Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje

Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje Moravskoslezského kraje

Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje

Obsah

Účel zpracování Způsob zpracování Struktura dokumentu

4 8 10

Naše priority • Ochrana ovzduší

13

• Odpadové hospodářství

21

• Vodní hospodářství

24

• Energetika

28

• Ochrana přírody a krajiny

32

• Zemědělství a venkov

37

• Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

40

• Lesní hospodářství

44

Závěr

48

3

4


ÚČEL ZPRACOVÁNÍ

J

e zřejmé, že stav životního prostředí, především znečištění ovzduší, je v současné době jedním z klíčových problémů Moravskoslezského kraje. A to nejen kvůli potenciálním negativním vlivům znečištěného životního prostředí na zdraví obyvatel, ale také proto, že jeho stav má přímý dopad na ekonomický i sociální rozvoj kraje. V minulých letech se životní prostředí v kraji výrazně zlepšilo, stále však zůstává řada témat, na která je nutno se soustředit. Stav životního prostředí může negativně ovlivnit rozvoj kraje i tím, že snižuje atraktivitu života v něm pro absolventy vysokých škol či kvalifikované odborníky z jiných částí České republiky i ze zahraničí, případně může zapříčinit odchod těch obyvatel, pro které patří kvalita životního prostředí mezi životní priority (rodiče s dětmi nebo mladí odborníci). Tato skutečnost je významná především pro oblast inovačních a vědeckovýzkumných aktivit, které nemohou být rozvíjeny bez zapojení jak studentů, vzdělaných na místních univerzitách, tak i dalších odborníků z České republiky a ze zahraničí. Je tedy zřejmé, že realizace ucelené krajské koncepce v oblasti životního prostředí může přispět nejen k samotnému zlepšení životního prostředí, ale také k celkovému ekonomickému a sociálnímu rozvoji kraje. Z výše uvedených důvodů byl zpracován komplexní dokument Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje, z něhož tato publikace uvádí především hlavní závěry a doporučení.


Cíle Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje jsou následující: a)

Vytvoření nástroje, který umožní lépe postupovat při rozhodování kraje způsobem, který bude dále snižovat negativní důsledky stavu životního prostředí. Jeho provádění tak přispěje jak k integraci aspektů ochrany životního prostředí do sociálního a ekonomického rozvoje, tak i k celkové udržitelnosti rozvoje kraje. Politika bude prováděna prostřednictvím realizace prioritních opatření a konkrétních projektů, které budou mít zásadní vliv na zlepšení kvality životního prostředí a současně přispějí k celkovému ekonomickému a sociálnímu rozvoji kraje.

b)

Vytvoření srovnávací strategické platformy, která umožní kvalifikovaně odhadnout dopad připravovaných rozvojových záměrů na životní prostředí (v současné době je nezbytné srovnávat jakýkoliv záměr s řadou dílčích koncepcí v oblasti životního prostředí).

c)

Vytvoření zásobníku dalších opatření a záměrů (potenciálních projektů), které mohou být realizovány v budoucnosti (jejichž význam může v čase postupně narůstat).

d)

Vytvoření podkladu pro stanovení pozice kraje při vyjednávání o způsobu a zaměření podpory z Evropské unie v období 2014-2020.

7

8



ZPŮSOB B ZPRACOVÁNÍÍ

K

raj doposud zpracoval řadu koncepcí v oblasti životního prostředí ostředí – jak na zzááákladě pověření ze zákona, tak i z vlastní iniciativy. Právě jejich ich počet, ro rozdílná ozd zdíllná zdíl ná struktura, rozsah i důvody zpracování však neumožňovalyy stanovit v oblas v oblasti sti ti životního prostředí společné priority. Prvním krokem zpracování souhrnného dokumentu, který stanoví ví politiku kraje v oblasti životního prostředí do roku 2020, byla proto analýza existujících h koncepcí, vztahujících se ke všem oblastem životního prostředí Moravskoslezského kraje. Jedná se o tyto dokumenty: Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø

Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Plán oblasti povodí Odry, Plán oblasti povodí Moravy Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Regionální lesnický program pro území Moravskoslezského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje Ø Koncepce rozvoje zemědělství a venkova v Moravskoslezském kraji Výstup této analýzy tvoří shrnutí všech analytických zjištění (tzv. SWOT analýza), která uvádí všechny silné a slabé stránky, stejně jako příležitosti a ohrožení, které oblast životního prostředí v kraji charakterizují.

Zjištění, plynoucí ze zpracované analýzy, se stala základem pro formulaci opatření, obsahujících konkrétní projekty, které přispějí ke zlepšení životního prostředí v kraji. Aby bylo objektivně zjištěno, která opatření jsou pro cíle Politiky životního prostředí prioritní, byla daná opatření posouzena prostřednictvím multikriteriálního hodnocení, provedeného nezávislými odborníky, zahrnujícího následující prvky: Ø závažnost dopadů na složky životního prostředí; Ø míru dopadů na sociální a ekonomický rozvoj kraje (vliv na limity rozvoje kraje, zlepšení image kraje); Ø možnosti financování jednotlivých projektů a záměrů; Ø existence nástrojů pro realizaci opatření a zpracování projektů, především těch, které jsou v přímé kompetenci kraje; Ø časový horizont realizace (rychlost viditelné změny provedením opatření a projektů). Samotná opatření byla dále rozpracována do konkrétních projektů a aktivit, které bude Moravskoslezský kraj realizovat v příštích letech. Na následujících stránkách je uveden přehled hlavních problémů jednotlivých oblastí životního prostředí a jsou prezentována nejvýznamnější prioritní opatření a konkrétní aktivity, kterými tato opatření budou realizována. Mají různý charakter, a to jak legislativní (zákonné a právní předpisy, limity, zákazy), tak ekonomický (zvýhodnění, finanční podpora nebo naopak postih), informační (získávání, zpracovávání a předávání informací), či dobrovolný (například dohody se znečišťovateli). Rozdílná je také možnost kraje přímo naplňovat jednotlivá opatření. Realizace některých je možná přímým rozhodnutím Moravskoslezského kraje, jiné spočívají spíše ve vytvoření podmínek pro jejich realizaci či v aktivním působení na ostatní účastníky procesu, například obce nebo stát. Úplný seznam všech opatření, podrobný popis prioritních opatření a přehled všech identifikovaných projektů a záměrů je součástí hlavního dokumentu Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje.

9

10



Ochrana ovzduší

Odpadové hospodářství

STRUKTURA DOKUMENTU

Vodní hospodářství


Energetika Vybraná opatření Ochrana přírody a krajiny

Zemědělství a venkov

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Lesní hospodářství

Konkrétní aktivity a projekty

11


OCHRANA OVZDUŠÍ

O

vzduší v Moravskoslezském kraji patří - i přes výrazné zlepšení oproti minulým letům - mezi nejvíce znečištěné v České republice. Nápravě současného stavu je tak pochopitelně v Politice životního prostředí Moravskoslezského kraje věnována značná pozornost. Jak vyplývá z kontinuálních měření škodlivin, jsou v kraji opakovaně překračovány nejvyšší povolené hodnoty znečišťujících látek v ovzduší (imisní limity), a to zejména tuhých znečišťujících látek, kterými jsou prachové částice PM2,5 a PM10.

Moravskoslezský kraj se nachází v oblasti Slezské pánve, kterou lze definovat jako velkoplošnou oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší s velkou hustotou průmyslu, ale i lokálního vytápění a dopravy. Zhoršená kvalita ovzduší v kraji se z větší části vyskytuje v zimním období, které se vyznačuje častými inverzemi, způsobujícími špatný rozptyl znečišťujících látek. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění jsou velké průmyslové a energetické podniky, které ovšem současně hrají klíčovou roli v ekonomice Moravskoslezského kraje. V případě těchto velkých zdrojů znečištění ovzduší došlo v minulých letech k největšímu poklesu produkce emisí. Je však potřeba se zaměřit také na řešení emisí z dalších typů zdrojů. Jedním z nich je doprava, související jak s průmyslovou výrobou v kraji, tak i s nárůstem individuální osobní přepravy. Dalším jsou tzv. lokální topeniště (individuální vytápění domácností, zejména rodinných domů), která mají v topné sezóně v některých lokalitách významný podíl na znečištění ovzduší. Posledními uváděnými, avšak hůře měřitelnými a prokazatelný-

13

14


mi zdroji znečištění, jsou zdroje na území Slezského vojvodství v Polsku, odkud se emise z těžkého průmyslu a energetiky dostávají vlivem severovýchodního proudění větru na území našeho kraje. K řešení výše uvedených problémů přispěje řada opatření, z nichž jsou pro názornost v této publikaci prezentována ta nejvýznamnější. Každé uvedené opatření je navrhováno s cílem zlepšit kvalitu ovzduší, avšak pouze jejich vyvážený soubor, zahrnující příslušné kroky u všech významných typů zdrojů znečištění ovzduší, povede k vytýčenému cíli.

Vybrané opatření

›

Snižování emisí z průmyslových a energetických zdrojů: Na území Moravskoslezského kraje se v červenci roku 2012 nacházelo 159 zařízení, provozovaných na základě integrovaného povolení provozu ve smyslu zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Jedná se především o velké zdroje znečištění ovzduší v průmyslových podnicích, energetická zařízení, apod. Cílem opatření je vytvoření jednotné metodiky pro posouzení aplikace nejlepších dostupných technik BAT (best available techniques) na uvedených zařízeních. Dále vytvoření harmonogramu přezkumů již vydaných povolení, prioritně zaměřených na technologie významně znečišťující ovzduší a aktualizace vydaných integrovaných povolení s konkrétními podmínkami provozu, směřujících k aplikaci BAT podle nejnovějšího stavu vědeckého poznání.


Konkrétními projekty a aktivitami daného opatření jsou například ➞ důsledné kontroly přímo na zdrojích znečištění, ➞ přezkumy integrovaných povolení nebo ➞ analýza aktuálních znění referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách.


Vybrané opatření

›

Snižování emisí z malých zdrojů znečišťování ovzduší: Malé zdroje znečišťování ovzduší se dle bilancí Českého hydrometeorologického ústavu podílejí na produkci emisí tuhých znečišťujících látek v Moravskoslezském kraji téměř z jedné čtvrtiny. Jedná se tedy o nezanedbatelnou skupinu zdrojů, určenou převážně pro individuální vytápění domácností. Tyto zdroje vypouštějí škodliviny o nízké teplotě z komínů s výškou do 10 metrů, ovlivnění kvality ovzduší tedy může být v jejich okolí velmi výrazné, protože se jedná o přímé dopady v dýchací zóně obyvatel. Na provozovatele těchto zdrojů pro individuální vytápění domácností se bohužel nevztahuje přímá povinnost umožnit orgánům ochrany ovzduší přístup ke zdroji za účelem kontroly dle zákona č. 201/2012 Sb. Kontrolu provozu těchto zdrojů znečišťování lze provádět pouze tak, že si obce mohou vyžádat protokoly o provedení kontroly, že tepelný zdroj na pevná paliva je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a výše uvedeným zákonem. Na provozovatele této skupiny zdrojů (obvykle majitele rodinných domů) je tak nutno působit zejména prostřednictvím informačních kampaní pro veřejnost, případně ekonomickými nástroji (dotační programy).

15

16


Mezi připravované projekty v rámci tohoto opatření patří například ➞ dotační programy zaměřené na snižování energetické náročnosti domácností (zateplování, využití solární energie pro ohřev vody, apod.) či ➞ kampaně zaměřené na informování veřejnosti o rizicích při spalování tuhých a nekvalitních paliv nebo komunálních odpadů v domácnostech.


Vybrané opatření

›

Snižování emisí tuhých znečišťujících látek z automobilové dopravy: Přímé emise tuhých znečišťujících látek z automobilové dopravy se na celkových emisích v kraji podílejí přibližně jednou třetinou. Jde tedy opět o významnou skupinu zdrojů znečišťování ovzduší, které navíc také produkují emise ve velmi malé výšce nad zemí v dýchací zóně obyvatel.


Pro omezení emisí z automobilové dopravy může - dle nového zákona o ovzduší - obec, nacházející se ve zvláště chráněných územích, lázeňských místech, nebo pokud došlo k překročení některého z imisních limitů na jejím území nebo jeho části, stanovit vyhláškou ➞ zónu s omezením provozu motorových silničních vozidel (tzv. „nízkoemisní zóna"). Dalšími aktivitami jsou ➞ intenzivnější čištění komunikací a ➞ modernizace vozového parku veřejných přepravců.


17

18


Vybrané opatření

›

Přeshraniční přenos škodlivin: Kvalita ovzduší na území Moravskoslezského kraje je ovlivňována také zdroji emisí, umístěnými v oblasti Slezského vojvodství v Polské republice, sousedícího s Moravskoslezským krajem, která je silně industrializovaná, s velkým počtem zdrojů znečištění ovzduší. K porovnání množství emisí na obou stranách státní hranice budou využity informace, zveřejňované v rámci evropského monitorovacího programu EMEP (Program spolupráce pro měření a vyhodnocování dálkového přenosu emisí do ovzduší v Evropě). Například emise částic prachu PM2,5 se v roce 2010 na území Slezského vojvodství pohybovaly kolem 1,3 t/km2, na Ostravsku kolem 0,5 t/km2 a v ostatních částech kraje kolem 0,2 t/km2. Je tedy zřejmé, že zejména v době severovýchodního proudění může docházet k významnému přenosu znečištění z Polska na území Moravskoslezského kraje.


Mezi konkrétní aktivity, které přispějí k naplnění tohoto opatření, patří ➞ výměna dat o zdrojích znečišťování ovzduší či ➞ iniciace uzavření mezinárodní dohody o jednotném přístupu k udělování podmínek provozu zdrojů znečištění ovzduší.


Vybrané opatření

›

Zlepšení využití příjmů z poplatků za znečišťování ovzduší: Od roku 2017 bude 65 % výnosu z poplatků za znečišťování ovzduší příjmem Státního fondu životního prostředí, 25 % příjmem kraje, na jehož území se stacionární zdroj znečištění ovzduší nachází, a 10 % příjmem státního rozpočtu. Moravskoslezský kraj bude podporovat, aby se příjmy z poplatků za znečišťování ovzduší účelově vázaly na podporu zlepšování kvality ovzduší tam, kde emise vznikají, tedy především v našem kraji (financování dotačních programů, informačních kampaní, apod.). Toto podpůrné opatření nebude mít přímou vazbu na snižování emisí, avšak svým charakterem také přispěje ke zlepšení stavu.

19


ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

přes skutečnost, že množství produkce odpadů v regionu klesá, patří Moravskoslezský kraj ve srovnání s ostatními kraji stále k nejvýznamnějším producentům odpadu. Prioritním tématem odpadového hospodářství v České republice i v našem kraji je zlepšení nakládání s odpady komunálními, proto je i v Politice životního prostředí věnována tomuto tématu největší pozornost. Hlavním cílem v oblasti odpadového hospodářství a nakládání s komunálními odpady v Moravskoslezském kraji je co možná největší využívání odpadu, a to jak energeticky, tak materiálově, s efektem omezení dosud převažujícího podílu skládkování. Navržená opatření přinesou pozitivní změnu v nakládání s komunálními odpady v kraji a respektují hierarchii nakládání s nimi, tj. preferují v první řadě třídění a materiálové využívání s následným energetickým využíváním zbylých, především směsných komunálních odpadů. Nejvýraznější změnou, kterou uvedená opatření přinesou, je omezení skládkování těchto odpadů. To s sebou nese zlepšení životního prostředí, například omezení záborů půdy nebo ochranu podzemních vod. Třídění a následné využívání komunálních odpadů přináší potenciální úsporu surovin a snižování nároků na jejich těžbu, dopravu a zpracování. Klíčovým projektem kraje je dokončení ZEVO Barbora (zařízení na energetické využití odpadu v lokalitě bývalého dolu Barbora), popřípadě nalezení další vhodné lokality pro energetické

21

22


využití těchto odpadů tak, aby byla energeticky využita co největší část produkce směsného komunálního odpadu v kraji. Toto opatření může mít pozitivní vliv i na zlepšení ovzduší v případě nahrazení části stávajících energetických zdrojů a bude také příspěvkem k úspoře paliv, hlavně černého uhlí. Podmínkou je ovšem současný tlak na další třídění a využívání komunálního odpadu.


Vybrané opatření Vybrané opatření

›

Navýšení separace využitelných složek komunálních odpadů (plasty, papír, sklo, kovy, tetrapak) v kraji: Cílem je zvýšit separaci využitelných složek komunálních odpadů na úroveň zákonných limitů na celém území kraje a také důsledná kontrola třídění odpadů podnikatelskými subjekty. Jedním z efektů tohoto opatření bude snížení objemu směsných komunálních odpadů, které vyžadují další úpravu či zneškodnění (skládkování, spalování). Cílů tohoto opatření bude dosaženo ➞ dalším navyšováním počtu separačních nádob v kraji, ➞ osvětovými a propagačními akcemi či ➞ kontrolou třídění odpadů u podnikatelských subjektů.


Vybrané opatření

›

Energetické využívání směsných komunálních odpadů: Jedná se o zajištění kapacity pro energetické využívání produkce směsných komunálních odpadů v kraji prostřednictvím výstavby odpovídajících zařízení.

Klíčovým projektem tohoto opatření je ➞ dokončení projektu ZEVO Barbora, případně výstavba jednotky ZEVO v další lokalitě Moravskoslezského kraje.


›

Zajištění separace a využívání biologicky rozložitelných odpadů na celém území kraje: Cílem kraje je zajistit plošnou separaci využitelných biologicky rozložitelných odpadů (odpady ze zahrad a údržby zeleně) v kraji a zároveň podporovat jejich využívání.


Součástí tohoto opatření budou projekty na ➞ aktivní podporu domácího kompostování, zavedení systémů sběru a využití biologicky rozložitelných odpadů ve vesnických oblastech a v rodinných domech ve městech.

23

24


VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Z

dlouhodobého monitoringu vod vyplývá, že jejich kvalita se v Moravskoslezském kraji stále zlepšuje. K tomu přispívá i vysoká úroveň a rozšiřování kanalizační sítě s napojením na čistírny odpadních vod v regionu. Moravskoslezský kraj také disponuje hustou a stále se rozšiřující sítí veřejných vodovodů pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Jednou z úloh vodního hospodářství je ale také zajišťování ochrany před povodněmi, které v minulých letech citelně zasáhly Moravskoslezský kraj a způsobily zde ztráty na životech a velké materiální škody. V oblasti vodního hospodářství je navrženo několik hlavních okruhů opatření s celkovým nákladem v řádu stovek miliónů korun, která přispějí ke zlepšení stavu vod v regionu. Opatření jsou zaměřena na zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, především na další zlepšení systému odvádění a čištění odpadních vod, problematiku protipovodňové ochrany, včetně zvýšení retence vody v krajině, a dále také na řešení situace v zásobování obyvatel pitnou vodou. Návrhy jednotlivých opatření směřují k dlouhodobému cíli vzájemně harmonizovat různorodé zájmy pro udržitelné užívání vodních zdrojů jako jedné ze základních složek životního prostředí.

26


Vybrané opatření

›

Zlepšení stavu povrchových a podzemních vod snížením vnosu znečištění: Realizací opatření bude zachována a zlepšena prosperita všech biologických složek ve vodě. Ke konkrétním aktivitám patří ➞ výstavba nových kanalizací, výstavba nových a modernizace stávajících komunálních čistíren odpadních vod a také ➞ napojení kanalizací některých obcí na stávající čistírny.


Vybrané opatření

›

Oprava a údržba infrastruktury – vodovodních řadů, vodojemů a úpraven vody: Realizace konkrétních projektů daného opatření přispěje k udržení nadstandardního zásobování vodou obyvatelstva a průmyslu v regionu.

Vybrané opatření

›

Řešení ohrožení lidských sídel povodněmi a suchem včetně dopadů změn klimatu na budoucí zajištění zásobování obyvatel a protipovodňovou ochranu: V současné době dochází podle vědeckých výzkumů vlivem působení člověka ke změnám klimatu. V oblasti vodního hospodářství se změna projevuje střídáním extrémů, především povodní a sucha. Mohou se vyskytovat častější dlouhá suchá období, následně střídána srážkami s vyšší frekvencí a intenzitou, způsobující povodně.



Na území Moravskoslezského kraje bude opatření realizováno těmito aktivitami: ➞ úpravy a revitalizace vodních toků, ➞ ochrana území vhodných pro akumulaci povrchových vod před takovým využitím, které by znemožnilo budoucí výstavbu nádrží a ➞ zpřesnění a aktualizace regionálních scénářů klimatické změny.

27

28


ENERGETIKA

P

řestože oblast energetiky není standardní součástí politik životního prostředí, má na jeho kvalitu značný vliv. A to především v oblasti ochrany ovzduší, přírodních zdrojů a využívání nerostných surovin. Kraj klade v připravených opatřeních důraz na co možná nejefektivnější využívání zdrojů energie, na energetické úspory a také na využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie. Výše uvedená témata jsou hlavními pilíři Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje při naplňování energetické koncepce regionu. Moravskoslezský kraj má ambici určovat směr dalšího vývoje a ukázat svoji akceschopnost při realizaci konkrétních projektů.

Vybrané opatření

›

Ekologizace dopravy – využití alternativních pohonů ve veřejném sektoru: Kraj bude podporovat využití stlačeného zemního plynu jako alternativního pohonu v dopravě, včetně vybudování čerpacích stanic CNG na území větších měst kraje a podpory elektromobility.


V rámci daného opatření budou realizovány projekty ➞ výstavby veřejných čerpacích stanic CNG na územích obcí s postupným přechodem služebních vozidel k alternativním pohonům. Součástí projektů bude také podpora nákupů, případně přestaveb těchto vozidel.

30


Vybrané opatření

›

Podpora využití místního potenciálu biomasy v obecních kotelnách a lokálních topeništích, jako náhrady za fosilní paliva: Cílem tohoto opatření je vytvoření fungujícího řetězce služeb s dřevní biomasou a její energetické využití od řízeného sběru dřevní hmoty a odpadu po těžbě, přes zpracování na biopalivo (štěpka, pelety), uskladnění, až po distribuci konečným spotřebitelům. K tomu je zapotřebí jednak společné diskuze mezi vedením obcí, vlastníky lesních pozemků, občany a místními podnikateli a zemědělci, ale také nastavení vhodného systému podpory. Tím se dosáhne snížení energetické závislosti, posílení místní energetické soběstačnosti s pozitivními dopady na kvalitu ovzduší (náhrada spalování fosilních paliv) a částečně bude také řešena otázka zaměstnanosti v obcích.


Typovou aktivitou pro naplnění tohoto opatření je ➞ vytipování vhodných lokalit pro realizaci projektů na využití biomasy - dosud neplynofikované obce a lokality se zhoršenými rozptylovými podmínkami škodlivin v ovzduší. Patří sem také ➞ zpracování a následná realizace Akčních plánů udržitelné energetiky vybraných měst a obcí.


31

32


OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

A

čkoliv je Moravskoslezský kraj vnímán především jako průmyslový region, zaujímá z hlediska ochrany přírody a krajiny v rámci České republiky důležitou pozici a právem se těší zájmu veřejnosti o tuto oblast. Kromě velkoplošných zvláště chráněných území CHKO Beskydy, Jeseníky a Poodří v kraji existují desítky maloplošných zvláště chráněných území, několik přírodních parků a rozsáhlá území evropské soustavy Natura 2000 - evropsky významné lokality i ptačí oblasti. I přesto, že péče o oblast ochrany přírody a krajiny nebyla v uplynulých letech opomíjena, stále je třeba podnikat konkrétní aktivity a kroky k udržení či dalšímu zlepšení současného stavu. V rámci ochrany přírody a krajiny je připravována řada konkrétních aktivit, při jejichž realizaci bude navázáno na úspěšné projekty, které Moravskoslezský kraj řešil v předchozích letech.

34


Vybrané opatření

›

Zajištění péče o přírodně cenné lokality na území Moravskoslezského kraje: Opatření si klade za cíl zmírnit negativní trend snižování přirozené rozmanitosti druhů rostlin, živočichů a jejich stanovišť na území kraje prostřednictvím aktivní péče o ně. Aktivitami zabezpečující naplňování opatření jsou pak například ➞ zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000, ➞ zajištění péče o maloplošná zvláště chráněná území na území kraje nebo ➞ sečení luk, budování tůní a údržba dřevin.


Vybrané opatření

›

Eliminace šíření invazních druhů rostlin a živočichů ohrožujících chráněné a cenné části přírody i volnou krajinu: Cílem opatření je zmírnit šíření invazních druhů rostlin a živočichů na nová stanoviště či opětovné obsazení dříve sanovaných lokalit. Úspěšně lze využít zkušenosti a navázat na projekt likvidace invazních rostlin v povodí Morávky a v Poodří a projekt monitoringu stavu dalších invazních druhů rostlin, které kraj řešil v předchozích letech.


Mezi konkrétní projekty opatření patří například ➞ zajištění monitoringu a likvidace ohnisek šíření invazních druhů rostlin a živočichů na území Moravskoslezského kraje.


Vybrané opatření

›

Zvýšení stability krajiny na území Moravskoslezského kraje: Cílem je zlepšit funkčnost prvků ÚSES a dalších ekologicky hodnotných prvků v krajině například budováním remízů, alejí či drobných mokřadů. Konkrétním projektem daného opatření je pak například ➞ podpora realizace prvků územních systémů ekologické stability (ÚSES) a dalších ekologicky hodnotných prvků v krajině – například výsadby a obnovy alejí v okolí silničních komunikací.


Vybrané opatření

›

Zvýšení reprezentativnosti sítě zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků: Cílem je zvýšit reprezentativnost sítě zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000 a přírodních parků na území kraje prostřednictvím podrobné revize jejich stavu a realizace potřebných změn.

35


ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV

O

blast rozvoje zemědělství a venkova je přirozenou součástí životního prostředí. Zemědělské stavby, obdělávání půdy a zemědělství jako takové se podílí na tvorbě krajiny a mají značný vliv především na půdu a povrchové i podzemní vody. Navržená opatření zohledňují potřeby zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje a jsou ve většině případů jak environmentálního, tak i ekonomického a sociálního charakteru. Role kraje v této oblasti je však spíše podpůrná, protože nástroje v oblasti zemědělství, venkova a jeho rozvoje jsou převážně v rukou státu. I přes tuto skutečnost podporuje Moravskoslezský kraj tuto oblast prostřednictvím vlastních opatření. Ta přispějí k ochraně zemědělského půdního fondu, omezení záboru zemědělské půdy, či ke zlepšení možností pro environmentálně šetrné podnikání na venkově.

37

38


Vybrané opatření

›

Revitalizace devastovaných území a brownfieldů a jejich upřednostňování pro rozvojové aktivity: V části venkovských obcí kraje se nacházejí devastovaná území a brownfieldy, zejména bývalé zemědělské podniky, které mohou být po revitalizaci plnohodnotně využity. Projekty naplňující opatření jsou pak například ➞ likvidace environmentálních zátěží zemědělského charakteru – stará hnojiště a nádrže na kejdu nebo ➞ oprava nevyužívaných budov zemědělské výroby pro zemědělské i nezemědělské využití.


Vybrané opatření

›

Zvýšení poptávky po kvalitní zemědělské produkci: Kraj se vyznačuje nízkým podílem zpracování místní zemědělské produkce. Mnoho zemědělských podnikatelů pouze dodává zemědělské produkty do výkupu, vlastní produkci nezpracovává, k místním spotřebitelům se proto lokální potraviny často nedostanou. Na vině jsou vysoké administrativní a hygienické nároky na zpracovny zemědělských produktů, nefunkční distribuční síť, nedostatečný marketing a s ním související nízká informovanost zákazníků.


Mezi konkrétní projekty tohoto opatření patří například ➞ zřízení, podpora a prezentace Regionální značky (spojená s ekologickým výrobkem), reklamní kampaně zaměřené na lokální potraviny, splňující kritéria šetrného vztahu k půdě,➞ zakládání odbytových družstev regionálních výrobků,➞ podpora takzvaného bedýnkového systému a ➞ pořádání tradičních farmářských trhů.


39

40


ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVA A OSVĚTA

V

ýznam environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) spočívá především v tom, že je v případě některých významných problémů životního prostředí jedním z mála použitelných nástrojů řešení. Týká se to především problematiky emisí z domácích topenišť, kterým nelze zatím efektivně čelit jinak, než výchovou a osvětou, doprovázenou ekonomickými nástroji (viz také kapitola ovzduší). Obdobně lze nástroje EVVO využít také v oblasti ochrany přírody a lesa, problematiky nakládání s komunálním odpadem, úspor energií nebo šetrné spotřeby. Proto je klíčové prioritní opatření EVVO zaměřeno na veřejnost s cílem snižování znečišťování ovzduší z lokálních topenišť a individuální dopravy, dosažení odpovědného nakládání s odpady i na ochranu přírody a lesa. Důležitou podmínkou prosazování EVVO je také to, aby orgány veřejné správy šly občanům a firmám příkladem. V případě, že samotné úřady respektují principy environmentální šetrnosti, jsou inspirací pro obyvatele, podnikatele i návštěvníky, což mimo jiné pozitivně podporuje účinky osvětových kampaní a zvyšuje důvěru veřejnosti. V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že Moravskoslezský kraj jako první z krajů České republiky zavedl systém environmentálního managementu a auditu (EMAS), který zakotvuje šetrný přístup k životnímu prostředí ve všech oblastech činnosti krajského úřadu. Cílem jednoho z dalších prioritních opatření je proto také podpora dalších subjektů veřejné správy na území kraje při zavádění systému environmentálního managementu, dalších metod zvyšování kvality veřejné správy, případně zavádění principů udržitelného rozvoje v rámci místní Agendy 21.

42


Z hlediska cílových skupin je EVVO v kraji zaměřeno na veřejnost, nestátní neziskové organizace a podnikatelské subjekty. A to především na tu část veřejnosti, která je nástroji EVVO snáze ovlivnitelná, což jsou zejména děti a mládež, z dospělých pak hlavně rodiče malých dětí. Větší část aktivit je proto zprostředkována především školami, školskými zařízeními a nestátními neziskovými organizacemi, zaměřenými na děti a mládež. Školy umožňují významné působení nejen na děti, ale jejich prostřednictvím také na rodiče. V oblasti školství jsou nejvýznamnější opatření zaměřena na vzdělávání koordinátorů EVVO, kteří vytvářejí klíčový prvek environmentálního vzdělávání na školách. Součástí naplňování opatření je nejen jejich vzdělávání, ale také zvýšení autority těchto koordinátorů v rámci škol.

Vybrané opatření

›

Využití nástrojů EVVO ke snižování vlivů lokálních topenišť a dopravy na znečištění ovzduší, snižování negativních vlivů nakládání s odpady a zvýšení atraktivity ochrany přírody a lesa: Řada zlepšení v oblasti životního prostředí není efektivně proveditelná jiným způsobem, než působením na veřejnost, doprovázeným vhodnými ekonomickými nástroji. Proto je klíčové opatření EVVO zaměřeno na ty oblasti životního prostředí, kde se může pozitivní změna postojů veřejnosti nejviditelněji projevit.


Aktivitami, které mohou napomoci naplnění daného opatření, jsou například ➞ kampaně, založené na informování obyvatel o dopadech chování veřejnosti na životní prostředí a na zdraví, včetně vhodných způsobů snižování negativních vlivů běžného života na životní prostředí.


Vybrané opatření

›

Profesionalizace environmentálního vzdělávání na školách: V celé České republice je evidováno pouze 870 kvalifikovaných koordinátorů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. V případě Moravskoslezského kraje se jedná jen o 15 % škol, které mají kvalifikovaného koordinátora. Na školách chybí vymezení kompetencí koordinátorů EVVO jako středního managementu škol vůči vedení školy na straně jedné a k pedagogům školy na straně druhé. Pro kvalifikované koordinátory EVVO (absolventy specializačního studia) není dosud vytvořen žádný systém jejich dalšího vzdělávání, kde by byli informováni o aktuálních otázkách životního prostředí a o nových poznatcích v oblasti technologií. V rámci realizace opatření dojde k nápravě tohoto stavu.


Mezi projekty figurují například ➞ specializační studium environmentálních koordinátorů nebo ➞ programy dalšího vzdělávání environmentálních koordinátorů na všech typech škol.

43

44


LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

L

esní hospodářství je v současné době charakterizováno třemi základními funkcemi lesů - ekonomickou, ekologickou a sociální, které mají vyváženě směřovat k udržitelnému rozvoji lesů. Tento koncepčně optimální stav je však v praxi ovlivněn jak historickým vývojem (přístup k lesnímu hospodářství ve středoevropském prostoru nebo převaha ekonomické funkce lesa v určitém období), tak i aktuálně existujícími střetovými oblastmi zájmů ochrany přírody a lesního hospodářství. V neposlední řadě je specifickým problémem industrializovaného území vliv lidské činnosti, zejména produkce emisí, a jejich negativní dopady na lesy, který se projevuje v jejich degradaci a snížené odolnosti vůči působení škůdců a chorob. Přestože Moravskoslezský kraj patří mezi kraje s relativně vysokou lesnatostí (6. místo mezi kraji České republiky), je lesnatost v kraji velmi nerovnoměrně rozložena. Naopak z hlediska poškození patří lesy v Moravskoslezském kraji mezi nejvíce postižené, a to jak abiotickými činiteli (zejména sněhem a suchem), biotickými činiteli (zejména kůrovcem a václavkou smrkovou), tak i působením člověka (především již zmiňovaným působením emisí). Moravskoslezský kraj podporuje principy udržitelného hospodaření v lesích s cílem zlepšení zdraví, vitality a udržování biodiverzity lesních ekosystémů, ochrany a zvětšování plochy lesů.

46


Řada opatření v oblasti lesního hospodářství je dále blízká opatřením v oblasti ochrany přírody (ochrana krajiny a krajinného rázu, role lesních pozemků jako základních prvků ÚSES, přírodních stanovišť a útočiště ohrožených druhů rostlin a živočichů), energetiky (využívání obnovitelných zdrojů energie), tak i v oblasti EVVO (zvýšení odpovědnosti obyvatel za stav lesů) a zemědělství a venkova (místní pracovní příležitosti). Proto je část opatření v oblasti lesního hospodářství integrována také do jiných opatření výše jmenovaných kapitol dokumentu Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje.

Vybrané opatření

›

Podpora vhodné změny skladby lesů a jejich ochrana: Opatření je zaměřeno na řízenou změnu skladby lesů s cílem zvýšení jejich ekologické stability a biodiverzity a dále na aktivity, směřující ke zlepšení zdravotního stavu lesů, zejména na ochranu proti škodlivým biotickým i abiotickým činitelům, i vlivům činnosti člověka (imisní poškození), jejichž negativní dopady na lesy patří v Moravskoslezském kraji mezi nejzávažnější v rámci celé České republiky.

48


ZÁVĚR

Tato zkrácená verze dokumentu Politiky životního prostředí Moravskoslezského kraje slouží pro základní informaci o jeho obsahu a výstupech. Celý text dokumentu Politiky, včetně seznamu všech opatření (74 opatření včetně základní charakteristiky), seznamu prioritních opatření (33 prioritních opatření ve formě podrobných popisů - fiší) a typových projektů a projektových záměrů, je uveden na přiloženém nosiči CD, společně s podrobným popisem použité metodiky, multikriteriálního hodnocení opatření a aktuální analýzy stavu životního prostředí Moravskoslezského kraje. Dokument je také zveřejněn na internetových stránkách kraje www.kr-moravskoslezsky.cz.

Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava 595 622 222 [email protected] www.kr-moravskoslezsky.cz

Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Na Jízdárně 7/1245 702 00 Ostrava 595 691 210 [email protected] www.arr.cz

Financováno z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Fotografie z fotoarchivu MSK.

Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje

Recommend Documents