Plán péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI PÁLAVA

Plán péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období 2012–2021

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo kategorie ochrany název území druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno orgán, který předpis vydal číslo předpisu datum platnosti předpisu datum účinnosti předpisu

208 národní přírodní rezervace Lednické rybníky výnos MŠVU ČSR 49.004/52/VII–3 9. 1. 1953 9. 1. 1953

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem obec: katastrální území:

Jihomoravský Břeclav Břeclav, Mikulov Břeclav, Mikulov Břeclav, Hlohovec, Lednice, Sedlec Charvátská Nová Ves, Hlohovec, Lednice na Moravě, Sedlec u Mikulova

Zákres NPR Lednické rybníky je uveden v příloze M1a (Orientační mapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky) a příloze M1b (Ortofotomapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky).

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Národní přírodní rezervace Lednické rybníky: Katastrální území: 639435 Hlohovec Číslo parcely (KN)

Druh pozemku dle KN

Způsob využití pozemku dle KN

Číslo LV

1717/14 1738/18 1738/19 1738/20 1738/21 1738/22 1738/23 1738/24 1738/25 1739/3 1740/5 1838/11 1838/12 1839/3 1839/4 1876/7 1876/8 1876/9 1876/10

ostatní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha

zeleň rybník rybník rybník rybník rybník rybník rybník rybník koryto vodního toku umělé zeleň jiná plocha jiná plocha rybník rybník rybník rybník rybník rybník

60000 1358 60000 10001 60000 10001 10001 60000 60000 1385 1385 1385 1385 1385 11000 1358 60000 60000 60000

Výměra parcely Výměra parcely celková (m²) v ZCHÚ (m²)

987 649319 2734 610 1789 400 2520 139 16293 104 582 175990 17004 1140090 4041 148177 10036 3228 9192

987 649319 2734 610 1789 400 2520 139 16293 104 582 175990 17004 1140090 4041 148177 10036 3228 9192 2183235

Plán péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky 2012–2021

Katastrální území: 650684 Charvátská Nová Ves Číslo parcely (KN)

Druh pozemku dle KN


vodní plocha ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha

rybník jiná plocha jiná plocha vodní nádrž umělá

1950 1951 1952 2062

Číslo LV

2345 2345 2345 2345


593067 619 1075 212537

593067 619 1075 212537 807298

Katastrální území: 679828 Lednice na Moravě Číslo parcely (KN)

Druh pozemku dle KN


1892 1893 2362/18 2363/4 2398/8 2399/21 2400/3

vodní plocha vodní plocha vodní plocha ostatní plocha vodní plocha vodní plocha ostatní plocha

vodní nádrž umělá vodní nádrž umělá rybník zeleň rybník rybník zeleň

Číslo LV

525 525 5034 5034 5034 5034 5034


239253 34825 476991 2387 132714 372788 2581

239253 34825 476991 2387 132714 372788 2581 1261539

Katastrální území: 746789 Sedlec u Mikulova Číslo parcely (KN)

Druh pozemku dle KN


914/1 914/2 914/4 914/8 914/9

vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha vodní plocha

rybník rybník rybník rybník rybník

Číslo LV

720 60000 60000 686 720


1743473 513 2160 29 1032

1743473 513 2160 29 1032 1747207

Grafické vymezení katastrálních parcel NPR Lednické rybníky je uvedeno v příloze M2 (Katastrální mapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky).

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

V ZCHÚ plocha v ha

ostatní plocha

20,1225

vodní plocha

579,8054

plocha celkem

599,9279

OP plocha v ha

Způsob využití pozemku

zeleň jiná plocha rybník koryto vodního toku umělé vodní nádrž umělá

ZCHÚ plocha v ha

0,6537 19,4688 531,1335 0,0104 48,6615 599,9279

Rozdíl ve výměře v porovnání s vyhlašovacím předpisem je způsoben změnami v katastru nemovitostí od doby vyhlášení NPR a k jeho odstranění je nutné nové vyhlášení rezervace. Ochranné pásmo NPR Lednické rybníky nelze doložit, je tedy dáno ustanovením § 37 zákona č. 114/1992 Sb. a je vyznačeno v příloze M1a (Orientační mapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky) a příloze M1b (Ortofotomapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky).

-3-


1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Natura 2000 evropsky významná lokalita (EVL) ptačí oblast Mokřad mezinárodního významu – Ramsar site RS4 Biosférické rezervace UNESCO Biosférická rezervace

CZ 0620009 Lednické rybníky, CZ 0623803 Bezručova alej, CZ 0624099 Niva Dyje, CZ0624102 Slanisko u Nesytu CZ 0621028 Lednické rybníky Lednické rybníky Dolní Morava

EVL a PO jsou zakresleny v příloze M1 (Orientační mapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky).

1.6 Kategorie IUCN kategorie IUCN

IV. řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany 1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany je ptactvo a jiná zvířena, květena a krajinný ráz.

1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. Ekosystémy název ekosystému

podíl plochy v ZCHÚ

4 % (výměra M2.3 Vegetace obnažených den teplých závisí na kótě oblastí letnění) V1 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých 5–10% vod < 1% T7 Slaniska

popis ekosystému

Na dně letněných rybníků s písčitým a bahnitým substrátem. Přirozeně eutrofní a mezotrofní stojaté vody, substrát je často pokryt silnou vrstvou organického bahna a nerozloženého opadu Louky na slaných střídavě vlhkých půdách

B. Druhy rostlin název druhu

blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica) merlík slanomilný (Chenopodium chenopodioides) solenka Valerandova (Samolus Valerandi) šťovík bahenní (Rumex palustris) šťovík úzkolistý (Rumex stenophyllus)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ, zhodnocení stavu

stovky jedinců, stovky jedinců, do roku 2007 považován v ČR za vymizelý, při letnění Nesytu se objevily na obnaženém dně bohaté porosty na několika hektarech plochy stovky jedinců, výrazně spjata s realizací letnění od r. 2007 desítky jedinců, výrazně spjat s realizací letnění od r. 2007 desítky až stovky jedinců,

-4-

stupeň ohrožení

CR

EX

KO, CR CR CR


C. Druhy živočichů název druhu

bahnivka lužní (Bithynia troschelii) bahnivka nadmutá (Bithynia leachii)

břehouš černoocasý (Limosa limosa)

bukač velký (Botaurus stellaris) bukáček malý (Ixobrychus minutus) husa běločelá (Anser albifrons)

husa polní (Anser fabalis)

husa velká (Anser anser)

husice liščí (Tadorna tadorna)

chřástal malý (Porzana parva) křepčík obroubený (Cybister lateralimarginalis) kuňka obecná (Bombina bombina) kvakoš noční (Nycticorax nycticorax)

lžičák pestrý (Anas clypeata)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ, zhodnocení dlouhodobého trendu

stupeň ohrožení

vzácně

RE, -

vzácně

CR, -

velmi vzácně; dříve pravidelné hnízdění a jarní průtah, patrný je dlouhodobý pokles početnosti (v devadesátých letech se prakticky neobjevovali), hnízdění nebylo v posledních třiceti letech prokázáno, v posledních několika letech zastiženi na tahu na letněných rybnících velmi vzácně, ojedinělá doložená hnízdění nehojně hnízdí, vázán na dobrý stav litorálů tisíce jedinců (jarní i podzimní tah), od roku 2000 patrný nárůst početnosti tisíce jedinců (jarní tah desítky až stovky ex., podzimní tah stovky až tisíce jedinců, početnost závislá na více aspektech) až 30 párů (hnízdění), tisíce jedinců na tahu a na letním shromaždišti, nárůst početnosti v posledních letech vzácně; poprvé pozorována v roce 1972, poprvé zahnízdila v roce 2008 (3 páry) na letněném Hlohoveckém rybníku, od té doby stoupající trend vzácně hnízdí vzácně

CR, KO

CR, KO CR, KO -,-

-,-

EN, -

VU, -

CR, KO CR, -

relativně hojně max. 250 párů, počet hnízd v kolonii se dlouhodobě pohybuje kolem 200, kolísání zejména kvůli zánikům/vznikům jiných kolonií v okolí stovky jedinců; dříve běžně hnízdil, v posledních třiceti letech pouze ojedinělá zahnízdění; pravidelně na jarním tahu (vyrovnané počty kolem 200 ex.) a silném podzimním tahu (časté výkyvy cca 500-1000 ex.), hnízdění v OP v r. 2010

-5-

EN, SO

EN, SO

CR, SO


název druhu

páchník hnědý (Osmoderma eremita s.l.) pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) pisila čáponohá (Himantopus himantopus)

polák velký (Aythya ferina)

potápka černokrká (Podiceps nigricollis)

potápka malá (Tachybaptus ruficollis)

rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)

rybák obecný (Sterna hirundo)

slavík modráček (Luscinia svecica)

sýkořice vousatá (Panurus biarmicus)

tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta)

tesařík obrovský

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ, zhodnocení dlouhodobého trendu

stupeň ohrožení

velmi vzácně

CR, SO

velmi vzácně

CR, -

vzácně, ojedinělá pozorování jednotlivých ex. zejména na jaře a v létě v posledních letech, v r. 1958 doloženo z Nesytu výjimečné zahnízdění stovky jedinců; dříve letní pelichaniště tisíců jedinců, po roce 1990 se stavy udržují na nižší, ale v podstatě vyrovnané úrovni, pravidelně poměrně hojně hnízdí vzácně, jednotlivé páry; prudký pokles početnosti v devadesátých letech, dnes již jen nepravidelná hnízdění jednotlivých párů s mírně vzestupným trendem výskytu v posledních letech jednotlivé páry; dlouhodobě poměrně nízká, ale vyrovnaná početnost, výjimečný byl rok 2008 kdy po letnění na Nesytu zaznamenány desítky ex., druh je schopen rychle reagovat zvýšením početnosti na zvýšenou potravní nabídku pravidelně hnízdí desítky párů jednotlivé páry – desítky párů, početnost kolísá v závislosti na vhodných stanovištích na letněných rybnících případně technických úpravách hnízdního ostrova páry; zřejmě pravidelně hnízdí několik párů od roku 1988, na letněném Nesytu v roce 2007 v rákosinách odchycena mláďata (17 ex.) prokazující úspěšnost hnízdění jednotlivé páry – desítky párů; typické je výrazné meziroční kolísání početnosti vzácně, po cca 50 letech bylo v roce 2007 na letněném Nesytu opět prokázáno hnízdění 2 párů, ačkoli předtím byla evidována jen ojedinělá pozorování protahujících exemplářů vzácně, vázán spíše na staré

-6-

VU, -

-,-

EN, O

VU, O

VU, SO

EN, SO

EN, SO

EN, SO

VU, KO

EN, SO

Plán péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky 2012–2021 aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ, zhodnocení dlouhodobého trendu

název druhu

(Cerambyx cerdo)

vodouš rudonohý (Tringa totanus)

volavka červená (Ardea purpurea)

volavka popelavá (Ardea cinerea)

vznášivka slanomilná (Arctodiaptomus bacillifer)

zrzohlávka rudozobá (Netta rufina)

stupeň ohrožení

duby v OP zejména Zámeckého rybníka vzácně; pravidelně se objevuje v malých počtech na jarním tahu, dochází k meziročním výkyvům početnosti, s maximem v roce 2007, kdy na letněném Nesytu také zahnízdily 2-3 páry vzácně, jednotlivé páry; skrytě žijící druh, který zde zřejmě nepravidelně v několika párech hnízdí desítky až stovky párů; kolonie na Zámeckém rybníku od r. 1932, v posledních třiceti letech je patrný mírný nárůst počtu hnízd, který se dlouhodobě pohybuje kolem 200 vzácně, v 90. letech vymizela, v posledních letech opět vzácně ale pravidelně zjišťována desítky párů; tradiční hnízdiště (do r. 1950 jediné v ČR), s meziročními výkyvy stabilně hnízdí cca 20-30 párů, v některých letech jsou rybníky vyhledávány jako pelichaniště, pak zastiženy stovky jedinců

CR, KO

CR,KO

NT, -

EN, -

EN, SO

V tabulkách hlavního předmětu ochrany jsou uvedeny druhy zařazené do soustavy Natura 2000 jako evropsky významné druhy, nejvýznačnější druhy patřící do vyhlášky č. 395/1992 Sb. a druhy, jejichž výskyt je v rámci této lokality nadregionálního či národního významu. Aktuální početnosti druhů byly stanoveny z botanických a zoologických šetření prováděných pracovníky AOPK ČR, střediska Brno a Správy CHKO Pálava, u některých druhů též z mapování druhů pro soustavu Natura 2000 a z údajů získaných od externích pracovníků. Stupeň ohrožení byl stanoven dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a dle kategorie Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin, Červeného seznamu ohrožených druhů obratlovců ČR a Červeného seznamu ohrožených druhů bezobratlých ČR.

1.8 Předmět ochrany EVL, se kterou je ZCHÚ v překryvu A. Typy přírodních stanovišť podíl plochy v ZCHÚ

kód a název typu přírodního stanoviště

3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 1340 Vnitrozemské slané louky

-7-

popis biotopu typu přírodního stanoviště

4 % (výměra Na dně letněných rybníků s písčitým závisí na kótě a bahnitým substrátem. letnění) < 1%

Louky na slaných střídavě vlhkých půdách.


B. Evropsky významné druhy název druhu

bobr evropský (Castor fiber) husa velká (Anser anser) kuňka obecná (Bombina bombina) kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) lžičák pestrý (Anas clypeata) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) páchník hnědý (Osmoderma eremita s.l.) roháč obecný (Lucanus cervus) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) vrkoč útlý (Vertigo angustior)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

jednotlivé rodiny

VU, SO

rybník a jeho okolí

až 30 párů (hnízdění), tisíce jedinců na tahu

EN, -

rybníky a jejich okolí

nehojně

EN, SO

rybník a jeho okolí

max. 250 párů

EN, SO

rybníky a navazující příbřežní vegetace

nehojně

EN, SO

porosty v okolí rybníka

stovky jedinců

CR, SO

jarní a především podzimní tah, velmi vzácně i hnízdí, rybníky

nehojně

-, SO

ruderální porosty v okolí rybníků

velmi vzácně

CR, SO

staré stromy v okolí rybníka

běžně

EN, O

staré stromy v okolí rybníka

relativně hojně

EN, SO

duby v okolí rybníka

desítky párů

EN, SO

hnízdění i tah (stovky jedinců), rybníky

vzácně

VU

vlhké louky, příbřežní vegetace

1.9 Cíl ochrany Hlavním cílem ochrany a péče je zabezpečení odpovídajících stanovištních a potravních podmínek pro vodní a mokřadní ptáky a zvýšení početnosti především zvláště chráněných druhů, včetně zvýšení úspěšnosti jejich hnízdění. Nedílnou součástí tohoto cíle je udržení a zlepšení stavu mokřadních ekosystémů mělkých rybníků, na ně vázané flóry a fauny i celkového stavu krajinného rázu.

-8-


2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Základem národní přírodní rezervace je soustava čtyř průtočných rybníků na toku Včelínek, kterými jsou Nesyt (do r. 2005 3 až 5 ostrovů, v současnosti 5 až 7 ostrovů – dle výšky hladiny), rybník Hlohovecký (dříve se 2 ostrovy, nyní 1 ostrov, 1 poloostrov), Prostřední (2 ostrovy) a Mlýnský (též Lednický nebo Apollo; 1 ostrov, 1 poloostrov), a dále rybník Zámecký (16 ostrovů s parkovou úpravou, které nejsou součástí ZCHÚ; pouze 5 ostrovů je v současnosti přístupných – v západní části). Zámecký rybník se od ostatních liší zdrojem vody (rameno Dyje), výrazně členitým břehem i tím, že je i v porovnání se soustavou na Včelínku velmi mělký. Geologické podloží území tvoří fluviální písčito-hlinité sedimenty, místy s roztroušenými valouny (povodňové hlíny) a sedimenty umělých vodních nádrží. Z terciérních mořských usazenin se vyplavují rozpustné soli, které zasolují jak povrchové vrstvy půdy, tak i vodu ve vlastních rybnících. Lednické rybníky tak mají specifický chemismus, spočívající ve vysoké koncentraci rozpuštěných látek a projevující se i jejich vysokou původní přirozenou produkcí. Přítomností zasolené půdy je podmíněn výskyt cenných halofytních společenstev při západních březích Nesytu. Z geomorfologického hlediska je území Lednických rybníků součástí celku Dolnomoravský úval. Zámecký rybník náleží do jeho nejnižší části – podcelku Dyjsko-moravská niva, který zde představuje akumulační rovinu podél Dyje, tvořenou čtvrtohorními usazeninami. Zbylé čtyři rybníky jsou součástí západní části Dolnomoravského úvalu, kterým je podcelek Valtická pahorkatina, a v jeho rámci patří do okrsku Nesytská sníženina, jíž charakterizují protáhlé sníženiny v neogenních usazeninách. Zájmové území náleží do povodí Dyje. Soustava rybníků leží na pravostranném přítoku Dyje – potoku Včelínek (Mikulovský potok). Rybník Zámecký je napájen vodami řeky Dyje. Část území je součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod – Kvartér řeky Moravy. Klimaticky se toto území řadí do oblasti teplé, s létem velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým, s přechodným obdobím velmi krátkým, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt, 1971). Vegetační období 175 dní, dlouhodobý úhrn srážek za veg. období je 342,2 mm, průměrný roční úhrn srážek je 516,6 mm, suma aktivních teplot 2800 °C. Lednické rybníky náleží do 1. vegetačního stupně (dubový). Z hlediska fytogeografického členění se jedná o termofytikum, fytogeografický obvod Panonské termofytikum (Pannonicum), fytochorion 18. Jihomoravský úval. Širší okolí soustavy 4 rybníků tvoří rozlehlé plochy agrocenóz s malým podílem trvalých vegetačních formací. Jižním směrem se rozprostírá rozsáhlejší lesní komplex na píscích. Rybníky mají většinou víceméně souvislý lem vrb, ale i jiných dřevin, které někdy sestupují do mělkých, zejména přítokových částí rybníků. Porosty okolí Zámeckého rybníka mají výraznější parkový charakter. V parkových úpravách okolí rybníků se uplatňuje solitérně či ve skupinách řada dekorativních dřevinných taxonů včetně exotů. Dřevinné porosty jsou v záměrné kompozici střídány s volnými plochami travino-bylinných porostů. Oblast Lednických rybníků je pestrou mozaikou fytocenóz, řazených do svazů Salicion albae, Phragmition communis, dále zde roste pobřežní vegetace svazu Humulo-Polygonion dumetorum, společenstva vysokých ostřic (především svaz Caricion gracilis), společenstva plovoucích rostlin (svaz Lemnion minoris), ponořených rostlin (Potamion), vegetace obnažených den (svaz Nanocyperion), vyskytují se zde rovněž druhy jednoletých plevelných společenstev (svaz Bidention tripartiti a Agropyro-Rumicion), společenstva v prostoru od snížené pobřežní čáry směrem do vody (svaz Scirpion maritini, v hlubší vodě Oenanthion aquaticae). Z významných zástupců vodních makrofyt u Nesytu lze uvést lakušník trojdílný (Batrachium baudotii; KO) a lakušník Rionův (B. rionii; KO), z druhů obnažených den např. solenku Valerandovu (Samolus valerandii), merlík slanomilný (Chenopodium chenopodioides). Na plochách slaniska v západní části Nesytu (jeho podstatná část je vyhlášena jako NPR Slanisko u Nesytu) byla potvrzena sítina slanisková (Juncus gerardii; SO), hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora; KO), pampeliška besarabská (Taraxacum bessarabicum; KO). Území je jedinečnou ornitologickou lokalitou mezinárodního významu, pro mnohé druhy ornitofauny je významným hnízdištěm, pelichaništěm, tahovou zastávkou, nocovištěm (rákosiny).

-9-


A. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu

Kriticky ohrožený druh (KO) bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides) hvězdnice slanistá panonská (Aster tripolium subsp. pannonicus) jitrocel přímořský brvitý (Plantago maritima subsp. ciliata) kuřinka solná (Spergularia salina) lakušník Baudotův (Batrachium baudotii) lakušník Rionův (Batrachium rionii) merlík slanomilný (Chenopodium chenopodioides) pampeliška besarabská (Taraxacum bessarabicum) prorostlík nejtenčí (Bupleurum tenuissimum) solenka Valerandova (Samolus valerandii) vstavač bahenní (Orchis palustris) Silně ohrožený druh (SO) ostřice žitná (Carex secalina) růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum) sítina Gerardova (Juncus gerardii)


popis biotopu druhu

stovky jedinců

na dně letněných rybníků

místy

západní část Nesytu, slanisté louky

roztroušeně

slanisté louky, západní část Nesytu

desítky až stovky jedinců


výjimečně

Valtická zátoka Nesytu

desítky jedinců

vodní makrofyt

desítky jedinců


vzácně

slanisté louky, západní část Nesytu

místy


stovky jedinců


kolem 10 ks

jižní břeh Nesytu

stovky jedinců


místy

Prostřední rybník, u východního břehu

roztroušeně


B. Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu

Kriticky ohrožený druh (KO) břehouš černoocasý (Limosa limosa) bukač velký (Botaurus stellaris) bukáček malý (Ixobrychus minutus) chřástal malý (Porzana parva) jeřáb popelavý (Grus grus) koliha velká (Numenius arquata) kolpík bílý (Platalea leucorodia) morčák velký (Mergus merganser)


popis biotopu druhu, další poznámky

velmi vzácně

na tahu, především letněné rybníky

velmi vzácně

hnízdění, rákosiny v litorálu rybníků

nehojně


vzácně


velmi vzácně

na tahu, rybníky a jejich okolí

velmi vzácně


velmi vzácně


jedinci – desítky jedinců

na tahu, rybníky

- 10 1 -

Plán péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky 2012–2021 název druhu

netopýr brvitý (Myotis emarginatus) orel mořský (Haliaeetus albicilla) orlovec říční (Pandion haliaetus) ostralka štíhlá (Anas acuta) polák malý (Aythya nyroca) rybák černý (Chlidonias niger) skokan skřehotavý (Rana ridibunda) tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) vodouš rudonohý (Tringa totanus) volavka červená (Ardea purpurea) Silně ohrožený druh (SO) bekasina otavní (Gallinago gallinago) bobr evropský (Castor fiber) čírka modrá (Anas querquedula) hohol severní (Bucephala clangula) chřástal kropenatý (Porzana porzana) chřástal vodní (Rallus aquaticus) kuňka obecná (Bombina bombina) kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) ledňáček říční (Alcedo atthis) lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) lžičák pestrý (Anas clypeata) netopýr rezavý (Nyctalus noctula) netopýr vodní (Myotis daubentonii) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) páchník hnědý (Osmoderma eremita s.l.) pěnice vlašská (Sylvia nisoria)



kolonie cca 600 jedinců

loví v okolí rybníků, kolonie sídlí v půdních prostorách Rybničního zámečku

jedinci

zimování, rybníky a jejich okolí

jedinci

na tahu, rybníky a jejich okolí

jedinci či malé skupiny

především při jarním tahu, rybníky

jedinci

rybníky

jedinci – desítky jedinců

především jarní tah, rybníky a jejich okolí

hojně

litorální část rybníků

vzácně

hnízdění, na obnažených dnech letněných rybníků

vzácně

pravidelně při jarním tahu, vzácně i hnízdí

velmi vzácně

vzácně hnízdí v souvislejších rákosinách

jedinci

především podzimní tah, rybníky a jejich okolí

jednotlivé rodiny

litorální části rybníků a jejich okolí

desítky jedinců

především jarní tah, rybníky

desítky jedinců

zimování, rybníky

vzácně

možné hnízdění, rákosiny v litorálu rybníků

vzácně

hnízdění jednotlivých párů, rákosiny v litorálu rybníků

nehojně


max. 250 párů

rybníky a navazující příbřežní vegetace (zejména Zámecký rybník – největší kolonie v ČR)

jedinci

rybníky

nehojně

staré stromy na hrázích a v okolí rybníků

stovky jedinců

jarní a především podzimní tah, velmi vzácně i hnízdí, rybníky

běžně

rybníky (loviště) a příbřežní porosty

běžně

rybníky (loviště)

nehojně

ruderální porosty v okolí rybníků

velmi vzácně


max. 10 párů

keřové porosty v okolí rybníků

- 11 -


pisík obecný (Actitis hypoleucos) potápka rudokrká (Podiceps grisegena) rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) ropucha zelená (Bufo viridis) rosnička zelená (Hyla arborea) rybák obecný (Sterna hirundo) skokan štíhlý (Rana dalmatina) skokan zelený (Rana esculenta kl.) strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) škeble rybničná (Anodonta cygnea) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) vodouš kropenatý (Tringa ochropus) volavka bílá (Ergetta alba) volavka stříbřitá (Ergetta garzetta) vydra říční (Lutra lutra) zdobenec měnlivý (Gnorimus variabilis) zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) Ohrožený druh (O) cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) čírka obecná (Anas crecca) kopřivka obecná (Anas strepera) kormorán velký (Phalacrocorax carbo) moták pochop (Circus aeruginosus) potápka černokrká (Podiceps nigricollis) potápka malá (Tachybatus ruficollis) potápka roháč (Podiceps cristatus) roháč obecný (Lucanus cervus)



jedinci

na tahu, možné hnízdění (Nesyt 2007), litorální část rybníků

jedinci

vzácně na jarním i podzimním tahu

desítky párů

pravidelné hnízdění, rákosiny

hojně

rozmnožování v litorální části rybníků

hojně

litorální část rybníků, vegetace v okolí rybníků

jednotlivé páry – desítky párů

hnízdění, rybník a příbřežní vegetace

běžně

okraje rybníků a tůně – v době rozmnožování

hojně


max. 5 párů

porosty v okolí rybníků

až 100 párů

hnízdění, rybník a příbřežní vegetace

nehojně

rybníky

relativně hojně

staré duby na hrázích a v okolí rybníků

jednotlivě


jedinci až desítky jedinců rybníky a jejich okolí jedinci


jedinci


vzácně


desítky párů

hnízdění i tah (stovky jedinců), rybníky

desítky párů až tisíce jedinců až stovky jedinců desítky až stovky jedinců

pravidelné hnízdění, rybník a okolní vegetace na tahu (především podzimní), možné hnízdění na tahu, nepravidelné hnízdění na Zámeckém rybníku rybníky a jejich okolí, hnízdění jednotlivých párů

jedinci

pravidelné hnízdění, rákosiny

desítky až stovky jedinců

na tahu, nepravidelné hnízdění jednotlivých párů

desítky jedinců

rybníky a rákosiny

desítky jedinců

pravidelné hnízdění až desítek párů, rybníky a rákosiny

běžně


- 12 1 -


ropucha obecná (Bufo bufo) strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) užovka obojková (Natrix natrix) veverka obecná (Sciurus vulgaris) vlaštovka obecná (Hirundo rustica)



běžně

rybníky (v době rozmnožování)

max. 10 párů

porosty v okolí rybníků

běžně


běžně

porosty okolo rybníků

až desetitisíce jedinců

nocoviště, porosty okolo rybníků

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) Ochrana přírody Částečně chráněny byly rybníky již v době, kdy patřily Liechtensteinům. Ptactvo se zde vždy lovilo jen zřídka, lokalitu majitelé chránili formou jakési „lovecké rezervace“ snad již od 17. stol. Ve dvacátých letech minulého století byla v Rybničním zámečku zřízena biologická stanice s cílem studovat rybniční biotu. Od roku 1932 se datuje zákaz vstupu na ostrůvky Zámeckého rybníka, následně zde vznikla početná kolonie kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax) a volavky popelavé (Ardea cinerea) (ochranné pásmo). V roce 1953 bylo území vyhlášeno státní přírodní rezervací (SPR). Od roku 1990 je území Lednických rybníků zařazeno mezi mokřady mezinárodního významu – Ramsar site RS4. V roce 1992 došlo k zařazení SPR mezi národní přírodní rezervace. V roce 1996 byl Lednicko-valtický areál, jehož je NPR Lednické rybníky součástí, zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a od roku 2003 je NPR Lednické rybníky součástí Biosférické rezervace Dolní Morava. V roce 2004 byla nařízením vlády ČR č. 601/2004 Sb. ze dne 27. 10. 2004 vyhlášena Ptačí oblast Lednické rybníky (CZ0621028). Nařízením vlády č. 132/2005 Sb. byla vyhlášena Evropsky významná lokalita – Niva Dyje (CZ0624099) a Evropsky významná lokalita Bezručova alej (CZ0623803), které z části zasahují do území NPR Lednické rybníky. Nařízením vlády č. 301/2007 Sb., byla na území rybníků Nesyt, Hlohovecký rybník, Prostřední rybník a Mlýnský rybník vyhlášena Evropsky významná lokalita Lednické rybníky (CZ0620009). V devadesátých letech 20. stol. bylo v území řešeno několik studií zaměřených zejména na optimalizaci rybářského hospodaření. V roce 1994 byl částečně letněn Mlýnský rybník s jednoznačně pozitivním dopadem (zvýšená míra průtahu bahňáků, zahnízdění druhů v posledních letech výjimečné – částečné letnění se na rybnících realizuje od počátku 90. let nepřetržitě. Od roku 2002 je v zámeckém parku v Lednici zaznamenávána výrazná činnost bobra evropského (Castor fiber; SO) s negativním dopadem na stabilitu břehů Zámeckého rybníka a jeho ostrovů a na dendrologicky a krajinářsky cenné dřeviny v parku. Vlivem stupňujícího se tlaku populace bobrů na dřeviny v této lokalitě došlo k výraznému zhoršení stavu dřevin na ostrovech s hnízdními koloniemi volavek popelavých (Ardea cinerea) a kvakošů nočních (Nycticorax nycticorax). U části hnízdních stromů došlo vlivem okusu bobrem k předčasnému odumření a téměř úplně bylo potlačeno zmlazení a odrůstání náhradních dřevin v podrostu stávajících hnízdních stromů. V kombinaci s dalšími faktory je tak velmi pravděpodobné, že kolonie na tzv. volavkových ostrovech postupně zaniknou pro nedostatek vhodných hnízdních příležitostí. Náhradou je přesun části hnízdících ptáků na tzv. Ovčí ostrov. Od roku 2004 je Zámecký rybník ponechán bez obsádky. V prvních letech se ukázal pozitivní vliv takového přístupu na rybniční ekosystém, avšak v současnosti se projevují negativní vlivy spojené s postupným zahušťováním obsádky. V prvních letech došlo k výraznému zvýšení počtu zde hnízdících ptáků i k rozvoji vodní a mokřadní vegetace, v následujících letech však tento pozitivní trend nepokračoval. V zimě 2004/2005 byla provedena úprava sklonu břehů dvou starých deponií (ostrovů) v západní části Nesytu a jejich rozdělení na čtyři izolované ostrovy, přičemž na jižní straně severní deponie byla

- 13 1 -


navezena vrstva štěrku – oblázků jako vhodný povrch pro hnízda rybáků. Ve stejném období došlo také k rozčlenění rákosin v jihozápadní části Nesytu soustavou vybagrovaných kanálů. V roce 2007 byl částečně letněn rybník Nesyt, a to na počáteční kótě letnění 173,00 m n. m. s postupným zaklesnutím hladiny až na zbytkovou plochu cca 30 ha. V roce 2008 byl částečně letněn Hlohovecký rybník. U obou se prokázal jednoznačně pozitivní efekt na biotu rybníků (podrobně viz např. Sychra a kol. 2008). b) Zemědělské hospodaření Do druhé poloviny 20. století nebyl pravděpodobně vliv zemědělské činnosti na území stávající NPR podstatný. Následně však jeho vliv na ekosystémy rybníků stoupal. V padesátých letech v důsledku scelování pozemků došlo ke zvýšení eroze okolní půdy a k následnému splavování půdy do rybníků a jejich zanášení. Vlivem zavádění intenzivních technologií, používání prostředků chemické ochrany rostlin a průmyslových hnojiv došlo ke zhoršení kvality vody a výrazné eutrofizaci rybníků, jejíž důsledky se projevují dosud. Na obnažených dnech letněných rybníků se v minulosti také zemědělsky hospodařilo, pěstovala se zde kukuřice, příp. jiné zemědělské plodiny, příp. byl na rybnících pasen dobytek, což bránilo rozvoji společenstev obnažených den. Oproti tradovaným předpokladům je z dostupných zdrojů zřejmé, že při letnění rybníků v minulosti zdaleka nedocházelo k obhospodařování obnažených den vždy a téměř nikdy nebyla využívána celá plocha dna (Zapletálek, 1933, Hurt, 1960). Je to patrné také z přehledu rozvoje litorálních porostů na Lednických rybnících (Macháček, 2009), z grafického znázornění rozsahu rákosin na Lednických rybnících v letech 1933, 1987 a 2006 je zřejmé, že ve třicátých letech, kdy se ještě běžně praktikovalo soukromé zemědělské hospodaření, zcela chyběly litorální porosty v místech, kde rybníky nejblíže přiléhaly k obcím a naopak byly rozvinuté na opačných stranách rybníka. Např. u Nesytu tak zjevně docházelo k hospodaření jen v oblasti tzv. Valtické zátoky a v severozápadním okraji u obce Sedlec. Naopak na jihozápadním a severozápadním břehu rybníka jsou rozsáhlé rákosiny, které fakticky potvrzují předpoklad, že v těchto místech se při letnění nehospodařilo, resp. zde mohla probíhat jen omezená pastva. c) Rybníkářství Rybníky byly postupně zakládány v 15. století, v době vzestupu rybničního hospodářství. První zmínka o Nesytu (Hurt, 1960) je z r. 1418 (vznikl někdy mezi lety 1414 až 1417). Názvy rybníků prošly postupným vývojem: Nesyt (název vychází z náročnosti rybníku na množství násady a vody) – dříve Fojtlsbrunský, Sedlecký, Kamenohrázský; Hlohovecký – Bischofwäther Teich, Horní; Prostřední – Nový (byl založen ze skupiny lednických rybníků nejpozději, odtud název), Střední; Mlýnský – Dolní, Lesní, Apollo. Rybník Nejhornější, dnes zaniklý, ležel mezi Nesytem a rybníkem Hlohoveckým. Na jeho místě se dnes nacházejí výtažníky. Rybníky byly využívány ke kombinovanému chovu kapra a štiky. Vzhledem k tomu, že takřka celá produkce směřovala na vídeňské trhy, zaměřilo se rybniční hospodaření ve velké míře rovněž na žádané candáty (zejména v 19. stol.). V roce 1869 byly rybníky v lednickém parku, podrobované výlovu vždy v údobí 5 až 6 let, pojaty do řádného rybničního hospodářství a přiděleny rybniční správě ve Valticích. Výnosnost rybníků stoupla zejména po r. 1896, kdy byl zaveden místo tříletého cyklu cyklus dvouletý – podle něho se lovíval 1. rokem vždy r. Nesyt (Sedlecký) a druhým zase další tři rybníky, které bývaly stejně jako Sedlecký po svém nasazení během 1. roku jen částečně napuštěny; v roce, kdy se lovívaly, byly všechny naplněny úplně vodou; mimo to býval střídavě vždy jeden z dalších rybníků letněn, a to jednou za 7 let (Hurt, 1960). O výhodnosti takového modelu hospodaření svědčí fakt, že se jednalo o nejvýnosnější statek Lichtensteinského panství a jedná se v podstatě o jedinou obdobně velkou rybniční soustavu na jižní Moravě, která nezanikla při masivním rušení rybníků v první polovině 19. stol. Svou roli v tom hraje zřejmě také právě důsledné pravidelné letnění rybníků, které bylo jedním z významných faktorů bránících zanášení, a Lednické rybníky tak na rozdíl od mnoha jiných nebylo nutné odbahňovat resp. nebyly zrušeny pro finanční náročnost takového opatření. Podle správního rozdělení náležel Hlohovecký rybník před r. 1920 k okresnímu hejtmanství v

- 14 1 -


Mistelbachu, severní část byla v obvodu okres. hejtmanství v Mikulově; podle Macháčka (1997) procházela soustavou hranice mezi Moravou a Rakouskem do r. 1919. Liechtensteinové opustili panství v r. 1945, kdy proběhla konfiskace jejich majetku. Následně přešlo hospodaření na rybnících do správy Státního rybářství, s. p., které zde hospodařilo až do začátku devadesátých let 20. stol. V průběhu 80. let došlo k vystupňování velikosti rybích obsádek i intenzity krmení, což se projevilo zřetelným zhoršením kvality ekosystémů, kterému neprospíval ani systém kapro-kachního hospodářství provozovaný na Nesytu, ukončený až v roce 1994. Zámecký rybník je z hlediska rybářského hospodaření zařazen do I. kategorie – extenzivní, neprovádí se zde hnojení ani krmení ryb. V minulosti byl však využíván jako polointenzifikační rybník, včetně aplikace krmiv. Na soustavě se hospodaří extenzivně s dokrmováním v případě potřeby a byla pronajímána společnostem Rybníkářství Pohořelice, a. s. (Nesyt) a APH rybníky, s. r. o. (Hlohovecký r., Prostřední r. a Mlýnský r.). Od počátku 90. let na rybnících probíhá vždy částečné letnění (snížení hladiny) některého z rybníků (kromě Zámeckého). Pozitivní vliv na ekosystémy rybníků má jejich postupné částečné odbahňování a druhotně také úpravy technických zařízení rybníků, zejména výpustných objektů, které jsou podstatné zejména pro zajištění manipulace s vodou a dobrou slovitelnost rybníků. Celkovou údržbu rybníků lze považovat za dlouhodobě zanedbanou, což se projevuje na stavu bezpečnostních přepadů, které vyžadují nutnou rekonstrukci. Na hrázích je patrné porušení v důsledku zanedbání údržby, zejména neodstraňováním náletových dřevin a nerealizací drobné opravy opevnění, což bude v budoucnu vyžadovat nemalé náklady. Silné zabahnění, zejména lovišť a stok, lze dát do souvislosti se špatným přístupem k melioračním a udržovacím pracím v rybničních kotlinách zejména v době hospodaření Státního rybářství. Následná opatření nebyla nikdy dostatečná a problémy spíše jen odsouvala. V posledních letech byly realizovány následující úpravy: 1998: částečné odbahnění Zámeckého rybníka v jeho východní části 1999: při vypouštění Mlýnského rybníka došlo k poškození vtokové části hrázové výpusti, rekonstrukce proběhla v r. 2000 2003: na rybníku Nesyt odbahnění loviště a stoky; část těženého sedimentu byla deponována mimo rybník, část přímo v rybníku – v té jeho části, kde se nacházela rozsáhlá proláklina (jezero), ve které vždy zůstávala při výlovech část rybí obsádky včetně nepůvodního karase stříbřitého (Carassius gibelio). 2004: odbahněno sacím bagrem loviště a část stoky v úseku 200 m na Hlohoveckém rybníku 2005: rekonstrukce výpustného objektu Prostředního rybníka (dotace v rámci Programového financování – správa nezcizitelného státního majetku ve ZCHÚ) a odbahnění jeho loviště a části stoky 2006: odbahnění části stoky a loviště Mlýnského rybníka 2009: odbahnění loviště a stoky Nesytu 2009–2010: odstranění náletových dřevin z návodních stran hrází rybníků Hlohoveckého, Prostředního a Mlýnského 2010: při výlovu instalace slupu do vývařiště rybníka Nesyt (instaluje se pouze po dobu výlovu) Všechny akce od roku 2003 byly hrazeny prostřednictvím AOPK ČR z dotačních a dalších finančních zdrojů. d) Myslivost Území nebylo nikdy myslivecky příliš využíváno a už za vlastnictví Liechtensteinů zde platila výrazná omezení lovu. Po vyhlášení přírodní rezervace v roce 1953 zůstala tato omezení víceméně v platnosti. Lov husí je povolen až za hranicí padesátimetrového ochranného pásma. Problémem bývá nerespektování tohoto omezení. Kontroly ze strany orgánu státní správy myslivosti pravděpodobně neprobíhají. e) Rekreace a sport Od druhé poloviny 20. století narůstá tlak na rekreační využívání území. V šedesátých letech minulého

- 15 1 -


století byla jihovýchodní část Mlýnského rybníka v prostoru pod Apollónovým chrámem vyčleněna k rekreačním účelům (nikoliv právně). Po roce 2000 byla po obvodu rybníků obnovena naučná stezka a následně si vzrůstající tlak na provoz cykloturistiky vynutil také vedení několika cyklostezek v těsné blízkosti NPR. f) Jiné způsoby využívání Celá oblast byla již od 15. stol. postupně krajinářsky formována, což vyvrcholilo v letech 1805–1825 zásluhou majitelů území, knížecího rodu Liechtensteinů. Samostatně ležící Zámecký rybník vznikl podle návrhu arch. Fantiho mezi léty 1805 až 1811 na místě někdejšího barokního parku (založeného v prostoru meandrů Dyje), a to ve dvou etapách (nejprve vznikla jižní část). Jeho břehům se dostalo velmi členité podoby, původně byly opevněny kamennou rovnaninou a štětem z lomového kamene (vápenec, pískovec) a pomocí ponorných haťoštěrkových válců. Počet a velikost ostrovů se v průběhu let (zejména v 19. stol.) několikrát měnily, jejich zpřístupnění ze břehů i navzájem zajistilo vybudování můstků. Rozsáhlé krajinářské úpravy s sebou přinesly uplatnění významných průhledů, střídání volných ploch, zapojených porostů, solitérních dřevin. Autorem zahradnických úprav je Van der Schott. Do okolí rybníků (a v celém LVA) byla umístěna řada romantizujících staveb. Pro výsadbu bylo využito pestrého druhového složení okrasných dřevin, často cizokrajných, což se projevilo rovněž při úpravě okružní cesty kolem komplexu rybníků. V roce 1969 byl areál zámeckého parku v Lednici, jehož je Zámecký rybník součástí, zapsán jako nemovitá kulturní památka v Ústředním seznamu kultur. památek pod č. 1365. Vyhláškou č. 484/1992 Sb. o prohlášení Lednicko-valtického areálu na jižní Moravě za památkovou zónu, bylo celé území Lednicko-valtického areálu Ministerstvem kultury prohlášeno za památkovou zónu a byly stanoveny podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o památkovou hodnotu zóny. V roce 1995 byl zámek a park v Lednici prohlášen za národní kulturní památku (Sb. zákonů č. 262/1995) vedenou v současné době pod číslem 46546/7-1343. V roce 1996 byl celý LVA zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od roku 1999 je prováděno pravidelné vysekávání rákosového porostu v šíři 40 m před Hraničním zámečkem (z. břeh Hlohoveckého ryb.) z důvodu zachování původního kompozičního záměru (pohledové spojení s Apollónovým chrámem při Mlýnském ryb.). V roce 2002 byly provedeny vegetační úpravy (odstranění náletu, kácení, ošetření, výsadby) kolem rybníka Mlýnského, Prostředního a Hlohoveckého dle projektu Ing. J. Machovce s finančním zajištěním Okresního úřadu Břeclav. V letech 2008–2010 realizovala AOPK ČR na svých pozemcích v ochranném pásmu NPR (částečně podél Hlohoveckého, Prostředního a Mlýnského rybníka) odstraňování náletových dřevin, sečení travnatých ploch a dosadby původních dřevin tak, aby byl pokud možno co nejdéle zachován krajinářských charakter příbřežních partií. S ohledem na to, že ostatní pozemky nejsou součástí NPR ani nejsou v majetku AOPK ČR nelze do způsobu jejich údržby z pohledu OOP cíleně zasahovat. V roce 2011 zahájil Národní památkový ústav realizaci projektu obnovy zámeckého parku v Lednici. V rámci budování závlah na dolním toku Dyje od šedesátých let 20. stol. byla soustava rybníků na Včelínku zahrnuta do systému závlahové soustavy Brod nad Dyjí – Bulhary – Valtice (B-B-V). Rybníky v tomto systému sloužily k převádění závlahové vody z horní nádrže Vodního díla Nové Mlýny (VDNM) a prostřednictvím čerpacích stanic závlahových (ČSZ) byla voda čerpána pro závlahy konkrétních pozemků. Závlahová voda nesměla být z rybníků čerpána na úkor vodní bilance Včelínku resp. rybníků samotných. Veškerá závlahová voda měla být načerpána z VDNM a to včetně krytí ztrát odparem a převáděním vody závlahovou soustavou. Z toho důvodu bylo v podmínkách vydaného rozhodnutí mimo jiné uvedeno, že veškeré odběry pro závlahy je nutné předem hlásit a koordinovat s provozovatelem rybníků. Celý systém se po roce 1989 rozpadl, závlahová soustava byla po částech privatizována a jako celek je v současnosti víceméně nefunkční. Na soustavu rybníků na Včelínku byly napojeny tři ČSZ. ČSZ 6 na levém břehu rybníka Nesyt, je pravděpodobně funkční. Minimálně posledních sedm let nebyl hlášen žádný odběr pro závlahy touto ČSZ. ČZS 7 na levém břehu Hlohoveckého rybníka je v současnosti pravděpodobně funkční, k čerpání vody z rybníka se však dle našich informací nevyužívá. ČSZ 8 na levém břehu Mlýnského rybníka je v současné době bez technického vybavení a zcela nefunkční.

- 16 1 -


Všechny tyto ČSZ byly projektovány tak, aby umožňovaly čerpání vody i v případě letnění rybníků. Údržba přívodních kanálů je věcí uživatelů ČSZ. Další odběry vázané na soustavu rybníků na Včelínku jsou: Odběr z vývařiště rybníka Nesyt pro soustavu výtažníků mezi Nesytem a Hlohoveckým rybníkem. Tento odběr je dle stanoviska vodoprávního úřadu, uvedeného v rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami, odběrem z rybníka Nesyt a na rozdíl od závlah je tento odběr na úkor celkové bilance ve Včelínku a rybníce Nesyt. Odběr z Hlohoveckého rybníka pro provoz sádek v Hlohovci. I zde se jedná o odběr na úkor bilance vody v rybníce, ale vzhledem k technickému řešení sádek, se většina odebrané vody vrací zpět do Hlohoveckého rybníka a je tak nutné brát víceméně pouze odpar. Odběr z Mlýnského rybníka pro závlahy lesní školky LZ Židlochovice v k.ú. Lednice na Moravě.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán sídelního útvaru – Sedlec Územní plán sídelního útvaru – Hlohovec Územní plán sídelního útvaru – Břeclav Územní plán obce Lednice Územně-plánovací podklad (krajinářská studie) podle § 14 vyhl. 135/2001 Sb. s názvem Urbanistická studie LVA (zpracovatel ZF MZLU Brno). Studie obnovy zámeckého parku v Lednici (zpracovatel ZF MZLU Brno, 2002). Vyhodnocení dendrologického potenciálu zámeckého parku v Lednici na Moravě (zpracovatel ZF MZLU Brno, 1996). Usnesení vlády č. 411 ze dne 12. dubna 2006, kterým se uděluje výjimka z ustanovení § 29 písm. a), b), d) a h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, za účelem revitalizace Zámeckého rybníka v Lednici. Platnost do 31. prosince 2015 (Projekt revitalizace Zámeckého rybníka v současnosti ve fázi vydaného stavebního povolení. Investor – Národní památkový ústav, územní odborné stanoviště v Brně. Projektant – A.KTI, s. r. o., Brno)

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o rybnících Rybníky v soustavě (Nesyt, Hlohovecký r., Prostřední r. a Mlýnský r.) se nacházejí na vodním toku Včelínek. Mezi rybníky Nesytem a Hlohoveckým se nachází osm výtažníků (Jan, Jaroslav, Antonín, Bohumír, Matouš, Petr, Franta a Eda), které nejsou součástí NPR a jsou v majetku Rybníkářství Pohořelice, a. s. Zámecký rybník se nachází na toku tzv. Zámecké Dyje. Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Normální hladina Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka

- 17 1 -

Nesyt 289 ha 250 ha 39 ha 1,5 m 5,2 m 174,36 m n. m. první rybník v soustavě Lednických rybníků není není Jednohorkový extenzivní až polointenzifikační není netýká se ČR – AOPK ČR

Plán péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky 2012–2021 Uživatel Rybářský revír Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

– není je věcí nájemce -

Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Normální hladina Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel Rybářský revír Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

Hlohovecký rybník 104 ha 94 ha 10 ha 1,7 m 4,5 m 167,80 m n. m. uvnitř soustavy (druhý rybník) není není jednohorkový polointenzifikační není netýká se ČR – AOPK ČR – není je věcí nájemce -

Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Normální hladina Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel Rybářský revír Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

Prostřední rybník 52 ha 45 ha 2 ha 1,63 m 4,1 m 165,73 m n. m. uvnitř soustavy (třetí rybník) není není jednohorkový polointenzifikační není netýká se ČR – AOPK ČR – není je věcí nájemce -

Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Normální hladina Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád

Mlýnský rybník 107 ha 100 ha 7 ha 1,88 m 3,8 m 163,98 m n.m. poslední rybník soustavy není není

- 18 1 -

Plán péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky 2012–2021 Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel Rybářský revír Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

jednohorkový polointenzifikační není netýká se ČR – AOPK ČR – není je věcí nájemce -

Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel Rybářský revír Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení

Zámecký rybník 27 ha 27 ha 0 ha 1,15 m 2,5 m není součástí soustavy rybníků není není není rybářsky obhospodařován není rybářsky obhospodařován není netýká se ČR - NPÚ Národní památkový ústav není není -

Vymezení dílčích ploch - rybník Managementová plocha

Stručný popis

RN

rybník Nesyt, vymezený volnou vodní hladinou

RH

rybník Hlohovecký, vymezený volnou vodní hladinou

RP

rybník Prostřední, vymezený volnou vodní hladinou

RM

rybník Mlýnský, vymezený volnou vodní hladinou

RZ

rybník Zámecký, vymezený volnou vodní hladinou

Dílčí plochy jsou zakresleny v příloze mapa M3 (Dílčí plochy NPR Lednické rybníky).

- 19 1 -


2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Vymezení nelesních dílčích ploch Dílčí plocha N1 - břehové porosty

N2 - litorální porosty N3 – ostrovy

N4 - soustava kanálů N5 - slaništní louka

H1 – břehové porosty

H2 – litorální porosty H3 – ostrov P1 – břehové porosty

P2 – litorální porosty

Stručný popis

Linie břehových porostů Nesytu včetně hráze; převážně se jedná o stejnověké porosty nepůvodního hybridu Populus × canadensis, místy jsou přimíšeny i jiné druhy měkkého a tvrdého luhu (vrby, lípy, topol bílý, topol šedý, osika a další), na východní straně také dřeviny exotické (dřezovec), topoly jsou již za optimem svého vývoje, postupně dochází k rozpadu korun, místy se nacházejí i nežádoucí druhy (trnovník akát) Litorální porosty rybníka Nesyt, bez soustavy kanálů a halofytní vegetace v jihozápadní části rybníka; Zásadní je štěrkový ostrov v západní části Nesytu vytvořený z deponií materiálu vyhrnutého při budování kanálů a dále 4–6 (dle stavu hladiny) obdobných ostrovů porostlých vegetací Soustava kanálů v rákosinách v jihozápadní části Nesytu Slaništní louka tvořená z části halofilním lučním společenstvem slanců asociace Puccinellietum limosae a subhalofilními nitrofilními trávníky asociací Loto–Potentilletum anserinae a Meliloto-Caricetum otrubae v z. části Nesytu Linie břehových porostů Hlohoveckého rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny měkkého a tvrdého luhu s příměsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních druhů (trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé Litorální porosty v západní části Hlohoveckého rybníka Ostrov porostlý stromy v východní části rybníka Linie břehových porostů Prostředního rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny měkkého a tvrdého luhu s příměsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních druhů (trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé Litorální porosty Prostředního rybníka;

P3 – ostrovy

Dva ostrovy v jihozápadní části rybníka Linie břehových porostů Mlýnského rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny měkkého a tvrdého luhu s příměsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních druhů (trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé, místy přechází do rákosových a litorálních porostů rybníka M2 – litorální porosty Litorální porosty Mlýnského rybníka; M3 – ostrov a poloostrov Ostrov přibližně ve středu rybníka a bývalý ostrov při severním břehu rybníka, součástí kterého je malý objekt pohraničního opevnění M1 – břehové porosty


2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup Hlavní předmět ochrany, společenstvo vodních a mokřadních ptáků, v posledních několika letech nachází v NPR Lednické rybníky příznivější podmínky, než tomu bylo zejména v devadesátých letech minulého století, a to především díky realizaci některých managementových opatření, jako je letnění a nižší obsádky. Zejména se projevil pozitivní dopad letnění a to jak na početnosti protahujících druhů (populační hustoty protahujících bahňáků a dalších ptáků dosahovaly při letnění Nesytu v roce 2007 nezvykle vysokých hodnot včetně některých historických maxim pro ČR), ale došlo také k zahnízdění nebývalých počtů druhů vázaných na obnažená dna (kulík říční, čejka chocholatá, ale i např. tenkozobec opačný). Komplexní zhodnocení vývoje početnosti jednotlivých druhů ptáků na Lednických rybnících je možné najít v knize Ptáci Lednických rybníků (Macháček, 2009) a ve zprávách z monitoringu Lednických rybníků za roky 2008 až 2010 (Sychra, Danihelka, Kopp a spol., 2008 - 2010). Konkrétní zkušenosti z jednotlivých rybníků jsou rozvedeny dále v textu.

- 20 2 -


Nesyt: V letech 1986 až 1990 byla v severozápadní části Nesytu radikálním způsobem vyhrnuta část rákosových porostů se zeminou na ploše 15,89 ha. Z vyhrnutého materiálu vzniklo pět protáhlých valů, následně zarostlých ruderálními porosty. Jednalo se o nevhodný zásah z hlediska ochrany přírody. Silně eutrofní bahno zůstalo v rybníku a bez další péče, stabilizace a kosení zde byl prostor pro invazní druhy, vodní ptáci zde nemohli úspěšně hnízdit, postupně docházelo k uvolňování bahna do rybníka a jeho opětovnému zanášení. V roce 2003 proběhlo odbahnění loviště a stoky tohoto rybníka; část těženého sedimentu byla deponována mimo rybník, část přímo v rybníku – v té jeho části, kde se nacházela rozsáhlá proláklina (jezero), ve které vždy zůstávala při výlovech část rybí obsádky včetně nepůvodního karase stříbřitého (Carassius gibelio). Tento zásah měl pozitivní vliv, přispívající k řešení problému s tímto druhem. Na konci roku 2004 proběhlo také rozčlenění rákosin v západní části Nesytu vytvořením sítě kanálů o šířce 10 m (hlavní kanály, celková délka 600 m) a 5 m (spojovací kanály, celková délka 750 m), hloubce 1 m. Efektem zásahu bylo zvýšení atraktivity pro ptáky. Sklon břehů kanálu je 1:3. Vytěžená zemina byla deponována v blízkosti kanálů ve vrstvě o mocnosti 50 cm. Kanály vyúsťující na volnou hladinu rybníka byly prodlouženy směrem ke stoce tak, aby nemohly při výlovu působit jako neslovitelná refugia nežádoucích druhů ryb. Vzhledem k tomu, že břehy starých deponií (ostrovů) v západní části Nesytu byly příliš strmé a silně zarostlé ruderálními porosty, byla v zimě 2004/2005 provedena úprava jejich sklonu. Výsledný sklon břehů se pohybuje mezi 1:3 až 1:10. Na severní deponii bylo navezeno kamenivo ve vrstvě průměrně 20 cm na ploše ca 700 m2. Účelem bylo vytvoření optimálních hnízdních podmínek pro ptáky, zejména pro rybáky. Obě deponie byly navíc rozděleny na celkem čtyři izolované ostrovy. I přes provedené zásahy ostrovy silně zarůstají ruderální vegetací. V roce 2007 byl částečně letněn rybník Nesyt, a to na počáteční kótě 173,00 m n. m. Vlivem výrazných srážkových deficitů zejména v dubnu a zřejmě také pro nevyjasněnou manipulaci s vodou pro níže položené výtažníky došlo následně k zaklesnutí hladiny na kótu 172,20 m n. m. a v červnu k jejímu opětovnému navýšení na 172.90 m n. m. Vlivem tohoto kolísání muselo být přikročeno k odlovu obsádky. Při odlovu bylo zjištěno, že v rybníce zůstalo nezanedbatelné množství (cca 4500 kg) tržních kaprů o kusové hmotnosti 4–6 kg. Slovena byla asi polovina nasazené obsádky. Z pohledu zájmů ochrany přírody se jednoznačně projevila všechna známá pozitiva letnění. Masivní byl rozvoj vegetace obnažených den včetně přítomnosti dlouhodobě nezvěstných druhů a druhů kriticky ohrožených. Populační hustoty protahujících bahňáků a dalších ptáků dosahovaly nezvykle vysokých hodnot včetně některých historických maxim pro ČR (vodouš bahenní – Tringa glareola, vodouš šedý – T. nebularia, racek malý – Larus minutus). Zastiženy zde byly pisily čáponohé (Himantopus himantopus), jespáci rezaví (Calidris canutus), jespáci píseční (C. alba), kolihy malé (Numenius phaeopus), kameňáček pestrý (Arenaria interpres), kulíci bledí (Pluvialis squatarola), břehouš rudý (Limosa lapponica) a další. Z hnízdních druhů stojí za zmínku hnízdění dvou až tří párů tenkozobců opačných (Recurvirostra avosetta) po více než 40 letech, vodoušů rudonohých (T. totanus), kulíků říčních (Charadrius dubius), pisíků obecných (Actitis hypoleucos), čejek chocholatých (Vanellus vanellus). Přes nízký stav vody vyhnízdilo také šest párů husy velké (Anser anser). Nebyl zaznamenán pokles početnosti hnízdících rákosinových ptáků , došlo pouze ke změnám ve druhovém složení, které se však v následujícím roce vrátily k původnímu stavu. Z 19 odchycených slavíků modráčků středoevropských (Luscinia svecica cyanecula) bylo 17 mláďat. Zajímavostí je u nás první prokázané hnízdění cvrčilky slavíkové (Locustella luscinioides) v suchých rákosinách. Tradiční letní pelichaniště husí velkých zůstalo zachováno, o čemž svědčí přítomnost více než 6000 jedinců. Z delšího sledování poměrně jednoznačně vyplývá zanedbatelný dlouhodobý vliv na faunu vodních bezobratlých, jejich schopnost adaptace na podmínky spojené s letněním je dostatečná pro přežití ve vlhkých místech a znovuosídlení, případně došlo k dočasnému přesunu jinam (podrobně viz např. Sychra a kol. 2008; Sychra a kol. 2011). Přestože z celkové plochy dna zarostlé vegetací byla posečena a odklizena jen poměrně malá část a zárusty byly místy opravdu masivní (vegetace dosahovala výšky více než 2m a byla téměř neprostupná) nedošlo v zimním období ani v další sezóně k žádným významným negativním projevům pro rybniční ekosystém. Naopak masivní rozvoj zoobentosu (především permanentní složka) v následující sezóně potvrdil dostupné literární údaje a projevil se jak zvýšenou

- 21 2 -


produkcí ryb, tak významným nárůstem abundancí ptáků, zejména potápivých kachen v sezóně 2008. V dalších letech již nebyl vliv letnění na ptačí populace zásadním způsobem patrný a rybník fungoval obdobně jako před letněním. Asi 30 ha vrbových a topolových porostů, které přežívaly ještě v sezóně 2008, po třech letech od letnění zcela odumřelo bez negativního dopadu na ekosystém rybníka nebo hospodářská opatření. I po třech letech od částečného letnění je ve dně Nesytu patrný vliv stabilizace sedimentu na plochách, které byly při částečném letnění vysušené. Tento sediment je výrazně stabilnější než části, které zůstaly při částečném letnění pod vodou a zřejmě nedochází k jeho výraznějšímu posouvání v rybniční kotlině. Ani při největším poklesu hladiny nebyly zatopené plochy dna menší než 30 ha. Závěry: - Letnění se ukázalo jako jednoznačně pozitivní opatření, a to nejen z pohledu ochrany přírody, ale také z pohledu produkce rybníků a jejich dobrého stavu. - Pozitivní efekt letnění pro ochranu přírody se výrazně projevuje v následující sezóně, v dalších letech již není příliš významný, avšak může být zajímavý např. z pohledu produkce dravých ryb. - Realizace částečného letnění v roce 2007 nepřinesla žádná dlouhodobá negativa, jež by byla jeho přímým důsledkem, a to ani z pohledu ochrany přírody ani z pohledu rybářského hospodaření. - V sezóně po letnění je třeba zohlednit zvýšenou produkci rybníka. - Z důvodu potlačování invazních druhů ryb a zároveň vytvoření podmínek pro bahňáky je vhodné letnit tak, aby na začátku letnění byla vodní plocha rybníka na cca 1/3 s možným postupným zaklesnutím během vegetační sezóny až na úroveň úplného letnění, aby nedocházelo k množení těchto ryb v částečně letněném rybníce. - V sezóně po letnění je možné při dostatečném množství vody rybník nasadit obsádkou, a to z části na podzim po letnění a z části na jaře následujícího roku. V případě nedostatku vody event. při příznivé situaci s invazními druhy je možné zařadit po letnění dvouhorkový cyklus hospodaření s postupným naháněním rybníka a nasazením upravené obsádky. Hlohovecký rybník: Od r. 1999 je prováděno pravidelné vysekávání rákosového porostu v šíři 40 m před Hraničním zámečkem (západní břeh Hlohoveckého ryb.) z důvodu zachování původního kompozičního záměru (pohledové spojení s Apollónovým chrámem při Mlýnském rybníku) – bez negativního efektu pro biotu. V r. 2004 bylo odbahněno sacím bagrem loviště a část stoky v úseku 200 m na Hlohoveckém rybníku, odčerpaný materiál byl deponován na pozemek severozápadně od Prostředního rybníka (za hranici ochranného pásma). V ochranném pásmu byly provedeny krajinářské úpravy. Závěr: - Odbahňování loviště a stoky a potlačení nepůvodních druhů má pozitivní vliv na stav NPR. - Vysekávání průhledu v rákosinách nemá negativní vliv. V roce 2008 byl částečně letněn Hlohovecký rybník, při částečném letnění byla zaznamenána obdobná pozitiva jako u Nesytu, avšak v menším rozsahu. Především v západní části byla díky letnění zaznamenána významná regenerace litorálních emerzních porostů. Pozitivní vliv letnění v dalších sezónách byl potlačen přemnožením invazního karase stříbřitého (Carassius gibelio). Ke kalamitnímu přemnožení tohoto druhu došlo v roce 2009 kombinací několika faktorů. V rybníce zůstala před částečným letněním poměrně velká iniciální obsádka karasů vzniklá jednak nedolovením, jednak možným přepuštěním z Nesytu (toto není zcela přesvědčivě doložitelné). Při č. letnění 2008 nebyl rybník nasazen hospodářskou obsádkou. Množství vody v rybníce bylo při kótě částečného letnění cca 166,70 m n. m. asi 750.000 m3, již zde se tedy odolný druh jako je karas stříbřitý (Carassius gibelio) mohl rozvíjet. Rybník následně nebyl po částečném letnění sloven, ale jen dopuštěn na plný stav a dosazen obsádkou kapra cca 120 kg/ha a dravou rybou. Výsledkem byl výlov cca 79 t karasa stříbřitého (Carassius gibelio) z Hlohoveckého rybníka v r. 2009.

- 22 2 -


Závěry: - Letnění ať už částečné či úplné není samo o sobě příčinou přemnožení karase stříbřitého (Carassius gibelio). - Letnění mělo pozitivní vliv na obnovu litorálních porostů - Pro potlačení invazních druhů ryb je vhodnější úplné letnění než částečné. - Za všech okolností platí, že je potřeba snažit se o důsledné dolovování rybníků včetně použití dalších technicko-hospodářských opatření a postupů k potlačení invazních druhů. - V případě částečného letnění je žádoucí, při výskytu invazních druhů, rybník před dalším nasazením slovit. - Obsádka v roce po letnění by měla vycházet z aktuálního stavu nikoliv určena šablonovitě. - Nevhodné je snižování obsádky, byl-li rybník částečně letněn a neloven. Je-li následně na plném stavu, je třeba obsádku naopak zvýšit. Prostřední rybník: V roce 2005 bylo provedeno rozsáhlejší odbahnění loviště. Zároveň byla v tomto roce provedena oprava výpustného objektu. V roce 2005 byl ponechán uživatelem až do července zcela bez násady, což způsobilo nebývalý nárůst početnosti vodních ptáků a submerzní vegetace. V červenci byla dosazena snížená obsádka kapra, bez prokázaného negativního nebo pozitivního efektu. V ochranném pásmu byly provedeny krajinářské úpravy. V roce 2008 nebyl rybník nasazen kaprem a byla zde také nízká obsádka dravých ryb. V průběhu roku nedošlo k dosazování, navíc pravděpodobně byla část karase stříbřitého (Carassius gibelio) z Hlohoveckého rybníka přepuštěna do Prostředního při manipulaci. Výsledkem byl výlov 19 tun plevelné ryby převážně karasů. V roce 2009 měl být rybník částečně letněn, avšak snížená hladina byla pouze od března do dubna. V červnu 2009 byl již na normální hladině. Nicméně byl téměř bez hospodářské obsádky, což se projevilo výrazně pozitivně jak na průhlednosti (více než 1 m až do srpna), tak na masivním rozvoji submerzní vegetace (z pohledu dobrého fungování rybníka – manipulace s vodou, lovení atd. bylo množství subm. vegetace příliš velké a vedlo k problémům) a množství ptáků včetně potápivých kachen a potápek. Došlo zde sice k rozvoji populace karase stříbřitého (Carassius gibelio), avšak vzhledem k velkému počtu rybožravých ptáků (zejména potápka roháč) zůstávala tato obsádka soustředěna v hlubší vodě a okraje rybníka tak byly pod minimálním vyžíracím tlakem ryb. Vlivem toho zde zůstával výrazně zastoupen hrubý zooplankton ještě v polovině července. Navíc kombinací více faktorů jako dosazení dravých ryb a kapra v polovině sezóny, přítomnost rybožravých predátorů a hlavně optimální nasazení na sezónu 2010 vedlo k tomu, že zde nedošlo, přes minimální obsádku kapra v roce 2009, ke kalamitnímu přemnožení karase stříbřitého (Carassius gibelio) a hospodářský výsledek za rok 2010 byl tak velmi slušný včetně nezvykle velkého množství tržních dravých ryb zejména štiky. Závěry: - Ponechání rybníka jednu sezónu bez obsádky kapra je možné i za přítomnosti invazního karase stříbřitého (Carassius gibelio), avšak za předpokladu, že nebyl rybník v předcházející sezóně letněn a byl řádně sloven. Zároveň je třeba nasadit rybník v roce bez obsádky kapra dostatečným množstvím vhodné dravé ryby (optimálně štika). Možné a vhodné je dosazení v polovině vegetační sezóny kaprem z odlovů případně posílení populací dravé ryby. V následujícím roce je nutné rybník dosadit kaprem na běžnou obsádku a dosadit také maximální množství dravé ryby. Tento postup byl v případě NPR dosud aplikován jen na Prostředním rybníce. - I přes výskyt karasa stříbřitého lze konstatovat, že obecně platí, že snížení rybích obsádek v posledních letech má na Lednických rybnících pozitivní efekty na rybniční ekosystémy (viz např. Sychra a kol. 2011). V určitých sezónách na jednotlivých rybnících jde především o větší průhlednost vody, rozvoj submerzní vegetace, více hrubého zooplanktonu, výskyt citlivějších taxonů bezobratlých i zvýšená početnost vodních ptáků (např. ve srovnání s jinými jihomoravskými rybníky).

- 23 2 -


Mlýnský rybník: V roce 1994 byl částečně letněn s jednoznačně pozitivním dopadem – zvýšená míra průtahu bahňáků, zahnízdění druhů v posledních letech ve výjimečném počtu. Při částečném letnění v r. 2002 zahnízdilo min. 103 párů rybáků obecných. V roce 1999 došlo při vypouštění Mlýnského rybníka k poškození vtokové části hrázové výpusti, rekonstrukce proběhla v r. 2000 – zlepšení možnosti rybářského hospodaření. V roce 2006 bylo odbahněno loviště a stoka. V roce 2008 a 2009 došlo k přemnožení karase stříbřitého (Carassius gibelio). U tohoto rybníka hraje zřejmě podstatnou roli přepouštění ryb z výše postavených rybníků. Zároveň se snížené obsádky nepodařilo nastavit tak, aby byly dostatečným regulátorem karase. Využití sumce k potlačení velkého množství malých karasů se zdá jako málo efektivní. V roce 2010 měl být rybník částečně letněn, avšak rozhodnutím nájemce o převažující nutnosti zachycovat zvýšené průtoky k částečnému letnění nedošlo. Rybník však byl nasazen jen minimální obsádkou a nebyl sloven. Při odpouštění vody ze soustavy uniklo do vývařiště rybníka blíže nezjištěné množství ročních ryb. Na sezónu 2011 byl částečně dosazen jak dravou rybou, tak kaprem. Závěry: - U Mlýnského rybníka se dosud nepodařilo nastavit podmínky tak, aby zde mohl být alespoň příležitostně aplikován přístup vyzkoušený na Prostředním rybníce s ponecháním v první polovině vegetační sezóny na minimální obsádce. - Pro běžné hospodaření je obsádka do 150 kg/ha nedostatečná pro regulaci karase stříbřitého (Carassius gibelio) s ohledem na stávající stav a populační potenciál tohoto druhu v NPR. - Pro potlačování plevelných ryb typu karase stříbřitého (Carassius gibelio) nasazováním dravé ryby se jeví vhodnější štika než sumec. Realizace letnění je v současnosti komplikována sporem o schválení manipulačních řádů, kde AOPK ČR jako zástupce vlastníka napadla žalobou u Správního soudu rozhodnutí Ministerstva zemědělství potvrzující rozhodnutí vodoprávního úřadu, které považuje realizaci letnění za nevhodný zásah z pohledu některých ustanovení vodního zákona a souvisejících vodoprávních předpisů. Pro realizaci letnění v dalších letech je nutné toto do vyřešení sporu zohlednit. Zámecký rybník: Ostrovy v Zámeckém rybníce jsou součástí ochranného pásma, avšak jsou na nich situovány významné hnízdní kolonie, a proto jsou detailně popsány v této i dalších kapitolách. V roce 1998 proběhlo částečné odbahnění Zámeckého rybníka v jeho východní části kvůli zlepšení možnosti rybářského hospodaření. Rybářský hospodář však nedodržoval extenzivní způsob hospodaření a docházelo k poškozování bioty a rybník rychleji stárnul. Od roku 2002 je v zámeckém parku v Lednici zaznamenávána výrazná činnost bobra evropského (Castor fiber; SO) s negativním vlivem – ničení hnízdních stromů, poškození estetického vzhledu parkové úpravy. Situace byla řešena odchytem a přemístěním jedinců na jiné lokality. V roce 2004 byl Zámecký rybník ponechán bez obsádky, voda celoročně průhledná, přes léto přechodný výskyt vláknitých řas, později okřehku, vysoká početnost vodních ptáků v pestré druhové skladbě. Stejná situace z pohledu absence rybí obsádky i v roce 2005 vedla k dalšímu nárůstu početnosti hnízdících vodních ptáků, především potápky malé a potápky roháče. V prosinci 2006 proběhla oprava mostu na Ovčí ostrov. Při této příležitosti došlo k vypuštění rybníka včetně obsádky do Dyje a následně k jeho opětovnému napuštění. V následující sezóně se opět projevil pozitivní efekt postupného přirozeného obsazování rybníka obsádkou z přítoku. Od roku 2007 nebyl Zámecký rybník loven ani vypuštěn což má již negativní dopad na stav jeho bioty. Přehuštěná obsádka velkých ryb působí silným vyžíracím tlakem, brání rozvoji submerzní vegetace a zooplanktonu, nadále se zvyšuje zabahnění atd. V posledních letech se v koloniích volavek začínají objevovat hnízda kormoránů velkých a v sezóně 2010 došlo také k významnému nárůstu počtu hnízdících čápů bílých, u nichž se pravděpodobně jedná o přesun části ptáků z kolonie v Přírodní památce Květné jezero. V zimních měsících nocují kormoráni ve velkých počtech také na stromech na Ovčím ostrově a dochází k jejich významnému poškozování trusem.

- 24 2 -


Závěry: - Zámecký rybník lze provozovat bez cíleného rybářského hospodaření avšak je nutné jeho pravidelné slovování v nejdéle tříletém intervalu. - Nocoviště kormoránů velkých v zimním období není zcela žádoucí jak z pohledu OP, tak z pohledu ochrany parku jako kulturní památky. - Zimování rybníka se jeví jako vhodné, je však třeba zvážit riziko vymrzání kořenového systému dřevin.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritními zájmy v pořadí důležitosti jsou: 1. zachování možnosti hnízdění a tahové zastávky prioritních druhů ptáků (zejména druhy uvedené v předmětu ochrany, prioritní druhy PO a ZCHD) a dalších vodních a mokřadních druhů ptáků, včetně biotopů, na něž jsou vázáni 2. zachování společenstev obnažovaných den rybníků, včetně halofilních druhů 3. zachování krajinářsko-estetické hodnoty území Režim hospodaření na rybnících v soustavě by měl být uzpůsoben tak, aby prioritně vytvářel vhodné podmínky pro hnízdění a vyvádění mláďat ptáků, eventuálně v případě letnění poskytoval vhodnou tahovou zastávku s dostatečnou potravní nabídkou a zřejmě také mírou bezpečí (patrně ovlivněna velikostí obnažených ploch, čím větší, tím lépe). Chov ryb a rybí společenstva jsou nedílnou součástí péče o rybníky, avšak je třeba je v tomto případě chápat výhradně jako prostředek k dosažení optimálního stavu rybničního ekosystému, nikoliv jako cíl lidského konání v tomto území. V případě letnění převažuje krátkodobě zájem na podpoře populací bahňáků a rostlin obnažených den nad zájmy na ochraně všech dalších vodních a mokřadních druhů. Nelze tedy argumentovat proti letnění např. nemožností hnízdění vodních ptáků, neboť pro ně by měly být vhodným hospodařením vytvořeny odpovídající podmínky na ostatních rybnících NPR. Zásahy a opatření na ostrovech Zámeckého rybníka je nutné provádět jak s ohledem na potřebu zachování hnízdních příležitostí, tak na záměry památkové péče (k výrazným střetům dosud nedošlo), proto je nutné stanovit pro jednotlivé ostrovy priority a limity, podle kterých budou opatření prováděna. Na této lokalitě je třeba uplatňovat také zájmy ochrany přírody z hlediska druhů vázaných na staré stromy, a to i stromy doupné, příp. zcela suché. I na tyto je vázána řada živočichů, často zvláště chráněných či ohrožených (např. netopýři, xylofágní hmyz). Ač silně ohrožený druh, není bobr evropský (Castor fiber) v tomto území prioritním druhem. Bobr se vyskytuje v širokém okolí Lednických rybníků téměř ve všech vodních plochách, výrazné škody však zatím působí pouze v Zámeckém rybníku, kde vážně ohrožuje na ostrovech stromy hnízdních kolonií. V roce 2004 bylo započato s jeho odchytem a přemisťováním na jinou lokalitu, avšak tento postup se ukázal jako neúčinný. Možným řešením je zabránit bobrům v přístupu do parku, a to zejména instalací technických opatření. Hnízdění kormoránů velkých na ostrovech zámeckého parku je třeba věnovat stálou pozornost s ohledem na jejich možný vliv na hnízdní kolonie kvakošů nočních a zejména volavek popelavých. Zimní nocoviště kormoránů velkých není v prostoru Zámeckého rybníka obecně příliš žádoucí ani z pohledu ochrany přírody. Je vhodné pokusit se mu v prvé řadě zamezit cílenou manipulací s vodou v Zámeckém rybníce jejím vypuštěním v období příletu tažných ptáků, což lze realizovat v letech, kdy je rybník loven.

- 25 2 -


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Rybniční ekosystémy jsou z části uměle vytvořená stanoviště, kde je jistá forma managementu (hospodaření) nutná pro jejich dlouhodobé fungování. Jedná se o velmi dynamické přírodní systémy ovlivněné velkým množstvím faktorů. Zejména při požadavku na naplňování více rozmanitých funkcí, jako je tomu právě u rybníků v chráněných územích, je nutné systém hospodaření stále pružně upravovat dle aktuálního vývoje, zkušeností a výsledků výzkumu. Níže uvedené zásady je nutno chápat tímto způsobem. a) Zásady péče o rybníky Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování

Způsob odbahňování Způsoby hnojení a desinfekce

Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek

Rybí obsádky Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování



Rybí obsádky

Nesyt jednohorkový nebo dvouhorkový rybník extenzivní až polointenzifikační nemanipulovat v období od 15. 3. do 15. 7. daného kalendářního roku s výjimkou mimořádně zvýšených nebo snížených průtoků viz dále zimování úplné nebo částečné letnění úplné nebo částečné viz dále doporučená kóta č. letnění 173,40 m.n.m možné je odbahňování sacím bagrem na plné vodě podmínky ev. plošného odbahňování viz níže v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno regulační přikrmování obilím je možné pouze v odůvodněných případech na základě udělení výjimky orgánu ochrany přírody do RKK2 použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle § 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich viz dále Hlohovecký jednohorkový nebo dvouhorkový rybník extenzivní až polointenzifikační nemanipulovat v období od 15. 3. do 15. 7. daného kalendářního roku s výjimkou mimořádně zvýšených nebo snížených průtoků viz dále zimování úplné nebo částečné letnění úplné nebo částečné viz dále doporučená kóta č. letnění 166,96 m.n.m možné je odbahňování sacím bagrem na plné vodě podmínky ev. plošného odbahňování viz níže v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno regulační přikrmování obilím je možné pouze v odůvodněných případech na základě udělení výjimky orgánu ochrany přírody do RKK2 použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle § 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich viz dále

- 26 2 -


Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování



Rybí obsádky Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování



Rybí obsádky

Prostřední jednohorkový nebo dvouhorkový rybník extenzivní až polointenzifikační nemanipulovat v období od 15. 3. do 15. 7. daného kalendářního roku s výjimkou mimořádně zvýšených nebo snížených průtoků viz dále zimování úplné nebo částečné letnění úplné nebo částečné viz dále doporučená kóta č. letnění 164,80 m.n.m možné je odbahňování sacím bagrem na plné vodě podmínky ev. plošného odbahňování viz níže v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno regulační přikrmování obilím je možné pouze v odůvodněných případech na základě udělení výjimky do RKK2 použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle § 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich viz dále Mlýnský jednohorkový nebo dvouhorkový rybník extenzivní až polointenzifikační nemanipulovat v období od 15. 3. do 15. 7. daného kalendářního roku s výjimkou mimořádně zvýšených nebo snížených průtoků viz dále zimování úplné nebo částečné letnění úplné nebo částečné viz dále doporučená kóta č. letnění 162,90 m.n.m možné je odbahňování sacím bagrem na plné vodě podmínky ev. plošného odbahňování viz níže v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno regulační přikrmování obilím je možné pouze v odůvodněných případech na základě udělení výjimky do RKK2 použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle § 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich viz dále

- 27 2 -


Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování Způsoby hnojení a desinfekce Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek

Rybí obsádky

Zámecký bez pravidelného hospodaření extenzivní viz dále bez pravidelného letnění, zimování úplné nebo částečné sacím bagrem na plné vodě, vyhrnutím a odvozem sedimentu aplikace chlorového vápna (pálené vápno nebo chloramin) 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním na mokré bahno bez přikrmování použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle § 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich viz dále

Vodní režim a letnění Vodní režim Lednických rybníků vychází především z optimalizace podmínek pro populace vodních a mokřadních ptáků a udržení kvality porostů obnažených den, submerzní vegetace a litorálů. Optimalizace podmínek pro hnízdění, průtah a letní shromažďování ptáků spočívá v každoročním celosezónním zajišťování maximální stanovištní pestrosti a s tím související dostatečné potravní nabídce. Vodní režim soustavy na Včelínku (Plochy RN, RH, RP, RM) předpokládá kombinaci hospodářského roku s provozováním rybníků na normální hladině nebo snížené hladině v prvním roce v případě dvouhorkového systému hospodaření a letnění v sedmiletém intervalu (v textu není rozlišováno letnění úplné a částečné, podrobnější popis viz dále). Letnění by z důvodu bránění expanzím nepůvodních druhů ryb mělo být realizováno jako úplné, optimálnější z pohledu zájmů ochrany přírody je varianta částečného letnění. Letnění je běžným, historicky doloženým způsobem obhospodařování a má zásadní vliv jak na prioritní druhy a společenstva, tak na funkčnost a produkci rybníků. V mezidobí je možné hospodařit jednohorkově nebo s ohledem na stav invazních druhů ryb resp. celkovou udržitelnost hospodaření dvouhorkově viz dále. Vodní režim předpokládá pravidelné zimování rybníků optimálně vždy před letněním. Vodní režim Zámeckého rybníka (RZ) předpokládá trvalé udržování hladiny stálého nadržení s periodickým lovením minimálně jednou za tři roky. Po slovení rybníka je možné jej zimovat. Zásady hospodaření na soustavě Lednických rybníků (RN, RH, RP, RM): - Rybníky budou obhospodařovány jako jednohorkové nebo dvouhorkové. - Jako optimální z pohledu zájmů ochrany přírody se jeví dvouhorkový systém hospodaření. Jedná se však o na této soustavě dlouhodobě nepraktikovaný přístup a je třeba realizovat jej postupně, nejlépe nejprve na některém z menších rybníků, s průběžným sledováním a vyhodnocováním jak z pohledu OP tak z pohledu rybářského hospodaření. Jedná se však o způsob v minulosti na Lednických rybnících osvědčený a dlouhodobě využívaný. - Výrazným limitem pro dvouhorkový systém hospodaření je stav populací invazních druhů zejména karase stříbřitého a zvládnutí jejich regulace. V případě problémů s invazními druhy ryb není dvouhorkový systém vhodný. - Nebude-li možné realizovat dvouhorkový cyklus hospodaření budou rybníky provozovány jednohorkově. V případě jednohorkového hospodaření by měla po letnění následovat meliorační obsádka. - Každý rybník bude jednou za sedm let letněn. Je možné stanovit na začátku letnění (z praktických důvodů se za počátek letnění považuje 15. březen daného roku) nutnost nadržení určitého objemu vody (z důvodu vytvoření optimálních podmínek pro bahňáky, kteří vyžadují alespoň částečně zavodnělou plochu) a následně ponechání rybníka k postupnému zaklesávání. Do 15. července daného roku nebude na letněném rybníce manipulováno (zejména nebude akumulována voda) s výjimkou dodržování minimálního zůstatkového průtoku a případných mimořádných průtoků, o kterých však musí být OOP příslušný k péči neprodleně informován. - 28 2 -


- S ohledem na stávající platná povolení k odběru vody z rybníků je nutné realizaci letnění upravit tak, aby tyto závazky mohly být naplněny, avšak je nutné vést jednání s odběrateli vody o úpravách odběrných objektů případně o omezení odběru v době letnění. Nové odběry lze povolovat jen s podmínkou respektování nutnosti úplného či částečného letnění případně zimování rybníků. - Před letněním by měl být rybník zimován na kótě výlovu. - Zimování lze dle potřeby zařadit i mimo cyklus letnění. - Na neletněných rybnících bude v době hnízdění vodních a mokřadních ptáků v období od 15. 3. do 15. 7. udržována hladina stálého nadržení s případným kolísáním pouze v důsledku povětrnostních vlivů (vysokých srážek – průtoků, deficitů). Hladina rybníků bude v tomto směru pod trvalým dohledem, aby bylo možné včas reagovat zvýšením nebo snížením výtoků. - Hladina stálého nadržení bude pro daný rok zastavena na kótě dle stavu k 15. 3. daného roku, toto datum může být případně upraveno v návaznosti na začátek hnízdní sezóny na základě vyhodnocení aktuální situace v dané sezóně orgánem ochrany přírody. - Podzimní vypouštění a výlovy rybích obsádek budou prováděny dle vhodných klimatických podmínek v období srpen–listopad. V nutných případech lze realizovat vypouštění a výlovy i v jiných termínech avšak se zřetelem k dobrému hospodaření s vodou. - Je žádoucí udržovat průhlednost vodního sloupce v hodnotě alespoň 75 cm (u Nesytu alespoň 60 cm) u výpustného objektu nejméně do 15. července. - Podle potřeby budou prováděny sanace neslovitelných proláklin ve dnech rybníků. - Nutné je průběžné odbahňování lovišť a stok všech rybníků v soustavě (N, H, P, M) v intervalu alespoň tří let, toto opatření lze z pohledu ochrany přírody považovat za běžnou údržbu rybníků, sediment lze využít k sanaci proláklin. Nenastane-li taková potřeba, je nutné jeho uložení mimo plochu rybníka. Pro uložení sedimentu z plochy N je vhodné využít prostor tzv. „Koňského pastviska“ při jihovýchodním okraji Nesytu. - V žádném případě nelze sediment vyhrnovat, deponovat v litorálním pásmu rybníků, vytvářet valy a jiné deponie podobného typu při březích rybníků, zasahovat do litorálních porostů! - Sediment je možné využít k opravě stávajících nebo vybudování nových ostrovů, konkrétní umístění a řešení není předmětem tohoto plánu péče. - Prevencí rozsáhlejšího odbahňování, které je technicky i finančně náročné a představuje výrazný zásah do biotopu rybníka, by mělo být pravidelné letnění. S ohledem na dlouhodobou absenci tohoto opatření by bylo vhodné podle možností přistupit k rozsáhlejším odbahňovacím zásahům nejvíce zabahněných ploch jednotlivých rybníků za účelem odstranění sedimentů nejvíce zasažených znečištěním. Plošné odbahnění nelze realizovat na více než 1/3 plochy daného rybníka v horizontu platnosti tohoto plánu péče. - Průběžně bude prováděna údržba, opravy, případně rekonstrukce výpustných objektů a bezpečnostních přepadů (přelivů). - Podle potřeby bude průběžně prováděna údržba a opravy hrází. - Rybníky na Včelínku budou udržovány v plné funkčnosti, aby bylo možné realizovat řízený vodní režim a efektivně je slovovat. Schéma doporučeného režimu letnění rybniční soustavy na Včelínku 2012

Nesyt Hlohovecký Prostřední

2013

2014

2015

2016

2017

2018

L

2019

2020

2021

L L

L L

Mlýnský

L

L – letnění; Změna pořadí letnění je možná v případě „havarijní“ situace nebo z jiných objektivních důvodů

- 29 2 -

2022


Zásady hospodaření na Zámeckém rybníku: Vodní režim Zámeckého rybníka předpokládá trvalé udržování hladiny stálého nadržení s periodickým lovením minimálně jednou za tři roky. - Výlovy s úplným vypuštěním budou realizovány podle potřeby v případě nutnosti efektivní regulace rybí obsádky. - Výlovy jsou předběžně uvažovány během druhé poloviny října až začátku listopadu, s ohledem na meteorologické podmínky. - Dle potřeby lze provádět zimování rybníka (frekvenci zvolit s přihlédnutím k nutnosti dodržet podmínky pro zachování fauny dna). b) Zásady péče o nelesní pozemky Ostrovy (dílčí plochy N3, H3, P3 a M3) Údržba deponií na Nesytu za účelem podpory hnízdění ptáků bude prováděna mimo dobu hnízdění. Výjimečně je v případě nutnosti možná likvidace vegetace již v hnízdním období, vždy však po konzultaci s příslušným orgánem ochrany přírody. Stávající situace na ostrovech na Hlohoveckém, Prostředním a Mlýnském rybníku je stabilizovaná avšak je třeba jejich stav sledovat. Ostrovy (bývalé deponie) v severozápadní částí Nesytu je možné ponechat samovolnému vývoji, s výjimkou tzv. štěrkového ostrova sloužícího ke hnízdění rybáků. Na tomto je nutné eliminovat nárůst veškeré vegetace zejména mechanickými prostředky a technickými opatřeními (nutné podložit odpovídajícími správními úkony – výjimky apod.). Vhodné by bylo přikročit k realizaci náročnějšího opatření, které by výrazněji omezilo zarůstání „štěrkového“ ostrova, např. instalací nepropustné folie pod štěrkové lože, betonovými panely apod. Poloostrov v Mlýnském rybníce je žádoucí opět oddělit pročištěním litorálního pásma a terénní deprese tak, aby vznikl opět ostrov. Pročištěnou terénní depresi je však žádoucí technicky oddělit od vodní plochy rybníka propustnou hrázkou tak, aby se ryby z rybníka nedostávaly do této části. Kanály (dílčí plocha N4) V případě zarůstání vyhloubených kanálů v severozápadní části rákosin na Nesytu bude nutné jejich mechanické kosení motorovou žací lodí, případně ručně či lehkou mechanizací mimo vegetační sezónu za snížené hladiny. c) Zásady péče o rostliny Slaništní vegetace (zejména dílčí plocha N5) Plochy s výskytem halofytní vegetace je nutné udržovat pravidelným kosením, případně pastvou, tak, aby docházelo k pravidelným disturbancím a bylo potlačeno nežádoucí šíření zejména rákosu do těchto ploch. Tato problematika je podrobně řešena v plánu péče pro NPR Slanisko u Nesytu, která s NPR Lednické rybníky bezprostředně sousedí. Invazní a nepůvodní druhy rostlin (zejména plochy N1, H1, P1 a M1) V celém ZCHÚ je vhodné likvidovat nepůvodní a invazní druhy rostlin, zejména dřevin, odstraněním semenných jedinců a následným průběžným odstraňováním náletu a semenáčků. S ohledem na kulturně-krajinářské hodnoty území je nutné potlačovat pouze druhy invazní a z ostatních je pak vhodná postupná (v řádu cca 20 let) přeměna stejnověkých porostů nepůvodního hybridu Populus × canadensis v břehových porostech Nesytu. Přednostně je potřeba uvolnit ty části břehových porostů, které navazují na stávající luční nebo keřové porosty, v těchto místech je vhodné odstranit větší část břehových stromových porostů bez náhrady. Rákosiny (dílčí plochy N2, H2, P2 a M2 na ploše RZ omezeně) Je žádoucí podporovat rozšíření stávajících litorálních porostů, a to především na Mlýnském rybníku, ale také v dílčích partiích Prostředního a Hlohoveckého rybníka. V případě Nesytu je nutné stabilizovat stávající litorální porosty a udržovat je na rozloze 40–45 ha. Celková plocha rákosin by se na všech rybnících soustavy měla pohybovat v rozmezí 15–30 % katastrální plochy rybníka. Vhodným nástrojem pro podporu a regeneraci těchto litorálních porostů je úplné či částečné letnění případně

- 30 3 -


vícehorkové hospodaření se snížením hladiny v prvním horku. Vysoké rybí obsádky a především vysoká vodní hladina jejich obnově brání. Při péči o regenerované rákosiny po letnění by tedy byl vyhovující dvouhorkový cyklus hospodaření s postupným naháněním rybníka v průběhu následující sezóny. Naopak příliš vysoká vodní hladina po celou sezónu není pro tento účel vhodná. V případě ploch N2 a H2 je možné realizovat kosení rákosin v zimním období pruhovou sečí tak, aby ponechané pruhy byly alespoň tak široké jako pruhy pokosené. Každoročně lze tímto způsobem pokosit cca 1/3 celkové plochy stabilních rákosin. Neměly by být koseny nově se obnovující rákosiny nebude-li jejich plocha stabilní alespoň po dobu 4 let. Na ploše RZ není z hlediska krajinářského významu rybníka možný rozsáhlejší rozvoj litorálních porostů. Přesto je žádoucí alespoň v některých segmentech břehů rybničních ostrůvků nebo rybníka udržovat a případně podporovat rozvoj drobných rákosin (např. segment rákosiny u SZ břehu rybníka, naproti tzv. Volavkovým ostrovům). Kosení rákosin z důvodů „pohledových“ na stavby v LVA je možné, podléhá však posouzení OOP a případnému udělení příslušných výjimek. Ponořená (submerzní) vegetace Ve srovnání s některými dřívějšími názory považujeme větší rozvoj ponořené vegetace za žádoucí, především v souvislosti s potravní nabídkou pro vodní ptactvo. Pouze v případě nadměrného rozvoje, který není zcela vyloučen, kdy souvislý zárůst přesáhne 25 % vodní plochy, bude pravděpodobně nutný radikálnější zásah spočívající v jejím částečném mechanickém odstranění, případně eliminaci rybí obsádkou (viz bod III). V případě, že bude hrozit v dalším roce kyslíkový deficit, bude lepším způsobem nechat rybník přes zimu vyzimovat. Vegetace obnažených den Vegetace rozvinutá po letnění může být ponechána na dně letněného rybníka a při napouštění zaplavena, aniž by bylo nutné ji jakkoli před napouštěním odstraňovat, kosit a pod. Kosení a odvoz části takové vegetace je však možný, a to ve druhé polovině vegetační sezóny. d) Zásady péče o živočichy Péče o vodní a mokřadní ptactvo, které je v NPR prioritní, je zajištěna také realizací zásad uvedených v jiných bodech této kapitoly. Zejména pak části týkající se letnění a manipulace v období od 15.3. do 15.7. Pro podporu hnízdění rybáků a dalších druhů vázaných na obnažené štěrkové plochy je nutná pravidelná údržba štěrkového ostrova v západní části Nesytu. Vhodná je také instalace plovoucích ostrovů pro rybáky zejména na ploše RN, RH a RM, a to alespoň do doby, než bude uspokojivě vyřešena problematika zarůstání „Štěrkového“ ostrova eventuálně vybudování dalších obdobných ostrovů. Pro podporu výskytu obojživelníků a dalších organismů vázaných na vodní prostředí je vhodné realizovat vybudování tůní a průseků v rákosinách při jihozápadním okraji Nesytu. V prostoru Zámeckého rybníka není bobr evropský prioritním druhem a možné kolize se zájmy ochrany přírody budou řešeny realizací technických opatření (výstavba plotu kolem zámeckého parku, elektrický ohradník, česla, mechanická ochrana dřevin apod.). Z důvodu nedostatku vhodných lokalit je odchyt a přemístění mimo prostor zámeckého parku možný pouze výjimečně v případě, kdy se přes realizovaná technická opatření jedinci bobra do prostoru zámeckého parku dostanou. Nebude-li z různých důvodů možný odchyt, je nutné nalézt řešení konkrétního případu širší dohodou příslušných odborníků. Tato řešení nelze v plánu péče konkretizovat. V celém území NPR Lednické rybníky je nežádoucí jakékoliv jeho myslivecké využívání. Rybářské využívání Zásadním předpokladem pro dobré rybářské hospodaření v NPR Lednické rybníky je přijetí faktu, že rybářské hospodaření je nedílnou součástí péče o rybniční rezervace, avšak je zde v prvé řadě prostředkem k dosažení mimoprodukčních cílů souvisejících s ochranou cenných přírodních společenstev a druhů rostlin a živočichů. Ekonomický přínos rybí produkce zde nemůže být prvořadým cílem.

- 31 3 -


Rybářské hospodaření na rybniční soustavě na Včelínku musí vycházet především z přirozené produkce, s průběžnou regulací nepůvodních ryb s důrazem na invazní druhy a s případnou redukcí rozvoje ponořené vegetace. S ohledem na značnou složitost vzájemných vazeb a ovlivňování biotických i abiotických faktorů v rybničních ekosystémech nelze stanovit jednoznačný a neměnný režim rybářského využívání území. Je proto vždy nutné reagovat na aktuální vývoj v daném roce a z něj vycházet také pro nadcházející sezónu. I. Hospodářské obsádky – obecné zásady 1. Jako hospodářských obsádek využívat zejména kapří násady. V jednohorkovém systému o kusové hmotnosti min. 0,50 kg/ks. Je možný i odchov lína případně dalších u nás původních druhů ryb. 2. Nasazováno bude na podzim 60 % základní obsádky (viz dále) a dosazeno na jaře podle aktuální úrovně hladiny k 15. 3. ve vztahu k normální hladině rybníka: -20 cm = -15 % základní obsádky, -40 cm = -30 %, -60 cm = -40 %. (příklad: Nesyt, normální hladina 174,36 m.n.m., stav k 15.3.: 174,16 m.n.m. = -15% tzn. celkové nasazení max. 85% základní obsádky tj. 238kg K2/ha tj. 59.500kg K2, tj. 119.000ks K2 o prům kusové hm. 0,5kg) 3. Odchov kapří násady K2 provádět výhradně jednohorkovým systémem. Po jarním dosazení vždy koncem vegetační sezóny zcela slovit. 4. V případě dvouhorkového hospodaření lze využívat jiné věkové kategorie ryb avšak ekvivalentně k jednohorkové základní obsádce uvedené níže, tak aby tlak hospodářské obsádky nebyl zejména ve druhém roce větší než v případě jednohorkového hospodaření. 5. Z důvodů výzkumných lze ponechat dočasně některý z rybníků nebo jeho oddělenou část zcela bez obsádky nebo s kontrolovanou obsádkou v různé velikosti a druhovém složení, a to včetně např. obsádky nepůvodního druhu. V takovém případě však musí být hospodaření na daném rybníce pod trvalým dohledem a zajištěno tak, aby nemohlo dojít k šíření nepůvodních druhů a zásadnímu negativnímu ovlivnění ostatních rybníků v soustavě či území mimo NPR. II. Doplňkové druhy ryb 1. Je žádoucí, aby v rybnících bylo zastoupeno co nejrozmanitější společenstvo původních bílých ryb. 2. Vhodné je ponechávání přiměřeného množství generačních bílých ryb v obsádkách rybníků trvale. 3. V případě výrazného úbytku původní bílé ryby je vhodné vysazování. 4. Nepůvodní ryba musí být důsledně regulována průběžně a cíleně dostatečně velikými obsádkami dravých ryb zejména štiky a výběrovým odstraňováním dospělých ryb při výlovech rybníků s maximálním možným odstraňováním nežádoucích druhů ryb. K regulaci početnosti bílé ryby slouží i obsádky kapra (mezidruhová konkurence). Jako hlavní dravá ryba bude využívána štika obecná (Šr, Š1, Š2), candát obecný (Ca1, Ca2) – zejména v případě nadměrného výskytu střevličky východní, oba druhy včetně generačních jedinců. Násady sumce (Su1, Su2) budou podle situace pro jeho vysokou dravost využívány zejména v případech masových invazí nežádoucích druhů ryb. 5. Na všech rybnících budou při výlovech činěna efektivní opatření všemi dostupnými prostředky v neprospěch spontánního pronikání bílé ryby (zejména nežádoucích druhů) do níže položených rybníků, případně mimo soustavu Lednických rybníků. III. Regulace případného rozvoje ponořené vegetace býložravými druhy ryb 1. Regulace ponořené vegetace je možná cílenými obsádkami býložravého amura bílého (Ab2 a Ab3), k regulaci ponořené vegetace by nemělo být využíváno obsádek tzv. těžkého kapra; 2. Obsádky amura budou nasazovány na podzim dle posouzení rozvoje ponořené vegetace v uplynulé vegetační sezóně. 3. Násady amura musí být vždy kompletně sloveny. 4. Velikost obsádek amura bude v každém z případů stanovována na základě rozsahu rozvoje

- 32 3 -


ponořené vegetace. 5. Orientačně se předpokládá spotřeba 30 kg rostlinstva (měkkých porostů) na 1 kg přírůstku. V případě odchovu Ab2 na Ab3 jde o přírůstek zhruba 0,50 kg/ks, v případě odchovu Ab3 na Ab4 jde o přírůstek zhruba 1,50 kg/ks. 6. Nasazování amura bílého je možné jen po udělení příslušných souhlasů a výjimek dle ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.). IV. Aplikace látek závadných vodám Aplikace je možná pouze v plně odůvodněných případech a po vydání příslušných výjimek, a to následovně: 1. Regulační přikrmování obilím maximálně do RKK 2. 2. Příležitostné hnojení postřikem hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha k prevenci kyslíkového deficitu (aktivizaci asimilační činnosti fytoplanktonu). 3. Aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno. V. Obsádky Každoročně (s výjimkou prvního horka u dvouhorkových rybníků) bude koncem vegetační sezóny upřesněna rybí obsádka pro následující sezónu: 1. Obsádka kapra na základě celkového vyhodnocení uplynulé vegetační sezóny. 2. Obsádka bílé ryby zejména na základě vyhodnocení výlovu a také početnosti rybožravých druhů ptáků v uplynulé sezóně. 3. Obsádka dravé ryby na základě předchozího vyhodnocení situace s bílou rybou. 4. Obsádka amura na základě vyhodnocení rozvoje ponořené vegetace v uplynulé sezóně. Poznámka: Úpravy obsádek by však měly být, bude-li to možné, činěny také s ohledem na hospodářské možnosti, aby nevznikaly hospodařícím subjektům nepřiměřené škody. Např. vyloučení (nebo výrazná úprava) obsádky z důvodů vědeckého výzkumu (zpravidla v kombinaci s důvody OP), které bude plánované, by mělo být s hospodařícím subjektem dohodnuto dostatečně předem (2 roky), aby mohl adekvátně upravit obsádkový plán. Dílčí plocha RN: Na Nesytu je uvažováno o rybářském hospodaření s pravidelným odchovem kapří násady, účelovými obsádkami dravců a příležitostnými obsádkami amura bílého. Za jednohorkovou základní obsádku K2 se považuje množství 280kg/ha využitelné vodní plochy (viz kap. 2.4.1). Maximální obsádka K2 nesmí v případě jednohorkového systému hospodaření přesáhnout 300 kg/ha využitelné vodní plochy. Dílčí plochy RH, RP, RM: Na Hlohoveckém, Prostředním a Mlýnském rybníku je uvažováno o rybářském hospodaření s nepravidelným odchovem kapří násady. Do cyklu běžného hospodaření je vhodné zařazovat hospodaření se sníženou obsádkou či zcela bez hospodářské obsádky. Zejména zde by bylo vhodné zaměřit se mimo běžné rybářské hospodaření také na výzkumné projekty vedoucí následně k případným úpravám hospodaření na celé soustavě ve prospěch priorit ochrany přírody. Za jednohorkovou základní obsádku K2 se považuje množství 250kg/ha využitelné vodní plochy (viz kap. 2.4.1), to je zároveň maximální možná obsádka. Dílčí plocha Plocha RZ: Na Zámeckém rybníku nebude provozováno klasické rybářské hospodaření. Nebude záměrně nasazován jakýkoliv kapr a na přítoku do rybníka bude prostřednictvím mříže bráněno přístupu velkých ryb ze Zámecké Dyje. Podle potřeby je možné dosazování dravé ryby (za účelem průběžné regulace bílé ryby) nebo slovování rybníka (za účelem radikální regulace obsádky),

- 33 3 -


takové zásahy by měly být ze strany vlastníka konzultovány s OOP. V případě nadměrného rozvoje ponořené vegetace je možné dosazování meliorační obsádky amura bílého s jejím následným slovením koncem vegetační sezóny, a za předchozího udělení příslušných souhlasů a výjimek dle ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.).. e) Zásady jiných způsobů využívání území Podstatným problémem je navštěvování volných, odkrytých ploch v průběhu částečného letnění jednotlivých rybníků. V tomto případě je žádoucí striktně trvat na zákazu vstupu – využít především strážní služby a informačních tabulí se zdůvodněním zákazu. Žádoucí je realizace projektu revitalizace Zámeckého rybníka, která by měla zahrnovat částečné odbahnění rybníka, rekonstrukci břehů rybníka i ostrovů a rekonstrukci technických zařízení. Alespoň 1/3 břehů by měla být ponechána bez zásahu. Úprava břehů Zámeckého rybníka, jako důležitý předpoklad pro jejich stabilizaci a zamezení další degradace břehových porostů, musí být prováděna pouze mimo hnízdní období.

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) Zásahy a činnosti na rybnících Dílčí plocha

Zásahy (druhy prací a stručný popis)

Stručné odůvodnění

údržba a odbahňování loviště a odvodňovacích stok na všech rybnících, prováděno sacím bagrem na volné vodě, variantně možno použít zemních strojů (realizace XI., XII., I.); vytěžený RN, RH, RP, sediment lze po odsouhlasení OOP RM využit k vyrovnání proláklin dna rybníků, nenastane-li tato potřeba, je nutné veškerý vytěžený sediment deponovat mimo rybník (viz. Kap. 3.1.1 bod a) RN, RH, RP, Údržba hrází, odstraňování náletových RM dřevin zejména z návodní strany hrází, údržba kamenného opevnění.

zajištění dobré slovitelnosti a funkčnosti rybníků

Zajištění funkčnosti a bezpečnosti hrází

Rok provedení

pravidelně optimálně v intervalu 3–4 let

1x, VIII. – X.

každoročně

VIII. – III.


- 34 3 -

Počet opakování za rok, přibližné termíny (měsíce)


b) Zásahy a činnosti na nelesních pozemcích Dílčí plocha

Výměra ošetřené plochy (ha)

N1 – břehové porosty

-

N1 – břehové porosty

-

N2 – litorální porosty

15

N3 – ostrovy

N4 – soustava kanálů N5 – slaništní louka

N1, H1, P1, M1 – břehové porosty

H2 – litorální porosty M3 – ostrov a poloostrov

H1, P1, M1 – břehové porosty

0,5

1

2

0,5 – 2,5

3

0,5

-

Zásahy (druhy prací a stručný popis)

Stručné odůvodnění

Počet opakování Termín Naléhaza rok, přibližné provedení vost termíny (měsíce)

Instalace 2–3 ornitologických pozorovatelen v příbřežní části rybníka

opatření je navrženo pro 2012 zajištění lepšího monitoringu této části rezervace a zprostředkování přírodních hodnot území veřejnosti podpora původní přirozené přeměna břehových vegetace, zamezení porostů Populus × 2012 nežádoucího křížení canadensis na porosty s původními druhy dřevin s původními druhy Sečení rákosových Rozčleňování souvislých každoporostů pruhově, mimo rákosin a jejich regenerace. ročně vegetační sezónu. potlačení zarůstání opatření je navrženo pro 2012– štěrkového ostrova zamezení zarůstání 2021 vegetací, mechanicky sečí štěrkového ostrova křovinořezem příp. vegetací a tím k podpoře chemicky hnízdění ptáků vysekávání kanálů lodí opatření je navrženo pro Dle s žací lištou, příp. zamezení zarůstání potřeby křovinořezem v době rákosem na podporu spuštění rybníka hnízdních a potravních příležitostí ptáků sečení travního porostu, udržení současného stádia 2012– šetrná pastva ovcí nebo sukcese, vytvoření nových 2021 skotu, pomístně narušení ploch bez souvislého veg. půdního povrchu krytu likvidace invazních druhů podpora původní přirozené 2012– nepůvodních dřevin vegetace 2021 (trnovník akát, pajasan žláznatý, javor jasanolistý), mechanická likvidace s chemickým ošetřením k potlačení zmlazování Sečení rákosových Rozčleňování souvislých každoporostů pruhově, mimo rákosin a jejich regenerace. ročně vegetační sezónu. Obnova ostrova ze Vtvoření hnízdní jednostávajícího poloostrova příležitosti a vodní plochy rázově pročištěním terénní bez ryb za deprese a mech. oddělení období od plochy rybníka platnosti Instalace ornitologických opatření je navrženo pro 2012– pozorovatelen zajištění lepšího 2021 monitoringu této části rezervace a zprostředkování přírodních hodnot území veřejnosti

1x

2

2 1x-2x, VII-XI

1

1x, VIII-X

1

1x V-VI IX-X

1

1x, VII-XI

1

2

IX – II.

1

1x

3


- 35 3 -

2


3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně návrhu zásahů a přehledu činností Pro ochranné pásmo soustavy rybníků na Včelínku platí následující zásady: a) V případě nutnosti se provede odstranění nepůvodních (neplatí pro krajinářsky upravené části břehových porostů) nebo invazních druhů rostlin. b) Vhodné je odstranění stromových a keřových porostů v OP v místech, kde na rybník navazují plochy s travino-bylinnou vegetací (např tzv. Koňské pastvisko, Slanisko u nesytu apod.) případně tam kde je možné takové plochy současně vytvořit. c) Odumřelé stromy a dřevní hmota budou zejména v krajinářsky upravených částech OP v maximální míře ponechány na místě jako stanoviště entomofauny a druhotné stanoviště pro vodní ptáky. d) Pravidelné sečení lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. e) Na místech výskytu mokřadní a slanomilné vegetace provádět jednorázový i opakovaný management. f) Vhodné je provádět sečení přilehlých břehových porostů v OP 1x až 2x ročně, vždy s ohledem na momentální přírodní podmínky. g) Na účelových komunikacích zejména v okolí Prostředního a Mlýnského rybníka zvážit, po cíleném zhodnocení stavu, instalaci zábran pro zamezení vjezdu dvoustopých vozidel. h) V ochranném pásmu je nežádoucí provozování myslivosti. i) S ohledem na kulturně-estetickou hodnotu území a jeho další funkce, zejména z pohledu památkové ochrany, je možné vysazovat v krajinářsky upravených partiích OP Hlohoveckého, Prostředního a Mlýnského rybníka nepůvodní druhy rostlin jen, pokud tím nedojde k narušení přirozených biotopů OP rybníků. Některé návrhy uvedené v dalších kapitolách se týkají také ochranného pásma, avšak z praktických důvodů se neuvádějí zde. Pro ochranné pásmo Zámeckého rybníka platí následující zásady: a) S ohledem na kulturně-estetickou hodnotu území a jeho další funkce, zejména z pohledu památkové ochrany, je možné vysazovat v ochranném pásmu Zámeckého rybníka nepůvodní druhy rostlin jen, pokud tím nedojde k narušení přirozených biotopů ochranného pásma rybníka. b) Na tzv. volavkových ostrovech Zámeckého rybníka je vhodné na základě širšího zhodnocení včetně stanoviska památkové péče zvážit možnosti podpory obnovy stromové vegetace. c) Při zahradnicko-krajinářských obnovách porostů na ostrovech Zámeckého rybníka postupovat tak, aby vybrané suché stromy vytipované jako stabilní zůstaly ponechány. Ostatní suché stromy mohou být skáceny, protože by případným pádem mohly ohrozit stávající stabilní stromy i nové výsadby. Část z těchto suchých skácených stromů bude ponechána jako ležící mrtvé dřevo. V každém jednotlivém případě je mimo jiné nutná konzultace s orgány ochrany přírody příslušnými k péči o území NPR. d) Nežádoucí je další zpřístupňování ostrovů zejména Ovčího ostrova a jakýkoliv zásah do porostů v hnízdních koloniích kvakošů a volavek na ostrovech s výjimkou dosazování vhodných druhů dřevin, které je možné po předchozí konzultaci s OOP.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu a) Stávající označení NPR je vhodné pouze udržovat a doplňovat chybějící označníky, a to zejména na exponovaných místech (příjezdové cesty, okolí cyklostezek, turisticky značených tras apod.). b) Vzhledem k tomu, že průběh hranice je v terénu většinou zřejmý, není nutné celý obvod vytyčovat. c) S ohledem na připravovaný záměr přehlášení stávajícího ZCHÚ v nových, již zaměřených hranicích a v nové kategorii (NPP), nejeví se účelné provádět změny a úpravy stávajícího zaměření a značení.

- 36 3 -


3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území a) Zcela zásadní je dopracování, projednání a schválení manipulačních řádů pro všechny rybníky v NPR Lednické rybníky. b) Pro umožnění regulačního přikrmování je nutné udělení výjimky dle § 39 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění. c) Ve střednědobém horizontu realizovat nové vyhlášení území, a to tak že dojde k rozdělení na NPP Zámecký rybník zahrnující vodní plochu rybníka a ostrovy Volavkový I. a II. a Ovčí ostrov. A NPP Lednické rybníky zahrnující rybníky Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský do jejichž ochranného pásma budou včleněny přilehlé břehové porosty. d) Pro realizaci managementových a hospodářských zásahů je v případech jejich rozporu s bližšími nebo základními ochrannými podmínkami NPR nutné udělení výjimky dle ustanovení § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Zvláštní opatření se nenavrhují.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Je vhodné instalovat na hranici území informační panely.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Pro celou NPR se navrhuje: a) Monitoring stavu rybničního ekosystému: - výlovy se statistickými záznamy, - nasazování ryb se statistickými záznamy, - průhlednost vodního sloupce, - rozsah rozvoje ponořené vegetace − početnost mokřadních ptáků (vodních druhů potravně závislých na zooplanktonu, bentosu nebo ponořené vegetaci, rybožravých druhů potravně závislých na početnosti bílé ryby). - dalšími důležitými atributy jsou: = obsah kyslíku, = pH = další chemické parametry (chlorofyl, dusičnany, obsah vápníku atd.) a = rozvoj fyto a zooplanktonu. b) Ostatní monitoring: - Nadále pokračovat v ornitologickém monitoringu lokality v dosavadním rozsahu. - Průběžně monitorovat výskyt a hnízdění ptáků a druhové složení a vývoj makrofytní vegetace na upravených deponiích a kanálech vytvořených v letech 2004 a 2005 v západní části Nesytu. - Průběžně sledovat výskyt vodních makrofyt, příp. halofytů na kanálech a rozhrnutých deponiích. - Sledovat činnost bobra v rámci celé NPR. - Pro zajištění kvalitního monitoringu ornitofauny je nezbytná výstavba alespoň dvou jednoduchých pozorovatelen na severozápadním a jihovýchodním břehu Nesytu. - V případě změny ve způsobu hospodaření zajistit odpovídající monitoring umožňující srovnat různé způsoby hospodaření. c) Výzkum: - S ohledem na neexistenci srovnatelně hodnotné a rozsáhlé lokality v majetku státu a s ohledem na devadesátiletou historii cíleného vědeckého výzkumu na Lednických rybnících je žádoucí podporovat v této lokalitě další výzkum rybničního ekosystému. Za tímto účelem je žádoucí a vhodné v odborně odůvodněných případech přistoupit také k cílenému ovlivňování např. stanoveného hospodaření, avšak vždy za předpokladu vyloučení nevratného poškození dochovaného přírodního prostředí. - Přednostně podporovat výzkum mající jednoznačně dopad a přínos přímo pro území NPR Lednické

- 37 3 -


rybníky, včetně např. dopadů na změny hospodaření. - Aktualizovat a doplňovat inventarizační průzkumy. Monitoring a výzkum by měli zajišťovat jak pracovníci AOPK ČR (Správy CHKO Pálava), tak externí odborníci. Za účelem ornitologického monitoringu je žádoucí instalace ornitologických pozorovatelen při březích rybníků Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský.

- 38 3 -


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) druh zásahu (práce)

odhad množství (např. plochy)

Jednorázové a časově omezené zásahy instalace ornitol. pozorovatelen vybudování tůní údržba značení instalace plovoucích ostrovů úprava poloostrova celkem Opakované zásahy údržba hrází sečení rákosu pastva vysekávání kanálů údržba štěrkového ostrova sečení travních porostů odstranění invazních druhů celkem Náklady celkem

orientační náklady za rok (Kč)

6 ks 500 m3 26 km 3 ks 2500 m3

1200 m 20 ha 5 ha 1 ha 0,5 ha 10 ha 1,5 ha

orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

900.000,180 000,40 000,120 000,900 000,2.140 000,120 000,500 000,100 000,30 000,20 000,15 000,45 000,2 030 000,-

1 200 000,5 000 000,1 000 000,60 000,200 000,150 000,450 000,8 060 000,10 200 000,-

4.2 Použité podklady a zdroje informací Faina, R. (2003): Lednické rybníky – doplněk k hospodářskému a provoznímu řádu, depon in. SCHKO Pálava Faina, R. (2006): Znalecké posouzení stavu rybářského hospodaření a stanovení nájemného na rybnících Lednické soustavy, Vodňany Faina, R. (2006): Rozbor situace na rybníku Nesyt v roce 2006 a hydrobiologická prognóza na rok 2007, depon in. SCHKO Pálava Faina R., Přikryl I. (1994), Studie rybářského hospodaření část 1. a 2., VÚRH Vodňany, depon in. SCHKO Pálava Faina R., Přikryl I. (1997), Vliv některých činitelů prostředí na diverzitu rostlinných a živočišných společenstev vybrané rybniční soustavy NPR Lednické rybníky - studie, Vodňany, depon in. SCHKO Pálava Heralt P., Kmet J. (2007): Plán péče pro národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období 2007 – 2011, Mikulov Hurt R. (1960): Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku. 1–2 díl. Ostrava. Husák, Š., Šumberová, K. (1997): Botanický průzkum NPR Lednické rybníky s návrhem na management chráněného území. Botanický ústav AVČR, Hydrobotanické odd. Třeboň, Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Lázničková, S. (1993): Plán péče na období 1994–1999. Lednické rybníky, Brno. Macháček P. (2009): Ptáci Lednických rybníků. Regionální muzeum v Mikulově. Macháček, P. (1997): Ornitologický průzkum NPR Lednické rybníky a NPP Pastvisko s návrhem managementu chráněných území. Macháček, P. (1986): Inventarizační průzkum. SPR Lednické rybníky. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. Geografický ústav ČSAV, Brno. Skácelová, O. (1996): Inventarizační algologický výzkum NPR Lednické rybníky a NPP Pastvisko. Moravské zemské muzeum, Brno. Sychra J. et al. (2011): Monitoring Lednických rybníků 2008 – 2010, Depon in. SCHKO Pálava Sychra J., Danihelka J., Heralt P., Horal D., Horsák M., Chytil J., Kubíček F., Květ J., Macháček P., - 39 3 -


Přikryl I., Roleček J. (2008): Letnění rybníka Nesyt v roce 2007. Živa 4, str. 189 Zapletálek J. (1993): Květena Lednicka, dipl. práce. Brno, Depon in. SCHKO Pálava Ostatní podklady: - rezervační kniha NPR Lednické rybníky – depon. in AOPK ČR, Správa CHKO Pálava - návrh plánu péče o NPP Lednické rybníky na období 2006–2013, zpracovatel AOPK ČR, středisko Brno - návrh plánu péče o NPR Lednické rybníky na období 2006 – 2011, zpracovatel Jihomoravská pobočka ČSO - vlastní terénní průzkum

4.3 Seznam používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: zkratka

obsah zkratky

Ab

amur bílý

AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

AV ČR

Akademie věd České republiky

BBV

Závlahy Brod nad Dyjí – Bulhary - Valtice

Ca

candát obecný

CR

critically endangered (kriticky ohrožený druh)

ČSAV

Československá akademie věd

ČSO

Česká společnost ornitologická

ČSZ

Čerpací stanice závlahová

EN

endangered (ohrožený druh)

EVL

evropsky významná lokalita

EVL

evropsky významná lokalita – Natura 2000

CHKO

chráněná krajinná oblast

IUCN

International Union for Conservation of Nature (Světový svaz ochrany přírody)

K

kapr obecný

KČT

Klub českých turistů

KN

katastr nemovitostí

KO

kriticky ohrožený druh

MŠVU ČSR

Ministerstvo školství, věd a umění České socialistické republiky

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní památka

NT

near threatened (téměř ohrožený druh)

O

ohrožený druh

OOP

orgán ochrany přírody

OP

ochranné pásmo

PO

ptačí oblast - Natura 2000

PP

plán péče

RKK

relativní krmný koeficient

- 40 4 -

Plán péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky 2012–2021 zkratka

obsah zkratky

SCHKO

Správa chráněné krajinné oblasti

SO

silně ohrožený druh

SPR

státní přírodní rezervace

Su

sumec velký

Š

štika obecná

TTP

trvalý travní porost

VDNM

Vodní dílo Nové Mlýny

ZF MZLU

Zahradnická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity

ZCHD

zvláště chráněný druh

ZCHÚ

zvláště chráněné území

- 41 4 -


5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje 1.2 Údaje o lokalizaci území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 1.6 Kategorie IUCN 1.7 Předmět ochrany 1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu 1.7.2 Hlavní předmět ochrany - současný stav 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu 1.9 Cíl ochrany 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o rybnících 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu 3.4 Návrhy potřebných administrativně správních opatření v území 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.3 Seznam používaných zkratek 5. Obsah

- 42 4 -

2 2 2 2 3 4 4 4 4 4 8 8 9 9 13 17 17 17 20 20 25 27 27 27 35 37 37 38 38 38 38 40 40 40 41 43


Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy:

Mapy M1.a – Orientační mapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky M1.b – Ortofotomapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky M2 – Katastrální mapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky M3a – Dílčí plochy NPR Lednické rybníky (rybník Nesyt) M3b – Dílčí plochy NPR Lednické rybníky (rybník Hlohovecký) M3c – Dílčí plochy NPR Lednické rybníky (rybník Prostřední) M3d – Dílčí plochy NPR Lednické rybníky (rybník Mlýnský) M3e – Dílčí plochy NPR Lednické rybníky (rybník Zámecký)

- 43 4 -

Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M1a

Orientační mapa s vyznačením území Národní přírodní rezervace Lednické rybníky

hranice NPR Lednické rybníky

hranice ochranného pásma NPR Lednické rybníky EVL Bezručova alej

EVL Lednické rybníky EVL Niva Dyje

EVL Slanisko u Nesytu

Ptačí oblast Lednické rybníky

1:35 000 0

350

700

1 400

2 100

souřadnicový systém - JTSK Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: © Zeměměřičský úřad, ZABAGED Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2011

2 800

m

Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M1b

Ortofotomapa s vyznačením území Národní přírodní rezervace Lednické rybníky


hranice ochranného pásma NPR Lednické rybníky

1:35 000 0

350

700

1 400

2 100

souřadnicový systém - JTSK Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: © GEODIS Brno, s. r. o. Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2011

2 800

m

0

1

2

8

3

4

10

5

6

60

63

70

65

76

67

89

91

100

102

101

103

104

106

97

99

105

107

111

116

83

96

98

110

81

82

93

95

75

80

79

92

94

74

77

78

85

87

71

117

118

140

142

148

150

119

141

143

149

151

144

146

152

154

145

147

153

155

157

131

136

135

156

129

130

133

134

55

128

127

132

53

54

125

126

123

52

51

124

121

122

46

49

50

115

120

43

48

113

114

Katastrální mapa s vyznačením území Národní přírodní rezervace Lednické rybníky

44

47

39

112

41

42

37

38

109

62

40

31

36

35

108

29

30

33

34

73

28

27

32

23

72

25

26

21

22

69

24

15

20

19

68

13

14

17

18

61

12

11

16

7

Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M2

9

138

160

137

139


161

hranice ochranného pásma NPR Lednické rybníky klad listů

158

164 166

159

162

163

1:30 000 0

165 167

168 170

169 171

262,5

525

1 050

1 575

2 100

m

souřadnicový systém - JTSK Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: Katastrální mapa © ČÚZK Praha Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2011

Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M3a

Dílčí plochy Národní přírodní rezervace Lednické rybníky (rybník Nesyt)

RN

hranice NPR Lednické rybníky hranice ochranného pásma NPR Lednické rybníky N1, břehové porosty N2, litorální porosty N3, ostrovy N4, soustava, kanálů N5, slaništní louka

1:12 000 0

100

200

400

600

800 m

souřadnicový systém - JTSK Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: Státní mapa odvozená © ČÚZK Praha Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2011

Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M3b

Dílčí plochy Národní přírodní rezervace Lednické rybníky (rybník Hlohovecký)

RH

RP

hranice NPR Lednické rybníky hranice ochranného pásma NPR Lednické rybníky H1, břehové porosty H2. litorální porosty H3, ostrov

1:12 000 0

100

200

400

600

800 m


Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M3c

Dílčí plochy Národní přírodní rezervace Lednické rybníky (rybník Prostřední)

RH

RP

RM

hranice NPR Lednické rybníky hranice ochranného pásma NPR Lednické rybníky P1, břehové porosty P2, litorální porosty P3, ostrovy

1:12 000 0

100

200

400

600

800 m


Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M3d

Dílčí plochy Národní přírodní rezervace Lednické rybníky (rybník Mlýnský)

RP

RM

hranice NPR Lednické rybníky hranice ochranného pásma NPR Lednické rybníky M1, břehové porosty M2, litorální porosty M3, ostrov a poloostrov

1:12 000 0

100

200

400

600

800 m


Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M3e

Dílčí plochy Národní přírodní rezervace Lednické rybníky (rybník Zámecký)

RZ

hranice NPR Lednické rybníky hranice ochranného pásma NPR Lednické rybníky

1:12 000 0

100

200

400

600

800 m


40


41

44 Katastrální mapa s vyznačením území Národní přírodní rezervace Lednické rybníky

42

43

46



1:2 990

48

0

49

25

50

100

150

200

m

souřadnicový systém - JTSK

52

Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: Katastrální mapa © ČÚZK Praha Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2011

41


44


43

46

47



1:2 990

49

0

52

25

50

100

150

200

m


53


42


43


48

49

52



1:2 990

50

0

51

25

50

100

150

200

m


54


48


49


50

51

54



1:2 990

124

0

125

25

50

100

150

200

m


128


43


46


49

52

53



1:2 990

51

0

54

25

50

100

150

200

m


55


64


65


66

67

78



1:2 990

84

0

85

25

50

100

150

200

m


92


63


70


65

76

77



1:2 990

67

0

78

25

50

100

150

200

m


79


70


71


76

77

80



1:2 990

78

0

79

25

50

100

150

200

m


82


65


76


67

78

79



1:2 990

85

0

92

25

50

100

150

200

m


93


76


77


78

79

82



1:2 990

92

0

93

25

50

100

150

200

m


96


77


80


79

82

83



1:2 990

93

0

96

25

50

100

150

200

m


97


80


81


82

83

118



1:2 990

96

0

97

25

50

100

150

200

m


140


66


67


84

85

92



1:2 990

86

0

87

25

50

100

150

200

m


94


67


78


85

92

93



1:2 990

87

0

94

25

50

100

150

200

m


95


78


79


92

93

96



1:2 990

94

0

95

25

50

100

150

200

m


98


92


93


94

95

98



1:2 990

100

0

101

25

50

100

150

200

m


104


79


82


93

96

97



1:2 990

95

0

98

25

50

100

150

200

m


99


82


83


96

97

140



1:2 990

98

0

99

25

50

100

150

200

m


142


93


96


95

98

99



1:2 990

101

0

104

25

50

100

150

200

m


105


96


97


98

99

142



1:2 990

104

0

105

25

50

100

150

200

m


148


75


110


81

116

117



1:2 990

83

0

118

25

50

100

150

200

m


119


110


111


116

117

120



1:2 990

118

0

119

25

50

100

150

200

m


122


81


116


83

118

119



1:2 990

97

0

140

25

50

100

150

200

m


141


116


117


118

119

122



1:2 990

140

0

141

25

50

100

150

200

m


144


111


114


117

120

121



1:2 990

119

0

122

25

50

100

150

200

m


123


114


115


120

121

132



1:2 990

122

0

123

25

50

100

150

200

m


134


117


120


119

122

123



1:2 990

141

0

144

25

50

100

150

200

m


145


120


121


122

123

134



1:2 990

144

0

145

25

50

100

150

200

m


156


125


128


127

130

131



1:2 990

133

0

136

25

50

100

150

200

m


137


128


129


130

131

173



1:2 990

136

0

137

25

50

100

150

200

m


174


115


126


121

132

133



1:2 990

123

0

134

25

50

100

150

200

m


135


126


127


132

133

136



1:2 990

134

0

135

25

50

100

150

200

m


138


121


132


123

134

135



1:2 990

145

0

156

25

50

100

150

200

m


157


132


133


134

135

138



1:2 990

156

0

157

25

50

100

150

200

m


160


127


130


133

136

137



1:2 990

135

0

138

25

50

100

150

200

m


139


130


131


136

137

174



1:2 990

138

0

139

25

50

100

150

200

m


175


133


136


135

138

139



1:2 990

157

0

160

25

50

100

150

200

m


161


Plán péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období

Recommend Documents