Plán péče. o: přírodní rezervaci Malá Strana na období: (návrh)

Plán péče o: přírodní rezervaci Malá Strana na období: 2015–2024

(návrh)

Plán péče o PR Malá Strana 2015-2024

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1691 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Malá Strana druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: .... orgán, který předpis vydal: .... číslo předpisu: .... datum platnosti předpisu: .... datum účinnosti předpisu: .... 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Liberecký Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Lučany nad Nisou Horní Maxov, Lučany nad Nisou

Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí: Rezervace nebyla donedávna geodeticky zaměřena. Zaměření proběhlo v roce 2013, přičemž došlo k určitým úpravám hranic proti zřizovacímu předpisu. Výrazně zmenšeno bylo vymezené ochranné pásmo. Zvláště chráněné území Tabulka 1: Parcelní vymezení PR Malá Strana – k. ú. 688223 Horní Maxov parcela dle KN

druh pozemku

346 353 358 360/2 375/1 375/2 398/1 398/2 398/3 403/5 427/2 430/1 489/1 489/3 489/4 489/7 494/1 495/2 495/3

trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek ostatní plocha trvalý travní porost vodní plocha vodní plocha trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha lesní pozemek

způsob využití

neplodná půda neplodná půda neplodná půda vodní nádrž umělá vodní nádrž umělá neplodná půda neplodná půda neplodná půda ostatní komunikace neplodná půda neplodná půda vodní nádrž umělá

LV

60001 60001 60001 24 24 60001 60001 60001 60001 60001 60001 60001 60001 10001 10001 60001 60001 60001 366

výměra celkem

6 11 90 24 4 67 19 4 54 1 34 31 4 28 33 76 27 66 4 85 62 37 16 2 64 00 71 16 14 37 4 31 10 72 8 91 7 07 6 29

výměra v ZCHÚ

6 11 27 44 3 78 46 4 54 1 34 31 4 28 33 76 27 66 4 85 62 37 16 1 46 80 33 17 14 37 2 00 10 72 8 91 7 07 6 29 Strana 2


parcela dle KN

druh pozemku

způsob využití

LV

496/1 520/2 521/3 563 566/1 601/1 607/1 607/2 657 1905 Celkem

ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha zast. plocha a nádvoří ostatní plocha

neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda

366 366 60001 60001 349 160 160 60001 60001 10001

neplodná půda neplodná půda ostatní komunikace

výměra celkem

výměra v ZCHÚ

82 87 1 74 68 1 23 91 2 5138 48 19 2 23 2 33 13 1 63 66 2 74 10 82

82 87 1 74 68 79 55 2 14 99 48 19 2 23 2 33 13 32 21 2 74 3 62 17 87 48

výměry v metrech čtverečních, dle KN a digitalizace hranic PR, resp. OP, totéž další tabulky

Tabulka 2: Parcelní vymezení PR Malá Strana – k. ú. 688258 Lučany nad Nisou parcela dle KN

druh pozemku

způsob využití

LV

1819/3 1826 1850 1855 1856 1857 1858 1866 1868 1872/1 1875/1 1875/2 2560 Celkem

ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda ostatní komunikace

60001 60001 10001 570 570 10001 10001 10001 60001 314 60001 10001 60001

výměra celkem

65 76 85 96 1 99 3 19 2 48 94 16 73 4 42 4 34 29 1 07 77 17 73 2 37 4 45

výměra v ZCHÚ

65 76 85 96 1 99 3 19 2 48 94 16 73 4 42 3 86 07 82 29 17 73 2 37 4 45 6 74 38

Ochranné pásmo Tabulka 3: Parcelní vymezení PR Malá Strana – k. ú. 688223 Horní Maxov parcela dle KN

druh pozemku

353 356/2 516 521/1 521/3 599 604 606 607/2 614/2 Celkem

trvalý travní porost trvalý travní porost lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha

způsob využití

neplodná půda neplodná půda


LV

60001 60001 366 906 60001 349 160 60001 60001 160

výměra celkem

90 24 62 15 10 05 28 64 1 23 91 76 30 2807 13 77 1 63 66 78 55

výměra v OP

62 80 62 15 10 05 28 64 44 37 76 30 28 07 13 77 1 31 45 78 55 5 36 15

Strana 3


Tabulka 4: Parcelní vymezení PR Malá Strana – k. ú. 688258 Lučany nad Nisou parcela dle KN

druh pozemku

1819/1 ostatní plocha 1822 ostatní plocha Celkem

způsob využití

LV


60001 60001

výměra celkem

2 73 20 1 01

výměra v OP

2 38 35 1 01 2 39 36

výměry v metrech čtverečních, dle KN a digitalizace hranic OP

Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Tabulka 5 druh pozemku lesní pozemky vodní plochy trvalé travní porosty orná půda ostatní zem. pozemky ostatní plochy zast. plochy a nádvoří plocha celkem

ZCHÚ OP Způsob využití ZCHÚ plocha v ha plocha v ha pozemku plocha v ha 1,57 0,10 zamokřená plocha – 0,40 – rybník nebo nádrž 0,40 vodní tok – 1,30 2,43 – – – – neplodná půda 21,23 21,23 5,22 ost. způsoby využití 0,10 0,03 – 24,62 7,76

OP plocha v ha – – –

5,22 –

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

ne CHKO Jizerské hory CHOPAV Jizerské hory, regionální biocentrum RC 1558

ne ne

Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu „Posláním rezervace je ochrana unikátního přechodového rašeliniště a pestrých lučních společenstev s výskytem ohrožených rostlinných i živočišných druhů a zajištění odpovídající péče o toto území.“ (čl. 1, odst. 2 vyhlášky CHKO Jizerské hory č. 2/1994 ze dne 17. 5. 1994) Strana 4


Při novém vyhlášení se doporučuje následující úprava: „Přírodně hodnotná mozaika vlhkých až mezofilních luk, mokřadů, rybníka a drobných lesnatých remízů s vysokým zastoupením ohrožených rostlinných a živočišných druhů.“ 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy Tabulka 6 název ekosystému (kód biotopu) rašelinné louky svazu Caricion canescenti-nigrae (R2.2)

podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ* 30 % extenzivně sečené ostřicové louky s dom. Carex nigra, popř. Carex panicea a C. rostrata, s častým výskytem ohrožených druhů rostlin (zejména Dactylorhiza majalis a D. fuchsii) a obvykle dobře vyvinutým mechovým patrem

přechodová rašeliniště (R2.3)

5%

druhově chudší porosty oligotrofních mokřin s dom. Carex sp., Eriophorum angustifolium, místy i E. vaginatum, vzácně Drosera rotundifolia a Oxycoccus palustris, s výrazně vyvinutým mechovým patrem (Polytrichum sp., Sphagnum sp.)

vlhké pcháčové louky (T1.5) a vlhká tužebníková lada (T1.6)

30 %

bylinné a bylinotravní porosty, často s ostřicemi a sítinami (plynulé přechody ke sv. Caricion canescenti-nigrae), proměnlivého složení, s častým výskytem ohrožených druhů rostlin (Dactylorhiza sp., Tephroseris crispa), maloplošně i luční prameniště (R1.2)

mezofilní ovsíkové louky (T1.1) a horské trojštětové louky (T1.2)

20 %

pravidelně sečené, převážně krátkostébelné trávníky sušších okrajových poloh, s těžištěm rozšíření v ochranném pásmu

podhorské až horské smilkové trávníky (T2.3

5%

druhově chudé krátkostébelné trávníky sušších i rašelinných poloh, místy s výskytem ohrožené květeny (Arnica montana, Gymnadenia conopsea, Pedicularis sylvatica)

*) odborný odhad Použité kódy biotopů: R1.2 – luční prameniště bez tvorby pěnovců, R2.2 – nevápnitá mechová slatiniště, R2.3 – přechodová rašeliniště, T1.1 – mezofilní ovsíkové louky, T1.2 – horské trojštětové louky, T1.5 – vlhké pcháčové louky, T1.6 – vlhká tužebníková lada, T2.3 – podhorské a horské smilkové trávníky. Ve zbylé části území jsou rozšířeny především sukcesní porosty keřů a stromů. Jedná se o následující přírodní biotopy či jejich fragmenty: K1 – mokřadní vrbiny, L5.2 – horské klenové bučiny, L9.2B – podmáčené smrčiny. Další porosty dřevin nemají charakter přírodního biotopu (porosty s převažující osikou či břízou). Malou měrou jsou v území rozšířena i různá bylinná či bylinotravní lada pasekového či synantropního charakteru.

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Rezervace není v překryvu s EVL ani PO.

Strana 5


1.9 Cíl ochrany • Zachování nebo zlepšení stavu všech přírodních biotopů. • Udržení přiměřené mozaiky luk a lučních mokřadů, podmáčených vrbin a lesnatých remízů (tj. zamezení nežádoucím sukcesním změnám). • Zachování a podpora populací ohrožených druhů.

2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY

2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Geomorfologie a geologie Dle geomorfologického členění ČR (DEMEK & MACKOVČIN 2006) náleží zájmové území do Krkonošsko-jesenické soustavy (subprovincie), Krkonošské podsoustavy (oblasti), celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Bedřichovská vrchovina. Území rezervace a ochranného pásma zaujímá poměrně ploché údolí při Malostranském potoce mezi vrchy Krásný (797 m) a Bramberk (787 m) na jihu a Maxovským hřbetem, který kulminuje vrchem Slovanka (820 m), na severu. Údolí, které má spíše charakter pánve, je orientováno zhruba ve směru JV-SZ a jeho osu tvoří zmíněný Malostranský potok, v mapách někdy označovaný jako Rovný potok nebo Rábenka (podle německého názvu osady Rabenei). Ten zde i pramení a pokračuje dále na SZ a později na západ k Rýnovické Nise, do níž ústí zleva, při dolním okraji Janova nad Nisou. Většina území rezervace má rovinatý až mírně svažitý terén, svahy s většími sklonitostmi se nacházejí při severním okraji území (zčásti již v ochranném pásmu). Antropogenní formy reliéfu jsou velmi omezené a na první pohled téměř nezjistitelné. Souvisejí jednak s dřívějšími vodohospodářskými úpravami, zejména s výstavbou vodní nádrže při západním okraji území, jednak s rozptýlenou zástavbou, která lemuje území při jeho severní a jižní hranici. Geologická stavba území je velmi jednoduchá. Tvoří ji, stejně jako v širokém okolí, výrazně porfyrická, středně zrnitá žula až granodiorit, kvartérní sedimenty nejsou výrazněji vyvinuty (CHALOUPSKÝ 1988). Žulové podloží dosahuje povrchu v podobě větších balvanů až bloků či jejich seskupení, zejména pak ve svažitější severní části území. Mělké žulové výchozy se ale roztroušeně vyskytují i na dně rašelinné pánve či v přilehlých akumulačních svazích. 2.1.2 Půdní poměry Dle Půdní mapy ČR (TOMÁŠEK 1995) se v jádrové části území vyskytuje glej zrašelinělý, na nějž ve svazích navazuje pseudoglej kyselý, mimo vliv zamokření pak rezivá půda, na jihu též hnědá půda podzolovaná. Dle modernějšího názvosloví (NĚMEČEK 2001) se jedná o glej histický, pseudoglej modální, případně i glejový, okrajově o kryptopodzol modální a kambizem podzolovou či dystrickou. Pravděpodobně se v území vyskytují i další půdní jednotky (např. organozem či ranker), jejichž výskyt by bylo možné potvrdit detailním pedologickým průzkumem. Půdy na většině území jsou výrazně ovlivněné vodou (jsou víceméně trvale zamokřené), terestrické půdy jsou ve větší míře rozšířeny v ochranném pásmu. Z hlediska zásobenosti živinami jsou půdy v území nejčastěji oligotrofní až mírně mezotrofní, relativně živnější polohy jsou vázány na balvanité svahy v severní části území a místy i na jižní okraj území v návaznosti na dřívější zástavbu (historická eutrofizace). Strana 6


2.1.3 Klimatologie Podnebí oblasti je horské, dosti chladné a srážkově velmi bohaté. KONČEK (in VESECKÝ 1958) zařazuje zájmové území do okrajové části mírně teplé oblasti s okrskem velmi vlhkým vrchovinovým, na kontaktu s chladnou oblastí a mírně chladným okrskem. Dle stejného zdroje leží Malá Strana na roční izotermě 5° C a roční izohyetě 1200 mm. Podobné parametry jsou uvedeny i v moderním Klimatickém atlasu ČR (TOLASZ 2007), který vychází z měření za r. 19611990. Také QUITT (1971) zařazuje Malou Stranu na pomezí mírně teplé oblasti (klimatický rajón MT4) a chladné oblasti (rajón CH7). Pánevní poloha Malé Strany podmiňuje vznik specifického místního podnebí, které je především teplotně extrémnější v porovnání s okolními svahovými polohami. Na plochém údolním dně se hromadí chladný vzduch, zejména v nočních a ranních hodinách, jsou zde výraznější teplotní minima (mrazová poloha) a také průměrné teploty zde budou nižší. Typický je zde výskyt inverzních mlh a z nich vznikajících námraz. Naopak působení větru zde není tak intenzivní jako v náhorních polohách. Tabulka 7: Roční chod teplot za období 1901-1950 (VESECKÝ 1961) – údaje ve °C Lučany n. N. Nová Louka Desná, Souš

I

II

III

IV

-4,0 -4,8 -4,9

-3,1 -4,0 -4,0

0,4 -0,8 -0,8

4,8 3,3 3,1

V

VI

VII

VIII

IX

10,3 13,0 14,8 13,9 10,7 9,1 12,0 13,8 12,9 9,7 8,8 12,1 14,0 13,1 9,8

X

XI

XII

rok

IV-IX

X-III

6,1 5,2 5,2

1,1 0,0 0,1

-2,4 -3,3 -3,4

5,5 4,4 4,4

11,2 10,1 10,2

– – –

stanice: Lučany nad Nisou, Důl (657 m); Bedřichov, Nová Louka (780 m); Desná, Souš (772 m)

Tabulka 8: Roční chod srážek za období 1901-1950 (VESECKÝ 1961) – údaje v mm Lučany n. N. Nová Louka Josefův Důl Desná, Souš

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

rok

IV-IX

X-III

96 111 128 131

74 96 96 106

63 86 78 87

79 99 92 92

102 98 88 90

118 137 116 109

145 153 137 131

153 161 135 132

99 110 95 98

106 112 109 110

99 105 108 111

95 105 119 115

1229 1373 1301 1312

696 758 663 652

533 615 638 660

stanice: Lučany nad Nisou, Důl (657 m); Bedřichov, Nová Louka (780 m); Josefův Důl (600 m); Desná, Souš (772 m)

2.1.4 Hydrologie Osu rezervace tvoří Malostranský potok (Rábenka, Rovný potok), který je nepříliš významným levostranným přítokem Rýnovické Nisy. Své vody sbírá v prostoru rezervace a v přilehlých svazích, asi 1,5 km protéká s nízkým spádem sz. směrem, poté se obrací na západ a na úseku necelých 2 km překonává převýšení asi 180 m než se zaústí do Rýnovické Nisy při dolním okraji Janova n. N. Do nepříliš vodného potoka jsou v zájmovém území zaústěny další drobné vodoteče, původně odvodňovací kanály, nyní již delší dobu neudržované. V západní části území je na potoce vystavěna menší průtočná nádrž, jejíž hladina měří na délku téměř 70 metrů, na šířku kolem 20 m. V rámci nedávné legalizace získala pojmenování Maxovský rybník. Zemní hráz přehrady, včetně výpustního objektu a bezpečnostního přelivu byla v r. 2013-2014 rekonstruována. Velká část území – a to nejen v rovinných úsecích, ale často i ve svazích – je trvale zamokřená. Zamokření je podmíněno existencí četných pramenišť a také reliéfem a povahou půdního profilu, který znemožňuje rychlé odtékání vody. Hladina podzemní vody se drží blízkosti půdního povrchu a během roku nevykazuje výraznější odchylky (NOVOTNÁ 1995: 31). Mimo Strana 7


trvalé zamokření se nachází pouze část svahových poloh, kde naopak v důsledku velké skeletovitosti půd dochází i k sezónnímu vysýchání svrchní části profilu. 2.1.5 Botanické poměry Fytogeografie. Zájmové území náleží do obvodu České oreofytikum, fytogeografického okresu Jizerské hory, podokresu Jizerské hory lesní (SKALICKÝ 1988). Květena fytochorionu je obecně velmi chudá, což platí zejména o souvisle zalesněném území ve vyšších nadmořských výškách. Relativně bohatší je naopak květena v částečně odlesněné krajině jižního předhůří, kam spadá i zájmová lokalita. Kromě víceméně běžných acidofilních druhů montánních a submontánních poloh (např. Avenella flexuosa, Blechnum spicant, Bistorta major, Calamagrostis villosa, Galeobdolon montanum, Homogyne alpina, Hypericum maculatum, Melampyrum sylvaticum, Nardus stricta, Polygonatum verticillatum, Senecio ovatus, Silene dioica, Stellaria nemorum, Trientalis europaea) se zde vyskytují i druhy živnějších půd horských luk i lesů či vysokostébelných niv. Patří k nim např. Asarum europaeum, Cardaminopsis halleri, Chaerophyllum hirsutum, Cicerbita alpina, Cirsium heterophyllum, Crepis paludosa, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, Festuca altissima, Geranium sylvaticum, Lunaria rediviva, Phyteuma spicatum, Pulmonaria obscura, Ranunculus platanifolius, Senecio hercynicus, Streptopus amplexifolius, Thalictrum aquilegiifolium, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia, Veratrum album subsp. lobelianum. Subatlantský ráz květeny podtrhuje výskyt druhů Achillea ptarmica, Chrysosplenium oppositifolium, Galium saxatile (velmi hojně), Juncus acutiflorus, Meum athamanticum, Montia hallii, Pedicularis sylvatica, Phyteuma nigrum (vzácně). Na přechodových rašeliništích a ostřicových loukách roste zejména Agrostis canina, Carex canescens, C. echinata, C. nigra, C. rostrata, Drosera rotundifolia, Eriophorum angustifolium, E. vaginatum, Juncus filiformis, Molinia caerulea, Oxycoccus palustris, Viola palustris. Z dalších fytogeograficky či jinak zajímavých druhů lze uvést Arnica montana, Gymnadenia conopsea, Juncus squarrosus, Luzula sudetica, Pedicularis palustris, Platanthera chlorantha, Rhinanthus major, Salix silesiaca, Tephroseris crispa, Trifolium spadiceum. Z druhů geograficky nepůvodních, v širším území ale již déle zdomácnělých, se vyskytují mj. Imperatoria ostruthium, Lysimachia punctata, Mimulus guttatus, Myrrhis odorata, Reynoutria japonica, Reynoutria sachalinensis, Rumex alpinus, Spiraea salicifolia, nověji též Rumex longifolius. Potenciální přirozenou vegetaci širšího území tvoří mozaika acidofilních a relativně mezotrofních bučin, s příměsí jedle a smrku. Kyselejší typy odpovídají dle současné syntaxonomické klasifikace asociaci Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae, v nižších polohách též as. Luzulo luzuloidis-Fagetum sylvaticae, živnější typy je možné přiřadit k as. Mercuriali perennis-Fagetum sylvaticae (var. Festuca altissima), zajímavý je lokální výskyt eutrofnějších porostů s jasanem a klenem, který z hlediska druhového složení (ne tak již ekologie) značně inklinuje k horským klenovým bučinám as. Athyrio distentifolii-Fagetum sylvaticae. V trvale zamokřených terénech – což je i případ většiny vlastního zájmového území – jsou potenciálně rozšířeny podmáčené smrčiny (zejména as. Equiseto sylvatici-Piceetum abietis, na oligotrofnějších půdách as. Soldanello montanae-Piceetum abietis), při potocích místy i smrkové olšiny as. Piceo abietis-Alnetum glutinosae, případně další typy. Rekonstrukčně lze v území předpokládat i výskyt podmáčených jedlin, recentně se ale jedle na podobných stanovištích již nikde nevyskytuje. Květena území je s přihlédnutím k fytogeografickému kontextu značně bohatá a zahrnuje mnoho vzácných a ohrožených druhů rostlin. Relativní bohatost květeny je dána velikostí Strana 8


území a mozaikovitostí vegetace, v níž jsou vedle ± oligotrofních zamokřených i suchých stanovišť zastoupeny i mezotrofnější polohy, včetně fragmentů druhově bohatých přirozených lesních společenstev a ostrůvků ± ruderální vegetace. Celkově bylo v zájmovém území dosud zjištěno cca 300 druhů cévnatých rostlin (BLAŽKOVÁ & HOUŠKOVÁ 1991, NOVOTNÁ 1995, PAVLŮ 2002, VIŠŇÁK 1991, 2004, 2011, 2014 hoc loco), v tomto čísle jsou ale zahrnuty i druhy zjištěné již za navrženými hranicemi rezervace a jejího ochranného pásma, jakož i druhy v území přechodně rozšířené. Při aktuálním botanickém šetření (viz příloha S1) bylo ve sledovaném území zjištěno pouze 185 druhů, floristický průzkum ale nebyl vyčerpávající, takže skutečný počet druhů rostoucích na území rezervace a ochranného pásma může být i o několik desítek vyšší. Do aktuální verze červeného seznamu (GRULICH 2012) je zařazeno 29 druhů, z toho 1 v kategorii C1 (taxony kriticky ohrožené), 5 v kategorii C2 (taxony silně ohrožené), 13 v kategorii C3 (taxony ohrožené) a 10 v kategorii C4a (vzácnější taxony vyžadující pozornost). Ve 13 případech se současné jedná o zvláště chráněné druhy dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.; 4 druhy spadají do kategorie druhů silně ohrožených, 9 druhů náleží do kategorie druhů ohrožených. Některé z uvedených druhů ovšem nebyly v poslední době z území doloženy, další se vyskytují zřejmě již za současnou hranicí PR a OP. Tabulka 9: Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin v zájmovém území čs C3

zch §3

C4a

–

C4a

–

Crepis mollis subsp. hieracioides Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii Dactylorhiza majalis subsp. majalis Drosera rotundifolia

škarda měkká čertkuso- C3 listá prstnatec Fuchsův pravý C4a

– §3

prstnatec májový pravý

C3

§3

rosnatka okrouhlolistá

C3

§2

Epilobium obscurum

vrbovka tmavá

C3

–

Epilobium palustre

vrbovka bahenní

C4a

–

Gymnadenia conopsea

pětiprstka žežulník

C2

§3

Hieracium aurantiacum

jestřábník oranžový

C3

–

Juncus acutiflorus Lilium martagon

sítina ostrokvětá lilie zlatohlavá

C3 C4a

– §3

Luzula sudetica

bika sudetská

C3

–

vědecké jméno Arnica montana

české jméno prha chlumní

Chrysosplenium oppositi- mokrýš vstřícnolistý folium Cicerbita alpina mléčivec alpský

poznámka k rozšíření oligotrofní trávníky v rašelinné pánvi a v lemu sukcesních remízků, dosti zřídka, v minulosti hojnější prameniště při potoce a v remízcích, na více místech sukcesní remízky při severním okraji území, na několika místech mezofilní louky při okraji území, aktuálně výskyt nepotvrzen rašelinné louky, lemy sukcesních remízků, dosti hojně rašelinné louky, bohatý výskyt na mnoha místech, tisíce jedinců rašelinná louka ve střední části území, velmi maloplošně na prameništích a při drobných vodotečích dosti řídce v rašelinných loukách a na prameništích dosti často krátkostébelné trávníky sušších okrajových poloh, na S a J, několik desítek jedinců mezofilní krátkostébelné louky, aktuálně nezjištěn vzácně svahové remízky při severním okraji území, zřídka, aktuálně nezjištěna v západní části území řídce

Strana 9


vědecké jméno Menyanthes trifoliata

české jméno vachta trojlistá

čs C3

zch §3

Meum athamanticum

koprník štětinolistý

C3

§3

Montia hallii

zdrojovka potoční

C2

§2

Oxycoccus palustris

klikva bahenní

C3

§3

Pedicularis palustris

všivec bahenní

C1

§2

Pedicularis sylvatica

všivec lesní

C2

§2

Platanthera chlorantha

vemeník zelenavý

C3

§3

Pyrola minor

hruštička menší

C3

–

Ranunculus platanifolius

pryskyřník platanolistý

C4a

–

Salix silesiaca

vrba slezská

C4a

–

Streptopus amplexifolius

čípek objímavý

C2

–

Tephroseris crispa

starček potoční

C4a

–

Trifolium spadiceum Valeriana dioica

jetel kaštanový kozlík dvoudomý

C2 C4a

– –

Valeriana excelsa subsp. sambucifolia Veratrum album subsp. lobelianum

kozlík výběžkatý bezo- C4a listý kýchavice bílá Lobelova C4a

– –

poznámka k rozšíření údajný výskyt na prameništi v severní části území, aktuálně nezjištěna krátkostébelné sušší trávníky, zřídka prameniště v jižní části území a při levém břehu potoka, na více místech, snadno přehlédnutelná světlina v remízku sv. od rybníka, maloplošně severní litorál rybníka, maloplošný, ale stabilizovaný výskyt, desítky kvetoucích jedinců oligotrofní podmáčené polohy ve střední a jižní části území, pouze maloplošně, v minulosti častější sušší sečené louky a lemy sukcesních remízků, místy i v podmáčeném terénu, na mnoha místech, dosti roztroušeně na hrázním tělese rybníka, po rekonstrukci výskyt neověřen svahové remízky při severním okraji území, snad již za hranicí současného zájmového území v území spíše jen hybridní populace se Salix aurita starší nálezy při severním okraji údolí, aktuálně neověřen mezotrofní mokřadní lada, v jv. a vých. části území na mnoha místech, bohatá populace při sv. okraji území maloplošně rašelinné louky, lada i podrost sukcesních remízků, místy hojně mezotrofní mokřiny, vč. stinných poloh sukcesních remízků, hojně stinné polohy při potoce a v severní části území, na více místech roztroušeně

čs – kategorie červeného seznamu (GRULICH 2012): C1 – taxon kriticky ohrožený, C2 – taxon silně ohrožený, C3 – taxon ohrožený, C4a – vzácnější taxon vyžadující pozornost; zch – zvláště chráněné druhy dle přílohy Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: §2 – druh silně ohrožený, §3 – druh ohrožený. Na levém břehu vodní nádrže se dále nachází souvislý porost Spiraea salicifolia (C2), který je zde ale nepůvodním druhem, zplanělým z dřívějších výsadeb a z tohoto důvodu není do tabulky zařazen.

Aktuální vegetaci zájmového území tvoří mozaika různých nelesních biotopů charakteru mezofilních, vlhkých a rašelinných luk, případně různých lad, jež je doplněna nerovnoměrně zapojenými porosty náletových dřevin, včetně velmi hojných keřových vrb. Dominantní vegetační jednotkou území jsou rašelinné (ostřicové) louky svazu Caricion canescenti-nigrae (as. Caricetum nigrae), které jsou propojené plynulými přechody s pcháčovými Strana 10


či rdesnovými loukami sv. Calthion palustris (nebo i tužebníkovými lady) na straně jedné a s vegetací přechodových rašelinišť svazu Sphagno-Caricion canescentis na straně druhé. Dílčí porosty se liší zastoupenými dominantami, resp. podílem bylinných druhů a pokryvností mechového patra. Jako dominanty se v různé míře uplatňují Carex nigra, C. rostrata, C. panicea a Eriophorum angustifolium, v sušších polohách přibývá Festuca rubra. Charakteristický je častý výskyt Dactylorhiza majalis, místy i D. fuchsii, případně jejich kříženců (D. ×braunii). Přechody do mezotrofnějších poloh jsou indikovány mj. vyšší frekvencí druhů Angelica sylvestris, Bistorta major, Caltha palustris, Cirsium palustre, Crepis paludosa, Filipendula ulmaria, Geranium sylvaticum, Scirpus sylvaticus, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia. Naopak v oligotrofních typech blízkých svazu Sphagno-Caricion canescentis se zvyšuje pokryvnost mechového patra, obvykle s dominancí Sphagnum fallax, případně i Polytrichum commune, převažují Eriophorum angustifolium, Juncus filiformis, Carex rostrata, dále přistupuje C. canescens, C. echinata, Eriophorum vaginatum, Trientalis europaea, Viola palustris. Pouze vzácně se objevuje Drosera rotundifolia a Oxycoccus palustris. Na oligotrofní polohy navazují i druhově chudé krátkostébelné trávníky svazu Violion caninae, s dominancí Nardus stricta, Avenella flexuosa, případně Festuca rubra, hojně též s Bistorta major a Potentilla erecta, dosti řídce se vyskytuje Arnica montana, Gymnadenia conopsea a Pedicularis sylvatica. Tyto trávníky jsou rozšířeny na mělčích půdách, často v okolí drobných výchozů žulového podloží a pokrývají přechody z rašelinných do vodou neovlivněných půd. Fyziognomicky a částečně i floristicky příbuzné jsou krátkostébelné trávníky, které se vyvinuly z někdejší orné půdy. V eutrofních zamokřených polohách jsou rozšířena méně vyhraněná lada se Scirpus sylvaticus, Filipendula ulmaria a Valeriana excelsa subsp. sambucifolia. Protože se většinou jedná o porosty ovlivňované extenzivním sečením, nevystupují tyto druhy jako výrazné dominanty a porosty do jisté míry splývají s okolní vegetací ostřicových a pcháčových luk. Podstatně nápadnější jsou ostrůvkovitě vystupující porosty s expanzí Typha latifolia, Phragmites australis a Phalaris arundinacea. Jsou vázány na místa s hromadící se vodou, která je ± obohacená živinami. Tyto porosty jsou někdy vyjmuté ze sečení, neboť zaujímají silně zamokřené a neschůdné terény. V porostech orobince jsou založeny pokusné plošky, na nichž se sleduje vliv různého managementu. Mezofilní louky jsou rozšířeny na nezamokřených půdách mírných i výraznějších svahů při okraji území, většinou již v ochranném pásmu. Nejčastěji se jedná o krátkostébelné trávníky s dominantní Festuca rubra, případně Agrostis capillaris. U některých porostů je dosud zřetelný jejich úhorový původ, který se projevuje zvýšenou pokryvností Agrostis capillaris a Holcus mollis, malým podílem bylin a celkovou druhovou chudostí. Oproti minulosti se ale podařilo významně zlepšit stav mnohých porostů díky pravidelnému sečení. Na živnějších půdách jsou rozšířeny bylinnější trávníky odpovídající as. Geranio sylvatici-Trisetetum flavescentis. Významnou část území zaujímají i porosty dřevin. Na zamokřených půdách jsou hojně rozšířeny keřové vrby, zejména Salix aurita, někdy též hybridní populace se S. silesiaca, roztroušeně přistupuje bříza nebo mladý smrk. Vrbové houštiny se místy propojují a jejich rozsah musí být regulován pravidelným výřezem. Na značné ploše, zejména v severní části rezervace a v ochranném pásmu jsou rozšířené víceméně zapojené porosty smrku, břízy, osiky, méně často dalších dřevin, obvykle s výplní či plášti vrby ušaté. Tyto porosty se vytvářely samovolně, většinou až ve 2. polovině 20. století, někdy ovšem vycházely ze skupinek starších stromů, zejména smrků. Ekologicky zaujímají nejčastěji polohy potenciálních podmáčených smrčin, jimž se také některé zralejší porosty přibližují. Ve svazích při severním okraji území jsou pak rozšířeny mezotrofní smíšené listnaté lesy s převažujícím klenem a jasanem a zajímavým

Strana 11


bylinným podrostem. Tyto porosty byly v poslední době značně prokáceny, což přispělo k jejich určité degradaci. Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha S1: Botanický průzkum

2.1.6 Zoologie Fauna území rezervace je druhově značně pestrá a zahrnuje řadu vzácných a ohrožených druhů živočichů. Druhová rozmanitost fauny, zejména hmyzu, je podmíněna bohatostí zdejší květeny a mozaikovitostí vegetace, která zde vytváří mokřadní, místy zrašeliněná stanoviště, ale rovněž habitaty sušší, zahrnující kromě luk i ostrůvky biotopů lesních. Důležitá je i přítomnost tekoucí i stojaté vody; významným fenoménem zvyšujícím druhovou diverzitu je samotný Rovný potok, protékající zhruba středem chráněného území a zásobující vodou nedávno zrekonstruovanou vodní nádrž. V letech 1992–2008 zde byla provedena řada průzkumů různých skupin bezobratlých živočichů, které přinesly zajímavé výsledky. Příležitostně byla sledována i fauna obratlovců. Pavouci (Araneae). Inventarizační průzkum pavouků zde byl proveden v letech 1992–1999 (KŮRKA 1999) a některé další nepublikované údaje pocházejí z let 2000–2003. V území PR bylo dosud zaznamenáno 99 druhů pavouků, což je poměrně vysoký počet. K vzácným druhům patří pavučenka mravenčí (Evansia merens), chladnomilná skákavka rašelinná (Heliophanus dampfi) a pavučenka klíšťkovitá (Styloctetor stativus). Vážky (Odonata). Faunu vážek zde sledoval v letech 1995–1998 RUS (1999). Zjistil zde celkem 9 druhů, které lze rozdělit do tří ekologických skupin. První je tvořena tyrfofily, osídlujícími především rašelinné a slatinné lokality, k nimž se řadí šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum), zařazené v červeném seznamu do kategorie téměř ohrožených druhů. Druhá skupina zahrnuje druhy podhorské, zaletující i do blízkosti rašelinišť, k nimž patří vážka tmavá (Sympetrum danae), a třetí skupinu tvoří běžné druhy obývající pouze podhorská a nížinná stanoviště. Rovnokřídlí (Orthoptera). Orientační průzkum byl proveden v roce 2001 (VLK et al. 2008) a v území bylo zjištěno 7 vcelku běžných druhů (5 druhů kobylek a 2 druhy sarančí). Pošvatky (Plecoptera). Průzkum pošvatek byl proveden v letech 1997–2000 (PREISLER & ŠPAČEK 2001). Celkem bylo na území rezervace zjištěno 15 druhů pošvatek z celkového počtu 33 druhů, dosud známých z CHKO Jizerské hory. Vzácnějšími druhy, zařazenými v červeném seznamu, jsou Amphinemura standfussi (VU), Diura bicaudata, Isoperla oxylepis a Leuctra pseudocingulata (všechny NT). Mery (Psylloidea). Průzkum byl proveden v letech 2000–2001, v území bylo zjištěno 17 druhů (LAUTERER 2001). K nejvýznamnějším patří meruška Aphalara longicaudata, boreomontánní psychrofilní druh, monofág na Bistorta major, a merule Bactericera parastriola, vzácný a lokální horský druh, oligofág na Salix spp., který zde žije na S. caprea. V Jizerských horách byl nalezen pouze v PR Malá Strana. Dalším velmi vzácným montánním druhem je merule Trioza abdominalis, oligofág na Achillea spp. Všechny tři druhy jsou zařazeny v červeném seznamu. Ploštice (Heteroptera). Průzkum ploštic Jizerských hor, zahrnující i území rezervace, byl zahájen v roce 2002 a dosud nebyl ukončen. Druhová diverzita v PR Malá Strana je dosti vysoká, byly zde zjištěny i některé vzácné a ohrožené druhy (HRADIL 2013). Je to např. kriticky ohrožená pozemka rašelinná (Lamproplax picea), žijící v porostech rašeliníku, pobřežnice Müllerova (Salda muelleri), druh s boreomontánním rozšířením, obývající rašeliniště a rašeStrana 12


linné louky, nebo klopuška Roubalova (Euryopicoris nitidus), jejíž živné rostliny nejsou přesně známé. Pozemka kozlíková (Acompus rufipes) se živí zrajícími semeny kozlíků (Valeriana spp.), pozemka malá (Lasiosomus enervis) je pravděpodobně polyfág živící se semeny různých rostlin. Kněžice malá (Rhacognathus punctatus) je dravý druh požírající larvy mandelinek a nosatců. Brouci (Coleoptera). Brouci byli v území sledováni průběžně během průzkumů jiných skupin hmyzu. V roce 1997 byl metodou zemních pastí proveden předběžný průzkum střevlíkovitých (Carabidae), při kterém bylo zaznamenáno 24 druhů, představujících standardní druhové spektrum vlhkých lokalit středních poloh Jizerských hor. Některé významné druhy byly zaznamenány z jiných čeledí brouků. Je to např. zvláště chráněný zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus), vyvíjející se v tlejícím dřevě listnatých stromů, tesařík pižmový (Aromia moschata), jehož larva žije ve dřevě vrb, nebo krytohlav Cryptocephalus decemmaculatus z čeledi mandelinkovitých, žijící rovněž na vrbách. Žije zde i vzácný nosatec Rhinoncus hennigsi, monofág na Bistorta major, stejně jako příbuzný druh Rhinoncus smreczynskii, nedávno uvedený jako nový druh pro Českou republiku, mj. i z lokality Malá Strana (VONIČKA 2013). Blanokřídlí (Hymenoptera). Průzkum vybraných skupin blanokřídlých – širopasých (Symphyta) a žahadlových (Aculeata) byl v území PR Malá Strana proveden v letech 2003–2004. Bylo zde zachyceno 62 druhů včel, kutilek, zlatěnek a vos včetně řady vzácných a ohrožených druhů (STRAKA et al. 2009) a řada druhů pilatek včetně nových druhů pro Českou republiku a zařazených v červeném seznamu (MACEK 2009). Tři druhy včel se řadí ke kriticky ohroženým: velmi vzácná lesní pískorypka Andrena tarsata, vzácná horská ploskočelka Lasioglossum subfulvicorne austriacum a velmi lokální trubčík Dryudella femoralis, obývající lesní paseky a okraje lesů vyšších poloh. Z dalších druhů včel, zařazených v červeném seznamu, byla na území PR Malá Strana zjištěna šíronožka Ectemnius sexcinctus, v ČR jen lokální a jednotlivě nalézaná, stopčík Pemphredon montana, vzácný druh středních a vyšších poloh, a vzácná kleptoparazitická temnička Stelis minuta. Zlatěnka Chrysis rutiliventris patří rovněž k vzácným druhům, stejně jako hrabalky Arachnospila abnormis a Homonotus sanguinolentus. Posledně jmenovaný mokřadní druh loví pavouky rodu Cheiracanthium. K vzácnějším druhům vos se řadí Dolichovespula adulterina a vosa norská (Dolichovespula norwegica), boreoalpinní druh žijící v horských lesích a na rašeliništích. K málo nalézaným druhům patří také vosík Polistes nimpha. Ze skupiny širopasých blanokřídlých patří k vzácným druhům mokřadů a rašelinišť pilatka Dolerus uliginosus, jejíž larvy se vyvíjejí na sítinách (Juncus spp.), další pilatka Elinora koehleri, žijící na řeřišnici (Cardamine spp.), a velmi lokální a vzácný boreomontánní druh Tenthredo moniliata s polyfágními larvami. V rezervaci bylo učiněno i několik prvonálezů pro Českou republiku; jsou to pilatky Amauronematus hartigi, jejíž larvy žijí na Salix aurita, A. ranini, jejíž živnou rostlinou je Populus tremula, A. sagmarius, žijící na Salix spp., boreomontánní pilatka Nematus frealis a konečně dva druhy, jejichž larvy se vyvíjejí na Salix aurita – Phyllocolpa alienata a Ph. erythropyga. Dvoukřídlí (Diptera). Rozsáhlý průzkum řady čeledí dvoukřídlých byl na území PR Malá Strana uskutečněn v letech 2000–2008 a v některých skupinách probíhá dosud. Data ke všem zjištěným druhům na území rezervace lze vyhledat v pracích shrnujících výsledky výzkumu jednotlivých čeledí dvoukřídlých v celých Jizerských horách, které vyšly ve dvou specializovaných číslech Sborníku Severočeského Muzea, Přírodní Vědy (26 a 27). Z území PR Malá Strana jsou v těchto pracích zpracovány následující čeledi: bedlobytkovití – Mycetophilidae (ŠEVČÍK & VONIČKA 2008), koutulovití – Psychodidae (JEŽEK, VONIČKA & PREISLER 2008a), pakomárcovití – Ceratopogonidae (KNOZ & TÓTHOVÁ 2008a), muchničkovití – Simuliidae (KNOZ & TÓTHOVÁ 2008b), číhalkovití – Rhagionidae (ROZKOŠNÝ, PREISLER & VONIČKA 2008), ovádovití – Tabanidae (JEŽEK, VONIČKA & PREISLER 2008b), bráněnkovití – Stratiomyidae (ROZKOŠNÝ & VONIČKA 2008), roupcovití – Asilidae (BOSÁK & VONIČKA 2008), kroužilkovití – Empididae (CHVÁLA & VONIČKA 2008a), lovilkovití – Hybotidae (CHVÁLA & Strana 13


VONIČKA 2008b), Platypezidae (TKOČ & VAŇHARA 2008), hrbilkovití – Phoridae (MOCEK, VONIČKA & PREISLER 2008), mušenkovití – Lonchopteridae (PREISLER & BARTÁK 2008), pestřenkovití – Syrphidae (MAZÁNEK, VONIČKA & PREISLER 2009), očnatkovití – Conopidae (CHVÁLA & VONIČKA 2009), vrtulovití – Tephritidae (HEŘMAN & VONIČKA 2009), stínomilkovití – Lauxaniidae (DVOŘÁKOVÁ & VONIČKA 2009), vláhomilkovití – Sciomyzidae (ROZKOŠNÝ, PREISLER & VONIČKA 2009), kmitalkovití – Sepsidae (BARTÁK, PREISLER & VONIČKA 2009), lužankovití – Diastatidae a kopinatkovití – Lonchaeidae (MÁCA 2009a), vrtalkovití – Agromyzidae (ČERNÝ 2009), lanýžkovití – Heleomyzidae (PREISLER & DVOŘÁKOVÁ 2009), octomilkovití – Drosophilidae (MÁCA 2009b), výkalnicovití – Scathophagidae (ŠIFNER 2009). Zde jsou zmíněny pouze druhy nejvýznamnější, zařazené v červeném seznamu. Z čeledi koutulovitých (Psychodidae) jsou to druhy Szaboiella hibernica (CR), Tonnoiriella nigricauda (CR), Ulomyia plumata (CR) a nedávno popsaná Berdeniella chvojkai (VU). Z čeledi číhalkovití (Rhagionidae) je to druh Rhagio latipennis (VU), u nějž není známá biologie larev. Nejvíce ohrožených druhů bylo zaznamenáno z čeledi pestřenkovití (Syrphidae). Nález vzácného mokřadního druhu Chrysogaster rondanii (EN) v PR Malá Strana byl prvním doložením výskytu tohoto druhu na území České republiky. Pestřenky Anasimyia contracta a A. lineata (obě VU) jsou vzácné mokřadní druhy, jejichž larvy se vyvíjejí v ponořeném tlejícím rostlinném materiálu, zejména v odumřelé hmotě porostů orobince (Typha spp.). Didea alneti s dravými larvami se vyskytuje v zachovalých listnatých i jehličnatých lesích. Zajímavou biologii mají myrmekofilní druhy Microdon analis a Microdon mutabilis (oba VU). Vyskytují se na pastvinách, okrajích lesů a na jiných otevřených stanovištích, jejich larvy žijí v hnízdech mravenců rodů Formica a Lasius, kde se živí jejich vajíčky a larvami. Nedávno popsaná pestřenka Orthonevra montana (VU) se vyskytuje zejména v okolí drobných vodotečí, mokřadů a pramenišť. Druh Spazigaster ambulans (VU) je vázaný na křovinaté porosty na podmáčených místech na horských loukách, kde žijí jeho dravé larvy. Temnostoma bombylans (VU) je vzácný druh starých listnatých porostů s dostatkem ležící dřevní hmoty, kde se vyskytuje na světlinách kolem vodních ploch a mokřadů. Saproxylické larvy vrtají chodbičky v mokrém odumřelém dřevě listnatých stromů. Pestřenka Trichopsomyia flavitarsis je vzácný a lokální druh vyskytující se na travnatých mokřinách, prameništích a v okolí potoků na horských loukách a pastvinách. Larvy se živí hálkotvornými merami (Psylloidea) ve stoncích sítin (Juncus spp.). Konečně saproxylický druh Xylota ignava (VU), vázaný na padlé a poraněné smrkové kmeny, se vyskytuje na světlinách ve smrkových lesích. Z čeledi výkalnicovití (Scathophagidae) zde byly nalezeny dva vzácné druhy Delina anthrax (EN) a Delina nigrita (VU). Oba mají fytofágní larvy, které žijí v listech a stoncích kýchavice bílé (Veratrum album) a pravděpodobně i v druzích čeledi Orchidaceae. Chrostíci (Trichoptera). V rezervaci bylo dosud zjištěno 18 druhů chrostíků (CHVOJKA 2008). K lokálním a vzácnějším patří druhy Hydatophylax infumatus a Stenophylax permistus, jejichž larvy žijí v klidnějších úsecích tekoucích vod. Motýli (Lepidoptera). V průběhu inventarizačního průzkumu v letech 2001–2005 (MAREK & KRAMPL 2005) bylo v PR Malá Strana zjištěno 346 druhů motýlů, patřících do 33 čeledí, což je v rámci Jizerských hor v této nadmořské výšce nadprůměrné množství druhů na plošně nepříliš rozsáhlém území. Celkem 49 druhů považují autoři průzkumu za významné. PR Malá Strana je jednou z nejbohatších lokalit motýlí fauny Jizerských hor. Je to podmíněno nejen pestrostí vegetace vlastních oligotrofních rašelinných luk v pánevní poloze, ale i pestrou vegetací na okolních svazích v bezprostředním okolí těchto luk. Význam lokality podtrhuje značný počet typizujících druhů, např. pro vlhké louky charakteristický třásníček Pseudopostega crepusculella, trávníčci Elachista albidella, E. eleochariella, pouzdrovníček Coleophora pratella, píďalka Eulithis testata, perleťovec Brenthis ino, ohniváčci Lycaena alciphron a L. hippothoe a můry Apamea unanimis a A. ophiogramma, pro louky s kýchavicí píďalka Eupithecia veratraria, která zde dosahuje západní hranice svého rozšíření v sudetských pohoStrana 14


řích, pro louky a lesní okraje s porosty silenek Perizoma affinitatum, pro řidší les a skupiny dřevin s vtroušeným jeřábem předivka Swammerdammia compunctella a píďalka Venusia cambrica, pro porosty mechů na kůře stromů Eudonia sudetica. Na Malé Straně byla rovněž zjištěna invanzní atlantomediteránní osenice Noctua interjecta i další invazní můra Mythimna scirpi, a také píďalka Eupithecia pulchellata, šířící se s expanzí náprstníku Digitalis purpurea. Nejvýznamnější jsou populace deseti stenotopních druhů: Pseudopostega crepusculella, Elachista albidella, E. eleochariella, Coleophora pratella, Eudonia sudetica, Brenthis ino, Eulithis testata, Perizoma obsoletarium, Eupithecia veratraria a Venusia cambrica, ale kromě nich jsou významné ještě některé další druhy zjištěné dosud jen v této rezervaci nebo na málo dalších lokalitách Jizerských hor, nebo jde o druhy u nás obecně velmi lokální. K takovým druhů patří mj. Adela ochsenheimerella, Elachista humilis, Cnephasia alticolana, Epermenia petrusella, Boloria selene, Epione vespertaria, Perizoma affinitatum, P. flavofasciatum, Eupithecia egenaria, E. expallidata, E. exiguata, Cucullia lactucae, Parastichtis suspecta a Mesapamea didyma. V červené seznamu je zařazen hřbetozubec tmavoúhlý (Drymonia obliterata), jehož housenky se vyvíjejí na bucích a dubech a ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron), jehož housenky žijí na šťovících (Rumex spp.), zejména na R. acetosa. Obratlovci (Vertebrata) Systematický inventarizační průzkum obratlovců PR Malá Strana nebyl dosud proveden. Následující přehled s důrazem na významné druhy (zvláště chráněné a zařazené v červeném seznamu) je sestaven z pozorování P. Voničky během řady exkurzí v letech 1994–2014. Uváděny jsou pouze recentní pozorování z let 2002–2014. Výskyt ryb byl převzat ze zprávy Hartvicha (2014). Ryby (Pisces). V Rovném potoce a vodní nádrži se vyskytuje střevle potoční (Phoxinus phoxinus), která sem byla reintrodukována již před obnovou rybníčku a opakovaně v roce 2014 po její rekonstrukci (celkem 350 ex. pocházejících ze Smědé u Vísky). Podle HARTVICHA (2014) bude nádrž sloužit k odchovu střevlí, které se budou v přítokové části Rovného potoka přirozeně rozmnožovat a vytvoří silnou zdrojovou populaci, jejíž část by mohla být v budoucnu pravidelně odlovována a vysazována jako iniciální obsádka do dalších vytipovaných lokalit. V Rovném potoce byl zaznamenán také výskyt pstruha obecného (Salmo trutta). Obojživelníci (Amphibia). Na území rezervace se pravidelně vyskytují tři druhy: čolek horský (Mesotriton alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria). Všechny se rozmnožují ve vodní nádrži na Rovném potoce. Plazi (Reptilia). Na území rezervace se trvale vyskytují čtyři druhy: ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Bufo bufo) a zmije obecná (Vipera berus). Všechny jsou zvláště chráněné a zařazené v červeném seznamu. Ptáci (Aves). K běžně se vyskytujícím druhům pěvců, kteří pravidelně a početně hnízdí na území rezervace, patří brhlík lesní (Sitta europaea), budníček menší (Phylloscopus collybita) a větší (Ph. trochilus), červenka obecná (Erithacus rubecula), kos černý (Turdus merula), drozd zpěvný (T. philomelos), brávník (T. viscivorus) a kvíčala (T. pilaris), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), hnědokřídlá (S. communis) a pokřovní (S. curruca), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), rehek domácí (Phoenicurus ochruros) a zahradní (Ph. phoenicurus), sojka obecná (Garrulus glandarius), skřivan polní (Alauda arvensis), strnad obecný (Emberiza citrinella), sýkora babka (Parus palustris), koňadra (P. major), modřinka (P. caeruleus) a uhelníček (P. ater), špaček obecný (Sturnus vulgaris) a řada dalších druhů. V posledních letech pravidelně hnízdí v porostech vysokých bylin rákosník zpěvný (Acrocephlaus palustris) a cvrčilka říční (Locustella fluviatilis). Na chalupách, které se na území rezervace nacházejí, a v jejich nejbližším okolí, hnízdí např. jiřička obecná (Delichon urbicum) a konipas bílý (Mo-

Strana 15


tacilla alba). Na Rovném potoce pod vodní nádrží nepravidelně hnízdí konipas horský (Motacilla cinerea). Běžně se zde v hnízdní době vyskytuje holub doupňák (Columba palumbus) a kukačka obecná (Cuculus canorus), pravidelně také strakapoud velký (Dendrocopos major) a žluna zelená (Picus viridis). Na březích Rovného potoka hnízdí kachna divoká (Anas platyrhynchos). Vzácně a nepravidelně, pouze v jednom až dvou párech, zde hnízdí bekasína otavní (Gallinago gallinago), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix) a ťuhýk obecný (Lanius collurio), pravidelně a početněji linduška luční (Anthus pratensis) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Řada dalších druhů ptáků hnízdí v blízkém okolí a na území rezervace zalétá pouze za potravou. Je to např. káně lesní (Buteo buteo), krahujec obecný (Accipiter nissus), krkavec velký (Corvus corax), vrána obecná (Corvus corone) nebo poštolka obecná (Falco tinnunculus). Savci (Mammalia). Savce na území rezervace a ochranného pásma nikdo systematicky nesledoval, nejsou tedy k dispozici žádné konkrétní údaje k výskytu hmyzožravců, letounů, hlodavců ani malých šelem. Pravidelně se zde zdržuje srnčí zvěř (Capreolus capreolus), byli zde pozorováni zajíci polní (Lepus europaeus) a liška obecná (Vulpes vulpes), zejména v zimním období přes území rezervace přecházejí i jeleni (Cervus elaphus). Tabulka 10: Ohrožené a zvláště chráněné druhy živočichů v zájmovém území vědecké jméno ODONATA Coenagrion hastulatum

české jméno VÁŽKY šidélko kopovité

čs NT

–

tyrfofil, obývající především rašeliniště a slatiniště

PLECOPTERA Amphinemura standfussi Diura bicaudata Isoperla oxylepis

POŠVATKY pošvatka pošvatka pošvatka

VU NT NT

– – –

Leuctra pseudocingulata PSYLLOIDEA Aphalara longicaudata

pošvatka MERY meruška

NT

–

kolem potoků, larva ve vodě kolem potoků, larva ve vodě kolem potoků, larva ve vodě; v Jizerských horách dosud pouze v PR Malá Strana kolem potoků, larva ve vodě

EN

–

Bactericera parastriola

merule

VU

–

Trioza abdominalis

merule

VU

–

HETEROPTERA Acompus rufipes

PLOŠTICE pozemka kozlíková

NT

–

Euryopicoris nitidus

klopuška Roubalova

EN

–

Lasiosomus enervis

pozemka malá

VU

–

Rhacognathus punctatus

kněžice malá

VU

–

Salda muelleri

pobřežnice Müllerova

EN

–

zch poznámka k rozšíření

boreomontánní psychrofilní druh, monofág na Bistorta major vzácný a lokální horský druh, oligofág na Salix spp., zde na S. caprea. V JH dosud jen zde. velmi vzácný montánní druh, oligofág na Achillea spp. louky, živí se zrajícími semeny Valeriana spp. pravděpodobně na některých druzích z čeledí Asteraceae a Fabaceae na otevřených vlhkých a polostinných lokalitách. Pravděpodobně polyfág živící se semeny různých rostlin dravá, požírá larvy mandelinek nebo nosatců druh s boreomontánním rozšířením, žijící na rašeliništích a rašelinných loukách

Strana 16


vědecké jméno COLEOPTERA Aromia moschata Cryptocephalus decemmaculatus Rhinoncus henningsi Trichius fasciatus BLANOKŘÍDLÍ Andrena tarsata Arachnospila abnormis Dolerus uliginosus

české jméno BROUCI tesařík pižmový krytohlav nosatec zdobenec skvrnitý HYMENOPTERA pískorypka hrabalka pilatka

Dolichovespula adulterina Dolichovespula norwegica Dryudella femoralis Ectemnius sexcinctus Elinora koehleri Homonotus sanguinolentus Chrysis rutiliventris Lasioglossum subfulvicorne austriacum Pemphredon montana Polistes nimpha Stelis minuta Tenthredo moniliata DIPTERA Szaboiella hibernica Tonnoiriella nigricauda Ulomyia plumata Berdeniella chvojkai Rhagio latipennis Chrysogaster rondanii Anasimyia contracta Anasimyia lineata Didea alneti Microdon analis

čs

zch poznámka k rozšíření

NT EN

– –

vývoj v kmenech a větvích vrb oligofág na Salix spp.

NT NT

– O

monofág na Bistorta major vývoj v tlejícím dřevě

CR VU VU

– – –

vosa

VU

–

lesní druh parazit pavouků mokřady a rašeliniště, larvy na Juncus spp. lesní druh

vosa

VU

–

horské lesy a rašeliniště

trubčík šíronožka pilatka

CR VU VU

– – –

hrabalka

VU

–

zlatěnka ploskočelka

VU CR

– –

paseky a okraje lesů lokální druh montánní a submontánní druh, larvy na Cardamine spp. parazit pavouků rodu Cheiracanthium vzácný druh horský druh

stopčík vosík obecný temnička pilatka DVOUKŘÍDLÍ koutule koutule koutule koutule číhalka pestřenka pestřenka pestřenka pestřenka pestřenka

VU VU VU VU

– – – –

druh středních a vyšších poloh vzácnější druh kleptoparazitický druh boreomontánní druh, larvy polyfágní

CR CR CR VU VU EN VU VU VU VU

– – – – – – – – – –

Microdon mutabilis

pestřenka

VU

–

Orthonevra montana Spazigaster ambulans

pestřenka pestřenka

VU VU

– –

Temnostoma bombylans

pestřenka

VU

–

Trichopsomyia flavitarsis Xylota ignava

pestřenka

VU

–

mokřady, prameniště, potoky mokřady, prameniště, potoky mokřady, prameniště, potoky mokřady, prameniště, potoky neznámá biologie vzácný mokřadní druh mokřady s porosty Typha spp. mokřady s porosty Typha spp. listnaté i jehličnaté lesy myrmekofil, v hnízdech mravenců Formica spp. a Lasius spp. myrmekofil, v hnízdech mravenců Formica spp. a Lasius spp. potoky, mokřady, prameniště křovinaté porosty na podmáčených loukách vývoj v odumřelém dřevě listnatých stromů vázaná na porosty Juncus spp.

pestřenka

VU

–

Delina anthrax

výkalnice

EN

–

světliny ve smrkových lesích, vázán na padlé a poraněné kmeny smrku vývoj ve Veratrum album Strana 17


vědecké jméno Delina nigrita

české jméno výkalnice

LEPIDOPTERA Drymonia obliterata

PISCES Phoxinus phoxinus AMPHIBIA Bufo bufo Mesotriton alpestris Rana temporaria REPTILIA Anguis fragilis Natrix natrix Vipera berus

MOTÝLI hřbetozubec tmavoúhlý ohniváček modrolesklý RYBY střevle potoční OBOJŽIVELNÍCI ropucha obecná čolek horský skokan hnědý PLAZI slepýš křehký užovka obojková zmije obecná

Zootoca vivipara AVES Anthus pratensis Carpodacus erythrinus

ještěrka živorodá PTÁCI linduška luční hýl rudý

Coturnix coturnix Crex crex Delichon urbicum Gallinago gallinago Lanius collurio Picus viridis Saxicola rubetra MAMMALIA Lepus europaeus

Lycaena alciphron

čs VU

zch poznámka k rozšíření – vývoj ve Veratrum album, Orchidaceae

NT

–

živné rostliny Fagus spp., Quercus spp. živná rostlina Rumex spp., preferuje R. acetosa

VU

–

VU

§3

Rovný potok a vodní nádrž

NT NT NT

§3 §2 –

vodní nádrž na Rovném potoce vodní nádrž na Rovném potoce vodní nádrž na Rovném potoce

LC LC VU

§2 §3 §1

NT

§2

sušší louky a lesní porosty okolí vodní nádrže a mokřady okraje lesních porostů, žulové výchozy a kamenné zídky po celém území

LC VU

– §3

křepelka polní chřástal polní jiřička obecná bekasina otavní ťuhýk obecný

NT VU NT EN NT

§2 §2 – §2 §3

žluna zelená bramborníček hnědý SAVCI zajíc polní

LC LC

– §3

pravidelně hnízdí na loukách nepravidelně hnízdí v keřových porostech nepravidelně hnízdí na loukách nepravidelně hnízdí v mokřadech pravidelně hnízdí na budovách nepravidelně hnízdí v mokřadech nepravidelně hnízdí v keřových porostech pravidelně hnízdí pravidelně hnízdí na loukách

NT

–

po celém území

čs – kategorie červených seznamů (FARKAČ et al. 2005, PLESNÍK et al. 2003): CR – taxon kriticky ohrožený, EN – taxon ohrožený, VU – taxon zranitelný, NT – taxon téměř ohrožený, LC – taxon málo dotčený; zch – zvláště chráněné druhy dle přílohy Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: § 1 – druh kriticky ohrožený, §2 – druh silně ohrožený, §3 – druh ohrožený.

Strana 18


2.1.7 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A) Rostlin y Tabulka 11 název druhu klikva bahenní Oxycoccus palustris koprník štětinolistý Meum athamanticum lilie zlatohlavá Lilium martagon pětiprstka žežulník Gymnadenia conopsea prha chlumní Arnica montana prstnatec Fuchsův pravý Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii prstnatec májový pravý Dactylorhiza majalis subsp. majalis rosnatka okrouhlolistá Drosera rotundifolia vachta trojlistá Menyanthes trifoliata vemeník zelenavý Platanthera chlorantha všivec bahenní Pedicularis palustris všivec lesní Pedicularis sylvatica zdrojovka potoční Montia hallii

kat.* §3

poznámka k rozšíření světlina v remízku sv. od rybníka, maloplošně

§3

krátkostébelné sušší trávníky, zřídka

§3

svahové remízky při severním okraji území, zřídka, aktuálně nezjištěna krátkostébelné trávníky sušších okrajových poloh, na S a J, několik desítek jedinců oligotrofní trávníky v rašelinné pánvi a v lemu sukcesních remízků, dosti zřídka, v minulosti hojnější rašelinné louky, lemy sukcesních remízků, dosti hojně

§3 §3 §3 §3 §2 §3 §3

§2 §2 §2

rašelinné louky, bohatý výskyt na mnoha místech, tisíce jedinců rašelinná louka ve střední části území, velmi maloplošně údajný výskyt na prameništi v severní části území, aktuálně nezjištěna sušší sečené louky a lemy sukcesních remízků, místy i v podmáčeném terénu, na mnoha místech v malých mikropopulacích, celkově mnoho desítek jedinců severní břeh rybníka, maloplošný, ale stabilizovaný výskyt, desítky kvetoucích jedinců oligotrofní podmáčené polohy ve střední a jižní části území, pouze maloplošně, v minulosti nalézán častěji prameniště v jižní části území a při levém břehu potoka, na více místech, snadno přehlédnutelná

*) kategorie ochrany dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: §2 – druh silně ohrožený, §3 – druh ohrožený

B) Živočichové Tabulka 12 název druhu čmelák polní Bombus pascuorum čmelák luční Bombus pratorum zdobenec skvrnitý Trichius fasciatus střevle potoční Phoxinus phoxinus čolek horský Mesotriton alpestris

kat.* poznámky k rozšíření §3 běžný eurytopní druh §3

běžný lesní druh vyskytující se hlavně ve vyšších polohách

§3

v celém území na květech, vývoj v tlejícím dřevě listnatých stromů vysazena Správou CHKO Jizerské hory do Maxovského rybníka v roce 2003, opětovně vysazena po rekonstrukci vodní nádrže v r. 2013 pravidelný výskyt, rozmnožování v Maxovském rybníce

§3

§2

Strana 19


název druhu ropucha obecná Bufo bufo ještěrka živorodá Zootoca vivipara slepýš křehký Anguis fragilis užovka obojková Natrix natrix zmije obecná Vipera berus bekasina otavní Gallinago gallinago bramborníček hnědý Saxicola rubetra hýl rudý Carpodacus erythrinus chřástal polní Crex crex křepelka obecná Coturnix coturnix ťuhýk obecný Lanius collurio

kat.* poznámky k rozšíření §3 rozmnožování v Maxovském rybníce §2

v celém území

§2

na sušších loukách a ve světlých lesících v celém území

§3

v okolí Maxovského rybníka a v mokřadech

§1

okraje lesních porostů, žulové výchozy a kamenné zídky

§2

nepravidelně hnízdící druh v počtu 2–3 párů

§3

pravidelně hnízdící druh v několika párech

§3

nepravidelně hnízdí v keřových porostech

§2 §2

nepravidelně hnízdí minimálně 1 pár v horní části rezervace nepravidelně hnízdí na loukách

§3

nepravidelně hnízdí v keřových porostech

*) kategorie ochrany dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: §1 – druh kriticky ohrožený, §2 – druh silně ohrožený, §3 – druh ohrožený

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody PR Malá Strana byla zřízena v roce 1994 vyhláškou č. 2/1994 Správy CHKO Jizerské hory, s platností od 17. 5. 1994 a účinností od 1. 9. 1994; jde tedy o poměrně mladé zvláště chráněné území. Území bylo již předtím známé koncentrovaným výskytem více ochranářsky významných druhů rostlin (arnika, prstnatce, pětiprstka, vemeník zelenavý, všivec lesní a bahenní). Vyhlášení rezervace předcházelo detailní zhodnocení botanického potenciálu území (BLAŽKOVÁ & HOUŠKOVÁ 1991, VIŠŇÁK 1991), z něho pak vyplynul rozsah územní ochrany, kdy vedle vlastní rezervace o výměře 28,4 ha bylo vymezeno i ochranné pásmo o výměře 13,6 ha. Do ochranného pásma byly zahrnuty převážně sušší biotopy na severu a východě, zčásti i charakteru sukcesních remízků s bohatým bylinným patrem. V době vyhlášení rezervace nebyla většina zamokřených pozemků v území sečena, přičemž tento stav na některých plochách zřejmě trval po celá desetiletí. Po roce 1994 byly postupně posečeny zamokřené louky, resp. lada, každoročně sečeny byly ale jen mezofilní trávníky v okrajových částech území, převážně v ochranném pásmu. V r. 2004 byl vyhotoven nový plán péče, z něhož vzešel požadavek na sečení zamokřených luk v minimálně pětiletém intervalu a mezofilních luk v intervalu 1-2 roky. Součástí navrženého managementu byl i průběžný výřez náletových dřevin. Tento režim byl v následujících letech dodržován. V r. 2013 proběhla „legalizace“ vodní nádrže v západní části rezervace, v rámci níž byla rekonstruována technicky nevyhovující hráz včetně manipulačního objektu a bezpečnostního přelivu, dále byl upraven levý břeh zdrže a prostor pod hrází.

Strana 20


V roce 2013 byl zpracován návrh na dílčí změnu hranic rezervace a ochranného pásma, který vycházel z odborného posouzení, tj. primárně ze stavu/kvality a z perspektivy biotopů v dílčích částech území. Při vymezování ochranného pásma byla předně zohledněna míra ochranné funkce dotčených pozemků ve vztahu k rezervaci a přiměřeně též vlastnické vztahy (např. u pozemků v soukromém vlastnictví bylo uplatněno kritérium minimalizace omezení vlastnických práv, zatímco u pozemků s právem hospodaření AOPK ČR bylo shledáno jako účelné a v souladu se zájmy vlastníka zahrnout do ochranného pásma pozemky buď celé nebo alespoň plošně rozlehlejší části). Následně bylo provedeno geometrické zaměření, dle nějž činí výměra rezervace 24,62 ha a výměra ochranného pásma 7,76 ha. Rezervace je tedy oproti minulosti poněkud menší, výrazněji zmenšeno bylo ochranné pásmo. b) lesní hospodářství Zájmové území bylo v dávnější minulosti zalesněno, i když lesní porost byl v místech největšího zamokření pravděpodobně dosti nesouvislý. Ke kolonizaci jižního okraje Jizerských hor docházelo zhruba od 15. století. Samotný Horní Maxov je písemně uváděn až od r. 1670. Pravděpodobně teprve v této době docházelo k rozsáhlejšímu odlesňování, přičemž lze předpokládat, že zamokřené a rašelinné polohy kolem potoka Rábenka byly zbavovány stromového pokryvu jen pomalu a částečně. Na mapě stabilního katastru z r. 1843 je zakresleno několik členitých lesních porostů při pravém i levém břehu potoka, zejména v méně svažitých terénech, které bylo obtížné odvodnit. Mimoto jsou zde vyznačeny rašelinné pozemky, na nichž se patrně nenacházel zapojený stromový porost, současně je ale zřejmě nebylo možné běžným způsobem obhospodařovat. Na leteckém snímku z r. 1938 je již celé zájmové území bezlesé, s výjimkou nevelkého lesního porostu při jižním okraji území (dnes v ochranném pásmu), neuvažujeme-li menší shluky dřevin rozptýlené v širokém prostoru. Snímek zřejmě zachycuje etapu maximální hospodářské (zde především zemědělské) exploatace území, která byla umožněna rozsáhlým systémem povrchové vodní drenáže a vysokým podílem ruční práce s nasazením nejvýše lehké mechanizace. Po druhé světové válce nastává rozsáhlé vylidnění širokého území a s tím je spojen úpadek péče o krajinu. Ta ustává především v polohách hospodářsky málo atraktivních, tj. na zamokřených či silně skeletnatých půdách. V zájmovém území tak dochází k postupnému šíření náletových dřevin, na menších plochách snad i k umělému zakládání lesních porostů. Na území dnešní rezervace či v jejím blízkém okolí se ve druhé polovině 20. století konsolidovala řada členitých „remízků“, z nichž ovšem většina není katastrálně ani hospodářsky evidována jako les. Jde o porosty pestrého druhového složení, v rašelinné pánvi tvořené zejména smrkem, břízou, osikou a vrbou ušatou, ve svazích na severu území především javorem klenem a jasanem, případně bukem, břízou, jeřábem a smrkem. Smrk je v rašelinném terénu kolem potoka Rábenka přirozeně rozšířenou dřevinou, i když zde byl alespoň zčásti patrně vysazen; nejstarší stromy, rostoucí v malých skupinách či shlucích spolu s mladší výplní, jsou zjevně více jak 100 let staré. Z hlediska vlastnictví i způsobu hospodaření se jedná o typické „selské“ lesy, dnes spravované různými subjekty. V porostech donedávna neprobíhaly žádné hospodářské zásahy, dnes se místy provádějí jednotlivé těžby spíše výchovného charakteru a sběr klestu. V posledních letech byly výrazně prosvětleny některé pionýrské remízky na nelesní půdě v severní části území (zčásti dnes již mimo území PR i OP). c) zemědělské hospodaření Většina pozemků na území rezervace a ochranného pásma byla v minulosti zemědělsky využívána, vzhledem k přírodním podmínkám ale spíše jen extenzivně. Půdy v jádrové části Strana 21


území jsou trvale zamokřené a víceméně zrašelinělé, takže je bylo možné využít jen jako málo produktivní louky či po odvodnění jako pastviny. Méně zamokřené svažitější pozemky při okraji území se již daly zornit, získaná políčka ale vzhledem k horskému podnebí a nízké půdní bonitě skýtala jen omezený výnos. Odlesnění území zřejmě probíhalo etapovitě od konce 17. do druhé poloviny 19. století. Na přelomu 19. a 20. století již bylo takřka celé zájmové území bezlesé a v rámci možností zemědělsky obhospodařovávané. Na mapě stabilního katastru z r. 1843 je ještě zachycena mozaika lesních porostů, rašelinišť (patrně bez pravidelné hospodářské údržby), mokrých luk, pastvin a v okrajových částech území i polí. Orná půda v širším okolí výrazně převažuje, což je značný rozdíl oproti situaci z posledních desetiletí, kdy nelesní plochy jsou snad bez výjimky zatravněné. V okolním území bylo také mnohem méně lesů než v současnosti. Na leteckém snímku z roku 1938 již dominuje zemědělská půda rozčleněná řadou odvodňovacích příkopů či stružek. Potok Rábenka, který je na mapě stabilního katastru zakreslen s četnými meandry, je zde již uměle napřímen a v západní části území se na něm nachází přehradní nádrž, možná i dvě na sebe navazující nádrže (optické přerušení v zadní části může být také most). Na snímku se nachází jen několik menších ploch, které by bylo možné považovat za ornou půdu, z čehož lze usuzovat, že i sušší okrajové pozemky byly v té době již většinou zatravněné. Na některých pozemcích se nacházejí roztroušené dřeviny, které jsou místy početnější a zřejmě již dosti odrostlé. Na leteckém snímku z r. 1953 působí území jednotnějším dojmem, z hlediska rozšíření dřevin ale nelze pozorovat žádné výraznější změny. Velmi nápadná je hustá síť odvodňovacích příkopů. Rozsah tehdejšího hospodářského ovlivnění nelze příliš posoudit, tonální rozdíly mezi sečenými a nesečenými porosty nejsou veliké, snad z důvodu data snímkování. Přinejmenším v okrajových částech území byly louky dosud sečeny, zda se ještě kosily i zamokřené louky, není ze snímku jasné. K úpadku hospodaření dochází nejpozději v 70. letech, v souvislosti s postupující intenzifikací zemědělství. Území nezasáhly meliorační akce, které byly v 70. a 80. letech běžným jevem, důvodem byly zřejmě i spádové poměry lokality a malý očekávaný efekt odvodnění. d) rybníkářství V západní části rezervace se nachází malá vodní nádrž s výměrou vodní hladiny cca 0,2 ha. Nejedná se o typický rybník, ale spíše o retenční nádrž, zbudovanou někdy před rokem 1938. Nádrž měla původně zděnou hráz o délce cca 50 metrů, na vzdušném líci dosypanou zeminou. Nádrž v novější době nesloužila chovu ryb, v r. 2003 sem byla správou CHKO vysazena střevle potoční, kromě ní se zde vyskytoval i siven americký. V r. 2013 proběhla zásadní rekonstrukce nádrže podle projektové dokumentace „Obnova rybníka v PR Malá Strana“ (zpracovatel dokumentace KV+MV AQUA, Praha 2013 – dále jen „PD“, zhotovitel stavby Jostav spol. s r. o., Liberec). Předmětem rekonstrukce dle PD byly tyto dílčí práce: odbahnění nádrže s uložením sedimentu na deponii, odvoz sedimentu na skládku, oprava spárování hráze, oprava odpadního koryta od přelivu, rekonstrukce výpustného zařízení, kácení dřevin v rámci přípravy staveniště. Následně byl schválen manipulační řád (viz kap.2.2). Podle podmínky č. 5 tohoto řádu nebudou do nádrže vysazovány nepůvodní druhy rostlin nebo živočichů a případné vápnění, přihnojování nebo přikrmování rybí obsádky podléhá povinnosti předchozího odsouhlasení orgánem ochrany přírody.Veškerá dokumentace k uvedené akci je uložena u příslušného orgánu ochrany přírody. Rybí obsádka nádrže je tvořena střevlí potoční vysazenou v rámci probíhajícího projektu „Management střevle potoční v CHKO Jizerské hory“. Ve zdrži rybníka se dále vyskytují lososovité druhy ryb (siven americký, pstruh obecný – potoční), které sem přirozeně migrují ze zdrojové vodoteče – Malostranského potoka. Vysazování jiných druhů ryb a jejich přikrmování není žádoucí.

Strana 22


e) myslivost Území náleží k honitbě Janov-Lučany (CZ 51D00763). Jedná se o oblast s početným výskytem jelení zvěře, dále se zde vyskytuje zvěř srnčí a v menší míře zvěř černá. Srnčí a jelení zvěř působí pravidelně škody na mladých listnatých porostech, neboť opakovaným okusem brání jejich odrůstání. Myslivecká zařízení se na území rezervace ani ochranného pásma nevyskytují, v nedávné minulosti zde však stály posedy. Východně od rezervace se nacházela v 90. letech minulého století dančí farma, nyní již delší dobu opuštěná. f) rekreace a sport Zájmové území se nachází v turisticky atraktivní oblasti Jizerských hor. V blízkém okolí se nachází velký počet objektů individuální rekreace (chalup), v širším území i řada ubytovacích zařízení pro širokou veřejnost. Silnice a cesty v okolí rezervace jsou hojně a celoročně využívány pro pěší turistiku, cyklistiku a lyžování. Územím rezervace či ochranného pásma ovšem žádná značená cesta neprochází, jsou zde pouze málo zřetelné pěšiny, které slouží zejména místním rezidentům. e) jiné vlivy Při severovýchodním okraji území se nachází ústav sociální péče, který v minulosti zatěžoval přilehlé mokřady vypouštěním odpadních vod. Výsledkem byla silná eutrofizace prostředí a s ní související rozvoj nitrofilní vegetace. V současnosti již k vypouštění znečišťovaných vod nedochází.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy CHKO Jizerské hory vyhlášená výnosem Ministerstva kultury a informací čj. 13.853/67 dne 8. 12. 1967. Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Jizerské hory vyhlášena nařízením vlády č. 40/1979. Lesní hospodářský plán pro LHC Jablonec nad Nisou a lesní hospodářské osnovy ORP Jablonec nad Nisou, platnost 1. 1. 2013 – 31. 12. 2022. Územní plán Města Lučany nad Nisou (schválen 1999). Územní plán je odsouhlasen Správou CHKO Jizerské hory, která v něm uplatnila požadavky na zapracování zákonných limitů OPK – hranice CHKO včetně zonace, hranice ZCHÚ včetně OP, ÚSES, VKP, lokality zvláště chráněných rostlin a živočichů, resp. EVL a ptačí oblast. Aktuálně je projednáván nový územní plán, v němž bude zohledněna změna vymezení PR a jejího OP. Rozhodnutí Magistrátu města Jablonec nad Nisou č.j. 65114/2014 ze dne 11.8.2014: kolaudační souhlas s užíváním stavby „Lučany nad Nisou – obnova rybníka v PR Malá Strana, Horní Maxov“. Rozhodnutí Magistrátu města Jablonec nad Nisou č.j. 65161/2014 ze dne 11.8.2014: schválení manipulačního řádu pro vodní dílo Maxovský rybník.

Strana 23


2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Tabulka 13 Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

21 – Jizerské hory a Ještěd 409005 LHC Tanvald 1,36 ha 1. 1. 2013 – 31. 12. 2022 Lesy České republiky, s. p. LS Jablonec nad Nisou Tabulka 14

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

21 – Jizerské hory a Ještěd 409805 LHO ORP Jablonec nad Nisou 0,09 ha (+ 0,10 ha v OP) 1. 1. 2013 – 31. 12. 2022 soukromí vlastníci

Lesní porosty zaujímají jen malou část území a nejsou předmětem ochrany rezervace. Z tohoto důvodu jsou zde pojednány stručným způsobem. Na území rezervace se nachází několik menších porostů ve vlastnictví státu a fyzických osob. Lesy ve vlastnictví státu jsou zastoupeny dvěma nestejně velkými porosty v severozápadní části rezervace – jedná se o porostní skupiny 531 Da 5 a Da 7, na ně pak navazuje bezlesí č. 108 skládající se ze dvou nesouvisejících částí. Lesy soukromých vlastníků jsou zastoupeny dvěma drobnými porosty v rezervaci a dalším porostem v ochranném pásmu – jedná se o porostní skupiny 531 Dc 5, Dd 6 a Dd 9. Stručná charakteristika dotčených porostů a bezlesí dle terénního šetření a údajů v LHP či LHO: A – psk 531 Da 5. Větší porost v sz. části rezervace, ve velmi mírném svahu, částečně zamokřeném, se zazemněnými nízko vystupujícími balvany až bloky. Porost pionýrského charakteru se zhruba vyrovnaným zastoupením osiky, břízy a smrku, v podúrovní s hojnou vrbou ušatou, vtroušeně i s klenem. Vzrůstem tyčovina až mladá kmenovina, diferencovaná, volně zapojená – etážovitá, cca 20 m vys., roztroušeně se vyskytuje zmlazení buku. Dle LHP činí věk porostu 50 let (k r. 2013), hlavními dřevinami jsou osika a bříza, smrk je zastoupen jen 10 %. B – psk 531 Da 7. Drobný liniový porost při levém břehu vodní nádrže, v terénu nerozlišitelný od okolního, značně rozsáhlejšího sukcesního lesa, který byl však nedávno při rekonstrukci nádrže prokácen. V okolí vyznačeného porostu (dnes asi víceméně holiny) se nachází diferencovaná kmenovina smrku s příměsí břízy a jívy. Dle LHP jde o porost ve věku 65 let s převažující břízou a přimíšenou osikou, smrk není uveden. C – bezlesí 108, větší část. Protáhlá světlina jižně od remízku (viz porost „A“) a při pravém břehu potoka, dále pak úzký lem při západním okraji remízku. Plocha je až na roztroušené keřové vrby a mladé břízy bez dřevin, převažují zde sušší typy ostřicových luk s přechody do smilkových trávníků, dále se vyskytují skřípinová a tužebníková lada ovlivněná proudící vodou. Na několika místech tu roste Arnica montana a snad i Pedicularis sylvatica.

Strana 24


D – bezlesí 108, menší část. Vlhká lada v klínu remízku, se shluky vrb ušatých. Od východu oligotrofní ostřicové a smilkové porosty, místy s Oxycoccus palustris (jediná lokalita v území), dále i prameniště při potůčku, místy hojně Dactylorhiza fuchsii. E – psk 531 Dc 5. Drobná porostní skupina ve východní části rezervace, součást členitého sukcesního remízu. Vlastní evidovaný porost je nestejnověká smrčina, s několika starými stromy a početnou mladší výplní, slabou příměs tvoří bříza, porost je v průměru 20 m vysoký. Dle LHO činí věk porostu 45 let, smrk výrazně převažuje nad břízou. F – psk 531 Dd 6. Menší porost čtvercového tvaru, který je součástí rozsáhlejšího sukcesního lesíku. Nachází se v rovinatém, nezamokřeném terénu za levým břehem vodní nádrže. Jedná se o diferencovanou smrkovou kmenovinu, volně zapojenou, se slabou příměsí břízy a vtroušeným jeřábem. Porost je nestejnověký, tvoří jej i značně staré stromy, až cca 28 m vysoké. V LHO je uveden věk 55 let a jako výrazná příměs bříza. G – psk 531 Dd 9. Malý porost protáhlého tvaru, v jižní části ochranného pásma. Je situován v ose potůčku a tvoří součást značně rozsáhlejšího porostu víceméně podobného vzhledu. Jedná se o volně zapojený nestejnověký porost s převahou smrku a vysokým podílem břízy, v podrostu též s vrbou ušatou. Starší smrky dosahují výšky cca 26 m, hojně je ale přítomna i mladší výplň. Nejstarší smrky, až cca 30 m vysoké se paradoxně nacházejí za hranicí evidovaného lesa. Terén je velmi mírně svažitý, silně podmáčený, s prameništi, ale i se zazemněnými žulovými bloky. V LHO je tento porost jako jediný (patrně omylem) typologicky hodnocen jako 6S4, správněji by mělo být 7G3. Uváděný věk porostu je 90 let. Typologické hodnocení. Typologická mapa zájmové území takřka neřeší, pouze drobný porost 531 Dc 5 ve východní části rezervace je označen lesním typem 7G3, u zbylých porostů pak typologická informace chybí. V LHP a LHO je u dalších porostů v území uveden rovněž LT 7G3, s již zmíněnou výjimkou psk 531 Dd 9, u níž je zmíněn LT 6S4, který ale zjevně neodpovídá stanovištním podmínkám (správnější je 7G3). Rámcově lze v zájmovém území (na základě stanovištní analogie) rozlišit tyto lesní typy: 6S4 – svěží smrková bučina ochuzená; tuto jednotku lze snad vymezit v málo zamokřeném terénu mimo výraznější balvanité svahy. 6A3 – klenosmrková bučina kapradinová, s mléčivcem; jednotka je vymapována v balvanitých svazích severně od rezervace, stanovištně sem patří i remízek v sv. části ochranného pásma, který ovšem není evidován jako les. 7G3 – podmáčená jedlová smrčina třtinová; tato jednotka pokrývá většinu lesních porostů (evidovaných i neevidovaných) na území rezervace. Tabulka 15: Přehled výměr a zastoupení lesních typů v rezervaci Přírodní lesní oblast: 21 – J izers ké hor y a J eštěd Lesní typ (LT) 7G3 Celkem

Název LT podmáčená jedlová smrčina třtinová

Přirozená dřevinná skladba* SM 8, JD 2, OL

Výměra Podíl (%) (ha) 1,07 39,7 1,07 100,0

*) údaje v desítkách procent, druhová skladba dle OPRL; výměra dle LHP/LHO

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Převážná část lesů v rezervaci náleží k lesnímu typu 7G3 pro nějž je uvažována modelová přirozená druhová skladba SM 8, JD 2, OL. V současných porostech je kromě hojného smrku významně zastoupena bříza a často i osika, v podúrovni je velmi hojná vrba ušatá. Jedle v dnešních porostech chybí, nevyskytuje se, až na ojedinělé výjimky, ani olše. Zvýšený podíl Strana 25


pionýrských dřevin je přirozeným důsledkem vývojové nezralosti současných porostů, do jisté míry je ale i vlastností stanoviště. Ve svazích při severním okraji území roste početný klen a jasan, což víceméně odpovídá zdejšímu stanovištnímu potenciálu (LT 6A3) a vývoji porostů pod lidským vlivem (opakované prosvětlování, eutrofizace). Tabulka 16: Přirozená a současná skladba lesa v PR Malá Strana Zkratka

Název dřeviny

SM JD

smrk ztepilý jedle bělokorá

KL BR JR OL OS Celkem

javor klen bříza bělokorá jeřáb ptačí olše lepkavá topol osika

Současné Současné Přirozené Přirozené zastoupení (ha) zastoupení % zastoupení (ha) zastoupení % Jehličnaté 0,49 45,8 0,86 80,0 0,00 0,0 0,21 20,0 Listnaté + + 0,00 0,00 0,32 29,6 0,00 0,00 + + 0,00 0,00 0,00 0,00 + + 0,26 24,6 0,00 0,00 1,07 100,0 1,07 100,0

Pro jednoduchost jsou všechny lesy zařazeny do lesního typu 7G3. Účast vrby ušaté jakožto keřové dřeviny není uvažována.

Stupně přirozenosti lesních porostů. Hodnocení stupňů přirozenosti je v případě lesů zájmového území obtížné, neboť se jedná o porosty víceméně sukcesního původu, současně ale vývojově mladé, rostoucí na plochách v minulosti takřka kompletně odlesněných. Hodnocení tak může oscilovat od lesa přírodního (starší porosty se smrkem z přirozené obnovy) až po les nepůvodní (porosty s převahou pionýrských dřevin, zejména osiky). Formálně byly vylišené lesní porosty zařazeny do stupňů C a E – viz tabulka T1. Příloha M4: Mapa dílčích ploch a objektů na lesní půdě Příloha M5: Lesnická mapa typologická a mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích V zájmovém území se nachází vodní dílo Maxovský rybník, které prošlo v nedávné době rekonstrukcí (viz kap. 2.2 d a kap. 2.3). Rybník je založen na Malostranském potoce (Rovný potok, Rábenka). Jedná se o drobný vodní tok, který pramení při východním okraji rezervace. Koryto je víceméně přirozené, před cca 100 lety bylo zčásti uměle napřímené. Tabulka 17

Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření

Maxovský rybník 0,23 ha 0,15 ha 0,08 ha 1,20 m 2,12 m samostaná průtočná nádrž ano – platný do 09/2019 ne bez produkce tržních ryb Strana 26


Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

extenzivní neudělena nestanoveny Česká republika – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR AOPK ČR ne – chovný potok (pstruh obecný) Český rybářský svaz, MO Jablonec nad Nisou nestanoven 6 hodin Tabulka 18

Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce chovného potoka Rybářský revír Zarybňovací plán

Malostranský potok (Rábenka) 10183459 (ID toku) 0,00-0,90 přírodní Maxovský rybník – hráz ano – platný do 09/2019 Lesy České republiky, s. p. Český rybářský svaz, MO Jablonec nad Nisou ne – chovný potok – pstruh obecný nestanoven

2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Téměř celé zájmové území pokrývají dřívější zemědělské pozemky, které byly historicky obhospodařovány jako extenzivní louky, případně pastviny. Většina pozemků je katastrálně vedených jako ostatní plocha – neplodná půda, neboť přinejmenším od r. 1990 na nich běžné hospodaření neprobíhá. Pouze okrajové sušší pozemky jsou pravidelně sečeny majiteli přilehlých rekreačních objektů. Na zamokřených plochách probíhá od poloviny 90. let různě intenzivní ochranářský management – obvykle sečení s delší než tříletou periodou. Pro účely plánu péče bylo území rezervace rozděleno na 30 dílčích ploch, v rámci vymezeného ochranného pásma bylo vylišeno 12 dílčích ploch (DP). Hranice DP se jen v malé míře kryjí s hranicemi pozemkových parcel, neboť tyto většinou nejsou v terénu identifikovatelné. Rozdělení DP je provedeno podle více či méně zřetelných rozhraní, z nichž k nejvýraznějším patří Rovný potok. Do samostatných DP byly vyčleněny souvislejší formace náletových dřevin („sukcesní remízky“). V rámci nich jsou integrovány i lesní pozemky, které jsou většinou malé výměry a v terénu splývají s okolním sukcesním porostem na nelesní půdě. Evidované lesní porosty jsou ovšem popsány samostatně v rámci kap. 2.4.1. Na jednotlivých dílčích plochách je zastoupena celá škála vegetačních útvarů, v závislosti na stupni zamokření a trofii, případně intenzitě managementu. Na dně zrašelinělé pánve jsou to společenstva přechodových rašelinišť se suššími ploškami oligotrofních smilkových či metličkových trávníků. Tyto porosty jsou do jisté míry charakteru přirozených bezlesí a sečení nemá zásadnější vliv na jejich druhové složení a strukturu. Plošně převažujícím útvarem v rámci PR jsou ostřicové louky, obvykle s dobře vyvinutým mechovým patrem (rašeliník). Zaujímají trvale zamokřené oligotrofnější polohy spíše v nižší části území. Na ně pak navazují mokré „pcháčové“ či „rdesnové“ louky s vyšším podílem trav a lučních bylin. Lze je rozděStrana 27


lit na řadu dílčích typů, úzce s nimi souvisejí vysokobylinný lada s tužebníkem, kozlíkem a dalšími druhy, dnes již jen maloplošně rozšířenými. Specifickou formací jsou lada či málosečné porosty orobince, rákosu a chrastice rákosovité. Tyto porosty lze vnímat jako degradační prvek, zatím ale pokrývají jen malou část území, aniž by se viditelně dále rozšiřovaly a lze je tak chápat spíše jako zdroj vyšší vegetační diverzity území. Při sušších okrajích rezervace, zejména však v ochranném pásmu, do území zasahují mezofilní trávníky. Jedná se nejčastěji o krátkostébelné trávníky s kostřavou červenou nebo i oligotrofnější typy se smilkou a metličkou. Část těchto porostů je pozůstatkem dřívějších úhorů a vyznačuje se zvýšeným podílem psinečku tenkého a medyňku měkkého při nízkém počtu doprovodných druhů. V živnějších polohách jsou dále rozšířeny horské trojštětové louky. Časté jsou i porosty stromů a keřů, které mnohde již vytvářejí souvislejší porosty, někdy ovšem prosvětlované hospodářskými zásahy. Stromové porosty jsou tvořeny zejména břízou bělokorou, topolem osikou a smrkem ztepilým, v podrostu či v pláštích je velmi hojná vrba ušatá. Ta se také vyskytuje jako hlavní složka keřových porostů, s různým stupněm zapojenosti. Při severním okraji území se nacházejí i fragmenty starších listnatých porostů s javorem klenem, jasanem ztepilým, jeřábem ptačím, případně bukem. Tyto porosty mají i zajímavé bylinné patro, které připomíná horské klenové bučiny. Stručný popis jednotlivých dílčích ploch je uveden v příloze T2. Příloha M3: Mapa dílčích ploch Příloha T2: Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V době vyhlášení rezervace v r. 1994 neprobíhal na většině území žádný management. Pravidelně sečeny byly jen louky přiléhající k rekreačním chalupám, nepravidelně pak mezofilní trávníky v okrajových částech území. V rámci ochranářského managementu byly postupně sečeny víceméně všechny nelesní biotopy. Frekvence sečení se zvýšila po r. 2000, resp. po r. 2004, kdy byl zpracován nový plán péče. V něm byly rozlišeny tři skupiny ploch s různou intenzitou managementu: plochy bezzásahové, jež se převážně kryly s plochami sukcesních remízků, plochy sečené v intervalu 5 let, s výřezem dřevin (většina území, zpravidla v podmáčeném terénu) a plochy sečené v intervalu 1-2 roky (sušší louky v okrajových částech území. Toto jednoduché rozdělení mělo pragmatické důvody: na nezamokřených okrajových plochách bylo možné kosit s použitím těžší techniky (sekačkou nesenou traktorem), zatímco v zamokřeném území bylo většinou nutné kosit ručně, což je technicky i finančně náročnější. Pětiletý interval sečení by měl zamezit degradaci mokřadních a rašelinných biotopů, k výraznějšímu zlepšení jejich druhové skladby je ale často nedostatečný. Navržená frekvence sečení byla dle dokumentace poskytnuté zadavatelem plánu péče zhruba dodržována, většina porostů v území byla od r. 2005 do r. 2014 posečena alespoň dvakrát, některé porosty byly dokonce sečeny každým rokem. V letech 2013-14 byl proveden rozsáhlý výřez náletových dřevin, na celkové ploše 1,5 ha, omezený výřez proběhl i v r. 2012. Mimo uvedené ochranářské zásahy probíhalo v zájmovém území i sečení či redukce náletových dřevin v režii vlastníků dotčených pozemků. Na základě porovnání současného stavu vegetace se stavem zachyceném v r. 1991 lze doložit výrazné změny ve složení fytocenóz. Před vyhlášením rezervace byla v území rozšířena společenstva déle neudržovaných ostřicových a pcháčových luk, v sušších polohách pak druhově chudých krátkostébelných trávníků úhorového vzhledu. Porosty byly často diferencovány podle fyziognomicky nápadných dominantních druhů, které snižovaly druhovou diverzitu. Sukcesní remízky byly v té době ještě relativně mladé a území bylo místy prostupnější a přeStrana 28


hlednější. Při okraji území se nacházely ruderalizované plochy ovlivněné černými skládkami, na SV se výrazně uplatňoval vliv eutrofizace z vyústění splaškových vod do mokřadních biotopů. Po 23 letech se do značné míry setřely rozdíly mezi dílčími porosty, neboť dříve často dominující druhy ustoupily do pozadí a druhá garnitura se stala vyrovnanější. Fyziognomicky jsou tak dnešní porosty ovlivněné sečením posledních dvou desetiletí méně vyhraněné, vykazují ale vyšší druhovou diverzitu. Nejednoznačný je vývoj populací ohrožených druhů rostlin. Pravděpodobně se zvýšila četnost výskytu prstnatců (Dactylorhiza majalis, D. fuchsii, případně jejich kříženců), což by bylo přirozenou odezvou na sečení předtím neudržovaných porostů. Hojnější je snad i starček potoční (Tephroseris crispa). U druhů Arnica montana a Pedicularis sylvatica se naopak zdá, že se staly vzácnějšími, neboť na některých dřívějších lokalitách nebyly vůbec nalezeny. Patrně zanikly i dřívější lokality Montia hallii, druh byl však nalezen na nových místech. Zvýšila se četnost výskytu Platanthera chlorantha, dosti vzácnou zůstává Gymnadenia conopsea, kterou se nepodařilo nalézt na dvou dřívějších lokalitách. Uvedená zjištění ovšem nemusejí ukazovat na ústup těchto ohrožených rostlin, mohou být jen projevem přirozeného kolísání viditelného výskytu, některé lokality pak mohly být snadno přehlédnuty vzhledem k velikosti a členitosti území. Celkově je možné konstatovat, že prováděný management měl vesměs pozitivní dopady na biodiverzitu území a uchování hodnotných nelesních biotopů. Degradační procesy byly zastaveny a do jisté míry i zvráceny. Frekvence sečení ale nebyla vždy optimální, a to v obou směrech. Troficky bohatší mokré louky by si zasluhovaly sečení s kratší periodou, některým porostům by nejlépe vyhovovalo dokonce sečení každoroční. Takové porosty jsou ovšem v území zastoupeny menšinově a zpravidla vystupují v mozaice s porosty troficky chudšími, které postačí kosit 1× za 2 až 3 roky. To je také optimální perioda sečení většiny porostů v území. Častým sečením by se navíc limitovala společenstva tužebníkových lad či jiných vysokých bylin, jež mají svou nezpochybnitelnou hodnotu. Naopak oligotrofní trávníky a rašelinné biotopy blížící se přírodnímu stavu mohou být častějším sečením ochuzeny, neboť tím přicházejí o značnou část již tak málo dostupných živin. Pro tyto porosty je plně dostačující sečení 1× za 5 let, čímž je zajištěno blokování případných degradačních procesů a do jisté míry jsou podpořeny konkurenčně slabší rostliny. Nižší intenzita sečení je vhodná i pro běžné kostřavové louky, jaké jsou rozšířeny zejména v jv. části ochranného pásma. Tyto trávníky byly dosud sečeny každoročně, není však jisté, že to přispělo ke zvýšení jejich druhové diverzity. Porosty v současnosti vyhlížejí poněkud „vyčerpaně“ a zřejmě by jim prospěla určitá regenerace v podobě sečení s periodou 2 roky.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Hlavním předmětem ochrany území jsou nelesní rostlinná společenstva a na ně vázané vzácné a ohrožené druhy rostlin. K určitým střetům může dojít v případě ochrany hnízdících ohrožených ptáků, jako je bekasina otavní či chřástal polní. Pokud by plánované sečení mohlo ohrozit prokázaný výskyt těchto druhů, je nutné sečení odložit na pozdější dobu, případně kosit jiné plochy, na nichž se tito ptáci nezdržují.

Strana 29


3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les Směrnice č. Kategorie lesa

Soubory lesních typů

les zvláštního určení

1

6A, 7G

Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa LT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 6A BK 2-5, KL 2-5, JS 1-3 JD, JLH BR, JR, SM 7G SM 6-8 JD, KL BR (BRP) 1-3, JR, VRU A – porostní typ B – porostní typ smíšený listnatý

převážně smrkový

Z á klad n í r o z ho d n u tí Hospodářský způsob (forma) - (účelový výběr)

- (účelový výběr)

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

fyzický věk

nepřetržitá

fyzický věk

nepřetržitá

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty volně zapojený, nerovnoměrně smíšený a strukturně bohatý porost

nestejnověký porost tvořený více druhy dřevin cílové druhové skladby

Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií těžba jednotlivých stromů s šetrným vyklizením dřeva těžba jednotlivých stromů s šetrným vyklizením dřeva z porostu, část stromového inventáře (jednotlivé stromy z porostu v rámci daného porostu) ponechat na dožití Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu přednostně přirozená obnova, dle potřeby i umělá obnova dřevin cílové druhové skladby, s vyloučením výsadeb dřevin stanovištně nepůvodních, včetně modřínu Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií dle potřeby ochrana zmlazení a výsadeb před zvěří, prořezávky sledující úpravu druhové skladby směrem k cílové druhové skladbě, výchovné těžby dle aktuálních potřeb, diferencovat stromové patro, alternativně lze porosty ponechat bez zásahů Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií bez zvláštních opatření Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií těžby provádět jen v nezbytně nutném rozsahu, dle potřeby i s vyklizením dřeva z porostů, při vyklízení šetřit okolní nelesní biotopy Poznámka směrnice pokrývá všechny evidované lesní porosty na území PR a jejího ochranného pásma a lze ji přiměřeně využít i pro další stromové porosty, které nejsou jako les evidovány

Příloha M5: Lesnická mapa typologická a mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

Strana 30


b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Rámcová směrnice péče o rybníky Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek Rybí obsádky

Maxovský rybník bez produkce tržních ryb extenzivní stálá vodní hladina bez letnění a zimování bez návrhu nehnojit nepřikrmovat bez použití chemických látek střevle potoční, pstruh obecný

c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Kosení mokřadních porostů 1× 2-3 roky, dle typu vegetace 1× za 5 let ruční kosení, lehká mechanizace červenec–srpen frekvence sečení podle typu vegetace, oligotrofní rašelinné louky postačí kosit 1× za 5 let, bylinnější typy kosit ideálně každé 2 roky

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Kosení mezofilních trávníků 1× ročně 1× za 2 roky mechanizace červenec–srpen krátkostébelné trávníky lze kosit i v delším intervalu – 1× za 3 roky

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře

Výřez náletových dřevin, zejména keřových vrb 1× za 3-5 let, dle potřeby 10 let ruční vynášení hmoty, vyklizení z území nebo složení na hromady do remízků, mimo místa s výskytem ochranářsky cenných druhů mimo hnízdní sezónu zásah dle hustoty a vzrůstu porostu

Kalendář pro management Upřesňující podmínky

d) péče o rostliny Zvláštní péče pro ohrožené druhy rostlin není navrhována. Předpokládá se, že dostačující podmínky pro rozvoj populací ohrožených druhů rostlin zajistí navrhovaný management o nelesní pozemky. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat ochraně všivce bahenního v litorálu Maxovského rybníka. Zde je klíčovým požadavkem zajištění stálosti vodního režimu, tj. minimalizovat manipulaci s vodou v nádrži. V případě expanze náletových dřevin (vrb) je nutné včas přistoupit k jejich vyřezání a šetrnému vyklizení hmoty z lokality všivce. Rovněž lze

Strana 31


v případě potřeby provádět sečení konkurujících rostlin; za současného stavu porostu ale není takové opatření vyžadováno. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy V lesních porostech na území rezervace není navrhován žádný aktivní management. Porosty lze ponechat spontánnímu odrůstání a případnému rozpadu, je však třeba zabránit plošnému rozšiřování stromových a keřových formací. Obnovní či výchovné těžby jsou v zásadě přípustné, neměly by však vést k plošnému zániku porostu, ani k přílišnému zjednodušení druhové skladby a prostorové výstavby porostu. Hodnotnější remízky (obvykle se vzrostlým klenem, jasanem, bukem či smrkem) by neměly být ve větší míře prosvětlovány či „omlazovány“. To se týká hlavně porostu v sv. části ochranného pásma. b) rybníky (nádrže) Předpokládá se zachování současného stavu. Nádrž bude plnit přednostně krajinotvornou, případně retenční funkci, chov tržních ryb nebude zaváděn. Nežádoucí je hnojení a vnášení jakýchkoliv chemických látek a zásahy do porostů na pravém břehu nádrže. Hladina v rybníce bude udržována na stálé výši. V litorálu budou dle potřeby redukovány náletové dřeviny (zejména keřové vrby), v odůvodněných případech lze přistoupit i k omezování nežádoucích expanzních druhů, jako je např. orobinec. Rovněž budou odstraněna starší krmná zařízení pro pernatou zvěř při nátoku do rybníka. Dále bude prováděna údržba hráze a technických objektů, manipulace a vykonávání technicko-bezpečnostního dozoru dle platného manipulačního řádu. Přípustné je občasné vypuštění nádrže v intervalu 2-3 let v rámci probíhajícího projektu Management střevle potoční v CHKO Jizerské hory za účelem odlovu generačních, případně invazních druhů ryb, dále redukce vodních makrofyt v případě masového zárůstu vodní hladiny a občasné úpravy v místě nátoku vodoteče do rybníka za účelem zajištění vhodných trdlišť pro ryby spočívající v odstraňování keřových porostů a ruční úpravy zarůstajících břehových hran v neupraveném korytě. toku. c) nelesní pozemky Na většině plochy rezervace je nezbytným opatřením alespoň občasné sečení travních a mokřadních porostů. Frekvence sečení je závislá na trofických podmínkách a tedy sklonu biotopu k degradaci v případě vynechání seče. Oligotrofní krátkostébelné trávníky (smilkové a metličkové), stejně jako ostřicové a suchopýrové porosty přechodových rašelin jsou poměrně stabilní a lze je ponechat i více let bez posečení, aniž by došlo k jejich většímu znehodnocení. Naopak pravidelné sečení spojené s vyklízením biomasy by mohlo vést k jejich živinové i druhové pauperizaci. Krátkostébelné mezofilní louky postačí kosit jednou za 2 roky, živnější typy s hojnými bylinami je vhodnější kosit každoročně. Podobná pravidla platí i pro porosty v zamokřených částech území. „Průměrné“ ostřicové louky je optimální kosit 1× za 2-3 roky, mezotrofnější typy s hojnými bylinami či porosty s expanzí orobince, chrastice a rákosu je lépe kosit 1× ročně. Z praktického hlediska je ale optimální interval sečení těchto ploch 1× za 2, případně 3 roky. Důvody pro toto kompromisní řešení jsou dva. Tím prvním je mozaikovitost porostů, kdy se často střídají oligotrofnější typy vegetace s mezotrofními, což při praktickém provádění managementu může představovat značné potíže. Neméně důležitý je aspekt ekonomický, neboť porosty v zamokřeném terénu lze většinou kosit jen ručně, což je časově a tím i finančně velmi náročné. Ani z hlediska výStrana 32


sledných efektů by častější sečení mokřadních a rašelinných biotopů nemuselo být výhodné, neboť svoji hodnotu mají i porosty charakteru lad (např. s tužebníkem, kozlíkem bezolistým, skřípinami a starčkem potočním), které by v případě každoročního sečení víceméně zanikly. Posečenou hmotu je třeba včas vyklidit z porostů, vzhledem ke značnému objemu a ke kvalitě většiny biotopů v území není vhodné její hromadění na místě. V případě zjištěného výskytu chřástala polního, bekasíny otavní či dalších významných druhů živočichů na plochách určených k sečení je nutno přizpůsobit termín či způsob provedení seče tak, aby tito živočichové nebyli na svém biotopu ohroženi. Rizikové je zejména strojní sečení. Nezbytným doplňkem sečení je výřez náletových dřevin, především keřových vrb, dle potřeby i bříz, osik, jív, smrků aj. Cílem je zabránit dalšímu rozrůstání keřových porostů a propojování stromových formací. V případě potřeby lze přistoupit i k razantnějším zásahům, to je k plošnému výřezu dřevin v místech, kde se jejich rozrůstáním začíná vytvářet souvislejší formace. Výhledově bude asi nutné přistoupit i k redukci některých stromových porostů, jejichž odrůstáním se zvyšuje zástin okolního bezlesí a podporuje se další rozšiřování dřevin. Nehroubí z výřezu dřevin lze v případě menšího množství složit na hromady uvnitř remízků, avšak jen v místech bez výskytu ochranářsky významných druhů (zejména prstnatců). Větší objem nehroubí je vhodnější vyklidit z území a případně seštěpkovat. Nežádoucím řešením je spalování klestu v porostu, neboť spáleniště mohou snadno kolonizovat synantropní rostliny, které se mohou následně šířit do okolí. Zamokřené pozemky byly v dobách, kdy ještě byly pravidelně obhospodařováno, odvodněny povrchovou drenáží. Ta je dosud v terénu dobře patrná (je vidět i na současných leteckých snímcích) a do značné míry stále plní svoji funkci. Údržba odvodňovací sítě (nikoliv její rozšiřování!) pro zlepšení přístupu na pozemky je možná, avšak pouze ručními prostředky (rýč, motyka atd.). Konečná hloubka příkopů či stružek nesmí být větší než 20 cm, břehy a dna příkopů nelze jakkoliv uměle zpevňovat. Součástí navrhovaných opatření je rovněž zřízení alespoň tří hospodářských sjezdů za účelem zpřístupnění pozemků pč. 353, 356/1, 356/2, 403/5 a 430/1 v k.ú. Horní Maxov pro efektivní odvoz biomasy a případné kosení jejich suchých částí vhodnou mechanizací. Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Vymezené ochranné pásmo je tvořeno třemi samostatnými částmi nestejné velikosti. Nacházejí se zde především mezofilní či mírně zamokřené louky, volně zapojené stromové formace sukcesního původu („remízky“), menší měrou i paseková a mokřadní lada. Louky vyžadují pravidelnou hospodářskou péči – sečení alespoň jednou za 2 roky. Zbývající plochy lze ponechat bez zásahů. Území ochranného pásma je popsáno v rámci dílčích ploch, podobně jako vlastní území rezervace.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Geometrické zaměření rezervace a jejího ochranného pásma bylo provedeno v roce 2013. Oproti původnímu vymezení z r. 1994 se hranice PR i OP na řadě míst změnily. Tyto posuny bude nutné zohlednit po novém vyhlášení při obnově hraničního značení. Poslední značení

Strana 33


proběhlo na podzim 2011. Bylo instalováno 6 tabulí se státním znakem – tento počet je dostačující, pouze některé budou přemístěny k aktuální hranici.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nenavrhují se.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Regulace návštěvnosti není navrhována.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Při jihovýchodním a severním okraji rezervace se nacházejí dva informační panely. Další tabule je připravena k osazení na hráz rybníka. V případě poškození tabulí je nutné zajistit jejich výměnu. Jiná opatření k propagaci rezervace v terénu nejsou navrhována.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Provést zoologický inventarizační průzkum rezervace se zaměřením na obratlovce. V intervalu 5-10 let dle možnosti provést opakované fytocenologické šetření na 25 trvalých plochách založených v r. 2014 pro vyhodnocení efektivity managementu (viz příloha S1).

4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a kvantifikace

Jednorázové a časově omezené zásahy nové značení hranic ZCHÚ (tabule, kůly, pruhy) obnova informačních panelů vybudování sjezdů na pozemky (4 × 15 000,- Kč) zoologický inventarizační průzkum (obratlovci) botanický monitoring (1×) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy ruční sečení mokřadních luk (78,55 ha*) strojní sečení mezofilních luk (26,31 ha*) výřez náletových dřevin (3 ha)* Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)

Orientační náklady Orientační náklady za rok (Kč) za období platnosti plánu péče (Kč) 30 000,20 000,60 000,20 000,20 000,150 000,256 623,31 572,18 500,306 695,-

2 566 230,315 720,180 000,3 061 950,3 211 950,-

ceny jsou uvedeny včetně DPH *) včetně opakování sečí a výřezu dřevin za dobu platnosti plánu péče (tj. 10 let) při „maximalistické variantě“, sazba za ha u ručního sečení 32 670,- Kč, u strojního sečení 12 000,- Kč, u výřezu dřevin vč. vyklizení 60 000,Kč; rozsah prací nebude každý rok stejný, proto jsou náklady za rok pouze hrubě orientační

Strana 34


4.2 Použité podklady a zdroje informací ANONYMUS (2009): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. – MŽP ČR, Praha. BARTÁK M., PREISLER J. & VONIČKA P. (2009): Kmitalkovití (Diptera: Sepsidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 27: 97–103. BLAŽKOVÁ D. & HOUŠKOVÁ E. (1991): Návrh vyhlášení státní přírodní rezervace Malá Strana. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory] BOSÁK J. & VONIČKA P. (2008): Roupcovití (Diptera: Asilidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 209–215. ČERNÝ M. (2009): Vrtalkovití (Diptera: Agromyzidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 27: 115–140. DEMEK J. & MACKOVČIN P. [eds.] (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno, 580 pp. DOSTÁL J. (1989): Nová květena ČSSR. 1. a 2. díl. – Academia, Praha. DVOŘÁKOVÁ K. & VONIČKA P. (2009): Stínomilkovití (Diptera: Lauxaniidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 27: 73–80. FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. GRULICH V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia, 84: 631645. (vlastní seznam na www.preslia.cz) HARTVICH P. (2014): Management střevle potoční na voních tocích v CHKO Jizerské hory. Zpráva za rok 2014. – Ms., 14 pp. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory]. HEŘMAN P. & VONIČKA P. (2009): Vrtulovití (Diptera: Tephritidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 27: 65–71. HRADIL K. (2013): Ploštice, pp. 305–307. In: KARPAŠ R., VIŠŇÁK R. & VONIČKA P. [eds.]: Jizerské hory – o rašeliništích, květeně a zvířeně. – Nakladatelství RK, Liberec, 440 pp. CHALOUPSKÝ J. [red.] (1988): Geologická mapa ČR (1:50 000). List 03-14 Liberec. – Ústř. Ústav Geol., Praha. CHALOUPSKÝ J. [red.] (1989): Přehledná geologická mapa Krkonoš a Jizerských hor (1:100 000). – Ústř. Ústav Geol., Praha. CHVÁLA M. & VONIČKA P. (2008a): Kroužilkovití (Diptera: Empididae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 217–236. CHVÁLA M. & VONIČKA P. (2008b): Lovilkovití (Diptera: Hybotidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 237–251. CHVÁLA M. & VONIČKA P. (2009): Očnatkovití (Diptera: Conopidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 27: 51–54. CHVOJKA P. (2008): Chrostíci (Trichoptera) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 49–77. CHYTRÝ M. [ed.] (2007-2013): Vegetace České republiky. 1.-4. díl. – Academia, Praha. JEŽEK J., VONIČKA P. & PREISLER J. (2008a): Koutulovití (Diptera: Psychodidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 129–151. JEŽEK J., VONIČKA P. & PREISLER J. (2008b): Ovádovití (Diptera: Tabanidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 187–200. KNOZ J. & TÓTHOVÁ A. (2008a): Pakomárcovití (Diptera: Ceratopogonidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 157–172. KNOZ J. & TÓTHOVÁ A. (2008b): Muchničkovití (Diptera: Simuliidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 173–180. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha. Strana 35


KUČERA J. & VÁŇA J. (2003): Check- and Red List of the bryophytes of the Czech Republic. – Preslia, Praha, 75: 193-222. KŮRKA A. (1999): Pavouci (Araneida) Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 21: 119–136. LAUTERER P. (2001): Mery (Sternorrhyncha, Psylloidea) Jizerských hor. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 22: 85–99. MÁCA J. (2009a): Dvoukřídlí (Diptera: Acalyptrata) čeledí Acartophthalmidae, Aulacigastridae, Campichoetidae, Clusiidae (různatkovití), Diastatidae (lužankovití), Lonchaeidae (kopinatkovití) a Odiniidae (nektarovkovití) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 27: 105–113. MÁCA J. (2009b): Octomilkovití (Diptera: Drosophilidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 27: 173–184. MACEK J. (1999): Širopasí blanokřídlí (Hymenoptera: Symphyta) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 27: 199–237. MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. & KUNCOVÁ J. [eds.] (2002): Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M (eds.), Chráněná území ČR, svazek III. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum Brno, Praha, 331 pp. MAREK J. & KRAMPL F. (2005): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) přírodní rezervace Malá Strana. – Ms., 43 pp. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory]. MAZÁNEK L., VONIČKA P. & PREISLER J. (2009): Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 27: 3–46. MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.] (1999): Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. – Praha, 714 p. MIKYŠKA R. & NEUHÄUSLOVÁ Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1:200 000. 1. České země. List M-33-X Liberec. – Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. MOCEK B., VONIČKA P. & PREISLER J. (2008): Hrbilkovití (Diptera: Phoridae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 261–281. MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. – Severočes. Přír., Litoměřice, Příl. 1995, 1–206. NĚMEČEK J. et al. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. – 78 p., ČZU Praha a VÚMOP Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1:500 000). – Academia, Praha. NOVOTNÁ K. (1995): Geobotanická studie slatiniště Malá Strana v Jizerských horách. – Ms. [Dipl. Pr., depon. in: Knih. Kat. Botaniky PřF UK, Praha] PAVLŮ L. (2002): Závěrečná zpráva mapování přírodních biotopů (Natura 2000) na mapových listech 03-14-19 a 03-14-24. Mapová díla L0090Jh a L0150Jh. – Ms. [depon. in.: AOPK ČR, Praha] PELÍŠEK J. (1966): Výšková půdní pásmitost střední Evropy. – Academia, Praha. PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, 22: 1–184. PLOCEK A. (1974): Nástin květeny Jizerských hor. – Ms. [Dis. Pr., depon. in Bibl. Kat. Bot. Přírod. Fak. UK, Praha] PREISLER J. & BARTÁK M. (2008): Mušenkovití (Diptera: Lonchopteridae) Jizerských hor a Frýdlant ska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 283–287. PREISLER J. & DVOŘÁKOVÁ K. (2009): Lanýžkovití (Diptera: Heleomyzidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 27: 149–171. PREISLER J. & ŠPAČEK J (2001): Pošvatky (Plecoptera) a střechatky (Megaloptera) Jizerských hor. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 22: 109–114. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. – Stud. Geogr., Brno, 16: 1-74 (mapa).

Strana 36


ROZKOŠNÝ R., PREISLER J. & VONIČKA P. (2008): Dvoukřídlí (Diptera) čeledí Xylophagidae (drvohlodkovití), Coenomyiidae a Rhagionidae (číhalkovití) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 181–186. ROZKOŠNÝ R., PREISLER J. & VONIČKA P. (2009): Vláhomilkovití (Diptera: Phaeomyiidae, Sciomyzi dae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 27: 85–96. ROZKOŠNÝ R. & VONIČKA P. (2008): Bráněnkovití (Diptera: Stratiomyidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 201–206. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění ČSR. – In: Květena ČSR, díl 1., Academia, Praha. STRAKA J., DVOŘÁK L. & BOGUSCH P. (2009): Žahadloví blanokřídlí (Hymenoptera: Aculeata) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 27: 239–276. ŠEVČÍK J. & VONIČKA P. (2008): Dvoukřídlí (Diptera: Nematocera) čeledí Mycetophilidae (bedlobytkovití), Keroplatidae, Bolitophilidae, Diadocidiidae, Sciaridae (smutnicovití) a Anisopodidae (stružilkovití) Jizerských hor. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 95–127. ŠIFNER F. (2009): Výkalnicovití (Diptera: Scathophagidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 27: 185–197. TKOČ M. & VAŇHARA J. (2008): Stlačenkovití (Diptera: Opetiidae a Platypezidae) Jizerských hor a Frýdlantska. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 255–260. TOLASZ R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. – Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého, Praha a Olomouc. TOMÁŠEK M. (1995): Půdní mapa ČR. List 03-14 Liberec. – Český geologický ústav, Praha. VESECKÝ A. [ed.] (1958): Atlas podnebí Československé socialistické republiky. – Praha. VESECKÝ A. [ed.] (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. – Praha. VIŠŇÁK R. (1991): Malá Strana (Horní Maxov). Zpráva o inventarisačním průzkumu. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] VIŠŇÁK R. (2004): Plán péče pro Přírodní rezervaci Malá strana na období 2005-2014. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] VIŠŇÁK R. (2011): Dodatek k plánu péče o Přírodní rezervaci Malá Strana na období 2005-2014. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] VLK R., HOLUŠA J. & KOČÁREK P. (2008): Kobylky (Orthoptera: Ensifera) a saranče (Orthoptera: Caelifera) Jizerských hor. – Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 26: 79–88. VONIČKA P. (2013): Brouci, pp. 340–356. In: KARPAŠ R., VIŠŇÁK R. & VONIČKA P. [eds.]: Jizerské hory – o rašeliništích, květeně a zvířeně. – Nakladatelství RK, Liberec, 440 pp. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. Vyhláška MŽP ČR č. 60/2008 Sb., o plánech péče, označování a evidenci chráněných území.

Strana 37


4.3 Seznam používaných zkratek DP – dílčí plocha, EVL – evropsky významná lokalita, LHC – lesní hospodářský celek, LHP – lesní hospodářský plán, LT – lesní typ, OP – ochranné pásmo, PR – přírodní rezervace, por. sk. nebo psk – porostní skupina, SLT – soubor lesních typů, lvs – lesní vegetační stupeň, ZCHÚ – zvláště chráněné území, další použité zkratky (pokud nejsou všeobecně srozumitelné) jsou vysvětleny na příslušných místech textu. Zkratky dřevin: BK buk lesní (Fagus sylvatica) BR bříza bělokorá (Betula pendula) JIV vrba jíva (Salix caprea) JR jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)

JS

jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)

KL OS SM VRU

javor klen (Acer pseudoplatanus) topol osika (Populus tremula) smrk ztepilý (Picea abies) vrba ušatá (Salix aurita)

4.4 Plán péče zpracoval

RNDr. Richard Višňák, Ph.D. biologické a ekologické průzkumy Mlýnská 271, 471 27 Stráž pod Ralskem

zpracováno v říjnu 2014, poslední úpravy leden 2015 Části textu věnované zoologii zpracoval ing. Pavel Vonička, Severočeské muzeum v Liberci

Strana 38


1. Základní údaje o zvláště chráněném území........................................................................2 1.1 Základní identifikační údaje .......................................................................................2 1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí:................................2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ...................................................................4 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími............................................................4 1.6 Kategorie IUCN..........................................................................................................4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .............................................................................................4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ............................5 1.9 Cíl ochrany .................................................................................................................6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ..........................6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů .................................6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti................................................................20 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................23 2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch ..........................................................24 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup .....................................................................................28 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize.............29 3. Plán zásahů a opatření.....................................................................................................30 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ.......................30 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností..................................................................................33 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ......................................................................33 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území.............................34 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ............34 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ........................................................................34 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ..................34 4. Závěrečné údaje ...............................................................................................................34 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ..................................................................................34 4.2 Použité podklady a zdroje informací ........................................................................35 4.3 Seznam používaných zkratek ...................................................................................38 4.4 Plán péče zpracoval ..................................................................................................38

Strana 39


P ŘÍLOHY Tabulky: Příloha T1 – Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2). Příloha T2 – Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.2, 2.4.3 a k bodu 3.1.2). Mapy: Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 – Mapa dílčích ploch (na podkladu ortofotomapy) Příloha M4 – Mapa dílčích ploch na lesní půdě Příloha M5 – Lesnická mapa typologická a mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 – Mapa stabilního katastru a letecké snímky z r. 1938, 1953 a cca 1998 (pouze v elektronické podobě) Ostatní: Příloha S1 – Botanický průzkum

Strana 40

Příloha T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich LČR, LHC Tanvald JPRL

výměra v ha 0,87

RS/PT

531 Da 5

dílčí plocha A

531 Da 7

B

0,02

1A

bezl. 108 bezl. 108

C D

0,37 0,10

– –

1A

zastoupení dřevin SM 4, BR 3, OS 3, KL, v podúrovni VRU SM, BR, OS ?

prům. stupeň doporučený zásah výška přir. 20 E bez návrhu ?

E

bez návrhu

– –

nal. poznámka vývojově nezralý porost s pionýrskými dřevinami drobný porost, v terénu nejasně ohraničený, patrně ± vytěžený bezlesí bezlesí

soukromé lesy, ORP Jablonec nad Nisou JPRL 531 Dc 5 531 Dd 6 531 Dd 9

dílčí plocha E F G

výměra v ha 0,02 0,06 0,10

RS/PT 1B 1B 1B

zastoupení dřevin SM 9, BR 1 SM 8, BR 2, JR SM 6-7, BR 2-3, VRU

prům. stupeň doporučený zásah výška přir. 20 C bez návrhu 24 C bez návrhu 24 C bez návrhu

nal. poznámka

součást většího porostu porost v ochranném pásmu, součást většího porostu

V ys v ět li v k y: JPRL – jednotka prostorového rozdělení lesa; dílčí plochy – označení dílčí plochy; RS/PT – rámcová směrnice / porostní typ; zastoupení dřevin – údaj v desítkách procent, dle terénního zjištění, zjednodušeno; prům. výška – průměrná výška (hlavního) porostu v metrech, vzhledem k výrazné nestejnověkosti a diferencovanosti porostů jde o údaj hrubě orientační; stupeň přir. – stupeň přirozenosti dle metodiky (A – les původní, B – přírodní, C – přírodě blízký, D – kulturní, E – nepůvodní); doporučený zásah – zde u všech evidovaných lesních porostů uveden režim „bez návrhu“, tzn. z hlediska ochrany přírody není požadován žádný aktivní zásah, v případě zájmu vlastníka dotčených pozemků je však možná úmyslná těžba menšího rozsahu, která zachová celistvost porostu; nal. – naléhavost, zásah: 1 – naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 – vhodný, 3 – možný, zbytný. VRU – vrba ušatá (Salix aurita);

Příloha T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich P o zná m k a. Formát tabulky byl oproti Osnově plánu péče výrazněji upraven, aby obsahoval nejdůležitější potřebné údaje a neopakoval skutečnosti, které jsou víceméně stejné pro většinu ploch. V tabulce není uveden dlouhodobý cíl péče, neboť ten je pro všechny plochy víceméně shodný: zachování či zlepšení současného stavu biotopů a poměru otevřených ploch a porostů dřevin. Rovněž vhodný termín opatření je pro všechny plochy shodný: sečení od poloviny července do poloviny srpna, výřez dřevin mimo vegetační dobu či alespoň mimo dobu hnízdění ptactva. Naléhavost zásahu je vyjádřena doporučenou frekvencí, kde je na rozdíl od Osnovy rozlišen optimální a minimální rozsah péče (viz též rámcové směrnice v kap. 3.1.1).

vlastní rezervace označení plochy 1

výměra stručný popis charakteru plochy v ha 0,89 na severu vlhké louky až lada se skupinami náletových dřevin, na jihu pravidelně sečené krátkostébelné trávníky

2

1,17

3

1,13

4

0,91

5

0,35

6

1,20

7

0,30

ostřicové louky a mokrá lada s roztr. náletovými dřevinami, na východě též smilkové trávníky, výskyt arniky, prstnatců a všivce lesního; na konci r. 2014 byl v západní části segmentu proveden rozsáhlý výřez náletových dřevin převážně oligotrofní ostřicové louky až přechodová rašeliniště, místy mezotrofnější partie, nerovnoměrně keřové vrby, na východě porost orobince, na jihu od potoka rákos, místy hojné prstnatce, na Z klikva, na S arnika porosty v široké podmáčené úžlabině, druhově bohatší ostřicové louky s hojnými prstnatci, místy tužebníková lada, na SV suché oligotrofní trávníky, roztr. Pětiprstka ± degradované živnější ostřicové louky a tužebníková lada, expanze chrastice, shluky náletových dřevin ostřicové louky, v jižní části poněkud oligotrofnější, s Juncus filiformis a Carex rostrata, jinde bylinnější, hojné prstnatce, místy vemeník, při sev. okraji expanze Phalaris arundinacea světlina kolem elektrovodu, zčásti s příležitostně vyřezávanými vrbovými houštinami, krátkostébelné suché trávníky, na Z ostřicové louky, místy s Dactylorhiza majalis

optimální management

minimální management

sečení jižní části 1× za 1-2 roky, severní sečení jižní části 1× za 2 roky, severní 1× za 2-3 roky, dle potřeby redukce ná- 1× za 5 let letových dřevin sečení 1× za 2 roky, dle potřeby redukce sečení 1× za 5 let náletových dřevin

sečení 1× za 3 roky, dle potřeby výřez vrb

sečení 1× za 5 let

sečení 1× za 2 roky

sečení 1× za 3-5 let

sečení 1× za 2 roky, nejlépe 3 roky po sobě v jednoročním intervalu, redukce náletových dřevin sečení 1× za 2 roky


sečení 1× za 2-3 roky, s výřezem dřevin

sečení 1× za 5 let, lokální výřez dřevin


označení plochy 8

9

10

11

12

13

14

15

výměra stručný popis charakteru plochy v ha 0,93 na J přechodové rašeliniště se suchopýry, roztr. břízy, jinde ostřicové louky chudšího i bylinnějšího typu, zčásti s prstnatci, okrajově vemeník, dále arnika a všivec lesní, místy početnější keřové vrby 0,95 ostřicové louky, při jižním okraji oligotrofní, s přechody do sv. Sphagno-Caricion canescentis, dále na S a na JZ bylinnější, s prstnatci, okrajově vemeník, při západním okraji rozsáhlý porost rákosu, náznaky tužebníkových lad ; východní část plochy v posledních letech intenzivně sečená 0,68 na většině plochy bylinnější typy ostřicových luk, místy tužebníková lada, seskupení keřových vrb, hojně prstnatce, na SV zasahuje z ochranného pásma sečená krátkostébelná louka, níže vlhčí louka přechodného typu 1,33 na jihu zasahuje z ochranného pásma sečená mezofilní louka, následují vlhké pcháčové louky, které postupně přecházejí do bylinnějších ostřicových typů, na S eutrofnější porosty s orobincem, tužebníkem a kozlíkem bezolistým, zčásti v silně zamokřeném terénu, místy Dactylorhiza majalis, na Z hojně Tephroseris crispa 3,14 převážně silně zamokřený terén v mírném svahu, se zarostlými potůčky a prameništi, na J a V sušší partie – zarůstající oligotrofní trávníky; mozaika oligotrofních i mezotrofních typů ostřicových luk, místy výrazně mechatých, s Carex rostrata a Eriophorum angustifolium, jinde bylinných, hojně Dactylorhiza majalis a Tephroseris crispa, na SZ porosty orobince, při severním a východním okraji ± mezofilní trávníky; nerovnoměrně shluky keřových vrb 0,60 v jižní části krátkostébelný trávník s Gymnadenia conopsea a Pedicularis sylvatica (již víceméně vně rezervace), pravidelně sečený, dále na S chudší typy ostřicových luk, od V s Holcus mollis, plocha bez dřevin 1,66 oligotrofní ostřicové louky (až přechodové rašeliniště), proměnlivého složení, v mozaice se smilkovými a metličkovými trávníky, četné shluky vrb a dalších náletových dřevin, enkláva orobince, místy expanze Calamagrostis villosa 1,00 ± suché krátkostébelné oligotrofní trávníky s metličkou a smilkou, hojně s Bistorta major a Potentilla erecta



sečení 1× za 3 roky, v oligotrofnějších úsecích 1× za 5 let nebo i s vynecháním seče, dle potřeby redukce vrb

sečení 1× za 5 let, oligotrofnější partie bez sečení

sečení 1× za 2 roky, včetně rákosu, v jižní části sečení 1× za 3 roky


sečení 1× za 3 roky, mezofilní louku na SV 1× za 2 roky, dle potřeby výřez dřevin


sečení 1× za 2-3 roky, sušší okrajové části i 1× ročně, silně zmokřelé plochy lze ponechat bez zásahu


sečení živnějších úseků 1× za 2 roky, chudších 1× za 3-5 let, dle potřeby redukce náletových dřevin, včetně stinného jižního okraje

sečení 1× za 5 let, redukce náletových dřevin


sečení 1× za 5 let, v horní nejlépe části 1× za 2-3 roky

sečení 1× za 3 roky s výjimkou oligotrofních úseků s bulty, dle potřeby redukce dřevin




označení plochy 16

17

18

19

20

21

výměra stručný popis charakteru plochy v ha 1,02 ± suché krátkostébelné trávníky s metličkou, kostřavou červenou, smilkou, rdesnem, míst Meum athamanticum, okrajově seskupení náletových dřevin 0,45 v jižní části suché krátkostébelné trávníky s kostřavou, psinečkem, mochnou nátržníkem a rdesnem, většina plochy narušena po dočasné deponii sedimentu z rekonstruované vodní nádrže, zde zatím sukcesní společenstva s vlhkomilnými i synantropními druhy, mj. hojně Glyceria fluitans 0,21 vodní nádrž po nedávné rekonstrukci, včetně částečného odbahnění, ve vodě se ujímá Callitriche palustris a Glyceria fluitans, na S hojně Equisetum fluviatile, ve zrašelinělém pravobřežním litorálu lokalita všivce bahenního 1,17 sukcesní remízek jižně od přehradní nádrže a při výtoku z ní, nestejnověké porosty břízy, smrku, osiky, jívy, jeřábu, vrby ušaté, v břehu nádrže nepůvodní tavolník vrbolistý, převážně sušší polohy; porost byl značně proředěn v souvislosti s rekonstrukcí rybníka a po výřezu náletových dřevin na konci r. 2014 0,90 sukcesní remízek vedený celý jako lesní porost (viz dílčí plocha A), nerovnoměrně smíšený porost osiky, smrku a břízy, ve výplni vrby ušaté, volně zapojený etážovitý porost středního věku 0,73 sukcesní remíz, mladší porosty náletových dřevin, včetně průseku elektrovodu s výmladkovými (opakovaně vyřezávanými) vrbami ušatými

22 23

0,11 0,50

24

1,00





v nejbližších 3 letech sečení každoročně, sečení 1× za 3 roky, první seč v r. 2015 poté 1× za 2 roky

dle potřeby výřez náletových dřevin v pravém břehu nádrže, případně redukce expanzivních rostlin

dle potřeby výřez náletových dřevin v pravém břehu nádrže

na většině plochy bez zásahu, případná bez návrhu redukce náletových dřevin možná; jižně od rybníka pravidelný výřez dřevin a sečení 1× za 2-3 roky – převod na travní porost bez návrhu, šetrné probírky možné bez návrhu

bez návrhu, částečný výřez dřevin možný; v případě radikálního výřezu dřevin pod elektrovodem převod na travní porost – sečení 1× za 2-3 roky bez návrhu bez návrhu, částečný výřez dřevin možný

okrajová část sukcesního remízu zaujímajícího svah vně území PR sukcesní remíz, na většině plochy volně zapojený porost břízy s hojnou vrbou ušatou a příměsí smrku, na SZ skupina odrostlých osik, dále na SV podmáčené světliny dva sukcesní remízy oddělené podmáčenou světlinou s expanzí bez návrhu, nepokračovat v redukci vrby ušaté; západní remíz nedávno silně prosvětlený, v současnosti stromového patra již jen ředinatý porost břízy s příměsí osiky a smrku, při dolním okraji souvisle vzrostlá vrba ušatá, E1 částečně narušeno (spáleniště), při východním okraji skupinka starších smrků (evidovaný lesní porost); východní remíz je relativně zapojený, byť místy prořezaný, s převahou břízy, dále s osikou, smrkem, klenem a vrbou ušatou, místy s prameništi

bez návrhu

bez návrhu bez návrhu

bez návrhu

označení plochy 25

26 27 28 29

30

výměra stručný popis charakteru plochy v ha 0,86 nesouvislý remíz v podmáčeném terénu při potoce, starší smrky s hojnou břízou a výplní vrb ušatých, zamokřené světliny s hojnými prstnatci 0,16 nesouvislý menší sukcesní remíz s břízou a hojnou vrbou ušatou, zasahující ostřicové louky – bylinnější typy 0,24 menší sukcesní remíz při potoce, skupinka různě vzrostlých smrků s příměsí břízy a bohatou výplní vrby ušaté 0,22 nesouvislý sukcesní remíz různorodého složení, mj. s modřínem, smrkem, břízou, mladým klenem, převážně v sušší poloze 0,32 členité sukcesní remízy pestrého složení, při silnici skupina volně stojících starších smrků s výplní jeřábu, břízy, jívy, osiky, níže hojně vrba ušatá a bříza 0,51 vrbové houštiny se zbytky zamokřených světlin, okrajově bříza, řidčeji smrk



zamezit rozšiřování remízů, redukce vrb bez návrhu při okrajích vhodná zamezit rozšiřování remízů, redukce vrb při okrajích vhodná bez návrhu, zamezit rozšiřování porostu do okolí bez návrhu, částečný výřez dřevin možný bez návrhu, částečný výřez dřevin možný bez návrhu

bez návrhu bez návrhu, zamezit rozšiřování porostu do okolí bez návrhu bez návrhu

bez návrhu

ochranné pásmo označení plochy 31

32 33

34 35

36

37 38 39

40

41

výměra stručný popis charakteru plochy v ha 0,58 mezofilní i vlhčí louky ve svahovém prohybu, zčásti degradované, místy tužebníková lada, okrajově hojné prstnatce, v horní části solitérní jasan, další stromy při okrajích 0,53 krátkostébelné mezofilní trávníky úhorového původu, druhově chudé, při okrajích bylinotravní lada 0,97 na Z ve svahu vlhká louka proměnlivého složení, bylinná, ale též s ostřicemi, roztr. prstnatec májový, porost mírně degradovaný, dále na S mezofilní trávník, ve východní části krátkostébelná sušší louka, pravidelně sečená 0,11 světlina, okrajově zasahující mokrá nitrofilní lada s chrasticí, tužebníkem, kopřivou a kozlíkem bezolistým 0,84 na jihu degradované mezofilní až hygrofilní trávníky, na severu zasahují mokrá nitrofilní lada s chrasticí, tužebníkem a kozlíkem, případně ostřicemi, roztr. náletové vrby a břízy 2,36 krátkostébelné mezofilní trávníky s kostřavou červenou a psinečkem tenkým, každoročně sečené, na S a SV vlhčí úseky, místy s pcháčem různolistým 0,14 volné seskupení klenů a jasanů, včetně několika vzrostlých smrků, na sušší svahové hraně, ruderalizovaný podrost 0,25 okraj sukcesního remízku se světlinami, ve svahu 0,63 remíz v mírném, nezamokřeném svahu, balvanové snosy, po výběrných těžbách volně zapojený až mezernatý porost nestejného věku s převahou klenu a jasanu a 2 staršími smrky, bohatší bylinné patro 0,51 remíz – v jižní části vzrostlá smrková kmenovina při potůčku, dále na sever rozvolněné shluky klenů a jasanů s degradujícími zbytky mezofilních i vlhkých luk 0,83 na většině plochy sukcesní remíz se smrkem středního i vyššího věku, početnou břízou a bohatou výplní vrb ušatých, prameniště, podmáčené světliny, degradující ostřicové louky, lada s Calamagrostis villosa, paseková a semiruderální společenstva



sečení 1× za 1-2 roky






sečení dle technických možností, alespoň 1× za 5 let sečení 1× za 1-2 roky

bez návrhu



porost zachovat – nemýtit a neprořezávat bez návrhu nepokračovat s prosvětlováním

porost zachovat – nemýtit a neprořezávat bez návrhu nepokračovat s prosvětlováním

bez návrhu, výběrová seč v hlavní části (smrk) možná

bez návrhu

redukce vrb v okrajových partiích, alespoň příležitostné sečení všech porostů bez souvislejších stromových či keřových porostů

bez návrhu


Pøíloha M1

Orientaèní mapa území na podkladu Základní mapy ÈR 1:50 000, s vyznaèením polohy dalích ZCHÚ

1:50000

PO Jizerské hory

PR Klikvová louka

PR Jedlový dùl

PP Tichá øíèka

PR Malá Strana

CHKO Jizerské hory PP Jindøichovský mokøad

0

0.5

1

1.5

2

Kilometers km

© ÈÚZK, AOPK ÈR

Legenda: hranice ZCHÚ hranice ochranného pásma hranice CHKO hranice ptaèí oblasti

Pøíloha M2

Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

1:5000

356/2

353

403/5

427/2 657

398/1

375/1

1905

398/3

358

398/2

430/1

495/2 489/4 494/1

346 375/2

489/3

360/2

495/3 489/7

489/1

k. ú. Horní Maxov

496/1

520/2

563 599 566/1

521/3

614/2 601/1

516

604

521/3 521/1

606

607/1

1872/1 1868

k. ú. Luèany nad Nisou

1866 1875/1

2560

607/2

1826

1858

1875/2

1850

18571856 1855

1819/3

1822

ZCHÚ OP

k. ú. Horní Maxov k. ú. Luèany n. Nis.

0

50

100

150

1819/1

200

m Meters

© ÈÚZK

Pøíloha M3

Mapa dílèích ploch

na podkladu ortofotomapy z r. 2011

1:5000

31

1

2

32

20

21

18 17

37

4

5

19 3 16

6

22

7 23

15

30

38

8

14

9

27

41

26 13

33

24

39

10

34

12

40

25 29 28

11

35

36

Legenda: hranice ZCHÚ hranice ochranného pásma hranice dílèích ploch (azurová èísla)

0

50

100

150

200

m Meters

© ÈÚZK

Pøíloha M4

Mapa dílèích ploch na lesní pùdì

A

531 Da 108

F

531 Da 7

B

C

na podkladu ortofotomapy z r. 2011

1:5000

531 Da 5

D

531 Da 108

531 Dd 6

G 531 Dd 9

E 531 Dc 5

Legenda: hranice ZCHÚ hranice ochranného pásma hranice dílèích ploch

0

50

100

150

200

m Meters

© ÈÚZK

Pøíloha M5

Lesnická mapa typologická a mapa stupòù pøirozenosti lesních porostù na podkladu ortofotomapy z r. 2011

1:5000

A

531 Da 108

C

531 Da 7

B

531 Da 5

D

F

531 Da 108

7G3

531 Dd 6

G 531 Dd 9

E 531 Dc 5

Legenda: hranice ZCHÚ hranice ochranného pásma stupnì pøirozenosti: A - les pùvodní B - les pøírodní C - les pøírodì blízký D - les kulturní E - les nepùvodní

0

50

100

150

200

m Meters

© ÈÚZK

Příloha M6

Mapa stabilního katastru a historické letecké snímky z r. 1938, 1953 a cca 1998

1843

1938

1953

cca 1998

BOTANICK◊ PR”ZKUM PR Mal¤ Strana v r. 2014 (PÚÁloha S1 Pl¤nu p„‚e)

...................................

prosinec 2014

Botanický průzkum PR Malá Strana v r. 2014

Obsah

1. Úvod ...................................................................................................................................2 2. Metodika.............................................................................................................................2 3. Fytocenologický průzkum...................................................................................................3 3.1 Srovnání snímků z r. 1991 se současným stavem území............................................3 3.2 Srovnání paralelních ploch (referenční snímky) ......................................................14 3.3 Mapování vegetace ...................................................................................................18 3.4 Syntaxonomické hodnocení rostlinných společenstev zájmového území................18 4. Floristický průzkum..........................................................................................................19 4.1 Floristický přehled ....................................................................................................20 4.2 Poznámky k výraznějším taxonům...........................................................................26 5. Závěr.................................................................................................................................29 6. Použitá literatura .............................................................................................................31 Přílohy: Tabulky fytocenologických snímků z r. 1991 a 2014, včetně hlavičkových údajů Mapy rozšíření vybraných druhů rostlin a mapy s lokalizací fytocenologických snímků

1


1. ÚVOD Předložená práce je rozšířením botanických informací o PR Malá Strana a jejím ochranném pásmu obsaženým v plánu péče na r. 2015-2024. Jsou zde obsaženy bližší údaje o květeně a vegetaci území, vycházející z terénního šetření v r. 2014. Toto šetření navázalo na dřívější průzkumy autora tohoto textu z r. 1991 a 2004 a na dílčí průzkum z r. 2011 (okolí Maxovského rybníka). V r. 1991 bylo v území o něco širším než je stávající rezervace s ochranným pásmem zapsáno 110 fytocenologických snímků. Nedávné objevení mapky s přibližnou lokalizací těchto snímků vedlo k myšlence porovnat současný stav porostů se zápisy z r. 1991, tedy z doby před 23 lety. Při aktuálním šetření bylo zapsáno 25 nových snímků, většinou na pevně fixovaných plochách, které umožňují opakované zápisy v budoucnu. Vzhledem k tomu, že je tento text předkládán jako samostatná příloha plánu péče, nejsou zde již opakovány obecné charakteristiky území.

2. METODIKA Předmětem zájmu bylo území zhruba v hranicích nově vyhlašované PR Malá Strana a jejího ochranného pásma, nad tento rámec byla sledována i situace v sv. části dosavadního OP, tj. v prostoru pod ústavem sociální péče. Při opakovaných návštěvách od 16. 5. do 31. 10. 2014 byl sledován výskyt ochranářsky významných druhů rostlin, orientačně byla zapisována květena celého území. Floristický průzkum byl ale spíše doplňkem fytocenologických šetření. Hlavní část prací proběhla ve dnech 3. 7., 4. 7., 15. 7. a 18. 7. 2014. V těchto dnech bylo postupně založeno 21 trvalých snímkových ploch a zapsány další 4 snímky na nefixovaných plochách. Trvalé plochy mají standardní rozměr 5 × 5 metrů s orientací po světových stranách, nefixované snímky byly zapisovány na plochách různých rozměrů. Zajištění trvalých ploch spočívalo v zapuštění kovových značek do země a zaměření jv. rohu plochy turistickým přijímačem signálu GPS (tzn. s očekávanou chybou kolem 5 m), v rámci možností byly rohové body ploch zaměřeny i na různé, pokud možno trvalejší orientační body v okolí s pomocí laserového dálkoměru. Navíc byla každá plocha vyfotografována z jižní a severní strany. Kombinací těchto prostředků byla zvýšena naděje, že plochy bude možné později dohledat a v nezměněné poloze vytyčit. (Viditelné značení ploch nebylo možné z důvodu jejich opakovaného sečení.) Dohledání, pouze s menší přesností, je možné i u čtyřech nefixovaných ploch, neboť i tyto byly zaměřeny a opatřeny lokalizačními poznámkami. Na každé ploše byl pořízen běžný fytocenologický zápis, s použitím rozšířené BraunBlanquetovy stupnice pokryvnosti a početnosti (WESTHOFF & van der MAAREL 1978). Pozdější zpracování fytocenologických snímků bylo provedeno v programech TurboVeg (HENNEKENS & SCHAMINÉE (2001) a JUICE (TICHÝ 2002). To platí i pro snímky z r. 1991 (původně editované v software Edifyt a teprve následně převedené do TurboVegu), které ovšem byly pořizovány s využitím jedenáctičlenné stupnice dle Domina a Hadače (HADAČ et al. 1969). Aby bylo možné tehdejší snímky snáze porovnat se současnými, byly v programu JUICE převedeny do méně detailní Braun-Blanquetovy rozšířené stupnice. Současně byla sjednocena nomenklatura v obou snímkových souborech a odstraněny zjevné determinační chyby. Rozmístění ploch současných fytocenologických snímků bylo voleno tak, aby pokud možno reprezentativním způsobem pokrylo hlavní typy travinné a mokřadní vegetace území, zejména pak porosty ochranářsky významné. Z tohoto důvodu nebyla sledována různá sukcesní společenstva a zjevná degradační stádia, včetně porostů s expanzí Phragmites australis a Typha latifolia (u těchto porostů hrálo roli i to, že je zde již prováděn vegetační výzkum jinými řešiteli). Původním záměrem bylo lokalizovat trvalé plochy do pokud možno srovnatelných míst, kde 2


byly v r. 1991 zapisovány fytocenologické snímky. To se však ukázalo takřka neproveditelným, neboť poloha tehdejších snímků byla jen orientačně zakreslena do mapy měřítka 1:5000 s pouhým parcelním polohopisem, tzn. s velkou potenciální nepřesností. Dostupná mapka vznikla až dodatečným překreslením z terénního podkladu, který se bohužel nezachoval, což mohlo vést k dalšímu zkreslení. Z porovnání starých fytocenologických zápisů s aktuální situací v terénu pak nezřídka vyplynuly dalekosáhlé změny ve složení vegetace, kdy dřívější porostní mozaiku již nebylo vůbec možné identifikovat. Umístění současných fytocenologických snímků je tak většinou nezávislé na plochách snímků z r. 1991, několik výjimek tvoří případy, kdy dřívější snímky lze vztáhnout k jednoznačnějším orientačním bodům. Tam, kde bylo možné alespoň přibližně odhadnout umístění snímků z r. 1991, byl ve stručnosti popsán charakter současné vegetace. Protože je takových případů celá řada, lze si z těchto dílčích, byť pouze „přibližných“ srovnání složit poměrně věrohodný obraz o změnách ve složení vegetace území za uplynulých 23 let. Názvosloví cévnatých rostlin, použité v tomto textu, vychází z Klíče ke květeně ČR (KUBÁT et al. 2002), názvosloví mechorostů je z práce KUČERA & VÁŇA (2005). Mechorosty jsou ale vyhodnoceny velmi informativním způsobem, což odpovídá způsobu zpracování u snímků z r. 1991. U současných snímků byly neurčené mechorosty sebrány pro pozdější případnou determinaci. V případě taxonu „Sphagnum sp.“ se ve valné většině případů jedná o Sphagnum fallax.

3. FYTOCENOLOGICKÝ PRŮZKUM 3.1 Srovnání snímků z r. 1991 se současným stavem území V následujícím textu jsou porovnány vybrané dřívější snímky se současným stavem území. Pokud lze ke snímkům z r. 1991 doložit polohově srovnatelný snímek z r. 2014, je zde uveden, v opačném případě je alespoň zkratkovitě komentován současný stav vegetace v okolí předpokládaného místa pořízení snímku. Všechny fytocenologické snímky, jak současné, tak i z r. 1991, jsou pak uvedeny i v tabulkách zařazených do přílohy. Sn. 98, TSP 1 (1991) E1 (100 %): Holcus mollis 5, Rumex acetosa 3, Ranunculus repens 3, Poa pratensis 2b, Veronica chamaedrys 2a, Alopecurus pratensis 2a, Poa trivialis 2m, Hypericum maculatum +, Rumex crispus +, Deschampsia cespitosa +, Bistorta major +, Festuca rubra +, Dactylis glomerata +, Festuca pratensis r, Stellaria graminea r (2014) E1 (100 %): Hypericum maculatum 3, Festuca rubra 3, Rhinanthus major 2b, Agrostis capillaris 2a, Ranunculus acris 1, Campanula rotundifolia 1, Stellaria graminea 1, Veronica chamaedrys 1, Campanula patula 1, Rumex acetosa 1, Achillea millefolium +, Leucanthemum ircutianum +, Galium saxatile +, Galium uliginosum +, Alchemilla monticola+sp. +, Cerastium arvense r, Phyteuma spicatum r, Vicia cracca r; E0 (10 %): Rhytidiadelphus squarrosus 2a.

Komentář: Mezofilní trávník při jv. okraji území (ochranné pásmo), součást rozsáhlého a v současnosti dosti homogenního porostu. Jedná se o každoročně sečený porost, jehož druhové složení se od r. 1991 zcela zásadně proměnilo. Porost původně úhorové fyziognomie, s dom. Holcus mollis je nyní charakterizován dominancí Festuca rubra (Holcus mollis zcela chybí), při významném podílu dvouděložných bylin. Sn. 99 E1 (100 %): Ranunculus repens 4, Poa pratensis 3, Rumex acetosa 2b, Poa trivialis 2a, Holcus mollis 2a, Veronica chamaedrys 2a, Achillea millefolium 2a, Phleum pratense 2m, Rumex longifolius 2m, Alopecurus pratensis 2m, Agrostis capillaris 2m, Dactylis glomerata +, Festuca rubra +, Ranunculus acris +, Galium album r.

3


Komentář: Porost při jv. okraji území, v současnosti součást každoročně sečeného trávníku. V r. 1991 mezofilní ruderalizovaný vlhčí trávník s dom. Ranunculus repens. Aktuální složení podobné jako u TSP 1 – dom, Festuca rubra, Hypericum maculatum, Rhinanthus major, hojně Agrostis capillaris, dále Bistorta major, Cirsium heterophyllum, místy Holcus mollis a Galium saxatile, jednotlivě Platanthera chlorantha, zcela chybí Ranunculus repens. Opět vlivem častého sečení došlo k zásadní proměně porostu. Sn. 97, TSP 2 (1991) E1 (100 %): Bistorta major 4, Poa trivialis 3, Rumex acetosa 3, Festuca rubra 2b, Deschampsia cespitosa 2a, Alopecurus pratensis 2a, Veronica chamaedrys 2a, Achillea millefolium 2m, Ranunculus acris 2m, Agrostis capillaris 2m, Dactylis glomerata +, Heracleum sphondylium +, Phleum pratense +. (2014) E1 (100 %): Agrostis capillaris 3, Cirsium heterophyllum 3, Festuca rubra 3, Veronica chamaedrys 2a, Bistorta major 2a, Rhinanthus major 2a, Hypericum maculatum 2m, Stellaria graminea 1, Deschampsia cespitosa 1, Ranunculus acris 1, Galium saxatile 1, Campanula patula +, Vicia cracca +, Cerastium holosteoides +, Potentilla erecta +, Rumex acetosa +, Galium uliginosum r, Carex ovalis r, Poa pratensis r, Carex pallescens r, Alchemilla monticola+sp. r; E0 (20 %): Rhytidiadelphus squarrosus 2b.

Komentář: Porost při úpatí svahu v jv. části území, ve vlhčí poloze, na hranici PR a na rozhraní každoročně sečených porostů a porostů sečených třikrát za posledních 10 let. V současnosti se jedná o poměrně typický porost as. Polygono-Cirsietum heterophylli s pestrým druhovým složením. V r. 1991 druhově značně chudší porost s dom. Bistorta major a se známkami zkulturnění či degradace (hoj. Poa trivialis, Alopecurus pratensis a Rumex acetosa). Výrazná změna druhové garnitury. Sn. 62 (1991) E1 (100 %): Deschampsia cespitosa 5, Bistorta major 4, Ranunculus acris 2m, Juncus filiformis 2m, Rumex acetosa 2m, Potentilla erecta +, Ranunculus repens r, Galium saxatile r, Myosotis nemorosa r.

Komentář: Porost v jv. části OP, ve vlhké úžlabině blízko silnice, každoročně sečeno. V r. 1991 druhově chudý porost s dom. Bistorta major a Deschampsia cespitosa, v současnosti v okolí spíše mezofilní trávníky s Festuca rubra, Agrostis capillaris, Rhinanthus major (hoj.), roztr. Bistorta major a Cirsium palustre, jen řídce Deschampsia cespitosa. Sn. 61 (1991) E1 (100 %): Holcus mollis 4, Rumex acetosa 2a, Poa pratensis 2a, Agrostis capillaris 2a, Bistorta major 2m, Deschampsia cespitosa 2m, Ranunculus repens +, Festuca rubra +, Veronica chamaedrys +, Rumex obtusifolius r, Phyteuma spicatum r, Heracleum sphondylium r, Ranunculus acris r, Myosotis nemorosa r.

Komentář: V blízkosti předchozího snímku, v r. 1991 pruh 5 m pod silnicí s dominancí Holcus mollis a běžnými druhy mezofilních zkulturněných luk. aktuálně krátkostébelný trávník jednotného vzhledu, s dom. Festuca rubra, přimíšeně s dalšími travami (avšak zcela bez Holcus mollis) a s vysokým podílem bylin: Rhinanthus major (hoj.), Plantago lanceolata, Ranunculus acris, Bistorta major, Myosotis nemorosa, sporadicky Platanthera chlorantha. Sn. 58 (1991) E1 (100 %): Myrrhis odorata 5, Rumex obtusifolius 2a, Urtica dioica 2a, Ranunculus repens 2m, Alchemilla monticola+sp. 2m, Aegopodium podagraria +, Alopecurus pratensis +, Dactylis glomerata +, Galeopsis bifida +, Rumex acetosa +, Heracleum sphondylium +, Myosotis nemorosa r.

Komentář: Při východním okraji OP, při zbořeništi, ve stínu starých stromů (lípa, klen, jasan), spol. s Myrrhis odorata. Porost dosud existuje, ale s nižší pokryvností Myrrhis odorata, dom.

4


Aegopodium podagraria, hojně Dactylis glomerata, dále Deschampsia cespitosa, Epilobium montanum, jen málo Urtica dioica. Sn. 56 (1991) E1 (100 %): Bistorta major 5, Alopecurus pratensis 3, Rumex acetosa 2b, Ranunculus repens 2a, Aegopodium podagraria 2a, Deschampsia cespitosa 2a, Rumex obtusifolius 2m, Veronica chamaedrys 2m, Poa trivialis 2m, Myosotis nemorosa 2m, Heracleum sphondylium +, Festuca rubra +, Caltha palustris +.

Komentář: Okrajová část OP při jižní hranici území, vlhká úžlabina, přesná lokalizace nejasná, patrně již v poloze aktuálně sečené 3× za 10 let. Ve vyznačeném místě se srovnatelný porost nevyskytuje, nejlépe odpovídá dílčí porost v okolí: Bistorta major 4, Deschampsia cespitosa 2b, Galium saxatile 2a, Potentilla erecta 2a, Holcus mollis (lok. hoj.), Festuca rubra. Sn. 59 (1991) E1 (100 %): Festuca rubra 4, Alchemilla monticola+sp. 3, Anthoxanthum odoratum 2b, Bistorta major 2b, Ranunculus acris 2a, Poa pratensis 2a, Trisetum flavescens 2m, Veronica chamaedrys 2m, Campanula patula 2m, Hypericum maculatum 2m, Rumex acetosa 2m, Ranunculus repens 2m, Alopecurus pratensis +, Vicia cracca +, Achillea millefolium +, Agrostis capillaris +, Dactylis glomerata +, Deschampsia cespitosa +, Leucanthemum ircutianum r, Plantago lanceolata r, Cirsium palustre r.

Komentář: V ochranném pásmu při jižním okraji území, sečeno 3× za 10 let. V r. 1991 poměrně pěkný mezofilní trávník s dom. Festuca rubra, dnes v okolí různé typy trávníků, s lok. dom. Bistorta major, Holcus mollis, dále Deschampsia cespitosa, Equisetum sylvaticum, Rumex acetosa aj., avšak bez vyšší pokryvnosti Festuca rubra. Sn. 57 (1991) E1 (100 %): Alchemilla monticola+sp. 5, Ranunculus repens 3, Bistorta major 3, Rumex acetosa 2b, Veronica chamaedrys 2b, Poa trivialis 2a, Alopecurus pratensis 2a, Heracleum sphondylium 2a, Hypericum maculatum 2m, Dactylis glomerata +, Agrostis capillaris +, Aegopodium podagraria +, Deschampsia cespitosa r, Rumex obtusifolius r.

Komentář: V OP při jižním okraji území, zamokřená úžlabina poblíž vzrostlého klenu, sečeno 3× za 10 let. V r. 1991 spíše mezofilní bylinný trávník s dom. Alchemilla sp., v současnosti zde porost podobného charakteru chybí, namísto něj se vyskytuje mozaika ladních spol. s Filipendula ulmaria, Phalaris arundinacea, Deschampsia cespitosa, Aegopodium podagraria (lok.), Senecio ovatus aj. Sn. 54 (1991) E1 (100 %): Poa palustris 4, Alopecurus pratensis 3, Caltha palustris 3, Stellaria alsine 3, Ranunculus repens 2b, Galeopsis bifida 2a, Galium palustre 2m, Equisetum fluviatile 2m, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia 2m, Filipendula ulmaria +.

Komentář: Původně v sv. části OP, nyní již mimo zájmové území, silně zamokřená eutrofizovaná plocha, sečeno pouze v r. 2012. V r. 1991 lado s dom. Poa palustris, aktuálně na velké ploše převládá Phalaris arundinacea, dále Urtica dioica, Aegopodium podagraria, místy Valeriana excelsa subsp. sambucifolia, též úseky s hoj. Filipendula ulmaria, Caltha palustris, Myosotis nemorosa, Chaerophyllum hirsutum, Crepis paludosa... Sn. 51, TSP 4 (1991) E1 (100 %): Juncus filiformis 4, Viola palustris 3, Bistorta major 2b, Deschampsia cespitosa 2a, Rumex acetosa 2a, Holcus mollis 2m, Agrostis canina 2m, Potentilla erecta 2m, Anthoxanthum odoratum +, Valeriana

5


excelsa subsp. sambucifolia +, Equisetum fluviatile +, Carex nigra +, Crepis paludosa +, Ranunculus acris r, Galium saxatile r, Lychnis flos-cuculi r, Myosotis nemorosa r, Cirsium palustre r; E0 (100 %): Sphagnum sp. 5. (2014) E1 (90 %): Juncus filiformis 3, Potentilla erecta 2b, Festuca rubra 2b, Holcus mollis 2a, Anthoxanthum odoratum 2a, Carex nigra 2a, Viola palustris 2a, Bistorta major 2a, Deschampsia cespitosa 2a, Crepis paludosa 2m, Agrostis canina 2m, Nardus stricta 1, Epilobium palustre 1, Ranunculus acris 1, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia 1, Eriophorum angustifolium 1, Carex echinata 1, Cirsium palustre 1, Ranunculus auricomus +, Rhinanthus major +, Caltha palustris +, Filipendula ulmaria +, Equisetum fluviatile +, Juncus effusus +, Rumex acetosa +, Dactylorhiza majalis r; E0 (35 %): Sphagnum sp. 3.

Komentář: V okrajové jv. části rezervace, zamokřená úžlabina, sečeno 3× za decenium. V r. 1991 porost s dom. Juncus filiformis, v současnosti tento druh v okolí mnohem méně četný, plocha založena v místě s jeho relativně vyšší pokryvností, dle pokryvnosti mechového patra ale spíše v sušší poloze. Současný porost oproti por. z r. 1991 druhově bohatší, s vyšším uplatněním lučních druhů, zejména Festuca rubra. Snímkovaný porost se vyznačuje přítomností Holcus mollis, který v okolí jinak ± chybí. Sn. 47 E1 (80 %): Juncus effusus 3, Lychnis flos-cuculi 2b, Myosotis nemorosa 2b, Agrostis stolonifera 2a, Stellaria alsine 2a, Festuca rubra 2a, Rumex acetosa 2a, Poa trivialis 2m, Ranunculus repens 2m, Crepis paludosa 2m, Epilobium ciliatum 2m, Juncus bulbosus 2m, Cirsium palustre +, Epilobium palustre +, Equisetum sylvaticum +, Galium uliginosum +, Hypericum maculatum +, Tussilago farfara +, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia +, Anthoxanthum odoratum +, Deschampsia cespitosa +, Filipendula ulmaria r, Achillea millefolium r, Geum rivale r, Carex nigra r, Poa palustris r, Juncus articulatus r; E1juv.: Acer pseudoplatanus r.

Komentář: Porost v sv. části rezervace, snímek z r. 1991 zapsán při pravém břehu opevněného potůčku – kanálu. Původně vlhká narušená louka s expanzí Juncus effusus, nyní místy již expanze náletových dřevin (bříza s příměsí osiky a vrby ušaté), ve zbylém volném prostoru vlhká úhorová louka proměnlivého složení, mj. s Bistorta major, Equisetum sylvaticum, Potentilla erecta, Crepis paludosa, místy hojně Dactylorhiza fuchsii, bez Juncus effusus. Sn. 42-45: rašelinné louky v sv. části rezervace, sečené 2× za decenium, původní plochy snímků lze alespoň přibližně dohledat. (1991, sn. 42) E1 (100 %): Carex rostrata 4, Bistorta major 4, Viola palustris 3, Carex nigra 2m, Agrostis canina 2m, Ranunculus repens 2m, Caltha palustris 2m, Carex canescens 2m, Rumex acetosa 2m, Galium uliginosum +, Geranium sylvaticum +, Potentilla erecta +, Festuca rubra +, Ranunculus acris +, Poa trivialis r, Cirsium palustre r, Epilobium palustre r, Myosotis nemorosa r; E0 (50 %): Sphagnum sp. 3.

Komentář: V současnosti druhově chudý porost s dom. Carex rostrata a Bistorta major, dále Potentilla erecta, Agrostis canina aj., E0 jen slabě vyvinuto, v okolí se vyskytují kvalitnější porosty. (1991, sn. 43) E1 (100 %): Agrostis canina 3, Viola palustris 3, Bistorta major 2b, Festuca rubra 2b, Myosotis nemorosa 2a, Equisetum fluviatile 2m, Angelica sylvestris 2m, Caltha palustris 2m, Carex nigra 2m, Crepis paludosa 2m, Juncus filiformis +, Carex canescens +, Ranunculus auricomus +, Cirsium palustre +, Galium uliginosum +, Geranium sylvaticum +, Poa pratensis r, Potentilla erecta r, Achillea ptarmica r, Filipendula ulmaria r, Lychnis flos-cuculi r, Epilobium palustre r, Rumex acetosa r; E0 (20 %): Sphagnum sp. 2a, Brachythecium rivulare 2m

Komentář: Porosty s dom. Agrostis canina se dnes v tomto prostoru vyskytují na více místech, ale spolu s Juncus filiformis, Carex rostrata, Bistorta major, Cirsium palustre, Filipendula ulmaria aj. (1991, sn. 44) E1 (100 %): Geranium sylvaticum 4, Bistorta major 3, Juncus filiformis 3, Equisetum sylvaticum 2b, Festuca rubra 2a, Myosotis nemorosa 2m, Poa trivialis 2m, Ranunculus acris 2m, Geum rivale 2m, Alopecu-

6


rus pratensis 2m, Rumex acetosa 2m, Galium uliginosum +, Cirsium palustre +, Equisetum fluviatile +, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia +, Vicia cracca +, Hypericum maculatum +, Agrostis canina +, Lychnis flos-cuculi +, Caltha palustris r, Potentilla erecta r.

Komentář: Porost s dom. Geranium sylvaticum se v okolí již nevyskytuje, zachoval se však bylinný úsek s hoj. Angelica sylvestris, Crepis paludosa, Filipendula ulmaria, Geranium sylvaticum, Vicia cracca, dále Carex nigra (hoj.), Festuca rubra (hoj.), Valeriana excelsa subsp. sambucifolia, Caltha palustris, Geum rivale (lok.), Dactylorhiza majalis aj. Sn. 45 (1991) E1 (100 %): Agrostis canina 4, Viola palustris 3, Lysimachia vulgaris 2a, Crepis paludosa 2a, Juncus filiformis 2m, Carex echinata 2m, Equisetum fluviatile 2m, Bistorta major 2m, Anthoxanthum odoratum +, Carex nigra +, Festuca rubra +, Potentilla erecta r, Ranunculus acris r, Filipendula ulmaria r, Carex canescens r, Cirsium palustre r; E1juv.: Salix sp. +; E0 (95 %): Sphagnum sp. 5.

Komentář: Poloha snímku nejistá, na předpokládaném místě se dnes nachází ostřicová louka s hoj. Geum rivale, dále s Carex nigra, Juncus filiformis, Filipendula ulmaria, Geranium sylvaticum, Myosotis nemorosa, Dactylorhiza majalis... Sn. 85 (1991) E1 (100 %): Galium saxatile 4, Avenella flexuosa 3, Festuca rubra 3, Hypericum maculatum 2a, Bistorta major 2m, Luzula multiflora +, Hieracium lachenalii +, Achillea millefolium +, Rumex acetosa +, Veronica chamaedrys r, Potentilla erecta r.

Komentář: Liniový porost na náspu staré cesty, v r. 1991 dom. Festuca rubra, Avenella flexuosa a Galium saxatile, nyní zastíněno odrůstajícími náletovými dřevinami (a vzrostlým modřínem), zkrácený snímek: Avenella flexuosa 5, Galium saxatile 3, Bistorta major 2a, Agrostis capillaris 2m, Stellaria graminea 2m, Festuca rubra 1, Hypericum maculatum +, Hieracium lachenalii +, Sorbus aucuparia juv. +.

Sn. 86, TSP 6 (1991) E1 (100 %): Bistorta major 5, Galium saxatile 2a, Hypericum maculatum 2a, Avenella flexuosa 2a, Agrostis capillaris 2m, Achillea millefolium 2m, Deschampsia cespitosa 2m, Festuca rubra 2m, Nardus stricta +, Potentilla erecta +, Veronica chamaedrys +, Campanula rotundifolia +, Luzula multiflora +, Rumex acetosa r. (2014) E1 (100 %): Bistorta major 4, Avenella flexuosa 3, Holcus mollis 2b, Galium saxatile 2b, Festuca rubra 2b, Agrostis capillaris 2a, Nardus stricta +, Vaccinium myrtillus +, Rumex acetosa +, Potentilla erecta r.

Komentář: V jižní části rezervace, porost v suché okrajové části, ve svahu nad kamennou zídkou, poloha současného snímku není zřejmě zcela totožná se snímkem z r. 1991. Za uplynulých 10 let sečeno 2×. Floristické složení porostů je dosti podobné, současný snímek je ale zřetelně druhově chudší, totéž platí i o okolním porostu. Sn. 87 (2009) E1 (100 %): Hypericum maculatum 4, Bistorta major 4, Veronica chamaedrys 2b, Achillea millefolium 2a, Dactylis glomerata 2a, Deschampsia cespitosa 2a, Rumex acetosa 2a, Stellaria graminea 2m, Festuca rubra 2m, Potentilla erecta 2m, Aegopodium podagraria +, Ranunculus acris +, Alopecurus pratensis +, Galium saxatile +, Heracleum sphondylium +, Chaerophyllum hirsutum +, Poa pratensis +, Vicia cracca r, Rhinanthus minor r.

Komentář: Porost v blízkosti předchozího snímku, zřejmě již pod zídkou, v nezamokřeném terénu, dnes zde rostou mladé kleny. Současné porosty jsou značně nesourodé, nereprezentativní, zhruba tohoto složení: Bistorta major 3-4, Hypericum maculatum 2-3, dále Veronica chama-

7


edrys, Stellaria graminea, Holcus mollis, Dactylis glomerata, Agrostis capillaris, Vicia cracca, Senecio ovatus, Equisetum sylvaticum... Sn. 91 (2009) E1 (95 %): Carex nigra 3, Anemone nemorosa 3, Deschampsia cespitosa 3, Potentilla erecta 2b, Bistorta major 2a, Luzula multiflora 2m, Agrostis sp. 2m, Galium saxatile 2m, Briza media +, Ranunculus acris +, Veronica chamaedrys +, Nardus stricta +, Festuca rubra +, Carex panicea r, Cirsium palustre r, Crepis paludosa r, Rumex acetosa r; E0 (30 %): Sphagnum sp. 3.

Komentář: V jv. části PR, přechodný typ vlhké louky, v současnosti s nevýrazným E1 a bez výraznějšího zastoupení Carex nigra. Sečeno 2× za období. Zkrácený snímek: Deschampsia cespitosa 3, Agrostis capillaris 2b-3, Equisetum sylvaticum 2b-3, Holcus mollis 2b, Festuca rubra 2a, Bistorta major 2a, Potentilla erecta 2m, Cirsium palustre 1, Cirsium heterophyllum+, Carex echinata, Carex nigra, Carex ovalis, Crepis paludosa, Galium uliginosum, Juncus effusus, Myosotis nemorosa, Nardus stricta, Senecio ovatus, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia.

Sn. 90 (1991) E1 (100 %): Aegopodium podagraria 5, Carex nigra 4, Bistorta major 2b, Potentilla erecta 2a, Ranunculus acris 2a, Veronica chamaedrys 2a, Deschampsia cespitosa 2a, Festuca rubra 2a, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia 2m, Myosotis nemorosa 2m, Equisetum sylvaticum 2m, Galium uliginosum 2m, Juncus effusus +, Cirsium palustre +, Nardus stricta +, Angelica sylvestris r, Crepis paludosa r, Rumex acetosa r, Alchemilla monticola+sp. r.

Komentář: Degradovaná mírně vlhká louka v blízkosti rekreační zástavby, v okolí porosty částečně podobného složení, ale bez Aegopodium podagraria, poblíž Lysimachia punctata. Sečeno 2× za období. Sn. 88 a 89 (1991, sn. 88) E1 (75 %): Carex nigra 4, Juncus filiformis 2b, Chaerophyllum hirsutum 2a, Crepis paludosa 2a, Angelica sylvestris 2a, Tephroseris crispa 2a, Festuca rubra 2a, Cirsium palustre 2m, Nardus stricta 2m, Equisetum sylvaticum 2m, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia 2m, Galium uliginosum 2m, Potentilla erecta +, Ranunculus acris +, Anthoxanthum odoratum +, Myosotis nemorosa +, Viola palustris +, Bistorta major +, Carex echinata +, Epilobium palustre r, Hypericum maculatum r, Dactylorhiza majalis r, Lychnis flos-cuculi r, Ranunculus repens r; E0 (80 %): Sphagnum sp. 5. (1991, sn. 89) E1 (70 %): Carex panicea 5, Eriophorum angustifolium 2a, Viola palustris 2a, Crepis paludosa +, Angelica sylvestris +, Myosotis nemorosa +, Potentilla erecta +, Chaerophyllum hirsutum +, Bistorta major +, Cirsium palustre r, Galium uliginosum r, Epilobium palustre r; E0 (90 %): Calliergonella cuspidata 3, Climacium dendroides 2b, Plagiothecium sp. 2a, Sphagnum sp. 2a, Brachythecium rivulare 2m, Aulacomnium palustre 2m, Plagiomnium affine +.

Komentář: V r. 1991 u obou uváděných snímků vyhraněné ostřicové louky s dobře vyvinutým mechovým patrem. Zákres je pravděpodobně velmi nepřesný, neboť ve vyznačeném místě se nacházejí sušší úhorové trávníky s dom. Holcus mollis, Agrostis capillaris, Deschampsia cespitosa, Bistorta major aj., které typově naprosto neodpovídají. Západně odsud navazují mezotrofní svahová prameniště mj. s Montia hallii, která však opět druhovým složením neodpovídají snímkům z r. 1991. Typově blízké porosty leží až cca 70-80 metrů západně od vyznačené lokalizace. Dominuje Carex nigra, místy i Carex panicea (srovnej sn. 89), hojně Dactylorhiza majalis, Eriophorum angustifolium, Tephroseris crispa. Druhové složení je tedy dosti podobné, pouze v současnosti je zde dosti hojná Dactylorhiza majalis, místy i D. fuchsii. Sečeno 2× za období.

8


Sn. 29 (1991) E1 (100 %): Scirpus sylvaticus 4, Bistorta major 3, Deschampsia cespitosa 2a, Agrostis canina 2m, Agrostis stolonifera 2m, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia 2m, Viola palustris 2m, Carex canescens 2m, Rumex acetosa 2m, Potentilla erecta +, Carex echinata +, Carex nigra +, Cirsium palustre +, Caltha palustris +, Equisetum fluviatile +, Filipendula ulmaria r, Valeriana dioica r, Galium uliginosum r, Lychnis flos-cuculi r, Crepis paludosa r, Ranunculus acris r; E0 (40 %): Sphagnum sp. 3.

Komentář: Při severním okraji rezervace, snad již za její hranicí; v rámci ochranářského managementu nesečeno. Aktuálně porost s dom. Scirpus sylvaticus, hojně Bistorta major, doprovodně Equisetum sylvaticum, Potentilla erecta, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia, Alopecurus pratensis, Holcus mollis, Dactylorhiza majalis (hoj.), Platanthera chlorantha (zř.). Druhové složení částečně podobné, níže relativně oligotrofní, extenzivně sečené ostřicové louky. Sn. 31 (1991) E1 (100 %): Bistorta major 3, Phragmites australis 3, Myosotis nemorosa 3, Agrostis canina 2a, Caltha palustris 2a, Ranunculus repens 2a, Carex nigra 2a, Galium uliginosum 2m, Juncus filiformis 2m, Cirsium palustre 2m, Poa trivialis +, Juncus effusus +, Equisetum sylvaticum +, Rumex acetosa +, Lychnis flos-cuculi r, Senecio hercynicus r; E0 (5 %): nehodnoceno.

Komentář: V r. 1991 vlhká rdesnová louka s expanzí Phragmites australis (60-100 cm vys.). Aktuálně se ve vyznačeném místě nachází jen spáleniště po prosvětlovacích sečích v sousedním březovém remízku. Porost s rákosem se nachází na západním okraji navazující louky, jeho doprovod zde tvoří mj. druhy Crepis paludosa, Carex panicea, Carex nigra, Filipendula ulmaria (hoj.), Galium uliginosum, Epilobium palustre, Potentilla erecta, Valeriana dioica, místy je plošně vyvinuté mechové patro se Sphagnum sp. Není ovšem jisté, zda se snímek z r. 1991 váže právě k této ploše. Sn. 27 a 28 (1991, sn. 27) E1 (100 %): Filipendula ulmaria 5, Scirpus sylvaticus 4, Myosotis nemorosa +, Bistorta major +, Galium uliginosum r; (1991, sn. 28) E1 (100 %): Scirpus sylvaticus 5, Carex rostrata 2a, Galium uliginosum 2a, Myosotis nemorosa 2a, Caltha palustris 2a, Cirsium palustre +, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia +, Bistorta major +, Equisetum fluviatile r, Dactylorhiza majalis r.

Komentář: V severní části PR, výrazně zamokřená ostřicová louka, v rámci ochranářského managementu sečeno 2× za období, soukromým vlastníkem ale sečeno v posledních letech každoročně. Aktuálně zjištěna nízká Filipendula ulmaria (pokryvnost 3), Scirpus sylvaticus chybí, dále zde roste Festuca rubra, Carex nigra, Eriophorum angustifolium, Crepis paludosa aj., v širším okolí početně Dactylorhiza fuchsii a Dactylorhiza majalis, jednotlivě Platanthera chlorantha. Sn. 25, TSP 10 (1991) E1 (100 %): Carex rostrata 3, Juncus filiformis 3, Agrostis canina 2b, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia 2b, Bistorta major 2b, Carex nigra 2a, Caltha palustris 2m, Crepis paludosa +, Potentilla erecta +, Filipendula ulmaria r, Cirsium palustre r, Viola palustris r, Myosotis nemorosa r; E0 (90 %): Sphagnum sp. 5. (2014) E1 (70 %): Carex rostrata 3, Carex nigra 2b, Viola palustris 2b, Potentilla erecta 2a, Bistorta major 2a, Festuca rubra 2a, Agrostis canina 2m, Crepis paludosa 2m, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia 1, Cirsium heterophyllum 1, Angelica sylvestris 1, Caltha palustris 1, Epilobium palustre +, Valeriana dioica +, Galium palustre +, Equisetum fluviatile r, Cirsium palustre r, Galium uliginosum r, Rumex acetosa r; E1juv.: Salix aurita r; E0 (95 %): Sphagnum sp. 5.

9


Komentář: Nad pravým břehem Rábenky, ve zrašelinělém terénu, v r. 1991 pěkná rašelinná louka s dom. Carex rostrata a plně vyvinutým mechovým patrem, vysoká pokryvnost Agrostis canina, Bistorta major, Juncus filiformis a Viola palustris. Porosty podobného složení se v širším okolí tehdejšího snímku vyskytují dosud, typově podobný (polohově ale odlišný) porost je zachycen na TSP 10. Oproti minulosti se zvýšila druhová diverzita, rozšířila se Dactylorhiza majalis a zřejmě i Valeriana dioica. Sn. 24, TSP 11 (1991) E1 (100 %): Agrostis canina 3, Juncus filiformis 3, Bistorta major 3, Potentilla erecta 2a, Viola palustris 2a, Cirsium palustre 2a, Festuca rubra 2a, Deschampsia cespitosa 2m, Rumex acetosa 2m, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia +, Anthoxanthum odoratum +, Luzula multiflora +, Carex nigra +, Ranunculus acris +, Angelica sylvestris r, Crepis paludosa r; E0 (90 %): Sphagnum sp. 5. (2014) E1 (85 %): Agrostis canina 3, Carex nigra 2b, Potentilla erecta 2b, Bistorta major 2b, Juncus filiformis 2a, Festuca rubra 2m, Angelica sylvestris 1, Carex rostrata 1, Eriophorum angustifolium 1, Galium uliginosum 1, Cirsium palustre +, Epilobium palustre +, Galium palustre r, Rumex acetosa r; E0 (35 %): Sphagnum sp. 3.

Komentář: Zamokřený terén při pravém břehu Rábenky, na sn. z r. 1991 zachycen poněkud nevyhraněný porost as. Caricetum goodenowii se souvisle vyvinutým mechovým patrem. Částečně podobný charakter má současná TSP 11, ta však dle dobového zákresu leží více jak 50 m východně od snímku z r. 1991. Sn. 21 (1991) E1 (100 %): Filipendula ulmaria 5, Alopecurus pratensis 2b, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia 2b, Ranunculus repens 2a, Geum rivale 2a, Bistorta major 2a, Rumex obtusifolius 2m, Myosotis nemorosa 2m, Viola palustris 2m, Juncus effusus 2m, Deschampsia cespitosa +, Crepis paludosa +, Urtica dioica +, Lychnis floscuculi +, Galium uliginosum +, Poa trivialis +, Rumex acetosa +, Cirsium palustre r, Valeriana dioica r; E0 (40 %): Sphagnum sp. 3, Rhizomnium punctatum 2a.

Komentář: Zarostlý tok Rábenky cca 30 m pod mysliveckým posedem, liniový porost 6 x 2.5 m, převážně v levém břehu, vysokobylinný porost s dom. Filipendula ulmaria. V současnosti hojně Salix aurita, v E1 dom. Filipendula ulmaria, Cardamine amara, dále Geum rivale, Cirsium heterophyllum, Myosotis nemorosa, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia, Bistorta major, Galium palustre, Deschampsia cespitosa, Veratrum album subsp. lobelianum (lok.). Oproti minulosti regrese Alopecurus pratensis, Ranunculus repens a Rumex obtusifolius. Sn. 22 (1991) E1 (100 %): Carex panicea 5, Valeriana dioica 2b, Cirsium palustre 2m, Crepis paludosa 2m, Potentilla erecta 2m, Carex flava 2m, Filipendula ulmaria +, Myosotis nemorosa +, Caltha palustris +, Equisetum fluviatile +, Viola palustris +, Eriophorum angustifolium r, Dactylorhiza majalis r, Bistorta major r; E0 (20 %): Sphagnum sp. 2b.

Komentář: Vedle posedu při pravém břehu Rábenky, sn. z r. 1991 se žulovým výchozem v ploše, porost s dom. Carex panicea, aktuálně stejné místo nedohledáno, ale v okolí porosty podobného složení. Sn. 17, TSP 13 (1991) E1 (100 %): Carex rostrata 4, Juncus filiformis 3, Caltha palustris 2a, Viola palustris 2a, Carex nigra 2m, Epilobium palustre 2m, Galium uliginosum +, Angelica sylvestris r, Carex canescens r, Rumex acetosa r; E0 (100 %): Sphagnum sp. 5.

10


(2014) E1 (70 %): Carex rostrata 3, Carex nigra 2b, Agrostis canina 2a, Viola palustris 2a, Bistorta major 1, Eriophorum angustifolium +, Angelica sylvestris +, Epilobium palustre +, Caltha palustris r, Filipendula ulmaria r, Festuca rubra r, Rumex acetosa r; E0 (90 %): Sphagnum sp. 5.

Komentář: Přechodové rašeliniště ve střední části území, na pravém břehu Rábenky. Snímek z r. 1991 s dom. Carex rostrata a subdominantní Juncus filiformis zachycuje součást rozsáhlého, dosti homogenního porostu, do něhož spadá i plocha současné TSP 13. V současných porostech je pokryvnost Juncus filiformis nižší (2b-3, místy i zcela chybí), mírně se zvýšila druhová diverzita. Porosty byly v uplynulém období sečeny 2×. Sn. 16 (1991) E1 (100 %): Filipendula ulmaria 3, Juncus filiformis 3, Festuca rubra 3, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia 2b, Lychnis flos-cuculi 2b, Alopecurus pratensis 2a, Ranunculus repens 2a, Geum rivale 2a, Bistorta major 2a, Caltha palustris 2a, Carex rostrata 2m, Vicia cracca 2m, Agrostis canina 2m, Carex echinata 2m, Myosotis nemorosa +, Poa pratensis +, Galium uliginosum +, Crepis paludosa +, Deschampsia cespitosa +, Viola palustris +, Luzula multiflora +, Carex canescens +, Rumex acetosa +, Ranunculus acris r, Equisetum fluviatile r, Carex nigra r, Cirsium palustre r; E0 (10 %): Sphagnum sp. 2a.

Komentář: Při pravém břehu Rábenky, vlhká louka s bohatou bylinnou příměsí, v r. 1991 poloha s nejvyšší pokryvností Lychnis flos-cuculi. V současnosti nelze plochu jednoznačně lokalizovat, na pravděpodobném místě se nachází bylinný porost s hoj. Geum rivale, dále s Briza media, Carex nigra, Cirsium heterophyllum, Crepis paludosa, Festuca rubra, Filipendula ulmaria, Galium uliginosum, Holcus mollis, Hypericum maculatum (hoj.), Juncus effusus, Potentilla erecta, Scirpus sylvaticus, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia, Vicia cracca. Porost byl za minulé období sečený 2×. Sn. 20 (1991) E1 (100 %): Deschampsia cespitosa 4, Bistorta major 4, Cirsium heterophyllum 3, Myosotis nemorosa 2a, Filipendula ulmaria 2a, Galium uliginosum 2m, Cirsium palustre +, Juncus effusus +, Carex nigra +, Poa trivialis +, Potentilla erecta +, Ranunculus repens +, Veronica chamaedrys +, Achillea millefolium +, Rumex acetosa +, Epilobium palustre r, Lychnis flos-cuculi r, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia r; E1juv.: Salix silesiaca 2m.

Komentář: V blízkosti předchozího porostu, as. Polygono-Cirsietum heterophylli. V současnosti Bistorta major 3-4, Cirsium heterophyllum 2b, dále Carex nigra, Eriophorum angustifolium, Potentilla erecta, Hypericum maculatum aj. V blízkosti nízký keř Salix cf. ×subaurita.. Sn. 18 a 19 (1991, sn. 18) E1 (90 %): Agrostis canina 3, Juncus filiformis 3, Viola palustris 2b, Carex canescens 2a, Lychnis flos-cuculi 2a, Carex nigra 2a, Bistorta major 2a, Festuca rubra 2a, Angelica sylvestris 2m, Equisetum fluviatile 2m, Ranunculus acris 2m, Alopecurus pratensis +, Galium uliginosum +, Crepis paludosa +, Deschampsia cespitosa +, Rumex acetosa +, Juncus effusus r, Myosotis nemorosa r, Poa pratensis r, Cirsium palustre r; E0 (60 %): Sphagnum sp. 4. (1991, sn. 19) E1 (100 %): Agrostis canina 4, Bistorta major 3, Deschampsia cespitosa 2a, Festuca rubra 2a, Caltha palustris 2m, Galium uliginosum +, Juncus filiformis +, Myosotis nemorosa +, Ranunculus acris +, Cirsium palustre +, Equisetum fluviatile +, Rumex acetosa +, Potentilla erecta r, Epilobium palustre r, Angelica sylvestris r, Lychnis flos-cuculi r, Filipendula ulmaria r; E0 (35 %): Sphagnum sp. 3

Ve svahu nad pravým břehem Rábenky, pod průsekem elektrovodu, sečeno 2× za posledních 10 let. V r. 1991 přechodné typy rdesnových a ostřicových luk s hoj.-dom. Agrostis canina a s různě vyvinutým mechovým patrem. Přesná poloha tehdejších snímků je nejasná, v okolním prostoru ale dnes srovnatelné porosty chybí, nacházejí se zde bylinnější typy ostřicových luk s hoj. Carex nigra, obvykle bez zřetelných dominant.

11


Sn. 10-13, TSP 16 (199, sn. 101) E1 (100 %): Carex nigra 5, Potentilla erecta 2b, Avenella flexuosa 2a, Bistorta major 2a, Deschampsia cespitosa 2m, Nardus stricta 2m, Carex echinata 2m, Agrostis canina 2m, Viola palustris +, Eriophorum vaginatum +, Festuca rubra +, Hieracium lachenalii r, Equisetum fluviatile r; E0 (80 %): Sphagnum sp. 4, Polytrichum commune 2m. (1991, sn. 11) E1 (100 %): Equisetum fluviatile 3, Angelica sylvestris 2a, Bistorta major 2a, Agrostis canina 2m, Viola palustris 2m, Carex echinata 2m, Potentilla erecta +, Carex canescens +, Juncus filiformis +, Festuca rubra +, Crepis paludosa r, Caltha palustris r, Carex nigra r, Lychnis flos-cuculi r, Rumex acetosa r; E0 (100 %): Sphagnum sp. 5. (1991, sn. 12) E1 (100 %): Juncus filiformis 3, Viola palustris 3, Agrostis canina 2b, Equisetum fluviatile 2b, Carex nigra 2a, Angelica sylvestris 2a, Bistorta major 2a, Poa pratensis 2m, Caltha palustris 2m, Carex rostrata 2m, Festuca rubra 2m, Rumex acetosa 2m, Lychnis flos-cuculi +, Dactylorhiza majalis +, Ranunculus acris r, Galium uliginosum r, Myosotis nemorosa r, Crepis paludosa r, Potentilla erecta r; E0 (95 %): Sphagnum sp. 5. (1991, sn. 13) E1 (100 %): Carex nigra 5, Caltha palustris 4, Viola palustris 2b, Galium uliginosum 2a, Agrostis canina 2a, Equisetum fluviatile 2m, Carex echinata 2m, Lychnis flos-cuculi 2m, Myosotis nemorosa 2m, Epilobium palustre 2m, Carex canescens +, Angelica sylvestris +, Cardamine amara +, Crepis paludosa +, Cardamine pratensis +, Ranunculus acris r, Valeriana dioica r, Carex rostrata r, Rumex acetosa r; E0 (50 %): nehodnoceno. (2014) E1 (80 %): Carex nigra 4, Angelica sylvestris 2b, Agrostis canina 2a, Cirsium heterophyllum 2a, Potentilla erecta 2a, Viola palustris 2a, Bistorta major 2m, Juncus filiformis 1, Eriophorum angustifolium 1, Eriophorum vaginatum +, Galium uliginosum +, Holcus mollis +, Crepis paludosa +, Deschampsia cespitosa +, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia +, Epilobium palustre +, Cirsium palustre +, Festuca rubra +, Rumex acetosa +, Galium palustre r; E0 (90 %): Sphagnum sp. 4, Polytrichum commune 2a.

Komentář: Ve střední až západní části PR, při pravém břehu Rábenky (dále od potoka), za poslední období sečenou pouze jednou (v r. 2010). Aktuálně dosti homogenní ostřicové louky s dom. Carex nigra, místy poněkud bylinnější fáze, oproti minulosti ústup Equisetum fluviatile a Juncus filiformis. Sn. 14 a 15 (1991, sn. 14) E1 (100 %): Filipendula ulmaria 4, Carex nigra 3, Montia hallii 3, Scirpus sylvaticus 3, Caltha palustris 2b, Typha latifolia 2b, Galium uliginosum 2a, Viola palustris 2a, Bistorta major 2m, Carex canescens +, Agrostis canina +, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia +, Epilobium palustre +, Myosotis nemorosa +, Potentilla erecta r, Angelica sylvestris r, Rumex acetosa r; E0 (30 %): Sphagnum sp. 3. (1991, sn. 15) E1 (100 %): Filipendula ulmaria 4, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia 3, Geum rivale 2a, Bistorta major 2a, Rumex longifolius 2m, Scirpus sylvaticus 2m, Myosotis nemorosa 2m, Veratrum album subsp. lobelianum 2m, Poa palustris 2m, Rumex acetosa 2m, Caltha palustris +, Juncus effusus +, Deschampsia cespitosa +, Alopecurus pratensis +, Poa trivialis +, Ranunculus repens +, Achillea millefolium r, Cirsium palustre r, Lychnis flos-cuculi r, Urtica dioica r; E0 (5 %): nehodnoceno.

Komentář: Porosty blízko pravého břehu Rábenky východně od rybníka, sečeno 1× (v r. 2010). dom. Filipendula ulmaria, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia, Typha latifolia, dále Geum rivale, návazně ostřicové louky s Carex nigra. Sn. 39, TSP 17 (1991) E1 (100 %): Scirpus sylvaticus 5, Epilobium palustre 2b, Viola palustris 2b, Carex nigra 2m, Filipendula ulmaria 2m, Galium uliginosum +, Bistorta major +, Galium palustre r, Carex canescens r, Myosotis nemorosa r; E0 (20 %): Sphagnum sp. 2b, Calliergonella cuspidata 2m. (2014) E1 (80 %): Carex nigra 3, Scirpus sylvaticus 3, Viola palustris 3, Juncus filiformis 2a, Bistorta major 2a, Eriophorum angustifolium 1, Carex echinata 1, Potentilla erecta 1, Agrostis canina 1, Cirsium palustre 1, Lotus uliginosus 1, Epilobium palustre 1, Crepis paludosa +, Carex canescens +, Senecio ovatus +, Festuca rubra +, Equisetum fluviatile r, Deschampsia cespitosa r; E0 (70 %): Sphagnum sp. 4.

12


Komentář: Severozápadně od rybníka, sečeno 1×. Snímky se zřejmě polohově neshodují, snímek z r. 1991 leží asi blíže hrázi a dle druhového složení zahrnuje mezotrofnější typ vegetace. Sn. 73, 74, 75, TSP 24, 25 (1991, sn. 73) E1 (100 %): Potentilla erecta 3, Pedicularis sylvatica 2b, Juncus squarrosus 2b, Anthoxanthum odoratum 2a, Equisetum sylvaticum 2a, Juncus filiformis 2a, Luzula sudetica 2m, Nardus stricta 2m, Carex nigra 2m, Polygala vulgaris 2m, Agrostis capillaris 2m, Viola palustris 2m, Festuca rubra 2m, Deschampsia cespitosa +, Vaccinium vitis-idaea +, Carex panicea +, Galium saxatile +, Hieracium lachenalii r, Hypericum maculatum r, Cirsium palustre r, Bistorta major r, Carex ovalis r; E0 (85 %): Sphagnum sp. 4, Polytrichastrum formosum 2a, Aulacomnium palustre 2m. (1991, sn. 74) E1 (100 %): Avenella flexuosa 4, Galium saxatile 3, Nardus stricta 3, Luzula multiflora 2a, Agrostis capillaris 2a, Potentilla erecta 2a, Festuca rubra 2a, Bistorta major 2m, Arnica montana 2m, Equisetum sylvaticum +, Carex pilulifera r. (1991, sn. 75) E1 (100 %): Bistorta major 4, Nardus stricta 3, Potentilla erecta 2b, Deschampsia cespitosa 2b, Festuca rubra 2a, Agrostis capillaris 2m, Anemone nemorosa +, Luzula multiflora +, Carex pallescens r, Carex panicea r, Carex pilulifera r, Rumex acetosa r. (2014, TSP 24) E1 (90 %): Nardus stricta 3, Potentilla erecta 3, Avenella flexuosa 2b, Galium saxatile 2b, Bistorta major 2b, Deschampsia cespitosa 2a, Festuca rubra 2a, Carex nigra 2m, Stellaria graminea 1, Carex pilulifera 1, Luzula multiflora 1, Hieracium laevigatum +, Holcus mollis +, Hypericum maculatum +, Agrostis canina +, Carex pallescens +, Agrostis capillaris +, Cirsium heterophyllum +, Achillea millefolium +, Briza media +, Poa pratensis r, Cirsium palustre r, Rumex obtusifolius r, Rumex acetosa r; E0 (20 %): Rhytidiadelphus squarrosus 2a, Aulacomnium palustre 1, Brachythecium sp. +. (2014, TSP 25) E1 (100 %): Avenella flexuosa 3, Galium saxatile 3, Nardus stricta 3, Bistorta major 3, Festuca rubra 2a, Holcus mollis 1, Potentilla erecta +; E0 (10 %): Rhytidiadelphus squarrosus 2a.

Komentář: Suché oligotrofní trávníky při jz. okraji území. Snímky z r. 1991 se nacházejí v lemu sukcesního remízku nad levým břehem rybníka, na tehdy neudržovaných pozemcích. V současnosti je západní část plochy sečena každoročně, východní část byla sečena pouze jedenkrát za 10 let. Stávající porosty jsou charakterizovány dominancí Avenella flexuosa, Festuca rubra, Bistorta major aj., oproti snímkům z r. 1991 je zde nižší pokryvnost Galium saxatile a Nardus stricta (podobný charakter má i zde neuváděný sn. 103, zachycující porost ležící poněkud dále na SZ). Výjimečný je porost na snímku 73, který představuje vlhčí polohu s výskytem Pedicularis sylvatica. Aktuálně nebyl porost tohoto složení na lokalitě zaznamenán, průzkum v tomto prostoru byl ale jen zběžný, takže nelze vyloučit přehlédnutí. Jako referenční jsou použity současné TSP 24 a 25, které ale leží až 100 m dále na V a JV od snímků z r. 1991. Jedná se o typově blízké porosty suchých smilkových a metličkových luk. TSP 24 leží ve vlhčí poloze blíže potoku na ploše, která v uplynulých 10 letech nebyla sečena; v bylinném patře bylo zaznamenáno 25 druhů. TSP 25 leží výše po svahu, na ploše sečené 1× za období (v r. 2010), v E1 bylo zapsáno pouze 8 druhů. Nabízí se úvaha, že sečení přispělo k floristickému ochuzení porostu, stejně jako porostů na parcelách č. 489/1 a 496/1 v okolí sn. 73-75 z r. 1991. Sn. 80-84, TSP 7, 20 (1991, sn. 80) E1 (70 %): Agrostis canina 3, Eriophorum angustifolium 3, Viola palustris 2b, Juncus filiformis 2m, Potentilla erecta 2m, Carex nigra 2m, Festuca rubra +, Bistorta major r; E1juv.: Salix sp. 2m; E0 (100 %): Sphagnum sp. 5. (1991, sn. 81) E1 (85 %): Carex nigra 3, Agrostis canina 2b, Viola palustris 2b, Potentilla erecta 2a, Crepis paludosa 2a, Bistorta major 2a, Festuca rubra 2a, Eriophorum vaginatum 2m, Juncus filiformis 2m, Angelica sylvestris +, Eriophorum angustifolium +, Anthoxanthum odoratum r, Deschampsia cespitosa r, Galium saxatile r, Epilobium palustre r; E1juv.: Salix sp. +; E0 (100 %): Sphagnum sp. 5.

13


(1991, sn. 82) E1 (100 %): Carex rostrata 3, Carex panicea 2a, Potentilla erecta 2a, Bistorta major 2a, Cirsium palustre 2m, Crepis paludosa 2m, Dactylorhiza majalis 2m, Agrostis canina 2m, Tephroseris crispa 2m, Viola palustris 2m, Chaerophyllum hirsutum 2m, Myosotis nemorosa +, Angelica sylvestris +, Carex nigra +, Eriophorum angustifolium +, Galium uliginosum +, Epilobium palustre r, Equisetum fluviatile r, Ranunculus acris r, Rumex acetosa r; E0 (80 %): Sphagnum sp. 5. (1991, sn. 83) E1 (100 %): Filipendula ulmaria 5, Chaerophyllum hirsutum 3, Alopecurus pratensis 2b, Myosotis nemorosa 2b, Carex rostrata 2a, Stellaria alsine 2a, Equisetum sylvaticum 2m, Poa palustris 2m, Ranunculus repens 2m, Rumex obtusifolius 2m, Cardamine amara 2m, Poa trivialis +, Juncus effusus +, Equisetum palustre +, Galium uliginosum +, Rumex acetosa r. (1991, sn. 84) E1 (40 %): Juncus articulatus 2b, Juncus bulbosus 2b, Agrostis canina 2a, Eriophorum angustifolium 2m, Viola palustris 2m, Trientalis europaea r, Epilobium palustre r; E0 (70 %): Sphagnum sp. 5. (2014, TSP 7) E1 (65 %): Carex nigra 3, Angelica sylvestris 2b, Juncus filiformis 2b, Agrostis canina 2m, Crepis paludosa 2m, Caltha palustris 2m, Deschampsia cespitosa 1, Eriophorum angustifolium 1, Dactylorhiza majalis 1, Festuca rubra 1, Galium uliginosum +, Equisetum fluviatile +, Potentilla erecta +, Scirpus sylvaticus +, Viola palustris +, Bistorta major +, Cirsium palustre +, Holcus mollis r, Epilobium palustre r, Carex canescens r, Ranunculus acris r, Rumex acetosa r; E0 (95 %): Sphagnum sp. 5. (2014, TSP 20) E1 (75 %): Eriophorum angustifolium 4, Carex panicea 2b, Crepis paludosa 2a, Carex echinata 2a, Valeriana dioica 2a, Potentilla erecta 2m, Carex nigra 2m, Bistorta major 2m, Festuca rubra 2m, Agrostis canina 1, Cirsium palustre 1, Filipendula ulmaria 1, Nardus stricta 1, Galium uliginosum +, Viola palustris +, Angelica sylvestris +, Dactylorhiza majalis +, Ranunculus auricomus r, Tussilago farfara r, Equisetum palustre r; E1juv.: Betula pendula +, Salix aurita +; E0 (75 %): Sphagnum sp. 4.

Komentář: Komplex rašelinných luk v mírném svahu v jižní části rezervace. Zákres polohy snímků z r. 1991 je zřejmě dosti nepřesný, v současnosti se v širším prostoru hloučkovitě rozšiřují vrbové křoviny. Převážně jen 1× sečeno, při východním okraji 2 seče za posledních 10 let. V současných porostech častá dominance Eriophorum angustifolium, jinde Carex nigra a Carex rostrata, místy bylinnější fáze, při úpatí expanze Typha latifolia, v porostech většinou souvisle vyvinuto mechové patro s rašeliníkem. Výjimečný je snímek č. 83, který zachycuje typickou ukázku as. Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum.

3.2 Srovnání paralelních ploch (referenční snímky) Nejjednodušší formou porovnání vegetace území v r. 1991 a 2014 je přímé srovnání existujících snímkových souborů. Takové srovnání by ale bylo poněkud zavádějící, již vzhledem k nestejné velikosti obou souborů (110 vs. 25 snímků). Ještě významnější skutečností je různá reprezentativnost snímků pořizovaných v r. 1991 a 2014. V r. 1991 byly plochy snímků voleny tak, aby co nejlépe pokryly variabilitu nelesní vegetace sledovaného území. Snímkovány proto byly i relativně vzácné typy společenstev a porosty ochranářsky málo významné, jako jsou různá degradační stádia či přímo ruderální vegetace. Důsledkem této preference je značně nerovnoměrné rozložení snímků v území. V r. 2014 jsem se naopak snažil o pokud možno rovnoměrné pokrytí celého zájmového území, s preferencí ochranářsky hodnotných porostů. Druhým kritériem byla polohová blízkost se snímky z r. 1991, pokud je bylo možné blíže lokalizovat; toto kritérium se ale uplatnilo jen u některých snímků. Pro objektivnější srovnání byly ke snímkům zapsaným v r. 2014 přiřazeny tzv. referenční snímky (z r. 1991), což jsou v ideálním případě snímky zapsané ve víceméně shodné poloze. Pokud takové snímky nebylo možné identifikovat, byly zvoleny jiné snímky, nejlépe z blízkého okolí, které typově alespoň částečně odpovídaly současnému fytocenologickému zápisu. V několika případech pak bylo nutné zvolit i snímky polohově značně vzdálené, neboť v blízkém okolí žádné porosty srovnatelného složení nebyly k dispozici. Je zřejmé, že takový postup není metodicky zcela „čistý“, protože staví na předpokladu, že se na místě současného snímku před 23 lety vyskytoval porost podobného typu, což v nejednom případě jistě neplatí.

14


Je to ale současně jedna z mála možností, jak současnou a tehdejší vegetaci „exaktněji“ porovnat. Nejpodstatnější výsledky srovnání jsou uvedeny v následujících dvou tabulkách. Jedná se o zkrácené synoptické tabulky zachycující absolutní stálost a průměrnou nenulovou pokryvnost. Uvedeny jsou pouze druhy s četnějším výskytem, resp. vyšší průměrnou pokryvností. Z porovnání stálosti je zřejmé, že v r. 2014 se oproti r. 1991 nejvýrazněji zvýšila stálost u druhů Eriophorum angustifolium, Epilobium palustre, Hieracium lachenalii, Angelica sylvestris, Cirsium palustre, Festuca rubra a Holcus mollis, tyto druhy ovšem mohou vystupovat s různou pokryvností. Naopak největší pokles stálosti byl zaznamenán u druhů Myosotis nemorosa, Alopecurus pratensis a Viola palustris (další druhy viz v tabulce). Celkově byl značně větší nárůst stálosti než její pokles, což souvisí s celkovým zvýšením počtu druhů ve snímcích (v r. 1991 bylo v bylinném patře zapsáno průměrně 15 druhů, v r. 2014 to již bylo průměrně 20 druhů, tento rozdíl ale může mít do značné míry subjektivní příčiny – menší pečlivost snímkování v r. 1991) a vyrovnáním druhové garnitury. Z porovnání pokryvnosti vyplývají následující zjištění. K největšímu nárůstu pokryvnosti došlo v r. 2014 u druhů Carex nigra, Agrostis capillaris, Eriophorum angustifolium, Rhinanthus major, Rhytidiadelphus squarrosus, Myosotis nemorosa, Briza media a Potentilla erecta. Podstatně zřetelnější je trend snižování průměrné pokryvnosti, který byl nejsilnější u druhů Scirpus sylvaticus, Cirsium heterophyllum, Holcus mollis a Juncus filiformis, méně výrazný u Sphagnum sp., Avenella flexuosa, Polytrichum commune, Bistorta major, Poa pratensis, Alopecurus pratensis, Agrostis canina aj. Z předchozího odstavce je zřejmé, že změny pokryvnosti nejsou korelovány se změnou stálosti. Celkově ale z obou tabulek vyplývá, že se zvyšováním počtu druhů ve snímcích se snižuje pokryvnost dominant a druhová garnitura se stává z hlediska pokryvnosti vyrovnanější, tzn. dochází ke zřetelnému nárůstu alfa biodiverzity. Opět lze argumentovat, že na této změně nesou určitý podíl subjektivní faktory – již zmíněná menší důkladnost fytocenologických zápisů v r. 1991 (druhy s nízkou pokryvností mohly být přehlédnuty), stejně jako preferenční výběr ploch, kdy přednostně byly snímkovány porosty se zřetelnými dominantami, i když plošně mohly převažovat porosty fyziognomicky méně vyhraněné. Ačkoliv tyto subjektivní faktory hrály nezpochybnitelnou roli, stejně tak je zřejmé, že vlivem sečení v uplynulém období došlo k nezanedbatelným změnám v druhovém složení porostů ve výše naznačeném smyslu. Např. se zřetelně snížila dominance druhu Filipendula ulmaria, který byl v r. 1991 výrazným expanzním prvkem, v mezofilních trávnících vlivem sečení silně ustoupil až zcela vymizel Holcus mollis a snížila se pokryvnost Hypericum maculatum, Rumex acetosa, na zamokřených místech velmi nápadně ustoupilo Equisetum fluviatile a pravděpodobně se zvýšila pokryvnost Carex nigra a snad i Eriophorum angustifolium (u tohoto druhu připouštím možnost, že jsem jej ve sterilní podobě tehdy neuměl spolehlivě rozlišit). Sečení mělo největší vliv na troficky bohatší mezofilní i hygrofilní porosty, naopak poměrně málo se dotklo oligotrofnějších typů vegetace (zde naopak vyšší intenzita sečení mohla přispět k floristickému ochuzení porostů). Celkově lze předpokládat, že vlivem managementu významně klesla beta diverzita vegetace, neboť původně složitá mozaika porostů s různými dominantami se spojila do porostů podobné fyziognomie i druhového složení. Tento jev má obecnější platnost.

15


Tabulka 1: Porovnání stálostí u referenčních snímků – počty snímků z 25, uvedeny pouze druhy přítomné v jedné sadě alespoň ve 4 snímcích, řazeno sestupně podle změny v r. 2014 taxon Eriophorum angustifolium Epilobium palustre Hieracium cf. lachenalii Angelica sylvestris Cirsium palustre Festuca rubra Holcus mollis Carex echinata Rhytidiadelphus squarrosus Agrostis canina Cirsium heterophyllum Crepis paludosa Galium saxatile Nardus stricta Ranunculus auricomus Vicia cracca Briza media Eriophorum vaginatum Galium palustre Juncus effusus Polytrichum commune Stellaria graminea Avenella flexuosa Dactylorhiza majalis Galium uliginosum Potentilla erecta Scirpus sylvaticus Valeriana excelsa subsp. sambucifolia Agrostis capillaris Bistorta major Caltha palustris Equisetum fluviatile Filipendula ulmaria Rumex acetosa Achillea millefolium Carex nigra Carex panicea Deschampsia cespitosa Hypericum maculatum Poa trivialis Poa pratensis Ranunculus repens Sphagnum sp. Veronica chamaedrys Carex canescens Carex rostrata Equisetum sylvaticum Juncus filiformis

1991 3 7 0 6 8 17 4 1 0 14 1 8 5 5 0 1 1 2 3 2 1 2 5 2 11 17 3 5 6 22 8 7 6 16 3 16 4 11 7 3 3 3 15 4 5 6 5 13

2014 12 14 7 12 14 23 10 6 5 18 5 12 9 9 4 5 4 5 6 5 4 5 7 4 13 19 5 7 7 23 9 8 7 17 3 16 4 11 7 3 2 2 14 3 3 4 3 11

změna 9 7 7 6 6 6 6 5 5 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 -1 -1 -1 -1 -2 -2 -2 -2

16


taxon Luzula multiflora Anthoxanthum odoratum Lychnis flos-cuculi Ranunculus acris Alopecurus pratensis Viola palustris Myosotis nemorosa

1991 6 6 7 11 4 15 12

2014 4 3 4 8 0 11 4

změna -2 -3 -3 -3 -4 -4 -8

Tabulka 2: Porovnání průměrné nenulové pokryvnosti v % u referenčních snímků – uvedeny pouze druhy s pokryvností alespoň 5 % a s přítomností alespoň ve 3 snímcích dané řady, řazeno sestupně podle změny v r. 2014 taxon Carex nigra Agrostis capillaris Eriophorum angustifolium Rhinanthus major Rhytidiadelphus squarrosus Myosotis nemorosa Briza media Potentilla erecta Angelica sylvestris Galium palustre Juncus effusus Anthoxanthum odoratum Crepis paludosa Carex panicea Poa trivialis Festuca rubra Hypericum maculatum Valeriana excelsa subsp. sambucifolia Filipendula ulmaria Caltha palustris Galium saxatile Veronica chamaedrys Epilobium palustre Equisetum fluviatile Ranunculus repens Equisetum sylvaticum Viola palustris Deschampsia cespitosa Eriophorum vaginatum Rumex acetosa Carex rostrata Nardus stricta Agrostis canina Alopecurus pratensis Poa pratensis Bistorta major Polytrichum commune

1991 12 6 3 0 0 4 1 7 3 4 2 2 3 4 12 8 9 7 13 6 12 6 5 5 13 7 16 9 7 7 28 22 14 7 8 21 29

2014 27 17 12 9 9 12 7 12 7 8 6 5 6 6 14 9 10 8 13 4 10 4 2 2 10 3 12 4 2 2 22 16 7 0 1 12 19

změna 15 11 9 9 9 8 6 5 4 4 4 3 3 2 2 1 1 1 0 -2 -2 -2 -3 -3 -3 -4 -4 -5 -5 -5 -6 -6 -7 -7 -7 -9 -10

17


taxon Avenella flexuosa Sphagnum sp. Juncus filiformis Holcus mollis Cirsium heterophyllum Scirpus sylvaticus

1991 33 71 27 25 63 75

2014 22 59 9 5 23 24

změna -11 -12 -18 -20 -40 -51

3.3 Mapování vegetace Územnímu rozlišení vegetačních jednotek v území se tato práce nevěnuje. Problematiku ve stručnosti pokrývá vlastní text plánu péče, v němž je rozlišena 41 dílčí plocha, s jednoduchým popisem v rámci tabulkové přílohy T2. Bližší botanické popisy dílčích ploch či jejich částí jsou obsaženy v terénních poznámkách autora. Detailněji je území rezervace a ochranného pásma popsáno v plánu péče z r. 2004, kde je rozlišeno 66 dílčích ploch, z nichž některé jsou dále ještě rozděleny. Současný stav území se ovšem v jednotlivostech liší v důsledku provedených zásahů (např. výřezu dřevin či stavebních prací spojených s rekonstrukcí rybníka) a pravidelného sečení porostů. Další cenné informace lze dohledat ve vrstvě mapování biotopů (PAVLŮ 2001).

3.4 Syntaxonomické hodnocení rostlinných společenstev zájmového území Nelesní vegetaci území lze zařadit do většího počtu syntaxonomických jednotek (cf. CHYTRÝ 2007-2013). Na úrovni vyšších syntaxonů (tříd a svazů) jsou to:

třída Molinio-Arrhenatheretea: svaz Arrhenatherion elatioris, Polygono bistortae-Trisetion flavescentis, Calthion palustris

třída Nardo-Callunetea: svaz Nardion strictae?, Violion caninae, Nardo strictae-Juncion squarrosi, Genisto pilosae-Vaccinion

třída Phragmito-Magno-Caricetea: svaz Phragmition australis, Magno-Caricion elatae, GlycerioSparganion

třída Montio-Cardaminetea: svaz Epilobio nutantis-Montion fontanae, maloplošně i Cardaminion amarae

třída Scheuchzerio palustris-Caricetea nigrae: svaz Caricion canescenti-nigrae, Sphagno-Caricion canescentis,

třída Oxycocco-Sphagnetea: svaz Sphagnion magellanici (pouze přechodné typy)

Hodnocení na úrovni asociací je již komplikovanější. Současný klasifikační systém, zavedený v práci Vegetace České republiky (CHYTRÝ 2007-2013) odstranil koncept regionálních, v terénu ale snadno rozlišitelných asociací široce pojatými statisticky konstruovanými jednotkami značně abstraktní povahy. I přes šíři těchto asociací je často nesnadné rozhodnout, do které mají být konkrétní porosty zařazeny. Extrémním případem této nejednoznačnosti je tzv. expertní systém (začleněný do programu JUICE), který na základě formálních definic zařazuje fytocenologické snímky do současného klasifikačního systému. V následující tabulce jsou pro představu uvedeny výsledky klasifikace všech 25 snímků zapsaných v r. 2014 v zájmovém území. Jednoznačné zařazení (do as. Caricetum nigrae) má pouze snímek č. 4, u zbylých 24 snímků není asociační příslušnost určena a pouze pro orientaci je uvedena asociace nejvíce podobná (v úplném výstupu z expertního systému je uveden delší seznam asociací s různou mírou

18


podobnosti). Stojí za povšimnutí, že předpokládané asociace jsou ve velké většině případů neadekvátní druhovému složení, ekologii a chorologii zapsaných snímků. K podobným nejednoznačným či nepravděpodobným výsledkům dospěl expertní systém i v případě klasifikace snímků z r. 1991, pouze s vyšším podílem jednoznačně určených asociací. Tabulka 3: Automatická klasifikace snímků z r. 2014 pomocí expertního systému vegetace ČR v programu JUICE TSP č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

kód* ?TDB03 ?TDF05 ?TDF08 RBC01 ?TEA01 ?TDF04 ?TDF08 ?TDF08 ?TDF05 ?MCG02 ?MCG02 ?RBD03 ?MCG02 ?TDF03 ?TDB03 ?RBD03 ?RBD03 ?TDF08 ?RBD03 ?RBD03 ?TEB01 ?RBD04 ?RBD04 ?TDB03 ?TEA01

asociace Meo athamantici-Festucetum rubrae Polygono bistortae-Cirsietum heterophylli Scirpetum sylvatici Caricetum nigrae Festuco supinae-Nardetum strictae Crepido paludosae-Juncetum acutiflori Scirpetum sylvatici Scirpetum sylvatici Polygono bistortae-Cirsietum heterophylli Equiseto fluviatilis-Caricetum rostratae Equiseto fluviatilis-Caricetum rostratae Carici echinatae-Sphagnetum Equiseto fluviatilis-Caricetum rostratae Angelico sylvestris-Cirsietum palustris Meo athamantici-Festucetum rubrae Carici echinatae-Sphagnetum Carici echinatae-Sphagnetum Scirpetum sylvatici Carici echinatae-Sphagnetum Carici echinatae-Sphagnetum Sileno vulgaris-Nardetum strictae Polytricho communis-Molinietum caeruleae Polytricho communis-Molinietum caeruleae Meo athamantici-Festucetum rubrae Festuco supinae-Nardetum strictae

*) otazník znamená nejednoznačnou asociační příslušnost, uvedena je asociace s největší příbuzností

4. FLORISTICKÝ PRŮZKUM Při aktuálním průzkumu bylo provedeno jen orientační floristické šetření, takže získané údaje jsou patrně dosti neúplné. S menší podrobností byly zdokumentovány okrajové části území, tj. remízky (lesní květena) a ruderalizované pozemky v okolí chalup, kde lze očekávat výskyt řady synantropních případně pro okrasu pěstovaných druhů. V tomto roce bylo ve sledovaném území zapsáno 195 taxonů cévnatých rostlin, což je výrazně méně, než je uvedeno ve floristickém soupisu z r. 1991, který čítá 279 taxonů. Je ovšem třeba dodat, že tehdejší zájmové území bylo poněkud širší a zasáhlo i do mezofilních, lesních a synantropně výrazněji ovlivněných poloh, které byla nyní věnována jen okrajová pozornost. (Současný průzkum byl limitován nově zaměřenými hranicemi rezervace a ochranného pásma.) V rámci obou průzkumů (1991 a 2014) bylo v území zapsáno dohromady 306 taxonů, k nim lze pak připočíst dalších 12, uváděných z nedávné minulosti jinými autory: BLAŽKOVÁ & HOUŠKOVÁ (1991): Hieracium lactucella, Menyanthes trifoliata, Poa remota. 19


NOVOTNÁ (1995): Alnus incana, Corylus avellana, Digitalis purpurea, Epilobium hirsutum, Euphrasia rostkoviana, Geum urbanum, Impatiens parviflora, Narcissus pseudonarcissus, Ribes rubrum. Z toho druh Impatiens parviflora jsem zaznamenal v remízku v severní části území v r. 2004, druh Poa remota je uváděn pravděpodobně omylem (dle vyjádření D. Blažkové) a druh Menyanthes trifoliata potvrdila ze severní části území též L. Pavlů (2004, in litt.). V r. 2011 jsem pak v západní části území navíc zaznamenal dosud neuváděný druh Luzula sudetica.

4.1 Floristický přehled Úplný seznam druhů z obou floristických šetření (1991 a 2014) je připojen níže. Při obou průzkumech byla zapisována i relativní četnost rozšíření jednotlivých druhů. Jedná se o dodatečné subjektivní odhady, které mohou být někdy zatíženy i větší chybou, proto je nutné k nim přistupovat s opatrností. K hodnocení byla v r. 1991 použita čtyřčlenná, v r. 2014 trojčlenná stupnice, zapsané hodnoty tedy není možné navzájem přímo porovnat (je nutno přihlédnout i k různě vymezenému území). Nižší stupeň označuje vzácnější výskyt, vyšší stupeň náleží hojněji rozšířeným druhům. Aby nedošlo k záměně použitých hodnocení, jsou údaje z roku 2014 vyjádřeny písmeny, kde a =1, b=2, c=3, ab=1-2, bc 2-3. Ve sloupci „2014“ jsou otazníkem označeny některé taxony, jejichž recentní výskyt v území považuji za velmi pravděpodobný. Druhový seznam nebyl plně očištěn od pravděpodobných determinačních omylů. Ty se týkají zejména soupisu z r. 1991. Zde je asi nejzávažnější chybou časté uvádění druhu Rumex arifolius, který se v území pravděpodobně vůbec nevyskytuje (správně má být R. acetosa). Dále jsem v r. 1991 nerozlišoval druhy Juncus acutiflorus a Rhinanthus major, které jsou patrně zahrnuty pod taxony Juncus articulatus a Rhinanthus minor. Nejednotné je pojmenování jestřábníků – pravděpodobně stejný taxon byl v r. 1991 uváděn jako Hieracium lachenalii (či H. vulgatum), nyní jako Hieracium cf. laevigatum. Značný problém představuje i rozlišování keřových vrb z okruhu Salix aurita a S. silesiaca. V území se zjevně vyskytují hybridní roje obou druhů, snad i s účastí další druhů, čistá S. silesiaca patrně v území neroste. V litorálu rybníka a při nátoku byl opakovaně pozorován jednoznačně neurčený zevar, původně označený jako Sparganium erectum, později jako S. emersum. Druh Festuca nigrescens, rozlišovaný v r. 1991 (spíše nedůsledně), je v tomto seznamu pojat pod široce pojímanou Festuca rubra. vědecké jméno

autor

české jméno

Acer platanoides Acer pseudoplatanus Actaea spicata Aegopodium podagraria Agrostis canina Agrostis capillaris Agrostis gigantea Agrostis stolonifera Achillea millefolium Achillea ptarmica Ajuga reptans Alchemilla glabra Alchemilla glaucescens Alchemilla monticola Alchemilla sp. Alnus glutinosa Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Arctium sp. Armoracia rusticana

L. L. L. L. L. L. Roth. L. L. L. L. Neygenf. Wallr. Opiz in Bercht. et Opiz L. (L.) Gaertn. L. L. L. L. (L.) Hoffm.

javor mléč javor klen samorostlík klasnatý bršlice kozí noha psineček psí psineček tenký psineček obrovský psineček výběžkatý řebříček obecný řebříček bertrám zběhovec plazivý kontryhel lysý kontryhel nasivělý kontryhel pastvinný kontryhel olše lepkavá psárka luční sasanka hajní děhel lesní tomka vonná kerblík lesní lopuch křen selský

G. M. Sch.

1991

2014

2 3 1 2 3-4 3-4 1 2 2-3 2 . . . 3-4 2 1-2 3 3 2-3 2 2 2 2

a b . ab bc bc . . ab a ab a a b . . ab b b ab ab . .

20


vědecké jméno

autor

české jméno

Arnica montana Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Asarum europaeum Athyrium filix-femina Avenella flexuosa Bellis perennis Betula pendula Betula pubescens Bistorta major Brassica napus subsp. napobrassica Briza media Calamagrostis arundinacea Calamagrostis villosa Callitriche palustris Calluna vulgaris Caltha palustris Calystegia sepium Campanula patula Campanula rapunculoides Campanula rotundifolia Cardamine amara Cardamine pratensis Cardaminopsis halleri Carex brizoides Carex canescens Carex demissa Carex echinata Carex flava Carex muricata Carex nigra Carex ovalis Carex pallescens Carex panicea Carex pilulifera Carex remota Carex rostrata Carlina acaulis Carum carvi Centaurea montana Cerastium arvense Cerastium holosteoides Cerastium tomentosum Cicerbita alpina Cirsium arvense Cirsium heterophyllum Cirsium oleraceum Cirsium palustre Conyza canadensis Crataegus laevigata Crepis mollis subsp. hieracioides Crepis paludosa Cynosurus cristatus Cystopteris fragilis Dactylis glomerata Dactylorhiza fuchsii Dactylorhiza majalis Danthonia decumbens Deschampsia cespitosa

L. (L.) J. et C. Presl L. L. (L.) Roth (L.) Parl. L. Roth Ehrh. S. F. Gray (L.) Hanelt L. (L.) Roth (Chaix) j. F. Gmel. L. em. Schotsman (L.) Hull L. (L.) R. Br. L. L. L. L. L. (L.) Hayek L. L. Hornem. Murray L. L. (L.) Reichard Good. L. L. L. L. Stokes ex With. L. L. L. L. Fries em. Hyl. L. (L.) Wallr. (L.) Scop. L. (L.) Scop. (L.) Scop. (L.) Cronq. (Poiret) DC. Domin (L.) Moench L. (L.) Bernh. L. (Druce) Soó (Rchb.) Hunt et Summerh. (L.) DC. (L.) P. B.

prha arnika ovsík vyvýšený pelyněk černobýl kopytník evropský papratka samice metlička křivolaká sedmikráska chudobka bříza bělokorá bříza pýřitá rdesno hadí kořen brukev řepka tuřín třeslice prostřední třtina rákosovitá třtina chloupkatá hvězdoš jarní vřes obecný blatouch bahenní opletník plotní zvonek rozkladitý zvonek řepkolistý zvonek okrouhlolistý řeřišnice hořká řeřišnice luční řeřišničník Hallerův ostřice třeslicovitá ostřice šedavá ostřice skloněná ostřice ježatá ostřice rusá ostřice měkkoostenná ostřice obecná ostřice zaječí ostřice bledavá ostřice prosová ostřice kulkonosná ostřice řídkoklasá ostřice zobánkatá pupava bezlodyžná kmín obecný chrpa horská rožec rolní rožec obecný rožec plstnatý mléčivec alpský pcháč rolní (oset) pcháč různolistý pcháč zelinný pcháč bahenní turan kanadský hloh obecný škarda měkká čertkusolistá škarda bahenní poháňka hřebenitá puchýřník křehký srha laločnatá prstnatec Fuchsův pravý prstnatec májový trojzubec poléhavý metlice trsnatá

1991

2014

2-3 2 1 1-2 2 3 1 3 . 4 1 1 1-2 3 1-2 2 2-3 1 2 1 2-3 2 3 2 1-2 3 . 2 2 1-2 4 2 2 2-3 2 1 3 . 1-2 1 2 2 1 2 1 2 2 3 . 1 1 4 1 1 3 2 2-3 2 4

a ab . . ab b . bc ab c . b . b ab ab b . b . b b ab ab . ab a b . . c ab ab b ab a bc a . . a ab . ab . b ab bc a . . bc . . b b b a bc

21


vědecké jméno

autor

české jméno

Doronicum orientale Drosera rotundifolia Dryopteris carthusiana Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Echinochloa crus-galli Elytrigia repens Epilobium angustifolium Epilobium ciliatum Epilobium montanum Epilobium obscurum Epilobium palustre Equisetum arvense Equisetum fluviatile Equisetum palustre Equisetum sylvaticum Eriophorum angustifolium Eriophorum vaginatum Euphorbia dulcis Fagus sylvatica Fallopia convolvulus Festuca gigantea Festuca ovina Festuca pratensis Festuca rubra Filipendula ulmaria Fragaria vesca Frangula alnus Fraxinus excelsior Galeobdolon montanum Galeopsis bifida Galeopsis tetrahit Galium album Galium odoratum Galium palustre Galium pumilum Galium saxatile Galium uliginosum Geranium robertianum Geranium sylvaticum Geum coccineum Geum rivale Glyceria fluitans Gnaphalium uliginosum Gymnadenia conopsea Heracleum sphondylium Hesperis matronalis Hieracium aurantiacum Hieracium caespitosum Hieracium laevigatum Hieracium lachenalii Hieracium murorum Hieracium pilosella Holcus lanatus Holcus mollis Homogyne alpina Humulus lupulus Hypericum maculatum Hypochaeris radicata

Hoffm. L. (Vill.) H. P. Fuchs (Hoffm.) A. Gray (L.) Schott (L.) P. B. (L.) Desv. L. Rafin. L. Schreber L. L. L. L. L. Honck. L. L. L. (L.) A. Löve (L.) Vill. L. Huds. L. (L.) Maxim. L. Mill. L. Ehrendf. Boenn. L. Mill. (L.) Scop. L. Murray L. L. L. L.

kamzičník kavkazský rosnatka okrouhlolistá kapraď osténkatá kapraď širolistá kapraď samec ježatka kuří noha pýr plazivý vrbovka úzkolistá vrbovka žláznatá vrbovka horská vrbovka tmavá vrbovka bahenní přeslička rolní přeslička mokřadní přeslička bahenní přeslička lesní suchopýr úzkolistý suchopýr pochvatý pryšec sladký buk lesní opletka plotní kostřava obrovská kostřava ovčí kostřava luční kostřava červená tužebník jilmový jahodník lesní krušina olšová jasan ztepilý pitulník horský konopice dvouklaná konopice polní svízel bílý svízel (mařinka) vonný svízel bahenní svízel nízký svízel hercynský svízel močálový kakost smrdutý kakost lesní kuklík červený kuklík potoční zblochan vzplývavý protěž bažinná pětiprstka žežulník bolševník obecný večernice vonná jestřábník oranžový jestřábník trsnatý jestřábník hladký jestřábník Lachenalův jestřábník zední jestřábník chlupáček medyněk vlnatý medyněk měkký podbělice alpská chmel otáčivý třezalka skvrnitá prasetník kořenatý

L. (L.) R. Br. L. (L.) R. Br. L. L. L. Dum. Willd. Suter L. L. L. L. (L.) Cass. L. Crantz L.

1991

2014

1 . . 1 2-3 . 2 1 1 1 1 1 1 2-3 1 2 2 2-3 1 2 1 1 1-2 2 3-4 2 . 2 2-3 2 2 3 2 1 2 . 3 3 1 2 1 2-3 2 . 1-2 2 2 1 2 . 2-3 2 2 1-2 3 2 1 2-3 1

. a a ab a a . a . a a b . ab . bc bc ab . ab . . . . c bc a . ab ab ab . ab . b ab b b . b . b ab a a . a . . ab ? . . . b ab . b .

22


vědecké jméno

autor

české jméno

Chaerophyllum hirsutum Chrysosplenium alternifolium Chrysosplenium oppositifolium Impatiens parviflora Imperatoria ostruthium Juncus acutiflorus Juncus articulatus Juncus bulbosus Juncus effusus Juncus filiformis Juncus squarrosus Knautia arvensis Lapsana communis Larix decidua Lathyrus pratensis Lemna minor Leontodon autumnalis Leontodon hispidus Leucanthemum ircutianum Linaria vulgaris Lolium perenne Lonicera nigra Lotus corniculatus Lotus uliginosus Lupinus polyphyllus Luzula campestris Luzula luzuloides Luzula multiflora Luzula pallescens Luzula sudetica Lycopodium clavatum Lychnis flos-cuculi Lysimachia nemorum Lysimachia punctata Lysimachia vulgaris Maianthemum bifolium Medicago lupulina Melampyrum sylvaticum Mentha arvensis Mercurialis perennis Meum athamanticum Milium effusum Moehringia trinervia Montia hallii Mycelis muralis Myosotis nemorosa Myrrhis odorata Nardus stricta Oxalis acetosella Oxycoccus palustris Pedicularis palustris Pedicularis sylvatica Persicaria lapathifolia Persicaria maculosa Petasites albus Phalaris arundinacea Phalaris arundinacea cv. Picta Phegopteris connectilis Philadelphus coronarius

L. L. L. DC. L. Ehrh. ex Hoffm. L. L. L. L. L. (L.) Coult. L. Mill. L. L. L. L. DC. Mill. L. L. L. Schkuhr Lindl. (L.) DC. (Lam.) Dandy et Wilm. (Retz.) Lej. Sw. (Willd.) Schult. L. L. L. L. L. (L.) F. W. Schmidt L. L. L. L. Jacq. L. (L.) Clairv. (A. Gray) Greene (L.) Dum. Bess. (L.) Scop. L. L. Pers. L. L. (L.) S. F. Gray S. F. Gray (L.) Gaertn. L.

krabilice chlupatá mokrýš střídavolistý mokrýš vstřícnolistý netýkavka malokvětá všedobr horní sítina ostrokvětá sítina článkovaná sítina cibulkatá sítina rozkladitá sítina niťovitá sítina kostrbatá chrastavec rolní kapustka obecná modřín opadavý hrachor luční okřehek menší máchelka podzimní máchelka srstnatá kopretina časná lnice květel jílek vytrvalý zimolez černý štírovník růžkatý štírovník bažinný vlčí bob mnoholistý bika ladní bika hajní bika mnohokvětá bika bledavá bika sudetská plavuň vidlačka kohoutek luční vrbina hajní vrbina tečkovaná vrbina obecná pstroček dvoulistý tolice dětelová černýš lesní máta rolní bažanka vytrvalá koprník štětinolistý pšeníčko rozkladité mateřka trojžilná zdrojovka potoční mléčka zední pomněnka hajní čechřice vonná smilka tuhá šťavel kyselý klikva bahenní všivec bahenní všivec lesní rdesno blešník rdesno červivec devětsil bílý chrastice rákosovitá chrastice rákosovitá pestrobarvá bukovinec osladičovitý pustoryl věncový

(Michx.) Watt L.

1991

2014

2 1 1-2 . 2 . 2 2 3 4 2 2 1 1-2 2 . 2 2 2-3 1-2 2 . 1 2 2 2 2 3 1-2 . . 3 2 2 2 2 1 2 2 2-3 1 1 1-2 2 1 3-4 2 3 2 . 1 2 . . 1-2 2-3 1 1 1

ab a ab ? ab a ab a b bc a ab . a . a . . b a . a . ab . b . b . ? a b a ab ? ab . ab a . a . . ab . bc ab b ab a a a ab a . b . . .

23


vědecké jméno

autor

české jméno

Phleum pratense Phragmites australis Physocarpus opulifolius Phyteuma spicatum Picea abies Pimpinella saxifraga Plantago lanceolata Plantago major Platanthera chlorantha Poa angustifolia Poa annua Poa nemoralis Poa palustris Poa pratensis Poa trivialis Polygala vulgaris Polygonatum verticillatum Polypodium vulgare Populus tremula Potentilla erecta Prenanthes purpurea Prunella vulgaris Prunus padus Pulmonaria obscura Ranunculus acris Ranunculus auricomus Ranunculus platanifolius Ranunculus repens Reynoutria japonica Rhinanthus major Rhinanthus minor Rosa canina Rosa corymbifera Rosa pendulina Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Rumex acetosa Rumex acetosella Rumex arifolius (pravděpodobně omyl) Rumex crispus Rumex longifolius Rumex obtusifolius Sagina procumbens Salix aurita Salix caprea Salix fragilis Salix silesiaca Salix × subaurita Salix × subcaprea Sambucus nigra Sambucus racemosa Sanguisorba officinalis Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Secale cereale Sedum spurium Senecio hercynicus Senecio ovatus Senecio vulgaris

L. (Cav.) Trin. ex Steud. (L.) Maxim. L. (L.) Karsten L. L. L. (Cust.) Rchb. L. L. L. L. L. L. L. (L.) All. L. L. (L.) Räuschel L. L. L. Dum. L. L. L. L. Houtt. L. L. L. Borkh. L. L. L. L. L. All. L. DC. L. L. L. L. L. Willd.

bojínek luční rákos obecný tavolník kalinolistý zvonečník klasnatý smrk ztepilý bedrník obecný jitrocel kopinatý jitrocel větší vemeník zelenavý lipnice úzkolistá lipnice roční lipnice hajní lipnice bahenní lipnice luční lipnice obecná vítod obecný kokořík přeslenitý osladič obecný topol osika mochna nátržník věsenka nachová černohlávek obecný střemcha obecná plicník tmavý pryskyřník prudký pryskyřník zlatožlutý pryskyřník platanolistý pryskyřník plazivý křídlatka japonská kokrhel větší kokrhel menší růže šípková růže křovištní růže alpská ostružiník křovitý ostružiník maliník šťovík kyselý šťovík menší šťovík árónolistý šťovík kadeřavý šťovík dlouholistý šťovík tupolistý úrazník položený vrba ušatá vrba jíva vrba křehká vrba slezská vrba – kříženec vrba – kříženec bez černý bez hroznatý krvavec toten skřípina lesní krtičník uzlinatý žito seté rozchodník pochybný starček hercynský starček Fuchsův starček obecný

L. L. L. L. L. L. Mb. Herborg Gaert., Mey. et Sch. L.

1991

2014

2 2 1 1-2 2 1-2 2 1-2 1 2 1 2 2 3 2-3 1-2 2 1 2 3-4 2 . 1 1 3 2 1 2 1 . 1-2 1 2 2 2 2 3-4 2 2-3 1 2 2-3 1 2 2 1 2 2-3 1 1 2 2 3 1 1 1 1-2 2-3 1

a ab . . b . ab a ab . a . ab ab ab . . . b bc a a a . b b . ab . b a . . . . b b a . . ab a . bc ab ab ab b ? . . . b . . . ab b .

24


vědecké jméno

autor

české jméno

Silene dioica Silene latifolia subsp. alba Silene vulgaris Sinapis arvensis Solidago virgaurea Sorbus aucuparia Sparganium erectum (S. emersum?) Spiraea salicifolia Stachys sylvatica Stellaria alsine Stellaria graminea Stellaria media Stellaria nemorum Symphoricarpos albus Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Tephroseris crispa Thalictrum aquilegiifolium Thlaspi caerulescens Tilia cordata Trientalis europaea Trifolium medium Trifolium pratense Trifolium repens Trifolium spadiceum Tripleurospermum inodorum Trisetum flavescens Triticum aestivum Tussilago farfara Typha latifolia Ulmus glabra Urtica dioica Vaccinium myrtillus Vaccinium vitis-idaea Valeriana dioica Valeriana excelsa subsp. sambucifolia Veratrum album subsp. lobelianum Veronica arvensis Veronica beccabunga Veronica chamaedrys Veronica montana Veronica officinalis Viburnum opulus Vicia cracca Vicia sepium Viola palustris Viola reichenbachiana Viola tricolor

(L.) Claivr. (Mill.) Greuter et Burdet (Moench) Garcke L. L. L. Rehm. L. L. Grimm L. (L.) Vill. L. (L.) Blake L. L. Kirsch., Ollg. et Štěp. (Jacq.) Schur L. J. et C. Presl Mill. L. L. L. L. L. (L.) Schultz-Bip. (L.) P. B. L. L. L. Huds. em. Moos L. L. L. L. (Mikan fil.) Holub (Bernh.) Arcang. L. L. L. L. L. L. L. L. L. Jord. ex Boreau L.

silenka dvoudomá silenka širolistá bílá silenka nadmutá hořčice rolní celík zlatobýl jeřáb ptačí zevar vzpřímený tavolník vrbolistý čistec lesní ptačinec mokřadní ptačinec trávovitý ptačinec žabinec ptačinec hajní pámelník bílý kostival lékařský vratič obecný pampeliška lékařská stařinec potoční žluťucha orlíčkolistá penízek namodralý lípa srdčitá (malolistá) sedmikvítek evropský jetel prostřední jetel luční jetel plazivý jetel kaštanový heřmánkovec nevonný trojštět žlutavý pšenice setá podběl lékařský orobinec širolistý jilm horský kopřiva dvoudomá brusnice borůvka brusinka obecná kozlík dvoudomý kozlík výběžkatý bezolistý kýchavice bílá Lobelova rozrazil rolní rozrazil potoční rozrazil rezekvítek rozrazil horský rozrazil lékařský kalina obecná vikev ptačí vikev plotní violka bahenní violka lesní maceška trojbarevná

1991

2014

2 1 2 1 2 2 1 2 1 3 2-3 1 2 2 1 1 2 2 2 2-3 1 2 2 3 2 . . 2 1 1 2 1-2 2 2 2 2 3 2 1 . 2 . 2 1 2-3 2 4 1 2

ab . . . . b a ab . ab b . ab . . . . b a a . b . ab ab a a ab . a b . ab b ab b bc ab . a b a ab a ab . b . .

1991 – četnost výskytu v území orientačně vyjádřena ve stupnici 1 až 4, kde 1 je druh vzácně se vyskytující a 4 druhy všeobecně rozšířeny, často s vysokou pokryvností; 2014 – četnost výskytu vyjádřena ve stupnici 1 až 3, zde ale v písmenném označení a, b, c, aby se předešlo záměně s údaji z r. 1991. Stupeň a odpovídá vzácně se vyskytujícímu druhu, stupeň c druhu velmi hojnému, rozšířenému s vysokou pokryvností.

25


4.2 Poznámky k významnějším taxonům Actaea spicata (samorostlík klasnatý) – sporadický výskyt v remízku při sz. okraji území, mimo současnou rezervaci a OP. Arnica montana (prha chlumní; C3, §3) – v r. 1991 v území hojně a na mnoha místech, lokalita považována za nejbohatší v Jizerských horách. Ještě v r. 2004 zaznamenán velký počet lokalit, většinou v blízkosti toku Rábenky, a to od východního až po západní okraj území, některé lokality ale i ve větší vzdálenosti od potoka. V r. 2014 druh překvapivě vzácný, ve východní části území vůbec nezjištěn, pouze nepočetné lokality s malým počtem většinou sterilních jedinců, tzn. pozorován dramatický ústup. Zatím není zřejmé, zda jde o trvalejší trend anebo jen dočasný výkyv, ani zda ústup může nějak souviset s prováděným managementem (sečením). Cicerbita alpina (mléčivec alpský; C4a) – sukcesní remízky při severním okraji území, na několika místech, dříve i na výtoku z rybníka. Crepis mollis subsp. hieracioides (škarda měkká čertkusolistá; C3) – mezofilní louky při okraji území, pouze údaje z r. 1991 a 2004, aktuálně výskyt nepotvrzen. Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii (prstnatec Fuchsův pravý; C4a, §3) – rašelinné louky, lemy sukcesních remízků, dosti hojně. Celkově vzácnější než Dactylorhiza majalis, v současnosti ale dosti častá, zřetelně hojnější než v minulosti. Druh značně variabilní v tvaru květů, jejich barevnosti, utváření květenství a vzrůstu, zjevné přechodné typy k Dactylorhiza majalis, alespoň zčásti odpovídají kříženci Dactylorhiza ×braunii. Dactylorhiza majalis subsp. majalis (prstnatec májový pravý; C3, §3) – rašelinné louky, bohatý výskyt na mnoha místech, tisíce jedinců. Druh v území dosti hojný, populace zřetelně početnější než v r. 1991 a 2004, pravděpodobně díky sečení. Drosera rotundifolia (rosnatka okrouhlolistá; C3, §2) – rašelinná louka ve střední části území, velmi maloplošně Epilobium obscurum (vrbovka tmavá; C3) – na prameništích a při drobných vodotečích dosti řídce. Epilobium palustre (vrbovka bahenní; C4a) – v rašelinných loukách a na prameništích dosti hojně, druh oproti minulosti snad o něco hojnější. Euphorbia dulcis (pryšec sladký) – remízek v severní části území, údaj z r. 1991 a 2004, aktuálně nepotvrzeno. Geum rivale (kuklík potoční) – mezotrofní mokřiny podél Rábenky i v odlehlejších místech, na menších plochách hojně. Gymnadenia conopsea (pětiprstka žežulník; C2, §3) – krátkostébelné trávníky sušších okrajových poloh, aktuálně zjištěny 2 lokality při severním a jižním okraji rezervace, řadově několik desítek jedinců (lokalita na J je bohatší). V r. 1991 nalezena na dalších dvou místech, při pravém břehu přehrady, ve východní části pobřeží a v krátkostébelných svahových loukách na SV území, z této lokality ji uvádí i PAVLŮ (2001), později již obě tyto lokality nebyly potvrzeny. Hieracium aurantiacum (jestřábník oranžový; C3) – mezofilní krátkostébelné louky při okraji území, údaj z r. 1991, aktuálně nezjištěn. Homogyne alpina (podbělice alpská) – v podrostu remízků, světlinách i krátkostébelných trávnících na dně pánve na mnoha místech, dosti hojně.. Humulus lupulus (chmel otáčivý) – nález z r. 1991 a snad i 2004, okraj lesa při severovýchodní hranici území, aktuálně nepotvrzeno.

26


Chrysosplenium alternifolium (mokrýš střídavolistý) –při potoce ve střední části území sporadicky. Chrysosplenium oppositifolium (mokrýš vstřícnolistý; C4a) – prameniště při potoce a v remízcích, na více místech Imperatoria ostruthium (všedobr horní) – nitrofilní lada po obvodu území, na více místech. Juncus acutiflorus (sítina ostrokvětá; C3) – vzácně. Juncus bulbosus (sítina cibulkatá) – ve zrašelinělém břehu rybníka místy, výskyt možný i na dalších místech, kde byla v r. 1991 nalézána. Juncus squarrosus (sítina kostrbatá) – vlhké smilkové louky v západní části území, zřídka, v r. 1991 nápadně hojnější. Lilium martagon (lilie zlatohlavá C4a; §3) – svahový remízek při sv. okraji území, zřídka, aktuálně nezjištěna. Lonicera nigra (zimolez černý) – remízek v severní části území, zřídka. Luzula sudetica (bika sudetská; C3) – v západní části území řídce, zjištěna v r. 2011, zmiňována ale již v terénních poznámkách z r. 1991, avšak nezařazena do flor. seznamu. Lycopodium clavatum (plavuň vidlačka; C3) – ojedinělý nález v jižní části rezervace, vedle TSP 20. Menyanthes trifoliata (vachta trojlistá; C3, §3) – údajný výskyt na prameništi v severní části území (BLAŽKOVÁ & HOUŠKOVÁ 1991, L. Pavlů in litt., 2004), neověřeno. Meum athamanticum (koprník štětinolistý; C3, §3) – krátkostébelné sušší trávníky, zřídka, v současnosti jediná lokalita na JZ území, v r. 1991 zřejmě i na SV. Montia hallii (zdrojovka potoční C2; §2) – prameniště v jižní části území a při levém břehu potoka, na více místech, v r. 1991 početný výskyt v toku Rábenky nad rybníkem, řídce na dalších místech, v r. 2004 pouze na pravostranném přítoku Rábenky nad rybníkem, současné nálezy se týkají jiných míst. Jedná se o velmi nenápadný a snadno přehlédnutelný druh, který může růst i na jiných lokalitách. Dle tvaru a skulptury semen se jedná o typické zástupce taxonu Montia hallii (na rozdíl od dalších populací v Jiz. horách). Myrrhis odorata – při chalupách v jižní části /u silnice/ nezřídka, rovněž v SV cípu a nejrozsáhlejší porost na východním okraji území v parcele č. 649. Oxycoccus palustris (klikva bahenní; C3, §3) – světlina v remízku sv. od rybníka, maloplošně, druh z území jako první doložila PAVLŮ (2001). Pedicularis palustris (všivec bahenní; C1, §2) – severní litorál rybníka, maloplošný, ale stabilizovaný výskyt, desítky kvetoucích jedinců, dle popisů se současný výskyt jeví o něco bohatší. V r. 1991 druh sporadicky rostl i v podhrází (při pravém břehu výtoku), 3 jedince z této lokality uvádí též Pavlů (2001), v r. 2004 jsem zde nalezl již jen jednu rostlinu. V r. 2011 tento nález nezopakován, a pokud zde druh v nějaké podobě přežíval, pak byl nejspíše zničen stavebními pracemi spojenými s rekonstrukcí hráze. Pedicularis sylvatica (všivec lesní; C2, §2) – oligotrofní podmáčené polohy ve střední a jižní části území, pouze maloplošně, v minulosti častější. V r. 1991 uváděny čtyři širší lokality, z toho nejbohatší severně od nátoku do rybníka, další „pod rybníkem“ (dle parcelní identifikace ale spíše severně od rybníka či jeho hráze), třetí lokalita je v prosvětleném sukcesním remízku jižně od rybníka a čtvrtá ve svazích nad pravým břehem Rábenky ve střední části území. Pavlů (2001) uvádí tři lokality: přechodové rašeliniště při pravém břehu Rábenky ve střední části

27


území (okolí lokality Drosera rotundifolia), smilkové loučky či světliny jižně od rybníka a smilkovou louku při jižním okraji rezervace, v okolí současné TSP 21. V současnosti ověřen výskyt na třech místech, lokalita jižně od rybníka nepotvrzena, populace se jeví značně slabá. Platanthera chlorantha (vemeník zelenavý; C3, §3) – sušší sečené louky a lemy sukcesních remízků, místy i v podmáčeném terénu, na více místech, ale spíše jednotlivě, rozšíření je poněkud nestálé. Výskyt oproti minulosti zřetelně častější (v r. 1991 uváděna pouze ze dvou míst), velmi pravděpodobně podpořen sečením. Polygala vulgaris (vítod obecný) – typický druh oligotrofních, zejména smilkových trávníků, v území řídce roztroušený v r. 1991, aktuálně nepotvrzen. . Pulmonaria obscura – recentní výskyt nepotvrzen, údaj z r. 1991 z remízku ve střední části území, v r. 2004 zjištěn ve svahovém remízu sz. od hranice PR, již mimo současné zájmové území. Pyrola minor (hruštička menší; C3) – v r. 2011 sporadicky na hrázním tělese rybníka, lokalita po rekonstrukci hráze nejspíše zanikla. Ranunculus platanifolius (pryskyřník platanolistý; C4a) – svahové remízky při severním okraji území, na několika místech, aktuálně nepotvrzen. Rosa pendulina (růže převislá) – suťový remízek sz. od okraje rezervace, dnes již mimo sledované území. Rumex longifolius subsp. sourekii (šťovík dlouholistý Šourkův) – synantropní druh, roste místy na mezotrofních mokřinách, převážně při okraji území, zaznamenán již v r. 1991. Salix silesiaca (vrba slezská; C4a) – v území spíše jen hybridní populace se Salix aurita (S. ×subaurita) Sparganium emersum (zevar jednoduchý) – v r. 1991 uváděn jako S. erectum, roste dosud v březích rybníka a v oblasti nátoku, taxonomická příslušnost neověřena. Streptopus amplexifolius (čípek objímavý; C2) – remízek v sv. části území, nález z r. 2004, aktuálně neověřeno. Tephroseris crispa (starček potoční; C4a) – mezotrofní mokřadní lada, v jv. a vých. části území na mnoha místech, bohatá a stabilní populace. Thalictrum aquilegiifolium (žluťucha orlíčkolistá) – řídce v širším doprovodu Rábenky, ve stinných polohách sukcesních remízků, na několika místech. Trifolium spadiceum (jetel kaštanový; C2) – druh poprvé nalezen v r. 2014, při sv. okraji území (již za hranicí ochranného pásma) maloplošně. Ulmus glabra (jilm horský) – údaj z r. 1991, nověji neověřen, velmi roztroušený výskyt ve svahových remízcích v sev. a sv. části území. Valeriana dioica (kozlík dvoudomý; C4a) – rašelinné louky, lada i podrost sukcesních remízků, místy hojně, stabilní výskyt. Valeriana excelsa subsp. sambucifolia (kozlík výběžkatý bezolistý C4a) – mezotrofní mokřiny, vč. stinných poloh sukcesních remízků, zejména v širším doprovodu Rábenky, na velké části území hojně, výskyt stabilizovaný. Veratrum album subsp. lobelianum kýchavice bílá zelenokvětá C4a – stinné polohy při potoce a v severní části území, na více místech roztroušeně, subjektivně druh v minulosti (alespoň v r. 2004) hojnější než dnes.

28


5. ZÁVĚR V zájmovém území PR Malá Strana a jejího ochranného pásma byl v r. 2014 proveden speciální botanický průzkum. Jeho účelem bylo orientační zjištění současného botanického stavu území a identifikace případných změn, k nimž došlo v území od roku 1991, kdy byly autorem tohoto textu proveden podrobný botanický průzkum. Těžiště současných prací spočívalo v zápisu 25 fytocenologických snímků v reprezentativních a ochranářsky hodnotných porostech nelesní vegetace. Ty měly jednak umožnit exaktnější porovnání současných fytocenologických zápisů z dřívějšími snímky, současně byly ve své většině pojaty jako trvalé plochy pro opakované sledování v dalších letech. Dále byl zaznamenán stav vegetace v dílčích částech území a v rámci možností konfrontován s fytocenologickými zápisy z roku 1991. Významným metodickým omezením současného průzkumu byla nejednoznačná lokalizace snímků z r. 1991. Ty byly pouze přibližně (a v některých případech se zjevnou chybou) zakresleny do mapy měřítka 1:5000, která obsahovala jen omezený soubor záchytných bodů. Současně se na mnoha místech za uplynulých 23 let výrazně změnila vegetační situace, takže mnohá dříve rozlišená rostlinná společenstva (a s nimi i lokality dřívějších snímků) již nebylo možné v příslušných místech identifikovat. I přes tyto metodické nedostatky lze s velkou mírou pravděpodobnosti vyslovit následující zjištění: 1. Současná vegetace dílčích částí území se významně liší od stavu v r. 1991. Tyto změny jsou na jedné straně důsledkem ochranářského managementu, který je uplatňován zejména po roce 2004, na straně druhé pak sukcese na neudržovaných plochách. V okrajových částech území (spíše již mimo současné zájmové území) pak přistupují různé aktivity vlastníků dotčených pozemků. 2. Nejprůkaznější jsou změny na mezofilních loukách, především v jv. cípu území, kde se vlivem každoročního sečení zcela změnila druhová garnitura. V r. 1991 zde byly velkoplošně rozšířeny zkulturněné úhorové trávníky s dominantním Holcus mollis, v současnosti je vystřídaly floristicky bohatší krátkostébelné trávníky s dom. Festuca rubra, v nichž Holcus mollis již víceméně chybí. Nápadný je zde (i na dalších místech v území) ústup kulturních či synantropních prvků jako je Alopecurus pratensis, Dactylis glomerata, Deschampsia cespitosa, Festuca pratensis, Phleum pratense, Poa pratensis, Poa trivialis, Ranunculus repens, Rumex acetosa, Rumex obtusifolius. 3. V zamokřených polohách, které i v minulosti byly obhospodařovány spíše v delších intervalech a po určitou dobu snad i ležely ladem, nejsou změny tak zásadní, přesto alespoň místy nepřehlédnutelné. Pod vlivem sečení se zde do značné míry rozpadla dřívější vegetační mozaika podmíněná více či méně zřetelnou dominancí jednotlivých druhů, nynější porosty jsou floristicky vyrovnanější a většinou hostí i více druhů (v bylinném patře průměrně 20 oproti dřívějším 15). Na úrovni jednotlivých druhů došlo ke zřetelnému ústupu (zejména ve smyslu snížení dominance) u Agrostis canina, Bistorta major, Equisetum fluviatile, Juncus effusus, Juncus filiformis, Scirpus sylvaticus, Viola palustris, naopak expanzi lze zaznamenat mj. u Carex nigra a Eriophorum angustifolium, částečně i Angelica sylvestris a Potentilla erecta, především z hlediska stálosti pak u některých travních druhů, jako je Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Briza media či Festuca rubra. Subjektivně došlo k výraznému snížení dominance Filipendula ulmaria, i když data tento trend jednoznačně nepotvrzují. 4. Zřetelné změny lze zachytit i u ochranářsky významných druhů. Za uplynulých 23 let se prokazatelně významně zvýšila četnost výskytu Dactylorhiza majalis, Dactylorhiza fuchsii a Platanthera chlorantha. Tyto změny velmi pravděpodobně souvisí s opakovaným sečením, neboť k rozšiřování jmenovaných druhů docházelo i po r. 2004, kdy se intenzita sečení zvýšila. Opačný trend byl zaznamenán u Arnica montana, která byla v r. 2014 nalezena pouze na zlom-

29


ku dřívějších lokalit a v mnohonásobně nižším počtu jedinců než dříve, přitom jen málo rostlin dosáhlo květu. Příčina tohoto úbytku (snad jen dočasného) není jasná, ve stejnou dobu byl pozorován ústup arniky i na dalších lokalitách v širokém okolí (Tichá říčka). Oproti minulosti byla potvrzena jen část dřívějších lokalit Gymnadenia conopsea a Pedicularis sylvatica, zde se však může jednat o důsledek méně důkladného terénního šetření, přesto je pravděpodobné, že u obou těchto druhů došlo k zániku po jedné z dřívějších lokalit v důsledku šíření pionýrských dřevin. Druh Montia hallii byl letos nalezen na několika nových mikrolokalitách v jižní části rezervace, naopak nebyl potvrzen na lokalitách, kde rostl v minulosti. U kriticky ohroženého druhu Pedicularis palustris se za uplynulé období zvýšila velikost místní populace, současně ale zanikla „předsunutá lokalita“ pod hrází rybníka. Z dalších vzácných a ohrožených druhů se v rezervaci ojediněle vyskytují Drosera rotundifolia a Oxycoccus palustris (po jedné lokalitě), na jednom místě bylo zjištěno Meum athamanticum (výskyt na dřívější lokalitě potvrzen nebyl), nově se v území objevilo Trifolium spadiceum, které se v současnosti šíří i na další lokality. Stabilně bohatá je v území populace Tephroseris crispa, u tohoto druhu snad i došlo k určité expanzi, zejména při jižním okraji rezervace. 5. Pokračuje expanze pionýrských dřevin, zejména keřových vrb (Salix aurita, případně S. ×subaurita), a to navzdory opakovaným rozsáhlým výřezům v rámci ochranářského managementu. V remízcích odrůstají dřeviny stromového vzrůstu, včetně smrků, které v některých porostech pocházejí z výsadeb. Tím se zvyšuje zástin okolních ploch dosud nelesní vegetace a vytvářejí se podmínky k šíření stínomilných bylin a následně i dřevin, v první fázi především vrb. Z dobových fotografií z r. 1991 je zřetelné, že se charakter území místy výrazně změnil. Odrůstání a rozrůstání stromových a keřových porostů může do budoucna znamenat riziko degradace nelesní mokřadní vegetace a zřejmě si vyžádá silnější regulační zásahy. 6. Hodnocení dřívějšího a současného stavu vegetace není možné bez znalosti prováděného managementu, z čehož lze pak odvozovat doporučení pro další péči. Zatímco zásahy do území v posledních cca 20 letech (tj. za dobu existence rezervace) jsou poměrně dobře zdokumentovány, způsob využití území před r. 1991 není autorovi tohoto textu znám. Z tehdejšího stavu vegetace lze přitom dovozovat, že zde v předchozích cca deseti letech proběhl přinejmenším výřez pionýrských dřevin, alespoň v okrajových částech území bylo prováděno strojní sečení a v nějaké podobě zřejmě byly sečeny i porosty v zamokřené pánvi kolem Rábenky. Zvýšená frekvence některých rostlin, jako je např. Juncus sp., Equisetum fluviatile, Ranunculus repens, Rumex obtusifolius ukazuje na vliv disturbancí, k nimž mohlo dojít při pohybu mechanizace v zamokřeném terénu či při pastvě hospodářských zvířat (pravděpodobně skotu). Tyto zásahy ale byly, dle stavu vegetace v r. 1991, spíše jednorázové či dočasné povahy a byly poté vystřídány několikaletým obdobím klidu, alespoň na převážné části území. Z provedených srovnání lze dospět k závěru, že sečení, prováděné v rámci ochranářského managementu, má převážně pozitivní dopady na předměty ochrany ZCHÚ. S velkou pravděpodobností dochází k vzestupu druhové rozmanitosti většiny porostů a posilují populace řady vzácných a ohrožených druhů rostlin. Pozorovaný ústup některých druhů (zejména Arnica montana, s menší jistotou též Gymnadenia conopsea a Pedicularis sylvatica) nemusí mít přímou souvislost se sečením, spíše je důsledkem šíření pionýrských dřevin a dalších, nejasných vlivů (případ arniky). Otevřenou otázkou je stanovení optimální frekvence sečí. V současnosti jsou sušší okrajové partie území sečeny každoročně, některé oligotrofní trávníky s nižší frekvencí. Zamokřené části území byly za uplynulých 10 let většinou sečeny dvakrát, na některých místech proběhla jedna nebo tři seče, část porostů (zejména na JZ) nebyla dle podkladů Správy CHKO v minulém období posečena vůbec. Nelze přitom vysledovat nějaké zásadní rozdíly mezi porosty s nízkou či vyšší frekvencí sečení, alespoň ne v ± oligotrofních sušších i zamokřených polohách, které pokrývají značnou část území. Pro velkou část území by tak zřejmě postačovala udržovací seč 1× za 10 let, v živnějších polohách jsou vhodnější alespoň 2 seče, pro

30


posílení druhové rozmanitosti je zde ovšem vhodná seč 1× za 2-3 roky. Totéž lze doporučit i pro většinu mezofilních luk v území, s výjimkou eutrofnějších poloh s tendencí k ruderalizaci, které by měly být koseny každoročně. Naopak nelze doporučit každoroční sečení oligotrofních krátkostébelných trávníků, neboť tím dochází k ochuzování půdy o již tak nedostatkové živiny a následně ke snížení druhové diverzity. Tyto porosty stačí pokosit 1× za 3-5 let, alternativou je sečení s mulčováním, které je pak možné realizovat v kratším intervalu (i každoročně). Porosty s expanzními druhy (Phalaris arundinacea, Phragmites australis a Typha latifolia) je žádoucí kosit také, nejlépe v intervalu 5 let. Při této frekvenci nebudou tyto druhy eliminovány, sníží se ale jejich dominance ve prospěch dalších druhů. Důležitou součástí managementu je redukce porostů pionýrských dřevin, zejména keřových vrb. Oproti dřívější praxi, kdy byla redukována plocha jednotlivých keřů, lze doporučit jako efektivnější metodu výřez celých vybraných keřů, s tím, že budou ponecháni vybraní solitérní jedinci, kteří budou dále dle potřeby ořezáváni. Úplná likvidace vrbových křovin (stejně jako řídce rostoucích jednotlivých bříz) není žádoucí. Pokud jde o již ± zapojené stromové porosty, je žádoucí spíše jejich redukce v okrajích než prosvětlování či úplná eliminace. Šetřeny by měly být zejména starší jedinci klenu, jasanu, buku a zčásti i smrku, neboť na tyto sukcesně pokročilejší porosty je často vázána zajímavá lesní květena a snad i fauna.

6. POUŽITÁ LITERATURA BLAŽKOVÁ D. & HOUŠKOVÁ E. (1991): Návrh vyhlášení státní přírodní rezervace Malá Strana. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory] GRULICH V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia, 84: 631645. (vlastní seznam na www.preslia.cz) HADAČ E. et al. (1969): Die Pflanzengesellschaften des Tales „Dolina Siedmich prameňov“ in der Belaer Tatra. – Vegetácia ČSSR, ser. B, 2: 1-343, ed. Vydav. SAV Bratislava. HENNEKENS S. M. & SCHAMINÉE J. H. J. (2001): TURBOVEG, a comprehensive data base management system for vegetation data. J. Veg. Sci. 12: 589–591 CHYTRÝ M. [ed.] (2007-2013): Vegetace České republiky. 1.-4. díl. – Academia, Praha. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha. KUČERA J. & VÁŇA J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). – Příroda, Praha, 23: 1-104. MIKYŠKA R. & NEUHÄUSLOVÁ Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1:200 000. 1. České země. List M-33-X Liberec. – Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. – Severočes. Přír., Litoměřice, Příl. 1995, 1–206. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1:500 000). – Academia, Praha. NOVOTNÁ K. (1995): Geobotanická studie slatiniště Malá Strana v Jizerských horách. – Ms. [Dipl. Pr., depon. in: Knih. Kat. Botaniky PřF UK, Praha] PAVLŮ L. (2002): Závěrečná zpráva mapování přírodních biotopů (Natura 2000) na mapových listech 03-14-19 a 03-14-24. Mapová díla L0090Jh a L0150Jh. – Ms. [depon. in.: AOPK ČR, Praha] PLOCEK A. (1974): Nástin květeny Jizerských hor. – Ms. [Dis. Pr., depon. in Bibl. Kat. Bot. Přírod. Fak. UK, Praha] SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění ČSR. – In: Květena ČSR, díl 1., Academia, Praha. TICHÝ L. (2002): JUICE, software for vegetation classification. – J. Veg. Sci., Uppsala, 13: 451-453.

31


VIŠŇÁK R. (1991): Malá Strana (Horní Maxov). Zpráva o inventarisačním průzkumu. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] VIŠŇÁK R. (2004): Plán péče pro Přírodní rezervaci Malá strana na období 2005-2014. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] VIŠŇÁK R. (2011): Dodatek k plánu péče o Přírodní rezervaci Malá Strana na období 2005-2014. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec] Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. WESTHOFF V. & van der MAAREL E. (1978): The Braun-Blanquet approach. – In: Whittaker R. H. [ed.], Classification of plant communities, W. Junk, The Hague, pp. 289-399.

32

(Příloha) Tabulka 4: Tabulka fytocenologických snímků z r. 2014 Číslo snímku

1 2

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

Plocha snímku (m ) Expozice (°) Svažitost (°) Celková pokryvnost (%) Pokryvnost E1 (%) Pokryvnost E0 (%) Počet druhů E1 Počet sečí za r. 2005-2014

25 25 25 23 23 5 2 100 100 100 100 100 100 10 20 19 22 8 10 10 3

25 25 25 25 21 25 25 25 25 25 25 25 25 25 20 25 25 25 25 25 225 360 315 338 360 203 225 180 203 203 360 360 2 10 1 5 4 3 12 2 2 3 3 3 n/a 100 100 95 100 100 100 100 100 100 100 95 100 100 100 100 90 100 100 100 90 100 100 65 100 100 70 85 68 70 85 95 80 80 100 80 75 80 70 70 35 95 95 35 100 90 25 90 70 20 65 75 65 65 90 27 30 11 23 21 23 21 15 15 13 32 25 21 19 17 27 22 28 15 13 3 2 2 1? 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 10 1 0

25 25 45 7 n/a 100 90 100 20 10 25 8 0 1

Bistorta major Festuca rubra Potentilla erecta Agrostis canina Rumex acetosa Carex nigra Cirsium palustre Epilobium palustre Galium uliginosum Angelica sylvestris Crepis paludosa Eriophorum angustifolium Deschampsia cespitosa Juncus filiformis Viola palustris Holcus mollis Caltha palustris Galium saxatile Nardus stricta Equisetum fluviatile Ranunculus acris Agrostis capillaris

. 2a 1 3 3 . . + . . . . 1 + . . . . . . . . . r + r . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 2a + 1 . . . . . . . 1 1 . 2a 3 .

2a 2b 2b 2m + 2a 1 1 . . 2m 1 2a 3 2a 2a + . 1 + 1 .

2b 2a 3 + r 2m r . . . . . 2a . . + . 2b 3 . . +

2m + . 1 . 3 + + 2a 1 2a . . 2a . + 2a . . + + .

4 2b r . + . . . . . . . . . . 2b . 2b + . . 2a

+ 1 + 2m r 3 + r + 2b 2m 1 1 2b + r 2m . . + r .

1 2a . 2b 1 . 1 + r 2a . . 1 . . 2a + . . . . .

2a 2a 2b 1 r 1 . r 2m + . . 2a r . . . + . . + 3

2a 2a 2a 2m r 2b r + r 1 2m . . . 2b . 1 . . r . .

2b 2m 2b 3 r 2b + + 1 1 . 1 . 2a . . . . . . . .

. + 2a 1 . 2b . . . . + 3 . . 2m . . . . . . .

1 r . 2a r 2b . + . + . + . . 2a . r . . . . .

2b 1 1 2m + 4 1 + 2a 2b 2b + + 2m . + + . + r + .

+ 1 2b . . . . . . . . . + . . + . 1 3 . . 2a

2m + 2a 2a + 4 + + + 2b + 1 + 1 2a + . . . . . .

2a 1 3 + . 1 1 . 2b 1 . 2a . 1 r 3 . 3 1 2a 1 1 . 1 . 2b + . . + + + 2b 1 . 1 r . + 2a . + 3 1 2b . . . . 2a . . . . . . . r + r . . . . . .

2m 2m 2m 1 . 2m 1 . + + 2a 4 . . + . . . 1 . . .

2a 2b 2b 1 . . 2a . . . 1 . . . . . . 1 2b . 1 2b

2a 2m 2b 2m r 2b . . . . . + . 1 . . . 1 1 . . .

2a 1 2b 2a + 3 . 1 . + . 2b . 1 2b . . . . . . .

3 2a + . . . . . . . . . . . . 1 . 3 3 . . .

n

23 23 19 18 17 16 14 14 13 12 12 12 11 11 11 10 9 9 9 8 8 7

Číslo snímku

1

3

4

Avenella flexuosa Filipendula ulmaria Hypericum maculatum Valeriana excelsa subsp. sambucifolia Carex echinata Galium palustre Cirsium heterophyllum Eriophorum vaginatum Juncus effusus Scirpus sylvaticus Stellaria graminea Vicia cracca Briza media Carex panicea Carex rostrata Dactylorhiza majalis Luzula multiflora Lychnis flos-cuculi Myosotis nemorosa Ranunculus auricomus Achillea millefolium Alchemilla monticola+sp. Anemone nemorosa Anthoxanthum odoratum Carex canescens Carex pallescens Equisetum sylvaticum Hieracium laevigatum Poa trivialis Rhinanthus major Salix aurita Veronica chamaedrys Betula pendula Campanula patula Campanula rotundifolia

. . . . . . 3 2m . . . 3 . . . . . . . 3 . . . . . . + . . 4 1 1 . r + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . + r . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . 2b 2a . . . . 1 2a . . . . 1 + . 1 . .

. + . 1 1 . . . + . . . . . . r . . . + . . . 2a . . . . . + . . . . .

2

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

n

. 3 2b . 1 . 2m . + . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . . 2a . . . . . 1 . 2a . + . . . . . . . . . . . . . 2m . . . 1 . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . + . . . . . 1 . . . . . . . . r . . . . . . . . . .

. . . + . 3 . . 1 . 2a . . . . . . . 2b . . . . . . . . . 3 . . . . . .

+ . . . . . 4 . . . r . . . . . r . . . . . + . . . 1 . . . . . . . .

. . . 1 . + 1 . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . r . . . .

7 7 7 7 6 6 5 5 5 5 5 5 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2

5

. . . . . r . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

+ . . . . . . + . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . r . + . .

. . 3 r + . . 2m 2b . 1 . . 1 . . + . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 3 . . . + . . . . . 1 . . 2m . . 1 . . . 2m . . . . . . . . 1 . . . . . 2m . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . +

. . . + . r 2a + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . 1 . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . .

. . . . 2b 4 + 1 . . . . . + . . . . . . . + 2a . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 2b . . . . 2a 2a . . . . . . . . . + . + . . 1 . 2b . . + 2b + . . . . . . . . + . . . . . + + . 2a . r . 2b . . . . . . r . . . . . . . . . . + . . + . 1 . . . . 2m . . + . . . . . . . . . . . + . . . . 2m + r . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2b . + . . . + . . . 1 . + . . . 1 . . . + . . . . + . + . . . . . . .

3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Číslo snímku

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

n

Carex pilulifera Leucanthemum ircutianum Poa pratensis Ranunculus repens Rumex longifolius Senecio ovatus Vaccinium myrtillus Valeriana dioica Achillea ptarmica Ajuga reptans Calluna vulgaris Carex ovalis Cerastium arvense Cerastium holosteoides Dactylis glomerata Dactylorhiza fuchsii Danthonia decumbens Epilobium obscurum Equisetum palustre Galium album Geranium sylvaticum Geum rivale Gymnadenia conopsea Hieracium lachenalii Lotus uliginosus Luzula campestris Mentha arvensis Pedicularis sylvatica Phyteuma spicatum Plantago lanceolata Platanthera chlorantha Rumex obtusifolius Salix silesiaca Stellaria alsine Tephroseris crispa

. + . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . .

. . r . . . . . . . . r . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . r . . . . . . . . . . . 2b 3 . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . 2b . . . . . . . . . . . . . 2b . . . . . . . . . . . . . . . . r

. . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . .

. . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . .

+ + . . . . + . . . . . . . r . . . . + . . . + . 1 . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . r . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2m . . . .

. . . . . . . 2a . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . r . . . . . . + . . . . . + . . . . + . + r . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Číslo snímku

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Trientalis europaea Tussilago farfara Veronica officinalis (mechové patro) Sphagnum sp. Rhytidiadelphus squarrosus Polytrichum commune Aulacomnium palustre Brachythecium sp.

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

2m . .

. . .

. . .

. . 1

. . .

. . .

. . .

. . .

. r .

. . . . .

3 . . . .

. . . . .

. . . . .

5 . . . .

. . . . .

. . . . .

5 . . . .

3 . . . .

5 . . . .

5 . . . .

2b . . . .

. . . . .

4 . 2a . .

4 . . . .

. . . . .

4 . . 2a .

4 . . . .

. . 2a 2b . . . . . .

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 . . .

. . .

3 2a 1 . + 4 2b . . .

. . . 5 . 1 . .

. . .

1

2 3 4

5 6 7 8

9

datum poznámka (2014) mmdd 0703 PR Malá Strana, fixovaná plocha, zhruba v místě sn. č. 98 z r. 1991, sečený mezofilní trávník, kdysi úhor, 5 x 5 m; Festuca rubra 3-4, Hypericum maculatum 3-4 0703 PR Malá Strana, fixovaná plocha, zhruba v místě sn. č. 97 z r. 1991, sečený mezofilní trávník, 5 x 5 m; Cirsium heterophyllum 3-4, Bistorta major 2a-2b 0703 PR Malá Strana, nefixovaná plocha, 5 x 5 m; Valeriana excelsa subsp. sambucifolia 3-4 0703 PR Malá Strana, fixovaná plocha, zhruba v místě sn. č. 51 v r. 1991, 5 x 5 m; omylem nezaměřeno, provizorní souřadnice, v porostu stařina, E0 suché; Carex echinata 1-2m, Carex nigra 2a-2b, Viola palustris 2a-2b 0703 PR Malá Strana, fixovaná plocha, bez návaznosti na snímky z r. 1991, 5 x 5 m; Carex rostrata 2a-2b, Fililpendula ulmaria 2b-3, E0 nezřetelné 0704 PR Malá Strana, fixovaná plocha, zhruba v místě sn. 86 z r. 1991, svah nad kamennou zídkou, 5 x 5 m; Galium saxatile 2b-3 0704 PR Malá Strana, fixovaná plocha, 5 x 5 m; Juncus filiformis 2b-3, Sphagnum cf. fallax, snad i další druhy (S. flexuosum, ...) 0704 PR Malá Strana, svahové prameniště, třasovisko, pruh 3 x 7 m po spádnici, nefixováno; Poa trivialis 3-4, okrajově Alopecurus pratensis a Chaerophyllum hirsutum 0704 PR Malá Strana, fixovaná plocha, 5 x 5 m, v okolí ojedinělý porost s dom. Cirsium heterophyllum (ve snímku pokr. 4-5), Festuca rubra 2a-2b, Salix cf.

longitude

latitude Habitat

151235.3 504543.0 v nezamokřené poloze

151237.4 504545.7 v relativně nezamokřené poloze 151241.6 504546.4 zamokřená pánev 151239.1 504547.4 zamokřená pánev

151232.6 504551.4 zamokřená pánev 151222.5 504547.6 sušší svahová poloha 151221.6 504549.9 zrašelinělá pánev 151225.9 504548.4 svahové třasovisko

151226.7 504550.3 mírně zamokřená poloha v podmáčené kotlině

1 1 1

. . 14 2a 2a 5 . . 4 1 . 3 + . 1

Tabulka 5: Doplňující hlavičkové údaje ke snímkům z r. 2014 sn.

. . .

n

10

0704

11

0704

12

0704

13

0704

14

0704

15

0704

16

0704

17

0704

18

0704

19

0704

20

0715

21

0715

22

0718

23

0718

24

0718

25

0718

silesiaca (40 cm) 1-2m PR Malá Strana, fixovaná plocha, v okolí sn. č. 25 z r. 1991; 5 x 5 m, nejlepší část porostu s Carex rostrata (pokr. ve snímku 3-4), Sphagnum cf. fallax (incl. S. flexuosum?) PR Malá Strana, fixovaná plocha, typově blízká snímku č. 24 z r. 1991; 5 x 5 m, Juncus filiformis 2a-2b PR Malá Strana, fixovaná plocha, 5 x 5 m, na J s drobným šlenkem; Eriophorum angustifolium 3-4, Potentilla erecta 2a-2b PR Malá Strana, v okolí sn. č. 17 z r. 1991, nefixovaná plocha, 5 x 5 m; Carex rostrata 3-4, Viola palustris 2a-2b, zčásti stařina PR Malá Strana, fixovaná plocha, 5 x 5 m; Angelica sylvestris 2b-3, Galium uliginosum 2a-2b, Dactylorhiza majalis – 4 kvetoucí ex PR Malá Strana, fixovaná plocha, 5 x 5 m; Avenella flexuosa 2b-3, Carex pallescens 1-2m, Potentilla erecta 2b-3 PR Malá Strana, fixovaná plocha, 5 x 5 m; Cirsium heterophyllum 2a-2b, Sphagnum cf. fallax 4-5 PR Malá Strana, zhruba v místě sn. č. 39 z r. 1991, fixovaná plocha, 5 x 5 m; E0 zčásti pod stařinou; Bistorta major 2a-2b, Cirsium palustre 1-2m PR Malá Strana, nefixovaná plocha, 4 x 5 m po spádnici; Filipendula ulmaria 4-5, Myosotis nemorosa 2b-3, E0 neanalyzováno PR Malá Strana, fixovaná plocha, 5 x 5 m; Carex nigra 3-4, Scirpus sylvaticus 2a-2b PR Malá Strana, fixovaná plocha, 5 x 5 m; Carex panicea 2a-2b, Valeriana dioica 2a-2b, Sphagnum cf. fallax 4-5 PR Malá Strana, fixovaná plocha, 5 x 5 m; Festuca rubra 2b-3, Gymnadenia conopsea 6 ex, Platanthera chlorantha 1 ex PR Malá Strana, fixovaná plocha, 5 x 5 m; Avenella flexuosa 2b-3, Bistorta major 2a-2b PR Malá Strana, fixovaná plocha, 5 x 5 m; Carex nigra 3-4, Eriophorum angustifolium 2a-2b, Potentilla erecta 2b-3 PR Malá Strana, fixovaná plocha, 5 x 5 m; Deschampsia cespitosa 2a-2b, Nardus stricta 2b-3, Bistorta major 2a-2b, Stellaria graminea 1-2m, Rhytidiadelphus squarrosus 2a-2b PR Malá Strana, fixovaná plocha, 5 x 5 m; Bistorta major 3-4

151228.5 504552.9 zamokřená pánev

151227.4 504552.7 zamokřená pánev 151222.0 504554.5 zamokřená pánev 151218.5 504555.7 zamokřená pánev 151218.5 504557.0 zamokřená pánev, v mírném svahu 151219.6 504601.0 nezamokřený svah, oligotrofní půda 151214.4 504557.2 zrašelinělá pánev 151200.6 504601.0 zrašelinělá pánev 151203.6 504600.9 zamokřená niva potůčku 151204.1 504559.7 podmáčená pánev 151219.7 504549.5 podmáčená pánev 151215.8 504548.1 podmáčená pánev 151217.2 504553.6 podmáčená pánev, bulty 151213.3 504554.3 zrašelinělé dno pánve 151210.3 504555.8 sušší okraj podmáčené pánve

151209.4 504553.0 nezamokřený svah, oligotrofní půda

Tabulka 6: Tabulka fytocenologických snímků z r. 1991, 1. část Číslo snímku

Carex nigra Sphagnum sp. Viola palustris Agrostis canina Juncus filiformis Carex canescens Eriophorum angustifolium Carex rostrata Carex panicea Carex echinata Valeriana dioica Eriophorum vaginatum Festuca rubra Agrostis capillaris Hypericum maculatum Galium saxatile Nardus stricta Holcus mollis Luzula multiflora Avenella flexuosa Epilobium palustre Bistorta major Potentilla erecta Deschampsia cespitosa Myosotis nemorosa Crepis paludosa Caltha palustris Filipendula ulmaria Valeriana sambucifolia Scirpus sylvaticus Chaerophyllum hirsutum Equisetum fluviatile

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 9 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

+ + + + +m . 4 3 4 + 3 . b r . . b 3 a m . mm b 4m+ . 4 . . . . . . . . . . . . . . . a a . + . . r . . . . a . . . + . . . r . mm . . . . mmm . . a m . . 3 . . . . . . . . m r . . . r amb . . m r . . . . r + . . + . + . . . . . . . . . . . . + + . 3 . + b + a a . a m+m+ . a . . . r b . r r r . . m . . . . + . . . . mm . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . + . . . .

b a . . . . . . . . . . . . . . + . . r . r a . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . m + m 5 . m . m

. 4 a b b a . a . . . . . . . . . . . . . . . . r . . r . . . .

5 r a 5 3 . r ma . 4 5 5 . 3 . a 5 4 3 +m3 b a . + a b . mm b a + . m . 3 4 . + 3 . . . 3 3 3 + . + . + + . + r a . . . . . . . . . . . . . m r . . m4 . . . . . . . . . . . . mm . m . . m . . . . . . r . . . . . . + . . . . . . . . . + +m . . . 3 . a a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . a . . . . . . . . . . . . m+ . . m . r a a a . ma a . a 3 b + r . r . . . . r m . . . . + + . + a . . r m+m+ . r + . r r + . . + . + . . r m4 b + a a . m . . . . 4 4 3 . . r . . . . + 3 b . . . . . . . 3m . . . . . . . . . . . . . . r 3 bm . . r . m+

+ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r 4 + 4 a . . a r . . .

. . . + a b 3 b . 5 5 4 m+ . a r m . . . 3 b . . . . 3 3 . . . . . . . . r . . . . . . m . 3 3 . 5 . . . . . . . . . . r b . . . m . . . . . . . . . a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . r a r r 3 b b . m . a + r + . +m . . m+ a . r + +m . r + + . + + . m . 5 + 5 . r 4 b . b + bm . . . . . . . . . . . . . + + . . +

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . + . . 5 . 4 . .

. . . . . . . a . . . . . . . . . . . . . + . . a . a . + 5 . r

+ . a + + 3 . . 5 . m . . a . m . a 3 . . . ma . m . . m . . . . . . . . . . . . . . + . + . . m . r . . m . . . . . . . b . + + . b . . m . 4 . . . . . . . 3 . . . . b . . . . . . + . . a . m . . 4 . . . . . 3 4 3 +m + + . r a a a . . . . . 3 r . r . . . . + . a . . r . . . . m . . . . 4 . . . + . . . . . + . . . r

a 5 b . 5 . . . . . . . . . . . . . . . r b r . . r . . . . . .

a 3 a . . . b . 3 . m . . . . . . . . . . . + . . . + . . . . m

r . . . . . . . . . . . r . . . 4 . . 3 . . b . . . . . . . . .

mmm . mmm . + 4 5 b 5 3 3 a . 5 b b b 3 3 3 3 . 3 a + . mbm3 + 4 3 . . a 5 . + 3m . + r + mm + . r . . . . . . . . . . m . . . 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . . r m+ b a + . . . . . . . . . r . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + b r . r r . . . m+m3 4 b 3m + . . r + + r r r a . . mm . . . . + a r . . r am . . . . . r . m . a . m . . + mm r . m4m . . . r . r . . . . + . . + . 3 . 5 . . . . . . . . . . . . . . . . m . 3 r . m+m

. 5 b . 4 a . . . . . . a b . . . . . . . 3 + . + + + . . . . +

r . . . . . . . . . . . a . + . . . . . + . . + b m . r + . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + + . . r + . . .

+ 4 + a . 4 5 5 mb 3 3 . am . a a 4 a . . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . 3 . . . . . r . . . . r . . m . . . . m . . . . . . . . . + + . . + + bm . mm b . . am m . r r . r +m bm . + m . . . a . +m 5 . . . . . . . . . + +

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . b . . . . a

. m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . a . m 3 + + 5 m+ . . . . m .

n

39 36 34 29 28 17 3 13 5 8 9 3 26 5 5 5 9 3 7 5 15 43 34 23 35 26 29 26 20 10 1 27

Číslo snímku

Brachythecium rivulare Calliergonella cuspidata Polytrichum commune Rhizomnium punctatum Cirsium palustre Galium uliginosum Ranunculus acris Lychnis flos-cuculi Equisetum sylvaticum Ranunculus repens Angelica sylvestris Alopecurus pratensis Veronica chamaedrys Poa trivialis Anthoxanthum odoratum Achillea millefolium Juncus effusus Poa pratensis Rumex acetosa Geranium sylvaticum Rumex obtusifolius Vicia cracca Hieracium lachenalii Dactylorhiza majalis Briza media Galium palustre Heracleum sphondylium Anemone nemorosa Stellaria alsine Aegopodium podagraria Geum rivale Alchemilla monticola+sp. Cirsium heterophyllum Campanula patula Agrostis sp.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 9 9 9 9 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

. . . . + . . . . . . . . . + . a . . . . . r . + . . . . . . . . . .

. . . . r . . . r . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . r . . . . . + . . . r . . . r . . . . . . . . . . . .

. . b . r . + + 3 . . . . . r . + . + m . . . . m . . + . . . . . . .

. . . . . + . . r a . . . . . . + . r . . . . . . + . . 4 . . . . . .

. . . . . . m4 . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . a . . . . . . a . . . . . . . . . . . . . . . . + . . + . . m . m . r . . m . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . + . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . .

. . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . r . . a . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . r a r r +m . . . . a + . . . . . . . . . . . . m . m r . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . a . . . . r . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . r r . + . r r b . . + a . . + a . . + . . . r . + . . + m+ . . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . a a . . . . . . . .

. . . . . + . . . . r . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . r + m a . . m + . . . . r r + . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . + + + r . . r . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . a . . . + r m r a m+ . m . . . . . + r + . . . . . . . . + a . a . . . . . r . b . + . + . . . . + + . a . . . . . + + . . . . +m . m . . . . . . + + . +m . . . a . . m . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a . 3 . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . .

. . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . r . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . + a . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . + +m r r m r . . r r r . r + . . a . . . . . . . b . . r + . . . . . . . . + . . . m r + . + . . . . . r . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . . . r . . . .

. . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . a . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . .

. . . . . + r . m . r . . . m . . . r . . . . . . . . . . . . . . . a

. . . . + r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . + . . . . . . .

. . . . r . . r . . . . . . r . . . + . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . + r . . . . . . . . . . . . . . . . . a . . . . . . . . .

. m . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . .

. . + . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . r r r . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . .

. m . . . . . . . . . . r + + + + + + . m . r + . . b m . . . m . . . m . . . r . m . . . . . . . . . . r . m r m + + 4 . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . . . .

. . . . r . r . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . r + . r . . + . . . + . . . + . . . . . . . . r . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . + r . + r b . . r b . r + r . ma . . . . . m . . . . m+ . + . . r . . 3 . . . . . a . r . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . a . . . . . r . . . . . . . . . . . . . m

. . . . a r . . . r . . . . + . . . r . . . . . . . . . . . . r . . .

. . . . r . r r . . . . . . + . . . a . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . a . . . . . . . . . . b . mb . . . . . . m3m . . . . . . . + b . . . . . . . . . . + m . . . m . . + . . . b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . +m . . . . . . . . . . b 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . +

n

1 1 5 1 29 28 18 22 14 14 12 11 2 11 13 3 11 5 35 8 3 4 7 4 3 5 1 4 4 1 6 1 1 1 3

Číslo snímku

Cardamine amara Poa palustris Urtica dioica Rumex longifolius Vaccinium myrtillus Arnica montana Ranunculus auricomus Veratrum album lobelianum Ajuga reptans Homogyne alpina Phalaris arundinacea Galeopsis bifida Phleum pratense Pedicularis sylvatica Achillea ptarmica Agrostis stolonifera Senecio hercynicus Senecio ovatus Trientalis europaea Dactylorhiza fuchsii Juncus squarrosus Cardamine pratensis Vaccinium vitis-idaea Calamagrostis villosa Luzula sudetica Montia hallii Typha latifolia Juncus bulbosus Juncus articulatus Epilobium ciliatum Tussilago farfara Epilobium angustifolium Luzula pallescens Rumex acetosella Carex flava

6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5

n

. . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4 5 4 2 2 3 1 3 1 3 4 3 1 2 1 3 1 1 1 1 2 2 1 2 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . r . r . . . . . . . . . . . . . . . a . . . . . . . . . . .

3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . r . m . . . + . . . . . r m . . . a . . . . . . . . . .

. . . . 3 b . . . r . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . .

a . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

+ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 b . . . . . . . .

. m r m . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m

. . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . 3 m . . . 3 . . . . . . . . . . . . a m . . . . . . . . r . .

. . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . + . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . r . . b . . . . . . . . . . . . . . . 5 . + . . . . . . a . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . r . m . + . . m . . . . . .

r . . r . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . 5 a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. 4 . . . . . . . . . a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Číslo snímku

Trifolium repens Lysimachia vulgaris Cirsium oleraceum Phragmites australis Epilobium tetragonum Acer pseudoplatanus Salix silesiaca Salix sp.

6 6 6 6 6 7 7 7

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5

n

. . . . . . . .

1 1 1 1 1 2 2 3

. . . . . . . .

. . . . . . r .

. . . . . . . .

. . . . a . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . m . . . . .

r . . . . . . r

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . m .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . 3 . . . .

. . . . . r . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . b

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. a . . . . . +

. . . . . . . .

. . . . . r . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

Tabulka 7: Tabulka fytocenologických snímků z r. 1991, 2. část Číslo snímku

Acer pseudoplatanus Fagus sylvatica Fraxinus excelsior Sorbus aucuparia Acer pseudoplatanus Frangula alnus Fraxinus excelsior Picea abies Populus tremula Sambucus racemosa Sorbus aucuparia Carex nigra Sphagnum sp. Viola palustris Agrostis canina Juncus filiformis Carex canescens Eriophorum angustifolium Carex rostrata Carex panicea Carex echinata Eriophorum vaginatum Festuca rubra Agrostis capillaris Hypericum maculatum Galium saxatile Nardus stricta Holcus mollis Luzula multiflora Avenella flexuosa Epilobium palustre Bistorta major Potentilla erecta

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 5 5 5 5 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 a 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 . 1 . 1 . 1 . 4 . 4 . 4 . 4 . 4 . 4 . 4 . 6 . 9 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6+ 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 65 6 .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + m . . . . . . 3 .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4m+ . m + . a . 3 m . . . m . . . r . . . . . . . . 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . b am4 5 . . . + .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . 3 . . . . . . 4 .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m r . 3 . . . . 3 . b . . a . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b . . + . . . . . . . . . a . amb b 4 . b . . b . b 4 . + . . b . . . . . b . . a + . r . 3 a . m . 3 4 + . . . . . . a mm r m 3 b a 3m

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 a a . . . a . . r .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b . b . m . r . . . . . . . . . . m . b . . + . . . . a . . . . . . . . m . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + + . . . . + . 5 .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . . . . 4 . . 5 . m . . . . . . . m . a . . + . . . . . . . . . . . . . . 4 . + . r . . . . . . . . . . . . ma a . b mam . 3 r . . + . + 3 . . 5 m3 3 . a . . . . a . a + . m . 4 . . b . . . m . r m4 b b 3 a bma

. . . . . . . . . . . a 5 3 . 4 . . . . . . a . . a . . r . . a b

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . am3 + 3 5 5 5 b b bm . 3 bm . mm . + . . . m3 + + . . . 3 . . . a . . . . . . m . r + a . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . r . r r b r a a r ma a

. . . . . . . . . . . . . . . . . . a . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 5 . . . 5 m . . . + a . . . . . . . . b . . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . 3 mm a . . m . . . a a 4 r . 4 a + . . . + . m . . . . . . + + . . . 3 a . . r . . . r . m5 4 + . r +m+

. . . . . . . . . . . . a a . . . a . 5 . . . . . . . . . . r + +

. . . . . . . . . . . 4 . . . . . . . . . . a . . . + . . . . b a

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . a 3 . 3 . . . . . a . 3 . . . . . . . . . . r . + . . . . . . + + b . . . . . . m . a + . a . am m+ + . . . . . . a 4 a bma

. . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a . 5 . a . . . 5 . . . . . . . . . . . . . mb . m . . m . . . m . . . . . . . b 4 r .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . + . . 5 . . . + .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . +m . ma . . m . . . . . . . a . . . . . . m . . . . . a + . a .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a . . . a . . . 5 .

. . b . a . . b . . . . 3 . 4 . . . . m . . m . 3 . . + . m . . a . + . . + . + . . m . . . . . . + . . + . + + . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a a . m . mm . a . . 3 . . . 4m . . . + . . . . 4 + . . . . m . . . 3 5 . . r . . . . . a a r b . r m . + .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 . . . . .

n

2 1 2 1 2 2 2 2 1 1 2 16 14 15 8 10 2 6 3 8 1 2 37 22 19 15 11 15 14 12 7 46 30

Číslo snímku

Deschampsia cespitosa Myosotis nemorosa Crepis paludosa Caltha palustris Filipendula ulmaria Valeriana sambucifolia Scirpus sylvaticus Chaerophyllum hirsutum Equisetum fluviatile Atrichum undulatum Aulacomnium palustre Brachythecium rivulare Climacium dendroides Diplophyllum albicans Hypnum cupressiforme Plagiomnium affine Plagiomnium undulatum Plagiothecium denticulatum Plagiothecium sp. Polytrichastrum formosum Polytrichum commune Rhizomnium punctatum Sanionia uncinata Cirsium palustre Galium uliginosum Ranunculus acris Lychnis flos-cuculi Equisetum sylvaticum Ranunculus repens Angelica sylvestris Alopecurus pratensis Veronica chamaedrys Poa trivialis Anthoxanthum odoratum Achillea millefolium

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 5 5 5 5 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 a 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 6a 6m 6 . 6+ 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 9 . 9 . 9 . 9 . 9 . 9 . 9 . 9 . 9 . 9 . 9 . 9 . 9 . 9 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6a 6 . 63 6m 6m 6 . 6 .

r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . a b a . .

. + r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . a . . . . mm . . + + . m . . . b . +

+ a a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . 4 . a . .

m5 r r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r m . . . . + r . . . . + . . . . . . .

+ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . +

+ . a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . b 3 a . +

. m a . a . m . + . . . . . 3 . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . m+ m r + r a . . . . . . . . m m . . . . r

+ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . .

. . . . . . . . + . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . r . . . . . . .

. . mm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . + a r . r . . . . . . . . . m . . . . . + r 4 . a 3 a . . . . . mm . . m+ r .

b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r + . . . . b + . . r

+ . . . . . . . . . m . . . . . . . . a . . . r . . . a . . . . . a .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . .

b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. a . r . . . b . . . . . . . . . . . . . . . m + . + . . . . . . . .

+ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + + . . . . . . .

m . . b ma r b . . . . . . . . . 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . m . . . . r . . m . a . . . . . . + . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

r . a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . r .

. . + b m . . . . 5 . . . . m3 r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . + + r . . . . m . m + . . b . . . + . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . +

m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . m

a . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . + b . . a

. . a + +m a + r . . . . . . m . m . . . a + . . . . . . . . m . . m . . b . . . . . . . . + . . . . . . . . a . . . . . . . . . . . 3 . m r + m r m + . a r . . m . m r . . a + r . . . . . a . . . + . . . . .

3 . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . + . . . . . + . . .

mm . m . a + . 3 m . . . b b . . . . . 3 . . . a . . . . . . 3 . . . a 3 . . . . . a . . . 5 a . . . . . . . . . . b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b 5 . . . . . 5 . . . m+ + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a . . . . . . . . . . b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . + . . m . . . . + r . . . . . . m . +m r r . . m+ . . . . . . . a b r m . . . . . 3 . . . 3 b . . 3 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a am . . m . . . . . a a a r . r . . +m . 3ma . . a . m . . m . . . r . . . . . . . m . a + . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

+m+ r m+ a 3 + + a . + a . r . m . . . b 3m . r . m . . . . . . . . . . . r . . + . . + . . r . . + . . . . . . . . . . . r . . . . . . + r . . . . . . . . . + 4 + . . . . . . . m . . . + . . m . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a . . r . . +

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . a

n

32 19 16 10 6 5 1 13 8 1 2 1 1 1 1 2 1 1 1 2 2 1 1 14 14 20 9 17 17 6 17 23 13 10 16

Číslo snímku

Juncus effusus Poa pratensis Rumex acetosa Geranium sylvaticum Rumex obtusifolius Vicia cracca Hieracium lachenalii Dactylis glomerata Dactylorhiza majalis Briza media Galium palustre Heracleum sphondylium Anemone nemorosa Stellaria alsine Aegopodium podagraria Stellaria graminea Geum rivale Alchemilla monticola+sp. Cirsium heterophyllum Campanula patula Agrostis sp. Cardamine amara Poa palustris Urtica dioica Rumex longifolius Vaccinium myrtillus Arnica montana Carex pallescens Carex pilulifera Tephroseris crispa Veratrum album lobelianum Ajuga reptans Homogyne alpina Galeopsis bifida Trisetum flavescens

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 5 5 5 5 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 a 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 6 . 6 . 6b 6 . 6m 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6+ 6 . 6 . 6a 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 . 6 .

. . b . r . . + . . . a . . + . . 5 . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . a r +m3 . . . a . a . + r . . . + + . . . . . . . . . . + . m . . . . . . + . . . . . . . . m3 . . . . . m . . . . . . . . . . a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . m .

. a a . r . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . r + . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . r . . . . . . +

. . a 3 . . . . . . . r . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . r

. . + b . . . . a . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . . . . . .

. . . + . r . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . .

. . mm . + . . . . m+ . . r m . . m . . . + . . . . . a . . . . . . r . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a

. b 3 . a . . + . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. m m . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . r . . . . . .

. . r . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . r r . . . . . .

. + . . . . a + r . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . + . . . . . . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. + . . r r . . . m . . . . . . m . . . . . . . . . . a . . . . . . . . . . . . . . . m . m . . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . + . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. + a . . r . a . . . + . . + m . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

+ . r . . . . . . . . . . . 5 . . r . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . r . . . . . . + . . 3 . . . . . . . m . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . r . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . + a . . . . . . . .

ma . . . . mam . . . + a . . . . . . . . . . r r . . . . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . a . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . am . . . . . . . . . . . . . . . .

. . 3 . . . . + . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. b 3 . . . . + . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. 3 b . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . .

. . 1 . . . . . . r . . . . . . . . 4 . . . . . . . . . . . . . . . .

. . + . . . . . . . . . . + . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . .

. + + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. + r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . + . . r . . . . . . . + . + . . . . a . r . r . . . . . + . . .

a . r a . . . . . . a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . + m r . r r . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . a m r . .

. . . . 4 . . 3 . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

n

6 12 38 7 12 7 6 12 5 5 1 10 2 4 7 3 1 9 1 4 4 3 2 2 2 2 3 2 3 4 1 2 1 1 4

Číslo snímku

Phleum pratense Galium album Plantago lanceolata Leucanthemum ircutianum Campanula rotundifolia Pedicularis sylvatica Achillea ptarmica Agrostis stolonifera Senecio hercynicus Silene dioica Galeopsis tetrahit Leontodon hispidus Trientalis europaea Dactylorhiza fuchsii Juncus squarrosus Cardamine pratensis Calamagrostis arundinacea Galeobdolon montanum Lysimachia nemorum Oxalis acetosella Athyrium filix-femina Prenanthes purpurea Elytrigia repens Phyteuma spicatum Rumex crispus Veronica officinalis Polygala vulgaris Vaccinium vitis-idaea Luzula sudetica Carex ovalis Juncus bulbosus Juncus articulatus Epilobium ciliatum Equisetum palustre Cicerbita alpina

6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 5 5 5 5 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 a 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

n

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3 3 3 2 2 1 2 1 2 3 3 3 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 1 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . r r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. a . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. + r . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . .

r . + + . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . b . . . . . . . . b . . . . . . . . . . . m + m r . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + .

. . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . b b . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . .

. . . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

+ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . .

m r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . m . . m . m . . . . . . . . . . . . . a . m . m . + . + . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . b + r . . . . . a a + + + + . . . . . . . . . . . . 4

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . .

Číslo snímku

Viola tricolor Lolium perenne Stellaria media Myrrhis odorata Festuca pratensis Rhinanthus minor Hieracium caespitosum Knautia arvensis Hieracium pilosella Vicia sepium Arrhenatherum elatius Alchemilla glabra Chrysosplenium oppositifolium Petasites albus Asarum europaeum Festuca gigantea Poa nemoralis Cardaminopsis halleri Thalictrum aquilegiifolium Maianthemum bifolium Fragaria vesca Polygonatum verticillatum Ranunculus platanifolius Hieracium murorum Impatiens parviflora Equisetum arvense Acer pseudoplatanus Crataegus sp. Frangula alnus Fraxinus excelsior Rubus idaeus Salix silesiaca Salix sp. Sorbus aucuparia

6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 7 7 7 7

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 5 5 5 5 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 a 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

n

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 3 2 2 1

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . 5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . .

. . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . a + + r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . m .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . 4 m m + + + + r r r r r r a r r + + . . r

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a . . . a . . .

. b m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Tabulka 8: Hlavičkové údaje ke snímkům z r. 1991 por_č mmdd plocha expo- sva- E3 (1991) zice žitost 1 2 3 4 5 6 7

0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704

20 20 4 24 2 24 0.72

8 9 10 11 12 13 14

0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704

24 8 25 12 21 5 20

15 16

0704 0704

10 24

17 18 19 20 21

0704 0704 0704 0704 0704

22 23 24 25 26

E2

E1

E0 poznámka

0 0 0 0 0 5

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

100 100 90 100 100 100 100

0 70 30 70 5 40 75

0 0 5 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

100 60 100 100 100 100 100

0 80 80 100 95 50 30

180 180

10 8

0 0

0 0

100 100

5 10

25 25 25 16 15

180

3 0 0 5 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

100 90 100 100 100

100 60 35 0 40

0704 0704 0704

20 15 25

225 360 180

3 8 3

0 0 0

0 0 0

100 100 100

20 5 90

0704 0704

25 20

180 180

2 5

0 0

0 0

100 100

90 60

225

225

180

parc. 375/1 ?, 4 x 5 m 4x5m střed cesty při břízkách, 1 x 4 m; Juncus squarrosus 6-7 bohatší porost na levém břehu potůčku nad pravým břehem přehrady vzadu, 6 x 4 m; Bistorta major 6-7 pravobřežní přítok, světlinka nad přítokem do přehrady, zarostlý střed potůčku, 2 x 1 m; Stellaria alsine 8-9 světlina napravo nad přehradou, relativně sušší typ porostu, 6 x 4 m typický porost s arnikou, v přítokové části přehrady při pravém břehu, bult vysoký 20 cm, 0,9 x 0,8 m; Arnica montana 5-6 při pravém břehu vypuštěné malé nádrže, 4 x 6 m menší porost na levém břehu vypuštěné nádrže, 2 x 4 m 5 x 5 m, stařina pravý břeh potoka naproti lesíku u zelené chalupy, 3 x 4 m naproti lesíku u zelené chalupy, 3 x 7 m; Agrostis canina 5-6 zarostlý mělký příkop, 1 x 5 m; Caltha palustris 7-8 porost naproti lesíku, při potoku, v poloze s nejvyšší pokryvností tužebníku a orobince, 4 x 5 m; Carex nigra 78 nad pravým břehem potoka, 2 x 5 m; Valeriana excelsa subsp. sambucifolia 6-7 parcela 530/1 (?) u potoka, plocha s nejvyšší pokryvností Lychnis flos-cuculi, 4 x 6 m; Festuca cf. nigrescens 67, Filipendula ulmaria 6-7, Caltha palustris 4-5 část rozsáhlého, značně homogenního porostu, 5 x 5 m 5x5m naproti červené chalupě, 5 x 5 m pravý břeh potoka, 4 x 4 m zarostlý hlavní potok asi 30 m pod posedem, 6 x 2,5 m, po odečtení vodní hladiny; Valeriana excelsa subsp. sambucifolia 5-6, Alopecurus pratensis 4-5, Myosotis nemorosa 3-4 pod posedem, blízko pravého břehu potoka, velmi vlhký typ, 4 x 5 m, po odečtení žulového výchozu pod posedem, porost na pravém břehu hlavního potoka, 3x 5 m parc. 563?, 1015 m od potoka, typ s vyrovnaným podílem Agrostis canina a Juncus filiformis, 5 x 5 m; Festuca cf. nigrescens 4-5, Bistorta major 6-7 při vrbové a březové houštině, 5 x 5 m při remízku, dále od potoka, v úseku s vysokou pokryvností tužebníku, 6 x 4 m; Filipendula ulmaria 89

por_č mmdd plocha expo- sva- E3 (1991) zice žitost 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704

7.5 12 25 20 24 9 20 25 15 1.2

37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704

25 36 25 20 20 25 20 20 15 20 15 15 25 25

51 52 53

0704 0704 0704

25 20 20

54 55 56 57 58

0704 0704 0704 0704 0704

24 25 25 20 25

225 225 180 180

180

180

E1

E0 poznámka

5 5 0 5 0 15 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

100 100 100 100 100 60 100 100 100 90

0 0 40 0 5 100 0 100 50 70

0 0 5 0 0 5 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

100 100 100 70 100 100 100 100 100 90 80 100 100 100

60 90 20 100 30 50 20 0 95 100 0 0 0 80

0

0 0 0

0 0 0

100 100 100

100 90 5

0 6 10 15 8

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

100 100 100 100 100

0 5 0 0 0

180

5 0 0 0 0 0

360

5

225 315 315 315

E2

pod vyšším hnědým domem, asi 80 m od potoka, zahrádka, 3 x 2,5 m pod vyšším hnědým domem, asi 80 m od potoka, zahrádka; 4 x 3 m 5 x 5 m; Bistorta major 7-8 část rdesnové "louky" pod lesíkem při "vysokém" domě, 4 x 5 m; Agrostis capillaris 4-5 pod lesíkem, 4 x 6 m 3x3m asi parcela č. 358, poblíže černozeleného domku, sušší plocha u bříz, 4 x 5 m 5x5m 3 x 5 m; Carex panicea 7-8, Carex nigra 4-5 žulový výchoz nad horní nádrží, porost oválného tvaru, cca 1,3 x 0,9 m; Nardus stricta 7-8, okrajově Agrostis canina při pravém břehu přehrady, 5 x 5 m; Bistorta major 6-7, Juncus filiformis 6-7 tužebníkové a orobincové lado napravo od hráze přehrady, 6 x 6 m; Typha latifolia 6-7 blízko hráze přehrady, 5 x 5 m parc. č. 342/2, blízko potoka, 4 x 5 m parc. 580/1 (?), blízko potoka, u "tmavé" chalupy, 5 x 4 m parc. č. 600/1 (?), 30 m od potoka, 5 x 5 m; Carex rostrata 7-8 parcela č. 600/1 nebo 601/2, vlhčí typ porostu, 4 x 5 m; Agrostis canina 7-8 parcela č. 600/1 nebo 601/2, poněkud sušší typ porostu, 4 x 5 m; Equisetum sylvaticum 4-5 parcela č. 601/2, resp. 614/1, uvnitř houštin, 3 x 5 m parcela č. 614/1, při horním lesíku u potoka, 4 x 5 m; Agrostis cf. canina 5-6 porost na pravém břehu příkopu s opevněnými břehy, 3 x 5 m; Juncus effusus 6-7 mezi parcelami č. 614/1 a 607, zarostlý příkop, 3 x 5 m parcela č. 607, blízko hlavního potoka, 5 x 5 m parcela č. 1829 nebo 1826, levý břeh potoka, část porostu bez výraznějšího zastoupení Bistorta major, 5 x 5 m, E0 skryté pod stařinou parc. 1824, plocha s nejvyšší pokryvností Juncus filiformis, 5 x 5 m; Juncus filiformis 8-9 parcela č. 607, při pravém břehu potoka, 5 x 4 m parcela č. 604 nebo 606, expanze Phalaris arundinacea, 4 x 5 m, stojící voda; Phalaris arundinacea 9-10, okrajově Poa palustris eutrofní mokřiny – stojaté splašky z blízkého sociálního ústavu, 4 x 6 m parcela č. 645, část rozlehlého porostu (až 0,1 ha), 5 x 5 m živná louka pod silnicí, asi 20 m od ní, parcela č. 649, 5 x 5 m v částečném zástinu klenu, 4 x 5 m parcela č. 649, lesík při silnici, při jeho dolním okraji, částečně zastíněno lípou a klenem, 5 x 5 m

por_č mmdd plocha expo- sva- E3 (1991) zice žitost 59 60 61 62 63 64 65

0704 0704 0704 0704 0704 0704 0704

24 20 24 20 20 25 20

270

66 67 68

0704 0704 0705

20 25 25

69 70 71 72 72a 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82

0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705

83 84 85 86 87 88

E2

E1

E0 poznámka

15 0 10 0 15 10 15

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

100 100 100 100 100 100 100

0 0 0 0 0 0 5

225 225

15 15 0

0 0 0

0 0 0

100 100 100

5 0 75

20 25 25 25 24 12 25 25 20 12 20 25 25 20 24

225 225 225 225

360 360 360

5 15 5 5 0 0 5 10 0 5 8 0 5 5 10

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 70 85 100

0 0 0 0 0 85 0 0 5 0 95 50 100 100 80

0705

15

360

10

0

0

100

0

0705 0705 0705 0705 0705

4 12 25 24 24

360 360 360 360

15 15 10 3

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

40 100 100 100 75

70 0 0 0 80

315 180 180 180

360 360 45 360

parcela č. 649 (?), blízko porostu Myrrhis odorata, 4 x 6 m parcela č. 1823, pod silnicí, část širokého pásu psárkové louky, 4 x 5 m pás asi 5 m pod silnicí, 4 x 6 m; Holcus mollis 8-9, Agrostis capillaris 4-5 parcela č. 1823 (?), pod silnicí, typ s Deschampsia cespitosa, 4 x 5 m hřbítek v prostoru parcel č. 614/1 a 614/2, 4 x 5 m parcela č. 615/1, bývalá pastvina, 5 x 5 m světlina v remízku, 5 x 4 m, svažitost 10-20°; Geranium sylvaticum 5-6, Dactylorhiza majalis v počtu více než 50 ks pod "vysokou" chalupou, suchá konvexní louka, 5 x 4 m pod "vysokou" chalupou, suchá konvexní louka, 5 x 5 m; krajově Anthoxanthum odoratum pravý břeh přehrady v přítokové části, parc. č. 375/1 nebo 393/1, mírné bulty, 5 x 5 m; Eriophorum vaginatum 4-5 parcela č. 403/1-2, porost ve svahu nad pánví, 4 x 5 m parcela č. 403/1, travnatý svah nad domem s červenou střechou, 5 x 5 m parcela č. 232/1, část dříve paseného porostu, 5 x 5 m; okrajově Aegopodium podagraria, Stellaria graminea asi parc. č. 422/1, vysoko nad rozestavěným domkem, část velkého porostu, 5 x 5 m nad potokem, snad parc. č. 422/2, 6 x 4 m; alternativní označení snímku "7a" parcela 496/1, resp. 489/1, plochá deprese, hojný výskyt Pedicularis sylvatica, 3 x 4 m parcela č. 495/1 nebo 496/1 – sušší sníženina 5 x 5 m parcela č. 495/1, resp. 496/1, pod bílým členitým domkem blízko potoka, 5 x 5 m; Deschampsia cespitosa 5-6 parcela č. 421/1, při lesním okraji, 5 x 4 m parcela č. 521/3 nebo 1827, u cesty, 3 x 4 m, okrajově Arnica montana parcela č. 521/3 nebo 1872, ve vyšší poloze, 4 x 5 m parcela č. 1872, zvodnělá plocha (souvisle stojící voda), 5 x 5 m; Equisetum fluviatile 7-8, Carex nigra 4-5 parcela č. 1872 nebo 1874/1, asi v polovině svahu, 5 x m; Eriophorum angustifolium 6-7 parcela č. 1874/1 při Salix cf. x subaurita, 4 x 5 m parcela č. 1874/1, nahoře u houštin, pěkná ostřicová louka, 4 x 6 m; Carex panicea 4-5, Dactylorhiza majalis 34 (cca 35 ks) parcela č. 1874/1 – porost při houštině Salix cf. x subaurita, zvodnělý terén, 5 x 3 m; Chaerophyllum hirsutum 6-7 parcela č. 1874/1, rašelinná jezírka, porost nepravidelného tvaru parcela č. 2560 (?), oblouková cesta u modřínu, v jejím středu, 1,2 x 10 m parcela č. 1858 (?), při obloukové cestě, ve svahu nad zídkou, 5 x 5 m 6 x 4 m; Hypericum maculatum 8-9 parcela č. 1845 (?), 4 x 6 m

por_č mmdd plocha expo- sva- E3 (1991) zice žitost

E2

E1

E0 poznámka

0 10 10 15 10 5 0 5 20 10 10 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

70 100 95 100 85 100 100 85 100 100 100 100 100 100 100 100 100 90 100

levý břeh potoka, naproti "vysoké" chalupě, parcela č. 1845 nebo 1849, 5 x 5 m; Carex panicea 9-10 parcela č. 1845 (?), expanze Aegopodium podagraria, 5 x 5 m levý břeh potoka, naproti "vysoké" chalupě a z boku tmavé chalupy, 5 x 4 m parcela č. 1829, pod "tmavou" chalupou, menší porost, 4 x 5 m parcela č. 1829 (?) pot "tmavou" chalupou, blízko potoka, 4 x 5 m parcela 1829, v potoční nivě pod chalupou, 4 x 5 m parcela č. 1829 (?), blízko potoka, 4 x 4 m; Filipendula ulmaria 4-5, Rumex acetosa 4-5 parcela č. 1829 (?), blízko potoka, 4 x 5 m parcela č. 1819/1, resp. 1824, část rozlehlé, hospodářsky ovlivněné louky, 5 x 5 m parcela č. 1819/1, v horní části, typický trávník úhorového typu, 6 x 4 m parcela č. 1819/1, porost nedaleko pod jižní silnicí, 3 x 5 m; Ranunculus repens 8-9 parcela č. 1851 (?), 5 x 4 m; vedle Arnica montana prameniště napravo od jižní silnice, zřejmě parcela č. 1875/1, 2 x 2,5 m parcela č. 489/1, degradovaný mezofilní trávník, 5 x 5 m parcela č. 489/1, v dolní části (k přehradě), 5 x 4 m nad pravým břehem potoka, při lesním okraji, velikost plochy snímku neuvedena pod elektrickým vedením ve vlhkém svahu, 4 x 5 m parcela č. 211/3 (?), intenzivní degradovaná pastvina, úsek s dominancí Rumex obtusifolius, 5 x 5 m degradovaná pastvina v náhorní poloze, 5 x 5 m; v okolním porostu mj. Agrostis capillaris, Heracleum sphondylium, Rumex acetosa, Silene dioica a Stellaria graminea 10 vlhká svahová jasenina nad pravým břehem potoka, 30 x 20 m; Acer pseudoplatanus (E3) 5-6; E0 jen částečně určeno 5 lesík v sv. části území, v mírnějším svahu se zarostlými balvany, 20 x 20 m

89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 106 108 109

0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0705 0724 0724 0928 0928

25 25 20 20 20 20 16 20 25 24 15 20 5 25 20 20 20 25 25

105

0724

600

225

25

85

25

100

107

0724

400

225

20

75

35

95

360

360

360 360 180 360 45 360 180 225 315

0 5 0 0 10

90 0 30 0 60 1 0 90 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0

Plán péče. o: přírodní rezervaci Malá Strana na období: (návrh)

Recommend Documents