Plán péče o přírodní rezervaci Choryňský mokřad. na období

Plán péče o přírodní rezervaci Choryňský mokřad na období

2016 - 2025

Plán péče o přírodní rezervaci Choryňský mokřad na období 2016 – 2025

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

2029 přírodní rezervace Choryňský mokřad nařízení Okresní úřad Vsetín 1/1999 22. 2. 1999 12. 3. 1999

1.2 Údaje o lokalizaci území Zlínský kraj Vsetín Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí 542831 Choryně 652776 Choryně

kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Příloha M1 (Orientační mapa s vyznačením území)

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Úplný aktuální výčet parcelních čísel pozemků nacházejících se uvnitř zvláště chráněného území a jeho vyhlášeného ochranného pásma dle aktuálního stavu v katastru nemovitostí je uveden v příloze T3. Příloha T3 (Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí) Příloha M2 (Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma)

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma OP plocha v ha

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha 1,6898

vodní plochy

19,7081

14,0344

zamokřená plocha

19,5744

Druh pozemku

rybník nebo nádrž trvalé travní porosty orná půda

0,1326

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,1526

1,3696

2

vodní tok

0,1337

neplodná půda

0,1526


Druh pozemku

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

ZCHÚ plocha v ha

OP plocha v ha

21,5505

15,5366

Způsob využití pozemku ostatní způsoby využití

ZCHÚ plocha v ha

Výměra PR 21,5505 ha uvedená v tabulce se liší od údajů o výměře uváděných v ÚSOP AOPK ČR, kde je napsán údaj 20,9848 ha, zároveň se neshoduje výměra vyhlášeného ochranného pásma 15,5366 ha s výměrou ve vyhlašovacím předpisu 13,4 ha. Tyto rozdíly jsou zřejmě způsobeny nepřesností ve vyhlašovacím výnosu, dále pak následným přečíslováním pozemků a změnou výměr nově vymezených parcel při komplexních pozemkových úpravách.

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

ne ne ne ne CZ0710182 Choryňský mokřad

1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním přírodní rezervace je ochrana přírodních hodnot mokřadního ekosystému výjimečného ve středním Pobečví. Jedná se o regionálně významné refugium mokřadních společenstev s přítomností zvláště chráněných druhů fauny a flóry. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. ekosystémy název ekosystému V1 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod svazů Lemnion minoris, Nymphaeion albae a Potamion

V2 Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod svazu Ranunculion aquatilis

podíl plochy v ZCHÚ (%) 1

1

3

popis ekosystému Vegetace ponořených nebo na hladině plovoucích rostlin v tůních a kanálech s výskytem okřehků, závitky mnohokořenné, leknínu bílého, stolístku klasnatého, vodního moru kanadského, rdestu Berchtoldova a rdestu hřebenitého. Porosty vodních a bahenních rostlin v tůních se značně kolísající vodní hladinou s žebratkou bahenní, lakušníkem štítnatým a hvězdošem.


název ekosystému M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů svazu Eleocharito palustrisSagittarion sagittifoliae

podíl plochy v ZCHÚ (%) 1

M1.7 Vegetace vysokých ostřic svazů Magno-Caricion elatae a MagnoCaricion gracilis

15

T1.5 Vlhké pcháčové louky svazu Calthion palustris

15

L1 Mokřadní olšiny svazu Alnion glutibosae

10

L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy svazu Alnion incanae

15

L3.3 Karpatské dubohabřiny svazu Carpinion

8

popis ekosystému Bažinné byliny v mělkých vysychajících tůních a dominancí bahničky mokřadní. Vegetace vysokých ostřic s převahou ostřice pobřežní nebo ostřice štíhlé, místy též s třtinou šedavou, vlhké louky a podmáčené terénní sníženiny, roztroušeně na celém území. Vlhké louky s převahou medyňku vlnatého, pcháče potočního, bukvice lékařské a vrbiny obecné, které vytvářejí místy přechody ke střídavě vlhkým bezkolencovým loukám, rostou především ve střední a jižní části území. Mokřadní lesy převahou olše lepkavé, v keřovém patře je hojněji zastoupena střemcha obecná a vrba popelavá, bylinné patro s typickým kopečkovitým charakterem tvoří především ostřice prodloužená, ostřice řídkoklasá, metlice trsnatá, skřípina lesní a kopřiva dvoudomá. Střemchové jaseniny představují přechodný typ vegetace mezi tvrdými luhy a potočními olšinami, převládá olše lepkavá, přimíšen je jasan ztepilý, vzácně je vtroušen dub letní, v keřovém patře převažuje střemcha obecná, bylinné patro tvoří nitrofity, především kopřiva dvoudomá a orsej jarní hlíznatý. Lesní porosty s převahou dubu letního a lípy srdčité, hojně je též přimíšen habr obecný, keřové patro tvoří zmlazující dřeviny, v bylinném patře se často vyskytují plicník tmavý a ostřice chlupatá, v západní části území.

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště 3150 Přirozené eutrofní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharicion 91E0 * Smíšené jasanovoolšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (AlnoPadion, Alnion incanae, Salicion albae) – prioritní stanoviště

podíl plochy popis biotopu typu přírodního stanoviště v ZCHÚ (%) 1 Vegetace ponořených nebo na hladině plovoucích rostlin v tůních a kanálech s výskytem okřehků, závitky mnohokořenné, leknínu bílého, stolístku klasnatého, vodního moru kanadského, rdestu Berchtoldova a rdestu hřebenitého. 15 Luhy s převahou olše lepkavé a přimíšeným jasanem ztepilým, keřové patro je většinou dobře vyvinuto s hojným zastoupením střemchy obecné, v bylinném patře je častý popenec obecný, kopřiva dvoudomá, ostřice třeslicovitá a orsej jarní hlíznatý.

4


kód a název typu přírodního stanoviště 91G0 * Panonské dubohabřiny – prioritní stanoviště

podíl plochy popis biotopu typu přírodního stanoviště v ZCHÚ (%) 8 Lesní porosty s převahou dubu letního a lípy srdčité, hojně je též přimíšen habr obecný, keřové patro tvoří zmlazující dřeviny, v bylinném patře se často vyskytují plicník tmavý a ostřice chlupatá.

B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácně, jednotlivci

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

vážka jasnoskvrnná VU slatinné a rašelinné rybníky, tůně a jezírka (Leucorrhinia pectoralis) s bohatými porosty vegetace Stupeň ohrožení: VU – zranitelný druh dle červeného seznamu bezobratlých (Farkač, Král & Škorpík 2005). Informace o výskytu a početnosti druhu jsou uvedeny na základě inventarizačního průzkumu vážek (Holuša 1997).

1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany na tomto zvláště chráněném území je: a) zachování společenstev vodní a mokřadní vegetace nebo zlepšení jejich stavu vhodným způsobem managementu b) ochrana biodiverzity území na úrovni chráněných a významných rostlinných a živočišných druhů c) zachování nebo zlepšení dřevinné a prostorové skladby lesa c) obnova autoregulačních funkcí přírody a vyloučení nevhodných lidských zásahů d) eliminace ruderálních a invazních druhů rostlin

5


2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní rezervace Choryňský mokřad se nachází ve Valašskomeziříčské kotlině v širokém úvalovém údolí řeky Bečvy v nadmořské výšce 270 až 290 m. Rezervace přímo sousedí s Velkým Choryňským rybníkem, je situována mezi jeho hrází a státní silnicí Valašské Meziříčí - Hranice, asi 6 km severozápadně od Valašského Meziříčí. Lokalita představuje podmáčené území s několika uměle prohloubenými tůněmi a zachovalými mokřadními společenstvy. Geologický podklad je tvořen čtvrtohorními říčními sedimenty o mocnosti 4-5 m, štěrkopísky překrytými nivními hlínami. Půdními typy jsou fluvizem glejová a glejová půda typická. Luční vegetace je tvořena vlhkými pcháčovými loukami svazu Calthion palustris místy s přechodem ke střídavě vlhkým bezkolencovým loukám svazu Molinion caeruleae. Luční společenstva se mozaikovitě mísí s vegetací vysokých ostřic třídy PhragmitoMagno-Caricetea. Na nesečených plochách jsou hojně zastoupeny rákosiny eutrofních stojatých vod svazu Phragmition australis, mokřadní vrbiny svazu Salicion cinereae a ruderální bylinná vegetace vlhkých míst třídy Galio-Urticetea. V tůních a vodních kanálech se vyskytuje makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod svazů Lemnion minoris, Nymphaeion albae a Potamion, v menší míře je zastoupena vegetace parožnatek třídy Charetea, mělké a vysychající tůně osídluje makrofytní vegetace mělkých stojatých vod svazu Ranunculion aquatilis a eutrofní vegetace bahnitých substrátů svazu Eleocharito palustris-Sagittarion sagittifoliae. Lesní vegetaci na podmáčených místech tvoří mokřadní olšiny svazu Alnion glutinosae, které na místech s nižší hladinou podzemní vody přecházejí do střemchových jasenin svazu Alnion incanae, v nejvyšších a nejsušších polohách rostou karpatské dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum betuli. Floristicky významný je především výskyt zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky 395/1992 Sb., jako jsou zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), kosatec sibiřský (Iris sibirica), leknín bílý (Nymphaea alba), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), žebratka bahenní (Hottonia palustris) a kapradiník bažinný (Thelypteris palustris). Na lokalitě je dále zastoupena řada druhů zařazených do červeného seznamu cévnatých rostlin, kam patří árón východní (Arum cylindraceum), kamyšník polní (Bolboschoenus koshewnikovii), ostřice Otrubova (Carex otrubae), ostřice pobřežní (Carex riparia), chrpa luční ostroperá (Centaurea jacea subsp. oxylepis), vrbovka tmavá (Epilobium obscurum), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), svízel potoční (Galium rivale), oman vrbolistý pravý (Inula salicina subsp. salicina), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca), bradáček vejčitý (Listera ovata), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), jetel bledavý (Trifolium ochroleucon) a rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata). Z bezobratlých živočichů jsou početně zastoupeny vážky (Odonata), zjištěno zde bylo přes 30 druhů, významný je především výskyt vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis), vážky jarní (Sympetrum fonscolombii), šídla lučního (Brachytron pratense) a šídla tmavého (Anax parthenope). Ze vzácnějších motýlů byly zaznamenány druhy ohniváček černočárný (Lycaena dispar), modrásek bahenní (Maculinea nausithous),

6


batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris), otakárek fenyklový (Papilio machaon) a můra rákosice lesklicová (Archanara neurica). Z vodních bezobratlých je zajímavý nález vzácného plže kružníka Rossmässlerova (Gyraulus rossmaessleri). Významná je fauna obojživelníků, zejména druhů skokan štíhlý (Rana dalmatina), rosnička zelená (Hyla arborea), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), skokan zelený (Rana esculenta), ropucha zelená (Bufo viridis), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a ropucha obecná (Bufo bufo). Z plazů zde žijí ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a užovka obojková (Natrix natrix). Lokalita je též stanovištěm vzácných druhů ptáků vázaných na stojaté vody. Pravidelně zde hnízdí kopřivka obecná (Anas strepera), moták pochop (Circus aeruginosus), chřástal vodní (Rallus aquaticus), chřástal kropenatý (Porzana porzana), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), moudivláček lužní (Remiz pendulinus) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Dále zde byly v době tahu pozorovány druhy bekasina otavní (Gallinago gallinago), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), volavka červená (Ardea purpurea), volavka bílá (Egretta alba), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a žluva hajní (Oriolus oriolus). Občas na lokalitu zalétá i ledňáček říční (Alcedo atthis). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria) kosatec sibiřský (Iris sibirica) leknín bílý (Nymphaea alba) prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis subsp. majalis) žebratka bahenní (Hottonia palustris) kapradiník bažinný (Thelypteris palustris)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 7 ks, fertilní, vitalita populace slabá 11 ks, fertilní, vitalita populace slabá 82 ks, vitalita populace dobrá

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO SO

SO

3172 ks, fertilní, vitalita populace velmi dobrá 4100 ks, fertilní, vitalita populace velmi dobrá 29 ks, fertilní, vitalita populace slabá

O

O

O

popis biotopu druhu, další poznámky vlhká louka ve střední části území, trpí častým okusem zvěře vlhká louka, výslunné místo v západní části území v jedné hlubší a dvou mělkých, vysychajících tůních ve střední části území vlhké pcháčové louky a okraje porostů vysokých ostřic, v jižní polovině území dvě mělké tůně v západní části území stinné místo, vlhká louka s náletem olše lepkavé ve východní části území

Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu volavka červená (Ardea purpurea)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 1 ex., na tahu

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. KO

7

popis biotopu druhu, další poznámky rozsáhlejší porosty rákosu a orobince, mokřadní porost v západní části


název druhu skokan skřehotavý (Rana ridibunda) rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) ledňáček říční (Alcedo atthis)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ desítky ex.

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. KO

vzácně hnízdí

SO

občasný výskyt, hnízdění neprokázáno nepravidelný výskyt, na jarním tahu, hnízdění neprokázáno vzácně, do 10 ex.

SO

ropucha zelená (Bufo viridis)

ojedinělý výskyt

SO

volavka bílá (Egretta alba)

vzácně, na tahu

SO

bekasina otavní (Gallinago gallinago)

pravidelný výskyt, na tahu

SO

rosnička zelená (Hyla arborea)

jednotlivý výskyt

SO

ještěrka obecná (Lacerta agilis)

vzácně

SO

vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)

vzácně, jednotlivci

SO

ohniváček černočárný (Lycaena dispar)


SO

modrásek bahenní (Maculinea nausithous)


SO

žluva hajní (Oriolus oriolus)

každoročně na tahu, možné hnízdění

SO

čírka modrá (Anas querquedula) kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)

8

popis biotopu druhu, další poznámky vázán na pomalu tekoucí a stojaté vody, obývá rybníky, řeky, kanály i slepá ramena zavodněné husté porosty rákosu orobince, vysokých ostřic a křovitých vrb tekoucí vody a jejich břehy

SO

vyhledává malé vodní plochy a rákosové porosty

SO

vyhledává otevřené, často osluněné, mělké, dočasné kaluže s drobnou vegetací vyžaduje pro svůj výskyt otevřenou, nezarostlou krajinu s přítomností obnažené půdy, je odolná proti suchu i teplu vyhledává velké rybníky s rozsáhlými porosty rákosin a křovitých vrb žije skrytě v bažinách, na mokrých loukách a na vypuštěných rybnících vyskytuje se na různých mokřadech, okrajích lesa, v polích, na loukách, pastvinách, často na stromech, rozmnožuje se obvykle ve více osluněných tůních s vegetací obývá především sušší slunečná místa, kde preferuje travinná a nižší bylinná stepní společenstva s malou pokryvností vegetace slatinné a rašelinné rybníky, tůně a jezírka s bohatými porosty vegetace podmáčené či bažinaté louky, okraje vodních toků, živnou rostlinou housenek jsou širokolisté šťovíky extenzivně využívané vlhké louky s výskytem krvavce totenu a se zachovalým vodním režimem, živnou rostlinou housenek je krvavec toten v lesích, parcích i ve velkých ovocných sadech, často se zdržuje poblíž vodních toků, pozorována na okraji lesa a ve stromořadí podél mokřadu


název druhu chřástal kropenatý (Porzana porzana)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácný výskyt, pravidelně hnízdí

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO

chřástal vodní (Rallus aquaticus) skokan štíhlý (Rana dalmatina)

vzácný výskyt, pravidelně hnízdí jednotlivý výskyt

SO

skokan zelený (Rana esculenta)

desítky ex.

SO

vodouš kropenatý (Tringa ochropus)

vzácně, na tahu

SO

čolek velký (Triturus cristatus)

vzácně, do 10 ex.

SO

čolek obecný (Triturus vulgaris)

desítky ex.

SO

ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)

vzácně

SO

čírka obecná (Anas crecca) kopřivka obecná (Anas strepera)

nepravidelný výskyt, na jarním tahu vzácný výskyt, pravidelně hnízdí

O

batolec červený (Apatura ilia)


O

batolec duhový (Apatura iris)


O

ropucha obecná (Bufo bufo)


O

SO

O

9

popis biotopu druhu, další poznámky husté porosty rákosu, orobince, ostřic, křovitých vrb, hnízdním prostředím jsou bažiny s nepříliš vysokou a hustou vegetací husté porosty rákosu, orobince, ostřic, křovitých vrb typickými místy výskytu jsou světlé listnaté a smíšené lesy, paseky a louky, při rozmnožování dává přednost mělčím, bohatě zarostlým, dobře prohřívaným, čistým vodním plochám vázán na pomalu tekoucí a stojaté vody, obývá rybníky, řeky, kanály i slepá ramena hnízdí v bažinatých lesích, slatinách, kolem mokřadů a územích s vodními plochami, na tahu se vyskytuje i na březích řek a rybníků k rozmnožování vyhledává čisté, vodní vegetací zarostlé rybníky, zatopené pískovny a lomy, řidčeji i menší jezera a pomalu tekoucí strouhy rozmnožování probíhá v osluněných menších vodních nádržích, lesních rybníčcích i v kalužích na nezpevněných lesních cestách v nížinách osídluje podmáčené louky, vyhýbá se suchým biotopům druh bažinatých a rybničnatých území hladiny stojatých vod, hnízdí na rybnících a jezerech s bohatou vegetací lesní cesty, průseky a lemy v údolích řek a v okolí vodních ploch, většinou v blízkosti porostů měkkých dřevin, živnou rostlinou housenek jsou topoly a vrby vlhká lesní údolí, lemy a lesní cesty podél vodotečí, často kolem umělých vodních nádrží, živnou rostlinou housenek jsou vrby pro rozmnožování upřednostňuje větší vodní tělesa - rybníky, slepá ramena řek, velké tůně, umělé nádrže, mimo dobu rozmnožování obývá rozmanité biotopy


název druhu hýl rudý (Carpodacus erythrinus)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ pravidelný výskyt, na jarním tahu

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. O

moták pochop (Circus aeruginosus)

2 - 3 páry pravidelně hnízdí

O

ťuhýk obecný (Lanius collurio)

každoročně, na tahu, 1 - 2 páry hnízdí

O

cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides)

vzácný výskyt, pravidelně hnízdí

O

užovka obojková (Natrix natrix) otakárek fenyklový (Papilio machaon)


O


O

moudivláček lužní (Remiz pendulinus)

menší hejna do 15 ex., 1 - 2 páry pravidelně hnízdí téměř každoročně, na tahu, nepravidelně hnízdí 1 pár každoročně, na tahu, 1 pár nepravidelně hnízdí

O

bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)

popis biotopu druhu, další poznámky osídluje otevřenou a nezalesněnou krajinu, preferuje zejména ploché údolní nivy řek s vlhkými loukami a rozptýlenou keřovou vegetací potřebuje rozsáhlé, přirozené vodní plochy zarostlé rákosinami, hnízdním prostředím jsou rákosiny, mokřadní vegetace, pole a louky hnízdním prostředím ťuhýka obecného jsou otevřené plochy s křovinami a keřovými pásy, lesostepní stráně, sady, vinice, okraje lesních porostů nebo lesní paseky s řidším mlázím žije skrytě v bažinatých oblastech s rozsáhlými rákosinami často zarostlými vrbovým křovím obývá zarostlé křovinaté břehy tekoucích i stojatých vod bezlesá stanoviště, živnou rostlinnou housenek jsou rostliny z čeledi miříkovitých rákosiny, keřové a stromové porosty kolem vod

žije na pastvinách, na vlhčích loukách, v bažinách, na vyschlých březích řek a rybníků zarostlých keři a rákosím bramborníček černohlavý O obývá většinou louky a pastviny, (Saxicola torquata) hnízdí na slunečných, suchých, málo porostlých loukách s písčitým podkladem nebo na vřesovištích Informace o výskytu a početnosti jednotlivých druhů jsou uvedeny na základě vlastního pozorování (Sedláček 2015), webu Chráněná území Zlínského kraje (Podešva 2015), inventarizačního průzkumu vážek (Holuša 1997), inventarizačního průzkumu motýlů (Bělín 2006), ornitologického inventarizačního průzkumu (Dvorský 1999) a předchozího plánu péče (Pavelka 2003). Stupeň ohrožení: KO, SO, O - druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. v kategoriích kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. O

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Počátky ochrany přírody na území dnešní přírodní rezervace jsou datovány do roku 1999, kdy byla lokalita vyhlášena nařízením Okresního úřadu Vsetín č. 1/1999 jako přírodní rezervace Choryňský mokřad a zároveň bylo vyhlášeno i její ochranné pásmo. Tato ochrana platí na lokalitě až dodnes. Území též spadá do evropsky významné lokality Choryňský mokřad (CZ0710182), která byla v roce 2012 vyhlášena nařízením vlády č. 208/2012 Sb. Území bylo v důsledku osídlování krajiny člověkem pravděpodobně již od 12. století

10


postupně odlesňováno a přeměněno na pastviny, drobná pole a sečené louky. Po vybudování soustavy rybníků nacházejících se severovýchodně od současné přírodní rezervace v letech 1953 – 1955, jejichž důsledkem bylo prosakování vody a podmáčení pozemků na lokalitě, došlo k ukončení obhospodařování těchto ploch a následnému zarůstání náletem dřevin. Z historických leteckých snímků z roku 1955 je patrné, že byla plocha dnešní přírodní rezervace kromě lesních porostů v západní části území téměř úplně odlesněná. V důsledku nehospodaření však pokrýval na počátku 90. let minulého století nálet dřevin již téměř polovinu plochy mokřadu. Od roku 1993 se započalo s ochranářským managementem v podobě redukce náletových dřevin a hloubení tůní pro ptáky, obojživelníky a další vodní faunu. Od počátku 21. století jsou mokřadní louky na lokalitě pravidelně jednou ročně sečeny. b) lesní hospodářství V západní části území se nacházejí lesy, které lze přiřadit ke karpatským dubohabřinám a údolním jasnovo-olšovým luhům. V minulosti zde probíhalo citlivé lesnické hospodaření, což umožnilo zachování žádoucí dřevinné skladby lesa i bylinného podrostu. V posledních letech jsou tyto porosty ponechány bez hospodaření. Potenciální ohrožující vlivy: zalesňování nevhodnými dřevinami – výsadba nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin může způsobit změnu stanovištních podmínek např. okyselení půd opadem jehličnanů a následnou nežádoucí změnu bylinného patra, čímž dochází ke snížení kvality lesních společenstev. c) zemědělské hospodaření Lokalita byla již od 12. století postupně odlesněna a využívána jako pastviny, kosené louky a drobná pole. V letech 1953 – 1955 byla severovýchodně od dnešní přírodní rezervace zbudována soustava rybníků. Od té doby dochází k prosakování vody z Choryňského rybníka na lokalitu a zvýšenému podmáčení okolních pozemků. Jako kompenzace vlastníkům pozemků postiženým zvýšeným podmáčením, byl státním rybářstvím následně vybudován systém odvodňovacích kanálů, které měly napomoci odvodnění lokality. Tento odvodňovací systém však nesplnil svůj účel a podmáčené pozemky zůstaly přibližně od 60. let minulého století úplně opuštěny. d) rybníkářství V 16. až 18. století byly v širším okolí dnešní přírodní rezervace vybudovány extenzivní rybníky. V 19. století byla většina těchto rybníků zrušena a pozemky byly využívány jako kosené louky, pastviny a drobná pole. V letech 1953 – 1955 byla při severovýchodním okraji dnešního zvláště chráněného území vybudována soustava rybníků, která významně ovlivnila vodní režim na lokalitě a způsobila tak ukončení jejího hospodářského využívání. Lokalita byla následně vedena zhruba od roku 1970 Státním rybářstvím Přerov jako rezerva pro vybudování dalšího rybníka, k čemuž již z důvodu ochrany přírody nedošlo. Choryňské rybníky jsou v současnosti intenzivně rybníkářsky využívány k chovu ryb a přihnojovány. Potenciální ohrožující vlivy: nepřiměřené hnojení rybníka – může způsobit obohacení blízkého okolí živinami a hrozí tak lokální převládnutí nitrofilních druhů na lokalitě.

11


e) myslivost Z pohledu myslivosti je lokalita součástí uceleného komplexu lesů, křovin, luk a rákosin, které jsou vhodným biotopem pro černou zvěř, srnčí zvěř i drobnou zvěř. Lokalita spadá do honitby mysliveckého sdružení Stráž Choryně. Potenciální ohrožující vlivy: budování zařízení pro přikrmování zvěře - způsobují obohacování blízkého okolí živinami a mohou být také zdrojem semen zavlečených ruderálních druhů například v dováženém seně nebo krmivu. přemnožení černé zvěře - nežádoucí přemnožení černé zvěře, která rozrývá půdu, vyrývá pařezy odumřelých dřevin a likviduje tak přirozené úkryty hmyzu, je také významným predátorem bezobratlých živočichů i drobných obratlovců.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Plán péče o přírodní rezervaci Choryňský mokřad na období 2003 – 2012, Pavelka J., 2003 Nařízení č. 1/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 22. 2. 1999 o vyhlášení přírodní rezervace Choryňský mokřad v k. ú. Choryně a jejího ochranného pásma LHO Valašské Meziříčí, platnost 2007 – 2016, Viačka P., 2006

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

37 Kelečská pahorkatina LHO Valašské Meziříčí (716802) 1,6898 ha 2007 - 2016 Ing. Viačka Pavel – odborný lesní hospodář

Přírodní lesní oblast: Soubor lesních Název SLT typů (SLT) 1L Jilmový luh Vrbová olšina

1G

Přirozená dřevinná skladba SLT DB 4 (JLH JL JLV) 2 JS 2 HB 1 LP (JV) 1 OL 6 VR 3 (TP TPC) 1 OS

Celkem

Výměra (ha) 1,42

Podíl (%)

0,27 1,69

16 100

84

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Listnáče BB javor babyka BR bříza bělokorá DB dub letní HB habr obecný JL jilm habrolistý

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

0,01 0,01 0,42 0,21

0,6 0,6 24,9 12,4

12

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

0,57 0,14 0,09

33,7 8,3 5,3


Zkrat- Název dřeviny Současné Současné Přirozené Přirozené ka zastoupení (ha) zastoupení (%) zastoupení (ha) zastoupení (%) Listnáče JLH jilm horský 0,10 5,9 JLV jilm vaz 0,09 5,3 JS jasan ztepilý 0,09 5,3 0,28 16,6 LP lípa srdčitá 0,32 18,9 0,14 8,3 OL olše lepkavá 0,57 33,7 0,16 9,5 OS topol osika 0,01 0,6 STR střemcha obecná 0,06 3,6 TPC topol černý 0,03 1,8 VR vrba 0,08 4,7 Celkem 1,69 100 1,69 100 Pozn.: Přirozená druhová skladba byla odvozena dle Plívy 1971, současná druhová skladba byla stanovena kvalifikovaným odhadem dle aktuálního stavu lesa.

V přírodní památce jsou vymezeny tyto lesní dílčí plochy: Plocha 8 – olšový luh – ve stromovém patře převládá OL, keřové patro je většinou dobře vyvinuto, častá střemcha obecná, v bylinném patře hojně popenec obecný a ostřice třeslicovitá. Plocha 9 – dubohabřina – ve stromovém patře převažuje DB, hojně též LP a HB, keřové patro většinou vyvinuto, tvoří je zmlazující dřeviny, především LP, bylinné patro zachováno, častý výskyt plicníku tmavého a ostřice chlupaté. Příloha T1 (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) Příloha M4 (Lesnická mapa typologická) Příloha M5 (Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů) 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Součástí přírodní rezervace je soustava tůní a starých odvodňovacích kanálů, které jsou zahrnuty do dílčí plochy 4. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Útvary neživé přírody nejsou předmětem z ochranářského hlediska nejsou významné.

ochrany

v přírodní

památce

a

2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích V přírodní rezervaci jsou vymezeny dílčí nelesní plochy (č. 1 až 7), které tvoří sečené louky v J části, sečená louka v S části, nesečené plochy, tůně a kanály, provozní plocha, vzrostlé porosty dřevin a porost s topolem. Příloha T2 (Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů)

13


2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V předchozím plánu péče na období 2003 – 2012 jsou navržena vhodná opatření pro zachování předmětů ochrany na lokalitě v podobě sečení, vyřezávání náletu dřevin, obnovy vodních tůní, likvidace topolu kanadského a výsadby křovin k tvorbě ochranného pásu u silnice. Jako doplňkový management k sečení byla doporučena extenzivní pastva ovcí a koz. Louky byly v období platnosti předchozího plánu péče udržovány pravidelným každoročním sečením a občasnou redukcí náletu dřevin, což umožnilo jejich zachování v dobrém stavu. Interval sečení mokřadních luk 1x za 2 – 3 roky navržený v předchozím plánu péče je nedostačující, proto je vhodné i nadále pokračovat v každoročním sečení. Na plochách zarůstajících rákosem nebo ruderálními druhy, jako jsou třtina křovištní nebo zlatobýl obrovský, je vhodné provádět sečení 2x ročně. Pastva, která byla v předchozím plánu péče navržena jako vhodné doplňkové hospodaření, prováděna nebyla. Vzhledem k tomu, že není na vlhkých pcháčových loukách doporučeným typem managementu, se v následujícím období nenavrhuje. Žádoucím opatřením navrženým v předchozím plánu péče je obnova tůní. Zazemňující se tůně byly v posledních 20 letech průběžně obnovovány a v této údržbě je vhodné pokračovat i nadále. Při okrajích přírodní rezervace, zejména v blízkosti silnice, je dobré vytvořit ochranný keřový pás s využitím spontánně rostoucích křovin, které mohou být doplněny vysazenými dřevinami, např. ptačím zobem obecným, vrbou popelavou, řešetlákem počistivým, krušinou olšovou nebo hlohem. V porostech vzrostlých dřevin na nelesní půdě je vhodně navrženo odstranění nepůvodního topolu kanadského a tento managementový zásah je možné v následujícím období provést. Zmlazující původní dřeviny v jeho podrostu, jako jsou lípa srdčitá, olše lepkavá a střemcha obecná, je naopak vhodné ponechat. Na otevřená místa po smýcených topolech je možné vysadit původní dřeviny především dub letní, habr obecný a olši lepkavou. Drobné lesní porosty mokřadních olšin, údolních jasanovo-olšových luhů a dubohabřin na nelesních pozemcích není třeba výrazně redukovat, jak bylo navrženo v předchozím plánu péče. Jsou vhodným útočištěm pro lesní zvěř a ptactvo a zvyšují rozmanitost přirozených biotopů na lokalitě.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na lokalitě se nepředpokládá žádný významný konflikt zájmů mezi jednotlivými předměty ochrany. V případě, že by ke konfliktu zájmů přece jen došlo, je třeba upřednostnit ochranu společenstva mokřadních luk s roztroušenými vodními kanály a tůněmi na něž je vázána většina chráněných a ohrožených rostlin a živočichů.

14


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1

Kategorie lesa Soubory lesních typů lesy hospodářské 1L, 1G

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 1L DB 4, LP 3, HB 2, JS 1, JLH JL JLV 1G OL 8, STR 1, VR 1, JS, TP Porostní typ A dubový, olšový Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) podrostní Obmýtí 150

Obnovní doba 50

Porostní typ B

Porostní typ C

Hospodářský způsob (forma)

Hospodářský způsob (forma)

Obmýtí

Obmýtí

Obnovní doba

Obnovní doba

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Podpora přirozené druhové skladby a struktury porostů. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Kombinovaný - přirozená obnova, v případě nedostatečného přirozeného zmlazení cílových dřevin možná umělá obnova. Umělou obnovu lesa provádět vhodným sadebním materiálem, nejlépe místního původu. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu V maximální možné míře využít přirozeného zmlazení původních dřevin, v případě potřeby možné doplnit jamkovou sadbou, meliorační dřeviny 70%. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 1L DB 4, LP 3, HB 3, JLH JL Výsadba pouze v případě nedostatečného přirozeného zmlazení JLV uvedených dřevin. 1G OL 8, VR 2, TP Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií

15


Ochrana mladých náletů a výsadeb proti okusu zvěří nátěry, plastovými tubusy, oplůtky nebo oplocenkami. U mladších porostů je možné provádět mírné probírky za účelem snížení zakmenění bez vzniku holin. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Částečně ponechávat odumřelou dřevní hmotu a doupné stromy. Těžbu a vyklizování vytěžené dřevní hmoty je třeba provádět za vhodných klimatických podmínek (sucho, namrzlo). Případné odřené stromy po těžbě a přibližování je nutné okamžitě zatřít prostředkem proti houbovému onemocnění. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Vhodné ponechávat neškodící souše, zlomy i vývraty. Poznámka

Příloha M4 (Lesnická mapa typologická) Příloha M5 (Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů) b) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

sečení s odklizením posečené hmoty 1x až 2x ročně 1x ročně křovinořez, motorová kosa, kosa, samohybná lehká technika VII - IX - dřívější termín sečení (VII) je třeba zvolit pouze na plochách s hojným výskytem nežádoucích ruderálních druhů šířících se v lučních společenstvech, jako jsou např. třtina křovištní, zlatobýl obrovský a rákos obecný z důvodu jejich likvidace, na ostatních místech je vhodné začít se sečením až na počátku srpna - na plochách s hojným výskytem ruderálních druhů je vhodné provádět sečení 2x ročně - v druhově chudších porostech s převahou ostřic nebo třtiny šedavé postačí sečení 1x ročně - po seči je vždy zapotřebí odstranit posečenou hmotu z plochy přírodní památky

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval

vyřezání náletu dřevin jednorázový zásah není stanoven

16


Prac. nástroj / hosp. zvíře křovinořez, motorová pila Kalendář pro management VIII - II Upřesňující podmínky - jednorázové vyřezání náletových dřevin, zásah se může v případě zarůstání dřevinami do budoucna opakovat - po zásahu je třeba ošetřit pařezy herbicidem proti zmlazování a odstraňovat kořenové výmladky - vyřezanou hmotu odstranit z plochy přírodní památky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

odstraňování vegetace z vodních ploch jednorázový zásah není stanoven křovinořez, motorová kosa, kosa XIII - IX - ruční sečení rákosin nebo jiné litorální vegetace rozrůstající se do otevřených vodních ploch - v případě opětovného zarůstání se může zásah opakovat - litorální vegetaci při okrajích tůní je nutné ponechat - sečení je vhodné provádět v srpnu po vyhnízdění ptactva a po ukončení rozmnožovacího cyklu obojživelníků - posečenou hmotu odstranit z plochy přírodní památky

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

obnova tůní jednorázový zásah není stanoven bagr, rypadlo, krumpáč, lopata, VIII - X - odstranění usazeného materiálu v zazemňujících se tůních bez výraznějšího prohlubování a vytváření strmých břehů - mělké tůně s leknínem je vhodné prohloubit - možné je mírné rozšíření stávajících tůní - zásah bude proveden maximálně na 2/3 plochy tůně, zbylá část zůstane ponechána - odbahnění by mělo být provedeno tak, aby došlo k co nejmenšímu zásahu do okolí vodní plochy


přenos leknínu jednorázový zásah není stanoven motyka, rýč IV - V - vyrytí několika oddenků leknínu bílého a přesazení do prohloubených míst tůně - provést na jaře před olistěním oddenků - před přesazením navrstvit na prohloubená místa část odebraného sedimentu

17



likvidace topolu jednorázový zásah není stanoven motorová pila X - II - kácení vzrostlých stromů nepůvodního topolu kanadského - odstranění pokácené dřevní hmoty a zbytků po těžbě - zatření pařezů herbicidem proti zmlazení - likvidace zmlazení


výsadba dřevin jednorázový zásah není stanoven motyka III - IV - ruční výsadba stanovištně vhodných druhů dřevin ve světlinách po vytěžení porostu topolu kanadského, jako jsou dub letní, habr obecný a olše lepkavá - ruční výsadba vhodných druhů křovin v ochranném keřovém pásu při okraji území, např. ptačího zobu obecného, vrby popelavé, řešetláku počistivého, krušiny olšové nebo hlohů - výsadbu je vhodné provádět brzy na jaře před rašením sazenic


ochrana proti okusu zvěří jednorázový zásah není stanoven plastové tubusy, kůly, dřevěné oplůtky, kladivo III - IV - individuální ochrana proti okusu zvěří plastovými chrániči nebo oplůtky


vyžínání buřeně 1x ročně 1x za 2 roky kosa, křovinořez, srp VI - VII - pomístní vyžínání buřeně, 50 cm na každou stranu od sazenice

c) péče o rostliny - většina druhů rostlin, které jsou na lokalitě předmětem ochrany, je vázána na společenstva mokřadních luk, která je třeba udržovat pravidelným sečením a vyřezáváním náletu dřevin - na místě s výskytem zvonku hadincovitého je třeba začít se sečením od počátku srpna po jeho odkvětu a vyplození, na místech, kde roste kosatec sibiřský a prstnatec májový

18


pravý, je možné provádět sečení již od července, dlouhodobá časnější seč by měla negativní dopad na jejich generativní rozmnožování - kapradiník bažinný obvykle roste na podmáčených stanovištích s optimem výskytu v mokřadních olšinách nebo vrbinách, v okolí místa jeho výskytu je tedy vhodné ponechat alespoň jednotlivé křoviny, které způsobují jeho částečné zastínění, sečení je zde vhodné provádět v pozdím termínu, nejlépe až v září - mělké vodní tůně v západní části území s bohatou populací žebratky bahenní je zapotřebí zachovat a bránit zarůstání otevřených vodních ploch rákosinami nebo jinou litorální vegetací, žebratka vyžaduje nízkou vodní hladinu s často kolísajícím vodním sloupcem, v letním období může docházet i k vyschnutí vody, prohlubování těchto tůní je tedy vhodné provést pouze pokud by docházelo k jejich pravidelnému dlouhodobému vysychání - tůně s výskytem leknínu bílého ve střední části území je třeba zachovat, mělké vysychající tůně je žádoucí prohloubit a bránit jejich zarůstání rákosem nebo jinou litorální vegetací, tento druh roste nejčastěji v hloubce 70 – 150 cm na nezastíněné hladině, proto je možné část tůně bez výskytu leknínu prohloubit nebo i rozšířit a do prohloubených míst se pokusit přenést několik jeho oddenků, před přesazením je vhodné navrstvit na prohloubená místa část odebraného sedimentu (leknín vyžaduje substrát s vrstvou humózního bahna), přenos je vhodné uskutečnit v průběhu dubna a května - z důvodu ochrany vodních rostlin i živočichů je při obnově tůní dobré ponechat alespoň 1/3 jejich plochy bez zásahu, část jejich populací tak zůstane v tůni zachována - v částech lučních společenstev, kde se hojně šíří konkurenčně silné a ruderální druhy, jako jsou např. třtina křovištní, zlatobýl obrovský a rákos obecný, je třeba provádět sečení nejlépe 2x ročně, první seč je vhodné načasovat na začátek července před jejich odkvětem, druhou seč je vhodné provést v srpnu nebo září po jejich opětovném obražení, v případě úspěšného potlačení těchto druhů je možné opět prodloužit interval sečení a posunout termín první seče na srpen - v případě nadměrného rozvoje neofytů netýkavky malokvěté a vodního moru kanadského, je možné potlačit jejich populace vytrháváním celých rostlin s následným odstraněním vytržené hmoty z lokality, vhodným termínem pro likvidaci netýkavky je červen, před jejím vysemeněním, optimálním obdobím pro likvidaci vodního moru kanadského je pozdní léto v srpnu až září - porost nepůvodního topolu kanadského v severozápadní části území je vhodné postupně zlikvidovat a nahradit jej stanovištně vhodnými listnatými dřevinami - pro zachování přirozeného bylinného patra v lesích, v němž jsou ze vzácnějších druhů dle červeného seznamu zastoupeny árón východní a pryšec mandloňovitý, je třeba udržet nebo zlepšit dřevinnou skladbu lesa - nepřípustné jsou jakékoliv zásahy, které by mohly negativně ovlivnit vodní režim na lokalitě d) péče o živočichy - mokřadní louky, na které je vázána řada druhů živočichů, především bezobratlých, je vhodné nadále udržovat sečením a bránit jejich zarůstání dřevinami - z důvodu hnízdění ptactva (např. chřástal vodní, chřástal kropenatý) na mokřadních loukách je zapotřebí provádět sečení luk až od začátku srpna, kdy již nebude docházet k rušení ptáků při hnízdění a poškozování jejich snůšek, výjimkou mohou být jen zásahy zaměřené na potlačení hojně se šířících ruderálních druhů v lučních společenstvech, kdy je třeba zvolit časnější termín seče, aby nedošlo k vysemenění a dalšímu šíření těchto

19


rostlin - sečení luk je žádoucí neprovádět celoplošně, část ploch ponechat bez zásahu a provést jej až v září, v této době jsou již vývojová stádia hmyzu v klidové fázi, tudíž nehrozí jejich zničení - na celém území přírodní rezervace je zapotřebí obnovovat tůně, na jejich okrajích je třeba zachovat porosty litorální vegetace, bránit však rozrůstání příbřežních porostů do otevřených vodních ploch, tůně a jejich litorální porosty jsou vhodným biotopem zejména pro obojživelníky a vážky - na lokalitě je vhodné zachovat pestrou skladbu společenstev mokřadních luk, vysokých ostřic, rákosin, keřových vrb, lesů a tůní s makrofytní vegetací, všechna tato společenstva jsou vhodným útočištěm pro řadu druhů živočichů 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Na dílčích plochách 8 a 9 definovaných v kapitole 2.4.1 jsou uvedeny všechny způsoby hospodaření vhodné pro péči o lesní společenstva. Příloha T1 (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) b) nelesní pozemky Na dílčích plochách 1 až 7 definovaných v kapitole 2.4.4 jsou popsány všechny způsoby hospodaření vhodné pro péči o nelesní společenstva rostlin a živočichů vyskytující se na lokalitě. Jsou zde uvedena doporučená opatření, která je možno na jednotlivých plochách uplatnit, povinností orgánu ochrany přírody však není všechna uvedená opatření realizovat. Příloha T2 (Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů)

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Vyhlášené ochranné pásmo tvoří především volná hladina jihovýchodní části Velkého choryňského rybníka, jehož jihozápadní břeh pokrývá luh s převahou olše lepkavé, přimíšeným jasanem ztepilým a zachovalým podrostem, jihovýchodní břeh tvoří vzrostlý nálet dřevin s převažujícím jasanem ztepilým a hojným javorem babykou, v severovýchodní části ochranného pásma se nachází ruderalizovaná loučka porostlá kopřivou dvoudomou a mělký letněný rybník s typickou vegetací obnažených den. Litorální vegetace při okraji Velkého choryňského rybníka téměř chybí. Žádoucí je bránit nadměrnému hnojení rybníka, které může způsobit obohacení blízkého okolí živinami, převládnutí ruderálních druhů a jejich následnému šíření na lokalitu. Pruh vyhrnuté zeminy vytvářející ostrůvek uprostřed vodní plochy, který je významným hnízdištěm vodních druhů ptáků, je třeba ponechat a v případě značného zarůstání dřevinami provést jejich občasné vyřezání. Při okrajích rybníka je vhodné maximálně zachovat keřové vrby a zbytky rákosin, které mohou být vhodným úkrytem a hnízdištěm pro vodní ptactvo.

20


3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice přírodní rezervace je v terénu vyznačena sedmi hraničními tabulemi. Většina hraničních tabulí je stará nebo poškozená, pruhové značení je staré a většinou nezřetelné, chybí v severní části území. Pro období platnosti plánu péče se navrhuje: - doplnění, průběžná kontrola a údržba stavu hraničníků a hraničního pruhového značení, které vymezují v terénu hranici území - průběžná kontrola a údržba hraničních tabulí vyznačujících přírodní památku

3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území V období platnosti plánu péče se nenavrhují žádné změny hranic přírodní památky a jejího ochranného pásma ani žádná jiná administrativně-správní opatření.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Přírodní památka není v současnosti rekreačně ani sportovně využívána, proto nejsou uvedeny žádné návrhy ani omezení k regulaci této činnosti.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Při východním okraji území u cesty na hrázi rybníka se nacházejí dva informační panely se základními informacemi o lokalitě, rostlinstvu a živočišstvu. Panely sem byly umístěny Severomoravským regionálním sdružením ČSOP přibližně v roce 2010 a jsou zatím v dobrém stavu. Dvě hraniční tabule v jižní a západní části území v blízkosti silnice byly doplněny informační cedulí se základními údaji o lokalitě. Cedule jsou poškozené nebo chybí, proto je třeba je obnovit. Území je vhodné pro využití k ekologické osvětě, jako jsou např. ekovýchovné akce Vítaní ptačího zpěvu a Festival ptáků.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Na území přírodní rezervace Choryňský mokřad je vhodné zabezpečit průzkum, výzkum a monitoring v následujících oblastech: - aktualizovat inventarizační průzkum vyšších rostlin - aktualizovat entomologický průzkum (především řády Odonata, Lepidoptera) - aktualizovat ornitologický průzkum - provést inventarizační průzkum obojživelníků a plazů

21


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy inventarizace hlavních předmětů ochrany – 4 IP odstraňování vegetace z vodních ploch

100 000 10 000

vyřezání náletu dřevin

50 000

likvidace topolu – 0,71 ha výsadba dřevin

100 000 20 000

ochrana proti okusu zvěří obnova tůní

50 000 100 000

přenos leknínu

2 000

údržba hraničních tabulí, pruhového značení a hraničníků umístění informačních cedulí

20 000 4 000

Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy sečení s odklizením posečené hmoty – 5,87 ha vyžínání buřeně – 0,71 ha

Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)

456 000 150 000 2 000

1 500 000 20 000

151 000

1 520 000 1 976 000

4.2 Použité podklady a zdroje informací Bělín V., 2006: Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v PR Choryňský mokřad. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Dvorský M., 1999: Souhrn výsledků ornitologických inventarizačních průzkumů v PR Choryňský mokřad. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Farkač J., Král D. & Škorpík M., 2005: Červený a černý seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Grulich V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání – Preslia 84: 631 – 645. Háková A., Klaudiusová A., Sádlo J., 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000, Planeta XII, 8/2004 - Ministerstvo životního prostředí, Praha. Holuša O., 1997: Zpráva z inventarizačního průzkumu vážek (Insecta: Odonata) na lokalitě Choryně - Choryňský mokřad (1996 - 1997). – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Chytrý M., 2009: Vegetace České republiky. 2, Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. – Academia, Praha. Chytrý M., 2010: Vegetace České republiky. 1, Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha. Chytrý M., 2011: Vegetace České republiky. 3, Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha. 22


Chytrý M., 2013: Vegetace České republiky. 4, Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., 2001: Katalog biotopů České republiky. - Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha. Pavelka J., 2003: Plán péče o přírodní rezervaci Choryňský mokřad na období 2003 - 2012. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Podešva Z.: Chráněná území Zlínského kraje. – URL: http://nature.hyperlink.cz/index.htm (8. 6. 2015). Sedláček V., 2015: Inventarizační průzkum přírodní rezervace Choryňský mokřad. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Tkáčiková J., 2004: Botanický inventarizační průzkum PR Choryňský mokřad. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mapové podklady Katastrální mapa - Mapový podklad ©ÚKM ZK - Polohopis informativního charakteru odvozen z katastrální mapy. WMS - Ortofoto © Český úřad zeměměřický a katastrální. WMS - ZM25 © Český úřad zeměměřický a katastrální.

4.3 Seznam používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: zkratka AOPK EVL IP IUCN KN KO OP O PK PO SO VU USOP ZCHÚ

předpis definující zkratku

obsah zkratky agentura ochrany přírody a krajiny evropsky významná lokalita inventarizační průzkum mezinárodní unie na ochranu přírody katastr nemovitostí kriticky ohrožený druh ochranné pásmo ohrožený druh pozemkový katastr ptačí oblast silně ohrožený druh zranitelný druh ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území

Vyhláška č. 395/1992 Sb. Vyhláška č. 395/1992 Sb.

Vyhláška č. 395/1992 Sb. Červený seznam bezobratlých

4.4 Plán péče zpracoval: RNDr. Vojtěch Sedláček Sušice 139 571 01 Moravská Třebová V Moravské Třebové dne 26. 10. 2015.

23


5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje 1.2 Údaje o lokalizaci území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 1.6 Kategorie IUCN 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu 1.9 Cíl ochrany 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.3 Seznam používaných zkratek 4.4 Plán péče zpracoval

24

2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 4 5 6 6 10 12 12 12 13 13 13 14 14 15 15 15 20 20 21 21 21 21 21 22 22 22 23 23


Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.1 a 3.1.2). Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.4 a 3.1.2) Příloha T3 - Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí (Tabulka k bodu 1.3)

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

25

Plán péče o přírodní rezervaci Choryňský mokřad. na období

Recommend Documents