ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ OBOR EVROPSKÁ AGRÁRNÍ DIPLOMACIE KATEDRA ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY
Regionální politika na příkladu vybraného kraje (teze)
Vedoucí diplomové práce: Ing. Ivana Brožová Zpracovala: Ilona Endyšová
© Praha, 2004
Regionální politika do určité míry upřednostňuje sociální hlediska, je spojena s přerozdělováním prostředků a podporou slabších oblastí. Pozornost ekonomů k problematice rozdílů v sociálně ekonomickém rozvoji jednotlivých regionů se ve větší míře začala obracet až v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí třicátých let a zejména po druhé světové válce. Tento zvýšený zájem o regionální problematiku byl vyvolán zkušeností, že předpoklad klasické ekonomické teorie o automatickém obnovování ekonomické rovnováhy, tedy i rovnováhy v rozvoji regionů, není v praxi naplňován. To vedlo ekonomy ke zkoumání příčin těchto rozdílů a k hledání způsobů, jak tyto rozdíly zmenšit, k postupnému formování regionální politiky. Regionální politika je chápána jako soubor opatření, nástrojů, pomocí kterých má dojít ke zmírnění nebo odstranění rozdílů v ekonomickém rozvoji regionů. Konkrétní podoba cílů i nástrojů závisí na konkrétní hospodářsko - politické situaci země. Skutečností však je, že jde většinou o řešení problémů zaměstnanosti nebo nižších celkových příjmů obyvatelstva. Současné období je charakterizováno diskusemi o budoucnosti regionální politiky. V průběhu diskusí se vyhranily dva názorové proudy. Jeden zcela odmítá jakoukoli regionální politiku a tvrdí, že využíváním nástrojů regionální politiky k ovlivňování rozhodování ekonomických subjektů je nejen narušována ekonomická racionalita rozhodování, ale současně jsou tyto zásahy spojeny s vynakládáním značných společenských prostředků - snížené daně, subvence, výhodné podmínky úvěrování. Řešení regionálních problémů má být tedy plně ponecháno na trhu, na působení tržních sil, které jsou schopny obnovit narušený rovnovážný vývoj v regionech na plně ekonomických základech. Zatímco druhý proud vychází z nezbytnosti regionální politiky, uznává ovšem nedostatky klasické centrální regionální politiky a hledá její nové formy. V případě České republiky je na regionální politiku a potažmo regionální rozvoj kladen velký důraz. Díky integraci do EU budeme moci využívat finančních prostředků ze strukturálních fondů, což ovšem předpokládá mít vytvořené kvalitní strategie regionálního rozvoje a veškeré potřebné programové dokumenty. Předpokladem vytvoření strategie regionálního rozvoje je kvalitní situační analýza daného regionu a
vypracování SWOT analýzy, od které se odvíjí strategické cíle a jejich naplněním i budoucí stav v dané oblasti. Regionální rozdíly bychom našli v každém státě na světě, tudíž je nutné pokračovat v dosavadním snažení a tyto rozdíly eliminovat a zlepšit celkové pozice problémových oblastí, tedy provádět regionální politiku. Ve své práci nazvané Regionální politika na příkladu vybraného kraje jsem si dala za cíl zmapovat a zanalyzovat okres Rakovník, poukázat na jeho silné a slabé stránky, navrhnout opatření na eliminaci jeho nedostatků a posílení dalšího rozvoje regionu využitím jeho příležitostí. Diplomová práce je členěna do tří základních částí. První část obsahuje přístupy k regionální politice, její cíle, zásady a principy v ČR a EU. Druhá část je zaměřena na analýzu okresu Rakovník. Po rozboru regionu byly za pomocí SWOT analýzy shrnuty silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení identifikované ve vnějším prostředí. Na základě SWOT analýzy byl navrhnut rámec strategie rozvoje regionu, který je rozdělen do několika strategických okruhů a k nim příslušné strategické cíle, což tvoří třetí část práce. Okres Rakovník je součástí Středočeského kraje, který je územně nejrozsáhlejším a čtvrtý nejlidnatějším krajem České republiky, ale zároveň díky své poloze i krajem, který nejvíce hledá svoji svébytnost. Je nezbytné, aby pokračoval proces pozitivního vymezování sebe sama a pozitivního vymezování vůči hlavnímu městu Praze. Nutnost vymezování svébytnosti je dána také faktem, že kraj nemá přirozené centrum, které by bylo centrem vysokoškolské vzdělanosti a zároveň plnilo i funkci administrativního centra. Ekonomická struktura okresu Rakovník je dána historickým vývojem. Zatímco v minulosti byl okres Rakovník zařazen mezi zemědělsko – průmyslové, v současné době má charakter spíše průmyslový. Okres Rakovník má několik kladných stránek v mnoha oblastech svého života, kterými jsou např. výhodná poloha okresu na trase Praha – Karlovy Vary, relativně vysoká kvalifikační úroveň pracovní síly, dokončená restrukturalizace v průmyslu i zemědělství či kvalitní ovzduší na většině území a hustá síť turistických a naučných stezek. Jako každý region má i okres Rakovník své slabé stránky. Velkým problémem je vyklidňování obcí s malým počtem obyvatel a vysokým průměrným věkem a přetížená
síť elektrické energie. Rozvoj průmyslové výroby je limitován existencí CHKO Křivoklátsko, která zaujímá 35 % celkové rozlohy okresu. Zdravotní stav obyvatelstva okresu je možno v rámci ČR hodnotit jako nepříznivý. Velkou výzvou v oblasti rozvoje cestovního ruchu je zvýšení výdajů na opravy a údržbu kulturních a církevních památek, které nejsou dostatečně vysoké. Příležitostí je vytvoření sítě informačních středisek a aktivnější propagace okresu, která by zvýšila jeho atraktivnost. Významným ohrožením okresu je omezování provozu hromadné dopravy, které má za následek další zhoršování dopravní obslužnosti. Pomalý rozvoj a modernizace infrastruktury venkovských sídel je brzdou dalšího ekonomického rozvoje okresu. Obyvatelstvo okresu stárne, tudíž budou růst nároky na sociální zabezpečení starších občanů. Z dlouhodobého pohledu lze předpokládat výrazný ekonomický rozvoj společnosti, tím i jedince a tato skutečnost zcela určitě přinese i změny v myšlení a životním stylu. Při rostoucí technizaci společnosti poroste zřejmě zájem o návrat k těm nejzákladnějším lidským potřebám a kromě jiného i hledání podmínek pro pasivní i aktivní odpočinek. Za jedinečnou výhodu, která by mohla být v budoucnosti využita, lze považovat relativně snadnou dostupnost okresu především z hlavního města Prahy, ale i dalších blízkých průmyslových center. Trend budoucnosti by mohl zapříčinit odchod lidí z těchto center do klidnějších oblastí na venkově, což dokazují zkušenosti v rozvinutých ekonomikách. Z tohoto důvodu lze předpokládat zájem o individuální bytovou výstavbu právě v těchto lokalitách, což se může např. příznivě projevit v oblasti rozvoje stavebnictví.Tento fakt částečně závisí na rychlejším rozvoji dopravní sítě – konkrétně dálnice Praha - Karlovy Vary. Region může nabídnout velmi zachovalý přírodní potenciál. Nízká hustota osídlení, která se za současné situace jeví jako slabá stránka, se může stát pro region pozitivem. Budoucnost rozvoje okresu Rakovník je tedy na základě výše uvedených faktů z krátkodobého pohledu zajištěna. Na základě předpokládaného vývoje společnosti a za současného odstraňování známých nedostatků regionu lze očekávat jeho postupný rozvoj.
Seznam použité literatury: 1. Akt o jednotné Evropě, 1988 2. Encyklopedie Diderot, 1997 3. Fiala, P. a Pitrová, M. Evropská unie. Brno, 2003 4. Harrop, J. Structural Funding and Employment in the European Union (Financing the Path to Integration). Cheltenham, 1996 5. Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů ve Středočeském kraji za 1.- 3. čtvrtletí 2003, ČSÚ 6. Národní rozvojový plán 2004 – 2006, kolektiv pracovníků odboru integrace a strukturálních fondů, MMR ČR, Praha, 2003. 7. Nařízení Rady ES č. 1260/1999 8. Okresy ČR v roce 2000, Praha 2001 9. Profil okresu Rakovník, referát regionálního rozvoje, Okresní úřad Rakovník, 1998 10. Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ 11. Romancov, M. Regionální politika EU – decentralizace shora, Politologický časopis č. 3/2003 12. Smlouva o EU – Amsterdamská 13. Smlouva o založení Evropských společenství. Praha: Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-85865-02-5. 14. Stanovisko Evropské Komise k žádosti ČR o přijetí do EU z července 1997 15. Statistický bulletin – Středočeský kraj za rok 2002, ČSÚ 16. Strategie rozvoje středočeského kraje, zpracováno firmou Berman Group economic development services, Praha 17. Systémové a metodické aspekty tvorby strategií rozvoje regionů (VÚSC) České republiky 18. Usnesení vlády ČR č. 235/1998, Zásady regionální politiky vlády 19. Usnesení vlády ČR č. 682/2000 – souhrnný dokument Strategie regionálního rozvoje ČR 20. Vnitřní materiály Okresního úřadu v Rakovníku, 2000 21. Vymezení územních jednotek NUTS v ČR, ČSÚ
22. Vývoj obyvatelstva v okresech a městech Středočeského kraje za období 1980 – 2000, ČSÚ, 2001 23. www.europeum.cz 24. www.integrace.cz 25. www.strukturalni-fondy.cz 26. Zákon č.347/1997 Sb. 27. Zákon č.248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje 28. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2003, ÚP v Rakovníku, 2004
