Průmyslová politika EÚ na křižovatce Krátce poté, kdy jsem se stal poslancem Evropského parlamentu, v únoru 2005 byla zveřejněna národní studie k Eurobarometru (v České republice oslovili celkem 1075 občanů). Autoři výzkumu zjistili, že většina občanů má pocit, že nerozumí, jak unie funguje, jaké funkce a důležitost mají její jednotlivé instituce. Oproti průměru EU si jen třetina Čechů myslí, že jejich hlas má v Bruselu či Štrasburku váhu. „Je zjevné, že kampaně, které české vlády dělaly, nedokázaly lidem odpovědět na základní racionální otázky,“ říká sociolog Jan Hartl. „Byly emocionální, ukazovaly vždy „velkou evropskou rodinu“. Ale už méně, jaký bude mít členství dopad na ceny, na sociální jistoty; neukázaly, jak to vlastně v evropské politice chodí.“ Autoři průzkumu, kteří na sklonku října oslovili v naší zemi 1075 občanů, upozornili na pocit, který mezi lidmi převládá. Totiž, že Brusel či Štrasburk je něco, co se jich týká jen okrajově, a co je ještě ke všemu velká nuda. Sociolog Hartl i tento pocit přičítá na vrub politiků: „Prakticky nikdo z politických špiček neukázal své nadšení. Nikdo lidem nevysvětlil, proč se mají o dění v EU zajímat, proč se jich to týká. Takže převládl pocit, že je to byrokracie a blbina, o které není nutné zjišťovat víc, než víme ze zpráv.“ (Hospodářské noviny, 15. února 2005) Chtěl bych čtenáře ujistit, že v Bruselu se dají prosadit konkrétní dotace a opatření, které pomáhají českému průmyslu, zaměstnanosti a sociálním jistotám. Avšak pozor, každý projekt, žádost se musí vypracovat a předložit v České republice příslušnému ministerstvu. Když jsem provedl rozhovory s několika komisaři EU, s řadou generálních ředitelů direktoriátů, s vedoucími oddělení, mohl jsem pozitivně ovlivnit několik významných projektů (například v oblasti uhelného a ocelářského průmyslu), stejně jako pobdobnou sérií jednání napomoci vylepšení českého alokačního plánu emisí o 6 mil. tun. . Tehdy by to znamenalo , že česká energetika a chemie ušetří ročně 7 miliard korun minimálně. (Povolenka na tunu emisí se měla prodávat za 40 eur, později za 80 eur 6 mil. tun krát čtyřicet je 240 mil. Euro, t.j. 7 miliard Kč). Desetkrát podstoupit komplikované jednání stojí za takové peníze. *** Významné bylo projednávání o zacházení s 33.000 chemických produktů jsem pomohl prosadit spolu s dalšími poslanci - aby legislativa tzv. REACH byla rozumnější, méně byrokratická, méně nákladná. Tím se českému chemickému průmyslu ušetří miliardy korun . V roce 2004 jsem na zasedání ITRE požádal komisařku Viviane Redingovou, aby učinila přítrž loupežnickým praktikám evropských mobilních operátorů v případech tzv. roamingu. (Např. za 1 minutu rozhovoru mezi Prahou a Bruselem strhli před regulací z Vašeho účtu 60,- Kč). V roce 2005 jsem věc několikrát opětovně veřejně tvrdě zkritizoval a urgoval. Výsledek. Komise - Redingová - a ITRE zavolali na slyšení do EP vedoucí evropské mobilní operátory. Další poslanci je také napadli za lichvářství. Někteří operátoři mezitím částečně ceny snížili, další na tom pracují. Od ITRE a Komise dostali termíny, do kterých musí odírání 147 milionů evropských uživatelů roamingu zmírnit. Když ne, budou následovat sankce. Byl jsem na závěrečném třístranném jednání Evropská komiseEvropský parlament-Evropská rada jako jediný český poslanec a 30.6. 2007 vstoupil dosažený kompromis v platnost.
1
Jak vidět, nejsou to v EP, EU, EK „blbiny“ a „nuda“, ale zajímavá, velmi užitečná činnost pro občany, průmysl, výzkum, energetiku. *** Někdo by se mohl zeptat, zda EU vůbec potřebuje průmyslovou politiku. Vždyť ta se provádí přímo v průmyslu a na úrovni národních států. Odpověď zní: potřebuje. I když je Evropa v průměru rozvinutá, bohatá, její tempo a stav v porovnání např. s USA a Japonskem nejsou ideální. HDP, technologie , růst, výzkum v průměru zaostávají. Nezaměstnanost je příliš vysoká / v r. 2006 přes 8% v průměru 25 států/. Proto prioritou EU musí být EKONOMICKÝ RŮST A ZAMĚSTNANOST Kromě toho se musí řešit otázky nízké porodnosti, zajištění stáří, sociální a zdravotní zajištěnosti, vzdělání, výzkumu, celoživotního vzdělávání, zajištění energie, zvýšení konkurenceschopnosti Evropy díky také průmyslové politice, která se musí starat nejen o velké, ale, a to důrazně , o střední a malé podniky/SMP/.Ne každý ví, že střední a malé podniky zaměstnávají 75% všech zaměstnaných v EU Bohužel výše jejich podpory neodpovídá dosud významu této skupiny. Tzv. lisabonská strategie, která v r. 2000 hrdě proklamovala, že v roce. 2010 EU dožene a předčí ekonomicky USA, nebude splněna. (Mnohým to připomíná Nikitu Sergejeviče. Chruščeva, který chtěl totéž pro SSSR do roku 1965/. EU, EK, EP samozřejmě nemůže vyrobit a prodat . To dělá průmysl a národní státy. Může však vytvořit SPRÁVNÉ RÁMCOVÉ PODMÍNKY pro Evropu a její průmysl, služby, vědce, pracující, manažery, státní a jiné aparáty. EU podpoří růst a zaměstnanost, když bude důsledně lépe regulovat (méně byrokracie, méně „otravování“ podnikatelské sféry zákony, které je brzdí) podporovat promyšleně malé a střední podnikání inovovat podporou vzdělání a výzkumu. V rámci návrhu sedmiletého rámcového plánu podpory výzkumu na roky 2007-2013 se oproti minulé sedmiletce prostředky na tyto účely mají zdvojnásobit. Původně mělo jít až o cca 40 miliard Euro. Proč neuvádím přesnou sumu? Protože probíhal mezi Europarlamentem, který podporovala Komise a Radou vlády 25 států. Národní vlády navrhovaly miliardové škrty v celkovém rozpočtu EU a také v rozpočtu na výzkum. Tím znovu ukázaly na mezi proklamacemi Lisabonská strategie a činy.Pro výzkum Evropský parlament navrhoval na léta 2007-2013 celkově 70 miliard Euro./Přibližně 2 biliony Kč. podporovat průmysl konkrétně podle jednotlivých odvětví (po provedené analýze metodou světového bench markingu, t.j. dle výkonu nejlepších) . Evropa je světovou jedničkou v různých odvětvích (letectví civilní , mobily, automobily, nanotechnologie (navigační systém GALILEO by měl být lepší než americký GPS, ale díky špatnému nastavení spolupráce veřejné a soukromé sféry je ohrožen.) to ale nestačí. Povinností politiky je mobilizovat podporu v Evropě pro moderní průmyslovou politiku, vytvářet podmínky, ve kterých společnost a průmysl prosperuje a tím (spolu se službami) tvoří nevyhnutné předpoklady pro rozvoj zaměstnanosti a sociální politiky. V rámci Evropské komise - Generálního ředitelství pro podnikání a průmysl platí 934 kvalifikovaných lidí. Všichni jsou zaměstnání až poté, když vyhrají oficiální, na internetu vypsanou soutěž. Na jednu pozici se hlásí od 10 do 100 osob. V rámci této expertní práce v r. 2005 vyhodnocovaly a rozdělovaly finanční podpory. 2
| Typ podpory | Program podpory malých a středních podniků | Výměna dat mezi administracemi států a EU | 6. program podpory výzkumu | Podpora vnitřnímu trhu | Podpora konkurenceschopnosti | Spolu
| Rok 2005 v miliónech eur | 43 | 29,4 | 75,6 | 67,6 | 19,6 | 235,2
| | | | | | |
(V tabulce nejsou uvedené výdaje na mzdy, provoz, nájem atp. uvedených 934 osob Generálního ředitelství). Kromě toho existuje fond na podporu rozvoje elektroniky v průmyslu, na inovace, rozvoj, výzkum průmyslu obranného a kosmického, na ochranu životního prostředí rozvoj nových technologií- např. nanotechnologie kde, o nichž jsem předložil v EP zprávu, na satelitní telekomunikace, na podporu používání elektroniky ve státní správě pětadvacítky. *** Evropský průmysl, byznys a služby jsou v průměru moderní a úspěšné, ale v žádném případě nelze spočívat na vavřínech. (např. Německo přes všechny registrované problémy je exportérem č. l na světě před USA. To znamená, že jeho výrobky musí mít dobrou akceptovatelnou úroveň). Průmyslová politika EU se snaží zajistit všem rovné podmínky pro soutěž, výrobu, obchod a přispět k tomu, aby do Evropy proudily investice. Některá odvětví se pokouší ochránit, podpořit -textil, automobily, biotechnologie,nanotechnologie, vesmírné projekty, projekty na energetickou efektivnost nebo ochranu životního prostředí Velmi cennou, byť zelenou frakcí napadanou iniciativou v této oblasti je záměr zřídit Evropský technologický institut - EIT, na způsob amerického Masachusets Institute for Technology - MIT. Řada poslanců EP navrhla, aby tento EIT byl umístěn v prostorách EP ve Strasburku, Francii. Tím by přestalo nákladné a nedůstojné stěhování EP každý měsíc mezi Bruselem a Strasburkem (550 km), což novináři oprávněně označili jako „cestující cirkus“. Vytvoření EIT navrhla v roce 2006 komise. Vyhrál ale opět Brusel. EU se také snaží předvídat strukturální změny a připravit na ně podnikatele a zaměstnance. Rovněž podporuje rozvoj státní elektronické správy, železnic/např. Berlín-Praha-Vídeň/, dálnic (např. dotuje dálnici z Weidenu u Rozvadova do Amberku v Bavorsku). Průmyslová politika EU zdůrazňuje potřebu integrovat politiku různých sfér jako např. obchod, výzkum, vnitřní trh, zaměstnanost, vzdělávání, informační společnost, regionální rozvoj, daně. Snaží se také odstranit překážky pro konkurenční soutěž, postihuje kartelové dohody nebo lichvářské praktiky. Rovněž unifikuje různé standardy, ochraňuje zdraví a životní prostředí. V řadě případů předpisuje požadavky, které musí produkt splnit, než se dostane na trh - např. chemické výrobky v rámci regulačního rámce REACH - Registration, Evaluation, Autorisation of Chemicals. Farmaceutika povoluje European Medicines Evaluation Agency se sídlem v Londýně, chemikálie European Chemicals Agency se sídlem v Helsinkách. EÚ spolukontroluje patentové právo prostřednictvím Agentury se sídlem v Mnichově . Různých Agentur jsou desítky a jejich šéfové se často chodí „zpovídat“ na náš výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. Malé a střední podniky (MSP), kterých je v Evropě pětadvacítky 25 milionů tvoří páteř zaměstnanosti v ekonomice EU. MSP jsou podniky od 10 do 250 zaměstnanců s ročním obratem od 2 do 50 mil. eur. Především jim se musí pomáhat, protože, jak už řečeno, . zaměstnávají podstatně více osob než velký průmysl. Líbí se mi anglické rčení „think small first“ - myslete především na malé podniky. EU má řadu programů na financování rozvoje výzkumu a nových technologií pro MSP.
3
Rovněž dotuje úrokové míry pro některé půjčky MSP v spolupráci s Evropskou investiční bankou. Svým způsobem podporují MSP také Inovační centra EU v 30 státech a Evropské informační centra v 45 státech. Nejvíce turistů na světě navštěvuje Evropu. Turistický průmysl je důležitý kvůli zaměstnanosti a příjmům. I proto existují v EU programy na podporu rozvoje turizmu při současné ochraně navštěvované přírody a míst. V rámci průmyslové politiky EU existuje pojem Corporate Social Responsibility (CSR) podnikatelské sociální odpovědnosti. Nemusím zdůrazňovat, že evropská levice prosazuje dodržování tohoto principu. Dobře víme, že řada podnikatelů „zapomíná“ svoji povinnost chovat se sociálně odpovědně. Doslova „vykopává“ lidi do nezaměstnanosti, nepovoluje ve svých podnicích činnost odborů i když to je protizákonné. Důležitým úkolem evropské průmyslové politiky je zachování a rozvoj silné průmyslové základny. Každý by mohl jmenovat kroky vedoucí k deindustrializaci celých evropských regionů, v tom ČR a SR, kde díky chybám při ekonomických reformách vznikala „údolí nezaměstnanosti a hladu“. Evropu nemohou uživit služby i když jsou důležité. Někdo musí také vyrábět. A to moderně, aby to bylo prodejné na světových trzích. Když český velký, střední, malý podnikatel potřebuje podporu, dotaci, musí postupovat zdola. To znamená najít si na internetu nebo v Evropských informačních střediscích příslušné předpisy, formuláře a návody, jak je v rámci svého projektu - žádosti vyplnit. (www.europa.eu.int). Nebo zajít přímo na příslušné ministerstvo k příslušnému referentovi. Lze si rovněž najmout specializovanou lobbistickou agenturu, která to za podnikatele vyřizuje. Až po uplynutí určitého času lze lobovat také v Bruselu na Generálním ředitelství pro podnikání a průmysl. Aby čtenář měl přehled, co dělají na tomto Generálním ředitelství, dávám do přílohy strukturu a jména vedoucích pracovníků pro management a zdroje, soutěž, průmyslovou politiku a ekonomické reformy, regulační politiku, inovační politiku, podporu MSP, spotřební zboží, chemikálie a stavebnictví, letectví, bezpečnost, obranu, zbraně, dizajn, turizmus. Nová průmyslová politika. Tváří v tvář globalizaci a tvrdé mezinárodní konkurenci EU v říjnu 2005 zahájila novou,integrovanější průmyslovou politiku, aby se v nadcházejících letech vytvořily lepší rámcové podmínky pro výrobní průmyslová odvětví. Průmysl je pro EU důležitý. Je v něm zaměstnáno 34 milionu lidí a představuje tři čtvrtiny exportu z EU .Financuje 80 % výdajů soukromého sektoru EU na výzkum a vývoj. Nová průmyslová politika doplňuje práci na úrovni členských států,aby se podpořila pevná a dynamická průmyslová základna. Zahrnuje sedm nových průřezových iniciativ-pro konkurenceschopnost, energetiku a životní prostředí,pro práva duševního vlastnictví,pro lepší regulaci, pro průmyslový výzkum a inovace, pro přístup na trh, pro dovednosti a pro řízení strukturální změny. Evropská Komise navíc předložila sedm nových iniciativ jako jsou inovativní léčiva, obranné, informační a komunikační technologie. Rovněž se soustředí na investice do dovedností a na to,aby lidé byli připraveni na změnu .Tím se má zvýšit konkurenceschopnost průmyslu EU, zejména na rostoucí tvrdou konkurenci Ćíny, Indie a Asie vůbec .Jde o pokus realizovat novelizované lisabonské“partnerství pro růst a zaměstnanost“. Touto iniciativou Komise reagovala mimo jiné i na postoje GUE/NGL a na moji opakovanou kritiku v ITRE (výbor pro průmysl, výzkum a energetiku) za přítomnosti komisařů ,že je nutno zastavit proces deindustrializace, s kterou máme my Češi po změnách docela smutné zkušenosti. Místopředseda Komise a komisař pro podnikání a průmysl Guenter Verheugen 5. října 2005 prohlásil:“ Průmysl má zásadní význam pro zajištění budoucí prosperity Evropy.Politici nevytvářejí pracovní místa. Můžeme však vytvořit patřičný rámec pro to, aby průmysl prosperoval. Současná strategie zahrnuje řadu nových speciálně uzpůsobených iniciativ, jež mají náš průmysl učinit přitažlivější pro investice a vytváření pracovních míst“. 4
Komise v rámci nové průmyslové politiky navrhla řadu hlavních průřezových iniciativ: skupiny pro energetiku , životní prostředí, strukturální změny, program na zjednodušení právních předpisů ,na zlepšení dovedností v jednotlivých odvětvích nové fórum pro léčiva a fórum pro řízení strukturálních změn ve výrobě biotechnologické a nanotechnologické stratégie skupina pro chemický a skupina pro obranný průmysl kosmický program komunikační technologie a informační technologie skupina pro strojírenství skupiny pro konkurenceschopnost včetně pro potraviny,módu,design integrovaný evropský přístup k průmyslovému výzkumu a inovacím Zahájením této nové průmyslové politiky chce Komise plnit závazek přispívat k pevné průmyslové základně. Zapojením klíčových zúčastněných průmyslových subjektů a sociálních partnerů /např. odborů/ ve členských státech v rané fázi tvorby politiky Komise a EU usiluje o dosažení větší shody v politice.Uvedené iniciativy mají doplńovat práci na úrovni členských států a mají napomáhat při řešení hlavních výzev, jimž čelí různá odvětví výrobního průmyslu. Přizpůsobivost a strukturální změny jsou naprosto nezbytné v globalizované soutěži s USA, Japonskem, Čínou, Indií, Asií. Plné znění nové průmyslové politiky lze nalézt na adrese: http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/industry/index_en.htm Evropský průmysl na rozcestí Výzvy pro průmyslovou politiku jsou jasné.Globalizace je zde a zůstane.EU nemůže otočit světové hodiny ani dějiny zpět.Světový průmysl snižuje náklady,zvyšuje produktivitu a flexibilitu.Globalizace poskytuje možnosti a zároveň přináší tvrdou konkurenci.Často také ničí existující pracovní místa.Tím se zvyšuje prostor a povinnosti zejména pro levicovou politiku.Kdo jiný se má zastat dělníků a zaměstnanců ? Moje politická skupina (GUE/NGL) již v letech. 2005 a 2006 konala spolu s odbory demonstrace s cílem zvrátit návrhy ultrapravice na úrovni EU a jednotlivých států. /Svoláním desítek tisíc odborářů do Strasburku, Bruselu, Paříže, Říma atd. se podařilo změnit protizaměstnanecké pasáže tzv. Bolkensteinovy směrnice/. Globalizace a otevření trhů/ne všude/ přináší evropskému průmyslu také výhody.Jinak by nedosahoval takové exportní úspěchy, jinak by nepřitahoval ročně investice obrovské výše z jiných kontinentů, včetně USA, Japonska, Číny a Indie. Nehledě na různé statistiky a články evropský průmysl vůbec není špatný a odsouzený k úpadku.Některá odvětví patří ke světové špičce, jako například v tak silných oborech jako:jsou strojírenství, autoprůmysl, farmaceutiká, chemie atp. Samozřejmě je určité zaostávání v produktivitě, inovacích, ve výzkumu oproti USA a Japonsku znepokojivé.Dokonce fakt, že Indie ročně vyškolí 400.000 inženýrů,nedává spát mnoha kapitánům průmyslu ve zbylém světě. *** Albert Einstein v roce 1949 v marxistickém časopisu Monthly Review napsal článek „Proč socialismus“. Einstein chápe člověka jako osobnost a zároveň i sociální bytost. Jako osobnost se člověk snaží chránit svou vlastní existenci a existenci svých blízkých. Jako bytost sociální usiluje o úctu a lásku ostatních lidí, chce sdílet jejich radost, utěšit je ve smutku a zlepšit jejich životní podmínky. Avšak konečnou podobu osobnosti vytváří prostředí. Dále se Einstein snažil definovat podstatu soudobé krize společnosti. Podstatu této krize spatřuje ve vztahu člověka jako individua ke společnosti. Jeho egoistické tužby neustále rostou . Jsouce vězni 5
vlastního egoismu, cítí se být lidé bezmocní, bezbranní, osamocení a neschopní a naivně se opájejí životem. Člověk může najít smysl života jen tehdy, zasvětí-li se společnosti . Konstatuje, že se setkáváme s tendencí ke stále větší koncentraci soukromého kapitálu, částečně kvůli konkurenci mezi kapitalisty, částečně proto, že rozvoj technologií a rostoucí dělba práce stimulují utváření větších výrobních jednotek./Dnes se dá použít pojem „globalizace“/. Výsledkem tohoto vývoje je oligarchie špiček soukromého kapitálu, jehož kolosální moc nelze efektivně kontrolovat ani v demokratické společnosti. Oligarcha Alexander Melničenko z dnes demokratického Ruska si na svou svatbu se srbskou miss krásy Kokotovič(ovou) na jachtu v Karibském moři 4. září 2005 pozval mimo jiné zazpívat Aquilerovou, Houstonovou a Iglesiase. Každému za hodinu zaplatil 2 miliony dolarů.Víme ostatně kolik takoví oligarchové v rámci divoké privatizace a divokého kapitalismu rozkradli v jiných zemích, včetně ČR. Pro lidí živící se prací, dělníky, techniky, vědce, to je nenormální, odporné. Jde o peníze získané podvodem , nikoli prací.Jak to napsal slovenský spisovatel Tomáš Janovic:“Keby kradli popritom, že niečo vytvoria, ale oni kradnú popritom, že kradnú“. Einsteinova „ pocká úvaha“ z roku 1949 by se dala dnes, v roce 2007, doplnit . V současné době převyšuje například vojenský rozpočet USA souhrn vojenských rozpočtů Francie, Německa, Ruska, Číny a Indie. To znamená,že největší užitek z produktivity,výzkumu atp. má vojensko-průmyslový komplex a speciální služby. . Proto také USA nemá sociální model pro lidi jako Evropa, i když ve své poslední knize „Druhá šance“ Zbigniew Brzezinski význam sociálních faktorů uznává a vyzývá americkou reprezentaci, aby vypracovala sociální model, který bude pro svět atraktivní. . *** Levicoví politikové nevěří báchorkám o „Evropě služeb“,ačkoli v nich pracují dvě třetiny zaměstnaných. To proto, že „služby“ by bez průmyslu, dělníků , manažerů,výroby,zemědělců neměly co prodávat, zprostředkovávat,půjčovat. Musíme prosazovat silný průmysl. Bez něj by nebylo dobře placených a zajištěných míst ve službách a průmyslu, nedalo by se financovat školství, zdravotnictví, penze. Proto odpověď na výzvy globalizace zní: budovat konkurenceschopnou moderní, inovační, dravou, sociální a současně průmyslovou Evropu která zajistí růst,více a lepších zaměstnaneckých míst, důstojný život pro 500 milionů občanů EU a přispěje k pozvednutí na lepší životní úroveň než jaká je dosud pro miliardy lidí tzv. rozvojového světa. A můj příspěvek k tomuto cíli ? Nadále budu pomáhat, bojovat za zájmy českého průmyslu a výroby v evropských i mimoevropských státech.
6
PŘÍLOHA ENTERPRISE and INDUSTRY Directorate-General European Commission B-1049 Brussels Director-General Deputy Director-General
Tel: 299.11.11 Horst REICHENBACH Heinz ZOUREK
DIRECTORATE R - Management and Resources Director
Belinda PYKE
DIRECTORATE A - Coordination for Competitiveness Director Matthias RUETE DIRECTORATE B - Industrial policy and economic reforms Director Gert Jan KOOPMAN DIRECTORATE C - Regulatory policy Director Michel AYRAL DIRECTORATE D - Innovation policy Director David WHITE DIRECTORATE E - Promotion of SMEs‘ competitiveness Director Maive RUTE DIRECTORATE F - Consumer goods Director Georgette LALIS DIRECTORATE G - Chemicals and construction Director Patrick HENNESSY DIRECTORATE H - Aerospace, security, defence and equipment Director Paul WEISSENBERG DIRECTORATE I - Basics nad Design Industries, Tourism Director Pedro ORTÚN
7
