PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI NA MOKŘINÁCH na období 2013-2022
říjen 2012
-1-
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2256 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Na Mokřinách druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: Správa NP a CHKO Šumava číslo předpisu: 5/2003 datum platnosti předpisu: 21.5.2003 datum účinnosti předpisu: 1.9.2003 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Jihočeský Český Krumlov Český Krumlov Český Krumlov Hořice na Šumavě Mýto u Hořic na Šumavě
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
-2-
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 645249 Mýto u Hořic na Šumavě Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
292 295
Druh pozemku podle KN
ostatní plocha ostatní plocha PUPFL/ostatní plocha PUPFL/lesní pozemek PUPFL/lesní pozemek
312/1 312/3 312/4 312/5
vodní plocha trvalé travní porosty
319/1 319/2 319/4
vodní plocha vodní plocha
319/7
vodní plocha PUPFL/lesní pozemek PUPFL/lesní pozemek
320/3* 320/4* Celkem
Způsob využití pozemku podle KN
neplodná půda neplodná půda neplodná půda
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
338 338 11
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
175 138
175 138
169452
145393
4936
4936
11361
11361
299
299
169585
169004
439 3198
439 3198
16
16
4745
4745
6213
6213 345917
11 11 koryto vodního toku umělé
11 10002
koryto vodního toku přirozené nebo upravené zamokřená plocha koryto vodního toku umělé
11 11 11 11 11
* tyto parcely byly odděleny z lesní parcely č. 320/1 (viz geometrický plán v předchozím plánu péče), ale jejich vklad do katastru nemovitostí dosud jejich vlastník nezajistil Ochranné pásmo: Katastrální území: 645249 Mýto u Hořic na Šumavě Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
319/3 897 Celkem
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
vodní plocha lesní pozemek
zamokřená plocha
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
11 11
Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
-3-
17518 4336
Výměra parcely v OP (m2)
17518 4336 21854
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
OP plocha v ha 0,4336
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha 2,7255
vodní plochy
0,3952
1,7518
zamokřená plocha
0,3198
rybník nebo nádrž
-
vodní tok
0,0754
neplodná půda
14,5706
ostatní způsoby využití
-
trvalé travní porosty 16,9004
-
orná půda
-
-
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
-
-
14,5706
-
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
-
-
34,5917
2,1854
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
CHKO Šumava -
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
CZ0314024 Šumava, CZ0314123 Boletice
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Přirozeně se vyvíjející společenstva na mokřadech a jimi obklopených sušších stanovištích a druhová ochrana populací zvláště chráněných a významných druhů rostlin a živočichů na nelesní i lesní půdě.
-4-
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav 34,5 A. ekosystémy název ekosystému
podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%) Jde o převažující typ vegetace na extenzivních střídavě vlhké bezkolencové louky 50 pastvinách v jižní polovině rezervace, v menších (svaz Molinion) fragmentech jsou zachovány i v severní části, kde však dochází k jejich pozvolnému zarůstání nálety dřevin. Roste v nich řada typických druhů rostlin (např. ostřice Davallova, hořec hořepník, kosatec sibiřský, všivec obecný, vrba rozmarýnolistá). Vyskytují se na vlhčích partiích pastvin, negativně mírně kyselá rašeliniště a rašelinné 15 byly ovlivněné provedením meliorací. Hojně se louky (svaz Caricion canescenti-nigrae) zde vyskytuje např. jetel kaštanový, oměj šalamounek. Oligotrofní ostřicovorašeliníková společenstva, vegetace charakteru přechodových 7 vyskytující se často na vývěrech minerálně rašelinišť (svaz Sphagno-Caricion chudých vod ve střední a severní části rezervace; canescentis) na většině ploch v mozaice s dosud nezapojenými nálety pionýrských dřevin a mokřadních vrbin. Roste zde např. ostřice ježatá, klikva bahenní, mochna bahenní, vachta trojlistá, suchopýr úzkolistý, s. pochvatý. Vyskytují se vzácně v blízkosti vývěrů minerálně minerálně bohatá slatiniště s rašeliníky pod 1% obohacených vod (patrně na kontaktu s drobnými (svaz Sphagno warnstorfianivložkami bazických hornin českokrumlovské Tomentypnion nitentis) pestré série) v severní části rezervace. Roste zde např. kruštík bahenní, suchopýr širolistý, bařička bahenní, ostřice dvoudomá, tučnice obecná, rosnatka obecná. V současné době ohroženy zarůstáním nálety dřevin. Často se jedná o složitou mozaiku mladších podmáčené až rašelinné smrčiny (svaz 28 sukcesních stádií na opuštěných vlhkých Piceion excelsae), mokřadní vrbiny a rašelinných loukách, ve kterých je zastoupena (svaz Salicion cinereae) i vegetace tužebníkových lad a vysokých ostřic s regionálně významným výskytem ostřice latnaté. Dále zde roste např. vachta trojlistá, tavolník vrbolistý, vrba pětimužná.
-5-
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště 6230* Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae)
podíl plochy v ZCHÚ (%) 5%
popis biotopu typu přírodního stanoviště
50%
6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště
5%
Střídavě vlhké bezkolencové louky na hlinitojílovitých až rašelinných půdách, extenzivně pasené skotem a/nebo kosené. Část je degradovaná melioracemi (biotop T1.9). Vlhká tužebníková lada na opuštěných loukách a pastvinách (biotop T1.6).
9410 Acidofilní smrčiny horského až alpínského stupně (Vaccinio-Piceetea)
5%
91D0* Rašelinný les
3%
20%
Podhorské smilkové trávníky bez jalovce, extenzivně pasené skotem a/nebo kosené (biotop T2.3B).
Nevápnitá mechová slatiniště v okolí minerálně obohacených pramenů (biotop R2.2), přechodová rašeliniště údolní i svahová, sycená podzemní vodou chudou vápníkem i ostatními živinami (biotop R2.3). Horské třtinové smrčiny v okrajových částech rašeliništních komplexů (biotop L9.1), podmáčené smrčiny (biotop L9.2B), místy s přechody k rašelinným brusnicovým borům a rašelinným smrčinám. Rašelinné březiny (biotop L10.1) a rašelinné brusnicové bory (biotop L10.2) – jde převážně o mladší až středně stará sukcesní stádia na opuštěných rašelinných loukách, s řadou typických druhů rostlin.
B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi pacholei)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ roztroušený výskyt na vhodných stanovištích
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
§1 VU
Otevřené plochy s vyšší pokryvností rašeliníků v komplexech rašelinných luk a lesů.
1.9 Cíl ochrany Zachování a obnova cenných druhově bohatých podhorských luk a pastvin, mokřadních a rašeliništních společenstev v široké nivě pramenů potoka Mokrá. Udržení a případně znovuvytvoření podmínek pro přetrvání a rozvoj významných rostlinných a živočišných druhů. Zajištění nerušeného vývoje zapojených porostů dřevin, vzniklých převážně spontánně sukcesí na opuštěných podmáčených loukách a pastvinách.
-6-
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů PR Na Mokřinách zaujímá širokou, převážně odlesněnou nivu s prameništi potoka Mokrá, v délce přes 1 km. Mělké údolí Mokré (někdy uváděna jako Mokrás) se velmi zvolna svažuje severozápadním směrem do Olšinské kotliny. Území leží v nadmořské výšce 750 – 770 m n. m. Horninové podloží tvoří biotitická a sillimanit-biotitická pararula s vložkami amfibolitů (moldanubikum – krumlovská pestrá série) a leukokratní žilnou žulou a granodioritem (prekambrium). Na většině plochy jsou podložní horniny překryty deluviálními, místy soliflukčními kamenitohlinitými sedimenty (pleistocén). Potoční niva je vyplněna fluviálními a deluviofluviálními písčitými hlínami a hlinitými písky (holocén), maloplošně se vyskytují rašeliny. Půdní pokryv tvoří pseudoglej typický a glej organozemní, na prameništích a vrchovištích i organozem. Na nepodmáčených výše položených stanovištích je vyvinuta kambizem. Klimaticky území náleží do chladné oblasti CH7 (Quitt 1971). Podle regionálního geomorfologického členění ČR území spadá do okrsku Boletická vrchovina, podcelku Českokrumlovská vrchovina, celku Šumavské podhůří (Demek 1987). Z fytogeografického hlediska spadá území PR Na Mokřinách do podcelku 37 l. Českokrumlovské Předšumaví. Mapa potenciální přirozené vegetace v území rekonstruuje podmáčené smrčiny (Mastigobryo-Piceetum, Sphagno-Piceetum) a květnaté bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum), geobotanická mapa pak podmáčené smrčiny a květnaté bučiny. Lesní společenstva byla v minulosti vlivem činnosti člověka nahrazena travinobylinnou vegetací střídavě vlhkých až silně zamokřených luk a/nebo pastvin. V současné době převažuje vegetace svazu Molinion (střídavě vlhké bezkolencové louky), na kterých hojně roste např. čertkus luční (Succisa pratensis), v jejich vlhčích částech je častý oměj šalamounek (Aconitum plicatum), ostřice Davallova (Carex davaliana), ostřice blešní (Carex pulicaris), o. stinná (C. umbrosa), vzácněji se vyskytuje i hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a kosatec sibiřský (Iris sibirica). Na vysýchavějších místech tato vegetace přechází v podhorské smilkové trávníky (svaz Violion caninae), vyskytuje se zde např. všivec lesní (Pedicularis sylvatica) a prha arnika (Arnica montana). Část porostů bezkolencových a smilkových trávníků je extenzivně pasena a občas i kosena, plochy v severní části PR jsou dlouhodobě neobhospodařované a pozvolna zarůstají nálety křovin a dřevin. Vlhčí partie luk a pastvin porůstá vegetace vlhkých pcháčových (Calthion) a rašelinných luk (Caricion canescenti-nigrae). Roste na nich např. jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), otřice Hartmannova (Carex hartmanii), o. skloněná (C. demissa), o. rusá (C. flava), o. Davallova (C. davalliana), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), oměj šalamounek (Aconitum plicatum), starček potoční (Tephroseris crispa), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrbovka tmavá (Epilobium obscurum), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), vzácně i prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). V dlouhodobě nekosených plochách v severní části PR tuto vegetaci místy nahrazují tužebníková lada a porosty vysokých ostřic, s regionálně významným výskytem ostřice latnaté (Carex paniculata). V okolí minerálně i živinami chudých pramenů je vyvinuta vegetace přechodových rašelinišť (svaz Sphagno recurvi-Caricion canescentis). Z typických druhů zde rostou např. ostřice ježatá (Carex echinata), o. zobánkatá (C. rostrata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), s. pochvatý (E. vaginatum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), mochna bahenní (Potentilla palustris), ojediněle i rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Vzácně na minerálně obohacených pramenech rostou -7-
i druhy vápnitých slatinišť (svaz Caricion davallianae): významná je zejména bohatá populace kruštíku bahenního (Epipactis palustris), dále se zde vyskytuje i ostřice dvoudomá (Carex dioica), o. Davallova (C. davalliana), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), bařička bahenní (Triglochin palustris), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris). Nálety vrbových křovin a dřevin jsou vzhledem ke svému relativně nízkému věku obtížně klasifikovatelné: porosty s dominantními keřovými vrbami (Salix aurita, S. pentandra) krušinou olšovou (Frangula alnus) a tavolníkem vrbolistým (Spiraea salicifolia) náleží do svazu Salicion cinereae (mokřadní vrbiny); ostatní porosty náletových dřevin tvoří převážně borovice lesní (Pinus sylvestris), smrk ztepilý (Picea abies), bříza pýřitá (Betula pubescens) a b. bělokorá (B. pendula). Jejich podrost má dosud částečně charakter původní vegetace vlhkých až rašelinných luk. Některé sukcesní plochy je možné klasifikovat jako rašelinné brusnicové bory (Vaccinio uliginosi-Pinetum), rašelinné březiny (Sphagno-Betulion pubescentis) a rašelinné a podmáčené smrčiny (svaz Piceion abietis). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. -
kategorie podle červeného seznamu
popis biotopu druhu, další poznámky
bařička bahenní (Triglochin palustre)
vzácně
C2
na prameništích s vyšším obsahem bazických iontů, vlivem zástinu nekvete vlhké louky a jejich okraje
bekasina otavní (Gallinago gallinago) bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) dřípatka horská (Soldanella montana) hadí mord nízký (Scorzonera humilis)
v poslední době SO neověřen roztroušeně O
EN
roztroušeně
O
C3
roztroušeně
-
C3
hořec hořepník (Gentiana vzácně pneumonanthe)
SO
C2
hýl rudý (Carpodacus v poslední době erythrinus) neověřen chřástal polní (Crex crex) v poslední době neověřen ještěrka živorodá roztroušeně (Lacerta vivipara) jetel kaštanový (Trifolium hojně spadiceum)
O
VU
SO
VU
SO
NT
-
C3
klikva bahenní (Oxycoccus palustris)
roztroušeně
O
-
kosatec sibiřský (Iris sibirica) kruštík bahenní (Epipactis palustris)
roztroušeně
SO
C2
vzácně
SO
C2
LC
-8-
louky v mozaice s nálety křovin a dřevin v lesích a lesních světlinách v bezkolencových a smilkových loukách, lesní světliny na bezkolencových loukách a pastvinách (10.8. 2010: 50 kvetoucích trsů, 28.7. 2012: 44 kvet. trsů) vlhké louky s roztroušenými keři vlhké louky louky, pastviny a nezapojené nálety dřevin v ostřicovorašeliníkových, bezkolencových a smilkových loukách a pastvinách v ostřicovrašeliníkových loukách a prameništích, vpodmáčených smrčinách bezkolencové louky na prameništích (slatinných) s vyšším obsahem bazických iontů
mochna bahenní (Potentila palustris) okáč kluběnkový (Erebia aethiops) oměj šalamounek (Aconitum plicatum)
roztroušeně
-
C3
roztroušeně
-
VU
roztroušeně
O
C3
ostřice blešní (Carex roztroušeně pulicaris) ostřice Davallova (Carex roztroušeně davalliana) ostřice dvoudomá (Carex velmi vzácně dioica)
O
C2
O
C2
KO
C1
ostřice Hartmanova (Carex hartmanii) ostřice stinná (Carex umbrosa)
místy hojně
-
C3
roztroušeně
-
C3
plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) pleška stopkatá (Willemetia stipitata) prha arnika (Arnica montana)
vzácně
O
C3
roztroušeně
O
C3
roztroušeně
O
C3
prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia) ropucha obecná (Bufo bufo) rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) rosnička obecná (Hyla arborea) slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) slepýš křehký (Anguis fragilis) sluka lesní (Sciolopax rusticola) střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri) suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium)
velmi vzácně
O
C3
vzácně
-
C3
roztroušeně
O
NT
velmi vzácně
SO
C3
vzácně
SO
NT
v poslední době SO neověřen
EN
vzácně
SO
LC
vzácně
O
VU
vlhké lesy s roztroušenými otevřenými plochami louky
C3
na prameništích (slatinných) s vyšším obsahem bazických iontů nezarostlá místa na polních a lesních cestách a vřesovištích světlé lesy, cesty
svižník polní (Cicindella campestris) svižník lesní (Cicindela sylvatica) škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides) tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia)
v poslední době O neověřen velmi vzácně 4 kvet. trsy v roce 2012 v poslední době O neověřen
v ostřicovorašeliníkových loukách a prameništích slunné lesní okraje a paseky v ostřicovorašeliníkových a bezkolencových loukách a lesních světlinách v ostřicovorašeliníkových a bezkolencových loukách v ostřicovorašeliníkových a bezkolencových loukách v ostřicovorašeliníkových loukách a slatinách zarůstajících náletem dřevin v ostřicovorašeliníkových a bezkolencových loukách v ostřicovorašeliníkových a bezkolencových loukách a lesních světlinách v lesích převážně v ochranném pásmu v ostřicovorašeliníkových a bezkolencových loukách v ostřicovorašeliníkových, bezkolencových a smilkových loukách a lesních světlinách ve vlhkých pcháčových loukách světliny v podmáčených smrčinách vlhká místa v ostřicovorašliníkových loukách a prameništích mokřiny rašeliniště a mokřiny, s rozptýlenými nízkými křovinami sušší místa, lesní světliny
v poslední době O neověřen roztroušeně -
NT C3
v ostřicovorašeliníkových a bezkolencových loukách
vzácně
C3
vlhké lesní okraje a vrbové křoviny
-
-9-
tučnice obecná (Pinguicula vulgaris)
velmi vzácně 2 kvet. rostliny v r. 2012 roztroušeně
SO
C2
na slatinných prameništích
O
C3
vzácně
O
C3
nezvěstný
SO
C1
všivec lesní (Pedicularis sylvatica)
roztroušeně
SO
C3
zmije obecná (Vipera berus) zvonečník černý (Phyteuma nigrum)
roztroušeně
KO
VU
roztroušeně
-
C3
v ostřicovorašeliníkových loukách v ostřicovorašeliníkových loukách v minulosti udáván vzácný výskyt v prameništi v lesní světlině v bezkolencových a smilkových loukách a pastvinách na loukách a pastvinách a jejich okrajích louky a pastviny, lesní světliny
vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) všivec bahenní (Pedicularis palustris)
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody V rezervaci nebyla kromě údržby značení hranic prováděna žádná ochranářská opatření. b) lesní hospodářství Bez zásahů. Porosty dřevin na území PR pocházejí ze spontánních náletů. c) zemědělské hospodaření Podle leteckých snímků z konce 50. let 20. století i podle mapy III. vojenského mapování lze usuzovat, že v minulosti byla naprostá většina území odlesněná a přibližně do konce 2. svět. války využívaná jako extenzivní louky a/nebo pastviny. Po roce 1945 byla část ponechána přirozenému vývoji, část extenzívně sklízena. Historický způsob obhospodařování umožnil vytvoření společenstev vlhkých a rašelinných luk a pastvin, s výskytem řady chráněných druhů rostlin snášejících kosení a pastvu. V souvislosti s intenzifikací zemědělství byly v roce 1972 louky na východním okraji odvodněny trubní drenáží, na odvodněné ploše byl zničen původní porost. Po roce 1992 byla sušší část parcely 319/1 občas přepasena skotem, část sečena, ostatní plochy byly ponechány bez zásahů pro nepřístupnost a zamokření. Severní část území začala po opuštění zarůstat nálety vrbových křovin a dřevin, které v současné době jsou místy již zcela zapojené, místy ještě s mozaikovitým výskytem původních společenstev bezkolencových, pcháčových a ostřicovorašeliníkových luk. V současné době je obhospodařovaná část luk zaregistrována jako půdní blok č. 4502. Většinou je tato plocha víceméně extenzivně přepásána skotem (nejzamokřenějším partiím se dobytek většinou vyhýbá) a příležitostně i částečně pokosena, což je pro zachování druhové bohatosti luk a pastvin vhodný způsob hospodaření. Termín pastvy není vždy volen s ohledem na období hnízdění chřástala polního a bekasiny otavní, což může být jedním z důvodů, proč tyto druhy nebyly při návštěvách lokality v posledních letech ověřeny. Nejproblematičtější se jeví využívání plochy přírodní rezervace k dlouhodobějšímu pobytu stáda a k jeho přikrmování na místě, k čemuž došlo na začátku roku 2012. Bylo zjištěno cca 25 míst ve vlhkých bezkolencových a ostřicových porostech, kam bylo umístěno po jednom až dvou velkých kulatých balících sena nebo slámy, které dobytek skrmil jen částečně, větší část hmoty zůstala na místě a byla dobytkem rozšlapána. Intenzivní sešlap v okolí balíků zničil původní vegetaci, na tlející hmotě sena a slámy se rozrůstají stanovištně nepůvodní druhy rostlin (plevele, vyšlechtěné kulturní typy trav a pod.). Takto postižena byla část nejcennějších bezkolencových luk, kde roste např. silně ohrožený hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a ostřice Davallova (Carex davaliana) v dílčí ploše 2- viz foto v příloze. - 10 -
d) myslivost V místech, kde jsou v ploše PR umisťovány újedi, dochází k ruderalizaci luk a pastvin a zavlékání stanovištně nepůvodních druhů rostlin. Z toho důvodu je zcela nevhodné umisťování újedí do porostů, kde se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin. V současnosti je takto narušována plocha 2, ve které se vyskytují silně ohrožené druhy hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a ostřice Davallova (Carex davaliana) a plocha 3b (ostřice Davallova, prstnatec májový). 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Nařízení vlády ze dne 25. dubna 2012 o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích
Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
13 - Šumava LHC Český Krumlov I
2006-2015 Lesy České republiky, s.p. Hradec Králové Lesní správa Český Krumlov
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 13 - Šumava Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra Podíl typů (SLT) (ha)* (%)* 6R1 svěží rašelinná smrčina SM 75 JD 2 BO 5 OLŠ/OL 5 (JŘ,BŘ, BRP, 1,4 (0,49) 8 (18) šťavelová OS, VR) 13 (BO=náhorní ekotyp) 6G1 podmáčená smrková JD 40 SM 35 BO 5 OLŠ/OL 5 (JŘ,BŘ,BRP 9,0 (0,68) 52 (25) jedlina přesličková OS,VR) 15 (BO=náhorní ekotyp) 7R2 kyselá rašelinná smrčina SM 82 (40) BO 3(40) (BŘP,JŘ) 15(20) 0,9 (0,45) 5 (16) borůvková (alternativa s náhorním ekotypem BO) 6O1 svěží smrková jedlina SM 35 JD 35 BK 20 4,4 (0) 26 (0) šťavelová (JŘ,BŘ,OS,VR) 10 7G3 podmáčená jedlová SM 65 JD 12 BO 1 OLŠ 2 (JŘ,BŘ, BRP, 1,1 (0,63) 6 (23) smrčina třtinová OS, VR) 20 (BO=náhorní ekotyp) 6P2 kyselá smrková jedlina SM 33(30) JD 35(15) BO 10(40) BK 10 0,5 (0,48) 3 (18) metlicová KL2 (JŘ,BŘ,OS,VR) 10(15) (alternativa s náhorním ekotypem BO) Celkem 17,3 (2,73) 100 %
*Poznámka: na území PR pokrývá typologická mapa i sukcesní plochy na PUPFL, vedené jako ostatní plocha (bezlesí). Jde zejména o parc. č. 312/1 o rozloze 14,5 ha. Dále pokrývá i plochy přesahující současné vymezení JPRL (jihozápadně od por. sk. 726B505 a 726C506). Bez těchto ploch by celková výměra SLT na území PR činila 2,73 ha. Pro tuto zmenšenou rozlohu jsou ve sloupci „Výměra“ a „Podíl“ uvedeny alternativní hodnoty v závorkách.
- 11 -
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany borovice lesní BO smrk ztepilý SM jedle bělokorá JD Listnáče bříza bělokorá BR bříza pýřitá BRP buk lesní BK olše lepkavá OL olše šedá OLS topol osika OS vrba (pětimužná) VR javor klen KL jeřáb ptačí JR Celkem
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
0,8 0,5 0
36 22 0
0,33 1,37 0,55
12 50 20
0,5 0,4 0 0,01 0,01 0,01 0,01 0 0,01 2,25
22 18 0 0,5 0,4 0,4 0,4 0 0,4 100 %
0,05 0,12 0,05 0,05 0,025 0,05 0,01 0,01 0,025 2,73
2 4.5 2 2 1 2 3 0,5 1 100
Modelová přirozená skladba lesa byla převzata z OPRL pro PLO 13 a doplněna o chybějící druhy dřevin (doplňky jsou uvedeny kurzívou). Na části lesních pozemků neroste lesní vegetace (přirozená druhová skladba). Do tabulky porovnání přirozené a současné skladby lesa byly zahrnuty jen plochy vedené v katastru nemovitostí jako PUPFL/lesní pozemek, o celkové rozloze 2,73 ha (viz komentář k předchozí tabulce). Přílohy: - lesnická mapa typologická – příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M5 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích V území se nachází pouze drobné vodoteče pramenů potoka Mokrá (ID toku 10256357), které jsou ve správě Lesů ČR. Výjimkou je jeden zatrubněný přítok od vsi Mokrá (ID 12000605), který je ve správě Povodí Vltavy (zdroj dat: http://voda.gov.cz/portal/cz/). Příloha: - tabulka “Popis dílčích ploch a objektů a plánovaných zásahů v nich” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody - nejsou předmětem ochrany, na území PR se žádné výrazné útvary neživé přírody nevyskytují. 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů a plánovaných zásahů v nich” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3
- 12 -
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V období předchozího plánu péče nebyly prováděny žádné ochranářské zásahy, kromě údržby značení PR. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Kolize zájmů ochrany území se nepředpokládá
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Vzhledem k tomu, že naprostá většina porostů lesních dřevin vznikla spontánně náletem na opuštěných loukách, je dosud nezapojená a na části ploch PUPFL je mozaikovitě bezlesí, je tato kapitola pouze orientační. Přílohy: - lesnická mapa typologická – příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů – příloha č. M5
- 13 -
Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1
Kategorie lesa les zvláštního určení
Soubory lesních typů 6G1, 6O1, 6O2, 6R1, 7G3, 7R2
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 6R1 SM 75 JD 2 BO 5 OLŠ/OL 5 (JŘ,BŘ, BRP, OS, VR) 13 (BO=náhorní ekotyp) 6G1 JD 40 SM 35 BO 5 OLŠ/OL 5 (JŘ,BŘ, OS,VR) 15 (BO=náhorní ekotyp) 7R2 SM 82 (40) BO 3(40) (BŘP,JŘ) 15(20) (alternativa s náhorním ekotypem BO) 6O1 SM 35 JD 35 BK 20 (JŘ,BŘ,OS,VR) 10 7G3 SM 65 JD 12 BO 1 OLŠ 2 (JŘ,BŘ, OS, VR) 20 (BO=náhorní ekotyp) 6P2 SM 33(30) JD 35(15) BO 10(40) BK 10 KL2 (JŘ,BŘ,OS,VR) 10(15) (alternativa s náhorním ekotypem BO Porostní typ A Porostní typ B borové a smíšené nálety na rašelině (6R1, 7R2) borové a smíšené nálety nerašelinné (6G1, 6O1, 7G3, 6P2) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) podrostní Obmýtí Obnovní doba fyz. věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty ponechání přirozenému vývoji, pouze v místě výskytu kruštíku bahenního, bařičky bahenní a ostřice dvoudomé udržovat lesní světlinu (cca 2 ary)
Obmýtí fyz. věk
Obnovní doba nepřetržitá
ponechání přirozenému vývoji
Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií přirozeným zmlazením přirozeným zmlazením, s případnou dosadbou JD a BK Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu bez zásahu s případnou dosadbou JD a BK Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 6G1, JD, BK - pouze v okrajových částech PR do míst s absencí MZD 6O1, - preferovat silnější sadební materiál, individuální ochrana 7G3, 6P2 Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií bez zásahu, pouze na lokalitě kruštíku bez zásahu bahenního, bařičky bahenní a ostřice dvoudomé výřez náletů (viz příloha T2 - dílčí plocha 4) Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Poznámka -
- 14 -
b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Drobné vodoteče na území PR nevyžadují z pohledu ochrany přírody zvláštní péči. c) péče o nelesní pozemky Péče o nelesní pozemky je uvedena v příloze T2 d) péče o rostliny Hospodaření navržené v popisu dílčích ploch a plánovaných zásahů odpovídá potřebám všech ochranářsky cenných druhů rostlin. Zvláštní pozornost si vyžaduje pouze hořec hořepník (viz popis dílčí plochy č. 2) a lokalita, na které společně rostou kruštík bahenní, bařička bahenní, suchopýr širolistý, tučnice obecná, rosnatka obecná a ostřice dvoudomá. Tato plocha by měla zůstat částečně otevřená, bez zapojeného keřového a stromového patra (viz popis dílčí plochy č. 4). Žádné geograficky nepůvodní druhy vyžadující zvláštní péči nebyly v území zjištěny. Roztroušený výskyt expanzivní třtiny křovištní je omezován pasením a kosením luk. e) péče o živočichy Zvláštní pozornost si zasluhují zejména druhy ptáků vázané na otevřené plochy bezkolencových, pcháčových a rašelinných luk, jako je bekasina otavní a chřástal polní. Pokud bude celá severní část PR (dílčí plochy 3a, 3b, 3c, 4 a 5) ponechána samovolnému vývoji a dojde tak ke zvýšení zápoje stromového patra nad hodnoty těmito druhy tolerovatelné, zůstane pro ně jediná vhodná plocha rozsáhlá pastvina v jižní části PR (dílčí plocha 1 a 2). Současný způsob hospodaření, kdy je tato plocha pasena i v první polovině léta, není pro tyto druhy vhodný (rušení při hnízdění, poškození hnízd). Pokud se nepodaří tento problém vyřešit, mohla by být údržba bezlesí na plochách 3a, 3b a 3c náhradním nouzovým řešením. Z hlediska ochrany bekasiny a chřástala je ale bezesporu vhodnější vytvořit pro ně hnízdní podmínky na dílčí ploše 1 a 2. Na luční plochy s roztroušenými keři a stromy jsou vázané i druhy bramborníček hnědý, hýl rudý, okáč kluběnkový, perleťovec kopřivový, slavík modráček tundrový. Otevřené plochy ve vlhkých lesích vyžaduje i sluka lesní, z toho důvodu bude vhodné vývoj ornitofauny na lokalitě sledovat a v případě potřeby přistoupit k prořezávce náletů a údržbě mozaiky sukcesních ploch dřevin a bezlesí. Z hlediska myslivecké péče o zvěř není vhodné umisťování újedi v druhově bohatých plochách luk, jak se tomu v současnosti děje v dílčí ploše 2 (poškozování lokality hořce hořepníku a ostřice Davallovy) a dílčí ploše 3b (lokalita ostřice Davallovy, prstnatce májového). 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Podle platného LHP jsou lesy v PR Na Mokřinách vedené všechny v kategorii „les zvláštního určení“, z důvodu ochrany přírody. Vzhledem k tomu, že naprostá většina porostů lesních dřevin vznikla spontánně náletem na opuštěných loukách, je dosud nezapojená a na části ploch PUPFL je bezlesí, je tato kapitola pouze orientační a zásahy jsou podrobně popsány pro celé území PR v příloze T1 a M3. Příloha: - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - lesnická mapa typologická - příloha č. M4 b) nelesní pozemky Příloha: - popis dílčích ploch a plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů - příloha č. M3
15
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Nejsou stanoveny. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Běžná údržba stávajícího značení hranic v terénu. Bylo by vhodné zajistit vložení oddělených parcel č. 320/3 a 320/4 (k.ú. Mýto u Hořic) do katastru nemovitostí (tyto parcely byly odděleny z lesní parcely č. 320/1 - viz geometrický plán v předchozím plánu péče - ale jejich vklad do katastru nemovitostí dosud jejich vlastník nezajistil. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není pro svou odlehlost a neprůchodnost vyhledáváno pro rekreaci a sport, regulace není potřeba. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území lze doporučit k odborným exkurzím (např. pro školení mapovatelů biotopů, výuku, studium sukcese a pod.), v případě zájmu veřejnosti lze uvažovat i o zapojení místních občanů nebo sdružení do péče o rezervaci (při údržbě bezlesí na plochách 3a-c a 4. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Potřebný je dlouhodobější monitoring ornitofauny - viz kapitola 3.1.1.e., zajímavé výsledky může přinést i průzkum vybraných skupin bezobratlých a mechorostů. Bude vhodné monitorovat početnost nejvzácnějších druhů rostlin na dílčí ploše 4, zejména v návaznosti na prováděné zásahy (prosvětlení plochy).
16
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova pruhového značení (3,7 km) Obnova hraničníků (3 ks) Částečný výřez náletů na dílčí ploše 4 (ca 2 ary) a 3a, 3b, 3c (ca 3 ary) Ornitologický inventarizační průzkum Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)
Orientační náklady za rok (Kč)
----------------------------
6 000,6 500,40 000,-
-------------------
35 000,87 500,-
Opakované zásahy ruční kosení světliny v dílčí ploše 4 (ca 3 ary, 1x za 2-5 let) ruční kosení dílčích ploch 3a, 3b, 3c (1x za 3-5 let) Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
4000,60 000,64 000,----------
151 500,-
4.2 Použité podklady a zdroje informací nomenklatura cévnatých rostlin: Kubát K (ed.) 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia Praha, 927 s. nomeklatura syntaxonů luční a rašeliništní vegetace: Chytrý M. (ed.) 2007: Vegetace České republiky 13. Travinná a keříčková vegetace. Academia Praha, 528 s., Chytrý M. (ed.) 2011: Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia Praha, 828 s. ostatní syntaxony: Moravec J., Balátová-Tuláčková E., Blažková D., Hadač E., Hejný S., Husák Š., Jeník J., Kolbek J., Krahulec F., Kropáč Z., Neuhäusl R., Rybníček K., Řehořek V. & Vicherek J. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Severočeskou Přír., Příl. 1995: 1–206. Demek J. (ed.) (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 584 s. Farkač J., Král D., Škorpík M. (eds.) (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Chán V. (ed.) (1999): Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech. Příroda, Praha, 16: 1284. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P., Šumberová K., Sádlo J., Neuhäuslová Z., Hájek M., Rybníček K., Krahulec F., Kučerová A., KOLBEK, J., Husák, Š. (2010): Katalog biotopů České republiky. Druhé vydání. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 445 s. Neuhäuslová Z., Moravec J., Chytrý M., Sádlo J., Rybníček K., Kolbek J. & Jirásek J. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1 : 500 000. Botanický ústav AV ČR, Průhonice. Plesník J., Hanzal V. et Brejšková L. (eds.) 2003: Červený seznam ohrožených druhů ČR Obratlovci. – Příroda, Praha, 22: 1–184. Procházka F. (ed.) (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18: 1–166.
17
Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geogr., 16. Geografický ústav ČSAV, Brno, 64 s.
výpis z rezervační knihy PR Na Mokřinách, depon. in Správa NP a CHKO Šumava, pracoviště Horní Planá http://nahlizenidokn.cuzk.cz (katastr nemovitostí) http://voda.gov.cz/portal/cz/ (vodohospodářský informační portál) http://mapy.geology.cz/website/geoinfo/ (geovědní informace na území ČR) http://geoportal2.uhul.cz/wms_oprl?SERVICE=WMS (OPRL)
vlastní terénní šetření v roce 2012 konzultace výskytu zvlášť chráněných druhů cévnatých rostlin: Mgr. J. Janáková (
[email protected]) 4.3 Seznam používaných zkratek CHKO – Chráněná krajinná oblast EVL – evropsky významná lokalita JPRL – jednotka prostorového rozdělení lesa KN – katastr nemovitostí LHC – lesní hospodářský celek LS – lesní správa LV – list vlastnictví NP – národní park OP – ochranné pásmo OPRL – oblastní plán rozvoje lesa PR – přírodní rezervace PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa SLT – soubor lesních typů ZCHÚ – zvláště chráněné území
18
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 3. Plán zásahů a opatření 4. Závěrečné údaje
19
2 7 13 17
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:
Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2). Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2).
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
Fotodokumentace
20
Příloha T1 k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2 :Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich* označení JPRL
dílčí plocha
výměra dílčí plochy (ha)
726D3
5
číslo rámcové směrnice / porostní typ 1/A
726D8
5
1/A
726D 504
5, 4
1/B
726D 901
1
1/B
726B 505
1, 6
1/B
726C 506
1, 6
1/B
dřeviny
BO VB SM BR BRP BRP BO SM BR VB OL BO SM BR BRP OL VB
BO VB SM BR BO SM BR BO SM BR
zastoupení dřevin (%) 2 + 1 1 1 7 1 + + + + 2 2 1 1 + +
+ + + + 1 1 + 1 1 +
průměrná výška porostu (m)
stupeň přirozenosti
doporučený zásah
naléha -vost
poznámka
8
les přírodě blízký
bez zásahu
-
nezapojené nálety dřevin a křovin (vrba ušatá, tavolník vrbolistý), sukcese k podmáčené smrčině až rašelinnému brusnicovému boru
15
les přírodě blízký
bez zásahu
-
porost charakteru rašelinné březiny, místy s přechody k nevyhraněné potoční olšině
10
mozaika bezlesí, lesa přírodě blízkého a lesa kulturního
v místě překryvu s dílčí plochou 4 provést od jihozápadu prosvětlení rašelinných ploch s výskytem kruštíku bahenního a bařičky bahenní
1
v místě překryvu s dílčí plochou 3a, 3b a 3c udržovat bezlesí (popis opatření viz příloha T2)
2
mozaika náletů dřevin, křovin (vrba ušatá, tavolník vrbolistý, krušina olšová) a vegetace střídavě vlhkých bezkolencových, vlhkých pcháčových a rašelinných luk a tužebníkových lad
na sušších místech v okrajových částech PR s absencí MZD lze po dohodě s orgánem ochr. přírody doplnit JD a BK bez zásahu
3 -
řídký nálet v pastevní ploše
5
bezlesí
15
bezlesí/les kulturní
bez zásahu
-
většina plochy je bezlesá - součást pastviny v dílčí ploše 1
15
bezlesí/les kulturní
bez zásahu
-
většina plochy je bezlesá - součást pastviny v dílčí ploše 1
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný,3. stupeň - zásah odložitelný. *Vzhledem k tomu, že naprostá většina porostů lesních dřevin vznikla spontánně náletem na opuštěných loukách, je dosud nezapojená a na části ploch PUPFL je stále bezlesí, je tato tabulka pouze orientační a zásahy jsou podrobně popsány pro celé území PR v příloze T1 a M3.
21
Příloha T2 k bodům 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4 a k bodu 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení název plochy 1 pastvina
2
pastvina s hořcem hořepníkem
3
opuštěné vlhké louky
22
výměra (ha)
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Převážně charakteru střídavě vlhké bezkolencové louky, vlhčí partie tvoří vlhké pcháčové nebo rašelinné louky, sušší místy přechází do smilkových trávníků. Nepasené a nekosené partie mají charakter tužebníkových lad nebo porostů vysokých ostřic. Na východním okraji je plocha meliorovaná. Cíl: udržet druhovou bohatost lučních společenstev, vytvořit vhodné podmínky pro hnízdění bekasiny otavní a chřástala polního.
Převážně charakteru střídavě vlhké bezkolencové louky, vlhčí partie tvoří vlhké rašelinné louky. Na ploše se vyskytuje silně ohrožený hořec hořepník (cca 50 trsů). Cíl: udržet druhovou bohatost lučních společenstev, zachovat nebo zlepšit podmínky vhodné pro existenci hořce hořepníku.
1,1
Dlouhodobě neudržované plochy vlhkých luk: mozaika střídavě vlhkých bezkolencových luk, vlhkých pcháčových a rašelinných luk, sušší místa přechází do smilkových trávníků. Trvale zamokřené partie mají místy charakter tužebníkových lad nebo porostů vysokých ostřic. Plocha 3a je v současné době již částečně degradovaná expanzí ostřice třeslicovité, vyskytyje se na ní však početná populace kosatce sibiřského. Plocha 3b je druhově stále bohatá, roste tu např. ostřice Davallova, ostřice stinná a prstnatec májový. Plocha 3c je rovněž poměrně dobře zachovalá, roste tu např. oměj šalamounek, ostřice Davallova, ostřice stinná, prha arnika, pleška stopkatá. Cíl: v případě, že se podaří louky příležitostně pokosit a vyřezat na nich nálety, je reálná obnova druhově bohatých bezkolencových a rašelinných luk. V případě ponechání luk samovolnému vývoji je cílem zajištění nerušeného vývoje sukcesních ploch. Přínos jednotlivých variant je diskutován v kapitole 3.1.1.e)
doporučený zásah
naléha -vost Rozdělit rozsáhlý půdní blok č. 4502 tak, aby na ploše nacházející se 1 uvnitř PR a jejího ochranného pásma vznikl samostatný půdní blok. V něm nastavit podmínky hospodaření zohledňující potřeby zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou vázané na extenzivně obhospodařované louky a pastviny. Omezit pobyt stáda na pastvině na období 15.7. - 30.9., aby nedocházelo k rušení hnízdících bekasin a chřástalů. Louky přepást buďto krátkodobě, středně intenzivně v sušším období, nebo na plochu umístit méně početné stádo a extenzivně ji přepásat po několik týdnů. Nenechávat stádo na ploše po celé pro pastvu vymezené období. Pro zamezení šíření pastevních plevelů kosit po pastvě nedopasky, nebo každoročně v létě část pastviny pokosit. Rozsah kosení volit tak, aby každý rok zůstala ve vlhkých a rašelinných loukách nepokosená alespoň ¼ plochy pro hnízdění bekasin a chřástalů. Nikdy nepřikrmovat stádo dovezenou travní hmotou (balíky), plochu nehnojit. Rozsah a lokalizaci kosení je vhodné předem konzultovat s pracovníky Správy CHKO Šumava. Stejný jako u dílčí plochy č. 1 (viz výše), ale vzhledem k tomu, že hořce 1 kvetou a dozrávají až v průběhu měsíců červenec - září, nekosit dílčí plochu č. 2 v tomto období. Celoročně není na této ploše a v její blízkosti žádoucí umisťovat napáječky ani jiné potravní zdroje (včetně újedi), které by působily nežádoucí koncentrování zvěře.
termín interval provedení provádění částečné 1x ročně kosení 15.6.-15.9.
Variantně buďto ponechat přirozenému vývoji jako součást bezzásahové 2 sukcesní plochy (dílčí plocha č. 5), nebo jednou za 3-5 let ručně pokosit a vyřezat část náletů křovin a dřevin, aby plochy nezarostly. Pokosený materiál z plochy odstranit, nemulčovat, nehnojit.
výřez náletů říjenbřezen
pastva 15.7.-30.9. kosení nedopasků po ukončení pastvy
částečné 1x ročně kosení 15.6.-30.6. pastva 1.8. - 30.9. kosení nedopasků po ukončení pastvy
ruční kosení červenec až první pol. záři
1x za 3-5 let
označení název plochy 4 plocha s kruštíkem bahenním
5
sukcesní plocha
6
kulturní les
výměra (ha)
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Smíšený porost borovice lesní a smrku ztepilého (s příměsí břízy pýřité a vrby ušaté), na bývalých rašelinných až slatinných loukách. Ve světlinách v okolí vývěrů minerálně obohacených pramenů zachovány fragmenty cenné světlomilné vegetace rašelinných luk a slatin: hojný kruštík bahenní, bařička bahenní, vzácně i ostřice dvoudomá, suchopýr širolistý, tučnice obecná, rosnatka obecná. Cíl: zachovat otevřená stanoviště pro udržení jmenovaných druhů rostlin.
doporučený zásah
naléha -vost Výřez náletů v bezprostředním okolí malé lesní světliny, na které cílové 1 druhy přežívají - světlinu rozšířit zejména od jihozápadu, nejprve na ploše cca 1 ar. V případě dobré reakce cílových druhů lze zásah rozšířit o další 1 - 2 ary, poté plochu 1x za 2-5 let pokosit, aby se zamezilo šíření konkurenčně silnějších druhů.
Mozaika náletů borovice lesní, smrku ztepilého, břízy pýřité a bradavičnaté, Bez zásahů. vrby ušaté, vrby pětimužné a tavolníku vrbolistého na opuštěných loukách (dříve mozaika střídavě vlhkých bezkolencových luk, vlhkých pcháčových a rašelinných luk a smilkových trávníků). Trvale zamokřené partie mají místy charakter tužebníkových lad nebo porostů vysokých ostřic. Sukce směřuje k podmáčeným smrčinám až rašelinným brusnicovým borům. Výskyt vachty trojlisté, ostřice latnaté, oměje šalamounku, kosatce sibiřského, velmi vzácně i ostřice dvoudomé. Cíl: zajistit nerušený vývoj sukcesní plochy. Okrajově zasahující kultury smrku ztepilého a borovice lesní. Pouze běžné výchovné probírky v návaznosti na plánované zásahy 3 v hospodářských lesích za hranicí PR.
Stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.
23
termín provedení výřez náletů říjenbřezen (kosení srpen září) -
interval provádění výřez 1x za 5-10 let
(kosení 1x - za 2-5 let) -
říjen až dle potřeby březen
Fotodokumentace
Poškození lokality silně ohroženého hořce hořepníku dlouhodobým pobytem a přikrmováním dobytku na bezkolencové louce v roce 2012. Červeně jsou označeny trsy kvetoucích hořců (28.7.2012, foto J. Janáková).
Zpracovatel plánu péče Vygoron o.s. Boršovská 18 370 07 České Budějovice 7
24
