Plán péče o Přírodní rezervaci Čertova stráň. na období

Plán péče o Přírodní rezervaci Čertova stráň

na období 2015 – 2024

Správa NP Šumava 2015

1

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

1598 Přírodní rezervace Čertova stráň vyhláška OkÚ Prachatice OkÚ Prachatice č. 1/92 3.3. 1992 15.4. 1992

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Jihočeský Prachatice Prachatice Prachatice Záblatí u Prachatic Řepešín

kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Jihočeský Prachatice Vimperk Vimperk Buk Včelná pod Boubínem

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

2

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: *Katastrální území: (764213 Včelná pod Boubínem) Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

510/3

Lesní pozemek

5

1 818 475

283 750

541

Lesní pozemek

5

1 084

1 084

542

Lesní pozemek

5

4 114

4 114

552

Lesní pozemek

5

701 365

174 452

598

Ostatní plocha

Ostatní komunikace

10001

2 592

1 500

Vodní plocha

Koryto vodního toku přirozené nebo upravené

5

4 899

4 000

3

5 560

4 000

609

*Katastrální území: (789151 Řepešín) Vodní plocha

601

Koryto vodního toku přirozené nebo upravené

Celkem

472 900

*Údaje dle katastru nemovitostí. Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. *Katastrální území: (764213 Včelná pod Boubínem) Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

Výměra parcely Číslo listu celková podle KN vlastnictví (m2)

Výměra parcely v OP (m2)

St.25/1

Zastavěná plocha

533

2304

1700

St. 25/2

Zastavěná plocha

533

269

200

543

TTP

488

2125

1000

544

TTP

488

77191

15750

546

Ostatní plocha

488

789

789

548

Lesní půda

5

3502

500

549/1

Lesní půda

5

1107

107

598

Ostatní plocha

10001

2592

200

552

Lesní půda

5

701365

31250

510/3

Lesní půda

5

1818475

75000

589/4

Lesní půda

5

168754

10000

535

Lesní půda

5

1029

1029

605/3

Vodní plocha

5

399

50

534/2

TTP

533

28239

15000

3

Neplodná půda

koryto vodního toku přirozené nebo upravené

609

Vodní plocha

koryto vodního toku přirozené nebo upravené

5

4899

100

608

Ostatní plocha

Neplodná půda

533

159

159

599

Ostatní plocha

Ostatní komunikace

10001

36

36

*Katastrální území: (789151 Řepešín) 300

Lesní půda

3

1077414

62500

229/2

Lesní půda

3

288

288

229/3

Lesní půda

3

611

611

225/3

Lesní půda

3

2773

2773

225/2

Lesní půda

3

906

906

227/1

TTP

257

5963

5963

574/1

Ostatní plocha

10002

2064

1500

221/7

Lesní půda

3

4987

2000

183/1

Lesní půda

282

6041

5000

184/2

Lesní půda

není

15987

7000

179/3

Vodní plocha

10002

4262

1500

601

Vodní plocha

3

5560

100

602

Vodní plocha

3

649

50

Ostatní komunikace

Zamokřená plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené

Celkem

243 061

*Údaje dle katastru nemovitostí.

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ plocha v ha

lesní pozemky

46,34

OP plocha v ha

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha vodní plochy

0,80

rybník nebo nádrž vodní tok

0,80

trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

0,15

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

4

47,29

neplodná půda ostatní způsoby využití

0,15

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

mimo NP CHKO Šumava CHOPAV Šumava

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

mimo PO CZ 0314024 Šumava

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.6 Kategorie IUCN III. – přírodní památka

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ve vyhlašovacím předpisu není předmět ochrany uveden. Dle ústředního seznamu ochrany přírody je předmět ochrany této rezervace: Kaňon Boubínského potoka s jedlovými a suťovými porosty.

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Předmětem ochrany je:  Ekosystém smíšeného lesa charakteru květnatých bučin a květnatých jedlin, menší podíl porostů až suťového charakteru, v nivě potoka horské olšiny s olší šedou.  Vzácný druh střevlíka (Pterostichus pumilio) a jeden velmi vzácný druh – Kornatec velký (Peltis grossa).  Bohatá bryologická lokalita  Dva vzácné druhy hub (Lactarius salmonicolor, Camarops tubulina).  Silně ohrožené druhy savců a jejich biotopy: rys ostrovid, myšivka horská  Ohrožené druhy savců: veverka obecná  Silně ohrožené druhy ptáků a jejich biotopy: jeřábek lesní, krahujec obecný, kulíšek nejmenší, ostříž lesní  Ohrožené druhy ptáků a jejich biotopy: ořešník kropenatý, jestřáb lesní  Silně ohrožené druhy plazů, obojživelníků a jejich biotopy: ještěrka živorodá  Ohrožené druhy plazů, obojživelníků a jejich biotopy: ropucha obecná

5

 

Silně ohrožené druhy rostlin a jejich biotopy: tis červený Ohrožené druhy rostlin a jejich biotopy: dřípatka horská, plavuň pučivá, prha arnika, kamzičník rakouský

A. ekosystémy Název ekosystému

Podíl plochy v ZCHÚ (%)

9110 Bučiny L 5.4 Acidofilní bučiny

7,82%

9130 Bučiny L5.1 Květnaté bučiny

25,35%

X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami

3,38%

Mozaika společenstev

62,6%

91E0 Smíšené jasanovo olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy 0,85% L 2.1 Horské olšiny s olší šedou

Popis ekosystému** Listnaté nebo smíšené lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a příměsí dalších listnáčů (Acer pseudoplatanus, Quercus petraea, Quercus robur, Tilia cordata aj.) nebo jehličnanů (Albies alba a Peca abies). Keřové patro většinou chybí nebo má malou pokryvnost Bylinné patro bývá druhově dosti chudé. Převládají v něm běžné acidofilní lesní druhy. Mechorosty rostou v menších polštářích hlavně na kamenech a padlých kmenech. Listnaté lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a někdy s příměsí dalších listnáčů (Acer platonoides, Acer pseudoplatanus, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Quercus petraea, Tilia cordata a Ulmus gabra. Může se vyskytovat jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Pokryvnost bylinného patra se pohybuje mezi 30-60 %, Běžně se v něm vyskytují mezofilní druhy listnatých lesů. Mechorosty rostou spíše na padlých kmenech a kamenech. Porosty se smrkem ztepilým (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris), částečně pak i modřín opadavý (Larix decidua) Mozaika tvořená mezofilním smíšeným lesem s fragmenty suťového lesa a jim odpovídající druhy Smíšené, druhově bohaté třípatrové až čtyřpatrové porosty s převládající olší šedou (Alnus incana), slabou příměsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), vrby jívy (Salix caprea) a se smrkem ztepilým (Picea abies) ve stromovém i keřovém patře. Charakter hustého bylinného patra určují vlhkomilné druhy. Zpravidla chybí květnatý jarní aspekt

** Popis ekosystému dle: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. eds. (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 445 str.

6

B. druhy

Název druhu Jedle bělokorá (Abies alba) Tis červený (taxus baccata) Dřípatka horská (Soldanella montana) Kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) Plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) Prha arnika (Arnica Montana) Udatna lesní (Aruncus dioicus) Pstnatec fuchsův pravý (Dactylohhiza fuchsii)* Rys ostrovid (Lynx lynx)* Jeřábek lesní (Bonasa bonasie) Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) Veverka obecná (Sciurus vulgaris)

Stupeň ohrožení

Popis biotopu druhu

roztroušeně

C4a

roste roztroušeně po celém území rezervace

v roce 2003 vysazeno 10 jedinců roztroušeně, místy hojně

C3 / §2

porost 529D17 východní část rezervace

C3 / §3

podmáčené a rašelinné smrčiny

roztroušeně

C4 / §3

podél Boubínského potoka

vzácně

C3 / §3

podmáčená smrčina, bučina

roztroušeně

C3 / §3

okraje vřesovišť, okraje náletů

vzácně

C4a

stinné vlhké suťové lesy

desítky jedinců

C4a

mokřadní společenstva podél Boubínského potoka

součást teritoria předpokládaný výskyt (nepotvrzeno)

ohrožený / §2

potravní teritorium

více párů 2 jedinci vitální populace

Ostříž lesní (Falco subbuteo)

1 pár

Krahujec obecný (Accipiter nisus)

1 pár

Ještěrka živorodá (Lacerta vivipara)

do 10 ks

Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Datel černý (Dryocopus martius)* Datlík tříprstý (Picoides tridactylus)* Holub doupňák (Columba oenas)* Čáp černý (Ciconia nigra)* Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Ropucha obecná (Bufo bufo) Myšivka horská (Sicista betulina)

7

Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

více jedineců 2 jedinci 1 jedinec 1 jedinec 3 mladí jedinci 2 jedinci do 10 ks 1 jedinec

zranitelný/ §2 zranitelný / §3 ohrožený / §3 silně ohrožený / §2 zranitelný / §2 téměř ohrožený / §2 ohrožený / §3 málo dotčený ohrožený/ §2 zranitelný/ §2 zranitelný/ §2 zranitelný / §2 málo dotčený/ §3 zranitelný / §2

skrytě v lesních komplexech s bohatším podrostem a světlinami lesní komplexy lesní komplexy lesní komplexy smíšené a listnaté lesy bez zřetelné preference biotopu lesní komplexy lesní komplexy lesní komplexy s dostatečným zastoupením doupných stromů a tlejícího dřeva lesní komplexy smíšený porost, hnízdo na silném dubu lesní komplexy vlhká stinná místa lesní komplexy

Bolinka černohnědá (Camarops tubulina)* Ryzec lososový (Lactarius salmonicolor) Ploník zanedbaný (Polytrichastrum pallidisetum)

1 jedinec

NT / §1

polopřirozená bučina, v údolí potoka v SZ části rezervace, vazba na mrtvé tlející dřevo

vzácně

VU

vazba na tlející dřevo jedle

ojediněle

LC

horské smíšené lesní komplexy

střevlík (Pterostichus pumilio)

vzácně, do 10 jedinců

Kornatec velký (Peltis grossa)

vzácně, nalezen na jedné lokalitě

vzácný, výskyt pouze lesní komplexy v oblasti Šumavy a N. hor vzácný, výskyt, druhý nález v oblasti lesní komplexy Šumavy a současně i v ČR

bryologické údaje dle Kučera J., Váňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). – Příroda, Praha, 23: 1–104. zoologické údaje dle PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22: 1–184. zoologické údaje dle FARKAČ J., KRÁL D., ŠKORPÍK M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. botanické údaje dle Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645. mykologické údaje dle Holec J., Beran M., eds (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1-282. § - chráněné druhy podle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: §1 – kriticky ohrožený druh, §2 – silně ohrožený druh, §3 – ohrožený druh * údaj dle nálezové databáze druhů AOPK ČR

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A.

typy přírodních stanovišť

název ekosystému

9110 Bučiny L 5.4 Acidofilní bučiny

8

podíl plochy v ZCHÚ (%)

popis ekosystému

7,82%

Listnaté nebo smíšené lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a příměsí dalších listnáčů (Acer pseudoplatanus, Quercus petraea, Quercus robur, Tilia cordata aj.) nebo jehličnanů (Albies alba a Peca abies). Keřové patro většinou chybí nebo má malou pokryvnost Bylinné patro bývá druhově dosti chudé. Převládají v něm běžné acidofilní lesní druhy. Mechorosty rostou v menších polštářích hlavně na kamenech a padlých kmenech.

9130 Bučiny L5.1 Květnaté bučiny

Listnaté lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a někdy s příměsí dalších listnáčů (Acer platonoides, Acer pseudoplatanus, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Quercus petraea, Tilia cordata a Ulmus gabra. Může se vyskytovat jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Pokryvnost bylinného patra se pohybuje mezi 30-60 %, Běžně se v něm vyskytují mezofilní druhy listnatých lesů. Mechorosty rostou spíše na padlých kmenech a kamenech. Smíšené, druhově bohaté třípatrové až čtyřpatrové porosty s převládající olší šedou (Alnus incana), slabou příměsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), vrby jívy (Salix caprea) a se smrkem ztepilým (Picea abies) ve stromovém i keřovém patře. Charakter hustého bylinného patra určují vlhkomilné druhy. Zpravidla chybí květnatý jarní aspekt

25,35%

91E0 Smíšené jasanovo olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy 0,85% L 2.1 Horské olšiny s olší šedou

B.

evropsky významné druhy a ptáci

název druhu

Rys ostrovid (Lynx lynx)*

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ součást teritoria předpokládaný výskyt (nepotvrzeno)

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

silně ohrožený

potravní teritorium

1.9 Cíl ochrany Zachování samovolných procesů a jejich sledování a dále pak zajištění ochrany přirozeně se vyvíjejících, nerušený vývoj a ochrana stávajících biotopů včetně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Dále je cílem zachování estetické hodnoty a krajinného rázu území.

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Cenný vegetační komplex přirozených porostů květnatých bučin, květnatých a acidofilních jedlin a suťového lesa na strmých svazích hluboko zaříznutého údolí.

9

Geomorfologie: Soustava Šumavská, geomorfolog. celek Šumava, podcelek Boubínskostožecká hornatina Nadmořská výška: 650 m n.m. (JZ okraj) až 880 m n.m. Geomorfologické útvary: Skály a skalní věže, balvanité příkré svahy, suťové kužele Svažitost a expozice: strmý svah J, JV a V expozice Podloží: Ruly a artetity Půda: Hnědé půdy kyselé Voda: Povodí Blanice. V prostoru rezervace Boubínský potok a jeho dva levostranné přítoky. Klima: Mírně chladný okrsek chladné horské oblasti, průměrné roční srážky cca 700 mm, průměrná roční teplota cca 5,5 °C Vegetace: Eu-Fagenion, Galio-Abietion, Tilio-Acerion, Alnenion glutinoso-incanae

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

název druhu

Tis červený (taxus baccata) Dřípatka horská (Soldanella montana) Kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) Plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) Prha arnika (Arnica Montana) Rys ostrovid (Lynx lynx)* Jeřábek lesní (Bonasa bonasie) Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) Veverka obecná (Sciurus vulgaris) Ostříž lesní (Falco subbuteo) Krahujec obecný (Accipiter nisus) Ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Datlík tříprstý (Picoides tridactylus)*

10

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ v roce 2003 vysazeno 10 jedinců roztroušeně, místy hojně

kategorie podle vyhlášky č. popis biotopu druhu, další poznámky 395/1992 Sb. silně porost 529D17 východní část rezervace ohrožený ohrožený

podmáčené a rašelinné smrčiny

roztroušeně

ohrožený

podél Boubínského potoka

vzácně

ohrožený

podmáčená smrčina, bučina

roztroušeně

ohrožený

okraje vřesovišť, okraje náletů

součást teritoria předpokládaný výskyt (nepotvrzeno)

silně ohrožený

potravní teritorium, lesní komplexy

více párů

silně ohrožený

skrytě v lesních komplexech s bohatším podrostem a světlinami

2 jedinci

ohrožený

lesní komplexy

vitální populace

ohrožený

lesní komplexy

1 pár 1 pár do 10 ks

silně ohrožený silně ohrožený silně ohrožený

lesní komplexy smíšené a listnaté lesy bez zřetelné preference biotopu

více jedineců

ohrožený

lesní komplexy

1 jedinec

silně ohrožený

lesní komplexy s dostatečným zastoupením doupných stromů a tlejícího dřeva

Holub doupňák (Columba oenas)* Čáp černý (Ciconia nigra)* Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Ropucha obecná (Bufo bufo) Myšivka horská (Sicista betulina) Bolinka černohnědá (Camarops tubulina)*

1 jedinec 3 mladí jedinci 2 jedinci do 10 ks 1 jedinec 1 jedinec

silně ohrožený silně ohrožený silně ohrožený ohrožený silně ohrožený kriticky ohrožený

lesní komplexy smíšený porost, hnízdo na silném dubu lesní komplexy vlhká stinná místa lesní komplexy polopřirozená bučina, v údolí potoka v SZ části rezervace, vazba na mrtvé tlející dřevo

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Od roku 1963 je lokalita součástí území CHKO Šumava. Přírodní rezervace byla vyhlášena 3. 3. 1992. Z hlediska historie se v rámci přírodní rezervace nachází významná archeologická lokalita. Jedná se o výšinné ohrazené sídliště z 13. století, jedno ze dvou známých sídlišť tohoto typu na Prachaticku. V minulosti zde proběhl pouze základní průzkum, zaměřený na datování a popis památky. V prostoru severně a východně od výšinného sídliště se nachází pozůstatky několika úvozových cest, které mohou být také již středověkého stáří. Vzhledem k charakteru lokality je nezbytné při lesních pracích postupovat s největší opatrností, pokud možno bez zásahů do terénu.

b) lesní hospodářství V polovině 18. století byly svahy údolí zřejmě ještě pokryty původními lesy, porosty na úpatích podél vodních toků však již byly vykáceny. Téměř všechny lesy pak byly vykáceny v letech 1840 až 1880. Nejméně těžbou byly dotčeny nepřístupné části nejstrmějších svahů se skalními výchozy. Současné lesní porosty jsou z hlediska přirozenosti značně různorodé. Nejstarší stromy dosahují věku 150 až 200 let. V rezervaci bylo v minulosti těženo dřevo. V letech 1995 – 1999 bylo vytěženo 235,0 m3, v roce 2000 0,22 m3, v roce 2001 46,6 m3 a v roce 2002 10,1 m3. Jednalo se vesměs o nahodilé těžby. V minulosti byly po odtěžení prováděny výsadby, zejména okrajové partie rezervace, které byly dostupnější, byly vysázeny smrkem a borovicí. Pouze centrální část rezervace obsahuje zbytky původních porostů (jedlových a bukových). V oblasti jsou vysoké stavy jelení zvěře, přirozené zmlazení trpí nadměrným okusem. V roce 2003 bylo ve východní části rezervace, v porostu 529 D17, vysazeno 10 ks Taxus baccata. Na sousedních pozemcích kolem východního okraje rezervace probíhá pastva dobytka. 11

Od roku 2006, na základě rozhodnutí Správy NP Šumava, zůstaly porostní skupiny 528E09, 528G08, 528G17, 529D13 a 529D17 ponechány přirozenému vývoji bez zásahu, tj. s vyloučením přímých lidských zásahů. V porostních skupinách 528E17 a 528H17 bylo možné stromy napadené lýkožrouty s jejich živými vývojovými stádii pokácet a asanovat mechanických odkorněním s tím, že veškerá hmota zůstane v porostu. V ostatních porostních skupinách rezervace se při zásazích proti škůdcům postupovalo dle ustanovení lesního zákona s tím, že v lokalitách, ve kterých by mohlo dojít k nedovolené změně ekosystémů těžbou, přibližováním nebo skládkováním vytěžené hmoty, bylo asanované dříví ponecháno na místě. Od roku 2015 je v platnosti nové rozhodnutí, které nastavuje stejné omezení lesnické činnosti na další decennium.

c) zemědělské hospodaření v ZCHÚ se neprovádí PR je vymezena pouze na lesní půdě, zemědělská půda se zde nevyskytuje.

d) myslivost MCHÚ se nachází v honitbě Včelná (CZ 3116202051). V současnosti je PR součástí honitby LČR., LZ Boubín. Uznána byla dne 11. 3. 1993 orgánem státní správy myslivosti a do souladu se zákonem o myslivosti (449/2001 Sb.) byla dána 25. 2. 2003. Držitelem honitby je státní podnik Lesy České republiky. Výkon práva myslivosti není ochranou dotčen. Výstavba mysliveckých zařízení musí být předem projednána a odsouhlasena orgánem ochrany přírody. Vhodná je redukce stavů jelení zvěře z důvodu ochrany přirozené obnovy.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Schválený plán péče o CHKO Šumava (2012 – 2027). Schválený LHP pro LHC Boubín I, Polesí Včelná (platnost od 1.1.2005 – 31.12.2014). Návrh LHP pro LHC Boubín I, Polesí Včelná (platnost od 1.1.2015 – 31.12.2024). Územní plány obcí Buk (2010) a Záblatí u Prachatic a jejich změny (2013) Rozhodnutí Správy NP Šumava č.j. SZ NPS 00454/2015/4-NPS 01845/2015

12

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

13 – Šumava 1404 45,75 1.1. 2005 – 31.12. 2014 Lesy České republiky, s.p., lesní závod Boubín Polesí Včelná

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních typů (SLT)

Výměra (ha)

Podíl (%)

0,74

1,62

0,32 7,57

0,70 16,55

SM 3-4, BK 4+, JD 2-3, JŘ

5,44

11,89

SM 3, BK 3-4, JD 3, KL +1 SM 2-3, JD 1-4, BK 3-4, KL +2, (OL JS) 1-2, JL +1 SM 3-5, BK 4-5, JD 1-2, BŘ 1, (BO JŘ)+

3,58

7,83

7,01

15,32

21,09

46,10

45,75

100 %

Název SLT

Přirozená dřevinná skladba SLT*

5J

suťová javořina

6A 6K

6S

klenosmrková bučina Kyselá smrková bučina Kamenitá kyselá smrková bučina Svěží smrková bučina

BK 1-4, JD 1-3, KL 2-4, JL 1-2, LP +1, JS +1, SM + SM 1-2, JD 2-3, BK 3-5, KL 1-2, JL 1 SM 3-4, BK 4, JD 2-3, JŘ

6V

vlhká smrková bučina

6Y

Skeletová smrková bučina

6N

Celkem *) Přirozená dřevinná skladba byla stanovena podle Průši z roku 1971.

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

smrk jedle borovice modřín

20,17 8,90 4,45 0,04

44,09 19,45 9,73 0,09

13,18 8,42 1,05 0

28,81 18,40 2,30 0

buk javor klen jeřáb olše jilm bříza jasan osika lípa

11,62 0,15 0 0 0 0,27 0 0,15 0 45,75

25,39 0,33 0 0 0 0,59 0 0,32 0 100 %

17,09 2,01 1,31 0,14 0,21 2,11 0,18 0 0,04 45,75

37,36 4,40 2,87 0,31 0,47 4,61 0,39 0 0,048 100 %

Zkratka Název dřeviny Jehličnany SM JD BO MD Listnáče BK KL JŘ OL JL BŘ JS OS LP Celkem

13

Údaje o současné skladbě lesů jsou převzaty z LHP. Při šetření v terénu v rámci obnovy LHP však nebyl vždy kladen důraz na přesnou registraci vtroušených dřevin, zejména pak druhů hospodářsky málo významných. Proto není výskyt těchto druhů vždy plně podchycen. Přibližná přirozená skladba lesa v ZCHÚ byla stanovena na základě výměr jednotlivých lesních typů a jejich předpokládané přirozené skladby. Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M5 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

Boubínský potok 1-08-03-019 není Pstruhové vody nejsou není Lesy České republiky, s. p. Správa toků - oblast povodí Vltavy, Benešov není není nezarybňuje se

2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody ve ZCHÚ se nevyskytují 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích ve ZCHÚ se nevyskytují PR je vymezena pouze na lesní půdě, zemědělská půda se zde nevyskytuje. V jihovýchodní části rezervace, podél Boubínského potoka prochází komunikace. Tato komunikace podléhá běžné údržbě, není součástí předmětu ochrany přírody.

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Nejvhodnějším managementem je ponechat část rezervace přirozenému vývoji. Vhodným opatřením by byla inventarizace mladého náletu na sutích na jižním svahu rezervace a nejsilnější mladé dřeviny (JD, BK, KL, JL) oplotit nebo provést nátěr terminálu. Dřevo 14

netěžit. Výsadba tisu je vhodná, tis do keřového patra lesů suťového charakteru přirozeně patří. Od roku 2006, na základě rozhodnutí Správy NP Šumava, zůstaly porostní skupiny 528E09, 528G08, 528G17, 529D13 a 529D17 ponechány přirozenému vývoji bez zásahu, tj. s vyloučením přímých lidských zásahů. V porostních skupinách 528E17 a 528H17 bylo možné stromy napadené lýkožrouty s jejich živými vývojovými stádii pokácet a asanovat mechanických odkorněním s tím, že veškerá hmota zůstane v porostu. V ostatních porostních skupinách rezervace se při zásazích proti škůdcům postupovalo dle ustanovení lesního zákona s tím, že v lokalitách, ve kterých by mohlo dojít k nedovolené změně ekosystémů těžbou, přibližováním nebo skládkováním vytěžené hmoty, bylo asanované dříví ponecháno na místě. Hospodaření v těchto ostatních porostních skupinách je bylo prováděno dle lesního zákona a platného LHP. Od roku 2015 je v platnosti nové rozhodnutí, které nastavuje stejné omezení lesnické činnosti na další decennium. V budoucnosti je vhodné pokračovat v nastaveném režimu dle jednotlivých porostů a v porostech které nejsou ponechány přirozenému vývoji vhodnými lesnickými zásahy se přibližovat k přírodě blízkému lesu.

Biomonitoring v PR Čertova stráň Biomonitoring lesních ekosystémů ve zvláště chráněných maloplošných územích (ZCHMÚ) v CHKO Šumava je dlouhodobý inventarizační projekt založený na opakovaných měřeních na trvalých monitorovacích plochách. V roce 2014 byla v jeho rámci změřena Přírodní rezervace Čertova stráň.

Metodika sběru dat Pro sběr dat byla použita znáhodněná síť bodů s krokem před znáhodněním 250 m, která byla oříznuta hranicemi ZCHMÚ. V PR Čertova stráň bylo založeno a změřeno 8 monitorovacích ploch. 2 Data jsou sbírána technologií Field-Map na kruhových plochách o výměře 500 m . Každá plocha je označena třemi nezávislými znaky, které zajistí její přesné dohledání při opakovaných měřeních: střed plochy je fixován geodetickým mezníkem, jsou zaznamenány geodetické souřadnice středu plochy a reflexním sprejem je označen jeden nebo dva stromy uvnitř nebo v blízkosti plochy, jejichž souřadnice jsou rovněž zaznamenány. Na každé ploše jsou data sbírána v pěti vrstvách: charakteristiky plochy, lokalizace a charakteristiky jedinců stromového patra, ležícího mrtvého dřeva, pahýlů souší a pařezů, charakteristiky obnovy a fytocenologický snímek.

Výsledky Hlavní stromové patro Do hlavního stromového patra jsou počítány stromy od 70 mm výčetního průměru. Z důvodu časové náročnosti sběru dat je monitorovací plocha rozdělena na dvě části. Na vnitřním kruhu o poloměru 7 m jsou zjišťovány pozice a charakteristiky všech stromů nad 70 mm tloušťky ve výčetní výšce, na zbývající monitorovací ploše (poloměr 7-12,62 m) jsou zjišťovány pozice a charakteristiky stromů od 300 mm výčetního průměru.

15

Podíl živých stromů a souší v hlavním stromovém patře V Tab. 1 a 2 jsou uvedeny hektarové počty, hektarové výčetní kruhové základny a procentické podíly živých stromů a souší v hlavním stromovém patře.

Tab. 1 – Podíl živých stromů a souší u jednotlivých druhů a celkem v hlavním stromovém patře podle hektarových počtů stromů. dřevina

stará souše počet ks/ha

borovice lesní

zastoupení

7,5

smrk ztepilý Celkový součet

zastoupení

počet ks/ha

zastoupení

5

1,2%

12,5

3,0%

0,0%

112

27,0%

112

27,0%

1,9%

16

3,9%

24

5,8%

0,0%

13

3,1%

13

3,1%

31,5

7,6%

91,5

22,0%

123

29,6%

7,5

1,8%

123,5

29,7%

131

31,5%

54,5

13,1%

361

86,9%

415,5

100,0%

8

javor klen jedle bělokorá

počet ks/ha

celkem

1,8%

buk lesní jasan ztepilý

živý strom

Dle počtu stromů na hektar tvoří souše 13% a živé stromy 87%. Nejvyšší podíl souší má JD (58% ze všech souší). Celkově se jedná o smíšený les s poměrně vyrovnaným zastoupením SM (32%), JD (30%) a BK (27%), dále jsou zde přimíšené dřeviny BO (3%).JS (6%), KL (3%)

Graf 1: početnost ks/ha

16

Tab. 2 – Podíl živých stromů a souší u jednotlivých druhů a celkem v hlavním stromovém patře podle hektarové výčetní kruhové základny. Popisky řádků borovice lesní buk lesní jasan ztepilý javor klen jedle bělokorá smrk ztepilý Celkový součet

stara souše živý strom Celkem m2/ha % zastoupení m2/ha %zastoupení m2/ha % zastoupení 0,844 1,6% 0,623 1,2% 1,467 2,9% 0,0% 7,157 13,9% 7,157 13,9% 0,408 0,8% 0,894 1,7% 1,302 2,5% 0,0% 1,184 2,3% 1,184 2,3% 1,788 3,5% 13,811 26,9% 15,599 30,3% 1,653 3,2% 23,065 44,8% 24,718 48,1% 4,693 9,1% 46,733 90,9% 51,427 100,0%

Jako v početnosti má i dle VKZ největší zastoupení SM (48%), tentokrát téměř polovinu VKZ, což svědčí o silných průměrech kmenů a věkové zralosti, naopak BK (14%) poukazuje na slabší kmeny, tudíž větší početnost mladších stromů. Ještě je zajímavý pokles zastoupení jedlových souší, což vypovídá o odumírání mladých jedinců.

Graf 2: výškový grafikon se spojnicí trendu

Ležící mrtvé dřevo, pahýly souší a pařezy Veškeré mrtvé dřevo – kmeny (ležící mrtvé dřevo), pahýly souší do výšky 1,3 m a pařezy do výšky 1,3 m – je na monitorovacích plochách zaznamenáváno pozičně. Registrační hranice pro ležící kmen je 70 mm na slabším konci a minimální délka 1 m. Registrační hranice pro pahýl souše a pro pařez je minimální průměr 70 mm na zlomu (řezu).

17

Plocha kmenů byla spočtena jako plocha jejich půdorysného průmětu – tedy jako plocha lichoběžníku. Pokud kmen nebyl průběžný, ale byl zakřivený nebo zalomený a jednotlivé jeho části byly stále spojené – pak byla celková plocha spočtena jako součet ploch dílčích kusů. Plocha pahýlů souší a pařezů byla spočtena jako půdorysný průmět jejich lomové či řezné plochy – tedy jako plocha kruhu o průměru střední hodnoty intervalu, do kterého byl pařez zařazen. Objem pařezů byl spočten jako objem válce – plocha lomové či řezné plochy byla násobena výškou pařezu. Při výpočtu plochy pahýlů souší a pařezů je jejich skutečná plocha podhodnocena o plochu „pláště“. Do plochy a objemu pahýlů souší a pařezů nejsou započteny kořenové náběhy. Plocha a objem kořenových náběhů rovněž nejsou zohledněny u výpočtů vyvrácených kmenů.

Základní charakteristiky mrtvého dřeva

2

Změřené mrtvé dřevo s pařezy a pahýly pokrývají průměrně 448,5 m /ha, tedy 4,7% plochy a jeho 3 objem je 84,1 m /ha. Hustota ležícího dřeva je 492,5 ks/ha a pařezů/pahýlů 162,5 ks/ha.

Tab. 3 – Množství (plocha, objem a počet) mrtvého dřeva na hektar plochy. plocha m2/ha mrtvý dřevo pařezy, pahýly celkem ostatní mikrostanoviště

počet ks/ha

objem m3/ha 422,5 26 448,5

69,6 14,5 84,1

492,5 162,5 655

9551,5

Podíl plochy mrtvého dřeva podle stupně rozkladu a podíl zmlazení, které se na něm vyskytuje Mrtvé dřevo bylo rozděleno do 5 typů podle stupně rozkladu – 1. dřevo tvrdé, kmen v kůře, živé lýko, 2. dřevo tvrdé, nůž lze zarazit 1-2 cm, 3. dřevo částečně rozložené, nůž lze zarazit do hloubky 3-5 cm, 4. dřevo měkké, lze zarazit celou čepel nože, 5. dřevo velmi měkké, kopíruje terén, při manipulaci se rozpadává. Tab.4 – Plocha a množství obnovy na mrtvém dřevě podle rozkladu ležící kmeny pařezy, pahýly souší rozklad plocha m2 obnova ks ks/m2 plocha m2 obnova ks ks/m2 Živé lýko (nůž max. 0,5cm) 0,0 0 0,00 0,0 0 Dřevo tvrdé (nůž 1-2cm) 98,7 4 0,04 5,0 3 Část. rozložené (nůž 3-5cm) 59,0 27 0,46 3,3 46 Dřevo měkké (nůž zcela) 6,7 7 1,04 1,4 8 Dřevo se rozpadává 4,6 0 0,00 0,8 0 celkem 169,0 38 0,22 10,4 57 Absolutní množství obnovy napočítané na kmenech je 38 kusů, na pařezech nebo pahýlech pak 57 kusů obnovy. U ležícího dřeva je relativně nejvíc obnovy na plochu na kmenech kategorie 4 (dřevo měkké, lze 2 zarazit celou čepel nože) 1,04 ks/m , následují kategorie 3 (dřevo částečně rozložené, nůž lze zarazit 2 2 do hloubky 3-5 cm) 0,46 ks/m , kategorie 2 (nůž lze zarazit 1-2 cm) s 0,04 ks/m 2 a u kategorie 5 (dřevo velmi měkké, kopíruje terén, při manipulaci se rozpadává) se obnova nevyskytuje. 2 U pařezů/pahýlů je nejvíce obnovy na plochu v kategorii 3 (nůž lze zarazit 3-5 cm) 13,9 ks/m , 2 2 následují kategorie 4 (lze zarazit celou čepel) s 5,9 ks/m , a 2 (nůž lze zarazit 1-2 cm) s 0,6 ks/m , v kategorii 5 (dřevo se rozpadává) se obnova nevyskytuje.

18

0,0 0,6 13,9 5,9 0,0 5,5

Graf 3: procentuální zastoupení druhového složení obnovy na mrtvém dřevě

V druhovém složení obnovy na mrtvém dřevě převládá smrk ztepilý (52 %) a jasan ztepilý (37%). Z dalších dřevin se vyskytují jedle bělokorá (6 %), jeřáb ptačí (3 %), buk lesní (2%).

Obnova dřevin Množství a vlastnosti obnovy dřevin jsou na monitorovacích plochách zjišťovány dvěma způsoby. Na 2 celé monitorovací ploše – 500 m – se u každého jedince zaznamenává dřevina, výšková třída (1. od 10 do 20 cm výšky, 2. nad 20 cm výšky do výčetního průměru 70 mm) a mikrostanoviště (1. obnažená půda, 2. hrabanka, 3. hrabanka na kameni, 4. pařezy a pahýly souší, 5. kmeny, 6. travní drn, 7. ostatní vegetace). 2 Malá obnovní ploška – 28,27 m slouží ke zjišťování podrobných vlastností jedinců obnovy, které by na celé ploše nebylo možné zjišťovat z důvodů přílišné pracnosti a tím i časové náročnosti. Pro každého jedince je na obnovní plošce zaznamenána dřevina, výška (cm), DBH (mm) – pokud je jedinec vyšší než 1,3 m, dále mikrostanoviště, původ obnovy – přirozená, umělá, nelze rozpoznat původ, její ochrana, mikroreliéf a poškození obnovy.

19

Obnova na celé monitorovací ploše Obr. 1: monitorovací plochy s počtem obnovy ks/ha

2

Průměrné množství obnovy přepočtené z 8 ploch o výměře 500 m je 6133 ks/ha. Medián počtů obnovy, který je méně ovlivněný extrémními hodnotami, je 3910 ks/ha. Minimální zjištěná hustota zmlazení je 2640 ks/ha a maximální zjištěná hustota zmlazení je 18320 ks/ha. V obnově bylo zastoupeno 9 druhů dřevin.

20

Graf 4: Druhové složení obnovy zjištěné na celé monitorovací ploše

V druhovém složení obnovy vyplývajícím z šetření na celé monitorovací ploše je nejvíce zastoupen smrk ztepilý (40,04 %), jedle bělokorá (28,94 %), buk lesní (18,20 %) a jeřáb ptačí (10,65 %). Jako vtroušené dřeviny se zde vyskytují jasan ztepilý (1,51 %), javor klen (0,53 %), dub zimní, modřín evropský a břízy (po 0,04 %).

Obnova na obnovní ploše Tab. 5 – zastoupení obnovy na obnovní ploše dle mikrostanoviště Popisky řádků

Pokryvnost stanoviště

Buk lesní

hrabanka

35%

16,3%

hrabanka na kameni ležící mrtvé dřevo obnažená půda

19%

4,0%

ostatní vegetace pahýly souší, pařezy travní drn

33%

Celkový součet

21

Javor klen 1,7%

Jedle bělokorá

Jeřáb ptačí

17,7%

4,0%

17,0%

56,7%

Počet ks/ha za dané pokryvnosti 7516

2,0%

2,0%

0,3%

8,3%

1105

0,3%

0,3%

44

0,3%

0,7%

88

17,3%

32,3%

4288

0,0%

0

4% 0%

0,3% 1,3%

10,3%

3,3%

Smrk ztepilý

0% 9% 100%

21,7%

1,7%

30,3%

Celkový součet

0,7%

1,0%

1,7%

221

10,0%

36,3%

100,0%

13263

2

Průměrné množství obnovy přepočtené z 8 obnovních plošek o výměře 28,27 m je 13263 ks/ha. Medián počtů obnovy je 9020 ks/ha. Minimální zjištěná hustota zmlazení je 4952 ks/ha, maximální zjištěná hustota zmlazení je 44923 ks/ha. Druhové složení obnovy odpovídá výpočtům obnovy z celé monitorovací plochy. Nejčastěji se vyskytuje smrk ztepilý (36 %), jedle bělokorá (30 %), buk lesní (22 %), jeřáb ptačí (10 %) a javor klen (2 %).

Poškození obnovy Poškození obnovy bylo šetřeno na obnovní ploše pro každého jedince obnovy. Z 98% se jedná o okus terminálních a (nebo) bočních výhonů, necelé 2% patří vytloukání a jinému mechanickému poškození. Popisky řádků Buk lesní Javor klen Jedle bělokorá Jeřáb ptačí Smrk ztepilý Celkový součet

bez poškození 65% 20% 43% 30% 77% 58%

poškozený 35% 80% 57% 70% 23% 42%

Dřeviny nejvíce trpící okusem jsou javor klen (80%), jeřáb ptačí (70%) a jedle bělokorá (57%)

Závěr 2

Při biomonitoringu PR Čertova stráň bylo podrobně zmapováno 8 ploch o 500 m , což představuje plochu 0,4 ha. Založené monitorovací plochy se nachází v nadmořské výšce od 701 do 862 m n. m. V hlavním stromovém patře bylo mezi živými stromy zaznamenáno 6 druhů dřevin a mezi soušemi 4 druhy dřevin. Druhová skladba dřevin tvoří vyrovnanou hercynskou směs, smrk ztepilý 32%, jedle bělokorá 30% a buk 27% jako další přimíšené dřeviny jsou jasan ztepilý 6%, javor klen 3% a borovice lesní 3%. Souší je z celkového počtu stojících stromů 13% z toho 58% tvoří souše jedle bělokoré a po 14% smrk, borovice a jasan. Celkový počet stromů na hektar je 416. Mrtvé dřevo pokrývá 4,7% výměry monitorovacích ploch. Z celkového počtu zmlazení se 3,8% 2 nachází na mrtvém dřevě. Na 1m pařezů bylo průměrně napočítáno 5,5 kusů zmlazení, u ležícího 2 2 mrtvého dřeva pak 0,22ks/m a souhrnně na ostatních mikrostanovištích 0,25ks/m . Na obnovních plochách se zastoupením mrtvého dřeva 4% je význam mrtvého dřeva pro obnovu ještě menší a obnova na něm dosahuje pouze 0,3%. Obnova se vyskytuje na všech monitorovacích plochách a průměrná hustota je 6133 ks/ha z celkového šetření a 13263 ks/ha z šetření na obnovní ploše. Druhová skladba dřevin je z obou šetření podobná SM 40% (36%), JD 29% (30%), BK 18% (22%), JŘ 11% (10%) a vtroušené dřeviny KL, JS, MD, DB, BR. Jedna monitorovací plocha v jihozápadním cípu PR byla před několika lety vytěžena, dřevo bylo vyklizeno a byla provedena výsadba dřevin, proto může narušovat vyhodnocení přírodních procesů ze zbytku rezervace.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem je přirozený vývoj ekosystému. Problémem jsou vysoké stavy jelení zvěře v oblasti. 22

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a)

péče o lesy

Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů č. 1 Číslo směrnice

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

01

Les ochranný

5J, 6Y

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 5J BK 1-4, JD 1-3, KL 2-4, JL 1-2, LP +1, JS +1, SM + 6Y SM +6, JD +2, BO +3, LP +2, (BŘ, JŘ) +1, KL 0-1 Porostní typ A

Porostní typ B

Porostní typ C

Smíšený

Smíšený

Smíšený

Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma)

Hospodářský způsob (forma)

ponechat samovolnému vývoji

bez zásahu, pouze asanace kůrovce

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Hospodářský způsob (forma) hospodaření dle lesního zákona a LHP formou V. Asanace kůrovce s možností bezeškodného vyklizení hmoty z porostu. Obmýtí Obnovní doba

fyzický věk

nepřetržitá

fyzický věk

nepřetržitá

150

50

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty



přiblížení porostní struktury přirozené, tj. maximální diferenciace věkové struktury, maximální přiblížení druhové skladby přirozené, maximální respektování přirozené obnovy, přirozené ponechávání odumřelého dřeva v porostech, postupnými zásahy se přibližovat k přírodě blízkému lesu

Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií


23

hospodaření dle lesního zákona a platného LHP s využitím šetrnějších technologií, úmyslné zásahy vedoucí k obnově lesa by provádět jen asanaci při výskytu měly mít výběrný charakter škůdců s cílem uvolnění podrostu při zajištění jeho odrůstání ve stínu či polostínu, postupné odstranění geograficky nepůvodních dřevin z porostů

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu dle LHP a lesního zákona, podíl MZD dle vyhl. č. 83/1996 Sb., nezalesňuje se, využití přirozené ponechat samovolnému vývoji v případě existujícího vyššího obnovy zastoupení v porostech jeho zachování Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) druh dřeviny SLT komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Porostní typ nezalesňuje se, využití A, B přirozené obnovy využití dřevin C shodných Vyloučeno je zalesňování geograficky nepůvodními druhy s přirozeno u skladbou Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií dle LHP, zalesnění možné na bez výchovných zásahů, ponechat pasekách s odkladem 10 let bez výchovných zásahů samovolnému vývoji v případě, že se nedostaví zřetelná přirozená obnova. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Okus semenáčků jelení a srnčí zvěří - soustředit se především na individuální ochranu semenáčků jedle a jilmu (nátěry terminálů a oplocení nadějných silných jedinců). Sledování výsadeb tisu. Ochranný les s funkcí biologické ochrany proti erozi a svahovému splachu - nutnost kontinuální existence lesního porostu. V porostních typech A – bez zásahu proti škůdcům, v porostních typech B - možná asanace s ponecháním dřeva v porostu k zetlení. V porostních typech C asanace kůrovce, v případě blízkosti manipulačních cest a tam kde je možné bezeškodné vyklizení, možnost odvezení hmoty z porostu.V případě napadení kůrovcem asanace s ponecháním dřeva v porostu k zetlení. V případě blízkosti manipulačních cest a tam kde je možné bezeškodné vyklizení, možnost odvezení hmoty z porostu. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií provádět jen asanaci při neprovádí se výskytu škůdců

Dle lesního zákona a platného LHP

Poznámka Porost odpovídá společenstvům as. Mercuriali-Fraxinetum a společenstvům svazu EU-Fagenion. LT 5J6 - suťová jilmová javořina hřebenová na skalnatých hřebenech. LT 5J1 - suťová jilmová javořina bažanková na balvanitých sutích pod hřebeny. Porost odpovídá společenstvům z rámce sv. Luzulo – Fagetum, nejspíše subas. Luzulo – Fagetum deschampsietum flexuosae s přechody k acidofilním jedlinám subas. Deschampsio flexuosae-Abietetum deschampsietosum. LT 6Y1 – skeletová smrková bučina borůvková na skalných hřebenech a balvanitých svazích

Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů č. 2 Číslo směrnice 50

Kategorie lesa Les zvláštního určení

Soubory lesních typů 6A,6N

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 6A SM 1-3, JD 2-4, BK 4-6, KL +2, JL +1, JS 0+ 6N SM 2-4, JD 1-3, BO +1, BK 3-5, BŘ +1, (KL, JŘ) +

24

Porostní typ A

Porostní typ B

Smíšený

Smíšený


Porostní typ C

Obmýtí

Obnovní doba

Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) hospodaření dle lesního zákona a LHP formou V. Asanace kůrovce s možností bezeškodného vyklizení hmoty z porostu. Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba

fyzický věk

nepřetržitá

150


50




Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií hospodaření dle lesního zákona a platného LHP s využitím šetrnějších technologií, úmyslné zásahy vedoucí k obnově lesa by měly mít výběrný charakter ponechat samovolnému vývoji s cílem uvolnění podrostu při zajištění jeho odrůstání ve stínu či polostínu, postupné odstranění geograficky nepůvodních dřevin z porostů Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu dle LHP a lesního zákona, podíl MZD dle vyhl. č. 83/1996 Sb., ponechat samovolnému vývoji v případě existujícího vyššího zastoupení v porostech jeho zachování Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) druh dřeviny SLT komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Porostní typ nezalesňuje se, využití A přirozené obnovy využití dřevin B shodných Vyloučeno je zalesňování geograficky nepůvodními druhy s přirozeno u skladbou Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií

25

dle LHP, zalesnění možné na bez výchovných zásahů, ponechat pasekách s odkladem 10 let samovolnému vývoji v případě, že se nedostaví zřetelná přirozená obnova. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Okus semenáčků jelení a srnčí zvěří - soustředit se především na individuální ochranu semenáčků jedle a jilmu (nátěry terminálů a oplocení nadějných silných jedinců). V porostních typech A – bez zásahu proti škůdcům, v porostních typech B - v případě napadení kůrovcem asanace, případě blízkosti manipulačních cest a tam kde je možné bezeškodné vyklizení, možnost odvezení hmoty z porostu. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Dle platného LHP a lesního neprovádí se zákona Poznámka Porost odpovídá společenstvům z rámce sv. Luzulo – Fagion, nejspíše subas. Luzulo – Fagetum deschampsietum flexuosae s přechody k acidofilním jedlinám subas. Deschampsio flexuosae-Abietetum deschampsietosum. LT 6K6 – kyselá smrková bučina se šťavelem na mírných svazích, 6N3 – kamenitá smrková bučina se šťavelem na hřbetech a balvanitých svazích.



Soubory lesních typů 6S

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 6S

SM 2-4, JD 2-4, BK 3-7, KL +1, (JS, JL) +

Porostní typ A

Porostní typ B

Porostní typ C



Obmýtí

Obmýtí

smíšený Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) hospodaření dle lesního zákona a LHP formou V. Asanace kůrovce s možností bezeškodného vyklizení hmoty z porostu. Obmýtí Obnovní doba 150

50

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty přiblížení porostní struktury přirozené, tj. maximální diferenciace věkové struktury, maximální přiblížení druhové skladby přirozené, maximální respektování přirozené obnovy, přirozené ponechávání odumřelého dřeva v porostech, postupnými zásahy se přibližovat k přírodě blízkému lesu

26

Obnovní doba

Obnovní doba

Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií hospodaření dle lesního zákona a platného LHP s využitím šetrnějších technologií, úmyslné zásahy vedoucí k obnově lesa by měly mít výběrný charakter s cílem uvolnění podrostu při zajištění jeho odrůstání ve stínu či polostínu, postupné odstranění geograficky nepůvodních dřevin z porostů Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu dle LHP a lesního zákona, podíl MZD dle vyhl. č. 83/1996 Sb., v případě existujícího vyššího zastoupení v porostech jeho zachování Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově využití dřevin shodných s přirozenou skladbou

Vyloučeno je zalesňování geograficky nepůvodními druhy

Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií dle LHP, zalesnění možné na pasekách s odkladem 10 let v případě, že se nedostaví zřetelná přirozená obnova. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Okus semenáčků jelení a srnčí zvěří - soustředit se především na individuální ochranu semenáčků jedle a jilmu (nátěry terminálů a oplocení nadějných silných jedinců). V případě napadení kůrovcem asanace, v případě blízkosti manipulačních cest a tam kde je možné bezeškodné vyklizení, možnost odvezení hmoty z porostu. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Dle platného LHP a lesního zákona Poznámka Porost odpovídá společenstvům z rámce sv. Luzulo – Fagion LT 6S1- svěží smrková bučina šťavelová na zvlněných svazích



Soubory lesních typů 6V

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 6V

SM +3, JD 2-4, BK 3-7, KL +1, (KL, JL, LP, OL) 0+

Porostní typ A

Porostní typ B

Porostní typ C

Smíšený

Smíšený

Smíšený

27




bez zásahu, pouze asanace kůrovce

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Hospodářský způsob (forma) hospodaření dle lesního zákona a LHP formou V. Asanace kůrovce s možností bezeškodného vyklizení hmoty z porostu. Obmýtí Obnovní doba

fyzický věk

nepřetržitá

fyzický věk

nepřetržitá

150

50





Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií


hospodaření dle lesního zákona a platného LHP s využitím šetrnějších technologií, úmyslné zásahy vedoucí k obnově lesa by provádět jen asanaci při výskytu měly mít výběrný charakter škůdců s cílem uvolnění podrostu při zajištění jeho odrůstání ve stínu či polostínu, postupné odstranění geograficky nepůvodních dřevin z porostů

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu dle LHP a lesního zákona, podíl MZD dle vyhl. č. 83/1996 Sb., nezalesňuje se, využití přirozené ponechat samovolnému vývoji v případě existujícího vyššího obnovy zastoupení v porostech jeho zachování Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) druh dřeviny SLT komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Porostní typ nezalesňuje se, využití A, B přirozené obnovy využití dřevin C shodných Vyloučeno je zalesňování geograficky nepůvodními druhy s přirozeno u skladbou Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií dle LHP, zalesnění možné na bez výchovných zásahů, ponechat pasekách s odkladem 10 let bez výchovných zásahů samovolnému vývoji v případě, že se nedostaví zřetelná přirozená obnova.

28

Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Okus semenáčků jelení a srnčí zvěří - soustředit se především na individuální ochranu semenáčků jedle a jilmu (nátěry terminálů a oplocení nadějných silných jedinců). V porostním typu A – bez zásahu proti škůdcům, v porostních typech B - možná asanace s ponecháním dřeva v porostu k zetlení. V porostních typech C asanace kůrovce, v případě blízkosti manipulačních cest a tam kde je možné bezeškodné vyklizení, možnost odvezení hmoty z porostu. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií provádět jen asanaci při neprovádí se výskytu škůdců

Dle lesního zákona a platného LHP

Poznámka Porost odpovídá společenstvům z rámce sv. Luzulo – Fagion, nejspíše Calamagrosito villosae Fagetum. LT 6V4 – vlhká smrková bučina šťavelová v plochých svahových úžlabinách



Soubory lesních typů 6K

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 6K

SM 2-4, JD 1-3, BO 0-1, BK 4-7

Porostní typ A

Porostní typ B

Smíšený

Smíšený


Porostní typ C

Obmýtí

Obnovní doba

Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) hospodaření dle lesního zákona a LHP formou V. Asanace kůrovce s možností bezeškodného vyklizení hmoty z porostu. Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba

fyzický věk

nepřetržitá

150


50



29


Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií hospodaření dle lesního zákona a platného LHP s využitím šetrnějších technologií, úmyslné zásahy vedoucí k obnově lesa by měly mít výběrný charakter ponechat samovolnému vývoji s cílem uvolnění podrostu při zajištění jeho odrůstání ve stínu či polostínu, postupné odstranění geograficky nepůvodních dřevin z porostů Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu dle LHP a lesního zákona, podíl MZD dle vyhl. č. 83/1996 Sb., ponechat samovolnému vývoji v případě existujícího vyššího zastoupení v porostech jeho zachování Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) druh dřeviny SLT komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Porostní typ nezalesňuje se, využití A přirozené obnovy využití dřevin B shodných Vyloučeno je zalesňování geograficky nepůvodními druhy s přirozeno u skladbou Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií dle LHP, zalesnění možné na bez výchovných zásahů, ponechat pasekách s odkladem 10 let samovolnému vývoji v případě, že se nedostaví zřetelná přirozená obnova. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Okus semenáčků jelení a srnčí zvěří - soustředit se především na individuální ochranu semenáčků jedle a jilmu (nátěry terminálů a oplocení nadějných silných jedinců). V porostních typech A – bez zásahu proti škůdcům, v porostních typech B - v případě napadení kůrovcem asanace, případě blízkosti manipulačních cest a tam kde je možné bezeškodné vyklizení, možnost odvezení hmoty z porostu. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Dle platného LHP a lesního neprovádí se zákona Poznámka Porost odpovídá společenstvům as. Calamagrostio villosae - Fagetum. LT 6K6 - kyselá smrková bučina se šťavelem na svazích.

Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (na podkladě lesnické mapy obrysové 1:10 000) – příloha č. M5

30

b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Bez zásahu c) péče o nelesní pozemky Za nelesní pozemky se považují pozemky, které nejsou součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa. Jihovýchodní částí rezervace, podél Boubínského potoka prochází zpevněná účelová komunikace. Na této komunikaci je prováděná běžná údržba, stav a opravy této komunikace nejsou v rozporu s předmětem ochrany přírody.

d) péče o rostliny Se specifickou péčí o byliny se v ZCHÚ nepočítá, mimo omezení těžebních aktivit směřujících k extrémnímu prosvětlení porostu a poškození vegetace e) péče o živočichy Se specifickou péčí o živočichy se v ZCHÚ nepočítá. f) péče o útvary neživé přírody Neplánuje se g) zásady jiných způsobů využívání území Neplánuje se

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Zásahy v lesích jsou podrobně uvedeny v příloze T1 „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3

b)

rybníky (nádrže)

Nevyskytují se

31

c)

útvary neživé přírody

Nevyskytují se

d)

nelesní pozemky

Nevyskytují se

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Konkrétní zásahy nejsou pro ochranné pásmo plánovány. Při obnově porostů se doporučuje postupovat takovým způsobem, aby nedošlo k obnažení porostního pláště (stěny) rezervace.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V roce 2003 byla MCHÚ vyznačena geometrickým náčrtem. Bude provedeno přeznačení hranic v terénu (obnova pásového značení).

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území V roce 2014 skončila účinnost Rozhodnutí Správy NP a CHKO Šumava č.j. NPS 06713/2006 podle § 66 ZOPK, o podmínkách provádění lesnické činnosti na území PR Čertova stráň. Ve věci bylo vydáno nové rozhodnutí č.j. SZ NPS 00454/2015/4-NPS 01845/2015s platností po dobu nového LHP (1.1.2015 – 31.12.2024).

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Bez návrhu. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Bez návrhu. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V období platnosti tohoto plánu péče bude provedena inventarizace zdravotního stavu vysazených 10 ksTaxus baccata. V případě potřeby bude provedena ochrana (oprava) proti okusu zvěří.

32

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)

Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Pásové značení 1x 10 let (oprava)

Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)

Orientační náklady za rok (Kč) 8 000

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 8 000

8 000

Opakované zásahy Pásové značení oprava Oprava terénního značení Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

8 000

4.2 Použité podklady a zdroje informací                

33

KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.], 2002: Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 928 pp. MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.], 1998: Péče o chráněná území II. – AOPK, Praha, 714 pp. VANĚK M. & ALBRECHT J., 1982: Inventarizační průzkum lesnický a botanický, České Budějovice, Vimperk, 5 – 8. PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds.], 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22: 1–184. FARKAČ J., KRÁL D., ŠKORPÍK M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. GRULICH V., 2012: Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631– 645. PROCHÁZKA F. [ed.], 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2002). – Příroda, Praha, 18: 1–166. LEPŠÍ P., LEPŠÍ M., BOUBLÍK K., ŠTĚCH M. & HANS V. [eds.], 2013: Červená kniha květeny jižní části Čech. – Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 503 p. Kučera J., Váňa J. 2005: Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). – Příroda, Praha, 23: 1–104. Holec J., Beran M., [eds.], (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1-282. ANONYMUS: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Planeta roč. 14, č. 9, MŽP Praha 2006. Chytrý M., Kučera T., Kočí M.: Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR Praha 2001. VACEK, S., SIMON, J., REMEŠ, J. A KOL., 2007: Obhospodařování bohatě strukturovaných a přírodě blízkých lesů. Lesnická práce, Kostelec n. Černými lesy. 447 s. Štědrá Veronika, „Geologie masivu Boubína a okolí s implikacemi pro historický vývoj oblasti“, Česká geologická služba Praha. Výsledky mapování přírodních biotopů v rámci přípravy soustavy chráněných území NATURA Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. eds. (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 445 str.

       

Zítek J. (1961): Podnebí ČSSR. – Tabulky MHÚ, Praha. Vrška T., Hort L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení “přirozenosti” lesních porostů. AOPK ČR, Brno.(www.pralesy.cz). Quitt E. (1975): Klimatické oblasti ČSR (mapa v měř. 1:50 000).- In: Soubor map fyzickogeografické regionalizace ČSR. Geografický ústav ČSAV, Brno. DEMEK, Jaromír a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. CZUDEK, T. et al. (1972) Geomorfologické členění ČSR. Brno: Československá akademie věd geografický ústav Brno, 1972. 137 s. Nálezová databáze druhů AOPK ČR terénní šetření pracovníků Správy NP a CHKO Šumava Návrh LHP pro LHC Boubín, Polesí Včelná (platnost od 1.1.2015 – 31.12.2024).

Internet: http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php http://oldmaps.geolab.cz/ http://geoportal.cenia.cz http://portal.gov.cz http://nahlizenidokn.cuzk.cz/

4.3 Seznam používaných zkratek PP – přírodní památka OP – ochranné pásmo ZCHÚ – zvláště chráněné území MCHÚ – maloplošné chráněné území LHP – lesní hospodářský plán LHC – lesní hospodářský celek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ČIŽP – Česká inspekce životního prostředí EVL – evropsky významná lokalita GIS – Geografický informační systém CHKO – chráněná krajinná oblast CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod IUCN – Mezinárodní svaz ochrany přírody KN – katastr nemovitostí k.ú. – katastrální území LČR – Lesy České republiky, s.p. MŽP – Ministerstvo životního prostředí České republiky PO – ptačí oblast

34

5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ......................................................................................................... 2 1.1 Základní identifikační údaje ......................................................................................................................... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území .............................................................................................................................. 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ................................................................... 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ..................................................................................................... 4 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími .............................................................................................. 5 1.6 Kategorie IUCN ........................................................................................................................................... 5 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ............................................................................................................................... 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ........................................................................... 5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav .................................................................................. 5 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ............................................................... 8 1.9 Cíl ochrany ................................................................................................................................................... 9 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ............................................................ 9 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů.................................................................... 9 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti............................................................................................................................................ 11 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy .................................................. 12 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch .............................................................. 13 2.4.1 Základní údaje o lesích ....................................................................................................................... 13 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ...................................................................... 14 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody ........................................................................................... 14 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích ............................................................................................... 14 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ............................................................................................................................................................... 14 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize ............................................... 22 3. Plán zásahů a opatření ....................................................................................................................................... 23 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ......................................................... 23 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ................................................... 23 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .................................................................. 31 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ............................................................................................................................................................. 32 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ........................................................................................................ 32 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ............................................................... 32 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ............................................... 32 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území .......................................................................................................... 32 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území .................................................... 32 4. Závěrečné údaje ................................................................................................................................................ 33 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ................................................................................................................................................................ 33 4.2 Použité podklady a zdroje informací .......................................................................................................... 33 4.3 Seznam používaných zkratek ..................................................................................................................... 34 5. Obsah ................................................................................................................................................................ 35

35

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy

Tabulky:

Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2).

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

36

Tabulka: T1 k bodu 2.4.1 a 3.1.2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich * nové označení JPRL

výměra plochy (ha)

číslo rámcové směrnice / porostní typ

dřeviny

zastoupení dřevin (%)

BK BO BR JD OS SM BK BO JD SM BK BO JD SM JD SM

10 50 5 1 4 30 5 5 30 60 5 70 15 10 50 50

průměrná výška porostu (m) 27 24 24 27 27 30 32 27 30 33 30 27 33 35 3 3

doporučený zásah

3

Hospodaření dle lesního zákona a LHP formou V. Asanace kůrovce s možností bezeškodného vyklizení hmoty z porostu.

3


2

Ponecháno samovolnému vývoji

4


10

4


100

17

4


BO JD SM

40 5 55

26 24 27

4


1C / BK

JD SM

70 30

1 1

4


0,84

1C / BK

BK BR KL

85 10 5

4 6 8

4


0,31

4B / SM, BK

BK

100

22

3

Bez zásahu, pouze asanace kůrovcem napadených stromů s ponecháním hmoty v porostu.

529D10

3,69

1C / BK

529D12

5,06

1C / BK

529D13

1,65

1A / BK

529D2

0,07

5B / SM, BK

529D3

0,23

5B / SM, BK

SM

100

529D5

0,76

5B / SM, BK

SM

529D9

3,12

5B / SM, BK

528E2/1 etáž 1

0,84

528E2/1 etáž 2

528E8

37

stupeň přirozenosti

naléhavost

poznámka

528E9

0,42

4A / SM, BK

JD SM BK

75 20 5

27 30 25

2


528E11

4,13

3 / SM, BK

SM BK

70 30

33 32

4


528E17

5,88

1B / BK

SM JD BK

55 35 10

34 33 31

3


528G8

2,27

2A / BK

BK

100

24

2


528G12

2,44

2B / BK

BK SM KL

60 39 1

31 35 28

3


528G17

3,57

1A / BK

JD SM BK

40 40 20

34 36 29

2


528H2a

0,09

3 / SM, BK

BK JD

50 50

6 4

4


528H2b/1 etáž 1

0,31

3 / SM, BK

SM

100

1

4


528H2b/1 etáž 2b

0,09

3 / SM, BK

BK SM

60 40

3 2

4


528H2c

0,12

3 / SM, BK

SM BK

95 5

6 4

4


528H12

0,26

2B / BK

SM BK

95 5

32 30

4


528H14/2d etáž 2d

2,09

3 / SM, BK

BK SM

90 10

2 2

4


528H14/2d etáž 14

2,09

3 / SM, BK

SM MD

98 2

35 35

4


38

528H17

4,25

1B / BK

529D17

4,19

1A / BK

SM BK JD KL BK JD SM

53 35 10 2 10 70 20

37 29 34 28 25 30 33

3


2


* Údaje dle návrhu LHP (platnost 1.1.2015 – 31.12.2024)

stupně přirozenosti lesních porostů 1. Les původní (prales) 2. Les přírodní 3. Les přírodě blízký 4. Les kulturní 5. Les nepůvodní

barva v mapě -

zelená hnědá žlutá modrá červená

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. 2.

39

stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

Plán péče o Přírodní rezervaci Čertova stráň. na období

Recommend Documents