemí z Afriky, Oceánie a Karibské oblasti, 8. nominace lokalit předložených zeměmi, jež v předchozích 10 letech od ratifikace nic nepředložily, 9. nominace lokalit zemí, jež v posledních 10 a více letech nic nenominovaly, 10. pokud mají být výše uvedené priority brány v úvahu, bude datum podání a kompletnost dokumentace posuzována jako sekundární podmínka pro určení „pořadí“ mezi zbývajícími nominacemi.
Příloha č. 19 Osnova nominační dokumentace pro zápis památek na Seznam světového dědictví 1
Identifikace památky
1.a 1.b 1.c 1.d 1.e
Země, stát Kraj, provincie Název památky Geografické souřadnice s určením na sekundy Mapy a plány, znázorňující hranice území navrhovaného k zápisu a hranice navrhované nárazníkové zóny Plocha území památky navrhované k zápisu (v ha) a navrhované nárazníkové zóny (v ha) Popis Popis památky/ lokality Historie a vývoj Zdůvodnění hodnoty pro zápis Kritéria podle nichž je zápis navrhován (a zdůvodnění těchto kritérií) Navržené prohlášení hodnoty Srovnávací analýza (včetně stavu uchování obdobných památek) Integrita / Autenticita nominované památky Současný stav a ovlivňující faktory Současný stav péče o památku /lokalitu Faktory působící na památku (i) Tlaky podmíněné vývojem (např. narušení, adaptace, zemědělství, hornictví) (ii) Vlivy prostředí (např. znečištěné ovzduší, změny klimatu, změna území v poušť) (iii) Přírodní hrozby a připravenost na rizika (iv)Potíže způsobené přívalem návštěvníků (turismu) (v) Počet obyvatel uvnitř statku (nárazníkové zóně) Ochrana a řízení/péče o památku Vlastnické vztahy Výnos o ochraně Opatření ochrany a prostředky jejich naplňování Přijaté plány vztahující se k obci a oblasti, na jejichž území se památka nachází) např. regionální plán, plán péče, plán rozvoje turismu Management plan nebo jiný nástroj řízení Zdroje a úrovně financování Zdroje kompetencí a výchova ve věci konzervačních technik Zařízení pro návštěvníky a návštěvnické statistiky Politika a programy vztahující se ke zhodnocení a podpoře statku Údaje o zaměstnancích (sektor profesionální, technický, údržbářský) Monitoring Klíčové indikátory dovolující měřit stav konzervace Administrativní opatření, týkající se sledování statku Výsledky předchozích zpráv
1.f 2. 2.a 2.b 3. 3.a 3.b 3.c 3.d 4. 4.a 4.b
5. 5.a 5.b 5.c 5.d 5.e 5.f 5.g 5.h 5.i 5.j 6. 6.a 6.b 6.c
7. Dokumentace 7.a Fotografie, diapozitivy, seznam zobrazení a tabulka autorizace; další audiovizuáloní materiály Informace o copyrightu 7.b Texty týkající se prohlášení ochrany, kopie management planu nebo doložitelného systému péče, výňatky z dalších plánů vztahujcícíh se k lotaitě/památce 7.c Forma a datum nejaktuálnější dokumentace nebo inventarizace památky 7.d Adresy, kde je uchovávána dokumentace k památce 7.e Bibliografie 8. Kontaktní informace 8.a Zpracovatel 8.b Oficiální instituce 8.c Další místní instituce 8.d Oficiální internetová adresa: 9. Podpis jménem státu Přílohy Zdroj: Národní památkový ústav ČR
