PLÁN PÉČE O
PŘÍRODNÍ REZERVACI HAVRANKA (NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ) NA OBDOBÍ
2016 - 2025
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo:
1970
kategorie ochrany:
přírodní rezervace
název území:
Havranka
druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno:
nařízení
orgán, který předpis vydal:
Okr. úřad Havlíčkův Brod
číslo předpisu:
--
datum platnosti předpisu:
13. 11. 1998
datum účinnosti předpisu:
1. 12. 1998
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj:
Kraj Vysočina
okres:
Havlíčkův Brod
obec s rozšířenou působností:
Havlíčkův Brod
obec s pověřeným obecním úřadem:
Kámen
obec:
Kámen
katastrální území:
Jiříkov u Kamene (662372) Sedletín (746851)
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 662372 Jiříkov u Kamene Číslo parcely podle KN 554/5 558/1 558/25 558/28 558/29 558/30 558/32 558/33
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu vlastnictví
trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost
314 314 314 314 327 313 314 314
2
Výměra Výměra parcely parcely celk. KN v ZCHÚ podle KN (m2) (m2) 508 172166 8855 530 125224 10044 28242 2627
508 172166 8855 530 125224 10044 28242 2627
Číslo parcely podle KN 558/34 558/35 558/36 558/37 558/38 558/39 558/40 558/41 558/42 558/43 558/44 558/45 558/46 558/47 558/48 559 560/1 560/3
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu vlastnictví
trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda lesní pozemek lesní pozemek
314 314 314 314 314 314 314 314 314 314 314 314 314 314 314 314 314 314
Výměra Výměra parcely parcely celk. KN v ZCHÚ podle KN (m2) (m2) 3356 1832 1150 1571 1844 2910 1658 2923 2361 3164 6117 3886 6892 4711 9615 1780 1953 1833
3356 1832 1150 1571 1844 2910 1658 2923 2361 3164 6117 3886 6892 4711 9615 1780 1953 1833
Celkem
407752
Katastrální území: 746851 Sedletín Číslo
Způsob
parcely Druh pozemku podle podle
KN
KN 254/1
využití pozemku
Výměra Číslo listu parcely celk. vlastnictví
podle KN
podle KN (m2)
trvalý travní porost
324
Výměra parcely KN v ZCHÚ (m2)
9195
Celkem
9195 9195
Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
3
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha 0,3786
vodní plochy
trvalé porosty
Způsob pozemku
OP plocha v ha cca 9,5079
využití ZCHÚ plocha v ha
cca 0,7463
travní 41,0851
orná půda
0,231
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
cca 3,4401 cca 3,4417
cca 0,3766 cca 0,0273 41,6947
cca 17,5399
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park:
ne
chráněná krajinná oblast:
ne
jiný typ chráněného území:
- regionální biocentrum Jiříkovský rybník (kód 904) - nadregionální biocentrum Chraňbožský lesÚdolí Doubravy (Kód 40)
Natura 2000 ptačí oblast:
ne
evropsky významná lokalita:
CZ0610022 Havranka
1.6 Kategorie IUCN Navrženo do kategorie
IV. - řízená rezervace
4
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu
Návrh předmětů ochrany: Předmětem ochrany je komplex mokřadních luk s dominantním zastoupením střídavě vlhkých bezkolencových luk, vegetace vysokých ostřic a vlhkých pcháčových luk s výskytem významných druhů rostlin a živočichů na tato stanoviště vázaných, zejména populace hladýše pruského (Laserpitium prutenicum), ostřice blešní (Carex pulicaris), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), upolínu nejvyššího (Trollius altissimus), bekasiny otavní (Gallinago gallinago) a chřástala polního (Crex crex), 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav
A. ekosystémy Název ekosystému
Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Zahrnuje biotop T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
T1.5 Vlhké pcháčové louky
podíl plochy ZCHÚ (%)
v popis ekosystému
Celkem dobře zachovaný biotop na většině území, s variabilním druhovým složením podle vlhkosti stanoviště. V severním cípu je biotop značně degradovaný. Ve východním cípu se vyskytují velmi pěkně zachovalá vlhkomilnější společenstva s ohroženými Laserpitium prutenicum a Menyanthes trifoliata, dále Valeriana dioica, Epilobium palustre, Carex pallescens, Achillea ptarmica, Viola palustris, Comarum palustre aj. V jihozápadním cípu se nachází obdobná zachovalá vlhkomilnější společenstva Biotop je vyvinutý s ohroženými Laserpitium prutenicum, Trollius na přibližně 10 ha altissimus, Dactylorhiza majalis. Na vyvýšené louce na (25 % rozlohy PR) západní straně je společenstvo sušší a na pohled slabě degradované dominantními travami Alopecurus pratensis, Festuca rubra, ale stále s odpovídajícím druhovým složením s hojným Laserpitium prutenicum, Lathyrus pratensis, Sanguisorba officinalis, Potentilla erecta, Viola canina, Stellaria graminea, Lychnis floscuculi aj. Severní cíp sice stále ještě odpovídá bezkolencové louce, ale je již degradován více, bez ohrožených druhů, s Alopecurus pratensis, Cirsium arvense, Rumex obtusifolius. Biotop je vyvinutý na vlhčích částech lokality na Do 2-3 % rozlohy přechodech bezkolencových luk do porostů vysokých v malých ostřic a rákosin v podobě malých fragmentů. Po fragmentech zavedení managementu by mohlo dojít ke zvýšení rozlohy tohoto stanoviště na ca 10 % .
5
M1.7 porosty vysokých ostřic
Cca 20%
Vysoké, částečně rozvolněné, druhově chudé porosty, jejichž vzhled a strukturu udávají dominující trsnaté či výběžkaté druhy vysokých ostřic. Dle růstové formy ostřic má tento typ vegetace buďto homogenní nebo mozaikovitý charakter. Výběžkaté netrsnaté druhy (Carex acutiformis, C. lasiocarpa, C. rostrata) tvoří víceméně homogenní dvou či vícevrstevné porosty. Trsnaté druhy (C. appropinquata, C. cespitosa, C. diandra, C. elata) utváří mozaiku bultů a volných, zamokřených sníženin, tzv. šlenků. Tyto mozaiky umožňují koexistenci druhů s různými nároky na vlhkost. Na druhovém složení se často podílí i druhy slatiništních (Menyanthes trifoliata, Potentilla palustris) či rašelinných (Rhynchospora alba, Brachythecium rivulare, Sphagnum sp. div.) společenstev, vzácněji i druhy mokřadních luk (Caltha palustris, Juncus effusus, Myosotis palustris, Scirpus sylvaticus).
B. druhy název druhu
Hladýš pruský, Laserpitium prutenicum
kategorie aktuální početnost popis biotopu druhu, podle nebo vitalita další poznámky vyhlášky č. populace v ZCHÚ 395/1992 Sb., kategorie červeného seznamu KO, CR
hojně
Ostřice blešní, Carex pulicaris
O, C2t
Průzkumem neověřen, výskyt udáván z roku 2004, L. Čech, zdroj: NDOP AOPK ČR
Prstnatec májový, Dactylorhiza majalis
O, C3
desítky
Úpolín nejvyšší, Trollius altissimus
O, C3
hojně
Bekasína otavní, Gallinago gallinago
SO, EN
Chřástal polní, Crex crex
SO, VU
Vyskytuje se na vlhčích, slatinných a rašelinných loukách, řidčeji i ve světlých lesích. Roste na neutrálních až kyselých půdách, mezotrofních slatinných rašeliništích s vsokou hladinou podzemní vody a na mokrých loukách a prameništích. Druh roste od nížin až do hor, převážně na vlhčích nebo bažinatých loukách, alkalických nebo kyselých Roste na vlhkých loukách, ve světlých lesích, na prameništích, objevuje se v nížinách (odkud ustupuje).
tokající samec, biotop je Hnízdí na vlhkých loukách a okrajích vhodný i z hnízdního rybníků s nízkou vegetací. hlediska Obývá především vlhké louky, zejména více volajících samců v podhůří.
6
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Název a kód typu přírodního podíl plochy stanoviště ZCHÚ (%)
Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Zahrnuje biotop T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
v popis biotopu typu přírodního stanoviště
Biotop je vyvinutý na přibližně 10 ha (25 % rozlohy ZCHU)
Celkem dobře zachovaný biotop na většině území, s variabilním druhovým složením podle vlhkosti stanoviště. V severním cípu je biotop značně degradovaný. Ve východním cípu se vyskytují velmi pěkně zachovalá vlhkomilnější společenstva s ohroženými Laserpitium prutenicum a Menyanthes trifoliata, dále Valeriana dioica, Epilobium palustre, Carex pallescens, Achillea ptarmica, Viola palustris, Comarum palustre aj. V jihozápadním cípu se nachází obdobná zachovalá vlhkomilnější společenstva s ohroženými Laserpitium prutenicum, Trollius altissimus, Dactylorhiza majalis. Na vyvýšené louce na západní straně je společenstvo sušší a na pohled slabě degradované dominantními travami Alopecurus pratensis, Festuca rubra, ale stále s odpovídajícím druhovým složením s hojným Laserpitium prutenicum, Lathyrus pratensis, Sanguisorba officinalis, Potentilla erecta, Viola canina, Stellaria graminea, Lychnis flos-cuculi aj. Severní cíp sice stále ještě odpovídá bezkolencové louce, ale je již degradován více, bez ohrožených druhů, s Alopecurus pratensis, Cirsium arvense, Rumex obtusifolius.
1.9 Cíl ochrany Dosažení stanovištně heterogenní a druhově pestré mozaiky nelesních mokřadních biotopů, na kterou je vázán výskyt specifických druhů rostlin a živočichů pomocí dlouhodobé trvalé péče, eliminující vlivy sukcesních změn.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Poloha: Přírodní rezervace se nachází v severní části Kraje Vysočina, přibližně 8 km západně od Chotěboře a 3 km severovýchodně od obce Kámen, kde z východní strany navazuje na Jiříkovský rybník (příloha M1). Biogeografie: Dle biogeografického členění České republiky (Culek 1996) je území zařazeno do Havlíčkobrodského bioregionu 1.48.
7
Geomorfologie, geologie a pedologie: Z hlediska geomorfologického členění náleží lokalita k celku Hornosázavská pahorkatina, podcelek Havlíčkobrodská pahorkatina, okrsku Chotěbořská pahorkatina. Reliéf přírodní rezervace je plochý, jedná se o dno bývalého rybníka v nadmořské výšce přibližně 490 m n. m. Geologickým podkladem jsou pararuly, podél vodních toků jsou uloženy kvartérní hlinitopísčité náplavy, na navazujících velmi mírných svazích pak deluviální hlíny a sutě. V závislosti na vlhkostních podmínkách jsou hlavními půdními typy gleje na trvale vlhkých místech, pseudogleje na periodicky zaplavovaných částech a mesobasické kambizemě v nejsušších partiích. Klima: Území se nachází na rozhraní okrsku MT3 a relativně teplejšího okrsku MT2 mírně teplé klimatické oblasti. Západně se v okolí Habrů nalézá okrsek CH7 chladné klimatické oblasti. Průměrná roční teplota se zde pohybuje pod 7 ºC, průměrný roční úhrn srážek činí cca 700 mm. Lokalita je odvodňována potokem Sázavka, pravostranným přítokem Sázavy v povodí Vltavy. Fytogeografická charakteristika: Přírodní rezervace se nachází na v mezofytiku ve fytogeografickém okrese Hornosázavská pahorkatina (fytogeografický obvod Českomor. M.). Charakteristika lokality: Přírodní rezervace Havranka
představuje jeden z nejvýznamnějších komplexů mokřadních
stanovišť na území Kraje Vysočina. Nachází se v členité převážně agrární krajině na horním toku říčky Sázavky (Jiříkovského potoka). Lokalita má charakter ploché nivy obklopené ze tří světových stran převážně lesními porosty, ze severovýchodní strany navazují pole. Osou území je tok Sázavky, v západní části napřímený a zahloubený, do něhož se severu přitéká Vepříkovský potok a z jihu bezejmenná vodoteč. Další drobné vodoteče se nacházejí v jižní části lokality v okolí nedávno vybudovaného rybníka (soustavy velkých tůní). Místa s hladinou vody trvale při povrchu půdy, resp. trvale zaplavená, jsou pokryta plošně rozsáhlými formacemi rákosin a vysokých ostřic svazů Phragmition communis a Magnocaricion elatae, které představují významné hnízdiště ptactva. Botanicky nejcennější porosty zahrnují bezkolencové louky svazu Molinion s druhovým složením variabilním podle vlhkosti jednotlivých stanovišť - místy s drobnými fragmenty rašelinných ostřicových luk svazu Caricion fuscae a s náznaky přechodů k suchomilným krátkostébelným trávníkům svazu Violion caninae. Nejhodnotnější střídavě vlhké bezkolencové louky s chráněnými druhy prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis), vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), úpolínem nejvyšším (Trollius altissimus), hladýšem pruským 8
(Laserpitium prutenicum), ostřicí blešní (Carex pulicaris) se nacházejí na jihozápadě a východě rezervace. Na sušších místech přecházejí střídavě vlhké louky k mezofilním loukám svazu Arrhenatherion. Na okrajích území, v návaznosti na bezkolencové louky jsou mapovány vlhké pcháčové louky svazu Calthion. Z pozoruhodných a ohrožených rostlinných druhů se zde vyskytují např. hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), ostřice blešní (Carex pulicaris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), smldník bahenní (Peucedanum palustre), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), svízel severní (Galium boreale), zábělník bahenní (Potentiila palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a vrbovka bahenní (Epilobium palustre). Dříve zde byl zaznamenán i všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Další zkoumání vyžaduje populace vrby rozmarýnolisté – některé exempláře vykazují znaky vzácné vrby plazivé (Salix repens). Roztroušené skupiny dřevin tvoří především vrba popelavá (Salix cinerea), v. křehká (S. fragilis) a v. pětimužná (S. pentandra) Zoologicky je lokalita zajímavá výskytem mokřadních druhů ptáků – bekasina otavní (Gallinago gallinago), moták pochop (Circus aeruginosus), chřástal polní (Crex crex), plazů – zmije obecná (Vipera berus), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), a bezobratlých – např. saranče mokřadní (Stethophyma grossum), šídlo rákosní (Aeschna affinis), píďalka vachtová (Orthonama vittata). Při průzkumu v roce 2014 byl zjištěn výskyt celkem 17 druhů živočichů a 4 druhů rostlin zařazených mezi zvláště chráněné taxony a dalších 5 druhů živočichů a 11 druhů rostlin uvedených v Červených seznamech ohrožených druhů. Další 4 druhy zvláště chráněných druhů rostlin a 4 druhy rostlin uvedený v Červeném seznamu ohrožených druhů jsou z území známy, ale nebyly aktuálním průzkumem zachyceny. Tato skutečnost ukazuje na značný význam lokality z hlediska ochrany biodiverzity, především druhů podmáčených bezlesých stanovišť. Přehled zvláště chráněných druhů živočichů a druhů uvedených v Červených seznamech Pro druhy zařazené do Červených seznamů jsou použity zdroje: Farkač et al. 2005 pro bezobratlé, Plesník et al. (2003) pro obratlovce, Kučera & Váňa (2005) pro mechorosty a Grulich (2012) pro cévnaté rostliny. Informace o výskytu jsou čerpány z inventarizačního průzkumu lokality (Marhoul & Čížek (eds.) 2014).
9
název druhu
kategorie
aktuální
početnost
nebo popis biotopu druhu,
podle
vitalita populace v ZCHÚ
další poznámky
vyhlášky č. 395/1992 Sb., kategorie červeného seznamu Druhy uvedené ve vyhlášce 395/1992 Sb. Živočichové Ropucha obecná, Bufo bufo
O, NT
hojná pulci, dospělci desítky
jedná se o hojný druh, který je ekologicky plastický. Vyskytuje se především na okrajích listnatých
Slepýš křehký, Anguis fragilis
SO
pozorováno vice jedinců
a smíšených lesů. Ukrývá se ve vyhnilých pařezech, hromadách klestí apod.
Ještěrka
živorodá,
Zootoca
vivipara Užovka
obojková,
Natrix
natrix Zmije obecná, Vipera berus Krahujec obecný, Accipiter nisus
jednotlivě
O
viděni dva jedinci
KO, VU
jeden vyhřívající se jedinec
SO, VU
lesní,
Pernis
apivorus
SO, VU
žije
v lesích,
především
na
světlinách. náš nejhojnější had, obývá břehy vod, živí se hlavně vodními obratlovci Vyhledává místa prosluněná místa s dostatkem vlhkosti.
zaznamenán přelétající jedinec, nikoliv hnízdo zaznamenán
Včelojed
vlhkomilná,
SO, NT
Využívá
členitou
krajinu,
stává
se
i
synantropním druhem. Potravní specialista na ptáky.
pravidelně
přelétající Je nenáročný na habitat, který obývá, je však
jedinec
silně potravně specializován na vosy a jejich larvy. V případě jejich nedostatku se živí i drobnými obratlovci.
zaznamenán SO, VU
pravidelně
Ostříž lesní, Falco subbuteo Moták
pochop,
Circus
aeruginosus Bekasína otavní, Gallinago gallinago
O, VU SO, EN
zaznamenán
pár,
hnízdo
Biotop je pro něj vhodný
Luscinia
megarhynchos Bramborníček hnědý, Saxicola rubetra Ťuhýk šedý, Lanius excubitor vodní,
především
v mokřadní
vegetaci,
případně polích.
z hnízdního hlediska
s nízkou vegetací.
více volajících samců
Obývá
především
vlhké
louky,
zejména
v podhůří. O, LC O, LC O, VU SO
Netopýr
nikoliv. Hnízdí
tokající samec, biotop je vhodný i Hnízdí na vlhkých loukách a okrajích rybníků
Chřástal polní, Crex crex obecný,
starých hnízdech krkavcovitých či jiných dravců. Loví hlavně ptáky a velký hmyz.
SO, VU Slavík
přelétající Obývá především lesy v okolí vod. Hnízdí ve
jedinec, zřejmě potravní teritorium
Jeden pár
Obývá listnaté lesy nebo pruhy křovin v otevřené krajině
Několik párů.
Preferuje vlhké louky s ne příliš hustým porostem.
Jeden pár
Preferuje otevřené oblasti s roztroušenými stromy a keři, polní lesíky
hojně
hojný druh, vyžaduje stojaté a pomalu tekoucí
Myotis
vody, stromový druh, i když v dnešní době se
daubentonii
ukrývá i v budovách
10
název druhu
kategorie
aktuální
početnost
nebo popis biotopu druhu,
podle
vitalita populace v ZCHÚ
další poznámky
hojně
hojný druh, štěrbinový, listnaté a smíšené lesy
vyhlášky č. 395/1992 Sb., kategorie červeného seznamu SO Netopýr hvízdavý, Pipistrellus
a lidská sídla, vyžaduje blízkost vodních ploch
pipistrellus
a toků SO
Netopýr
rezavý,
hojně
hojný a přizpůsobivý druh, stromový, listnateé
Nyctalus
a smíšené lesy a břehové porosty, mívají 2
noctula
mláďata
Rostliny Ostřice blešní, Carex pulicaris
O, C2t
Průzkumem neověřen, výskyt udáván Roste na neutrálních až kyselých půdách, z roku 2004, L. Čech, zdroj: NDOP mezotrofních slatinných rašeliništích s vsokou AOPK ČR
hladinou podzemní vody a na mokrých loukách a prameništích.
Prstnatec
májový, O, C3
10 jedinců
Druh roste od nížin až do hor, převážně na
Dactylorhiza majalis
vlhčích nebo bažinatých loukách, alkalických nebo kyselých
Hladýš pruský, Laserpitium SO, C3
hojně
Vyskytuje
prutenicum
se
na
vlhčích,
slatinných
a
rašelinných loukách, řidčeji i ve světlých lesích.
Bledule
jarní,
Leucojum
vernum
Průzkumem neověřen, výskyt udáván O, C3
z 90. let 20. st., L. Čech, zdroj: NDOP AOPK ČR
Vachta trojlistá, Menyanthes O, C3
na ploše cca 10 × 10 m hustě
trifoliata
Roste ve vlhkých listnatých lesích a na vlhkých loukách Roste na zamokřených, kyselých půdách rašelinišť a slatin, také v mělkých tůních, stanoviště bývají slunná.
Tolije
bahenní,
Parnassia O, C2t
palustris
Průzkumem neověřen, výskyt udáván Roste z minulosti, zdroj: NDOP AOPK ČR
na
vlhkých
loukách,
rašeliništích,
vlhkých skalách, u břehů horských potoků, na prameništích, na půdách mokrých, zásaditých i kyselých
Všivec
lesní,
Pedicularis
sylvatica Úpolín
nejvyšší,
Průzkumem neověřen, výskyt udáván Roste na krátkostébelných vlhkých loukách a SO, C2t
Trollius O, C3
z 90. let 20. st., L. Čech, zdroj: NDOP pastvinách, často rašelinných, především na AOPK ČR
kyselých půdách
1 trs
Roste na vlhkých loukách, ve světlých lesích,
altissimus
na prameništích, objevuje se v nížinách (odkud ustupuje).
Druhy uvedené v Červených seznamech Živočichové Saranče
mokřadní, NT
hojně
Aluviální louky, litorály rybníků, rašeliniště
Stethophyma grossum
11
název druhu
kategorie
aktuální
početnost
nebo popis biotopu druhu,
podle
vitalita populace v ZCHÚ
další poznámky
vyhlášky č. 395/1992 Sb., kategorie červeného seznamu Šídlo rákosní, Aeschna affinis
VU
Na lokalitě byl druh zastižen na dvou Šídlo rákosní je mediteránním prvkem naší místech,
jednou
na
louce
poblíž odonatofauny, který recentně expanduje na
rybníků v jižní části lokality (GPS: sever. 49.7290747°N,
15.5521806°E),
podruhé nad vlhkou loukou na západní části lokality (GPS: 49.7331203°N, 15.5501900°E).
Opakovaný
nález
naznačuje, že se nejedná pouze o náhodný zálet, a že celková početnost bude mnohem vyšší. Pro rozmnožování může druh využívat jak rybníky v jižní části
lokality,
tak
i
některé
z
přítomných menších tůní. Zednice Osmia rufohirta
VU
Odchycen 1 ex.
šířící se druh teplých svažitých křovinatých míst, hnízdí v ulitách suchomilek, běžnější než se předpokládalo.
Píďalka vachtová, Orthonama VU
Ochyceny 4 jedinci v jihozápadním a Západopalearktický druh v ČR velmi lokálně
vittata
jihovýchodním rohu CHÚ.
se vyskytující na mokřadních biotopech. Housenky žijí na různých mokřadních bylinách především na svízeli bahenním a vachtě trojlisté.
čejka
chocholatá,
Vanellus VU
Na průtahu
Vyhledává
vanellus
okolí rybníků, ale i místa na
vlhčích polích a lukách
Rostliny a houby Baňatka
Mildeova, LC-att
Brachythecium mildeanum
Zaznamenán v zadní části
slatinné Vlhkomilný druh rostoucí na rašelinných a
louky (N49° 43' 51.83" E15° 33' slatinných loukách, občas také v prameništích 21.949")
a vlhkých příkopech u cest. Na rašeliništích a vlhkých loukách Českomoravské vysočiny běžný.
Rokýtek
nízký, LC-att
Hygroamblystegium humile
Zaznamenán u stružky vytékající z Vlhkomilný druh nacházející se v potocích, rákosí (N49° 43' 52.169" E15° 33' rákosí na břehu rybníků či na podmáčených 16.11")
stanovištích nížin a pahorkatin. Roste na holé zemi, kamenech či rozkládajících se zbytcích rostlin.
Měřík
vyvýšený, LC-att
Plagiomnium elatum
Zaznamenán na vlhčí a holé půdě cest Vlhkomilný druh nacházející se na slatinných zvěře a vody ve slatinné louce (cca loukách a slatiništích. N49° 43' 50.131" E15° 33' 25.33")
12
název druhu
kategorie
aktuální
početnost
nebo popis biotopu druhu,
podle
vitalita populace v ZCHÚ
další poznámky
vyhlášky č. 395/1992 Sb., kategorie červeného seznamu Měřík oválný, Plagiomnium LC-att
Zaznamenán ve vlhčí části podmáčené Vlhkomilný druh nacházející se na holé hlíně
ellipticum
louky (N49° 43' 50.902" E15° 33' mokrých příkopů. Roste v kyselejším prostředí. 25.808")
Poměrně běžný druh výše popsaných prostředí
Ploník bažinný, Polytrichum LC-att
Zaznamenán na vlhčí a holé půdě cest Vlhkomilný druh nacházející v rašeliništích a
uligi
zvěře a vody ve slatinné louce (N49° lužních lesích, vzácněji i v mokrých loukách a 43' 50.131" E15° 33' 25.33")
ostřicových porostech. Roste v kyselejším prostředí.
Přehlížený,
ale
pravděpodobně
poměrně běžný druh výše popsaných prostředí. Rokýtek
vlhkomilný, LC-att
Pseudocampylium radicale
Zaznamenán na vlhčí a holé půdě cest Vlhkomilný
druh
nacházející
zvěře a vody ve slatinné louce (N49° podmáčených, mokrých 43' 50.131" E15° 33' 25.33")
či
se
na
zaplavovaných
stanovištích nížin až nižších hor. Roste na zemi či zbytcích rozkládajících se rostlin. Na rašeliništích a vlhkých loukách Českomoravské vysočiny běžný.
Štírovec
prostřední, LR-nt
Scorpidium cossonii
Nenalezen,
udáván
lokality,
v místech
je
z JZ
části Vlhkomilný druh rostoucí na úživnějších
s výskytem lokalitách, tedy na podmáčených a slatinných
prstnatců.
loukách, v rašelinných příkopech a na okrajích rybníků.
Jedná
se
o
vzácnější
druh
podmáčených luk. Vlasolistec
vlhkomilný, LR-nt
Tomentypnum nitens
Nenalezen,
udáván
lokality,
v místech
je
z JZ
části Vlhkomilný
druh
rostoucí
na
vlhkých
s výskytem rašelinných a slatinných loukách a okrajích
prstnatců.
rašelinišť, tedy na vlhkých až velmi vlhkých stanovištích. Jedná se o vzácnější druh podmáčených luk.
Zábělník bahenní, Comarum C4a
Roztroušeně
Roste především na rašelinných stanovištích,
palustre
na mokrých ostřicových loukách, při krajích rybníků
Škarda měkká čertkusolistá, C3
Průzkumem neověřen, výskyt udáván Provází
Crepis
z minulosti, zdroj: NDOP AOPK ČR
mollis
subsp.
succisifolia
především
podhorské
a
horské
mezofilní a bezkolencové louky, řidčeji se vyskytuje i na slatinných loukách a vzácně i ve vlhčích částech širokolistých stepních trávníků na opukových bílých stráních.
Vrbovka bahenní, Epilobium C4a
Roztroušeně
Roste na slatinných a rašelinných loukách,
palustre
lučních prameništích, okrajích rašelinných tůněk a březích rybníků
13
název druhu
kategorie
aktuální
početnost
nebo popis biotopu druhu,
podle
vitalita populace v ZCHÚ
další poznámky
vyhlášky č. 395/1992 Sb., kategorie červeného seznamu Vrba
rozmarýnolistá,
Salix C3
rosmarinifolia
Průzkumem neověřen, výskyt udáván Optimum nachází na extrémně kyselých, z minulosti, zdroj: NDOP AOPK ČR
vlhkých až zrašelinělých loukách, slatinách, vlhkých vřesovištích a mokrých ostřicových loukách
Hadí mord nízký, Scorzonera C4a
Roztroušeně
Roste na vlhčích loukách a pastvinách, mezích
Roztroušeně
Roste na slatinných i rašelinných loukách
Roztroušeně
Roste tedy ve vlhkých loukách, zrašelinělých a
humilis Kozlík dvoudomý, Valeriana C4a dioica Rozrazil štítkovitý, Veronica C4a scutellata
slatinných loukách, při okrajích rybníků v ostřicových porostech a rákosinách
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Okolí dnešního chráněného území bylo zřejmě kolonizováno relativně pozdě. Nedaleké Habry, ležící na známé Haberské stezce - spojnici mezi raně středověkými Čechami a Moravou, jsou poprvé písemně zmíněny již na samém počátku 12. století. Zemědělské pronikání do nepříliš úrodných a studených území proti proudu Sázavky však probíhalo zřejmě relativně pomalu, o čemž napovídají i vcelku pozdní první zmínky o blízkých obcích – Sedletín 1400, Vepříkov 1542. (Čech 2007) a) rybníkářství Zásadní vliv na utváření území měla výstavba a existence velkého rybníka. Mapa I. vojenského mapování (konec 18. století) znázorňuje v prostoru dnešní PR rozsáhlý rybník s názvem Alter Teich, dnešní Jiříkovský rybník je označen jako Neue Teich. Rybník je znázorněn rovněž na mapě II. vojenského mapování (polovina 19. století). Vcelku přesná mapa ukazuje rozsah rybníka, který v podstatě zaujímal dnešní plochu nekosených mokřadů v centrální a severní části dnešní PR. V její jižní, JZ a JV části se nacházel souvislý komplex luk. Po polovině 19. století rybník zanikl, neboť mapa III. vojenského mapování již na jeho místě zobrazuje rozsáhlý močál a na jihu přiléhající louky. Přesnou dobu a důvody zrušení velkého rybníka se dosud nepodařilo
14
zjistit. Mapa pozemkového katastru z první poloviny 20. století ukazuje rozsáhlou plochu luk na místě bývalého rybníka, v JV cípu byla na sušším okraji plocha orné půdy. (Čech 2007) V roce 2006 byla na nejvíce degradovaných plochách v okolí potoka při J okraji přírodní rezervace vybudována soustava průtočných a neprůtočných tůní, kterou následně doplnil nově vybudovaný průtočný rybník, dokončený a napuštěný v roce 2007. b) zemědělské hospodaření Mapa pozemkového katastru z první poloviny 20. století ukazuje rozsáhlou plochu luk na místě bývalého rybníka, v JV cípu byla na sušším okraji plocha orné půdy. Tato situace přetrvala ještě do období po 2. světové válce. S postupujícími změnami v zemědělství bylo postupně upouštěno od sklízení a ošetřování nejvlhčích a nejhůře přístupných ploch. Jen šťastnou shodou okolností unikla lokalita zkáze v podobě tzv. náhradních rekultivací v 80. letech 20. století, těm však neunikly rozsáhlé plochy rašelinných luk podél Jiříkovského potoka východně od nynějšího chráněného území, které byly systematicky odvodněny, zorány a převedeny na druhově chudé kulturní louky. V řešeném území byl v rámci těchto úprav pouze zčásti napřímen vodní tok. V polovině 90. let 20. století ležela převážná část lokality ladem, pravidelně byly koseny pouze mezofilní části luk v SZ a JZ části. Centrální mokřady zarůstaly rákosem a porosty vysokých ostřic, ve východní části se kolem potoka rozrůstala iniciální olšina. Okolí potůčků v S a zvláště J části bylo silně degradováno spolupůsobením absence pravidelné údržby jejich koryt, dlouhodobým nekosením luk a především intenzivními splachy živin a také jemnozemě z přilehlých rozsáhlých celků orné půdy. V okolí vodotečí se vytvořily vysokobylinné porosty s převahou ruderálů a nitrofytů. Na sušších plochách se expanzivně šířila třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Koncem 90. let. 20. století také přestalo pravidelné kosení dosud sklízených luk v SZ a JZ části území. (Čech 2007) V současné době zemědělské hospodaření v přírodní rezervaci probíhá na šesti vymezených půdních blocích LPIS s kulturou travní porost. Toto hospodaření je součástí aktivit organizace v péči o krajinu formou pozemkového spolku. Jeden další zasahuje do PR částečně z ochranného pásma a čtyři další leží v ochranném pásmu (viz přehled a příloha M7). Legenda: KH – konvenční hospodaření. Okrajové překryvy 4 půdních bloků s ochranným pásmem nejsou v tabulce uvedeny. PR/OP
číslo
čtverec
Rozloha (ha)
PR
7202/2
660-1090
2,28
PR
7202/3
660-1090
4,82
PR
7205
660-1090
PR
7206
660-1090
Účinný
Kultura
klasifikace
režim
14.2.2013
Travní porost
Ostatní
KH
28.1.2013
Travní porost
Ostatní
KH
4,63
6.5.2010
Travní porost
Ostatní
KH
2,4
14.2.2013
Travní porost
Ostatní
KH
od
15
PR
7207
660-1090
0,86
28.1.2013
Travní porost
Ostatní
KH
PR
7208
660-1090
0,99
15.3.2014
Travní porost
Ostatní
KH
PR/OP
6202/6
660-1090
084
15.3.2013
Travní porost
Stálá pastvina
KH
OP
7302/2
660-1090
15.3.2013
Travní porost
Stálá pastvina
KH
OP
7201
660-1090
2.12.2014
Travní porost
Stálá pastvina
KH
15.3.2014
Orná půda
KH
20.3.2013
Orná půda
KH
OP
6202/11
660-1090
OP
6202/3
660-1090
5,59 (v OP jen malá část) 0,56 29,42 (v OP jen malá část) 10,4 (v OP jen malá část)
Území je negativně ovlivněno intenzívním zemědělských hospodaření v ochranném pásmu a širším okolí. Eutrofizace splachy se projevuje především při SV hranici lokality a zvláště pak v okolí bočních přítoků Sázavky, které přitékají z rozsáhlých celků odvodněné orné půdy.
c) ochrana přírody Lokalita je chráněná od roku 1998, kdy zde byla okresním úřadem v Havlíčkově Brodě vyhlášena PR Havranka. V 90. letech minulého století byla většina území bez péče, koseny byly pouze louky v jihozápadní a severozápadní části. Na zbývající ploše probíhala neřízená sukcese směrem k vysokým ostřicím, terestrickým rákosinám a ruderálním porostům v důsledku absence hospodaření. Ochranářská péče byla v území zahájena v roce 2000. Hlavní úsilí bylo směřováno na péči o nejzachovalejší, botanicky cenné plochy, tj, dílčí plochy č. 7 a 10. Ty byly ručně sečeny a hmota ukládána v jejich blízkosti. Ojedinělý pokus o pálení uschlé hmoty skončil požárem. Zásahy na úhrnné ploše 2-2,5 ha pokračovaly i v letech 2001 a 2002. Od roku 2003 bylo pravidelně koseno vždy 8 ha na dílčích plochách č. 7, 10 a 14. Od roku 2006 bylo kosení rozšířeno i na dílčí plochu č. 4. V tomto období je již hmota vyklízena mimo plochy zásahu a z převážné části shromažďována v kompostu na dílčí ploše č. 12. V roce 2006 byla na nejvíce degradovaných plochách v okolí potoka při jižní hranici přírodní rezervace vybudována soustava průtočných a neprůtočných tůní, které následně doplnil nově vybudovaný průtočný rybník, dokončený a napuštěný v roce 2007. d) lesní hospodářství Na území přírodní rezervace jsou lesní pozemky zastoupeny okrajově na místě bývalé hráze a nejsou předmětem ochrany. e) myslivost ZCHÚ je součástí honitby MS Kámen (CZ 6102110012). Známky po myslivecké činnosti jsou v území patrné (posedy a krmná zařízení po obvodu), vzhledem k předmětům ochrany však mají maximálně bodový vliv. f) rybářství 16
Na vodním toku Sázavka je vyhlášen rybářský revír 451047 Sázavka, viz. kap. 2.4.2. g) rekreace a sport Území je relativně nepřístupné a obtížně schůdné a není jinak cíleně využíváno pro rekreaci či sport, ani jím neprochází turistické cesty. h) těžba nerostných surovin V přírodní rezervaci neprobíhá těžba nerostných surovin ani zde není vymezen dobývací prostor. i) jiné způsoby využívání Recentně nejsou známé jiné způsoby využívání území. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán obce Kámen platný od 27.6.2008 a 1. změna územního plánu platná od 16.7.2013. Plán péče PR Havranka, platnost 2008-2017, zpracovatel: Ing. Luděk Čech 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
16 - Českomoravská vrchovina 515813, LHO Habry 0,40 1.1.2009-31.12.2018 ---
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních typů a les. typy (SLT/LT)) 4P1 Celkem
Přirozená dřevinná skladba SLT (Průša 1971)
Název SLT a LT
Výměra Podíl (%) (ha)
kyselá dubová jedlina s bikou DB 4, JD 4, BK 1, 0,4 chlupatou na pseudogleji OS 1, SM 0.4
100 100 %
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany SM smrk pichlavý BO borovice lesní JD jedle bělokorá MD modřín opadavý
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
0,02 0,008
5 2
+
+
0,16
40
0,32
80
DB dub letní BK buk lesní OS topol osika BR bříza bělokorá OL olše Celkem
0,02
5
0,16 0,4 0,4
40 10 10
0,012 0,02 0,4
3 5 100 %
-----
-----
17
2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích
Název rybníka (nádrže) k.ú., parc.č. Katastrální plocha
bezejmenný 662372 Jiříkov u Kamene, 558/29 12,52 ha – jedná se o výměru celé parcely, na které rybník leží, rybník nemá samostatnou parcelu 1,73 ha 0,9 1,5
Využitelná vodní plocha Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Povolení k nakládání s vodami Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vašíček Josef Ing., Šubrtova 3299, 58001 Havlíčkův Brod Vlastník rybníka Vašíček Josef Ing., Šubrtova 3299, 58001 Havlíčkův Brod Uživatel rybníka Průtočnost – doba zdržení Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán
Sázavka 1-09-01-102 25,5-26,1 Kaprová voda nejsou Povodí Vltavy, s.p. Východočeský ÚS, MO Habry 451047 Sázavka
2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích
Dílčí plocha 1 Lesní porost na hrázi bývalého rybníka (viz. kap. 2.4.1). Dominuje modřín opadavý, vtroušen je dub letní, smrk a borovice lesní. V podrostu hojná borůvka (Vaccinium myrtillus) a některé běžné lesní acidofyty. Dílčí plocha 2 Mezofilní a střídavě vlhké louky u chat, dříve kosené mechanizací, nyní již poměrně degradované (Alopecurus pratensis, Cirsium arvense, Rumex obtusifolius). Stále ještě výskyt hladýše pruského (Laserpitium prutenicum) a čertkusu lučního (Succisa pratensis). Zahájen obnovní management.
18
Dílčí plocha 3 Degradovaný, dlouhodobě nesklízený, žlab potoka - dominuje chrastice (Phalaris arundinacea), dosti eutrofizováno, křovité vrby, dřevinný doprovod potoka (Salix fragilis). Dílčí plocha 4 Vlhké louky nad pravým břehem potoka, přecházející do vysokých ostřic a vysokobylinné vegetace na dně bývalého rybníka, v centru plochy porosty křovitých vrb. Fragmenty cenné vegetace vlhkých luk s výskytem hladýše pruského (Laserpitium prutenicum), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a dalších významných druhů. Dříve udávaný výskyt vrby plazivé (Salix repens cf. subsp. repens) je nutné prověřit. Dílčí plocha 5 Nejnižší část ZCHÚ na dně bývalého rybníka, rozsáhlé neudržované partie v okolí toku Sázavky ponechávané dosud samovolnému vývoji. V západní části převládá vegetace vysokých ostřic (Carex vesicaria, C. rostrata, C. acuta, C. elongata) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), ve východní části dominují monotónní porosty rákosu (Phragmites australis). Významný biotop ptactva, z významnější druhů rostlin zde roste např. zábělník bahenní (Comarum palustre) a smldník bahenní (Peucedanum palustre). Ve východní části je koryto potoka přirozeně meandrující, ve střední a západní části je již technicky upraveno (napřímeno, zahloubeno). Místy podél potoka a v okrajích plochy rozvoj náletových dřevin. Dílčí plocha 6 Mezofilní a střídavě vlhká slabě degradovaná louka, dřív sklízená mechanizací, s dominantními travami Alopecurus pratensis, Festuca rubra, ale stále s odpovídajícím druhovým složením s hojným Laserpitium prutenicum, Lathyrus pratensis, Sanguisorba officinalis, Potentilla erecta, Viola canina, Stellaria graminea, Lychnis flos-cuculi. Dílčí plocha 7 Botanicky cenné partie střídavě vlhkých, vlhkých až zrašelinělých luk, v uplynulých letech pravidelně koseny ručně. Výskyt řady ohrožených druhů: Laserpitium prutenicum, Trollius altissimus, Dactylorhiza majalis, Carex pulicaris, Parnassia palustris, Valeriana dioica, Crepis mollis subsp. hieracioides. Rozptýlené, ale místy poměrně rozsáhlé výskyty mokřadních vrb. Dílčí plocha 8 Zapojené nálety olše lepkavé (na plochách bývalých vlhkých luk) s podrostem při okrajích vyšším (Filipendula ulmaria, Urtica dioica), uvnitř s Caltha palustris, Scirpus sylvaticus. Dílčí plocha 9 Značně degradované, ruderalizované a eutrofizované vysokobylinné plochy lučních lad ve velmi mělkém žlíbku v okolí dvojice potůčků a jejich spojnice. Mozaika porostů vysokých ostřic 19
s ruderálními druhy Urtica dioica, Calamagrostis epigejos, Cirsium arvense Lysimachia vulgaris, Rumex obtusifolius, Alopecurus pratensis, dlouhodobě neudržované porosty s velkým podílem stařiny. Péči komplikují potůčky, které přitékají z jihu a na ploše se vsakují, přičemž vytváří místy velmi podmáčený a neschůdný terén. Dílčí plocha 10 Rozsáhlý celek zachovalých, resp. relativně zachovalých střídavě vlhkých a vlhkých luk na levém břehu potoka, od roku 2007 již celý kosený v rámci péče o PR. Výskyt řady cenných rostlinných druhů: Laserpitium prutenicum, Dactylorhiza majalis, Menyanthes trifoliata, Galium boreale, Crepis mollis subsp. hieracioides, Valeriana dioica, Epilobium palustre, Carex pallescens, Achillea ptarmica, Viola palustris, Comarum palustre. Místy roztroušeny křovité vrby a solitérní dřeviny (bříza). Jedna z botanicky nejvýznamnějších ploch v ZCHÚ. Dílčí plocha 11 Souvisle zapojené náletové porosty olši a mokřadních vrb (olše lepkavá, vrba křehká) v okolí potoka. Dosud ne zcela vyvinuté bylinné patro, ojedinělý výskyt bledule jarní (Leucojum vernum). Dílčí plocha 12 Plocha s komposty biomasy získané při managmentu lokality. Dílčí plocha 13 Souvisle zapojené porosty náletových dřevin mezi loukami uvnitř PR a navazujícím lesem. Dílčí plocha 14 Mezofilní a střídavě vlhké louky, pravidelně kosené. Roztroušeně náletové dřeviny, v severní části dílčí plochy vytvářejí menší kompaktnější ostrůvek. Od roku 2007 pravidelně koseno Dílčí plocha 15 Průtočný rybník vybudovaný v roce 2007. Dílčí plocha 16 Soustava různě velkých tůní při okraji PR mezi rybníkem a navazujícím lesem. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Hlavním typem péče realizované v území je ruční seč podmáčených luk, pouze na některých sušších a lépe dostupných místech doplněná strojovou sečí. Ruční kosení je z hlediska dopadů na předmět ochrany a zájmové druhy nejvhodnějším způsobem péče. Na lokalitě je prováděno citlivým způsobem, který ponecháváním částí ploch neposečených respektuje i zájmy bezobratlých na zachování kontinuity vývoje. Kvalita biotopů na plochách s nejdelší historií tohoto managementu je dobrá. Z celkové rozlohy rezervace ale takto ošetřované plochy 20
představují menší část. Zbývající plochy obhospodařovány nejsou, ať již se jedná o rozsáhlé a druhově chudé porosty rákosin a vysokých ostřic, ruderalizované a velmi podmáčené části nebo pozvolna se rozšiřující náletové dřeviny šířící se zejména z okrajů plochy. Všechny části lokality bez pravidelné péče degradují a mění se v přírodovědně nepříliš cenná sukcesní stádia. Vzhledem ke skutečnosti, že PR Havranka svojí rozlohou a výskytem ohrožených stanovišť a druhů patří k nejvýznamnějším mokřadům severovýchodní Vysočiny a sukcesních stanovišť nabízí běžná okolní krajina dostatek, bylo by optimální rozšířit péči na maximální kapacitu území. Navržený plán péče uvádí dvě možné alternativy zajištění péče o území, které lze i kombinovat. Jednou je rozšíření stávající péče na dosud neobhospodařované plochy, se všemi pozitivy i negativy (zejména finanční náročnost), které sebou péče založená na kosení přináší. Alternativou k tomu může být zavedení kontinuální pastvy nenáročných herbivorů (konkrétně koní plemene Exmoorský pony), která je ozkoušená v podobných případech v zahraničí. V případě rozšiřování stávající péče na dosud neovlivňované plochy je žádoucí až (místy) nezbytné provést úpravy vodního režimu na lokalitě, které by měly být náplní samostatného projektu. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Při určitém typu managementu orientovaném výhradně na vybrané druhy rostlin nebo rostlinná společenstva může docházet k poškození společenstev bezobratlých. Jedná se zejména o případy uplatňování příliš intenzivních a homogenních zásahů (kosení, intenzivní pastva) v případě strojové seče, které vedou k úplnému odstranění travních porostů během krátkého období na dotčené ploše. Tím dochází k likvidaci podmínek pro vývoj některých druhů především herbivorního hmyzu a dalších bezobratlých náročných na strukturu a architekturu vegetace. Tato případná kolize je však zcela zbytečná, neboť nevyplývá z protichůdných ekologických nároků jednotlivých druhů, ale pouze z nerespektování zásad managementu formou mozaiky různých zásahů diferenciovaných v prostoru a čase. Pravidelným kosením lučních biotopů by mohly být ohroženy druhy ptáků hnízdících na půdním povrchu či v trávě (bekasína, bramborníček). S ohledem na ně je třeba seč provádět až od konce června. Vzhledem k výskytu mláďat je třeba seč (zvláště pak mechanizovanou) zahajovat od středu ploch k okrajům. Velkou část přírodní rezervace tvoří druhově chudé porosty rákosin a vysokých ostřic, ruderalizované a velmi podmáčené části nebo pozvolna se rozšiřující náletové dřeviny šířící se zejména z okrajů plochy. Úplné ponechání rákosin bez zásahu není žádoucí i proto, že absencí
21
hospodaření dochází k hromadění stařiny, dalšímu poklesu biodiverzity a v konečném stadiu i k řídnutí porostů (stařina omezuje vyrůstání mladých prýtů i vzcházení semenáčků). Rozšířením praktického managementu na celou plochu stavajících rákosin by však mohlo dojít k ohrožení těch druhů ptáků, hnízdících v rákosinách. Zásady managementu navržené níže by však v případě realizace měly vést k diverzifikaci stanovišť a tedy zlepšení podmínek po řadu dalších druhů, tedy posílení biodiverzity a stanovištní heterogenity území jako celku, což je z hlediska ochrany tohoto území prioritní. Kompromisním řešením by mohlo být vymezení menší části bezzásahových rákosin pro zachování hnízdních příležitostí, na ostatní plochy postupně zavést management.
22
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání
a) péče o lesy Mapové podklady viz Přílohy M4, M5 a M6 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů
Číslo směrnice 1
Kategorie Soubory lesních typů lesa les hospodářský 4P
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4P DB 4, JD 4, BK 1, OS 1, SM Porostní typ A smíšený les Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma)
násečný, clonná seč Obmýtí 100
Obnovní doba 30
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Přeměna druhové skladby na cílovou Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Clonná seč, ponechat veškeré listnaté dřeviny a SM do 5% celkového zastoupení. Provést dosadbu směrem k druhové skladbě odpovídající dané SLT.. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu dřevinami přirozené dřevinné skladby vhodné provenience. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 1L DB, JD, BK, OL Při dosadbě reflektovat situaci při zmlazení. Dosazovat jen chybějící druhy Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Podle situace je možné použít individuální ochranu před zvěří. Ochrana před buření. Redukce náletů nežádoucích dřevin. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Monitoring zdravotního stavu, následný zdravotní výběr. Udržování stavů zvěře na normované úrovni. V případě větších škod způsobených okusem je možné i oplocení rozsáhlejšího zmlazení.. Ochrana proti buřeni. Vyloučení použití chemie (vyjma selektivního ošetření pařezů) Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Vyloučena, výjimkou je bezpečnostní riziko.
23
b) péče o rybník Podmínky využívání rybníka jsou stanoveny výjimkou udělenou k jeho výstavbě. Umožněno je velmi extenzivní rybářské hospodaření bez použití jakýchkoli chemických látek. Velikost rybí obsádky je při jednohorkovém způsobu hospodaření omezena do 100 kg ryb/ha, u dvouhorkového systému do 60 kg ryb/ha. Rybí obsádka nebude složena z dravých a býložravých ryb a starších ročníků kapra a lína. c) péče o nelesní pozemky Popsány jsou dvě alternativy managementu – pastevní a konvenční. Pastevní metoda by znamenala úplnou změnu zajištění péče o území, v dlouhodobém časovém měřítku by ale dle názoru zpracovatelů plánu péče byla vhodnější a ekonomicky úspornější. Alternativa 1 – pastevní management V rámci této alternativy by hlavním způsobem péče o biotopy přírodní rezervace byla kontinuální pastva koní primitivního plemena Exmoorský pony. Jedná se o starobylé a velmi nenáročné a otužilé plemeno původem z Velké Británie, které je často využíváno v péči o přírodovědně cenná bezlesí. Exmoorský pony velmi ochotně spásá vlhká a degradovaná stanoviště včetně rákosin. Lokalita by byla zabezpečena elektrickým ohradníkem prostupným pro volně žijící zvěř a volně přístupným pro veřejnost navštěvující rezervaci. Popis detailů technického řešení je nad rámec možností tohoto dokumentu, nutné je však zmínit hlavní výhody: 1) Správně nastavená intenzita pastvy by vedla k vytvoření jemné, různorodé a dynamické mozaiky různých typů mokřadních stanovišť vytvářející vhodné podmínky pro existenci v území chráněných druhů rostlin a živočichů 2) Management by ovlivňoval celé území PR (resp. plochy do tohoto využití zařazené), tedy potenciálně včetně rozsáhlých ploch vysokých ostřic a rákosin se sníženou přírodovědnou hodnotou (v současnosti), jejichž management je nyní mimo ekonomické možnosti správce území 3) Výrazně nižší náklady na zajištění managementu území oproti konvenčně užívaným metodám, jejichž realizace nestojí na ekonomickém využití, ale jde o „pouhou“ údržbu krajiny Toto řešení je v České republice nové a teprve od roku 2014 zaváděné do praxe. Vhodnost tohoto přístupu a nastavení konkrétních detailů a parametrů pro PR Havranka by muselo být náplní speciálního posouzení. Z tohoto důvodu není v plánu péče s alternativou dále pracováno, ani není finančně vyčíslena v příslušných tabulkách, přestože ji zpracovatelé PP výrazně doporučují a preferují. 24
Alternativa 2 – konvenční management Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Asanační management – výřez mokřadních vrb a náletových dřevin jednorázově ruční nástroje Vhodné období: říjen-únor Výřez mokřadních vrb se týká dílčích ploch 4, 7 a 10. Cílem je dosáhnout jednotlivých solitér keřovitých vrb, tzn. odstranit keře, které začínají s okolními keři vytvářet kompaktnější skupinky. U dílčí plochy 4 se jedná o rozsáhlejší výřez nejméně poloviny přítomných keřů. Vyřezávat přednostně staré a rozpadající se keře a ty, které případnou expanzí přímo ohrožují cenné mokřadní společenstvo nebo konkrétní druhy rostlin. Vyřezání náletových dřevin se týká dílčích ploch 3, 9 a 14. Na dotčených plochách vyřezat náletové dřeviny olší, břízy, vrb případně další. Vyřezat vždy ca 80 % přítomných keřů, zbývající ponechávat v podobě solitér. Vyřezání dřevin musí být spojeno s následnou péčí o dotčené plochy kosením, v opačném případě k redukci dřevin nepřistupovat. Biomasu odstranit z území PR nebo spálit na degradovaných partiích v PR a odstranit následně popel.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Regulační management – ruční kosení
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře
Regulační management – kosení lehkou mechanizací
každoročně Kosa, křovinořez, ručně vedená sekačka Vhodné období: červenec Preferovaný typ péče o travinobylinné porosty v území. Zásadní je aplikovat jej na botanicky nejcennějších plochách (dílčí plochy 4, 7, 10, 14), ale je vhodné v případě možností praktikovat i na plochách v současnosti již kosených (dílčí plochy 2, 6) a také na místech, kde bude docházet k postupné obnově cenných stanovišť (plochy 3, 5 a 9). V rámci každé plochy ponechávat část porostů nepokosených (nejméně 20 %, ideálně 30 %) do dalšího roku jako refugium pro bezobratlé. V následujících letech ponechanou plochu posunout, aby každá část dílčí plochy byla během 3 let dvakrát ponechána. Ponechané části by měly být rozmístěny pokud možno rovnoměrně, vhodné je uspořádání v podobě pásů. Na plochách zařazených do systému zemědělských dotací LPIS, kde nelze ponechávat neposečené porosty do dalšího roku, aplikovat fázový posun seče – každou dílčí plochu pokosit ve dvou až třech termínech s alespoň 14 denním (v případě 3 termínů seče) nebo měsíčním (v případě 2 termínů seče) intervalem mezi sečemi. Pokosený materiál vymístit z území PR a skladovat formou kompostů na dílčí ploše 15 nebo jiným způsobem zlikvidovat.
každoročně lehká mechanizace
25
Kalendář pro management
Vhodné období: červen-červenec
Upřesňující podmínky
Na místech přístupných mechanizaci v případě, že ruční kosení není proveditelné je možné kosit strojově, týká se především dílčích ploch 2 a 6. Při strojovém sečení ponechávat obdobné podíly neposečených porostů nebo aplikovat fázový posun seče, jak je popsáno výše u ručního kosení. Dílčí plochy kosit zásadně od středu ke kraji kvůli možnosti úniku zvěře a ptáků hnízdících na zemi.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management
Regulační management – péče o dřeviny Dle potřeby
Upřesňující podmínky
Na dílčích plochách 8, 11 a 13 se sukcesí vytvořily náletové porosty měkkých dřevin (olše, břízy, vrby apod.), které mají tendenci postipně se rozrůstat na další plochy. Přestože není prioritou období tohoto plánu péče převádět tyto části na luční společenstva, je žádoucí probírkami udržovat porosty mezernaté a zabránit jejich expanzi.
Ruční nástroje Vhodné období: říjen-únor
Úprava vodního režimu lokality Pro lokalitu by bylo vhodné zpracovat komplexní revitalizační projekt, který by řešil úpravu vodního režimu a charakteru vodotečí. Zejména se jedná o: - vytvoření koryt drobných toků přitékajících do PR z jihu, které se volně rozlévají do dílčí plochy 9, způsobují zde výrazné zamokření znemožňující zavedení pravidelného managementu - řešení napřímeného a zahloubeného toku Sázavky zejména v západní části území (vytvořením nátrží a objekty v korytě napomoci samovolné úpravě koryta) - případné vytvoření tůní různého rozsahu a velikosti jako biotopu pro mokřadní živočichy (pro tyto účely se nabízí především dílčí plocha 9) V případě existence plánů na výstavbu menších extenzivních rybníků/nádrží na území rezervace lze tyto projekty situovat na území dílčí plochy 5 – každý takový záměr je však nutné samostatně posoudit, zejména s ohledem na velikost a morfologii nádrží. d) péče o rostliny Management je navržen s cílem nejen zachování stanovišť uvedených v předmětu ochrany, ale ve zvýšení heterogenity jejich struktury. V případě realizování PlP by se tak měla zvýšit heterogenita stanovišť a mělo by dojít ke zlepšení podmínek pro ochranářsky či biologicky významné druhy rostlin.
26
e) péče o živočichy Navržené zásahy v rámci celé EVL by měly vést k diverzifikaci stanovišť a tedy zlepšení podmínek po řadu druhů. Zásahy jsou navrženy tak, aby v dlouhodobém horizontu zlepšily podmínky pro ohrožené a chráněné druhy vyskytující se v rámci ZCHÚ. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Vzhledem k velkému podílu stanovištně nepůvodních jehličnatých dřevin je možné provést během platnosti PP odstranění veškerého modřínu a borovice. Budou ponechány všechny listnaté dřeviny a SM. Vzhledem k nepůvodní dřevinné skladbě provést dosadbu směrem k přirozené druhové skladbě pro dané SLT. Výčet zásahů pro porostní skupiny viz Příloha T1. Vymezení porostních skupin viz Příloha M4. b) nelesní pozemky Konkrétní návrhy zásahů jsou uvedeny v tabulkovém přehledu v Příloze T2. Při realizaci navržených zásahů a opatření je třeba postupovat v souladu s rámcovými směrnicemi uvedenými v kapitole 3.1.1. Příloha T2: Tabulka popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je tvořeno z největší části smrkovými monokulturami, pouze z jižní strany navazuje v krátkém úseku kulturní louka. Z hlediska ochrany území má největší význam severovýchodní strana PR, kde je ochranné pásmo tvořeno ornou půdou na mírném svahu nad nivou rezervace. ZCHÚ je z této strany ohroženo splachy chemických látek užívaných v zemědělství, zvláště hnojiv, které se zde mohou kumulovat a zvyšovat trofii území. Vhodným řešením by bylo vytvoření travnatého pruhu na kontaktu pole a rezervace ideálně v šíři ochranného pásma. Pás by měl funkci nárazníkové zóny, která by splachy zachycovala a jeho pravidelné (každoroční) pokosení. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Doporučujeme provést revizi značení území – zejména soulad s nejaktuálnější legislativou a doplnění tabulek s textem „evropsky významná lokality“. Lokalizace tabulí je uvedena v příloze
27
M3. V průběhu platnosti plánu péče je nutné sledovat stav tabulí a pruhového značení a podle potřeby je obnovovat. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou potřeba. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území navrhované přírodní rezervace není využíváno ke sportu ani k rekreačním účelům a změna tohoto stavu není pravděpodobná. Z tohoto důvodu není navrhováno žádné regulační opatření aktivit tohoto typu. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území K osvětovému a vzdělávacímu působení na veřejnost navrhujeme instalovat vhodný informační panel. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Doporučujeme monitorovat vliv péče prováděné podle plánu péče na populace uvedené v předmětu ochrany. Vhodný interval monitoringu je 5 let. V rámci zpracování plánu péče v území proběhl sběr podkladů – zoologický a botanický průzkum, který svým rozsahem a zacílením nemohl být náhradou důkladných inventarizačních průzkumů. Z tohoto důvodu doporučujeme provést na lokalitě víceleté průzkumy především následujících skupin: Zoologické inventarizační průzkumy: pavouci (Araneae), motýli (Lepidoptera), blanokřídlí (Hymenoptera), brouci (Coleoptera) .
28
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např.
Orientační náklady Orientační náklady
plochy)
za rok (Kč)
za období platnosti plánu péče (Kč)
Jednorázové a časově omezené zásahy Zpracování revitalizačního projektu na úpravu vodního ----------
180 000
režimu lokality Úprava vodního režimu v lokalitě * Vyřezání dřevin, celkem ca 5 ha á 40 000,- Kč/ha
200 000
Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)
----------
380 000
Ruční kosení**
362 000
3 620 000
Kosení lehkou mechanizací***
30 000
300 000
Monitoring předmětu ochrany
5 000
10 000
Opakované zásahy celkem (Kč)
397 000
3 930 000
N á k l a d y
----------
4 310 000
Opakované zásahy
c e l k e m (Kč)
*náklady nelze v tuto chvíli odhadnout, jejich výše se odvíjí od zvoleného řešení ** kalkulováno je v maximálním rozsahu, tedy ca 30,5 ha s tím, že jsou koseny 2/3 rozlohy a zbývající část je ponechána. Náklady budou nižší v případě uplatnění zemědělských dotací na některých plochách a případně převedením části ploch pod ekonomicky méně náročnou mechanizovanou seč (především dílčí plochy 2 a 6). *** alternativa k ručnímu kosení na dílčích plochách 2 a 6, kalkulována je rozloha seče na 2/3 rozlohy 4.2 Použité podklady a zdroje informací Antonín V., Bieberová Z., Beran M., Brom M., Burel J., Holec J., Kříž M., Lepšová A. & Slavíček J. (2013): Mykologické průzkumy. Materiál pro AOPK ČR. AOPK,
seznam
EVL
(http://www.nature.cz/natura2000-
design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000103611) Consiglio G., Setti L. (2008): Il Genere Crepidotus in Europa., AMB, Trento, 344 pp
29
Čech L. (1999): Vegetační a floristické poměry přírodní rezervace Havranka (okres Havlíčkův Brod). Havlíčkobrodsko. Vlastiv. Sborn., Havlíčkův Brod, 15: 236-256. Čech L. (2004): Závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Čech L. – ZO ČSOP Chotěboř (2007): Plán péče o PR Havranka. Depon. In Krajský úřad Kraje Vysočina (schválený protokolem KUJI 23868/2008) Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Gerža M. (2011): Aktualizace vrstvy mapování biotopů ČR: Aktualizace mapovacího okrsku cz2214. AOPK ČR, Praha. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645. Holec J. & Beran M. [eds.] (2006): Červeny seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Chytrý M., Kučera T. & Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. Chytrý M. et al. (2013): Česká národní fytocenologická databáze. Kučera J. & Váňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky. – Příroda 23: 1–104. Kučera J., Váňa J. & Hradílek Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated Marhoul P. & Čížek O. (eds.) 2014: Botanický a zoologický průzkum navrhované přírodní rezervace Havranka. Nepubl. Ms., depon. In Krajský úřad kraje Vysočina, 68 str. Mikátová, Vlašín (2002): Ochrana obojživelníků. Ekocentrum Brno, 137 s. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1-184. Šťastný, Bejček, Hudec (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Aventinum Praha, 463 s. Šumpich J. (1999): Fauna motýlů (Lepidoptera) přírodní rezervace „Havranka“ na území okresu Havlíčkův Brod. Havlíčkobrodsko, Vlastivědný sborník 15: 257–289. Šumpich J., Dvořák I. & Dvořák M. (2005): Některé zajímavé nálezy motýlů (Lepidoptera) na Českomoravské vrchovině IV. Acta rerum naturalium (Jihlava) 1: 151–153. Zavadil, Sádlo, Vojar (2011): Biotopy našich obojživelníků a jejich management. Metodika AOPK ČR, Praha, 178 s
30
Mapový server AOPK ČR: http://mapy.nature.cz Nahlížení do katastru nemovitostí ČÚZK: http://nahlizenidokn.cuzk.cz Webové mapové služby pro katastrální mapy ČÚZK: http://www.cuzk.cz Mapové služby Portálu veřejné správy: http://geoportal.cenia.cz Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP): http://drusop.nature.cz Vlastní terénní šetření v roce 2014
4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, C2, C3, C4a – kategorie ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů cévnatých rostlin: silně ohrožený, ohrožený, vyžadující další pozornost EN, VU, NT, LC-att – kategorie ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů bezobratlých, obratlovců a mechorostů: ohrožený, zranitelný, téměř ohrožený, vyžadující pozornost EVL – evropsky významná lokalita IUCN – Mezinárodní svaz ochrany přírody KN – katastr nemovitostí NDOP – nálezová databáze ochrany přírody OP – ochranné pásmo PO – ptačí oblast PR – přírodní rezervace KO, SO, O – kategorie zvláště chráněných druhů podle Vyhlášky č. 395/1992 Sb.: kriticky ohrožený, silně ohrožený, ohrožený ÚSOP – Ústřední seznam ochrany přírody ZCHÚ – zvlášť chráněné území 4.4 Plán péče zpracoval Mgr. Pavel Marhoul, Beleco z.s., Slezská 125, 130 00 Praha Mgr. Oldřich Čížek, Hutur o.s., J. Purkyně 1616, 500 02 Hradec Králové Úpravy provedl Krajský úřad Kraje Vysočina
31
OBSAH 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ....................................................................... 2 1.1 Základní identifikační údaje .................................................................................................. 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ....................................................................................................... 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ........................................... 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma .............................................................................. 4 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími....................................................................... 4 1.6 Kategorie IUCN .................................................................................................................... 4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ........................................................................................................ 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ...................................................... 5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ............................................................ 5 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ....................................... 7 1.9 Cíl ochrany ............................................................................................................................ 7 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ....................... 7 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ............................................ 7 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti .............................................................................................. 14 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ........................... 17 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ...................................... 17 2.4.1 Základní údaje o lesích .................................................................................................. 17 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ................................................. 18 2.4.3 Základní údaje o nelesích pozemcích ............................................................................ 18 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup .............................................................................................................. 20 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize ....................... 21 3. Plán zásahů a opatření ....................................................................................................... 23 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ................................. 23 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání .............................. 23 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ....................................................................................................................... 27 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ................................................................................. 27 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ....................................... 28 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ....................... 28 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ................................................................................... 28 32
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ............................. 28 4. Závěrečné údaje.................................................................................................................. 29 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) .................................................................................................................. 29 4.2 Použité podklady a zdroje informací ................................................................................... 29 4.3 Seznam používaných zkratek .............................................................................................. 31 4.4 Plán péče zpracoval ............................................................................................................. 31
33
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:
Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich
Mapy:
Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M3b: Stav lokality v roce 1953 - letecký snímek Příloha M4: Zásahy na lesních pozemcích Příloha M5: Lesnická mapa typologická Příloha M6: Stupně přirozenosti lesních porostů. Příloha M7: Lokalizace půdních bloků LPIS na území PR a v ochranném pásmu
34
80 5 5 5 3 2
27 20 21 25 23 23
5
doporučený zásah
naléhavost
MD DB OL SM BR BO
stupeň přirozenosti
1
výška
0,4
průměrná porostu (m)
Plocha 1
zastoupení dřevin (%)
120 F x9
dřeviny
Dílčí plocha
č. rámcové směrnice / porostní typ
označení JPRL
výměra dílčí plochy (ha)
Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
Během platnosti PP odstranění 2 veškerého MD, BO. Ponechat veškerý DB, OL, BR a SM. Provést dosadbu směrem k přirozené druhové skladbě pro dané SLT.
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů: 1.
stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany),
2.
stupeň - zásah vhodný,
3.
stupeň - zásah odložitelný
35
poznámka
starší DB v okraji porostní skupiny
Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění:
1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany) 2. stupeň - zásah vhodný 3. stupeň - zásah odložitelný.
označení výměra plochy (ha) nebo objektu 1
0,62
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče
Lesní porost na hrázi bývalého rybníka.
0,95 Cíl: zlepšit kvalitu společenstva
3
4
1,60
1,01
Degradovaná a dlouhodobě neobhospodařovaná v okolí potoka část se silným zastoupením mokřadních vrb Cíl: zahájení obnovy mokřadního travinobylinného společenstva
Botanicky cenná plocha fragmentů vlhkých luk, v centrální části silné zastoupení mokřadních vrb. Cíl: zlepšení kvality biotopu
5
12,90
termín interval provedení provádění
Viz tab. A
Mezofilní a střídavě vlhká louka v poměrně degradovaném stavu 2
doporučený zásah naléhavost
Rozsáhlé neudržované partie v okolí toku Sázavky ponechávané dosud samovolnému vývoji. Cíl: zahájení obnovy cenných mokřadních společenstev, zabránění přeměny plochy na terestrickou rákosinu
36
Ruční kosení, příp. kosení lehkou mechanizací, aplikace fázové seče nebo ponechávání nepokosených částí
1
červenec (červen)
každoročně
Vyřezání dřevin
2
Říjen-únor
jednorázově
Ruční kosení, aplikace fázové seče nebo ponechávání nepokosených částí
2
červenec
každoročně
Vyřezání dřevin
1
Říjen-únor
jednorázově
1
červenec
každoročně
2
červenec
každoročně
Ruční kosení, aplikace fázové seče nebo ponechávání nepokosených částí Ruční kosení, aplikace fázové seče nebo ponechávání nepokosených částí
označení výměra plochy (ha) nebo objektu 6
7
8
9
2,80
4,63
0,32
4,00
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče
4,86
termín interval provedení provádění
Ruční kosení, příp. kosení lehkou mechanizací, aplikace fázové seče nebo ponechávání nepokosených částí
1
červenec (červen)
každoročně
Vyřezání dřevin
1
Říjen-únor
jednorázově
Cíl: udržení kvality biotopu, redukce mokřadních vrb
Ruční kosení, aplikace fázové seče nebo ponechávání nepokosených částí
1
červenec
každoročně
Zapojené nálety olše Cíl: zabránění rozšiřování náletů na okolní plochy
Probírka dřevin
2
Říjen-únor
Dle potřeby
Revitalizační zásah na drobných vodotečích, případně vybudování tůní
1
Dle projektu
Vyřezání dřevin
1
Říjen-únor
jednorázově
Ruční kosení, aplikace fázové seče nebo ponechávání nepokosených částí
1
červenec
každoročně
Vyřezání dřevin
1
Říjen-únor
jednorázově
Ruční kosení, aplikace fázové seče nebo ponechávání nepokosených částí
1
červenec
každoročně
2
Říjen-únor
Dle potřeby
Mezofilní a střídavě vlhká slabě degradovaná louka Cíl: zlepšení kvality biotopu
Botanicky cenné partie vlhkomilných až zrašelinělých luk, místy poměrně rozsáhlé výskyty mokřadních vrb.
Mozaika porostů vysokých ostřic s ruderálními druhy, dlouhodobě neudržované porosty s velkým podílem stařiny Cíl: zahájení obnovy cenných mokřadních společenstev
10
doporučený zásah naléhavost
Botanicky velmi cenná plocha se zachovalými vlhkomilnějšími společenstvy a s výskytem ohrožených druhů, místy solitérní keře Cíl: udržení kvality biotopu, redukce mokřadních vrb
11
0,62
Zapojené porosty náletových dřevin Cíl: zabránění rozšiřování náletů na okolní plochy
Probírka dřevin
12
0,14
Mezofilní loučka na okraji PR
Deponie biomasy z území PR 37
označení výměra plochy (ha) nebo objektu 13
14
0,98
2,28
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče
Zapojené porosty náletových dřevin Cíl: zabránění rozšiřování náletů na okolní plochy Mezofilní a střídavě vlhké louky, roztroušeně náletové dřeviny, v severní části dílčí plochy vytvářejí menší kompaktnější ostrůvek Cíl: zlepšení a udržení kvality biotopu, redukce náletových dřevin
15
2,18
Rybník
16
1,52
Soustava tůní
doporučený zásah naléhavost
Probírka dřevin
2
Říjen-únor
Dle potřeby
Vyřezání dřevin
1
Říjen-únor
jednorázově
1
červenec
každoročně
Ruční kosení, aplikace fázové seče nebo ponechávání nepokosených částí Extenzivní rybniční hospodaření Bez zásahu
38
termín interval provedení provádění
2
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území
39
Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
40
Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Umístění cedulí s malým státním znakem (žluté body).
41
Příloha M3b: Stav lokality v roce 1953 - letecký snímek
42
Příloha M4: Zásahy na lesních pozemcích
43
Příloha M5 - Lesnická mapa typologická
44
Příloha M6: Stupně přirozenosti lesních porostů Červeně - les nepůvodní.
45
Příloha M7: Lokalizace půdních bloků LPIS na území PR a v ochranném pásmu
46
