Plán péče. Přírodní rezervaci. Klokočské skály. na období

Plán péče o Přírodní rezervaci

Klokočské skály na období 2008 - 2017

Přírodní rezervace Klokočské skály

Plán péče na období 2008 - 2017

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1. Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Kód: 918 Kategorie: přírodní rezervace Kategorie IUCN: III - přírodní památka: Definice: Oblast obsahující jeden či více specifických přírodních jevů s velmi vysokou nebo jedinečnou hodnotou díky své neobvyklosti, reprezentativním či estetickým kvalitám a přírodovědnému významu. Cíle managementu: - chránit nebo uchovat na věčné časy specifické jedinečné přírodní jevy díky jejich přírodnímu významu, jedinečné či reprezentativní kvalitě anebo duchovnímu významu; - v rozsahu, přiměřeném předchozímu cíli, poskytovat možnosti pro výzkum, vzdělávání, popularizaci a uvědomování veřejnosti; - eliminovat a poté zabraňovat exploataci nebo jiným způsobům využívání, které by byly v rozporu s důvodem vyhlášení; - poskytovat všem stálým obyvatelům veškeré výhody, slučitelné s ostatními cíli managementu.

1.2. Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ Vyhlášení : Přehlášení:

ONV Semily – výnos rady č. 227 ze dne 13. 6. 1985 ONV Semily - ŽP/31/94/OP-264/1 ze dne 6.1.1994

1.3. Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj: Liberecký okres: Semily obec s rozšířenou působností: Turnov katastrální území: Bělá u Turnova (kód 69557) Sekerkovy Loučky (kód 69567) Klokočí u Turnova (kód 66648) Území je součástí I. zóny CHKO Český ráj se sídlem Správy v Turnově. Území PR je součástí schválené evropsky významné lokality CZ 0510191 Průlom Jizery u Rakous (1062,1517 ha) podle směrnice o stanovištích programu Natura 2000 a podle nařízení vlády č.132/2005 Sb. ze dne 22.12. 2004 a podle sdělení MŽP č. 81/2008 Sb. ze dne 22.2. 2008 o evropsky významných lokalitách (EVL), které byly zařazeny do evropského seznamu. EVL je vyhlášena k ochraně přírodních stanovišť acidofilních, květnatých a vápnomilných bučin, suťových lesů, skalní vegetace a teplomilných trávníků na výslunných svazích. Z druhů Přílohy II. Směrnice 92/43/EEC se v Klokočských skalách nachází Trichomanes speciosum.

2



1.4. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4.1. Přehled parcel a vlastníků Číslo parcely podle KN

Výměra Výměra Druh Způsob Číslo parcely parcely pozemku využití listu celková v ZCHÚ podle KN pozemku vlastpodle KN (ha) podle nictví (ha) KN

Vlastník

Katastrální území: Bělá u Turnova 260/1

0,3596 0,3596 lesní poz. PUPFL

260/2

0,0593

0,0593 zahrada

260/3

0,0155

0,0155 lesní poz. PUPFL

260/4

0,0012


260/5

0,2966


279/1

1,7285


282/2

0,0102


283/1

0,0477


287/1


287/2

0,1945

0.1945 lesní poz. PUPFL

404/2

0,2707


405/1

ZPF


Hanzl Karel, Bělá 50, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Hanzlová Marie, Bělá 50, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Jiskra Petr, Bělá 63, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 447 Jiskrová Valerie, Bělá 63, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Jiskra Petr, Bělá 63, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 447 Jiskrová Valerie, Bělá 63, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 120 Hanzlová Marie, Bělá 50, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Mlejnek Miloslav, Bělá 46, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 119 Mlejnková Zděnka, Bělá 46, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 1150 Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové Kout Karel Ing., Mozartova 759/3, 460 01 Liberec 1 – Staré Město 117 Koutová Petra, Mozartova 759/3, 460 01 Liberec 1 – Staré Město Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 10001 Turnov Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 10001 Turnov Kout Karel Ing., Mozartova 759/3, 460 01 Liberec 1 – Staré Město 117 Koutová Petra, Mozartova 759/3, 460 01 Liberec 1 – Staré Město Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 927 Turnov Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 927 Turnov Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 927 Turnov Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov Richter Josef, Bukovina 5, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 148 Richterová Lubomíra, Bukovina 5, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Richter Josef, Bukovina 5, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 148 Richterová Lubomíra, Bukovina 5, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 1150 Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové 1232 Trenčan Ladislav, Přepeře 286, 512 61 Přepeře 526 Mazánek Jiří, Bukovina 9, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 379 Glogarová Evženie, Plátenická 1110/30, 460 06 Liberec 6 - Rochlice 906 Šírek Jiří, Lestkov 66, Radostná pod Kozákovem, 512 63 Rovensko pod Troskami 183

407

0,1647


409

0,0365


410/1

3,9984


410/2 410/4 418 419 421/1

0,9010 0,9196 1,9571 0,8304 0,5478

0,9010 0,9196 1,9571 0,8304 0,5478

421/2

0,2291

0,2291 ost.plocha

422/1 422/2 423/1 423/2

0,5415 0,5552 0,8373 0,8278

0,5415 0,5552 0,8373 0,8278

424

1,2881


978

425

3,5333


931

426/1

0,6964


435

426/3

0,7285


932

429/3

0,6823


450

429/4 431/2 436/2 446/1

0,6875 0,0780 0,0235 1,0259

0,6875 0,0780 0,0235 1,0259

PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL

526 1274 859 609

446/2

0,2017

0,2017 zahrada

ZPF

927

446/5 448/2

0,2831 0,3507

0,2831 lesní poz. PUPFL 1150 0,3507 lesní poz. PUPFL 927

lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz.

lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz.

lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz.

PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL dobývací prostor PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL

918

Bílský Jindřich, Malé Výkleky 30, 533 16 Vápno u Přelouče

920 234 222 932

Fořt Marek, Radčická 204, 460 14 Liberec 14 - Ruprechtice Mlejnková Vladimíra, Bukovina 46, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Janků Zdeněk, Bezděčín 80, 293 01 Mladá Boleslav Zikmund Jan, Bukovina 85, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Peterka Václav Ing., Bukovina 4, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Peterková Jaroslava, Bukovina 4, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Bernat Josef JUDr. Jíra Václav, Bukovina 12, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Jírová Milena, Bukovina 12, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Zikmund Jan, Bukovina 85, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Macháček Oldřich, Bukovina 20, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Macháčková Marie, Bukovina 20, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Mazánek Jiří, Bukovina 9, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Škramovský Roman, Sudoměřská 893/52, 130 00 Praha 3 - Žižkov Drahoňovský Vladimír, Komenského 833, 511 01 Turnov Kopal Ladislav, Bukovina 39, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01

3



449/1 449/5

0,6121 0,1308

0,6121 lesní poz. PUPFL 0,1308 lesní poz. PUPFL

609 923

450

0,6803


927

459/1

1,3518


521

459/2

0,2104


175

459/6 460/1 469/1

0,0810 0,9496 1,7661

0,0810 lesní poz. PUPFL 0,9496 lesní poz. PUPFL 1,7661 lesní poz. PUPFL

149 526 526

470/1

0,5000


450

470/2 476/1 476/2 477 479 481/1 481/2

0,4623 1,5070 0,9794 0,2151 2,6667 0,4359 0,3279

0,4623 1,5070 0,9794 0,2151 2,6667 0,4359 0,3279

1348 595 595 1291 1291 595 595

482/1

0,6552

0,6552 lesní poz. PUPFL 1115

482/2

4,0555


482/3

2,4422


482/9

0,6403


482/10

0,2331


866

483 484/1

2,5724 0,1039


379 526

484/2

0,0788


450

485

0,3392

0,3392 ost.plocha

486

0,0926


927

490

0,0505


927

491

4,2566


927


927

492 493/1 494 495/1 495/2 495/3 496 510 571 572 573/1 573/2 573/3

lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz.

PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL

866

neplodná 927 půda

Turnov Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov Kopal Ladislav, Bukovina 39, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Kůtková Vlasta, Bukovina 78, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Mlejnková Marcela, Bukovina 80, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Nejeschlebová Hana, Bělá 38, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Dostrašil Luboš, Bukovina 44, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Dostrašilová Jaroslava, Bukovina 44, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Brodský Jaroslav, Bukovina 70, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Mazánek Jiří, Bukovina 9, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Mazánek Jiří, Bukovina 9, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Macháček Oldřich, Bukovina 20, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Macháčková Marie, Bukovina 20, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Klicman Ivan, Holandská 354/38, 101 00 Praha 10 - Vršovice Bukvic Ladislav, Žižkova 1340, 511 01 Turnov Bukvic Ladislav, Žižkova 1340, 511 01 Turnov Spanilý Jan, Víchová nad Jizerou 173, 512 41 Víchová nad Jizerou Spanilý Jan, Víchová nad Jizerou 173, 512 41 Víchová nad Jizerou Bukvic Ladislav, Žižkova 1340, 511 01 Turnov Bukvic Ladislav, Žižkova 1340, 511 01 Turnov Hromádková Olga, Boženy Němcové 3700/28, Mšeno nad Nisou, 466 04 Jablonec nad Nisou Stará Pavla, Podlesí 541, 463 42 Hodkovice nad Mohelkou Šarbortová Marie, Bělá 40, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Peterka Josef, Bukovina 14, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Peterková Eva, Bukovina 14, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Hromádková Olga, Boženy Němcové 3700/28, Mšeno nad Nisou, 466 04 Jablonec nad Nisou Stará Pavla, Podlesí 541, 463 42 Hodkovice nad Mohelkou Šarbortová Marie, Bělá 40, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Hromádková Olga, Boženy Němcové 3700/28, Mšeno nad Nisou, 466 04 Jablonec nad Nisou Stará Pavla, Podlesí 541, 463 42 Hodkovice nad Mohelkou Šarbortová Marie, Bělá 40, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Peterka Josef, Bukovina 14, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Peterková Eva, Bukovina 14, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Glogarová Evženie, Plátenická 1110/30, 460 06 Liberec 6 - Rochlice Mazánek Jiří, Bukovina 9, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Macháček Oldřich, Bukovina 20, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Macháčková Marie, Bukovina 20, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov

19,0203 19,0203 lesní poz. PUPFL 1150 Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové 0,2075 0,2075 lesní poz. PUPFL 687 Adamec Tomáš Ing., DCc.. Štětínská 361/21, 181 00 Praha 8 - Bohnice 0,7782 0,7782 lesní poz. PUPFL 687 Adamec Tomáš Ing., DCc.. Štětínská 361/21, 181 00 Praha 8 - Bohnice 0,0398 0,0398 lesní poz. PUPFL 687 Adamec Tomáš Ing., DCc.. Štětínská 361/21, 181 00 Praha 8 - Bohnice 0,0795 0,0795 lesní poz. PUPFL 687 Adamec Tomáš Ing., DCc.. Štětínská 361/21, 181 00 Praha 8 - Bohnice 0,0665 0,0665 lesní poz. PUPFL 687 Adamec Tomáš Ing., DCc.. Štětínská 361/21, 181 00 Praha 8 - Bohnice 0,2267 0,2267 lesní poz. PUPFL 1150 Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové 0,1875 0,1875 lesní poz. PUPFL 608 Cvrček Josef, Chvalíkovická 720, 468 22 Železný Brod 0,0732 0,0732 lesní poz. PUPFL 1150 Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové 0,2048 0,2048 lesní poz. PUPFL 1150 Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové 0,1853 0,1853 trv.tr.por. ZPF 10002 Pozemkový fond ČR, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 - Žižkov 0,1933 0,1933 lesní poz. PUPFL 1150 Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové

4



574/1

1,1911


574/2 575 576 577 579 580

0,1703 0,3265 0,2559 0,0300 0,0510 0,1006

0,1703 0,3265 0,2559 0,0300 0,0510 0,1006

582/1

0,0200


582/2 583/1 583/2 587 588 589 590/1 590/2 590/3 590/4 594 595/1 595/2

0,0225 0,1940 0,4701 0,0274 0,2605 0,1101 4,5093 0,3799 0,2535 0,2004 0,0208 0,2750 0,0340

0,0225 0,1940 0,4701 0,0274 0,2605 0,1101 4,5093 0,3799 0,2535 0,2004 0,0208 0,2750 0,0340

1144/10

0,1065

1148

0,0708

1156

0,1476

1165/2

0,0372

lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz.

PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL

lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz. lesní poz. trv.tr.por. lesní poz. lesní poz.

Peterka Josef, Bukovina 14, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Peterková Eva, Bukovina 14, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 1150 Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové 609 Kopal Ladislav, Bukovina 39, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 609 Kopal Ladislav, Bukovina 39, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 609 Kopal Ladislav, Bukovina 39, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 145 Hlubuček Zbyněk, Bukovina 56, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 145 Hlubuček Zbyněk, Bukovina 56, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov 10001 Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 609 Kopal Ladislav, Bukovina 39, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 915 Novotný Josef Ing., Ostašovská 465/46, 460 01 Liberec XI - Růžodol 915 Novotný Josef Ing., Ostašovská 465/46, 460 01 Liberec XI - Růžodol 145 Hlubuček Zbyněk, Bukovina 56, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 145 Hlubuček Zbyněk, Bukovina 56, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 145 Hlubuček Zbyněk, Bukovina 56, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 1337 Novotná Daniela, 5.května 26, 511 01 Turnov 318 Votrubcová Bohuslava, Vesec 12, 512 54 Mírová pod Kozákovem 318 Votrubcová Bohuslava, Vesec 12, 512 54 Mírová pod Kozákovem 922 Kocour Oldřich, Vesec 67, 512 54 Mírová pod Kozákovem 922 Kocour Oldřich, Vesec 67, 512 54 Mírová pod Kozákovem 165 Holata Jaroslav, Na vyhlídce 1506, 511 01 Turnov 922 Kocour Oldřich, Vesec 67, 512 54 Mírová pod Kozákovem 978

PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL ostatní 0,1065 ost.plocha komunika 1150 Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové ce ostatní Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov 0,0708 ost.plocha komunika 927 Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 ce Turnov ostatní Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov 0,1476 ost.plocha komunika 927 Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 ce Turnov Novotná Helena, 5. května 26, 511 01 Turnov 900 0,0372 orná půda ZPF Votrubcová Bohuslava, Vesec 12, 512 54 Mírová pod Kozákovem

Celkem Číslo parcely podle KN

Výměra Výměra Druh Způsob Číslo parcely parcely pozemku využití listu celková v ZCHÚ podle KN pozemku vlastpodle KN (ha) podle nictví (ha) KN

Vlastník

Katastrální území: Klokočí u Turnova 5,5639 5,5639 lesní poz. PUPFL 10001 Obec Klokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov 179/1 179/6

0,0368


180

0,9686


182

0,6129

0,6129 ost.plocha

183

1,6996


186/1

0,1011

0,1011 ost.plocha

186/2

0,0942

187/1

0,2931

neplodná půda neplodná ost.plocha 0,0942 půda 0,2931 lesní poz. PUPFL

187/2

0,2503


190/1

0,2918


345/1

0,4556

345/2

1,0399

345/11

0,0447

345/15

1,7021

1777/3

0,0023

neplodná půda

Slavík Milan Ing., Staškova 229/21, 460 14 Liberec 14 – Ruprechtice Slavíková Marta, Ostravská 670/8, 460 01 Liberec 305 Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové Salaba Vladimír, Olešnice 57, 511 01 Turnov 50 Salaba Vlastimil, Pěnčín 23, 463 45 Pěnčín u Liberce Škopánová Radoslava, Václaví 22, 512 63 Rovensko pod Troskami Salaba Vladimír, Olešnice 57, 511 01 Turnov 50 Salaba Vlastimil, Pěnčín 23, 463 45 Pěnčín u Liberce Škopánová Radoslava, Václaví 22, 512 63 Rovensko pod Troskami Hlavová Alena, Smrčí 57, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 182 Votrubcová Věnceslava, Smrčí 57, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov 190

32

Votrubec František, Klokočí 42, 511 01 Turnov

32

Votrubec František, Klokočí 42, 511 01 Turnov Hlavová Alena, Smrčí 57, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Votrubcová Věnceslava, Smrčí 57, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Votrubec František, Klokočí 42, 511 01 Turnov

182

32 neplodná 0,4556 ost.plocha půda 10001 Obec Kolokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov Koucká Blažena, Tatobity 219, 512 53 Tatobity 1,0399 lesní poz. PUPFL 34 Švestková Jarmila Ing., Sněhurčina 706/65, 460 15 Liberec 15 – Starý Harcov neplodná 0,0447 ost.plocha půda 10001 Obec Kolokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov 1,7021 lesní poz. PUPFL 10001 Obec Kolokočí, Klokočí 65, 511 01 Turnov ostatní 0,0023 ost.plocha komunika 305 Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové ce

5


Plán péče na období 2008 - 2017 ostatní

1777/4 1777/5

0,0066 0,0427

0,0066 ost.plocha komunika 305 Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové ce ostatní 0,0427 ost.plocha komunika 305 ce

Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové

Celkem Katastrální území: Sekerkove Loučky 386

0,3464


768

387

0,0774

0, 0774 lesní poz. PUPFL

768

391/5 391/20 397 398/1

0,0992 0,0062 0,0765 0,2445

0, 0992 lesní poz. PUPFL 1130 ZPF 1230 0,0062 TTP 0, 0765 lesní poz. PUPFL 402 0,2445 lesní poz. PUPFL 402

398/2

1,3121


552/1 552/2

0,0153 0,1486


11 623

564

0,6637


177

565/2 566

0,3679 0,3232

0,3679 lesní poz. PUPFL 1139 0,3232 lesní poz. PUPF 686

768/2

0,0351

0,0351 ost.plocha komunika

ostatní ce

Celkem Celkem

3,7161

Jísl Jaroslav, Chutnovka 32, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Jíslová Anna, Dolní Dobrouč 10, 561 02 Jísl Jaroslav, Chutnovka 32, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Jíslová Anna, Dolní Dobrouč 10, 561 02 Klemzová Vladimíra, Chutnovka 10, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Pozdníčková Taťána, Bukovina 18, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Havlíček Jaroslav, Chutnovka 45, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Havlíček Jaroslav, Chutnovka 45, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Čepelík Bohuslav, Chutnovka 50, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Čepelík Vlastislav, Alšovice 153, Pěnčín, 468 21 Bratříkov Velechovská Ludmila, Chutnovka 18, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Hladíková Milena Ing., Loktuše 53, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Mlejnková Gabriela, 28. října 1688, 511 01 Turnov Salaba Vladimír, Olešnice 57, 511 01 Turnov Salaba Vlastimil, Pěnčín 23, 463 45 Pěnčín u Liberce Škopánová Radoslava, Václaví 22, 512 63 Rovensko pod Troskami Vagenknechtová Jarmila, Mašov 34, 511 01 Turnov Kněbortová Irena, Chutnovka 65, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov Obec Mírová pod Kozákovem, Chutnovka 36, Mírová pod Kozákovem, 511 01 Turnov

3,7161

1.4.2. Nedostatky v parcelním vymezení Zvážit přehlášení ochranného pásma (stávající je 50 –ti metrové ze zákona) po parcelách, vzhledem k historické výstavbě situované až k hranici rezervace, zejména v části Záholice.

1.4.3. Vlastníci a správci Lesy České republiky, státní podnik, Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové - jsou správcem lesních pozemků a drobných vodních toků a melioračních zařízení nacházejících se na lesních pozemcích ve vlastnictví státu – cca 15 ha (6,6 %). Obec Mírová pod Kozákovem – správcem lesního majetku obce – cca 154 ha (67,5 %). Drobní vlastníci pod 50 ha – lesní majetky podchyceny lesními hospodářskými osnovami podle působnosti ORP – cca 59 ha (25,9 %).

1.5. Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky vodní plochy

ZCHÚ plocha v ha

OP plocha v ha 232,1955 Ochranné pásmo není zřizovacím - dokumentem zvlášť určeno. Proto je jím

6

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha

-

rybník nebo nádrž

-


trvalé travní porosty orná půda zahrada ovocný sad ostatní plochy

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem


podle § 37 odst.1 zákona č. 114/1992 0,2432 Sb. území do 0,0365 vzdálenosti 50 m od 0,1736 hranic ZCHÚ. 2,9472

vodní tok

-

neplodná půda

-

ostatní způsoby využití

-

0,0133 235,6093

Podle součtu parcel činí celková plocha: Podle výpisu činí celková plocha:

235,6093 ha 228,1300 ha

1.6. Hlavní předmět ochrany 1.6.1. Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Mimořádně rozsáhlý souvislý skalní útvar křídového původu a zbytky reliktního boru

1.6.2. Hlavní předmět ochrany – současný stav A. NEŽIVÁ PŘÍRODA PR byla především zřízena k ochraně křídových pískovcových skalních útvarů. Klokočské skály jsou významnou přírodní dominantou severní části CHKO Český ráj. Součástí je jeskyně Postojná. útvar

geologické podloží

popis výskytu útvaru

výrazný skalnatý a roklinový reliéf

křemenné kvádrové pískovce coniaku až svrchního turonu

a) skalní hrana a stěna v čele kuesty – věže, sloupy, skalní stěny, pilíře; b) mírně ukloněný skalnatý strukturní svah – rozčleněný četnými sufózními závrty -velmi členitý skalnatý roklinatý terén; c) výrazné údolní tvary – kaňony a soutěsky, místy výklenky, jeskyně a skalní hřiby.

B. SPOLEČENSTVA Jedná se o lesní chráněné území a předmětem ochrany jsou reliktní bory a lesní ekosystémy skal, puklin a roklí. název společenstva

podíl plochy v ZCHÚ

popis biotopu společenstva

reliktní bory a skalní ekosystémy

20 %

zbytky přirozeného zakrslého lesa na skalách reliktních borů, zakrslých porostů na skalách; skeletnaté ekosystémy řídkého ochranného lesa – 0Z, 0Y, 3Y, 4Y, 0Mz.

Přesný výpis a popisy společenstev z různých pohledů jsou uvedeny v kap. 2.1. a v přílohách C. DRUHY Předmětem ochrany jsou všechny chráněné a ohrožené druhy uvedené v platných právních předpisech, nacházející se na území rezervace v daném okamžiku a bez ohledu na to, jsou-li podchyceny v dosavadních průzkumech či nikoliv. Poznámky: 7



V průběhu platnosti plánu péče i v průběhu existence PR může dojít ke změnám v seznamech chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Přesný výpis a popisy dosud zjištěných druhů z různých pohledů jsou uvedeny v kap. 2.1. a v přílohách. název druhu

vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) žebrovice různolistá(Blechnum spicant)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

stup. ohrože ní

popis biotopu druhu

několik drobných kolonií

§2

na vodorovných skalních římsách a v hlubokých jeskyňkách

desítky jedinců

§3

rokle Zelený důl

1.7. Dlouhodobý cíl péče Základním cílem je nenarušení skalního systému porostlého dřevinami neuváženými intenzivními a velkoplošnými zásahy a necitlivým lesním hospodařením. S tím souvisí zachování, ochrana a podpora bohaté druhové, věkové, horizontální a vertikální struktury porostů odpovídajících stanovišti a hlavně ochrana částí porostů na lesních typech ochranného lesa (0Z, 0Y, 3Y, 4Y, 0Mz) – cca 20 % plochy a ponechání kostry nejstarších stromů a hloučků po celé ploše do rozpadu. Základním cílem je rovněž udržení a zlepšení biodiverzity lesních společenstev; udržení a zlepšení stavu chráněných a ohrožených druhů a jejich biotopů. Ochraně struktury lesa a veškeré živé složky musí být zcela podřízeny všechny zásahy a opatření v hiearchii priorit podle stupně ochrany a ohrožení i za cenu odpovídajících náhrad ekonomické újmy vlastníků lesa.

8



2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní rezervace Klokočské skály leží SV od Turnova mezi obcemi Rohliny, Chutnovka a Klokočí (0,5 km JJV). Rozpětí nadmořských výšek je 310 až 458 m. GEOMORFOLOGIE A GEOLOGIE: Provincie: Česká vysočina, Subprovincie: Česká tabule, Oblast: Severočeská tabule, Celek: Jičínská pahorkatina, Podcelek: Turnovská pahorkatina, Okrsek: Turnovská stupňovina Geologickým podložím jsou křídové kvádrové pískovce místy mozaikovitě překryté holocénním sprašovým překryvem. Klokočské skály jsou součástí tzv. Klokočské kuesty, která se rozkládá ve střední části Turnovské stupňoviny 3-5 km SV od Turnova. Vytvářejí skalní město při hraně kuesty. Jsou tvořeny kvádrovými kaolinickými pískovci svrchního turonu až coniaku, ukloněnými k Z, jejichž mocnost dosahuje místy až 60 m. Vznik kuesty byl podle Balatky a Sládka (1971, 1984) podmíněn tektonicky. Klokočské skály mají 3 základní typy reliéfu: a) Skalní stěna v čele kuesty – na příkrém svahu vznikly věže, sloupy a skalní stěny s tvary gravitačního odsedání a s mocnými úpatními haldami. Skalní stěna tvoří SV hranici rezervace od Rotštejna po tzv. Hřeben. Sleduje směr JJV-SSZ a je dlouhá asi 1600 metrů. Dosahuje výšky 10-50 m ve dvou i více stupních, úpatí lemují sutě ze zřícených balvanů a písku, pokryté půdou a lesním porostem. Stěna je téměř souvislá, místy členitá zvětráváním podélných puklin. Nejvýraznější skalní členění s izolovanými věžemi až 35 m vysokými má JJV okraj stěny v oblasti Rotštejna a partie J obce Klokočí. Místy je stěna protnuta příčnými trhlinami a rozsedlinami, vzniklými rozšířením puklin svahovým pohybem bloků. Příkladem je 70 m dlouhá, 1-2 m široká a 15-20 m hluboká soutěska, kterou vede přístupová cesta z obce Klokočí. b) Mírně ukloněný strukturní svah – rozčleněný četnými sufózními závrty. c) Výrazné údolní tvary – kaňony a soutěsky. Hlavním údolím Klokočských skal je Zelený důl s řadou bočních údolíček, ve spodní části protékaný poměrně vodnatým potokem. Zelený důl začíná pramennými amfiteátry a erozními rýhami v blízkosti hrany kuesty a vytváří až 60 m hluboké údolí zvané Hluboký důl. Postupně přijímá řadu údolních poboček, které jsou suché, voda jimi protéká pouze za větších dešťů. Ústí ve V části osady Bukovina. Místy se vytvořily výklenky, jeskyně a skalní hřiby. Území je odvodňováno soustavou drobných povrchových vodotečí, místy se objevujících pouze v období velkých dešťů. Nejvýznamnější potok protékající roklí Zelený důl je pravostranným přítokem říčky Stebénky. KLIMATICKÉ POMĚRY: Klimatická oblast: B6 - mírně teplá oblast; okrsek vlhký, pahorkatinový. Území náleží do klimatické oblasti MT 9 s dlouhým, teplým, suchým až mírně suchým létem, s přechodným obdobím krátkým, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, s krátkou zimou, mírnou a suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt 1971). Průměrná roční teplota: kolem 7°C. Průměrné roční srážky: kolem 700 mm Langův dešťový faktor: 100 FYTOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ: Fytogeografická oblast: Mezofytikum, obvod: Českomoravské mezofytikum, okres: Český ráj, podokres: Maloskalsko. Klokočské skály patří do fytogeografické oblasti mezofytika, jehož květena je rozmanitá, více mezofytní než termofytní. Rozpětí vegetačních stupňů je suprakolinní, území je relativně srážkově nadbytkové, reliéf krajiny je svažitý (Hejný, Slavík 1988). BIOREGION : 1.35 - Hruboskalský

9



BIOTOPY: Přehled biotopů podle katalogu biotopů ČR (CHYTRÝ et al. 2001) a vyhl. 166/2005 Sb. kód biotopu L8.1B L5.4 L5.1 L2.2B S3B S3A S1.2 T8.3 L7.3 X9A X10 X12 Σ

Název biotopu Boreokontinentální bory bez lišejníků Acidofilní bučiny a jedliny Květnaté bučiny a jedliny Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy Jeskyně nepřístupné veřejnosti Jeskyně přístupné veřejnosti Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Brusnicová vegetace skal a drolin Subkontinentální borové doubravy Lesní kultury s nepůvodními dřevinami Paseky s vegetací lesa Nálety pionýrských dřevin -----

Plocha v PR ha 51,00 10,00 3,00 1,00 0,30 0,30 2,00 0,50 5,00 158,00 3,00 1,00 235,10

%

Typy přírodních stanovišť v zájmu evropských společenství podle vyhl. 166/2005 Sb.

21,8 4,4 1,4 0,4 + + 0,8 0,1 2,1 67,3 1,3 0,4 100

9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skal 4030 Evropská suchá vřesoviště -----

SPOLEČENSTVA Fytocenologická jednotka Výskyt Dicrano - Pinetum var. petraeae (proviz.) / Rhodococco-Vaccinietum myrtilli (Sýkora zakrslý reliktní bor na skalách 1972) (Cladonio rangiferinae-Pinetum (Kobenza 1930) zakrslý reliktní bor s lišejníky na skalách neskalnatý bor Dicrano-Pinetum (Passarge 1956) borová bučina neskalnatá Vaccinio-Fagetum (proviz.) Vaccinio-Fagetum quercetosum var. petraeae (proviz.), / sv. Asplenion borová bučina skal a roklin septentrionalis (Oberdorfer 1938) Vaccinio-Fagetum quercetosum (proviz.) dubová borová bučina neskalnatá Vaccinio-Fagetum quercetosum var. abieosum (proviz.) vlhčí dubová borová bučina neskalnatá Luzulo-Fagetum quercetosum (proviz.) dubová biková bučina neskalnatá Luzulo-Fagetum quercetosum var. oxaliosum (proviz.) svěží dubová biková bučina neskalnatá Luzulo-Fagetum quercetosum var. abieosum (proviz.) vlhčí dubová biková bučina neskalnatá Tilio-Fagetum alnetosum (proviz.) vlhčí lipová bučina úžlabin Luzulo-Fagetum athyrietosum var. petraeae (proviz.) / sv. Asplenion septentrionalis biková bučina skalnatá (Oberdorfer 1938) Luzulo-Fagetum typicum (MEUSEL 1937) biková bučina typických vlastností Luzulo-Fagetum oxalidetosum (proviz.) svěží biková bučina neskalnatá Luzulo-Fagetum dryopteridetosum piceosum (proviz.) inverzní jedlová bučina se smrkem Luzulo pilosae-Abietetum (Mráz 1957) / Abieti-Quercetum (Mráz 1959) oglejená dubová jedlina v úpadech Carici remotae -Abietetum (Husová 1998) podmáčená jedlina v úpadech Vaccinio-vitis idaeae-Quercetum (Oberdorfer 1957) borová doubrava na přechodu k bučinám Carici remotae-Fraxinetum (Koch EX FABER 1936) olšová jasenina v úžlabinách a prameništích Vaccinio-vitis idaeae-Abietetum (Oberdorfer 1957) smrkoborová jedlina inverzních poloh

Poznámka: Vaccinio-Fagetum (proviz.) = syn. Pino-Fagetum Scamoni 1960, syn. Myrtillo-Fagetum Passarge 1965 Dicrano-Pinetum Passarge 1956 = syn. Vaccinio myrtilli-Pinetum sylvestris Juraszek 1928

KVĚTENA ( VACKOVÁ 1996): a) Skalní stěna v čele kuesty: Floristicky je stěna kuesty velmi jednotvárná. Pomineme-li výskyt plevelů šířících se podél silnice na spodní hraně kuesty, nalézáme zde pouze nenáročné acidofilní druhy v podrostu borového lesa, které se vyskytují i na plošinách a v údolích. Stromové patro směrem nahoru řídne, je tvořeno borovicí lesní (Pinus sylvestris), břízou (Betula pendula) a jeřábem (Sorbus aucuparia). Bylinné patro tvoří borůvka (Vaccinium myrtillus), vřes (Calluna vulgaris), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), na skalních blocích též osladič (Polypodium vulgare) a mechorosty. b) Mírný svah kuesty: K JZ sleduje sklon pískovcových vrstev (5-10o). Převážně je okrytý písčitou půdou, pískovcové skály vystupují na povrch pouze v některých místech. Plošiny jsou členěny řadou pseudozávrtů a hlubokými skalnatými údolími. Svah kuesty zaujímá plošně největší část rezervace. Je porostlý převážně borovým lesem s příměsí jeřábu a břízy, vzácněji smrku, v SZ části se objevují též chudé bikové bučiny. V současné době jsou velké plochy lesa na plošinách obnovovány rovněž výsadbami borovice lesní. Květena plošiny je velmi chudá a jednotvárná. Většinu ploch porůstá borůvka a metlička 10



křivolaká, místy se objevují větší plochy brusinky (Rhodococcus vitis-idaea). Oba tyto druhy jsou v posledních letech značně decimovány suchem. Vlhčí části plošin jsou porostlé převážně porosty hasivky orličí (Pteridium aquilinum). V bučinách na západním okraji rezervaci se díky výživnější půdě objevují i poněkud náročnější druhy, jako je šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý, (Majanthemum bifolium), konvalinka (Convallaria majalis) a ostružiníky (Rubus sp.). c) Inverzní údolí: Botanicky nejbohatšími mikrolokalitami rezervace jsou hluboce zaříznutá inverzní údolí, odvodňovaná drobnými vodními toky. Díky přítomnosti potoků a potůčků netrpí suchem jako plošiny, náplavy v nivách obohacují půdu o živiny a inverzní podmínky umožňují i výskyt vzácných horských druhů v poměrně malé nadmořské výšce. Nejvýznamnějším rostlinným druhem Zeleného dolu je bezesporu horská kapradina žebrovice různolistá (Blechnum spicant), jejíž výskyt je zde znám již od roku 1949 (Slavík 1977). V současné době roste velmi hojně ve spodní části údolí od osady Bukovina až k rozcestí hlavních cest jeskyně Postojná a odtud roztroušeně až do pramenné oblasti potoka. Populace je velmi bohatá a životaschopná, počet jedinců převyšuje několik set od mladých sterilních jedinců až po staré exempláře s bohatě vyvinutými sporofyly. Na horním toku potoka výskyt pomalu vyznívá a končí a nadmořské výšce cca 380 m. Žebrovice roste po obou stranách turistické cesty na svahu údolí. Ve stromovém patře převládá v dolní části smrk, v horní části údolí přechází smrčina do bučiny. Zelený důl je nejen nejbohatší floristickou mikrolokalitou Klokočských skal, ale i významnou lokalitou v rámci celého Českého ráje. Hodnocení botanického inventarizačního průzkumu zpracovaného 1996 (Šoltysová, 1996): Celkem bylo na území přírodní rezervace Klokočské skály nalezeno 285 druhů vyšších rostlin. Vzhledem k velmi rozsáhlé ploše (více než 200 ha) je tento počet malý. Je to způsobeno jednak poměrně malou rozrůzněností ekotopů, jednak chudým a suchým geologickým podkladem, neskýtá vhodné podmínky pro náročnější druhy rostlin. Téměř polovina nalezených druhů do biotopu rezervace nepatří a dostala se sem zavléknutím podél cest, silnic a okrajů lesa, který navazuje na louky a polní kultury. Pro druhovou pestrost rezervace nemají tyto druhy význam. Nejbohatšími mikrolokalitami jsou zaříznutá hluboká inverzní údolí, kde se projevuje jednak pozitivní vliv vodotečí na vlhkost a úrodnost půdy, která umožňuje výskyt bohatého spektra vlhkomilných druhů, jednak vliv inverze, umožňující výskyt horských druhů v malé nadmořské výšce (Blechnum spirant, Prenanthes purpurea, Lysimachia nemorum). Převážná část území rezervace je však floristicky velmi chudá, vyskytuje se zde max. 50 druhů charakteristických rostlin. Seznam rostlin je uveden jako příloha. ZVÍŘENA Obratlovci (MRKÁČEK 1996): Přehled zvláště chráněných druhů obratlovců: Kriticky ohrožené druhy: 1 /vrápenec malý/ Silně ohrožené druhy: 3 /holub doupňák, krahujec obecný, netopýr černý/ Ohrožené druhy: 3 /krkavec velký, lejsek šedý, veverka obecná/ V roce 1996 bylo provedeno základní zoologické hodnocení fauny PR Klokočské skály se zaměřením na ptáky pro potřeby zpracování plánu péče o území, na základě vlastních zjištění autora. Pro podrobnější zhodnocení fauny bude potřeba provést inventarizační průzkum. V přehledu druhů v příloze je uvedeno 47 druhů ptáků s prokázaným a předpokládaným hnízděním a 7 druhů obratlovců. Z uvedených druhů je 1 druh kriticky ohrožený (z pohledu vyhlášky 395/92), 3 silně ohrožené a 3 ohrožené druhy. Výskyt uvedených druhů obratlovců odpovídá druhovému složení v dalších obdobných územích Českého ráje. Z významných lokalit PR Klokočské skály z hlediska fauny lze uvést: okrajová skalní stěna v čele klesty, jeskyně v údolích a Zelený důl. Jde tedy o zajištění základních podmínek pro hnízdění ptáků na skalních okrajích (regulace horolezectví), pro netopýry v jeskyních (Amerika, Postojná). Bezobratlí (MRKÁČEK 1996): Z bezobratlých lze uvést jako zvláště významný druh přástevníka hluchavkovitého (Callimorpha dominula) z řádu motýlů (Lepidoptera). Tento motýl se vyskytuje na lokalitě v Zeleném dolu, v místech výskytu žebrovice různolisté (Blechum spicant), kde má optimální podmínky díky kombinaci vlhkostních a teplotních poměrů v inverzní poloze.

11



Brouci (ČTVRTEČKA 2007): Na sledovaných lokalitách bylo nalezeno a determinováno celkem 174 druhů brouků. Druhově nejbohatší byly okraje listnatých a smíšených lesů. Oproti borům poskytují svoji poměrně pestrou druhovou skladbou podmínky pro výskyt velkého počtu fytofágních druhů brouků. Hluboká údolí mají klimaticky inverzní charakter. Jedná se zejména o Zelený důl, ve kterém byla nalezena řada chladnomilných druhů brouků (viz. komentář k významným druhům). Ve zbytcích bučin na dnech údolí žije několik typických druhů vázaných na stromové houby (např. potemník Bolitophagus reticulatus nebo Triplax rufipes z čeledi Erotylidae, nicméně tyto bučiny jsou ve srovnání např.s bučinami u Osečné v Podještědí druhově chudé. Je to dáno zřejmě studeným mikroklimatem. Druhově nejchudší jsou ovšem bory. Jsou buď zcela bez podrostu nebo s jednotvárným bylinným patrem, takže fytofágové zde prakticky nežijí. Vyskytuje se zde řada xylofágů, jako např. krasec borový (Melanophila cyanea) nebo tesařík borový (Spondylis buprestoides). Mnohem bohatší je ovšem terrestrická fauna. Srovnání druhové diverzity terrestrických brouků s bory na jižních svazích Ještědského hřbetu (ČTVRTEČKA 1997) však i přes usilovný a dlouhodobý sběr do zemních pastí vyznívá pro zdejší bory nepříznivě. Přírodní rezervace Klokočské skály je z hledisky výskytu druhů brouků významná především svými hlubokými údolími, které svým inverzním charakterem umožňují existenci chladnomilných a horských druhů brouků. Seznam živočichů je uveden jako příloha.

2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Území Klokočských skal je činností člověka více ovlivněno od konce 13. století, kdy Vok syn Jaroslava z Hruštice si postavil nový hrad u Klokoče a dal mu jméno Rothenstein (Červený kámen). Roku 1426 byl hrad husity dobyt a vypálen, od roku 1514 se v historické literatuře uvádí, že je hrad pustý. Založení obce Klokočí se datuje taktéž od konce 13. století. Souvislé plochy pralesů byly od 12. století rozrušovány, zvláště po vybudování hradů (viz Rotštejn) a k nim přilehlých vesnic. Husitské války přerušily kolonizaci tohoto území a až v 15.-16.století přibyly další obce. V 16. století došlo k velkému mýcení dřeva pro skelnou huť na Maloskalsku. V lesích Českého ráje se v pramenech z doby předbělohorské uvádějí jedle, buk, smrk, borovice, habr, dub, líska a olše. Jedle je uváděna často jako hraniční strom. Koncem 17. století se v celé oblasti zavádí modřín. V druhé polovině 19. století dochází v revíru Loučky k introdukci cizích dřevin – Abies grandis, Pseudotsuga menziesii, Abies balsamea a hlavně k introdukci agresivní invazní Pinus strobus. Postupně začínají převládat monokultury smrku a borovice (Nožička 1961). LESY ZCHÚ bylo vyhlášeno v r. 1985. Jednalo se o běžně obhospodařovaný hospodářský les se zcela prioritní produkční funkcí. Těžby byl ušetřen jen nepatrný zlomek počtu jedinců na holých skalách s řídkým zápojem a s nejzakrslejšími borovicemi. Využívala se jakákoli dřevní hmota i z nepřístupných poloh menších skal. Vysazovaly se exoty v čele s invazně se chovajícími VJ a DBČ a vyskytuje se zde i kaštanovník setý. Na erozi ve skalách se moc nedbalo. I po vyhlášení za PR se místy mnoho způsob lesního hospodaření nezměnil. Na základě předchozího hospodaření se v území především na plošinách nachází poměrně značný podíl stejnověkých porostních celků mlazin a tyčkovin s výsadbami DBČ, MD a DG. Před více než 60 lety došlo k výsadbám borovice vejmutovky i v oblasti skal a ta se nyní chová invazně. LOUKY Erozní situace zpravidla souvisí s těžbami na skalnatém reliéfu a v místech sešlapávání turisty EROZE Erozní situace zpravidla souvisí s těžbami na skalnatém reliéfu a v místech sešlapávání turisty REKREACE A SPORT Ovlivnění rekreační činností je nejmarkantnější na cestičkách, které jsou značně prošlapávané procházejícími návštěvníky, a v jejich okolí. Náchylnost k erozi zatěžovaných cest je dána především písčitým podložím celé oblasti. Nejvíce viditelný negativní vliv na území z titulu rekreace je patrný v okolí Rotštejna (Hrad 12



Rotštejn je kulturní památkou a je v omezeném režimu zpřístupněn veřejnosti a také se zde pořádají drobné kulturní akce.) a Průchodů. Obecně se zde místy negativně projevuje táboření a rozdělávání ohňů ve skalních převisech, sběr dřeva na táboráčky, vyrývání nápisů do skal, odhazování odpadků, nadměrný hluk v letní sezóně, stezky přes lesní porosty a ve skalách, sešlapávání humusové vrstvy na skalách a následná eroze, sběr borůvek apod..

2.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Tento plán péče navazuje na předchozí plán péče na období 1997 – 2006 (Stejskal - ÚHÚL, 1996). V současnosti platí lesní hospodářský plán pro LHC Obec Mírová pod Kozákovem, (kód 501 458, platnost 2003-2012), LHC LČR Podkrkonoší (kód 502 003, platnost 2002-2011), LHO Semily (kód 504 801, platnost 1998-2007) a LHO Semilsko – Turnov (kód 501 867, platnost 2003-2012). Některé lesní pozemky drobných vlastníků nejsou řešeny platnou LHO (v území LHO Semily): v k.ú Bělá u Turnova p.č. 419, 421/1, 423/1, 425, 426/1, 449/5; 477, 479, 483; v k.ú. Klokočí 386, 391/5, 397, 398/2. Les na území současné rezervace je zařazen do kategorie lesa zvláštního určení podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (lesy v přírodních rezervacích atd.) – 117,64 ha (v LHK kód 32a) a do kategorie lesa ochranného podle § 7 odst. 1 písm. a) – 110,96 ha (v LHK kód 21a). Z titulu zařazení lesa do lesa zvláštního určení podle § 8 odst. 2 vyplývá, že veřejný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Vlastníci lesů zvláštního určení jsou povinni strpět omezení při hospodaření v nich. Vlastníkům těchto lesů náleží náhrada zvýšených nákladů, pokud jim z omezeného způsobu hospodaření v nich vzniknou (§ 36 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb.). Vlastníci lesů ochranných jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce (§ 36 odst. 2)

2.4. Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti LESY: Zcela zásadním vlivem na stav lesa je naprostá preference SM a BO v současné dřevinné skladbě oproti přirozené, introdukce cizích dřevin, způsob hospodaření vedoucí ke vzniku stejnověkých stejnorodých porostů, dočasné narušení půdního povrchu a komunikací při těžbách a přibližování dřeva, budování přibližovacích cest nutných pro hospodaření. Seče větší než na 1 výšku obnovovaného porostu, krátká obnovní doba, přiřazování sečí k mladým kulturám a neponechávání výstavků, hloučků a kulis (včetně těžby vtroušených listnáčů), tedy naprosto stejné hospodaření jako v hospodářském stejnověkém lese dává za vznik rozsáhlejším plochám nepřirozeného pasečného ekosystému, který nemá charakter ekosystému lesa a mikroklimaticky se srovná za zhruba 40-50 let. Holá těžba na skalách a úplné obnažování skal způsobuje významnou změnu v podmínkách ochrany ekosystému skalních společenstev (včetně lišejníků a mechů) – změna mikroklimatu, mineralizace humusu a následná eroze. REKREACE A SPORT: Turistika a tramping se projevuje trvalým sešlapáváním k erozi náchylného půdního povrchu nejen na značených cestách a chodnících, ale i mimo ně. Potencionálně jsou ohroženy lesní porosty požárem při nedovoleném rozdělávání ohňů. Turisté znečišťují okolí značených cest odhazováním odpadků a poškozují tabule se státním znakem. Velké škody vznikají vyrýváním nápisů do pískovcových skal. Horolezectví zanechává stopy na některých skalních stěnách (skoby, oka, klínky) a přispívá k sešlapávání půdy. Ohrožení spočívá i v masově provozované cykloturistice. MYSLIVOST: Likvidace přirozené obnovy i výsadeb zvěří je i zde limitujícím faktorem. Charakter obnovy ve skalnatém reliéfu je také otázkou atraktivity listnáčů v chudém prostředí borů pro zvěř, ale zároveň otázkou dostupnosti. Přirozená obnova listnáčů a jedle je podmíněna stavem spárkaté zvěře a bude ji nutno chránit pomístně oplocením. INVAZNÍ DRUHY: Na území PR je pozorován rozptýlený výskyt invazního druhu borovice vejmutovka (Pinus strobus) v rozsahu cca 1 ha (nejvíce nad osadou Klokočí). Borovice vejmutovka představuje vážnou hrozbu především pro lesní společenstva reliktních borů, ze kterých vytlačuje jejich původní dominantu 13



borovici lesní (Pinus sylvestris) a na lokalitách, na kterých převládne mění vlastnosti původního stanoviště v takové míře, že zcela eliminuje původní druhy podrostu (HADINCOVÁ A KOL.). Z dalších invazních druhů se především v mladších výsadbách vyskytuje dub červený (Quercus rubra). JESKYNĚ: V jeskyni Postojná (Amerika) se vyskytují kořenové stalagnity a je tedy nepřípustné v jejím okolí provádět těžbu bez konzultace se Správou CHKO Český ráj. Těžba písku a kamene zanechala v území trvalé stopy. Dnes k ní již nedochází. Lom je uzavřen. Divoké skládky – nejvíce ohroženy jsou okraje lesa kolem Rozumova a Rotštejna a pás podél silničky z Bělé do Klokočí. Působení imisí se projevuje ve sníženém olistění lesních dřevin (i borovice lesní) a snižuje jejich vitalitu. Zvyšuje se okyselení půdy. Imise urychlují zvětrávání pískovcových skal. Často pod převisy, kde nedopadá přímo dešťová voda bývá pískovec nasáklý vodou a drobí se. Při vysychání se odlupují pevnější povrchové slupky a navětralý písek se sype na zem. Okolo takových míst se tvoří na skále bílé krystalické povlaky na chuť velmi kyselé. Pravděpodobně se jedná o vykrystalizované sloučeniny kyselin pocházející z kyselých dešťů, které rozrušují pískovcový tmel.

2.5. Současný stav zvláště chráněného území 2.5.1. Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHO v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO

18b – podoblast Český ráj LHC Obec Mírová pod Kozákovem (kód 501 458) – (černý rastr na mapě) 154 ha 2003 - 2012

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHO v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO

18b – podoblast Český ráj LHO Semilsko - Turnov (kód 501 867) – (modrý rastr na mapě) 14 ha 2003-2012

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHO v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO

18b – podoblast Český ráj LHO okres Semily (kód 504 801) – (modrozelený rastr na mapě) 45 ha 1998-2007

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

18b – podoblast Český ráj LHC Podkrkonoší (kód 502 003) – (zelený rastr na mapě) 15 ha 2008-2017 LČR s.p. Lesní správa Dvůr Králové n. L.

14



Porovnání přirozené a současné skladby lesa Název dřeviny

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

smrk ztepilý borovice lesní jedle bělokorá modřín evropský douglaska tisolistá (exota) borovice vejmutovka (exota) kaštanovník setý (exota)

28,30 170,30 + 3,90 + 0,90 +

12,3 74,4 + 1,8 + 0,5 +

9,10 84,10 16,00 0 0 0 0

4 37 7 0 0 0 0

dub letní a zimní dub červený (exota) buk lesní jasan ztepilý lípa srdčitá bříza bělokorá habr obecný javor mléč a klen javor babyka olše lepkavá a šedá topol osika jeřáb ptačí trnovník akát (invazní druh)

2,00 0,40 7,00 0,10 + 13,50 + + + 0,60 1,00 + +

Zkratka Jehličnany SM BO JD MD DG VJ KS

Listnáče DB DBČ BK JS LP BR HB JV + KL BB OL OS JR AK

14 0 32 0,2 0,2 5 + 0,3 + 0,3 + + 0 Celkem 100 100 228 228 Přirozená dřevinná skladba vychází z potenciálních přirozených skladeb lesních typů vylišených v daném území při revizi v r. 2006 (MIKESKA, ÚHÚL pob. Hradec Králové). 1,0 0,2 3,1 0 + 6,0 + + + 0,2 0,5 + +

32,00 0 73,00 0,50 0,50 11,40 + 0,70 + 0,70 + + 0

Smrk ztepilý má největší zastoupení ve 5. až 9. věkovém stupni, kdy byl v neúměrném množství vysazován na úkor borovice lesní, dubu letního, buku lesního a jedle bělokoré Zastoupení dubu letního a buku lesního je ve všech věkových stupních nedostatečné nebo úplně chybí. Buk se ojediněle objevuje v náletu po celé ploše rezervace, především pod borovicí. Jedle bělokorá není v zastoupení podchycena. Vyskytuje se jen ojediněle, stanovištní podmínky pro tuto dřevinu jsou podstatně vyšší, její podíl by se měl pohybovat kolem 7 % zvláště v inverzních polohách. Zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů Stupně přirozenosti lesních porostů

Skladba dřevin 1. (%) 2. 0-5 +

1. Les původní 0-5

+

2. Les přírodní 0-10

+

3. Les přírodě blízký 4. Les přírodě vzdálený (kulturní) 5. Les nepůvodní 6. Holina

0-50

-

51-100

-

-

-

Přípustné způsoby ovlivnění lesních porostů 1. mýtní těžba jednotlivých stromů (toulavá t.) před více než 100 lety, 2. odvoz odumřelého dříví před více než 50 lety, 3. pastva domácích zvířat nebo chov spárkaté zvěře v minulosti, přičemž tyto vlivy na druhovou skladbu, strukturu a texturu dřevinné složky jsou v současnosti zanedbatelné 1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na méně než 1/4 plochy (v současnosti ne), mýtní těžba s následnou sekundár. sukcesí lesa v minulosti, 2. zásahy sledující cíle ochrany přírody v minulosti (v současnosti ne), 3. odvoz odumřelého dříví v posledních 50 letech (v současnosti ne) 1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na více než 1/4 plochy (v současnosti ne), 2. v současnosti pouze zásahy sledující cíle ochrany přírody (zásahy managementové), 3. nahodilá těžba živých stromů (BO, SM) nalétnutých kůrovci a odvoz tohoto dříví v současnosti

Les s významným zastoupením přirozené dřevinné skladby a nadále hospodářsky využívaný Les s významným zastoupením nepůvodní dřevinné skladby a nadále hospodářsky využívaný --

Barva v Zastou mapě pení % zelená

0

hnědá

0

žlutá

20

modrá

70

červená

10

bílá

+

1. přítomnost stanovištně a geograficky nepůvodních dřevin 2. přítomnost všech hlavních geograficky a stanovištně původních druhů dřevin, tj. druhů s předpokládaným původním 15



zastoupením více než 20%, v zastoupení nejméně 1%

16



PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ V PR KLOKOČSKÉ SKÁLY

LT

HA

0Z1

15,43

0Z3 0Y1

ZAKRSLÝ RELIKTNÍ BOR - skalnatý (Pinetum relictum) 2,33 - kamenitý ROKLINOVÝ SKELETOVÝ BOR – smrkový 1,51 (Pinetum faucibile saxatile)

0Y3

23,14

0M1

0,82

0M2 0M3 0M9

5,50 17,28 1,51

0K3

8,39

0K9

6,92

3Y1

0,92

3M3

30,90

3M4

2,06

3K1

2,23

3K5 3K6 3K9

13,21 0,55 1,73

3N4

6,92

3I4

14,60

3I5

10,11

3S1

1,12

3S8 3S9

0,58 0,58

3H1

0,71

3L2

0,14

3V2

0,31

3O6

1,40

3P1

0,38

4Y0

2,86

4M3

9,39

4K1

12,18

4K6

4,79

4K7 4K9 4N1 4N4 4S1 4S6 4F9

NÁZEV LESNÍHO TYPU

BO 8 BŘ 1 (DB BK) 1 BO 5 BK 2 SM 1 DB 1 BŘ 1 JD

– dubobukový

BO 5 BK 3 DB 1 BŘ 1 JD

CHUDÝ (DUBOBUKOVÝ) BOR - vřesový (Querceto-Pinetum oligotrophicum) - brusinkový - borůvkový - svahový KYSELÝ DUBOBUKOVÝ BOR – borůvkový s metličkou (Querceto-Fagi-Pinetum acidophilum) - svahový

BO 8 BŘ 2 DB BK

SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA – borůvková (Querceto-Fagetum saxatile) CHUDÁ DUBOVÁ (BOROVÁ) BUČINA – borůvková (Querceto-Fagetum oligotrophicum) - hasivková KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA – metlicová (Querceto-Fagetum acidophilum) - borůvková - se šťavelem - svahová KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA borůvková (Querceto-Fagetum acidophilum) ULÉHAVÁ KYSELÁ lapidosum DUBOVÁ BUČINA – černýšová (Querceto-Fagetum illimerosum acidophilum) - ostružiníková SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA – šťavelová (Querceto-Fagetum oligo-mesotrophicum) - ochuzená - svahová HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA - šťavelová (Querceto-Fagetum illimerosum mezotrophicum) JASANOVÁ OLŠINA – prameništní (Fraxineto-Alnetum fontinale) VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA – papratková (Querceto-Fagetum humidum fraxinosum) JEDLODUBOVÁ BUČINA - štavelová (Abieti-Querceto-Fagetum variohumidum mesotrophicum) KYSELÁ JEDLOVÁ DOUBRAVA –s bikou chlupatou (Abieto-Quercetum variohumidum acidophilum) SKELETOVÁ BUČINA – sběrný typ (Fagetum saxatile) CHUDÁ (BOROVÁ) BUČINA – borůvková (Fagetum oligotrophicum) KYSELÁ BUČINA – metlicová (Fagetum acidophilum) - borůvková

1,54 - se śtavelem 2,02 - svahová KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA – s kapradí 5,29 osténkatou (Fagetum lapidosum acidophilum) - borůvková 11,12 SVĚŽÍ BUČINA – štavelová (Fagetum oligo-mesotrophicum) 2,58 - ochuzená SVĚŽÍ KAMENITÁ BUČINA – roklinová 0,22 (Fagetum lapidosum mesotrophicum) 0,24

PLO 18b

PŘIROZENÁ DŘEVINNÁ SKLADBA BO 9 BŘ 1 DB BK

FYTOCENOLOGICKÁ VEGETAČNÍ JEDNOTKA Dicrano - Pinetum var. petraeae / RhodococcoVaccinietum myrtilli (Cladonio rangiferinae-Pinetum) Dicrano - Pinetum var. petraeae Vaccinio – Fagetum var. petraeae / Dicrano Pinetum var. petraeae / Rhodococco-Vaccinietum myrtilli Vaccinio – Fagetum var. petraeae / Dicrano Pinetum var. petraeae / Rhodococco-Vaccinietum myrtilli / sv. Asplenion septentrionalis Dicrano - Pinetum / Rhodococco-Vaccinietum myrtilli

BO 8 BŘ 2 DB BK BO 8 BŘ 2 DB BK BO 8 BŘ 2 DB BK BO 7 DB 1,5 BK 1,5 BŘ

Dicrano - Pinetum / Rhodococco-Vaccinietum myrtilli Dicrano - Pinetum / Rhodococco-Vaccinietum myrtilli Dicrano - Pinetum / Rhodococco-Vaccinietum myrtilli Dicrano - Pinetum (Querci-) / Vaccinio – Fagetum / Vaccinio vitis idaeae – Quercetum BO 7 DB 1,5 BK 1,5 BŘ Dicrano - Pinetum (Querci-) / Vaccinio – Fagetum / Vaccinio vitis idaeae – Quercetum BK 3-6 DB 3 JD+-1 BO 1-2 BŘ+- Vaccinio – Fagetum petraeae (Querci-) / sv. 1 Asplenion septentrionalis BK 4-5 DB 4 BO 1-2 BŘ Vaccinio – Fagetum / Vaccinio vitis idaeae – Quercetum BK 4-5 DB 4 BO 1 JD +-1 BŘ Vaccinio-Fagetum quercetosum var. abieosum BK 6-8 DB 1-3 JD+-1 Luzulo - Fagetum (Querci-) BK 4-6 DB 3-4 JD+-1 BO+-1 BK 7-8 DB 2 JD+-1 BK 6-7 DB 3-4 JD BK 5 DB 3-4 BO+-1 BŘ +-1 JD BK 5-6 DB 3-4 JD 1 BO +-1

Vaccinio - Fagetum / Luzulo-Quercetum Luzulo - Fagetum (Querci-) (Oxalis acetosella) Luzulo - Fagetum (Querci-) Vaccinio – Fagetum / Vaccinio vitis idaeae – Quercetum Vaccinio-Fagetum quercetosum var. abieosum

BK 6-8 DB 1-3 JD+-1 BK 6-8 DB 1-2 JD +-1 LP+-1 HB

Luzulo - Fagetum (Querci-) (Oxalis acetosella) Luzulo - Fagetum (Querci-) (Oxalis acetosella)

BK 6-7 DB 2 JD +-1 LP+-1 BK 5-6 DB 2-3 JD +-1 LP+-1

Luzulo - Fagetum (Querci-) (Oxalis acetosella) Luzulo - Fagetum (Querci-) (Oxalis acetosella)

BK 6 DB 2 JD 1-2 LP+-1 HB

Luzulo - Fagetum (Querci-) (Abieti-)

OL 5 JS 4 (DB JV JL) 1

Carici remotae-Fraxinetum

BK 4-5 DB 2-3 (LP JD)+-1 (JS JV OL)+-1

Tilio - Fagetum (Alneto-)

DB 4 JD 2 BK 2-3 LP+-1 HB+-1

Luzulo-Fagetum quercetosum var. abieosum / Abieti-Quercetum/

DB 4 JD 3 BK 2 (OS BŘ) 1 SM LP BK 7-8 DB 1-2 (JD BŘ SM BO) +-1 BK 6 DB 1 JD +-1 BO 1-2 BŘ

Abieti - Quercetum / Abietetum (Fagi-) Luzulo - Fagetum var. petraeae / sv. Asplenion septentrionalis Vaccinio – Fagetum

BK 7-8 JD 2 (DB SM) +-1

Luzulo-Fagetum typicum

BK 7 JD 1-2 DB 1 BO+-1 SM

Vaccinio – Fagetum / Vaccinio vitis idaeae – Abietetum Luzulo - Fagetum (Oxalis acetosella) Luzulo - Fagetum typicum Luzulo - Fagetum (dryopteridetosum dilatatae)

BK 7-8 JD 2 DB +-1 LP BK 7-8 JD 2 (DB SM) +-1 BK 7 JD 2 DB 1 (JV LP) BK 6 DB 1 JD +-1 BO 1-2 BŘ BK 8 JD 2 LP JV DB HB

Vaccinio – Fagetum / Vaccinio vitis idaeae – Abietetum Luzulo-Fagetum (Oxalis) / Tilio cordatae-Fagetum

BK 8 JD 2 LP DB BK 7 JD 2 (LP JV SM ) 1 JS DB

Luzulo - Fagetum (Oxalis acetosella) Tilio cordatae-Fagetum (Alnus, Athyrium filix-femina)

17



PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ V PR KLOKOČSKÉ SKÁLY - POKRAČOVÁNÍ

LT

HA

4V1

2,54

4P1

0,87

5N3

7,59

5U1

0,66

5G1

0,21

NÁZEV LESNÍHO TYPU VLHKÁ BUČINA – netýkavková (Fagetum humidum fraxinosum) KYSELÁ DUBOVÁ JEDLINA - biková (Querceto-Abietum variohumidum acidophilum) KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA – se šťavelem (Abieti-Fagetum lapidosum acidophilum) VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA – devětsilová (Fraxineto-Aceretum vallidosum) PODMÁČENÁ JEDLINA – přesličková (Abietum quercinopiceosum paludosum mesotrophicum)

PŘIROZENÁ DŘEVINNÁ SKLADBA BK 4 JD 4 DBL 1 (JS JV OL) 1 LP JD 4 DB 3 BK 2-3 (SM OS BŘ)+-1 BK 6 JD 3 SM 1 JV LP JV 3 JS 3 BK 2-3 JL 1 (JD OL) +-1 SM JD 7 SM 2 OL 1 BK DBL OS

PLO 18b FYTOCENOLOGICKÁ VEGETAČNÍ JEDNOTKA Tilio cordatae-Fagetum (Alnus) Luzulo pilosae-Abietetum (Querci) Luzulo-Fagetum dryopteridetosum (Picea, Abies, filices) Carici remote - Fraxinetum Carici remotae -Abietetum

2.6. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Schématický obdélníkovitý způsob a navyklé holosečné přiřazování podle věkových stupňů bez ohledu na terén a stanoviště je patrné už i při pohledu na nejnovější lesnickou porostní mapu proloženou typologickou mapou. Týká se to i těžeb na menších skalách a bezprostředně až téměř ke hraně skal. (viz též např. severní část jinak zdařilé domýtné seče ve skupině 2C14 a JV hrana seče ve skupině 4A0. Výjimku a náznak přírodě blízkého hospodaření zatím tvoří skupinovitý způsob obnovy ve skupině 2A12. Kompromisem mezi ekonomikou těžby, světlomilností BO a potřebami podpory odlišné druhové a struktury lesa v rezervaci než má hospodářský les je přerušování náseku či holoseče kulisami původního porostu, ponechávání hloučků a výstavků z listnáčů a výstavků BO a především skupinovitá seč a pomalejší a delší obnova, aby se dosáhlo prostorově vyrovnanější věkové struktury. Zásadně nepřiřazujeme seče vedle sebe bez ponechání alespoň úzkého pruhu obnovovaného či sousedního staršího porostu. Dotěžování až úplně ke skalám a těžba dokonce na nich způsobuje významnou změnu v podmínkách ochrany ekosystému skalních společenstev (včetně lišejníků a mechů) – změna mikroklimatu, mineralizace humusu a následná eroze – je nutno nechávat v úpatí skal alespoň výstavky stromů a na skalách zásadně netěžit. Vlivem okusu zvěře se nedaří přirozené obnově – nutno plotit i místa s perspektivou přirozené obnovy hlavně BK. Na příkladu nově smýceného porostu 732 A12, lze dokumentovat obtížnost dosažení změny ve smyslu přírodě blízkého a statusu rezervace odpovídajícího jemnějšího hospodaření (managementu). Přestože se jednalo o porost se zastoupením DB 13% a BK 2%, byl smýcen naholo bez ponechání ani jednoho výstavku listnáče a bez ponechání listnáčů v okraji porostu (o podrostním či skupinovitém způsobu ani nemluvě).

2.7. Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize V tomto území příliš nedochází ke kolizi mezi jednotlivými předměty ochrany.

18



3. Plán zásahů a opatření 3.1. Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1. Rámcové zásady opatření v lesních porostech 3.1.1.1. Způsob a intenzita hospodaření v lese Způsob a intenzita hospodaření zde musí plně respektovat požadavek nadřazené mimoprodukční funkce lesa zvláštního určení nad funkcí produkční. Z pohledu současné ekonomiky při hospodaření v lesích a za pokračující preference SM a BO bude tento les při dodržování principů nadřazené mimoprodukční funkce nerentabilní. Určitým navrhovaným kompromisem vyplývajícím z částečné ekonomické únosnosti a zároveň požadavku na přirozenější strukturu lesních porostů jsou skupinové seče (= vytváření nepřiřazovaných a tedy nedotýkajících se světlin) o velikosti 0,08 - 0,20 s výsadbou BK, DB (JD, KL, LP). Šířka seče ale i délka seče nesmí přesáhnout výšku stromu a mezi přiřazovanými sečemi musí zůstat alespoň řada stromů mateřského porostu, či nejlépe zapojená skupinka, aby nebyla narušena horizontální věkově rozrůzněná struktura přírodě blízkého lesa (v půdorysu mozaika charakteru „ementálu“). Obnovní doba pak musí být i u borovice až 50letá. Je logické a zároveň nejefektivnější, že je třeba využít přirozenou obnovu, nicméně za současného přezvěření lokality a s ohledem na nároky na provádění podrostního hospodaření a nedostatku přirozené dřevinné skladby se bez umělé obnovy většinou neobejdeme. S ohledem na současnou strukturu a velmi malé zastoupení dřevin přirozené skladby je nutností podpora stromů BK a DB (obou našich dubů). V daných podmínkách částečně skalnatého terénu jsou pro umístění skupinových sečí předem dány možnosti v úžlabinách a úpatích a na náhorní plošině. Seče prováděné na výšku stromu a přiřazované až ve stádiu tyčkovin nezpůsobí vyšší riziko ohrožení větrem. Zde je výhodou ochrany proti větru i clona skal. Nedotěžovat bezprostředně ke hraně skal. Čím vyšší je skála za hranou tím širší musí být nedotěžený ochranný pruh - tedy zhruba od 20 m až do 40 m. (Nikoli jako v porostu 4A0 či 3E2). Na poměrně značné části území rezervace a to nejen ve vlhčích podsvahových partiích se objevuje ojedinělý až hloučkovitý pomístný nálet BK odolávající okusu zvěře ve všech věkových stupních. Místy se objevuje i ojedinělý nálet JD. Tyto nárosty bez ohledu na věk porostu (většinou borových) by se měly přednostně uvolňovat. Na mapce zásahových zón je tmavozelenou barvou vyznačen hlavní předmět ochrany na skalách (charakter ochranného /§7/1a zákona 289/95 Sb./ a přirozeného lesa na skalách – 0Z, 0Y, 3Y, 4Y, 0Mz) – cca 50 ha (20 %). Jedná se především o zbytky reliktních borů, zakrslé porosty na skalách, a další skalní a skeletnaté ekosystémy řídkého ochranného lesa. Při vypracování nového LHP by měly být tyto typologicky vymezené části odděleny samostatnými porostními skupinami. Umožnilo by to rovněž lépe odlišit kategorii ochranného lesa od lesa zvláštního určení. Na mapce zásahových zón je dále uvedena cenná světlezelenou barvou vyznačena zóna, kde musí být povolena jen jednotlivě výběrná či skupinovitá seč a neprovádět bezprostřední přiřazování (do 25 let věku mlaziny).

3.1.1.2. Zabezpečení starých stromů a kostry výstavků v PR Na základě zkušeností se způsobem provádění výběrných, probírkových a jiných těžeb v rezervaci lze doporučit zabezpečení vybraných a starých stromů tak, aby bylo jasné, které konkrétní stromy a skupiny mají zůstat v každém případě do rozpadu. Způsob označení a jejich výběr by mohl být předmětem samostatného terénního jednání za účasti ornitologa, entomologa, státní správy a správce lesa současně s umístěním skupinových sečí. V každém případě je nezbytné zajistit kostru horního stromového patra ze stávajících přimíšených listnáčů a jednotlivě BO (na skalách celoplošně) do rozpadu po celé ploše rezervace.

19



3.1.1.3. Geograficky nepůvodní dřeviny Na území rezervace se nacházejí ojediněle až hloučkovitě vtroušeny geograficky nepůvodní dřeviny: dub červený, trnovník akát, borovice vejmutovka, borovice banksovka, douglaska tisolistá, kaštanovník setý a modřín evropský. Je nezbytně nutné tyto dřeviny postupně vyřezat a zamezit jejich samovolnému šíření (viz příloha podrobný popis zásahy a opatření podle porostních skupin. Jakékoli šíření geograficky nepůvodních dřevin na území PR je zcela nepřípustné a odporuje to základnímu poslání rezervace, ale i zákonu o ochraně přírody.

3.1.1.4. Péče o porostní okraje Je zapotřebí věnovat pozornost udržování a vytváření takových porostních okrajů, které by umožňovaly co nejplynulejší přechod z lesního do nelesního prostředí. Takový okraj snižuje náhlost změny podmínek mezi lesem a bezlesím („snižování ekologického gradientu“) a umožňuje i existenci druhů, které by jinak obtížně hledaly útočiště v otevřené krajině nebo ve stinném lese. Těchto funkcí se dosahuje utvářením a ochranou lesních okrajů, které mohou mít za různých podmínek různé uspořádání – od bylinného lemu po několikaetážový přechodový útvar (patro stromové různého věku, keřové a bylinné). Je nezbytně nutné při jakýchkoli případných těžbách ponechávat stromový a keřový okraj lesa na dožití, neboť se v něm kumuluje díky optimálním podmínkám diverzita živočišných a rostlinných druhů.

3.1.1.5 Zásady opatření v lesích z pohledu zoologického a mykologického Zkušenosti s výskytem drtivé většiny různých skupin živočichů a hub, a to především entomofauny ukazují, že problémem není samotný fakt hospodaření v lesích, ale způsob hospodaření, kdy vznikají stejnověké a stejnorodé porosty, v nichž se důkladně odstraňují staré a suché stromy a porostní okraje. Rozhodujícím biotopem většiny entomofauny, ale i avifauny, jsou řídké osluněné staré porostní skupiny se starými rozpadajícími se stromy a nedotěžené zbytky starých porostních skupin a hloučky. To platí v podobné míře i pro výskyt saprofytických i parazitických hub. Ptáci, netopýři: Vedle jeskyň právě vzrostlé až přestárlé stromy obsahují velké množství přirozených dutin, které jsou vyhledávány k hnízdění specifickými druhy ptáků a netopýrů. Pro jejich ochranu obecně platí zachování věkově rozrůzněných přirozených lesních porostů se starými doupnými stromy. Těžbu neprovádět v hnízdním období (15.3. - 30.8.)

3.1.1.6 Zásady opatření v lesích z pohledu botanického K zachování a rozvoji populace Blechnum spicant (především v Zeleném dole) je nutné: 1. Neodlesňovat údolí formou holoseče, aby zůstalo zachováno příznivé mikroklima na dně údolí. 2. Zalesňování vzniklých holin provádět směsí smrku a buku. 3. Případné maloplošné těžby provádět v zimním období, nejlépe při sněhové pokrývce, aby nedošlo k mechanickému poškozování rostlin. Přibližování dřeva provádět pomocí koní a malým traktorem v kombinaci s lanovým systémem. Dojde-li přesto k většímu rozrušení povrchu půdy, provést ihned asanaci. 4. Protože údolím vede turistická stezka, bylo by vhodné na jeho začátku umístit tabuli s informačním textem. Nezalesňovat drobné loučky na bezlesích pro udržení větší druhové rozmanitosti.

20



ad 3.1.1.) a) Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 01

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

les ochranný §7/1a

0Y, 0Z, 0Mz, 3Y, 4Y

Orientační druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa podle SLT SLT

Doporučené podíly dřevin při obnově

0Mz 0Y,0Z 3Y,4Y

meliorační a zpevňující dřeviny BK,DB,DBZ,JŘ,JD,BŘ BK,BŘ,DB,DBZ,JD BK,DB,DBZ,JD,BŘ

BO 9 (DB BK BŘ) 1 /BO 9 (BŘ SM BK DB)1)/ /BK 6 DB 1-3 BŘ 1 (BO SM) 1-2 LP HB JD/

A) Porostní typ BOROVÝ (SMÍŠENÝ) Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba ∞

∞

B) Porostní typ SMRKOVÝ (SMÍŠENÝ)

C) Porostní typ BUKOVÝ/DUBOVÝ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

120

50

∞

∞

Hospodářský způsob



ochranný režim s podporou obnovy a monitorováním stavu ekosystému

Skupinovité seče

ochranný režim s podporou obnovy a monitorováním stavu ekosystému

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty ochranný režim - případně podpora horizontálně a vertikálně členěné struktury a obnovy

redukce stavu BO,DB,BK

s přeměnou

na ochranný režim - případně podpora horizontálně a vertikálně členěné struktury a obnovy

Způsob obnovy a obnovní postup ochranný režim s případnou podporou obnovy či podsadbami a dosadbami

Kombinovaný - změna druhové skladby na BK, DB, JD

ochranný režim s případnou podporou obnovy či podsadbami a dosadbami

Péče o nálety, nárosty a kultury podpora uvolněním BR, BK, DB

podpora BK, DB

podpora uvolněním BK, DB

Výchova porostů podpora uvolněním BR, BK, DB

redukce SM, podpora BK, DB

podpora uvolněním BK, DB

Opatření ochrany lesa kůrovec, imise

kůrovec, imise, sucho

-

kůrovec

Ponechávat stát i souše

Provádění nahodilých těžeb Ponechávat stát i souše

Poznámka Ohromná pestrost a zároveň odlišnost stanovištních podmínek (bohaté až velmi chudé; skalnaté až deluviální) na velmi malých plochách oproti velkým pouze věkově vymezeným porostním skupinám jasně ukazuje na naprostou nutnost posuzovat jakoukoli činnost v porostech podle přiložené typologické mapy a nejen podle LHPO !!!

21

ad 3.1.1.) b) Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 40

Kategorie lesa les zvláštního určení §8/2a

Soubory lesních typů 0K,0M,3H,3F,4F,3I,3K,4K,3M,4M,3N,4N,3S,4S,3O,3V,4V,3P,4P,3L,5U,5G

Orientační druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa podle SLT SLT 0K,0M 3-4M 3I,3-4N,3-4K 3-4F,3-4S, 3H 3O,3-4V 3-4P 3L,5U,5G

Doporučené podíly dřevin při obnově

meliorační a zpevňující dřeviny BK,DB,DBZ,JŘ,JD,BŘ BK,DB,DBZ,LP,HB,JD,BŘ BK,JD,LP,DB,DBZ BK,JD,LP,JV,KL,JS,JL,DB,DBZ,HB BK,JD,LP,JV,KL,JS,JL,DB,DBZ,HB BK,JD,LP,DB,DBZ,OS,BR OL,JV,JL,LP,JD,BK

BO 9 (DB BK BŘ) 1 SM BO 5 BK 3 DB 2 BŘ SM JD BK 4 DB 1 BO 3 SM 2 LP JD BK 5 DB 1 (LP KL) 1 SM 3 JD HB BK 6 DB 3 (KL LP JS) 1 JD HB BO 3 SM 2 JD 2 DB 2 BK 1 BŘ OL 3 JS 2 SM 2 JD 1 BK 1 JV 1 DB

A) Porostní typ DUBOVÝ/BUKOVÝ Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba ∞

∞

B) Porostní typ SMRKOVÝ (SMÍŠENÝ)

C) Porostní typ BOROVÝ (SMÍŠENÝ)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

110

50

120

40




Kombinovaný – skupinovité formy s výběrnými prvky

Skupinové seče

Skupinové seče

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty podpora horizontálně a vertikálně členěné struktury

redukce stavu

podpora horizontálně a vertikálně členěné struktury

Způsob obnovy a obnovní postup Kombinovaný – skupinovité formy (max. 0,15 ha) s výběrnými prvky – zpravidla nutnost umělé výsadby

Kombinovaný - změna druhové skladby na BK, DB, JD

Skupinové seče (max. 0,20 ha)

Péče o nálety, nárosty a kultury podpora BK, DB

podpora BK, DB

podpora BR, BK, DB

Výchova porostů podpora DB

redukce SM, podpora BK, DB

podpora BR, BK, DB

Opatření ochrany lesa -

kůrovec

kůrovec

kůrovec

Ponechávat stát i souše

Provádění nahodilých těžeb Ponechávat stát i souše

Poznámka Ohromná pestrost a zároveň odlišnost stanovištních podmínek (bohaté až velmi chudé; skalnaté až deluviální) na velmi malých plochách oproti velkým porostním skupinám jasně ukazuje na naprostou nutnost maloplošných skupinovitých až výběrných obnov (i za cenu ekonomické nerentabilnosti) a nutnost posuzovat jakýkoli zásah a podíl MZD podle přiložené typologické mapy a nejen podle LHPO !!!



3.1.2. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v lesní části území - viz příloha 1A

3.2. Zaměření a vyznačení území v terénu Značení hranice je nevýrazné. Na základě zkušeností s efektem různého druhu značení ve vztahu k uživatelům rezervace lze doporučit spíše doplňování cedulí s nápisem a státním znakem na přístupových cestách. Červené pruhy na stromech mají minimální efekt pro návštěvníky a žádný pro vlastníky, kteří musí být dostatečně srozuměni s rozsahem území podle příslušných parcel jejich vlastnického práva. Lze doporučit doplnění o populárně naučné informační tabule na nejfrekventovanějších místech.

3.3. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.3.1. Řešení kolizí mezi zájmy ochrany přírody a ostatními zájmy Pokud nebude možné zabezpečit plnění předmětu ochrany přírody v minimálních požadavcích, které vyplývají z plánu péče, dohodou s vlastníkem či správcem (s pomocí dotací, náhrad a vyrovnání újmy), je z dlouhodobého hlediska nejefektivnějším řešením výkup nebo směna pozemků.

3.4. Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Usměrňovat turistický ruch na hlavní turistické stezky, aby nedocházelo ke zbytečnému rozptylu návštěvníků, zabraňovat divokému táboření. Pokud budou na hlavních turistických stezkách osazeny odpadkové koše, pak zajišťovat jejich pravidelné vyprazdňování. Nepovolovat organizované akce jako závody orientačního běhu, cyklistické závody apod. Horolezectví je povoleno s výjimkou hradu Rotštejn.

3.5. Návrhy na vzdělávací využití území V současné době je umístěna naučná stezka instalovaná Sdružením na ochranu Klokočských skal.

3.6. Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Pravidelný a specializovaný inventarizační průzkum všech složek fauny a flóry umožňuje efektivněji nasměrovat opatření v péči o území a stanovit lépe priority ochrany. Detailní průzkumy dávají také více informací a podkladů pro dostatečnou argumentaci k cílům a zásahům a především ke konkrétnímu omezení či vyloučení hospodářského či mysliveckého využívání. V daném území je třeba doplnit inventarizační průzkumy z hlediska podrobnosti do srovnatelné úrovně a data uložit jednotným způsobem do „digitální rezervační knihy“, včetně jednotné formy identifikace v terénu, aby následný monitoring byl dostatečně efektivní. Zoologický inventarizační průzkum Zoologické inventarizační průzkumy je třeba provádět 1x za období platnosti plánu péče s min. dvouletým předstihem před vyhotovením dalšího plánu péče.

23



Botanické inventarizační průzkumy Botanické inventarizační průzkumy je třeba provádět 1x za období platnosti plánu péče s min. jednoletým předstihem před vyhotovením dalšího. Vedle obligátně prováděných průzkumů cévnatých rostlin a jejich společenstev se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost i rostlinám bezcévným. Fytocenologické plochy Jednou za cca 10 let je vhodné provést fytocenologické snímkování vybraných trvalých ploch, které je třeba co nejdříve založit a stabilizovat v lesních porostech. Typologické zkusné plochy V území se nacházejí 4 typologické zkusné plochy ÚHÚL pobočky Hradec Králové.

3.7. Způsoby dokumentace jednotlivých zásahů a vyhodnocení jejich účinků U všech zásahů je nutno vést záznamy o charakteru, datu, kvalitě, ceně provedení a dodavateli v každém roce. Vyhodnocení účinků bude prováděno na základě monitorování vývoje vegetace na již existujících fytocelonogických a lesnických plochách (popř. na plochách, které budou nově založeny) a inventarizačních průzkumů. Veškeré údaje, evidenci, náklady, monitoring a průzkumy včetně vyhodnocení je třeba archivovat v rezervační knize a ukládat do digitální rezervační knihy, aby se mohla sledovat efektivita, vývoj, změny apod..

24



4. Závěrečné údaje 4.1. Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)

Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Jednorázové a časově omezené zásahy Likvidace drobných skládek odpadků Informační tabule (3 ks)

Orientační náklady za rok (Kč)

-------------------------------------

C e l k e m (Kč) Opakované zásahy Úprava druhové skladby ve prospěch listnáčů - výchova, prořezávky – cca 40 ha (5 000 Kč /ha) Dřeviny přirozené druhové skladby – výsadba a ochrana včetně přirozené obnovy – cca 40 ha (40 000 Kč /ha) Ponechávání částí lesa přirozenému vývoji (cca 20% plochy PR – cca 50 ha viz mapka ochranných ploch) (čistý výnos z ha nebo ocenění ha lesa) Ponechávání výstavků, souší a ležícího odumřelého dříví v lese (15 % zásoby porostů nad 100 let – cca 5 000 m3) Zvýšené náklady na přibližování a těžbu v rozptýlených a maloplošných obnovních prvcích – cca 20 ha C e l k e m (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 20 000 50 000 70 000

20 000

200 000

160 000

1600 000

-

500 000

3 000

30 000

15 000

100 000

198 000

2 430 000

a) Náhrada za ztížení lesního hospodaření se řeší podle § 58 zákona č. 114/1992 v úplném znění č. 460/2004 a podle prováděcí vyhlášky 335/2006 Sb. (doslovná citace): „Pokud vlastníku lesního pozemku vznikne nebo trvá v důsledku omezení vyplývajícího z ochrany přírody ve ZCHÚ újma, má nárok na její finanční náhradu. Finanční náhradu poskytne z prostředků státního rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemného uplatnění nároku vlastníka lesního pozemku, jestliže je nárok na finanční náhradu a její výše prokázán doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku. Nárok na finanční náhradu zaniká, pokud uplatnění nároku nebylo příslušnému orgánu ochrany přírody doručeno do 3 měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala“. Pro toto MZCHU je příslušným orgánem ochrany přírody řešícím finanční náhradu podle § 58 Správa CHKO Český ráj b) Finanční podpora pro lesní hospodářství v rámci operačního programu Životní prostředí 2007 2013. Z pohledu lesnictví je stěžejní prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny a v jejím rámci zejména oblasti podpory 6.2 a 6.3, jejichž cílem je zlepšení přírodních poměrů v lesích podporou tvorby bohatě strukturovaných lesních porostů jako předpokladu pro zvýšení odolnosti lesů v budoucnu. Podpora v rámci OP ŽP je poskytována formou nevratné dotace, s maximální hranicí podpory 90 % z celkových způsobilých výdajů. c) Finanční podpora pro lesní hospodářství v rámci Programu rozvoje venkova 2007-2013 z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) řeší i environmentální lesnické otázky:

25



Opatření II.2.2. Platby v rámci Natura 2000 – podopatření II.2.2.1 Zachování hospodářského souboru lesního porostu (porostního typu) z předchozího produkčního cyklu Opatření II.2.3. Lesnicko-environmentální platby – podopatření II.2.3 Zlepšování druhové skladby lesních porostů

4.2. Použité podklady a zdroje informací MÍCHAL, I., PETŘÍČEK, V. A KOL.(1999): Péče o chráněná území II - Lesní společenstva, AOPK Praha, 714 s.. VRŠKA, T., HORT, L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení “přirozenosti” lesních porostů. – Metodika AOPK ČR, Brno. HADINCOVÁ, V. A KOL.(1997) : Invazní druh Pinus strobus v Labských pískovcích. Zprávy Čes. Bot. Spol., Praha, 32, Mater. 14: 63-79. QUITT, E. (1971) : Klimatické oblasti ČSSR. ČSAV, Geograf. ústav Brno. Studia Geographica 16. Brno. STEJSKAL, O. (1997): Plán péče o PR Klokočské skály 1997-2006. ÚHÚL pob. Hradec Králové. KOLEKTIV (2001): Oblastní plán rozvoje lesů PLO 18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj. ÚHÚL pob. Jablonec n. N. Regionální certifikace lesů PEFC– kritéria trvale udržitelného hospodaření v lesích (2005) - internet. Materiály soustavy Natura 2000 – AOPK Vlastní šetření 2007 a odborné konzultace. Seznam použité literatury pro inventarizační botanický průzkum v příloze (Vacková 1996): - Balatka, B., Sládek, J. (1971): Závrty v pískovcích Jičínské pahorkatiny – Československý kras, Praha, 20: 63-74. - Balatka, B., Sládek, J. (1984): Typizace reliéfu kvádrových pískovců České křídové tabule – Rozpr. ČSAV, ř.MPV, Praha. 94/6: 1-80. - Dostál, J. (1989): Nová Květena ČSSR. Academia, Praha - Faltys, V. (1993): Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech. Pardubice. Nepubl. - Faltysová, H. (1992): Přírodní rezervace Klokočské skály - inventarizační průzkum vegetačního krytu. Pardubice. Nepubl. - Ksandr, J. (1977): Pochůzka s ČSSPPOP. Nepubl. - Maršáková, M. (1973): Metodika inventarizačního průzkumu státních přírodních rezervací a chráněných nalezišť. SÚPPOP Praha. - Miluška, R. a kol. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. List Hradec Králové. Academia, Praha. - Nováková, H. (1977, 1983): Materiály KSSPPOP. Podklady ze síťového mapování. Nepubl. - Nožička, J. (1961): Lesy Českého ráje. Práce Výzkumného ústavu lesnického ČSSR. Praha, 21. - Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. Studia geografica, Brno, 16: 1-72. - Slavík, B. (1977): Floristicko-fytogeografická charakteristika Českého ráje z hlediska ochrany přírody. Bohemia centralis, Praha, 6: 43- 123. - Slavík, B. a kol. (1987, 1990, 1992): Květena České republiky 1, 2, 3. Academia, Praha. - Šoltysová, L. (1988): Inventarizace vyšších rostlin přírodní rezervace Klokočské skály. OMaG Jičín. Nepubl. - Vítek, J. (1987): Pseudokrasové tvary v pískovcích Klokočských skal. Československý kras, Praha, 38: 7185.

4.3. Seznam mapových listů a) Katastrální mapa (1:2880): b) Státní mapa odvozená 1:5000: c) Základní mapa České republiky 1:10 000: d) Základní mapa České republiky 1:50 000:

X-8-12, X-8-8, XI-8-5. XI-8-9 Turnov 2-6, 2-7, 1-6, 1-7 03-32-19, 03-32-24 03-32

26



4.4. Seznam používaných zkratek AOPK - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, KÚ - krajský úřad, ORP - obec s rozšířenou působností, OP - ochranné pásmo, LHC - lesní hospodářský celek, LHP - lesní hospodářský plán, LHK – lesní hospodářská kniha, LHO - lesní hospodářská osnova, LHPO - lesní hospodářský plán a lesní hospodářská osnova, KN – katastr nemovitostí, LS – lesní správa, LČR – Lesy České republiky s.p., MZD – meliorační a zpevňující dřeviny (příloha č. 4 vyhl. 83/1996 Sb), ÚHÚL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, ZCHÚ – zvláště chráněné území, OkÚ – okresní úřad, ONV – okresní národní výbor, MZe – ministerstvo zemědělství, MZD – meliorační a zpevňující dřeviny, EVL – evropsky významná lokalita; zkratky dřevin a půd - viz samostatná příloha vysvětlivek.

4.5. Plán péče zpracoval jméno: Ing. Miroslav MIKESKA Ph.D. - zpracování PP z průzkumů, lesnictví a pedologie, mapy a fotodokumentace

datum: 24.12.2007

27



5. Přílohy, tabulky, mapy Přílohy: 1. Popis lesních porostů a výčet navrhovaných zásahů a opatření v nich 2. Přehled taxonů cévnatých rostlin (souhrn všech nálezů k r. 1996 – Vacková 1996) 3. Bryologický průzkum – Gutzerová 2006 4. Zoologický průzkum – obratlovci - MRKÁČEK 1996 5. Zoologický průzkum – brouci 6. Výtah z LHPO (2007) 7. Zkratky dřevin a půd 8. Fotodokumentace Mapy: 1.Mapa přehledová (A3,A1) 2.Mapa parcelního vymezení (A3,A1) 3. Mapa lesnická porostní obrysová LHPO 2007 (A3,A1) 4. Mapa lesnická porostní obrysová - srovnání LHP 1997 a LHPO 2007 (A3) 5. Mapa lesních typů (A3) 6. Mapa lesnická a typologická na ortofotu (A3,A1) 7. Mapa převládajících dřevin v porostních skupinách (na rastru LHPO 2007) (A3) 8. Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (na typologické mapě a rastru LHPO 2007) (A3) 9. Mapa zón zásahů (A3)

28

Plán péče. Přírodní rezervaci. Klokočské skály. na období

Recommend Documents