Pojištění úvěrových rizik v zahraničním obchodě

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Pojištění úvěrových rizik v zahraničním obchodě Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D.

Bc. Petra Šimčíková

Brno 2014

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Evě Vávrové, Ph.D., vedoucí diplomové práce, za její odborné vedení, cenné rady, náměty a připomínky.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci Pojištění úvěrových rizik v zahraničním obchodě vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 2. ledna 2014

__________________

Abstract Šimčíková, P. Credit risks insurance in foreign trade. Diploma thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2014. The diploma thesis deals with the credit problems in international trade. The thesis defines export crediting and possible risks associated with it. Furthermore, selected instruments used for damage elimination arising from the credit risk realization are presented. In connection with the most used instrument, the export credit insurance, the international institutional framework affecting the rules for its provision is analyzed. In the empirical part of the thesis first the market penetration with export credit insurance and its global development in relation to the buyers' payment behaviour is analysed. Moreover, this part is dedicated to the export character of the Czech Republic economy, development of the Czech market with export credit insurance and the assessment of the Export Guarantee and Insurance Corporation activities. Keywords Commercial risk, political risk, export credit insurance, export credit agencies, OECD Consensus, development of the export credit insurance market, buyers payment behaviour. Abstrakt Šimčíkova, P. Pojištění úvěrových rizik v zahraničním obchodě. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Diplomová práce se zabývá problematikou úvěrování v rámci mezinárodního obchodu. V práci je vymezeno vývozní úvěrování a možná rizika s ním spojená. Dále jsou zde představeny vybrané nástroje sloužící k eliminaci škod vzniklých z realizace úvěrového rizika. V souvislosti s nejvyužívanějším nástrojem, vývozním úvěrovým pojištěním, je rozebrán mezinárodní institucionální rámec ovlivňující pravidla pro jeho poskytování. V empirické části práce je nejprve analyzována penetrace trhu s vývozním úvěrovým pojištěním a jeho celosvětový vývoj v souvislosti s platební morálkou odběratelů. Dále se tato část věnuje vývoznímu charakteru ekonomiky České republiky, vývoji českého trhu s vývozním úvěrovým pojištěním a posouzení činnosti Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Klíčová slova Komerční riziko, politické riziko, vývozní úvěrové pojištění, vývozní úvěrové agentury, konsensus OECD, vývoj trhu s vývozním úvěrovým pojištěním, platební morálka odběratelů.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod

14

2

Cíl práce

15

3

Metodika práce

16

I. Charakteristika úvěrové problematiky v zahraničním obchodě 4

5

Rizika v zahraničním obchodě

19

4.1

Rizika související s podnikáním................................................................. 19

4.2

Rizika úvěrová ............................................................................................ 22

Pojištění pohledávek v mezinárodním obchodě

25

5.1

Vývozní úvěrování .......................................................................................25

5.2

Pojištění vývozních úvěrů ...........................................................................27

5.2.1

Dodavatelský úvěr a jeho pojištění ....................................................27

5.2.2

Odběratelský úvěr a jeho pojištění ................................................... 28

5.3

Struktura trhu s vývozním úvěrovým pojištěním .................................... 30

5.3.1

Komerční úvěrové pojištění ............................................................... 31

5.3.2

Pojištění úvěrů se státní podporou ................................................... 32

5.4

Institucionální rámec mezinárodního systému vývozního úvěrového pojištění ...................................................................................................... 34

5.4.1

Bernská unie....................................................................................... 34

5.4.2

OECD ...................................................................................................35

5.4.3

Evropská unie..................................................................................... 36

5.5

Pravidla upravující vývozní úvěrové pojištění se státní podporou .........37

5.6

Substituty úvěrového pojištění .................................................................. 41

II. Empirická část 6

Světový trh s vývozním úvěrovým pojištěním

45

6.1

Penetrace trhu a největší úvěrové pojišťovny .......................................... 45

6.2

Vývoj světového trhu s vývozním úvěrovým pojištěním ......................... 46

6.3

Zahraniční pohledávky v souvislosti s platební morálkou odběratelů ... 51

10

7

8

9

Obsah

Český trh s vývozním úvěrovým pojištěním

57

7.1

Vývozní charakter ekonomiky ČR ..............................................................57

7.2

Subjekty působící na českém trhu ............................................................ 58

7.3

Vývoj českého trhu s vývozním úvěrovým pojištěním ............................. 61

7.4

Dílčí závěr − komparace trhů a opatření přijatá v souvislosti s dopady globální finanční krize ............................................................................... 64

Role EGAP při pojišťování českého vývozu

68

8.1

Princip fungování a přínos pro českou ekonomiku ................................. 68

8.2

Analýza činnosti EGAP .............................................................................. 70

8.2.1

Klientská struktura ............................................................................ 70

8.2.2

Produktová struktura ......................................................................... 71

8.2.3

Teritoriální struktura a rizikovost zemí vývozu ............................... 73

8.2.4

Zhodnocení činnosti EGAP v souvislosti s Exportní strategií .........75

8.2.5

Korelační analýza ............................................................................... 78

Diskuse

82

10 Závěr

89

11

Seznam použité literatury

91

A

Členové Bernské unie

100

B

Klasifikace zemí dle OECD

101

C

Pojistné vs. riziková angažovanost

102

D

Korelační analýza − data

103

Seznam obrázků, tabulek a grafů

11

Seznam obrázků, tabulek a grafů Obr. 1 Obr. 2

Rozdělení rizik ....................................................................................... 22 Dodavatelský úvěr a jeho pojištění ...................................................... 28

Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6

Odběratelský úvěr a jeho pojištění ....................................................... 29 Schéma trhu s vývozním úvěrovým pojištěním ................................... 31 Penetrace světového trhu s úvěrovým pojištěním .............................. 45 Klasifikace zemí dle rizika ................................................................... 101

Tab. 1

Kategorizace prioritních zemí pro český export dle OECD ................ 39

Tab. 2 Tab. 3

Pojištění úvěru a jeho substituty .......................................................... 44 Zahraniční B2B faktury po splatnosti a nedobytné zahraniční B2B pohledávky ..............................................................................................55 Nejvýznamnější vývozní země ČR ........................................................ 58

Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8

Škodovost EGAP a KUPEG ................................................................... 63 Podíl ECAs a soukromých pojišťoven na krátkodobých úvěrových limitech................................................................................................... 66 Limity pojistné kapacity a poskytnuté dotace ze státního rozpočtu .. 69 Portfolio pojistných produktů EGAP ....................................................72

Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13

Prioritní země pro český export dle Exportní strategie .......................76 Korelační koeficienty – vývoz mimo EU 28 .........................................79 Korelační koeficienty – vývoz mimo EU 28 a mimo OECD ............... 80 Členové Bernské unie .......................................................................... 100 Vstupní data pro korelační analýzu ....................................................103

Tab. 14 Tab. 15

Korelační analýza – vývoz ČR mimo EU 28 .......................................104 Korelační analýza – vývoz ČR mimo EU 28 a mimo OECD..............105

Graf 1 Graf 2

Průměrný zahraniční B2B prodej realizovaný na úvěr....................... 26 Tržní podíly největších úvěrových pojišťoven ..................................... 46

Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6

Světový trh − objem nově pojištěného vývozu .....................................47 Světový trh − riziková angažovanost.................................................... 48 Světový trh − pojistné plnění................................................................ 48 Světový trh − výše vymožených pohledávek ....................................... 49

12

Seznam obrázků, tabulek a grafů

Graf 7 Graf 8

Příjmy z pojistného a vymožených pohledávek................................... 50 Škodovost v souvislosti s vývojem indexu platební neschopnosti ..... 50

Graf 9 Graf 10 Graf 11 Graf 12 Graf 13

Vývoj počtu firemních bankrotů ve světě ............................................ 52 Vývoj indexu platební neschopnosti .................................................... 52 Průměrné platební podmínky pro zahraniční B2B zákazníky ........... 53 Průměrná doba inkasa B2B pohledávek .............................................. 54 Vývoj průměrné doby inkasa B2B pohledávek.................................... 54


Důvody prodeje na úvěr v rámci zahraničního B2B ochodu .............. 56 Export ČR ................................................................................................57 Tržní podíly úvěrových pojišťoven v ČR .............................................. 59 Český trh − objem nově pojištěného vývozu ........................................61 Český trh – riziková angažovanost ....................................................... 62

Graf 19

Český trh − předepsané pojistné a vyplacené pojistné plnění ........... 62

Graf 20 Graf 21 Graf 22 Graf 23

Krátkodobé pojištění – agregovaný úvěrový limit .............................. 65 Podpořené vývozní úvěry v eurech na 1 obyvatele .............................. 67 Pojistná angažovanost dle struktury klientů ........................................ 71 Pojistné smlouvy dle typů pojistných produktů .................................. 73

Graf 24 Graf 25 Graf 26

Teritoriální struktura pojistné angažovanosti ..................................... 74 Teritoriální struktura nově uzavřených pojistných smluv ................. 74 Struktura pojištěných úvěrů EGAP dle rizikovosti cílové země vývozu .....................................................................................................75 Prioritní země dle objemu pojištěných smluv ......................................77


Prioritní země dle teritoriální struktury pojistné angažovanosti....... 78 Pětiletá klouzavá korelace odchylek od trendu – vývoz mimo EU 28 ...................................................................................................... 79 Pětiletá klouzavá korelace odchylek od trendu – vývoz mimo EU 28 a mimo OECD .............................................................................81 Vývoj pojistného a rizikové angažovanosti ........................................ 102

Seznam použitých zkratek

13

Seznam použitých zkratek ABCP bil. B2B CDS ČEB ČNB ČR ČSÚ ECA (ECAs) ECG ECGD EEIP EGAP ES EU HDP ISDA KUPEG mil. mld. MPO NV (N. V.) OECD před. poj. Re RIA SA USD WTO

cenné papíry zajištěné aktivy bilion obchodní vztahy mezi obchodními společnostmi swapy úvěrového selhání Česká exportní banka Česká národní banka Česká republika Český statistický úřad vývozní úvěrová agentura (vývozní úvěrové agentury) The Export Credit Group (Pracovní skupina pro vývozní úvěry a úvěrové záruky) Export Credit Guarantee Department (Úřad pro záruky vývozních úvěrů) Ekonomické expertízy, investiční poradenství, a. s. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. Evropské společenství Evropská unie hrubý domácí produkt International Swaps and Derivates Association KUPEG úvěrová pojišťovna, a. s. milion miliarda Ministerstvo průmyslu a obchodu akciová společnost Oragnizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předepsané pojistné zajišťovna hodnocení návrhů regulace akciová společnost americký dolar Světová obchodní organizace

14

Úvod

1 Úvod Stejně jako každé podnikání, tak i podnikání v zahraničním obchodě s sebou přináší řadu rizik. Nicméně vzhledem k odlišné kultuře, legislativně, obchodním zvyklostem a odlišné platební morálce v jednotlivých zemích se zahraniční obchodní operace pojí s větším rizikem než operace tuzemské. Mimo to jsou vývozní obchodní operace mnohem náročnější na jejich financování a to z toho důvodu, že nabídka, která je spojena s možností financování vývozu, je pro zahraniční odběratele atraktivnější. Na financování obchodní operace se může podílet samotný vývozce, případně jeho banka. Vývozní úvěrové riziko neboli riziko možného nezaplacení vývozního úvěru ze strany zahraničního odběratele v důsledku platební nevůle či platební neschopnosti představuje pro vývozce či jeho financující banku nejvýznamnější riziko, se kterým je možno se v rámci mezinárodního obchodu setkat. Zhoršující se ekonomická situace negativně ovlivňuje platební morálku firem, což může vést ke snížení ochoty bank poskytovat úvěry na financování obchodních případů. V této situaci jsou pak vývozci nuceni k častějšímu využití odložené platby za dodané zboží či služby tj. poskytování dodavatelských úvěrů. Tato skutečnost způsobuje to, že i samotní vývozci jsou nuceni po svých dodavatelích taktéž žádat poskytnutí dodavatelských úvěrů. V případě problémů s úhradou vývozního dodavatelského úvěru tak problémy nemusejí vzniknout pouze samotnému vývozci, ale i jeho dodavatelům a to v důsledku druhotné platební neschopnosti. Škodám vyplývajícím z realizace úvěrového rizika není možno nijak zabránit, nicméně je možné vzniklé škody s využitím vývozního úvěrového pojištění či jeho substitutů určitým způsobem eliminovat. Řada vývozců má vývozní úvěrové pojištění spojeno pouze s vývozem do vzdálenějších zemí, což je velkou chybou. I v rámci vývozu do vyspělých zemí Evropy má pojištění vývozních úvěrů význam. A to zvláště nyní, kdy se řada společností na celosvětové úrovni potýká v důsledku nestabilní ekonomické situace s platebními problémy svých odběratelů. Vývozní úvěrové pojištěním vývozcům kromě zajištění jejich plateb dále poskytuje také snazší přístup k financování, jelikož pojištění může v případě potřeby sloužit jako záruka za poskytnuté finanční prostředky. Navíc díky pojištění se státní podporou mohou vývozci realizovat svůj export také do oblastí pojících se s vyšším stupněm rizikovosti, do kterých by bez existence tohoto typu pojištění vývoz s největší pravděpodobností neproběhl vůbec. V souvislosti s celosvětovou finanční krizí chce tato diplomová práce zdůraznit význam vývozního úvěrového pojištění a to jak vývozního úvěrového pojištění poskytovaného na komerční bázi, tak se státní podporou, jelikož ne všichni vývozci jsou si vědomi důležitosti tohoto specifického typu pojištění. Mimo to chce práce poukázat na významnou roli vývozních úvěrových agentur a to zvláště u exportně orientovaných ekonomik.

Cíl práce

15

2 Cíl práce V současné době představují příznivé úvěrové podmínky důležitý faktor úspěchu při získávání nových zákazníků. Riziko budoucího neuhrazení pohledávek ovšem v zahraničním obchodě v porovnání s tuzemským značně roste. Je velmi důležité, aby si vývozci tuto skutečnost uvědomovali a snažili se následky budoucího neuhrazení svých pohledávek eliminovat. Z toho důvodu se diplomová práce bude zabývat úvěrovými riziky, která jsou spjata s odloženou splatností pohledávek za zahraničními odběrateli, a možnou pojistnou ochranou proti nim. Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit český trh s vývozním úvěrovým pojištěním společně s posouzením činnosti Exportní garanční a pojišťovací společnosti za zvolené období. V souvislosti s platební morálkou odběratelů si práce dále klade za cíl zhodnotit postavení vývozního úvěrového pojištění na celosvětové úrovni a formulovat doporučení pro český trh s vývozním úvěrovým pojištěním i pro české exportéry. Pro dosažení stanoveného cíle diplomové práce budou sloužit následující výzkumné otázky: 1. Ovlivňuje mezinárodní institucionální rámec systému úvěrového pojištění činnost tuzemských vývozních úvěrových pojišťoven a poskytování tohoto typu pojištění v ČR? 2. Existují-li odlišnosti mezi českým a světovým trhem s vývozním úvěrovým pojištěním, jsou zde možnosti pro zlepšení českého trhu s tímto specifickým druhem pojištění? 3. Došlo u Exportní garanční a pojišťovací společnosti v období 2006 až 2011 ke změně teritoriální struktury nově uzavřených pojistných smluv a objemu pojistné angažovanosti v souvislosti s prioritními zeměmi pro český export vymezenými v dokumentu Exportní strategie ČR? 4. Došlo-li ke změně platební morálky odběratelů, ovlivnila tato změna objem nově sjednaného vývozního úvěrového pojištění? Výzkumné otázky budou zodpovězeny v rámci kapitoly Diskuse a budou sloužit jako podklad pro výstup diplomové práce. K naplnění stanoveného cíle diplomové práce poslouží také dílčí závěr provedený v podkapitole 7.4.

16

Metodika práce

3 Metodika práce Diplomová práce bude členěna na části: úvod, cíl práce, metodika práce, charakteristika úvěrové problematiky v zahraničním obchodě, empirická část, diskuse, závěr a přílohy. K vypracování části nazvané Charakteristika úvěrové problematiky v zahraničním obchodě bude nezbytné nastudovat vybranou literaturu zabývající se úvěrováním v zahraničním obchodě a možnostmi ochrany proti úvěrovému riziku. Bude využito českých i zahraničních knih, odborných studií, legislativních norem a webových stránek převážně zaměřených na vývozní úvěrové pojišťovny. V kapitole Rizika v zahraničním obchodě budou za pomoci metody deskripce definována rizika ohrožující společnosti při exportu zboží či služeb. Největší pozornost bude ovšem věnována úvěrovému riziku (tj. komerčnímu a politickému riziku). Kapitola Pojištění pohledávek v mezinárodním obchodě bude nejprve pojednávat o vývozním úvěrování a jeho roli v zahraničním obchodě. S využitím metody deskripce budou v kapitole rozebrány dva typy úvěrů vyskytujících se v mezinárodním obchodě a to včetně jejich pojištění. Následovat bude teoretické vymezení trhu s vývozním úvěrovým pojištěním, v rámci něhož budou rozebrány jednotlivé modely vývozních úvěrových agentur. Institucionální rámec mezinárodního systému vývozního úvěrového pojištění společně se základními pravidly souvisejícími s poskytováním státní podpory vyplývající z Konsensu OECD budou objasněny za pomocí metody deskripce. Závěr kapitoly bude pojednávat o substitutech vývozního úvěrového pojištění, pomocí metody komparace dojde k jejich srovnání s vývozním úvěrovým pojištěním. Empirická část práce se bude nejprve věnovat vývoznímu úvěrovému pojištění na mezinárodní úrovni, poté se práce zaměří na ČR. Kapitola Světový trh s vývozním úvěrovým pojištěním se bude zabývat penetrací trhu s vývozním úvěrovým pojištěním, změnou struktury tohoto trhu a vymezením největších komerčních úvěrových pojišťoven působících na tomto specifickém trhu, včetně určení jejich tržních podílů. Následovat bude analýza vývoje trhu s úvěrovým pojištěním. Analyzován bude vývoj objemu pojištěného vývozu, riziková angažovanost, vyplacené pojistné plnění, předepsané pojistné plnění a objem vymožených pohledávek. Shodná analýza bude následně aplikována i na český trh. Pro analýzu na celosvětové úrovni budou zvolena data Bernské unie. Bernská unie bude zvolena z toho důvodu, že se jedná o přední asociaci zabývající se vývozními úvěry a investičním pojištěním na celosvětové úrovni. Bernská unie má celkem 49 členů z různých zemí světa (viz Příloha A), je tedy možné konstatovat, že zvolený vzorek bude mít poměrně vysokou vypovídající hodnotu. Navíc díky tomu, že členy Bernské unie jsou jak komerční úvěrové pojišťovny, tak i pojišťovny nabízející pojištění se státní podporou, bude možno analýzu provést zvlášť pro krátkodobé pojištění a zvlášť pro pojištění střednědobé a dlouhodobé. K analýze budou využita dostupná data ze statistických podkladů publikovaných Bernskou unií. Na zmapování světového trhu s vývozním úvěrovým pojištěním naváže analýza platební morálky odběratelů s cílem zjistit, zda došlo ke změně

Metodika práce

17

platební morálky a zda tato změna ovlivnila objem nově pojištěného vývozu Bernské unie, posléze objem nově pojištěného vývozu v ČR. Bude zde vycházeno z vývoje počtu firemních bankrotů, celosvětového ukazatele platební neschopnosti a z nastavených průměrných platebních podmínek. Na závěr se kapitola bude věnovat důvodům, které vedou vývozce k poskytování obchodních úvěrů. V kapitole Český trh s vývozním úvěrovým pojištěním bude nejprve vymezen vývozní charakter české ekonomiky vůči zemím z EU 28 i vůči zemím mimo EU 28 jako podíl celkového vývozu do příslušné oblasti a hrubého domácího produktu ČR. Následně se kapitola zaměří na subjekty působící na českém trhu s vývozním úvěrovým pojištěním a jeho analýze. Pro výpočet tržních podílů bude využit vzorec (Čejková, 2000):

Pro analýzu vývoje českého trhu s úvěrovým pojištěním bude zvolena pojišťovna EGAP a KUPEG. Zahraniční úvěrové pojišťovny působící v ČR nebude možno do analýzy zahrnout, jelikož požadované údaje týkající se ČR a vývozního úvěrového pojištění ve svých výročních zprávách neuvádějí a ani tyto informace neposkytují na požádání. Analýza bude proto zobecněna pouze na EGAP a KUPEG, jejichž společný tržní podíl činí 84 %. Jejich volba opět umožní rozdělit analýzu na krátkodobé (KUPEG), střednědobé a dlouhodobé pojištění (EGAP). Potřebná data budou získána z výročních zpráv EGAP a z interního materiálu KUPEG, tak aby mohla být zohledněna pouze data týkající se vývozních úvěrů tj. bez tuzemských úvěrů. Škodovost bude vypočtena dle vzorce (Čejkové, 2000):

Závěr kapitoly se bude věnovat opatřením přijatých v souvislosti s dopady globální finanční krize a komparaci českého a světového trhu s vývozním úvěrovým pojištěním tak, aby mohlo být zjištěno, zda se český trh s tímto specifickým typem pojištění odlišuje od světového a zda je možné přijat opatření k jeho zlepšení. Bude zde proveden dílčí závěr na základě doposud zjištěných skutečností. V kapitole Role EGAP při pojišťování českého exportu bude nejprve vymezen princip fungování EGAP a její přínos pro českou ekonomiku. Dále bude provedena analýza EGAP, která poslouží pro následné zhodnocení její činnosti. Pomocí této analýzy bude identifikována klientská struktura EGAP a nejvyužívanější pojistné produkty z jejího portfolia a to za období 2006 až 2012. Rozbor pojistné angažovanosti a teritoriální struktury nově uzavřených smluv bude proveden pro rok 2012. Aby bylo možno posoudit, zda došlo k ovlivnění činnosti EGAP dokumentem Exportní strategie ČR, bude proveden rozbor teritoriální pojistné angažovanosti a teritoriální angažovanosti nově uzavřených smluv se zaměřením se na prioritní země exportu ČR, které jsou uvedeny v této strategii. Sledovaným obdobím zde bude období dle účinnosti Exportní strategie ČR na rok 2006 až 2010. Tato strategie byla ovšem prodloužena

18

Metodika práce

o jeden rok, tedy sledovaným obdobím bude rok 2006 až 2011. Dále bude v kapitole využito korelačního koeficientu pro zjištění, zda existuje závislost mezi předepsaným pojistným se státní podporou a exportem ČR. Korelační koeficient dle Blaškové a kol. (2009) vyjadřuje stupeň závislosti mezi X a Y. Hodnoty znaků X a Y jsou dvojice (x1, y1), (x2, y2),…, (xn, yn). Vztah pro jeho výpočet je:

Korelační koeficient dosahuje hodnot z intervalu . Pokud , pak mezi X a Y existuje kladná lineární závislost. Pokud , pak mezi znaky X a Y existuje záporná lineární závislost (výrazně protikladný vztah). Je-li jsou hodnoty znaků X a Y rozptýleny nezávisle na sobě (Blašková a kol., 2009). Pro výpočet korelačního koeficientu budou využita roční data o předepsaném pojistném EGAP a exportu ČR v období 1993 až 2012, která budou získána z webových stránek Českého statistického úřadu a webových stránek EGAP. Použitá vstupní data jsou uvedena v Příloze D, kde jsou taktéž uvedeny postupné úpravy těchto dat. EGAP je zvolena z toho důvodu, že se jedná o jedinou pojišťovací společnost nabízející pojištění se státní podporou v ČR. Časové období je zvoleno maximální tj. od počátku činnosti EGAP1. Jelikož EGAP pojišťuje převážně vývoz do rizikových zemí, nebude k výpočtu korelačního koeficientu zvolen celkový vývoz ČR, ale vývoz ČR mimo EU 28. Vývoz ČR mimo EU 28 je zvolen proto, že velká část vývozu ČR míří do zemí EU 28, v níž se nepředpokládá existence teritoriálního rizika, tudíž pojištění by mělo fungovat převážně na komerční bázi tj. bez státní podpory. Výchozí data budou očištěna o inflaci. Pokud by nedošlo k jejich očištění, inflace by se mohla značně podílet na korelaci. K očištění dat od trendu bude použit Hodrick-Prescottův filtr. Aby mohlo být zjištěno, jak se korelace odchylek od trendu vyvíjí v čase, bude využito pětileté klouzavé korelace2. Pro výpočet korelačního koeficientu by bylo ovšem vhodné vývoz očistit nejen vůči EU 28 ale i vůči zemím OECD. Proto bude stejný postup aplikován i na více upravený vývoz3. Vzhledem k nedostupnosti potřebných dat bude nutné zkrátit pozorování na období 1999 − 2012, proto jsou v práci prezentovány oba dosažené výsledky, aby bylo možné sledovat vývoj korelace v čase. V rámci kapitoly Diskuse budou zodpovězeny výzkumné otázky a proveden souhrn zjištěných skutečností, na jejichž základě bude vyvozen závěr a formulována doporučení pro české exportéry a pro český trh s vývozním úvěrovým pojištěním. Dílčí závěry budou formulovány také v podkapitole 7.4. K vytvoření práce bude využit software Microsoft Excel a Word, dále pak statistický software Gretl. EGAP byla založena v roce 1992, ale bude brán v úvahu první celý rok fungování tj. 1993. Hodnota pro rok x bude vypočtena z hodnot dosažených v letech x-2, x-1, x, x+1, x+2. 3 Export ČR mimo EU 28 a mimo OECD= celkový export ČR – export ČR do zemí EU 28 – export ČR do zemí, které jsou v OECD, ale nejsou v EU 28 (Austrálie, USA, Kanada, Chile, Island, Izrael, Japonsko, Korejská republika, Mexiko, Nový Zéland, Švýcarsko, Turecko a Norsko). 1

2


19

I. Charakteristika úvěrové problematiky v zahraničním obchodě

4 Rizika v zahraničním obchodě Při prodeji výrobků a služeb do zahraničí čelí vývozci řadě rizik, která s sebou realizace zahraničně obchodních transakcí přináší. Přestože je každá obchodní operace specifická, je možné definovat základní skupiny rizik související s vývozem zboží a služeb do zahraničí. V rámci této kapitoly bude nejprve vymezen pojem riziko, dále bude provedena klasifikace rizik souvisejících s podnikáním a klasifikace rizik mající vazbu na pojištění vývozních úvěrů. Rizikům souvisejícím s pojištěním úvěru (tzv. komerčnímu riziku a teritoriálnímu riziku) bude v této kapitole věnována zvláštní pozornost a to z toho důvodů, že jejich členění hraje významnou roli v pojištění vývozního úvěru − typ rizika určuje, zda je dané riziko možno pojistit na komerční bázi, nebo zda k jeho pojištění bude nutno využít státní podpory.

4.1

Rizika související s podnikáním

V pojišťovací teorii a praxi má pojem riziko svůj specifický obsah a význam. Pojistná teorie chápe riziko jako nejistotu, jež je možné kvantifikovat, na rozdíl od pravé nejistoty, jež není možné kvantifikovat (tj. objektivní rozdělení náhodných veličin není předem známé). V případě rizika se jedná o stav, ve kterém je budoucí situace pravděpodobnostně charakterizována. Riziko je možné vyvozovat z informací o minulém vývoji (Ducháčková, 2009). Podnikání se pojí s řadou rizik, která mohou zapříčinit, že dosažený výsledek se bude odlišovat od předpokládaného z důvodu nahodilých jevů. Dle Böhma a Janatky (2004) lze podnikatelská rizika hodnotit ze dvou hledisek:  z pozitivní stránky - zde patří např. potřebné zajištění pracovních míst, udržení výrobku na vybraném trhu, snaha dosažení vyššího zisku, zavedení nového výrobku do výrobního i vývozního programu,  z negativní stránky - rizika ohrožující hospodářský výsledek podniku, dochází k nim ve většině případů. Vývozní operace obsahují značné množství rizik a to zvláště ty, která jsou spojena se zemí, do které se zboží dováží, s obchodními partnery a se zbožím jako takovým. Mezi typy rizik, která musejí vývozci zboží a služeb podstupovat patří:  rizika související s výrobou, balením a označováním zboží,  rizika související s prodejem a dodáním zboží,  rizika vyplývající z možných chyb a nedostatků při sjednávání kupní smlouvy,

20


 rizika spojená s výběrem obchodního partnera,  rizika politická neboli teritoriální,  rizika spojená s nezaplacením za zboží nebo služby,  rizika kurzových ztrát,  rizika vyplývající z odpovědností za výrobek (Böhm a Janatka, 2004). Dle Böhma (2009) nemá členění rizik v obchodním styku ustálené a jednotné názvosloví. Machková, Černohlávková a Sato (2010) za hlavní typy rizik, kterým podniky čelí při provádění mezinárodního obchodu, považují tyto skupiny rizik: Rizika tržní Tržní riziko může výsledek ovlivnit pozitivně i negativně. Každý podnikatelský subjekt i ve vnitřní ekonomice nese toto riziko, avšak v mezinárodním obchodě působí tržní riziko modifikovaně (např. odlišným vývojem na různých trzích). Tržní riziko může vést ke změně cenových relací, k růstu nákladů, případně se projevit v neprodejnosti výrobků. K zajištění proti tomuto riziku je možné využít klouzavé cenové doložky nebo burzovní terminované obchody. Mimo to lze efektivní ochranu hledat také ve zdokonalování systému podnikového řízení. Rizika komerční Komerční riziko ovlivňuje výsledek negativně. Jedná se o riziko vyplývající z nesplnění závazku obchodním partnerem. Rizika se týkají vztahů mezi vývozcem a dovozcem, ale také vztahů na vnitřním trhu. Co se týče zahraničního trhu, projevují se daná rizika daleko výrazněji. Důvodem mohou být odlišnosti právních a ekonomických podmínek na jednotlivých trzích, odlišnosti v obchodních zvyklostech nebo sociálně-kulturní zvláštnosti. Prevencí proti tomuto typu rizika je soustavné získávání informací o účastnících trhu, sledování jejich profesních zdatností, finanční situace, hodnocení jejich spolehlivosti a úvěruschopnosti. Jako nástroj ochrany je možno zvolit např. bankovní instrumenty, úvěrové pojištění, směnečné zajištění pohledávky, zajištění hypotékou nebo výhradu vlastnictví do doby splacení kupní ceny. Rizika přepravní Riziko přepravní se pojí s mezinárodními obchodními operacemi s hmotným zbožím. Jedná se např. o riziko ztráty či poškození. Škodu z realizace přepravního rizika přebírá ten, který v daném okamžiku nesl přepravní riziko. Většinou je riziko neseno prodávajícím nebo kupujícím, ovšem riziko může nést také dopravce. K eliminaci rizika slouží přesné vymezení místa a okamžiku přechodu rizika ztráty nebo poškození dodávky z prodávajícího na kupujícího4 v kupní Využívá se odvolání na mezinárodní obchodní standardy tzv. INCOTERMS vydávané Mezinárodní obchodní komorou. 4


21

smlouvě, dále pak výběr spolehlivého dopravce. V mezinárodním obchodě se většinou přepravní rizika pojišťují. Rizika teritoriální Teritoriální riziko je spojeno s nejistotou makroekonomického a politického vývoje v zemi, ale také s důsledky administrativních opatřeních, přírodních katastrof, embarga aj. Jedná s o rizika mající většinou negativní dopad na výsledek obchodní transakce. Možnou ochranou proti těmto rizikům je získání dostatečných informací o jednotlivých zemích, využití pojištění a v neposlední řadě také diverzifikace podnikatelských aktivit. Rizika kurzová Riziko kurzové vzniká z důvodu proměnlivosti vývoje kurzů jednotlivých měn. Vzniká u obchodu, který je sjednán v pevné ceně vyjádřené v cizí měně a k jehož zaplacení dojde až po uplynutí určité doby. Dopad na výsledek může být jak pozitivní tak i negativní. Úplná ochrana před dopadem kurzového rizika neexistuje. Riziko lze ovšem snížit vyjádřením závazků v měně, u které se v budoucnu nepředpokládá razantní vzestup nebo pád. K ochraně je dále možné využít finanční deriváty, započtení určité rezervy na krytí kurzového rizika do kupní ceny nebo dostatečnou diverzifikaci obchodních aktivit. Rizika odpovědnosti Tato rizika související s ochranou spotřebitele. Výrobce je ve vyspělých zemí vždy odpovědný za škodu způsobenou na zdraví nebo majetku, jež mohou utrpět osoby v důsledku vady na výrobku. K eliminaci následků souvisejících s realizací tohoto rizika je možné využít pojistnou ochranu. Při členění rizik je dle Böhma a Janatky (2004) velmi významným aspektem to, zda některá z rizik umožňují svým charakterem účinnou ochranu proti nim. Z uvedeného aspektu jsou rizika členěna na:  předvídatelná, nebo  nepředvídatelná. Pro předvídatelná rizika je možné zajistit pojistnou ochranu. Ne vždy je ovšem reálné zajistit plnou záruku jejich krytí a eliminovat případné škody a ztráty na vývozcově straně. V neposlední řadě je rizika dle Janatky a Böhma (2004) také možno členit dle jejich ovlivnitelnosti. A to na rizika:  neovlivněná − např. polická, obchodní, fiskální rizika,  ovlivnitelná rizika − ta, která mohou být snižována, případně částečně odstraněna.

22

4.2


Rizika úvěrová

Další kvalifikace rizik v mezinárodním obchodě vyplývá z úvěrového pojištění. Pojišťovny v rámci tohoto typu pojištění rozlišují dva typy rizik, která mohou ohrozit úhradu zahraničním pohledávek. Mezi tyto dva typy rizik se řadí komerční riziko a teritoriální neboli politické riziko. Teritoriální riziko představuje riziko nekomerční. Na obrázku č. 1 jsou zobrazena rizika (komerční i nekomerční), která by měla pokrývat komplexní pojistná ochrana. Obr. 1

Rozdělení rizik

Zdroj: upraveno dle (Jus, 2013)

Komerční rizika Komerční rizika jsou spojena s ekonomickou a finanční situací zahraničního kupujícího. Dle Böhma (2009) se jedná o situace, které lze kupujícím ovlivnit. Janatka a kol. (2011) uvádějí, že se jedná převážně o nesplnění smlouvy či kontraktu. V oblasti placení za zboží se jedná o:  platební neschopnost,  platební nevůli dlužníka. V případě doložené platební neschopnosti není kupující schopen platit své splatné závazky a to z následujících důvodů:  prohlášením konkurzního řízení na dlužníkův majetek nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzního řízení nebo zrušení konkurzního řízení z důvodu nedostatku konkurzní podstaty,  soudního vyrovnání mezi zahraničním dlužníkem a jeho věřiteli, mimosoudního vyrovnání mezi zahraničním kupujícím a jeho věřiteli (Janatka a kol., 2011).


23

Platební nevůle se projevuje tak, že dlužník odmítne uhradit pohledávku bez právního důvodu. Tato pohledávka není zaplacena ani po uplynutí určité doby od data její splatnosti. Jedná se tedy o situaci, kdy dojde k nesplnění obchodní smlouvy či kontraktu ze strany zahraničního kupujícího (Böhma, 2009). Teritoriální riziko Za teritoriální neboli politická a jiná nekomerční rizika jsou dle Janatky a kol. (2011) považována taková rizika, jež vyplývají z hospodářských a politických událostí a opatření v dlužníkově domovském státě. Na rozdíl od komerčních rizik teritoriální rizika nevyplývají z ekonomické nebo finanční situace zahraničního kupujícího (dlužníka). Dle Böhma (2009) se jedná o rizika ohrožující splatnost zahraničních pohledávek exportérů nebo snižující výnosnost zahraničních investic. Dlužník není schopen tyto rizika ovlivnit, jelikož rizika mají povahu vyšší moci. Branch (2006) za teritoriální riziko považuje všechny politické události, které mají vliv na smluvní vztahy podléhající občanskému právu. Dle Branche (2006) a Böhma (2009) se jedná např. o:  zrušení nebo neobnovení vývozní či dovozní licence nebo jiných již vydaných povolení nezbytných k realizaci kontraktu,  válku a další nepokoje5 v zemi kupujícího, které mají vliv na splnění smlouvy,  riziko převodu či konverze plateb do země vývozce (např. vyhlášení platební neschopnosti země, vyhlášení moratoria na platby nebo zavedení devizového režimu omezující transfer peněz do zahraničí),  riziko transferu plateb ze třetích zemí do země vývozce tj. opatření znemožňující realizaci kontraktu nebo transfer plateb do země vývozce (např. embargo, omezení pohybu zboží a transferu úhrad),  riziko přírodních katastrof v zemi kupujícího,  nezaplacení pohledávky veřejnoprávním dovozcem,  vyvlastnění formou znárodnění, konfiskace nebo vyvlastnění zahraniční společností bez příslušné náhrady realizované vládou země dlužníka nebo hostitelské země zahraniční investice, které zbavily investora základních práv spojených s investicí po dobu nejméně šesti měsíců bez přerušení. Výše uvedené členění úvěrového rizika na komerční a teritoriální riziko není samoúčelné. Pro pojistné účely má velký význam. Jedná se zvláště o možnost využití státní podpory při jejich pojišťování (Janatka a kol., 2011).

5

např. revoluce, povstání, občanské nepokoje, generální stávka

24


Riziku komerčnímu a teritoriálnímu se věnují i legislativní akty Evropské unie6. Ty rozlišují riziko na:  tržně zajistitelné, tj. riziko obchodovatelné,  tržně nezajistitelné, tj. riziko neobchodovatelné (Böhm, 2009). Úvěrové rizika tržně nezajistitelná obvykle představují rizika politická, teritoriální a komerční tržně nezajistitelná rizika z důvodu mimořádných situací v zemi, do niž je vývoz realizován nebo z níž má být provedena jeho úhrada, nebo jednáli se o vývoz do třetí země (EEIP, 2011).

6

zejména směrnice vydané Evropskou radou či Evropským parlamentem


25

5 Pojištění pohledávek v mezinárodním obchodě Vývoz zboží a služeb do zahraniční se v mnoha případech v dnešní době neobejde bez přítomnosti úvěrování. Z toho důvodu se tato kapitola bude nejprve zabývat úvěrováním, jeho využitím v zahraničním obchodě a v neposlední řadě i jednotlivými typy poskytovaných úvěrů. Jelikož se zahraniční obchodní operace pojí s daleko větším rizikem než tuzemské, bude další část kapitoly pojednávat o vývozním úvěrovém pojištění a dalších alternativních nástrojích ochrany, s nimiž je možné eliminovat ztráty z případné realizace úvěrového rizika. V souvislosti s nejvyužívanější nástrojem, vývozním úvěrovým pojištěním, bude rozebrán jeho mezinárodní institucionální rámec včetně pravidel z něj vyplývajících.

5.1

Vývozní úvěrování

Vývozní úvěrování je dle OECD (2005) definováno jako pojištění, záruka či dohoda o financování, které umožňují zahraničnímu kupujícímu vyváženého zboží nebo služeb odložit platbu o předem určené období. Kmoníček (2001) uvádí, že se v obchodní praxi setkáváme se dvěma způsoby chápání vývozního financování. První z nich považuje za vývozní financování jakýkoliv typ nebo metodu financování pomáhající vývozci realizovat obchodní případ a zároveň umožňující splnit požadavky dovozce na pozdější úhradu. Druhý z nich, který je pokládán za tradiční pojetí vývozního financování, se pojí s vývozními úvěry, které jsou poskytovány vývozcem nebo jeho bankou přímo dovozci, respektive jeho bance. Důležitá je zde skutečnost, že možné riziko neuhrazení vývozního úvěru je pojištěno nebo garantováno specializovanou institucí. Základní, nejjednodušší model zahraničního obchodu, je založen na směně výrobků či služeb a peněžních prostředků v hotovosti mezi vývozcem pocházející z jedné země a dovozcem ze země druhé. V praxi ovšem není běžné, aby dovozce svou objednávku uhradil ihned po jejím objednání. Úhrada dovozcem je většinou prováděna po obdržení objednaného zboží nebo v rámci určitého počtu dní od jeho obdržení (Stephens, 1999). Poskytování úvěrů, nejen v mezinárodním obchodě, představuje v současnosti důležitý faktor pro získání nových zakázek. Příznivé úvěrové podmínky jako součást vývozcovy nabídky, vývozci poskytují konkurenční výhodu vůči ostatním vývozním firmám (Jus, 2013). To že je značné množství obchodních transakcí realizováno s využitím úvěru, dokládá graf č. 1, který v procentním vyjádření zachycuje využití úvěrů v zahraničním B2B prodeji v jednotlivých částech světa v roce 2012.

26


Graf 1

Průměrný zahraniční B2B prodej realizovaný na úvěr (%)

70 60 50 40

62,6

30 20

42,4

43,8

Asie a Tichomoří

Severní Amerika

46,0

10 0 východní Evropa

západní Evropa

Zdroj: vlastní zpracování dle (Atradius, 2012a, 2012b)7

Pokud dovozce v postavení dlužníka neprovede úhradu ihned při převzetí objednaného zboží, dochází ke vzniku zahraniční pohledávky, jež je spojena s určitým stupněm nejistoty v podobě jejího budoucího neuhrazení (Böhm a Janatka, 2004). Daňhel a kol. (2005) uvádějí, že právě pojištění může být možným nástrojem řešení negativních důsledků této nahodilosti. Jus (2013) uvádí, že pojištění vývozních úvěrů poskytne prodávajícím silnou finanční a jinou ochranu. Pojištění přenese riziko z nezaplacení na pojišťovnu specializující se na pojištění úvěru, jež je schopna nést dané riziko. Vývozní úvěry se zohledněním délky jejich splatnosti je možné dle OECD (2005) rozčlenit následovně:  krátkodobé (obvykle méně než dva roky),  střednědobé (obvykle dva až pět let),  dlouhodobé (obvykle delší než pět let). Jus (2013) uvádí, že dle odhadů je až 90 % světového obchodu realizováno na principu platby v hotovosti při dodávce, nebo na principu krátkodobého úvěru. Vývozní úvěry mohou mít dle Stephense (1999) podobu:  dodavatelského úvěru,  odběratelského úvěru. V případě dodavatelského úvěru je úvěr zahraničnímu kupujícímu poskytován přímo vývozcem, zatímco v případě odběratelského úvěru je úvěr zahraničnímu kupujícímu poskytován bankou vývozce (Jus, 2013). O těchto typech úvěrů a jejich pojištění bude podrobně pojednávat následující podkapitola.

výsledky Severní Ameriky a Asie a Tichomoří k listopadu 2012, výsledky východní a západní Evropy k červnu 2012 7


5.2

27

Pojištění vývozních úvěrů

Pojištění úvěru neboli pojištění pohledávky představuje dle Ducháčkové a Daňhela (2012) finanční krytí důsledků nesplacení poskytnutého úvěru. Pojištění úvěru spadá do kategorie majetkového typu pojištění. V České republice je pojištění úvěru upraveno Zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, který uvádí: „ …pojištění úvěru se sjednává na ochranu před majetkovými důsledky, které mohou pojištěnému vzniknout nesplacením poskytnutých peněžních prostředků dlužníkem uvedeným v pojistné smlouvě, popřípadě z jiného, v pojistné smlouvě dohodnutého důvodu…“ Zákon o pojistné smlouvě dále uvádí, že pojištění úvěru je možné sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištěným je věřitel, jenž poskytl dlužníkovi specifikovanému v pojistné smlouvě zpravidla peněžní prostředky, a tento dlužník se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit případné úroky. Nárok na pojistné plnění z pojištění úvěru zaniká, pokud oprávněná osoba (tzv. věřitel, kterému nebylo plněno z původního pojištěním zajištěného závazku) neoznámí pojistiteli vznik škodné události ve lhůtě stanovené v pojistné smlouvě (Kárfíková a Přikryl, 2010). Dle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví se pojištění úvěru v České republice člení na pět podskupin8, jednou z nich je právě pojištění vývozního úvěru. Pojištění vývozního úvěru Branch (2006) definuje jako ochranu vývozce proti ztrátě vyplývající z široké škály rizik, která spadají buď do skupiny komerčních rizik, nebo do skupiny politických rizik. 5.2.1

Dodavatelský úvěr a jeho pojištění

Směrnice Rady 98/29/ES ve své příloze definuje dodavatelský úvěr následovně: „… výraz dodavatelský úvěr se týká obchodní smlouvy na vývoz zboží nebo služeb pocházejících z členského státu od jednoho nebo více dodavatelů k jednomu nebo více odběratelům, podle níž se odběratel(é) zavazuje(í), že zaplatí dodavateli(ům) v hotovosti nebo splacením úvěru…“ Jus (2013) uvádí, že dodavatelský úvěr slouží většinou ke krátkodobému úvěrování. Na obrázku č. 2 je zobrazen tradiční, přímočarý model, ve kterém dodavatel uzavře smlouvu o vývozu zboží nebo služby s kupujícím (dovozcem), jehož součástí jsou také úvěrové podmínky.

Pojištění úvěru: a) obecné platební neschopnosti, b) vývozního úvěru, c) splátkového úvěru, d) hypotečního úvěru, e) zemědělského úvěru (Zákon o pojišťovnictví). 8

28

Pojištění pohledávek v mezinárodním obchodě Dodavatelský úvěr a jeho pojištění

Obr. 2


V případě dodavatelského úvěru a jeho pojistné ochrany se dle Juse (2013) postupuje následovně: 1. 2. 3. 4. 5.

Vývozce uzavře pojistnou smlouvu s úvěrovou pojišťovnou a zaplatí pojistné. Banka vývozce (na základě podstoupení pojistných práv – 1a) poskytne úvěr vývozci. Vývozce dodá zboží nebo službu s odloženou úhradou. Kupující (dovozce) nebo jeho komerční banka v pozici ručitele (4a) provede úhradu dlužné částky. Pokud kupující nebo jeho komerční banka v pozici ručitele nesplatí úvěr, pojišťovna tuto pohledávku uhradí vývozci (nebo bance vývozce na základě podstoupení pojistných práv – 1a)

Dle Stephense (1997) za určitých okolností může banka vývozce preferovat koupi pojištění přímo od vývozních úvěrových agentur9 než spoléhat na přerozdělení výhod z vývozcova pojištění. Důvod, proč banka preferuje přímou koupi pojištění, může být například vyhnutí se riziku, že vývozce nebude podléhat pojištění kvůli nedodržení pojistných podmínek. 5.2.2

Odběratelský úvěr a jeho pojištění

Odběratelské úvěry představují úvěry, které poskytují banky vývozce zahraničnímu dovozci na nákup zboží a služeb. Vývozce dostane zaplaceno a zahraniční dovozce postupně úvěr splácí vývozcově bance. Role vývozních úvěrových agentur spočívá v pojištění rizika banky, že zahraniční dovozce z nějakého důvodu nebude schopen úvěr splatit. Nebude-li zahraniční dovozce schopen splácet poneboli ECAs, jedná se o instituce zřízené a podporované státem, které mimo jiné poskytují i pojištění se státní podporou 9


29

skytnutý úvěr, začne vývozní úvěrová agentura splácet úvěr místo zahraniční firmy společně se zahájením procesu vymáhání škody (Pleva, 2011a). Dle Juse (2013) je zde také možnost, že úvěrová smlouva nebude sjednána mezi dovozcem a vývozcovou bankou, ale mezi bankou dovozce a bankou vývozce. Obrázek č. 3 zobrazuje průběh a vztahy mezi stranami základního obchodního kontraktu, bankami zapojenými do transakce a úvěrovou pojišťovnou. Odběratelský úvěr a jeho pojištění

Obr. 3


V případě odběratelského úvěru a jeho pojistné ochrany se dle Juse (2013) postupuje následovně: 1.

Na základě úvěrové smlouvy mezi zahraničním kupujícím (1a), nebo jeho bankou (1b) uzavře banka vývozce pojistnou smlouvu (1c) s vývozní úvěrovou agenturou a zaplatí jí pojistné.

2. 3. 4.

Dovozce uhradí vývozci akontaci. Vývozce dodá zboží či vykoná službu dle obchodní smlouvy. Banka odsouhlasí vyplacení úvěru dle obchodní smlouvy, tj. zaplatí vývozci. Dovozce nebo jeho komerční banka provedou za pomoci splátek úhradu dluhu (tj. jistina a úroky z úvěru). Neuhradí-li dovozce nebo jeho komerční banka (dlužník nebo ručitel) dluh, uhradí ECA pohledávku vývozcově bance.

5. 6.

Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, klienty vývozních úvěrových agentur mohou být jednak samotní exportéři, tak i bankovní instituce mající ve své nabídce vývozní financování.

30

5.3


Struktura trhu s vývozním úvěrovým pojištěním

K obrovskému nárůstu využití pojištění úvěru došlo v období po druhé světové válce, které bylo spojeno s výrazným rozvojem průmyslu doprovázeným růstem konkurence. V tomto období začalo mnoho firem poskytovat odběratelské půjčky jako nástroj zvyšování své konkurenceschopnosti (Böhm a Janatka, 2004). Vlády zemí, v nichž zahraniční obchod představoval významnou součást národní ekonomiky, si začaly uvědomovat potřebu mít instituce podporující vývozní aktivity (Kmoníček, 2001). Z toho důvodu jak uvádí Böhm a Janatka (2004) začalo mnoho zemí zakládat úvěrové pojišťovny a exportní banky s cílem podpořit vývozce a tím i obchodní a platební bilanci země. Společnosti poskytovaly jak pojištění vývozních úvěrů, tak jejich financování, kryly krátkodobá i dlouhodobá rizika a zároveň se podílely i na projektovém financování. Zkušenosti mnoha zemí s odstupem času ovšem ukázaly, že pro splnění daného cíle je efektivnější vytvořit specializované samostatné instituce zaměřené na poskytování zvýhodněného financování a pojišťování vývozu, než využívat komerčních bank a komerčních pojišťoven, pro něž se vývozní pojišťování a financování nikdy nestane hlavním posláním (Böhm a Janatka, 2004). Vývozní úvěrové pojištění se na pojistném trhu v současné době vyskytuje v několika formách, a to zejména v závislosti na délce splatnosti pojištěného úvěru, na charakteru a míře rizika (Böhm a Janatka, 2004). Dle délky splatnosti lze pojištěné vývozní úvěry klasifikovat na pojištění krátkodobých úvěrů, pojištění střednědobých úvěrů, pojištění dlouhodobých úvěrů (International Financial consulting, 2004). Na základě toho, jaký typ rizik pojištění pokrývá, se může dále pojištění vývozních úvěru rozdělit dle Juse (2013) na dvě základní skupiny:  pojištění na komerční bázi,  pojištění se státní podporou. Schéma trhu s vývozním úvěrovým pojištěním se zohledněním délky splatnosti úvěru a stupně rizikovosti tj. pojistitelnosti a nepojistitelnosti na komerční bázi zachycuje následující obrázek č. 4.

Pojištění pohledávek v mezinárodním obchodě Obr. 4

31

Schéma trhu s vývozním úvěrovým pojištěním

Zdroj: upraveno dle (Šimáček, 2013)

5.3.1

Komerční úvěrové pojištění

Jak vyplývá z výše uvedeného schématu trhu s vývozním úvěrovým pojištěním, komerční úvěrové pojišťovny se převážně specializují na poskytování pojištění krátkodobých úvěrů (do dvou let) v tržně pojistitelných zemích (EEIP, 2011). Název komerční úvěrové pojištění vyplývá ze skutečnosti, že pojištění je nabízeno čistě na komerční bázi, tj. bez jakékoliv státní podpory. Nabízené vývozní úvěrové pojištění se zabývá riziky samotných dlužníků, která jsou vyvolána jejich konkrétní ekonomickou a finanční situací (Böhm a Tůmová, 2010). Komerční úvěrové pojištění je dle Böhma a Tůmové (2010) podpořeno tržním zajištěním a jeho trh je ve vyspělých zemích poměrně rozsáhlý. V řadě zemí funguje hned několik vzájemně si konkurujících komerčních úvěrových pojišťoven. Na základě legislativy EU a legislativy jednotlivých členských států, které umožňují komerčním pojišťovnám zakládat pobočky a poskytovat své služby v kterémkoliv členském státě, není konkurence limitována státními hranicemi jednotlivých zemí, ale probíhá na mezinárodní úrovni. Služby úvěrových pojišťoven lze dle Režňákové (2010) rozdělit do následujících čtyř oblastí:  prevence před vznikem platební neschopnosti nebo platební nevůle odběratele,  monitorování existujících odběratelů,  odškodnění v případě neplacení,  vymáhání pohledávek ze strany pojišťovny. Pojišťovny poskytují dle Režňákové (2010) klientům informace o bonitě existujících nebo potenciálních zahraničních odběratelů. Navíc pro klienty představují úvěrové pojišťovny ve srovnání s informačními agenturami velkou výhodu, jelikož ručí za výši úvěrového limitu. To znamená, že pokud nastane pojistná udá-

32


lost, úvěrová pojišťovna vyplácí pojistné plnění. Další výhodu je možno spatřovat také v tom, že v případě vymáhání pohledávek se dle Režňákové (2010) úvěrové pojišťovny podílejí na nákladech spojených s jejich vymáháním, a to až do výše 85 %. 5.3.2

Pojištění úvěrů se státní podporou

Smyslem státní podpory poskytované ve formě úvěrového pojištění je umožnit realizaci vývozu s odloženou splatností do zemí, v nichž jsou rizika spojená s obchodní transakcí příliš veliká na to, aby je vývozce či jeho banka mohla přijmout a zároveň nepojistitelná případně obtížně pojistitelná soukromými pojišťovacími institucemi. Instituce, prostřednictvím kterých účastnické státy Konsensu nabízí podporu vývozu, se označují pojmem vývozní úvěrové agentury, zkráceně označovány ECAs (Kalinová, Klíma a Pelikán, 2010). Jak vyplývá ze schématu trhu s vývozním úvěrovým pojištěním na straně 31, ECAs pojišťují převážně střednědobé a dlouhodobé vývozní úvěry (tj. nad dva roky) v tržně nepojistitelných zemí. Dle Böhma a Janatky (2004) je činnost ECAs v oblasti pojištění dlouhodobých komerčních a teritoriálních rizik zajišťována státem, zpravidla formou přebírání státních záruk za jejich činnost. Úkolem ECAs je pojišťování, financování vývozu a poskytování zvýhodněných úrokových sazeb za předem stanovených podmínek. ECAs pracují v zájmu jednotlivých států. Z toho důvodu je jejich hlavním úkolem pomáhat tuzemským firmám ve vývozu zboží, pomáhat snižovat rizika a snažit se zajistit příznivé podmínky pro poskytnutí úvěrů, a to v rámci stanovených pravidel (Pohanka, 2002). OECD (2005) uvádí, že státní podpora realizovaná prostřednictvím ECAs může být poskytnutá jako:  pure cover neboli čisté krytí (pojištění nebo záruka bez finanční podpory poskytované vývozci nebo úvěrovým společnostem),  finanční podpora (přímý úvěr/financování, refinancování, podpora úrokových sazeb),  finanční pomoc (úvěry a dotace). OECD (2005) dále uvádí, že oficiální finanční podpora může být poskytnutá ve spojení se základní zárukou nebo pojistným nástrojem, nebo může být poskytnuta na samotném základě. ECAs v souladu se závazky vyplývající z Konsensu OECD deklarují, že jsou schopny fungovat samostatně, bez přímých státních dotací. Nicméně výkyvy světových trhů způsobují, že jsou občas dotovány státními rozpočty jednotlivých států. I přes tuto skutečnost většina ECAs usiluje o udržitelné a vyrovnané financování bez státních dotací, avšak co se týče krátkého období, v něm se ECAs v zásadě bez dotací neobejdou (EEIP, 2011). Pohanka (2002) uvádí, že ECAs jsou součástí trhu s vývozním úvěrovým pojištěním ve většině vyspělých zemí. I když se systémy finanční podpory v jednotlivých státech odlišují, je možné identifikovat základní stavební kameny


33

podpory financování vývozů, jež jsou ve všech státech obdobné. Jedná se převážně o podporu ve formě pojištění vývozních úvěrů, podporu ve formě poskytování zvýhodněných úrokových sazeb, ochotu akceptovat delší doby splatnosti úvěrů a poskytovat různé typy záruk a garancí. Napříč jednotlivými zeměmi je možné identifikovat čtyři modely systému státní podpory: Model 1: Soukromé společnosti jednající v zastoupení Jedná se o model, který je využívaný např. ve Francii, Německu a Nizozemí. Vláda má v tomto modelu exkluzivní dohodu se soukromou společností10, která poskytuje střednědobé a dlouhodobé pojištění jako zástupce vlády. Pokud soukromá společnost vystupuje v zastoupení vlády, jsou všechna rizika přejímána vládou. Většina klíčových rozhodnutí je v tomto modelu vykonávána vládou, avšak soukromá společnost obvykle nese zodpovědnost za vypracování doporučení, poskytování služeb a poskytnutí počáteční analýzy příslušných rizik (International Financial Consulting, 2004). Model 2: Vládní úřad V rámci zemí OECD provozuje své ECAs jako vládní úřad Švýcarsko a Velká Británie. Například ve Velké Británii je státní podpora poskytována prostřednictvím ECGD11, který je podřízený státnímu sekretariátu pro obchod a průmysl. ECGD je financován na základě přerozdělení rozpočtových prostředků (International Financial Consulting, 2004). Model 3: Státem vlastněné/nezávislé agentury Jedná se o nejběžnější model podpory vývozních úvěrů. Státní podpora je poskytována prostřednictvím autonomních institucí, které jsou ve vlastnictví vlády. Existuje zde ovšem mnoho různých verzí institucionálního uspořádání a také mnoho různých variant produktové řady. Některé agentury poskytují pouze pojištění12, zatímco jiné poskytují pouze půjčky13. Existuje i mnoho agentur, které poskytují kompletní servis14, tj. nabízí pod jednou střechou pojištění, záruky a půjčky (International Financial Consulting, 2004). Model 4: Virtuální ECA Virtuální ECAs představují relativně nový model vyvinutý na Novém Zélandu, který na trhu s úvěrovým pojištěním vstoupil znovu v platnost po privatizaci jeho ECA v osmdesátých letech. Vláda v tomto modelu uznává, že již nemá odborné upisovací znalosti, proto tento úkol přesouvá formou outsourcingu na Coface ve Francii, Euler Hermes v Německu a Atradius v Nizozemí Export Credit Guarantee Department – Úřad pro záruky vývozních úvěrů 12 např. SACE v Itálii, NEXI v Japonsku, EGAP v ČR 13 např. JBIC v Japonsku, ČEB v ČR 14 např. EXIMBANKA SR na Slovensku (EEIP, 2011) 10 11

34


zástupce. V případě Nového Zélandu se dánská ECA zavazuje analyzovat rizika a vytvářet doporučení pro novozélandskou vládu, zatímco vládní úlohou je poskytovat kapitál a přebírat na sebe riziko (International Financial Consulting, 2004).

5.4

Institucionální rámec mezinárodního systému vývozního úvěrového pojištění

Úvěrové pojištění představuje jednu z možností, jak se zajistit proti riziku neuhrazení pohledávky. Využívá se jak při obchodování v rámci jedné země, tak při obchodování se zahraničními klienty. Jelikož se úvěrové pojištění začalo hojně využívat v zahraničním obchodě, bylo nutné pro zajištění efektivní podpory hospodářské soutěže přijmout mezinárodně platné dohody s cílem harmonizovat přístup pojistitelů při krytí úvěrových rizik. Výrazná potřeba harmonizace byla zejména v oblasti státní podpory vývozních úvěrů. Cílem harmonizace oblasti státní podpory vývozních úvěrů je podpoření konkurence mezi vývozci. Na základě sjednoceného přístupu v oblasti poskytování státní podpory by konkurence měla být založena převážně na kvalitě a ceně vyváženého zboží nebo služby (Böhm, 2009). Mezi instituce, které svými pravidly ovlivňují mezinárodní systém úvěrového pojištění, patří Mezinárodní unie úvěrových a investičních pojišťovatelů (známá jako Bernská unie), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Evropská unie. Těmto institucím se bude detailněji věnovat následující text. 5.4.1

Bernská unie

Bernská unie, neboli oficiálně Mezinárodní unie úvěrových a investičních pojišťovatelů, patří mezi mezinárodní organizace působící v oblasti vývozních úvěrů a investičního pojištění (EEIP, 2011). Byla založena v roce 1934 soukromými a státními pojistiteli vývozních úvěrů z Francie, Itálie, Španělska a Velké Británie (Berne union, 2013a). Hlavní aktivity Bernské unie je možno rozdělit dle Jandy (2008) do třech oblastí: „1. Stanovování mezinárodně platných principů pro pojišťování vývozních úvěrů a udržování disciplíny při úvěrování mezinárodního obchodu. 2. Mezinárodní spolupráce při podpoře příznivého investičního klimatu a udržování platných principů při pojišťování zahraničních investic. 3. Výměna informací, pomoc a poradenství v otázkách komerčních i teritoriálních rizik, spojených s pojišťováním vývozních úvěrů, zahraničních investic a s tím souvisejícími záležitostmi.“ V současné době Bernská unie (2013b) sdružuje celkem 49 úvěrových pojišťoven a zaujímá tak klíčovou pozici na globálních obchodních trzích. V roce 2012 členové Bernské unie podpořili globální obchod a investice ve výši okolo 1,9 bil. USD (Berne union, 2013b).


35

Mezi členy Bernské unie patří společnosti, které podnikají v jedné či více z těchto oblastí:  pojištění krátkodobých vývozních úvěrů,  pojištění střednědobých a dlouhodobých úvěrů/půjček,  investiční pojištění (EEIP, 2011). V roce 1993 byl založen Pražský klub, jenž je přidruženou organizaci k Bernské unii, s cílem podpořit nové a rozvíjející se vývozní úvěrové agentury a vývoj exportních úvěrových a investičních pojišťovacích schémat (EEIP, 2011). Členství v Pražském klubu představuje přípravu na budoucí členství v Bernské unii. Za zmínku stojí to, že prvním řádným členem Bernské unie ze zemí střední a východní Evropy se stala po dvouletém pozorování v dubnu 1998 EGAP. Při založení měl Pražský klub pouze 5 členů, s postupem času se ale rozrůstal. Jeho členy jsou nyní nejen evropské vývozní agentury, ale i agentury z ostatních zemí světa. V současnosti má Pražský klub celkem 37 členů (Berne union, 2013b). 5.4.2

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj má v oblasti předpisů týkajících se státem podporovaných vývozních úvěrů dlouhou tradici. Ta sahá až do roku 1963 (OECD, 2013a), kdy byla zřízena Pracovní skupina pro vývozní úvěry a úvěrové záruky15, zkráceně označována jako ECG. ECG je orgánem OECD a zabývá se oblastí vývozních úvěrů. Mezi hlavní cíle ECG patří:  hodnocení politik vývozních úvěrů,  determinace vznikajících problémů,  vyřešení či zmírnění vzniklých problémů s využitím mnohostranné diskuze (OECD,2013b). V rámci OECD byl vypracován dokument s názvem Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech neboli Konsensus OECD, který vstoupil v platnost v dubnu 1978 a byl sjednán na dobu neurčitou. Konsensus není akt OECD, jedná se pouze o „gentlemanskou dohodu mezi účastníky“, i když je podporována sekretariátem OECD. Hlavním účelem Konsensu OECD je poskytnout rámec pro řádné využívání státem podporovaných vývozních úvěrů. Konsensus OECD si za cíl klade vytvořit rovné podmínky v oblasti státem poskytované podpory za účelem povzbuzení hospodářské soutěže mezi vývozci. Ke zvýšení hospodářské soutěže by po zavedení rovných podmínek v oblasti státem poskytované podpory mělo dojít na základě ceny a kvality vyváženého zboží a služeb (OECD, 2013c). Účastníky Konsensu OECD jsou k lednu 2013 Austrálie, EU, Japonsko, Kanada, Korea, Norsko, Nový Zéland, Spojené státy a Švýcarsko (OECD, 2013c). Working Party on Export Credits and Credit Guarantees, zkráceně označována jako The Export Credit Group (ECG) 15

36


Česká republika se plnohodnotným účastníkem Konsensu OECD stala v roce 2001 (Kalinová, Klíma a Pelikán, 2010). Konsensus OECD (2013c) se vztahuje na všechny státem nebo v zastoupení státu poskytované podpory vývozu zboží či služeb včetně finančního leasingu se lhůtou splatnosti alespoň dva roky. Státem poskytovaná podpora může mít následující podoby:  záruky nebo pojištění vývozních úvěrů,  státem poskytovaná finanční podpora − přímé úvěry/financování a refinancování nebo podpora úrokových sazeb,  kombinace výše uvedené podpory. Ve vztahu k výše zmíněným podobám poskytované státní podpory jsou uplatňována dle Janatky a kol. (2011) následující ujednání o:  použití jednotného systému zařazení země do rizikové kategorie,  výši minimální úrokové míry,  výši minimální pojistné sazby pro jednotlivé rizikové kategorie zemí a dlužníků, v závislosti na charakteru dlužníka a délce úvěru,  minimální akontaci, která je splatná před poskytnutím úvěru nebo na jeho počátku,  maximální době pro splatnost poskytnutého úvěru. 5.4.3

Evropská unie

V EU existuje několik důležitých legislativních dokumentů, které se zabývají harmonizací podmínek pojištění vývozních rizik a to jak v oblasti komerčního pojištění, tak v oblasti pojištění se státní podporou. Snaha o koordinaci státní podpory vývozu mezi členskými státy byla již při vzniku Společenství. Smlouva o Evropském společenství se v článku 92 a 93 zabývá poskytováním státní podpory, typy státní podpory slučitelné se společným trhem a typy státní podpory neslučitelné se společným trhem. Článek 112 poté přislibuje budoucí harmonizaci režimů podpor vývozu do třetích zemí v takovém rozsahu, aby nebyla narušena hospodářská soutěž mezi podniky Společenství (Smlouva o založení ES). V roce 1960 s ohledem na návrh Komise zřídila Rada Evropského hospodářského společenství Pracovní skupinu pro koordinaci politiky v oblasti pojištění úvěrů, zajištění úvěrů a finančních úvěrů. Jedním z úkolů Pracovní skupiny je: „…předkládat náměty na harmonizaci podmínek pojištění vývozních úvěrů, finančních úvěrů a investičních záruk v členských státech, pokud je to v jejich pravomoci, a v případě pojištění vývozních úvěrů s náležitým ohledem na pravidla Bernské unie a práci vykonanou institucemi členských států v této oblasti…“ (Rozhodnutí Rady o zřízení Pracovní skupiny). Zatímco Komise neuplatňovala své pravomoci k regulaci státní podpory v oblasti vývozních úvěrů a pojištění vývozní úvěrů, jež jí plynuly z výše zmíně-


37

ných článků Smlouvy, zkušenosti Pracovní skupiny a případy řešené Evropským soudním dvorem16 ukázaly, že minimálně v oblasti pojištění krátkodobých vývozních úvěrů může dojít k deformaci konkurenčního prostředí (Sdělení komise členským státům na základě čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES). Příčinu deformace lze spatřovat u pojišťoven, které působí na státní účet nebo se státní zárukou i na trhu s krátkodobým úvěrovým pojištěním. V oblasti trhu s krátkodobým úvěrovým pojištěním ovšem představují konkurenci pro soukromé pojistitele, kteří nejsou nijak napojeni na stát (Janatka a Böhm, 2004). Aby bylo zabráněno pokračování tržní deformace, bylo vydáno Sdělení Komise členským státům podle článku 93 (odst. 1) Smlouvy o ES o aplikaci článků 92 a 93 Smlouvy na pojištění krátkodobých vývozních úvěrů (1997/C281/03). Sdělení definuje tržně zajistitelná rizika neboli rizika, která není možno krýt vývozním úvěrovým pojištěním se státní podporou. Dále objasňuje strukturu trhu s vývozním úvěrovým pojištěním a rozlišuje obchodní, neboli tržní sektor od sektoru netržního. Směrnice se zabývá také hlavními faktory narušujícími hospodářskou soutěž mezi soukromými a veřejnými pojistiteli vývozních úvěrů (Sdělení komise členským státům na základě čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES). V oblasti pojištění vývozních úvěrů se státní podporou je představa jednotného evropského pojistného trhu realizována nikoliv na tržním principu, ale na principu jednotných pravidel. Formy a míra poskytování státní podpory jsou v celé EU stejné. Zároveň jsou pravidla shodná s pravidly Konsensu OECD. Konformnosti bylo docíleno tak, že Konsensus OECD byl rozhodnutím Rady č.93/112/EEC, jež bylo následně pozměněno rozhodnutím Evropského parlamentu č. 97/530/ES, implementován do legislativy Společenství (Böhm, 2009). V průběhu času docházelo k vývoji Konsensu OECD a tedy i k následné úpravě evropské legislativy17. V této oblasti je také důležitá Směrnice Rady č. 98/29/ES, která pojednává o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se střednědobého a dlouhodobého pojištění vývozních úvěrů (Směrnice 98/29/ES).

5.5

Pravidla upravující vývozní úvěrové pojištění se státní podporou

Jak už bylo zmíněno výše, smyslem státní podpory ve formě poskytování úvěrového pojištění je umožnit realizaci vývozu s odloženou splatností tam, kde jsou rizika pojící se s obchodní transakcí příliš vysoká na to, aby je vývozce či jeho banka mohli přijmout a zároveň jsou tyto rizika nepojistitelná, případně obtížně pojistitelná soukromými pojišťovacími institucemi (Kalinová, Klíma a Pelikán, 2010). nynější Soudní dvůr EU Např. rozhodnutím Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES z roku 2000, která byla následně nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 133/2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů zrušena. (Nařízení Evropského parlamentu a rady EU č. 1233/2011) 16 17

38


Podmínky pro státem podporované vývozní úvěry včetně pravidel týkajících se hlavních principů pro stanovení pojistného byly určny v rámci tzv. Kneapenského balíku (Knaepen Package), který byl dohodnut v červnu 1997 a v prosinci téhož roku byl formálně včleněn do Konsensu OECD (OECD, 2013d). Kneapenský balík se zabývá:  ekonomickým modelem pro posouzení rizika země,  počáteční referenční sazbou minimálního pojistného v závislosti na rizikovosti země,  rozdíly v minimálních sazbách v závislosti na kvalitě a poskytnutém procentu krytí,  pravidelnými kontrolami minimálních referenčních sazeb pojistného, tak aby bylo zajištěno, že v průběhu doby sazby zůstávají úměrné riziku a nebudou nepřiměřené s ohledem na pokrytí dlouhodobých provozních nákladů a škod.  zajištěním komplexní elektronické výměny informací mezi členy dohody, tak aby byla zajištěna maximální transparentnost (OECD, 1998). Aktuální pravidla týkající se pojistného jsou uvedeny v článku 22 až 28, 43, 44 a v příloze V až VIII Konsensu OECD (OECD, 2013d). Práce se nyní bude zabývat specifickými podmínkami pro vývozní úvěrové pojištění, které vyplývají z Konsensu OECD. Mezi tyto specifické podmínky lze dle Kalinové, Klímy a Pelikána (2010) zařadit především pravidla týkající se minimálních pojistných sazeb, klasifikace zemí, výkladu pojistného krytí a kvality jeho krytí, výluky některých rizik a snížení rizikovosti. Klasifikace zemí Státy se na základě své pravděpodobnosti, že dostojí svým vnějším dluhům (tj. dle úvěrového rizika země), rozdělují do kategorií 0 až 7 (OECD, 2013c). Do kategorie 0 spadají dvě skupiny neklasifikovaných zemí. První skupina z kategorie 0 není klasifikována ze správních důvodů, protože je složena z velmi malých zemí, které nevyužívají oficiální vývozní úvěrovou podporu. Druhá skupina z kategorie 0 není klasifikována, jelikož je složena z vysoko příjmových zemí OECD a vysoko příjmových zemí Eurozóny (OECD, 2013e). Dle EGAP (2013a) do kategorie 0 spadají ty země, u kterých se nepředpokládá existence teritoriálních rizik a pojišťování komerčních rizik by mělo probíhat na tržním principu tj. bez využití státní podpory. Kategorie 1 představuje země s minimální úrovní teritoriálního rizika, kategorie 7 pak země s nejvyšší úrovní tohoto rizika (EGAP, 2013a). Klasifikace zemí je prováděna periodicky na základě výsledků ekonometrického modelu18. Ten zpracovává nejaktuálnější údaje o ekonomické a finanční 18

The country risk assessment model dle (OECD, 2013d)


39

situaci hodnocené země (údaje pochází od Mezinárodního měnového fondu a Světové banky) a údaje o platebních zkušenostech vývozních úvěrových pojišťoven ze zemí, které jsou účastníky Konsensu OECD (EGAP, 2013a). Dle EGAP (2013a) bylo na zasedání zemí účastníků Konsensu OECD v červnu 2013 ohodnoceno celkem 50 zemí. Ukázka klasifikace zemí je provedena na aktuálních prioritních zemích pro český export. Tab. 1

Kategorizace prioritních zemí pro český export dle OECD

Země

Kategorie

Země

Kategorie

Brazílie Čína Indie Irák Kazachstán Mexiko

3 2 3 7 5 3

Rusko USA Srbsko Turecko Ukrajina Vietnam

3 0 6 4 7 5

Zdroj: vlastní zpracování dle (EGAP, 2013a; MPO, 2009a)19

Z uvedené rizikové klasifikace prioritních zemí je patrné, že česká státní podpora vývozu se v konceptu Exportní strategii ČR pro rok 2012 až 2020 zaměřuje na země spadající do rizikové kategorie 3 a výše. Minimální pojistné sazby O minimálních pojistných sazbách pro úvěrové riziko pojednává článek 24 Konsensu OECD, na základě něhož se účastníci dohodli, že nebudou uplatňovat menší pojistné sazby, než jsou minimální pojistné sazby pro úvěrové riziko (OECD, 2013c). Neznamená to ovšem, že vývozní pojišťovny a jiné agentury poskytující pojišťovací služby nemohou uplatňovat sazby vyšší. V současné době je v praxi dle Janatky a kol. (2011) možné pozorovat uplatňování sazeb vyšších než minimálních, a to v souvislosti s ohledem na ekonomickou a finanční situaci jednotlivých institucí. Při stanovování minimální pojistné sazby se zohledňují dle Kalinové, Klímy a Pelikána (2010) převážně následující parametry:  platná míra rizikovosti dané země,  doba expozice vůči riziku (tvz. horizont rizika),  míra a kvalita pojistného krytí,  použitá metoda sloužící ke snížení rizika. Minimální pojistné sazby jsou stanoveny v procentech hodnoty jistiny úvěru, tak jako by bylo stanovené pojistné vybráno v plném rozsahu v den, kdy došlo 19

kategorizace zemí platná od 5. 7. 2013, ostatní země viz Příloha B

40


k prvnímu čerpání úvěru. Žádné minimální pojistné sazby se nevztahují na transakce, kterých se účastní dlužníci ze zemí rizikové kategorie 0. Pojistné sazby jsou pro tyto transakce stanoveny případ od případu, avšak je nutné při jejich stanovení dodržovat určitý postup popsaný v Konsensu (OECD, 2013c). Kalinová, Klíma a Pelikán (2010) dodávají, že cena státem podporovaného vývozního pojištění do zemí rizikové kategorie 0 by neměla narušovat ceny na trhu soukromého pojištění. Země patřící do kategorie s největším rizikem tj. kategorie 7 zpravidla podléhají přirážkám k minimální pojistné sazbě. Přirážky jsou stanoveny účastníkem, který tuto podporu poskytuje (OECD,2013c). Krytí a kvalita státem podpořeného pojištění vývozních úvěrů Výklad pojistného krytí a jeho kvality jsou důležité při výpočtu minimální pojistné prémie. Míra pojistného krytí přestavuje částku pojistného plnění v procentním vyjádření k částce pojistné hodnoty. Kvalita pojistného krytí je ovlivňována např. tím, zda je ke krytí rizika využita forma záruky či forma pojištění, nebo zda pojistka pokrývá náklady na zdroje v tzv. čekacím období20. Nejkvalitnější pojištění má nulovou rizikovou váhu (Kalinová, Klíma a Pelikán, 2010). Böhm (2009) uvádí, že pro zohlednění odlišných kvalit produktů jednotlivých účastníků Konsensu jsou vzorové minimální pojistné sazby upraveny o tzv. vztahující se podmínky, které slouží k rozlišení kvality státní podpory. Rozlišujeme tři typy produktů – standardní, podstandardní a nadstandardní. Výluky rizik a snížení rizikovosti Uplatnit nižší než minimální pojistnou sazbu je možné v případě, kdy pojištění výslovně vylučuje určitou část rizik (jinak standardních) nebo v případě, kdy jsou využity některé metody snižující riziko (jako je například záruka bonitní třetí strany za splacení úvěru, jenž je předmětem pojištění). V těchto případech jsou minimální pojistné sazby upraveny za pomoci koeficientu, jehož výpočet je uveden v příloze VIII Konsensu (Kalinová, Klíma a Pelikán, 2010).

20

tj. v čase mezi ohlášením pojistné události a pojistným plněním


5.6

41

Substituty úvěrového pojištění

K ochraně před úvěrovým rizikem mohou vývozci mimo vývozního úvěrového pojištění využít i několik dalších produktů. Jedná především o bankovní služby nabízené ve formě dokumentárního akreditivu a faktoringu. Mezi konkurenty pojištění úvěru je možné také zařadit produkty kapitálového trhu, jako jsou swapy úvěrového selhání21 a cenné papíry zajištěné aktivy22. Produkty kapitálového trhu ovšem pojištění úvěru konkurují v mnohem menší míře než bankovní produkty. Dokumentární akreditiv Dokumentární akreditiv je bankovní služba využívaná k minimalizaci rizik vznikajících převážně v zahraničním obchodě (Režňáková, 2010). Kašparovská (2010) definuje dokumentární akreditiv jako platební závazek banky vydaný na základě žádosti kupujícího (příkazce). Banka se v něm zavazuje zaplatit prodávajícímu (beneficientovi) v akreditivu sjednanou částku za předpokladu, že budou prodávajícím splněny podmínky tj. předloženy akreditivem stanovené dokumenty v dohodnutých termínech v době platnosti akreditivu. Dojde-li k tomu, že banka uhradí akreditiv, vzniká jí pohledávka vůči příkazci akreditivu tj. kupujícímu. Kalinová, Klíma a Pelikán (2010) uvádějí, že dokumentární akreditiv poskytuje kupujícímu jistotu, že zboží bude odesláno před jeho zaplacením, a prodávajícímu, že dostane zaplaceno, splní-li podmínky akreditivu. Dokumentární akreditiv představuje platební a zajišťovací instrument. Jeho nevýhodou je skutečnost, že snižuje výpůjční kapacitu kupujícího tím, že je obvykle účtován na vrub celkového úvěrového limitu stanoveného bankou. K hlavním rozdílům mezi pojištěním úvěru a dokumentárním akreditivem patří:  pojištění úvěru je zakoupeno vývozcem a to bez účasti dovozce,  dokumentární akreditiv zahrnuje pouze jednu specifickou transakci, vývozní úvěrové pojištění se většinou vztahuje na všechny zásilky pojištěného (Sigma, 2006). Velikost trhu s dokumentárním akreditivem je obtížné určit z toho důvodu, že banky nemusí vykazovat objem tohoto typu činnosti samostatně. Dle odhadů je dokumentární akreditiv sjednán u 10 % – 15 % celosvětového vývozu (Sigma, 2006). Faktoring Režňáková (2010) definuje faktoring jako úplatné podstoupení krátkodobých nezajištěných pohledávek snížené o diskont. Diskont představuje poplatek, který je inkasovaný faktoringovou společností (faktorem) za poskytnutí služby. Pod21 22

credit default swaps asset-backed commercial paper

42


stoupeny mohou být pouze pohledávky pocházející z obchodního styku do doby splatnosti za subjektem, který má akceptovatelnou bonitu, přičemž doba splatnosti těchto pohledávek je zpravidla kratší než 180 dnů. Faktoring je možné sjednat ve dvou základních formách. První z nich je bezregresní faktoring tzv. faktoring bez zpětného postihu na dodavatele, kdy faktor přebírá riziko nezaplacení pohledávky (Janatka a kol., 2011). Bezregresní faktoring je často označován jako faktoring s pojištěním (Režňáková, 2010). Janatka a kol. (2010) dále uvádějí, že převzetí rizika faktorem je většinou stanoveno do výše předem dohodnutého limitu vyjádřeného v určité měně. To umožňuje faktorovi převzít riziko platební neschopnosti dlužníka v plné výši pohledávky, avšak do výše stanoveného limitu, nebo se spoluúčastí klienta na riziku. Faktor si zpravidla na toto riziko sjednává pojištění u komerční pojišťovny. Druhou formou je regresní faktoring tzv. faktoring se zpětným postihem dodavatele, v němž si faktoringová společnost vyhrazuje právo zpětného převodu pohledávky prodávajícímu, nedojde-li k jejímu uhrazení. Faktoringová společnost tak v případě regresního faktoringu nepřebírá riziko insolvence a platební nevůle (Režňáková, 2010). Tuto formu tedy není možno považovat za substitut vývozního úvěrového pojištění. Dle Jonese (2010) je pro vývozce faktoring v porovnání s pojištěním úvěru finančně náročnější. Velikost celosvětového trhu s faktoringem se v roce 2012 dle FCI23 (2013) pohybovala okolo 2 811 mld. USD. V roce 2012 došlo k tomu, že mezinárodní faktoring rostl rychleji než tuzemský faktoring. Swapy úvěrového selhání CDS představují další potenciální substitut k pojištění úvěru. Jílek (2006) uvádí, že úvěrové deriváty vznikly na počátku 90. let a k jejich masivnímu rozšíření došlo až poté, kdy se aktivními účastníky trhu staly banky J. P. Morgan Chase a Citigroup. Dle Jílka (2010) existuje v praxi mnoho variant CDS. Jílek (2006) definuje tento úvěrový derivát jako kontrakt uzavřený mezi dvěma stranami na úvěrové riziko třetí strany. Pinter (2011) uvádí, že úvěrové deriváty vznikly převážně za účelem přesunu rizika selhání při placení dlužníka. Riziko selhání je v tomto případě vnímáno jako specifické aktivum, se kterým se následně obchoduje prostřednictvím úvěrových derivátů. Dojde-li k reálnému selhání dlužníka, vzniká tzv. úvěrová událost. Ta bývá dopředu přesně definována ve smlouvě k danému kontraktu. Jílek (2010) uvádí, že za úvěrovou událost se dle ISDA rozumí jedna z následujících šesti událostí - úpadek (bankrot), urychlení závazku, selhání v závazku, selhání v platbě, odmítnutí/moratorium nebo restrukturalizace. Prodávajícím úvěrového rizika resp. kupující ochrany, kterým je vývozce, platí kupujícímu úvěrového rizika resp. prodávávajícímu ochrany periodicky FCI = Factors Chain International. Jedná se o globální síť předních faktoringových společností, jejichž společným cílem je usnadnit mezinárodní obchod pomocí faktoringu a souvisejících finančních služeb. 23


43

platby (Jílek, 2010; Pinter, 2011). V případě realizace úvěrové události vývozce obdrží částku hotovostního vypořádání. Z toho důvodu CDS bývají často přirovnávány k pojištění. Mezi těmito dvěma produkty je ovšem několik zásadních rozdílů, ze kterých je patrné, proč společnosti využívají CDS pouze v omezené míře. Základní rozdíly jsou dle Sigma (2006) a Jílka (2010) následující:  vývozní úvěrové pojištění je dostupné pro všechny společnosti, zatímco CDS jsou k dispozici pouze omezenému množství společností,  s CDS se lze zajistit pouze proti specifickým událostem viz úvěrová událost dle ISDA,  CDS se pojí s bazickým rizikem – prodávajícímu úvěrového rizika může vzniknout ztráta u zajišťovaného nástroje, která není úplně kompenzována ziskem u swapu, nebo může mít ztrátu ze swapu, která není plně kompenzována ziskem ze zajišťovacího nástroje24,  u CDS prodávající úvěrového rizika podstupuje riziko, že kupující úvěrového rizika nesplní své závazky po vzniku úvěrové události,  v souvislosti s účetními standardy25 je zajištění pohledávek s využitím CDS spojeno s vysokým potenciálním rizikem, nelze tedy tento nástroj označovat jako zajištění, což zvyšuje volatilitu výkazu zisků a ztrát. Hlavními účastníky trhu s CDS jsou především banky, pojišťovny a hedžové fondy. Nefinanční podniky mají na daném trhu pouze omezenou roli (Sigma, 2006). Ke konci roku 2012 byly dle materiálů Bank for International Settlement's CDS vykázány v hrubé nominální částce 22,6 bil. USD (ISDA, 2012). Cenné papíry zajištěné aktivy Nedávno vyvinutou alternativou k pojištění úvěru je prodej portfolia pohledávek z obchodního styku na kapitálovém trhu prostřednictvím tzv. ABCP conduits. ABCP conduits jsou účelové firmy zřízené bankami k prodeji cenných papírů. Z finančního pohledu je možné prodej obchodních pohledávek prostřednictvím ABCP přirovnat k faktoringu (Sigma, 2006). ABCP jsou krátkodobé cenné papíry, které jsou emitovány oproti aktivům, které jsou v emitentově držbě. To znamená, že vývozce, který se chce vyhnout budoucímu nehrazení své obchodní pohledávky, prodá tuto pohledávku výše uvedené společnosti, která ji zabalí do cenného papíru a nabídne investorům (Black, 2008). Dle Sigmy (2006) zde dochází k tomu, že úvěrové riziko pojící se

Např. v případě výrazného zhoršení zajišťovaného závazku nedojde ke spuštění úvěrové události podle podmínek swapu (Jílek, 2010). 25 Deriváty se dle účetních standardů zachycují v rozvaze v reálné hodnotě tj. tržní ceně, s výjimkou derivátů použitých k zajištění. Je-li zajištění považováno za neúčinné, je nutné označit deriváty jako deriváty k obchodování. 24

44


s podkladovými aktivy je přeneseno do cenných papírů s lepším ratingem, což zvyšuje jeho atraktivitu u investorů. Na trhu s cennými papíry existují různé druhy ABCP a to dle způsobu jejich zajištění. Obchodní pohledávky, jeden z druhů ABCP nejvíce související s úvěrovým pojištěním, zaujímal na konci roku 2009 12,5% podíl na celkovém trhu ABCP, což představovalo přibližně 55 mld. USD (BlackRock, 2011). Tabulka č. 2 porovnává pojištění úvěru s jeho konkurenčními produkty. Porovnání je provedeno na základě pěti kategorii – pokrytí rizik, poskytnutých doplňkových služeb, financování a vztahu s klienty. Tab. 2

Pojištění úvěru a jeho substituty

Pokrytí rizik

Doplňkové služby

Financování

Vztahy s klienty

Kreditní informace, hodnocení rizik, průzkum trhu, vymáhání pohledávek

Pojištění úvěru

Platební neschopnost a platební nevůle

Žádné, ovšem usnadňuje financování

Odběratel si není vědom smlouvy o úvěrovém pojištění

Dokumentární akreditiv

Neplnění odběratelem26

Žádné


Faktoring bezregresní

Platební neschopnost a platební nevůle

Vymáhání pohledávek a kreditní informace

Přeměna obchodních pohledávek na hotovosti

Sekuritizace pohledávek prostřednictvím ABCP

Neplnění odběratelem dle ISDA

Různé služby včetně volby rizik a poskytnutí likvidity

Přeměna obchodních pohledávek na hotovost

Zajištění je iniciována ze strany vývozce

Swapy úvěrového selhání

Úvěrová událost dle ISDA

Žádné


Odběratel si není vědom transakce

Zdroj: upraveno dle (Sigma, 2006)

26

odběratelem se rozumí zahraniční kupující, to platí pro celou tabulku č. 2

Odběratel obvykle iniciuje poskytnutí akreditivu Vymáhání obchodních pohledávek faktorem může ovlivnit vztahy se zahraničním odběratelem


45

II. Empirická část

6 Světový trh s vývozním úvěrovým pojištěním V následující kapitole dojde ke zmapování celosvětového trhu s vývozním úvěrovým pojištěním. Pro zdůraznění významné role tohoto specifického druhu pojištění se kapitola zaměří také na zmapování vývoje platební morálky odběratelů.

6.1

Penetrace trhu a největší úvěrové pojišťovny

Využití úvěrového pojištění napříč celým světem je značně nerovnoměrné. Jak vyplývá z obrázku č. 5, k největšímu využití toho specifického typu pojištění dochází v rámci Evropy, která se na celkovém světovém předepsaném pojistném dle Solunion (2013) podílí 83 %. Pouhých 12 % celkového předepsaného pojistného připadá dle Solunion (2013) na USA, zbývající 5 % na zbytek světa. Poměrně výrazný rozdíl v penetraci v rámci Ameriky a Evropy je možné spojovat s počátečním rozvojem úvěrového pojištění, který je dle Jonse (2010) spojen zejména se západní Evropou v období mezi první a druhou světovou válkou. Jonse (2010) dále uvádí, že se nejvýznamnější úvěrové pojišťovny nejprve zaměřovaly na území západní Evropy, nicméně po určitém čase se postupně začaly rozšiřovat také do východní Evropy, Asie a Ameriky, což vysvětluje dosažení nižšího stupně penetrace v daných lokalitách. Obr. 5

Penetrace světového trhu s úvěrovým pojištěním

Zdroj: (Swiss Re, 2006)

46


Na světovém trhu s úvěrovým pojištěním v současné době působí mnoho komerčních pojišťoven, budou zde jmenovány proto jenom ty nejvýznamnější, kterými jsou Autradius, Coface a Euler Hermes. Tyto tři světové pojišťovny pokrývají přibližně 80 % trhu s úvěrovým pojištěním. Výše jejich tržních podílů v roce 2011 je zobrazena v grafu č. 2. Všechny tři zmíněné úvěrové pojišťovny poskytují jak pojištění zahraničních, tak i pojištění tuzemský pohledávek, nicméně právě mezinárodní obchod pro ně představuje oblast, v níž jsou zvláště aktivní. Graf 2

Tržní podíly největších úvěrových pojišťoven (2011)

ostaní (20,8 %) Atradius (21,5 %) Euler Hermes (34 %)

Coface (23,7 %)

Zdroj: vlastní zpracování dle (Euler Hermes, 2012)

Dle nejaktuálnějších dokumentů Euler Hermes (2012) dosáhl celosvětový trh s pojištěním obchodních úvěrů v roce 2011 velikosti 7,2 mld. EUR. Ve srovnání s rokem 2010 došlo k jeho zvýšení o 5,1 %. Stejně jako v předcházejících letech, tak i v roce 2011, zůstala úvěrová pojišťovna Euler Hermes hlavním lídrem trhu, a to s 34% podílem. Jones (2010) uvádí, že společný tržní podíl největších úvěrových pojišťoven na světovém trhu dosahal v roce 1990 výše necelých 40 %, v roce 1999 pak 65 %. Porovnáme-li tyto dosahované společné podíly, lze konstatovat, že v období od roku 1990 do současnosti došlo k výrazné konsolidaci trhu s úvěrovým pojištěním. Vzhledem k tomu, že růst předepsaného pojistného je v současnosti mírný, zejména na vyspělých trzích, budou se největší úvěrové pojišťovny dle Swiss Re (Sigma, 2006) snažit o expanzi prostřednictvím inovace svých produktů, zpřístupněním nových trhů a získáváním malých regionálních hráčů.

6.2

Vývoj světového trhu s vývozním úvěrovým pojištěním

Členové Bernské unie v mnohem větším rozsahu pojišťovali krátkodobé pohledávky než střednědobé a dlouhodobé pohledávky. Střednědobé a dlouhodobé pojištění se na celkovém objemu pojištěného vývozu ve sledovaném období podílelo v průměru 11,5 %. Jak je patrné z grafu č. 3, docházelo k neustálému nárůstu objemu pojištěných krátkodobých úvěrů. Výjimku představoval rok 2009, v němž došlo přibližně k 13% poklesu. Příčinu je dle autorky možno spatřovat


47

v celosvětovém poklesu exportu asi okolo 22 %27 a také ve snížení úvěrových limitů u krátkodobého úvěrového pojištění28. Situace v roce 2009 byla opačná u střednědobého a dlouhodobého pojištění. I přesto, že došlo k již zmíněnému celosvětovému poklesu exportu, objem tohoto typu pojištění stále rostl. Tato skutečnost mohla být dle autorky způsobená tím, že si vývozci začali uvědomovat rizika pojící se střednědobými a dlouhodobými pohledávkami převážně v důsledku globální krize a s ní souvisejících platebních problémů odběratelů. Důležitou roli zde také dle Bernské unie (2010) sehrála skutečnost, že pojištění poskytované ECAs se stalo podmínkou půjček, bez něhož by banky nebyly schopny financovat střednědobé a dlouhodobé transakce. Graf 3

Světový trh − objem nově pojištěného vývozu (mld. USD) 2 000 1 600 1 200 800 400 0 střednědobé a dlouhodobé pojištění krátkodobé pojištění

2008

2009

2010

2011

2012

154

191

173

191

181

1 297

1 123

1 258

1 495

1 539

Zdroj: vlastní zpracování dle (Berne union, 2013c)

Střednědobé a dlouhodobé pojištění vývozních rizik je ve většině případů poskytováno ECAs, jež mají dostatečnou pojistnou kapacitu pro jejich pokrytí. Vysokou míru rizika v souvislosti se střednědobým a dlouhodobým pojištěním dokládá riziková angažovanost členských ECAs značně převyšující pojištěný objem střednědobého a dlouhodobého vývozu (riziková angažovanost ve sledovaném období 2008 až 2012 byla více než třikrát větší než objem pojištěného vývozu). Opačnou situaci, tj. riziková angažovanost nižší než objem pojištěného vývozu, lze zaznamenat u krátkodobého pojištění. Právě z důvodu existence nižší rizikovosti je krátkodobé pojištění poskytováno na komerční bázi.

dle (WTO, 2013) Stanové úvěrové limity (credit limit) dle Bernské unie (2010) představují částky, které se pojistitel zavázal pojistit. Jedná se o úvěrové limity pro kupujícího, které jsou stanoveny pojistitelem a které jsou ovlivňovány různými faktory. 27

28

48 Graf 4

Světový trh s vývozním úvěrovým pojištěním Světový trh − riziková angažovanost (mld. USD)

2 000 1 600 1 200 800 400 0 střednědobé a dlouhodobé pojištění krátkodobé pojištění

2008

2009

2010

2011

2012

524

583

593

646

684

908

769

837

885

1 032


Dle studie EU (2012) by mělo pojistné plnění následovat vývoj hospodářského cyklu, což se také projevuje v grafu č. 5. Nejvyšší pojistné plnění bylo vyplaceno v roce 2009, jednalo se o hodnotu přesahující 5 mld. USD. Mnoho žádostí o vyplacení pojistného plnění bylo dle členů Bernské unie (2010) zaznamenáno až ke konci roku 2008 a bylo uhrazeno až v roce následujícím. Tato skutečnost vysvětluje, proč byla výše pojistného plnění v roce 2008 poměrně nízká a v roce 2009 značně vysoká. Vysoké pojistné plnění bylo vyplaceno také v roce 2012 (téměř 4,5 mld. USD), příčinou je dle autorky to, že se počet firemních insolvencí v Evropě ale i v Severní Americe stále vyvíjel na vysoké úrovni. Mimo to v některých odvětvích jako je stavebnictví a maloobchod dle Bernské unie (2013b) docházelo k jejich dalšímu nárůstu. V neposlední řadě nelze zapomenou na politické nepokoje v Libyi a Sýrii, které se taktéž promítly do výše pojistného plnění. Graf 5

Světový trh − pojistné plnění (mil. USD) 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 střednědobé a dlouhodobé pojištění krátkodobé pojištění

2008

2009

2010

2011

2012

1 128

3 004

1 836

2 457

2 608

1 128

2 418

1 508

1 323

1 827



49

Škodovost neboli poměr mezi výškou poskytnutého pojistného plnění a výškou předepsaného pojistného byla v roce 2009 dle Bernské unie (2010) v rámci krátkodobého pojištění vyčíslena členy na 88 %. I když se jednalo o poměrně vysokou hodnotu škodovosti, nedosáhla pesimistických očekávání stanovených na počátku krize. V letech bezprostředně předcházejících krizi se škodovost členů Bernské unie pohybovala v rozmezí od 35 % do 40 %. V rámci střednědobého a dlouhodobého pojištění dosáhla škodovost dle Bernské unie (2010) v roce 2009 výše 66 %. Ve srovnání s rokem 2008 a 2007, kdy byla škodovost 29 % resp. 35 %, dosahovala škodovost v roce 2009 relativně vysokých hodnot. Příjmy z vymožených pohledávek jsou dle jednotlivých let zachyceny v grafu č. 6, z něhož je patrné, že náklady na pojistná plnění byly v každém roce výrazně snižovány pomocí příjmů z vymožených pohledávek. U vývozního úvěrového pojištění si tak lze povšimnout velkého rozdílu mezi hrubým pojistným plněním a čistým pojistným plněním (tj. hrubé pojistné plnění snížené o výši vymožených pohledávek). To také potvrzuje studie EU (2012), která uvádí, že pojistné plnění v případě vývozního úvěrového pojištění není rovno ztrátě. Dle této studie pojistitelé v budoucnu očekávají vymožení velkého procenta pohledávek, u kterých došlo k vyplacení pojistného plnění. Vymáhání pohledávek ovšem pojišťovně může trvat i delší časový úsek, zvláště jedná-li se o pohledávky pojící se s politickým rizikem. To znamená, že příjmy z vymožené pohledávky nemusejí být realizovány ve stejném roce, ve kterém nastalo pojistné plnění související s danou pohledávkou. Graf 6

Světový trh − výše vymožených pohledávek (mil. USD) 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 střednědobé a dlouhodobé pojištění krátkodobé pojištění

2008

2009

2010

2011

2012

7232

4129

2194

2179

2589

319

330

368

397

340


Za účelem ukázat, že příjmy z vymožených pohledávek nejsou pro úvěrové pojišťovny zanedbatelné, je zde uveden graf č. 7. Příjmy z vymožených pohledávek ve většině sledovaných let převyšovaly příjmy z pojistného. Z daného grafu je dále patrné, že přibližně od roku 1995 příjmy v podobě vymožených pohledávek a předepsaného pojistného převyšovaly u členů Bernské unie výdaje v podobě pojistného plnění.

50 Graf 7

Světový trh s vývozním úvěrovým pojištěním Příjmy z pojistného a vymožených pohledávek (mld. USD)29

Zdroj: (Berne union, 2012)

Provedená analýza dat členů Bernské unie ukázala, že se krize promítla i do vývoje světového trhu s úvěrovým pojištěním. Při detailnějším zaměření se na vývoj celosvětového ukazatele škodovosti (viz graf č. 8) je evidentní, že v období 2002 až 2006 došlo k jeho výraznému snížení v důsledku poklesu celosvětového počtu firemních platebních neschopností. Vývoj firemní platební neschopnosti je v grafu zachycen pomocí indexu platební neschopnosti − viz zelená křivka. Graf 8

Škodovost v souvislosti s vývojem indexu platební neschopnosti30

Zdroj: (Kärle; 2011)

Příznivé výsledky dosažené škodovosti vedly k prudkému zvýšení disponibilní kapacity úvěrového pojištění a k dramatickému nárůstu konkurence, což se také promítlo do vývoje pojistných sazeb, které se v letech 2003 až 2008 pohybovaly premium − předepsané pojistné, claims paid − vyplacené pojistné plnění, recoveries − výše vymožených pohledávek 30 Škodovost nevychází pouze z dat BU, mimo to zahrnuje i tuzemské úvěrové pojištění. 29


51

na úrovni mezi 40 % až 60 % jejich původní hodnoty. Před rokem 2003 pojistné sazby byly poměrně stabilní, odchylovaly se zhruba ± 10 % od jejich původní hodnoty. To způsobilo, že tempo růstu rizikové angažovanosti převýšilo tempo růstu příjmů z pojistného (viz Příloha C) a tato skutečnost se následně promítla do vykazované škodovosti v dalších letech (Kärle, 2011). K významným ztrátám z úvěrového pojištění (tuzemského i zahraničního) došlo dle Kärle (2011) také v období 2007 a 2008, kdy se světová ekonomika začala zhoršovat, ale ještě nevstoupila do recese. Rostoucí ukazatel škodovosti byl dle Kärle (2011) ovlivněn vzrůstajícím počtem firemních insolvencí a především tlakem na snižování pojistných sazeb. Připouští ovšem, že se dosažená škodovost u jednotlivých pojistitelů odlišovala a to z důvodu odlišných skladeb jejich portfolií pokud jde o odvětví, zemi a riziko a v neposlední řadě také z důvodu odlišných obchodních politik a uplatňovaných pojistných podmínek.

6.3

Zahraniční pohledávky v souvislosti s platební morálkou odběratelů

Nepříliš dobrá platební morálka zahraničního odběratele či jeho případný bankrot mají špatný vliv na hospodářský výsledek vývozní firmy, v nejhorším případě mohou způsobit i její zánik. V souvislosti s poměrně častým prodejem na úvěr mezi B2B zákazníky se tato podkapitola zaměří na zmapování počtu bankrotů a platební morálky zahraničních odběratelů. V neposlední řadě se bude zabývat také vývojem celosvětového ukazatele platební neschopnosti. Z grafu č. 9 je patrné, že v posledních letech došlo ve světě k poměrně velkému nárůstu počtu bankrotů. Nejvyšší počet bankrotů byl zaznamenán v roce 2009, oproti roku 2007, v němž byl dosažen nejnižší počet, došlo k téměř 40% nárůstu. Tento výrazný nárůst je spojen s dopady finanční a ekonomické krize. V letech 2010 a 2011 pak dochází k pozvolnému poklesu (meziroční pokles v roce 2010 o 3,2 %, v roce 2011 o 2,8 %), který je následně v roce 2012 přerušen mírným nárůstem (meziroční nárůst o 1,7 %). Jeho příčinu je možné nalézt v Evropě, kde ve dvaceti zemích (z celkových 26 pozorovaných31) došlo k nárůstu počtu bankrotů oproti roku předcházejícímu. Důvodem mohou být přetrvávající problémy v Eurozóně společně s poklesem míry růstu HDP v EU. V porovnání s Evropou byl v roce 2012 na území Ameriky, Jižní Afriky, Asii a Tichomoří zaznamenán u jednotlivých zemí převážně pokles v počtu zaznamenaných bankrotů.

31

dle (Euler Hermes, 2013)

52


Graf 9

Vývoj počtu firemních bankrotů ve světě

2012

351 293

2011

345 552

2010

355 558

2009

367 329

2008

302 752

2007

266 008 0

150 000

300 000

450 000

Zdroj: vlastní zpracování dle (Euler Hermes, 2013)

Vývoj celosvětového ukazatele platební neschopnosti (global insolvency index), jehož výpočet je založen na metodice32 největší světové úvěrové pojišťovny Euler Hermes, je zobrazen v grafu č. 10 společně s ukazatelem platební neschopnosti pro Eurozónu a Spojené státy a jejich predikcí na následující období. Graf 10

Vývoj indexu platební neschopnosti (basis 100=2000)

Zdroj: (Euler Hermes, 2013)

Jak je možno vidět, ukazatel platební neschopnosti v Eurozóně až do roku 2008 nezaznamenal žádný výrazný výkyv. Ovšem od tohoto roku docházelo k jeho výraznému nárůstu, který pokračoval až do roku 2012 a který bude na základě predikce Euler Hermes i nadále pokračovat v letech 2013 až 2014. Ukazatel platební neschopnosti Spojených států se od roku 2002 držel pod ukazatelem Eurozóny, z čehož vyplývá, že území Eurozóny bylo za posledních deset let náchylnější na vznik insolvencí. I ukazatel Spojených států zažil výrazný nárůst a to v období 2006 až 2009. Příčinou mohlo být klesající tempo růstu reálného HDP Metodika je dle Euler Hermes (2013) založena na změnách insolvencí v průběhu času, jsou v ní zohledněny podíly jednotlivých zemí na světovém HDP a aktuální směnné kurzy. 32


53

v roce 2006 a 2007 a záporná hodnota růstu HDP v roce 2008 a 2009 společně v kombinaci s propuknutím finanční a ekonomické krize. Po roce 2009 byl zaznamenán pokles toho ukazatele, jenž je predikován i na rok 2013 a 2014. Co se týče nastavených úvěrových podmínek pro zahraniční B2B zákazníky v roce 201233, pohybovaly se v západní a východní Evropě, Severní Americe, Asii a Tichomoří ze 70 % mezi 1 až 30 dny (viz graf č. 11). Úvěrové podmínky v rozmezí 31 až 60 dnů se ve zvolených oblastech pohybovaly v rozmezí od 19 % do 22 %. Úvěry poskytované na dobu delší než 90 dnů pak nedosáhly v průměru ani u jedné oblasti výše 5 %. Nejvíce úvěrů delších jak 90 dní bylo poskytnuto v Severní Americe (4,4 %). Průměrná délka úvěru poskytovaného zahraničním B2B odběratelům v roce 2012 byla dle dokumentů Atradius (2012a, 2012b) po zaokrouhlení na celé dny v Asii a Tichomoří 34 dnů, v Severní Americe a východní Evropě 39 dnů a v západní Evropě 35 dnů. Graf 11

Průměrné platební podmínky pro zahraniční B2B zákazníky (%)

Severní Amerika

69,2

Asie a Tichomoří

69,6

východní Evropa

67,8

západní Evropa

69,5 0% 1 - 30 dní

20% 31 - 60 dní

18,6 20,9

21,1 21,6

40% 61 -90 dní

60%

80%

7,8 6,1

7,5 6,7 100%

více jak 90 dní

Zdroj: vlastní zpracování dle (Atradius, 2012a, 2012b)

Z grafu č. 12, který zachycuje průměrnou dobu inkasa všech B2B pohledávek (tj. tuzemských i zahraničních) vyplývá, že zhruba 50 % až 60 % pohledávek bylo uhrazeno v rámci 1 až 30 dnů. Přibližně 20 % až 27 % pohledávek bylo uhrazeno v rozmezí 31 až 60 dnů. Ke dnu zveřejnění dokumentů od Atradius (2012a, 2012b) v roce 2012 činila průměrná doba inkasa pohledávek zaokrouhlená na celé dny v Asii a Tichomoří 44 dnů, v Severní Americe 43 dnů, v západní Evropě 52 dnů a ve východní Evropě 40 dnů.

výsledky Severní Ameriky a Asie a Tichomoří k listopadu 2012, výsledky východní a západní Evropy k červnu 2012, platí v rámci celé podkapitoly 6.3. 33

54


Graf 12

Průměrná doba inkasa B2B pohledávek (%)

Severní Amerika

61,1

19,5

Asie a Tichomoří

59,3

22,4

východní Evropa

57,1

26,6

západní Evropa

49,3 0%

20% 1 - 30 dní

22,9 40%

7,8 8,2

10,1

10,8 5,5 12,0

60%

31 - 60 dní

11,6

80%

61 -90 dní

15,9 100%

více jak 90 dní


Na základě průzkumu, který provedla Atradius (2012a, 2012b), je možno tvrdit, že vývoj průměrné doby inkasa pohledávek (tuzemských i zahraničních) byl v době zveřejnění výsledků v roce 2012 relativně stabilní, a to ve všech oblastech. U 61 % až 76 % dotazovaných firem zůstala průměrná doba inkasa B2B pohledávek nezměněna. Graf 13

Vývoj průměrné doby inkasa B2B pohledávek34 (%)

Severní Amerika

23,3

Asie a Tichomoří

69,0

29,2

východní Evropa

60,6

16,0

západní Evropa

10,2

75,9

23,8 0%

7,8

8,1

67,0 20% nárůst

40% beze změny

9,2

60%

80%

100%

pokles


Z výše uvedeného grafu č. 13 je dále zřejmé, že nejstabilnější průběrná doba inkasa byla dosažena u pohledávek ve východní Evropě. Téměř 76 % respondentů pocházející z této oblasti uvedlo stejnou dobu inkasa pohledávek jako ve stejném 34

ve srovnání se stejným obdobím v předcházejícím roce


55

období v minulém roce tj. v roce 2011. Přibližně 8 % dotazovaných firem z východní Evropy poté uvedlo, že se jejich průměrná doba inkasa pohledávek zkrátila, u 16 % dotazovaných ovšem došlo k nárůstu průměrné doby inkasa pohledávek. Největší nárůst průměrné doby inkasa byl dosažen v Asii a Tichomoří. Nárůst nastal v této oblasti u téměř 30 % dotazovaných společností. Zvyšování průměrné doby inkasa pohledávek je výsledkem mnoha faktorů, např. nastavených platebních podmínek, slev při předčasném splacení, technik v oblasti správy pohledávek, platebními návyky odběratelů v neposlední řadě i načasováním sběru informací pro průzkum. Nelze tudíž určit hlavní faktor, který stojí v jednotlivých oblastech za nárůstem průměrné doby inkasa. U zahraničních pohledávek za B2B odběrateli se objevilo i poměrně velké množství faktur po splatnosti. Největší objem zahraničních faktur po splatnosti byl v rámci daných území zaznamenán v Asii a Tichomoří, jednalo se o 31 % zahraničních pohledávek. Důvodů, proč dochází ke zpoždění plateb, je nespočet. Například se může jednat o nedostatek finančních zdrojů, složité platební procedury, spory související s kvalitou dodávky, špatně vystavená faktura nebo neefektivnost bankovního systému. Kolik procent zahraničních faktur bylo po splatnosti ve sledovaných letech, je uvedeno v tabulce č. 3. Mimo to tabulka také zachycuje údaje o nedobytných zahraničních pohledávkách. Dle průzkumu Atradius (2012a, 2012b) dosahovaly nedobytné pohledávky v jednotlivých oblastech 1,8 % až 5,5 % z celkové hodnoty všech zahraničních pohledávek vůči B2B odběratelům. Výše nedobytných zahraničních pohledávek dosažená v Asii a Tichomoří byla ve srovnání s východní Evropou více než trojnásobná. Tab. 3

Zahraniční B2B faktury po splatnosti a nedobytné zahraniční B2B pohledávky35

Asie a Tichomoří Severní Amerika východní Evropa západní Evropa

Faktury po splatnosti (%)

Nedobytné pohledávky (%)

30,8 28,2 26,3 27,0

5,4 5,5 1,8 2,7


Hlavní důvody vedoucí vývozce k poskytování úvěrů při obchodování se zahraničím jsou zachyceny v grafu č. 14. Ve všech čtyřech sledovaných oblastech převažoval shodný důvod „k vytvoření dlouhotrvajících obchodních vztahů“. Mezi další důvody, proč vývozci poskytují svým zahraničním odběratelům obchodní úvěr, patří možnost prověřit kvalitu zboží zákazníkem před jeho uhrazením, dále úvěr může sloužit jako nástroj podpory prodeje nebo jako zdroj krátkodobého financování.

35

za posledních šest měsíců v době provádění průzkumu

56


Graf 14

Důvody prodeje na úvěr v rámci zahraničního B2B ochodu (%)

Severní Amerika

38,0

Asie a Tichomoří

43,0

východní Evropa

45,1

západní Evropa

21,4 21,7

20%

20,4

20,4 40%

23,7 20,7

14,8

40,3 0%

16,9

19,7

22,8 60%

16,5 80%

k vytvoření dlouhotrvajících obchodních vztahů aby zákazník mohl prověřit kvalitu zboží před jeho zaplacením jako nástroj podpory prodeje

jako zdroj krátkodobého financování Zdroj: vlastní zpracování dle (Atradius, 2012a, 2012b)

14,6

100%


57

7 Český trh s vývozním úvěrovým pojištěním Česká republika výraznou část svých výrobků a služeb vyváží jak do členských států EU, tak i mimo ně. Pojistný trh by tedy také v ČR měl zastávat významnou roli při ochraně českých vývozců a to jak před komerčními riziky, tak riziky politickými. Následující kapitola se proto zaměří na pojišťovny či jejich zahraniční pobočky, které působí na území ČR a které nabízejí pojistné produkty k ochraně vývozních úvěrů, dále pak na zmapování vývoje trhu s tímto specifickým typem pojištění.

7.1

Vývozní charakter ekonomiky ČR

ČR je malá, otevřená ekonomika, pro kterou představuje vývoz hlavní motor růstu a rozvoje. Jelikož jsou i její okolní státy výrazně orientovány na vývoz, musí se ČR snažit efektivně uplatňovat proexportní politiku a podporu vývozu (EEIP, 2011). Z hlediska celkové otevřenosti ekonomiky, určeného jako podíl celkového vývozu a hrubého domácího produktu v roce 201236, představuje ČR s téměř 80 % poměrně velmi otevřenou ekonomiku. Otevřenost ekonomiky ČR k vývozu mimo EU 28 se ovšem značně odlišuje, otevřenost vůči zemím mimo EU 28 dosahuje pouhých 26 %. Je tedy možné konstatovat, že ekonomika ČR je relativně méně otevřená vůči vývozu mimo země EU 28. Graf 15

Export ČR (mld. Kč)

3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

2 479 2 145 1 723 1 869

2 879 3 065 2 533

2 474 2 139

1 254 1 371

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 vývoz mimo EU 28

vývoz do EU 28

Zdroj: vlastní zpracování dle (ČSÚ, 2013a)

Výše uvedený graf č. 15 zachycuje vývoj vývozu ČR za posledních deset let. Je patrné, že vývoz ČR neustále narůstal, výjimku představuje pouze období 2008 36

vypočteno na základě dat dle (ČSÚ, 2013d)

58


až 2009. V roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu vývozu zhruba o 14 % v souvislosti s ekonomickou recesí, jež zasáhla také hlavní odběratele českého vývozu. Graf dále zobrazuje, jakou část na celkovém vývozu ČR představoval vývoz do zemí EU 28 a mimo ně. Vývozní země ČR společně s jejich podílem na celkovém vývozu ČR za rok 2012 jsou uvedeny v tabulce č. 4., ze které je zřejmé to, že hlavními odběrateli českého zboží a služeb jsou sousední státy, jejichž podíl na celkovém vývozu dosáhl v daném roce přibližně 51 %. Tab. 4

Nejvýznamnější vývozní země ČR (2012)

Země

Vývoz ČR (mld. Kč)

Podíl na celkovém vývozu (%)

1. Německo 2. Slovensko 3. Polsko 4. Francie 5. Spojené království 6. Rakousko 7. Ruská federace

966 277 187 155 147 142 118

31,4 09,0 06,1 05,0 04,8 04,6 03,8

Zdroj: vlastní zpracování dle (ČSÚ, 2013b)

7.2

Subjekty působící na českém trhu

Podíváme-li se do historie, bylo na území ČR vývozní úvěrové pojišťění poskytované nejprve pouze Exportní garanční a pojišťovací společností. Ta poskytovala jednak pojištění se státní podporou, tak i komerční pojištění krátkodobých pohledávek37. V souvislosti se vznikem zahraničních poboček světových úvěrových pojišťoven na našem území došlo ke konci devadesátých let k rozšíření nabídky komerčního úvěrového pojištění. V roce 2005 z důvodu zpřísnění pravidel EU požadujících transparentní oddělení pojištění se státní podporou od komerčních aktivit založila EGAP dceřinou společnost s názvem Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a. s., na kterou přesunula veškerou svou komerční aktivitu (EGAP, 2013d). V současné době existuje na českém pojistném trhu několik subjektů specializujících se na pojištění vývozních úvěrů. Pojištění se státní podporou poskytuje EGAP. V oblasti komerčního úvěrového pojištění nabízejí své služby v ČR tři největší světové úvěrové pojišťovny, kterými jsou dle ČNB (2013):  Euler Hermes Europe SA, organizační složka,  Atradius Credit Insurace N. V., organizační složka, 37

V roce 1997 rozšířila svoji činnost i na pojištění tuzemských pohledávek.


59

 Coface, organizační složka Česko. Zahraničním subjektům pak konkuruje domácí úvěrová pojišťovna KUPEG. Aktuální tržní podíl komerčních úvěrových pojišťoven na českém trhu není možné vzhledem omezené dostupnosti hodnot výše předepsaného pojistného38 vyjádřit. Z toho důvodu je možno ilustrovat pouze výši dosažených tržních podílů v roce 2010 (graf č. 16), nicméně je velmi pravděpodobné, že v nedávné době nedošlo k jejich výrazné změně. Lídrem na českém trhu s úvěrovým pojištěním je EGAP, druhý největší tržní podíl dosahuje úvěrová pojišťovna KUPEG. Společnost Euler Hermes a Atradius pak na českém trhu dosahují přibližné stejně velké tržní podíly. Tržní podíl Coface je v porovnání s ostatními společnostmi poměrně zanedbatelný. Graf 16

Tržní podíly úvěrových pojišťoven v ČR (2010)

EGAP (71,4 %) KUPEG (12,3 %) Euler Hermes (7,9 %) Atradius (7,2 %) Coface (1,1 %) Zdroj: vlastní zpracování dle (Veselý, 2011; EGAP, 2011)

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. Společnost EGAP (2013c) byla založena v roce 1992 v souladu s usnesením vlády České a Slovenské federativní republiky č. 721/1991 o programu na podporu exportu. Hlavní činností EGAP je pojišťování úvěrových rizik se státní podporou na základě zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, v platném znění. Po vzniku ČR se EGAP stává společností mající jediného akcionáře, kterým je stát, jehož akcionářská práva vykonávají Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR. EGAP představuje významnou součást finančního systému ČR, je aktivně zapojen do činnosti Bernské unie a také do Konsensu OECD (EGAP, 2013d).

Euler Hermes (od roku 2011), Atradius a Coface v ČR působí jako pobočky zahraničních pojišťoven. Zahraniční pojišťovny ve svých výročních zprávách neuvádějí předepsané pojistné vygenerované v rámci jedné určité země, ale uvádí pouze předepsané pojistné za určitý region (skupinu zemí). 38

60


Úvěrová pojišťovna KUPEG, a. s. S názvem KUPEG úvěrová pojišťovna, a. s. se na pojistném trhu vývozci setkávají od roku 2009, před tím nesla pojišťovna název Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a. s. Ta byla založena v roce 2005, jak už bylo zmíněno výše, jako stoprocentní dceřiná společnost, na kterou EGAP převedla část své činnosti spojené s pojištěním krátkodobých komerčních rizik. V roce 2007 koupila 66 % jejich akcií belgická Ducroire|Delcredere SA. NV spolu s italskou SACE BT Spa a o dva roky později SACE svůj podíl prodává Ducroire|Delcredere SA. NV (patřící do skupiny ONDD), která se tak stává majoritním vlastníkem s 66 % akcií. EGAP vlastní zbytek akcií ve výši 34 % (Novotný, 2012). K 19. 11. 2013 byla skupina ONDD přejmenována na CREDENDO GROUP (Credendo Group, 2013). V roce 2013 KUPEG (2013) rozšířila svou činnost i na Slovensko, kde založila novou pobočku s cílem rozvíjet své aktivity na mezinárodní úrovni. KUPEG (2013) poskytuje pojistnou ochranu před riziky nezaplacení pohledávek jak ze strany domácích, tak i zahraničních odběratelů. Z celkového objemu pojištěných pohledávek připadá okolo 55 % na pohledávky zahraniční. Největší podíl na zahraničních pohledávkách má Slovensko, Polsko, Německo a Itálie. V posledních letech KUPEG zaznamenává v geografické angažovanosti růst tzv. exotických trhů (např. Afriky a Latinské Ameriky). Euler Hermes Europe SA, organizační složka Až do nedávna se vývozci na českém pojistném trhu setkávali s úvěrovou pojišťovnou Euler Hermes Čescob, a. s., která byla založena v roce 1997 dvěma akcionáři a to Českou pojišťovnou, a. s. a belgickou úvěrovou pojišťovnou EulerCobac SA. V roce 2002 vstoupil do společnosti prostřednictvím své dceřiné společnosti akcionář třetí, kterým byla německá úvěrová pojišťovna Euler Hermes Kreditversicherungs AG, jež se v roce 2007 stala jediným vlastníkem Euler Hermes Čescob (Euler Hermes Čescob, 2011). Ke konci roku 2011 došlo k organizačním změnám ve skupině Euler Hermes, v rámci kterých se Euler Hermes Čescob zúčastnila příhraniční fúze sloučením s nástupnickou společností Euler Hermes Credit Insurance Belgium SA (NV), u které v roce 2012 došlo ke změně obchodního jména na Euler Hermes Europe SA (NV), s jehož jménem se nyní na českém pojistném trhu vývozci setkávají (KPMG, 2013). Atradius Credit Insurace N. V., organizační složka Úvěrová pojišťovna Atradius (2013) působí na českém trhu od roku 1998. Její historie je spojena, stejně jako ve světě, s pojišťovnou Gerling. Po pěti letech působnosti na českém trhu došlo v akcionářské struktuře Gerligu k výrazným změnám, jež se projevily také v ČR. V souvislosti se změnou vlastníků se koncern Gerling rozdělil a koncem roku 2003 vznikla nová samostatná společnost na světové úrovni, jež byla přejmenována z Gerling NCM na Atradius. K prosinci 2003 dostala nově vzniklá pojišťovna Atradius povolení k provozování své činnosti v oblasti pojišťování úvěrů na území ČR.


61

Compagnie Française d'Assurance pour le Commerce Exterieur (Coface), organizační složka Česko V České republice Coface poskytuje pojištění pohledávek od roku 2007 prostřednictvím Coface Austria Kreditversicherung AG, organizační složka ČR, jejímž zřizovatelem byla rakouská pojišťovna Coface Austria Kreditversicherung AG. Na konci roku 2012 skupina Coface uskutečnila fúze se svými dceřinými pojišťovnami v Německu, Rakousku a Itálii i s jejich vlastními pobočkami. V současné době působí na trhu s úvěrovým pojištěním na území celé EU jako jedna jediná společnost pod názvem Compagnie Française d'Assurance pour le Commerce Exterieur (zkráceně Coface). Na základě této restrukturalizace došlo tedy ke změně názvu z Coface Austria Kreditversicherung AG, organizační složka Česko na Coface, organizační složka Česko (Coface, 2012, 2013).

7.3

Vývoj českého trhu s vývozním úvěrovým pojištěním

Analýza vývoje českého trhu s vývozním úvěrovým pojištěním vychází z dat dvou největších úvěrových pojišťoven v ČR, jejichž společný tržní podíl činí necelých 84 %. Krátkodobé pojištění je zde zastoupeno převážně úvěrovou pojišťovnou KUPEG, dlouhodobé a střednědobé pojištění pak úvěrovou pojišťovnou EGAP. Ve sledovaném období 2008 až 2012 docházelo každoročně k navyšování celkového nově pojištěného vývozu (graf č. 17). Jedinou výjimku představoval rok 2011, kdy došlo k poklesu celkového pojištěného vývozu kvůli EGAP, jež v tomto roce pojistila oproti roku předcházejícímu o 21 % vývozu méně a navázala tak na vývoj střednědobých a dlouhodobých pojištěných vývozních úvěrů v letech před globální finanční krizí. V letech 2008 až 2009 totiž EGAP (2010) poskytovala u vývozních úvěrů zvýšené pojistné krytí. Tato aktivita byla součástí protikrizového opatření a měla napomoci vývozcům a jejím financujícím bankám v tomto nepříliš dobrém období. Graf 17

Český trh − objem nově pojištěného vývozu (mld. Kč) 200 150 100 50 0 EGAP KUPEG

2008 43,0 63,4

2009 61,8 60,5

2010 67,2 79,2

2011 53,1 85,9

Zdroj: vlastní zpracování dle (EGAP, 2013c; interní materiál KUPEG)

2012 72,1 90,3

62


Stejně jako u rizikové angažovanosti na celosvětové úrovni, tak i riziková angažovanost související s vývozem ČR dosahovala vyšších objemů u střednědobého a dlouhodobého pojištění (graf č. 18), to vyplývá z podstaty fungování ECAs tj. pojišťování takových vývozních úvěrů, které z důvodu vyšší rizikovosti není možné pojistit na komerční bázi. Vysoké riziko pojící se s vývozními úvěry pojištěnými u EGAP způsobilo to, že výše její rizikové angažovanosti převyšovala objem jejího pojištěného vývozu, a to dvojnásobně, v některých letech až trojnásobně. Graf 18

Český trh – riziková angažovanost (mld. Kč) 300 250 200 150

100 50 0 EGAP KUPEG

2008 99,1 41,4

2009 118,1 43,8

2010 155,9 43,5

2011 180,3 47,2

2012 224,8 45,8

Zdroj: vlastní zpracování dle (EGAP, 2013c; interní materiál KUPEG)

Následující graf č. 19 zobrazuje celkové předepsané pojistné a celkové vyplacené pojistné plnění včetně částí, které připadly na jednotlivé sledované úvěrové pojišťovny. Graf 19

2700 2400 2100 1800 1500 1200 900 600 300 0

Český trh − předepsané pojistné a vyplacené pojistné plnění (mil. Kč)

179

179

165

296 111 905 53 298

118 214 1 215

2 258 1 510

1 101

2 259

191 111 868

1 963 1 295

předepsané pojistné EGAP

předepsané pojistné KUPEG

vyplacené pojistné plnění EGAP

vyplacené pojistné plnění KUPEG

Zdroj: vlastní zpracování dle (EGAP, 2012, 2013c; interní materiál KUPEG)


63

V případě KUPEG došlo v roce 2010 k největšímu meziročnímu nárůstu předepsaného pojistného, meziroční nárůst činil téměř 52 %. Dosažená hodnota dle KUPEG (2011) odrážela růst objemu pojištěných zahraničních pohledávek a taktéž mírné navýšení pojistných sazeb. V roce 2011 u KUPEG došlo k meziročnímu navýšení pojištěného vývozu, avšak k nulovému meziročnímu růstu předepsaného pojistného. Důvodem stagnace výše předepsaného pojistného bylo dle KUPEG (2012) snížení pojistných sazeb, k nimž došlo jednak konkurenčním bojem, tak i dosaženou nižší škodovostí smluv dovolující nastavit příznivější pojistné sazby. Také v případě EGAP došlo v roce 2010 k největšímu meziročnímu nárůstu předepsaného pojistného, meziroční nárůst činil 85 %. Velký nárůst objemu předepsaného pojistného a jeho následná stagnace při poklesu objemu vývozu o 21 % v roce 2011 mohla být dle autorky způsobena změnou ve struktuře cílových zemí vývozu, jejichž riziko se promítá do výpočtu výše pojistného, nebo přeřazením určitých zemí do vyšší rizikové kategorie. V neposlední řadě tato skutečnost mohla být způsobena změnou minimálních pojistných sazeb, které musí EGAP v souvislosti s Konsensem OECD závazně dodržovat, případně se zde mohla promítnout nová skutečnost při výpočtu pojistného, kterou je zohlednění bonity odběratele. Výše zmíněné skutečnosti mohly způsobit to, že v roce 2010 a 2011 bylo dosaženo téměř shodné výše celkového předepsaného pojistného, avšak pojištěný objem se v těch letech výrazně lišil. U celkového vyplaceného pojistného plnění byla v roce 2008 vyplacena výrazně nižší částka, než se původně očekávalo. Stejně jako v analýze celosvětového trhu s úvěrovým pojištěním, tak i na českém trhu se velkou měrou na této skutečnosti podílel přesun výplat pojistných plnění z roku 2008 do roku 2009. V roce 2010, kdy tento ukazatel dosahoval nejvyšších hodnot, byla jeho výše výrazně ovlivněna dle EGAP (2011) a KUPEG (2011) pokračující úhradou škod z minulých let. Tab. 5

Škodovost EGAP a KUPEG (%)

KUPEG EGAP

2008

2009

2010

2011

2012

48 33

181 091

165 067

62 38

116 066

Zdroj: vlastní zpracování dle (EGAP, 2011, 2012, 2013; interní materiál KUPEG)

Tabulka č. 5 zobrazuje dosažené procento škodovosti. Výše škodovosti se váže na předepsané pojistné a vyplacené pojistné plnění. Z toho důvodu bylo nejvyšší hodnoty dosaženo v roce 2009, v němž pokračovala výplata pojistných plnění z roku předcházejícího, kdy došlo v souvislosti s vypuknutím finanční krize k růstu platební neschopnosti firem. Škodovost u EGAP ani v jednom roce nepřevýšila hranici 100 %, což ovšem nelze říci o škodovosti u KUPEG, u které v roce 2009, 2010 a 2012 k překročení této hranice došlo. Z titulu pojištění zahraničních pohledávek tak KUPEG dosáhla značné finanční ztráty. Lze tedy ho-

64


vořit o ekonomicky nevyrovnaném pojištění. Podíváme-li se na to ovšem z druhého úhlu pohledu, naplnila KUPEG svou roli a podpořila české vývozce v době, v níž se ekonomice příliš nedařilo. V průběhu sledovaných let se EGAP i KUPEG podařilo vymoci část neuhrazených pojištěných pohledávek.

7.4

Dílčí závěr − komparace trhů a opatření přijatá v souvislosti s dopady globální finanční krize

Český trh s úvěrovým pojištěním ve srovnání s celosvětovým dosahuje druhého nejvyššího stupně penetrace. Čeští exportéři tak mohou využít rozsáhlou nabídku pojistných produktů nejen domácích vývozních úvěrových pojišťoven, ale také zahraničních, které mají v ČR zřízené své pobočky. Díky vstupu zahraničních poboček na český trh s vývozním úvěrovým pojištěním je možné v současné době tento trh považovat za vysoce konkurenční. To přináší klientům výhodu v podobě tlaku na úvěrové pojišťovny, aby snižovaly pojistné sazby a zlepšovaly úroveň poskytovaných služeb. Z provedené analýzy trhů vyplynulo, že stejně jako na světové úrovni, tak i v ČR docházelo ve většině sledovaných let k meziročnímu nárůstu objemu pojištěného vývozu resp. pohledávek. U nově pojištěného vývozu bylo více využíváno krátkodobé pojištění než střednědobého a dlouhodobého. V rámci analýzy na celosvětové úrovni krátkodobé pojištění pokrylo přibližně 90 % objemu nově pojištěného vývozu, avšak v ČR nebyl rozdíl tak výrazný. Krátkodobé vývozní úvěrové pojištění, které v analýze zastupovala komerční úvěrová pojišťovna KUPEG, bylo v ČR využito u 50 % až 62 % objemu nově pojištěného vývozu. Tento rozdílný poměr byl nejspíše dán tím, že čeští vývozci realizovali rozsáhlé obchodní případy do lokalit, pro které nebylo možno sjednat pojištění na komerční bázi. Jednalo se zvláště o postsovětské státy a bez existence pojištění se státní podporou by tento vývoz nejspíš vůbec zrealizován nebyl. Vývoj rizikové angažovanosti byl značně odlišný, zatímco v ČR docházelo k jejímu každoročnímu navyšování, na celosvětové úrovni riziková angažovanost v roce 2009 klesala a poté zažívala pozvolný růst. Tento odlišný vývoj v objemu angažovanosti byl ovlivněn využitím střednědobého a dlouhodobého pojištění. To mělo na pojištěném vývozu v ČR mnohem vyšší podíl než v celosvětovém případě. Celkové předepsané pojistné (tj. z krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého pojištění) ve všech sledovaných letech převyšovalo celkové vyplacené pojistné plnění a to jak v ČR, tak i na celosvětové úrovni. Nejvyšší částka vyplacená na pojistném plnění nebyla dosažena v roce 2008, jak by se dalo předpokládat ani na českém ani na celosvětovém trhu s vývozním úvěrovým pojištěním. V obou případech došlo k přesunu výplaty pojistných plnění do následujících let, což mělo velký vliv na výši dosaženého pojistného plnění v roce 2009, v případě ČR i v roce 2010. Těmito roky ovšem dopady krize na trh s úvěrovým pojištěním nekončí. Například EGAP bude její dopady pociťovat ještě několik dalších let především proto, že průměrná délka splacení úvěru je dle EGAP (2013c) přibližně sedm let.


65

Globální finanční krize navíc pro český trh úvěrového pojištění představovala první krizi, se kterou se od své existence tento trh mohl setkat. Tato skutečnost se nejspíše také promítla do výše škodovosti. Zatímco se škodovost na celosvětové úrovni pohybovala v roce 2009 u krátkodobého pojištění na 88 % a u střednědobého a dlouhodobého na 66 %, v ČR škodovost u krátkodobého pojištění (zastoupeného KUPEG) dosáhla 181 % a 91 % u střednědobého a dlouhodobého pojištění. Vyšších hodnot škodovosti ve srovnání se světovým průměrem bylo v ČR dosaženo také v letech bezprostředně předcházející krizi, u krátkodobého pojištění to bylo přibližně 50 % (ve světě v rozmezí 35 % až 40 %), u střednědobého a dlouhodobého pak 33 % (ve světě v rozmezí 29 % až 35 %). Když krize propukla a nároky na pojistná plnění začaly dramaticky narůstat, byly komerční úvěrové pojišťovny po celém světě nuceny přistoupit ke zpřísnění podmínek pro nové klienty a při obnovování smluv i pro klienty stávající. Komerční úvěrové pojišťovny dle Veselého (2011) přistoupily například k následujícím opatřením − pozvolnému promítnutí vyššího rizika do ceny pojištění a ke snižování expozic na jednotlivá teritoria, případně obory. Zmíněná opatření bylo nutno provést, jelikož se poptávka po komerčním pojištění zahraničních pohledávek v důsledku zhoršující se platební morálky neustále zvyšovala a docházelo k neustálému zhoršování rizikovosti v prostředí. Veselý (2011) uvádí, že expozice soukromých pojistitelů se celosvětově snížily o více jak 25 %. Tato skutečnost se promítla do vývoje úvěrových limitů souvisejících s krátkodobým pojištěním, což dokládá graf č. 20, který zachycuje vývoj agregovaného39 úvěrového limitu. Jeho vrcholu bylo dosaženo ve 2. čtvrtletí roku 2008, kdy jeho výše přesáhla 1 bil. USD, poté docházelo k jeho poklesu. Graf 20

Krátkodobé pojištění – agregovaný úvěrový limit (mld. USD)


Není pochyb, že přijatá opatření pomohla omezit ztráty soukromých úvěrových pojišťoven a měla velký podíl na tom, že stále fungují a jsou schopné pojišťovat 39

součet úvěrových limitů členů Bernské unie

66


další obchodní případy (Berne union, 2010). V souvislosti se snižováním úvěrových limitů ovšem začali čeští i evropští výrobci volat po zmírnění pravidel pro poskytování státní podpory při financování vývozu. Evropská komise proto přijala přechodná opatření umožňující členským státům EU v případě selhání trhu, neschopnosti nebo neochotě komerčních pojistitelů zajistit krytí určitých rizik, běžně považovaných za obchodovatelná, pojistit tato rizika dočasně ECAs (Svaz průmyslu a dopravy ČR, 2013). Že se tomu opravdu dělo, dokládá tabulka č. 6, ze které je patrné, že se po roce 2008 začaly ECAs více podílet na úvěrových limitech stanovených v rámci krátkodobého vývozního úvěrového pojištění. Tab. 6

Podíl ECAs a soukromých pojišťoven na krátkodobých úvěrových limitech (%)

Soukromé úvěrové pojišťovny ECAs

2006 - 2008

2009

2010

85 15

79 21

72 28


Tím že ECAs členských států EU poskytovaly potřebná krátkodobá vývozní úvěrová pojištění, podpořily tisíce evropských vývozců, zvláště vývozců z řad malých a středních podniků. Dle Bernské unie (2010) aktivita evropských ECAs na tomto poli významně vzrostla – přibližně o 50 % v rámci Bernské unie. Nicméně jejich podíl na krátkodobém obchodě zůstal malý, méně než 2 % z celkového objemu, což je v souladu s jejich zmocněním, které jim umožňuje v těžkých ekonomických časech doplnit kapacitu soukromého sektoru. Během let 2009 až 2010 docházelo mimořádnému testování komerčních úvěrových pojišťoven. I přes mimořádné pojistné nároky, došlo k jejich bezodkladnému vyplacení vývozcům. Celkově lze říci, že toto odvětví pojišťovnictví prokázalo svou odolnost. ECAs v souvislosti s krizí zaznamenávaly zvýšenou poptávku po pojištění. Z toho důvodu ECAs za podpory vlád svých zemí přijaly speciální protikrizová opatření, jejichž účelem bylo podpořit národní vývozce. Za ně dle Bernské unie (2010) sklidily ECAs následnou pochvalu od svých vývozců a také bankovních institucí. Například EGAP (2010) v rámci protikrizových opatření razantně zvýšila pojistné krytí u vývozních úvěrů a to až na 99 %. EGAP tak svým klientům nabídla výborné podmínky. Pokud by byla EGAP porovnána s ostatními ECAs, bylo by nalezeno pouze malé množství ECAs, které své klienty podpořily v takovém rozsahu jako EGAP. Graf č. 21 zachycuje srovnání státní podpory vývozu. Pro jejich srovnání byl využit podíl objemu podpořeného vývozu a počtu obyvatel dané země. Je zřejmé, že podpora v ČR je poměrně nízká ve srovnání s ostatními zeměmi OECD. Jak uvádí EGAP (2011) je potřeba snažit se o její zvyšování, jelikož právě růst podpory českých vývozců patří mezi hlavní faktor zvýšení jejich konkurence v mezinárodním měřítku, zvláště pak na dynamicky se rozvíjejících trzích mimo OECD.

Český trh s vývozním úvěrovým pojištěním Graf 21

67

Podpořené vývozní úvěry v eurech na 1 obyvatele (2008)

Slovensko Španělsko USA Švýcarsko Itálie ČR Nizozemí Francie Dánsko Německo Švédsko Korea Rakousko Lucembursko Japonsko Kanada Norsko Finsko Belgie

11 14 28 35 37 48 85 102 124 147 152 202 213 258 294 320 320 423 529 0

100

Zdroj: upraveno dle (EGAP, 2011)

200

300

400

500

600

68


8 Role EGAP při pojišťování českého vývozu Nedílnou součástí většiny ekonomik bývají instituce vytvořené za účelem podpory vývozu. Jak už bylo zmíněno, tyto vývozní úvěrové agentury mohou mít různé struktury − samostatné pojišťovací instituce, samostatné vývozní banky nebo instituce nabízející jak bankovní, tak pojišťovací služby. V případě ČR je státní podpora nabízena samostatnými institucemi − ČEB a EGAP. Tato kapitola se bude zabývat pouze EGAP, přesněji její činností, přínosem pro ekonomiku a také tím, zda je vývoz ČR ovlivňován přes státní podporu resp. přes EGAP.

8.1

Princip fungování a přínos pro českou ekonomiku

Role EGAP je regulována státem, přesněji zákonem o pojišťovnictví a zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, a dále mezinárodními dohodami (soubor pravidel OECD a legislativa EU). Pojistné produkty nabízené EGAP jsou určeny klientům pouze v případě, není-li možné získat pojištění na komerční bázi. To znamená, že EGAP poskytuje své produkty v případě, že je vývoz směřován do země komerčně nepojistitelné40, nebo je-li doba trvání pojištění delší než dva roky (EEIP, 2011). Nicméně dále je nutné pro získání pojištění se státní podporou splnit vymezené podmínky. Základní podmínkou je dosažení minimálně 50% podílu českého zboží a služeb na celkové hodnotě vývozu (EGAP, 2013f). EGAP od 4. září 2009 uplatňuje v pojišťování českého vývozu se státní podporou princip v národním zájmu, který byl zaveden novelou zákona č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Na základě novely je EGAP oprávněna pojišťovat nejen vývozce a investory se sídlem v ČR, ale i zahraniční dceřiné společnosti, a to za stejných podmínek41 (Ammerlaan, 2009). Významnou roli v činnosti EGAP (2013c) sehrává její pojistná angažovanost42, ta musí být udržována pod nepřekročitelným limitem pojistné kapacity, jehož výše je stanovena každoročně v Zákoně o státním rozpočtu ČR. Současně je EGAP povinna pokrýt svou dosaženou pojistnou angažovanost svými pojistnými fondy a rezervami a to v minimálním bezpečnostním poměru, který je 8 %. Pojistné fondy a rezervy tak představují pro EGAP (2012) regulatorní kapitál, který ovlivňuje, kolik nových kontraktů bude moci EGAP pojistit. Existují dvě možnosti, jak může EGAP regulatorní kapitál posílit. Těmi jsou vlastní zisk či Mezi komerčně pojistitelné patří například členské země EU či OECD. Aby bylo možno pojištění se státní podporou poskytnou, musí být dle EGAP (2010) splněna minimálně jedna z podmínek. Mezi které patří např. podpora malých a středních podniků, udržení zaměstnanosti, vývoz vyspělých technologií či pronikání na nové trhy. 42 Pojistnou angažovaností se dle EGAP (2011) rozumí celkový objem veškerých aktuálně krytých vývozních rizik. 40 41


69

dotace ze státního rozpočtu. Nedostatečné zdroje na pokrytí regulatorního kapitálu tak dle studie RIA (EEIP, 2011) mohou způsobit to, že EGAP nebude moci pokrýt zvýšenou poptávku po státním pojištění. Následující tabulka č. 7 zachycuje stanovené limity pojistné kapacity a dotace ze státního rozpočtu na posílení regulatorního kapitálu v letech 2006 až 2012. Tab. 7

Limity pojistné kapacity a poskytnuté dotace ze státního rozpočtu (mld. Kč)

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Pojistná kapacita

120

120

120

150

200

250

270

Dotace ze státního rozpočtu

0

0

0

0

1

1

1

Zdroj: vlastní zpracování dle (Zákon o státním rozpočtu ČR)43

Například na konci roku 2011 disponovala EGAP pojistnými fondy a rezervami ve výši necelých 21 mld. Kč (EGAP, 2012). Z čeho po přepočtu na povolenou pojistnou angažovanost vyplývá, že EGAP mohla dosáhnout limitu pojistné kapacity, který pro daný rok byl 250 mld. Kč. Pokud by totiž EGAP pojistila úvěry za 250 mld. Kč, musela by držet regulatorní kapitál ve výši 20 mld. Kč (tj. 8 % z 250 mld. Kč), na což by výše pojistných fondů a rezerv EGAP v daném období vystačila. Nicméně pro rok 2012 se limit pro pojistnou kapacitu zvýšil a to na 270 mld. Kč. To znamená, že pro pojištění takové kapacity by bylo nutné zajistit regulatorní kapitál ve výši 21,6 mld. Kč, což při srovnání se stavem rezervních fondů v roce 2011 znamená, že by EGAP chybělo 0,6 mld. Kč, za podmínky, že by nemohlo být vyplaceno žádné pojistné plnění. Pro zajištění požadované výše regulatorního kapitálu jsou v tomto případě potřebné dotace ze státního rozpočtu. Jak uvádí Pleva (2011b) měla by být EGAP na základě mezinárodních pravidel institucí samofinancující. EGAP tak skutečně funguje − z pojistného EGAP hradí svou hlavní činnost tj. případná pojistná plnění a svůj provoz. EGAP tedy nepředstavuje instituci, která by spotřebovávala státní peníze. Dotace ze státního rozpočtu jsou určeny na regulatorní kapitál, na který si dle Plevy (2011b) ze své činnosti EGAP při daných pojistných sazbách sama nevydělá. Poskytnuté státní dotace na regulační kapitál je ovšem možno považovat za velmi dobře využité, jelikož dle studie RIA činí čistý přínos z dodatečné 1 mld. Kč regulatorního kapitálu vložené do EGAP přibližně 1,7 mld. Kč 44 a průměrná roční výše zaměstnanosti generovaná touto dodatečnou dotací představuje 1743 pracovních míst (EEIP, 2011).

Zákon o státním rozpočtu pro příslušný rok tj. pro rok 2006 až 2012 Předpokládá se, že na základě historické zkušenosti nebude vložená 1 mld. Kč utracena, tzv. z vložené 1 mld. Kč se vrátí přibližně 1 + 1,7 mld. Kč (EEIP, 2011). 43

44

70


České ekonomice existence EGAP a její činnost přináší hned několik přínosů, kterými jsou:  značný multiplikační efekt,  realizace vývozu, který by se bez existence EGAP nejspíš vůbec neuskutečnil,  efekt jak pro samotné vývozce, tak i pro jejich subdodavatele, tj. více pracovních příležitostí,  možnost hledání obchodních příležitostí i mimo země EU 28 (EGAP, 2013c). Z výše zmíněných přínosů je možné odvodit rizika vyplývající z nečinnosti či částečně omezené činnosti EGAP. Těch je dle EEIP (2011) hned několik. Jedná se převážně o stagnaci vývozu na trhy mimo OECD, pokles tržního podílu připadajícího českým vývozním firmám na trzích mimo OECD, vznik negativních makroekonomických důsledků mající souvislost s poklesem vývozu, nulový či velmi nízký multiplikační efekt, malá diverzifikace odbytových zemí a s tím související nedostatečná odolnost vůči lokálním problémům. V neposlední řadě se jedná i o riziko ztráty důvěry zákazníků EGAP ve státní podporu a jejich znevýhodnění v porovnání s vývozci z jiných zemí, kde je státní podpora poskytována ve větším rozsahu.

8.2

Analýza činnosti EGAP

Cílem této podkapitoly je identifikovat hlavní klienty EGAP, její nejpoužívanější pojistné produkty, země podílející se na pojistné angažovanosti, teritoriální strukturu nově uzavřených smluv a rizikovost zemí, do kterých pojištěný vývoz resp. úvěr směruje. Mimo to bude v kapitole rozebráno, zda byla činnost EGAP ovlivňována Exportní strategií ČR a zda docházelo k ovlivňování exportu přes státní podporu 8.2.1

Klientská struktura

EGAP nabízí své pojistné produkty všem bankám zapojeným do vývozního financování a také všem vývozcům, a to bez ohledu na jejich velikost, právní formu a jejich objem vývozu po splnění výše zmíněných podmínek. Nejvýznamnější bankou, se kterou EGAP spolupracovala, byla ČEB, jež se na celkové pojistné angažovanosti v jednotlivých letech podílela mezi 50 % až 60 %. Výjimkou byl pouze rok 2006, v němž byl procentní podíl na celkové pojistné angažovanosti shodný s podílem nebankovních subjektů. Nízká výše podílu ČEB v roce 2006 byla způsobena tím, že teprve od tohoto roku se ČEB začala zaměřovat na financování rozsáhlejšího vývozu. Z grafu č. 22 je patrné, že postupně docházelo


71

k poklesu spolupráce s nebankovními subjekty45 tj. přímými vývozci. Důvodem byl přesun komerčních aktivit z EGAP do nově vzniklé dceřiné úvěrové pojišťovny. Nicméně v roce 2010 dosahovala pojistná angažovanost u nebankovních subjektů shodné částky (24 mld. Kč) jako v roce 2006. To je dle autorky možno spojovat s již zmíněnými opatřeními umožňující EGAP pojistit i krátkodobá obchodovatelná rizika, nenajde-li pro ně vývozce pojištění na komerční bázi. Z grafu je dále zřetelné, že EGAP každoročně zvyšuje svoji celkovou pojistnou angažovanost, od roku 2006 došlo k jejímu růstu o téměř 250 %. Graf 22

Pojistná angažovanost dle struktury klientů (mld. Kč)

250 16

200

nebankovní subjekty 88

150

24

0

24 17 24 2006

23 21

20 23

72

ostatní banky

32

21

100 50

ostatní banky a nebankvoní subjekty (v roce 2011 není rozlišeno)

28

45

57

70

2007

2008

2009

100

108

121

2010

2011

2012

ČEB

Zdroj: vlastní zpracování dle (EGAP, 2011, 2012, 2013c)

Dle EEIP (2011) nezaujímá ČEB první místo v počtu uzavřených smluv. V počtu uzavřených smluv vedou komerční banky. Z této skutečnosti vyplývá, že EGAP pojišťuje ČEB poměrně rozsáhlé obchodní případy ovšem v menším počtu, zatímco ostatním komerčním bankám EGAP pojišťuje méně rozsáhlé obchodní případy, avšak v počtu větším. 8.2.2

Produktová struktura

EGAP svým klientům nabízí možnost pojistit úvěr, investici v zahraničí nebo bankovní záruku. Ve svém portfoliu má celkem 12 základních druhů pojištění, které poskytuje klientům pouze v případě, nemohou-li sjednat pojištění na komerční bázi. Nabízené portfolio pojistných produktů v členění dle subjektů, pro něž je pojistná ochrana určena, je uvedeno v tabulce č. 8.

Jejich procentní podíl na celkové pojistné angažovanosti klesl z 37 % v roce 2006 na 7 % v roce 2012. 45

72


Tab. 8

Portfolio pojistných produktů EGAP

Pojištění pro vývozce: B

Pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru

C

Pojištění střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru

P

Pojištění prospekce zahraničních trhů

V

Pojištění proti riziku nemožnosti plnění smlouvy o vývozu Pojištění pro banku vývozce:

Bf Pojištění bankou financovaného krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru Cf

Pojištění bankou financovaného střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru

D

Pojištění vývozního odběratelského úvěru

E

Pojištění potvrzeného akreditivu

F

Pojištění úvěru na předexportní financování

If

Pojištění úvěru na financování investic českých právnických osob v zahraničí

Z

Pojištění bankovních záruk vystavených v souvislosti s exportním kontraktem Pojištění pro investora:

I

Pojištění investic českých právnických osob v zahraničí

Zdroj: vlastní zpracování dle (EGAP, 2013e)

Hlavní část činnosti EGAP spočívá v pojištění vývozních úvěrů, především se jedná o vývozní odběratelské úvěry (typ D), tedy úvěrů, kde banka vývozce zaplatí českému vývozci a zahraniční odběratelé jí následně splácí dlužnou částku. EGAP v roce 2012 pojistila tento typ vývozního úvěru v celkovém objemu 39,7 mld. Kč46, což představovalo zhruba 55% podíl na celkovém objemu pojištění. V roce předcházejícím byl celkový objem nižší, přesněji 35,7 mld. Kč47, ale dosahoval 67% podílu na celkovém objemu pojištění. Nabídku EGAP v oblasti pojištění vývozních úvěrů doplňuje pojištění vývozních dodavatelských úvěrů (typ B a typ C) včetně jejich modifikované verze (typ Bf a typ Cf), kde pojištěným není už sám vývozce ale jeho banka, jež do obchodního případu vstupuje, aby ho mohla financovat. Tyto typy dodavatelských úvěrů včetně jejich modifikované verze ovšem nezaujímaly nijak velký podíl na celkovém objemu pojištění, což dokládá graf č. 23, na kterém byly v prvních dvou letech i přes svůj poměrně nízký podíl, pohybující se v rozmezí od 1 % až do 4 %, zobrazeny samostatně. V následujících letech byly už zahrnovány do položky ostatní společně s dalšími typy produktů, které dosahovaly nižších podílů. Z toho autorka usuzuje, že poptávku českých vývozců po pojištění dodavatelských úvěrů z velké části stačí uspokojit komerční úvěrové pojišťovny. 46 47

dle (EGAP, 2013c) dle (EGAP, 2012)

Role EGAP při pojišťování českého vývozu Graf 23

73

Pojistné smlouvy dle typů pojistných produktů (%)

100%

ostatní vývozní úvěry

90% 15

80% 70%

12

60%

14

50%

26 9

23 21

13

28

19

3

40% 30% 20%

45

46

40

47

54

6

aktivní zajištění 29 5

67

typ E typ Z typ V

typ I + If 55

typ F typ D

10%

typ C + Cf

0% 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

typ B + Bf

Zdroj: vlastní zpracování dle (EGAP, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013c)

Jak už bylo zmíněno výše, kromě pojištění vývozních úvěrů poskytuje EGAP i pojistné produkty související s dalšími typy úvěrů. Mezi ně patří produkt pojištění investic v zahraničí (typ I) společně s jeho modifikovanou verzí (typ If), které každoročně dosahují výrazného podílu na celkovém objemu pojištění. Ve sledovaném období se tento podíl pohyboval v rozmezí od 12 % do 29 %. Nelze opomenout zmínit i další poměrně významný produkt, kterým je pojištění úvěrů na předexportní financování (typ F), jehož průměrný podíl na celkovém objemu pojištění v období 2006 až 2012 dosahoval výše 11 %. 8.2.3

Teritoriální struktura a rizikovost zemí vývozu

Výrazný podíl na teritoriální struktuře pojistné angažovanosti, tj. všech aktuálně pojištěných vývozně úvěrových rizik, připadl v roce 2012 na Rusko, Ázerbájdžán, Turecko a Slovensko. Na 5 zemí připadl podíl na teritoriální struktuře pojistné angažovanosti v rozmezí od 2 % do 4 %, na ostatní země podíl nižší. Společný podíl Ruska, Ázerbájdžánu, Turecka a Slovenska na teritoriální struktuře pojistné angažovanosti v roce 2012 dosáhl 67 %. O těchto čtyřech zemích je možné říci, že zaujímaly značný podíl na teritoriální struktuře pojistné angažovanosti také v posledních několika letech48. Od roku 2006 do roku 2011 se jejich společný podíl pohyboval v rozmezí od 47 % do 70 %. Zbytek byl rozdělen mezi ostatních 40 až 70 zemí v závislosti na daném roce, což znamená, že jejich podíl na celkové teritoriální struktuře pojistné angažovanosti dosahoval nízkých hodnot. Dle EGAP (2013c) se v teritoriální struktuře pojistné angažovanosti bezprostředně odrážela struktura zájmu a struktura cílových zemí českých vývozců, a to zejména u rozsáhlých obchodních případů z posledních let. Rok 2008 není zohledněn, jelikož ve výroční zprávě za rok 2008 nebyly údaje o teritoriální struktuře pojistné angažovanosti zveřejněny. 48

74 Graf 24

Role EGAP při pojišťování českého vývozu Teritoriální struktura pojistné angažovanosti (2012)49

Rusko (30 %)

ostatní země (16%)

Ázerbájdžán (16 %)

Turecko (12 %)

Buharsko (3 %)

Slovensko (9 %)

Gruzie (4 %)

Srbsko (4 %)

Ukrajina (3 %)

Česká republika (1%)

Vietnam (2 %)

Zdroj: (EGAP, 2013c)

Podíváme-li se na teritoriální strukturu nově uzavřených pojistných smluv v roce 2012, která je zachycena v grafu č. 25, je patrné, že vysokého podílu (10 % a výše) dosáhlo Rusko, Srbsko, Indie a Ázerbájdžán. Jejich společný podíl na struktuře nově uzavřených pojistných smluv v roce 2012 byl 63 %. O třech zmíněných zemích (Rusku, Indii a Ázerbájdžánu) je možné říci, že se podílely významným procentem na teritoriální struktuře nově uzavřených pojistných smluv i v letech předcházejících. Jejich společný podíl na teritoriální struktuře nově uzavřených pojistných smluv se v letech 2006 až 2011 pohyboval v rozmezí od 34 % do 53 %. V porovnání s ostatními lety50 je v rámci teritoriální struktury pojištěného vývozu patrná větší diverzifikace. Graf 25

Teritoriální struktura nově uzavřených pojistných smluv (2012)

Rusko (31 %)

ostatní země (13 %)

Srbsko (12 %)

Ázerbájdžán (10 %)

Indie (10 %)

Bulharsko (8 %)

Česká republika (5 %)

Francie (4 %)

Gruzie (3 %)

Turecko (2 %)

Ukrajina (2 %) Zdroj: (EGAP, 2013c)

49 50

ČR je zde uvedena v souvislosti s předexportním financováním. To platí taktéž pro graf č. 25. viz výroční zprávy EGAP


75

Následující graf č. 26 shrnuje strukturu pojištěných úvěrů EGAP dle rizikovosti cílové země51. Je zřejmé, že vývozní podpora se soustředí na země s vysokým stupněm rizikovosti (převážně 6 a 7) a dále dle studie RIA (EEIP,2011) na Ruskou federaci (riziková kategorie 3 až 4). Cílovými zeměmi v případě pojištění úvěrů poskytovaného komerčními bankami jsou země s nižší kategorií rizika (riziková kategorie 1 až 2) a v menší míře i země spadající do rizikové kategorie 5. Převážná část českého vývozu tak směřuje do zemí bezrizikových. Graf 26

Struktura pojištěných úvěrů EGAP dle rizikovosti cílové země vývozu (2009)

Zdroj: (EEIP, 2011)

8.2.4

Zhodnocení činnosti EGAP v souvislosti s Exportní strategií

Exportní strategie ČR na období 2006 až 2010 představuje dle Tlapy a kol. (2005) základní strategický dokument zabývající se podpůrnými aktivitami státu směrem k českým vývozcům. Cílem strategie je zvýšit příležitosti pro podnikatele, poskytovat profesionální a účinnou podporu, zlepšovat a rozšiřovat kvalitu služeb a zvyšovat kapacitu pro export. Celá strategie je postavena na vizi prosadit ČR ve světě prostřednictvím obchodu a investic. V rámci Exportní strategie stanovené na období 2006 až 2010, následně rozšířené 52 i na rok 2011, byly stanoveny základní prioritní země pro český export. Na naplňování strategie se podílí několik státních institucí – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, CzechTrade, ČEB a EGAP. Práce se bude nyní zabývat pouze EGAP, zda její činnost byla ovlivněna touto strategii, zda skutečně došlo vlivem aktivit realizovaných na základě exportní strategie ke zvýšení objemu předepsaných smluv a objemu pojistné angažova-

51 52

klasifikace zemí dle rizikovosti na základě OECD dle (MPO, 2011)

76


nosti53 do daných prioritních zemí. Prioritní země pro český export jsou uvedeny v tabulce č. 9, ze které je zřejmé, že v průběhu let 2006 až 2011 došlo k jejich aktualizaci. Změna s sebou ovšem přinesla pouhou redukci a nedošlo k výrazné obměně prioritních zemí (přidán byl pouze Kazachstán). Tab. 9

Prioritní země pro český export dle Exportní strategie54

Základní prioritní země pro český export 2006 až 1. část roku 2009 (19 zemí)

2. část roku 2009 až 2011 (12 zemí)

Čína

Saudská Arábie

Čína

Egypt

Indie

Spojené Arabské Emiráty

Indie

Kazachstán

Vietnam

Rusko

Vietnam

Rusko

USA

Ukrajina

USA

Kanada

Turecko

Ukrajina

Argentina

Srbsko a Černá Hora

Turecko

Brazílie

Chorvatsko

Brazílie

Chile

Bulharsko

Srbsko

Mexiko

Rumunsko

Mexiko

Egypt Zdroj: vlastní zpracování dle (Tlapa a kol., 2005; MPO, 2009b, 2011)

Z následujícího grafu č. 27, který zobrazuje teritoriální strukturu objemu sjednaných pojistných smluv dle prioritních zemí pro český export, je patrné, že dominantní postavení si po celou sledovanou dobu udržuje Rusko. Dalšími prioritními zeměmi, u kterých byl alespoň v jednom sledovaném roce zaznamenán významný podíl na objemu sjednaných pojistných smluv, bylo Turecko, Ukrajina, USA, Indie, Vietnam, Bulharsko a Černá Hora. Na ostatní prioritní země připadl buď nevýznamný objem sjednaných smluv (tj. jsou společně s ostatními zeměmi včetně neprioritních zaznamenány v grafu jako ostatní země), nebo žádný. Celkově se prioritní země na objemu pojistných smluv ve sledovaném období 2006 až 2011 při zohlednění jejich aktualizace podílely 44 % až 62 %. Nižšího objemu bylo dosaženo hned v prvním roce sledovaného období, což může být dle autorky způsobeno krátkým časovým obdobím pro realizaci dopadů Exportní strategie ČR. S odstupem času lze ovšem pozorovat procentní nárůst, EGAP (2012) pojistnou angažovanost definuje jako neustále se měnící ukazatel stavu všech aktuálně krytých vývozních rizik. Pojistná angažovanost narůstá s nově přijímaným pojištěním a zároveň se snižuje při úhradě dílčích splátek dříve pojištěných úvěrů, investic a bankovních záruk. 54 Zvýrazněny jsou prioritní země, které zůstaly po aktualizaci Exportní strategie ČR zachovány. Soustátí Srbsko a Černá Hora zaniklo a v roce 2006 vznikly dva samostatné státy. 53


77

který je zastaven v roce 2008. Možnou příčinou tohoto poklesu může být dle autorky vypuknutá finanční krize spojena s obavou vývozců vyvážet do určitých lokalit v kombinaci s celkovým poklesem exportu ČR. Porovnáme-li celkové zastoupení prioritních zemí na objemu sjednaných pojistných smluv v roce 200555, před zahájením strategie, s rokem 2006 bude zjištěno, že došlo k meziročnímu navýšení o 27 procentních bodů. Graf 27

Prioritní země dle objemu pojištěných smluv (%)

2011

26,3

2010

23

18,7

2009

18,8 38,5

2008

4,1 4,3

3,4 3,4

42

2006

25,2 0%

55,7

5,3 3,7

48,6

2007

42,3

52,5 5,2 5 3,5

2 4 4

37,7

5

43

6,3 4,6 8,8 3,7 20%

40%

51,4 60%

80%

Rusko

Turecko

Ukrajina

USA

Vietnam

Bulharsko

Černá Hora

ostatní země

100% Indie

Zdroj: vlastní zpracování dle (EGAP, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012)

V teritoriální struktuře pojistné angažovanosti, která je zobrazena v grafu č. 28, se opět Rusko drželo na první příčce nejen v rámci prioritních zemí, ale také v rámci všech zemí, do kterých EGAP v daných letech export pojišťoval. Vysoký podíl Ruska v portfoliu ovšem dle EGAP (2010) nepředstavoval pro českou ekonomiku nebezpečí, jelikož podíl na celkovém vývozu ČR do Ruska se v té době pohyboval okolo 2 %. Významný podíl na teritoriální pojistné angažovanosti v rámci prioritních zemí byl alespoň v jednom roce zaznamenán u Turecka, Ukrajiny, USA, Číny, Vietnamu a Bulharska. Celkový objem pojistné angažovanosti se v prioritních zemích ve sledovaných letech pohyboval mezi 52 % až 60 %. Srovnáme-li celkové zastoupení prioritních zemí na celkové pojistné an-

Ve kterém země zmíněné v tabulce č. 9 nebyly považovány za prioritní, ale bude uvažováno jako by byly. Dle výroční zprávy EGAP (2006) činil procentní podíl pojistných smluv sjednaných v roce 2005 do Indie 3,3 %, Ruska 8,0 %, Číny 1,8 %, Ukrajiny 2,3 %, USA 6,3 %, Vietnam 1,9 %, Bulharska 14,6 %. Celkem tedy 38,2 %. 55

78


gažovanosti v roce 200556 s rokem 2006, bude zjištěno, že došlo k meziročnímu nárůstu o 6 procentních bodů. V následujících letech dosahovaly prioritní země nižšího podílu na pojistné angažovanosti ve srovnání s rokem 2006. To mohlo být způsobeno uplatňováním inovativních postupů při řízení rizika nebo jeho stále častějším sdílením s jinými pojišťovnami a zajišťovnami, případným poklesem vývozu do těchto zemí. Graf 28

Prioritní země dle teritoriální struktury pojistné angažovanosti57 (%)

2011

32,5

2010

15,9

35,5

2009

12,3

43,4

2007 22,7 0%

12 17,5

20%

4 3,4

40%

47,7

3,9 7

32

2006

3,9

45,3

5,3

44,3

6

46

11,7

40,4 60%

80%

Rusko

Turecko

Ukrajina

Čína

Vietnam (3)

USA (1,8)

Buharsko (2,5)

ostaní země

100%

Zdroj: vlastní zpracování dle výročních zpráv (EGAP, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012)

Podle provedeného rozboru teritoriální struktury objemu pojistných smluv a teritoriální struktury pojistné angažovanosti autorka vyvozuje, že aktivity vycházející z dokumentu Exportní strategie ČR do určité míry ovlivnily i činnost EGAP. 8.2.5

Korelační analýza

Na základě vypočítaného korelačního koeficientu bude stanovena míra závislosti českého exportu na předepsaném pojistném se státní podporou. Nejprve bude vyjádřen korelační koeficient pro vývoz mimo EU 28, následně pro více upravený vývoz tj. vývoz mimo EU 28 a zároveň mimo OECD. Korelační koeficient pro inflačně očištěná data vyšel 0,780 s p-hodnotou 0,000, což značí statistickou významnost na hladině 5 %. Jelikož ale u obou souborů dat docházelo k růstové tendenci, mohlo se jednat pouze o zdánlivou Opět je uvažováno, jako by strategie platila i pro rok 2005. Dle výroční zprávy EGAP (2006) činil podíl na pojistné angažovanosti u Bulharska 5 %, Číny 14 %, Turecka 21 %, USA 2%, Ruska 14 %. Celkem tedy 56 %. 57 Údaje o pojistné angažovanosti dle jednotlivých zemí nejsou v roce 2008 k dispozici. 56


79

korelaci resp. korelaci trendů. Z toho důvodu byla data očištěna od trendu. Po očištění byl korelační koeficient roven 0,103 s p-hodnotou 0,666. K výpočtu korelačních koeficientů byl využit software Gretl, jehož výstup je zachycen v tabulce č. 10. Potřebné úpravy vstupních dat (očištění o inflaci a následné očištění od trendu) jsou uvedeny v Příloze D. Tab. 10

Korelační koeficienty – vývoz mimo EU 28

Korelační koeficienty, za použití pozorování 1993 - 2012 5% kritická hodnota (oboustranná) = 0,4438 pro n = 20 EX _ocis 1,0000

PP_ocis 0,7802 1,0000

hp_EX _ocis hp_PP_ocis 0,3219 0,0529 EX _ocis 0,1250 0,6299 PP_ocis 1,0000 0,1029 hp_EX _ocis 1,0000 hp_PP_ocis

Zdroj: vlastní zpracování, výstupu z Gretlu58

Z výše uvedeného vyplývá, že celková hodnota korelace odchylek od trendu byla nízká a statisticky nevýznamná. Nicméně pokud by byla korelace pozorována detailněji v rámci jednotlivých časových období, bylo by možno zaznamenat i její poměrně vysoké hodnoty viz graf č. 29, který zachycuje výsledky pětileté klouzavé korelace odchylek od trendu. Graf 29

Pětiletá klouzavá korelace odchylek od trendu – vývoz mimo EU 28

korelační koeficient odchylek od trendu

1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 -0,2 -0,4 Zdroj: vlastní zpracování dle (EGAP, 2013b; ČSÚ,2013a, 2013c)

Z grafu je evidentní, že korelace odchylek od trendu v určitých obdobích dosahovala lepších výsledků, v jiných horších. Horší hodnoty pětiletého klouzavého korelačního koeficientu odchylek od trendu byly dosahovány v 90. letech. Jejich EX_ocis – očištěný export o inflaci, PP_ocis – očištěné předepsané pojistné o inflaci, hp_EX_ocis – očištěný export o inflaci a trend, hp_PP_ocis− očištěné předepsané pojistné o inflaci a trend. Stejné značení je využito také u tabulky č. 11. 58

80


příčinu autorka spatřuje v transformaci české ekonomiky, postupné harmonizaci v té době nedávno vzniklého pojišťovacího sektoru a také v Ruské federaci 59, která byla v dané době zasažena finanční krizí. Po roce 2000 následovalo období, ve kterém pětiletý klouzavý korelační koeficient odchylek od trendu dosahoval poměrně vysokých hodnot, v rozmezí od 0,45 do 0,85. Výjimku zde představoval pouze rok 2003, kdy se exportu do zemí mimo EU 28 příliš nedařilo, možnou příčinou mohl být nárůst nejistoty ve světě v souvislosti s vypuklou válkou v Iráku a fluktuací cen ropy. Jinak příznivé období bylo narušeno zlomem, který nastal přibližně v roce 2007. Od něho dosahoval klouzavý korelační koeficient odchylek od trendu opět hodnot nižších, nebo dokonce i záporných. Příčinu tohoto zlomu autorka spatřuje v celosvětovém nárůstu rizikovosti, k němuž došlo z důvodu zvýšené platební neschopnosti firem v souvislosti s propuknutím finanční krize. Na rizikovost měla vliv i následná recese. Zvýšená rizikovost prostředí se poté promítla do pojistných sazeb resp. do výše předepsaného pojistného. To dokládá tabulka s výpočty č. 14 uvedená v Příloze D, ve které je viditelný razantní růst inflačně očištěného předepsaného pojistného ve srovnání s inflačně očištěným vývozem. Např. v roce 2010 došlo oproti roku 2009 k meziročnímu navýšení inflačně očištěného exportu o 23 %, avšak inflačně očištěné předepsané pojistné bylo navýšeno o více než 84 %. Jak už bylo zmíněno v metodice práce, bylo by vhodné při výpočtu korelačního koeficientu export ČR ještě více upravit, neboli vzít v úvahu export ČR mimo EU 28 a zároveň i mimo země OECD. Korelační koeficient pro inflačně očištěná data byl v tomto případě 0,705 s p-hodnotou 0,005, což představuje statistickou významnost na hladině 5 %. Po očištění dat od trendu vyšel korelační koeficient stejně jako v případě prvním (vývoz mimo EU 28) výrazně nižší. Byl roven 0,299 s p-hodnotou 0,299. Vypočtené korelační koeficienty zobrazuje tabulka č. 11. Tab. 11

Korelační koeficienty – vývoz mimo EU 28 a mimo OECD

Korelační koeficienty, za použití pozorování 1999 - 2012 5% kritická hodnota (oboustranná) = 0,5324 pro n = 14 EX_ocist 1,0000

PP_ocist 0,7045 1,0000

hp_EX_ocist 0,2827 0,2534 1,0000

hp_PP_ocist 0,1072 0,7475 0,2993 1,0000

EX_ocist PP_ocist hp_EX_ocist hp_PP_ocist

Zdroj: vlastní zpracování, výstup z Gretlu

Graf č. 30 zachycuje výsledky pětileté klouzavé korelace odchylek od trendu u vývozu mimo EU 28 a mimo OECD. Porovnáme-li výsledky klouzavého korelačního koeficientu odchylek od trendu u exportu mimo EU 28 a exportu mimo EU 28 i mimo OECD je patrné, že v obou případech došlo v období okolo roku 59

Významná část pojištěného českého exportu směřuje právě do dané oblasti.


81

2007 k jejich značnému propadu, příčina byla u obou variant shodná (viz výše). Před rokem 2007 byla ovšem mírně vyšší korelace odchylek od trendu zaznamenána u více upraveného exportu tj. exportu mimo EU 28 i mimo OECD. Téměř všechny hodnoty byly vyšší než 0,8. Dvě z nižších hodnot se pak pohybovaly okolo 0,5. Takové hodnoty koeficientu dle Blaškové a kol. (2009) značí význačný stupeň vazby resp. v případě hodnot vyšších jako 0,8 vysoký stupeň vazby. Graf 30

Pětiletá klouzavá korelace odchylek od trendu – vývoz mimo EU 28 a mimo OECD

korelační koeficient odchylek od trendu

1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 -0,2

-0,4 Zdroj: vlastní zpracování dle (EGAP, 2013b; ČSÚ, 2013c, 2013e)

82

Diskuse

9 Diskuse Na začátku práce byly formulovány čtyři výzkumné otázky, které by měly přispět k naplnění cíle této diplomové práce. Tyto výzkumné otázky budou nyní zodpovězeny. Ovlivňuje mezinárodní institucionální rámec systému úvěrového pojištění činnost tuzemských vývozních úvěrových pojišťoven a poskytování tohoto typu pojištění v ČR? Cílem mezinárodního institucionálního rámce systému úvěrového pojištění je zajišťovat koordinovaný postup pojistitelů při krytí vývozních rizik. Rámec poskytování vývozního úvěrového pojištění je upraven pravidly vyplývajícími z Konsensu OECD. Tato pravidla byla následně včleněna i do evropské legislativy. Pravidla se týkají zejména pojištění se státní podporou. Jejich snahou je, aby napříč zeměmi nedocházelo ke vzájemné diskriminaci vývozců z důvodu odlišných pravidel pro státem podporované vývozní úvěry a aby konkurence mezi vývozci byla založena čistě na kvalitě a ceně vyváženého zboží či služeb. EGAP nabízené pojištění se státní podporou je tedy také ovlivňováno mezinárodními pravidly, které v praxi znamenají zejména využívání jednotného systému zařazování zemí do rizikových kategorií společně s dodržováním stanovených minimálních pojistných sazeb pro jednotlivé rizikové kategorie v závislosti na délce poskytnutého úvěru. Nemůže se tak stát, že by EGAP nastavila pojistné sazby nižší než minimální a zvýhodnila tak české vývozce vůči vývozcům z jiných zemí. Dále se EGAP v souvislosti s mezinárodním rámcem systému úvěrového pojištění musí řídit pravidlem samofinancování své činnosti v dlouhém časovém horizontu. V souvislosti s daným pravidlem je EGAP možno považovat za soběstačný nástroj státní podpory a její aktivity lze považovat za dovolenou podporu českého vývozu, a to z toho důvodu, že již od svého počátku EGAP (2013c) zcela hradí všechny provozní náklady a pojistné plnění z výnosů své vlastní činnosti a z hospodaření. Co se týče krátkodobých úvěrů směřujících do zemí s fungující tržní ekonomikou, mělo by být jejich pojišťování dle pravidel hospodářské soutěže a legislativy EU založeno čistě na komerční bázi. To znamená, že pojištění se státní podporou by mělo pouze vyplňovat mezeru na trhu s vývozním úvěrovým pojištěním a mělo by být využíváno pouze v případech, kdy není možné zajistit pojistnou ochranu na komerční bázi. Takto vymezené pole působnosti pojištění se státní podporou způsobilo to, že na území EU došlo k vyčlenění komerčních aktivit ze státních úvěrových pojišťoven do komerčních vývozních úvěrových pojišťoven, nebo k oddělení jejich organizačních a účetních oddělení od komerčního pojištění. S těmito změnami se potýkala i EGAP, od roku 2001 byl dle Parízka (2005) její hospodářský výsledek vykazován v členění zvlášť za komerční činnost a zvlášť za pojištění se státní podporou. Následně byly v roce 2005 komerční aktivity EGAP přeneseny do dceřiné komerční úvěrové pojišťovny.

Diskuse

83

Díky členství v mezinárodních institucích a to jak zemí, tak pojišťoven samotných (např. v Bernské unii), mají vývozní úvěrové pojišťovny přístup k rozsáhlejším informacím týkajících se platební morálky a ekonomické situace dovozců či jednotlivých zemí, které mohou využít ke své pojišťovací činnosti. Existují-li odlišnosti mezi českým a světovým trhem s vývozním úvěrovým pojištěním, jsou zde možnosti pro zlepšení českého trhu s tímto specifickým druhem pojištění? Jelikož se poskytování vývozního úvěrového pojištění se státní podporou řídí mezinárodními pravidly, nelze najít odlišnosti v oblastech, které tyto pravidla upravují. Nicméně při zaměření se na protikrizová opatření zavedená jednotlivými ECAs k podpoření svých vývozců, bylo autorkou zjištěno, že každá ECA přistoupila k podpoře svých vývozců jinak. Co se týče EGAP a jejího výrazného zvýšení pojistného krytí, našlo by se ve světě pouze malé množství ECAs, které podpořily své vývozce ve stejném rozsahu jako EGAP. Další odlišnost je možné spatřovat ve výši státní podpory vývozu na jednoho obyvatele. Ta byla v ČR v porovnání s ostatními zeměmi výrazně nižší, např. v Belgii byla tato podpora 11 krát větší než v ČR. Drobné odlišnosti se týkají také produktového portfolia jednotlivých ECAs. Avšak produktové portfolio EGAP je dle autorky pro české vývozce dostačující, jelikož je díky němu možno pojistit bankovní záruky, investice a různé druhy vývozních úvěrů. To dokládá i Pleva (2011b), který navíc dodává, že EGAP je odborným mezinárodním tiskem považována za jednu z nejvíce inovativních úvěrových pojišťoven na světě, která je v případě další potřeby bank či exportérů připravena nabízené portfolio produktů dále inovovat. V oblasti komerčního úvěrového pojištění na českém trhu kromě KUPEG působí také všechny tři největší světové úvěrové pojišťovny, což znamená, že je zde vytvářeno dostatečné konkurenční prostředí, které může českým exportérům přinášet výhody. Celkově lze český trh s vývozním úvěrovým pojištěním považovat za velmi rozvinutý trh udržující krok s nejvíce rozvinutými úvěrovými trhy v západní Evropě. Dle autorky lze možnost pro zlepšení spatřovat právě ve zvýšení podpory vývozu vyjádřené na jednoho obyvatele, neboť právě ona umožňuje českým vývozcům lépe obstát v konkurenci vývozců z jiných zemí, zvláště na trzích mimo EU 28 a mimo OECD. Navíc může zvýšená státní podpora přispět k větší diverzifikaci českého exportu, tedy k tomu, že český export nebude tolik závislý na ostatních zemích EU. Došlo u Exportní garanční a pojišťovací společnosti v období 2006 až 2011 ke změně teritoriální struktury nově uzavřených pojistných smluv a objemu pojistné angažovanosti v souvislosti s prioritními zeměmi pro český export vymezenými v dokumentu Exportní strategie ČR? Z provedené analýzy vyplynulo, že se ve sledovaném období prioritní země na struktuře nově uzavřených pojistných smluv podílely v rozmezí od 44 % až 62 %. Ve srovnání s rokem 2005 tj. rokem před zahájení Exportní strategie ČR došlo

84

Diskuse

v roce 2006 k meziročnímu navýšení podílu připadajícího na prioritní země o 27 procentních bodů. Dominantní postavení na teritoriální struktuře nově uzavřených pojistných smluv mělo po celé sledované období Rusko. Významný podíl na této struktuře připadl pak alespoň v jednom roce na Ukrajinu, USA, Černou Horu, Indii, Vietnam, Bulharsko a Turecko. Analýza dále ukázala, že se celkově prioritní země na objemu pojistné angažovanosti v daném období podílely od 52 % do 60 %. Ve srovnání s rokem 2005 došlo v roce 2006 k meziročnímu navýšení podílu připadajícího na prioritní země o 6 procentních bodů. Také v rámci pojistné angažovanosti největší podíl připadl na Rusko, dále pak na Turecko, Čínu, Ukrajinu, USA, Bulharsko a Vietnam. Na základě provedené analýzy autorka tvrdí, že činnost EGAP byla v období 2006 až 2011 do určité míry ovlivňována aktivitami vycházejícími z dokumentu Exportní strategie ČR, jejichž cílem bylo mimo jiné podpořit export do prioritních zemí z důvodu existujícího potenciálu růstu obchodní spolupráce. Dle autorky je nutné zmínit, že do prioritních zemí spadají jak země, u nichž se očekává výrazný růstu ekonomiky, tak i země patřící k tradičním zemím českého exportu, jako je například Rusko, Turecko nebo Ukrajina. Tato skutečnost mohla způsobit to, že na zvýšení sledovaných ukazatelů nepůsobily pouze aktivity související s Exportní strategií ČR, ale i dlouhodobě přetrvávající zájmy českých vývozců o tradiční mimoevropské země českého exportu. Nelze tedy zvýšenou pojistnou aktivitu do prioritních zemí spojovat pouze s aktivitami vyplývajícími z Exportní strategie ČR, což také dokládá skutečnost, že ne u všech prioritních zemí došlo k výraznému zvýšení sledovaných ukazatelů, příkladem může být Brazílie, Mexiko či Egypt. Na závěr je nutné zmínit, že také Procházka (2013) potvrzuje, že velká část pojištěného vývozu směřuje do prioritních zemí. Dle jeho slov za prvních osm měsíců roku 2013 směřovala do prioritních zemí více než polovina pojištěného vývozu a více než čtvrtina pak do zemí zájmových. Z toho vyplývá, že také nyní se do činnosti EGAP promítá Exportní strategie ČR, ovšem její novější verze. Došlo-li ke změně platební morálky odběratelů, ovlivnila tato změna objem nově sjednaného vývozního úvěrového pojištění? Dopady finanční krize a následné recese způsobily, že ve světě došlo ke značnému nárůstu počtu firemních bankrotů (40 % nárůst v roce 2009 ve srovnání s rokem 2007). Není tedy pochyb, že se tato skutečnost musela promítnout také do platební morálky odběratelů, což také dokládá celosvětový ukazatel platební neschopnosti, který během roku 2008 a 2009 zaznamenal značný nárůst. Zatímco ukazatel platební neschopnosti na území Spojených států začal po roce 2009 klesat, ukazatel platební neschopnosti v Eurozóně zažívá neustálý růst. Zhoršující se celosvětová platební morálka způsobila to, že u EGAP v roce 2009 a 2010 došlo k výraznému růstu objemu nově pojištěného vývozu. Velká část vývozu ČR ovšem směřuje do EU a je tedy převážně pojistitelná na komerční bázi. Se zhoršujícím se ukazatelem platební neschopnosti v Eurozóně tak docházelo k neustálému (s výjimkou roku 2009) nárůstu objemu nově pojištěného vývozu také u KUPEG. Rovněž na celosvětové úrovni bylo

Diskuse

85

možné zaznamenat v souvislosti se změněnou platební morálkou zvýšení objemu pojištěného vývozu. I přesto, že v roce 2009 poklesl celosvětový export, došlo u objemu nově pojištěného střednědobého a dlouhodobého vývozu k jeho nárůstu. Co se týče krátkodobého vývozního pojištění na celosvětové úrovni, stejně jako u KUPEG, docházelo k jeho růstu, výjimku zde také představoval pouze rok 2009, v němž došlo k již zmíněnému poklesu celosvětového vývozu a navíc ke snížení úvěrových limitů u pojišťoven nabízející vývozní úvěrové pojištění na komerční bázi. Z výše zodpovězených výzkumných otázek a dílčího závěru provedeného v podkapitole 7.4 vyplynulo, že český trh s vývozním úvěrovým pojištěním je možno považovat za vyspělý trh, který následuje trendy více vyspělých trhů západní Evropy. I přesto, že český trh s úvěrovým pojištěním má výrazně kratší historii v porovnání s trhy západní Evropy, dokázal obstát v dobách výrazně zvýšené rizikovosti. Kratší zkušenosti dosažené v této oblasti tak nejspíše měly vliv pouze na vyšší hodnoty škodovosti v porovnání s průměrnými hodnotami škodovosti členů Bernské unie. Autorka v práci poukázala na to, že zatímco u komerčních pojišťoven docházelo ke snižování úvěrových limitů v dobách finanční krize, EGAP dokázala v této době uspokojit zvýšenou poptávku po vývozním pojištění v souvislosti se zhoršenou celosvětovou platební morálkou. To jí bylo umožněno také díky zvýšeným limitům pojistné kapacity. Skutečnost, že pojišťovnictví s určitým časovým odstupem reflektuje okolní volatilní ekonomické prostředí, připouští také Ducháčková a Daňhel (2010), mimo to také upozorňují na to, že v některých případech může účinnost pojištění čím dál více narážet na bariéru komerčního způsobu jeho provozování. EGAP realizovaná protikrizová opatření představovala pro české vývozce a financující banky významné snížení rizikovosti českého vývozu v důsledku poklesu spoluúčasti. Díky tomu vývozci mohli i přes zvýšené rizikové prostředí pokračovat ve svých vývozních aktivitách a v pronikání na nové trhy. Tuto skutečnost dokládá výrazný meziroční nárůst objemu nově pojištěného vývozu u EGAP v roce 2009 a 2010. Dle Plevy (EGAP, 2010) navíc díky velmi příznivým pojistným podmínkám dokázali čeští exportéři využít situace, kdy část konkurence v důsledku obav z krize a jejích případných dopadů omezila svou aktivitu. Na základě činnosti EGAP tak docházelo k realizaci vývozu, který by nejspíše bez její pojistné podpory zrealizován vůbec nebyl a to z toho důvodu, že by pro vývozce představoval příliš velké riziko či by k jeho realizaci nebyly získány finanční zdroje také kvůli vysokému riziku. Z analýzy činnosti EGAP vyplynulo, že hlavní klientelu EGAP představují bankovní subjekty. EGAP ovšem nabízí také pojištění pro nebankovní subjekty, tedy pro samotné vývozce. Šimáček (2013) zdůrazňuje, že právě podpora malých a středních podniků patří k prioritám EGAP, avšak s ohledem na mezinárodní pravidla je podporu malých a středních podniků možno spatřovat zvláště v oblasti předexportního financování. Proto dle Šimáčka (2013) EGAP navázala spolupráci s vybranými bankami s cílem výrazně zjednodušit postup při pojišťo-

86

Diskuse

vání těchto úvěrů. To, že je podpora malých a středních podniků velmi důležitá zdůrazňuje i Hikelová (2013), která uvádí, že se tyto podniky v roce 2012 na celkovém vývozu podílely přibližně 54 %. Nutnost zaměřit se na podporu těchto podniků potvrdil také průzkum, který si nechala EGAP zpracovat. Hikelová (2013) uvádí, že z průzkumu vyplynulo, že téměř 60 % vývozců z řad malých a středních podniků vyváží alespoň do jedné země mimo EU, avšak pouze 18 % z nich má své pohledávky pojištěné. Výzkum dále poukázal na to, že vývozci z řad malých a středních podniků se domnívají, že pojištění vývozních úvěrů nepotřebují. Pojištění je dle nich navíc příliš administrativně náročné a také nákladné. Velká část vývozců se také domnívá, že je určené velkým firmám. Rozbor produktového portfolia EGAP ukázal, že je rozsáhlé a že ve sledovaném období bylo nejvíce využíváno pojištění vývozních odběratelských úvěrů. Dále byly hojně využívány produkty související s pojištěním investic a pojištěním úvěrů na předexportní financování. Na pojistné angažovanosti EGAP se v roce 2012 výrazně podílelo Rusko, Ázerbájdžán, Turecko a Slovensko, na které připadl značný podíl pojistné angažovanosti také v posledních několika letech. Během let 2006 až 2011 se jejich společný podíl na pojistné angažovanosti pohyboval mezi 47 % až 70 %. Na teritoriální struktuře nově uzavřených smluv se v roce 2012 významně podílelo Rusko, Srbsko, Indie a Ázerbájdžán. Tyto země, s výjimkou Srbska, se taktéž významně podílely na teritoriální struktuře nově uzavřených smluv v letech předešlých. Během let 2006 až 2011 se jejich společný podíl pohyboval v rozmezí od 34 % do 53 %. V roce 2012 navíc u EGAP došlo k větší diverzifikaci českého exportu. Tento trend potvrzuje také Procházka (2013) v roce 2013, a to na základě dosažené teritoriální struktury pojištěného vývozu v 1. až 8. měsíci daného roku. Autorkou bylo dále na základě korelační analýzy vycházející z předepsaného pojistného EGAP a z vývozu ČR zjištěno, že se pětiletá klouzavá korelace odchylek od trendu u více upraveného vývozu pohybovala v části (rok 2001 až 2007) sledovaného období v rozmezí 0,43 až 0,86. Na základě dosažených výsledků autorka konstatuje, že export byl v daném období ovlivňován přes státní podporu. Nicméně v korelační analýze byla zaznamenána i taková období, kdy pětiletý klouzavý korelační koeficient odchylek od trendu dosahoval nižších hodnot, nebo hodnot záporných. Příčinu je možné v tomto případě spatřovat ve zhoršené rizikovosti ekonomického prostředí. Problémové úvěry v zahraničním obchodě existovaly vždy, avšak vývozci jim nepřikládali takovou pozornost jako nyní. Veselý (2011) tuto skutečnost spojuje s tím, že dynamický růst a dobré obchodní výsledky umožňovaly přežití i firmám fungujícím neefektivně. Zvýšení celosvětového indexu platební neschopnosti v roce 2008 ovšem přineslo určitý zlom, který se projevil tak, že vývozcům začal zřetelně narůstat objem pohledávek po splatnosti. V případě absence pojistné ochrany či jejího substitutu mohl nárůst objemu pohledávek po splatnosti vést k finančním problémům, případně mohl způsobit vývozcův zánik. Z toho důvodu dochází k růstu významu úvěrového pojištění jako nástroje zmírňujícího riziko v mezinárodním obchodě. Změna v řízení úvěrových rizik je patrná z růstu objemu nově pojištěného vývozu a to jak na české úrovni, tak na

Diskuse

87

celosvětové. Finanční krize a následná recese ukázaly, že vývozní úvěrové agentury a pojišťovny zastávají významnou roli, jelikož dokázaly zmírnit finanční ztráty vývozců způsobené zhoršenou platební morálkou. Významnost úvěrového pojištění vyzdvihuje i Veselý (2013), který dále uvádí, že díky vývoznímu úvěrovému pojištění je možno problémy jedné firmy držet izolovaně tj. zabraňovat druhotné platební neschopnosti. Veselý (2013) ovšem připouští, že úvěrové pojištění není řešení pro cestu z recese. Významnou roli ECAs uznává také Schrijver (2013), odstupující prezident Bernské unie. Schrijver (2013) vyzdvihuje zvláště roli ECAs v Evropě. A to z toho důvodu, že export a tedy i jeho podpora jsou v zemích Evropy důležité, jelikož mají vliv na oživení jejich ekonomik. Jelikož mělo rostoucí riziko v ekonomickém prostředí vliv také na ochotu bank poskytovat finanční prostředky, museli převážně menší vývozci začít častěji využívat dodavatelské úvěry. Z toho důvodu autorka na základě zjištěných informací zformulovala doporučení pro české vývozce, zvláště pro ty poskytující dodavatelské úvěry: 1. Čeští vývozci by se měli snažit pronikat na nové trhy tak, aby diverzifikovali své vývozní aktivity a nebyli závislí pouze na svých obchodních partnerech v zemích EU či OECD a to zvláště nyní, kdy se EU potýká s vysokým indexem platební neschopnosti, u kterého je očekáván další růst i v roce 2014. 2. V případě rozhodnou-li se čeští vývozci pronikat na nové trhy, bylo by pro ně vhodné zkusit svůj vývoz směřovat na trhy prioritních zemí (viz Exportní strategie ČR) a to z toho důvodu, že se jedná převážně o velké ekonomiky mající značný potenciál pro zvýšení českého vývozu. 3. Čeští vývozci by dále neměli zapomínat na to, že v ČR existuje proexportní agentura CzechTrade, která jim jejich vývoz může usnadnit pomocí poradenství, informačních služeb či vývozního vzdělávání. Mimo to by vývozci měli využívat dostupných teritoriálních informací, které jsou jim volně k dispozici na portálu BusinessInfo.cz, který v oblasti zahraničního obchodu spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. 4. Vývozci by taktéž neměli zapomínat svůj vývoz určitým způsobem zabezpečit proti tomu, že jejich odběratel nebude schopen uhradit dodávku. To je v této době velmi důležité, neboť v důsledku konkurenčních bojů dochází k prodlužování platebních podmínek a právě prodlužující se lhůta pro uhrazení pohledávky zvyšuje riziko jejího neuhrazení. 5. Pokud vývozce realizuje vývoz na dodavatelský úvěr, vhodným nástrojem ochrany je vývozní úvěrové pojištění, které vývozce chrání před rizikem nezaplacením ze strany jeho odběratelů. V případě realizace pojistné události je vývozci úvěrovou pojišťovnou vyplaceno pojistné plnění ve výši škody, nebo ve výši úvěrového limitu snížené o spoluúčast vývozce na vzniklé škodě. I přes to, že vývozce hradí pojistné a příslušnou spoluúčast, je pro něj efekt plynoucí z vývozního úvěrového pojištění značný. 6. Obrátí-li se vývozce na úvěrovou pojišťovnu s žádostí o uzavření vývozního úvěrového pojištění, bude pojišťovnou nejprve zanalyzována rizikovost da-

88

Diskuse

ného vývozu resp. úvěru. K ní budou využity dlouholeté zkušenosti s teritoriálními riziky jak už samotné pojišťovny či její nadnárodní matky nebo informace získané na základě členství v mezinárodních institucích, které není v silách samotných vývozců získat. To v praxi znamená, že pokud pojistitel odmítne daný dodavatelský úvěr pojistit, jedná se o příliš rizikový vývozní případ a dává tak vývozci najevo, že by tento vývoz měl přehodnotit. 7. Vývozce by měl využít vývozní úvěrové pojištění také z toho důvodu, že v případě realizace pojistné události je cílem pojistitele pojištěnou pohledávku vymoci, jelikož se na její úhradě podílí ve větším rozsahu než vývozce. To pro vývozce znamená úsporu času i finančních prostředků v porovnání s variantou, v níž by pojištění vývozního úvěru sjednané neměl. Navíc se vývozce nevystavuje riziku, že by žádná specializovaná inkasní agentura nechtěla jeho pohledávku odkoupit či by mu ji vrátila z důvodu, že je pro ni obtížně vymožitelná. Pro samotný český trh s vývozním úvěrovým pojištěním autorka na základě zjištěných poznatků formuluje následující doporučení: 1. Jelikož činnost ECAs obecně vykazuje výrazný proticyklický charakter, je vhodné, aby byly EGAP pravidelně poskytovány dotace ze státního rozpočtu, tak aby byl zajištěn dostatek jejího regulatorního kapitálu. Ten by jí měl umožnit flexibilně reagovat na zvýšenou poptávku po jejích produktech v případě opětovaného zvýšení rizika v ekonomickém prostředí. 2. Pokusit se o to, aby EGAP zvýšila svou spolupráci s ostatními ECAs pomocí multisourcingu s cílem zvýšit konkurenceschopnost českých vývozců. Četnější využití multisourcingu umožní českým vývozcům častěji se podílet na velkých projektech s nižšími požadavky na pojistnou angažovanost. 3. V souvislosti s nízkou státní podporou vývozu v ČR v porovnání se státní podporou vývozu v jiných zemích by bylo vhodné tuto podporu zvýšit. Tak aby čeští vývozci mohli lépe obstát v konkurenci vývozců z jiných zemí mající tuto podporu větší. 4. V rámci komerčního vývozního úvěrového pojištění by bylo vhodné eliminovat tlak na snižování pojistných sazeb související s konkurenčními boji. A to z toho důvodu, že pojistná sazba je klíčový faktor ovlivňující škodovost. Pojistná sazba by proto měla zohledňovat příslušné riziko a zároveň by měla být ekonomicky schopna absorbovat vyšší ztráty vzniklé z činnosti ve slabších letech. 5. Úvěrové pojišťovny by se také měly pokusit o lepší diverzifikaci svých portfolií, a to jak vzhledem k zemím, odvětvím a riziku, s cílem omezit rozsáhlé škody vzniklé v důsledku špatné diverzifikace, jelikož lépe diverzifikované pojišťovny obvykle vykazují lepší výsledky. 6. V případě potřeby českých vývozců by vývozní úvěrové pojišťovny měly být připraveny modifikovat své pojistné produkty.

Závěr

89

10 Závěr V poslední době je tématika vývozního úvěrového pojištění velmi aktuální. Podnět k tomu dala světová finanční krize, která se významně promítla do platební morálky firem a následně také do rizikovosti ekonomického prostředí. V souvislosti s touto skutečností je možné na celosvětové úrovni sledovat určitou změnu v přístupu k tomuto specifickému typu pojištění. Diplomová práce se zabývala problematikou vývozního úvěrového pojištění. Práce si kladla za cíl zhodnotit český trh s vývozním úvěrovým pojištěním společně s posouzením činnosti EGAP. V souvislosti se zhoršenou celosvětovou platební morálkou chtěla práce dále poukázat na významnou roli tohoto specifického pojištění. Východiskem pro dosažení stanoveného cíle byla analýza a následná komparace vývoje českého a světového trhu s vývozním úvěrovým pojištěním a analýza vývoje platební morálky odběratelů. Z provedených analýz bylo zjištěno, že výrazný růst celosvětového ukazatele platební neschopnosti se promítl do dosažených výsledků škodovosti a to zvláště v roce 2009 a 2010. Růst škodovosti vedl komerční úvěrové pojišťovny ke snížení úvěrových limitů a k promítnutí zvýšeného rizika do pojistných sazeb resp. do ceny pojištění. Tento restriktivní krok byl komerčními pojišťovnami proveden v období, v němž docházelo k růstu poptávky po tomto specifickém typu pojištění v důsledku toho, že jeho přínosy byly v souvislosti s finanční krizí lépe patrné a nepojištění vývozci si začali uvědomovat jeho významnost a potřebu. Na zvýšenou poptávku po úvěrovém pojištění měla v neposlední řadě vliv i zhoršená rizikovost ekonomického prostředí. Restriktivní kroky způsobily vznik mezer na evropských trzích s komerčním úvěrovým pojištěním. Nicméně tyto vzniklé tržní mezery byly následně na základě povolení pokryty evropskými vývozními úvěrovými agenturami. Ty navíc pro vývozce zavedly i speciální protikrizová opatření, jejichž součástí bylo např. zvýšení krytí ze strany pojišťovny tj. snížení spoluúčasti vývozce. Těmito kroky vývozní úvěrové agentury podpořily tisíce evropských vývozců převážně z řad malých a středních podniků. Finanční krize a následná recese tak poukázaly na to, že vývozní úvěrové agentury a pojišťovny jsou pro ekonomiky jednotlivých zemí nepostradatelné. To dokládá i skutečnost, že zvláště na vývozní úvěrové agentury byl v důsledku finanční krize a následné recese vyvíjen obrovský tlak ze strany vývozců, bank i státu, aby podpořily export. A to zejména v Evropě, kde jsou ekonomiky mnoha států závislé na exportu. Český trh s vývozním úvěrovým pojištěním dosahuje druhého nejvyššího stupně penetrace a jeho možno považovat za vysoce konkurenční. Díky tomu na něm čeští vývozci mohou nalézt rozsáhlou nabídku pojistných produktů. Z provedené analýzy bylo dále zjištěno, že český trh s vývozním úvěrovým pojištěním následoval vývoj trhu světového, avšak vykazovaná škodovost byla u vývozních úvěrových pojišťoven (KUPEG a EGAP) v ČR zřetelně vyšší ve srovnání s průměrnou škodovostí dosaženou členy Bernské unie. Jednalo se totiž o první zkušenosti s krizí, se kterými se český trh s vývozním úvěrovým pojiště-

90

Závěr

ním mohl setkat. I přesto, že se jednalo o první zatěžkávající zkoušku, dokázaly ji vývozní úvěrové pojišťovny zvládnout, čímž výrazně podpořily české exportéry. S jejich pojistnou podporou se navíc některým českým vývozcům podařilo prosadit na vybraných zahraničních trzích, a to v důsledku omezené konkurence zahraničních exportérů. Diplomová práce zhodnotila situaci na trhu s vývozním úvěrovým pojištěním a poukázala na jeho významnou roli zvláště u exportně orientovaných ekonomik. V rámci práce byla posouzena činnost EGAP včetně toho, zda její činnost korespondovala s dokumentem Exportní strategie ČR. Práce upozornila na to, že by vývozci neměli podceňovat možná úvěrová rizika a měli by si své vývozní úvěry určitým způsobem zajistit, a to buď s využitím vývozního úvěrového pojištění či jeho substitutů. Mimo to práce poskytuje ucelený pohled na problematiku pojišťování zahraničních úvěrů. Manažerům malých a středních podniků mohou posloužit autorkou formulovaná doporučení týkající se jak vývozců samotných, tak i českého trhu s vývozním úvěrovým pojištěním.


91

11 Seznam použité literatury Literární zdroje BÖHM, A; JANATKA, F.

2004. Pojištění úvěrových rizik v mezinárodním obchodě. Praha: Grada Publishing, 2004, 204 s. ISBN 80-247-0816-7. BÖHM, A. 2009. Pojištění pohledávek v mezinárodním obchodě. Praha: Professional Publishing, 2009, 150 s. ISBN 978-80-7431-004-1. BÖHM, A.; TŮMOVÁ, K. 2010. Pojištění vývozních úvěrů v současné ekonomické situaci. E + M Ekonomie a Management. 2010, roč. 2010, č. 3, s. 72 − 82. ISSN 1212-3609. BLAŠKOVÁ, V. a kol. 2009. Statistika I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 228 s. ISBN 978-80-7375-286-6. BRANCH, A. E. 2006. Export practice and management. 5. vyd. London: Thomson Learning, 2006, 672 s. ISBN 978-1844800810. ČEJKOVÁ, V. 2000. Pojistný trh. Brno: Masarykova univerzita, 2000, 112 s. ISBN 80-210-2495-X. DAŇHEL, J. a kol. 2005. Pojistná teorie. 1.vyd. Praha: Professional Publishing, 2005, 332 s. ISBN 80-86419-84-3. DUCHÁČKOVÁ, E. 2009. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. DUCHÁČKOVÁ E.; DAŇHEL, J., 2010. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 216 s. ISBN 978-80-7431-015-7. DUCHÁČKOVÁ E.; DAŇHEL, J. 2012. Pojistné trhy: změny v postavení pojišťovnictví v globální éře. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2012, 252 s. ISBN 978-80-7431-078-2. EUROPEAN UNION. 2012. Study on short-term trade finance and credit instance in the EU. Luxembourg: Publications Office of the EU, 2012, 62 s. ISBN: 978-92-79-23359-3. JANATKA, F. a kol. 2011. Rizika v komerční praxi. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 320 s. ISBN 978-80-7357-632-5. JANDA, K. 2008. Státní podpora českých vývozních úvěrů. Český finanční a účetní časopis. 2008, roč. 3, č. 1, s. 62 – 75. ISSN 1802-2200. JÍLEK, J. 2006. Deriváty, hedžové fondy, offshorové společnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 260 s. ISBN 80-247-1826-x. JÍLEK, J. 2010. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. vyd. Praha: Grada, 2010, 630 s. ISBN 978-80-247-3696-9. JUS, M. 2013. Credit Insurance. 1. vyd. Oxford: Academic Press, 2013, 173 s. ISBN 9780124114586.

92


KALINOVOVÁ, A.; KLÍMA, M.; PELIKÁN, M.

2010. Řízení rizik a financování obchodních transakcí ve vývozu a dovozu. 2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 209 s. ISBN 978-80-86730-62-2. KARFÍKOVÁ, M.; PŘIKRYL, V. 2010. Pojišťovací právo. 1. vyd. Praha: Leges, 2010, 351 s. ISBN 978-80-87212-45-5. KAŠPAROVSKÁ, V. 2010. Banky a komerční obchody. 1. vyd. Kravaře: Marreal servis, 2010, 172 s. ISBN 978-80-254-6779-4. KMONÍČEK, Z. 2001. Vznik a srovnání národních systémů podpory exportů ve vybraných zemích (1). Bankovnictví: odborný časopis. 2001, roč. 2001, č. 7-8, s. 38 -39. ISSN 1212-4273. MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A. 2010. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. Praha: Grada, 2010, 240 s. ISBN 978-80-247-3237-4. OECD. 1998. The Export Credit Arrangement – Achievements and Challenges 1978/1998. France: OECD Publishing, 1998, 172 s. ISBN: 9789264163867. PINTER, L. 2011. Kreditné deriváty a swapy kreditného zlyhania PIIGS krajín v rokoch 2006-2008. Finančný manažér. 2011, roč. 11, č. 1, s. 16 - 19. ISSN 1335-5813. POHANKA. J. 2002. Exportní financování jako bankovní produkt (1. část). Bankovnictví: odborný časopis. 2002, roč. 2002, č. 5, s. 14 - 15. ISSN 12124273. REŽŇÁKOVÁ, M. 2010. Řízení platební schopnosti podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 194 s. ISBN 978-80-247-3441-5. STEPHENS, M. 1999. The Changing Role of Export Credit Agencies. 1. vyd. Washington: International Monetary Fund, 1999, 131 s. ISBN 1-55775-801-8. Internetové zdroje AMMERLAAN, J. 2009. Pojišťujeme

v národním zájmu [on-line]. 22. 10. 2009 [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.egap.cz/o-spolecnosti/egap-vmediich/archiv-2009/zpravy/2009-10-22.php ATRADIUS. 2012a. Payment practices barometer – International survey of B2B payment behaviour – Core results Eastern Europe [on-line]. 2012a [cit. 2013-09-23]. Dostupné z: http://global.atradius.com/images/stories/ Publications/payment_pratices/Round11/PPB11_EE_eng%281%29.pdf ATRADIUS. 2012b. Payment practices barometer – International survey of B2B payment behaviour – Core results Asia-Pacific [on-line]. 2012b [cit. 201309-23]. Dostupné z: http://global.atradius.com/images/stories/ Publications/payment_pratices/Round11/PPB11_APAC.pdf ATRADIUS. 2013. Historie [on-line]. 2013 [cit. 2013-11-09]. Dostupné z: http:// www.atradius.cz/corporate/aboutus/historie.html BERNE UNION. 2010. Credit insurance in support of international trade - Observations throughout the crisis [on-line]. 2010 [cit. 2013-10-11]. Dostupné z:


93

http://www.berneunion.org/wp-content/uploads/2013/10/Creditinsurance-in-support-of-international-trade.pdf BERNE UNION. 2012. Berne union business trends and co-operation with the Aman union. In: 20 – 22 November 2012 – Aman Union Third Annual Meeting, Kuala Lumpur [on-line]. 2012 [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: http://www.amanunion.net/files/Aman2012Meeting/2012-11%20Aman %20Union%20AGM-Peter%20Jones.pdf BERNE UNION. 2013a. About the Berne Union [on-line]. 2013a [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: http://www.berneunion.org/about-the-berne-union/ BERNE UNION. 2013b. Berne Union 2013 [on-line]. 2013b [cit. 2013-07-23]. Dostupné z: http://www.berneunion.org/pdf/Berne%20Union%20Yearbook %202013.pdf BERNE UNION. 2013c. Statistics [on-line]. 2013c [cit. 2013-09-19]. Dostupné z: http://www.berneunion.org/statistics/ BLACK, S. 2008. The asset-backed commercial paper market [on-line]. 2008 [cit. 2013-11-29]. Dostupné z: http://www.rba.gov.au/publications/ bulletin/2008/jan/pdf/bu-0108-1.pdf BLACKROCK. 2011. Understanding ABCP: A Primer [on-line]. 2011 [cit. 2013-1129]. Dostupné z: http://www.blackrock.com/cash/literature/whitepaper/ understanding-abcp-a-primer.pdf COFACE. 2012. Coface Austria Kreditversicherung AG, organizační složka Česko se stává přímou organizační složkou Coface ve Francii [on-line]. 2012 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://www.coface.cz/CofacePortal/Show Binary/BEA%20Reposito-ry/CZ/cz_CZ/pages/home/informace/novinky/ _docs/121102_reorganizace_2012.pdf COFACE. 2013. Společnost Coface sloučila 21 evropských poboček úvěrových pojišťoven do jedné společnosti [on-line]. 2013 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://www.coface.cz/CofacePortal/ShowBinary/BEA%20Repository /CZ/cz_CZ/pages/home/informace/novinky/_docs/130215_Coface_slouc eni_pobocek.pdf CREDENDO GROUP. 2013. The ONDD group becomes Credendo Group [on-line]. 2013 [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.delcredereducroire.be/ 29481/29489/30203/ondd-becomes-credendo-group ČNB. 2013. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem [on-line]. 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/ www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zprav y_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2012_cz.pdf ČSÚ. 2013a. Zahraniční obchod ČR – hledisko teritoriální [on-line]. 2013a [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0602.pdf ČSÚ. 2013b. Vývoz do vybraných států v roce 2011 a 2012 [on-line]. 2013b [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/ EC00307548/$File/60081306.pdf

94 ČSÚ.


2013c. Míra inflace, vývoj spotřebitelských cen vybraných výrobků v ČR [on-line]. 2013c [cit. 2013-10-03]. Dostupné z:http://www.czso.cz/cz/ cr_1989_ts/0304.pdf ČSÚ. 2013d. Makroekonomické údaje [on-line] 2013d [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_ udaje/$File/HLMAKRO.xls ČSÚ. 2013e. Databáze zahraničního obchodu [on-line]. 2013e [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO EGAP. 2006. Výroční zpráva 2005 [on-line]. 2006 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://www.egap.cz/dokumenty/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava2006.pdf EGAP. 2007. Výroční zpráva 2006 [on-line]. 2007 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://www.egap.cz/dokumenty/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-2006.pdf EGAP. 2008. Výroční zpráva 2007 [on-line]. 2008 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://www.egap.cz/dokumenty/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-2007.pdf EGAP. 2009. Výroční zpráva 2008 [on-line]. 2009 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://www.egap.cz/dokumenty/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava2008.pdf EGAP. 2010. Výroční zpráva 2009 [on-line]. 2010 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://www.egap.cz/dokumenty/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-2009.pdf EGAP. 2011. Výroční zpráva 2010 [on-line]. 2011 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://www.egap.cz/dokumenty/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-2010.pdf EGAP. 2012. Výroční zpráva 2011 [on-line]. 2012 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://www.egap.cz/dokumenty/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-2011.pdf EGAP. 2013a. Klasifikace zemí [on-line]. 2013a [cit. 2013-08-30]. Dostupné z: http://www.egap.cz/informace/klasifikace-zemi/index.php EGAP. 2013b. EGAP v číslech [on-line]. 2013b [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://www.egap.cz/o-spolecnosti/egap-v-cislech/index.php EGAP. 2013c. Výroční zpráva 2012 [on-line]. 2013c [cit. 2013-10-03]. Dostupné z:http://www.egap.cz/dokumenty/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava2012.pdf EGAP. 2013d. Historie EGAP [on-line]. 2013d [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://www.egap.cz/o-spolecnosti/profil/historie-egap/index.php EGAP. 2013e. Přehled produktů [on-line]. 2013e [cit. 2013-10-23]. Dostupné z: http://www.egap.cz/pojistne-produkty/index.php EGAP. 2013f. Pravidla pro původ zboží [on-line]. 2013f [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://www.egap.cz/informace/pravidla-pro-puvod-zbozi/ index.php EEIP. 2011. Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy související s navýšením finančních prostředků pro Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. [on-line]. 2011 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z:


95

http://www.businessinfo.cz/files/archiv/dokumenty/eeip_studie_ria _navyseni_egap_110718.pdf EULER HERMES ČESCOB. 2011. Výroční zpráva 2010 [on-line]. 2011 [cit. 2013-1015]. Dostupné z: http://www.eulerhermes.cz/cs/dokumenty/vz_euler _hermes_2010.pdf EULER HERMES. 2012. Registration dokument [on-line]. 2012 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://www.eulerhermes.com/mediacenter/news/Lists/News Documents/Euler_Hermes_Regsitration_Document_2012.pdf EULER HERMES. 2013. Corporate insolvencies: the true nature of the Eurozone crisis. Economic Outlook [on-line]. 2013, roč. 2013, č. 1194, s. 10 [cit. 201310-01]. Dostupné z: http://www.eulerhermes.de/mediacenter/Lists/ mediacenter-documents/euler-hermes-economic-outlook-no-1194.pdf FCI. 2013. FCI' s much awaited figures for 2012 worldwide factoring industry. [on-line]. 2013 [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.fci.nl/news/ detail/?id=323 HIKELOVÁ, H. 2013. Malé a střední firmy dobývají svět, podceňují přitom rizika. Procházka EGAPEM [on-line]. 2013, roč. 2013, č. 0, s. 1-2 [cit. 2013-11-23]. Dostupné z: http://www.egap.cz/dokumenty/egap-casopis-msv.pdf INTERNATIONAL FINANCIAL CONSULTING. 2004. Concept paper on the creation of a regional export credit and finance scheme [on-line]. 2004 [cit. 2013-0811]. Dostupné z: http://www.globalclearinghouse.org/wefbrazil/Docs/ ADB%20Concept%20Paper.pdf ISDA. 2012. OTC derivatives market analysis year-end 2012 [on-line]. 2012 [cit. 2013-09-08]. Dostupné z: http://www2.isda.org/attachment/NTY4M Q==/ISDA%20Year-End%202012%20Market%20Analysis%20FINAL.pdf JONES, P. 2010. The Credit Insurance [on-line]. 2010 [cit. 2013-09-06]. Dostupné z: http://siteresources.worldbank.org/FINANCIALSECTOR/ Resources/Primer15_TradeCreditInsurance_Final.pdf KÄRLE, A. 2011. Credit Insurance in the Crisis – A Reinsurer's View. In: PASA Conference Lima [on-line]. 8 – 20 May 2011 [cit. 2013-11-11]. Dostupné z: http://www.apfpasa.ch/eventos/peru11/files/Eng/11%20Credito%20Karle %202011%2005%2030%20us.pdf KPMG. 2013. Euler Hermes Europe SA, organizační složka – Zpráva auditora a účetní závěrka k 31. prosinci 2012 [on-line]. 2013 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z: http://www.eulerhermes.cz/cs/dokumenty/ucetni_uzaverka_ 2012.pdf KUPEG. 2011. Výroční zpráva 2010 [on-line]. 2011 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://www.kupeg.cz/file/36 KUPEG. 2012. Výroční zpráva 2011 [on-line]. 2012 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://www.kupeg.cz/file/178 KUPEG. 2013. Výroční zpráva 2012 [on-line]. 2013 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://www.kupeg.cz/file/237

96 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU.


2009a. Prioritní země pro export. Businessinfo.cz [on-line]. 24. 7. 2009a [cit. 2013-08-30]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nove-prioritni-zeme-pro-export3812.html MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. 2009b. Nová koncepce podpory vývozu do prioritních zemí [on-line]. 4. 5. 2009b [cit. 2013-10-11]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/o-czechtrade/reference/czechtrade-media/nova -koncepce-podpory-vyvozu-do-prioritnich-zemi/ MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. 2011. Aktualizace Exportní strategie ČR na období 2006 – 2010 na rok 2011 [on-line]. 2011 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/files/archiv/dokumenty/mpo_aktuali zace_exportnistrategie_2011.pdf NOVOTNÝ, J. 2012. KUPEG – významný pojistitel českého exportu. iProsperita.cz [on-line]. 27. 2. 2012 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://www. iprosperita.cz/finance/1462-kupeg--vyznamny-pojistitel-ceskeho-exportu OECD. 2005. Export Credit Financing Systems in OECD Member Countries and Non-Member Economies: Introduction [on-line]. 2005 [cit. 2013-08-25]. Dostupné z: http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/ trade/export-credit-financing-systems-in-oecd-member-countries-andnon-member-economies-introduction_9789264069145-en#page1 OECD. 2013a. Export Credits work at the OECD [on-line]. 2013a [cit. 2013-0722]. Dostupné z: http://www.oecd.org/tad/xcred/about.htm OECD. 2013b. The export Credit Group (ECG) [on-line]. 2013b [cit. 2013-07-22]. Dostupné z: http://www.oecd.org/tad/xcred/ecg.htm OECD. 2013c. Arrangement on officially supported export credits [on-line]. 2013c [cit. 2013-07-22]. Dostupné z: http://search.oecd.org/official documents/displaydocumentpdf/?cote=tad/pg(2011)13&doclanguage=en OECD. 2013d. Premium for officially supported export credits [on-line]. 2013d [cit. 2013-09-01]. Dostupné z: http://www.oecd.org/tad/xcred/ premiumforofficiallysupportedexportcredits.htm OECD. 2013e. Country risk classification [on-line]. 2013e [cit. 2013-09-01]. Dostupné z: http://www.oecd.org/tad/xcred/crc.htm PARÍZEK, P. 2005. Co se změnilo v úvěrovém pojištění EGAP po vstupu do EU. EGAP – pojišťujeme český export [on-line]. 4. 4. 2005 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.egap.cz/o-spolecnosti/egap-v-mediich/archiv2005/zpravy/2005-04-04.php PLEVA, K. 2011a. Nezastupitelná role. Patria.cz [on-line]. 24. 8. 2011a [cit. 201308-23]. Dostupné z: http://www.patria.cz/mediamonitoring/1889186/ nezastupitelna-role.html PLEVA, K. 2011b. Exportní konference. In: Youtube [on-line]. 11. 11. 2011b [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=q5eoDtufb_k

Seznam použité literatury PROCHÁZKA, J.

97

2013. Úvodní slovo. Procházka EGAPEM [on-line]. 2013, roč. 2013, č. 0, s. 1 [cit. 2013-11-23]. Dostupné z: http://www.egap.cz/ dokumenty/egap-casopis-msv.pdf SCHRIJVER, J. 2013. Berne Union AGM 2013: Video interview with Johan Schrijver [on-line]. 15. 11. 2013 [cit. 2013-11-24]. Dostupné z: http://www. berneunion.org/berne-union-agm-2013-video-interview-with-johanschrijver/ Sigma: Credit instance and surety: solidifying commitments. 2006 [on-line]. Zurich: Swiss Re, 2006, roč. 2006, č. 6 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://media.swissre.com/documents/sigma6_2006_en.pdf SOLUNION. 2013. World market of credit instance [on-line]. 2013 [cit. 2013-1022]. Dostupné z: http://www.apfpasa.ch/eventos/usa13/download/ Alejandro%20Santamaria%20-%20Credit%20Insurance%20MarketEN.pdf SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR. 2013. Dočasná státní pomoc v případech odmítnutí pojištění [on-line]. 2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www. spcr.cz/aktualni-tema/docasna-statni-pomoc-v-pripadech-odmitnutipojisteni SWISS EXPORT RISK INSURANCE. 2013. Annual Report Part 1 General [on-line]. 2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z: http://www.serv-ch.com/fileadmin /serv-dateien/Ueber_uns/gb/SERV_GB12_e.pdf SWISS RE. 2006. The fundamentals of credit (re)insurance and perspectives on future innovative products. In: Media Briefing Credit (re)insurance London [on-line]. 29. 6. 2006 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z: http:// media.swissre.com/documents/Media+Briefing+Credit+ReInsurance_fina l_29062006.pdf ŠIMÁČEK, M. 2013. Podpora exportu, role EGAP při financování obchodních příležitostí. In: Fórum investičních příležitostí v Evropě a Asii a možnosti jejich financování [on-line]. 26. 2. 2013 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: http:// www.sme-union.cz/26022013/3_egap.ppt TLAPA, M. a kol. 2005. Exportní strategie ČR pro období 2006 až 2007 [on-line]. 2005 [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/files/ archiv/2005/EXPOSTR_exportstrategie_verze241105.doc VESELÝ, M. 2013. Peníze, které přijdou pozdě nebo vůbec, stojí firmu nemalé prostředky. iDNES.cz [online]. 26. 3. 2013 [cit. 2013-11-11]. Dostupné z: http://sdeleni.idnes.cz/penize-ktere-prijdou-pozde-nebo-vubec-stojifirmu-nemále-prostredky-1i2-/eko-sdeleni.aspx?c=A130325_091014_ekosdeleni_bar WTO. 2013. Total merchandise trade [on-line]. 2013 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://stat.wto.org/StatisticalProgram/WSDBViewData.aspx?Language =E

98


Legislativní normy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2011/77/ES. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace EU [cit. 2013-0908]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do? uri=OJ:L:2011:326:0045:0112:CS:PDF Sdělení Komise členským státům podle článku 93 (odst. 1) Smlouvy o ES o aplikaci článků 92 a 93 Smlouvy na pojištění krátkodobých vývozních úvěrů (1997/C281/03). In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace EU [cit. 2013-09-07]. Dostupné z: http://eur-lex.europa. eu/LexUriServ/%20LexUriServ.do?uri=DD:08:01:31997Y0917(01):CS:PDF Sdělení Komise členským státům na základě čl. 93 odst. 1 smlouvy o ES, kterým se použijí články 92 a 93 smlouvy na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů (97/C 281/03). In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace EU [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ LexUriServ/%20LexUriServ.do?uri=DD:08:01:31997Y0917(01):CS:PDF Směrnice Rady č. 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro operace se střednědobým a dlouhodobým krytím. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace EU [cit. 2013-09-10]. Dostupné z: http://eur-lex .europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31998L0029:CS:NOT Smlouva o založení evropského společenství. In: Euroskop [online]. [cit. 201309-10]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/756-smlouva_o_ es_nice.pdf Rozhodnutí rady o zřízení Pracovní skupiny pro koordinaci politiky pojištění úvěrů, zajištění úvěrů a finančních úvěrů. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace EU [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:01:01:31960D1027(01): CS:PDF Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Zákon o státním rozpočtu České republiky (č. 622/2006 Sb., č. 360/2007 Sb., č. 475/2008 Sb., č. 487/2009 Sb., č. 433/2010 Sb., č. 455/2011 Sb., č. 504/2012 Sb.) Ostatní zdroje VESELÝ, M. 2011. Pojištění pohledávek

a eliminace rizik obchodních úvěrů. In: Pojišťovnictví ČR a SR, 23. listopad 2011. Interní materiály KUPEG

Přílohy

99

Přílohy

100


A Členové Bernské unie Tab. 12


01. AIG Spojené státy americké

26. ICIEC multilaterální

02. ASEI Indonésie

27. KSURE Korea

03. ASHRA Izrael

28. KUKE Polsko

04. ATI multilaterální

29. MEXIM Malajsie

05. ATRADIUS Nizozemí

30. MIGA multilaterální

06. CESCE Španělsko

31. NEXI Japan

07. COFACE Francie

32. ODL Lucembursko

08. COSEC Portugalsko

33. OeKB Rakousko

09. ECGC Indie

34. ONDD Belgie

10. ECIC SA Jihoafrická republika

35. OPIC Spojené státy americké

11. ECICS Singapur

36. PwC Německo

12. EDC Kanada

37. SACE Itálie

13. EFIC Austrálie

38. SBCE Brazílie

14. EGAP Česká republika

39. SERV Švýcarsko

15. EH GERMANY Německo

40. SID Slovinsko

16. EKF Dánsko

41. SINOSURE Čína

17. EKN Švédsko

42. SLECIC Srí Lanka

18. EXIM HUNGARY Maďarsko

43. SOVEREIGN Bermudy

19. EXIM J Jamajka

44. TEBC Čínská republika

20. EXIMBANKA SR Slovenská republika

45. THAI EXIMBANK Thajsko

21. FCIA Spojené státy americké

46. TURK EXIMBANK Turecko

22. FINNVERA Finsko

47. UK EXPORT FINANCE Velká Británie

23. GIEK Norsko

48. US EXIMBANK Spojené státy americké

24. HISCOX Bermudy

49. ZURICH Spojené státy americké

25. HKEC Hong Kong Zdroj: upraveno dle (Berne Union, 2013d)

Klasifikace zemí dle OECD

B Klasifikace zemí dle OECD Obr. 6

Klasifikace zemí dle rizika

Zdroj: (Swiss Export Risk Insurance, 2013)

101

102

Pojistné vs. riziková angažovanost

C Pojistné vs. riziková angažovanost Graf 31

Vývoj pojistného a rizikové angažovanosti

Zdroj: (Kärle,2011)

Korelační analýza − data

103

D Korelační analýza − data Tab. 13

Vstupní data pro korelační analýzu

Export mimo EU28 (mil. Kč)

Export mimo EU 28 a OECD (mil. Kč)

Předepsané pojistné (mil. Kč)

1998

088 168 085 198 094 563 105 737 120 623 123 141

-

0065 0182 0106 0275 0705 0395

1999

112 444

063 549

0710

2000

155 716 170 066 179 425 174 059 221 861 271 045 307 521 365 585 365 821 326 666 406 458 489 722 589 352

084 558 092 109 095 819 093 737 122 962 152 683 174 564 218 516 229 130 198 209 244 822 296 570 353 146

0918 1091 0269 0221 0281 0274 0911 1381 0905 1215 2258 2259 1963

Rok 1993 1994 1995 1996 1997

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Zdroj: vlastní zpracování dle (ČSÚ, 2013a, 2013e; EGAP, 2013)

104 Tab. 14

Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Korelační analýza − data Korelační analýza – vývoz ČR mimo EU 28

Před. poj. očištěné o inflaci (mil. Kč)

Export očištěný o inflaci (mil. Kč)

Před. poj. očištěné od trendu

Export očištěný od trendu

0065,00 0165,45 089,00 0215,01 0516,86 0268,52 0475,87 0599,61 0691,38 0168,55 0138,38 0172,92 0166,67 0545,84 0813,79 0514,20 0686,44 1 264,99 1 252,22 1 068,59

088 168,00 077 452,73 079 397,98 082 671,23 088 433,28 083 712,44 075 364,61 101 708,69 107 773,13 112 421,68 108 991,23 136 529,85 164 869,22 184 254,64 215 430,17 207 852,84 184 557,06 227 707,56 271 464,52 320 823,08

0-64,74 00-2,51 0-116,54 0-26,78 -241,97 0-34,21 -150,25 -256,08 -333,44 -204,33 -257,34 -258,87 -317,18 00-6,21 -180,41 -210,58 -138,55 -334,35 -215,27 0-73,93

-01 6433,81 -03 191,69 -02 445,76 -02 667,22 -04 796,20 0-4 386,42 -18 320,06 -01 062,68 0-1 278,01 0-6 557,31 0-2 1504,43 0-7 071,90 -06 786,49 -10 601,23 -25 333,71 -00552,32 -40 850,56 -16 857,71 -06 952,00 -36 003,29

Zdroj: vlastní zpracování s využitím vstupních dat

Pětiletý klouzavý korelační koeficient odchylek od trendu

-0,1373 -0,4365 -0,2233 -0,0809 0,3675 -0,2331 -0,5999 -0,7357 -0,1761 -0,4539 -0,7662 -0,8511 -0,4252 -0,2208 -0,3303 -0,0333 -

Korelační analýza − data Tab. 15

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

105

Korelační analýza – vývoz ČR mimo EU 28 a mimo OECD

Před. poj. očištěné o inflaci (mil. Kč)

Export očištěný o inflaci (mil. Kč)

0710,00 0883,54 1 004,60 0243,66 0200,00 0248,01 0237,85 0774,00 1 146,06 0713,72 0950,70 1 746,33 1 721,80 1 459,48

063 549,30 081 383,75 084 815,23 086 792,84 084 830,16 108 527,69 132 537,52 148 313,07 181 340,79 180 701,85 155 093,38 189 344,39 226 044,43 262 561,97

Pětiletý klouzavý Před. poj. Export korelační očištěné očištěný koeficient odchylek od trendu od trendu od trendu

-155,05 -334,79 -460,49 -302,26 -363,68 -355,85 -431,49 -014,63 -277,12 -279,43 -179,20 -472,04 -302,19 -104,41

Zdroj: vlastní zpracování s využitím vstupních dat

-05 994,79 -12 332,95 -04 208,19 0-5 613,66 -19 844,39 -9 052,71 -01 442,69 -03 214,96 -21 855,90 -06 519,82 -34 241,51 -15 809,69 0-4 536,68 -24 455,99

-0,8597 -0,8621 -0,5476 -0,4588 -0,8161 -0,8041 -0,4255 -0,1503 -0,2203 -0,1260 -

Pojištění úvěrových rizik v zahraničním obchodě

Recommend Documents