Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje

Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje

Zpracovala Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

Spolupráce RNDr. Radim Misiaček

RADDIT consulting s.r.o.

Ing. Vladimír Lollek

E-expert, spol. s.r.o.

Ing. Pavel Kotrla, Ph.D.

Ekotoxa s.r.o.

Mgr. Radim Lokoč, Ph.D.

Ekotoxa s.r.o.

Ing. Lubomír Smrček

Ekotoxa s.r.o.

RNDr. Marek Banaš, Ph.D.

expert v oblasti ochrany přírody a krajiny

Doc. PaedDr. RNDr. Milada Švecová, CSc.

expertka v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

Ing. Radim Kovařík

FITE a. s.

Ing. Vladimír Baginský

Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje, o. p. s.

Ing. Lukáš Pavlas

Povodí Odry, státní podnik

Ing. Břetislav Tureček

Povodí Odry, státní podnik

Ostrava 2012

Obsah

ÚVOD ...................................................................................................................................................... 6 Účel zpracování ................................................................................................................................... 6 Způsob zpracování .............................................................................................................................. 7 Popis dokumentu ................................................................................................................................. 8 METODIKA A ZDROJOVÉ DOKUMENTY .............................................................................................. 9 Metodika .............................................................................................................................................. 9 Detailní popis metody multikriteriálního hodnocení opatření ........................................................ 13 Grafické znázornění metodického postupu ................................................................................... 15 Charakteristika koncepcí ................................................................................................................... 16 Seznam koncepcí .......................................................................................................................... 16 Stručná charakteristika a zhodnocení koncepcí ............................................................................ 17 Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje ............... 17 Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje ..................................................... 17 Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje ....................................................... 18 Plán oblasti povodí Odry a Plán oblasti povodí Moravy ............................................................ 18 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje...................................... 19 Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje ........................................................ 20 Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje.................................. 20 Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje....................................... 21 Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje .......... 21 Regionální lesnický program ..................................................................................................... 22 ANALÝZA STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V KRAJI ........................................................................ 23 Úvod .................................................................................................................................................. 23 Ovzduší.............................................................................................................................................. 23 Hluk .................................................................................................................................................... 33 Příroda a krajina ................................................................................................................................ 34 Staré ekologické zátěže .................................................................................................................... 40 Odpady .............................................................................................................................................. 41 Voda .................................................................................................................................................. 43 Půda .................................................................................................................................................. 46 Lesy ................................................................................................................................................... 46 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta ................................................................................ 47 SOUHRNÁ SWOT ANALÝZA ............................................................................................................... 48 Seznam zkratek, použitých ve SWOT analýze ................................................................................. 49 Souhrnná SWOT analýza .................................................................................................................. 50

NÁVRHOVÁ ČÁST - POPISY OPATŘENÍ ............................................................................................ 54 Seznam opatření ............................................................................................................................... 54 Výsledky multikriteriálního hodnocení opatření ................................................................................. 58 Charakteristika opatření v problémových oblastech.......................................................................... 61 Ochrana ovzduší............................................................................................................................ 61 Stručná charakteristika vybraných prioritních opatření ............................................................. 61 Stručná charakteristika všech opatření ..................................................................................... 63 Odpadové hospodářství ................................................................................................................ 67 Vodní hospodářství ........................................................................................................................ 69 Energetika...................................................................................................................................... 75 Ochrana přírody a krajiny .............................................................................................................. 78 Zemědělství a venkov .................................................................................................................... 82 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta ............................................................................ 86 Lesní hospodářství ........................................................................................................................ 91 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................... 93 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................................. 94 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................................. 95 SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................................................. 96

5

ÚVOD Účel zpracování Je zřejmé, že stav životního prostředí, především znečištění ovzduší, je v současné době jedním z klíčových problémů Moravskoslezského kraje. A to nejen kvůli potenciálním negativním vlivům znečištěného životního prostředí na zdraví obyvatel, ale také proto, že jeho stav má přímý dopad na ekonomický i sociální rozvoj kraje. V minulých letech se životní prostředí v kraji výrazně zlepšilo, stále však zůstává řada témat, na která je nutno se soustředit. Stav životního prostředí může negativně ovlivnit rozvoj kraje i tím, že snižuje atraktivitu života v něm pro absolventy vysokých škol či kvalifikované odborníky z jiných částí České republiky i ze zahraničí, případně může zapříčinit odchod těch obyvatel, pro které patří kvalita životního prostředí mezi životní priority (rodiče s dětmi nebo mladí odborníci). Tato skutečnost je významná především pro oblast inovačních a vědeckovýzkumných aktivit, které nemohou být rozvíjeny bez zapojení jak studentů, vzdělaných na místních univerzitách, tak i dalších odborníků z České republiky a ze zahraničí. Je tedy zřejmé, že realizace ucelené krajské koncepce v oblasti životního prostředí může přispět nejen k samotnému zlepšení životního prostředí, ale také k celkovému ekonomickému a sociálnímu rozvoji kraje. Z výše uvedených důvodů byl zpracován komplexní dokument Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje. Cíle Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje jsou následující: a) Vytvoření nástroje, který umožní lépe postupovat při rozhodování kraje způsobem, který bude dále snižovat negativní důsledky stavu životního prostředí. Jeho provádění tak přispěje jak k integraci aspektů ochrany životního prostředí do sociálního a ekonomického rozvoje, tak i k celkové udržitelnosti rozvoje kraje. Politika bude prováděna prostřednictvím realizace prioritních opatření a konkrétních projektů, které budou mít zásadní vliv na zlepšení kvality životního prostředí a současně přispějí k celkovému ekonomickému a sociálnímu rozvoji kraje; b) Vytvoření srovnávací strategické platformy, která umožní kvalifikovaně odhadnout dopad připravovaných rozvojových záměrů na životní prostředí (v současné době je nezbytné srovnávat jakýkoliv záměr s řadou dílčích koncepcí v oblasti životního prostředí); c) Vytvoření zásobníku dalších opatření a záměrů (potenciálních projektů), které mohou být realizovány v budoucnosti (jejichž význam může v čase postupně narůstat); d) Vytvoření podkladu pro stanovení pozice kraje při vyjednávání o způsobu a za měření podpory z Evropské unie v období 2014-2020.

6

Způsob zpracování Kraj doposud zpracoval řadu koncepcí v oblasti životního prostředí – jak na základě pověření ze zákona, tak i z vlastní iniciativy. Právě jejich počet, rozdílná struktura, rozsah i důvody zpracování však neumožňovaly stanovit v oblasti životního prostředí společné priority. Prvním krokem zpracování souhrnného dokumentu, který stanoví politiku kraje v oblasti životního prostředí do roku 2020, byla proto analýza existujících koncepcí, vztahujících se ke všem oblastem životního prostředí Moravskoslezského kraje. Jedná se o tyto dokumenty: 

Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje



Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje



Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje



Plán oblasti povodí Odry, Plán oblasti povodí Moravy



Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje



Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje



Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje



Regionální lesnický program pro území Moravskoslezského kraje



Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje



Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Moravskoslezském kraji

Výstup této analýzy tvoří shrnutí všech analytických zjištění (tzv. SWOT analýza), která uvádí všechny silné a slabé stránky, stejně jako příležitosti a ohrožení, které oblast životního prostředí v kraji charakterizují. Zjištění, plynoucí ze zpracované analýzy, se stala základem pro formulaci opatření, obsahujících konkrétní projekty, které přispějí ke zlepšení životního prostředí v kraji. Aby bylo objektivně zjištěno, která opatření jsou pro cíle Politiky životního prostředí prioritní, byla daná opatření posouzena prostřednictvím multikriteriálního hodnocení, provedeného nezávislými odborníky, zahrnujícího následující prvky: 

závažnost dopadů na složky životního prostředí;



míru dopadů na sociální a ekonomický rozvoj kraje (vliv na limity rozvoje kraje, zlepšení image kraje);



možnosti financování jednotlivých projektů a záměrů;



existence nástrojů pro realizaci opatření a zpracování projektů, především těch, které jsou v přímé kompetenci kraje;



časový horizont realizace (rychlost viditelné změny provedením opatření a projektů).

Samotná opatření byla dále rozpracována do konkrétních projektů a aktivit, které bude Moravskoslezský kraj realizovat v příštích letech. Na následujících stránkách je uveden přehled hlavních problémů jednotlivých oblastí životního prostředí a jsou prezentována nejvýznamnější prioritní opatření a konkrétní aktivity, kterými tato opatření budou realizována. Mají různý charakter, a to jak legislativní (zákonné a právní předpisy, limity, zákazy), tak ekonomický (zvýhodnění, finanční podpora nebo naopak postih), informační (získávání, zpracovávání a předávání informací), či dobrovolný (např. dohody se znečišťovateli). Rozdílná je také možnost kraje přímo naplňovat jednotlivá opatření. Realizace některých je možná přímým rozhodnutím Moravskoslezského kraje, jiné spočívají spíše ve vytvoření podmínek pro jejich realizaci či v aktivním působení na ostatní účastníky procesu, například obce nebo stát.

7

Popis dokumentu Aby mohly být splněny výše uvedené cíle dokumentu, byla jeho struktura stanovena následujícím způsobem: 1. Úvod slouží k identifikaci cílů dokumentu a popisu jeho obsahu; 2. Metodika uvádí postup zpracování a vychází jak z cílů dokumentu, tak z upravené metodiky strategického plánování, obsahující následující kroky: analýza – formalizace analýzy – identifikace problémových okruhů – reakce na zjištěné problémy vhodnými opatřeními (intervence) – popis opatření včetně návrhu konkrétních záměrů (projektů); 3. Stručný přehled stavu životního prostředí v Moravskoslezském kraji – uvedená kapitola přináší stručný přehled aktuálního stavu životního prostředí v Moravskoslezském kraji a jejím cílem je ozřejmit některá zjištění, která nejsou obecně známá, nebo přijímaná (např. míra vlivu lokálních topenišť a dopravy na celkové znečištění ovzduší v kraji, apod.). Tato stručná verze stavu životního prostředí vychází z podrobné analýzy, která byla použita pro tvorbu SWOT analýzy (viz dále); 4. Formalizace analytických zjištění do podoby souhrnné SWOT analýzy stavu životního prostředí Moravskoslezského kraje – umožňuje rychlý přehled nejvýznamnějších analytických zjištění bez nutnosti seznámení s celou analýzou, z níž formalizace vychází. Je také základem pro návrhovou část (návrhy opatření) a umožňuje zpětnou kontrolu, zda navržená opatření mají souvislost s vybranými zjištěními a zda rozvíjejí a podporují využití silných stránek a příležitostí, resp. zda eliminují slabé stránky a hrozby. Podrobné SWOT analýzy dílčích oblastí životního prostředí (ovzduší, voda, odpady, ad.) jsou součástí přílohy dokumentu (viz dále); 5. Návrhová část obsahuje přehled všech opatření, které byly navrženy v reakci na zjištění dílčích i souhrnné SWOT analýzy. Jejich stručný popis, obsahující základní údaje, je prezentován ve formě tzv. „malé fiše“ (tabulkového přehledu opatření). Podrobný popis vybraných (prioritních) opatření obsahuje základní atributy opatření, mj. garanta opatření, spolupracující subjekty, cílové skupiny, zdroje financování, termíny zpracování, typové záměry (projekty) které mohou uvedené opatření naplnit, ad. Tento popis je prezentován ve formě „velkých fiší“ které tvoří přílohu č. 2 tohoto dokumentu. Prioritní opatření byla stanovena multikriteriálním hodnocením, jehož popis je uveden v metodice a závěry v příslušné kapitole návrhové části. 6. Závěr – shrnutí navržené Politiky životního prostředí. Stručné shrnutí všech kapitol Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje tvoří přehlednou brožuru, která je určena pro rychlé seznámení se zdroji, zpracováním a výstupy Politiky. Text dokumentu Politiky životního prostředí by měl být aktualizován, dojde-li k významným změnám stavu životního prostředí v kraji, zdrojů financování či přehodnocení priorit Moravskoslezského kraje. Text dokumentu, zejména dílčí SWOT analýzy, zásobník opatření ve formátu „malých fiší“ a metodika multikriteriálního hodnocení jsou navrženy tak, aby takovou aktualizaci usnadňovaly. Příloha č. 1: Dílčí SWOT analýzy jednotlivých složek životního prostředí v Moravskoslezském kraji tvoří podklad pro souhrnnou SWOT analýzu (zařazena v textu dokumentu) a jejich uvedení v příloze umožňuje jak kontrolu interpretace návrhu a výběr priorit, tak i případné přehodnocení souhrnné SWOT analýzy na základě měnících se podmínek v budoucnosti. Příloha č. 2: Seznam prioritních opatření (v podobě „velkých fiší“). Všechna prioritní opatření jsou popsána ve standardním formátu a seřazena podle jejich významu (výsledek multikriteriálního hodnocení). 8

METODIKA A ZDROJOVÉ DOKUMENTY Metodika Metodika zpracování Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje byla navržena a schválena před samotným zahájením prací. Její stručný přehled je uveden v následujícím textu této kapitoly. Metodika se skládá ze tří hlavních aktivit, které jsou dále děleny na jednotlivé metodické kroky. V rámci jednotlivých metodických kroků jsou popsány vstupy, detaily metodických kroků a výstupy. Aktivita A: Zpracování metodiky a přípravné práce Výstupem je podrobná metodika projektu, jejíž stručný přehled tvoří tuto kapitolu dokumentu.

Aktivita B: Analýza vybraných koncepcí Moravskoslezského kraje v oblasti životního prostředí Uvedená část Politiky obsahuje následující dílčími kroky: B.1. Analýza struktury a obsahu vybraných koncepcí Moravskoslezského kraje v oblasti životního prostředí B.2. Aktualizace (resp. vytvoření) dílčích SWOT analýz jednotlivých koncepcí Moravskoslezského kraje v oblasti životního prostředí, resp. samotných oblastí životního prostředí B.3. Vytvoření Souhrnné SWOT analýzy stavu životního prostředí v Moravskoslezském kraji, vycházející z dílčích SWOT analýz B.1 Analýza struktury a obsahu vybraných koncepcí Moravskoslezského kraje v oblasti životního prostředí a) V rámci analytické části tvorby Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje byly vyhodnoceny obsah a struktura následujících koncepcí: 1. Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje 2. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje 3. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 4. Plán oblasti povodí Odry, Plán oblasti povodí Moravy 5. Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje 6. Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje 7. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje 8. Regionální lesnický program pro území Moravskoslezského kraje 9. Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje 10. Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Moravskoslezském kraji b) V rámci každé koncepce byly zjišťovány následující informace: 

Zaměření koncepce, důvod zpracování;



Datum zpracování a aktualizace koncepce, autor zpracování koncepce;



Existence (rozsah) analytické části koncepce;



Existence (rozsah) formalizace analytické části, např. formou SWOT analýzy;



Existence návrhové části ve struktuře požadované metodikou strategického plánování (cíle, opatření, aktivity – nebo jim na roveň postavené kategorie);

9



Existence podrobného popisu opatření, tzv. fiše opatření (nebo jim na roveň postavené kategorie);



Existence seznamu konkrétních podporovaných projektů;



Existence platného akčního plánu;



Existence monitorovacích indikátorů.

c) Vstupy 

Dokumenty posuzovaných koncepcí.

d) Výstupy 

Přehledná tabulka, obsahující výše uvedené informace o všech posuzovaných koncepcích;



Přehled základních nedostatků – Gap analýza (především chybějících částí koncepcí oproti požadavkům strategického plánování) s cílem upřesnit rozsah prací na nezbytné aktualizaci analytických i návrhových částí dokumentu pro jednotlivé oblasti životního prostředí Moravskoslezského kraje;



Stručný závěr analýzy v podobě aktuálního analytického textu.

B.2 Aktualizace / vytvoření SWOT analýz jednotlivých koncepcí Moravskoslezského kraje v oblasti životního prostředí a) V rámci aktualizace / vytvoření SWOT analýzy jednotlivých koncepcí Moravskoslezského kraje v oblasti životního prostředí byly: 

Aktualizovány SWOT analýzy jednotlivých koncepcí na základě skutečného (aktuálního) stavu příslušné oblasti životního prostředí;



Vytvořeny SWOT analýzy těch koncepcí (oblastí životního prostředí), které SWOT analýzu neobsahovaly.

b) Každá dílčí SWOT analýza: 

Obsahuje standardní zjištění – silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti;



Její rozsah není omezen, aby mohla být v budoucnu použita při aktualizaci Politiky;



Bude založena na pracovních verzích aktualizované analýzy příslušné oblasti životního prostředí.

c) Vstupy 

Výsledky části B.1 projektu;



Koordinační školení zapojených expertů k tvorbě SWOT analýzy (funkce, obsah a metoda SWOT analýzy).

d) Výstupy 

Aktualizované (nově vytvořené) SWOT analýzy jednotlivých koncepcí (oblastí životního prostředí Moravskoslezského kraje);



Standardizované popisy posuzovaných koncepcí, charakterizující jednotlivé koncepce v celém rozsahu.

B.3 Vytvoření Souhrnné SWOT analýzy stavu životního prostředí v Moravskoslezském kraji a) Souhrnná SWOT byla vytvořena na základě jednotlivých dílčích SWOT analýz jejich porovnáním a následným doplněním na základě diskuse b) Souhrnná SWOT analýza: 

Obsahovat vybraná zjištění jednotlivých SWOT analýz – silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti; 10



Její rozsah je redukován (integrace zjištění), tak aby byla plně využitelná pro návrhy opatření;



Je založena na jednotlivých dílčích SWOT analýzách oblastí životního prostředí Moravskoslezského kraje s využitím dalších zjištění, doplňujících celkový obraz stavu životního prostředí Moravskoslezského kraje.

c) Vstupy 

Jednotlivé dílčí SWOT analýzy;



Aktualizovaná analýza stavu životního prostředí Moravskoslezského kraje;



Seminář týmu expertů zaměřený na diskusi o vztazích a souvislostech jednotlivých oblastí životního prostředí Moravskoslezského kraje;



Následně také přehodnocení některých zjištění při tvorbě návrhu opatření (viz C.1).

d) Výstupy 

Souhrnná SWOT analýza stavu životního prostředí Moravskoslezského kraje.

Aktivita C: Návrh opatření ke zlepšení stavu životního prostředí Moravskoslezského kraje C.1 Rozšířený seznam významných opatření (long-list) v podobě tzv. „malých fiší“ se stručným popisem opatření C.2 Výběrový seznam významných prioritních opatření (short-list) v podobě tzv. „velkých fiší“ s podrobným popisem opatření C.3 Závěrečný výstup C.1 Rozšířený seznam opatření (long-list) a) Rozšířený seznam opatření byl vytvořen na základě: 

Souhrnné SWOT analýzy, resp. v případě potřeby i dílčích SWOT analýz;



Opatření, obsažených v koncepcích a reagujících na zjištění SWOT analýz těchto koncepcí;



Nových opatření v případě koncepcí, které opatření neobsahují;



Formulace dalších významných opatření, explicitně v koncepcích neuvedených, ale vyplývajících z jejich obsahu;



Formulace opatření v koncepcích neuvedených a z nich nevyplývajících, které byly získány z jiných koncepcí Moravskoslezského kraje (např. Strategie rozvoje kraje), z jiných dokumentů vztahujících se k životnímu prostředí Moravskoslezského kraje, ze SEA koncepcí, případně z další podkladů.

b) Každé významné opatření bylo: 

Konfrontováno se Souhrnnou SWOT analýzou - v případě nesouladu bylo opatření vyjmuto z long-listu, nebo bylo upraveno (přehodnoceno) příslušné zjištění Souhrnné SWOT analýzy;



Projednáno se zástupci odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Moravskoslezského kraje, zodpovědnými za jednotlivé oblasti životního prostředí.

c) Vstupy 

Výsledky části B.3 projektu, především Souhrnná SWOT analýza;



Seminář týmu pod vedením vedoucího projektu s cílem diskuse k navrženým opatřením.

d) Výstupy 

Rozšířený seznam významných v Moravskoslezském kraji (long-list).

opatření

ke

zlepšení

stavu

životního

prostředí

11

C.2 Výběrový seznam významných prioritních opatření (short-list) a) Výběrový seznam opatření byl vytvořen na základě: 

Long-listu C.1;



Multikriteriální metody vyhodnocení, kombinující objektivní hodnocení vybraných aspektů se subjektivním názorem panelu expertů, prostřednictvím určených kritérií hodnocení, jejich vah a vyplývajícího bodového hodnocení opatření;



Projednání bodového hodnocení se zástupci odboru životního prostředí a zemědělství a úprava seznamu významných prioritních opatření podle stanovených priorit Moravskoslezského kraje.

b) Každé významné opatření zařazené na short-list bylo hodnoceno na základě těchto atributů, z nichž první dva měly v hodnocení největší váhu: 

Závažnost problematiky z odborného hlediska;



Závažnost problematiky z hlediska dopadů na sociální a ekonomický rozvoj kraje;



Možnost financování záměrů jednotlivých opatření;



Existence právních, ekonomických i dalších nástrojů pro prosazení opatření;



Časový horizont provedení opatření;

 Perspektiva významu opatření v dalším období. c) Vstupy 

Výsledky části C.1 projektu – long-list;



Jednání se zástupci krajského úřadu Moravskoslezského kraje;



Aplikace multikriteriálního hodnocení na seznam významných opatření.

d) Výstupy 

Výběrový seznam významných prioritních opatření ke zlepšení stavu životního prostředí v Moravskoslezském kraji.

C.3 Popis opatření a) Popisovaná opatření vycházejí z výběrového seznamu významných prioritních opatření: b) Každé opatření je popsáno standardizovanou fiší, obsahující: 

Číslo a název opatření;



Popis opatření;



Aktivity – typové projekty – příklady konkrétních projektů;



Předpokládané výstupy;



Dopady na životní prostředí v Moravskoslezském kraji;



Garant opatření a spolupracující aktéři;



Časový horizont dokončení opatření;



Zdroje financování a orientační náklady;



Časový horizont;



Vazby na souhrnnou SWOT analýzu, další dokumenty a legislativu.

c) Vstupy 

Výsledky části C.2 projektu;



Stávající koncepce.

d) Výstupy 

Standardizované tzv. „velké fiše“ opatření. 12

C.4 Závěrečný výstup Závěrečný dokument Politiky sestává z následujících částí: 

Hlavní textový dokument, obsahující v textu mj. souhrnnou SWOT analýzu a přehled všech významných opatření ve formě „malých fiší“;



Přílohy dokumentu obsahující dílčí SWOT analýzy jednotlivých oblastí životního prostředí a standardizovaný popis všech významných prioritních opatření ve formě „velkých fiší“;



Stručný přehled Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje ve formě brožury.

Detailní popis metody multikriteriálního hodnocení opatření Základní kroky multikriteriálního hodnocení významu jednotlivých opatření byly následující: 

Stanovení atributů, pomocí nichž byla vyhodnocena jednotlivá opatření z hlediska jejich významu pro zlepšení stavu životního prostředí v Moravskoslezském kraji i dle jejich proveditelnosti. Seznam atributů byl navržen takto: -

závažnost problematiky z odborného hlediska v kontextu hlavních problémů životního prostředí v Moravskoslezském kraji (např. z hlediska vlivu na vybrané složky životního prostředí, např. ovzduší, vlivů na zdraví, ad.);

-

závažnost problematiky z hlediska dopadů na rozvoj kraje (image Moravskoslezského kraje, limity jeho rozvoje, vztah k atraktivitě území kraje pro podnikatele, zaměstnance a návštěvníky, potenciální podpora opatření ze strany veřejnosti);

-

možnost financování i potenciálních);

-

existence právních, ekonomických i dalších nástrojů pro prosazení opatření, primárně (ale nejen) v kompetenci kraje;

-

časový horizont provedení opatření (proveditelnost v co nejkratším časovém horizontu);

-

perspektiva významu opatření v dalším období (dlouhodobý účinek).

opatření

(existence

zdrojů

financování

současných



Přiřazení váhy každému z atributů v rozmezí 1,0-2,0, vyjadřující charakteristickou míru vlivů každého z atributů. Přiřazení vah bylo provedeno na základě společného rozhodnutí objednatele a zpracovatele;



Pro každé z navržených opatření byla všemi experty (členové týmu zodpovědní za zpracování jednotlivých oblastí životního prostředí) a vybranými zástupci odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Moravskoslezského kraje (většinou vedoucí příslušných oddělení) nezávisle na sobě vyhodnocena významnost opatření dle stanovených atributů. Každý expert mohl přiřadit každému opatření pro každý ze stanovených atributů hodnotu 0-2.0. Přijatelné byly jakékoliv hodnoty v uvedeném rozmezí (0,0-2,0), preferenčně v intervalech (0-0,25; 0,5-1,5; 1,75-2,00). Zařazení do některého z intervalů vyplývalo z následující charakteristiky: -

Opatření je v rámci příslušného atributu velmi významné. Přiřazena hodnota je v tomto případě rovna nebo se blíží 2.0 (1,75-2,00). Bodování v tomto intervalu mohl každý expert použít pouze pro 7 opatření. Použití hodnoty v uvedeném intervalu byl hodnotitel povinen stručně zdůvodnit v poznámce k hodnocení;

-

Opatření je v rámci příslušného atributu významné. Přiřazena hodnota je v tomto případě rovna nebo se blíží 1,0 (0,5 – 1,5);

-

Opatření je v rámci příslušného atributu nepříliš významné. Přiřazená hodnota je v tomto případě rovna nebo se blížící 0 (0-0,25).

13



Součin váhy atributu a významnosti opatření pak tvořil základ hodnocení. Na základě následného součtu individuálních hodnocení zapojených expertů (osob) a vydělení hodnoty jejich počtem, byl pak pro jednotlivá opatření stanoven podklad pro následný výběr prioritních významných opatření.

Dalším krokem hodnocení byla diskuse nad seznamem, v němž byla jednotlivá opatření zařazena podle bodového hodnocení. Diskusí se v několika kolech účastnili zástupci týmu expertů a zástupci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Cílem diskusí bylo vyvážit „mechanický“ postup metody zahrnutím stávajících priorit Moravskoslezského kraje do výsledného pořadí a dále respektovat dohodnuté principy stanovení prioritních opatření. Mezi jinými se jednalo především o: 

Zajistit, aby v seznamu prioritních opatření byly reprezentovány všechny oblasti životního prostředí a to i v případě, kdy by v „konkurenci“ klíčových oblastí /jako je např. problematika ovzduší), byly „vytlačeny“ mimo oblast prioritních opatření (jednalo se především o opatření z oblasti EVVO, ochrany lesa, zemědělství a venkova, ad.);



Zachovat proporce počtu opatření podle významnosti problematiky životního prostředí v Moravskoslezském kraji, vyplývající z analýzy (hierarchicky ovzduší – voda – ochrana přírody a krajiny – odpady);



Zvážit počet prioritních opatření, která mohou být realizována v nejbližších letech s vysokou pravděpodobností a oddělit opatření méně významná, s delší dobou realizace, méně jistým financováním, případně omezenými kompetencemi Moravskoslezského kraje při jejich realizaci a zařadit je do seznamu potenciálních opatření (zásobníku opatření), který bude přehodnocován při aktualizacích Politiky životního prostředí.

Výsledná tabulka (pořadí) opatření podle bodového hodnocení a po následné úpravě je součástí kapitoly Výsledky multikriteriálního hodnocení opatření.

14

Grafické znázornění metodického postupu

15

Charakteristika koncepcí Seznam koncepcí Na základě zadání byly analýze podrobeny níže uvedené koncepce v oblasti životního prostředí Moravskoslezského kraje. Jedná se jak o koncepce „ze zákona“, tak i koncepce zpracované z rozhodnutí samosprávného orgánu veřejné správy – kraje. Jejich obsah, struktura, aktuálnost i význam jsou značně rozdílné. Proto museli jednotliví experti ve vybraných případech vycházet nejen z dané koncepce, ale také ze skutečného stavu této oblasti v Moravskoslezském kraji. Níže je uveden seznam vyhodnocených koncepcí: 1. Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje 2. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje 3. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 4. Plán oblasti povodí Odry, Plán oblasti povodí Moravy 5. Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje 6. Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje 7. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje 8. Regionální lesnický program pro území Moravskoslezského kraje 9. Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje 10. Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Moravskoslezském kraji

16

Stručná charakteristika a zhodnocení koncepcí Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Zaměření a důvod zpracování koncepce Cílem krajského integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší je zajistit na celém území aglomerace Moravskoslezský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). V souladu s výše uvedeným zákonem obsahuje krajský integrovaný program popis stavu ovzduší v kraji s vymezením jednotlivých znečišťovatelů, příslušných orgánů ochrany ovzduší i způsob sledování stavu ovzduší v kraji. Pro dosažení vymezeného cíle jsou stanoveny jednotlivé priority, které jsou podrobně popsány v uvedeném koncepčním dokumentu. Zpracování dokumentu Program nabyl účinnosti usnesením Rady kraje 30. 4. 2009. Analytická část Analytická část Programu detailně popisuje (kromě obecného popisu kraje) hlavně stávající stav ovzduší, předpokládané producenty a zdroje znečištění společně s popisem množství, výskytu a původu jednotlivých polutantů. Analytická část neobsahuje SWOT analýzu. Návrhová část Návrhová část je popisem konkrétních stávajících i plánovaných opatření, která mají přispět ke splnění stanovených cílů Krajského integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje.

Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Zaměření a důvod zpracování koncepce Primárním cílem Programu bylo dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3), stanovených pro Moravskoslezský kraj. Zpracování dokumentu Dne 20. 5. 2004 se rada kraje usnesla vydat nařízení kraje, kterým se vyhlašuje Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje a vzala na vědomí informaci o zpracovaném Integrovaném krajském programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Každým rokem postupně vycházejí situační zprávy monitorující plnění Programu a stav ovzduší v Moravskoslezském kraji. V roce 2010 pak proběhla aktualizace Programu. Analytická část Dokument obsahuje podrobnou makroemisní a mikroemisní analýzu vztahující se k období let 2000 až 2009. Poskytuje informace o původcích znečištění i o jednotlivých polutantech, jejich množství a původu. Původní verze z roku 2004 obsahuje SWOT analýzu, aktualizace z roku 2010 pak touto analýzou nedisponuje. Návrhová část Návrhová část dokumentu představuje souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů Programu.

17

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Zaměření a důvod zpracování koncepce Cílem Plánu odpadového hospodářství je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Plán odpadového hospodářství je zpracován na dobu 10 let a je upravován při každé zásadní změně podmínek, z nichž jeho příprava vycházela. Závazná část Plánu je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství původců odpadů a pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů, včetně obcí v kraji v oblasti odpadového hospodářství. Zpracování dokumentu Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje byl vytvořen s podporou Státního fondu životního prostředí, schválen byl pak 30. 9. 2004. Od té doby probíhá každoroční vyhodnocení stavu odpadového hospodářství. Plán odpadového hospodářství obsahuje v souladu s ustanovením § 43 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů závaznou a směrnou část. Z důvodu přehlednosti a praktického využití je členěn na 6 částí: část 1 - Úvod, část 2 - Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství, část 3 - Závazná část, část 4 - Směrná část, část 5 - Řízení (management) odpadového hospodářství a část 6 - Přílohy, přičemž směrná část plánu zahrnuje části 1, 2, 4, 5 a 6. Analytická část Dokument disponuje obsáhlou analytickou částí, ve které jsou popsány jak všechny oblasti mající spojitost a vliv s oblastí odpadového hospodářství, tak také popis a charakteristika stavu odpadového hospodářství v Moravskoslezském kraji. Zpracovaný dokument nedisponuje SWOT analýzou. Návrhová část Dokument disponuje poměrně přehledným systémem závazných cílů (indikátorů), obecných i konkrétních opatření, kterých chce v následujících letech dosáhnout.

Plán oblasti povodí Odry a Plán oblasti povodí Moravy Zaměření a důvod zpracování koncepce Ve smyslu Rámcové směrnice je základním cílem plánování v oblasti vod dosáhnout dobrého ekologického stavu nebo potenciálu ve všech vodních útvarech jednotlivých oblastí povodí a dosáhnout zde i eliminace prioritních nebezpečných látek a snížení živin ve vodách, a tak přispět k dosažení takových koncentrací těchto látek v mořském prostředí, aby byly blízké hodnotám jejich přirozeného výskytu. Dobrého stavu vod by mělo být dosaženo nejpozději do 15 let od data nabytí účinnosti Rámcové směrnice, tzn. do roku 2015 při možnosti časového posunu až do roku 2027. Zpracované plány provedly hodnocení ekologického stavu za současných podmínek a sestavily programy opatření, aby vyhovující úrovně tohoto stavu bylo k uvedenému datu dosaženo. Programy se skládají z návrhu opatření, které jsou obsaženy v jejich jednotlivých částech, přičemž se jedná nejen o opatření obecného charakteru, ale zejména pak o opatření konkrétní. Programy opatření reflektují taktéž úkoly z Plánu hlavních povodí České republiky, který je Plánům oblastí nadřazen. Zpracování dokumentu Plány oblastí povodí pořídily státní podniky Povodí Odry a Moravy ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady za pomoci hlavního externího dodavatele firmy Pöyry Environment a. s. Brno. Rovněž se na nich podíleli další správci vodních toků - Lesy České republiky – Správa toků - oblast povodí Odry a Moravy a Zemědělská vodohospodářská správa, dále příslušné pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, jakož i významné podniky vodovodů a kanalizací a uživatelů vod působící v oblasti, členové Komisí pro plánování v obou oblastech povodí a další široká odborná veřejnost. 18

Analytická část a návrhová část Plány oblastí povodí mají legislativou přesně předepsanou strukturu, byly zpracovány za časovou úroveň let 2005 - 2009 a ve svých jednotlivých částech se zaměřují na: 

Popis oblasti povodí;



Užívání vod a jeho vliv na stav vod;



Stav a ochranu vodních útvarů;



Ochranu před povodněmi a vodní režim krajiny;



Odhad dopadů opatření;



Ekonomickou analýzu.

Samotná analytická část představuje obsáhlý a podrobný popis všech významných prvků a oblastí vztahujících se k povodí řeky Odry a povodí řeky Moravy. Součástí analýzy však nejsou SWOT analýzy. Návrhové části pak představují přehledný systém „okruhu – cíle – opatření“ na následující léta.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje Zaměření a důvod zpracování koncepce Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje je základní koncepční dokument v oblasti vodohospodářské politiky. Cílem plánu je vytvoření podmínek pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Moravskoslezského kraje. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky příslušné směrnice Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů. Textová část Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje zejména charakteristiku území řešené obce nebo místní části a stávající a navržené technické řešení zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování. Grafická část Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje stávající a navržené vodovody a kanalizace na mapovém podkladu (přibližný stav v době vzniku PRVKÚK) a aktuální vymezení aglomerací o velikosti nad 2 000 EO. Zpracování dokumentu Dokument byl schválen v září 2004. V následujících letech proběhlo celkem šest aktualizací. Analytická část Samotná koncepce se skládá z dílčích dokumentů obcí Moravskoslezského kraje, které sestávají z textové a grafické části. Každá obec zvlášť charakterizuje stávající stav vodovodů a kanalizací ve svém katastru, plán a časový harmonogram případné nové výstavby či rekonstrukce, vyčíslení nákladů případné výstavby vodovodů a kanalizací a součástí je i mapa obce se zakresleným současným i případným budoucím stavem vodovodů a kanalizací. Daný dokument neobsahuje SWOT analýzu. Návrhová část Návrhová část v tomto dokumentu se vyskytuje pouze u obcí, u kterých jsou plánovány investice do výstavby či rekonstrukce místního vodovodu či kanalizace. U těchto obcí je pak uveden popis zamýšleného projektu a vyčíslení jeho nákladů společně s odhadem trvání samotného projektu a prací.

19

Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Zaměření a důvod zpracování koncepce Koncepce ve své vizi konkretizuje krajské priority a stanovuje cíle, kterých chce kraj dosáhnout při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 20 let v podmínkách tržně orientované ekonomiky. Koncepce respektuje cíle státní energetické politiky a státní energetické koncepce (schválené usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. 3. 2004) a popisuje kromě hospodárného nakládání s energií i koncepční využívání potenciálu obnovitelných energií a dosažení jejich většího využívání. Koncepce je závazným podkladem pro územní plánování. Zpracování dokumentu Koncepce byla zpracována na podzim roku 2003, schválena pak byla Radou kraje 20. 5. 2004. V roce 2009 proběhlo vyhodnocení Územní energetické koncepce. V současné době je připravována aktualizace energetické koncepce. Analytická část Analytická část představuje velmi rozsáhlý a podrobný rozbor energetické problematiky Moravskoslezského kraje ve všech podstatných oblastech – obnovitelné zdroje energie, jejich potenciál, dopad na životní prostředí, dostupnost energií, aj. Vyhodnocení koncepce z roku 2009 pak popisuje a sleduje naplňování cílů, které byly v roce 2003 stanoveny. Z analytické části vychází i zpracovaná SWOT analýza. Návrhová část V návrhové části je nastaven tzv. „vysoký scénář“ neboli scénář optimistický, který předpokládá, že rozvojový plán kraje bude v daném časovém horizontu realizován v rozsahu 75 % definovaných rozvojových území. Na základě tohoto předpokladu byla nastavena konkrétní opatření.

Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje Zaměření a důvod zpracování koncepce Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny vytváří ucelený přehled o stavu přírody a krajiny na území Moravskoslezského kraje, včetně přehledu všech používaných nástrojů ochrany přírody. Tato koncepce vychází z podrobné analýzy současného stavu a srozumitelným způsobem navrhuje další nezbytné kroky k vytvoření uceleného systému ochrany přírody a krajiny v Moravskoslezském kraji. Dokument odpovídajícím způsobem popisuje příslušnost jednotlivých orgánů ochrany přírody k jednotlivým navrhovaným opatřením, příslušnou zodpovědnost za jejich provedení, včetně vyhodnocení ekonomických dopadů. Cílem koncepce je stanovit systém pravidel a opatření pro ochranu přírody a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje. Zpracování dokumentu Koncepce byla zpracována firmou EKOTOXA OPAVA s.r.o., spoluřešiteli pak byli Agentura ochrany přírody a krajiny a středisko Ostrava a Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, středisko Frýdek-Místek. Dokument byl vytvořen s podporou Státního fondu životního prostředí. Práce na díle probíhaly v letech 2002 – 2004, aktualizace dokumentu pak proběhla v roce 2006. Schválen byl 23. 6. 2005. Analytická část Dokument disponuje velmi obsáhlou a podrobnou analytickou částí, které je rozdělena do oddílů, zahrnujících všechny relevantní oblasti ochrany přírody a krajiny. Naopak se v koncepci nevyskytuje SWOT analýza.

20

Návrhová část Navazující návrhová část je přehledně zpracována, nechybí zde podrobně rozepsaná opatření a konkrétní cíle ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje, společně s indikátory jejich plnění.

Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje Zaměření a důvod zpracování koncepce Cílem této koncepce je zabezpečení rozvoje zemědělských aktivit v oblastech s příhodnými podmínkami pro agrární produkci, dále pak zabezpečení jiných podnikatelských aktivit navazujících na rozvoj zemědělství i dalších vhodných odvětví. Cílem je i zachování tradičních hodnot v území, a to i v návaznosti na trvale udržitelný rozvoj krajiny. V neposlední řadě si koncepce klade za cíl posílení ekonomické a sociální stability venkovských sídelních celků. Na základě provedení podrobné analýzy současného stavu je dokument určen pro stanovení priorit podpory rozvoje zemědělství a venkova v Moravskoslezském kraji. Zpracování dokumentu Koncepce byla zpracována v roce 2005, její aktualizace pak v roce 2007. Analytická část V analytické části je velmi podrobným způsobem popsána jak oblast zemědělství (stav živočišné a rostlinné výroby, dotační systém v zemědělství, aj.), stejně tak je tomu i v oblasti venkova, kde je detailně popsána jeho historie, folklór, infrastruktura, agroturistika a také demografie. Z analytické části vychází i zpracovaná SWOT analýza. Návrhová část Návrhová část je představována přehledným systémem a souborem strategických cílů, na které navazují zpracované priority. Ty se dále rozdělují na jednotlivá opatření a konkrétněji zpracované aktivity.

Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje Zaměření a důvod zpracování koncepce Koncepce environmentálního vzdělání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje obsahuje podrobnou analýzu stavu EVVO v kraji, včetně databáze všech subjektů, které jsou v této oblasti v kraji aktivní. Dále obsahuje návrh cílů a priorit, k jejichž naplnění jsou navrženy odpovídající nástroje a způsob jejich financování. Součástí schválené koncepce je také návrh řízení (managementu) EVVO, včetně doporučení hlavního koordinátora EVVO v kraji. Koncepční dokument i proces, který k jeho vytvoření povede, by měly mít v konečném důsledku vliv na zvýšení a prohloubení environmentálního vědomí obyvatel kraje a měly by přispět k podpoře udržitelného rozvoje Moravskoslezského kraje a České republiky. Součástí koncepce je také pravidelně aktualizovaný (klouzavý) Akční plán na nejbližší období. Zpracování dokumentu Koncepce EVVO byla zpracována v období od října 2002 do listopadu 2003. Následné aktualizace proběhly v letech 2004, 2007 a 2010. Analytická část Popisná část koncepce se věnuje charakteristice fungování systému EVVO a to jak v České republice, tak i v Moravskoslezském kraji a poskytuje tak jejich vzájemné srovnání. Výstupem analytické části je v souladu s principy strategického plánování SWOT analýza.

21

Návrhová část Návrhová část představuje přehledný soubor opatření, které vymezují soubor dílčích programů, které budou realizovány prostřednictvím konkrétních záměrů a aktivit (projektů) s případnou finanční podporou Moravskoslezského kraje, resp. dalších subjektů. Součástí návrhové části je Akční plán.

Regionální lesnický program Zaměření a důvod zpracování koncepce Regionální lesnický program je podpůrným dokumentem regionálního významu lesnictví v Moravskoslezském kraji. Cílem Regionálního lesnického programu bylo vytvoření uceleného přehledu o stavu lesních ekosystémů na území Moravskoslezského kraje, stanovení cílů a nástrojů při prosazování mezinárodní, státní a především regionální lesnické politiky až do úrovně vlastníků lesů, za předpokladu respektování jejich práv a zájmů při hospodaření v lesích. Regionální lesnický program vychází z podrobné analýzy současného stavu a srozumitelným způsobem navrhuje další nezbytné kroky k vytvoření uceleného a stabilního systému lesního hospodářství v kraji. Zpracování dokumentu Regionální lesnický program byl zpracován Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně, fakultou lesnickou a dřevařskou v říjnu roku 2007. Regionální lesnický program obsahuje SWOT analýzu. Analytická část Popisná část charakterizuje velmi podrobným způsobem aktuální stav lesů v kontextu historického vývoje a současnou pozici kraje v lesnictví a lesním hospodářství v rámci České republiky i Evropské unie. Návrhová část V návrhové části Programu jsou uvedeny cíle a priority, zahrnující vyhodnocení vertikálních a horizontálních souvislostí, výčet závazků, doporučení a cílů pro aplikaci regionální lesnické politiky. Následují obecná opatření zahrnující především postupy pro realizaci vytýčených cílů z předchozích částí.

22

ANALÝZA STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V KRAJI Úvod Cílem kapitoly o stavu životního prostředí Moravskoslezského kraje není provést samoúčelnou kompletní analýzu, ale především odlišit významné nedostatky a trendy v zatížení jednotlivých složek životního prostředí i v jejich geografické distribuci tak, aby bylo možno posoudit vliv navrhovaných intervencí Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje na vývoj životního prostředí v kraji. Přestože se v Moravskoslezském kraji podařilo zejména v posledních desetiletích podstatně zlepšit kvalitu životního prostředí, patří jeho území nadále mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Postižena je většina složek životního prostředí, ale nejzávažnějším současným problémem je znečištění ovzduší, a to i přes poměrně významné zlepšení oproti počátku první dekády 21. století. Ze srovnání s dalšími zatíženými oblastmi České republiky (např. severní a severozápadní Čechy, Praha), je však zřejmé, že se v Moravskoslezském kraji pozitivní trend zlepšování kvality ovzduší v poslední době zpomalil, což má mj. dopad na další rozvoj kraje. Dalšími významnými problémy životního prostředí kraje je poškození krajiny způsobené těžbou uhlí, kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v důsledku předchozí průmyslové činnosti (staré ekologické zátěže) a znečištění povrchových vod. Nejzávažnější dopady na životní prostředí se koncentrují především do střední a severovýchodní části kraje na ostravsko, karvinsko a třinecko. Na druhé straně se na území regionu nacházejí atraktivní a zachovalá území, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník a Oderské vrchy na severozápadě a Moravskoslezské Beskydy na jihovýchodě, které obklopují hustě osídlenou centrální část kraje. Nejcennější části kraje jsou chráněny v rámci velkoplošných zvláště chráněných území (CHKO Jeseníky, Beskydy a Poodří), která zaujímají téměř pětinu rozlohy kraje (7. místo mezi kraji České republiky), a dále velkým počtem maloplošných zvláště chráněných území, případně dalších přírodně cenných lokalit evropské soustavy Natura 2000 (ptačí oblasti, evropsky významné lokality). 2

Rozloha Moravskoslezského kraje: 5 426 km . Počet obyvatel: 1 228 403 (2012)

Ovzduší Moravskoslezský kraj se nachází v oblasti Slezské pánve, kterou lze definovat jako velkoplošnou oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší s velkou hustotou průmyslu, ale i lokálního vytápění a dopravy. Zhoršená kvalita ovzduší v kraji se z větší části vyskytuje v zimním období, které se vyznačuje častými inverzemi, způsobujícími špatný rozptyl znečišťujících látek. Přestože se ovzduší v Moravskoslezském kraji ve srovnání s minulostí poměrně výrazně zlepšilo a celkové emise hlavních znečišťujících látek se snížily, koncentrace škodlivin v ovzduší stále výrazně převyšují průměr Evropské unie i situaci v jiných částech České republiky. Zásadním problémem se v posledních letech stal opětovný lokální nárůst koncentrací škodlivin v ovzduší v chladné polovině roku polétavým prachem i dalšími škodlivinami ve městech, v blízkosti zatížených komunikací i některých venkovských oblastech, v důsledku kombinace emisí z velkých průmyslových a energetických zdrojů znečištění, lokálních topenišť, intenzivně rostoucí automobilové dopravy a v části Moravskoslezského kraje také přeshraničním přenosem škodlivin z Polska. Stav ovzduší není problémem pouze samotné Ostravsko-karvinské aglomerace, ale významný je i v území, která byla tradičně považována za méně problematická (např. západní části kraje).

23

Znečištění ovzduší může na jedné straně negativně ovlivnit rozvoj vybraných částí kraje (snížení 1

atraktivity území pro nové zaměstnance či absolventy škol , návštěvníky a turisty, odchod obyvatel, pro něž patří kvalita životního prostředí mezi životní priority, apod.) a současně je tato situace limitující pro některé z rozvojových aktivit, které by mohly mít (byť i nevelký) vliv na další zhoršení kvality ovzduší (např. související obslužná doprava rozvojových záměrů, apod.).

Emisní situace Nejvýznamnějším zdroji znečišťujících látek jsou velké zdroje znečištění ovzduší, provozované průmyslovými a energetickými podniky, které ovšem současně hrají klíčovou roli v ekonomice Moravskoslezského kraje. V případě těchto velkých zdrojů znečištění ovzduší došlo v minulých letech k největšímu poklesu produkce emisí. Je však potřeba se zaměřit také na řešení emisí z dalších typů zdrojů. Jedním z nich je doprava, související jak s průmyslovou výrobou v kraji, tak i s nárůstem individuální osobní přepravy. Dalším jsou tzv. lokální topeniště (individuální vytápění domácností, zejména rodinných domů), která mají v topné sezóně v některých lokalitách významný podíl na znečištění ovzduší a jejichž produkce škodlivin (tuhé znečišťující látky) navíc stále stoupá. Posledními uváděnými, avšak hůře měřitelnými a prokazatelnými zdroji znečištění, jsou zdroje na území Slezského vojvodství v Polsku, odkud se emise z těžkého průmyslu a energetiky dostávají vlivem severovýchodního proudění větru na území našeho kraje. Při srovnání produkce celkových emisí (zahrnujících všechny typy zdrojů znečištění, včetně mobilních) je zřejmé, že Moravskoslezský kraj produkuje zhruba stejně škodlivin jako region Severozápad (složený ze dvou krajů České republiky). Obdobně jako v celé České republice došlo i v Moravskoslezském kraji k ústupu významu původně převažujících škodlivin (především oxidu siřičitého) ve prospěch nárůstu objemu i významu suspendovaných částic (prachu), oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a polyaromatických uhlovodíků. Rozmístění zdrojů emisí v kraji je velmi nerovnoměrné. Největší zdroje znečišťování se nacházejí především v Ostravsko-karvinské aglomeraci a na třinecku. V Moravskoslezském kraji se v roce 2011 nacházelo celkem 2152 zdrojů znečišťování ovzduší, které produkovaly alespoň jednu ze zájmových znečišťujících látek, rozmístěných v 284 provozovnách. Mezi významné provozovatele stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ovlivňujících kvalitu ovzduší v kraji, patří především ArcelorMittal Ostrava a.s.; Dalkia Česká republika, a. s. – Elektrárna Třebovice; OKD; OKK, Koksovny a.s.; VÍTKOVICE STEEL, a.s.; Energetika Vítkovice, a.s.; ČEZ, a.s.; Biocel Paskov a.s.; TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. a ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Nejvýznamnější meziroční pokles emisí u velkých průmyslových zdrojů byl v posledních letech zaznamenán v roce 2009, kdy došlo k celkovému meziročnímu snížení produkce tuhých znečišťujících látek o 22 % (nejvýznamnější pokles u velkých zdrojů znečištění byl zaznamenán u zdroje ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 - Vysoké pece). V dalších letech již pokles nebyl tak výrazný a množství vyprodukovaných tuhých znečišťujících látek v Moravskoslezském kraji je stále druhou nejvyšší hodnotou v rámci České republiky.

1

Tato skutečnost je klíčová především pro rozvoj inovací, který vyžaduje příchod vzdělaných odborníků, respektive atraktivitu území pro studenty vzdělané v místních vysokoškolských a dalších vědeckých institucích. Nízká kvalita životního prostředí uvedené oborníky i studenty odrazuje a limituje tím i realizace inovační strategie.

24

Tabulka 1: Celkové emise hlavních znečišťujících látek v roce 2011 (Zdroj: Aktualizace analytických částí Krajského integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje a Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2011) TZL

Kategorie zdrojů

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

kt/rok

%

kt/rok

%

kt/rok

%

kt/rok

%

kt/rok

%

kt/rok

%

REZZO 1 + 2

2,37

41,5

20,35

91,1

18,67

71,6

119,9

87,2

2,87

18,2

0,21

5,1

REZZO 3

1,39

24,3

1,92

8,6

0,58

2,2

5,94

4,3

10,35

65,6

3,77

91,0

CELKEM stac. zdroje

3,76

65,8

22,26

99,7

19,25

73,9

125,8

91,5

13,22

83,8

3,98

96,1

REZZO 4

1,95

34,2

0,08

0,3

6,81

26,1

11,68

8,5

2,56

16,2

0,16

3,9

CELKEM

5,71

100

22,34

100

26,06

100

137,5

100

15,77

100

4,142

100

Graf 1: Struktura zdrojů emisí v Moravskoslezském kraji [%] v roce 2011 (Zdroj: Aktualizace analytických částí Krajského integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje a Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2011)

100% 90% 80% 70% 60%

REZZO 4

50%

REZZO 3

40%

REZZO 1+2

30% 20% 10% 0% TZL

SO2

NOX

CO

VOC

NH3

25

Přes průmyslový charakter Moravskoslezského kraje jsou významným zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním méně hodnotných paliv. Malé zdroje znečišťování ovzduší se dle bilancí Českého hydrometeorologického ústavu podílejí na produkci emisí tuhých znečišťujících látek v Moravskoslezském kraji téměř z jedné čtvrtiny. Jedná se tedy o nezanedbatelnou skupinu zdrojů, určenou převážně pro individuální vytápění domácností. Tyto zdroje vypouštějí škodliviny o nízké teplotě a z komínů s výškou do 10 metrů, ovlivnění kvality ovzduší tedy může být v jejich okolí velmi výrazné, protože se jedná o přímé dopady v dýchací zóně obyvatel. Na provozovatele těchto zdrojů pro individuální vytápění domácností se bohužel nevztahuje přímá povinnost umožnit orgánům ochrany ovzduší přístup ke zdroji za účelem kontroly dle zákona č. 201/2012 Sb. Kontrolu provozu těchto zdrojů znečišťování lze provádět pouze tak, že si obce mohou vyžádat protokoly o provedení kontroly, že tepelný zdroj na pevná paliva je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a výše uvedeným zákonem. Na provozovatele této skupiny zdrojů (obvykle majitele rodinných domů) je tak nutno působit zejména prostřednictvím informačních kampaní pro veřejnost, případně ekonomickými nástroji (dotační programy). Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší významně především v podzimních a zimních měsících při inverzním počasí. K nárůstu znečištění dochází i v oblastech s možnostmi alternativního vytápění ušlechtilejšími palivy (plyn). Příčinou je mimo jiné i částečný návrat k vytápění tuhými palivy, způsobený především zvyšováním nákladů na vytápění při současné dostupnosti levnějších druhů pevných paliv, v některých případech doprovázený i spalováním odpadů se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. Měrné emise z vytápění domácností přesahují v hodnotách tuhých znečišťujících látek, PM10 i PAU průměry České republiky. Očekávaný pozitivní trend snižování emisí v důsledku zateplování obytných domů, respektive instalace alternativních zdrojů vytápění (tepelná čerpadla, solární zdroje) v rámci podpory programu „Zelená úsporám“ lze vyhodnotit až v delším časovém úseku. Dopady společného opatření Moravskoslezský kraj a Ministerstvo životního prostředí, zaměřeného na výměnu technicky nevyhovujících kotlů na tuhá paliva za modernější s nižšími měrnými emisemi, se projeví až v nadcházející zimní sezóně, resp. – vzhledem k dalším fázím programu – i později. Dominantní role malých zdrojů znečištění ovzduší se projevuje především v případě produkce těkavých organických látek (více než 65 % veškeré produkce VOC v kraji). Společně s dopravou tak jde o více než tři čtvrtiny veškeré produkce VOC, což má dopad z hlediska zátěže území nejen v průmyslové části kraje, kde se na znečištění ovzduší podílí především velké zdroje průmyslu a energetiky, ale také v oblastech relativně vzdálených dosahu velkých stacionárních zdrojů znečištění. V následujícím obrázku (zdroj: Státní zdravotní ústav) je uvedeno rozložení zdrojů lokálních topenišť v Moravskoslezském kraji:

26

Graf 2: Zdroje lokálních topenišť (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Z hlediska znečištění ovzduší se stále větším problémem stává, kromě výše uvedeného narůstajícího podílu malých zdrojů znečištění ovzduší, také doprava. Přímé emise tuhých znečišťujících látek z automobilové dopravy se na celkových emisích v kraji podílejí přibližně jednou třetinou. Jde tedy opět o významnou skupinu zdrojů znečišťování ovzduší, které navíc také produkují emise ve velmi malé výšce nad zemí v dýchací zóně obyvatel. Vliv dopravy závisí především na narůstající intenzitě vnitrostátní i mezinárodní kamionové přepravy a vzrůstajícím počtu osobních automobilů. Na některých úsecích silnic v kraji se intenzita dopravy, zejména v první polovině minulé dekády, zvýšila o desítky procent. Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování jsou komunikace v centrech měst (především Ostrava a její okolí), všechny rychlostní komunikace a zatížené úseky silnic I. tříd (jihozápadně od Ostravy). Přínos dokončené dálnice se zatím významným způsobem neprojevil, důležitou roli může sehrát její využití při smogových situacích. Nová legislativa umožňuje snížit zatížení v lázeňských místech, nebo pokud došlo k překročení některého z imisních limitů na území obce (města) nebo jeho části, stanovit vyhláškou zónu s omezením provozu motorových silničních vozidel (tzv. „nízkoemisní zóna"). Její využití je však v reálné situaci komplikované. Kvalita ovzduší na území Moravskoslezského kraje je ovlivňována také zdroji emisí, umístěnými v oblasti Slezského vojvodství v Polské republice, sousedícím s Moravskoslezským krajem. Tato oblast je silně industrializovaná, s velkým počtem zdrojů znečištění ovzduší. Z údajů evropského monitorovacího programu EMEP (Program spolupráce pro měření a vyhodnocování dálkového přenosu emisí do ovzduší v Evropě) vyplývá, že např. emise částic prachu PM2,5 se v roce 2010 na 2 2 území Slezského vojvodství pohybovaly kolem 1,3 t/km , na Ostravsku kolem 0,5 t/km a v ostatních 2 částech kraje kolem 0,2 t/km . Je tedy zřejmé, že zejména v době severovýchodního proudění může docházet k významnému přenosu znečištění z Polska na území Moravskoslezského kraje.

27

Dalším, výše nezmíněným zdrojem znečištění ovzduší, je významný lokální vliv termicky aktivních důlních odvalů (nutnost sanace) a vliv velkých plošných rekultivačních prací. Imisní situace Koncentrace škodlivin v ovzduší je mimo jiné závislá na meteorologické situaci, proto je tento faktor v jednotlivých sezónách i letech různě významný. Přesto se dá konstatovat, že po roce 2000 došlo v Moravskoslezském kraji - na rozdíl od stagnace koncentrací ostatních škodlivin - k významnému nárůstu koncentrací suspendovaných částic PM10 (špička hodnot v roce 2003) i oxidů dusíku (špička hodnot v roce 2006). Následující graf (zdroj: ČHMÚ) přináší navíc i srovnání s dalšími aglomeracemi v České republice. Z něj mimo jiné plyne, že koncentrace škodlivin (zejména PM 10) v Moravskoslezském kraji od roku 1999 stoupaly podstatně více, než v dalších zatížených oblastech České republiky (severozápadní Čechy, Praha) a postupný pokles koncentrací od roku 2003 nebyl natolik výrazný, aby se hodnoty přiblížily ke stavu, který je dnes v uvedených srovnávacích oblastech. Vyhlášená oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší tak v posledních letech stále zaujímá významnou část MSK a zasahuje stále výrazně i za západní a jihozápadní hranice města Ostravy. Kraj je tak - vzhledem ke své homogenitě - největší velkoplošnou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na území České republiky. Ta v roce 2009 dosahovala 45,4 % rozlohy kraje, což je zhoršení oproti roku 2008 (36 % rozlohy kraje). Oproti roku 2005 a 2007 (45,5 % a 51 % území kraje) se jedná o zhruba stejnou rozlohu. Příčinou neuspokojivého imisního stavu je, kromě vysoké produkce emisí ze všech typů zdrojů (včetně lokálních topenišť, dopravy a přeshraničního přenosu), častý výskyt období se špatným rozptylem škodlivin v ovzduší – především při inverzních stavech v chladných částech roku. Například v období podzim/zima 2011/12 došlo souběhem nepříznivých meteorologických podmínek v některých oblastech kraje k velmi časnému nástupu každoročního období zvýšených koncentrací znečištění ovzduší, a tím i k rychlému „vyčerpání“ počtu „zákonem povolených“ 35 dnů s překročením limitu koncentrací škodlivin. Delší období překračování koncentrací škodlivin přetrvávalo i v březnu 2012, tedy v části roku, kdy se již obvykle kvalita ovzduší zlepšuje. Klíčové je, jak již bylo uvedeno, především znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM 10, resp. PM2,5, a to nejen v Ostravsko-karvinské průmyslové aglomeraci a přilehlých územích, ale ve větších městech i mimo tuto aglomeraci. V roce 2011 byl denní imisní limit koncentrací PM10 překročen na všech 22 stanicích v kraji. Překročení hodnoty 24 hodinového imisního limitu bylo nejčastěji -3 dosahováno na stanicích v okrese Karviná a Ostrava. Největší počet překročení hodnoty 50 ug.m byl dosažen na stanicích Český Těšín (127x oproti 123x v roce 2010) a Karviná ZÚ (126x). Pokles počtu -3 překročení hodnoty 50 ug.m naopak nastal u stanice Bohumín (119x v roce 2011 oproti 165x v roce 2010 a 136x v roce 2009), u stanice Ostrava Radvanice (118x oproti 148x v roce 2010) a Věřňovice (111x oproti 147x v roce 2010). -3

Roční imisní limit PM10 40 ug.m byl v roce 2011 na území Moravskoslezského kraje překročen na 14 -3 stanicích imisního monitoringu. Nejvyšší hodnota byla naměřena v Bohumíně (52,7 µg.m oproti -3 -3 -3 63,9 µg.m v roce 2010), ve Věřňovicích (51,6 µg.m oproti 66,1 µg.m v roce 2010) a Karviné ZÚ -3 (49,5 µg.m ). Čtyři z pěti lokalit s nejvyššími hodnotami v rámci České republiky se nacházejí v Moravskoslezském kraji, první lokalitou (2010), resp. pátou lokalitou (2011) v České republice je stanice Stehelčeves v okrese Kladno. Srovnání hodnot PM10 v rámci České republiky je v níže uvedeném obrázku (zdroj: ČHMÚ). K doplnění celkového obrazu je potřebné dodat, že lokální topeniště mohou v případě PM10 přispět 3 k celkovým koncentracím lokálně i více než 15 µg/m .

28

Graf 3: Trend ročních charakteristik PM10, PM2.5 a benzo(a)pyrenu v aglomeracích, 1996-2011 (Zdroj: ČHMÚ)

29

Graf 4: Trend ročních charakteristik SO2, NO2 a CO v aglomeracích, 1996-2011 (Zdroj: ČHMÚ)

30

Pro srovnání uvádíme údaje mimo aglomerace, kde jsou koncentrace znečištění polétavým prachem a persistentními polutanty nižší. Z vyhodnocení kvality ovzduší v místech mimo Ostravsko-karvinskou aglomeraci lze uvést, že v roce 2011 koncentrace PM10 např. na Čeladné v ročním aritmetickém průměru nepřekročily roční imisní limit. I zde však došlo 40x k překročení 24-hodinového limitu (v roce 3 3 2010 byl limit překročen 52x) s maximální naměřenou hodnotou PM10 149 μg/m oproti 358 μg/m v roce 2010. V Moravskoslezském kraji byly překračovány také imisní limity pro ještě nebezpečnější suspendované -3 částice o velikosti PM2,5 ve výši 25 ug.m (navrhovaný roční limit podle směrnice ES 2008/50/EC) na osmi stanicích na území kraje (Věřňovice, Bohumín, Ostrava-Radvanice, Ostrava-Přívoz, Ostrava-Zábřeh, Třinec-Kosmos, Studénka a Ostrava-Poruba), Uvedené částice jsou považovány za nejvýznamnější měřené prachové částice z hlediska vlivů na lidské zdraví. Překročeny byly také hodnoty cílového imisního limitu benzo(a)pyrenu (prokázaný lidský karcinogen dle IARC) na všech osmi stanicích na území kraje, kdy na lokalitě Ostrava-Bartovice byly opět 3 naměřeny nejvyšší hodnoty v České republice rovnající se 10,12 ng.m (v roce 2010 bylo naměřené 3 3 hodnoty o poznání nižší 7,2 ng.m , v roce 2009 bylo naměřeno 9,2 ng.m ). Cílový imisní limit je překročen velmi výrazně. Překvapivé – zejména při srovnání s předchozí dekádou -- je, že vysokých hodnot a negativního trendu bylo dosahováno také v návětrných částech města Ostravy, např. v Ostravě – Porubě, která 2

byla tradičně považována za místo s kvalitním životním prostředím. Ze srovnání časové řady plyne, že lokalita dosahovala v roce 2008 podstatně vyšších hodnot benzo(a)pyrenu, než v prvním 3 3 srovnávacím roce 2004. Zatímco v roce 2004 se jednalo konkrétně o 2,1 ng/m oproti 10,0 ng/m 3 3 v Ostravě-Bartovicích, resp. 6,5 ng/m v Ostravě-Přívoze a 4,5 ng/m v Ostravě-Mariánských horách, 3 v roce 2011 již hodnota v Ostravě – Porubě dosahovala 3,38 ng/m , zatímco v Ostravě – Přívoze 3 3 klesla na 4,65 ng/m stejně jako v Ostravě – Mariánských horách na 3,45 ng/m . Příčinou jsou pravděpodobně zvyšující se intenzity dopravy, včetně nárůstu tranzitní dopravy do doby dokončení nového napojení na budovanou silnici č. I/11 na Opavu. V roce 2011 došlo k překročení ročních průměrných koncentrací benzenu z celé České republiky jen v Moravskoslezském kraji a to na stanici Ostrava-Přívoz.

2 Švecová, V., Topinka, J., Šrám, R. J.(2009): Personální monitoring polycyklických aromatických uhlovodíků a volatilních organických látek. In: Ochrana ovzduší 5-6/2009(z měření ČHMÚ).

31

Graf 5: Roční průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v letech 2000-2011 na vybraných stanicích (Zdroj: ČHMÚ)

Graf 6: Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, v ovzduší v roce 2001-2011 (Zdroj: ČHMÚ)

32

Graf 7: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví, bez zahrnutí přízemního ozónu, 2011 (Zdroj: ČHMÚ)

Hluk Společně s dopady narůstající intenzity dopravy v oblasti znečištění ovzduší (ať už samotná produkce emisí nebo sekundární znečištění prachem) se projevuje i nárůst hlukové zátěže obyvatel. Jednou z příčin nárůstu hluku z dopravy je nevyhovující kvalita a nedostatečná kapacita komunikací, a také chybějící obchvaty měst a obcí. Hluk z průmyslové činnosti je ve srovnání s hlukem z dopravy méně významný. K této situaci přispívá zejména nárůst intenzity silniční dopravy. I přes občasné meziroční poklesy (množství přepravených osob a nákladu po železnici i po silnici meziročně pokleslo např. v roce 2009 o 9 %) je významný setrvalý trend nárůstu. Množství osob a zboží, přepraveného po silnici převyšuje až 4x objem přepravy po železnici. Nejvyšší počet obyvatel na území kraje dotčených hlukem (hodnota L n 60 dB pro rušení spánku) dle uveřejněných údajů žije ve velkých městech Moravskoslezského kraje – Frýdek-Místek (3279 obyvatel), Opava (5529 obyvatel), Havířov (5379 obyvatel). Celodenně (ukazatel L dvn 70 dB) je hlukem z dopravy dotčeno v uvedených městech - Frýdek-Místek (2 623 obyvatel), Opava (4 811 obyvatel), Havířov (4 898 obyvatel). V aglomeraci Ostrava žije nad mezní hodnotou L n pro silniční dopravu 33 300 obyvatel a Ldvn 27 800 osob. Strategické hlukové mapy, z nichž jsou údaje čerpány, byly vypracovány na základě směrnice 2002/49/ES pro aglomerace s počtem obyvatel nad 250 000 a pro hlavní komunikace s dopravní intenzitou nad 6 mil. vozidel/rok. V roce 2011 řešila Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě celkem 171 podnětů (v roce 2010 167) s ohledem na nadměrný hluk. Jednalo se především o dopravní hluk z provozu liniových staveb (silnice, železnice). Pouze v 16 případech (bylo provedeno 43 měření) bylo zjištěno překročení hygienických limitů hluku.

33

Příroda a krajina Ačkoliv je Moravskoslezský kraj vnímán především jako průmyslový region, zastává z hlediska ochrany přírody a krajiny v rámci České republiky důležitou pozici. Na jeho území leží řada rozsáhlých území s cennými přírodními hodnotami. Jedná se především o velkoplošná zvláště chráněná území – celé území CHKO Poodří a dále části CHKO Beskydy a CHKO Jeseníky, dále desítky maloplošných zvláště chráněných území, několik přírodních parků a rozsáhlá území evropské soustavy Natura 2000 - evropsky významné lokality i ptačí oblasti. Celková rozloha velkoplošných zvláště chráněných území dosahuje více než 17 % rozlohy regionu, 153 maloplošných zvláště chráněných území má rozlohu 7 283 ha. V Moravskoslezském kraji stejně jako v celé České republice převládá kulturní krajina ovlivněná intenzivní antropogenní činností. Působení člověka však mělo za příčinu také vznik několika unikátních krajinných typů, ve kterých se udržela nebo vytvořila řada jedinečných ekosystémů. Další intenzifikace zemědělské a průmyslové výroby ovšem tyto ekosystémy může ohrozit. Zásluhou dlouhodobé tradice v ochraně přírody a zvyšujícím se dotačním prostředkům se situace v kraji v oblasti ochrany přírody postupně zlepšuje. Je prováděn management v maloplošných zvláště chráněných územích (biotechnické zásahy na území přírodních rezervací a přírodních památek) jako je pravidelné kosení, likvidace invazních druhů rostlin, údržba lesního porostu a podobně. Problémovými zásahy do krajinného rázu jsou v současné době velkoplošné terénní úpravy, například v souvislosti se stavbami výrobního, obchodního a logistického charakteru (sklady, logistická centra, podnikatelské areály, průmyslové zóny, podniky na zelené louce) s nároky na další plochy. Uvedený trend vede k postupnému zvyšování podílu využívané plochy v poměru k území přírodního charakteru. Problémem je rovněž zvýšení fragmentace krajiny a snížení její migrační propustnosti v důsledku stavební činnosti. Dalším relativně novým problémem jsou zásahy do krajinného rázu v důsledku výstavby fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě, které tak převzaly štafetu stožárových staveb, především větrných elektráren a stožárů mobilních operátorů v exponovaných lokalitách. V následující mapce je uveden přehled chráněných území Moravskoslezského kraje. Graf 8: Chráněná území Moravskoslezského kraje

34

Velkoplošná zvláště chráněná území

Chráněná krajinná oblast Beskydy CHKO Beskydy je největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice, byla vyhlášena v roce 1973 na ploše 116 000 ha. Rozprostírá se na moravsko-slovenském pomezí v horské části Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků. Podnebí Beskyd určuje jejich nadmořská výška a poloha v místě střetů oceánského a kontinentálního klimatu. Nejnižší průměrnou roční teplotu 2,5°C má nejvyšší vrchol Beskyd Lysá hora, nejnižší polohy oblasti mají průměr okolo 7°C. Celá oblast je dosti bohatá na srážky, přičemž například Lysá hora s průměrnou hodnotou 1532 mm za rok patří k srážkově nejbohatším místům České republiky. Lesy pokrývají asi 70 % území, jejich druhová skladba byla vlivem člověka značně pozměněna, takže původní smíšené porosty byly většinou nahrazeny smrkovými monokulturami. Přírodní lesy se zachovaly jen místy. Jsou to především květnaté bučiny i zbytky suťových lesů. Na nejvyšších beskydských vrcholech a jejich svazích zůstaly přírodní horské smrčiny. Většina významných pralesů a část dalších typických beskydských porostů je chráněná v rezervacích. Při utváření beskydské krajiny se výrazně projevil vliv jejího osídlení a využívání. Zvláště významně se projevil vliv středověké valašské kolonizace s pasekářským způsobem hospodaření, v jehož důsledku došlo k vytvoření hodnotné a esteticky vyvážené kulturní krajiny s roztroušenými chalupami a drobnými políčky. Oblast je významná především pro hnízdění ptačích druhů vázaných na přírodní pralesovité lesy s významným podílem buku. Vyskytuje se tu jediná původní populace puštíka bělavého (Strix uralensis) v České republice, hnízdí zde také sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Plochy bezlesí hostí například početnou populaci chřástala polního (Crex crex) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). Největší populace v České republice zde tvoří strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) a lejsek malý (Ficedula parva). CHKO Beskydy plní důležitou funkci z hlediska takzvané Bernské úmluvy (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť) pokud jde o výskyt velkých šelem – vlka (Canis lupus), rysa ostrovida (Lynx lynx) a medvěda hnědého (Ursus arctos). Pro přilehlou průmyslovou oblast Ostravska představují Beskydy významnou rekreační oblast, což se projevuje v jejich návštěvnosti.

Chráněná krajinná oblast Jeseníky CHKO Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969 na ploše 74 000 ha. Území dominuje nejvyšší Moravský masív – Hrubý Jeseník. Z geologického hlediska představují Jeseníky nejvýchodnější část Českého masívu, jenž byl vyvrásněn na konci prvohor. Z klimatického hlediska patří Jeseníky mezi chladnější oblasti s vysokými srážkami a vysokou délkou trvání sněhové pokrývky (v hřebenové části pohoří zpravidla od poloviny října až do konce května), což vytváří vhodné podmínky pro zimní sporty a další související aktivity cestovního ruchu. Pro provozování zimních sportů byla vybudována nezbytná infrastruktura (například lyžařské areály u Ovčárny pod Petrovými kameny a u Červenohorského sedla), která – společně s vysokou koncentrací návštěvnosti (místní i časovou) – způsobuje potenciální střety s požadavky na ochranu přírody a krajiny. Lesní porosty pokrývají území oblasti téměř z 80 %. Převažují smrkové monokultury, které z velké části nahradily původní bukojedlové porosty a přirozené smrčiny. Horní hranice lesa probíhá v nadmořské výšce 1 300 m, nad ní je rozsahem nevelké, ale přírodovědecky velmi hodnotné přirozené bezlesí – horské hole, které jsou dokladem zalednění. Kleč je zde nepůvodní dřevinou a její nepřítomnost v původní vegetaci je jedním z důvodů velkého druhového bohatství některých lokalit v alpínském pásmu. Například z Velké kotliny se uvádí na 450 druhů vyšších rostlin, jde o nejbohatší botanickou lokalitu v České republice. Ve vrcholových partiích jsou četná vrchoviště, rašeliniště, prameniště a bystřiny. 35

Oblast je významná především pro lesní druhy ptáků a ptactvo horských luk, včetně druhů zasahujících do oblasti údolních niv. Vyskytuje se zde pěvuška podhorní (Prunella collaris) a linduška horská (Anthus spinoletta), jejichž rozšíření je v České republice značně omezené. Kritická situace nastala u tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) – asi přežívá několik jedinců, došlo také k rychlému snížení počtu tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Očekává se návrat sokola stěhovavého (Falco peregrinus). Pozornost zasluhuje ojedinělý výskyt kulíka hnědého (Charadrius morinellus) a slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica). V současné době se připravují podklady pro posouzení možnosti zřízení národního parku v jádrové části stávající CHKO.

Chráněná krajinná oblast Poodří Jedná se o území zachovalé údolní nivy Odry s pestrým mikroreliéfem, vzniklým jejím vývojem ve čtvrtohorách a následně hospodářským využíváním po středověké kolonizaci ve 13. a 14. století. Území je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. Dále pak v národním měřítku jedinečným charakterem meandrujícího toku Odry s navazujícími systémy ramen a tůní v různém stupni zazemnění, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení (unikátní souvislý komplex zhruba 2 300 ha aluviálních luk), lužními lesy v nivě (zastoupení dubu a jasanu téměř 50 %), dubohabřinami na terasách Odry a konečně rybničními soustavami. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Oblast byla vyhlášena v roce 1991 v plošné výměře 8 150 ha a v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsaarské konvence (rozloha mezinárodně významného mokřadu 5 450 ha). Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují k vyhlášení. V rámci územního systému ekologické stability je severní část CHKO nadregionálním biocentrem a jižní nadregionálním biokoridorem. CHKO je významná především pro vodní a bažinné ptáky jak v době hnízdění, tak i při tahu. Na několika místech se vyskytuje bukáč velký (Botaurus stellaris), hnízdí zde hohol severní (Bucefala clangula) a další vzácné kachny. Od konce 90. let 20. století hnízdí husa velká (Anser anser) a kormorán velký (Phalacrocorax carbo), od roku 2000 pak zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). Existuje tu hnízdní kolonie racka chechtavého (Larus ridibindus). Z bahňáků je nejhojnějším hnízdním druhem čejka chocholatá (Vanellus vanellus), z méně častých břehouš černoocasý (Limosa limosa) a vodouš rudonohý (Tringa totanus). Hlavní hospodářskou činností je zemědělství. Rybníky jsou využívány k chovu ryb.

Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) mají rozlohu 7 283 ha. Největší nárůst počtu MZCHÚ byl v roce 2008 (o čtyři). Celkově se v Moravskoslezském kraji jedná o 10 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 74 přírodních rezervací a 56 přírodních památek. Dále se na území kraje nachází 5 přírodních parků, které zajišťují územní ochranu přírody na obecné úrovni. Ze 153 maloplošných zvláště chráněných území je 78 zvláště chráněných území umístěno ve volné krajině ve správě Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje).

36

Přírodní parky V Moravskoslezském kraji byly vyhlášeny následující přírodní parky: Přírodní park Sovinecko (na území přírodního parku leží NPP Rešovské vodopády) Přírodní park Údolí Bystřice (na území leží PP Kamenné proudy a PR Hrubovodské sutě) Přírodní park Oderské vrchy Přírodní park Podbeskydí (nejcennější částí parku NPP Šipka) Přírodní park Moravice. Významné krajinné prvky V Moravskoslezském kraji je registrováno více než 2150 významných krajinných prvků (zdroj: KOPK MSK), nejvíce v kompetenci pověřených obecních úřadů Odry, Fulnek a Nový Jičín (dohromady více než 50 % všech VKP na území Moravskoslezského kraje). Z výše uvedeného plyne, že rozmístění registrovaných VKP na území Moravskoslezského kraje je nerovnoměrné, což vyplývá z různého postupu při jejich vyhlašování. Graf 9: Památné stromy a významné krajinné prvky (Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje)

Územní systémy ekologické stability krajiny Územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES) jsou vzájemně propojené soubory přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišují se na místní, regionální a nadregionální ÚSES a jejich cílem je: 

uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny;



zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení;



podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny;



uchování významných krajinných fenoménů.

37

Jejich vymezení je součástí územně-plánovací dokumentace. V územně-plánovací dokumentaci vyšších územních celků je to na úrovni nadregionálních a regionálních ÚSES, v územně-plánovací dokumentace obcí pak až do úrovně lokálních ÚSES. Péče o zvláště chráněné živočichy V kraji působí dvě záchranné stanice pro hendikepované živočichy (Bartošovice nad Odrou a Stránské – ve druhém případě specializace na dravce a sovy), které se věnují také EVVO. Jen samotná stanice v Bartošovicích přijme ročně 700-1100 hendikepovaných zvířat a průměrně 55 % jich po doléčení vypustí zpět do přírody (v roce 2010 bylo z 1 046 přijatých zvířat vypuštěno zpět do přírody 475). Celkem bylo za období 1983-2010 přijato 12 978 živočichů. Invazní druhy V Moravskoslezském kraji se, podobně jako v celé republice, šíří invazní druhy živočichů a rostlin. V této souvislosti je vhodné zmínit projekt „Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky“, který byl dokončen v roce 2010 a stal se dosud nejvýznamnějším projektem, řešícím likvidaci invazních druhů v České republice, a je ojedinělým i v rámci Evropy (projekt získal finanční podporu z Programu LifeNature EU a prezentace jeho výsledků byla vybrána do programu návštěvy Eurokomisaře pro ŽP M. Potočnika v České republice v roce 2011). Cílem projektu byla nejen revitalizace původních porostů v povodí, kde je soustředěno několik chráněných území, a které je zasaženo invazním druhem – křídlatkou, ale také získání vědeckých i praktických poznatků pro likvidaci uvedeného druhu. Na základě zkušeností z tohoto úspěšného projektu, probíhá likvidace invazních druhů rostlin také v části CHKO Poodří. Natura 2000 Do potenciálního konfliktu s rozvojovými aktivitami Moravskoslezského kraje se také může dostávat ochrana lokalit evropské soustavy Natura 2000. To může nastat mimo jiné i vzhledem k tomu, že do soustavy Natura 2000 jsou zahrnuty i části území, které dříve nebyly speciálně chráněny národní legislativou. V celkovém přehledu přinášíme standardní přehled území soustavy Natura 2000 v Moravskoslezském kraji. Do národního seznamu evropsky významných lokalit (EVL) bylo na území Moravskoslezského kraje původně zařazeno nařízením Vlády č. 132/2005 Sb. celkem 45 EVL. Další EVL byla do národního seznamu EVL zařazena v roce 2009 nařízením Vlády č. 371/2009 Sb. Na území Moravskoslezského kraje se tedy celkově nachází celkem 51 evropsky významných lokalit (zdroj: CENIA). Nejpočetnější kategorií evropsky významných lokalit na území Moravskoslezského kraje jsou území, jejichž předmětem ochrany jsou konkrétní evropsky významné druhy (takzvané druhové lokality), zejména evropsky významné druhy živočichů. Evropsky významné druhy rostlin jsou předmětem ochrany pouze ojediněle: Praděd, Beskydy, Skalské rašeliniště, Sovinec. Z „druhových“ lokalit je větší část tvořena lokalitami vodních a podmáčených biotopů (rybníky, tůně, vodní toky, mokřady). Celkem se jedná o 25 EVL, ve kterých jsou předmětem ochrany živočichové (ojediněle rostliny) vázaní na vodní prostředí (nejčastěji: čolek velký, kuňka žlutobřichá a ohnivá, dále vranka obecná, vydra říční, ad.). Dále jsou na území Moravskoslezského kraje významně zastoupeny „druhové“ evropsky významné lokality v biotopech bývalých důlních děl (celkem deset EVL), jejichž předmětem ochrany jsou netopýři. Další skupinou „druhových lokalit“ jsou EVL u nichž jsou jediným či jedním z několika předmětů ochrany zástupci hmyzu, konkrétně lesní druhy brouků vázané na trouchnivějící dřevo starých stromů v alejích, parcích a lesích (zejména páchník hnědý) – 6 lokalit, případně luční druhy (modrásek bahenní, přástevník kostivalový) – 3 lokality, vodní druhy hmyzu (vážka jasnoskvrnná) – 1 lokalita. Typy evropských stanovišť jsou předmětem ochrany ve 13 EVL, jedná se však o plošně nejrozsáhlejší lokality (Beskydy, Poodří, Niva Morávky, Sovinec, Praděd, Hraniční meandry Odry). Nejčastěji 38

zastoupeným typem stanoviště jsou lesní (13 EVL), následují mokřadní a lužní stanoviště (10 EVL), luční (7 EVL), dále jsou zastoupeny stanoviště sutí a skal (ve 4 EVL), vodní stanoviště na tocích (3 EVL), křoviny (2 EVL) a na závěr shodně po jedné EVL jeskyně, horská (alpinská) stanoviště. Plošně nejrozsáhlejší EVL jsou Beskydy (CZ0724089) - 120 387 ha. Uvedená lokalita zároveň obsahuje největší počet předmětů ochrany (typů evropských stanovišť a evropsky významných druhů) v Moravskoslezském kraji, včetně prioritních druhů. Významné jsou zejména šelmy (vlk obecný, medvěd hnědý, rys ostrovid), pro něž jsou Beskydy jedinou EVL na našem území, kde tyto druhy dohromady požívají ochranu Evropské unie prostřednictvím evropsky významné lokality. Mezi další plošně rozsáhlé EVL patří následující: Praděd (CZ0714077) - 6071 ha, Poodří (CZ0814092) - 5235 ha, Sovinec (CZ0810018) - 2561 ha. V Moravskoslezském kraji se dále nacházejí 4 ptačí oblasti: Beskydy, Jeseníky, Poodří a Heřmanský stav – Poolší. Ptačí oblast Jeseníky: Ptačí oblast Jeseníky (CZ0711017) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 599/2004 Sb. na ploše 52 228,12 ha. Území ptačí oblasti zčásti sleduje hranice CHKO Jeseníky, celkově je však její rozloha nižší než rozloha CHKO Jeseníky. Předmětem ochrany ptačí oblasti Jeseníky jsou populace těchto druhů ptáků: jeřábek lesní (Bonasa bonasia) a chřástal polní (Crex crex) a jejich biotopy. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany (§1 nařízení Vlády ČR). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti Jeseníky, mimo současně zastavěné a zastavitelné části území obcí (§3 nařízení Vlády ČR): a) vytyčovat nové turistické, cyklistické, lyžařské trasy a jezdecké stezky, b) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena, c) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití. Předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není potřeba ve vymezených případech (viz (§3 odst. 2 nařízení Vlády ČR). Ptačí oblast Beskydy: Ptačí oblast Beskydy (CZ0811022) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 687/2004 Sb. na ploše 41 702 ha a pokrývá zhruba jednu třetinu její plochy. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace těchto druhů ptáků - čáp černý (Ciconia nigra), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), puštík bělavý (Strix uralensis), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a lejsek malý (Ficedula parva) a jejich biotop (§1 nařízení Vlády ČR). Všech deset druhů přílohy I Směrnice o stanovištích, pro které byla ptačí oblast vyhlášena, jsou lesní druhy, z nichž některé vyžadují pralesovitý charakter porostů. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany (§1 nařízení Vlády ČR). V územích první a druhé zóny Chráněné krajinné oblasti Beskydy, nacházejících se v ptačí oblasti, lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody (§3 odst. 2 nařízení Vlády ČR):

39

a) provádět mýtní a předmýtní těžby, které nebyly umístěny ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo v převzaté lesní hospodářské osnově, respektive těžby, u kterých dojde k jejich přesunu; b) provádět mýtní nahodilé těžby listnatých dřevin a jedle, s výjimkou vývratů a ležících zlomů. Ptačí oblast Poodří: Ptačí oblast Poodří (CZ0811020) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 25/2005 Sb. na ploše 8043 ha. Hranice ptačí oblasti jsou totožné s hranicemi CHKO Poodří a území tvoří úzký pruh podél řeky Odry. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace těchto druhů ptáků: bukač velký (Botaurus stellaris), kopřivka obecná (Anas strepera), ledňáček říční (Alcedo atthis), moták pochop (Circus aeruginosus) a jejich biotop (§1 nařízení Vlády ČR). Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany (§1 nařízení Vlády ČR). Ptačí oblast: Heřmanský stav - Odra – Poolší Ptačí oblast Heřmanský stav - Odra – Poolší (CZ0811021) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 165/2007 Sb. na ploše 3100,8 ha. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace bukáčka malého (Ixobrychus minutus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a slavíka modráčka (Luscinia svecica) a jejich biotopy. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků podle odstavce 2 v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany (§1 nařízení Vlády ČR). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné území obcí a zastavitelné plochy obcí. a) odstraňovat litorální porosty, b) vstupovat do litorálních porostů rybníků v době od 1. dubna do 31. července; to se netýká vlastníků a nájemců pozemků, kde se tyto porosty nacházejí, c) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhů, pro které je ptačí oblast zřízení d) měnit druh pozemků a způsob jejich využití e) zavádět faremní chovy vodní drůbeže, f)

vypouštět uměle odchované kachny,

g) provádět činnosti vykonávané správci vodních toků při zásazích do břehů a břehových porostů, h) aktivně měnit výši vodní hladiny na rybnících Záblatský, Lesník, Sirotek, Šafář a Mělčina od 15. dubna do 31. července o více než 20 cm v časovém úseku kratším než 14 dní.

Staré ekologické zátěže Staré ekologické zátěže patří v Moravskoslezském kraji k závažným problémům životního prostředí. V Moravskoslezském kraji bylo evidováno celkem 673 ekologických zátěží, tvoří tak 7,5 % ze všech krajů České republiky. V kraji se jedná převážně o zátěže z oblasti chemického a hutnického průmyslu, uzavřené, technicky nevyhovující skládky odpadů a území dlouhodobě (většinou v minulosti) provozovaných průmyslových podniků. V případě skládek je největším problémem jejich rekultivace a zabezpečení, narážející na nedostatek finančních prostředků obcí, které byly jejich provozovateli. Společně s Ústeckým krajem patří MSK mezi kraje, v nichž je tento problém 40

dominantní. Odstraňování starých ekologických zátěží probíhalo v posledních letech především v lokalitách Ostrava - Koksovna Šverma (OKD a. s.), Ostrava - Radvanice, OKD Bastro, Bruntál (ALFA Plastik a. s.), Opava Komárov (IVAX CR a. s.), Frenštát pod Radhoštěm (Siemens Elektromotory, s. r. o.), Moravský Beroun (Granitol a.s.), Horní Suchá - plnírna propan-butanu PRIMAPLYN s. r. o. a další. Nejvýznamnější lokality, jejichž sanace po dlouhé přípravě probíhá, jsou Nápravná opatření - laguny Ostramo (DIAMO s. p.), resp. aktuální jsou opatření OKD a. s. (koksovny ČSA a Trojice, lokality jednotlivých dolů), Severomoravská plynárenská, a. s. (lokality po celém kraji), Severomoravská energetika a. s. (lokality po celém kraji), Arcelor-Mittal Steel a. s., Válcovny plechu a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a. s., lokality čerpacích stanic PHM, ad. Samotná likvidace starých zátěží však může přinést i přechodné zhoršení kvality životního prostředí, zejména v případě porušení technologických postupů – viz extrémní zvýšení koncentrací oxidu siřičitého v ovzduší v důsledku postupu při likvidaci lagun Ostramo, v říjnu 2011. Specifickým problémem území s bývalou i současnou hlubinnou těžbou černého uhlí je nutnost zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení nekontrolovatelného výstupu důlních plynů a dále devastace poddolovaných území s omezenými možnostmi těžebních organizací a státu při odstraňování a nápravě způsobených škod.

Odpady I přes skutečnost, že množství produkce odpadů v regionu klesá, patří Moravskoslezský kraj stále k nejvýznamnějším producentům odpadu v České republice. Prioritním tématem odpadového hospodářství v České republice i v MSK je zlepšení nakládání s komunálními odpady, proto je v rámci analytické části Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje věnována pozornost především této skupině odpadů. Samotná produkce i nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji jsou ovlivněny vysokou hodnotou zalidnění a také množstvím průmyslových podniků v kraji. Proto je odpadové hospodářství v kraji charakterizováno také velkým množstvím průmyslových odpadů. Celková produkce odpadů na obyvatele se v kraji v posledních letech snižuje, v rámci České republiky se Moravskoslezský kraj v produkci odpadů zařadil na 2. místo. Struktura produkce průmyslových odpadů v Moravskoslezském kraji odpovídá struktuře průmyslové výroby. Významná část produkce odpadů připadá na anorganické odpady z tepelných procesů hutnictví a zpracování železa a odpady z energetiky. Stále větší počet producentů odpadů však vedlejší produkty spalovacích a tepelných procesů certifikuje a – v souladu s legislativou – tak předchází vzniku odpadů a umožňuje jiné využití uvedených vedlejších produktů. Skládky odpadů jsou v současné době nadále využívány jak pro odstraňování průmyslových odpadů, tak i pro odstraňování komunálních odpadů. Kromě skládek jsou na území Moravskoslezského kraje provozována také další zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů, která jsou svoji kapacitou, případně charakterem významná pro systém nakládání s odpady v kraji. Mezi ně patří zejména spalovna nebezpečných odpadů v Ostravě – Mariánských Horách, zařízení pro sběr, výkup a využívání autovraků v Petřvaldě, Sviadnově a Dobré a dotřiďovací linky komunálních odpadů v Třinci, Frýdku-Místku, Chlebičově a Vratimově. Od roku 2002 je v Ostravě-Kunčicích v provozu linka na výrobu alternativního paliva ze spalitelných odpadů kategorie ostatní odpad, kterou provozuje OZO Ostrava s. r. o. K přetrvávajícím problémům v oblasti nakládání s odpady stále patří množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky. Příčinou je nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů, a to jak kalů z ČOV, tak i například odpadů ze stravování a z obchodních řetězců.

41

Dalším problémem je rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů a využití tohoto typu brownfields.

Tabulka 2: Celková produkce odpadů v MSK (t), (Zdroj KÚ MSK) 2005 celková produkce odpadů podíl nebezpečných odpadů

2006

2007

2008

2009

2010

5 284 916 5 797 652 4 315 150 5 169 805 4 463 700 5 115 091 340 598

318 648

307 021

352 952

444 808

330 681

V roce 2009 poklesla produkce odpadů na podobnou úroveň jako v roce 2007, v roce 2010 se však opět zvýšila a dosáhla téměř totožného množství jako v roce 2008. Výjimku tvoří podíl nebezpečného odpadu, který byl v roce 2009 největší od roku 2004, nicméně v roce 2010 produkce nebezpečného odpadu oproti roku 2009 významně klesla a je tak na podobné úrovni jako v předchozích letech. Pokud se týká pouze komunálních odpadů, jejich produkce po výrazném poklesu mezi lety 2004 a 2005 klesala v dalších letech již jen mírně, v roce 2009 však stoupla na úroveň převyšující jeho produkci od roku 2005. Naproti tomu došlo v roce 2010 k navýšení množství komunálního odpadu, které je srovnatelné s rokem 2004.

Tabulka 3: Celková produkce komunálních odpadů v MSK (t), (Zdroj KÚ MSK)

t

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

633 000

493 966

460 798

440 588

530 405

583 259

670 398

Komunální odpad se v převážné míře skládkuje. Podíl skládkovaného odpadu dosáhl v roce 2008 84 % a do roku 2010 se snížil na 61 %, zatímco podíl energeticky využitého komunálního odpadu je nepatrný a činí jen 0,02 %. K hlavním cílům kraje proto patří další snižování množství sládkovaných komunálních odpadů ve prospěch zvýšení jejich materiálového a energetického využívání. K dosažení tohoto cíle má v budoucnu přispět také vybudování Zařízení na energetické využití odpadu ZEVO Barbora, popřípadě nalezení další vhodné lokality pro energetické využívání komunálních odpadů tak, aby byla energeticky využita co největší část produkce směsného komunálního odpadu Moravskoslezského kraje. Toto opatření může mít pozitivní vliv i na zlepšení ovzduší v kraji v případě nahrazení části stávajících energetických zdrojů a bude také příspěvkem k úspoře paliv, hlavně černého uhlí. Podmínkou je ovšem současný tlak na další třídění a využívání komunálního odpadu. Moravskoslezský kraj se spolu se společností EKOKOM podílí na zvýšení třídění a využívání komunálního odpadu prostřednictvím projektu „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně obalové složky v Moravskoslezském kraji“. Podíl využitých odpadů z celkové produkce komunálních odpadů se od roku 2007, kdy činil 20,1 %, zvýšil na hodnotu 43,7 % v roce 2010. Výtěžnost složek papír, plast, sklo a nápojový kartón v systému EKOKOM se od roku 2007, kdy byla 27,9 kg/obyv./rok zvýšila na 30,7 kg/obyv./rok v roce 2010. Při hodnocení výtěžnosti složek papír, plast, sklo a nápojový karton se Moravskoslezský kraj pohybuje na 13 (2009) a 14 (2010) místě mezi kraji. Až v roce 2011 se posunul na 11 místo.

42

Voda Z dlouhodobého monitoringu vod vyplývá, že se jejich kvalita v Moravskoslezském kraji stále zlepšuje. K tomu přispívá i vysoká úroveň a rozšiřování kanalizační sítě s napojením na čistírny odpadních vod v regionu. Moravskoslezský kraj také disponuje hustou a stále se rozšiřující sítí veřejných vodovodů pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Jednou z úloh vodního hospodářství je ale také zajišťování ochrany před povodněmi, které v minulých letech citelně zasáhly Moravskoslezský kraj a způsobily zde ztráty na životech a vysoké materiální škody. Jakost povrchových vod Od počátku 90. let výrazně poklesl, v rámci sledovaných profilů jakosti povrchových vod, počet profilů s nejhoršími třídami jakosti. Přes dosažené zlepšení však nelze považovat současný stav za zcela vyhovující, problematické jsou hlavně úseky vodních toků s menší vodností a vysokou kumulací zdrojů znečištění. V kraji je sledováno 28 profilů na tocích Odra, Olše, Opava, Ostravice, Moravice, Hvozdnice, Jičínka, Lubina, Lučina, Olešná, Stonávka, a Černý potok. Podle základní klasifikace skupiny ukazatelů byly v období 2008-2009 nejvíce znečištěny vodní toky Hvozdnice, Jičínka a Lučina ve Slezské Ostravě (byly zařazeny do IV. třídy znečištění, tedy silně znečištěná voda), převážně díky ukazateli celkový fosfor, v některých případech společně s ukazateli BSK5 a CHSKcr). Tyto ukazatele také ovlivnily zatřídění Odry, Opavy a Olše (na většině profilů) a dále Černého potoka, Lubiny, Lučiny do III. třídy znečištění. Hodnocení V. třídy v profilech Lučina-Slezská Ostrava, Odra-Svinov dosáhly nerozpuštěné látky sušené (NL 150°). Do stejné třídy byly zařazeny profily Olše-Český Těšín a Olše-ústí pro RL 150°. Termotolerantní koliformní bakterie byly klasifikovány nejhůře III. třídou, a to na deseti profilech (zdroj: CENIA). Graf 10: Jakost vody v tocích Moravskoslezského kraje v období 2008-2009 (Zdroj: CENIA)

Chráněné oblasti přírodní akumulace vod Části území MSK náleží do chráněných oblastí přírodní akumulace vod (CHOPAV) Beskydy a Jeseníky, které byly vyhlášeny nařízením vlády č. 40/1978 Sb., a kde se zakazuje, mimo jiné, zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat lesní a nelesní pozemky, provádět zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, ad.

43

Graf 11: Vodní ekosystémy Moravskoslezského kraje (Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje)

Vodní hospodářství Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě v Moravskoslezském kraji se blíží téměř 100 %. Kvalita produkované vody je velmi dobrá a až na řídké výjimky trvale vyhovuje všem ukazatelům normy pro pitnou vodu ČSN 75 7111. Spotřeba pitné vody pokračovala v dlouhodobém poklesu. V roce 2010 došlo k meziročnímu snížení 3 3 3 3 1 mil. m na hodnotu 84,3 mil. m (v roce 2009 o 2,5 mil. m na hodnotu 85,3 mil. m , 2008 3 3 o 2,4 mil. m oproti roku 2007 na 87,8 mil. m ). Přesto byla spotřeba pitné vody na obyvatele v roce 2009 mírně nad průměrem České republiky, tedy 98,4 na obyvatele za den. Voda pro koupání Jakost vody je hodnocena orgány ochrany veřejného zdraví dle vyhlášky č. 135/2004 Sb. a dle Metodického návodu pro sjednocení hodnocení jakosti vod využívaných ke koupání ve volné přírodě. Výsledné hodnocení zohledňuje jak smyslově postižitelné ukazatele jakosti vody jako je zákal, pěna, olejový film nebo nepříjemný zápach, tak výsledky mikrobiologických, biologických a chemických laboratorních analýz. V rámci Moravskoslezského kraje byla kvalita vody sledována na 26 místech. Sledování provádí Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje v intervalu nejméně 1x za 14 dní v období od konce května do začátku měsíce září. Při překročení limitů, kdy hrozí ohrožení zdraví, vydává Krajská hygienická stanice zákaz koupání. Zákaz se zveřejňuje na úřední desce Krajské hygienické stanice, na úřední desce místně příslušné obce s rozšířenou působností a všech obcí tvořících její správní obvod. Vývoj jakosti vody v koupací sezóně 2011 je ilustrován v následující tabulce.

44

Tabulka 4: Koupací oblasti – vývoj jakosti vody v koupací sezóně 2011 (Zdroj: KHS MSK)

Tabulka 5: Koupaliště ve volné přírodě - vývoj jakosti vody v koupací sezóně 2011 (Zdroj: KHS MSK)

Odpadní vody Průmyslové podniky v Moravskoslezském kraji mají zajištěno čištění odpadních vod na úrovni legislativou požadovaných standardů. Dominantní podíl na znečištění vod v regionu mají komunální odpadní vody. A to jak vzhledem k množství odpadních vod, tak i vzhledem k hodnotám přiváděného organického znečištění a vnosu dusíku a fosforu do povrchových vod. Na kanalizaci s koncovou ČOV je napojeno menší procento obyvatel regionu, než činí průměr České republiky. K této skutečnosti přispívá i charakter slezské (rozptýlené) výstavby v části regionu, který neumožňuje ekonomicky srovnatelné napojování obyvatel na kanalizaci jako v některých jiných regionech. 45

Převážná část obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) má vybudovanou veřejnou kanalizaci. Všechny obce nad 10 000 EO mají vybudovanou kanalizaci ukončenou na mechanicko-biologické ČOV. Počet obyvatel napojených na kanalizaci s koncovou čistírnou dosahoval v roce 2011 82,2 % z celkového počtu obyvatel kraje, čištěno bylo 96,3 % odkanalizovaných odpadních vod (více než v roce 2010). Za nejvýznamnější akce, vedoucí ke snížení množství znečištění vypouštěného v odpadních vodách v posledních letech lze považovat uvedení ČOV Opava a ČOV Příbor do provozu. Do obnovy a výstavby vodohospodářské infrastruktury v Moravskoslezském kraji byly v posledních letech investovány desítky miliard Kč. Jen samotný Moravskoslezský kraj podpořil realizaci staveb vodovodních a kanalizačních řadů a čistíren odpadních vod částkou ve výši téměř 300 mil. Kč.

Půda Stejně jako v předchozích letech dochází nadále k poklesu výměry zemědělské půdy (v roce 2010 meziročně o 551 ha, v roce 2009 o 362 ha, v roce 2008 o 622 ha a v roce 2007 o 585 ha) a snižuje se také procento jejího zornění (v současnosti 32 % rozlohy kraje). Hlavní příčinou je tlak na využití půdy pro realizaci průmyslových a obchodních komplexů, logistických a dopravních staveb a bytové výstavby. Části zemědělské půdy byly zatravněny a převedeny na trvalé travní porosty (meziroční nárůst o 55 ha), dalším trendem je nárůst výměry lesní půdy (meziroční nárůst o 134 ha) a vodních ploch. Problémem je rovněž znehodnocování půdy vodní a větrnou erozí. V roce 2010 byla na území kraje povolena stavba 30 fotovoltaických elektráren (s výkonem větším než 100kW). I z tohoto pohledu došlo k významnému záboru zemědělské půdy. (zdroj: KHS MSK) Podle zdrojů Ústavu zemědělské ekonomiky a informaci v Moravskoslezském kraji hospodaří ekologickým způsobem více než 250 právnických a fyzických osob s oprávněním k podnikání (v roce 2008 150 subjektů a v roce 2007 107 subjektů). Největší počet ekologických zemědělců je evidován v okrese Bruntál, který patří i z hlediska výměr, na kterých je tento druh zemědělské činnosti provozován, na přední místo v kraji. Ekologické hospodaření využívá v kraji cca více než jedné třetiny výměry trvalých travních porostů. Se započtením orné půdy lze konstatovat, že ekologický způsob hospodaření byl v roce 2009 v kraji provozován na více než 17 % výměry zemědělské půdy.

Lesy Lesnatost Moravskoslezského kraje v roce 2011 dosáhla 34,5 % rozlohy kraje, což je šestá nejvyšší hodnota mezi kraji České republiky. Převážná část lesních porostů je soustředěna do lesních komplexů Beskyd a Jeseníků, naopak v intenzivně osídlených průmyslových částech kraje (ostravskokarvinská aglomerace) je lesnatost výrazně nižší. Z hlediska poškození patří lesy v Moravskoslezském kraji mezi nejvíce postižené v rámci České republiky. V případě abiotických činitelů jde především 3 o poškození větrem a mokrým sněhem (polomy bylo v roce 2011 postiženo 418 tis. m – společně s Olomouckým krajem nejvíce postižený kraj v České republice) i suchem. Mezi biotickými činiteli dominuje poškození hmyzem (především kůrovec), kde severní Morava patří do druhé nejvíce 3 postižené oblasti po jihozápadních Čechách (společně s Olomouckým krajem 0,35 mil. m ) a houbové choroby, zejména václavka smrková, která je příčinou těžby tzv. „václavkového dříví“, tvořící 3 v Moravskoslezském kraji cca 60 % těchto těžeb v rámci České republiky (127 tis. m . Také v případě negativního působení člověka, které se v posledních letech projevuje především poškozením lesů v blízkosti komunikací (vliv posypových materiálů), nedostatkem živin v půdách dříve poškozených imisemi, apod.), je největší rozsah uvedeného typu poškození dokumentován v Moravskoslezském kraji (23 tis. ha).

46

Tabulka 6: Zalesňování ploch Moravskoslezského kraje v letech 2000 – 2010 (Zdroj: ČSÚ)

Zalesňování celkem (ha)

2000

2001

2002

2003

2 262

1 568

1 540 1 526

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

1 906 1 561 1 434 1 395 1 678 1 796 2 022

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Význam environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) spočívá především v tom, že je v případě některých významných problémů životního prostředí jedním z mála použitelných nástrojů řešení. Týká se to především problematiky emisí z domácích topenišť, kterým nelze zatím efektivně čelit jinak, než výchovou a osvětou, doprovázenými ekonomickými nástroji. Obdobně lze nástroje EVVO využít také v oblasti ochrany přírody a lesa, problematiky nakládání s komunálním odpadem, úspor energií nebo šetrné spotřeby. Důležitou podmínkou prosazování EVVO je také to, aby orgány veřejné správy šly občanům a firmám příkladem. V případě, že samotné úřady respektují principy environmentální šetrnosti, jsou inspirací pro obyvatele, podnikatele i návštěvníky, což mimo jiné pozitivně podporuje účinky osvětových kampaní a zvyšuje důvěru veřejnosti. V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že Moravskoslezský kraj, jako první (a zatím jediný) z krajů České republiky, zavedl systém environmentálního managementu a auditu (EMAS), Krajský úřad Moravskoslezského kraje zavedením systému EMAS deklaruje, že v rámci své činnosti dbá na ochranu životního prostředí, a že se tedy neprojevuje rozpor mezi deklaracemi a skutečností. Metodou zvyšování kvality veřejné správy, využívající principy EVVO, je také Agenda 21, která byla v Moravskoslezském kraji implementována jako ve 2. kraji v České republice, po kraji Vysočina. Každoročně je krajem poskytována podpora environmentálním nestátním organizacím i školám a vzdělávacím zařízením věnujícím se ekologické výchově. Velmi důležitá je také podpora fungování stávajících a vznik nových ekoporaden. Velkou změnou prošel i způsob informování veřejnosti pomocí internetu. Na Internetových stránkách najdou občané nejen pomoc při vyřizování potřebných povolení, ale také informace o životním prostředí v kraji, o pořádaných akcích i aktuální informace např. o vyhlášených opatřeních při zhoršené kvalitě ovzduší. K množství letáků, pomůcek a publikací o životním prostředí v kraji se zařadil také Atlas životního prostředí Moravskoslezského kraje.

47

SOUHRNÁ SWOT ANALÝZA Jak již bylo uvedeno v metodice, tvoří tato souhrnná SWOT analýza výsledek práce všech expertů, kteří na základě dílčích SWOT analýz projednávali v rámci speciálního semináře jednotlivá zjištění SWOT analýz z hlediska jejich významu pro zlepšení stavu životního prostředí v Moravskoslezském kraji. Dalším cílem bylo nalézt vazby mezi zjištěními a zabránit tak tomu, aby následně nedocházelo k podcenění některých zjištění, které mohou být v některých případech z hlediska jednotlivých oblastí životního prostředí jak aditivní (případně synergické), tak i protichůdné. Typickým příkladem druhého případu může být vztah mezi spalováním odpadů a ochranou ovzduší, energetikou a ochranou přírody (pěstování rychle rostoucích dřevin pro energetické účely), protipovodňovou ochranou a ochranou přírody, ad. Proto byla jednotlivá zjištění diskutována za přítomnosti expertů na všechny oblasti životního prostředí v Moravskoslezském kraji. Jedním z dalších cílů projednání SWOT analýzy byla snaha o integraci zjištění. A to z toho důvodu, že řada zjištění je obsahově blízká (typicky působení nástrojů EVVO v oblasti ochrany ovzduší, ochrany přírody a krajiny, ochrany lesa, ad.), takže by bylo z hlediska konzistence i přehlednosti souhrnné SWOT analýzy velmi nevýhodné, aby obsahovala řadu opatření, které jsou obsahově blízké a lze na ně reagovat stejným opatřením, zasahující intervencemi více oblastí. Tímto krokem se jednak odstranilo riziko vzniku desítek podobných opatření, což by značně znepřehlednilo celou Politiku, a také by nebylo možné vytvořit souhrnnou SWOT analýzu v použitelné podobě. Aby však nedošlo ke ztrátě zjištěných informací, jsou všechny podrobné dílčí SWOT analýzy zařazeny v příloze Politiky, což ulehčí i následné aktualizace a případné formulování nových opatření na základě měnících se podmínek. Souhrnná SWOT analýza byla použita především pro přípravu short-listu opatření (významných prioritních opatření s podrobným popisem ve formě „velké fiše“), dále k doplnění seznamu všech významných opatření („malá fiše“) a dále sloužila jako důležitý kontrolní mechanismus pro vyhodnocení, zda všechna navržená opatření rozvíjejí silné stránky a opatření, resp. eliminují slabé stránky a hrozby zjištěné v rámci analýzy. V případě, že tento soulad mezi opatřeními a zjištěními souhrnné SWOT analýzy nebyl zjištěn, byl buď přehodnocen návrh opatření, nebo byla v pracovním týmu dále diskutována zjištění SWOT analýzy. Dílčí SWOT analýzy tvoří přílohu č. 1 dokumentu.

48

Seznam zkratek, použitých ve SWOT analýze

BAT CZT ČOV ČR EMAS EU EVVO CHKO KO KÚ MSK MŠ NNO OZE P+R PL PM10 POH PRV SK SŠ SZ ÚP ÚSES VHS ZCHÚ ZEVO ZP ZŠ ŽP

nejlepší dostupné techniky (Best Available Techniques) - nejlepšími dostupnými technikami se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení nebo k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí centrální zásobování teplem čistírna odpadních vod Česká republika systém environmentálního řízení a auditu (Eco Management and Audit Scheme) Evropská unie environmentální vzdělávání, výchova a osvěta chráněná krajinná oblast komunální odpad krajský úřad Moravskoslezský kraj mateřská škola nestátní nezisková organizace obnovitelné zdroje energie park and ride (typ odstavných parkovišť s návazností na městskou hromadnou dopravu) Polská republika tzv. polétavý prach. Jedná se o atmosférický aerosol - soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic. Z hlediska zdravotního působení na člověka byly definovány velikostní skupiny označované jako PMx (Particulate Matter), které obsahují částice o velikosti menší než x mikrometrů. Běžně se rozlišují PM10, PM2,5 a PM1,0. Plán odpadového hospodářství Program rozvoje venkova Slovenská republika střední škola severozápad územní plán územní systém ekologické stability vodohospodářská soustava zvláště chráněná území zařízení na energetické využití odpadu zemní plyn základní škola životní prostředí

49

Souhrnná SWOT analýza Silné stránky 1. Pokles podílu velkých průmyslových a energetických zdrojů na celkových emisích znečišťujících látek v důsledku realizovaných opatření, založených mj. na zpřísňování emisních limitů a podmínek provozu zdrojů znečišťování ovzduší. 2. Vysoká úroveň zasíťování ZP. 3. Kladná bilance produkce a spotřeby primárních energetických zdrojů v MSK. 4. Dodržování stanovených emisních limitů nebo plánů snižování emisí i zpřísněných emisních limitů a emisních stropů všemi sledovanými stacionárními zdroji. 5. Dobré zkušenosti se zpracováním projektů ve srovnání s ostatními kraji ČR v oblasti i ŽP a zemědělství, zahrnující spolupráci partnerů různých cílových skupin, založené na podpoře vedení MSK. 6. Každoroční kontrola plnění Programu zlepšení kvality ovzduší formou projednávání situační zprávy vedením MSK. 7. Plnění většiny ukazatelů a cílů POH MSK pokles celkové produkce odpadů o 24 % mezi lety 2004-2011, nárůst separace komunálních odpadů. 8. Nastartování procesu výstavby ZEVO v kraji k energetickému využití KO a řešení plnění požadavku na snížení skládkování biologicky rozložitelného komunálního odpadu. 9. Existence VHS povodí Odry, obsahující soustavu údolních nádrží a soustavně upravovaných páteřních vodních toků s pozitivním vlivem na odtokové poměry a zásobování vodou, vysoká úroveň vodohospodářského plánování. 10. Existence usnesení vlády ČR k opatřením v povodí horní Opavy – základ pro protipovodňovou ochranu a vodní režim krajiny v uvedené oblasti. 11. Zajištění odvádění a čištění odpadních vod od 81 % obyvatel kraje (úroveň průměru ČR i přes nepříznivé podmínky slezské zástavby v části MSK). Zajištění zásobování vodou centrálním systémem Ostravského oblastního vodovodu, zabezpečujícího dodávky pitné vody pro více než 99 % obyvatel kraje (nad republikovým průměrem 93 %). 12. Postupné zvyšování ochrany vodních zdrojů (podzemní i povrchové zdroje vod). 13. Vysoká diverzita typů krajiny, biotopů a relativně vysoké zastoupení ochranářsky významných druhů rostlin a živočichů, existence rozsáhlých

Slabé stránky 1. Přetrvávající negativní image kraje vedoucí k odlivu obyvatel (zejména mladých a vzdělaných). 2. Nedostatek finančních prostředků na nezbytná opatření v oblasti ŽP, včetně nedostatku zdrojů pro kofinancování projektů EU. 3. Disparita MSK v bilanci el. energie – nutnost dovozu el. energie ve výši cca 30 % celkové spotřeby. 4. Nízká kvalita ovzduší v části území MSK, projevující se plošným překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví u suspendovaných částic frakce PM10 a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren a ozon (spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích, doprava, neefektivní využívání energie, emise z průmyslových zdrojů včetně energetiky, dálkový přenos znečištění). 5. Neúčinná regulace emisí z malých zdrojů znečištění určených pro individuální vytápění domácností v důsledku platné právní úpravy, nedůsledné využívání možností regulace dopravy s cílem snížení emisí a hluku. 6. Přetrvávající skládkování KO a pozdržení realizace ZEVO, resp. i v případě jeho dostavby nedostatečná kapacita pro veškerou produkci energeticky využitelného (materiálově nevyužitelného) KO v MSK. 7. Mimořádně silné ovlivnění toků v Ostravské pánvi prostřednictvím působení průmyslu (odběry a vypouštění vod, důlní vlivy) s vlivy na odtokové poměry, na zásobování vodou, na povodňovou ochranu a na jakost vod. 8. Vliv vysoké hustoty obyvatel a centralizace lidských sídel v Ostravsko–karvinské aglomeraci na povodňovou ochranu a jakost vod. 9. Vysoká rozkolísanost průtoků v tocích v důsledku nízké retence vody v krajině. 10. Zastaralost části kanalizační a vodovodní sítě, často za hranicí životnosti, zvyšující riziko havárie, finanční a investiční náročnost rekonstrukcí a výstavby vodovodních a kanalizačních sítí (ČOV, stoková síť). 11. Nedostatečná reprezentativnost a kvalita sítě lokalit Natura 2000 a zvláště chráněných území, nízká úroveň realizace a funkčnosti plánovaných prvků ÚSES, fragmentace a nízká migrační prostupnost krajiny. 12. Rozdílná a místy nedostatečná kvalita 50

14.

15.

16. 17. 18.

19.

20.

21. 22. 23.

a významných území se zachovalou a územně chráněnou přírodou a krajinou (zejména masívy Jeseníků a Beskyd, přírodní parky). Solidní znalost výskytu významných druhů rostlin a živočichů na území kraje a provádění managementu druhů a jejich biotopů v chráněných územích, informace o návštěvnosti v ZCHÚ v důsledku projektů monitorování návštěvnosti. Rostoucí počet moderních produktů interpretace přírodního dědictví pro veřejnost (naučné stezky, informační panely, publikace, apod.) Existence příměstských lesů s významnou zdravotně rekreační funkcí. Zachovalé přírodní a historické bohatství na venkově MSK. Zavedení systému cross-compliance - vyšší znalost požadavků legislativy v oblasti ochrany krajiny a životního prostředí v zemědělství. Zakotvení EVVO jako priority Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje a provázanost s dalšími prioritami v oblasti rozvoje lidských zdrojů, životního prostředí a rozvoje venkova. Existence regionální sítě škol (MŠ, ZŠ, SŠ), zabývajících se EVVO, a jejich zapojení do aktivit regionálního i celostátního charakteru, regionální certifikace pro-environmentálně zaměřených škol, Existence grantového systému MSK na podporu EVVO. Implementace systému EMAS na KÚ MSK jako příkladu pro další orgány veřejné správy Existence Informačního systému ŽP – jednoho z nejlépe fungujících infosystémů ŽP v rámci krajů ČR.

13.

14.

15.

16.

17.

18. 19.

20.

21.

Příležitosti

ochrany krajinného rázu v jednotlivých obcích (rozdílné uplatňování regulativů ochrany krajinného rázu v ÚP). Významně změněná druhová skladba lesů ve prospěch stanovištně nepůvodních smrkových kultur, významná převaha hospodářských lesů nad ostatními subkategoriemi. Rozdílné názory státní správy lesů, vlastníků a orgánů ochrany přírody na funkce lesa zejména ve velkoplošných zvláště chráněných územích - např. z hlediska ochrany lesa před škůdci, půdoochranné funkce lesa, ponechávání dřevní hmoty v lesích, pastvy v lesích, likvidace kůrovce, sanace kleče v CHKO Jeseníky, apod. Velké disparity v úrovni různých venkovských mikroregionů (zázemí měst vs. periferní venkov), nedostatečná úroveň technické infrastruktury v menších obcích (kanalizace, plynofikace, vodovod). Ztížený přístup k dotačním titulům rozvoje venkova z důvodu specifické sídelní struktury venkova MSK (velký podíl obcí s 500 – 2000 obyvateli) a omezení rozvoje obcí nedořešenými pozemkovými vztahy (nevypořádané církevní restituce, nerealizované pozemkové úpravy) a roztříštěná pozemková držba. Převaha hospodaření na pronajaté půdě s dopady na její adekvátní využívání a ochranu. Nízký podíl přirozených a polopřirozených stanovišť v zemědělské krajině. Nízká úroveň environmentálního vědomí veřejnosti a omezené možnosti působení nástrojů EVVO na dospělou populaci. Málo vhodných praktických příkladů podporujících EVVO v běžném životě (příkladů dobré praxe), resp. jejich nedostatečná propagace. Nízká podpora vedení škol (ředitelů) proenvironmentální politice na školách, autorita a vymezení úloh koordinátorů EVVO a podmínek pro jejich práci ve školách; nedostatečné vybavení škol pomůckami a publikacemi pro EVVO.

Hrozby

1. Zájem klíčových aktérů rozvoje MSK na 1. Podceňování dopadů kvality ŽP v MSK zachování (ochraně) přírodních atraktivit území (především znečištění ovzduší) na image jako jedné z podmínek atraktivity MSK v očích MSK a tím i na limity sociálního zájemců o bydlení, zaměstnání, podnikání a a ekonomického rozvoje z důvodů snížení návštěvu. atraktivity MSK pro zaměstnání (potřeba vzdělaných odborníků pro špičková 2. Zaměření finanční, technické a politické pracoviště, včetně zahraničních) bydlení podpory MSK na prioritní opatření s největšími (negativní saldo migrace) i návštěvu (vliv na dopady na zlepšení kvality ŽP (koncentrace, 51

3.

4.

5.

6.

priorizace), jak v oblastech v přímé kompetenci MSK (přímé působení), tak i mimo ně (nepřímé působení). Využití spolupráce v rámci přeshraničního regionu Dolního Slezska (PL) – MSK (ČR) – SZ Slovenska (SK) pro zlepšení kvality ŽP (podpora řešení přeshraniční problematiky). Podíl na přípravě národních i evropských zdrojů financování pro příští programové období pro zlepšení kvality ŽP v MSK, včetně specifických, regionálně zaměřených zdrojů, především v oblastech ochrany ovzduší, vodního hospodářství), nakládání s odpady a ochrany přírody a krajiny. Rozvoj a rekonstrukce energetických zdrojů vedoucí jak ke zvýšení efektivnosti využívání energie, tak i ke zlepšení kvality ovzduší (nízkoemisní a bezemisní zdroje, maximální využívání kogenerace ad.). Zvýšení podílu OZE s pozitivním vlivem na ŽP na výrobě energie.

7. Posílení energetické bezpečnosti – Zvýšení odolnosti distribuční soustavy proti důsledkům dlouhodobého výpadku přenosové soustavy. 8. Zavádění sofistikovaných způsobů řízení decentralizovaných zdrojů (SMART GRIDS). 9. Vybudování dalšího ZEVO na území MSK popř. intenzifikace stávajícího projektu. 10. Zlepšení monitoringu a interpretace kvality ovzduší s cílem přesnější identifikace původců znečištění, včetně přeshraničního přenosu a podílu různých druhů zdrojů znečištění. 11. Důsledná aplikace zákona o integrované prevenci a směrnice o průmyslových emisích vedoucí ke snížení emisí provozovatelů zdrojů znečištění minimálně na úroveň BAT. 12. Zvýšení možnosti kontroly a usměrňování zdrojů znečištění ovzduší mimo rámec zákona o integrované prevenci (včetně malých zdrojů a dopravy) využitím kompetencí nového zákona o ochraně ovzduší. 13. Snížení vlivu dopravy na kvalitu ovzduší technickými opatřeními (alternativní pohony především v městské hromadné dopravě), organizací dopravy (obchvaty obcí, nízkoemisní zóny) a podporou šetrné dopravy (pěší zóny, podpora integrované veřejné dopravy, cyklodopravy, parkoviště P+R, car sharing, apod.). 14. Využití ekonomických nástrojů pro urychlení náhrady nevhodných druhů paliv, resp. modernizace spalování v domácích topeništích a podpora nástrojů EVVO pro snížení znečištění z malých zdrojů a dopravy (osvěta o vlivech spalování v domácích topeništích na ŽP a zdraví, dopady spalování odpadů, ad.).

cestovní ruch). 2. Snížení hodnoty přírodních atraktivit území a tím i celého kraje v případě ohrožení přírodně cenných území necitlivými formami ekonomického rozvoje. 3. Posilování negativní image kraje některými potenciálními záměry (např. další rozvoj těžby nerostných surovin, ad.). 4. Nedostatečná relevance vhodných podpůrných nástrojů (především dotačních titulů) pro řešení klíčových potřeb MSK v oblasti ŽP v příštím programovém období a snižování motivace k čerpání dotací v oblasti ŽP neúměrnými administrativními požadavky. 5. Nedostupnost biomasy pro výrobu energie v lokálních zdrojích vlivem masivního využívání biomasy ve velkých zdrojích pro výrobu energie a současně riziko spalování biomasy v nevyhovujících zařízeních (zastaralá domácí topeniště). 6. Dopady změn vývoje evropské energetiky na poměry v přenosové soustavě – hrozba blackoutů. 7. Redukce podpory OZE vlivem nedostatku finančních prostředků, případně špatných zkušeností s nedomyšlenou předchozí podporou OZE (solární energetika). 8. Dezintegrace CZT s dopady na kvalitu ovzduší. 9. Neplnění ukazatele POH na snížení skládkování biologicky rozložitelného komunálního odpadu pro rok 2013 10. Opuštění výstavby ZEVO s následným ohrožením splnění evropské legislativy v oblasti nakládání s komunálním odpadem k roku 2020, zvýšením objemu skládkování a vyplývajícími ekonomickými dopady na obyvatele (poplatky za odpad). 11. Pokračující znečišťování ovzduší MSK přeshraničním přenosem škodlivin při omezených možnostech kraje řešit uvedený mezistátní problém. 12. Přetrvávající znečišťování ovzduší z velkých zdrojů v důsledku výjimek, udělených spalovacím zdrojům, umožňující realizaci opatření ke splnění požadavků na snižování emisí dle Směrnice 2010/75/EU (o průmyslových emisích) až k roku 2020, tlaky na zrušení institutu poplatků za znečišťování ovzduší. 13. Nevyužívání případně nedostatečná aplikace nástrojů nového zákona o ochraně ovzduší (zóny omezování dopravy v centrech měst, snižování emisí z individuálního vytápění domácností, ad.). 14. Podceňování podílu malých zdrojů 52

15. Zvýšení lesnatosti v průmyslových oblastech s cílem zvýšit úlohu lesa při zachycování imisí 16. Zlepšení stavu povrchových a podzemních vod snížením vnosu znečištění. 17. Zlepšení kvality povrchových vod podporou výstavby lokálních ČOV v oblastech s nízkou efektivitou centrálního odvádění a čištění vod. 18. Intenzivnější využívání kalů z ČOV v energetice a zemědělství. 19. Zvýšení reprezentativnosti sítě ZCHÚ, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků revizí stávající sítě výše uvedených forem ochrany přírody a krajiny, včetně úpravy plánů péče na základě monitoringu úspěšnosti managementu. 20. Zvýšení stability krajiny mimo ZCHÚ (např. zlepšením funkčnosti prvků ÚSES a dalších ekologicky hodnotných prvků v krajině - remízy, aleje, drobné mokřady apod.). 21. Ochrana volné krajiny a zemědělské půdy pokračující revitalizací devastovaných území a brownfields a jejich preferencí pro rozvojové aktivity. 22. Rostoucí poptávka po kvalitní zemědělské produkci, respektující mj. principy šetrného vztahu k půdě a krajině, včetně adekvátního nastavení a využití agroenvironmentálních programů k ochraně krajiny. 23. Propagace moderních forem životního stylu (šetrného k přírodě), včetně využití potenciálu pro rozvoj šetrné spotřeby. 24. Využití potenciálu přírodních a historických hodnot venkova pro venkovskou turistiku s efektem snížení tlaku na turistické využívání cenných částí přírody. 25. Zaměření EVVO (resp. výchovy k udržitelnému rozvoji) na vybrané cílové skupiny snáze akceptující principy EVVO, případně schopné jejich přenosu (děti, pedagogičtí pracovníci, studenti, těhotné ženy a rodiče dětí předškolního věku, NNO) prostřednictvím škol, mateřských center a dalších subjektů; podpora koncepčního řešení na úrovni měst MSK. 26. Rozšíření implementace systému EMAS – Zelený úřad na další orgány veřejné správy s cílem uvést do souladu deklarace orgánů veřejné správy s jejich každodenní činností. 27. Zlepšení efektivity EVVO ve školství pomocí profesionalizace koordinátorů EVVO na školách, jejich vzdělávání, začlenění EVVO do funkčního studia ředitelů škol a podpory vzniku center EVVO přímo na školách.

15.

16. 17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

znečištění (domácí topeniště) a dopravy na celkovém znečištění ovzduší MSK veřejností v důsledku zakořeněných nepřesných názorů. Ohrožení lidských sídel negativním účinkem povodní a sucha včetně dopadů změn klimatu na budoucí zajištění zásobování obyvatel a protipovodňové ochrany. Vliv hlubinné těžby černého uhlí na odtokové poměry. Nejistota formy a rozsahu podpory výstavby a obnovy vodovodních a kanalizačních sítí v programovém období 2014 – 2020, včetně problematiky přístupu vodovodních společností k čerpání dotací (předchozí privatizace). Rostoucí fragmentace a zástavba volné krajiny, ohrožení krajinného rázu, snižování druhové rozmanitosti a zábor zemědělské půdy pro dopravní a komerční stavby a v důsledku rostoucí suburbanizace venkovské krajiny. Ohrožení přírody nadměrně koncentrovanou či nevhodně lokalizovanou návštěvností a doprovodnou infrastrukturou cestovního ruchu. Možné šíření invazních druhů rostlin a živočichů na nová stanoviště či opětovné obsazení dříve sanovaných lokalit ohrožující chráněná území, cenné části přírody, i volnou krajinu a les. Vylidňování zejména odlehlých venkovských oblastí s dopady na typické formy krajiny a v některých případech i na ochranu společenstev a druhů (zarůstání obhospodařovaných pozemků, apod.); nejistota obsahu nové Společné zemědělské politiky EU a PRV po roce 2014. Další poškozování zdravotního stavu lesa imisemi s následným ekonomickým dopadem, škody na lesních porostech, působené (přemnoženou) zvěří, využívání ostatních přírodních zdrojů na lesních pozemcích (štěrk, apod.). Ohrožení EVVO konkurencí konzumního životního stylu, atraktivního pro velkou část populace. Ztráta motivace pedagogů realizovat environmentální vzdělávání na školách.

53

NÁVRHOVÁ ČÁST - POPISY OPATŘENÍ Návrhová část tvoří klíčový oddíl Politiky životního prostředí. Je navržena tak, aby tvořila hlavní část stručného shrnutí, které by mělo být prezentováno samostatným dokumentem, srozumitelným pro běžnou veřejnost. Ostatní části textu tedy slouží především jako argumentační základna pro diskusi k výstupům dokumentu, nebo pro zájemce o informaci, jakým způsobem byla opatření navržena.

Seznam opatření Níže jsou uvedena všechna dosud navržená opatření, která byla podrobena multikriteriálnímu hodnocení. Rozdělení mezi prioritní a ostatní opatření vyplývá z použité metodiky (viz kap. Metodika). Všechny navržená opatření jsou stručně popsána ve formátu tzv. „malých fiší“. K tučně zvýrazněným (prioritním) opatřením jsou zpracovány podrobné popisy, tzv. „velké fiše“.

Oblast / Opatření Ochrana ovzduší Zlepšení kvality ovzduší – rámcové opatření. Snižování emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší. Identifikace původců lokálně zvýšených imisních koncentrací benzenu a oxidu dusičitého. Podpora environmentálně příznivých zdrojů energie. Identifikace původců znečištění ovzduší. Snižování emisí z průmyslových a energetických zdrojů. Regulace stacionárních zdrojů mimo režim IPPC. Snižování energetické náročnosti budov. Dobrovolné dohody. Zlepšení využití příjmů z poplatků za znečišťování ovzduší. Přeshraniční přenos škodlivin. Omezení výjimek pro velké spalovací zdroje. Nové nástroje zákona o ochraně ovzduší. Snižování emisí tuhých znečišťujících látek z automobilové dopravy. Rozvoj environmentálně příznivé dopravní infrastruktury. Daňové zvýhodnění jako odměna za realizaci environmentálně zaměřených projektů.

Odpadové hospodářství Energetické využívání směsných komunálních odpadů. Optimální nastavení poplatku za skládkování. Podporovat realizace zařízení na zpracování odpadů nebo druhotných surovin na území Moravskoslezského kraje. 54

Oblast / Opatření Zajištění separace a využívání biologicky rozložitelných odpadů na celém území kraje. Navýšení separace využitelných složek komunálního odpadu (plasty, papír, sklo, kovy, tetrapak) v kraji.

Vodní hospodářství Posilovat diverzifikaci vodních zdrojů. Zajištění dodávky vod na nově vzniklá spotřebiště. Výstavbou rybích přechodů zlepšovat průchodnost vodních toků pro ryby a další vodní živočichy. Sanace starých ekologických zátěží s významným vlivem na stav vod. Komplexní pozemkové úpravy s vlivem na vodní režim krajiny. Zvýšení bezpečnosti, zkvalitnění údržby a provozu vodních děl. Zajištění obnovy, rekonstrukce a dostavby kanalizační sítě, kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod. Zlepšení stavu povrchových a podzemních vod snížením vnosu znečištění. Zabezpečení prevence před haváriemi způsobujícími znečištění vod. Zajištění mimořádného nebo krizového zásobování vodou. Investice do ochrany před povodněmi a revitalizace toků. Řešení ohrožení lidských sídel povodněmi a suchem včetně dopadů změn klimatu na budoucí zajištění zásobování obyvatel a protipovodňovou ochranu. Oprava a údržba infrastruktury – vodovodních řadů, vodojemů a úpraven vody. Úprava významných vodních toků přes intravilány obcí a měst kraje – vliv na povodňovou ochranu. Podpora realizace protipovodňových opatření v povodí horního toku řeky Opavy. Hájení lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod - vliv na zásobování vodou, na odtokové poměry, na vodní režim krajiny v souvislosti s klimatickou změnou. Koordinace územně plánovací činnosti v souladu s vodohospodářskou politikou Moravskoslezského kraje. Zlepšení kvality povrchových vod podporou výstavby lokálních ČOV v oblastech s nízkou efektivitou centrálního odvádění a čištění vod.

Energetika Podpora využití místního potenciálu biomasy v obecních kotelnách a lokálních topeništích, jako náhrady za fosilní paliva. Krizové zásobování elektřinou pro případ blackoutu. Ekologizace dopravy – využití alternativních pohonů ve veřejném sektoru. Podpora projektů řešených metodou EPC (samofinancování z úspor).

55

Oblast / Opatření Ochrana přírody a krajiny Zajištění péče o přírodně cenné lokality na území Moravskoslezského kraje. Zvýšení stability krajiny na území Moravskoslezského kraje. Získání podkladů o stavu cenných druhů, lokalit a o úspěšnosti prováděné péče. Doplnění plánů péče o lokality soustavy Natura 2000 na území Moravskoslezského kraje. Zvýšení reprezentativnosti sítě zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků. Eliminace šíření invazních druhů rostlin a živočichů ohrožujících chráněné a cenné části přírody i volnou krajinu. Snížení tlaku na fragmentaci a zástavbu volné krajiny a snížení ohrožení krajinného rázu. Snížení negativních dopadů nadměrně koncentrované či nevhodně lokalizované návštěvností v chráněných územích Moravskoslezského kraje.

Zemědělství a venkov Revitalizace devastovaných území a brownfieldů a jejich upřednostňování pro rozvojové aktivity. Zvýšení poptávky po kvalitní zemědělské produkci. Využití potenciálu přírodních a historických hodnot venkova. Údržba a ochrana hodnotných krajinných prvků venkovské krajiny. Zlepšování úrovně technické infrastruktury v periferních oblastech a menších obcích (kanalizace, plynofikace, vodovod). Rozšíření realizace projektů obcemi mezi 500 až 2000 obyvatel.

Environmentální výchova, vzdělání a osvěta Implementace pravidel chodu úřadu, příznivého k životnímu prostředí, nebo systému EMAS ve vybraném úřadu orgánu veřejné správy v Moravskoslezském kraji. Podpora dobudování sítě středisek EVVO v dalším programovém období Evropské unie. Využití nástrojů EVVO ke snižování vlivů lokálních topenišť a dopravy na znečištění ovzduší, snižování negativních vlivů nakládání s odpady a zvýšení atraktivity ochrany přírody a lesa. Podpora EVVO veřejnosti, prostřednictvím organizací, které se na veřejnost zaměřují (NNO, mateřská centra, ad.). Podpora informačních systémů o životním prostředí Moravskoslezského kraje. Podpora EVVO v obcích v rámci metodické pomoci Moravskoslezského kraje. Podpora EVVO v podnikatelské sféře prostřednictvím podpory image environmentálně šetrných podniků. Profesionalizace environmentálního vzdělávání na školách. Podpora vzniku center EVVO/výchovy k udržitelnému rozvoji na školách.

56

Oblast / Opatření Prezentace příkladů dobré praxe a vytváření sítí škol. Analýza klíčových problémů životního prostředí v regionu Moravskoslezský kraj a osvěta pro pedagogy, žáky i veřejnost. Hodnocení kvality EVVO v kraji (evaluace efektivity vynaložených finančních prostředků). Monitorovací pracovní skupina EVVO.

Lesní hospodářství Podpora zvyšování lesnatosti v průmyslových oblastech s cílem zvýšit úlohu lesa při zachycování imisí. Podpora vhodné změny skladby lesů a jejich ochrana. Řešení přístupu ke stávajícím rekreačním objektům na lesních pozemcích.

57

Výsledky multikriteriálního hodnocení opatření V souladu s příslušnou částí metodického postupu byla všechna opatření vyhodnocena prostřednictvím multikriteriální analýzy. Její výsledky jsou stručně představeny v následující tabulce a byly využity především pro výběr významných prioritních opatření, tak jak je uvedeno v metodice. Číslo opatření

Název opatření Níže jsou uvedena prioritní opatření

OO823

Snižování emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší.

OV20

Podpora realizace protipovodňových opatření v povodí horního toku řeky Opavy.

OH5

Navýšení separace využitelných složek komunálního odpadu (plasty, papír, sklo, kovy, tetrapak) v kraji.

OO13

Přeshraniční přenos škodlivin.

OO12

Zlepšení využití příjmů z poplatků za znečišťování ovzduší.

OV1184

Zlepšení stavu povrchových a podzemních vod snížením vnosu znečištění.

OH1

Energetické využívání směsných komunálních odpadů.

OO6

Snižování emisí z průmyslových a energetických zdrojů.

OV1775

Zajištění obnovy, rekonstrukce a dostavby kanalizační sítě, kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod.

OO5

Identifikace původců znečištění ovzduší.

EV3

Využití nástrojů EVVO ke snižování vlivů lokálních topenišť a dopravy na znečištění ovzduší, snižování negativních vlivů nakládání s odpady a zvýšení atraktivity ochrany přírody a lesa.

OV23

Zlepšení kvality povrchových vod podporou výstavby lokálních ČOV v oblastech s nízkou efektivitou centrálního odvádění a čištění vod.

OP1

Zajištění péče o přírodně cenné lokality na území Moravskoslezského kraje.

OH3

Podporovat realizace zařízení na zpracování odpadů nebo druhotných surovin na území Moravskoslezského kraje.

OV18

Úprava významných vodních toků přes intravilány obcí a měst kraje – vliv na povodňovou ochranu.

OO17

Rozvoj environmentálně příznivé dopravní infrastruktury.

LH2

Podpora vhodné změny skladby lesů a jejich ochrana.

OO7

Regulace stacionárních zdrojů mimo režim IPPC.

EV1

Implementace pravidel chodu úřadu, příznivého k životnímu prostředí, nebo systému EMAS ve vybraném úřadu orgánu veřejné správy v Moravskoslezském kraji

EN3

Ekologizace dopravy – využití alternativních pohonů ve veřejném sektoru.

3 Toto opatření vzniklo na základě výsledků multikriteriálního hodnocení sloučením opatření OO8 a OO2. 4 Toto opatření vzniklo na základě výsledků multikriteriálního hodnocení sloučením opatření OV11 a OV8. 5 Toto opatření vzniklo na základě výsledků multikriteriálního hodnocení sloučením opatření OV17 a OV7.

58

OO1

Zlepšení kvality ovzduší – rámcové opatření.

OO16

Snižování emisí tuhých znečišťujících látek z automobilové dopravy.

OO9

Snižování energetické náročnosti budov.

OP6

Eliminace šíření invazních druhů rostlin a živočichů ohrožujících chráněné a cenné části přírody i volnou krajinu.

OP2

Zvýšení stability krajiny na území Moravskoslezského kraje.

EV8

Profesionalizace environmentálního vzdělávání na školách.

OH4

Zajištění separace a využívání biologicky rozložitelných odpadů na celém území kraje.

OV16

Oprava a údržba infrastruktury – vodovodních řadů, vodojemů a úpraven vody.

EN1

Podpora využití místního potenciálu biomasy v obecních kotelnách a lokálních topeništích, jako náhrady za fosilní paliva.

OV14

Řešení ohrožení lidských sídel povodněmi a suchem včetně dopadů změn klimatu na budoucí zajištění zásobování obyvatel a protipovodňovou ochranu.

ZV1

Revitalizace devastovaných území a brownfieldů a jejich upřednostňování pro rozvojové aktivity

OP5

Zvýšení reprezentativnosti sítě zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků.

OV4

Sanace starých ekologických zátěží s významným vlivem na stav vod. Název opatření

Číslo opatření

Níže jsou uvedena neprioritní opatření

ZV2

Zvýšení poptávky po kvalitní zemědělské produkci.

OV9

Zabezpečení prevence před haváriemi způsobujícími znečištění vod.

OO3

Identifikace původců lokálně zvýšených imisních koncentrací benzenu a oxidu dusičitého.

OV5

Komplexní pozemkové úpravy s vlivem na vodní režim krajiny.

OO4

Podpora environmentálně příznivých zdrojů energie.

OH2

Optimální nastavení poplatku za skládkování.

OP4

Doplnění plánů péče o lokality soustavy Natura 2000 na území Moravskoslezského kraje.

OO15

Nové nástroje zákona o ochraně ovzduší.

ZV3

Využití potenciálu přírodních a historických hodnot venkova.

ZV5

Zlepšování úrovně technické infrastruktury v periferních oblastech a menších obcích (kanalizace, plynofikace, vodovod).

ZV4

Údržba a ochrana hodnotných krajinných prvků venkovské krajiny.

OV12

Investice do ochrany před povodněmi a revitalizace toků.

OO14

Omezení výjimek pro velké spalovací zdroje.

OV2 OO11 OP7

Zajištění dodávky vod na nově vzniklá spotřebiště. Dobrovolné dohody. Snížení tlaku na fragmentaci a zástavbu volné krajiny a snížení ohrožení krajinného rázu.

59

EN4

Podpora projektů řešených metodou EPC (samofinancování z úspor).

EV4

Podpora EVVO veřejnosti, prostřednictvím organizací, které se na veřejnost zaměřují (NNO, mateřská centra, ad.).

EV5

Podpora informačních systémů o životním prostředí Moravskoslezského kraje.

OV6

Zvýšení bezpečnosti, zkvalitnění údržby a provozu vodních děl.

OV10

Zajištění mimořádného nebo krizového zásobování vodou.

EN2

Krizové zásobování elektřinou pro případ blackoutu.

EV11

Analýza klíčových problémů životního prostředí v regionu Moravskoslezský kraj a osvěta pro pedagogy, žáky i veřejnost.

EV6

Podpora EVVO v obcích v rámci metodické pomoci Moravskoslezského kraje

OV1

Posilovat diverzifikaci vodních zdrojů.

ZV7

Rozšíření realizace projektů obcemi mezi 500 až 2000 obyvatel.

LH1

Podpora zvyšování lesnatosti v průmyslových oblastech s cílem zvýšit úlohu lesa při zachycování imisí

OO18 EV7 EV1496

Daňové zvýhodnění jako odměna za realizaci environmentálně zaměřených projektů. Podpora EVVO v podnikatelské sféře prostřednictvím podpory image environmentálně šetrných podniků. Podpora vzniku center EVVO/výchovy k udržitelnému rozvoji na školách.

EV2

Podpora dobudování sítě středisek EVVO v dalším programovém období Evropské unie.

EV10

Prezentace příkladů dobré praxe a vytváření sítí škol.

OV3

Výstavbou rybích přechodů zlepšovat průchodnost vodních toků pro ryby a další vodní živočichy.

OV22

Koordinace územně plánovací Moravskoslezského kraje.

OP3

Získání podkladů o stavu cenných druhů, lokalit a o úspěšnosti prováděné péče.

EV12

Hodnocení kvality EVVO v kraji (evaluace efektivity vynaložených finančních prostředků).

OV21

Hájení lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod - vliv na zásobování vodou, na odtokové poměry, na vodní režim krajiny v souvislosti s klimatickou změnou.

OP8

Snížení negativních dopadů nadměrně koncentrované či návštěvností v chráněných územích Moravskoslezského kraje.

EV13

Monitorovací pracovní skupina EVVO.

LH3

Řešení přístupu ke stávajícím rekreačním objektům na lesních pozemcích.

činnosti

v souladu

s vodohospodářskou

nevhodně

politikou

lokalizované

6 Toto opatření vzniklo na základě výsledků multikriteriálního hodnocení sloučením opatření EV14 a EV9.

60

Charakteristika opatření v problémových oblastech Ochrana ovzduší Ovzduší v Moravskoslezském kraji patří - i přes výrazné zlepšení oproti minulým letům - mezi nejvíce znečištěné v České republice. Nápravě současného stavu je tak pochopitelně v Politice životního prostředí Moravskoslezského kraje věnována značná pozornost. Jak vyplývá z kontinuálních měření škodlivin, jsou v kraji opakovaně překračovány nejvyšší povolené hodnoty znečišťujících látek v ovzduší (imisní limity), a to zejména tuhých znečišťujících látek, kterými jsou prachové částice PM 2,5 a PM10. Moravskoslezský kraj se nachází v oblasti Slezské pánve, kterou lze definovat jako velkoplošnou oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší s velkou hustotou průmyslu, ale i lokálního vytápění a dopravy. Zhoršená kvalita ovzduší v kraji se z větší části vyskytuje v zimním období, které se vyznačuje častými inverzemi, způsobujícími špatný rozptyl znečišťujících látek. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění jsou velké průmyslové a energetické podniky, které ovšem současně hrají klíčovou roli v ekonomice Moravskoslezského kraje. V případě těchto velkých zdrojů znečištění ovzduší došlo v minulých letech k největšímu poklesu produkce emisí. Je však potřeba se zaměřit také na řešení emisí z dalších typů zdrojů. Jedním z nich je doprava, související jak s průmyslovou výrobou v kraji, tak i s nárůstem individuální osobní přepravy. Dalším jsou tzv. lokální topeniště (individuální vytápění domácností, zejména rodinných domů), která mají v topné sezóně v některých lokalitách významný podíl na znečištění ovzduší. Posledními uváděnými, avšak hůře měřitelnými a prokazatelnými zdroji znečištění, jsou zdroje na území Slezského vojvodství v Polsku, odkud se emise z těžkého průmyslu a energetiky dostávají vlivem severovýchodního proudění větru na území našeho kraje. K řešení výše uvedených problémů přispěje řada realizačních opatření. Každé z nich je navrhováno s cílem zlepšit kvalitu ovzduší, avšak pouze jejich vyvážený soubor opatření, zahrnující příslušné kroky u všech významných typů zdrojů znečištění ovzduší, povede k vytýčenému cíli. Níže je uvedena stručná charakteristika vybraných prioritních opatření. V následné tabulce je pak seznam a charakteristika všech opatření oblasti ochrany ovzduší.

Stručná charakteristika vybraných prioritních opatření Snižování emisí z průmyslových a energetických zdrojů: Na území Moravskoslezského kraje se v červenci roku 2012 nacházelo 159 zařízení, provozovaných na základě integrovaného povolení provozu ve smyslu zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Jedná se především o velké zdroje znečištění ovzduší v průmyslových podnicích, energetická zařízení, apod. Cílem opatření je vytvoření jednotné metodiky pro posouzení aplikace nejlepších dostupných technik BAT (best available techniques) na uvedených zařízeních. Dále vytvoření harmonogramu přezkumů již vydaných povolení, prioritně zaměřených na technologie významně znečišťující ovzduší a aktualizace vydaných integrovaných povolení s konkrétními podmínkami provozu, směřujících k aplikaci BAT podle nejnovějšího stavu vědeckého poznání. Konkrétními projekty a aktivitami daného opatření jsou například důsledné kontroly přímo na zdrojích znečištění, přezkumy integrovaných povolení, analýza aktuálních znění referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách. Snižování emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší: Malé zdroje znečišťování ovzduší se dle bilancí Českého hydrometeorologického ústavu podílejí na produkci emisí tuhých znečišťujících látek v Moravskoslezském kraji téměř z jedné čtvrtiny. Jedná se tedy o nezanedbatelnou skupinu zdrojů, určenou převážně pro individuální vytápění domácností. Tyto zdroje vypouštějí škodliviny o nízké 61

teplotě a z komínů s výškou do 10 metrů, ovlivnění kvality ovzduší tedy může být v jejich okolí velmi výrazné, protože se jedná o přímé dopady v dýchací zóně obyvatel. Na provozovatele těchto zdrojů pro individuální vytápění domácností se bohužel nevztahuje přímá povinnost umožnit orgánům ochrany ovzduší přístup ke zdroji za účelem kontroly dle zákona č. 201/2012 Sb. Kontrolu provozu těchto zdrojů znečišťování lze provádět pouze tak, že si obce mohou vyžádat protokoly o provedení kontroly, že tepelný zdroj na pevná paliva je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a výše uvedeným zákonem. Na provozovatele této skupiny zdrojů (obvykle majitele rodinných domů) je tak nutno působit zejména prostřednictvím informačních kampaní pro veřejnost, případně ekonomickými nástroji (dotační programy). Mezi připravované projekty v rámci tohoto opatření patří například dotační programy zaměřené na snižování energetické náročnosti domácností (zateplování, využití solární energie pro ohřev vody, apod.) či kampaně zaměřené na informování veřejnosti o rizicích (včetně vlivu na zdraví) při spalování tuhých a nekvalitních paliv nebo komunálních odpadů v domácnostech. Snižování emisí tuhých znečišťujících látek z automobilové dopravy: Přímé emise tuhých znečišťujících látek z automobilové dopravy se na celkových emisích v kraji podílejí přibližně jednou třetinou. Jde tedy opět o významnou skupinu zdrojů znečišťování ovzduší, které navíc také produkují emise ve velmi malé výšce nad zemí v dýchací zóně obyvatel. Pro omezení emisí z automobilové dopravy může - dle nového zákona o ovzduší - obec, nacházející se ve zvláště chráněných územích, lázeňských místech, nebo pokud došlo k překročení některého z imisních limitů na jejím území nebo jeho části, stanovit vyhláškou zónu s omezením provozu motorových silničních vozidel (tzv. „nízkoemisní zóna"). Dalšími aktivitami jsou intenzivnější čištění komunikací a modernizace vozového parku veřejných přepravců. Přeshraniční přenos škodlivin: Kvalita ovzduší na území Moravskoslezského kraje je ovlivňována také zdroji emisí, umístěnými v oblasti Slezského vojvodství v Polské republice, sousedícího s Moravskoslezským krajem, která je silně industrializovaná, s velkým počtem zdrojů znečištění ovzduší. K porovnání množství emisí na obou stranách státní hranice budou využity informace, zveřejňované v rámci evropského monitorovacího programu EMEP (Program spolupráce pro měření a vyhodnocování dálkového přenosu emisí do ovzduší v Evropě). Například emise částic prachu PM2,5 2 se v roce 2010 na území Slezského vojvodství pohybovaly kolem 1,3 t/km , na Ostravsku kolem 2 2 0,5 t/km a v ostatních částech kraje kolem 0,2 t/km . Je tedy zřejmé, že zejména v době severovýchodního proudění může docházet k významnému přenosu znečištění z Polska na území Moravskoslezského kraje. Mezi konkrétní aktivity, které přispějí k naplnění tohoto opatření, patří výměna dat o zdrojích znečišťování ovzduší či iniciace uzavření mezinárodní dohody o jednotném přístupu k udělování podmínek provozu zdrojů znečištění ovzduší. Zlepšení využití příjmů z poplatků za znečišťování ovzduší: Od roku 2017 bude 65 % výnosu z poplatků za znečišťování ovzduší příjmem Státního fondu životního prostředí, 25 % příjmem kraje, na jehož území se stacionární zdroj znečištění ovzduší nachází, a 10 % příjmem státního rozpočtu. Moravskoslezský kraj bude podporovat, aby se příjmy z poplatků za znečišťování ovzduší účelově vázaly na podporu zlepšování kvality ovzduší tam, kde emise vznikají, tedy především v našem kraji (financování dotačních programů, informačních kampaní, apod.). Toto podpůrné opatření nebude mít přímou vazbu na snižování emisí, avšak svým charakterem také přispěje ke zlepšení stavu.

62

Stručná charakteristika všech opatření Číslo opatření

Název opatření

Stručný popis opatření

Garant a spolupráce

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zdroj financování

Zlepšení kvality ovzduší – rámcové opatření

Rámcové opatření shrnující základní nástroje pro zlepšení kvality ovzduší.

MSK MŽP

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezskéh o kraje.

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Časový horizont

Kvantifikace dopadu

Inicializovat projekty k identifikaci původců znečištění.

Zákon 201/2012 Sb.

OO1

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

MSK OP ŽP

Spolupráce na Programu zlepšování kvality ovzduší podle §9 zákona č. 201/2012 Sb.

50 mil. Kč

Aktualizace povolení provozu stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

Jedná se o rámcové opatření. Efekty jsou kvantifikovány v odvozených dílčích opatřeních.

Trvale

Zlepšení kvality ovzduší na úroveň imisních limitů.

Informační kampaně.

Dotační programy.

OO82

OO3

Snižování emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší

Identifikace původců lokálně zvýšených imisních koncentrací benzenu a oxidu dusičitého

Dotační programy, Informační kampaně, sankce a metodická podpora pro omezování emisí z mobilních a malých stacionárních spalovacích zdrojů emisí. Preventivní kontrolní mechanizmy zaměřené na snižování emisí z individuálního vytápění domů a bytů.

Mimořádný monitoring kvality ovzduší kombinovaný s analýzou potencionálních původců znečištění v izolovaných lokalitách.

Informační kampaně. MSK

MSK MZP Obce

SFŽP. Zákon 201/2012 Sb.

Národní programy

ORP

KHS MSK ZÚ ČHMÚ

Obecní rozpočty

Zákon 201/2012 Sb. Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezskéh o kraje.

MSK SFŽP

Metodická podpora obcím při návrhu nízkoemisních zón. Metodická podpora ORP při kontrolách malých spalovacích zdrojů. Vyžadování protokolů o kontrolách technického stavu a provozu spalovacích stacionárních zdrojů na pevná paliva o tepelném příkonu od 10 do 300 kW.

Identifikace původců zvýšených imisních koncentrací benzenu v Ostravě Přívozu. Analýza možností snížení dopravních intenzit na ulici Českobratrská v Ostravě.

Dotační programy – 40 tis. Kč/kotel 20 mil. Kč/výzva 1,2 mld. Kč pro všechny kotle s prohořívacím topeništěm v MSK Informační kampaně: 1 mil. Kč/kampaň

Monitoring: 1,5 mil. Kč Dopr. studie: 300 tis. Kč

V rámci jedné výzvy lze podpořit výměnu 500 kotlů. Tomu odpovídá snížení emisí TZL o 0,2 % z celkových emisí v MSK. Snížení emisí TZL o 2 % z celkových emisí TZL v MSK pokud bude na informační kampaně reagovat kladně 10 % provozovatelů malých kotlů.

Snížení imisních koncentrací benzenu a NO2 v problematických lokalitách pod hodnotu imisního limitu.

Trvale Každý rok jeden dotační program a jedna informační kampaň

2015

63

Číslo opatření

Název opatření

Stručný popis opatření

Garant a spolupráce

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zdroj financování

Zákon 201/2012 Sb.

OO4

OO5

OO6

OO7

Podpora environmentálně příznivých zdrojů energie

Snižování emisí z obtížně regulovatelných malých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší.

Identifikace původců znečištění ovzduší

Cílem opatření je identifikovat původce znečištění a na ně poté cíleně zaměřit opatření ke snižování emisí.

Snižování emisí z průmyslových a energetických zdrojů

Regulace stacionárních zdrojů mimo režim IPPC

Revize vydaných integrovaných povolení zaměřené a aktualizace podmínek na základě nejnovějších poznatků o BAT.

Vytvoření jednotné metodiky pro udělování povolení k provozu pro stávající i nové zdroje znečišťování ovzduší v regionu.

MSK MSK obce

MSK ČHMÚ ZÚ Ostrava

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezskéh o kraje.

Program snižování emisí Moravskoslezskéh o kraje.

MSK

Zákon 76/2002 Sb.

Odborně způsobilé osoby

Směrnice 2010/75/EU.

SFŽP Obecní rozpočty

MSK OPŽP

Podpora investic do infrastruktury pro centrální zásobování teplem a zemním plynem. Podpora alternativních zdrojů energie. Investiční podpora nových environmentálně příznivých topidel.

Podpořit vznik projektu zaměřeného na identifikaci původců znečištění látkami, které v regionu problematické (tj. PM 10 a benzo(a)pyren).

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

MSK

Analýza vydaných IP.

60-100 tis. Kč/zdroj

Trvale

40 mil. Kč

Opatření je zaměřeno na zlepšení monitoringu. Přímé dopady nelze spolehlivě vyčíslit.

2 roky od zahájení projektu

1 mil. Kč

Realizací projektů ke snižování emisí u nejvýznamnějších znečišťovatelů odhadujeme snížení ročních emisí SO2 o 16 % NOx o 11 % TZL o 7 % z celkových emisí v MSK.

2016

500 tis. Kč

Realizací projektů ke snižování emisí u znečišťovatelů mimo režim IPPC odhadujeme snížení ročních emisí SO2 o 4 % NOx o 3 % TZL o 2 % z celkových emisí v MSK.

2 roky od zahájení realizace opatření

Změny IP.

Analýza vydaných povolení k provozu. Zákon 201/2012 Sb.

MSK

Oslovení provozovatelů. Jednotná metodika pro udělování nových povolení provozu.

Časový horizont

Kvantifikace dopadu

Náhrada zastaralého kotle na tuhá paliva za nový nízkoemisní zdroj přináší snížení emisí TZL z tohoto zdroje přibližně o 90%.

Rešerše BREF.

MSK Odborně způsobilé osoby

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

64

Číslo opatření

OO9

OO11

OO12

Název opatření

Stručný popis opatření

Snižování energetické náročnosti budov

Dotační programy na snižování energetické náročnosti budov sníží spotřebu paliv a tím i emisí ze spalovacích zdrojů.

Dobrovolné dohody

Dobrovolné dohody o snižování negativních vlivů na kvalitu ovzduší sestávajícími i novými podniky.

Zlepšení využití příjmů z poplatků za znečišťování ovzduší

Od roku 2017 bude 65 % výnosu z poplatků za znečišťování ovzduší příjmem SFŽP, 25 % příjmem kraje, na jehož území se stacionární zdroj nachází, a 10 % příjmem státního rozpočtu.

Přeshraniční přenos škodlivin

Mezinárodní spolupráce pro sjednocení podmínek provozu zdrojů znečišťování ovzduší v Moravskoslezském regionu.

Garant a spolupráce

MSK MŽP

Vazby na další dokumenty a legislativu

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezskéh o kraje.

MSK

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezskéh o kraje.

MSK

Zákon 201/2012 Sb.

Zdroj financování

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Rodinné domy: 300 tis. Kč/dům SFŽP

Snížení energetické náročnosti o 49 % u rodinného domu a 59 % u bytového domu.

Program Zelená úsporám. Bytové domy: 150 tis. Kč/byt

Časový horizont

Kvantifikace dopadu

Stejným dílem lze očekávat pokles emisí do ovzduší ze zdrojů energie pro vytápění.

MŽP připravuje nový Program na podporu snižování energetické náročnosti budov, který bude zahájen v polovině roku 2013

MSK Rozpočty právnických a fyzických osob.

Poplatky za znečišťování ovzduší

Uzavírání dobrovolných dohod s dalšími významnými podniky.

-

Přínosy opatření nelze stanovit. Závisí na konkrétním případu.

Trvale

Využití příjmů z poplatků za znečišťování ovzduší účelově vázat na podporu zlepšování kvality ovzduší (Dotační programy apod.).

-

Podpůrné opatření bez přímé vazby na snižování emisí.

Trvale od roku 2017

Snížení dálkového transportu škodlivin do území Ostravska o 20 %.

5 let od zahájení realizace opatření

MSK

OO13

SFŽP

MŽP MSK

Směrnice 2010/75/EU.

ERDF Rozpočet Slezského vojvodství

Portál pro výměnu dat o zdrojích emisí. Uzavření dohody o mezinárodní spolupráci.

5 mil. Kč

65

Číslo opatření

OO14

OO15

OO16

Název opatření

Stručný popis opatření

Omezení výjimek pro velké spalovací zdroje

Minimalizace počtu zařízení využívajících Přechodný národní plán dle §37 zákona č. 201/2012 pro tuhé znečišťující látky.

Nové nástroje zákona o ochraně ovzduší

Aplikace vybraných ustanovení zákona č. 201/2012 Sb. pro snížení emisí z mobilních zdrojů a ze spalovacích zdrojů pro individuální vytápění domácností.

Snižování emisí tuhých znečišťujících látek z automobilové dopravy

Využívání alternativních paliv nadstandardní čištění komunikací a výstavba izolační zeleně podél komunikací.

Garant a spolupráce

MSK MŽP

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zákon 201/2012 Sb.

OO17

OO18

Rozvoj environmentálně příznivé dopravní infrastruktury

Daňové zvýhodnění jako odměna za realizaci environmentálně zaměřených projektů

Výhody pro právnické nebo fyzické osoby, které realizují nebo finančně podporují opatření ke zmírnění negativních vlivů zhoršené kvality ovzduší na zdraví obyvatel.

MSK

Obce ORP

Zákon 201/2012 Sb.

MSK

MSK Obce ŘSD

MSK Obce ŘSD

MSK Ministerstvo financí

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu V rámci povolení provozu dle zákona č. 201/2012 Sb., resp. integrovaných povolení dle zákona č. 76/2002 Sb. stanovit emisní stropy pro TZL provozovatelům, kteří pro tuto látku dodržují zpřísněné emisní limity již před 1. 1. 2016. Informační kampaně k povinnosti provést kontrolu spalovacího zdroje na pevná paliva.

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezskéh o kraje.

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezskéh o kraje. Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezskéh o kraje.

MSK Státní rozpočet (ŘSD) SFŽP OPD MSK Státní rozpočet (ŘSD) SFŽP OPD

Státní rozpočet

Při nákupu nových vozidel pro státní správu a samosprávu preferovat vozidla na alternativní paliva (CNG, H2, Elektro). Provádět nadstandartní čištění komunikací. Výsadba izolační zeleně pro oddělení obytné zástavby od pozemních komunikací. Rozvoj veřejné (hromadné) dopravy a integrovaných dopravních systémů. Vyvedení dopravy z hustě osídlených oblastí. Zavedení zón snížené rychlosti. Rozvoj pěších zón a cyklostezek.

Navrhnout změnu daňových předpisů, která by umožnila daňové úlevy subjektům podporujícím environmentální aktivity jako např. ozdravné pobyty, zvyšování plochy zeleně v intravilánech obcí, apod.

Časový horizont

Kvantifikace dopadu

300 tis. Kč

Preventivní opatření bez přímého vlivu na emise. Bez jeho realizace hrozí až 4 letý odklad přínosů části opatření „Důsledná aplikace zákona o integrované prevenci“

1 mil. Kč/kampaň

Snížení emisí TZL o 4 % z celkových emisí TZL v MSK pokud bude na informační kampaně reagovat kladně 10 % provozovatelů malých kotlů a 5 % provozovatelů motorových vozidel.

Závisí na mnoha faktorech. Nelze stanovit.

Pokles emisí z dopravy a imisních koncentrací podél komunikací o 5 %.

Trvale

Závisí na mnoha faktorech. Nelze stanovit.

Snížení počtu obyvatel negativně ovlivňovaných emisemi z dopravy.

Trvale

Zlepšení kvality života občanů v imisně zatížených lokalitách.

2015

-

Metodická podpora obcím a obcím s rozšířenou působností.

MSK

Vyhláška 104/1997 Sb. "Podporovat a prosazovat veškerá opatření ke snížení osobní a nákladní automobilové dopravy.

Zdroj financování

-

2015

Kontinuálně Každý rok jedna informační kampaň

66

Odpadové hospodářství I přes skutečnost, že množství produkce odpadů v regionu klesá, patří Moravskoslezský kraj ve srovnání s ostatními kraji stále k nejvýznamnějším producentům odpadu. Prioritním tématem odpadového hospodářství v České republice i v našem kraji je zlepšení nakládání s odpady komunálními, proto je i v Politice životního prostředí věnována tomuto tématu největší pozornost. Hlavním cílem v oblasti odpadového hospodářství a nakládání s komunálními odpady v Moravskoslezském kraji je co možná největší využívání odpadu, a to jak energeticky, tak materiálově, s efektem omezení dosud převažujícího podílu skládkování. Navržená opatření přinesou pozitivní změnu nakládání s komunálními odpady v kraji a respektují hierarchii nakládání s nimi, tj. preferují v první řadě třídění a materiálové využívání s následným energetickým využíváním zbylých, především směsných komunálních odpadů. Nejvýraznější změnou, kterou uvedená opatření přinesou, je omezení skládkování těchto odpadů. To s sebou nese zlepšení životního prostředí, např. omezení záborů půdy nebo ochranu podzemních vod. Třídění a následné využívání komunálních odpadů přináší potenciální úsporu surovin a snižování nároků na jejich těžbu, dopravu a zpracování. Klíčovým projektem kraje je dokončení ZEVO Barbora (zařízení na energetické využití odpadu v lokalitě bývalého dolu Barbora), popřípadě nalezení další vhodné lokality pro energetické využití těchto odpadů tak, aby byla energeticky využita co největší část produkce směsného komunálního odpadu v kraji. Toto opatření může mít pozitivní vliv i na zlepšení ovzduší v případě nahrazení části stávajících energetických zdrojů a bude také příspěvkem k úspoře paliv, hlavně černého uhlí. Podmínkou je ovšem současný tlak na další třídění a využívání komunálního odpadu. Níže je uvedena stručná charakteristika vybraných prioritních opatření. V následné tabulce je pak seznam a charakteristika všech opatření oblasti odpadového hospodářství.

Stručná charakteristika vybraných prioritních opatření Navýšení separace využitelných složek komunálního odpadu (plasty, papír, sklo, kovy, tetrapak) v kraji: Cílem je zvýšit separaci využitelných složek komunálních odpadů na úroveň zákonných limitů na celém území kraje a také důsledná kontrola třídění odpadů podnikatelskými subjekty. Jedním z efektů tohoto opatření bude snížení objemu směsných komunálních odpadů, které vyžadují další úpravu či zneškodnění (skládkování, spalování). Cílů tohoto opatření bude dosaženo dalším navyšováním počtu separačních nádob v kraji, osvětovými a propagačními akcemi či kontrolou třídění odpadů u podnikatelských subjektů. Energetické využívání směsných komunálních odpadů: Jedná se o zajištění kapacity pro energetické využívání produkce směsných komunálních odpadů v kraji prostřednictvím výstavby odpovídajících zařízení. Klíčovým projektem tohoto opatření je dokončení projektu ZEVO Barbora, případně výstavba jednotky ZEVO v další lokalitě Moravskoslezského kraje. Zajištění separace a využívání biologicky rozložitelných odpadů na celém území kraje: Cílem kraje je zajistit plošnou separaci využitelných biologicky rozložitelných odpadů (odpady ze zahrad a údržby zeleně) v kraji a zároveň podporovat jejich využívání. Součástí tohoto opatření budou projekty na aktivní podporu domácího kompostování, zavedení systémů sběru a využití biologicky rozložitelných odpadů ve vesnických oblastech a v rodinných domech ve městech.

67

Stručná charakteristika všech opatření Číslo opatření

OH1

OH2

Název opatření

Stručný popis opatření

Energetické využívání směsných komunálních odpadů

Zajistit kapacitu pro energetické využívání celé produkce směsných komunálních odpadů v MSK.

Optimální nastavení poplatku za skládkování

Aktivní účast reprezentace kraje, místních samospráv obcí na jednáních o výši a rozdělení skládkovacího poplatku.

Podporovat realizace zařízení na zpracování odpadů nebo druhotných surovin na území Moravskoslezskéh o kraje

Podporovat vznik nových koncových zařízení, která jsou schopná využívat separované odpady.

OH4

Zajištění separace a využívání biologicky rozložitelných odpadů na celém území kraje

Zajistit plošnou separaci vhodných biologicky rozložitelných odpadů (odpady ze zahrad a údržby zeleně) v MSK ve vhodném typu zástavby (vesnická, vilová zástavba)a zároveň podporovat využívání těchto odpadů.

OH5

Navýšení separace využitelných složek komunálního odpadu (plasty, papír, sklo, kovy, tetrapak) v kraji

Zajistit další navyšování separace využitelných složek z komunálních odpadů na úroveň zákonných limitů plošně na celém území kraje, důsledná kontrola separace u podnikatelských subjektů.

OH3

Garant a spolupráce MSK Obce KIC

MSK MŽP

MSK

Vazby na další dokumenty a legislativu Zákon 128/2001 Sb. POH MSK

MSK

Dotační tituly, bankovní úvěry Soukromý kapitál

Zákon 128/2001 Sb.

Vlastní zdroje

Strategické dokumenty kraje

Dotační tituly (OP ŽP apod.)

Zákon 128/2001 Sb.

MSK, Obce

Zdroj financování

Zákon 128/2001 Sb. POH MSK

Vlastní zdroje firem

Dotační tituly (OP ŽP apod.) Vlastní zdroje obcí popř. svozových firem

Zákon 128/2001 Sb. EKOKOM

Obce

Zákon 477/2001 Sb.

EKOKOM POH MSK

obce

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu Dokončení projektu ZEVO Barbora, případně výstavba jednotky ZEVO v další lokalitě MSK. Účast a aktivní přístup na jednáních pracovních skupin MŽP, asociace krajů a Svazu měst a obcí, které mají za cíl definovat optimální výši, harmonogram přijetí a rozdělování tzn. Poplatku za skládkování odpadů.

Mediální a legislativní podpora popř. podpora při rozdělování dotačních titulů.

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Časový horizont

Kvantifikace dopadu

Využitím 350 – 400 kT KO dojde k ekvivalentní úspoře primárního paliva (uhlí).

2017

-

Vydefinování optimální rozumné výše předmětného poplatku, tak aby byl inspirací pro vznik efektivních projektů energetického využívání KO v ČR a potažmo v MSK.

2012 2013

-

Vznik řady zpracovatelských závodů na odpady nebo druhotné suroviny, které mohou mít pozitivní vliv na zaměstnanost a environmentální efektivitu zpracování odpadů.

-

2012 2016

Cca do roku 2017

Cca 4-6 mld. Kč

V rámci legislativy (nový POH). Aktivní podpora domácího kompostování, zavedení systémů sběru a využití biologicky rozložitelných odpadů ve vesnických oblastech a zástavby rodinných domků ve městech a obcích MSK.

Cca 50 mil. Kč ročně

Zajištění využívání části vhodných bioodpadů (odpady z údržby zeleně) a produkty jejich zpracování, jako je kompost nebo různé druhy zeminových substrátů mohou být využity pro zachování a zlepšení bonity půdy popř. pro jiné zahradnické úpravy popř. na rekultivaci postižených území.

Postupné další navyšování počtu separačních nádob v kraji, osvětové a propagační akce na podporu třídění, legislativní vymáhání separace u podnikatelských subjektů.

Cca 6 mil. Kč ročně

Nárůst separace využitelných složek KO až na úroveň, která je technicky a ekonomicky únosná.

68

Vodní hospodářství Z dlouhodobého monitoringu vod vyplývá, že jejich kvalita se v Moravskoslezském kraji stále zlepšuje. K tomu přispívá i vysoká úroveň a rozšiřování kanalizační sítě s napojením na čistírny odpadních vod v regionu. Moravskoslezský kraj také disponuje hustou a stále se rozšiřující sítí veřejných vodovodů pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Jednou z úloh vodního hospodářství je ale také zajišťování ochrany před povodněmi, které v minulých letech citelně zasáhly Moravskoslezský kraj a způsobily zde ztráty na životech a velké materiální škody. V oblasti vodního hospodářství je navrženo několik hlavních okruhů opatření s celkovým nákladem v řádu stovek miliónů korun, která přispějí ke zlepšení stavu vod v regionu. Opatření jsou zaměřena na zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, především na další zlepšení systému odvádění a čištění odpadních vod, problematiku protipovodňové ochrany, včetně zvýšení retence vody v krajině, a dále také na řešení situace v zásobování obyvatel pitnou vodou. Návrhy jednotlivých opatření směřují k dlouhodobému cíli vzájemně harmonizovat různorodé zájmy pro udržitelné užívání vodních zdrojů jako jedné ze základních složek životního prostředí. Níže je uvedena stručná charakteristika vybraných prioritních opatření. V následné tabulce je pak seznam a charakteristika všech opatření oblasti vodního hospodářství.

Stručná charakteristika vybraných prioritních opatření Zlepšení stavu povrchových a podzemních vod snížením vnosu znečištění: Realizací opatření bude zachována a zlepšena prosperita všech biologických složek ve vodě. Ke konkrétním aktivitám patří výstavba nových kanalizací, výstavba nových a modernizace stávajících komunálních čistíren odpadních vod a také napojení kanalizací dalších obcí na stávající čistírny. Oprava a údržba infrastruktury – vodovodních řadů, vodojemů a úpraven vody: Realizace konkrétních projektů daného opatření přispěje k udržení nadstandardního zásobování vodou obyvatelstva a průmyslu v regionu. Řešení ohrožení lidských sídel povodněmi a suchem včetně dopadů změn klimatu na budoucí zajištění zásobování obyvatel a protipovodňovou ochranu: V současné době dochází podle vědeckých výzkumů vlivem působení člověka ke změnám klimatu. V oblasti vodního hospodářství se změna projevuje střídáním extrémů, především povodní a sucha. Mohou se vyskytovat častější dlouhá suchá období, následně střídána srážkami s vyšší frekvencí a intenzitou, způsobující povodně. Na území Moravskoslezského kraje bude opatření realizováno těmito aktivitami: úpravy a revitalizace vodních toků, ochrana území vhodných pro akumulaci povrchových vod před takovým využitím, které by znemožnilo budoucí výstavbu nádrží a zpřesnění a aktualizace regionálních scénářů klimatické změny.

69

Stručná charakteristika všech opatření Číslo opatření

Název opatření

Stručný popis opatření

Garant a spolupráce

Vazby na další dokumenty a legislativu

Města a obce

OV1

Posilovat diverzifikaci vodních zdrojů

Zásobování měst a obcí pitnou vodou je zajištěno téměř výhradně z povrchových zdrojů, v koncepčních dokumentech řešit možnosti rozdělení zdrojů

Podniky vodovodů a kanalizací MSK

Zdroj financování

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Časový horizont

Kvantifikace dopadu

Národní zdroje

Zákon 254/2001 Sb. Zákon 274/2001 Sb.

Povodí Odry s. p.

Regionální dotace, rozpočty měst a obcí

-

jednotky mil. Kč/rok

Posílení bezpečnosti a zabezpečenosti dodávky vody.

průběžně

jednotky mil. Kč/rok

Bezporuchové zajištění dodávky vody, a tím umožnění dalšího rozvoje Moravskoslezského kraje.

průběžně

Zprůchodnění 19 příčných překážek na páteřních vodních tocích pro vodní živočichy.

do roku 2020

Odstraněním starých ekologických zátěží (SEZ) se vytvoří základní podmínka k opětovnému využívání dotčeného území a zamezí se ohrožení území sousedícího se SEZ a ohrožení jakosti podzemních a povrchových vod.

průběžně

Vlastní zdroje vlastníků vodovodních systémů Národní zdroje

OV2

OV3

OV4

Zajištění dodávky vod na nově vzniklá spotřebiště

Výstavbou rybích přechodů zlepšovat průchodnost vodních toků pro ryby a další vodní živočichy

Sanace starých ekologických zátěží s významným vlivem na stav vod

Zajištění dodávky pitné a provozní vody pro nově vzniklé spotřebiště (odeznívání krize – obnovení průmyslové výroby, rozvoj developerských aktivit)

Výstavba rybích přechodů na základních příčných překážkách na úsecích páteřních vodních toků Odry, Opavy a částečně Olše ke zprůchodnění toků pro vodní živočichy

Postupná likvidace starých skládek z bývalých průmyslových podniků, benzinových stanic a vojenských prostorů, s přímým vlivem na jakost podzemních a povrchových vod

Povodí Odry s. p. Podniky vodovodů a kanalizací

Povodí Odry s. p.

Územní plány měst a obcí

Regionální dotace, rozpočty měst a obcí Soukromé investice Mezinárodní zdroje (fondy Evropské unie)

Zákon 254/2001 Sb. Národní zdroje

MŽP

Zásobení Průmyslové zóny Nošovice.

Plán dílčího povodí Horní Odry

Regionální dotace

Příprava rybochodu na jezu Lhotka na řece Odře v Ostravě.

350 mil. Kč do roku 2020

AOPK Vlastní zdroje Povodí Odry s. p.

MŽP Státní rozpočet ČIŽP

Zákon 254/2001 Sb. Regionální dotace

MSK

Sanace lokality „Laguny Ostramo“, skládky olejových tekutých, kašových i tuhých odpadů z provozu rafinérie minerálních olejů.

jednotky desítek až stovek mil. Kč/rok

70

Číslo opatření

OV5

OV6

Název opatření

Stručný popis opatření

Komplexní pozemkové úpravy s vlivem na vodní režim krajiny

Zpracování komplexní pozemkové úpravy s plánem společných zařízení, s důrazem na řešení vodního režimu krajiny, zachycení vod v zasakovacích pásech, průlezech apod.

Zvýšení bezpečnosti, zkvalitnění údržby a provozu vodních děl

Průběžná údržba a provoz vodních děl, posuzování bezpečnosti děl, uvádění do souladu s novými požadavky stanovenými technickobezpečnostním dohledem

Garant a spolupráce

MZe prostřednictvím Pozemkových úřadů

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zdroj financování

Zákon 254/2001 Sb. Státní rozpočet Zákon139/2002 Sb.

Národní dotace Povodí Odry s. p.

Zákon 254/2001 Sb.

Vlastní zdroje Povodí Odry s. p.

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Časový horizont

Kvantifikace dopadu

jednotky desítek mil. Kč/rok

Zlepšování koloběhu vody v přírodě a vodního režimu krajiny, zmírňování následků sucha a povodní, snižování splachů půdy a její znehodnocování, posilování krajinného rázu.

jednotky desítek mil. Kč/rok

Zajištění, resp. zvýšení bezpečnosti a provozuschopnosti vodních děl a tím zabezpečení majetků a životů pod vodními díly.

průběžně

Výstavba kanalizací a ČOV , a jejich intenzifikace (např. v obcích Bílov, Oldřišov, Nýdek, Baška, Horní Suchá).

jednotky desítek mil. Kč/rok

Eliminace vnosu organického znečištění a znečištění biogenními prvky do povrchových a podzemních vod. Zajištění likvidace odpadních vod přiměřené směrnicím Evropské unie.

průběžně

Zpracované havarijní plány, např. Havarijní plán BorsodChem MCHZ a.s.

jednotky mil. Kč/rok

Zajištění ochrany povrchových a podzemních vod.

Zpracování komplexních pozemkových úprav, např. komplexní pozemková úprava v katastru města Kravaře, obce Bolatice.

Rekonstrukce funkčních objektů vodního díla Těrlicko.

průběžně

Státní rozpočet

OV118

Zlepšení stavu povrchových a podzemních vod snížením vnosu znečištění

Zajištění likvidace odpadních vod v obcích nad 2 tisíce obyvatel a přiměřeného čištění v obcích do 2 tisíce obyvatel, napojování tzv. volných kanalizačních výústí na ČOV, výstavba, a intenzifikace kanalizační sítě

Města a obce Správci vodovodů a kanalizací MSK

Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod Zákon 254/2001 Sb. Zákon 274/2001 Sb.

Dostupné dotační tituly Vlastní zdroje měst a obcí Vlastní zdroje podniků vodovodů a kanalizací MSK

OV9

Zabezpečení prevence před haváriemi způsobujícími znečištění vod

Vypracování a pořizování havarijních plánů provozů nakládajících se závadnými látkami, staveb apod., evidence skladů a provozů se závadnými látkami, předcházení havárií při stavebních pracích, operativní zajištění likvidace již vzniklých havárii

Vodoprávní úřady Integrovaný záchranný systém Povodí Odry s. p.

Zákon 254/2001 Sb.

Vlastní zdroje subjektů

průběžně, operativně při vzniklých haváriích

ČIŽP

71

Číslo opatření

Název opatření

OV10

Zajištění mimořádného nebo krizového zásobování vodou

Stručný popis opatření

Garant a spolupráce

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zdroj financování

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Časový horizont

Kvantifikace dopadu

Města a obce Zajistit nouzové zásobování vodou obyvatel v souladu s opatřeními podle krizových plánů a Programů rozvoje vodovodů a kanalizací

MSK

Zákon 240/2000 Sb.

MSK

Podniky vodovodů a kanalizací

Zákon 254/2001 Sb.

Vlastní zdroje měst a obcí

Správci vodních toků OV12

OV14

Investice do ochrany před povodněmi a revitalizace toků

Řešení ohrožení lidských sídel povodněmi a suchem včetně dopadů změn klimatu na budoucí zajištění zásobování obyvatel a protipovodňovou ochranu

Akce připravované a realizované z dostupných dotačních programů,

Aktualizace MŘ VHS PO, provoz měřících stanic pro sledování hydrometeorologických veličin, zpracování modelů umělých řad průtoků s jejich ovlivněním klimatickou změnou, operativní řízení nádrží za povodní, opatření proti povodním na vodních tocích a v krajině

Města a obce, Podniky vodovodů a kanalizací

Krizový plán Moravskoslezského kraje.

Zajištění nouzového zásobování vodou.

jednotky desítek mil. Kč/rok

Zabezpečení a posilování ochrany před povodněmi, likvidace odpadních vod a zajištění zlepšování životního prostředí, zejména jeho složek vázaných na vodu.

průběžně

jednotky mil. Kč/rok

Zajištění požadovaného množství vody pro pitné účely a další využití, zajištění standardní úrovně povodňové ochrany lidských sídel.

průběžně

jednotky desítek mil. Kč/rok

Udržení nadstandardního zásobování vodou obyvatelstva a průmyslu v regionu.

průběžně

Výstavby opatření proti povodním. Zákon 254/2001 Sb. Zákon 274/2001 Sb.

Dostupné dotační tituly

Zákon 137/2006 Sb.

Revitalizace vodních toků (např. Bílovka, výstavba kanalizace v obci Horní Domaslavice). Výstavba kanalizací a ČOV.

Platný MŘ VHS PO. Povodí Odry s. p. MSK

průběžně, operativně při mimořádných situacích

jednotky mil. Kč/rok

Zákon 254/2001 Sb.

Vlastní zdroje

MŘ VHS PO

Povodí Odry, s. p.

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry daného hydrologického roku.

Mezinárodní zdroje (fondy Evropské unie)

OV16

Oprava a údržba infrastruktury – vodovodních řadů, vodojemů a úpraven vody

Opravy a údržba infrastruktury – vodovodních řadů, vodojemů, úpraven vody – realizace konkrétních projektů přispívajících ke zvýšení ochrany vodstva v Moravskoslezském kraji

Města a obce Národní zdroje Podniky vodovodů a kanalizací MSK

Zákon 274/2001 Sb.

regionální dotace Rozpočty měst a obcí

Probíhající výstavby a rekonstrukce vodovodních řadů, vodojemů, např. rozšíření vodovodní sítě v obci Pstruží.

Zdroje vlastníků vodovodních sítí

72

Číslo opatření

Název opatření

Stručný popis opatření

Garant a spolupráce

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zdroj financování

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Kvantifikace dopadu

Časový horizont

jednotky desítek mil. Kč/rok

Další mírné zlepšování jakosti povrchových v tocích a podzemních vod. Zajištění zásobení vodou a likvidace odpadních vod v souladu s legislativními předpisy.

průběžně

jednotky desítek mil. Kč/rok

Zajišťování a zvyšování stupně ochrany proti povodním v městech a obcích regionu.

průběžně

6,7 mld. Kč

Ochrana lidských sídel před povodněmi, revitalizace říčních systémů, zlepšení vodního režimu krajiny.

Mezinárodní zdroje (fondy EU)

OV177

Zajištění obnovy, rekonstrukce a dostavby kanalizační sítě, kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod

Dostavba kanalizační sítě a systémů, čistíren odpadních vod, případně intenzifikace stávajících a rekonstrukce zastaralých kanalizačních systémů s dlouhodobým cílem zajistit odvádění a čištění odpadních vod od cca 85 % obyvatel.

Národní zdroje

Města a obce Podniky vodovodů a kanalizací

Probíhající výstavby a dostavby kanalizačních sítí.

Regionální dotace Zákon 274/2001 Sb.

MSK

Rozpočty měst a obcí Vlastní zdroje vlastníků kanalizačních systémů

Intenzifikace a rekonstrukce čistíren odpadních vod, např. ČOV v městech Nový Jičín, Kopřivnice, Krnov, Brušperk.

Mezinárodní zdroje (fondy EU)

OV18

Úprava významných vodních toků přes intravilány obcí a měst kraje – vliv na povodňovou ochranu

Úpravy vodních toků a bystřin, výstavba suchých nádrží

Správci vodních toků – Povodí Odry s. p.

Národní zdroje Zákon 254/2001 Sb. Plán dílčího povodí Horní Odry

Lesy ČR s. p.

Regionální dotace Rozpočty měst a obcí

Probíhající výstavba opatření proti povodním, např. v Bohumíně, v Petrovicích u Karviné, v Karlovicích.

Vlastní zdroje správců vodních toků

OV20

Podpora realizace protipovodňových opatření v povodí horního toku řeky Opavy

Projekční a investiční příprava opatření proti povodním v povodí horního toku řeky Opavy. Příprava údolní nádrže Nové Heřminovy na řece Opavě, suchých nádrží v povodí, soustavných ohrázování a úprav toků, příprava revitalizací toků, monitorovacích systémů. Dané opatření bude mít vliv jak na odtokové poměry, na zásobování vodou, tak i na průtokový režim toků.

Vláda ČR prostřednictví m Povodí Odry s. p. ve spolupráci s Ministerstve m zemědělství, Ministerstvem dopravy a s Ministerstve m pro místní rozvoj, včetně spolupráce s MSK

Usnesení vlády České republiky č. 444 ze dne 21. dubna 2008 Usnesení vlády České republiky č. 119 ze dne 16. února 2011

Státní rozpočet Dostupné dotační tituly Vlastní zdroje Povodí Odry s. p., MSK

Investiční záměr opatření na horní Opavě, kladné stanovisko EIA posouzení vlivu opatření na životní prostředí, posudek strategického experta, projektové dokumentace ad.

2013 2023

73

Číslo opatření

Název opatření

OV21

Hájení lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod vliv na zásobování vodou, na odtokové poměry, na vodní režim krajiny v souvislosti s klimatickou změnou

Ochrana území nenahraditelných pro vytvoření umělé akumulace povrchových vod před takovým využitím, které by znemožnilo budoucí realizaci nádrže

Koordinace územně plánovací činnosti v souladu s vodohospodářsko u politikou Moravskoslezského kraje

Mimořádně silné ovlivnění toků v Ostravské pánvi prostřednictvím působení průmyslu (odběry a vypouštění vod, důlní vlivy) má vliv na odtokové poměry, na zásobování vodou, na povodňovou ochranu, na jakost vod. Stejný vliv má i vysoká hustota obyvatel a centralizace lidských sídel do Ostravsko-karvinské aglomerace. V rámci opatření je nutné koordinovat územně plánovací činnosti v VH politikou kraje

Zlepšení kvality povrchových vod podporou výstavby lokálních ČOV v oblastech s nízkou efektivitou centrálního odvádění a čištění vod

Sídelní aglomerace na území MSK jsou v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod vyřešeny v souladu s legislativou. Pro lokality nově vznikající soustředěné zástavby, pro menší obce s rozptýlenou zástavbou nebo pro místní části sídel s neefektivním či technicky nemožným napojením na centrální kanalizační systém a ČOV je přínosné řešit likvidaci odpadních vod formou lokálních ČOV.

OV22

OV23

Stručný popis opatření

Garant a spolupráce

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zdroj financování

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Kvantifikace dopadu

Časový horizont

jednotky mil. Kč/rok

Ochranou území zachovat možnosti budoucím generacím reagovat na klimatickou změnu a jiné dnes nepředvídatelné jevy jako opatření předběžné opatrnosti.

průběžně

jednotky mil. Kč/rok

Preventivní opatření proti nevhodným návrhům využití území – stavbám umísťovaným v údolních nivách – jako předcházení potenciálním povodňovým a jiným škodám.

průběžně

jednotky mil. Kč/rok

Doplnění odstraňování odpadních vod v lokalitách nepokrytých centrálními kanalizačními sítěmi (lokality s 15 % obyvatel kraje) s velmi mírným zlepšováním jakosti povrchových v tocích a podzemních vod v těchto oblastech.

průběžně

Zákon 254/2001 Sb. Povodí Odry s. p. MSK MZe

MSK Města a obce

Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod

Vlastní zdroje Povodí Odry s. p., MSK

Zásady územního rozvoje MSK

Zásady územního rozvoje MSK Územní plány měst a obcí

MSK Rozpočty měst a obcí

Plán dílčího povodí Horní Odry. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje.

Územní plány sídel Moravskoslezského kraje.

Dostupné dotační tituly

Lokální ČOV v obci Branka – pro soustředěnou zástavbu v západní části obce.

Vlastní zdroje obcí a měst

Lokální ČOV v obci Bolatice – části Borová.

Zdroje podniků vodovodů a kanalizací

Lokální ČOV v obci Brumovice – Za Humny.

Města a obce Podniky vodovodů a kanalizací MSK

MSK

MSK

Lokální ČOV ve městě Hradec nad Moravicí – pro novou zástavbu v lokalitě Na Tylovách.

74

Energetika Přestože oblast energetiky není standardní součástí politik životního prostředí, má na jeho kvalitu značný vliv. A to především v oblasti ochrany ovzduší, přírodních zdrojů a využívání nerostných surovin. Kraj klade v připravených opatřeních důraz na co možná nejefektivnější využívání zdrojů energie, na energetické úspory a také na využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie. Výše uvedená témata jsou hlavními pilíři Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje při naplňování energetické koncepce regionu. Moravskoslezský kraj má ambici určovat směr dalšího vývoje a ukázat svoji akceschopnost při realizaci konkrétních projektů. Níže je uvedena stručná charakteristika vybraných prioritních opatření. V následné tabulce je pak seznam a charakteristika všech opatření oblasti energetiky.

Stručná charakteristika vybraných prioritních opatření Ekologizace dopravy – využití alternativních pohonů ve veřejném sektoru: Kraj bude podporovat využití stlačeného zemního plynu jako alternativního pohonu v dopravě, včetně vybudování čerpacích stanic CNG na území větších měst kraje a podpory elektromobility. V rámci daného opatření budou realizovány projekty výstavby veřejných čerpacích stanic CNG na územích obcí s postupným přechodem služebních vozidel k alternativním pohonům. Součástí projektů bude také podpora nákupů, případně přestaveb těchto vozidel. Podpora využití místního potenciálu biomasy v obecních kotelnách a lokálních topeništích, jako náhrady za fosilní paliva: Cílem tohoto opatření je vytvoření fungujícího řetězce služeb s dřevní biomasou a její energetické využití od řízeného sběru dřevní hmoty a odpadu po těžbě, přes zpracování na biopalivo (štěpka, pelety), uskladnění, až po distribuci konečným spotřebitelům. K tomu je zapotřebí jednak společné diskuze mezi vedením obcí, vlastníky lesních pozemků, občany a místními podnikateli a zemědělci, ale také nastavení vhodného systému podpory. Tím se dosáhne snížení energetické závislosti, posílení místní energetické soběstačnosti s pozitivními dopady na kvalitu ovzduší (náhrada spalování fosilních paliv) a částečně bude také řešena otázka zaměstnanosti v obcích. Typovou aktivitou pro naplnění tohoto opatření je vytipování vhodných lokalit pro realizaci projektů na využití biomasy - dosud neplynofikované obce a lokality se zhoršenými rozptylovými podmínkami škodlivin v ovzduší. Patří sem také zpracování a následná realizace Akčních plánů udržitelné energetiky vybraných měst a obcí.

75

Stručná charakteristika všech opatření Číslo opatření

EN1

EN2

Název opatření

Stručný popis opatření

Podpora využití místního potenciálu biomasy v obecních kotelnách a lokálních topeništích, jako náhrady za fosilní paliva

Cílem tohoto projektu je vytvoření fungujícího řetězce služeb s dřevní biomasou (dendromasou) a její energetické využití na komunální úrovni od řízeného sběru „mrtvé“ dřevní hmoty a odpadu po těžbě, přes zpracování na biopalivo (štěpka, pelety) přes uskladnění až po distribuci konečným spotřebitelům. K tomu je zapotřebí jednak společné diskuze mezi vedení obce, vlastníky lesních pozemků, občanů a místních podnikatelů a zemědělců, ale také nastavení vhodného systému podpory. Tímto se dosáhne snížení vlastní energetické závislosti, posílení energetické soběstačnosti s pozitivními dopady na kvalitu ovzduší a částečně je také řešena otázka zaměstnanosti přímo v obci.

Krizové zásobování elektřinou pro případ blackoutu

Moravskoslezský region ač je v celkové produkci primárních energetických zdrojů přebytkový, tak ve spotřebě elektrické energie je deficitní a cca ze 30 % celkové potřeby musí dovážet z jiných regionů, respektive závislý na přenosové a distribuční soustavě, která je ovlivňována událostmi odehrávajícími se také mimo region a tím se vystavujeme také potenciálnímu riziku blackoutů. Déletrvající výpadek zásobování elektřinou velkého rozsahu (blackout) je vnímán jako jedno z nejzávažnějších ohrožení bezpečnosti obyvatel a ekonomického vývoje. Řízenou dodávkou elektřiny pro vybrané spotřebitele a spotřebiče je možné následky blackoutu zmírnit, pokud dokážeme udržet chod nemocnic, bankomatů, vodáren, kanalizace a dalších významných systémů kritické infrastruktury, které bereme již jako samozřejmé, ale bez nichž může a také dochází k tragickým důsledkům pro naše životy.

Garant a spolupráce

Vazby na další dokumenty a legislativu

Vybrané obce MSK KEA MSK Výzkumné energetické centrum

ÚEK Program snižování emisí

Zdroj financování

OP ŽP (OP nového programového období) Program rozvoje venkova ROP MSK

Operační programy 2014+

CITYPLAN spol. s r.o. ÚEK KEA MSK MPO

MSK Energetické podniky

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu Zpracování SEAP-u (akčního plánu udržitelné energetiky) jako metodického materiálu s popisem jednotlivých kroků směřujících k dosažení cílů. Vytipování vhodných lokalit pro realizaci projektu (např. neplynofikované obce, lokality se zhoršenými rozptylovými podmínkami (zimní inverze), apod. Výstupy možno efektivně využít také v rámci EVVO.

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Kvantifikace dopadu

Časový horizont

-

Snížení produkce CO2.

2013 2020

-

Zvýšení bezpečnosti obyvatel v regionech, majetku a životního prostředí a omezení ekonomické škody v důsledku dlouhodobých výpadků elektrické energie.

12 měsíců

Realizace projektu (aplikace SEAP-u) ve vytipovaných obcích a lokalitách.

Realizace pilotního projektu prokázání možnosti interoperability mezi organizacemi krizového řízení a řízením distribuční soustavy.

76

Číslo opatření

EN3

EN4

Název opatření

Stručný popis opatření

Garant a spolupráce

Vazby na další dokumenty a legislativu

Vybrané obce

Ekologizace dopravy – využití alternativních pohonů ve veřejném sektoru

Využití stačeného zemního plynu CNG jako alternativního pohonu v dopravě. Vybudování čerpacích stanic CNG ve strategicky výhodných lokalitách na území větších měst.

Podpora projektů řešených metodou EPC (samofinanco vání z úspor)

Jednou z hlavních povinností každého vlastníka svěřeného majetku je péče o něj. Tato péče spočívá mj. také v hospodárném a šetrném provozu za současného udržování v dobrém technickém stavu (spolehlivost, bezpečnosti, účinnost). Toto lze zajistit postupným a pravidelným investováním do zastaralých či nevyhovujících částí objektu. Pro vnitřní zařízení majících vliv na celkovou energetickou náročnost (spotřebiče, rozvody energií a vody apod.) je možno využít způsob financování metodou EPC. Jedná se o jednu z forem PPP projektů, kdy je navíc celá investice hrazena z garantovaných úspor. Tento způsob financování přenáší podstatnou část rizik na zhotovitele, navíc nevyžaduje přímé investiční prostředky ani nezatěžuje rating (zadlužení) vlastníka.

SEK MSK KEA MSK

Program snižování emisí

Vítkovice a.s.

MPO ČR

OP ŽP (OP nového programovací ho období) ROP MSK

MSK KEA MSK

Zdroj financování

SEK

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

Výstavba veřejných čerpacích stanic CNG na územích obce s jejich závazkem (dohodou) na postupném přechodu k alternativním pohonům u svých referentských vozidel. Součástí projektu bude také podpora nákupů, případně přestaveb těchto vozidel.

Nalezení (vytipování) objektů v majetku MSK s vysokou energetickou náročností (např. dle výše absolutních spotřeb, případně dle plánu Samofinancová investic) a jejich zařazení do ní formou společného „balíku“, který splátkování bude nabídnut soukromému z generovaných investorovi k realizaci úspor, které opatření generujícím úspory jsou energetických spotřeb, ze garantovány kterých se bude tato investice zhotovitelem splácet. Takto postupovat opakovaně v jednotlivých „balíčcích objektů“ od těch nejnáročnějších po menší.

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

250-350 mil. Kč

Časový horizont

Kvantifikace dopadu Zlepšení kvality ovzduší zejména složek NOx a VOC ve velkých průmyslových aglomeracích.

2013 2015

Podpora místních výrobců a dodavatelů technologií.

Finanční náročnost realizace projektu je nulová, protože investice se hradí z dosažených a smluvně garantovaných úspor

Snížení energetické náročnosti budov o min 15 % stávajících provozních nákladů.

2020

77

Ochrana přírody a krajiny Ačkoliv je Moravskoslezský kraj vnímán především jako průmyslový region, zaujímá z hlediska ochrany přírody a krajiny v rámci České republiky důležitou pozici a právem se těší zájmu veřejnosti o tuto oblast. Kromě velkoplošných zvláště chráněných území CHKO Beskydy, Jeseníky a Poodří v kraji existují desítky maloplošných zvláště chráněných území, několik přírodních parků a rozsáhlá území evropské soustavy Natura 2000 - evropsky významné lokality i ptačí oblasti. I přesto, že péče o oblast ochrany přírody a krajiny nebyla v uplynulých letech opomíjena, stále je třeba podnikat konkrétní aktivity a kroky k udržení či dalšímu zlepšení současného stavu. V rámci ochrany přírody a krajiny je připravována řada konkrétních aktivit, při jejichž realizaci bude navázáno na úspěšné projekty, které Moravskoslezský kraj řešil v předchozích letech. Níže je uvedena stručná charakteristika vybraných prioritních opatření. V následné tabulce je pak seznam a charakteristika všech opatření oblasti ochrany přírody a krajiny.

Stručná charakteristika vybraných prioritních opatření Zajištění péče o přírodně cenné lokality na území Moravskoslezského kraje: Opatření si klade za cíl zmírnit negativní trend snižování přirozené rozmanitosti druhů rostlin, živočichů a jejich stanovišť na území kraje prostřednictvím aktivní péče o ně. Aktivitami zabezpečující naplňování opatření jsou pak například zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000, zajištění péče o maloplošná zvláště chráněná území na území kraje nebo sečení luk, budování tůní a údržba dřevin. Eliminace šíření invazních druhů rostlin a živočichů ohrožujících chráněné a cenné části přírody i volnou krajinu: Cílem opatření je zmírnit šíření invazních druhů rostlin a živočichů na nová stanoviště či opětovné obsazení dříve sanovaných lokalit. Úspěšně lze využít zkušenosti a navázat na projekt likvidace invazních rostlin v povodí Morávky a v Poodří a projekt monitoringu stavu dalších invazních druhů rostlin, které kraj řešil v předchozích letech. Mezi konkrétní projekty opatření patří například zajištění monitoringu a likvidace ohnisek šíření invazních druhů rostlin a živočichů na území Moravskoslezského kraje. Zvýšení stability krajiny na území Moravskoslezského kraje: Cílem je zlepšit funkčnost prvků ÚSES a dalších ekologicky hodnotných prvků v krajině například budováním remízů, alejí či drobných mokřadů. Konkrétním projektem daného opatření je pak například podpora realizace prvků územních systémů ekologické stability (ÚSES) a dalších ekologicky hodnotných prvků v krajině – například výsadby a obnovy alejí v okolí silničních komunikací. Zvýšení reprezentativnosti sítě zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků: Cílem je zvýšit reprezentativnost sítě zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků na území kraje prostřednictvím podrobné revize jejich stavu a realizace potřebných změn.

78

Stručná charakteristika všech opatření Číslo opatření

OP1

Název opatření

Zajištění péče o přírodně cenné lokality na území Moravskoslez ského kraje

Stručný popis opatření

Opatření si klade za cíl zmírnit negativní trend snižování přirozené diverzity druhů rostlin, živočichů a jejich stanovišť na území MSK prostřednictvím aktivní péče.

Garant a spolupráce

MSK ve spolupráci s AOPK ČR a vlastníky pozemků

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zákon 114/1992 Sb. Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny MSK Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Plány péče o ZCHÚ

Zdroj financování

OP ŽP (OP nového programového období) – zejména péče o lokality Natura 2000 MSK – zajištění péče o ZCHÚ

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu Zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000 na území MSK. Zajištění péče o maloplošná zvláště chráněná území na území MSK, např. sečení luk, budování tůní, údržba dřevin.

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

3,5 mil. Kč ročně jednorázově za několikaleté období 4-5 mil. Kč, každoročně cca 8-9 mil. Kč

Časový horizont

Kvantifikace dopadu

Zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000 na území MSK.

Období platnosti Politiky ŽP

Zajištění péče o maloplošná zvláště chráněná území na území MSK.

Zákon 114/1992 Sb.

OP2

OP3

Zvýšení stability krajiny na území Moravskoslez ského kraje

Cílem je zlepšit funkčnost prvků ÚSES a dalších ekologicky hodnotných prvků v krajině např. budováním remízů, alejí, drobných mokřadů.

Získání podkladů o stavu cenných druhů, lokalit a o úspěšnosti prováděné péče

Cílem opatření je získat informace o změnách ve stavu cenných druhů, jejich lokalit výskytu a dopadech prováděné péče (úspěšnosti managementu) na tyto druhy a lokality. Na základě výsledků monitoringu je nezbytné provést úpravy plánů péče a prováděného managementu. Úspěšně lze navázat na projekt monitoringu, který MSK řešil v předchozích letech.

MSK ve spolupráci s AOPK ČR MZe (Pozemkové úpravy) a vlastníci pozemků

Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny MSK Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky

Zákon 114/1992 Sb. MSK ve spolupráci s AOPK ČR a externími subjekty zajišťujícími monitoring

Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny MSK Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR

OP ŽP (OP nového programového období) MSK (jen kofinancování regionálně velmi významných akcí)

MSK – inventarizační průzkumy a plány péče v ZCHÚ a lokalitách Natura 2000 OP ŽP (OP nového programového období) Life+

Plány péče o ZCHÚ Norský finanční mechanismus a další evropské zdroje

Podpora realizace prvků ÚSES a dalších ekologicky hodnotných prvků v krajině (např. ÚSES na Jablunkovsku – migrační koridor).

řádově statisíce Kč ročně (podpořit několik projektů ročně)

Podpora realizace prvků ÚSES a dalších ekologicky hodnotných prvků v krajině.

Období platnosti Politiky ŽP

řádově statisíce Kč ročně

zajistit cca 5 plánů péče ročně a cca 5 inventarizačních průzkumů ročně.

Období platnosti Politiky ŽP

Zajištění průběžného monitoringu stavu ochranářsky cenných druhů rostlin a živočichů. Zajištění průběžného monitoringu stavu cenných lokalit a vyhodnocení úspěšnosti prováděné péče. Provést příslušné změny plánů péče na základě výsledků monitoringu.

79

Číslo opatření

Název opatření

Stručný popis opatření

Garant a spolupráce

OP4

Doplnění plánů péče o lokality soustavy Natura 2000 na území Moravskoslez ského kraje

Opatření si klade za cíl doplnit plány péče pro ty lokality Natura 2000 na území MSK, kde nejsou k dispozici. Úspěšně lze navázat na projekt implementace soustavy Natura 2000, jež MSK řešil v předchozích letech.

MSK ve spolupráci s AOPK ČR a externími subjekty zajišťujícími zpracování plánů péče

OP5

Zvýšení reprezentativn osti sítě zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zákon 114/1992 Sb. Směrnice o stanovištích (zajištění příznivého stavu předmětů ochrany)

Zdroj financování

OP ŽP (OP nového programového období) Státní rozpočet Aktuální evropské dotační programy na ochranu přírody

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

Pokračování implementace soustavy Natura 2000 na území MSK.

Dokončit revizi reprezentativnosti sítě ZCHÚ, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků na území MSK. Cílem je zvýšit reprezentativnost sítě ZCHÚ, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků na území MSK prostřednictvím podrobné revize jejich stavu a realizace potřebných změn.

MSK ve spolupráci s AOPK ČR

Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny MSK

MSK

MŽP

Provést příslušné změny ve zřizovacích předpisech, vyhlášení nových či zrušení nebo omezení stávajících lokalit a jejich předmětů ochrany dle výsledků odborné revize. Navrhnout MŽP případné změny v síti lokalit Natura 2000 na území MSK.

OP6

Eliminace šíření invazních druhů rostlin a živočichů ohrožujících chráněné a cenné části přírody i volnou krajinu

Cílem opatření je zmírnit šíření invazních druhů rostlin a živočichů na nová stanoviště či opětovné obsazení dříve sanovaných lokalit ohrožující chráněná území, cenné části přírody i volnou krajinu. Úspěšně lze využít zkušenosti a navázat na projekt likvidace invazního taxonu v povodí Morávky a projekt monitoringu stavu dalších invazních druhů rostlin, jež MSK řešil v předchozích letech.

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

cca 500 tis. Kč za celé období

Dokončení studie revize reprezentativnosti sítě ZCHÚ, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků na území MSK (uhrazeno v r. 2012)

Časový horizont

Kvantifikace dopadu

Zajištění plánů péče a/nebo souboru doporučených opatření pro 6 evropsky významných lokalit na území MSK.

Období platnosti Politiky ŽP

Provedení příslušných změn ve zřizovacích předpisech.

Období platnosti Politiky ŽP

Zajištění monitoringu a likvidace ohnisek šíření invazních druhů rostlin a živočichů na území MSK: každoročně ad hoc dle potřeby.

Období platnosti Politiky ŽP

postupně s náklady cca 100 tis. Kč ročně

MSK - u jednodušších akcí MSK ve spolupráci s AOPK ČR a externími subjekty zajišťujícími monitoring a likvidaci

Zákon 114/1992 Sb. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR

OP ŽP (OP nového programového období), Life+ a další evropské zdroje – u složitějších projektů či rozsáhlejších území

Zajištění monitoringu a likvidace ohnisek šíření invazních druhů rostlin a živočichů na území MSK.

pravidelné náklady cca 100-200 tis. Kč ročně (nad rámec rozpočtu péče o ZCHÚ a lok. Natura 2000)

80

Číslo opatření

OP7

OP8

Název opatření

Stručný popis opatření

Garant a spolupráce

Snížení tlaku na fragmentaci a zástavbu volné krajiny a snížení ohrožení krajinného rázu

Opatření si klade za cíl zmírnit trend rostoucí fragmentace a zástavby volné krajiny a ohrožení krajinného rázu.

MSK ve spolupráci s AOPK ČR a obcí s rozšířenou působností a případně také pověřených obcí

Snížení negativních dopadů nadměrně koncentrované či nevhodně lokalizované návštěvností v chráněných územích Moravskoslezs kého kraje

Cílem opatření je sledovat intenzitu návštěvnosti ve vybraných zranitelných chráněných územích MSK a v případě potřeby navrhnout a provést konkrétní opatření ke zmírnění negativních dopadů koncentrované či nevhodně lokalizované návštěvnosti.

MSK ve spolupráci s externími subjekty zajišťujícími monitoring turismu

Vazby na další dokumenty a legislativu

Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Kvantifikace dopadu

Časový horizont

MSK

Zajištění opakovaných vzdělávacích akcí pro odpovědné pracovníky obcí s rozšířenou působností (agenda územního plánování a staveb), případně také pověřených obcí na téma zkvalitnění a sjednocení přístupu k problematice ochrany krajinného rázu a uplatňování regulativů.

Personálně a finančně saturováno odborem životního prostředí MSK, nejsou třeba dodatečné náklady

Zajištění opakovaných vzdělávacích akcí.

cca 2x ročně

MSK

Zajištění pravidelného monitoringu návštěvnosti vybraných chráněných území MSK.

Každoroční náklad cca 200-300 tis. Kč

Zajištění pravidelného monitoringu návštěvnosti vybraných chráněných území MSK monitorovat cca 4-5 lokalit.

Období platnosti Politiky ŽP

Zdroj financování

Státní politika životního prostředí ČR

Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR

81

Zemědělství a venkov Oblast rozvoje zemědělství a venkova je přirozenou součástí životního prostředí. Zemědělské stavby, obdělávání půdy a zemědělství jako takové se podílí na tvorbě krajiny a mají značný vliv především na půdu a povrchové i podzemní vody. Navržená opatření zohledňují potřeby zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje a jsou ve většině případů jak environmentálního, tak i ekonomického a sociálního charakteru. Role kraje v této oblasti je však spíše podpůrná, protože nástroje v oblasti zemědělství, venkova a jeho rozvoje jsou převážně v rukou státu. I přes tuto skutečnost podporuje Moravskoslezský kraj tuto oblast prostřednictvím vlastních opatření. Ta přispějí k ochraně zemědělského půdního fondu, omezení záboru zemědělské půdy, či ke zlepšení možností pro environmentálně šetrné podnikání na venkově. Níže je uvedena stručná charakteristika vybraných prioritních opatření. V následné tabulce je pak seznam a charakteristika všech opatření oblasti zemědělství a venkova.

Stručná charakteristika vybraných prioritních opatření Revitalizace devastovaných území a brownfieldů a jejich upřednostňování pro rozvojové aktivity: V části venkovských obcí kraje se nacházejí devastovaná území a brownfieldy, zejména bývalé zemědělské podniky, které mohou být po revitalizaci plnohodnotně využity. Projekty naplňující opatření jsou pak například likvidace environmentálních zátěží zemědělského charakteru – stará hnojiště a nádrže na kejdu nebo oprava nevyužívaných budov zemědělské výroby pro zemědělské i nezemědělské využití. Zvýšení poptávky po kvalitní zemědělské produkci: Kraj se vyznačuje nízkým podílem zpracování místní zemědělské produkce. Mnoho zemědělských podnikatelů pouze dodává zemědělské produkty do výkupu, vlastní produkci nezpracovává, k místním spotřebitelům se proto lokální potraviny často nedostanou. Na vině jsou vysoké administrativní a hygienické nároky na zpracovny zemědělských produktů, nefunkční distribuční síť, nedostatečný marketing a s ním související nízká informovanost zákazníků. Mezi konkrétní projekty tohoto opatření patří například zřízení, podpora a prezentace Regionální značky (spojená s ekologickým výrobkem), reklamní kampaně zaměřené na lokální potraviny, splňující kritéria šetrného vztahu k půdě, zakládání odbytových družstev regionálních výrobků, podpora takzvaného bedýnkového systému a pořádání tradičních farmářských trhů.

82

Stručná charakteristika všech opatření Číslo opatření

Název opatření

Stručný popis opatření

ZV1

Revitalizace devastovaných území a brownfieldů a jejich upřednostňování pro rozvojové aktivity

Zvýšení ochrany volné krajiny a zemědělské půdy pokračující revitalizací devastovaných území a brownfields (bývalých zemědělských podniků) a jejich preferencí pro rozvojové aktivity.

Garant a spolupráce

MSK ve spolupráci s MŽP

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zákon 334/1992 Sb.

Zdroj financování

MSK MŽP

ZV2

Zvýšení poptávky po kvalitní zemědělské produkci

MZe

Cca 5 mld.

Zákon 242/2000 Sb.

Kvantifikace dopadu

Časový horizont

EAFRD GAEC, SZPI

Podpora zpracování zemědělské produkce/bioprodukce přímo na farmě. Podpora farmářských trhů. Reklamní kampaň zaměřená na lokální potraviny (splňující kritéria šetrného vztahu k půdě a AEO).

5-10 let

Zavedení sítě odbytu formou družstva anebo CSA (bedýnky).

MSK Podpora a prezentace CSA.

Využívané plochy v intravilánech obcí, nerozšiřování zastavěných ploch Certifikace kvalitních místních potravin – regionální produkt.

Zakládání odbytových družstev regionálních potravin – zakládání skupin výrobců.

Leader PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců

Podpora revitalizace brownfieldů, starých hospodářských budov, bývalých zemědělských provozů.

Zřízení, podpora a prezentaci Regionální značky (spojená s ekologickým výrobkem).

ČIŽP Agrární komora

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Snížení plochy brownfieldu v obci/ v kraji

MSK Zvyšování poptávky po kvalitní zemědělské produkci, respektující mj. principy šetrného vztahu k půdě a krajině, včetně adekvátního nastavení a využití agroenvironmentálních programů k ochraně krajiny.

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

Stovky mil. Kč

Pravidelně pořádané farmářské trhy, prezentace místních producentů potravin.

5-10 let

Síť místních zemědělců a výrobců /zpracovatelů potravin. Zvýšená informovanost spotřebitelů o lokální produkci a odbytových možnostech.

83

Číslo opatření

Název opatření

Stručný popis opatření

Garant a spolupráce

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zdroj financování

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Oprava kulturních památek na venkově.

MŽP (OPŽP)

ZV3

Využití potenciálu přírodních a historických hodnot venkova

Využití potenciálu přírodních a historických hodnot venkova pro venkovskou turistiku s efektem snížení tlaku na turistické využívání cenných částí přírody.

MMR

Zákon 114/1992 Sb.

MK Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice

Zákon 20/1987 Sb.

MSK

Podpora zakládání a rozvoje agroturistiky.

MZe (Leader)

Průvodci lokálními zajímavostmi regionu.

MMR

Podpora zakládání naučných stezek.

MK

-

Síťování lokálních turistických atraktivit a podnikatelů v turistickém ruchu.

ZV4

Údržba a ochrana hodnotných krajinných prvků venkovské krajiny

Podpora/péče o hodnotné krajinné prvky/opuštěnou zemědělskou půdu.

Zákon 114/1992 Sb MSK ve spolupráci s MŽP AOPK

GAEC, Plány péče CHKO, územně plánovací dokumentace

MZe MŽP

Energetické využití biomasy z posečených luk. Podpora pastvy na odlehlých/hodnotných lučních a pastvinných ekosystémech.

Kvalitní infrastruktura a upravené přírodní a kulturní zajímavosti podněcuje návštěvníky i místní k odpovědnému chování.

5-10 let

Rozvinutá lokální turistika a agroturistik snižuje vzdálenosti dopravy turistů, podporuje lokální dovolené, nezakládá nákladná a rozsáhlá turistická centra

Vybavení turisticky atraktivních lokalit – infrastruktura, odpočívadla, koše.

Zajištění údržby krajinných prvků s vysokou ekologickou, estetickou a historickou hodnotou, u nichž by hrozilo poškození, sukcese nebo zánik vlivem opouštění hospodaření nebo vylidňování venkova. To platí především pro periferní oblasti kraje.

Časový horizont

Přínos pro identitu obyvatel kraje i vzdělávání a prezentaci.

Oprava památek místního významu na venkově.

MSK

Kvantifikace dopadu

Forma doplňkovýc h dotací ve vybraných lokalitách, ve výši několika mil. Kč

Zajištěná péče o hodnotné krajinné prvky a opuštěnou zemědělskou půdu Udržení hospodaření v marginálních oblastech Návrat pastvy na hodnotných lučních a pastvinných ekosystémech

Po celé programové období 2014-2020 nutné dlouhodobé kontinuální řešení

Vytvoření nebo udržení pracovních míst

84

Číslo opatření

ZV5

ZV7

Název opatření

Stručný popis opatření

Zlepšování úrovně technické infrastruktury v periferních oblastech a menších obcích (kanalizace, plynofikace, vodovod)

Výstavba infrastruktury (kanalizace, plynofikace, vodovod), zejména v periferních oblastech a menších obcích, které mají omezené finanční možnosti. Pro rozvolněnou zástavbu a menší obce je vhodné hledat v případě kanalizace alternativní řešení – decentralizovaná kanalizace, kořenové čistírny ad.

Rozšíření realizace projektů obcemi mezi 500 až 2000 obyvatel

V řadě případů jsou dotační tituly zaměřeny na realizaci projektů v obcích s počtem do 500 obyvatel nebo od 2000 obyvatel. V MSK je však velká část obcí právě v rozmezí 500 až 2000 obyvatel. Je vhodné, aby byla nabídka projektů dostupná i těmto sídlům.

Garant a spolupráce

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zdroj financování

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Výstavby vodovodů v menších obcích. MSK MZe

Zákon 254/2001 Sb.

MŽP

MSK MZe MŽP

Výstavby a rekonstrukce technické infrastruktury v periferních oblastech/v malých obcích/v obcích na významném toku.

Pravidla ROP a dalších dotačních titulů

MSK MZe

Rozšíření podpory na realizaci projektů obcemi mezi 500 až 2000 obyvatel.

Časový horizont

Vyšší podíl vyčištěných splaškových vod znamená menší znečištění vod. 3 mld. Kč

Realizace decentralizovaného čištění odpadních vod, kořenových čistíren.

MSK (ROP)

Kvantifikace dopadu

Rozhoduje zamýšlená úroveň a šíře nabízených titulů – od řádu desítek mil. až po stovky milionů

Vyšší podíl domácností s plynovým topením snižuje podíl využívání tuhých paliv a s tím související znečištění ovzduší.

Rozšířená nabídka projektů obcím všem velikostí Realizované projekty ve venkovských obcích bez ohledu na jejich velikost

10 let

Po celé programové období

85

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Význam environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) spočívá především v tom, že je v případě některých významných problémů životního prostředí jedním z mála použitelných nástrojů řešení. Týká se to především problematiky emisí z domácích topenišť, kterým nelze zatím efektivně čelit jinak, než výchovou a osvětou, doprovázenou ekonomickými nástroji (viz také kapitola ovzduší). Obdobně lze nástroje EVVO využít také v oblasti ochrany přírody a lesa, problematiky nakládání s komunálním odpadem, úspor energií nebo šetrné spotřeby. Proto je klíčové prioritní opatření EVVO zaměřeno na veřejnost s cílem snižování znečišťování ovzduší z lokálních topenišť a individuální dopravy, dosažení odpovědného nakládání s odpady i na ochranu přírody a lesa. Důležitou podmínkou prosazování EVVO je také to, aby orgány veřejné správy šly občanům a firmám příkladem. V případě, že samotné úřady respektují principy environmentální šetrnosti, jsou inspirací pro obyvatele, podnikatele i návštěvníky, což mimo jiné pozitivně podporuje účinky osvětových kampaní a zvyšuje důvěru veřejnosti. V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že Moravskoslezský kraj jako první z krajů České republiky zavedl systém environmentálního managementu a auditu (EMAS), který zakotvuje šetrný přístup k životnímu prostředí ve všech oblastech činnosti krajského úřadu. Cílem jednoho z dalších prioritních opatření je proto také podpora dalších subjektů veřejné správy na území kraje při zavádění systému environmentálního managementu, dalších metod zvyšování kvality veřejné správy, případně zavádění principů udržitelného rozvoje v rámci místní Agendy 21. Z hlediska cílových skupin je EVVO v kraji zaměřena na nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty a veřejnost, a to především na tu část veřejnosti, která je nástroji EVVO snáze ovlivnitelná, což jsou zejména děti a mládež, z dospělých pak hlavně rodiče malých dětí. Větší část aktivit je proto zprostředkována především školami, školskými zařízeními a nestátními neziskovými organizacemi, zaměřenými na děti a mládež. Školy umožňují významné působení nejen na děti, ale jejich prostřednictvím také na rodiče. V oblasti školství jsou nejvýznamnější opatření zaměřena na vzdělávání koordinátorů EVVO, kteří vytvářejí klíčový prvek environmentálního vzdělávání na školách. Součástí naplňování opatření je nejen jejich vzdělávání, ale také zvýšení autority těchto koordinátorů v rámci škol. Níže je uvedena stručná charakteristika vybraných prioritních opatření. V následné tabulce je pak seznam a charakteristika všech opatření oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.

Stručná charakteristika vybraných prioritních opatření Využití nástrojů EVVO ke snižování vlivů lokálních topenišť a dopravy na znečištění ovzduší, snižování negativních vlivů nakládání s odpady a zvýšení atraktivity ochrany přírody a lesa: Řada zlepšení v oblasti životního prostředí není efektivně proveditelná jiným způsobem, než působením na veřejnost, doprovázeným vhodnými ekonomickými nástroji. Proto je klíčové opatření EVVO zaměřeno na ty oblasti životního prostředí, kde se může pozitivní změna postojů veřejnosti nejviditelněji projevit. Aktivitami, které mohou napomoci naplnění daného opatření, jsou kampaně, založené na informování obyvatel o dopadech chování veřejnosti na životní prostředí a na zdraví, včetně vhodných způsobů snižování negativních vlivů běžného života na životní prostředí. Profesionalizace environmentálního vzdělávání na školách: V celé České republice je evidováno pouze 870 kvalifikovaných koordinátorů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. V případě Moravskoslezského kraje se jedná jen o 15 % škol, které mají kvalifikovaného koordinátora. Na školách chybí vymezení kompetencí koordinátorů EVVO jako středního managementu škol vůči vedení školy na straně jedné a k pedagogům školy na straně druhé. Pro kvalifikované koordinátory EVVO (absolventy specializačního studia) není dosud vytvořen žádný systém jejich dalšího vzdělávání, kde by byli informováni o aktuálních otázkách životního prostředí a o nových poznatcích v oblasti technologií. V rámci realizace opatření dojde k nápravě tohoto stavu. Mezi projekty figurují například specializační studium environmentálních koordinátorů nebo programy dalšího vzdělávání environmentálních koordinátorů na všech typech škol. 86

Stručná charakteristika všech opatření Číslo opatření

Název opatření

EV1

Implementace pravidel chodu úřadu, příznivého k životnímu prostředí, nebo systému EMAS ve vybraném úřadu orgánu veřejné správy v Moravskoslezském kraji

Opatření zahrnuje environmentálně příznivý provoz úřadů v MSK, především obcí, formou metodické pomoci a s využitím příkladu samotného KÚ MSK.

Podpora dobudování sítě středisek EVVO v dalším programovém období Evropské unie

Opatření je zaměřeno na dobudování středisek EVVO v těch případech, kdy existují nositelé zaručující jejich požadovanou udržitelnost.

EV2

EV3

Využití nástrojů EVVO ke snižování vlivů lokálních topenišť a dopravy na znečištění ovzduší, snižování negativních vlivů nakládání s odpady a zvýšení atraktivity ochrany přírody a lesa

Stručný popis opatření

Garant a spolupráce

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zdroj financování

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Kvantifikace dopadu

Časový horizont

300 tis. Kč

Projeví se především ve zvýšení environmentálního vědomí veřejnosti (snížení vlivů provozu na ŽP je sekundární)

2014 2020

Cca 2-20 mil. Kč/středisko

Projeví se především ve zvýšení environmentálního vědomí veřejnosti (provoz pro cca 30100 klientů / středisko)

2014 2020

Projeví se především ve zvýšení environmentálního vědomí veřejnosti (snížení vlivu lokálních topenišť lze odhadnout do 10 %)

2012 2015

Projeví se především ve zvýšení environmentálního vědomí veřejnosti (sekundárně ve snížení spotřeby energií a preferenci produktů šetrnějších k ŽP)

2013 2020

MSK

Řada opatření v oblasti ŽP není proveditelná jiným způsobem, než působením na veřejnost s cílem snižování vlivů běžného chování veřejnosti na ŽP (lokální topeniště, nakládání s odpady, ochrana přírody, ochrana lesů, ad.).

Obce

MSK EMAS

Další úřady VS na území MSK

NNO či jiný provozovatel

Dotační zdroje

SP EVVO ČR

MSK

MSK

SP EVVO ČR Akční plán ovzduší MSK POH MSK Koncepce ochrany přírody a krajiny MSK Regionální lesnický program MSK

Implementace EMAS ve vybraném úřadu orgánu veřejné správy v MSK.

Nové programové období EU

Dostavba vybraných středisek EVVO v MSK.

MSK

Osvětové kampaně, založené na informování o dopadech běžné činnosti obyvatel na ŽP a zdraví obyvatel.

Cca 5 mil. Kč

MSK

EV4

Podpora EVVO veřejnosti, prostřednictvím organizací, které se na veřejnost zaměřují (NNO, mateřská centra, ad.)

Opatření vychází z premisy, že dopady působení EVVO lze očekávat pouze na specificky citlivé skupiny obyvatel (děti, mládež, těhotné ženy, rodiče malých dětí) a pro toto působení je nezbytné volit vhodné prostředníky působení.

NNO Mateřská centra MSK Síť MC ČR Organizace pracující s dětmi a mládeží

MSK SP EVVO ČR Program SMC

Bilaterální zdroje EU

Environmentální analýza činnosti vybraných MC a dalších organizací zabývajících se dětmi a mládeží a následná realizace části doporučených opatření.

750 tis. Kč (podle rozsahu opatření identifikovaných analýzou)

87

Číslo opatření

EV5

Název opatření

Podpora informačních systémů o životním prostředí Moravskoslezského kraje

Stručný popis opatření

Ověřené, věrohodné a relevantní informace o stavu ŽP mohou přispět k eliminaci zkreslených názorů např. o příčinách znečišťování ovzduší, nebezpečnosti technologií primárně určených ke snižování vlivů na ŽP, vlivech záměrů na přírodu a krajinu ad.

Garant a spolupráce

MSK

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zákon 123/1998 Sb.

Zdroj financování

MSK Obce

MSK

EV6

Podpora EVVO v obcích v rámci metodické pomoci Moravskoslezského kraje

Prosazování principů udržitelného rozvoje, místní Agendy 21 a nástrojů EVVO v rámci metodické pomoci obcím.

MSK SP EVVO ČR NNO

Obce (především obce s rozšířenou působností) ČR EU Bilaterální zdroje

EV7

EV8

Podpora EVVO v podnikatelské sféře prostřednictvím podpory image environmentálně šetrných podniků

Profesionalizace environmentálního vzdělávání na školách

Podpora zvyšování image podniků v MSK, preferujících šetrný způsob podnikání vzhledem k ŽP.

Rozpracovat systém dalšího vzdělávání koordinátorů EVVO a nabídnout kurzy specializačního studia (pro všechny typy škol - mateřské až střední školy).

MSK MSK

Odbor ŠMS KÚ MSK Pověřený pracovník pro oblast EVVO (spolupráce s odborem ŽPZ)

SP EVVO ČR

Podniky Veřejnost

Zákon 123/1998 Sb. (§ 13)

OP VpK

Zákon 198/2012 Sb.

Krajské projekty

Národní strategie vzdělávání k udržitelnému rozvoji (NS VUR) SP EVVO (Akční plán do roku 2015) KK EVVO MSK

Rozpočet MSK na další vzdělání pedagogických pracovníků EVVO

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu Rozšíření informačního systému ŽP MSK v oblasti interpretace dat pro veřejnost a jeho napojení na informační kampaně (viz opatření EV4). Podpora zpracování koncepcí EVVO v obcích. Podpora zapojení obcí do MA21. Podpora projektů obcí v oblasti udržitelného rozvoje.

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Kvantifikace dopadu

Časový horizont

Do 1 mil. Kč (dle rozsahu rozšíření)

Projeví se především ve zvýšení environmentálního vědomí veřejnosti.

2013 2020

Cca 100-250 tis. Kč / obec (dle velikosti

Projeví se především ve zvýšení environmentálního vědomí veřejnosti (sekundárně ve snížení vlivů na ŽP).

2013 2020

100-200 tis. Kč

Projeví se především ve zvýšení prestiže oceněných firem a tím i v podpoře environmentálně zodpovědného podnikání.

2013 2020

„Cena hejtmana za společenskou odpovědnost“ kategorie obce. „Cena hejtmana za společenskou odpovědnost“ kategorie podniky. Realizovat další kurzy specializačního studia, vytvořit koncepci dalšího vzdělávání koordinátorů EVVO a dalších aktivit na školách včetně Letní školy pro koordinátory – získávání praktických zkušeností v terénu, spolupráce a vytvoření sítě koordinátorů v rámci kraje, případně ČR – předávání zkušeností, workshop.

20 koordinátorů/ 250 hodin 200 tis. Kč

Profesionalizovaní koordinátoři na školách, zvýšení kvalifikace pedagogických pracovníků.

18 měsíců

88

Číslo opatření

Název opatření

Stručný popis opatření

Garant a spolupráce

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zdroj financování

EV10

Prezentace příkladů dobré praxe a vytváření sítí škol

Výměna zkušeností a příkladů dobré praxe na krajských konferencích.

Akční plán KK EVVO

Odbor ŠMS KÚ MSK

Akční plán NS VUR

sponzorování

Rámcové vzdělávací programy

EV11

EV12

Zákon 123/1998 Sb.

Analýza klíčových problémů životního prostředí v regionu Moravskoslezský kraj a osvěta pro pedagogy, žáky i veřejnost

Osvětové akce, konference, kulaté stoly k aktuálním otázkám ŽP vedoucí ke zvýšení povědomí pedagogů a veřejnosti o aktuálním stavu ŽP.

Hodnocení kvality EVVO v kraji (evaluace efektivity vynaložených finančních prostředků)

Hodnocení projektů školské EVVO: Ekologická škola MSK/školní rok (hodnocení aktivit za školní rok) Hodnocení projektů podpořených v OP VpK. Testování vědomostí a postojů vybraného vzorku žáků ZŠ a SŠ, porovnání s výsledky mezinárodního výzkumu PISA. Hodnocení kvality projektů mimoškolské EVVO.

MSK Odbor ŽPZ KÚ MSK

Odbor ŽPZ KÚ MSK Odbor ŠMS KÚ MSK

Začleňování regionálních aspektů v EVVO do školních vzdělávacích programů

Rámcové vzdělávací programy a hodnocení výstupů základního i středního vzdělávání

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Kvantifikace dopadu

Časový horizont

Udělování statutu Ekologická škola MSK za uplynulý školní rok.

KK MSK MSK

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu

MSK

OP VpK krajské dotace (specifikace v rozpočtu kraje)

Podpora výměny zkušeností a příkladů dobré praxe na krajských konferencích – Prezentace žákovských projektů (s badatelským aspektem), semináře pro ředitele škol, školských zařízení a také pro zřizovatele (obce, soukromé školy)management.

Vytipování klíčových problémů ŽP a osvěta prostřednictvím dotačního programu pro školy a školská zařízení, seminářů, workshopů, konferencí s podporou zřizovatele (kraje).

200 tis. Kč /konference

Vznik sítě kooperujících škol, posílení rozšiřování příkladů dobré praxe.

100 tis. Kč/rok (v případě existence dotačního titulu navýšení částky až na 2 mil. Kč)

1x 2 roky (z Zvýšení praktického ekogramotnosti, důvodu by osobní zodpovědnosti. se jednalo o školní rok)

Evaluační dotazníky, analýza nabízených programů. Kvantitativní a kvalitativní vyhodnocování.

Certifikace škol a motivace jejich práce. Zlepšení podmínek pro EVVO. 250 tis. Kč/ rok

Zveřejnění v časopise Moravskoslezské EVVO listy, zařazení do programu krajské konference.

1x/rok

1x/rok Realizace změn ve vzdělávání. Monitorování rozvoje EVVO v kraji.

89

Číslo opatření

EV13

EV149

Název opatření

Stručný popis opatření

Monitorovací pracovní skupina EVVO

Oficiální ustanovení PS pro výchovu a vzdělávání v oblasti EVVO.

Podpora vzniku center EVVO/výchovy k udržitelnému rozvoji na školách

V MSK působí řada škol, které mají dostatečné zkušenosti s EVVO a jejich proenvironmentální zaměření by bylo možné využít i pro školy další v rámci kraje. Navíc tyto školy již více let pořádají akce pro další školy či pro veřejnost. Nejsou oficiálně ustanoveny a tuto činnost realizují nad rámec svých povinností. Je potřeba zrealizovat transformaci škol z počátečního také do celoživotního vzdělávání. Tato aktivita bezprostředně souvisí s naplňováním reformy školství a posílením tvůrčí a osvětové úlohy škol. Tyto školy by mohly fungovat jako konzultační a poradenská centra v oblasti udržitelného rozvoje.

Garant a spolupráce

Vazby na další dokumenty a legislativu

Zdroj financování

Odbor ŽPZ KÚ MSK KK MSK

KÚ MSK

Odbor ŠMS KÚ MSK

Inovovaná KK EVVO MSK (pověřený pracovník pro oblast EVVO)

Národní strategie výchovy k udržitelnému rozvoji

Odbor ŠMS KÚ MSK

Rámcové vzdělávací programy RVP, ČŠI NS VUR

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu Koordinace aktivit školní a mimoškolní činnosti, propojení všech základní složek ŽP, zpracování roční zprávy.

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

50 tis. Kč

kofinancování (projekty, vložné ze seminářů, prodej publikací apod.) sponzorování

Koordinovanost a koncepčnost rozvoje EVVO v kraji.

Časový horizont

1 rok

Zvýšení informovanosti, ekogramotnosti.

rozpočet kraje OP ŽP (OP nového programového období)

Kvantifikace dopadu

Semináře, exkurze, poradenská a expertní činnost pro začínající školy s programy v oblasti EVVO. Politická a finanční podpora, propojení činnosti odborů školství a životního prostředí. Stanovení kritérií pro výběr škol, spolupráce s městy.

Rozšíření počtu škol proenvironmentálně zaměřených. 2 školy (ZŠ a SŠ) – 200 tis. Kč/rok

Vytvoření sítě škol MSK v oblasti EVVO. Zvýšení ekogramotnosti. Školy jako centra počátečního i celoživotního vzdělávání. Zvýšení prestiže.

90

4 roky

Lesní hospodářství Lesní hospodářství je v současné době charakterizováno třemi základními funkcemi lesů - ekonomickou, ekologickou a sociální, které mají vyváženě směřovat k udržitelnému rozvoji lesů. Tento koncepčně optimální stav je však v praxi ovlivněn jak historickým vývojem (přístup k lesnímu hospodářství ve středoevropském prostoru nebo převaha ekonomické funkce lesa v určitém období), tak i aktuálně existujícími střetovými oblastmi zájmů ochrany přírody a lesního hospodářství. V neposlední řadě je specifickým problémem industrializovaného území vliv lidské činnosti, zejména produkce emisí, a jejich negativní dopady na lesy, který se projevuje v jejich degradaci a snížené odolnosti vůči působení škůdců a chorob. Přestože Moravskoslezský kraj patří mezi kraje s relativně vysokou lesnatostí (6. místo mezi kraji České republiky), je lesnatost v kraji velmi nerovnoměrně rozložena. Naopak z hlediska poškození patří lesy v Moravskoslezském kraji mezi nejvíce postižené, a to jak abiotickými činiteli (zejména sněhem a suchem), biotickými činiteli (zejména kůrovcem a václavkou smrkovou), tak i působením člověka (především již zmiňovaným působením emisí). Moravskoslezský kraj podporuje principy udržitelného hospodaření v lesích s cílem zlepšení zdraví, vitality a udržování biodiverzity lesních ekosystémů, ochrany a zvětšování plochy lesů. Řada opatření v oblasti lesního hospodářství je dále blízká opatřením v oblasti ochrany přírody (ochrana krajiny a krajinného rázu, role lesních pozemků jako základních prvků ÚSES, přírodních stanovišť a útočiště ohrožených druhů rostlin a živočichů), energetiky (využívání obnovitelných zdrojů energie), tak i v oblasti EVVO (zvýšení odpovědnosti obyvatel za stav lesů) a zemědělství a venkova (místní pracovní příležitosti). Proto je část opatření v oblasti lesního hospodářství integrována také do jiných opatření výše jmenovaných kapitol dokumentu Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje. Níže je zmíněna stručná charakteristika vybraných významných opatření, v následující tabulce je pak seznam a charakteristika všech opatření oblasti lesního hospodářství.

Stručná charakteristika vybraných prioritních opatření Podpora vhodné změny skladby lesů a jejich ochrana: Opatření je zaměřeno na řízenou změnu skladby lesů s cílem zvýšení jejich ekologické stability a biodiverzity a dále na aktivity, směřující ke zlepšení zdravotního stavu lesů, zejména na ochranu proti škodlivým biotickým i abiotickým činitelům, i vlivům činnosti člověka (imisní poškození), jejichž negativní dopady na lesy patří v Moravskoslezském kraji mezi nejzávažnější v rámci celé České republiky.

91

Stručná charakteristika všech opatření

Číslo opatření

LH1

LH2

Název opatření

Podpora zvyšování lesnatosti v průmyslových oblastech s cílem zvýšit úlohu lesa při zachycování imisí

Podpora vhodné změny skladby lesů a jejich ochrana

Stručný popis opatření

Opatření je zaměřeno na využití výsadby lesních porostů v Ostravsko-karvinské aglomeraci s cílem snížení koncentrace škodlivin v ovzduší (zachycování části emisí).

Opatření je zaměřeno na podporu změny druhové skladby lesů s cílem zvýšení ekologické stability.

Garant a spolupráce

Vazby na další dokumenty a legislativu

MSK Vlastníci lesů Orgán SS ochrany lesa

Regionální lesnický program

MSK Vlastníci lesů Orgán SS ochrany lesa

Regionální lesnický program

Zdroj financování

Vlastníci lesů MSK

Vlastníci lesů MSK Zdroje 2014+

MSK

LH3

Řešení přístupu ke stávajícím rekreačním objektům na lesních pozemcích

Cíle opatření je iniciovat řešení právní stavu přístupu k části stávajících rekreačních objektů v lesích.

Vlastníci lesů Orgán SS ochrany lesa Stavební úřady

Regionální lesnický program

MSK

Aktivity/typové projekty/příklad konkrétního projektu Identifikace vhodných pozemků pro výsadbu lesa v Ostravskokarvinské aglomeraci. Návrhy opatření proti nejvýznamnějším škodlivým činitelům, Identifikace lesů vhodných pro řízenou změnu druhové skladby, Informační kampaň zaměřená na význam lesa. Identifikace rozsahu problematiky v jednotlivých částech MSK, Iniciace jednání s klíčovými aktéry, Návrh řešení.

Kvantifikace finanční nákladnosti opatření

Kvantifikace dopadu

Časový horizont

Podle rozsahu vhodných pozemků – musí být identifikováno vyhledávací studií (studie cca 250 tis. Kč)

Snížení koncentrací škodlivin v ovzduší závislé na rozsahu a lokalitě výsadby (nutno vypočíst pomocí modelu).

2014 2020

Podle rozsahu vhodných pozemků – musí být identifikováno vyhledávací studií (studie cca 250 tis. Kč) Informační kampaň cca 200 tis. Kč

Zvýšení ekologické stability lesa, dopady na environmentální vědomí veřejnosti (význam lesů v MSK).

2014 2020

Nelze odhadnout, většina nákladů je pokryta v rámci činnosti orgánů veřejné správy

Vyřešení problematiky právního stavu přístupu k rekreačním objektům v lesích.

2014 2020

92

SHRNUTÍ Předkládaný návrh „Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje“ je základním dokumentem Moravskoslezského kraje v oblasti životního prostředí. Jejím cílem je integrovat environmentální aspekty do rozhodování Moravskoslezského kraje i krajského úřadu, poskytnout jednotnou srovnávací platformu pro hodnocení všech připravovaných strategických dokumentů Moravskoslezského kraje, vytvořit seznam prioritních záměrů a aktivit, jejichž realizace zlepší stav životního prostředí v kraji a v neposlední řadě připravit podklad pro stanovení pozice kraje při vyjednávání o podmínkách podpory v programovacím období 2014+. Celá Politika životního prostředí vychází z premisy, že péče o životní prostředí není samoúčelným projevem politiky kraje, neboť stav životního prostředí významně ovlivňuje sociální i ekonomickou složku rozvoje kraje a může tak limitovat jeho současný i budoucí udržitelný rozvoj. Výtah z tohoto komplexního dokumentu dále tvoří prezentační brožura (Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje, Ostrava, listopad 2012, 50 str.), která je určena především veřejnosti a seznamuje s metodou zpracování, obsahem a závěry Politiky. Oba dokumenty jsou zveřejněny na Internetových stránkách Moravskoslezského kraje www.krmoravskoslezsky.cz. Návrh Politiky životního prostředí byl zpracován při použití standardní metodiky strategického plánování. Kromě týmů zpracovatelů – expertů v oblasti životního prostředí pod vedením Agentury pro regionální rozvoj Ostrava a.s. – se na přípravě všech fází dokumentu Politiky podíleli zástupci odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

Postup prací Na základě analýzy stavu životního prostředí Moravskoslezského kraje byla jednotlivá analytická zjištění sestavena do podoby přehledného formalizovaného závěru - SWOT analýzy. S cílem využít silných stránek a příležitostí, resp. eliminovat slabé stránky a hrozby v oblasti životního prostředí byla navržena opatření, která tvoří rámec pro známé i potenciální záměry a aktivity (projekty), které by měly Moravskoslezským krajem realizovány (financovány), případně podporovány. Prostřednictvím metody vícestupňového multikriteriálního hodnocení byla ze seznamu opatření vybrána ta, jejichž zpracování je z hlediska stavu životního prostředí Moravskoslezského kraje zvláště významné (prioritní opatření). Všech 33 prioritních opatření bylo podrobně popsáno ve formě fiší, které by měly sloužit při sestavování rozpočtu i plánu aktivit Moravskoslezského kraje. Každé opatření obsahuje příkladné (typové) či konkrétní projekty, jejichž prostřednictvím by se opatření mělo realizovat (dosáhnout cílů v oblasti životního prostředí, které opatření obsahuje) Zbylých 40 neprioritních opatření, která jsou obsažena v tabulce v kapitole Seznam opatření na straně 52 (nezvýrazněná opatření) tvoří zásobník opatření a záměrů, které by měly být v budoucnu realizovány. Zbývající opatření mohou být rozpracována v okamžiku, kdy změna podmínek (vývoj stavu životního prostředí, ad hoc vzniklé problémy, zaměření externích finančních zdrojů, apod.) ovlivní priority v oblasti životního prostředí Moravskoslezského kraje. Předkládaná Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje je živý dokument, který by měl reagovat na všechny významné externí i interní změny podmínek a měl by proto být v pravidelných intervalech aktualizován.

93

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Struktura zdrojů emisí v Moravskoslezském kraji [%] v roce 2011 ........................................... 25 Graf 2: Zdroje lokálních topenišť ........................................................................................................... 27 Graf 3: Trend ročních charakteristik PM10, PM2.5 a benzo(a)pyrenu v aglomeracích, 1996-2011 ........ 29 Graf 4: Trend ročních charakteristik SO2, NO2 a CO v aglomeracích, 1996-2011 ................................ 30 Graf 5: Roční průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v letech 2000-2011 na vybraných stanicích................................................................................................................................................. 32 Graf 6: Pole roční koncentrace benzo(a)pyrenu, v ovzduší v roce 2001-2011. .................................... 32 Graf 7: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví, bez zahrnutí přízemního ozónu, 2011. .................................................................................................. 33 Graf 8: Chráněná území Moravskoslezského kraje: ............................................................................. 34 Graf 9: Památné stromy a významné krajinné prvky............................................................................. 37 Graf 10: Jakost vody v tocích Moravskoslezského kraje v období 2008-2009 ..................................... 43 Graf 11: Vodní ekosystémy Moravskoslezského kraje ......................................................................... 44

94

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Celkové emise hlavních znečišťujících látek v roce 2011 ................................................... 25 Tabulka 2: Celková produkce odpadů v MSK (t) ................................................................................... 42 Tabulka 3: Celková produkce komunálních odpadů v MSK (t) ............................................................. 42 Tabulka 4: Koupací oblasti – vývoj jakosti vody v koupací sezóně 2011 .............................................. 45 Tabulka 5: Koupaliště ve volné přírodě - vývoj jakosti vody v koupací sezóně 2011 ........................... 45 Tabulka 6: Zalesňování ploch Moravskoslezského kraje v letech 2000 - 2010 .................................... 47

95

SEZNAM ZKRATEK AOPK AEO

BAT

CNG ČHMÚ ČIŽP ČOV ČR ČŠI dB EAFRD EMAS EO ERDF EU EVL EVVO GAEC CHKO CHOPAV IPPC KEA KHS KK EVVO KO KÚ kW Ld Ldvn Ln MC MK MMR MPO MŘ MSK MŠ MZe MZCHÚ MŽP

Agentura ochrany přírody a krajiny agroenvironmentální opatření nejlepší dostupné techniky (Best Available Techniques) - Nejlepšími dostupnými technikami se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení nebo k omezování emisí a jejich dopadů na životní prostředí. stlačený zemní plyn (compressed natural gas) Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod Česká republika Česká školní inspekce decibel Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development) systém environmentálního řízení a auditu (Eco Management and Audit Scheme) ekvivalentní obyvatel Evropský fond regionálního rozvoje Evropská unie evropsky významná lokalita environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Good Agricultural and Environmental Conditions (Dobrý zemědělský a environmentální stav) chráněná krajinná oblast chráněné oblasti přirozené akumulace vod Integrated Pollution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování znečištění) Krajská energetická agentura krajská hygienická stanice Krajská koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty komunální odpad krajský úřad kilowatt ukazatel hluku pro den ukazatel hluku pro den – večer – noc ukazatel hluku pro noc mateřská centra Ministerstvo kultury Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu manipulační řád Moravskoslezský kraj mateřská škola Ministerstvo zemědělství Maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí 96

NNO NOx NPP NPR OP OPD OP VpK OP ŽP ORP OŠMS P+R PAU PM10 PO POH PP PR PRVKÚ REZZO ROP RVP ŘSD SEA SEK SEZ SO2 SS SŠ SZ SZÚ TZL ÚEK ÚP ÚSES VHS VKP VOC ZCHÚ ZEVO ZŠ ZÚ ŽP OŽPZ

nestátní nezisková organizace oxidy dusíku národní přírodní památka národní přírodní rezervace operační program Operační program Doprava Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Životní prostředí obce s rozšířenou působností odbor školství, mládeže a sportu park and ride (typ odstavných parkovišť s návazností na městskou hromadnou dopravu) polyaromatické uhlovodíky tzv. polétavý prach. Jedná se o atmosférický aerosol - soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic. Z hlediska zdravotního působení na člověka byly definovány velikostní skupiny ozna4ované jako PMx (Particulate Matter), které obsahují částice o velikosti menší než x mikrometrů. Běžně se rozlišují PM10, PM2,5 a PM1,0. Povodí Odry Plán odpadového hospodářství Přírodní památka Přírodní rezervace Plán rozvoje vodovodů kanalizací území České republiky Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší regionální operační program Rámcový vzdělávací program Ředitelství silnic a dálnic Strategic Environmental Assessment (posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí) Státní energetická koncepce stará ekologická zátěž oxid siřičitý státní správa střední škola severozápad Státní zdravotní ústav tuhé znečišťující látky Územní energetická koncepce územní plán územní systém ekologické stability vodohospodářská soustava významný krajinný prvek těkavé organické látky zvláště chráněná území zařízení na energetické využití odpadu základní škola zdravotní ústav životní prostředí odbor životního prostředí a zemědělství

97