Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování
Podnikatelský záměr: Založení a provozování restaurace Bakalářská práce
Autor:
Roman Berunenko Ekonomika a management malého a středního podnikání
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Josef F. Palán, CSc.
Duben 2012
Prohlášení: Prohlašuji,
ţe
jsem
bakalářskou
práci
zpracoval
samostatně
a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím
osobám
prostřednictvím
interní
databáze
elektronických
vysokoškolských prací.
V Praze, dne 30.4.2012
Roman Berunenko
Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu práce doc. Ing. Josefu F. Palánovi, CSc. za za cenné rady a připomínky k obsahu práce, který mě velmi pomohly.
Anotace Obsahem
bakalářské
práce
je
zpracování
podnikatelského
záměru
poskytujícího teoretické a praktické informace potřebné k zaloţení a řízení nového podnikatelského subjektu práce
zahrnuje
širší
teoretický
rámec
restaurace. Teoretická část podnikatelského
záměru
a
investičního rozhodování. V aplikační části práce autor systematicky analyzuje
podnikatelské
TEMPLES.
Zvláštní
prostředí
pozornost
v Praze
věnuje
s vyuţitím
analýze
trhu,
metodiky
marketingové
strategii a zpracování finančních plánů včetně analýzy rizik. Závěrem se autor zabývá prognózou poptávky v relaci k provozování restaurace.
Klíčová slova: Podnikatelský záměr, podnikatelský plán, strategická analýza , analýza rizik, analýza trhu, finanční výkazy.
Annotation The content of the thesis is to elaborate a business plan providing theoretical and practical information necessary for establishing and managing a new business entity - a restaurant. The theoretical part includes a broader theoretical framework of the business plan and investment decisions. In the application part, the author systematically analyzes the business environment in Prague using the methodology Temples. Particular attention is paid to market analysis, marketing strategy and processing of financial plans including risk analysis. Finally, the author deals with the forecast demand in relation to the operation of the restaurant.
K e y wo r d s : Business
plan,
strategic
financial statements.
analysis,
risk
analysis,
market
analysis,
Obsah Úvod .......................................................................................... 7 1 Literární rešerše ........................................................................ 9 1.1
Podnikatelský záměr a investiční rozhodování ........................ 9
1.1.1
Podnikatelský záměr .................................................... 9
1.1.2
Účel podnikatelského plánu ......................................... 10
1.1.3
Zásady pro zpracování podnikatelského plánu ................ 11
1.1.4
Podnikatelský nápad ................................................... 12
1.1.5
Pojem Podnikání ........................................................ 12
1.1.6
Investiční rozhodování ve firmě ................................... 13
1.1.7
Klasifikace investičních projektů ................................. 14
1.2
Obsah podnikatelského plánu .............................................. 15
1.2.1
Struktura podnikatelského plánu................................... 15
1.2.2
Shrnutí ..................................................................... 15
1.2.3
Popis podnikatelského záměru ...................................... 15
1.2.4
Popis produktu (výrobku, sluţby nebo řešení) ................ 16
1.2.5
Okolí firmy ............................................................... 17
1.2.6
Analýza zákazníků ..................................................... 17
1.2.7
Analýza konkurence.................................................... 18
1.2.8
Informace o firmě ...................................................... 19
1.2.9
Klíčové osobnosti ...................................................... 19
1.2.10
Marketing a prodej ..................................................... 20
1.2.11
Výroba, provozní činnosti ........................................... 23
1.2.12
Finanční plán............................................................. 23
1.2.13
Projektový plán.......................................................... 24
1.2.14
Analýza rizik ............................................................. 25
1.2.15
Příloha ..................................................................... 26
2
Metodika zpracování .............................................................. 27
3
Podnikatelský záměr – zaloţení španělské restaurace v Praze ....... 28 3.1
Exekutivní souhrn.............................................................. 28
3.2
Popis podniku ................................................................... 29
5
3.2.1
Zaloţeni firmy ........................................................... 29
3.2.2
Podnikatelský záměr ................................................... 30
3.2.3
Cíle firmy ................................................................. 31
3.2.4
Společníci ................................................................. 32
3.2.5
Údaje o lokalitě ......................................................... 32
3.2.6
Údaje o restauraci ...................................................... 33
3.3
Analýza trhu ..................................................................... 33
3.3.1
Segmentace trhu ......................................................... 33
3.3.2
Cílový trh ................................................................. 37
3.3.3
Analýza oboru ........................................................... 38
3.4
Marketingová strategie ....................................................... 45
3.4.1
Produkt ..................................................................... 46
3.4.2
Cena ......................................................................... 47
3.4.3
Distribuce ................................................................. 49
3.5
Finanční plán .................................................................... 49
3.5.1
Obchodní plán ........................................................... 49
3.5.2
Finanční prostředky .................................................... 49
3.5.3
Investiční majetek ...................................................... 50
3.5.4
Rozvaha .................................................................... 50
3.5.5
Analýza výnosů a nákladů ........................................... 51
3.5.6
Výkaz zisků a ztrát ..................................................... 51
3.5.7
Výkaz Cash flow ........................................................ 52
3.5.8
Ukazatele rentability .................................................. 52
3.6
Analýza rizik .................................................................... 53
3.6.1
SWOT analýza ........................................................... 53
Závěr ......................................................................................... 55 Literatura ................................................................................... 56 Publikace ................................................................................ 56 Seznam obrázků, grafů, tabulek ..................................................... 57 Přílohy ...................................................................................... 58
6
Úvod V dnešní době role malých a středních podniku (dále MSP) v ekonomice České republiky je velká. obyvatelů
České
republiky
“Statistika říká, ţe je
uţ
přesně
mezi kaţdým stem
21,2
podnikatelů
nebo
ţivnostníků. MSP přitom tvoří plných 99,84 procent z celkového počtu aktivních podniků v České republice. Dohromady vytvářejí přes 1,855 milionu pracovních příleţitostí, a zaměstnávají tak 61 procent lidí pracujících v soukromé sféře. ”1 Většina zemi EU uvědomuji si, ţe MSP je část infrastruktury státu a potřebuje vět ší rozvoj. Česká republika a EU mají různé podporní programy pro MSP a můţeme jích rozdělit do 3 skupiny: informační, materiální a finanční podpora. V České
republice
jsou
několik
vládních
organizaci
poskytujících
podporu MSP, nejznámější jsou Czechinvest a CzechTrade. Pak existuji i různí nevládní organizace jako hospodářská a agrární komora, různé svazy a asociace. Taky existuji i komerční organizace podporující MSP. V poslední třicet let dochází k nárůstu MSP a nárůstu jejích trţeb a lidi, kterých zaměstnávají . MSP mají velký podíl v sektoru sluţeb a posiluji i v ostatních sektorech, přispívají k nárůstu HDP, vytvářejí nove pracovní příleţitostí. Díky MSP je velká konkurence, která dává klientům moţnost volby cen a sortimentu. Tím pádem nutí firmy k inovaci, rozvíjení svého podniku a zlepšeni kvality. Výhodou MSP je flexibilita, jednodušší organizační struktura, které nemá tak mnoho sloţitých úrovni řízený. Díky tomu podnikatel je schopen rychle přizpůsobit se k novým podmínkám trhu. Vztahy mezi lidmi jsou mnohem lepší v MSP, něţ ve velkých firmách, je tady spíš přátelská atmosféra, pracovnici většinou v přímém kontaktu s majitelem firmy a vědí, co čeká společnost od nich. Pomáhají rozvojů malých měst.
1
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/male -a-stredni-podnikani/mpo-v-cr-vlonipribylo-60000-zivnostniku/1000503/60832/
7
Nevýhodou MSP je ve většině případu neznámost trţního prostředí, nedostatek kvalifikovaných odborníků, nátlak velkých firem. Dalšími problémy mohou být nedostatečná finanční podpora, nedůvěra ze strany banky, které povaţuji MSP za rizikovou skupinu , neuskutečnitelný vstup na zahraniční trh, nepoctivé chovaní ze strany konkurence. Ke slabým stránkám můţeme zařadit marketingové a obchodní atraktivity, strategické řízený, izolace. Aplikační část bakalářské práce zahrnuje vypracovaný podnikatelský plán pro zaloţení a provozování restaurace. Podnikatelský plán nám pomáhá si ujasnit, jakých cílů chceme dosáhnout a kam se chceme dostat a jak. Zpracování tohoto dokumentu je nutným a nezbytným předpokladem pro vznik jakékoliv firmy. V první části práce popisuji teoretické náleţitosti zpracování podnikatelského plánu. Součástí druhé částí je pak samotný podnikatelský plán. Cílem práce je zjistit, jestli by bylo jeho vytvoření předpokládalo komplexní posouzení, zda je takový projekt v českém konkurenčním prostředí ţivotaschopný a můţe generovat zisk.
8
1 Literární rešerše 1.1 Podnikatelský záměr a investiční rozhodování 1.1.1
Podnikatelský záměr
„Podnikatelský záměr – jako synonymum se často pouţívá termín podnikatelský plán (business plán). Podnikatelský plán chápeme jako celofiremní firmy
a
dokument, jejích
charakterizující
ţádoucí
vývoj.
komplexně
všechny
Podnikatelský
plán
oblasti
zpracovaný
v souvislosti s realizací určitého investičního projektu, resp. souboru těchto projektů, proto označujeme jako podnikatelský záměr.“2 „Podnikatelský prostředkem základní
plán
je
získávání
úlohy
podnikatelský prostředím,
taktickým
potřebného
podnikatelského plán
vystupuje,
především
plánem
činnosti
kapitálu.
plá nu, jako
a
Z toho to
nastroj
potenciálními
úloha
a
vyplývají
dvě
externí,
kdy
komunikace
investory
či
současně
s vnějším
věřiteli,
resp.
bankami, a úloha interní, kdy plní úlohu nástroje plánováni, resp. řízení podniku.“3 „Vyjasnění
podnikatelského
záměru
uţ
v prvních
fázích
zakládání
podniku nám pomůţe lepe odhalit slabiny a silné stránky podnikáni. Často také umoţní předejit riziku moţného neúspěchu hned na počátku ţivota firmy. Nezbytnou
součásti
podnikatelského
záměru
je
vymezeni
okruhu
výrobku nebo sluţeb, které chce firma nabízet, vymezení vhodného trhu a
potenciálních
konkurence.
Při
zákazníku vytváření
a
v neposlední
podnikatelského
2
řadě záměru
také firmy
zmapovaní je
nutné
Fotr, J., Souček, I.: Podnikatelský záměr a investiční rozhodování , Praha: Grada Publishing 2005, ISBN 80-247-0939-2,s. 303. 3 Synek, M.: Podniková ekonomika, C. H. Beck 2002, ISBN 80-7179-736-7, s. 166.
9
zvaţovat
také
kapitálovou
náročnost
podnikání
a
moţné
způsoby
financovaní při nedostatku vlastních finančních prostředku.“4
1.1.2
Účel podnikatelského plánu
„Podnikatelský
plán
slouţí
k interním
účelům,
zejména
je
však
vyţadován externími subjekty. Uvnitř firmy slouţí podnikatelský plán, jako plánovací nastroj, podklad pro rozhodovací proces, nástroj kontroly atd., zejména v případech, kdy podnikatel firmy zakládá a kdy firma stoji před výraznými změnami, které mohou mít dlouhodobé důsledky na její chod. Touto změnou můţe být
například
velká
investice,
sloučení
s jiným
podnikatelským
subjektem, rozdělení firmy na několik časti, vstup do aliance,
odprodej
nebo
uzavření
neefektivních
strategické
provozů.
Někteří
podnikatele dávají stručný výtah z podnikatelského plánu k dispozici i zaměstnancům, aby se seznámili se základními cíli firmy posílila se identita pracovníků s firmou. Přínosy
podnikatelského
plánu
pro
management
spočívají
zejména
v tom, ţe jeho zpracování umoţňuje : Získaní uţitečných poznatků z analýz, které by měly předcházet přípravě podnikatelského plánu. Součásti podnikatelského plánu je například analýza vnějšího okolí, která muţe napomoci při orientaci
v legislativě,
politické
situaci,
moţnostech
domácí
ekonomiky, daňové soustavě atd., Přehledně demonstrování záměru ve vývoji firmy, předpokladů, na kterých
jsou
tyto
záměry
postaveny
a
moţných
rizik
jejich
dosaţeni, Predikci
vývoje
finančních
toku,
zjištěni
potřeby
a
tvorby
finančních prostředku z podnikatelské činnosti, Včasné odhalení moţných slabí či rizik ve zvolených záměrech či cestách jejich dosaţení, 4
Veber, J., Srpová, J.: Podnikání malé a střední firmy, Praha: Grada Publishing 2008, ISBN 978-80-2409-6, s. 65.
10
Informovat zaměstnance o záměrech firmy v budoucnosti, budovat podnikovou kulturu. Externí subjekty analyzuji na základě podnikatelského plánu schopnost firmy realizovat náročnější investiční program, připravenost ucházet se o některý druh podnikatelské podpory apod. V tomto případě je totiţ třeba přesvědčit poskytovatele kapitálu (investory) o výhodnosti a nadějnosti projektu, na jehoţ financováni kapitál poţadujeme. Kvalitně zpracovaný
podnikatelský
plán
můţe
významně
přispět
k získání
potřebného kapitálu.
1.1.3
Zásady pro zpracování podnikatelského plánu
Při zpracování podnikatelského plánu by měly byt respektovány obecně platné
zásady.
Jejich
smyslem
není
zpr acovatele
plánu
nějakým
způsobem omezovat. Jde o to, ţe zejména externí subjekt bude mít s největší pravděpodobnosti k dispozici plány jiných firem, které něj chtějí zapůsobit. Účelem následujících řádku proto je ukázat směr, jakým podnikatelský plán formu lovat a zvýšit tak jeho rating v očích osob mimo podnik. Z toho důvodu je vhodně, aby podnikatelský plán byl: Srozumitelný – při sestavování podnikatelského plánu je vhodně vyjadřovat se jednoduše, neprezentovat zbytečné mnoho myšlenek v jedné větě, přídavná jmena vybírat opatrně, není třeba s jejich počtem plýtvat. Kde by to bylo ku prospěchu věci, je vhodné pro přehlednost sestavit tabulku. Sebelepší stylizace a kompozice jednoho
podnikatelského
plánu
vezme
za
své,
kdyţ
nebude
doloţena čísly. Logický – myšlenky a skutečnosti uvedené v plánu musí na sebe navazovat, musí být podloţený fakty, tvrzení obsaţena v planu si nesmí odporovat. Je vhodně časový průběh znázornit graficky s doplněním
harmonogramu,
diagramu.
11
například
pomoci
úsečkového
Uváženě stručný – myšlenky či závěry obsaţené v plánu je třeba uvést stručně, ovšem v ţádném případě ne na úkor postiţení základních faktů. Bezesporu ku prospěchu dodření této zásady je, pokud se ke zpracovanému textu s odstupem několika dní vrátíme, pročteme jej znovu a uděláme úpravy nebo jej necháme projit připomínkovým řízením. Pravdivý a reálný – pravdivost uváděných údajů a reálnost podnikového vývoje by měla být samozřejmostí. Respektování rizika – podnikatelský plán je o budoucnosti. Řadě podnikatelů
děla
problém
se
dobře
orientovat
v současné
chaotické realitě a předvídat budoucí vývoj je ještě obtíţnější. Respektování
rizik,
identifikace
rizik,
popř.
variantnost
navrhovaných řešení v kritických momentech budoucího vývoje zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského plánu.“5
1.1.4
Podnikatelský nápad
„Na začátku kaţdého podnikání by měl být dobrý nápad. Předpokladem podnikatelského
úspěchu
je
reálna
ţivotaschopnost
tohoto
podnikatelského nápadu a jeho moţné uplatnění na trhu. “6
1.1.5 -
Pojem Podnikání
Ekonomické pojetí - podnikání je zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Je to dynamický proces vytváření přidané hodnoty .
-
Psychologické pojetí - podnikání je činnost motivovaná potřebou něco získat, něčeho dosáhnout, zbavení se závislosti, postavení se na vlastní nohy.
-
Sociologické
pojetí
-
podnikání
je
vytváření
blahobytu
pro
všechny zainteresované, hledáním cesty k dokonalejšímu vyuţití zdrojů, vytvářením pracovních míst a příleţitostí. 5
Veber, J., Srpová, J.: Podnikání malé a střední firmy, Praha: Grada Publishing 2008, ISBN 978-80-2409-6, s. 98-99. 6 Srpová, J., Řehoř, V.: Základy podnikání, Praha: Grada Publishing 2010, ISBN 978-80-247-3339-5, s. 55.
12
-
Právnické
pojetí
-
podnikáním se
rozumí
soustavná
činnost
prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. „Podnikání - proces vytváření čehosi jiného, čemuţ náleţí hodnota prostřednictvím
vynakládání
potřebného
času
a
úsilí,
přebírání
doprovodných finančních, psychologických a společenských rizik a získávání
výsledné
uspokojení.“
1.1.6
odměny
v podobě
peněţního
a
osobního
7
Investiční rozhodování ve firmě
„Investiční rozhodování patří mezi nejvýznamnější druhy firemních rozhodnutí.
Jeho
jednotlivých
náplní
je
investičních
rozhodování
projektu,
o
které
přijetí
firma
či
zamítnuti
připravila.
Čím
rozsáhlejší tyto projekty jsou, tím větší dopady mohou mít na firmu a její
okolí.
Je
zřejmě,
ţe
úspěšnost
jednotlivých
projektu
muţe
významně ovlivnit podnikatelskou prosperitu firmy a naopak jejích neúspěch můţe být příčinou výrazných obtíţi, které mohou vest aţ k zániku firmy. Investiční
rozhodování,
a
to
především
rozhodování
strategického
charakteru, by mělo vycházet z firemní strategie a přispívat k její realizaci. Firemní strategie určuje základní (strategické) cíle firmy a způsoby její dosaţení. Mezi těmito cíli hraji významnou roli finanční cíle,
formulované
jako
dosaţeni
určité
míry
zisku,
resp.
jeho
maximalizaci, dosaţení určité rentability vynaloţeného kapitálu, resp., a to zvláště v současném období, dosahování růstu hodnoty firmy. Z toho pohledu představuje investiční rozhodování významný nástroj a prostředek, který muţe k většímu či menšímu růstu hodnoty firmy přispět. Z toho pak vyplývá i zásadní význam těch kritérii hodnocení a výběru investičních projektu, jako jsou čistá současná hodnota, resp. index rentability, které jsou v úzkém vztahu s hodnotou firmy.
7
Veber, J., Srpová, J.: Podnikání malé a střední firmy, Praha: Grada Publishing 2008, s. 15, ISBN 978-80-2409-6
13
Příprava,
hodnoceni
a
výběr
investičních
projektů
by
měly
nejen
vycházet z cílů firemní strategie, ale respektovat její určité sloţky, které tvoři především strategie : Výrobková (které výrobky, sluţby, resp. jejich skupiny chce firma rozvíjet, resp. utlumovat), Marketingová (na jaké trhy se chce firma orientovat, jak s e chce na ně dostat a jak bude prodej podporovat), Inovační (na jaké technologie, procesy a produkty se zaměří inovační úsilí), Finanční (k jaké struktuře zdrojů financování chce firma dospět), Personální (o jaké druhy pracovníku, kompetence a znalosti se chce firma opírat), Zásobovací
(základný
druhy
vstupu
a
způsoby
jejich
zabezpečení). Kromě
interních
faktorů
spojených
s firemní
strategií,
případně
s omezeností určitých zdrojů, musí investiční rozhodování respektovat i určité externí faktory spojené s podnikatelským okolím. Mnoho z těchto faktorů (chování konkurence, trţní situace, ceny základných surovin a energií, měnové kurzy aj.) má charakter faktorů rizika a nejistoty , jejichţ vývoj lze jen obtíţně předvídat. Způsob respektováni těchto faktorů
a
jejich
integrace
do
investičního
rozhodování
významně
ovlivňuje kvalitu tohoto rozhodování.
1.1.7
Klasifikace investičních projektů
Investiční projekty lze klasifikovat podle více hledisek. Mezi základní třídicí
hlediska
závislosti
patři
projektu,
vztah forma
k rozvoji realizace,
podniku,
věcná
naplň,
charakter
peněţních
míra
toků
a
velikost.“8
8
Fotr, J., Souček, I.: Podnikatelský záměr a investiční rozhodování , Praha: Grada Publishing 2005, ISBN 80-247-0939-2, s. 13.
14
1.2 Obsah podnikatelského plánu 1.2.1
Struktura podnikatelského plánu
„V současné době neexistuje závazná právní úprava, která by určovala strukturu podnikatelského plánu. Níţe
uvedená
orientační.
pohled
Je
poskytovatele podnikání
a
zde
zdůrazňován
kapitálu. potřeb
Právě
jeho
spíše
nedostatek
získání
bývá
struktura je
budoucího
kapitálu
velmi
při
často
pouze
investora, vstupu
impulzem
do pro
sestavení podnikatelského plánu. Pro ú plnost uvádíme ve struktuře i ty části
plánu,
pro
které
začínající
podnikatel
nemá
zatím
dostatek
informací a zpracovávají je pouze zavedené firmy.
1.2.2
Shrnutí
Na začátku shrnutí by mělo být uvedeno, pro koho je podnikatelský plán určen. Shrnutí nesmí být chápáno jako úvod, ale jako zhuštěná informace o tom, co je na následujících stránkách popsáno podrobněji. Po přečtení shrnutí se má v čtenáři vzbudit zvědavost a zájem přečíst si i zbytek plánu a zabývat se podrobnostmi. Rozsah shrnutí závisí na charakteru záměrů obsaţených v plánu a na výši potřebného kapitálu. Nemělo by být kratší neţ dvě a delší neţ sedm stránek. Hlavní problém spočívá v tom, jak zhustit mnoţství důleţitých informací na malý počet stran.
1.2.3
Popis podnikatelského záměru
Podnikatelský záměr můţe být úspěšný tehdy, jestliţe náš produkt přinese uţitek pro zákazníka. Náš výrob ek nebo sluţba musí být lepší neţ konkurenční nabídky. Zejména dnes, kdy vládne tvrdá konkurence, nováčkovi na trhu nestačí být stejné dobrý jako ostatní firmy. Je nutné být
kaţdopádně
lepši
neţ
konkurenti.
Musíme
tedy
přijít
s lepší
nabídkou pro zákazníka, zajímavější koncepcí nebo profesionálnějším servisem.
15
Proto je třeba při popisu podnikatelského záměru zdůraznit, jaký prospěch plyne z naší nabídky pro zákazníky a proč by zákaznici měli nakupovat právě od nás a ne od konkurence. Zmíníme se o hlavni konkurenční výhodě, o tom, jaké jsou současné moţnosti zákazníka při uspokojování jeho potřeb či řešení daného
problému a jaké nové
moţnosti
výrobek
při
řešení
problému
přinese
náš
nebo
sluţba.
Zdůrazníme, proč právě my a proč právě nyní přicházíme s tímto výrobkem, sluţbou či s tímto řešením. To přirozeně předpokládá, ţe známe,
kdo
jsou
naši
zákaznici,
resp.
na
které
trhy
se
chceme
orientovat a víme kdo je naše konkurence. Prokáţeme, ţe trh je dostatečné velký s potenciálem růstu. V případě potřeby doloţíme, ţe výroba
a
Uvedeme,
uţití
produktu
v jakém
stadiu
jsou se
v souladu
náš
s existující
podnikatelský
záměr
legislativou. nachází,
a
definujeme jednotlivé projektové kroky k dosaţení cílů. Mnozí zakladatele firem se neprávem domnívají, ţe jejích nápad nemá konkurenci. To se stává jen výjimečně. Je sice moţné, ţe neexistuje konkurenční výrobky se stejným technickým řešením anebo se stejným funkčním principem, zpravidla však existují konkurenční nabídky, které řeší stejné problémy nebo uspokojuji stejné potřeby zákazníku, ale jiným způsobem.
1.2.4
Popis produktu (výrobku, služby nebo řešení)
Nyní následuje popis výrobku, které vyrábíme, nebo sluţby, kterou poskytuje. Popis zahájíme na prvním místě produktem, který bude zajišťovat největší část obratu. Poté se zmíníme o ostatních produktech našeho výrobku
programu.
Podstatné
z hlediska
je
zákazníka.
prezentovat Je
sice
hlavní
dobře
oblasti
zmínit
se
pouţiti o
všech
důleţitých technických funkcích, ale dále uţ není nutné zabývat se technologickými
podrobnostmi.
Nesmíme
zapomínat,
ţe
čtenář
podnikatelského plánu není často zběhlý v našem oboru. Proto se o technických
parametrech
jen
lehce
zmíníme
a
zdůrazníme
pouze
podstatné rysy. Častou chybou podnikatelských plánu je, ţe u popisu výrobků a sluţeb zacházejí příliš do technických podrobnosti.
16
Pro přehledné znázornění konkurenceschopnosti našeho produktu ve srovnání s konkurenci je moţně pouţit matici, ve které se proti sobě postaví výkonové parametry a cena našeho a konkurenčního produktu. Tyto parametry mají zásadní vliv na rozhodnutí zákazníka o koupi. Do řádku uvedeme vlastní a konkurenční produkty, do sloupců parametry a ceny.
Údaje
o
konkurenčních
produkte ch
lze
získat
z katalogu,
prospektů, prospektů, veletrhu, výstav, od přátel v jiných firmách apod. K dokreslení
správné
představy
o
produktu
pouţije me
barevné
prospekty, výkresy, diagramy, schémata nebo fotografie, které dáme do přílohy.
1.2.5
Okolí firmy
V podnikatelském plánu bychom měli prokázat, ţe dobře známé okolí firmy, protoţe právě tam na nás čekají moţné příleţitosti, ale také ohroţení. Činitele makrookoli jsou v podstatě
mimo dosah našeho
ovlivňování.
parametry
Měli
bychom
nejen
analyzovat
prostředí,
sledovat jejích vývojové trendy, ale také prokázat, ţe je umíme účelně vyuţit pro další úspěšný rozvoj své firmy. K analýze makrookoli můţeme pouţit například PEST analýzu. Jedná se o analýzu politických, ekonomických, sociálních a kulturních faktorů. Dále
provedeme
analýzu
mikrookolí.
Nejvýznamnějšími
faktory
mikrookolí jsou zákazníci a konkurence.
1.2.6
Analýza zákazníků
Trh musí být dostatečně velký s potenciálem růstu. Cílem analýzy zákazníka je ukázat, ţe máme vymezené trţní segmenty a známe okruh cílových
zákazníku,
kterým
budou
nabízené
naše
produkty.
Předpokladem pro výběr těchto cílových segmentu je znalost potřeb či poţadavku budoucích zákazníku. Provedena analýza by se měla zabývat následujícími okruhy: Které produkty budou poskytovány kterým zákazníkům.
17
Kde
budou
produkty
poskytovaný,
zohlednění
geografického
hlediska. Jaký okruh zákazníku muţe být v dané oblasti získán a na jaké zákazníky se tak blíţe zaměříme. Jaké motivy přiměji zákazníka ke koupi ( jedná se především o faktory určující poptávku). Jaké má zákazník nákupní zvyklosti (tzn., v jakých časových intervalech nakupuje, jaké jsou zvyklosti v rodině atd.). Ne vţdy jsou všechny otázky významné. Úkolem analýzy je odhadnout činitele budoucího vývoje poptávky. Při odhadu počtu zákazníků mohou být uţitečné různé seznamy – telefonní, průmyslových svazů, statických úřadů, obchodních komor, veletrţní katalogy aj. Poté, co se stanoví mnoţství potenciálních zákazníku v jednotlivých segmentech, je nutné odhadnout roční růst neboli odhadnout průměrný počet nákupu na jednoho zákazníka.
1.2.7
Analýza konkurence
Cílem je prozkoumat konkurenční poměry a vliv na moţnosti odbytu vlastního výrobku. Do těchto úvah je nezbytně zahrnout silné a slabé stránky konkurence, postupy zavedené konkurencí aj. Jako manaţersko u metodou poznaní konkurence můţeme pouţit metodu benchmarkingu. Výsledkem je nejen poznání pozice konkurentu, ale především poznaní vlastní pozice a předností oproti konkurenci. Na začátku bychom měli zmapovat všechny konkurenty. Podrobněji (v dalším kroku) bychom se však měli zabývat jen těmi, kteří vůči nám stoji v konkurenčním vztahu. V rámci poznaní konkurence bychom měli sledovat u konkurenčních firem především odbytové cesty, objemy prodeje, kvalitu servisu, image produktu či dodací lhůty. Informace o konkurenci mohou být opět vyhodnocovány ve formě matice. V rámci vyhodnocení matice bychom měli urč it naše přednosti a slabiny a na jejích základě pak stanovíme konkurenční postaveni naše firmy. Podrobné informace o konkurenčních po dnicích lze získat z
18
prospektu, informačních broţurek, letáku, z tisku aj. Přínosem jsou I zkušenosti osob, které si zakoupily konkurenční výrobky. Získané informace je nutné následně ověřit, abychom se vyhnuli případným spekulacím. Konkurenční firmy totiţ mohou proti nevítané konkurenci provést celou řadu opatření – sníţit ceny, zesílit reklamu, rozšířit nepravdivé informace apod.
1.2.8 V této
Informace o firmě kapitole
podnikatelského
plánu
čtenář
dozví,
kdo
bude
podnikatelský záměr realizovat. Na začátku popisu firmy zpravidla býv á informace o dosavadní existenci firmy. Mělo by zde být uvedeno nejen datum zaloţení, sídlo firmy, majitele, ale také motivace k zaloţení. U firem s historií uvedeme, zda došlo k podstatným změnám po dobu existence, například výměna vedení, reorganizace s kupin produktu, změna právní formy nebo vstup strategického investora. Také by se zde měly objevit výrazně úspěchy v minulosti, například získání patentu, splněni podmínek pro certifikaci, vítězství v důleţité soutěţi apod. Tato část by měla obsahovat pouze fakta a měla by být zaloţena na ověřených údajích, a to minimálně za tři roky zpět. Uvedeme -li k tomu v příloze ještě účetní rozvahu, výsledovku, ukazatele finanční analýzy a stručné zhodnoceni minulého konkurenčního postaveni firmy, bude mít čtenář o historii firmy věrohodní obraz. Po popisu dosavadní činnosti je třeba definovat strategii firmy, tj. dlouhodobě cíle a cesty k jejich dosaţeni. Formulace cílů by měli být krátké, měly by byt vyjádřeny slovně i číselně (např. pomoci tabulky uvedené v příloze) Kromě cílů je třeba stručně objasnit způsob, jakým bude strategie dosaţena, a je nutno uvést zdroje, které budeme mít k dispozici.
1.2.9 Při
Klíčové osobnosti
posuzování
podnikatelského
plánu
je
kladen
velký
důraz
na
charakteristiku důleţitých osob ve fir mě. Výroba špičkového produktu
19
pomoci nejmodernějších technologii bude málo platná, kdyţ podnikatel nebude
umět
dosazené
této
vzdělaní
v řidičích funkcích.
konkurenční a
výhody
praktické
vyuţit.
zkušenosti
Obvykle
vedoucích
se
uvádí
pracovníku
Úplně ţivotopisy nejsou nutně, pokud se uvádějí,
jsou zařazeny do přílohy. V této kapitole je vhodně uvést také organizační schéma. Je-li firma ve fázi zakládání, tak ukáţou její vývoj lépe dvě organizační schémata. Jedno pro období rozběhu a druhé pro období, kdy budou všechny důleţité funkce obsazeny.
1.2.10
Marketing a prodej
Cílem této části podnikatelského planu je prokázat, jak dostaneme nás produkt k zákazníkovi. Marketing a následně i prodej mají velký vliv na budoucí úspěch firmy. Proto je zapotřebí dobra marketingová koncepce. Čtenář podnikatelského plánu bude věnovat zvýšenou pozornost také této kapitole podnikatelského plá nu. Marketing bychom neměli zuţovat pouze na reklamu nebo jiné aktivity, které mají za úkol získat kupujícího zákazníka. Marketing by chom měli chápat spíše jako nastroj, který nám v trţním prostředí pomáhá řešit situaci, kdy se nadbytek konkurentu na straně nabídky uchází o přízeň nedostatečného mnoţství zákazníku. S touto situaci se musí vyrovnávat téměř kaţdý zakladatel firmy. Firma
nemůţe
být
úspěšně
řízena,
pokud
nemá
jasně
stanovené
marketingové cíle. Proto je nutně v podnikatelském planu zdůraznit, jaké máme cíle v oblasti marketingu. Doporučujeme uvést odpovědi na následující otázky: Jaké bude naše postavení na trhu, o kter é usilujeme? Například firma
nabízející
své
produkty
v trţní
nice
(také
se
pouţívá
označení trţní výklenek či mikrosegment – pozn. red.), vedoucí aktér v malém trţním segmentu, vedoucí firma na národním trhu. O jaké obraty a podíly na trhu budeme usilovat v příštích letech?
20
Které růstové cíle sledujeme? Důleţitým faktorem úspěšnosti je cenová politika. Součásti cenové politiky jsou všechna rozhodnuti a veškeré aktivity, které se pojí s tím, co obdrţí firma za svůj výrobek nebo sluţbu. Patři k nim: Stanoveni ceny, například s vyuţitím kalkulace nakladu nebo cen konkurence; Politika cenové úrovně, například vysoké ceny, nízké ceny; Cenové strategie, například cenová diferenciace; Politika slev a obchodních rabatu; Platební podmínky, dodavatelská politika atd. Prodej zahrnuje ty činnosti, které mají úzký vztah k trhu, tj. plánování obratu, prodeje, distribuce produktu, i opatřeni podporující prodej, jako je reklama, účast na veletrzích a práce s prospekty. Ani ty nejlepší produkty se neprodají samy. Na níţe uvedené otázky hledá čtenář podnikatelského plánu odpověď při posuzování prodeje: Které kroky budou potřebné od prvního kontaktu se zákazníkem aţ po vyřízení zakázky? Jaké jsou běţné postupy při prodeji podobného produktu na trhu a bere firma ve své koncepci tyto postupy v úvahu? Do u zákazníka rozhoduje o koupi? Jak dlouho zákazníkovi rozhodovací proces trvá? Která opatření na podporu prodeje jsou plánovaná, proč a kdy? Kolik pracovníku se bude zabývat odbytem a kolik to bude stát? Důleţitý není jenom seznam kroku, ale také zajištěni časové a obsahové souhrny všech prodejních opatření. Uvedeme, kdy se zahájí konkrétní propagační kampaň, kdy a jestli k tomu budeme mít kvalifikované pracovnici. Volba, jakým způsobem budeme svoje produkty dodávat k zákazníkovi, není lehká a je třeba v ní zohlednit účinnost kaţdé formy, preference zákazníka směrem ke konkrétní formě prodeje a také hledisko nakladu.
21
Ze základních moţnosti prodeje můţeme zvolit jmenování obchodního zástupce,
buď
velkoobchodů
našeho, nebo
nebo
jiným
externího;
prodávat
velkoodběratelům.
Dále
můţeme můţeme
do
sítě
vyuţit
prodeje zprostředkovatelům, servisním organizacím aj. U nových produktů či začínajících firem je třeba produkty dokonale představit. Účinnou metodou je odkaz na ověřovací vzorky u klíčových zákazníků nebo osvědčení státních zkušebních instituci. Při navazování prvních kontaktu se zákazníky za účelem prodeje nového produktu je vhodné oslovit renomované firmy. Jejich reference pak budou mít váhu u dalších potenciálních zákazníku. Kdyţ se podnikatel necítí na to, aby navrhl odpovídající prodejní opatření, muţe poţádat o spolupráci externího poradce, aby tento problém zpracoval. Čtenáři podnikatelského plánu to hodnotí kladně a nemusíme se bát toho, ţe si o vedení firmy budou myslet, ţe je neschopné. Naopak to svědčí o tom, ţe spolupráce s jinými subjekty není pro nás ţádný problém. Musíme však počítat s tím, ţe poradenské firmy si obvykle za svoji prací účtuji slušný honorář, a proto musíme dobře zváţit, zda spolupráce s externím poradcem je pro nás finančně přijatelná. Důleţitým faktorem v rámci prodejní politiky je cena našeho produktu. Cenovou strategii je třeba v podnikatelském planu popsat. To platí pro všechny firmy, pro výrobce investičních celku stejné jako pro drobného maloobchodníka.
V praxi
bohuţel
neexistuje
ţádný
optimalizační
výpočet ani matematický model. Firmy se často opírají o neúplně informace, které mají k dispozici, a takto se snaţí přiblíţit k optimálně ceně. Stanovení optimální ceny vyţaduje i patřičnou míru zkušenosti. Co je to ale správná nebo optimální cena? Jaké poţadavky musí cena splňovat? Za prvé musí krýt náklady, a tím zajistit přeţiti firmy. Kromě toho musí zabezpečit, aby firmy dosahovala zisk. Je třeba zváţit, jaké ceny jsou zákaznici ochotni zaplatit. Dále se cena musí orientovat podle konkurence. Jinými slovy, cena je “správná” tehdy, kdyţ kryje náklady
22
a navíc přináší zisk, kdyţ ji jako přiměřenou akceptuji zájemci o koupi a není vyšší neţ ceny srovnatelných konkurenčních produktu.
1.2.11
Výroba, provozní činnosti
V této části
popíšeme
výrobní
postupy, ale především
zdůrazníme
konkurenční výhody firmy. Podrobnost a rozsah popisu závisí do značně míry na tom, jaký význam pro firmu výroba či provozní činnost mají. Uvádíme návod, o čem by bylo dobře se zmínit. Jsou to výrobní postupy, stroje a zařízení, výrobní kapacity, materiálové a surovinové zabezpečeni, prostorové umístnění výroby. Snaţíme se popsat, jak výroba přispívá k úspěchu firmy. Můţeme jít o různé
podoby, například skutečnost, ţe firma disponuje
levnějším
výrobním postupem ve srovnání s konkurencí, při srovnatelné kvalitě nebo firma je schopna vyrábět klíčové komponenty, které na trhu chybí. Dále objasníme vztahy se svými dodavateli. Vyjmenujeme komponenty, které jsou pro nás klíčové z hlediska konečného produktu a také ty, které mají vysoké nákupní riziko. Podle toho je moţně zhodnotit nákupní pozici naši firmy a provést odhad rizika. Měli bychom tady prokázat orientaci v takových oblastech, jako jsou
cenové výkyvy
surovin a materiálu, počet našich dodavatelů, konkurenční prostředí na trhu jednotlivých dodavatelů, dodrţování terminu ze strany dodavatelů, dostupnost surovin a materiálu do budoucna.
1.2.12
Finanční plán
Finanční plán transformuje předchozí čá sti podnikatelského záměru do číselné
podoby.
Prokazuje
reálnost
podnikatelského
záměru
z ekonomického hlediska. Výstupy finančního plánu tvoři zejména plán majetku a zdrojů (zahajovací rozvaha), plán nakladu, plán výnosu, plánový výkaz zisku a ztrát, plánová rozvaha, plán peněţních toku, výpočet bodu zvratu, hodnoceni efektivnosti, plán financování. Plánované výkazy se doplní stručným komentářem. Výstupy finančního planu (absolutní ukazatele) musí mít reálné podklady, tzn., musí být
23
zpracovaný na základě dílčích plánu (například prodejů), které musí byt navzájem provázaný. Minimální plánovací období je do doby vykázání zisku, splaceni úvěru nebo ţivotnosti investice. Velmi
důleţité
je
přesvědčit
čtenáře
podnikatelského
plánu
o
efektivnosti podnikatelského záměru. Pro doloţení příznivého vývoje finanční situace firmy doporučujeme provést v rámci finančního plánu finanční analýzu pomoci poměrových finančních ukazatelů. Patři mezi ně zejména ukazatele rentability , likvidity, aktivity a zadluţenosti. Ukazatele rentability informuji poskytovatele kapitálu o schopnosti firmy tvořit zisk a zhodnocovat vloţený kapitál. Ukazatele likvidity informuji
o
schopnosti
splácet
včas
a
bez
problému
krátkodobé
závazky, tedy o krátkodobé stabilitě firmy. Ukazatele aktivity ukazují intenzitu vyuţitý jednotlivých sloţek majetku. Ukazatele zadluţenosti poskytuji informace o dlouhodobě stabilitě firmy. Dále se doporučujeme provést výpočet bodu zvratu, tj. zjistit minimálně mnoţství produkce, které firmě zajisti, ţe nebude ve ztrátě, tj. mnoţství produkce, při kterém se budou náklady a trţby rovnat. U investičních projektu se provede hodnocení efektivnosti investic pomoci
doby
návratnosti,
čistě
současné
hodnoty
a
vnitřního
výnosového procenta. Součásti finančního planu je návrh na financování projektu. Pokud poţadujeme cizí zdroje, uvedeme jejich potřebnou výši, dobu, za kterou budou splaceny a podmínky, za kterých budou poskytnuty.
1.2.13
Projektový plán
Projektový plán podnikatelského plánu představuje pro uţivatele jakýsi harmonogram aktivit spojených s podnikatelskou činností. Jedna se o aktivity související s přípravnou fázi, o aktivity spojené se samotnou realizaci podnikatelského planu a o aktivity plánované v budoucnosti.
24
1.2.14
Analýza rizik
Rizika můţeme chápat jako pravděpodobnost nepříznivých stavů světa v budoucnosti.
Analýza
podnikatelský
plán.
rizik
Kromě
nám
umoţnuje
nastínění
dva
pohledy
pravděpodobnosti
na
náš
dosaţení
očekávaných efektu nám poslouţí i pro přípravu opatřeni, která bude nutné realizovat v případě, ţe daná riziková situace skutečně nastane. Kaţdá riziková situace má své příčiny. Proto můţeme pomoci analýzy rizika dospět současně k návrhu preventivních opatřeni, která nám pomohou sníţit konkrétní významná rizika. Rizikovými faktory mohou být například změny v chovaní zákazníku, legislativní změny, technologický pokrok, obrat v chování a reakcích konkurentu, slabé stránky podniku, chyby manaţerského týmu aj. Analýzu rizika můţeme provádět pomoci expertního hodnoceni nebo analýzou citlivosti. Expertní hodnoceni faktoru rizika je víceméně odborným odhadem jejich významnosti vzhledem k plánovaným cílům podniku. Významnost faktoru rizika posoudíme podle dvou hledisek – pravděpodobnosti jejich výskytu
a
intenzity
negativního
vlivu.
Rizikový
faktor
je
tím
významnější, čím pravděpodobnější je jeho výskyt a čím vyšší je intenzita negativního vlivu. Nezanedbatelný vliv na kvalitu takové analýzy má však míra předvídatelnosti posuzovaných faktoru, kter á je na relativním trhu relativně malá, a zkušenost osoby, která odhad provádí. Analýza citlivosti obvykle zjišťuje citlivost hospodářského výsledku ( nebo jeho sloţek) na faktory, které jej ovlivňuji. V prvé řadě se jedna o faktory,
které
byly
vyhodnoceny
v rámci
expertního
odhadu
jako
významně a jejichţ dopady se analýzou citlivosti pokusíme zpřesnit tak, abychom mohli v rámci přípravy na jejich výskyt pouţít exaktnějších optimalizačních metod. Nejčastěji sledovanými faktory ovlivňujícími hospodářský výsledek jsou výše poptávky, realizovatelná trţní cena našich výrobku s ohledem na konkurenci a změny vlastních fixních nebo
25
variabilních nakladu. Výsledky takové analýzy jsou individuální podnik od podniku a ve vazbě na subjektivitu jejich zpracovatele mohou nabývat dosti odlišných hodnot.
1.2.15
Příloha
V příloze k podnikatelskému planu je moţně uvést například výpisy z obchodního
rejstříku,
ţivotopisy
klíčových
osobnosti
firmy,
fotografie, resp. výkresy produktu, výsledky průzkumu trhu, výsledky propagačních akci, zprávy a články z novin a časopisu o produktu a trhu, technologické schéma výroby, výkazy zisku a ztráty, rozvahy a peněţní toky za uplynulé období, reference významných osobnosti, důleţité smlouvy, získané certifikáty aj.“9
9
Srpová, J., Řehoř, V.: Základy podnikání, Praha: Grada Publishing 978-80-247-3339-5, s. 60-67.
26
2010, ISBN
2 Metodika zpracování Nejdříve jsem vypracoval literární rešerši, která dává celkový pohled pro začínajícího podnikatele a dává mu informace jak sestavit podnikatelský plán pro svou budoucí společnost. Na základě výše uvedeného obsahu podnikatelského plánu v literární rešerši jsem uplatnil informace v praktické části práce. Jako podnikatelský záměr nově vznikající společnosti jsem vybral hostinskou činnost. Mě se osobně moc líbí pozorovat činnosti jedné restaurace, která má příjemnou obsluhu a dobrou kuchyň. Oni musejí pracovat rychle, pečlivě a s láskou. Ten podnik existuje pro lidi, pro uspokojení jejích potřeb, a proto jsem se rozhodl zaloţit svůj vlastní podnik, který se bude ještě navíc starat o názor zákazníka, který pomůţe vybudovat prestiţní a zajímavou společnost pro naše zákazn íky. Se svým společníkem jsme řešili zaloţení španělské restaurace, která lidem nabídne nové řešení kam jít a strávit čas. Hlavním důvodem, proč jsme měli strach zaloţit restauraci v Česku, byla ekonomická situace v České Republice. Máme zájem investovat své peníze do toho, co nám přinese v budoucnu spokojenost s ţivotem. V praktické části své práce jsem popisoval základní informace o našem podniku, o jeho právní formě podnikání, společnicích a o základním kapitálu. Poté jsem popisoval cíle firmy a údaje o lokalitě restaurace. Dalším krokem byla analýza trhu, která nám pomohla zjistit našeho potenciálního zákazníka a jeho preference. Analyzovali jsme také makrookolí a mikrookolí našeho podniku. Dál jsme popsali marketingovou strategii, stanovili jsme ceny svých sluţeb, nabízené portfolio produktů a nápojů. Finanční plán a analýza rizik byli dva poslední kroky, ve kterých jsem uvedl výkazy finanční analýzy a rizika které můţeme očekávat.
27
3 Podnikatelský záměr – založení španělské restaurace v Praze 3.1 Exekutivní souhrn Podnikatelský záměr na zaloţení restaurace vznikl díky přání vytvořit svůj vlastní podnik. Restaurace se bude nacházet na ulice Nádraţní 61/116, Praha 5, Smíchov. Je to dynamická a rozvíjející se praţská čtvrť Smíchov. V této lokalitě se nachází mnoho kanceláří, obrovské nákupní centrum Nový Smíchov a kaţdý den tady prochází velké mnoţství lidi díky kvalitnímu dopravnímu spojeni, které se nachází na zastávce Anděl. Přesto otevření restaurace v této lokalitě má velký potenciál.
Otevřením naší restaurace chceme nabídnout lidem kvalitní
španělské jídlo a nápoje, příjemnou a klidnou atmosféru , ve které lidi budou mít dobru náladu a budou se těšit na příští návštěvu. Naše odlišnost od jiných restaurací je v chutné španělské kuchyni, která málo představena ve Smíchovské čtvrti. Za druhé kvalitní jídlo za dobrou cenu. V dnešní době pro začínajícího podnikatele je těţké získat úvěr od banky. Přesto jsme se rozhodli spolupracovat se soukromým investorem, panem
Antonio
Rodriguezem,
který
zároveň
bude
našim
hlavním
investorem. S naším investorem zaloţíme novu společnost s ručením omezením, Nikkoof, s.r.o. Podíl společníku bude 50% na 50% a kaţdý z nás vloţí po 100 tisíci korunách základního kapitálu. Pan Rodriguez nám poskytne půjčku ve výši 1 milionu korun na dobu splacení do pěti let od jejího nabytí. Půjčka bude úročena pěti procenty. Na začátku podnikaní
se
zapojí
osobně
do
práce
majitele
podniku.
Antonio
Rodriguez je bývalý šéfkuchař španělské restaurace v Barceloně. Roman Berunenko bude mít na starost provoz restaurace a Antonio Rodriguez provoz kuchyně. Společnost Nikkoof, s.r.o. bude nabízet sluţby v oblasti stravování. Její produkt
byl
zvolen
tak,
aby
mohl
28
uspokojit
potřeby,
co
nejvíce
zájemců. V nabídce budou jak jídla hotová, tak i minutková kuchyně, doplněná o kavárnu nabízející svačinová menu. Společnost
bude
provozovat
restaurace
„‟Toro
Rosso‟‟.
Koncepce
restaurace je lakonická a originální: komfortní restaurace s originálním interiérem, rozmanité etnické kuchyně, demokratické ceny pro lidi, kteří ocení kvalitu. Cílem naší společnosti je vytvořit kvalitní, soběstačnou a prosperující jednotku, která bude nad svou konkurencí vynikat hlavně ve variabilitě, kvalitě a úrovni svých výrobků. Zároveň to bude podnik, který bude schopen dát pár lidem práci, bude řádně platit daně a tím přispě je k veřejnému blahu lokality i společnosti. Bude nabízet kvalitní jídlo z čerstvých surovin (původem z biofarem), příjemné prostředí a obsluhu která bude vyhovovat i nejnáročnějším klientům. Budeme mít prostor y pro kuřáky a nekuřáky. Jednou z hlavních kritérií restaurace je její obsluha.
Pro
zákazníky
je
obsluha
druhou
nejdůleţitěji
věcí
v restauracích po jídlu. Díky této znalosti naše obsluha bude příjemná a pečlivá, aby zákazníci byli spokojeni.
3.2 Popis podniku 3.2.1
Založeni firmy
Společnost Nikkoof, s.r.o. je nově vzniklou obchodní společ ností. Jejími zakladateli jsou dva společníci Roman Berunenko a Antonio Rodriguez. Níţe uvádíme charakteristiky naši společnosti : 1) Právní forma Povaţujeme, ţe nejlepší právní formou podnikaní pro naši společnost je společnost s ručením omezením. Pro nás je duleţite, ţe budeme ručit jenom
svým
vkladem.
Podíly
na
zisku
vyplacené
společníkům
nepodléhají sociálnímu pojiště ní. Je to nerychlejší druh pr ávní formy pro zaloţení
společnosti.
Teoreticky lze zaloţit společnost za 10
pracovních dnů a náklady na zaloţení společnosti činí 11.350 korun (1
29
jednatel). Další výhodou s.r.o. je, ţe v případě neúspěchu nepřijdeme o svůj veškerý majetek. Zaloţení společnosti proběhne v květnu 2012. Během května bude podán návrh na zápis obchodní společnosti s ručením omezením do obchodního rejstříku u městského soudu pro Prahu 5. Provoz bude spuštěn v červnu 2012.
2) Předmět podnikání Předmětem podnikání je provozová ní hostinské ţivnosti, která patři do skupiny ohlašovacích řemeslných ţivnosti. Náš podnik bude poskytovat stravovací sluţby.
3) Toro Rosso Název restaurace jsme zvolili tak, aby zaujal potenciálního klienta svým zvláštním názvem a vytvořil mu myšlenku, ţe to je restaurace se zaměřením na španělskou kuchyň.
4) Společnici Antonio Rodriguez - 50% Roman Berunenko – 50%
5) Základní kapitál Antonio Rodriguez - 100 tis. Kč Roman Berunenko - 100 tis. Kč
3.2.2
Podnikatelský záměr
Náš podnikatelský záměr stojí na těchto myšlenkách: Otevřeni
zvláštní
restaurace
Smíchov.
30
v dynamické
lokalitě
Prahy
5,
Nabídka zdravých jídel za pouţití kvalitních surovin s biofarem v cele době provozu restaurace. Rozmanité menu, které bude vyhovovat všem zákazníkům. Restaurace vedle centra města, s dobrou dopravní dostupností. Stanice metra a tramvajová zastávka Anděl. Cenově dostupně pro širší veřejnost. Vyšší kvalita neznamená vyšší cenu, rozhodujeme o stanovení niţší marţi za nabízené produkty.
Chceme
zaujmout
svého
potenciálního
zákazníka
dostupnou cenou za chutné kvalitní jídlo. Taky budeme mít niţší cenu na alkoholické nápoje. Rozpoznávání potřeb a přání zákazníka Příjemné prostředí tradiční španělské restaurace, kde bude hrát španělská hudba a budou zde i tančit flamenco. Budou zde tady prostory pro kuřáky a nekuřáky. Krásné dekorační řešení. Vynikající obsluha, která bude pečlivé komunikovat se zákazníky a tím uspokojí jich potřeby. Víkendová show
3.2.3
Cíle firmy
Cílem firmy bude za krátký časový úsek vybudovat soběstačný podnik, o který se budou starat zaměst nanci s přispěním svého majitele, a který bude přinášet odpovídající zisk. Dále to bude vytvoření kvalitního konkurenceschopného podniku orientujícího se zejména na lidi, kteří zde budou denně kupovat snídan ě, obědy, či večeře. Máme konkrétní cíle, které chceme dosáhnout: povědomí o podniku na úrovni 75% v prvním roce a 90% v dalších letech Návštěvnost restaurace na vysoké úrovni Splacení půjčky do 2 let Vytvořit
podnik,
který
bude
španělského duchu
31
zajímat
lidi
svou
atraktivitou
3.2.4 Kvůli
Společníci nedostatku
finančních
prostředků
jsem
se
rozhodoval
mezi
půjčením peněz u banky nebo najit vhodného investora kterého by zaujala moje idea. Půjčeni velké sumy peněz u banky v dnešní době je docela těţké zadání, proto jsem se rozhodl oslovit svého starého kamaráda, který uţ bydli v České Republice přibliţně čtyři roky. Antonio Rodriguez je původem ze Španělska a povolá ním je kuchař. Antonio Rodriguez vystudoval vysokou školu Escuela univerzita hotelu a turistiky ve Španělsku. Pracoval tři roky jako pomocník kuchaře a pak ještě čtyři roky jako šéf kuchař
v restauraci
Botafumerio
v Barceloně.
Má
velké
zkušenosti
v přípravě jídel a provozu kuchyně, které nám pomůţou v budoucnosti. Celkem se v oboru gastronomie uţ pohybuje sedm let, teď uvaţuje o zaloţení vlastní španělské restaurace v Praze. Disponuje finančními prostředky na otevření společnosti. Antonio Rodriguez vkládá potřební finanční prostředky na otevření restaurace. Roman Berunenko je studentem třetího ročníku Bankovního institutu vysoké školy v Praze. Pracoval rok v restauraci při hotelu „U Kočků“. Uvaţuje o otevření vlastní restaurace.
3.2.5
Údaje o lokalitě
Řešili jsme umístění naší restaurace na ulice Nádraţní 61/116, Praha 5, Smíchov. Je to jedna z nejfrekventovanějších čtvrtí v Praze. Restaurace
bude
umístěna
v
prostorách
bývalé
restaurace
“LUPE
FIASCO”, která ukončuje svou činnost v dubnu tohoto roku. Prostory budou pronajímány. Provoz restaurace bude zahájen v červnu 2012.
32
3.2.6
Údaje o restauraci
Provozovna je umístěna ve třípatrové budově určené ke komerčnímu vyuţití. Celková plocha k vyuţití je 300 m2. Sídlo společnosti se bude nacházet na stejně adrese. Interiér
restaurace
bude
udělán
tak,
aby vyvoloval
pocit
klidu a
spokojenosti u našich zákazníků. Hezké velké stoly udělané ze dřeva budou poskytovat větší komfort. Měkké sedačky budou vyuţívat lidé, kteří přijdou jenom na kávu. Provozní majetek bude zakoupen před začátkem zahájení provozu restaurace. Některé věci budou poskytnuti díky barterově dohodě mezi naše restaurace a podniky poskytující své produkty. Kuchyňské prostory splňují podmínky standardů HACCP. Rozdělujeme výrobní proces do jednotlivých kroků , kaţdý z nich budeme analyzovat, zda nevzniká nějaká nebezpečí, které mu je třeba zabránit. Budeme monitorovat správnou manipulaci s potravinami, skladovaní, přípravu, a stanovovat kritické kontrolní body.
3.3 Analýza trhu Klíčovým bodem pro náš podnik především bude struktura obyvatelstva a jejich poptávka, potenciální konkurenti a cenová strategie. Analýza trhu nám pomůţe vidět moţné příleţitosti, ale také ohroţení.
3.3.1
Segmentace trhu
Segmentace je jedna z metod marketingového řízení, konkrétně analýzy trhu. Cílem je poznat strukturu daného trhu, na který chce organizace umístit svůj výrobek nebo sluţbu. Cílem segmentace je přizpůsobit marketingové
aktivity
organizace
jednotlivým
segmentům
trhu
(skupinám zákazníků) tak, aby mohly být tyto skupiny co nejlépe obslouţeny. Organizace by si měla zvolit pouze ty segmenty trhu, které je dlouhodobě schopna v souladu se svou strategií efektivně obsluhovat a dosahovat při tom dostatečného zisku.
33
„Kritérií segmentace existuje celá řada. Zde jsou uvedena nejčastější vymezení: Geografická – zákazníci jsou rozděleni podle svého prostorového (geografického) rozmístění například podle kontinentů, zemí nebo regionů apod. Demografická – zákazníci se dělí podle věku, pohlaví, etniky , náboţenství, rodinného stavu apod. Socioekonomická – socioekonomický status, vzdělání, povolání, příjem, postavení apod. Psychologická – zákazníci se dělí podle psychologického profilu (ţivotní zájmy, postoje, hodnoty apod.) Nákupní
chování
–
frekvence
a
rozsah
nákupů,
loajalita
k
d o d a v a t e l i , p o s t o j k r i z i k u a p o d . “ 10 Pro určení cílového segmentu jsme vyuţili prvních tří kritérií.
3.3.1.1
Geografické kritérium
Restaurace se umístí v hlavním městě Praha. Celkový trh se bude odvádět od počtu obyvatel v Praze. Počet obyvatel ve městě za rok 2011 je 1 241 273 člověk
11
. Ale není to náš cílový trh, na kterém budeme
podnikat, celkový trh sniţuje spousta faktorů, které nám pomůţou vymezit cílový trh. V Praze 5, kde bude se nacházet naše restaurace, b y l s t a v o b y v a t e l k 3 1 . 1 2 . 2 0 1 0 8 4 1 0 3 t i s í c l i d i 12. M ě s t s k á č t v r ť S m í c h o v v r o c e 2 0 0 6 m ě l a 3 6 1 6 5 t i s í c l i d i 13. N a š i m h l a v n í m c í l o v ý m trhem budou rezidenty Smícho va a návštěvníci nákupního centra Nový Smíchov. Praha 5 – Smíchov Pro umístnění naší restaurace jsme zvolili lokalitu městské části Praha 5 – Smíchov. Křiţovatka Anděl je centrem smíchovské čtvrti, je to
10 11 12 13
http://managementmania.com/segmentace -trhu http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_k_31_12_2011 http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/104007 -11-n_2011-06 http://cs.wikipedia.org/wiki/Sm%C3%ADchov
34
největší dopravní uzel. Je zde obchodní centrum Nový Smíchov , ve kterém
najdete
všechno,
co
potřebujete,
od
restaurací,
kaváren,
bowlingu aţ po obchod s potravinami a kino. Zde se nachází tři velké hotely
Mövenpick,
Ibis
a
Andel‟s.
Jsou
zde
ještě
dvě
velké
administrativní budovy s velkými kancelářskými a obchodními prostory. První budova je Zlatý Anděl , která má 22 000 m2, druhá budova je Smíchov Gate, jedná se o moderní komplex se dvěmi podzemními a sedmi nadzemními podlaţími , jenţ má 19 040 m2. 3.3.1.2
Demografické kritérium
Obyvatele Prahy 5 jsme rozdělili podle věkového sloţení. Následující graf zobrazuje sloţení obyvatel MČ Praha 5 dle věkových skupin: Graf 1 - Věkové složení obyvatelstva - MČ Praha 5
Věkové skupiny
Věkové složení obyvatelstva - MČ Praha 5 85 + 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 - 14 5 - 9 0 - 4 6000
Muži Ženy
4000
2000
0
2000
4000
6000
Počet obyvatel
P r a m e n : Č S Ú 14 Graf 2 - Podíl obyvatel ve věku (%) -
14
MČ Praha 5
http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajp/104003 -11-xa
35
Podíl obyvatel ve věku (%) 0 - 14
15 - 64
14%
65 a více
13%
73%
P r a m e n : Č S Ú 15 3.3.1.3
Socioekonomické kritérium
Dalším
kritériem,
které
sledujeme,
je
příjem.
Je
to
jedno
z nejdůleţitějších kritérií, protoţe čím větší má člověk příjem , tím víc utrácí peněz. Pro určení příjmových skupin jsme vyuţili tabulku č. 1. Tabulka 1 – Struktura mezd zaměstnanců
STRUKTURA MEZD ZAMĚSTNANCŮ bez podnikatelských subjektů do 10 zaměstnanců výběrové šetření Praha Průměrná hrubá měsíční mzda (Kč)
36 124
Medián mezd celkem (Kč)
28 392
Průměrná hrubá měsíční mzda podle hlavních tříd KZAM: 1000 zákonodárci, vedoucí a řídicí pracovníci
78 422
2000
duševní
44 455
zdravotničtí,
34 700
vědečtí
a
odborní
pracovníci 3000
techničtí,
pedagogičtí pracovníci 4000 niţší administrativní pracovníci
24 703
5000 provozní pracovníci ve sluţbách
18 292
15
http://www.praha.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajp/101421 -11-xa
36
a obchodě 6000
kvalifikovaní
dělníci
v
20 874
kvalifikovaní
25 805
zemědělství, lesnictví a rybářství 7000
řemeslníci,
výrobci a zpracovatelé 8000 obsluha strojů a zařízení
24 291
9000
15 694
pomocní
a
nekvalifikovaní
pracovníci
P r a m e n : M P S V 16 Rozdělíme příjmy do třech skupin. Za první skupinu budeme povaţovat osoby s niţšími příjmy do 20 tis. Kč. Ve druhé skupině budou lidé s průměrnými příjmy do 30 tis. Kč., a ve třetí skupině budou lidé s nadprůměrnými příjmy od 30 tis. Kč.
3.3.2
Cílový trh
Pro naši společnost jsou cílovým trhem obyvatelé městské čtvrti Prahy 5 – Smíchov. Chceme se zaměřit na obyvatele ve věkově skupině od 20 do 65 let s průměrnými a nadprůměrnými příjmy. Zaměříme
se
na
lokalitu
Anděl,
protoţe
se
zde
nachází
nejfrekventovanější křiţovatka v Praze. Díky tomu, ţe je v této lokalitě spousta restaurací, budeme očekávat nové hosty, kteří chtějí vyzkoušet nové restaurace s novou kuchyní a příjemným prostředím. Přestoţe je tady velké mnoţství restaurací, které se zaměřují na tradiční českou kuchyni a restaurací nabízející stejná jídla po celý den sedm dní v týdnu kaţdý
den
v
roce,
musíme
vdechnout
nový
ţivot
do restauračního
byznysu na Andělu. Dalším cílem budou lidé, kteří pracují ve s míchovské čtvrti. Jsou to pracovníci z kanceláří, zaměstnanci obchodů a všichni ostatní, kteří poţadují dobré jídlo a pití , zábavu a setkaní se svými přáteli v pracovní době. Největší příliv potenciálních zákazníků očekáváme z místních budov, které jsou situovány poblíţ naší restaurace. 16
http://www.mpsv.cz/cs/11693
37
3.3.3
Analýza oboru
3.3.3.1
Makroprostředí
Makroprostředí je široké prostředí, které nelze ovlivnit , ale které působí na trh jako celek. Naše společnost se nachází v rozvíjejícím se prostředí, na které působí zákazníci,
konkurence
proanalyzovat
a
mnoho
makroprostředí
a
jiných
faktorů.
mikroprostředí.
Pro
Proto
musíme
analýzu
oboru
vyuţijeme TEMPLES analýzu. Naše společnost uvaţuje o dlouhodobém strategickém záměru, a tím je vstup na trh. TEMPLES analýza je obsáhla a pokrývá prakticky veškeré významné prostředí,
ukazatele. jako
Umoţňuje
rozdělit
technologické,
prostředí
ekonomické,
na
jednotliv á
trţní,
politické,
legislativní, ţivotní prostředí a společnost. Technologické prostředí: Zavádění parkovacích zón v Praze 5. Inovace v oboru pohostinství. Technologický pokrok, který umoţní dosahovat lepší hospodářský výsledek. Vývoj méně nákladných technologií pro hostinskou činnost. Vývoj
nových
technologií,
které
usnadňují
přípravu
jídel
a
následné skladování. Vznik nových způso bů zpracování surovin a přípravu
jídel.
Nové
technologie
pomáhají
sniţovat
náklady
společnosti. Veškeré technologie musí odpovídat no rmám ČR a EU. Výhodou je vyuţít software, který zajistí co nejvíc provozních náleţitostí
(evidence
zásob,
objednávky,
hlídání
receptur,
objednávky, výdeje, účty, propojení s účetním systémem).
38
Přehlednost a zajímavost internetových stránek restaura ce. Dobře zpracované internetové stránky umoţní rychlý a snadný přístup klientů k informacím, které potřebují .
Ekonomické prostředí: Rostoucí
HDP,
které
má
vliv
na
ţivotní
prostředí
v zemi.
Ovlivňuje poptávku po sluţbách. Pozitivní chod ekonomiky. Náročnost předvídáni budoucího vývoje daňových sazeb. Kvůli různým reformám dochází k jiným a jiným návrhům změn v této oblasti. Rostoucí konkurence. Se vstupem nového podniku na trh se můţe změnit konkurenční prostředí. Potřeba kvality. V dnešní době lidé potřebují kvalitní zboţí a sluţby,
pokud našli nějaké kvalitní
zboţí , pak jsou ochotni
cestovat i přes půl Prahy, aby si to mohli koupit. Neváhají si za ni připlatit. Tržní prostředí: Přeplněné trţní prostředí novými konkurenty . Spolupráce s novými dodavateli. Zvětšení rozsahu nabízených sluţeb. Sledování politiky stanovených cen. Politicko – legislativní prostředí: Nestabilní politické prostředí České Republiky. Dodrţování přísných hygienických norem. „Vypracování studie HACCP - je systém řízení kvality a zdravotní nezávadnosti
potravin
zaloţený
39
na
prevenci.
Poskytuje
systematické metody pro analyzování výrobních zemědělských a potravinářských procesů, identifikaci všech moţných nebezpečí, analýzu rizik, stanovení kritických kontrolních bodů nezbytných k zajištění
kvality
a
nezávadnosti
potravinářských
důsledné řízení a kontrolu těchto kritických bodů. ”
produktů
a
17
Obchodní zákoník, 513/1991 Sb. Zákon o české zemědělské a potravinářské inspekci, 63/ 1986 Sb. Ţivnostenský zákon, 455/1991 Sb. Zákoník práce, 262/2006 Sb. Zákon o protipoţární ochraně, 133/1995 Sb. Zákon o kouření, 379/2005 Sb. Zákon o cenách, 526/1990 Sb. Občanský zákoník, 40/1964 Sb. Hygienické předpisy pro provozování pohostinskýc h sluţeb. Zákon o potravinách a tabákových výrobcích, 110/1997 Sb. Zákon o ochraně spotřebitele, 634/1992 Sb. Zákon o odpadech, 125/1997 Sb. Sociálně-kulturní prostředí: Narůst průměrné mzdy, kaţdý rok se průměrná mzda zvyšuje. Velikost obyvatelstva. Praha je největší město v České Republice a naše restaurace se nachází v její nejfrekventovanější části. Věk společnosti. Průměrný věk v Praze 5 je 40,5 let. Nejpočetnější věkovou skupinou jsou lidé mezi 25 aţ 39 lety.
17
http://www.tuv-sud.cz/cz/odvetvi/cestovni_ruch/haccp
40
Spousta lidí dnes cestuje do celého světa a ráda ochutnává i nová jídla. Zdravý
ţivotní
styl.
V dnešní
době
je
populární
ţít
zdravě,
nakupovat biopotraviny a to všechno díky ovlivnění médií na lidi. Ekologické faktory: Důraz na třídění odpadů. V dnešní době je velký problém se znečištěním ţivotního prostředí, proto naše společnost bude třídit odpad, aby usnadnila recyklaci odpadů. Ekologické čisticí prostředky. 3.3.3.2
Mikroprostředí
Mikroprostředí přímo ovlivňuje podnikání. Faktory ovlivňující podnik jsou: zákazníci, dodavatelé, konkurence . Konkurence Do analýzy konkurence jsme zahrnuli
nejbliţší restaurace v okolí.
V naší lokalitě je na první pohled obrovské mnoţství restaurací a díky tomu, ţe bydlíme v této lokalitě, jsme měli moţnost navštívit většinu z nich.
Proto
můţeme
udělat
kvalitní
v lokalitě. Obrázek 1 – Schémata konkurenčního trhu
41
analýzu
konkurenčního
trhu
Konkurence
Restaura ce
Kavárny
Fast foody
Substituty
Potrefená Husa
Kozlovna
Káva káva káva
Paul
El Barrio de Angel
Sklípek
Costa Coffee
Hlubina
Pizza Corleone
Pizza Coloseum
Pravěk
Blázinec U Tučňáků
U Bílého Lva
Hombre Del Mundo
TGI Fridays
U Žíznivého jelena
Xia Men
Tesco
Albert
McDonald‘s
Pizza - Gyros
Kavárna City 5
LA CASA ARGENTINA FAST GRILL
ČESKÝ SVĚT
Caledonian Cafe
KAVÁRNA CUKRÁRNA CREPERIE
KFC
Pizza Express
Café La Passion
Café Emporio
Corte di Angelo
Pramen: vlastní tvorba
Jak vidíme, konkurenční trh v naší lokalitě je široký. Máme tady šest restaurací
se
zaměřením
na
českou
kuchyň,
jednu
jiho americkou,
mexickou a čínskou restauraci a čtyři pizzerie. Dále se zde nachází příliš velké mnoţství kaváren a fast foodů . Díky tomuto schématu můţeme určit , kdo je pro náš podnik největším konkurentem. Proto musíme udělat mapu, která by ukazovala , kdo z nich se nachází v nejmenší a největší vzdálenosti od naší restaurace. Kdo má nejlepší umístění a jiné konkurenční výhody. Konkurenční mapu můţete najit v příloze č. 1.
42
Z analýzy
konkurenčního
prostředí
jsme
zjistili,
ţe
největšími
konkurenty pro nás budou restaurace v nejbliţším okolí, proto dále napíši jejich stručný popis. El barrio de Angel - je restaurace zaměřená na jihoamerickou kuchyň. Kaţdou neděli má různé polední menu a o víkendech také . Restaurace nabízí kvalitní jídlo za docela drahé ceny. Mají kuřácké a nekuřácké prostory pro klienty. Občas mají večerní programy, jako vystoupeni tanečníků a hudebníků. Úroveň obsluhy je velmi dobrá. Polední menu jídel,
které
je rozmanité, mají jak velké tak i malé porce
v sobě
zahrnují
jak
jihoamerickou
tak
i
českou
kuchyň. Mají velký výběr z hlavních jídel a to všechno za ceny mezi 90-140 Kč. Jídelní lístek – nejniţší ceny v menu na hlavní jídla začínají od 119 Kč. V menu se nalézají předkrmy, saláty, grill, degustační menu, těstoviny a rizoto. Nemají ţádná vegetariánská jídla. Nápojový lístek – restaurace má velký výběr vín z Argentiny a Chile,
standartní
nabídku
alkoholických
a
nealkoholických
nápojů, ale nemají ţádné cocktail menu. Nabízejí pouze dva druhy točených piv. Zákazníci – velké mnoţství zákazníků preferuje večeře a obědy v této restauraci. Zákazníci bývají velmi spokojeni s kvalitou jídla. Hombre del mundo – restaurace se zaměřením na m exickou kuchyň. Nemají polední menu a mají docela drahé ceny za produkty ze své nabídky. Polední menu – není k dispozici Jídelní lístek – restaurace nabízí zajímavé menu z mexických specialit.
Menu
obsahuje
velký
výběr
z mexických
specialit,
salátů, jídel na grilu. V menu dále nalezneme vegetariánská jídla, těstoviny a rizoto. Nejniţší cena za hlavní jídlo je 136 Kč.
43
Nápojový lístek – restaurace má velký výběr točených piv a vín. Nabízejí jak alkoholické tak i nealkoholické nápoje a nemají cocktail menu. Zákazníci
–
není
tak
moc
velká
frekvence
zákazníků
v této
restauraci. Mnoho lidí preferují večeře v této restauraci. Pizza Corleone – je to velice příjemná restaurace, která nabízí jenom italské jídlo. Nachází se v blízké vzdálenosti našeho podniku. V létě mývají otevřenou malou zahrádku vedle vchodu. Polední menu – není k dispozici Jídelní lístek – restaurace má velký výběr těstovin, člověk si můţe vybrat z více neţ sedmi druhů těstovin. Naleznete zde i tradiční italská jídla jako antipasta, po lévky, saláty a samozřejmě pizzy. Nápojový
lístek
–
nabízí
velké
mnoţství
alkoholických
a
nealkoholických nápojů, cocktailů, v ín a piv. Zákazníci – mnoho lidí navštěvuje restauraci během denního provozu, ale většina klientů přichází i na večeře. Pizza Coloseum – klasická italská pizzerie, která nabízí kvalitní jídla za dobré ceny. Polední menu – skládá se z jedné polévky a čtyři hlavních jídel. Kaţdý den se nabídka jídel mění. Jídelní lístek – totoţná nabídka jako v pizzerii Corleone. Nápojový lístek – standartní nabídka pití s velkým mnoţstvím vín. Zákazníci – zásadně chodí během denního provozu restaurace. Potrefená husa – je známá restaurace s dobrým jménem. Jedná se o moderní restaurace se zaměřením na českou kuchyň. Polední menu – kaţdý den je různé polední menu. Jedna polévka a čtyři hlavní jídla, ze kterých máte na výběr . Jídelní lístek – velký výběr jídla, jako jsou jídla k pivu, grill, tradiční recepty, polévky, těstoviny a saláty.
44
Nápojový lístek – široká nabídka točených a lahvových piv , cocktailů a vín. Zákazníci – spousta lidí chodí na oběd a večeře a také během dne, je to jedna z nejoblíbenějších restaurací u turistů. Z mapy
vidíme,
ţe
konkurentů
je
pro
náš
podnik
hodně
a
ţe
specializace podniků je celkem pestrá. Kavárny a rychlá občerstvení můţeme vynechat. Hlavní konkurenti pro nás budou restaurace na posezení a s kvalitními sluţbami. Vybírali jsme konkurenty podle jejich kvality jídla, cen a vzdálenosti od naší restaurace. Největším konkurentem pro náš podnik je restaurace El barrio de Angel. Tato restaurace nabízí podobnou kuchyň jako my, ale na rozdíl od nich budeme nabízet tradiční španělské jídlo jako tapas, el jamón, paella a jiné. Budeme mít mnohem větší výběr piva , protoţe většina našich klientů
budou
Češi,
kteří
prostě
milují
pivo.
Hlavní
konkurenční
výhodou budou odpovídající ceny za nabízené jídlo a poměrně nízké ceny na nealkoholické nápoje. Budeme mít delší otevírací dobu a častější
večerní
program.
Také
velkým
plusem
pro
nás
je
malá
zahrádka. Na druhém místě bude restaurace Potrefená husa , která má kvalitní jídlo a široku nabídku točených piv. Velkým minusem této restaurace je silný hluk,
který
s přáteli.
při
vyšší
Obsluha
není
naplněnosti tak
neumoţňuje
příjemná
jak
by
pohodlný mohla
být.
rozhovor Nutnost
rezervace místa na večeři, jelikoţ je jinak moţné, ţe při Vašem příchodu nebude volné místo.
3.4 Marketingová strategie Vzhledem k zaměření naší restaurace budeme marketingové aktivity cílit na pracovníky z nedalekých pracovišť. Marketing bude spočívat ve vytvoření webových stránek, reklamy v televizi a vyuţití letáků a podobných
servisů.
Cílem
marketingové
strategie
bude
v prvních
měsících seznámit cílovou skupinu s nově otevřeným podnikem. Dalším cílem bude dostat restauraci do většího povědomí zákazníků.
45
3.4.1
Produkt
Inspirovali jsme se hlavně u španělských restaurací ve Španělsku. Vybírali jsme z různých nabídek jídel to, které by zaujalo potenciálního zákazníka hlavně svým vzhledem a chutí . Základem našeho jídelního lístku bude široký výběr pokrmů a nápojů v nejlepší moţné kvalitě a při adekvátní ceně. Pokrmy Zajímavostí budou nabídky jídel ze Španělska. Jídelní lístek jsme se snaţili postavit tak, aby člověk mohl vybrat to, co potřebuje a na co má chuť. Sortiment nabízených pokrmů bude různorodý. Zaměříme se na čtyři druhy stravováni: polední menu, koutek kavárny, svačiny a hlavní jídla. Polední menu bude zahrnovat dvě polévky : jedna bude husté konzistence (cream) a druhá klasický vývar. Polévky se budou prodávat jak k hlavním jídlům, tak samotné. Pět hlavních jídel, které se budou měnit kaţdé dva dny, aby obědvající člověk mohl ochutnat různé jídlo kaţdý den. V části kavárny zákazníci si budou moci vybrat čaj, horkou čokoládu a vybrat z více neţ deseti druhů kávy. V nabídce budou i nějaké sladké pokrmy ke kávě. V dnešní době je mnoho lidí, kteří mají rádi bezmasá jídla, proto bude me mít v nabídce i vegetariánské pokrmy. Jelikoţ budeme otevírat dříve, neţ ostatní restaurace budeme mít svačinové
menu.
Ve
svačinovém
menu
budou
nabízeny
například
sendviče, omelety, různé pekařské výrobky, tapas a jiné. Našim cílem je prodávat kvalitní, chutné pokrmy. Nápoje Jelikoţ prakticky všechny restaurace kolem nás nabízejí pivo pivovaru Staropramen, tak my jsme si vybrali jako dodavatele Plzeňský Prazdroj a.s. Plzeňský Prazdroj má ve svém portfoliu velký výběr piv . Pro naše klienty budeme nabízet Pilsner Urquell 12°, Velkopopovický Kozel černý a světlý, nealkoholické pivo Birell, Master 18 ° a Master 13°.
46
Káva bude nabízená v deseti různých druzích . Káva se bude lišit podle pevnosti a kvality. Budeme nabízet čajové listy, které poskytnou klientovi různé druhy čajů. Naše restaurace bude mít velký výběr z vín různých zemí. Z Portugalska, Španělska, Francie, Italie, Čili, Argentiny a Česka.
3.4.2
Cena
Cenová politika našeho podniku j e stanovena na poměru cena/kvalita. Také můţeme vycházet z faktoru cen konkurence. Ceny byly stanoveny pomocí srovnání s cenami konkurence a kalkulací nákladů. Tabulka 2 – Cenová politika jídla a nápojů
Poloţka
Přímé náklady
Prodejní cena s DPH
Snídaňové menu
20 Kč
50 Kč
Polední menu
50 Kč
95 Kč
Stálé menu
75 Kč
150 Kč
Předkrmy
26 Kč
65 Kč
Polévky
13 Kč
35 Kč
Saláty
35 Kč
120 Kč
Káva
9 Kč
39 Kč
Pramen: vlastní tvorba V kategorii nápoje budeme spolupracovat se společností Pivní nonstop, která je distributorem alkoholických i nealkoholických nápojů. Tabulka 3 – Cenová politika nápojů
Pivo Nákupní
Objem
cena
(litrů)
Plzeň 12°
2 200 Kč
Kozel 10°
1 210 Kč
Druh nápojů
Počet piv
Cena/pivo
Marţe
Prodej
50
100
22,0 Kč
60%
35 Kč
50
100
12,1 Kč
100%
24 Kč
Kozel 10° černý 845 Kč
30
60
14.0
80%
24 Kč
Master 13°
15
30
21.1
65%
35 Kč
635 Kč
47
Master 18°
715 Kč
Radegast Birell
250 Kč
15
30
23.8
60%
35 Kč
20
12,5 Kč
100%
25 Kč
Alkoholické nápoje Boţkov Rum
215 Kč
1
25
8,6 Kč
200%
26 Kč
Boţkov Vodka
215 Kč
1
25
8,6 Kč
200%
26 Kč
Fernet stock
285 Kč
1
25
11,4 Kč
150%
29 Kč
285 Kč
1
25
11,4 Kč
150%
29 Kč
165 Kč
1
25
6,6 Kč
200%
20 Kč
Boţkov jablko
163 Kč
1
25
6,5 Kč
200%
20 Kč
Becherovka
322 Kč
1
25
12,9 Kč
150%
32 Kč
Baileys
384 Kč
0,7
17,5
21,9 Kč
150%
55 Kč
490 Kč
1
25
19,6 Kč
150%
49 Kč
640 Kč
1
25
25,6 Kč
150%
64 Kč
590 Kč
1
25
23,6 Kč
150%
59 Kč
Beefeater gin
464 Kč
1
25
18,6 Kč
150%
46 Kč
Ballantines
400 Kč
1
25
16,0 Kč
150%
40 Kč
Finlandia vodka 374 Kč
1
25
15,0 Kč
200%
45 Kč
270 Kč
1
25
10,8 Kč
150%
27 Kč
Jack Daniels
646 Kč
1
25
25,8 Kč
150%
65 Kč
Magister
288 Kč
1
25
11,5 Kč
150%
29 Kč
Švestka
162 Kč
1
25
6,5 Kč
200%
19 Kč
Fernet stock citrus Boţkov peprmint
Johny Walker Red label Tequila Olmeca blanco Tequila Olmeca reposado
Amundsen vodka
Nealkoholické nápoje Kofola (1 nápoj
100
7,9 Kč
140%
19 Kč
353 Kč
24
14,7 Kč
100%
29 Kč
Cappy
344 Kč
24
14,3 Kč
100%
29 Kč
Bonaqua
131 Kč
24
5,5 Kč
200%
16 Kč
= 0,5l) Coca Cola/Fanta/Sprite
791 Kč
50
Pramen: vlastní tvorba
48
3.4.3
Distribuce
V podnikání jako je provoz stravovacího zařízení je velmi důleţité nastavit dodávky od dodavatelů tak, aby byly vţdy všechny suroviny připraveny ke zpracování a mohlo tak být zabezpečeno podávání jídel přesně v okamţiku, kdy si jej zákazník ţádá. Tomu má napomoci software,
který
umoţňuje
vedení
skladové
evidence
a
generuje
objednávky podle zadaných kritérií.
3.5 Finanční plán 3.5.1
Obchodní plán
Provozní doba restaurace Zvolili jsme provozní dobu tak, aby bylo moţné uspokojit nároky všech klientů. Vzhledem k našemu cíli nabízet snídaně i večeře je provozní doba následující: Tabulka 4 – Provozní doba restaurace
Otevírací doba – zavírací doba Pondělí
9:00 – 23:00
Úterý
9:00 – 23:00
Středa
9:00 – 23:00
Čtvrtek
9:00 – 23:00
Patek
9:00 – 01:00
Sobota
10:00 – 01:00
Neděle
10:00 – 01:00
Pramen: vlastní tvorba
3.5.2
Finanční prostředky
Finanční prostředky lze rozdělit na vlastní a cizí zdroje. Vlastní zdroje tvoří základní kapitál vloţený společníky. Základní kapitál slouţí k pokrytí nákladů na provozování podniku v počátečním období. Do cizích zdrojů zařadíme investice soukromého investora. Investor nám
49
poskytl půjčku ve výši milionu korun s dobou splacení pět let a s úrokovou sazbou pět procent.
3.5.3 Investice
Investiční majetek je
jednorázový
vklad
do
společnosti.
Díky
tomu,
ţe
předcházející restaurace po sobě zanechá všechno vybavení v kuchyni, nemusíme tak investovat peníze na nakoupení nového vybavení pro kuchyň. Budeme investovat do úpravy prostorů a nakoupení nového nábytku a re - designu interiéru. To všechno jsme odhadli na 450 tis. Kč. Dalším investičním krokem bude nákup surovin a nápojů, které odhadujeme na 350 tis. Kč. Poté máme v plánu zakoupit auto pro podnikové
účely
za
200
tis.
Kč.
Zakoupíme
pokladní,
restaurační software. Tabulka 5 – Investice
Poloţka
Pořizovací cena
Nákup surovin
350 000
Úpravy prostorů, re design, aj.
450 000
Automobil
200 000
Restaurační software
30 000
Pramen: vlastní tvorba
3.5.4
Rozvaha
Tabulka č. 7 zobrazuje počáteční rozvahu Tabulka 6 – Počáteční rozvaha
Aktiva
Pasiva
Dlouhodobá aktiva
Vlastní kapitál ZK
Oběţná aktiva
200 000
Cizí zdroje
BÚ/pokladna
1 200 000 Úvěr
1 000 000
Celkem
1 200 000
1 200 000
Pramen: vlastní tvorba
50
účetní
a
Rozvahu ke konci roku můţete nají t v příloze č. 2.
3.5.5
Analýza výnosů a nákladů
Pro analýzu výnosů a nákladů jsme zvolili dvě varianty, optimistickou a pesimistickou. Následující tabulka popisuje přehled předpokládaných výnosů a nákladů za prodej jídla a nápojů. Tabulka bude zobrazovat odhad trţeb a nákladů za měsíc. Počítáme se zvýšením trţeb kaţdý měsíc přibliţně o 10 %. Tabulka 7 – Výnosy a náklady
Optimistická varianta Za jeden pracovní den
Za jeden den o víkendu
Týden
Měsíc
Trţby
32 000
26 000
212 000
848 000
Náklady
8 500
6 800
56 100
224 400
Pesimistická varianta Za jeden pracovní den
Za jeden den o víkendech
Týden
Měsíc
Trţby
24 300
13 800
149 100
596 400
Náklady
5 300
3 800
34 100
136 400
Pramen: vlastní tvorba
3.5.6
Výkaz zisků a ztrát
Tabulka číslo 9 zobrazuje výkaz zisků a ztrát za jednotlivé roky. V příloze č. 3 je podrobnější přehled dle měsíců. Tabulka 8 – Výkaz zisku a ztrát za 3 roky
1 rok
2 rok
3 rok
P
O
P
O
P
O
Trţby
6 456 200
12 522 800
7 278 973
14 129 740
8 342 734
15 397 320
Náklady na prodej výrobku
1 458 600
4 142 700
1 843 983
6 238 600
2 487 784
6 974 369
Obchodní marţe
4 997 600
8 380 100
5 434 990
7 891 140
5 854 950
8 422 951
Mzdové náklady
3 600 000
3 600 000
3 600 000
3 600 000
3 600 000
3 600 000
77 000
77 000
85 000
85 000
78 000
78 000
Ostatní provozní náklady
51
Nájem
600 000
600 000
600 000
600 000
600 000
600 000
Sluţby
240 000
240 000
260 000
260 000
280 000
280 000
Energie
1 820 000
1 820 000
1 845 000
1 845 000
1 870 000
1 870 000
450 000
0
0
0
0
99 996
99 996
99 996
99 996
0
0
-1 889 396
1 493 104
-1 055 006
1 401 144
-573 050
1 994 951
-358 985
283 690
-200 451
266 217
-108 880
379041
-1 530 411
1 209 414
-854 555
1 134 927
-464 171
1 615 910
Rekonstrukce Odpisy Hospodářský výsledek Daň ze zisku Čistý zisk
Pramen: vlastní tvorba
3.5.7
Výkaz Cash flow
Tabulka č. 9 zobrazuje výkaz cash flow za jednotlivé roky. Tabulka 9 – Výkaz cash flow za 3 roky
1 rok
2 rok
3 rok
P
O
P
O
P
O
Počáteční stav
1 200 000
1 200 000
-569 400
2 813 100
-235 900
3 458 300
Příjmy
6 456 200
12 522 800
7 343 879
13 437 453
7 784 743
14 120 453
Výdaje na zboţí (zásoby)
1 458 600
4 142 700
2 546 898
5 438 540
3 180 380
6 100 439
Mzdové výdaje vč. odvodů
3 600 000
3 600 000
3 600 000
3 600 000
3 600 000
3 600 000
600 000
600 000
600 000
600 000
600 000
600 000
-2 117 000
-2 117 000
-2 540 670
-2 540 670
-3 280 100
-3 280 100
450 000
450 000
0
0
0
0
Provozní CF
250 000
430 000
330 000
480 000
540 000
690 000
vklady společníku
200 000
200 000
0
0
0
0
poskytnutí/ splátka půjčky
1 000 000
1 000 000
-500 000
-500 000
-500 000
-500 000
Finanční CF
1 200 000
1 200 000
-500 000
-500 000
-500 000
-500 000
nakup dl. Majetku
-550 000
-550 000
0
0
0
0
Investiční CF
-550 000
-550 000
0
0
0
0
CF celkem Zůstatek peněţních prostředku
900 000
1 080 000
-170 000
-20 000
40 000
190 000
-569 400
2 813 100
-235 900
3 458 300
-34 580
4 120 432
Nájemné Ostatní provozní výdaje Nákup investičního majetku
Pramen: vlastní tvorba Výkaz cash flow je moţné si prohlédnout podrobněji v příloze č. 4
3.5.8
Ukazatele rentability
Tabulka č. 10 zobrazuje přehled dosahovaných rentabilit. Vidíme, ţe v pesimistické variantě dosahujeme velké ztráty, ale v optimistické variantě je všechno naopak.
52
Tabulka 10 – Ukazatele rentability
1 rok Optimistická Pesimistická ROA
61%
-78%
ROE
85%
-115%
ROS
10%
-24%
Pramen: vlastní tvorba
3.6 Analýza rizik Pro analýzu rizik vyuţijeme SWOT analýzu, která nám nejlépe ukáţe přednosti a příleţitosti naší společnosti a zároveň naše nedostatky a hrozby pro naši společnost.
3.6.1
SWOT analýza
Silné stránky: Umístění podniku Příznivé ceny Velká nabídka ze španělské kuchyně Nová atraktivní restaurace Kvalitní jídlo od zkušených kuchařů Profesionální a vstřícný přístup ke klientům Parkovací místa zdarma Zahrádka Delší pracovní doba restaurace Slabé stránky: Nedostatek zkušeností Neznámý podnik
53
Velká konkurence
Příleţitosti: Rostoucí počet zákazníků Rostoucí ţivotni úroveň obyvatelstva Vývoj technologií Hrozby: Vstup podobného podniku na trh Nezájem zákazníků o tento druh stravování Hrozba převedení špatného dojmu z bývalého provozovatele Zvýšení nájemného Zvýšení daně Příchod nové krize
54
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zpracování podnikatelského záměru poskytujícího teoretické a praktické informace potřebné k zaloţení a řízení
nového
stanovené
cíle
podnikatelského podařilo
subjektu.
dosáhnout.
Bylo
Podle
mého
názoru
velice
těţké
určit
se
ceny
některých nákladových poloţek. Projekt povaţuji za ţivotaschopný i přesto, ţe výsledky finanční č ásti nejsou tak ideální. V práci jsem uvedl nutné informace pro zpracování podnikatelského plánu. Zpracoval jsem analýzu trhu, marketingovou strategii firmy, analýzu rizik a finanční plán podniku. Myslím
si,
ţe
pro
začínajícího
podnikatele
je
důleţité
napsat
podnikatelský plán a rozebrat ho. Sestavit finanční plán podniku je jedna
z nejtěţších
a
nejnáročnějších
věcí
v podnikatelském
plánu.
Pokud budu tuto činnost dobře ovládat, tak tím pádem budu mít méně problémů. Důleţité je, ţe nám toto vše pomůţe se připravit na některé věci ze ţivota. Tato práce sebou přináší dobrou zkušenost, která se můţe v budoucnu vyuţít. Doufám, ţe tato práce přinese uţitečnou informaci pro
začínající
podnikatele, kteří chtějí zaloţit svůj vlastní podnik. Ukončím svou prací citací Petera Druckera: "Podnikání má dvě - a pouze dvě - základní funkce: marketing a inovaci. Marketing a inovace plodí výsledky, vše ostatní jsou náklady ."
55
Literatura Publikace 1. Dědina, J., Odcházel, J.: Management a moderní organizování firmy, Praha: Grada Publishing 2007, s. 328, ISBN 978-80-2472149-1. 2. Fotr,
J.,
Souček,
I.:
Podnikatelský
záměr
a
investiční
rozhodování, Praha: Grada Publishing 2005, s. 356, ISBN 80-2470939-2. 3. Keřkovský, M., Vykypěl, O.: Strategické řízení, Praha: C. H. Beck 2003, s. 172, ISBN 80 -7179-578-X. 4. Kleinbeeckel,
H.:
Řízení
financí
a
likvidity,
1.
vyd.
Praha:
BABTEXT 1993, s. 216, ISBN 80-85816-00-8. 5. Koráb, V., Peterka, J., Reţňáková, M.: Podnikatelský plán, Brno: Computer Press 2008, s. 216, ISBN 978 -80-251-1605-0. 6. Srpová, J. a kol.: Podnikatelský plán, Praha: Oeconomica 2007, s. 242, ISBN 978-80-245-1263-1. 7. Srpová, J., Řehoř, V.: Základy podnikání, Praha: Grada Publishing 2010, s. 432, ISBN 978-80-247-3339-5. 8. Synek, M.: Podniková ekonomika, Praha: C. H. Beck 2002, s. 479, ISBN 80-7179-736-7. 9. Valach, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování , Praha: Ekopress, 2006, s. 465, ISBN 80-86929-01-9. 10.
Veber, J., Srpová, J.: Podnikání malé a střední firmy, Praha: Grada Publishing 2008, s. 320, ISBN 978-80-2409-6.
11.
Wupperfeld,
U.:
Podnikatelský
plán
pro
úspěšný
Praha: Management Press 2003, s. 160, ISBN 80-7261-075-9.
56
start ,
Seznam obrázků, grafů, tabulek Obrázek 1 – Schémata konkurenčního trhu ...................................... 41
Graf 1 - Věkové sloţení obyvatelstva - MČ Praha 5 ......................... 35 Graf 2 - Podíl obyvatel ve věku (%) - MČ Praha 5 .......................... 35
Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka
1 – Struktura mezd zaměstnanců ........................................ 36 2 – Cenová politika jídla a nápojů ..................................... 47 3 – Cenová politika nápojů ............................................... 47 4 – Provozní doba restaurace ............................................ 49 5 – Investice................................................................... 50 6 – Počáteční rozvaha ...................................................... 50 7 – Výnosy a náklady ....................................................... 51 8 – Výkaz zisku a ztrát za 3 roky ...................................... 51 9 – Výkaz cash flow za 3 roky .......................................... 52 10 – Ukazatele rentability ................................................ 53
57
Přílohy Příloha Příloha Příloha Příloha
1 2 3 4
– – – –
Konkurenční mapa ....................................................... 59 Rozvaha na konci 1 roku .............................................. 60 Výkaz zisku a ztrát ..................................................... 61 Výkaz cash flow ......................................................... 62
58
Příloha 1 – Konkurenční mapa
Kavárna Greperie Cafe Emporio
Costa coffee Cafe Emporio
La casa Argentina nnaa
Cafe Emporio
Český svět
Xia Men
Pizza Expres s
El barrio de angel
Káva káva káva
PizzaGýros Sklípek
Tesco Hlubina
KFC
Kozlovn a
McDonald‟s
U Bílého lva
Paul
Pravěk
Toro Rosso
Corleone
Corte di Angelo
Coloseum Blázine c u tučňáků
Albert
Fridays
Potrefená Husa
Hombre del mundo
Cafe La Passion
59
U Ţíznivého jelena
Kavárna City 5
Caledonian Cafe
Příloha 2 – Rozvaha na konci 1 roku
Aktiva Dlouhodobá aktiva Rekonstrukce Software Automobil Oběžná aktiva BÚ Nájemné Materiál Hotovost Pohledávky Celkem
Pasiva Vlastní kapitál 450 000 ZK 30 000 HV 200 000 Cizí zdroje 500 000 Úvěr 600 000 350 000 129414 150 000 2 409 414
200 000 1 209 414
1 000 000
2 409 414
60
Příloha 3 – Výkaz zisku a ztrát
Optimistická varianta Výsledovka Trţby Náklady na prodej výrobku Obchodní marţe Mzdové náklady Ostatní provozní náklady Nájem Sluţby Energie Rekonstrukce Odpisy Hospodářský výsledek Daň ze zisku Čistý zisk
1 měsíc 848 000 224 400 623 600 300 000 5 000 50 000 20 000 60 000 450 000 8 333 -269 733 -51249,27 -218 484
2 měsíc 735 800 187 300 548 500 300 000 7 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 3 167 602 2 565
3 měsíc 834 600 217 600 617 000 300 000 4 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 74 667 14187 60 480
4 měsíc 912 400 325 400 587 000 300 000 4 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 44 667 8487 36 180
5 měsíc 943 200 341 200 602 000 300 000 10 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 53 667 10197 43 470
3 měsíc 497 600 104 500 393 100 300 000 4 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 -149 233 -28354 -120 879
4 měsíc 512 400 114 400 398 000 300 000 4 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 -144 333 -27423 -116 910
5 měsíc 527 200 122 200 405 000 300 000 10 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 -143 333 -27233 -116 100
6 měsíc 7 měsíc 8 měsíc 9 měsíc 1 272 000 1 356 800 1 244 600 1 104 400 412 700 476 500 401 600 385 900 859 300 880 300 843 000 718 500 300 000 300 000 300 000 300 000 8 000 8 000 7 000 7 000 50 000 50 000 50 000 50 000 20 000 20 000 20 000 20 000 160 000 160 000 160 000 160 000 0 0 0 0 8 333 8 333 8 333 8 333 312 967 333 967 297 667 173 167 59464 63454 56557 32902 253 503 270 513 241 110 140 265
10 měsíc 967 200 364 700 602 500 300 000 7 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 57 167 10862 46 305
11 měsíc 1 123 000 398 300 724 700 300 000 4 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 182 367 34650 147 717
12 měsíc 1 180 800 407 100 773 700 300 000 6 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 229 367 43580 185 787
1 rok 12 522 800 4 142 700 8 380 100 3 600 000 77 000 600 000 240 000 1 820 000 450 000 99996 1 493 104 283 690 1 209 414
Pesimistická varianta Výsledovka Trţby Náklady na prodej výrobku Obchodní marţe Mzdové náklady Ostatní provozní náklady Nájem Sluţby Energie Rekonstrukce Odpisy Hospodářský výsledek Daň ze zisku Čistý zisk
1 měsíc 596 400 136 400 460 000 300 000 5 000 50 000 20 000 60 000 450 000 8 333 -433 333 -82333 -351 000
2 měsíc 534 800 123 300 411 500 300 000 7 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 -133 833 -25428 -108 405
6 měsíc 566 000 128 700 437 300 300 000 8 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 -109 033 -20716 -88 317
61
7 měsíc 537 800 125 500 412 300 300 000 8 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 -134 033 -25466 -108 567
8 měsíc 552 600 126 600 426 000 300 000 7 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 -119 333 -22673 -96 660
9 měsíc 558 400 126 900 431 500 300 000 7 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 -113 833 -21628 -92 205
10 měsíc 542 200 125 700 416 500 300 000 7 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 -128 833 -24478 -104 355
11 měsíc 521 000 117 300 403 700 300 000 4 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 -138 633 -26340 -112 293
12 měsíc 509 800 107 100 402 700 300 000 6 000 50 000 20 000 160 000 0 8 333 -141 633 -26910 -114 723
1 rok 6 456 200 1 458 600 4 997 600 3 600 000 77 000 600 000 240 000 1 820 000 450 000 99996 -1 889 396 -358 985 -1 530 411
Příloha 4 – Výkaz cash flow
Optimistická varianta Výkaz CF Počáteční stav Příjmy Výdaje na zboží (zásoby) Mzdové výdaje vč. odvodů Nájemné Ostatní provozní výdaje Nákup investičního majetku Čistý peněžní tok Konečný stav
Měsíc 1
Měsíc 2
Měsíc 3
Měsíc 4
Měsíc 5
Měsíc 6
Měsíc 7
Měsíc 8
Měsíc 9
Měsíc 10
Měsíc 11
Měsíc 12
1 200 000
958 600
970 100
1 053 100
1 106 100
1 168 100
1 489 400
1 831 700
2 137 700
2 319 200
2 384 700
2 575 400
848 000 224 400 300 000 50 000 65 000 450 000
735 800 187 300 300 000 50 000
834 600 217 600 300 000 50 000
912 400 325 400 300 000 50 000
943 200 341 200 300 000 50 000
1 272 000 1 356 800 1 244 600 1 104 400 412 700 476 500 401 600 385 900 300 000 300 000 300 000 300 000 50 000 50 000 50 000 50 000
967 200 364 700 300 000 50 000
1 123 000 1 180 800 398 300 407 100 300 000 300 000 50 000 50 000
187 000
184 000
184 000
190 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-241 400
11 500
83 000
53 000
62 000
321 300
342 300
306 000
181 500
65 500
190 700
237 700
958 600
970 100
1 053 100
1 106 100
1 168 100
1 489 400
1 831 700
2 137 700
2 319 200
2 384 700
2 575 400
2 813 100
188 000
188 000
187 000
187 000
187 000
184 000
186 000
Pesimistická varianta Výkaz CF
Měsíc 1
Měsíc 2
Měsíc 3
Měsíc 4
Měsíc 5
Měsíc 6
Měsíc 7
Měsíc 8
Měsíc 9
Měsíc 10
Měsíc 11
Měsíc 12
Počáteční stav
1 200 000
795 000
669 500
528 600
392 600
257 600
156 900
31 200
-79 800
-185 300
-305 800
-436 100
Příjmy
596 400
534 800
497 600
512 400
527 200
566 000
537 800
552 600
558 400
542 200
521 000
509 800
Výdaje na zboží (zásoby)
136 400
123 300
104 500
114 400
122 200
128 700
125 500
126 600
126 900
125 700
117 300
107 100
Mzdové výdaje vč. odvodů
300 000
300 000
300 000
300 000
300 000
300 000
300 000
300 000
300 000
300 000
300 000
300 000
Nájemné
50 000
50 000
50 000
50 000
50 000
50 000
50 000
50 000
50 000
50 000
50 000
50 000
Ostatní provozní výdaje
65 000
187 000
184 000
184 000
190 000
188 000
188 000
187 000
187 000
187 000
184 000
186 000
Nákup investičního majetku
450 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Čistý peněžní tok
-405 000
-125 500
-140 900
-136 000
-135 000
-100 700
-125 700
-111 000
-105 500
-120 500
-130 300
-133 300
Konečný stav
795 000
669 500
528 600
392 600
257 600
156 900
31 200
-79 800
-185 300
-305 800
-436 100
-569 400
62