Plán péče o přírodní rezervaci Bažantnice u Loukova na období

Plán péče o přírodní rezervaci Bažantnice u Loukova na období 2016-2025

Plán péče o přírodní rezervaci Bažantnice u Loukova

na období 2016-2025

1


Schváleno příslušným orgánem ochrany přírody, Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství

schváleno protokolem č.j. .............................................................. ze dne .................................

Ing. Josef Keřka, Ph.D. odborem životního prostředí a zemědělství

2


1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

2084 přírodní rezervace Bažantnice u Loukova nařízení Okresní úřad Mladá Boleslav 2/2000 16. 5 2000 25. 5. 2000

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Středočeský kraj Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Mnichovo Hradiště Loukov Loukov u Mnichova Hradiště

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území. 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: č. 687235, Loukov u Mnichova Hradiště Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

463 473/3 498/3

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek Celkem

Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

356 356 356

1449 67 497 2574 71520

1449 67 497 2574

Ochranné pásmo: Vymezení ochranného pásma dle zřizovacího předpisu se jeví nejednoznačné. Zde je uvedeno, že "je stanoveno ochranné pásmo ze zákona, tj. 50 m od hranice přírodní rezervace na pozemcích č. 52/1, 52/2, 467, 468/1, 468/2, 468/3, 469, 471, 473/1 v k. ú. Loukov". V digitálním registru ústředního seznamu ochrany přírody AOPK ČR je k PR uvedeno, že OP je vyhlášené. Záměrem zřizovatele PR bylo zřejmě vyhlásit OP na výše uvedených parcelách, ale jen do šíře 50 m od hranice PR. Podle této interpretace však není OP na mapovém portálu Středočeského kraje (http://gis.kr-stredocesky.cz/fx/ozp/opk/) ani v ústředním seznamu ochrany přírody AOPK ČR vyznačeno zcela správně a výčet parcel je jiný. Porovnání OP dle výše uvedené interpretace a OP poskytnutého jako digitální podklad od krajského úřadu je 3


vyznačeno v příloze M2. Rovněž výčet parcel, pokud se vychází z 50 m širokého pásma, je jiný, než jak je uvedeno ve zřizovacím předpisu. Podle zákresu aktualizovaného vymezení je OP tvořeno parcelami: Katastrální území: č. 687235, Loukov u Mnichova Hradiště Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

467/1 467/2 468/1 468/2 468/3 469 471 473/1

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

ovocný sad zahrada orná půda orná půda orná půda zahrada orná půda ovocný sad

Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

357 357 357 390 390 357 357 278

část část část část část část část část 23786*

9722 1000 10139 13517 2281 240 10970 8537

Celkem

*Uvedená rozloha je získána pomocí GIS na rastrovém podkladu parcelního vymezení, proto je jen orientační. Rovněž výměry částí jednotlivých parcel zahrnutých do OP by bylo možné tímto způsobem zjistit jen orientačně, proto nejsou ani uvedeny. Žádoucí je vymezení OP aktualizovat a přesně definovat. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma. 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha 7,15

OP plocha v ha

vodní plochy

Způsob využití pozemku zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok

trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

neplodná půda ostatní způsoby využití

7,15

2,38*

*Viz poznámka v kap. 1.3.

4

ZCHÚ plocha v ha


1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Chráněná oblast přirozené akumulace vod Severočeská křída 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Dle zřizovacího předpisu je posláním přírodní rezervace "Ráz krajiny s významnými přírodními a estetickými hodnotami a ochrana lesního společenstva polopřirozeného charakteru s převahou dubu ve stáří 80 až 200 let, rostoucí na obohacených hlinitých a podmáčených půdách s pestrými rostlinnými a živočišnými společenstvy a četnými prameništi. Toto společenstvo vytváří vhodné podmínky pro růst a vývoj rostlin a živočichů charakteristických pro toto stanoviště. Porost je tvořen pravděpodobně místním genetickým materiálem jilmu, dubu, habru a jasanu. V lokalitě se vyskytuje mimo jiné áron plamatý (jediná lokalita v Českém ráji). Vzhledem k přírodním hodnotám je genovou zásobárnou cenných rostlinných a živočišných druhů." 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Ekosystémy Uvedený aktuální podíl biotopů je odhadnut na základě vlastního šetření v roce 2015 s využitím lesnické typologické mapy. název ekosystému podíl (dle Katalogu biotopů ČR, plochy v Chytrý et al. 2010) ZCHÚ (%) hercynské dubohabřiny 99,00% (biotop L3.1)

lesní prameniště bez tvorby pěnovců (biotop R1.4)

do 1 %

popis ekosystému

Celkem zachovalé lesní porosty, které jsou tloušťkově a výškově výrazně diferencované. Stromové patro tvoří převážně dub letní (přítomny jsou stromy staré až 200 let), v silné příměsi jsou zastoupeny hlavně jasan ztepilý, habr obecný, klen, dále jsou přítomny mléč, babyka, lípa srdčitá, třešeň ptačí a jilm habrolistý. Bylinné patro je spíše chudší a tvoří jej zejména druhy náročnější na živiny vázané na mezofilní až mírně hygrofilní stanoviště (např. Aegopodium podagraria, Galeobdolon montanum, Brachypodium slvaticum, Circaea lutetiana, Stachys sylvatica, Impatiens parviflora, semenáčky Fraxinus excelsior, Milium efusum, Paris quadrifolia, Pulmonaria obscura, Carex sylvatica, Arum maculatum, Mercurialis perennis a další). Četná prameniště, mokřiny a stružky se vyskytují zejména v Z části PR. Typická prameništní vegetace zde ale vyvinuta není. Většinou se jedná o podmáčené plochy bez vegetace. Při jejich okrajích se místy vyskytuje olše lepkavá a hygrofilnější druhy jako rozrazil potoční, ostřice oddálená nebo lesní.

5


B. Druhy název druhu

áron plamatý (Arum maculatum)

aktuální početnost stupeň ohrožení popis biotopu druhu, další poznámka nebo vitalita populace podle červeného v ZCHÚ seznamu ČR (Grulich 2012) v roce 2015 řádově C3 Roste na humózních půdách ve vlhkých tisíce rostlin lužních nebo jiných listnatých lesích. V ČR roste v nižších a středních polohách V předchozím plánu teplejších oblastí Čech (na Moravě se péče je uvedeno "cca nevyskytuje), zejména v severozápadních, 150-250 vitálních středních a východních Čech. jedinců". V PR se podle šetření v roce 2015 vyskytuje roztroušeně na větší ploše převážně v dolní cca polovině svahu.

Dále lokalita slouží jako refugium rostlin a živočichů typických pro lesní ekosystémy v širším okolí Loukova. Lokalita ale pro jejich zachování v širší oblasti nemá zásadní význam a tyto druhy se vyskytují i jinde v okolí. Dosud zde nebyl proveden podrobnější průzkum entomologický, který by mohl zjistit výskyt některých dalších významných druhů. Vzhledem k množství mrtvého dřeva lze předpokládat významnější skupinu xylofágních druhů. 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu nepřekrývá se 1.9 Cíl ochrany •

Zachování lesních ekosystémů ve složení blízkému přirozené druhové skladby a zachování vhodných podmínek pro výskyt vzácných a ohrožených druhů.

•

Současně je cílem dosáhnout šetrným lesnickým hospodařením a rekonstrukčním managementem přírodě blízké druhové, věkové a prostorové skladby i v částech s nižším stupněm přirozenosti.

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní rezervace Bažantnice u Loukova se nachází přibližně 0,5 km severovýchodně od obce Loukov u Mnichova Hradiště, v okrese Mladá Boleslav. Její velikost je 7,15 ha. Rezervace se rozkládá na jihovýchodních svazích nad nivou Jizery. Je tvořena výhradně lesními porosty převážně charakteru eutrofnějších a vlhčích dubohabřin s až 200 let starými dubovými výstavky a druhově pestřejší hlavní etáží. Zejména v západní části jsou přítomny na svahu prameniště a vyskytuje se zde v nedávné době obnovený malý lesní rybníček. Nejvýznamnějším rostlinným druhem je bezesporu áron plamatý (Arum maculatum), který se zde vyskytuje v poměrně bohaté populaci.

6


Geomorfologie, geologie a pedologie Provincie: Česká vysočina Soustava: Česká tabule Podsoustava: Severočeská tabule Celek: Jičínská pahorkatina Podcelek: Turnovská pahorkatin Okrsek: Mnichovohradišťská kotlina Mnichovohradišťská kotlina, v níž se PR nachází, je tvořena strukturně denudační sníženinou, kterou protéká řeka Jizera. Nadmořská výška lokality je 234 – 268 m. Rozkládá se na JV svazích o sklonu cca 10 – 30° nad nivou řeky Jizery. Geologické podloží tvoří vápnité pískovce až písčité vápence středního turonu. Půdní pokryv je tvořen převážně šedozemí modální, v menší míře kambizemí arenickou. V nižších partiích jsou pseudogleje, na místech vystupujících svahových pramenů jsou přítomny glejové půdy. Hydrologické a klimatické poměry Lokalita se nachází v povodí Jizery (1-05-02) patřící k povodí Labe (1-00-00). Zejména v Z části území se vyskytují lesní prameniště. Prameny jsou vrstevného typu, tzn. nehlubinné, neceloroční, vznikající na rozhraní propustné a nepropustné vrstvy. Voda z pramenů dále gravituje po svahu, je sbírána úzkými, v některých místech však hlubokými zaříznutými stružkami, které na úpatí svahů infiltrují do nivy Jizery. V partie PR jsou ve srovnání se Z partiemi sušší. V Z části PR byl v roce 2000 obnoven drobný lesní rybníček (tůňka) o průměru cca 10 m. Dle klimatického členění ČR (Quitt 1971) PR leží v mírně teplé oblasti MT11. Tato oblast je charakterizována dlouhým, teplým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, dále krátkou zimou, která je mírně teplou a velmi suchou a s krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatické charakteristiky oblasti MT11 (Quitt, 1975) počet letních dnů

4050 o

počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více

140-160

počet mrazových dnů

110-130

počet ledových dnů

30-40

průměrná teplota v lednu

-2 - -3

průměrná teplota v červenci

17-18

průměrná teplota v dubnu

7-8

průměrná teplota v říjnu

7-8

průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

90-100

srážkový úhrn ve vegetačním období

350-400 mm

srážkový úhrn v zimním období

200-250 mm

počet dnů se sněhovou pokrývkou

50-60

počet dnů zamračených

120-140

počet jasných dnů

40-50

7


Fytogeografické poměry a potenciální vegetace Z fytogeografického hlediska se lokalita nachází v oblasti českého mezofytika ve fytogeografickém okrese 55 Český Ráj, podokrese 55b Střední Pojizeří. Tento podokres je charakterizován květenou uniformní s převahou mezofytů nad termofyty, stupněm suprakolinním, je srážkově nadbytečný (relativně oceánický), reliéf je plochý, substrát písčitý a jílovitý, živný, krajinný povrch je převážně kulturní. Dle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová et al. 1997) se lokalita nachází na styku střemchových jasenin asociace Pruno-Fraxinetum a černýšových dubohabřin asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum. Flóra a vegetace V roce 2015 bylo na území PR při botanickém průzkumu nalezeno necelých 103 druhů cévnatých rostlin. Nalezený počet druhů je poměrně nízký, což je dáno především menší rozlohou chráněného území a značnou uniformitou vegetačního krytu a jeho charakterem (eutrofnější lesní porost). Současná květena je tvořena zejména druhy lesními vázanými spíše na eutrofnější mezofilní až mírně hygrofilní stanoviště. Jsou to např. bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), pitulník horský (Galeobdolon montanum), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), čistec lesní (Stachys sylvatica), pšeníčko rozkladité (Milium efusum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), ostřice lesní (Carex sylvatica), ptačinec hajní (Stellaria holostea), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), invazní netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Nevýrazné obohacení květeny představují drobná prameniště, pramenné stružky a okolí lesní tůňky, kde se vyskytují vlhkomilnější druhy. Jsou to např. druhy ostřice oddálená (Carex remota), okřehek menší (Lemna minor), lipnice obecná (Poa trivialis), růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum). Při spodním okraji lesa se ojediněle vyskytuje invazní netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), která sem zasahuje z nivy Jizery. Jediným chráněným a nejvýznamnějším druhem v PR je áron plamatý (Arum maculatum), který zde má poměrně bohatou a vitální populaci čítající řádově tisíce rostlin. Z druhů zařazených do červeného seznamu (Grulich 2012) bylo v roce 2015 nalezeno ještě dalších pět spíše běžnějších druhů. Jsou to jilm habrolistý (Ulmus minor), jilm vaz (Ulmus laeivs), bradáček vejčitý (Listera ovata), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a violka divotvárná (Viola mirabilis). Vegetační kryt PR je tvořen výhradně lesními porosty, které lze přiřadit suboceanickým vlhkým dubohabřinám asociace Stellario holosteae-Carpinetum betuli. Stromové patro porostů je výrazně tloušťkově a výškově diferencované. Tvoří je převážně dub letní, v silné příměsi jsou zastoupeny hlavně jasan ztepilý, habr obecný, klen, dále jsou přítomny mléč, babyka, lípa srdčitá, třešeň ptačí a jilm habrolistý. Bylinné patro je spíše chudší a tvoří jej výše uváděné druhy. Při V okraji PR se nacházejí porosty, které mají blíže asociaci Galio sylvatici-Carpinetum betuli. Stromové patro tvoří především dub, v příměsi jsou pouze habr a lípa. V podrostu chybí hygrofilnější druhy, naopak jsou přítomny hojněji ptačinec hajní, lipnice hajní, kokořík mnohokvětý, vzácně hrachor jarní aj. Fauna Z území PR existuje jen velice málo zoologických údajů. Jediný průzkum, který zde byl v minulosti proveden, byla stručná inventarizace avifauny (Kverek 2000). Z hlediska avifauny se nejedná o lokalitu nijak výjimečnou. Bylo zde zjištěno několik málo desítek druhů, z nichž většina zde pravděpodobně i hnízdí. Jedinými dosud udávanými chráněnými druhy jsou

8


krahujec obecný (Accipiter nisus) a slavík obecný (Luscinia megarhynchos). V roce 2015 byl pozorován slepýš křehký (Anguis fragilis) a přibližně ve střední části PR byla nalezena kolonie jezevce lesního (Meles meles). Žádoucí by bylo na lokalitě provést průzkum entomologický (zejména brouků). Vzhledem k množství mrtvého dřeva lze přepokládat významnější skupinu xylofágních druhů. Další specifická skupina bezobratlých živočichů bude vázána na četná prameniště zejména v západní části lokality. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. název druhu

áron plamatý (Arum maculatum)

aktuální stupeň početnost ohrožení nebo vitalita populace v ZCHÚ v roce 2015 O řádově tisíce rostlin

popis biotopu druhu, další poznámka

Roste na humózních půdách ve vlhkých lužních nebo jiných listnatých lesích. V ČR roste v nižších a středních polohách teplejších oblastí Čech (na Moravě se nevyskytuje), zejména v severozápadních, středních a východních Čech. V PR se podle šetření v roce 2015 vyskytuje roztroušeně na větší ploše převážně v dolní cca polovině svahu.

Přehled zvláště chráněných druhů živočichů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. název druhu

aktuální stupeň popis biotopu druhu, další poznámky početnost ohrožení nebo vitalita populace v ZCHÚ

PLAZI slepýš křehký (Anguis fragilis)

?

SO

Slepýš křehký žije téměř na celém území ČR, od nížin až po vyšší hory (nad 1000 m n. m). Vyskytuje se běžně v lesích na pasekách a při lesních okrajích, na křovinatých stráních, na loukách, nevyhýbá se ani zahradám. Pozorován jednou v roce 2015 při SV hranici PR, v prostoru přiléhajíc zarostlých luk.

PTÁCI krahujec obecný (Accipiter nisus)

slavík obecný (Luscinia megarhynchos)

?

SO

?

O

V ČR je rozšířen v lesích na většině území, obývá i polní remízy a zeleň kolem vodních toků, hnízdí až po horní hranici lesa. Je částečně tažný, z populace v ČR odlétají většinou pouze mláďata, staří jedinci zůstávají ve svém revíru po celý rok. uvádí Kverek P. (2000) V ČR hnízdí na většině níže položených území do výšek kolem 600 m. n. m. Hlavními hnízdními oblastmi jsou severní a střední Čechy, zejména Polabí, jižní a střední Morava a nížinné oblasti Slezska. V posledních desetiletích se u nás jedná o silně se šířící druh uvádí Kverek P. (2000)

Vysvětlivky: SO – druh silně ohrožený O – druh ohrožený

9


2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody PR byla vyhlášena v roce 2000. Z managementových opatření zde bylo provedeno značení a další zásahy byly prováděny v lesích. Realizováno také bylo odstraňování ruderálních křovin a mlazin akátu a jasanu a likvidace invazní netýkavky žláznaté. Zásahy jsou dále popsány v kapitole 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů. b) lesní hospodářství Hospodaření v lesním porostu probíhalo v minulosti patrně formou středního (též sdruženého) lesa. O této formě hospodaření svědčí dnes četné vícekmenné útvary výmladkového původu a staré dubové výstavky patrně generativního původu. Od poloviny 20. století, kdy v ČR hospodaření ve formě nízkého středního lesa zaniklo, jsou porosty převáděny na nepravé kmenoviny. V PR se v této době pěstební zásahy neprováděly nebo byly jen velice omezené. To vedlo mimo jiné také zániku cestní sítě. Historický způsob hospodaření a následující delší doba víceméně bezzásahového režimu vedla ke vzniku výškově a tloušťkově výrazně diferencovanému porostu s pestrou skladbou dřevin a s množstvím mrtvého dřeva. Vznikající "pralesovitá" podoba lesa byla motivem k vyhlášení PR. V době vyhlášení PR z lesnických managementových opatření zde bylo realizováno několik maloplošných kotlíků s výsadbou dřevin přirozené skladby, bylo provedeno plošné prosvětlení porostu na cca 2,5 ha, byl redukován akát a na části bez černý (podrobněji kap. 2.5). Nepříznivým jevem v lesním porostu je prakticky nulová obnova dubu. Tento jev konstatují i předchozí plány péče. V roce 2000 byla v PR obnovena hlavní lesní cesta, která usnadňuje lesní hospodaření. c) zemědělské hospodaření Zemědělské hospodaření na území PR neprobíhá a ani v minulosti patrně neprobíhalo (les zde má patrně nepřetržitou kontinuitu). Zemědělská činnost probíhá na okolních pozemcích. Z výše položených polí dochází ke splachům živin i do území PR. To se do určité míry podílí na rozvoji nitrofilnějšího bylinného patra lesa. d) rybníkářství Není. e) myslivost Lokalita je součástí honitby Loukov (CZ2116110009). Podle šetření v roce 2015 se na území PR nenachází žádné zařízení k lovu nebo k přikrmování zvěře. Vliv zvěře má určitý vliv na přirozenou obnovu dřevin. Některé dřeviny (jasan, javory) ale zmlazují tak silně, že její vliv je zcela zanedbatelný. Jiné dřeviny (dub) ale prakticky nezmlazují (příčiny jsou ale komplexnější, podrobněji kap. 2.5). f) rybářství Není.

10


g) rekreace a sport Z iniciativy občanského sdružení Alternativa 3000 bylo přibližně od roku 2000 zahájeno u PR s budováním centra ekologické výchovy. K záměru přebudování zaniklé hájovny (zámečku) v OP na ekocentrum ale dosud nedošlo. V roce 2000 a několika následujících letech bylo v PR v rámci celého záměru realizování několik objektů. Především byla obnovena zpevněná lesní cesta šetrnou technologií, která zpřístupňuje lesní porosty pro lesní hospodaření. Dále byl v Z části PR obnoven lesní rybníček (tůňka). Při cestě bylo instalováno několik informačních panelů, dřevěných laviček a na při S hranici PR byl vybudován dřevěný altán a menší "lanový park". Vzhledem k tomu, že vlastní ekocentrum realizováno nebylo, zařízení chátrají s jen naprosto minimálním využitím. Nedávno byl při silnici Loukov – Svijany u odbočky k hájovně (zámečku) instalován mohutný informační panel s informacemi o Geoparku Český ráj a o PR. h) těžba nerostných surovin Není. i) jiné způsoby využívání Nejsou známy. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy • • •

•

lesní hospodářské osnovy Mnichov Hradiště na období 1. 1. 2012 – 31. 12. 2021. územní plán obce Loukov, účinnost od 27. 10. 2011. Povolení výjimek a souhlasy k činnostem ze zákona č.114/1992 Sb. (§ 16 odst. 1 pís. d, § 16 odst. 1 pís. g, § 16 odst. 2 pís. b, § 26 odst. 1 pís. c, § 29 pís. d, § 29 pís. h, § 29 pís. i, § 34 odst. 1 pís. e ze dne 30. 11. 2009 udělené vládou ČR pod č. j. 1473/2009 za účelem výzkumu (upřesnění: výzkumné monitorovací práce a sběr dat). Povolení výjimek a souhlasy k činnostem ze zákona č.114/1992 Sb. (§ 16 odst. 1 pís. d, § 16 odst. 1 pís. g, § 16 odst. 2 pís. b, § 26 odst. 1 pís. c, § 29 pís. d, § 29 pís. h, § 29 pís. i, § 34 odst. 1 pís. e) ze dne 30. 11. 2009 udělené vládou ČR pod č. j. 1483/2009 za účelem výzkumu (upřesnění: studium hmyzu z čeledi Cerophytidae, Elateridae, Lissomidae, Melsidae, Throscidae).

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

17 Polabí LHC 103804 7,15 1. 1. 2012 – 31. 12. 2021 LHO Mnichovo Hradiště

11


Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů přirozená skladba dle Plívy 1971

Výměra a zastoupení SLT jsou uvedeny pouze pro lesní porosty na území PR (nikoliv i pro plochu bezlesí), tj. 7,08 ha. 17 Polabí Soubor Název SLT lesních typů (SLT) 1V vlhká habrová doubrava 2D obohacená buková doubrava Celkem

Přirozená dřevinná skladba SLT DB 5 JS 2 (JLH JL JLV) 1 LP 1 HB 1 JV DBZ 6 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JLH (slabě keře)

Výměra Podíl (%) (ha) cca 2,71 cca 4,40

38 62

7,11

100

Území PR je tvořeno pouze třemi lesními porosty: 23Dc1, 23Dc7 a 23Dc12. V hospodářské knize je pro oba porosty určen SLT 2 D. Podle typologické mapy je v PR výrazně zastoupen i SLT 1V. Lesní rybníček, vedený jako bezlesí, se víceméně kryje s malou ploškou SLT 1G. Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratk Název a dřeviny Listnáče DB dub HB habr obecný JS jasan ztepilý LP lípa JV javory JL jilmy BK buk lesní TP topol OL olše lepkavá BR bříza bělokorá Celkem

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

3,79 0,34 2,12 0,14 0,36

53,3 4,8 29,8 1,9 5,1

0,009 0,34 0,003 7,11

0,13 4,8 0,04 100

Přirozené zastoupení Přirozené zastoupení (ha) (%) 4 0,71 0,54 0,71 0,44 0,24

56,3 10 7,6 10 6,2 3,8

7,11

100

Současné zastoupení dřevin je zpracováno podle hospodářských knih.

12


Graf č. 1: Porovnání přirozené a současné skladby lesa 60,00 50,00

přrozené zastoupení skutečné zastoupení

%

40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 DB

HB

LP

JS

BK

JV

JL

BR

OL

TP

dřevina

Příloha č. M3 Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. M4 Mapa typologická podle OPRL Příloha č. M5 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha č. T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích V PR se nachází malý lesní rybníček. Ten byl obnoven v roce 2000 (metodou odstřelu a následnou úpravou) na místě zaniklé předchozí vodní plochy. Rybníček je součástí lesního pozemku a je vedený jako plocha bezlesí 23D508 (drobná vodní plocha) s uvedenou rozlohou 0,04 ha. Jeho průměr je cca 20 m a je velmi mělký (od přítoku je již velmi zanesený). 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky se v PR nevyskytují. Příloha č. M3 Mapa dílčích ploch a objektů

13


2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Po vyhlášení PR v roce 2000 zde byla realizována následující opatření a zásahy, mající za cíl zlepšení stavu území: • obnovena hlavní lesní cesta • obnoven lesní rybníček • provedeno 6 kotlíků (10 x 10 m) s výsadbami i přirozeným zmlazením • výsadby v individuální ochraně • plošné prosvětleni porostu na ploše cca 2,5 ha • dále bylo provedeno značení hranic PR V následujících letech byly dále provedeny: • likvidace akátů • vyřezání bezu černého a jasanového zmlazení na části porostů • likvidace netýkavky žláznaté • obnoveno a upraveno značení hranic PR (původní značení bylo při Z hranici provedeno chybně) Předchozí plán péče (Kohlík 2005) upozorňuje na absenci následné péče výsadeb v individuální ochraně i oplocenkách. V lesních porostech navrhoval zejména další redukci akátu (ve všech věkových kategoriích), prosvětlování stávajících kotlíků a založení dvou nových, věnovat se následné péči v oplocenkách a redukovat zmlazení jasanu. Oba předchozí plány péče (Tomsa 1998, Kohlík 2005) upozorňují na absenci obnovy dubu, což přičítají zejména tlaku lesní zvěře. Doporučení a závěr pro další postup v péči o PR: respektovat a naplňovat opatření navržená plánem péče, zejména • Dosavadní režim hospodaření směřuje k lesu "pralesovitého" typu s rozmanitou výškovou a tloušťkovou skladbou a množstvím mrtvého dřeva. V hustě zapojeném porostu na přirozeně eutrofnějším stanovišti nelze očekávat rozvoj druhově bohatšího podrostu. Nejhodnotnějším aspektem PR je množství dřevní hmoty v různém stupni rozkladu a víceméně přirozená dynamika. Tyto jevy by měly být podporovány i nadále. Plán péče proto navrhuje ponechávání kostry původního porostu v rozsahu alespoň 15 % na dožití. • Současná přirozená dynamika bohužel prakticky vylučuje samovolnou obnovu dubu. Přirozené procesy by proto měly být doplněny o opatření a zásahy, které budou podporovat zejména obnovu dubu. Ta je zcela znemožněna silným zápojem lesního porostu a tlakem zvěře. Dub je dřevina silně světlomilná a v zapojeném porostu v PR nezmlazuje. Na světlinách a uměle vytvořených kotlících okamžitě nastupuje silné zmlazení jiných dřevin (zejména JS, KL, dále HB, ML, BB aj.) a dub nemá šanci se prosadit. Proto by měly být zakládány větší obnovní prvky než dosud (alespoň 20 x 20 m, 10 x 10 m je pro obnovu dubu naprosto nedostačující) s umělou obnovou dubu a především by měla být prováděná intenzivní následná péče. • Likvidace netýkavky žláznaté na území PR zřejmě nemá moc smysl. V roce 2015 byla nalézána při spodních okrajích svahu na kontaktu s nivou Jizery. I když bude netýkavka likvidována, stále se do PR bude šířit z okolí (z nivy Jizery). Netýkavka se bude vyskytovat především na J okraji PR, případně světlinách, do podrostu

14


•

zapojeného lesa se pravděpodobně více šířit nebude. Pokud ano, tak jen v minimální míře, což nebude mít vliv na diverzitu a skladbu lesního podrostu. Po likvidaci akátu tato dřevina již v PR nepředstavuje výrazné riziko. Vyskytuje se ale stále v okolních porostech a akátové mlaziny jsou tu a tam stále při J okrajích PR. Bohatá mlazina akátu byla nalezena v roce 2015 také v jednom z dříve založených kotlíků. Rozšíření akátu v PR je proto nutné věnovat zvýšenou pozornost a zejména na obnovních plochách jej důsledně potlačovat (a to i chemicky).

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem z hlediska ochrany přírody je zachování lesních porostů s rozmanitou věkovou a prostorovou skladbou a ve složení blízkému přirozené skladbě s podílem odumírajících stromů a dřevní hmotou v různém stupni rozkladu.

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les vychází zejména z publikace Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice (Kolektiv 2004) a z publikace Míchal, Petříček a kol. (1999). Také navazuje na rámcovou směrnici v předchozím plánu péče, aby byla dodržena kontinuita určitého způsobu lesnického hospodaření. Způsob a intenzita hospodaření v porostech je podřízena cílové podobě lesa – porostu druhově a věkově rozmanitého s nepřetržitým obmýtím a obnovní dobou a určitým podílem dřevin ponechávaných na dožití. Dále obsahuje postupy obnovy na podporu dubu, který se dosud prakticky neobnovuje. Navržena je obnova jednotlivým výběrem až skupinovitá forma hospodaření s velikostí skupinovité seče do velikosti 0,05 ha. Nové seče budou umisťovány bez přiřazování a v porostu bude udržována nepřetržitá mozaikovitá horizontální a vertikální struktura. Pro zachování smyslu přírodní rezervace je dále nutné ponechání určitého podílu (cca alespoň 15 % zásoby) dřevin přirozené skladby k rozpadu víceméně rovnoměrně po celé ploše PR.

15


Číslo směrnice

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

1

les zvláštního určení §8/2a – lesy na území PR

1V, 2D

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT

Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě

1V, 2D DB 6 JS 1 JV 1 HB 1 LP 1 JLH Porostní typ A smíšený (Většinou s převahou DB) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) výběrný, skupinovitě výběrný Obmýtí

Obnovní doba

160

nepřetržitá

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zachování porostu s druhovým složením blízkým přirozené skladbě. Podpora horizontálně a vertikálně členěné struktury s množstvím dřeva v různém stupni rozkladu (ponechávání alespoň 15 % zásoby do rozpadu) Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií • • •

Kombinovaný – jednotlivé výběry až skupinovité formy - maloplošné obnovní prvky formou kotlíků o velikosti cca 20 x 20 m. Umělá obnova DB v oplocenkách. Přirozená obnova dřevin přirozené skladby - LP, JL, JV, HB, JS. Umisťování obnovních prvků bez přiřazování. Ponechávání kostry původního porostu na dožití v množství alespoň 15 %.

Způsob zalesnění, stanovení druhů a % melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Sadba jamková s krytokořennými sazenicemi, podíl MZD → 100% Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy 1V, 2D DB 8 HB 1 LP 1 JLH Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií • • •

Ochrana umělé i přirozené obnovy proti zvěři maloplošnými oplocenkami. Pročistka a prořezávka podle nutnosti. Negativní výběr s podporou dřevin cílové skladby, tvorba a udržování složitější prostorové struktury porostů. Ochrana proti buřeni pouze mechanická – vyžínáním, sešlapem, apod.

Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií U dřevin přirozené skladby skupinová ochrana oplocením. Průběžná kontrola a oprava oplocení. Udržení normovaného stavu zvěře. Ochrana proti buřeni vyžínáním. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií • • •

Bez omezení lze zpracovávat stromy a jejich části padlé na cesty, stavby, nelesní pozemky. Zlomy, souše a vývraty s výjimkou výše uvedených případů ponechávat na místě k zetlení. Šetřit doupné stromy.

16


b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky V PR se vyskytuje jedna lesní tůňka, u které se přepokládá bezzásahový režim. Postupem času bude docházek k jejímu zazemňování, během platnosti tohoto plánu péče se ale se zásahem na obnovu nepočítá. c) péče o rostliny Péče o rostliny bude zabezpečována pravidelným managementem a žádnému druhu není věnována zvláštní péče. d) péče o živočichy Žádnému živočišnému druhu není věnována zvláštní péče. Soubor opatření je navržen tak, aby byla podpořena i druhová diverzita živočichů. Zejména se jedná o způsob lesnického hospodaření. Pro živočichy mají největší význam zejména: • ponechávání kostry v množství cca 15 % původního porostu na dožití • šetření doupných stromů • obnova dřevinami přirozené skladby • udržování vertikálně a maloplošně diferencované struktury porostů e) zásady jiných způsobů využívání území Nejsou. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Plán zásahů v lesích je zpracován formou tabulky, která je uvedena jako příloha T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. b) rybníky (nádrže) a vodní toky Bez zásahu, uvedeno v příloze T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. Příloha č. M4 Mapa zásahů 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu PR je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody k činnostem a zásahům, jež jsou stanoveny v § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. Jsou to: a) stavební činnosti b) terénní a vodohospodářské úpravy c) použití chemických prostředků d) změny kultury pozemku

17


3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu PR je vymezena na celé parcely. V terénu je hranice vyznačena pruhovým značením a šesti hraničními cedulemi se státním znakem (jedna se nachází na hranici OP, u silnice na SZ cípu OP). Vyznačení v terénu je v současnosti (2015) stále v celkem dobrém stavu a není nutná jeho akutní obnova. Obnovu lze doporučit až v druhé půlce platnosti plánu péče (umístění cedulí je zakresleno v příloze M4 Mapa zásahů). 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Je nutné jednoznačně vymezit a přehlásit ochranné pásmo. Formulace jeho vymezení ve zřizovacím předpisu je nejasná; je zde rozpor mezi slovním vymezením a výčtem parcel. Ochranné pásmo je zřejmě chybně vyznačeno také na mapovém portálu Středočeského kraje (http://gis.kr-stredocesky.cz/fx/ozp/opk/) i v ústředním seznamu ochrany přírody AOPK ČR. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností V roce 2000 vzniklo občanské sdružení Alternativa 3000, jehož cílem bylo přebudovat zchátralý objekt hájovny (zámečku) v OP na centrum ekologické výchovy. Jeho záměrem bylo také obnovit sady v OP a využití vlastního území rezervace pro činnost centra. Činnost ekocentra lze považovat za způsob rekreačního využití území. Z celého záměru bylo v OP a PR v roce 2000 realizována obnova lesní cesty a propustků šetrnou technologií, obnova lesního rybníčku, instalace laviček a informačních cedulí podél cesty, vybudování lesního altánku a malého „lanového parku“. V témže roce a i následně byly v rámci projektu realizována některá managementová opatření v lesních porostech. Vlastní ekocentrum vybudováno dosud nebylo, a proto veškerá dosud zbudovaná zařízení jsou, zejména díky odlehlosti a špatné přístupnosti PR, využívána zcela minimálně. Pokud bude ekocentrum vybudováno a bude zahájen jeho provoz, dojde k výraznému navýšení pohybu návštěvníků PR. To však nemusí být pro PR výrazným negativním faktorem. Lze předpokládat, že nejvýznamnější fenomén, smíšený lesní porost s množstvím dřevní hmoty v rozkladu, ovlivněn výrazně nebude. Populace áronu bude jistě atrakcí lesa a lze očekávat výraznější sešlap lesního podrostu a postupný vznik drobných lesních pěšin. Tento vliv by byl pravděpodobně jen úzce lokální a poškození bohaté populace áronu by bylo nevýznamné. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V blízkosti PR, u odbočky ze silnice Loukov – Svijany k bývalé hájovně (zámečku) v OP, se nachází stručný informační panel o PR. V PR se dále vyskytuje několik panelů při lesní cestě, které informují o přírodních hodnotách PR, o šetrných způsobech lesního hospodaření a o opatřeních provedených v PR v roce 2000 (obnova lesní cesty, rybníčku atd.). Protože se PR nenachází na žádné značené turistické trase či cyklostezce ani na žádné jiné cestě, tak není prakticky vůbec navštěvována. Proto plán péče nenavrhuje umísťování žádných dalších panelů. Pokud bude realizován projekt ekologického centra v OP, je možné PR využívat k jeho vzdělávacím a ekovýchovným činnostem tak, aby nebyl poškozován předmět ochrany. 18


3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V minulých letech byly v PR provedeny dvě stručné floristické inventarizace (Anonymus 1998, Kohlík 2005) a dále byl proveden stručný průzkum ornitologický (Kverek 2000). V roce 2015 byl aktualizován floristický průzkum (Gerža 2015). S ohledem na charakter území je žádoucí provést zejména podrobnější entomologický průzkum (zaměřený především na Coleoptera, předpoklad významnější skupiny xylofágních druhů) a mykologický.

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Ceny vycházejí z ceníku AOPK ČR pro rok 2015 Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Jednorázové a časově omezené zásahy Pruhové značení na dřevinách (kalkulována je délka 1,35 km s cenou 1500 Kč/1 km) Výroba a instalace 6 ks hraničních cedulí se státním znakem (3500 Kč/ks) Oplocení ploch lesa určených k obnově (viz příloha M3 a T1). Pzn. 1 Výsadby dřevin přirozené skladby (zejména DB, LP) v oplocenkách. Pzn. 2 Výchovný zásah v dříve založených šesti kotlících (velikost 10 x 10 m) Přírodovědecké průzkumy (mykologický, entomologický – Coleoptera) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Vyhledání a vyřezání akátů (ve všech věkových kategorií – mlazin i stromů) na území PR s aplikací herbicidu na pařízky Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

----------

2025

----------

21000

----------

74880

----------

67200

----------

5000

----------

40000

----------

210150 10000

20000

plán péče předpokládá 2 zásahy během 10 let

10000 ----------

230150

Pzn. 1: Plán péče předpokládá založení šesti obnovních ploch o velikosti cca 20 x 20 m. Kalkulována standardní dřevěná nebo drátěná oplocenka výšky do 200 cm, s kůly, včetně instalace. Pokud bude dodržen navržený počet a velikost oplocenek, předpokládá se s výstavbou oplocení o celkové délce 0,48 km. Kalkulována je cena 130 Kč/1 m + 20 % na opravy.

19


Pzn. 2: Plán péče předpokládá především umělou obnovu DB, případně LP. U ostatních dřevin přirozené skladby (JV, HB, JS aj.) se předpokládá silná přirozená obnova. Pokud bude dodržen rozsah obnovních ploch podle zákresu v příloze M3, předpokládá se s výsadbou na ploše 0,24 ha. Kalkulována je umělá obnova vzrostlejších sazenic 15 Kč/ks při ruční jamkové sadbě ve sponu 1 x 1 m (tj. 2400 ks sazenic) s cenou výsadby 13000 Kč/tis. ks. 4.2 Použité podklady a zdroje informací Alternativa 3000 (2000): Projekt alternativního přístupu k životnímu prostředí "Bažantnice u Loukova". Ms., součást rezervační knihy, depon. in Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Praha. Anonymus 1998: Bažantnice u Loukova. Návrh na vyhlášení MCHÚ. Ms., součást rezervační knihy, depon. in Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Praha. Demek J. (ed.) (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha, Academia. Gerža M. (2015): Přírodní rezervace Bažantnice u Loukova. Kompilace zoologických údajů. Ms., depon. in Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Praha. Gerža M. (2015): Botanický průzkum přírodní rezervace Bažantnice u Loukova. Ms., depon. in Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Praha. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84: 631–645. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. et Lusty P. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Kohlík V. (2005): Plán péče pro PR Bažantnice u Loukova 2006 – 2015. Ms., depon. in Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Praha. Kolektiv (2004): Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. Základní doporučení pro hospodářské soubory. Ministerstvo životního prostředí, PLANETA XII, 3/2004 Kverek P. (2000): Ornitologický výzkum. PR Bažantnice u Loukova. Ms., součást rezervační knihy, depon. in Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Praha. Ložek V., Kubíková J., Špryňar P. et al. (2005): Střední Čechy. In: Mackovčin P et Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek XIII. AOPK ČR a Ekocentrum Brni, Praha. Míchal I., Petříček V. a kol. (1999): Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva vydané Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. 16: 1 – 79. Quitt E. (1975): Mapa klimatických oblastí ČSR 1 : 500 000. Geografický ústav ČSAV, Brno. Skála P. (2005): Plán péče o přírodní památka Velký Radechov na období 2006 – 2015. Ms., depon. in Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Praha. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In Hejný S., Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha. Tomsa T. et al. (1998): Plán péče pro chráněné území. Přírodní rezervace Bažantnice u Loukova. Na období 1999 – 2008. Ms., depon. in Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Praha.

20


Internetové zdroje AOPK ČR, NDOP (nálezová databáze ochrany přírody). [on-line databáze; portal.nature.cz]. AOPK ČR. Ústřední seznam ochrany přírody, URL: http://drusop.nature.cz/ Český ústav zeměměřičský a katastrální, Nahlížení do katastru nemovitostí, URL: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Digitální Katalog mapových informací o lesním a mysliveckém hospodářství ČR Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa, URL: http://uhul.cz/mapy/katalog-mapovych-informaci.php mapový server Mapy.cz, URL: http://www.mapy.cz/ Pedologická mapa ČR 1 : 50 000, list 03-32, Česká geologická služba [on-line aplikace http://mapy.geology.cz/pudy/]. 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky IUCN – International Union for Conservation of Nature (Světový svaz ochrany přírody) LHC – lesní hospodářský celek NDOP – nálezová databáze ochrany přírody OP – ochranné pásmo OOP – orgán ochrany přírody PP – přírodní památka SLT – soubor lesních typů ZCHÚ – zvláště chráněné území 4.4 Zhotovitel plánu péče Mgr. Michal Gerža Sedloňov 133, 517 91 Deštné v Orlických horách e-mail: [email protected], tel. 776 829 741 IČO: 72804602

21


5. Obsah 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.7.1 1.7.2 1.8 1.9 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.5 2.6 3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 4 4.1 4.2 4.3 4.4

Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Zhotovitel plánu péče

Přehled příloh Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Mapa typologická podle OPRL Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 - Mapa zásahů Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Fotodokumentace - příloha na CD 22

3 3 3 3 4 5 5 5 5 5 6 6 6 6 10 11 11 11 13 13 14 15 15 15 15 17 17 18 18 18 18 19 19 19 20 21 21

Plán péče o přírodní rezervaci Bažantnice u Loukova na období

Recommend Documents