Počítačová gramotnost zaměstnanců vybrané společnosti

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informatiky a kvantitativních metod

Počítačová gramotnost zaměstnanců vybrané společnosti Diplomová práce

Autor:

Bc. Tomáš Neuberg Informační technologie a management

Vedoucí práce:

Ing. Lukáš Herout, Ph.D.

1

Praha

Červen 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne

23. 6. 2015

Bc. Tomáš Neuberg

2

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval za vedení práce Ing. Lukášovi Heroutovi, Ph.D., za cenné odborné rady a chápavý lidský přístup. Také bych chtěl poděkovat zaměstnancům Úřadu městské části Praha 7, za jejich více než ochotnou spolupráci. A v neposlední řadě chci poděkovat své rodině za podporu a důvěru, jež mi projevovali celou dobu studia.

3

Anotace V této diplomové práci autor zkoumá počítačovou gramotnost zaměstnanců Úřadu městské části Praha 7, za pomoci dvou metod, a to deklarační a ověřovací. Následně tyto porovnává a navrhuje opatření ke zlepšení stávající situace.

Klíčová slova Počítačová

gramotnost,

Informační

gramotnost,

Druhé

gramotnosti,

vzdělávání

zaměstnanců samosprávy

Anotation Author examines the computer literacy of employees of the municipal of the Prague 7 district, in this thesis, with help of two metods, namely the declaration and verification. Then compares these proposes measures to improve the current situation.

Key words Computer literacy , Information literacy, Second literacies, local government employees education

4

Obsah

Úvod Vývoj technologie a tím následně i komunikačních technologií se podepisuje významnou měrou na životním stylu, pracovních návycích a také na požadavcích v rámci pracovní náplně. Díky tomu rostou potřeby na přijímání nových schopností a dovedností člověka. Tento postup technologických nástrojů se za poslední dobu natolik provázal s lidským životem, že aktuální civilizaci nazýváme Informační společností. Každý její člen je neustále zahlcován obrovským množstvím informací. Jestliže chce jedinec v této době obstát a je nutné, aby dosáhl poměrně vysoké úrovně informační gramotnosti. Hlavní podmínkou nabytí takovéto dovednosti je schopnost ovládat výpočetní techniku, což je v moderní době stavěno na roveň gramotnosti v klasickém slova smyslu. Avšak je-li po zaměstnanci vyžadováno používání počítače jakožto nástroje pro dennodenní práci, měl by tento být také dostatečně vzdělán k jeho efektivnímu a rutinnímu používání, podobně jako byl na základní škole veden ke správnému čtení a psaní. Sama počítačová gramotnost je pojmem neustále se vyvíjejícím a také způsob jak jí měřit je rozdílný. Dokonce sami dotazovaní často žijí v deziluzi, o své vlastní dosažené odbornosti na tomto poli. Mladí lidé se často považují za experty na IT, když si dokáží najít cestu pomocí GPS navigace, stáhnout si hudbu do mp3 přehrávače či domluvit si rande pomocí sociální sítě, kde vystavují na odiv celý svůj život včetně ilustrace pomocí aktuálně pořízených fotografií z „chytrého“ mobilního telefonu. Hlavním cílem této práce je analyzovat úroveň počítačové gramotnosti zaměstnanců Úřadu městské části Praha 7, s cílem porovnat deklarovanou úroveň se zjištěnou a navrhnout změny či opatření k dalšímu rozvoji. Toto téma je autorovi blízké z důvodu osobních zkušeností při osmi leté praxi, právě v této instituci, dále jakožto občana, který přichází s tímto úřadem často do styku a je tedy jeho zájmem přispět ke zlepšení pracovních podmínek jeho zaměstnanců, stejně jako zefektivnění služeb pro jeho sousedy, ostatní občany městské části Praha 7. 5

Pro zpracování této práce byly primárně užity analyticko-syntetické metody na primárních a sekundárních pramenech.

6

Gramotnost Nejběžnějším užitím pojmu gramotnost je ve významu spojeném s osvojením si schopnosti čtení, psaní a občasně i počítání. Tuto představu pak podporují i významy v literatuře, po které sáhne každý normální člověk, jako jsou slovníky cizích slov. Například Lumír Klimeš ve svém slovníku uvádí „gramotný = znalý čtení a psaní“1. Jejími dalšími aspekty jsou vliv na socializaci, obohacení osobního života, umocnění intelektu a zvýšení možností k uplatnění v profesním životě. Avšak slovo gramotnost má mnohem expresnější význam, se kterým dle Rabušicové přišlo UNESCO „Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života“.2 Z čehož vyplývá, že první uvedená definice, blízká široké veřejnosti, klade za základ gramotnosti pouze znalost, přičemž druhá je spíše spojená s propojením dovednosti a porozumění. Na tyto dovednosti je postupně kladen čím dál větší důraz, ve vztahu s proměnami společnosti a požadavky na nově akcentované komplexy vědomostí, jenž by si lidé měli osvojovat. Z čehož zákonitě i vyplývá jejich vliv na kvalitu osobního a profesního života, v zásadě porovnatelný s vlivem gramotnosti základní. Každodenní potřeby života ve spojení s gramotností se tak postupně rozvíjely až v pokročilé formy gramotnosti, zvané jako Druhé gramotnosti, nebo také nové gramotnosti, moderní, současné či dnešní gramotnosti. Tyto speciální typy jsou vždy vztahovány vzhledem ke kontextu činnosti, jejíž osvojení dovednosti se týkají. Často se tak lidé setkávají s gramotnostmi jako např. sociální, ekonomická, právní, matematická, vizuální, komunikační, technologická, technická, přírodovědná, čtenářská či ekologická. Co se týká definování druhů gramotnosti, jeví se značně problematické, díky těmto problémům:  Historické a kulturní tradice  Společenské podmínky  Ekonomická úroveň

1

KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: SPN, 1981. 24, 790 s. Odborné slovníky.

2

RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu. Vyd. 1. Brno: Georgetown, 2002, 199 s. ISBN 80-86251-14-4

7

 Rostoucí nároky doby a její neustálé proměny – Industrializace, Automatizace, Globalizace, Informatika  Potřeby jednotlivců nebo skupin 

Druhé gramotnosti

V současnosti se civilizace nachází na určitém stupni svého vývoje, který je možné nazvat Informační společností. Obzvláště díky vývoji na poli technologií, telekomunikací a informatiky dochází k dynamickým změnám v každodenním životě. Díky tomu vzrůstají požadavky na nové schopnosti a dovednosti zaměstnanců napříč všemi odvětvími lidské činnosti. Tyto nové náročné vlivy na širokou veřejnost dávají vzniknout nově osvojovaným dovednostem a schopnostem, které můžeme začlenit do jedné skupiny a souhrnně jí nazývat druhá gramotnost. Pod tímto pojmem se skrývá množství úzce zaměřených gramotností ukazujících se jako velmi positivní faktor, jež může významně dopomoci člověku k pracovním a osobním úspěchům. Klasickým pojmem gramotnost bývá označována individuální dovednost číst a psát.3 Není tím myšleno jen prosté rozeznávání znaků, ale spíše schopnost číst i delší text a pochopit jeho obsah. Druhé gramotnosti je možné podle Doležalové rozdělit do několika skupin, odvozené z rozdílných oborů práce a lidských činností: 4  Čtenářská, přírodovědná a matematická gramotnost  Funkční, případně „nová“ gramotnost  Jazyková, počítačová, informační gramotnost  Gramotnost v přeneseném významu jako schopnost či dovednost určité duševní činnosti nebo aktivity s duševní činností spojené S ohledem na zadané téma, kterým se tato diplomová práce zabývá, bude dále rozpracována a rozebírána pouze Funkční gramotnost, pod níž spadá Informační a následně právě také Počítačová gramotnost.

3

KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: SPN, 1981. 24, 790 s. Odborné slovníky

4

DOLEŽALOVÁ, Jana. Funkční gramotnost - proměny a faktory gramotnosti ve vztazích a souvislostech. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, 88 s. ISBN 80-7041-115-5

8

1

ÚVOD „Pevně věřím v lidi.“ - Abraham Lincoln

Současnost ovládá technologie, technologické pokroky a informace. Díky technologii se nám právě informací dostává a my se musíme naučit s nimi efektivně pracovat a využívat je v náš prospěch. Sociální sítě, které jsou trendem dnešní doby, umožňují rychlý přenos informací mezi subjekty komunikačního kanálu. Sociální média dnes již využívají miliony lidí po celém světě k soukromým účelům. Bylo jen otázkou času, kdy zde někdo spatří i obchodní potenciál. Tento trend internetového marketingu se již začíná prosazovat a v některých společnostech je již běžnou praktikou. Vzhledem ke skutečnosti, že s využitím marketingové kampaně na sociálních sítích lze oslovit velké množství potencionálních spotřebitelů, je to velmi účinný a efektivní marketingový nástroj. Cílem této bakalářské práce je popis a charakteristika sociálních sítí. Stěžejní část této práce se věnuje Facebooku a jeho využití k podpoře produktu. Teoretická část bakalářské práce se věnuje charakteristice sociálních sítí a jejich využití. Některé jsou u nás prakticky neznámé, ale některé jsou využívány téměř každý den, ať už k soukromému nebo obchodnímu účelu. Dále se v této části věnuji virálnímu marketingu a jeho popisu. Nejrozsáhlejší část bakalářské práce se zabývá novodobým fenoménem sociálních sítí – Facebookem a možnostem marketingové propagace na něm. V praktické části sestavím konkrétní marketingovou kampaň k podpoření produktu na Facebooku a shrnu své poznatky ohledně této kampaně.

9

1 TEORETICKÉ ASPEKTY SOCIÁLNÍCH SÍTÍ Sociální sítě jsou webové aplikace, které svým uživatelům poskytují prostor ke komunikaci. Obsahy na sociálních sítích jsou tvořeny jen uživateli samotnými, a to v podobě komentářů, odkazů a hodnocení nebo fotek a videí. Sociální sítě jsou založeny na vztazích mezi uživateli.

Sociální sítě mají velký potenciál v zasažení různých segmentů veřejnosti. Již téměř polovina českých manažerů má zkušenosti se sociálními sítěmi a bude jich stále přibývat.5 Než se v prvním desetiletí 21. století vyvinuly sociální sítě, byly zde služby jako diskusní servery, blogy, online úložiště a spousta dalších. Některé online služby nezaujali vůbec a některé byly např. složité na pochopení, tak je využívalo jen určité spektrum lidí. Tyto služby sice prožily svůj boom, ale zájem o ně brzy upadal. Zde přišly na řadu sociální sítě, které zaplnily vzniklou mezeru, ovšem se zcela odlišným konceptem, a to sdílením obsahu mezi jednotlivými uživateli.

Vznik sociálních sítí Přibližně jednou za dekádu se objeví nová zásadní technologie, která od základů změní obchodní prostředí. V 70. letech 20. století to byly sálové počítače. V 80. letech to byl osobní počítač. V 90. letech to byl internet. Dnes to jsou online sociální sítě. Obrázek 1 Schéma vývoje technologií6 V érách sálových počítačů, osobních počítačů či internetu, vedla v nasazování nových technologií pracoviště. Sociální sítě jsou lidé. Lidé teď více než kdy dříve pracují pro sebe, pracují z domova a řeší osobní záležitosti v práci. Důležitá rozhodnutí jsou ovlivněna doporučeními a odkazy od lidí.7 V roce 1995 představili pionýři první online sociální sítě Classmates.com, SixDegrees.com a Friendster.com koncept profilových stránek a spojení s přáteli. Tyto stránky připravili vhodné prostředí pro vznik dnešním populárním webům jako Facebook, MySpace, LinkedIn aj. 8 5 BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Praha: Grada Publishing a.s., 2011 ISBN 978-80-247-3452-1 6 SHIH, C.; Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010 ISBN 978-80-251-2833-6 7 SHIH, C.; Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010 ISBN 978-80-251-2833-6 8 Sociální sítě [online]. 2008-11-25 [cit. 2010-02-09]. Historie sociálních sítí | Sociálnísítě. Dostupné z WWW:

10

Tabulka 1 Vliv nových technologií na obsah sdělení9 Éra před nástupem PC Osobní počítače

Tvorba obsahu Nedostupná Nástroje pro tvorbu obsahu

Distribuce obsahu Fyzická distribuce Vyšší efektivita uchovávání, ale beze změn v základních distribučních

Internet

metodách Primitivní zacílení, agregace obsahu, Virtuální distribuce s náklady

Sociální sítě

reklamy ve vyhledávačích blízkými nule Pokročilé zacílení obsahu založené na Sociální distribuce se šíří od přítele informacích v profilu, aktivitě přátel a k příteli, a proto není považována za doporučeních

spam

Sociální sítě zblízka Pokud člověk není aktivním uživatelem, je velmi těžké zorientovat s v použití jednotlivých sociálních sítí. I když se zdá, že spousta sociálních sítí je nezávislých, většina z nich je provozována nebo ovlivňována předními mediálními či technologickými společnostmi. Všechny velké společnosti jako např. Google, Microsoft, Yahoo!, AOL a další buď nějakou sociální síť vlastní, nebo s ní oficiálně či neoficiálně spolupracují. Každá z těchto velkých společností má na trhu určité výhody a nevýhody, které se budou projevovat i v sociálních médiích. Proto je dobré těmto souvislostem věnovat pozornost. Microsoft Microsoft provozuje celou řadu webových služeb jako Windows Live Messenger, které využívají milióny lidí. Údaje z Windows Live Messenger se používají v jeho sociální síti, Windows Live Spaces. Windows Live Messenger rovněž sbírá data z jiných sociálních sítí, aby jimi obohatili zkušenosti uživatelů. Google Aplikace Google, jakou jsou Google Mail a You Tube, používají milióny uživatelů. Pomocí přihlašovacích údajů umožňuje Google svým uživatelům vytvářet profily na dalších stránkách Googlu, což je důležitá skutečnost.10 Yahoo 9 BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Praha: Grada Publishing a.s., 2011 ISBN 978-80-247-3452-1 10 SHIH, C.; Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010 ISBN 978-80-251-2833-6 11

Přestože patří společnost Yahoo! V současnosti druhá pozice na poli vyhledávání, důležitější je, že vlastní síť stránek, kterou využívá více než 500 miliónů lidí po celém světě. Přestavitelé společnosti uvažují o integraci sociálních prvků do aplikace Yahoo! Mail aby se z ní stala v podstatě sociální síť.11 Existují tři typy webových stránek sociálních médií: ● vše v jednom ● jediný trik ● míšenci Sociální sítě tohoto typu nabízejí uživateli vše ze své online komunity, zábavy, komunikace a potřeb sociálních médií na jednom místě. Pomocí těchto webových stránek se uživatel může spojit se svými přáteli, nahrávat fotografie a videa, aktualizovat stav, připojovat se k různým skupinám. Do této kategorie patří například Facebook, MySpace, QQ.com, Bebo.com, Hi5.com, Friendster.com nebo Orkut.12 Jediný trik Tyto typy webových stránek sociálních médií se snaží dělat jen jednu věc, ale dobře. Mohou se například soustředit na zprostředkování komunikace s ostatními lidmi určitým způsobem. Provádějí a specializují se jen na jednu úlohu. Příkladem webových stránek tohoto typu je Twitter. Od svého počátku je Twitter určen k posílání krátkých textových zpráv a ostatní uživatelé mohly tyto krátké vzkazy následovat.

Míšenci Hybridní webové stránky sociálních médií se zaměřují na jednu primární funkci, ale do své platformy se snaží zakombinovat i funkce ostatních sociálních sítí. Přestože tyto hybridní stránky obsahují základní funkce sociálních funkcí, byly vybudovány kolem specifických akcí. Například Flicker je primárně zaměřen na sdílení fotografií. YouTube slouží primárně ke sdílení a prohlížení videí. Proto tyto platformy postrádají aspekt budování komunity, i když v sobě mají určité prvky sociálních sítí.13 11 BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Praha: Grada Publishing a.s., 2011 ISBN 978-80-247-3452-1 12 BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Praha: Grada Publishing a.s., 2011 ISBN 978-80-247-3452-1 13 SHIH, C.; Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010 ISBN 978-80-251-2833-6 12

Pokud budeme sociální sítě brát z hlediska marketingového využití, je třeba porozumět a mít přehled o těchto sociálních médiích. Ne všechny jsou pro tento účel vhodné. Některé jsou zase zvlášť vhodné v určitých zemích, a některé v určitých demografických skupinách. Ovšem musíme brát v úvahu, že všechny sociální sítě se rychle mění, podle požadavku trhu. V následující tabulce je shrnutí důležitých bodů každé sociální sítě. Tabulka 2 Shrnutí důležitých aspektů sociálních sítí14 Sociální síť Facebook MySpace Twitter LinkedIn Flickr YouTube Orkut Hi5 Bebo Windows Live Spaces

Typ Vše v jednom

Data celkem 13,8 miliard uživatelských minut Vše v jednom celkem 4,9 miliard uživatelských minut Jediný trik cekem 299 milionů uživatelských minut Míšenec, firemní síť celkem 202 milionů uživatelských minut Míšenec, fotografie a video celkem 3,5 miliard fotografií Míšenec, fotografie, videa přehráno 5,5 miliard videí Vše v jednom 65% uživatelů z Brazílie a Indie Vše v jednom v lednu 2009 údajně 60 milionů uživatelů Vše v jednom integrováno s AIM Vše v jednom úzce spjato se službou Live Messenger a jeho 330 miliony uživatelů

Zdroj: comScore, zprávy jednotlivých společností a informace v tisku

Obrázek 2 Světová mapa sociálních sítí

Zdroj: http://webzurnal.cz/marketing/jak-si-vedou-socialni-site-%E2%80%93-fakta-a-cisla/

14 BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Praha: Grada Publishing a.s., 2011 ISBN 978-80-247-3452-1 13

Partner Microsoft Specific Media není k dispozici není k dispozici Yahoo! Google Google není k dispozici AOL není k dispozici

Nyní bych se zaměřil na podrobnější popis některých sociálních sítí a jejich funkcí.

Twitter (www.twitter.com) Twitter je služba, která umožňuje uživateli publikovat zprávy do délky 140 znaků jako např. myšlenky, informace, odkazy či jiné krátké zprávy. 15 Právě proto, že zprávy jsou tak krátké a ve své podstatě se podobají SMS zprávám či krátkému e-mailu, je tato služba díky své jednoduchosti tak oblíbená. Zprávy na Twitteru jsou veřejné, jako např. příspěvky na blogu a není tedy potřeba dávat svolení uživatelům k jejich přečtení. Proto je velmi snadné seznamovat se s novými lidmi. Uživatelé mohou reagovat na své příspěvky, a pokud se jim líbí, přeposílat dál. Příspěvky, pokud mají být sdíleni dál, musí být něčím zajímavé, aby s nimi uživatelé rádi podělili.16 Uživatel může posílat a přijímat zprávy z Twitteru přes mobilní telefon, počítače, tablety, webové stránky či jiné komunikační nástroje a jsou distribuovány okamžitě. To znamená, že se Twitter může přizpůsobit téměř každému uživateli a jeho časovým možnostem. Zprávy jsou tedy šířeny v reálném čase a lze tuto formu přenosu přirovnat k chatu. Twitter v České Republice má méně příznivců než např. facebook, proto je jeho využití ve firemní komunikaci poněkud omezený. Ovšem je to dobrý nástroj pro publikaci informací, nebo oslovení specifického okruhu lidí. Musí se mu ale nechat, že exceloval na mediálním poli, protože ho používají mnohé známé osobnosti, aby se podělili o své soukromí s fanoušky. 17

Obrázek 3 Schéma stránky Twitteru

15 BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Praha: Grada Publishing a.s., 2011 ISBN 978-80-247-3452-1 16 EBizMBA | The eBusiness Knowledgebase [online]. 2010 [cit. 2010-03-23]. Top 20 Most Popular Social Networking. Dostupné z WWW: . 17 LUPA - Server o českém Internetu [online]. 2008 [cit. 2010-02-26]. Twitter: v jednoduchosti je síla - LUPA. Dostupné z WWW: .

14

Zdroj: http://zdrojak.root.cz/redakce/jak-zacit-pouzivat-twitter/

LinkedIn (www.linkedin.com) LinkedIn patří mezi jedny z prvních sociálních sítí. Můžeme říci, že v podstatě odstartoval éru moderních sociálních sítí. Po svém spuštění do provozu v roce 2003 shromáždil data z obchodních sítí více než 40 milionů uživatelů. Jde o sociální síť, která se zaměřuje na sdílení kontaktů mezi profesionály z různých oborů. Zde je možné sdílet reference, informace o zaměstnání, profesním statusu, kolezích. Lze také diskutovat o odborných tématech ve specializovaných skupinách.18 LinkedIn není sociální sítí, která by byla úplně vhodná pro využití pro marketingovou kampaň. Pro firmy je zdrojem informací o zajímavých či perspektivních lidech a kvalitním profesionálním fórem. LinkedIn slouží především pro komunikace se specifickou skupinou lidí, pro některé firmy též se specifickou skupinou zákazníků. V České Republice je tato sociální síť méně známá a má u nás cca 180 tisíc návštěv za měsíc. Ve světě je to poté okolo 81 milionů uživatelů.19

Graf 1 Průměrný počet návštěvníků na sociální sítí LinkedIn

18 EBizMBA | The eBusiness Knowledgebase [online]. 2010 [cit. 2010-03-23]. Top 20 Most Popular Social Networking. Dostupné z WWW:

19 BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Praha: Grada Publishing a.s., 2011 ISBN 978-80-247-3452-1 15

Zdroj: http://webzurnal.cz/marketing/kolik-cechu-je-vlastne-na-socialnich-sitich/

Plaxo (www.plaxo.com) Plaxo se v mnoha ohledech podobá sociální síti LinkedIn. Ovšem její podstatou je schopnost sdílení a synchronizace seznamu kontaktů, kalendáře a dalších osobních informací. Plaxo může sloužit k osobnímu i hromadnému plánování. K marketingovému využití bohužel Plaxo nenabízí příliš mnoho možností. A vzhledem, k tomu, že mezi českými uživateli není rozšířený, tak i kdyby nabízel, neměl by potřebnou odezvu. Tato sociální síť je ovšem velmi užitečným komunikačním kanálem pro určitou specializovanou skupinu lidí.20 Obrázek 4 Schéma stránky Plaxo

Zdroj: http://www.marigold.cz/item/jak-urazit-pratele-prostrednictvim-socialnich-siti-nebo-vedet-co-delaji

My space (www.myspace.com) MySpace je sociální síť, která svým uživatelům umožňuje vytvořit jednostránkovou prezentaci. V této prezentaci je možné použít různé textové, grafické a multimediální prvky. Princip je v podstatě stejný jako na Facebooku, uživatelé mezi sebou budují virtuální přátelství a komunikují. Oblíbenost MySpace sice od doby jeho dvouleté nadvlády coby lídra trhu v období od roku 20 EBizMBA | The eBusiness Knowledgebase [online]. 2010 [cit. 2010-03-23]. Top 20 Most Popular Social Networking. Dostupné z WWW: .

16

2006 do roku 2008 poklesla, ale navzdory tomu společnost eMarketer odhaduje, že MySpace jen na reklamách vydělala v roce 2009 téměř 500 milionů dolarů. Vedou se spekulace, že se MySpace v budoucnu více zaměří na sociální hry. V USA je tato služba jak jsem již zmínil velmi populární. U nás se využívá především pro prezentaci kulturních skupin, hudebních skupin, divadelních souborů a podobně. Vzhledem k tomu, že MySpace je poměrně specifickou aplikací, je u nás využívána jen okrajově.21 Obrázek 5 Úvodní stránka MySpace

Zdroj: http://www.swmag.cz/563/myspace-alternativa-facebooku/

You Tube Když v roce 2006 společnost Google získala You Tube, stala se tato síť rychle nejoblíbenějším místem sdílení videa na světě. Podle společnosti comScore si v dubnu 2009 na You Tube zobrazilo 107,1 milionů lidí celkem 6,8 miliard videí. Jako na ostatních sociálních sítích, si uživatelé zde zakládají své profily pro nahrávání videí, vytvářejí vlastní kanály nebo označují jednotlivá videa jako oblíbená. Tyto profily jsou propojeny s přihlašovacími údaji Googlu, takže uživatelé služeb iGoogle, Gmail anebo Google Docs mohou bez přihlášení přejít na You Tube.22 Obrázek 6 Úvodní obrazovka You Tube

21 EBizMBA | The eBusiness Knowledgebase [online]. 2010 [cit. 2010-03-23]. Top 20 Most Popular Social Networking. Dostupné z WWW: .

22 BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Praha: Grada Publishing a.s., 2011 ISBN 978-80-247-3452-1 17

Zdroj: http://www.swmag.cz/893/youtube-novy-vzhled-a-funkce/

Flickr Flickr je specializovaná sociální síť se zaměřením na sdílení fotografií s přáteli. Česká obdoba Flickru je Rajče.cz. Tyto stránky mají funkce pro nahrávání, skladování a zakládaní fotografií do alb. Flickr koupila v roce 2005 společnost Yahoo! a propojila tyto funkce s dalšími službami této společnosti. V roce 2008 zavedl Flickr do své nabídky funkci sdíleného videa a v roce 2009 pak začal nabízet i možnost sdílení videa v HD kvalitě.23 Obrázek 7 Úvodní stránka sociální sítě Flickr

23 EBizMBA | The eBusiness Knowledgebase [online]. 2010 [cit. 2010-03-23]. Top 20 Most Popular Social Networking. Dostupné z WWW: .

18

Zdroj: http://www.emag.cz/kam-s-obrazky-online-alba/galerie/?pid=2910#photos-row

Během doby vznikla i celá řada dalších sociálních sítí a platforem, ale většina z nich se dostala do pozadí se srovnáním např. s Facebookem. Facebook jsem zde cíleně nezmiňoval, protože jemu budu věnovat celou 3. kapitolu této práce. I když sociální sítě uživatelé využívají teprve několik let, jsou již vytvořené určité profily typických uživatelů. Existuje sedm pravd o sociálních sítích, které by měl znát každý, kdo chce využívat sociální média ať již k soukromým nebo obchodním účelů. 1. Sociální média patří mezi mladými lidmi k preferovanému způsobu vzájemné komunikace. S ničím další se to nedá srovnat. 2. Sociální média se zakládají na přátelských vazbách, ovšem význam tohoto termínu se nedá přesně specifikovat. 3. Čím aktivnější zákazník na Internetu, tím je pravděpodobnější, že je zapojen v několika sociálních sítích. Tito lidé často ovlivňují okruh svých přátel a mají vliv na názory svého sociálního okolí. 4. Jakmile se jednou nějaká informace objeví na sociální síti, je tam a nelze ji snadno zastavit. Neexistuje soukromí. 5. Sociální média nejlépe fungují vedle stávajících metod internetového marketingu. Při plánování strategie se musí přemýšlet v širších souvislostech. 6. Pravidla se stále tvoří. „Etiketa“ sociálních médií je nevyzrálá. Uživatelé by se tomu tedy měli přizpůsobit. 7. Faktory, kterými jsou uživatelé motivováni k používání sociálních sítí jsou převážně lidské potřeby jako: ● Láska – hledání lásky, udržování vztahů s blízkými osobami apod. ● Sebevyjádření a emoce – sdílení životních situací ● Sdílení názorů a ovlivňování přátel ● Předvádění – sdílení životních úspěchů ● Zábava, únik, humor – sdílení humorných příběhů, situací, videí apod. ● Vzpomínky a nostalgie – nalezení starých přátel a sdílení vzpomínek ● Vydělávání peněz – využívání sociálních médií k podpoře profesionálních cílů24 Každý uživatel je jinak motivován při navštěvování té které sociální sítě. Pokud je někdo nezadaný, bude se zajímat o hledání partnera. Jiný uživatel bude udržovat pomocí sociálních sítí přátelství apod. 24 SHIH, C.; Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010 ISBN 978-80-251-2833-6 19

2 VIRÁLNÍ MARKETING Virální marketing je způsob komunikace, kdy reklamní sdělení je samovolně šířeno samotnými spotřebiteli. Vzhledem k tomu, že toto reklamní sdělení je šířeno již bez zásahu iniciátora a samovolně, lze jej přirovnat k virové epidemii.25 V podstatě lze říci, že virální marketing stojí a padá s počtem osob, kteří jsou ochotni šířit virální zprávu. Obrázek 8 Schéma šíření virálního obsahu

Zdroj: http://www.cognito.cz/marketing/viralni-marketing-na-internetu-ii/

Na obrázku je patrné ke kolika respondentům se dostane virální zpráva, pokud každý respondent odešle tuto zprávu dalším dvěma respondentům. Nelze zde ale předem zaručit úspěšnost. Podstatou virálního marketingu je kreativita, originalita a zábavná forma podání, aby ji příjemci této virální zprávy dobrovolně a ochotně přeposílali dál. Virální zpráva má většinou podobu: 25 PŘIKRYLOVÁ, J.; JAHODOVÁ, J. Moderní marketingová komunikace. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3622-8. 20

● ● ● ● ● ●

videa e-mailu odkazu obrázku hudby her apod.26

Mezi největší výhody využívání virálního marketingu je jeho finanční nenáročnost, možnost rychlého šíření zpráv, vysoká pozornost příjemců a ochota šíření virální zprávy. Nevýhodou ovšem je, že průběh virální kampaně nelze prakticky sledovat a ani během šíření regulovat. Proto jsou v praxi využívány různé nástroje komunikace např. PR podpora na různých internetových fórech či blozích. Další překážkou úspěšnosti virální kampaně může být originalita, mnohdy kontroverznost či provokativnost sdělení, které není jednoduché vytvořit. Je zde také riziko, že zpráva se nezačne šířit v dostatečném množství a zanikne hned v začátku.27

3 FACEBOOK Zatím žádná ze sociálních sítí se v současnosti nevyrovná Facebooku a jeho potenciálu a oblíbenosti. Od dubna 2008 se usídlil na předních příčkách na trhu. Z následujících grafů je vidět, jak je Facebook oblíbený. Jen v Evropě ho využívá 62% a 100% Evropanů Facebook zná. Graf 2 Oblíbenost sociálních sítí

Zdroj: http://webzurnal.cz/marketing/jak-si-vedou-socialni-site-%E2%80%93-fakta-a-cisla/

26 PŘIKRYLOVÁ, J.; JAHODOVÁ, J. Moderní marketingová komunikace. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3622-8. 27 PŘIKRYLOVÁ, J.; JAHODOVÁ, J. Moderní marketingová komunikace. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3622-8. 21

Graf 3 Povědomí o sociálních sítích

Zdroj: http://webzurnal.cz/marketing/jak-si-vedou-socialni-site-%E2%80%93-fakta-a-cisla/

Řada dřívějších sociálních sítí, třeba SixDegrees.com a Yahoo 360, skončila jako sezónní výstřelky, protože uživatelé ztratili zájem. S Facebookem je to zatím jiné. Tři počáteční rozhodnutí a vylepšení mu pomohla vystoupit z davu: důvěryhodná identita ve s jasně definovanými sítěmi, exkluzivita a poskytnutí možnosti neustálého zapojení. Vzhledem k tomu, že zakladatelé Facebooku byli studenti Harvardu, se Facebook nejdříve zaměřil na univerzitní studenty. Univerzitní sítě jsou jasně definované a mají přímé offline analogie v podobě studentských seznamů a ročenek. Facebook využíval školní e-mailové domény, aby se dalo ověřit, že uživatelé jsou skutečně studenti, což do stránky vneslo důležitý element důvěry. Bez důvěryhodné identity a jasného protokolu, kdy přijmout nebo odmítnout požadavek na přátelství, se sítě přátel znehodnocovaly kvůli cizím osobám, spamu a odpadu, což se stalo řadě dřívějších stránek sociálních sítí. Rozhodnutí Facebooku omezit zpočátku počet škol a služeb a jen velmi pomalu zvolna růst s tím, jak se dařilo připojovat nové online servery, přineslo výhody jakéhosi puncu exkluzivity. Facebook začínal na Harvardu a poté se šířil postupně do dalších škol. Přestože se k Facebooku nyní může připojit každý, zpočátku tomu tak nebylo. V raném stádiu Facebooku bylo možné vyhledávat, procházet a prohlížet profily pouze ve vlastní škole, což budilo pocit důvěry. Ostatní uživatelé sociálních sítí např. Orkut a MySpace byli zahlceni spamem a žádostmi o přijetí s neznámými lidmi. Přidáváním škol postupně také netrpěla administrace či provoz stránky a vše se dalo pohodlně zorganizovat bez zbytečných problémů. Oproti tomu stránky jako Friendster a Orkut nezvládly rapidní nárůst uživatelů a potýkaly se s výpadky a poruchou služeb, což uživatele odradilo.0 0 Facebook.com - vše o www Facebooku cz [online]. 2010 [cit. 2010-02-10]. Historie Facebooku.com. Dostupné z WWW:
Poslední tajemství úspěchu Facebooku je udržení neustálého zájmu jeho uživatelů. Poskytuje neustálé podněty, aby se uživatelé na stránku vraceli. Například pokud si chce uživatel prohlédnout příspěvky na zdi, fotografie přátel aj. musí se nejprve přihlásit. Ovšem čím opravdu Facebook zabodoval, jsou kanály, které zobrazují aktualizace o nedávných aktivitách přátel jako např. příspěvky na zdi, nová přátelství, nové fotografie, komentáře aj.28 Založení uživatelského účtu na Facebooku provází určité kroky, kterými si každý nový uživatel musí projít, aby si založil svůj profil a upravil dle svých představ. Obrázek 9 Domovská stránka Facebooku

Zdroj: http://www.facebook.com/

1. Registrace na Facebooku Prvním krokem je samotná registrace, kde uživatel její úspěch potřebuje uživatel platnou e-mailovou adresu, na kterou posléze uživatel dostává od Facebooku různé informace o svém účtu. Lze ji také použít, pokud uživatel zapomene heslo nebo k jeho ověření. 2. Import přátel Ze své e-mailové adresy poté uživatel může importovat seznam přátel nebo je vyhledat ručně ve vyhledávání. Po zadání osobních informací Facebook sám nabídne možnosti přátel, které můžete znát. 3. Osobní informace facebook.cz/historie-facebooku.htm>.

28 SHIH, C.; Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010 ISBN 978-80-251-2833-6 23

Zde uživatel o sobě vyplní osobní informace jako datum narození, město, ve které žije, školu, kterou navštěvoval, zaměstnání aj. Dále vyplní své záliby a zájmy. 4. Přidání fotografie Po přidání fotografie můžeme říci, že profil je hotový. 29 Pokud je profil takto hotový, může si ho dále uživatel upravit, aby odpovídal jeho stylu. Samozřejmě je dobré nastavit si zabezpečení profilu, jako například, že některé informace uvidí jen přátelé a některé můžou zůstat veřejné. To záleží na každém uživateli osobně.

3.1 Některé funkce Facebooku Zde bych rád popsal některé funkce Facebooku, které jsou pro něj specifické, a které ho odlišují od ostatních sociálních sítí.

3.1.1 Fotoalbum Uživatel zde může publikovat své fotografie a třídit je do různých fotoalb, dle tématiky. např. fotky z dovolené, fotky za rok 2012, grilování atd. Je zde přímo záložka nazvaná „Fotky“. Vytvoření alba je velmi jednoduché. Informace o fotogalerii lze rozšířit o vyplnění lokality, odkud fotografie pochází a jednoduchý popis, který specifikuje obsah fotek. Maximální velikost jednoho souboru je 5 MB. Fotografie můžou být ve formátu JPG, GIF či PNG. Po samotném nahrání fotografií je k dispozici záložka „Uspořádat“, která umožňuje libovolně měnit pořadí fotek. V nabídce nechybí možnost popisků jednotlivých fotek a označení některé osoby či věci na fotografii. Pokud je označena osoba, která má profil na Facebooku, obrázek se automaticky objeví i na profilu označené osoby (pokud si tedy dotyčná osoba neomezila viditelnost této činnosti v profilu). Nově zveřejněné fotky se objeví na zdi uživatele. Fanoušci mohou fotky a alba hodnotit pomocí funkce „To se mi líbí“, mohou přidat komentář, nebo fotky a alba sdílet, což se objeví na zdi uživatele.30

3.1.2. Video Dalším způsobem, jak rozšířit obsah stránky, je vložení videa. Podmínkou je, že video musí být menší než 100 MB a kratší než 2 minuty, dále je nutné, aby bylo vytvořené správcem účtu 29 BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Praha: Grada Publishing a.s., 2011 ISBN 978-80-247-3452-1 30 SHIH, C.; Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010 ISBN 978-80-251-2833-6 24

nebo přáteli administrátora. Velikost a časový limit videa je možné rozšířit. Příklady vhodných videí: instruktážní, výkladová, reportážní, vtipná a tématicky laděná videa, krátká videa o firmě či projektu, reklamy na prodávaný sortiment atd. Video obsahuje funkce, díky kterým ho mohou fanoušci videa sdílet na svém profilu nebo ho mohou poslat přátelům.31

3.1.3. Diskuze Tato funkce umožňuje zapojit fanoušky do diskuze. Je proto ni zvláštní záložka, kterou si můžeme libovolně přidat mezi stávající. Předmětem diskuze by měly být atraktivní témata nebo taková, která uživatele nenechají bez reakce. Dalším předpokladem úspěšné diskuze je reakce na její příspěvky čili zpětná vazba. Bez komunikace diskuze zanikne.

3.1.4. Události Facebook nabízí celou řadu funkcí a propagace ve formě vytvoření události je jednou z nich. Událost se vytváří v případě plánování jakékoliv akce (např. školení, soutěže, oslava narozenin atd.). Začíná se zadáním názvu události. Dalším krokem je místo, kde se bude akce konat (nejlépe celá adresa). Poté je třeba vyplnit začátek akce a konec akce, čímž se myslí datum a čas od kdy do kdy bude akce probíhat. Po kliknutí na tlačítko „Vytvoř událost“ se nám zpřístupní zpráva, která se zobrazuje na hlavní stránce každého uživatele, který sdílí s konkrétní stránkou kontakt. Dalším krokem, je zadání detailnější informace jako například obrázek události, který by měl být atraktivní, aby přilákal, co nejvíce fanoušků. Další položkou je výběr typu události, který se ale mění v závislosti na typu kategorie určité stránky. V následujícím textovém poli se vypisují podrobnější informace o plánované události a nakonec se nastaví, zda se uživatel má zobrazit na zdi, zda povolit v události fotky, videa a odkazy, zda povolit hostům přizvat si přátele, a zda zobrazit seznam hostů. V posledním kroku lze pozvat konkrétní přátele na danou akci, což záleží na každém pořadateli akce. Událost se poté objeví jak na zdi stránky v záložce „Události“, tak na zdi příznivců této stránky.32

3.1.5. Zeď 31 BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Praha: Grada Publishing a.s., 2011 ISBN 978-80-247-3452-1 32 BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Praha: Grada Publishing a.s., 2011 ISBN 978-80-247-3452-1 25

Na zdi uživatele se odehrávají všechny akce, které jsou spojené s příslušným účtem. Zobrazují se zde příspěvky, které uživatel účtu přidá a vzkazy, které píší fanoušci (tato možnost lze v nastavení omezit). Na zeď může uživatel publikovat různý multimediální obsah v podobě fotografií, videí atd. Při přidání tohoto typu zprávy může uživatel nastavit viditelnost svých příspěvků. Jako každá akce se pak i tento příspěvek zobrazí na profilech všech fanoušků.

3.1.6. Základní nastavení „firemního“ profilu a publikace Před publikací dané stránky je důležité neopomenout nastavení zobrazení profilu a práva fanoušků. Výchozí zobrazení na zdi je nastaveno, aby se zobrazovaly jen ty příspěvky, které jsou zadané majitelem daného účtu a jako výchozí záložka je „Zeď. Standardně je také v nastavení, aby se komentáře k událostem zobrazovaly podrobně (tzn. celý obsah). Fanoušci mohou vkládat na zeď stránky různé komentáře, pokud to v nastavení je tak povoleno. Fanoušci mohou: ● psát či vkládat obsah na zeď ● vkládat fotky ● vkládat odkazy33 Stránku je vhodné publikovat, až po jejím naplnění alespoň základním obsahem.

3.2 Aplikace na Facebooku Facebook je sice jednoduchá sociální síť, která pro své běžné užívání nevyžaduje žádné odborné znalosti a spravovat jej může téměř každý, ale dává také možnost seberealizace pro lidi, kteří se zajímají o programování vlastních aplikací. Napsání vlastní Facebook aplikace, oproti její propagaci, není složité. Nejtěžší je vymyslet geniální virální aplikaci, která zasáhne široký okruh uživatelů a pak ji propagovat. Sociální síť Facebook poskytuje otevřené API, které může kdokoliv využít a napsat si vlastní rozšiřující aplikaci. Hlavní síla Facebooku je v propojenosti jednotlivých 33 SHIH, C.; Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010 ISBN 978-80-251-2833-6 26

komponent, většina textu může sloužit jako hypertextové odkazy k dalšímu obsahu. Některé aplikace vyvinuli sami autoři Facebooku, vybranými aplikacemi jsou například: Fotografie, Videa, Události, Zeď atd. Tvůrci sítě Facebook tyto aplikace neustále zdokonalují a rozšiřují tak jejich funkčnost. Dále k rozvoji této sítě přispívají i běžní uživatelé. Nejoblíbenějšími aplikacemi třetích stran je Friends For Sale, Mafia Wars (hra, která funguje na principu zpoplatňování prémiového obsahu pomocí služeb kreditních karet nebo služby PayPal) a FarmVille (flashová hra, kde se uživatel stará o virtuální farmu a pomocí virálního efektu spolupracuje se svými přáteli ve svém sousedství, aplikace také nabízí placený prémiový obsah). 34

Funkční gramotnost Tento pojem začíná být používán koncem 70. let minulého století a stala se předpokladem ekonomického a sociálního rozvoje národů. Zdrojem cennějším než přírodní zdroje. Je možné tuto gramotnost definovat, jako schopnost člověka se aktivně podílet a těžit ze světa informací. Užší definici nalezneme v Andragogickém slovníku: „Znalosti, dovednosti a postoje, které jsou potřebné k plnému zapojení a účasti člověka v hospodářském, společenském a kulturním životě společnosti, ve které žije. Označení určitého způsobu chování, jmenovitě schopnost rozumět tištěným informacím a využívat je v každodenních činnostech, v osobním životě, v zaměstnání a v komunitě k tomu, aby jednotlivec dosáhl svých cílů, rozvinul svoje znalosti a potenciál.“35 Požadavkem stanovujícím tuto gramotnost je například náročná práce s textovými informacemi, kdy je vyžadována vyšší úroveň myšlenkových pochodů pro řešení určitého úkolu. Dále i práce s informacemi, jež nejsou prvoplánově obsaženy v textu, práce s texty, jež obsahují mnoho informací. Jedná se tedy o otevřený komplex schopností, dovedností a vědomostí. Přičemž jej lze rozdělit do tří dimenzí: 34 SHIH, C.; Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010 ISBN 978-80-251-2833-6 35

PALÁN, PH.D., PhDr. Zdeněk. Funkční gramotnost. In: [online]. [cit. 2015-04-01].

27

1. Literární – Jedná se o schopnost nalézt a porozumět informacím z textu, jenž není určen jako primární zdroj informací, jako například noviny, úvodníky, komentáře, eseje, časopisy. Dovednost odfiltrování podstatných informací, porozumění jim a správné nakládání s nimi. Také umění vytvoření srozumitelného textu. 2. Dokumentová – Schopnost nalezení a pochopení informací v určitém dokumentu a dovednost dle nich následně reagovat. Vzhledem k rozvoji nových technologií a množství inovací výrobků je nutné dokázat si s novinkou poradit, stejně jako naplno využít jejích funkcí dle přiložených manuálů a návodů. 3. Numerická – Tato gramotnost postihuje schopnost zacházet s číselnými daty, aplikování matematických operací ve správném pořadí, dále pak správnou interpretaci dosažených výsledků. Kritický nedostatek této gramotnosti lze běžně pocítit v případě konzumace potravin s prošlou spotřební lhůtou. Při snaze o komplexnější náhled na funkční gramotnost, lze najít model založený na dvou dimenzích, zahrnujících oblast obsahu a schopností:36  Spotřebitelské

chování

–

způsobilost

k informovanému

spotřebitelskému

rozhodování a správě rodinného rozpočtu  Společenská podpora – pochopení a schopnost využívat společensky uznávaných prostředků k individuální podpoře vedoucí ke zkvalitnění životního stylu  Pracovní

angažovanost

–

specifická

gramotnost

předpokládající

osobní

angažovanost jedince na očekávaných cílech práce  Zdraví – pochopení důležitosti podpory ochrany vlastního zdraví i zdraví rodiny  Správa a právo – porozumění občanským právům a povinnostem, povědomí o oblasti působnosti různých významných orgánů státní správy Shrneme-li tyto informace, lze pak jako funkční gramotností označit schopnosti a vzdělání nutné k úspěšnému výkonu pracovní funkce.

36

Holme, Randal. Literacy: An Introduction. Edinburgh: 2004, Edinburgh University Press

Ltd. 272 s. ISBN 07-4861-688-8

28

Obrázek vztah funkčních gramotností zdroj vlastní

V roce 1998 proběhl mezinárodní výzkum funkční gramotnosti dospělých, ve kterém se Česká republika umístila na šestém místě viz graf.

29

Obrázek Graf průměrné funkční gramotnosti v jednotlivých zemích dle SIALS 1998 zdroj http://www.piaac.cz/attach/SIALS_zprava.pdf

V případě, že jedinec ovládá individuální gramotnosti na nižší úrovni, než je potřebná a tím pádem i očekávaná, je obecně pokládán za funkčně negramotného. Jelikož se tato práce zabývá počítačovou gramotností, dále je třeba se zaměřit hlavně na technologicky orientovaný koncept gramotnosti. Konkrétně spíše tedy informačně technologický koncept. Ten se sestává z Informačních gramotností, Počítačové gramotnosti, síťové nebo internetové

gramotnosti,

mediální

gramotnosti,

ICT gramotnosti a též digitální

gramotnosti. Všechny tyto koncepty spolu velmi úzce souvisejí i přes jejich rozdílnost se dokonce nezřídka kdy prolínají.

Informační gramotnost Pojem informace je popsána takto: „informace je podmnožina sdělení, která má význam pro příjemce“.37 Jako podmnožinu si lze představit jednoduše zprávu, poučení, nebo nějaký předávaný údaj. Při užším pohledu na koncept Informační gramotnosti je kladen důraz hlavně na jednotlivé části komplexního pojetí pojmu. Při klasickém pojetí, tedy kompetence kognitivního charakteru jsou označovány jako tak zvané knihovní gramotnosti. Také je možné hovořit o informační gramotnosti při akcentování kompetencí technologického charakteru, „takto byl do podvědomí veřejnosti zaveden nejprve pojem počítačové gramotnosti (Computer Literacy) představující nejtypičtěji fenomén proklamované „druhé gramotnosti“. Také existuje široké pojetí informační gramotnosti zahrnující vědomosti a kompetence kognitivního

charakteru

propojené

s příslušnými

technologickými

dovednostmi

a příslušnými postoji.“38 Nejprve bylo pojmu informační gramotnost používáno ve spojitosti s využíváním knihoven jako dostupných zdrojů informací a při práci s tištěnými dokumenty. Avšak údajně první užití výrazu informační gramotnost se přisuzuje prezidentu Information Industry 37

JONÁK, Z. Co rozumíme pod pojmem informace? In Metodický portál RVP (online). [cit. 201506-26].

38

ČERNOCHOVÁ, Miroslava. Rozvoj informačně technologických kompetencí na základních školách: výzkum stavu a struktury informačně technologické gramotnosti. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2013, 351 s. ISBN 978-80-01-05407-9. [cit. 2015-06-26]

30

Association, Paulu Zurkovskému, jenž roku 1974 označil za informačně gramotné jedince „připravené používat informační zdroje při práci, kteří se při řešení problémů naučili využívat širokou škálu informačních technik a nástrojů stejně jako primární zdroje.“ Dále definoval informační gramotnost Martin Tessner následovně, „jde o schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k určité informační potřebě“.39 Velkým mezníkem při určování definice pojmu informační gramotnosti byla zpráva komise ALA (American Library Association), v níž byla uvedena dnes již standartní definice „K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít“.40 Tato zpráva doporučuje při vzdělávání, odklonit se od výuky encyklopedických faktických znalostí, směrem k samotné schopnosti učit se, ve smyslu umět lokalizovat, vyhodnotit efektivně využít informace pro danou potřebu. Tato dovednost je v ní pokládána za mnohem hodnotnější, než strohé memorování faktů. V návaznosti na tento názor komise ALA je v této zprávě voláno po celkové restrukturalizaci procesu učení a nasměrovat je k formám založeným na informačních zdrojích (resource based learning). Toto pojetí informační gramotnosti se postupně rozšiřovalo a propojovalo s oblastní informačních a komunikačních technologií, jež nabývá na významu i pro veřejnost. Autor této diplomové práce se přiklání k definici organizace UNESCO, která ji uvedla v Pražské deklaraci z roku 2003. „Informační gramotnost zahrnuje znalost vlastních informačních potřeb, schopnost identifikovat, vyhledat, ohodnotit, uspořádat a efektivně vytvářet, používat a předávat informace, které se vztahují k určitému problému či tématu, je to základní předpoklad pro možnost aktivní účasti v informační společnosti a je součástí základního lidského práva na celoživotní vzdělávání.“41 Při zaměření se na pochopení této definice, vyplyne i naléhavost osvojení si této gramotnosti každým členem společnosti, nehledě na jeho postavení či pracovní pozici. Vše výše popsané při dnešním světě zahlceném nepotřebnými či dokonce klamavými sděleními značně usnadňuje orientaci při utváření názorů a rozhodování se v každodenním životě. 39

HORTON, F. W. Information resources management: Harnessing information assets for productivity gains in the office, factory, and laboratory. Englewood Cliffs, N.J.: Prentice-Hall, 1985. 263 s. ISBN 0-134-64843-9. [cit. 2015-06-26].

40

American Library Association Presidental Committee on Information Literacy: Final Report. Washington, D.C. : ALA, 1989. [cit. 2015-06-26]

41

UNESCO, Zpráva The Prague declaration: Towards an information literate society. Praha, 2003 [cit. 2015-06-04]

31

Výše uvedené se blíží k definici, jež uvádí organizace CILIP – Chartered Institute of Library and Information Professionals. Ta definuje informační gramotnost, jako schopnost uvědomit si kdy a proč informaci potřebujeme, kde ji můžeme nalézt, jak ji zhodnotit, využít a dále šířit etickým způsobem.42 Při rozkladu informační gramotnosti lze stanovit kritéria k úspěšnému osvojení dostatečné úrovně dovedností. K tomu aby člověk dosáhl stavu informačně gramotného, musí být schopen rozeznávat, kdy informace potřebuje a způsob jak je vyhledá. Dále také, jak je vyhodnocovat a následně pak i metody pro nejefektivnější využití nabytých informací. Lze tuto schopnost přeložit též jako dovednost učit se, vzhledem k znalostem způsobů efektivního učení, uspořádání znalostí, způsoby k vyhledávání informací a jejich užití. Jde o přípravu k celoživotnímu vzdělávání, v návaznosti na možnost kdykoliv si vyhledat potřebné vědomosti k stanovenému problému či nutnému rozhodnutí. V současné době, je pojem informační gramotnost spojován se všemi úrovněmi vzdělání. Je jím zasažen již nejnižší stupeň, tedy mateřské školy, přes základní školy, střední školy až do škol vysokých a jak již bylo uvedeno výše, zasahuje i do celoživotního vzdělávání. Z tohoto důvodu se toto téma nutně muselo dostat i na roveň politické diskuze i Evropské unie a jejich jednotlivých států. Vlády České republiky tak promítly svůj zájem o tuto oblast do několika dokumentů, jako Státní informační a komunikační politika, či Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání, ale také do několika programů pro základní školy a gymnázia. Z čehož vyplývá, že Vlády považovaly rozvoj informační gramotnosti, za značně důležitou podmínku dalšího rozvoje ekonomiky, kultury, celkové prosperity společnosti a k řešení problémů z ekonomických i sociálních oblastí. Snažili se též o pevné přimknutí informační vzdělanosti k celkové vzdělanosti, která rozhoduje o kvalitě života jednotlivců, skupin a národů.

42 Cilip. Information-literacy [online]. [cit. 2015-06-09]

32

Hlavní rysy informační gramotnosti dle Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání jsou: 43  Používat počítač jako periferie;  Pochopit strukturu textu a vytvořit jednoduchý multimediální dokument;  Užívat počítač zapojený do sítě;  Orientovat se ve vlastním výpočetním systému;  Vyhledání a filtrování informací;  Orientace se v různých formách předložených informací a schopnost vybrat a následně použít informace potřebné k řešení konkrétních problémů. Dalším z milníků definování informační gramotnosti je Alexandrijská proklamace z roku 2005. Ta ji staví do roviny základního lidského práva v digitálním světě a podporuje sociální začleňování ve všech národech. Dle této proklamace informační gramotnost:44  Představuje souhrn kompetencí na umožňujících specifikovat informační potřeby a vyhledávat, vyhodnocovat, vytvářet a využívat informace v rámci kulturních a sociálních kontextů  Je rozhodující pro konkurenční výhodu jedinců, podniků (především malých a středních podniků), regionů a národů.  Je klíčem k efektivnímu přístupu k informacím, využití a tvorbě obsahu pro podporu ekonomického rozvoje, školství, zdravotnictví a služeb pro občany i všech ostatních aspektů současné společnosti  Přesahuje rámec současných technologií tím, že zahrnuje učení, kritické myšlení a interpretační dovednosti, přesahující hranici odbornosti a posilňuje jednotlivce a komunity. Různá kvalita informací a zvyšující se množství informací představují pro společnost velké výzvy a rizika. Velký objem informací sám o sobě nezajistí lepší informovanost občanů, bez schopností nezbytných pro jejich efektivní využívání má spíše negativní vliv. Informační gramotnost se v současnosti prolíná do velké míry s oblastí informačních 43 Koncepce státní informační politiky ve vzdělání. Praha : MŠMT ČR a MK ČR, 2000 44 IFLA. Beacons of the Information Literacy and Lifelong Learning

33

a komunikačních technologií, proto je nedílnou součástí ovládnutí práce s informacemi i potřeba ovládat tyto technologie. Za plnohodnotné informace z pohledu vzdělání, můžeme v tomto kontextu považovat pouze ty, jež dokáže jedinec efektivně transformovat v nové poznatky – stanou se z nich nové kognitivní struktury, případně se z nich stane impuls k přeuspořádání stávajících.

Počítačová gramotnost Ve druhé polovině 20. století se rozšířily počítače do firem a domácností, přestaly tak být doménou výzkumných institucí, vojenských či státních laboratoří, nebo jiných odborných ústavů. Avšak současný masivní rozmach v takové míře nepředpokládal nikdo. Lidé jsou každodenně obklopeni systémy s řídící jednotkou v každé chvíli jejich dne. Nemusí se jednat pouze o stolní počítače a notebooky, ale i přístroje jako kalkulačka, digitální fotoaparát, automobil, telefon, kávovar, mikrovlnná trouba, lékařské a jiné pracovní nástroje, zasahující snad již do všech oblastí lidské práce. Při čím dál vyšší implementaci do denního běhu běžného lidského života, narůstají také nároky na jejich ovládání, nehledě na šíři pojmu „práce na počítači“, jenž popisuje velmi širokou základnu činností měnící se dle specifik v kontextu daného oboru. Klasické heslo „znalost práce na počítači“, dříve tak hojně užívané v životopisech skoro každého zájemce o zaměstnání, je nyní standardem. Podstatné je však, jakou činnost si lze pod tímto pojmem představit. Proto je vždy nutné definovat, o jaký obor se jedná a blíže specifikovat obor znalostí. Například zkušený zaměstnanec na pozici grafika s přehledem zvládne sestavení plakátu, přebarvení nafocené blond modelky na brunetu, ale těžko může zaměstnavatel očekávat, že si bude schopen v účetním programu vyhotovit daňové přiznání. Stejně tak asi od programátora obráběcí strojů nelze požadovat bravurní ovládání spisové služby ve státní správě. Z tohoto důvodu by měla mít každá firma inzerující pracovní pozici přesnou představu o dovednostech případných kandidátů, která se však nemusí shodovat s leckdy nedostatečnou sebereflexí uchazečů. Právě z výše uvedených důvodů se stalo více méně nutností vytěsnit pojem „znalost práce na počítači“ právě pro jeho přílišnou obecnost. Bylo tedy nutné najít nový výraz, který by takovéto dovednosti popsal a do určité míry i kategorizoval, tedy roztřídil tu správnou oblast. Na což pak neodmyslitelně navazuje jednoznačné přiznání míry zručnosti, ve zvládání konkrétní činnosti při práci s počítačem.

34

Je pak nasnadě požadovat standardizaci těchto činností, čímž by se mělo docílit toho, že ten který člověk ovládá jednotlivé konkrétní stupeň v rámci dané normy, tak aby i sám znal své kompetence, jež může případně nabídnout. Ve většině vědních oborů bývá obvykle zaběhnutý postup, kdy vzniknuvší definice dávají základ i standardům. Informatika a ICT tyto postupy do jisté míry odsouvají stranou, nýbrž se zdá, že se tyto vyvíjejí společně. V průběhu tohoto vývoje vznikly i pojmy jako „digitální kvalifikace“ a „počítačová gramotnost“.

Definice počítačové gramotnosti Obecně je chápána jako kompetence k ovládání a využívání osobního počítače. „Za relevantní vymezení počítačové gramotnosti považujeme kompetence, které umožní jedinci využívat nové technologie pro svůj profesní a osobní život v té míře, kdy se necítí počítačově handicapován, nestojí za digitální propastí a jeho osobní i profesní rozvoj prostřednictvím počítače je otázkou pouze jeho volby. Počítačovou gramotnost lze operacionalizovat jednoduše či sofistikovaně, používat více či méně validní indikátory.“ Věcná podstata výše popsané definice sama popírá ostré vyhranění jevu a tedy i jeho hodnocení a měření neposkytují možnost jasného ohraničení počítačové gramotnosti. Ústav pro informace a vzdělávání definuje počítačovou gramotnost jako schopnost uživatelsky využívat informačních a komunikačních technologií bez toho, že musím vědět a znát, jak to v počítačích a „drátech“ probíhá. Počítačově gramotný člověk je schopen pracovat s nejčastěji využívaným programovým vybavením, je schopen využívat služeb a možností, které mu tyto technologie nabízejí, a ví, k čemu a jak je může efektivně využít.45 Dle Hoffmana „Lze počítačovou gramotnost charakterizovat jako souhrn schopností a dovedností používat počítač a jeho softwarové vybavení jako pracovní nástroj.“46 Při užším pohledu je možné říci, že jde o ovládnutí počítače na uživatelské úrovni. Mezi tyto dovednosti se řadí schopnost ovládat počítač a další příslušné vybavení, umět spravovat

SAK, Petr a Jiří MAREŠ. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0. 45

ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání. [cit. 2012-06-05].

46

HOFFMAN, M., BLAKE, J. Computer literacy: today and tomorrow. Journal of Computing Sciences in Colleges. 2003, 18, 5 s. 221-233

35

data, programy a používat příslušný software, nejvýznamněji pak textové editory, tabulkové kalkulátory, databáze a grafické programy. Především se jedná o schopnosti:  Znát a používat počítačové vybavení  Znát a používat příslušné programy V širším pohledu je možné počítačovou gramotnost chápat jako dovednost používání počítačové technologie, společně s mobilními zařízeními, s adekvátním softwarovým vybavením, schopnost používat internet a jiné sítě ke komunikaci, k vyhledávání a práci s informacemi, schopnost efektivního využívání služeb a síťových aplikací pro podporu rozhodování a řešení problémů i jako schopnost plně využívat možností, jež nabízejí moderní technologie.

Síťová gramotnost Je pojmem, alternativně též uváděn jako internetová gramotnost, orientujícím se na specifické rysy používání informačních sítí, médií, komunikací a síťových zdrojů. „Mezi prvky síťové gramotnosti je počítána znalost síťových zdrojů a možností jejich využívání, pochopení role a způsobu využití těchto zdrojů při řešení problémů. Pochopení systému, jak jsou síťové informace generovány, spravovány a zpřístupňovány, znalost rizik spojených s prací na síti a schopnost dodržovat bezpečnostní protokoly a ochraňovat osobní údaje. Schopnost získávání konkrétních druhů informací ze sítě, zpracování, vyhodnocování a komunikování informací s využitím síťových prostředků, schopnost spravovat konta a parametry informačních sítí a používat informační sítě pro podporu rozhodování v práci i osobním životě.“ 47 Z tohoto popisu vyplývají zásadní schopnosti:  Schopnost vyznat se v prostředí a možnostech síťových zdrojů  Mít přehled a zkušenosti s využíváním programového vybavení pro počítačové sítě  Užívání síťových zdrojů k opoře osobních rozhodnutí  Schopnost vyhledávání a manipulování s informacemi v hypertextové formě a hypermediálním prostředí 47

ČERNOCHOVÁ,   Miroslava. Rozvoj   informačně   technologických   kompetencí   na   základních školách: výzkum stavu a struktury informačně technologické gramotnosti. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2013, 351 s. ISBN 978­80­01­05407­9.

36



Technologická gramotnost

Často bývá pojata ve velmi úzkém vztahu k informačním a komunikačním technologiím. Je definována jako porozumění hardwaru m softwaru a systémům nutným k vytvoření, zpřístupnění a sdílení digitálních informací. Při širším pohledu pak může tato gramotnost obsahovat schopnosti k ovládání celé oblasti techniky, v tom případě jsou zahrnuty i schopnost uvědomit si důležité procesy v technice, obsluhu technické přístroje a zařízení. Dále také schopnost uplatnit poznatky z techniky v nových situacích, jako i rozvíjet vlastní technické znalosti, včetně získávání technických informací a schopnosti je hodnotit. 48 Při užší definici jde o schopnost používat, hodnotit, chápat a ovládat technologie. Technologicky gramotní lidé se vyznačují systémovým myšlením při interakci s technikou, přičemž jsou i schopni uvědomění si následků a okolností takového střetu s okolním světem. Jde o gramotnost se zaměřením na kompetence využitelné především v reálných situacích.

Mediální gramotnost Tato gramotnost je nejlépe identifikovatelná při srovnání s informační gramotností. Informační gramotnost pracuje s vyhledáváním a následným efektivním zpracování informací, kdežto gramotnost mediální se zabývá zpracováváním a vypořádáním se s informacemi, které k uživateli přicházejí. 49 Užší náhled na koncept mediální gramotnosti je pojetí, kde tato gramotnost popisuje osvojení si příslušných vědomostí, týkajících se orientace ve světě klasických i digitálních a medií, včetně sociálních sítí a interaktivních medií. V širším pojetí je mimo jiné zde zahrnuta i schopnost porozumět, jak media fungují. Z toho vyvstávají dva rozměry mediální gramotnosti:50  Dovednostní rozměr – soustředí se na získávání a rozvíjení praktických dovedností při práci s medii

48

ČERNOCHOVÁ,   Miroslava. Rozvoj   informačně   technologických   kompetencí   na   základních školách: výzkum stavu a struktury informačně technologické gramotnosti. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2013, 351 s. ISBN 978­80­01­05407­9.

49

BAWDEN, D. Origins and concepts of digital literacy. Lankshear & Knobel (Eds.), Digital literacies: Concepts, policies and practicies, s.17-33. New York: Peter Lang Publishing. 2008

50

VRÁNKOVÁ, E. Mediální gramotnost. Revue pro média. 2005, č. 8

37

 Znalostní rozměr – soustředí se na historické poznatky o současných mediích, principy jejich fungování, jejich společenskou roli, případné hrozby jejich zneužití a znalosti o jejich rozvoji v průmyslové odvětví. Hlavním cílem mediální výchovy je, kritický přístup k mediím a poznání zákonitostí jejich fungování. Člověk, který je mediálně gramotný má schopnost využívat dostupná média pro svoje vzdělávání v maximální míře. Vedle této klasické formy je zde i koncept tzv. nové mediální gramotnosti, obsahující kompetence potřebné především pro spolupráci v rámci sociálních sítí. Soudobé pojetí mediální gramotnosti zahrnuje tudíž vedle vědomostí a dovedností týkajících se médií a jejich využití vyšší úrovně kompetencí, které vyžadují reflexi a kritické myšlení. Jde hlavně o tyto 4 kompetence:51  Výběr a použití vhodných médií a obsahu  Pochopení a vyhodnocení obsahu médií  Rozpoznávání a reagování na působení obsahu médií  Identifikace a vyhodnocení okolností vytvoření média

51

ČERNOCHOVÁ,   Miroslava. Rozvoj   informačně   technologických   kompetencí   na   základních školách: výzkum stavu a struktury informačně technologické gramotnosti. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2013, 351 s. ISBN 978­80­01­05407­9.

38



ICT gramotnost a informačně technologická gramotnost

Pojem ICT gramotnost je obvykle užíván v užším pojetí ve smyslu počítačové gramotnosti. V tomto pojetí tedy zahrnuje schopnost používat počítačové technologie, včetně mobilních zařízení, spravovat data a programy, pracovat s adekvátním programovým vybavením a používat internet.  A z hlediska širšího pojetí vyjadřuje koncept ICT gramotnosti způsobilost vhodně využívat digitální technologie, komunikační nástroje nebo počítačové sítě k řešení informačních problémů v prostředí informační společnosti. Vychází z předpokladu, že

ICT

gramotnost

nemůže

být

definována

primárně

jako

zvládnutí

technologických dovedností, ale aby zahrnovala také rozhodující kognitivní dovednosti, obsahující všeobecnou gramotnost, schopnost kritického myšlení a schopnost

řešení

problémů.

Základem

pojetí

ICT

gramotnosti

je

5

kompetencí: Získat informace  Organizovat informace  Integrovat informace  Hodnotit informace  Vytvářet informace 

Digitální gramotnost

Tento koncept je na rozdíl od jiných užíván již řadu let. Tento pojem se velmi často objevuje v koncepčních a strategických materiálech a díky tomu v oblasti odborné terminologie v současné době dominuje. V širším smyslu ji definuje jako “dovednost používat počítačové sítě pro zpřístupnění zdrojů a schopnost s těmito zdroji pracovat.“52 Digitální gramotnost lze také chápat jako dovednost rozumět a používat informace v mnoho násobných formátech, pocházejících z různých zdrojů, a to jak digitálních, tak nedigitálních. Avšak je nutné klást důraz na kritické myšlení spíše než na technologické dovednosti, při rozhodování o on-line nalezených informacích. Z tohoto vyplývá stále Educational Testing Service. Digital Transformation : A Framework for ICT Literacy: International Literacy Panel, 2002. 52

ROSADO, E., BÉLISLE, C. Analysing digital literaci frameworks. A European Framework for Digital Literacy. Grand agreement number. 2004-3233/001-001 ELE ELEB112. 2006, s. 5.

39

aktuální potřeba být schopen se neustále adaptovat a rozvíjet v dovednostech používat nová média. Původní pojetí obsahu digitální gramotnosti lze shrnout do následujících schopností. Digitálně gramotný člověk by měl být především schopen:53  Kritického myšlení a činit informovaná rozhodnutí týkající se obsahu nalezeného na síti a rozlišovat při hodnocení mezi obsahem a formou jeho prezentace;  Získávat informace a budovat znalosti z různých hypertextově a hypermediálně orientovaných informačních zdrojů;  Spravovat příchozí informace;  Ostražitosti

při

posuzování

platnosti

a

úplnosti

materiálů

získaných

z elektronických zdrojů;  Vytvořit si osobní informační strategii;  Využívat kontatku s ostatními lidmi na síti a získat od nich pomoc;  Pochopit problém a řešit příslušné informační potřeby

53

ČERNOCHOVÁ,   Miroslava. Rozvoj   informačně   technologických   kompetencí   na   základních školách: výzkum stavu a struktury informačně technologické gramotnosti. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2013, 351 s. ISBN 978­80­01­05407­9.

40

Obrázek Digitální gramotnost zdroj: http://www.mathiaspoulsen.com/wp-content/uploads/2010/05/digitalliteracy.gif

V roce 2000 byl pojem digitální gramotnost použit ve významném dokumentu eEurope, Information Society for All, kde jí charakterizovali jako schopnost pracovat s Internetem a multimediálními zdroji, schopnost používat tyto zdroje k učení a osvojování nových vědomostí a dovedností a ovládnutí klíčových kompetencí, jako jsou kompetence ke spolupráci, kreativitě, adaptivitě nebo řešení problémů.54 „Současné pojetí digitální gramotnosti přímo souvisí s chápáním Digitální kompetence jako souboru vědomostí, dovedností a postojů, včetně příslušných způsobilostí, strategií a 54 eEurope – Information Society for All. Comunication on a Commission Initiative for the Special European Council of Lisbon, 23 and 24 March 2000.

41

hodnot, nezbytných pro používání digitálních technologií k plnění úkolů, řešení problémů, komunikaci, správě informací, kolaboraci, tvorbě a sdílení obsahu a získávání vědomostí efektivně, vhodně, kriticky, tvůrčím způsobem, autonomně, flexibilně, eticky a přemýšlivě, jak plyne z materiálů projektu DIGCOMP.“55 Digitální gramotnost bývá prezentována jako široký koncept, jež se do určité míry prolíná s ostatními koncepty gramotností s přívlastkem, jež ve svém obsahu alespoň částečně nesou elementy informačně technologické či digitální komponenty. Její široký překryv s počítačovou gramotností a síťovou gramotností je tak neoddiskutovatelný. Z výše uvedeného lze identifikovat několik rozdílných přístupů, avšak lze najít i společné hlavní aspekty. Je možné se shodnout, že počítačová gramotnost zahrnuje vědomosti a dovednosti k ovládání počítače, dále příslušných vstupních a výstupních zařízení jako prostředků k tvorbě základních multimediálních dokumentů, k získávání informací v prostoru síťového prostředí (firemní sítě, internet…). Tudíž je nutné ovládat a chápat jak fungují hardwarové i softwarové prostředky. Počítačovou gramotnost je možné měřit několika způsoby:  Analyzováním reálných činností prováděných jednotlivcem, za pomoci počítače.  Zkoušením, kdy jedinec prokazuje dovednosti přímo u počítače.  Metodikou, kdy jedinec provádí vlastní sebeevaluaci a deklaruje svou počítačovou gramotnost.  Pomocí baterie, v níž se respondent vyjadřuje k jednotlivým položkám mapujícím dílčí kompetence.

55

ČERNOCHOVÁ,   Miroslava. Rozvoj   informačně   technologických   kompetencí   na   základních školách: výzkum stavu a struktury informačně technologické gramotnosti. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2013, 351 s. ISBN 978­80­01­05407­9. SAK, Petr a Jiří MAREŠ. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0.

42



Standardy počítačové gramotnosti

1.1 The Big6 Již od roku 1987 se datuje vznik úspěšně se rozvíjejícího konceptu, zvaného Big6. Koncept se skládá ze šesti úrovní a zasahuje oblast informační a ICT gramotnosti. Základními měřenými dovednostmi jsou zde strategie vyhledávání informací, použití informací, definice úkolů, nalezení zdrojů, shrnutí nalezených informací a posouzení celého procesu. Jde tedy o zobecnění celkové strategie k užití informací pro rozřešení problému. Dle autorů projektu je každý jedinec, který projde tímto kurzem připraveným podle jejich konceptu, považován za informačně a počítačově gramotného. Tento model se skládá ze šesti stupňů. Každou z těchto šesti komponent model dále rozkládá do dvou subkomponent, které lze doplňovat pomocnými otázkami. Hlavní komponenty jsou tyto:56  Vymezení úkolu  Strategie Vyhledávání informací  Lokace a zpřístupnění zdrojů  Zpracování informací  Shrnutí  Zhodnocení Tento koncept byl prvotně vyvíjen k získávání informační gramotnosti, avšak kvůli masivnímu a rychlému nástupu počítačů postupně přijímal i prvky spojující jej s počítačovou gramotností. Jde asi o jediný standardizovaný koncept, schopný konkurence, oproti mnohem rozšířenějšímu ECDL.

Koncept ECDL

EISENBERG, Mike a Bob BERKOWITZ. Big6 Skills Overview: The Big6™. In: Big6 Skills Overview: The Big6™ [online]. 2014 [cit. 2015-06-19]. 56

EISENBERG, Mike a Bob BERKOWITZ. Big6 Skills Overview: The Big6™. In: Big6 Skills Overview: The Big6™ [online]. 2014 [cit. 2015-06-19].

43

Celosvětově velmi hojně rozšířený koncept pro vzdělávání v prostředí počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Jeho standardy jsou definovány pomocí sylabů, dokumentů popisujících obsah výukových kurzů v minimální míře. S ohledem na neustálý vývoj ICT probíhá průběžná aktualizace a úprava těchto sylabů, na mezinárodní úrovni.57 Kromě těchto dokumentu obsahuje koncept ECDL též určování metod, na jejíchž základech jsou počítačové znalosti a schopnosti ověřovány přísně objektivním dohledem. Založeny jsou na zkoušení v praxi, v reálném prostředí, za použití běžně používané výpočetní techniky a programového vybavení. Což je velmi důležitým aspektem, vypovídajícím o vůli autorů, co nejvíce se přiblížit praktickému užívání počítače v zaměstnání, a tím i zajištění objektivního hodnocení dané úrovně testu. Důležitými aspekty pro ověřování počítačové gramotnosti dle konceptu ECDL jsou: •

Měřitelnost: Používání pravidelně aktualizovaných sylabů, které přesně, strukturovaně a podrobně specifikují rozsah a hloubku dovedností.

•

Praktičnost: Otázky a úkoly vychází z každodenních zkušeností a i samo testovací prostředí je takové, se kterým se uchazeči běžně setkají.

•

Standardizace: Mezinárodně jasně definované procesy a podmínky, akreditovaná střediska splňující podmínky dané ECDL, certifikáty.

•

Objektivita: Celosvětově platná metodika hodnocení, standardizované testy, kontrolní inspekce a profesní organizace garantující kvalitu testů.

•

Nezávislost: a to na výpočetní technice a programovém prostředí; tím je eliminován střet zájmů.58

Po mnoha letech práce v oblasti zkoumání oblasti počítačové gramotnosti skupinou CEPIS (Council of European Professional Informatics Societies) došlo v roce 1994 na vznik prvního konceptu k certifikaci počítačové gramotnosti, na základě testování subjektů.

57

ČESKÁ SPOLEČNOST PRO KYBERNETIKU a INFORMATIKU. Koncept ECDL: ECDL EVROPSKÝ STANDARD. In: Koncept ECDL: ECDL - EVROPSKÝ STANDARD [online]. 2015 [cit. 2015-06-19].

58

ČESKÁ SPOLEČNOST PRO KYBERNETIKU a INFORMATIKU. Koncept ECDL: ECDL EVROPSKÝ STANDARD. In: Koncept ECDL: Proč ECDL[online]. 2015 [cit. 2015-06-19].

44

Rok na to Skupina CEPIS vytvořila koncepci pro ověřování a rozvíjení počítačové gramotnosti v rámci výzkumného projektu ESPRIT pod Evropskou komisí. Tento certifikační projekt byl spuštěn ve Švédsku, v srpnu roku 1995, a to již pod názvem ECDL. Samotný název European Computer Driving Licence, tedy Evropský řidičský průkaz na počítač, vystihuje hlavní myšlenku tohoto rámce. Tento projekt byl kladně přijat s positivními ohlasy, pročež vznikla potřeba k založení jisté správně-organizační instituce, jež by zaštiťovala dodržování standardů a dohlížela nad šířením ECDL do dalších evropských zemí. K tomu došlo v roce 1997 v irském městě Dublinu, kdy byla založena nezisková organizace ECDL foundation. Přičemž v roce 1999 se počet zájemců rozšířil na úctyhodnou hranici jednoho milionu otestovaných jedinců.59

Obrázek Graf narůstajícího zájmu o testování ECDL/ICDL Zdroj: http://www.ecdl.org/index.jsp?p=94&n=170

Tento nárůst zájmu o certifikaci ECDL je velmi dobře patrný při pohledu na obrázek č. 3, kde je graf zobrazující křivkou znázorněn počet zemí do, do kterých byl ECDL rozšířen a pomocí sloupců je naznačen růst zájemců o testování. Po úspěšném otestování miliontého klienta, byl zaznamenán zájem i mimo evropské země a tak byl představen mezinárodní projekt ICDL, který obhospodařuje Afriku, Asii, Jižní a severní Ameriku. Aktuálně v roce 2015 ECDL/ICDL je rozšířena do 150 zemí světa a obsloužila již více než 14 milionů zájemců o certifikaci. Přičemž cíl zůstává nezměněn, tedy zajistit jednotlivcům,

59

ECDL FOUNDATION,. Our History. In: Our History [online]. 2015 [cit. 2015-06-19].

45

společnostem a jiným skupinám používání informačních a komunikačních technologií skrze rozvoj, podporu a dodávání certifikačních programů kvality po celém světe.60 Postupný vývoj nových softwarových nástrojů zapříčiňuje změny v ovládání počítačů i některých běžných programů. V této závislosti se rozvíjí a mění projekty vzdělávaní a také obsah konceptu ECDL. Aktualizování verzí materiálů projevující na číslování sylabů, značí doplňování nových poznatků a metod, sledujících šíři evoluce hardwaru i softwaru. Prozatím poslední verze byla spuštěna v roce 2007, přičemž nese označení Sylabus 5. Ani počáteční projekt se základními moduly nemohl zůstat v latentním stavu, nýbrž musel reflektovat požadavky zájemců, kterým již nestačil jako certifikát jejich pokročilých znalostí. Jejich požadavky o rozšiřující programy, vedoucí k prohloubení znalostí stejně jako i obsažení větší šíře témat byly vyslyšeny v roce 2003, kdy ECDL uvedla v život program pro pokročilé s označením Advanced. Dále došlo i k dělení příchozích účastníků, dle typu. Nyní jsou tedy programy sortovány pro jednotlivce, pro zaměstnance či pro studenty a učitele. V České republice byla založena organizace ECDL-CZ realizující vzdělávací kurzy i testování již v roce 1999, avšak oprávněnou institucí k vydávání certifikátů absolventům je Česká společnost pro kybernetiku a informatiku. Na vládní úrovni byly v roce 2004 ministrem informatiky Vladimírem Mlynářem připraveny materiály s dopadem na rozvoj informační společnosti s názvem Státní informační a komunikační politika. Jeho součástí je i základ pro hodnocení počítačové gramotnosti při vzdělávání na středních školách, kterým je právě koncept ECDL. Tudíž absolventi středních škol jsou považováni za počítačově gramotné v základní úrovni ECDL. Pro zajímavost, v dokumentu se hovoří o středních odborných a oborových školách, avšak ve vzdělávacím programu pro gymnázia tyto hodnotící kritéria i celé průřezové téma chybí. 61 Po mnohých jednáních od roku 2013 na akademické půdě, v senátním Výboru pro vzdělávání, vědu, kultura a lidská práva, se zástupci MŠMT ČR, byla jasná snaha českých manažerů ECDL o prosazení tohoto konceptu, jako reálný vzdělávací etalon pro všechny stupně českého vzdělávání. K čemuž reflektuje i fakt, že na začátku roku 2014 MŠMT

60

ECDL FOUNDATION,. Our Mission. In: Our Mission [online]. 2015 [cit. 2015-06-19].

61

BALADA, Jan. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: RVP G. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007, 100 s. ISBN 978-80-87000-11-3

46

rozhodlo akreditovat počítačové kurzy pro oblast rekvalifikací podle nových pravidel programů ECDL Core a ECDL Advanced Program ECDL Core je přitom modul zaměřený na základní očekávané počítačové znalosti a dovednosti, jaké by měl každý uživatel prokázat. Při úspěšném splnění tohoto programu je absolvent označen jako počítačově gramotný. Díky jeho esenciální úrovni a šíři zaměření, lze vypozorovat, že je určen pro běžnou veřejnost. ECDL Core se dále dělí na moduly:  ECDL Start – uživatel ovládá nejzákladnější a nejběžnější oblasti ICT  Certifikát ECDL – dokládá absolventovu plnou digitální kvalifikovanost  ECDL Modular – vypovídá o dílčích znalostech a dovednostech Pro pokročilé účastníky je připraven program ECDL Advanced. Tento je na profesionální úrovni znalostí a dovedností práce s počítačem. Zejména s kancelářskými aplikacemi, jako editor a práce s textem, kalkulačními tabulkami, prezentacemi a databázemi. Je určen pro skutečně zkušené uživatele výpočetní techniky a lze díky němu získat certifikáty:  ECDL Advanced – účelné, efektivní a profesionální užívání určené kancelářské oblasti  ECDL Expert - účelné, efektivní a profesionální užívání ve všech běžných oblastech kancelářské práce na počítači  ECDL Modular – obsahuje výčet všech úspěšně absolvovaných zkoušek ECDL, nezávisle na programu.62

62

ECDL-CZ. Program ECDL Advanced [online]. 2015. 2015 [cit. 2015-06-24].

47

Obrázek Hloubka digitálních dovedností a znalostí

Zdroj http://ecdl.cz/obr/dovednosti_znalosti.png

Jedním velmi zajímavým počinem poslední doby, jež rozvířil debaty o počítačové gramotnosti, byl společný projekt společnosti O2, Seznam.cz, agentury STEM/MARK a ČSKI. Jednalo se o testování digitální gramotnosti s ohledem na průzkum, za kterého vzešla hypotéza, že většina občanů české republiky hodnotí své znalosti známkou dobře. Toto testování, jehož otázky byly sestaveny právě ve spolupráci s garantem kvality konceptu ECDL v České republice. Účastníci projektu s názvem TQ test, se mohli dozvědět nějaký svůj „technologický kvocient“. 63

63

O2 CZECH REPUBLIC A.S. O2 učí Čechy, jak efektivně využívat digitální technologie [online]. 2014. 2014 [cit. 2015-06-24].

48

Obrázek Deklarovaná úroveň počítačové gramotnosti oproti skutečné zdroj http://www.o2.cz/file_conver/367664/Snimek1.JPG

Jak je na grafu vidět, deklarovaná úroveň, která byla zjišťována telefonicky na reprezentativním vzorku 1000 lidí, neodpovídá realitě ani v nejmenším.

Úřad Městské části Praha 7 Úřad městské části Praha 7 je orgánem územní samosprávy a je pověřen výkonem vybrané přenesené působnosti státní správy, rovněž i pro spřátelenou přímo sousedící městskou část Praha – Troja, která je samostatnou městskou čtvrtí. Úřad městské části tvoří volení zástupci sdružení v orgánech, Starosta, zástupci starosty, radní, zastupitelé a také zaměstnanci úřadu, v čele s tajemníkem. Tajemní úřadu plní funkci a úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele, odpovídá za bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, bdí nad chodem celého úřadu.

49

Obrázek Organizační struktura Úřadu městské části Praha 7

zdroj: http://www.praha7.cz/files/=63628/struktura_urad_01062015.pdf

Úřad MČ Praha 7 v současné době zaměstnává 182 lidí na různých pozicích. Pod tajemníkem úřadu je ustanoveno 16 odborů, každý se zaměřením na určité kompetence. O chod, organizaci a podporu práce úřadu se starají odbory Kancelář tajemníka, kam spadá oddělení archivní, oddělení informatiky a oddělení vnitřní správy, Kancelář starosty s oddělními komunikace, kultury a sportu, krizového řízení, organizační, integrace cizinců a národnostních menšin, asistentky členů Rady, Útvar kontroly a interního auditu, Odbor personálně právní a Odbor informační centrum s detašovanými pracovišti mimo hlavní budovu Úřadu. O kompetence při správě městské části se starají odbory, z jejichž názvu lze vytušit i působnost, které se věnují. Jedná se o:64  Odbor investic a veřejných zakázek – řeší investice do majetku městské části a pořádání veřejných soutěží k zakázkám pořádaných Ú MČ Praha 7 64

Městská část Praha 7: Organizační struktura. ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 7. Městská část Praha 7 [online]. 2015 [cit. 2015-07-13]. Dostupné z: http://www.praha7.cz/Urad-mestske-casti/Organizacni-struktura

50

 Odbor majetku – obstarává majetek svěřený do vlastnictví MČ Praha 7  Odbor školství – kompetentní k jednání se školskými zařízeními zřizovanými městskou částí Praha 7, metodicky řídí jejich ředitele a zpracovává podklady k financování a řízení těchto vzdělávacích zařízení  Odbor dopravy – řeší povrchy a stav komunikací na území MČ Praha 7, podílí se na rozhodovacím procesu o hromadné dopravě atd…  Odbor výstavby a územního rozhodování – plní úkoly spojené se zákona o hlavním městě Praze na úseku výstavby, dále splňuje úlohy obecného a speciálního stavebního úřadu  Odbor rozvoje urbanismu, architektury a veřejného prostoru – zajišťuje kompletní koncepci rozvoje území městské části Praha 7, zadává architektonicko-urbanistické studie  Odbor životního prostředí – náplní tohoto odboru je ochrana přírody a krajiny, ochrana ovzduší, ochrana zemědělského půdního fondu, lesů, nakládání s odpady, ochrana rostlinstva a živočišstva, či přestupky  Odbor živnostenský – vykonává činnosti související se zákonem o živnostenském podnikání  Odbor správních agend – plní organizační a technické požadavky spojené s přípravou voleb, a referenda, vede přestupková řízení, zajišťuje součinnost při konání veřejných sbírek, řeší agendu spojenou s evidencí obyvatel, včetně občanských průkazů a cestovních pasů  Odbor sociální a zdravotnictví – zabývá se sociální péčí o obyvatele, sociální právní ochranou dítěte, samosprávní a administrativní agendu spojenou se sociální a zdravotní oblastí  Odbor finanční – metodicky řídí, organizuje a zajišťuje sestavení návrhu rozpočtového výhledu, zajišťuje a organizuje finanční vypořádání, vede účetní evidenci Ú MČ Praha 7 Vzhledem k tomu, že je Úřad městské části součástí celorepublikového projektu elektronické komunikace s institucemi státní a veřejné správy, je nasnadě dotazovat se na úroveň počítačové gramotnosti zaměstnanců úřadu. Hlavním cílem eGovernmentu

51

je přiblížit úřady a legislativu co nejblíže občanům a podnikatelům, jež jejich služby využívají, tak aby došlo k nezanedbatelné úspoře času, přičemž jednou z neoddělitelných podmínek je přechod úřadů na elektronickou verzi vedení agendy – což také do značné míry prokazatelně šetří finanční prostředky. V rámci dané organizační struktury, je za kompetence zaměstnanců odpovědný tajemník úřadu a jeho odbor, tedy Kancelář tajemníka, zabývající se právě chodem úřadu. Přeneseně je pak úkolem rozvíjet vědomosti a dovednosti úředníků, týkajících se všech oblastí pracovní náplně, vedoucího tohoto odboru. Vzhledem ke své manažerské pozici řídí a získává podněty od vedoucích oddělení, podřízených tomuto odboru. Jmenovitě by tyto informace měly přicházet Oddělení personálních činností, které se zabývá přípravou přijímacích řízení, náborem nových a evidencí stávajících zaměstnanců. Díky těmto kompetencím úřad získává relevantní informace o úrovni potřebných znalostí, k efektivnímu výkonu své práce. Jelikož se jedná až na výjimky výhradně o kancelářskou práci, obzvláště v současné době vysoké míry digitalizace, pak by se měl manažer na této pozici zaměřovat i na zjišťování a ověřování schopností užívat počítač, jako hlavní nástroj ke zpracování podkladů a prezentaci výstupů. V čemž by mu měl být nápomocný i vedoucí a potažmo zaměstnanci Oddělení informatiky, kteří zavádí a spravují veškeré hardware a software vybavení. Dennodenně tak přicházejí do přímého styku s dovednostmi uživatelů a jsou tak schopni vytipovat a poukázat na nedostatky zasluhující zvýšenou pozornost vedoucí k jejich odstranění. Dle dostupných informací lze odvodit zaměření vzdělávání pracovníků, které se za uplynulých 8 let zabývalo pouze školeními na nové specializované programové vybavení, nově zaváděné procesy či výuku cizích jazyků. Nikdo se však za uplynulou dobu nezabýval obecnější rovinou znalostí práce na počítači, spadající právě pod počítačovou gramotnost. Za uvedenou dobu úřad nepřipravil žádné ověřování těchto dovedností, na které by navazovalo vyhodnocení, z něhož by vzešla snaha o případné zlepšení úrovně počítačové gramotnosti. S ohledem na tyto fakta bylo nasnadě vybrat pro testování počítačové gramotnosti právě tuto instituci, a nahlédnout na skutečnou úroveň kvalifikace úředníků, zaměstnávaných daňovými

poplatníky.

Tedy

jsou-li

veřejné

do zkvalitňování služeb pro veřejnost. 52

zdroje

zodpovědně

investovány

53

Praktická část Na Úřadě městské části Praha 7 je nejčastějším SW nástrojem podporujícím vykonávání práce právě textový editor MS Word 2007. Tabulkový editor a program ke tvorbě prezentací jsou z testování vyloučeny, vzhledem k pominutelnému užívání těchto aplikací. Výhodou pro testování je fakt, že každý ze zaměstnanců má svoje vlastní pracovní místo, s vlastním přiděleným počítačem, vybaveným jednotnou verzí software, včetně přístupu k internetu. Nebylo tím pádem nutné zajišťovat technické prostředky k testování, nýbrž bylo možné využít již přítomné. Podmínky pro testování každého z respondentů byly homogenní. Tak aby bylo dosaženo co největšího podílu odpovídajících vůči celku, bylo nutné zajistit plnou anonymitu a tím i následnou nepostižitelnost zaměstnanců při vyhodnocování. Pro testování počítačové gramotnosti bylo zvoleno dvoustupňové ověření. V první fázi byli zaměstnanci úřadu dotazováni na jednotlivé dovednosti, při úpravě textového dokumentu. Stejnou techniku používá i Sak ve své knize, kdy aplikuje metodu: „Počítačovou gramotnost lze zjišťovat metodikou, kdy jedinec provádí vlastní sebeevaluaci a deklaruje svou počítačovou gramotnost.“65 Avšak tento způsob ovlivňuje výsledek velmi notnou dávkou subjektivity, tudíž jej nelze pokládat za příliš prokazatelný. Dále bylo nutné zajistit pro bezproblémovou spolupráci dotazovaných i svolení s uvedeným testováním od vedení Úřadu MČ Praha 7, jež po osobním jednání dodal tajemník úřadu Ing. Miroslav Vacek. Příloha č. 3 – Souhlas tajemníka Úřadu MČ Praha 7 První fáze testování se během dvou týdnů, kdy byl formulář přístupný, zúčastnilo celkem 104 respondentů z celkového počtu 182. Což pro statistické závěry znamená vzorek o velikosti vyšší než 57%. Ve druhé fázi měli respondenti upravit testovacího souboru, dle předem stanovených požadavků, jenž mapuje jednotlivé dílčí kompetence. Díky této části splňují data získaná při testování nejvyšší míru objektivity, jelikož nejsou zatížena subjektivními dojmy respondentů ani hodnotitele. Testovaní účastníci byli opět osloveni emailem za pomoci seznamu zaměstnanců v programu MS Outlook, jako v předchozí fázi dotazování.

65

SAK, Petr a Jiří MAREŠ. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0.

54

Pro splnění podmínky anonymity respondenta při této fázi bylo nutné připravit cestu k odevzdávání zpracovaného dokumentu k vyhodnocení. Byla tedy založena jednoduchá webová stránka, kam mohl uživatel snadno za pomocí jediného tlačítka „nahrát soubor“, vložit svůj upravený dokument, tak aby mohl být následně vyhodnocen – http://praha7gramotnost.wz.cz . Velmi zajímavé závěry pak vyvstávají při konfrontaci výsledků deklarovaných a výsledků reálného užití na testovacím souboru. Z toho důvodu je třeba stanovit hypotézy k ověření: S ohledem na ucelení úkolů a relativní vyjádření výsledků bylo možné stanovit velmi konkretizovaný prvek problému, přičemž jej lze obecně formulovat takto  Jak významný rozdíl vzniká při porovnání deklarované a ověřené počítačové gramotnosti? Pro zpracování pracovníků úřadu při užívání textového editoru v praxi, je možné stanovit obecnou hypotézu:  H1: Ověřená počítačová gramotnost u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 je na nižší úrovni, než jakou ji sami deklarovali v první fázi výzkumu.

I. Fáze testování počítačové gramotnosti Pro tuto část byly vybrány otázky na kompetence nejčastěji užívané. Jak již bylo nastíněno výše, k plné anonymitě bylo zvoleno užití aplikace Google Form. Odkaz na tento formulář byl odeslán všem zaměstnancům úřadu, za pomoci již vytvořeného seznamu emailových adres v programu MS Outlook, který je hojně využíván pro základní interní komunikaci úřadu, ve znění viz příloha 1.

Stanovení otázek Dotazník na deklarační fázi byl z motivačních důvodů záměrně vytvořen jako srozumitelná série uzavřených otázek, s výběrem předem připravených hodnot „Ano“ nebo „Ne“ viz Příloha č. 1 – Email se zadáním deklarační části. Po prvním návrhu byly otázky pilotně otestovány na 8mi členném vzorku úředníků z odboru Kancelář starosty, tak aby byla zajištěna variabilita a reliabilita otázek. Všechny nedostatky byli díky této pilotní fázi odstraněny.

55

Dílčí testované kompetence patří mezi základní dovednosti, jež by dle konceptu ECDL, který je popsaný v teoretické části této práce, měl ovládat každý uživatel při formátování textového dokumentu, byly určeny následovně:  Tvorba a úprava záhlaví a zápatí – základní dovednost, užívaná především pro vkládání identifikace souboru, umístění data, číslování stránek, loga, adresy a dalších podstatných prvků při formátování dokumentu  Tvorba a práce se styly – elementární a velmi důležitá kompetence, zajišťující integritu obsahu práce, propojená s užíváním automatických textů a celkové úpravě dokumentů  Formátování odstavců – tak často opomíjená a obcházená dovednost, přičemž její nekorektní užívání způsobuje mnoho problémů při dalším zpracovávání i v meziprogramových transferech obsahu  Práce s tabulkami – další ze základních dovedností, které by měl uživatel, pracující každý den s fakty ovládat  Formátování dokumentu – zásadní kompetence, související s následným výstupem ze zpracování dokumentu  Vkládání a práce s obrázky – běžnou součástí každé prezentace, zprávy či oznámení bývá například ilustrace, jež přitahuje pozornost čtenáře  Práce s automatickým textem – vkládání a úprava obsahu, citací, poznámek pod čarou, seznamu obrázků a spousty dalšího, by mělo být elementární kompetencí každého uživatele pracujícího s textovým editorem  Užívání automatické kontroly pravopisu – zdánlivě jednoduchý úkon, jež pomáhá odbourat gramatické chyby, se může častokrát stát velkým problémem  Vyhodnocení I. fáze testování Po zodpovězení otázek ve formuláři a odeslání respondentem byly odpovědi automaticky zaznamenány do tabulky pro další zpracování. Zaměstnanci deklarovali své dovednosti při užívání textového editoru MS Word 2003 v relativním zastoupení takto:

Tabulka - Výsledky relativního vyjádření dovedností týkajících se práce v textovém editoru, dle kladného vyjádření úředníků Ú MČ Praha 7

56

Dovednost

Procenta (%)

Tvorba a úprava záhlaví a zápatí

97,1

Tvorba a práce se styly

81,7

Formátování odstavců

88,5

Práce s tabulkami

89,4

Formátování dokumentu

92,3

Vkládání a práce s obrázky

85,6

Práce s automatickým textem

62,5

Užívání automatické kontroly pravopisu

98,1

Obrázek Graf - Deklarovaná relativní znalost dílčích úprav MS Word Zdroj: Vlastní

II. fáze testování počítačové gramotnosti Tato fáze se byla připravena s ohledem na stejné oblasti, kterými se zabývá koncepce certifikátu ECDL při svém testování. Cílem této fáze zjišťování počítačové gramotnosti bylo získání reálného a objektivního náhledu na skutečné dovednosti zaměstnanců úřadu. Oproti testování úředníků Krajského úřadu v Plzni, jež provedla agentura STEM/MARK

57

v roce 2007, kdy byli respondenti sezváni do jednoho sálu, bylo toto testování provedeno s využitím dostupných online nástrojů. Respondentům byl dán k dispozici neupravený dvoustránkový elektronický dokument, ve formátu doc, obsahově odpovídající často zpracovávanému tématu, přičemž podkladem k obsahu dokumentu byly použity oficiální informace zveřejněné na stránkách Úřadu – www.praha7.cz. Dále také obdrželi dokument obsahující zadání k úpravám a tvorbě o 26ti bodech, které se vztahovaly k otázkám položeným v deklarační fázi.

Stanovení otázek Všechny úkoly byly stanoveny a popsány s důrazem na jednoduchost i jednoznačnost zadání, tak aby nemohlo dojít k jeho nepochopení. Jednotlivé body úprav dokumentu se vždy vztahovali k jedné z otázek stanovených v deklarační části.  K otázce zabývající se záhlavím a zápatím: 1) Do záhlaví za logo vložte text „Test počítačové gramotnosti“ zarovnaný vpravo. 2) Text v záhlaví zvýrazněte stylem písma Arial velikosti 14 b. zelenou barvou. 3) Do zápatí vlevo vložte pole obsahující název souboru a vpravo vložte pole datum.  K otázce zabývající se prací se styly: 1) Nastavte nové styly textu - Headline 1 – Arial, 18b, Tučné; Headline 2 – Arial, 16b, Tučné; Headline 3 – Arial 14. 2) Pomoci stylů upravte nadpisy dokumentu takto: – Headline 1, – Headline 2, – Headline 3 3) Na první řádek na druhé stránce (nad tabulku) vytvořte nadpis „Velikost vybraných městských částí“ a upravte ho stylem Headline1 a zarovnejte na střed.  K otázce na formátování odstavce: 1) Celou první stránku zarovnejte do bloku. V případě samostatných jednopísmenných spojek na konci řádku, tyto odřádkujte za použití pevných mezer. 58

2) Upravte mezeru za odstavcem končícím … mnohem starší. na 3b. 3) V odstavci začínajícím textem Nový rozvoj Buben … založte nový odstavec tak, aby začínal textem „Teprve až v 18. století…“ 4) V odstavci začínajícím V roce 1884 došlo … odsaďte první řádek na 1,5 cm 5) V článku „Existuje opravdu Letná?“ upravte text „Holešovice-Buben“ kurzívou. 6) Oba odstavce na konci první strany (Oficiální webové stránky, Květen 2015) odsaďte 11 cm od levého okraje. 7) Nastavte velikost mezery za odstavcem začínajícím „Oficiální webové…“ na 60 b. 8) Za obrázkem na druhé stránce ukončete stránku.  K otázce na práci s tabulkami: 1) Změňte text v záhlaví 2 sloupce tabulky z „Obyvatelstvo“ na „Počet obyvatel“. 2) Nadpisy sloupců v prvním řádku tabulky zvýrazněte pomocí tučného písma. 3) Zarovnejte obsah buněk v tabulce horizontálně i vertikálně na střed. 4) Nastavte šířku všech sloupců tabulky na 5 cm. 5) První řádek tabulky obsahující hlavičky sloupců vyplňte zelenou barvou.  K otázce na úpravu formátu dokumentu: 1) V celém dokumentu upravte šířku levého i pravého okraje na 2 cm.  K otázce zabývající se prací s obrázky v dokumentu: 2) Pod

tabulku

vložte

obrázek

z odkazu

http://www.praha7.cz/path/search/lang/zdroj.aspx? Id=62340&typ=5&sh=-336721670 . 3) Velikost obrázku upravte tak, aby měl 80% původní velikosti a zarovnejte na střed.  K otázce na automatický text:

59

1) Na třetí stránce vložte automatický obsah, kdy 1. úroveň je Headline1, 2. úroveň Headline2 a 3. úroveň Headline3.  K otázce na automatickou kontrolu pravopisu: 1) Proveďte kontrolu pravopisu a proveďte změny (včetně dvojitých mezer). 2) Vyhodnocení II. fáze testování Při vyhodnocování otázek bylo pohlíženo na sérii úkolů spadajících pod každou z nich, jako na ucelený prvek. Přičemž nesplnění jakékoliv části z této série znamenalo neúspěšné splnění otázky. Díky tomuto vymezení bylo možné na vzorku čítajícím 93 respondentů vyhodnotit relativní výsledek testování. 1) K otázce č. 1 týkající se záhlaví a zápatí - úspěšně vypracovalo úkoly 64 z nich. 2) K otázce č. 2 týkající se práce se styly - úspěšně vypracovalo úkoly 22 z nich. 3) K otázce č. 3 týkající se formátování odstavců - úspěšně vypracovalo úkoly 52 z nich. 4) K otázce č. 4 týkající se práce tabulkami - úspěšně vypracovalo úkoly 64 z nich. 5) K otázce č. 5 dotazující se na formátování dokumentu - úspěšně vypracovalo úkoly 67 z nich. 6) K otázce č. 6 dotazující se vkládání a práci s obrázky v dokumentu- úspěšně vypracovalo všechny úkoly 66 z nich. 7) K otázce č. 7 dotazující se na práci s automatickým textem - úspěšně vypracovalo úkoly 14 z nich. 8) K otázce č. 8 dotazující se na užívání automatické kontroly pravopisu - úspěšně vypracovalo úkoly pouhých 22 z nich.

60

Tabulka Vyhodnocení II. fáze testování počítačové gramotnosti.

Dovednost

Procenta (%)

Tvorba a úprava záhlaví a zápatí

68,5

Tvorba a práce se styly

23,3

Formátování odstavců

55,6

Práce s tabulkami

68,4

Formátování dokumentu

72

Vkládání a práce s obrázky

70,4

Práce s automatickým textem

15,1

Užívání automatické kontroly pravopisu

23,7

Srovnání výsledků I. fáze a II. fáze průzkumu Díky předchozím relativnímu vyhodnocení je možné zobrazit srovnání pomocí grafu relativních vyjádření deklarované úrovně vůči ověřené.

Obrázek relativní vyjádření deklarované úrovně vůči ověřené zdroj vlastní

Tento pohled na průzkum je příliš široký, a proto je potřeba využít statistických metod k dosažení relevantních výsledků.

61

Při zaměření se na jednotlivé činnosti, jež spadají do zvolené části modelu počítačové gramotnosti, jíž je práce s textovým editorem, je možné zkoumat různé související statistické hypotézy.  H1_0Ověřená dovednost tvorby a úpravy záhlaví a zápatí u úředníků MČ Praha 7 odpovídá úrovni deklarované v rámci 1. fáze tohoto výzkumu.  H1_A: Ověřená dovednost tvorby a úpravy záhlaví a zápatí u úředníků MČ Praha 7 je statisticky významně nižší, než dovednost deklarovaná v rámci 1. fáze tohoto výzkumu Velikost výběrového souboru (výše zmiňovaných 93 zaměstnanců úřadu MČ Praha 7) významně překračuje odhad potřebného výběru pro měření nominálních a ordinálních dat při

koeficientu

tα=1,96,

jenž

odpovídá

spolehlivosti

v hodnotě

α=95%,

při

pravděpodobnosti p=97,1%, s níž deklarovali respondenti vlastní schopnost tvorby a úpravy záhlaví a zápatí v textovém editoru MS Word 2003 v první fázi testování, a požadované relativní přesnosti d=4%. K výpočtu byl použit následující vzorec (dle Chrástka 66):

Lze tedy využít test dobré schody chí-kvadrát. Očekávaná četnost O byla vypočítána na základě první fáze tohoto výzkumu – deklarace. Předpokládaná četnost P byla zjištěna při přímém testování a odpovídá základní úrovni tvorby a úpravy záhlaví a zápatí. Tabulka Tvorba záhlaví a zápatí

Dovednost

P

O

Tvorba a úprava záhlaví a zápatí Ano Tvorba a úprava záhlaví a zápatí Ne Celkem

93

104

Vypočtená hodnota testového kritéria podle vzorce je (dle Chrástka) :

A ta je podstatně vyšší, než kritická hodnota na hladině významnosti α=0,05 pro jeden stupeň volnosti (x). Nulovou hypotézu tedy je možné s rizikem pětiprocentní chyby 66

CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2007, 265 s. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2007, 265 s.

62

odmítnout a konstatovat, že v této konkrétní dovednosti respondenti deklarovali mnohem vyšší úroveň počítačové gramotnosti, než které dosáhli při jejím ověření. Při další otázce opět zaměstnanci úřadu mylně stanovili úroveň svých dovedností, tedy tvorbu a práci se styly. Při úkolech založení nových stylů a naformátování textu s jejich pomocí. Statistická hypotéza byla stanovena ve znění:  H2_0: Ověřená dovednost vytvoření a práce se styly u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 odpovídá deklarované úrovni počítačové gramotnosti.  H2_A: Ověřená dovednost změny tvorby a úpravy stylů u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 je statisticky významně nižší než dovednost deklarované úrovně počítačové gramotnosti. Velikost výběrového souboru byla i v tomto případě dostatečná, protože n= pro měření nominálních a ordinálních dat, při koeficientu tα=1,96 , který odpovídá spolehlivosti α=95%, pravděpodobnosti 81,7%, s níž deklarovali respondenti vlastní dovednost tvorby a úpravy stylů v textovém editoru MS Word 2003, a požadované relativní přesnosti d=4%. Opět tedy mohl být použit test dobré schody chí-kvadrát: Tabulka Tvorba a práce se styly

Dovednost

P

O

Tvorba a práce se styly Ano Tvorba a práce se styly Ne Celkem

93

104

Vypočtená hodnota testovaného kritéria , což je opět podstatně více než kritická hodnota na hladině významnosti α=0,05 pro jeden stupeň volnosti (). I druhou nulovou hypotézu tedy lze s rizikem pětiprocentní chyby odmítnout. Tento úkol dokonce dopadl velmi tristním výsledkem, což je u tak základní dovednosti pro formátování dokumentu velmi alarmující. I při třetí otázce zaměstnanci úřadu přecenili své znalosti a dovednosti a stanovili úroveň svých dovedností, tedy formátování odstavce. Mezi úkoly bylo jejich odsazení a zarovnání. Statistická hypotéza byla stanovena ve znění:  H3_0: Ověřená dovednost formátování odstavců u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 odpovídá deklarované úrovni počítačové gramotnosti.

63

 H3_A: Ověřená dovednost formátování odstavců u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 je statisticky významně nižší než dovednost deklarované úrovně počítačové gramotnosti. Velikost výběrového souboru byla i v tomto případě dostatečná, protože n= pro měření nominálních a ordinálních dat, při koeficientu tα=1,96 , který odpovídá spolehlivosti α=95%, pravděpodobnosti 88,5%, s níž deklarovali respondenti vlastní dovednost formátování odstavců v textovém editoru MS Word 2003, a požadované relativní přesnosti d=4%. Opět tedy mohl být použit test dobré schody chí-kvadrát: Tabulka Formátování odstavců

Dovednost

P

O

Formátování odstavců Ano Formátování odstavců Ne Celkem

93

104

Vypočtená hodnota testovaného kritéria , což je opět podstatně více než kritická hodnota na hladině významnosti α=0,05 pro jeden stupeň volnosti (). Třetí nulovou hypotézu můžeme s rizikem pětiprocentní chyby odmítnout. U čtvrté otázky zaměstnanci úřadu znovu mylně a stanovili úroveň svých dovedností, kterou tentokrát měla být práce s tabulkami. Jejich úkolem bylo formátovat sloupce i samotné buňky, včetně textu v nich obsažených. Statistická hypotéza byla stanovena ve znění:  H4_0: Ověřená dovednost práce s tabulkami u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 odpovídá deklarované úrovni počítačové gramotnosti.  H4_A: Ověřená práce s tabulkami u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 je statisticky významně nižší než dovednost deklarované úrovně počítačové gramotnosti. Velikost výběrového souboru byla opět dostatečná, protože n= pro měření nominálních a ordinálních dat, při koeficientu tα=1,96 , který odpovídá spolehlivosti α=95%, pravděpodobnosti 89,4%, s níž deklarovali respondenti vlastní dovednost práce s tabulkami v textovém editoru MS Word 2003, a požadované relativní přesnosti d=4%. Opět lze použít test dobré schody chí-kvadrát: Tabulka Práce s tabulkami

Dovednost

P

64

O

Práce s tabulkami Ano Práce s tabulkami Ne Celkem

93

104

Vypočtená hodnota testovaného kritéria ᵡ= , což je opět podstatně více než kritická hodnota na hladině významnosti α=0,05 pro jeden stupeň volnosti (). Čtvrtou nulovou hypotézu tedy lze s rizikem pětiprocentní chyby odmítnout. U páté otázky zaměstnanci úřadu znovu mylně a určili úroveň svých dovedností, kterými bylo formátování dokumentu. Jejich úkolem bylo formátovat velikost okrajů. Statistická hypotéza byla stanovena ve znění:  H5_0: Ověřená dovednost formátování dokumentu u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 odpovídá deklarované úrovni počítačové gramotnosti.  H5_A: Ověřená formátování dokumentu u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 je statisticky významně nižší než dovednost deklarované úrovně počítačové gramotnosti. Velikost výběrového souboru byla opět dostatečná, protože n= pro měření nominálních a ordinálních dat, při koeficientu tα=1,96 , který odpovídá spolehlivosti α=95%, pravděpodobnosti 92,3%, s níž deklarovali respondenti vlastní dovednost formátování dokumentu v textovém editoru MS Word 2003, a požadované relativní přesnosti d=4%. Opět lze použít test dobré schody chí-kvadrát: Tabulka Formátování dokumentu

Dovednost

P

O

Formátování dokumentu Ano Formátování dokumentu Ne Celkem

93

104

Vypočtená hodnota testovaného kritéria ᵡ22= , což je opět podstatně více než kritická hodnota na hladině významnosti α=0,05 pro jeden stupeň volnosti (). I pátou nulovou hypotézu tedy lze s rizikem pětiprocentní chyby odmítnout. U šesté otázky zaměstnanci úřadu znovu chybně deklarovali úroveň svých dovedností, při práci s obrázky. Tentokrát bylo třeba vložit obrázek a následně upravit jeho velikost. Statistická hypotéza byla stanovena ve znění:

65

 H6_0: Ověřená dovednost práce s obrázky u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 odpovídá deklarované úrovni počítačové gramotnosti.  H6_A: Ověřená práce s obrázky u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 je statisticky významně nižší než dovednost deklarované úrovně počítačové gramotnosti. Velikost výběrového souboru byla opět dostatečná, protože n= pro měření nominálních a ordinálních dat, při koeficientu tα=1,96 , který odpovídá spolehlivosti α=95%, pravděpodobnosti 85,6%, s níž deklarovali respondenti vlastní dovednost práce s obrázky v textovém editoru MS Word 2003, a požadované relativní přesnosti d=4%. Opět lze použít test dobré schody chí-kvadrát: Tabulka Práce s obrázky

Dovednost

P

O

Práce s obrázky Ano Práce s obrázky Ne Celkem

93

104

Vypočtená hodnota testovaného kritéria ᵡ2= , což je opět podstatně více než kritická hodnota na hladině významnosti α=0,05 pro jeden stupeň volnosti (). Šestou nulovou hypotézu tedy je možné s rizikem pětiprocentní chyby odmítnout. Při sedmé otázce týkající se práce s automatickým textem byl opět odhad úředníků z MČ Praha 7 bez dostatečné sebereflexe, i když byl jejich odhad o poznání střízlivější. Při tomto úkolu bylo třeba vložit automatický obsah. Statistická hypotéza byla stanovena ve znění:  H7_0: Ověřená dovednost práce s automatickým textem u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 odpovídá deklarované úrovni počítačové gramotnosti.  H7_A: Ověřená práce s automatickým textem u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 je statisticky významně nižší než dovednost deklarované úrovně počítačové gramotnosti. Velikost výběrového souboru byla opět dostatečná, protože n= pro měření nominálních a ordinálních dat, při koeficientu tα=1,96 , který odpovídá spolehlivosti α=95%, pravděpodobnosti 62,5%, s níž deklarovali respondenti vlastní dovednost práce s automatickým textem v textovém editoru MS Word 2003, a požadované relativní přesnosti d=4%. Opět je možné použít test dobré schody chí-kvadrát:

66

Tabulka Práce s automatickým textem

Dovednost

P

O

Práce s automatickým textem Ano Práce s automatickým textem Ne Celkem

93

104

Vypočtená hodnota testovaného kritéria ᵡ2= , což je opět podstatně více než kritická hodnota na hladině významnosti α=0,05 pro jeden stupeň volnosti (). I sedmou nulovou hypotézu tedy je možné s rizikem pětiprocentní chyby odmítnout. U osmé a poslední otázky zaměstnanci úřadu znovu chybně deklarovali úroveň svých dovedností, při práce s obrázky. Tentokrát úkolem použít automatickou kontrolu pravopisu a automaticky a odstranit všechny gramatické chyby včetně dvojitých mezer. Statistická hypotéza byla stanovena ve znění:  H8_0: Ověřená dovednost práce s automatickou kontrolou pravopisu u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 odpovídá deklarované úrovni počítačové gramotnosti.  H8_A:Ověřená práce s automatickou kontrolou pravopisu u zaměstnanců Úřadu MČ Praha 7 je statisticky významně nižší než dovednost deklarované úrovně počítačové gramotnosti. Velikost výběrového souboru byla opět dostatečná, protože n= pro měření nominálních a ordinálních dat, při koeficientu tα=1,96 , který odpovídá spolehlivosti α=95%, pravděpodobnosti 85,6%, s níž deklarovali respondenti vlastní dovednost práce automatickou kontrolou pravopisu v textovém editoru MS Word 2003, a požadované relativní přesnosti d=4%. Opět lze použít test dobré schody chí-kvadrát: Tabulka Práce s automatickou kontrolou pravopisu

Dovednost

P

O

Práce s automatickou kontrolou pravopisu Ano Práce s automatickou kontrolou pravopisu Ne Celkem

93

104

Vypočtená hodnota testovaného kritéria ᵡ2= , což je opět podstatně více než kritická hodnota na hladině významnosti α=0,05 pro jeden stupeň volnosti (). Osmou nulovou hypotézu je tedy možné s rizikem pětiprocentní chyby odmítnout.

67

68

Závěr Jak bylo v první části práce dokázáno na postupném vývoji definic gramotnosti s přívlastky, které popisují na používání počítačů a jiných digitálních technologií, jejich základ je totožný. Potřeba naučit se používat příslušné nástroje je nevyhnutelná i pro dospělého digitálně gramotného jedince. Jelikož počítačová gramotnost přestala být v našich podmínkách sekundární gramotností, stává se pro mnoho lidí nutností k úspěšnému uplatnění se ve společnosti. Při zkoumání úrovně počítačové gramotnosti zaměstnanců Úřadu městské části Praha 7, bylo zjištěno nedostatečné vzdělání v rámci užívání základních nástrojů programu MS Word 2003, jež právě tito úředníci používají každý den ke své práci. Situace je o to více nepřívětivá, s ohledem na fakt, že se konejší mylnou představou o dosažené úrovni při ovládání těchto nástrojů. Otázkou je, zda jsou na vině oni sami, když se nepokoušejí samostudiem zvyšovat svou kvalifikaci, třeba za pomoci volně dostupných informací či návodů v síti internet, nebo studiem za pomoci některého z e-learningových či jiných školení, třeba v místě zaměstnání. Tomu by zřejmě měl přijít impuls od jednoho z vedoucích pracovníků, spadajících do struktury přímo podléhající pod nejvyššího představeného úřadu, tedy osobu tajemníka. Jelikož právě v těchto postech se setkává kompetence a moc tyto školení pro zaměstnance zajistit, ale také dostupnost informací, které by k této potřebě měli dotyčného odpovědného pracovníka dovést. Bylo by jistě prospěšné, aby měl tento člověk mimo manažerského vzdělání také náhled a zkušenosti z oboru ICT. Avšak, s ohledem na aktuální situaci a kvalifikovanost zaměstnanců v samosprávě, měla by tento ideální stav do jisté míry suplovat výše nastíněná spolupráce mezi vedoucími oddělení starajícími se o zaměstnance a správu IT vybavení.

69

Seznam literatury: 1

KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: SPN, 1981. 24, 790 s. Odborné slovníky.

2

RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu. Vyd. 1. Brno:

Georgetown, 2002, 199 s. ISBN 80-86251-14-4 3

KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 1. vyd. Praha: SPN, 1981. 24, 790 s. Odborné slovníky

4

DOLEŽALOVÁ, Jana. Funkční gramotnost - proměny a faktory gramotnosti ve vztazích

a souvislostech. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, 88 s. ISBN 80-7041-115-5 5

PALÁN, PH.D., PhDr. Zdeněk. Funkční gramotnost. In: [online]. [cit. 2015-04-01].

6

Holme, Randal. Literacy: An Introduction. Edinburgh: 2004, Edinburgh University Press

Ltd. 272 s. ISBN 07-4861-688-8 7

JONÁK, Z. Co rozumíme pod pojmem informace? In Metodický portál RVP (online). [cit.

2015-06-26]. 8

ČERNOCHOVÁ, Miroslava. Rozvoj informačně technologických kompetencí na

základních školách: výzkum stavu a struktury informačně technologické gramotnosti. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2013, 351 s. ISBN 978-80-01-05407-9. [cit. 2015-06-26] 9

HORTON, F. W. Information resources management: Harnessing information assets for

productivity gains in the office, factory, and laboratory. Englewood Cliffs, N.J.: PrenticeHall, 1985. 263 s. ISBN 0-134-64843-9. [cit. 2015-06-26]. 1

0 American Library Association Presidental Committee on Information Literacy: Final

Report. Washington, D.C. : ALA, 1989. [cit. 2015-06-26] 1

1 UNESCO, Zpráva The Prague declaration: Towards an information literate society.

Praha, 2003 [cit. 2015-06-04] 12

Cilip. Information-literacy [online]. [cit. 2015-06-09]

1

3 Koncepce státní informační politiky ve vzdělání. Praha : MŠMT ČR a MK ČR, 2000

1

4 IFLA. Beacons of the Information Literacy and Lifelong Learning

70

1

5 SAK, Petr a Jiří MAREŠ. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd. 1. Praha:

Portál, 2007, 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0. 1

6 ÚIV: Ústav pro informace ve vzdělávání. [cit. 2012-06-05].

1

7 HOFFMAN, M., BLAKE, J. Computer literacy: today and tomorrow. Journal of

Computing Sciences in Colleges. 2003, 18, 5 s. 221-233 8 ČERNOCHOVÁ,   Miroslava. Rozvoj   informačně   technologických   kompetencí   na

1

základních školách: výzkum stavu a struktury informačně technologické gramotnosti. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2013, 351 s. ISBN 978­80­01­05407­9. 9 ČERNOCHOVÁ,   Miroslava. Rozvoj   informačně   technologických   kompetencí   na

1

základních školách: výzkum stavu a struktury informačně technologické gramotnosti. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2013, 351 s. ISBN 978­80­01­05407­9. 2

0 BAWDEN, D. Origins and concepts of digital literacy. Lankshear & Knobel (Eds.),

Digital literacies: Concepts, policies and practicies, s.17-33. New York: Peter Lang Publishing. 2008 2

1 VRÁNKOVÁ, E. Mediální gramotnost. Revue pro média. 2005, č. 8 2 ČERNOCHOVÁ,   Miroslava. Rozvoj   informačně   technologických   kompetencí   na

2

základních školách: výzkum stavu a struktury informačně technologické gramotnosti. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2013, 351 s. ISBN 978­80­01­05407­9. 2

3 Educational Testing Service. Digital Transformation : A Framework for ICT Literacy:

International Literacy Panel, 2002. 2

4 ROSADO, E., BÉLISLE, C. Analysing digital literaci frameworks. A European

Framework for Digital Literacy. Grand agreement number. 2004-3233/001-001 ELE ELEB112. 2006, s. 5. 2

5 SAK, Petr a Jiří MAREŠ. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd. 1. Praha:

Portál, 2007, 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0. 2

6 EISENBERG, Mike a Bob BERKOWITZ. Big6 Skills Overview: The Big6™. In: Big6

Skills Overview: The Big6™ [online]. 2014 [cit. 2015-06-19].

71

2

7 ČESKÁ SPOLEČNOST PRO KYBERNETIKU a INFORMATIKU. Koncept ECDL:

ECDL - EVROPSKÝ STANDARD. In: Koncept ECDL: ECDL - EVROPSKÝ STANDARD [online]. 2015 [cit. 2015-06-19]. 2

8 ČESKÁ SPOLEČNOST PRO KYBERNETIKU a INFORMATIKU. Koncept ECDL:

ECDL - EVROPSKÝ STANDARD. In: Koncept ECDL: Proč ECDL[online]. 2015 [cit. 2015-06-19]. 2

9 ECDL FOUNDATION,. Our History. In: Our History [online]. 2015 [cit. 2015-06-19].

3

0 ECDL FOUNDATION,. Our Mission. In: Our Mission [online]. 2015 [cit. 2015-06-19].

3

1 BALADA, Jan. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: RVP G. Praha: Výzkumný

ústav pedagogický v Praze, 2007, 100 s. ISBN 978-80-87000-11-3 3

2 ECDL-CZ. Program ECDL Advanced [online]. 2015. 2015 [cit. 2015-06-24].

33

O2 CZECH REPUBLIC A.S. O2 učí Čechy, jak efektivně využívat digitální

technologie [online]. 2014. [cit. 2015-06-24]. 3

4 SAK, Petr a Jiří MAREŠ. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd. 1. Praha:

Portál, 2007, 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0. 3

5 CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního

výzkumu. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2007, 265 s.

72

Seznam obrázků a tabulek:

73

Seznam Příloh

74

Příloha č. 1

Příloha č. 1 – Email se zadáním deklarační části „Vážení zaměstnanci ÚMČ P7 a milí bývalí kolegové, chtěl bych Vás touto cestou požádat o spolupráci při zpracovávání diplomové práce na téma Počítačové gramotnosti. Jedná se o krátké PLNĚ ANONYMNÍ zjištění Vašich znalostí při užívání programu MS Word. S uvedeným vyjádřil svůj souhlas i pan tajemník Vacek (viz příloha). V první fázi bych Vás požádal o vyplnění velmi krátkého zaškrtávacího formuláře, který naleznete na adrese: https://drive.google.com/open? id=1LlApQ0o5_KFnfgeBKGYViR_6eCj6CKGECy8AQ4KiRrw&authuser=0 Sestavil jsem jej tak, aby jeho vyplnění netrvalo více jak minutu vašeho drahocenného času. Předem Vám mnohokráte děkuji za ochotu. Přeji Vám všem pěkný den a jsem se srdečným pozdravem Bc. Tomáš Neuberg“.

Příloha č. 2

Příloha č. 2 – Dotazníkový formulář – Deklarace počítačové gramotnosti

Deklarace počítačové gramotnosti Otázky se týkají výhradně textového editoru MS Word *Povinné pole Umíte vytvořit a upravovat záhlaví a zápatí? *  Ano  Ne Umíte vytvořit a pracovat se styly? *  Ano  Ne Umíte formátovat odstavce? *  Ano  Ne Umíte pracovat s tabulkami? *  Ano  Ne Umíte upravovat s formát dokumentu, např. velikost, okraje atp.? *  Ano  Ne Umíte pracovat s obrázky v dokumentu? *  Ano  Ne Umíte pracovat s automatickým textem – obsah, poznámky pod čarou, seznam obrázků? *  Ano  Ne Umíte používat automatickou kontrolu pravopisu? *  Ano  Ne Odeslat

Příloha č. 3

Příloha č. 3 – Souhlas tajemníka Úřadu MČ Praha 7

Příloha č. 4

Příloha č. 4 – Deklarace počítačové gramotnosti – tabulka odpovědí

Příloha č. 4

Příloha č. 5

Příloha č. 5 – Email se zadáním testovací části „Vážení zaměstnanci ÚMČ P7 a milí bývalí kolegové, děkuji Vám za vyplnění dotazníku, který byl první fází testování. Druhou a finální fází, o jejíž podstoupení bych Vás touto cestou chtěl požádat, je samotné testování, kde si můžete vyzkoušet znalosti z předchozího dotazníku. Jedná se opět krátké PLNĚ ANONYMNÍ reálné zjištění Vašich znalostí při užívání programu MS Word. V příloze tohoto emailu naleznete dva dokumenty 1) zadání.doc - kde je popis úkolů 2) test.doc - což je dokument, který dle zadání budete upravovat, a následně si Vás dovoluji požádat o jeho nahrání na adresu: http://praha7gramotnost.wz.cz/ (díky čemuž je opět zajištěna anonymita odesilatele souboru) V případě, že některý z úkolů nebudete schopni splnit, bez obav jej přeskočte. S uvedeným testováním laskavě vyjádřil svůj souhlas i pan tajemník Vacek (viz příloha). Předem Vám mnohokráte děkuji za ochotu. Přeji Vám všem pěkný den a jsem se srdečným pozdravem Bc. Tomáš Neuberg“

Příloha č. 6

Příloha č. 6 – Dotazníkový formulář – Ověření počítačové gramotnosti

Ověření počítačové gramotnosti Splnění otázek *Povinné pole 2. Do záhlaví za logo vložte text „Test počítačové gramotnosti“ zarovnaný vpravo. *  Ano  Ne 3. Text v záhlaví zvýrazněte stylem písma Arial velikosti 14 b. zelenou barvou. *  Ano  Ne 4. Do zápatí vlevo vložte pole obsahující název souboru a vpravo vložte pole datum. *  Ano  Ne 5. Nastavte nové styly textu ­ Headline 1 – Arial, 18b, Tučné; Headline 2 – Arial, 16b, Tučné;  Headline 3 – Arial 14. *  Ano  Ne 6. Pomoci stylů upravte nadpisy dokumentu takto:  – Headline 1,  – Headline 2,  – Headline  3 *  Ano  Ne 8. Celou první stránku zarovnejte do bloku. V případě samostatných jednopísmenných  spojek na konci řádku, tyto odřádkujte za použití pevných mezer. *  Ano  Ne 9. Upravte mezeru za odstavcem končícím … mnohem starší. na 3b. *  Ano  Ne 10. V odstavci začínajícím textem Nový rozvoj Buben … založte nový odstavec tak, aby  začínal textem „Teprve až v 18. století…“ *  Ano  Ne

Příloha č. 6 11. V odstavci začínajícím V roce 1884 došlo … odsaďte první řádek na 1,5 cm *  Ano  Ne 12. V článku „Existuje opravdu Letná?“ upravte text „Holešovice­Buben“ kurzívou. *  Ano  Ne 13. Oba odstavce na konci první strany (Oficiální webové stránky, Květen 2015) odsaďte 11  cm od levého okraje. *  Ano  Ne 14. Nastavte velikost mezery za odstavcem začínajícím „Oficiální webové…“ na 60 b. *  Ano  Ne 15. Na první řádek na druhé stránce (nad tabulku) vytvořte nadpis „Velikost vybraných  městských částí“ a upravte ho stylem Headline1 a zarovnejte na střed. *  Ano  Ne 16. Změňte text v záhlaví 2 sloupce tabulky z „Obyvatelstvo“ na „Počet obyvatel“. *  Ano  Ne 17. Nadpisy sloupců v prvním řádku tabulky zvýrazněte pomocí tučného písma. *  Ano  Ne 18. Zarovnejte obsah buněk v tabulce horizontálně i vertikálně na střed. *  Ano  Ne 19. Nastavte šířku všech sloupců tabulky na 5 cm. *  Ano  Ne 20. První řádek tabulky obsahující hlavičky sloupců vyplňte zelenou barvou. *  Ano  Ne 21. V celém dokumentu upravte šířku levého i pravého okraje na 2 cm. *  Ano  Ne 22. Pod tabulku vložte obrázek z odkazu http://www.praha7.cz/path/search/lang/zdroj.aspx? Id=62340&typ=5&sh=­336721670 . *  Ano

Příloha č. 6  Ne 23. Velikost obrázku upravte tak, aby měl 80% původní velikosti a zarovnejte na střed. *  Ano  Ne 24. Proveďte kontrolu pravopisu a proveďte změny (včetně dvojitých mezer). *  Ano  Ne 25. Za obrázkem na druhé stránce ukončete stránku. *  Ano  Ne 26. Na třetí stránce vložte automatický obsah, kdy 1. úroveň je Headline1, 2. úroveň  Headline2 a 3. úroveň Headline3. *  Ano  Ne Odeslat