Politika přípravy na stárnutí z pohledu MPSV Stárnutí populace
– celosvětový problém, je i výzvou - umět správně využít obcíprovzvládnutí připravenosti na se potenciál starších „Podpora lidí je předpokladem problémů spojených stárnutím populace v budoucnosti
demografické změny & Dle ČSÚ v roce 2014, varianta střední: Podpora pečujících“ Z demografických prognóz vyplývá, že:
• Počet osob starších 65 let v roce 2014 je 1,8 mil, v roce 2050 se zvýší téměř na 3,8 mil – počet se zdvojnásobí, 1/3 osob bude starší 65 let. Podpora85 seniorů na úrovni městv roce 2050 stoupne na 0,6 mil, • Počet osob starších let v roce 2014 obcí je 0,2a mil, SMO ČR ve spolupráci to je 3 krát více s Diakonií ČCE a Microsoftem
24. května Obecné závěry:
2016
• výrazný nárůst starších věkových kategorií, 1/3 osob bude starších 65 let, jejich podíl se přibližně zdvojnásobí • výrazný podíl žen ve starších věkových kategoriích (domácnosti jednotlivců…vdovy, chudoba žen) • celkový pokles obyvatelstva
Politika přípravy na stárnutí z pohledu MPSV Demografické trendy: • Pokles porodnosti • Stárnutí obyvatelstva • Změna struktury rodin Stárnutí populace – celosvětový problém, je i výzvou - umět správně využít potenciál starších lidí je předpokladem pro zvládnutí problémů spojených se stárnutím populace v budoucnosti Z demografických prognóz vyplývá (dle ČSÚ v roce 2014, varianta střední) • Počet osob starších 65 let v roce 2014 je 1,8 mil, v roce 2050 se zvýší téměř na 3,8 mil – počet se zdvojnásobí, 1/3 osob bude starší 65 let. • Počet osob starších 85 let v roce 2014 je 0,2 mil, v roce 2050 stoupne na 0,6 mil, to je 3 krát více. • Výrazný podíl žen ve starších věkových kategoriích (domácnosti jednotlivců ze 4/5 vdovy, ženy seniorky jsou více ohroženy chudobou).
Národní akční plán
podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017
Aktualizace NAP schválena usnesením vlády České republiky ze dne 30. března 2015 č. 218 Politika přípravy na stárnutí: cílem lépe připravit společnost, aby byla schopna se vyrovnat s očekávanými problémy - prevence, podpora zdravého životního stylu, zdravého prostředí, zvýšit kvalitu života ve společnosti, proměna trhu práce.
Oblasti NAP: Realizace politiky přípravy na stárnutí v České republice Zajištění a ochrana lidských práv starších osob Celoživotní učení Zaměstnávání starších pracovníků a seniorů Dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce Kvalitní prostředí pro život seniorů Zdravé stárnutí Péče o seniory s omezenou soběstačností
Aktualizace NAP pro období 2018 - 2022 Cíle : •
Vydefinovat základní priority a opatření ve spolupráci s odpovědnými gestory se zástupci ministerstev, krajské a místní samosprávy a dalšími odborníky, naformulovat reálná opatření a rozdělení gescí
•
Provázanost opatření NAP s koncepčními dokumenty na ministerstvech, následně na krajích
•
Vytvořit prostor pro realizaci politiky přípravy na stárnutí ve společnosti i úrovni krajské a místní samosprávy
•
Vytvoření stálých kontaktních míst pro prosazování politiky přípravy na stárnutí na krajích (projekt z ESF)
Předpoklad pro zajištění agendy přípravy na stárnutí personální a finanční posílení
Agenda přípravy na stárnutí – kraje a obce Aktivity měst a obcí: •Dotační programy na podporu aktivního stárnutí (prevence) •Plány sociálního začleňování; komunitní plánování sociálních služeb •Vzdělávání – PC kurzy, tréninky paměti, fotografické, výtvarné, hudební kurzy, kulturní akademie, U3V aj. •Mezigenerační centra – dobrovolnictví, výstavy, přednášky, společné kulturní a sportovní aktivity seniorů a dětí •Sdílené seniorské bydlení, malometrážní byty •Nízkopodlažní vozidla MHD, doprava pro osoby 65+, 70+ zdarma •Osvětové informační kampaně v oblasti bezpečnosti seniorů ve spolupráci s MP a Policií ČR, přednášky, bezpečnostní alarmy, zákaz podomního prodeje aj. •Interdiciplinární týmy pro oblast domácího násilí (týrání seniorů v rodině) •Dny pro zdraví, informační kampaně v oblasti prevence úrazů •Aktivity v rámci Národní sítě Zdravých měst •Plány aktivního stárnutí •Rozvoj rezidenčních a terénních sociálních služeb •a další aktivity…
Agenda přípravy na stárnutí Aktuálně: •
Propojení seniorské problematiky s rodinnou politikou v Koncepci rodinné politiky ČR (v září 2016 do vlády ) - seniorská problematika se zde objevuje v mnoha kapitolách, především pak v podpoře mezigeneračních vztahů, dobrovolnictví, podpora neformální péče a poskytnutí pečovatelského volna na péči, služby a zaměstnanost
•
Finanční posílení současného dotačního programu „Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností“ pro rok 2016, zvýšení na celkovou částku 18 mil. Kč
•
Příprava nového dotačního programu, zaměřeného na podporu aktivit krajů a obcí v oblasti politiky stárnutí – „Obec vstřícná seniorům“
Koncepce rodinné politiky ČR • aktuálně připravovaný průřezový strategický materiál státu v oblasti podpory rodin • připravován ve spolupráci s Odbornou komisí pro rodinnou politiku • bude určovat směr rodinné politiky v ČR na dalších 5 let, má vazbu na další strategické dokumenty • týká se rodiny ve všech životních situacích, proto je pojímána komplexně a provázána s politikou stárnutí; zahrnuje více jak 10 důležitých opatření z klíčových oblastí jako je životní úroveň rodin, umisťování dětí do předškolních zařízení nebo právě podpora neformální péče v rodinách (nejedná se o zásahy do vztahů uvnitř rodin, ale o celkové ulehčení situace pečujícím)
Podpora péče v rodině •
•
•
•
V kontextu prodlužování délky života a demografických změn má rodina rovněž důležitou roli v podpoře soudržnosti a mezigenerační solidarity; jedním z opatření, které tuto soudržnost vytváří, je podpora péče v rodině V souvislosti s demografickými změnami v budoucnu potřeba péče vzroste a vytvoří se i větší tlak na zdravotní a sociální služby, na toto je třeba se připravovat již nyní Vytvářet dostatečné kapacity v rámci institucionální péče není zcela žádoucí, z hlediska kvality života a preferencí samotných seniorů je vhodnější co nejdelší setrvání v jejich přirozeném prostředí. Proto je nezbytné veřejné finance investovat zejména do podpory terénních sociálních služeb a zlepšení postavení neformálních pečovatelů
Východiskem a cílem je podpora pečujících osob - umožnit těmto osobám sloučit péči s vlastní ekonomickou aktivitou, zlepšit jejich postavení ve společnosti a nabídnout informační, psychickou i fyzickou podporu (protože pečující osoby jsou často na úkor péče ekonomicky neaktivní/málo aktivní, to má dopad na jejich kariéru/finanční a sociální situaci při i po ukončení péče, může vést k chudobě/soc. vyloučení, nízkému starobnímu důchodu)
Pečující osoby – problémy: • Více než 80 % péče o starší osoby je poskytováno rodinnými příslušníky • Většinou jsou primárními pečovatelkami ženy (odhad 66-80 %) • Péče o seniora: specifická situace - Nejčastěji se jedná o ženy ve věku 50-60 let, v předdůchodovém věku - Řada z nich je ekonomicky aktivní a kombinuje péči s placenou prací – péče o rodiče není důvodem k opuštění práce
• Hlavní faktory, které při kombinování pomáhají, jsou flexibilita práce, pomoc dalších osob a veřejné služby péče • Při opuštění práce – obtíže při hledání nového pracovního uplatnění • Co se bude dít s nárůstem věku odchodu do důchodu?
Výzkum FDV: pečující více než 20 h týdně • • • • •
• •
Před začátkem péče: 82 % pečujících o OZP a 85 % pečujících o seniora ekonomicky aktivních V době výzkumu: 45 % pečujících o OZP a 70 % pečujících o seniora (pokles o 37 procentních b., respektive 15 procentních b.) U pečujících o seniora častý přechod do starobního důchodu (21 %) Snazší rozhodování pro poskytování péče „A já jsem říkala, že to zkusím doma, když jsem v důchodu, takže to zkusím.“ (Věra, 63 let, SŠ, pracující důchodkyně – pedagožka) Mnoho žen ale i při péči v důchodu nadále pracovalo – krátkodobé občasné formy práce „Ale když už to bylo takovým způsobem, že už to bylo doopravdy špatný, tak jsem šla vlastně do důchodu dřív, abych se o ní mohla starat sama. Ale dopadlo to dost špatně, když jsem odešla do předčasného důchodu, tak ona koncem roku - (...) Pak jsem šla do předčasného důchodu, tak jsem si ten důchod sama taky zkrátila tím, že jí vlastně pomůžu a už jsem jí vlastně nemohla pomoct (pláč).“ (Jana, 67 let, SŠ, v důchodu, pův. úřednice)
Opatření na podporu pečujících osob (1) Zavedení tzv. Dlouhodobého ošetřovného (peněžitá pomoc při střednědobé péči, podpůrčí doba max. 3 měsíce, 60% vyměřovacího základu pečující osoby, nárokové uvolnění zaměstnance při vzniku potřeby péče; účinnost od r. 2018). (2) Podpora terénních sociálních služeb a sociální práce (udržení závislých osob co nejdéle doma, vyšší kvalita jejich života; ulehčení pečujícím osobám: zvládat péči a zároveň pracovat; zlepšení mezigeneračních vztahů a solidarity). (3) Zřízení koordinátora péče (nová typová pozice sociálního pracovníka v ORP; podpora osob s disabilitou a jejich pečujících na lokální úrovni; informace/poradenství pečujícím i opečovávaným osobám, podpora v krizových situacích, monitorování situace v obci, plánování podpory a soc. služeb).
(4) Definování pečujících osob jako cílové skupiny v zákoně o sociálních službách (znamená nárok na nezbytnou respitní péči)
Děkuji za pozornost! Ing. Jana Ryšánková
[email protected] MPSV, Odbor rodinné politiky a politiky stárnutí
•
