Plán péče o přírodní rezervaci STARÁ HRÁZ. na období

Plán péče o přírodní rezervaci STARÁ HRÁZ na období 2015-2024

ZADAVATEL

: Zlínský kraj Odbor ŽPaZ

SÍDLO

: tř. Tomáše Bati 21 Zlín 761 90

ZPRACOVATEL

: ARVITA P spol. s r.o. Příčná 1541 765 02 Otrokovice, tel. 577 938 161

HLAVNÍ PROJEKTANT

: Ing. Hedvika Psotová Autorizovaný projektant ÚSES, ČKA 01 993

PROJEKTANTI

: Mgr. Lenka Kamasová Ing. Michal Girgel

Plán péče Přírodní rezervace Stará hráz

ARVITA P, spol. s.r.o.

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1. Základní identifikační údaje Evidenční číslo: Kategorie ochrany: Název ZCHÚ: Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Orgán, který předpis vydal: Číslo předpisu: Datum vydání předpisu:

1692 přírodní rezervace (PR) Stará hráz vyhláška Okresní úřad v Kroměříži 212-07 19. 7. 1994

1.2. Údaje o lokalizaci území Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Obec s pověřeným obecním úřadem: Obec: Katastrální území:

Zlínský (CZ072) Kroměříž Kroměříž Koryčany Koryčany Lískovec (684881)

1.3. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Uvedené parcelní vymezení je zpracováno dle údajů z katastru nemovitostí platným v srpnu 2014. Parcelní vymezení ZCHÚ Číslo parcely podle KN 1657/1 1747

Č. p. dle PK nebo jiných evidencí -----

1795

---

Druh pozemku podle KN lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha

Způsob využití pozemku Číslo listu podle KN vlastnictví ----koryto vodního toku přirozené nebo upravené

325 325

Celková výměra Výměra parcely podle parcely KN (m2) v ZCHÚ (m2) 5 568 054 77 156 3 101 3 101

255

11 521

1 978 2

Celkem

5 582 676 m

82 235 m2

Pozn. uvedené výměry pozemků ve ZCHÚ byly získány měřením v programu Microstation s použitím poskytnutých digitálních dat (hranice PR – AOPK ČR, parcelace – digitální mapa KN – ČÚZK). Změřená výměra ZCHÚ se liší od údajů v ÚSOP.

Ochranné pásmo PR Stará hráz není vyhlášeno, je jím tedy dle §37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.

1.4. Výměra území Druh pozemku lesní pozemky vodní plochy

trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy zastavěné plochy a nádvoří Plocha celkem

Způsob využití zamokřené plochy rybník nebo nádrž vodní tok

neplodná půda ostatní způsoby využití

ZCHÚ (plocha v m2) 80 257 ----1 978 ------------82 235 m2

1



1.5. Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

není není přírodní park Chřiby

Natura 2000 Ptačí oblast: Evropsky významná lokalita:

není Chřiby (CZ0724091)

1.6. Kategorie IUCN Řízená rezervace

1.7. Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1. Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Motivem ochrany jsou porosty reprezentující společenstva květnatých bučin a jasanových olšin s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů, např. vstavače bledého (Orchis pallens), okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) a kruštíku modrofialového (Epipactis purpurata).

1.7.2. Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy Podíl plochy v ZCHÚ (%)

Název ekosystému L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy

10

Popis ekosystému Plně zapojené porosty s hustým a bohatým keřovým patrem, ve kterém převahují dřeviny stromového patra.

B. druhy (dle botanického průzkumu, který byl proveden pro Krajský úřad Zlínského kraje v roce 2006) Název druhu

Aktuální počet nebo vitalita druhu ve ZCHÚ

vstavač bledý (Orchis pallens)

tři stanoviště 48+3+20 exemp.

§2/C2/CITES

hojně na jednom místě

§3/C4a

jen kolem lesní cesty

§3/C3

jedno místo nad lesní cestou

§3/C3/CITES

kruštík modrofialový (Epipactis purpurata)

cca 15 exemp. v JZ části

§3/C3/CITES

Lilie zlatohlavá (Lilium martagon)

---

§3/C4a

Medovník meduňkulistý (Melittis melissophyllum)

jedno místo nad meandrem potoka

§3/C4a

Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)

roztroušeně v části nad lesní cestou

§3/C3/CITES

oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) okrotice bílá (Cephalantera damasonium) okrotice dlouholistá (Cephalantera longifolia)

Stupeň ohroženía

Stručný popis biotopu druhu S oblibou roste v řídkých lesích, na okrajích lesů, v křovinách. Místy roste i na nehnojených mírně vlhkých a spíše zásaditých loukách. Jeho výskyt je od nížin až do hor. Rozkvétá už od konce dubna. Roste na vlhkých, zvláště vápenatých stanovištích, v okolí potoků, v podhorských lesích i horských vysokostébelných nivách. roste především v listnatých lesích a lesních lemech, výjimečně se objevuje i na nezastíněných stanovištích, většinou na zásaditých půdách. Roste ve světlých lesích a křovinách, v lesních lemech, v pásmu od nížin do podhůří. Roste v sušších a stinných listnatých i smíšených lesích, většinou na těžších a kyselých půdách. Druh je silně mykotrofní. Roste obvykle ve světlých lesích, ve vyšších polohách se nevyhýbá ani otevřeným loukám. Upřednostňuje vápenec. Roste především v dubohabřinách, teplomilných doubravách, květnatých bučinách. Taktéž roste i na pasekách, křovinatých stráních a v habrové javořině. Půdy má rád středně vlhké, humózní a bohaté na živiny. Roste ve světlých lesích a v křovinách, také na otevřených loukách, na půdách suchých až vlhkých.

2


a


Áron východní (Arum cylindraceum)

---

-/C4a

Hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis)

---

-/C4a

Zapalice žluťucholistá (Ysophyrum thalictroides)

---

-/C4a

Bradáček vejčitý (Listera ovata)

---

-/C4a/CITES

Hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis)

roztroušeně v části nad lesní cestou

-/C4a/CITES

Roste roztroušeně ve stinných listnatých a lužních lesích teplejších oblastí, v pásmu od nížin do pahorkatin. Roste v listnatých lesích a lesních lemech, a to na humózních až jílovitých půdách, mírně vlhkých, slabě kyselých až slabě bazických. Do nížin sestupuje vzácně, častější je v pásmu pahorkatin a hor. Roste ve vlhkých humózních listnatých lesích, v roklích a křovinách, od nížin do podhůří, vyžaduje spíše stinná stanoviště, kvete však ještě před olistěním stromů – tedy na výsluní. Náš nejběžnější zástupce vstavačovitých, roste ve světlých lesích, vlhkých hájích, lesních lemech i na otevřených loukách, v pásmu od nížin až do hor. Kvete od května do července. Roste ve stinných listnatých nebo smíšených lesích, na živinami bohatých, neutrálních až mírně kyselých půdách.

kategorie zákonné ochrany / Červený seznam v ČR / CITES

1.8. Předměty ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Kód a název typu přírodního stanoviště 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

Podíl plochy v ZCHÚ (%)

Popis biotopu přírodního typu stanovišť

10

prioritní „naturový“ biotop

60

neprioritní „naturový“ biotop

L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny

1.9. Dlouhodobý cíl péče Zavedení způsobu hospodaření, který bude umožňovat kontinuální vývoj rostlinných společenstev.

3



2. Rozbor stavu ZCHÚ s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní rezervaci Stará hráz tvoří lesní společenstva dubohabřin a jasanových olšin na pravém údolním svahu a v nivě meandrující říčky Stupavy (Kyjovky), která jsou charakteristická pro oblast Chřibů. Nachází se ve Stupavské vrchovině na svahu s jihovýchodní až jihozápadní orientací v nadmořské výšce 320 až 360 m, asi 1 km západně od obce Stupava, v bezprostřední blízkosti silnice z Koryčan do Stupavy. KLIMA Klimaticky leží řešené území v mírně teplé oblasti (varianta MT 11), která je charakteristická dlouhým teplým a suchým létem. Dále má krátká přechodná období s mírně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou. Je zde tedy i krátké trvání sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje od 350 do 450 mm. RELIÉF PR se nachází na pravém údolním svahu s jihovýchodní až jihozápadní orientací v nadmořské výšce 320 až 360 m a v nivě meandrující říčky Stupavy (Kyjovky). GEOLOGIE Geologický podklad území tvoří sedimenty vsetínských vrstev (svrchní eocén – spodní oligocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu flyšového pásma Západních Karpat. Ve flyšových vrstvách se střídají vápnité jílovce s glaukonitickými pískovci. Územím protéká meandrující říčka Stupava, která se zde hluboce zařezává do svahu. GEOMORFOLOGICKÉ ZAŘAZENÍ ÚZEMÍ Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) leží řešené území v provincii Západní Karpaty. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek

: : : : :

Vnější Západní Karpaty Středomoravské Karpaty Chřiby Stupavská vrchovina Chřibské hřbety

PŮDA Na deluviálních hlinito-kamenitých sedimentech se vyvinula kambizem luvická vyluhovaná, v nivě Stupavy fluvizem glejová. HYDROLOGICKÉ POMĚRY Poblíž jižního okraje lokality protéká říčka Kyjovka (úsek cca 200 m). Na úseku v PR má přirozený charakter s meandry a břehovými porosty. BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY Podprovincie: Biogerion Biochora: Fytogeografický obvod:

3 Karpatská 3.2 Chřibský Vrchoviny na slínitém flyši 3 v.s. Mesophiticum carpaticum

4



FLÓRA Lesní vegetaci větší části území tvoří karpatská dubohabřina asociace Carici pilosae-Carpinetum. Ve stromovém patře převažuje dub letní (Quercus robur) a habr obecný (Carpinus betulus). Dominantními druhy bylinného patra jsou ostřice chlupatá (Carex pilosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a strdivka jednokvětá (Melica uniflora). Vyskytuje se zde několik zvláště chráněných druhů rostlin a řada druhů typických pro vlhké humózní půdy. Ve výrazném jarním aspektu tady kvete např. blatouch bahenní (Caltha palustris), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), prvosenka jarní (Primula veris), prvosenka vyšší (Primula elatior), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), orsej jarní (Ficaria verna), křivatec žlutý (Gagea lutea), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hrachor jarní (Lathyrus vernus), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), árón východní (Arum cylindraceum) a kopytník evropský (Asarum europaeum). Později zde rozkvétá žindava evropská (Sanicula europaea), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), konopice sličná (Galeopsis speciosa), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium) a oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum). Vyskytuje (resp. vyskytovalo) se zde také několik dalších druhů orchidejí jako okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), bradáček vejčitý (Listera ovata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). FAUNA Během orientačních zoologických průzkumů zde bylo zaznamenáno několik zajímavých a významných druhů karpatských lesů jako např. masařka Sarcophaga zumptiana. Z motýlů se zde vyskytuje strakáč březový (Endromis versicolora), martináček bukový (Aglia tau), bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia) a přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria). Zajímavostí je náhodný nález vzácného pavouka slíďáka skvrnitého (Arctosa maculata) vázaného zde na štěrkové náplavy Stupavy. Z obojživelníků byl prokázán výskyt skokana hnědého (Rana temporaria), kuňky žlutobřiché (Bombina variegata), rosničky zelené (Hyla arborea) a ropuchy obecné (Bufo bufo). Z ptáků byl pozorován např. lejsek malý (Ficedula parva) a dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes). Ze savců žijí v této části Chřibů např. jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa).

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Mimo statut přírodní památky je lokalita také součástí přírodního parku Chřiby a soustavy Natura 2000 – EVL Chřiby. b) lesní hospodářství Lesní porosty byly založeny lesnickým způsobem, jsou plně zapojeny a v současnosti dosahují věku 88 let. Porosty při vodním toku jsou charakteru jasanové olšiny, severně od toku jsou charakteru dubohabřiny. V rámci porostní skupiny 69 C 08 byl historicky vysázen segment s vysokým podílem dubu ceru a segment s vysokým podílem dubu červeného. Z geograficky nepůvodních druhů dřevin zde roste dále smrk ztepilý, modřín opadavý, borovice černá a jednotlivec douglasky tisolisté. V okrajových částech zasahují do PR porostní skupiny sousedního dílce, které jsou v současnosti obnovovány smrkem, jedlí, bukem a náletovým habrem. V západní části je při zpevněné komunikaci jednostranná jírovcová alej. c) zemědělské hospodaření Na lokalitě není řešeno. Pozemky zemědělského půdního fondu leží pouze v ochranném pásmu. Zmíněné pozemky jsou vedeny jako trvalý travní porost. d) myslivost Oblast spadá do myslivecké honitby LČR Smutný žleb.

5



e) rybářství Lokalita patří do pstruhového rybářského revíru Kyjovka 4 (ev. č. 463036). f) rekreace a sport Lokalita není významněji využívána ke sportovním ani rekreačním účelům. Skrze přírodní rezervaci vede značená turistická trasa (zelená značka: Koryčany – Cimburk – PP Kozel – PR Stará hráz – Střílky). g) jiné způsoby využití Lokalitou vede relativně frekventovaná silnice spojující Stupavu a Střílky. Ta je sice na hranici PR opatřena závorou, která však bývá obvykle otevřena.

2.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy - Plán péče pro Přírodní rezervaci Stará hráz na období 2005 - 2014 (2005, S-ateliér, Ing. Schneider) - Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje (ARVITA P spol. s r.o.) - Oblastní plán rozvoje lesa PLO 36 – Středomoravské Karpaty na období 2001 – 2020 (ÚHÚL) - Lesní hospodářský plán Buchlovice na období 2005 – 2014 (LH Projekt a.s.) - Územní plán Koryčany (Atelier Utilis, Arch. Pšenčík) - terénní šetření - archivní materiály zpracovatele

2.4. Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Přírodní rezervace Stará hráz je tvořena lesními porosty. V jižní části protéká významná vodoteč Kyjovka, která ústí pod Lanžhotem do řeky Dyje. V prostoru PR vytváří Kyjovka výrazný meandr s nátrží při náběhovém břehu. Kromě okrajových částí jsou lesní porosty stejnověké (88 let), ale druhově rozrůzněné. Porosty lze rozdělit na segmenty charakteru: jasanová olšina, dubohabřina, doubrava dubu ceru, doubrava dubu červeného, jehličnaté porosty a jírovcová alej. V rámci přírodní rezervace jsou vtroušeny geograficky nepůvodní dřeviny jako smrk ztepilý, modřín opadavý, borovice černá a douglaska tisolistá.

2.4.1. Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast

36 – Středomoravské Karpaty

Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod

Buchlovice

Výměra LHC ve ZCHÚ (v ha)

8,22

Období platnosti LHP (LHO)

2005-2014 (nový LHP je v současnosti projednáván)

Organizace lesního hospodářství

Lesy ČR, s.p. ; LS Buchlovice

Nižší organizační jednotka

6



Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů SLT

Název SLT

Přirozená dřevinná skladba dle SLT (%)

Výměra (ha)

Podíl (%)

4,6

56

2,44

29,7

0,88

10,7

0,3

3,6

8,22 ha

100 %

1,55 1,22

18,5 14,6

0,96

11,5

ZCHÚ 3H

hlinitá dubová bučina

3B

bohatá dubová bučina

BK 50-70, DB 5-30, JD 7-20, LP 5-15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 OL 40-70, JS 15-30, JV +-2, BR +, OS +, OLS 0-+, VR 0-+

3L

jasanová olšina

---

zpevněná komunikace v rámci PUPFL

Celkem 3H 3B

hlinitá dubová bučina bohatá dubová bučina

3L

jasanová olšina

---

pozemky mimo PUPFL

OP BK 50-70, DB 5-30, JD 7-20, LP 5-15, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, JL 0-1 OL 40-70, JS 15-30, JV +-2, BR +, OS +, OLS 0-+, VR 0-+

Celkem

4,64

55,4

8,37 ha

100 %

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka

Název dřeviny

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

Jehličnany borovice černá

+

+

-

-

DG

douglaska tisolistá

+

+

-

-

JD

jedle bělokorá

+

+

0,49 – 1,41

6,2 – 17,8

MD

modřín opadavý

+

+

-

-

SM

smrk ztepilý

8

-

-

+

+

-

-

BOC

0,62 Listnáče

BB

javor babyka

BK

buk lesní

0,7

9

3,52 – 4,93

44,4 – 62,2

BR

bříza bělokorá

-

-

+

+

BRK

jeřáb břek

+

+

-

-

CER

dub cer

0,46

6

-

-

DB

dub letní

-

-

0,35 – 2,11

4,4 – 26,6

DBC

dub červený

0,48

6

-

-

DBZ

dub zimní

1,8

23

-

-

HB

habr obecný

3,12

39

0 – 0,7

0 – 8,8

HR

hrušeň planá

+

+

-

-

JL

jilm habrolistý

+

+

0 – 0,07

0 – 0,9

JS

jasan ztepilý

0,18

2

0,13 – 0,4

1,6 – 5,1

JV

javor mléč

+

+

+ – 0,37

+ – 4,7

KL

javor klen

+

+

-

-

KS

jírovec maďal

+

+

-

-

LP

lípa srdčitá

0,38

5

0,35 – 1,06

4,4 – 13,4

OL

olše lepkavá

0,18

2

0,35 – 0,62

4,4 – 7,8

OLS

olše šedá

-

-

+

+

OS

topol osika

-

-

+

+

TR

třešeň ptačí

+

+

-

-

VR

vrba bílá

+

+

+

+

7,92 ha

100 %

7,92 ha

100 %

Celkem

7



2.4.2 Základní údaje o vodních tocích

Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (km od-do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

Kyjovka 4-17-01-070/072/073/074/077 cca čtvrtý kilometr od pramene malý vodní tok s přirozeným korytem i meandry v daném úseku nejsou --Povodí Moravy Moravský rybářský svaz – místní org. Osvětimany Kyjovka 4 (ev. č. 463036) ---

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Předchozí plán péče (Schneider; 2005) navrhoval umístění informační tabule a provedení inventarizačního průzkumu. V roce 2006 byl proveden inventarizační průzkum rostlin (Batoušek, 2006) a inventarizační průzkum motýlů.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Významnější kolize mezi jednotlivými předměty ochrany přírody zde nejsou.

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče v území nebo zásady jeho jiného používání

a) péče o lesy V rámci dílčích ploch A a B podporovat přirozenou obnovu porostů za současné likvidace nepůvodních druhů dřevin. Při obnově ponechání výstavků a mrtvého dřeva. Segment C, jež je tvořen převážně dubem cerem, bude ponechán do doby obmýtí a následně holosečně obnoven se zalesněním dřevinami dle SLT. Na dílčí ploše D je vysoké zastoupení dubu červeného, který se lokálně i zmlazuje. Dub červený a další nepůvodní druhy je v dospělém porostu nutné výchovnými zásahy odstraňovat ve prospěch původních druhů dřevin (případné přirozené zmlazení DBC likvidovat). Z důvodu rizika přirozeného obnovování dubu červeného je jistější způsob obnovy holosečný se zalesněním dřevinami dle SLT. Segment E je tvořen především pasekami zalesněnými smrkem a částí dospělého porostu s převahou smrku – přeměna porostu. Segment F tvoří jednostranná jírovcová alej, která je ponechána na dožití. Dle aktualizovaného inventarizačního průzkumu usměrňovat vývoj lesních porostů ve prospěch zvláště chráněných druhů rostlin (snížení zápoje porostů – prosvětlení). Především s ohledem na turistickou trasu vedoucí přes lokalitu, musí plán péče počítat také s občasným ořezem dřevin z důvodu bezpečného pohybu návštěvníků. Z důvodu přesahu PR do sousedního dílce je vhodná úprava hranice PR a tím sjednocení s jednotkami prostorového rozdělení lesa.

8



Tab. 1. Rámcová směrnice péče o les podle lesních typů Číslo směrnice

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

4446

les zvláštního určení

3L

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3L

OL 40-70, JS 15-30, JV až 2, BR, OS, OLS, VR

Porostní typ A Jasanová olšina Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Výběrný (skupinově), podrostní Obmýtí 100 (olše) 150 (ostatní list.)

Obnovní doba 20 50

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Postupná obnova porostů s ponecháním výstavků a „mrtvého dřeva“. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Obnova porostů především skupinovým výběrem (kotlíky) s ponecháním výstavků a „mrtvého dřeva“ na lokalitě. Při nezdaru přirozené obnovy (zmlazení + pařezová výmladnost) sadba dřevin dle cílové druhové skladby vyspělými sazenicemi. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Druhová skladba je dána složením mateřského porostu, při umělé obnově druhová skladba dle SLT. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Dle velikosti zalesnění individuální ochrana nebo oplocení obnovního prvku. Vyžínání buřeně. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Těžbu, vyklizování a přibližování dříví naplánovat na zimní období se sněhovou pokrývkou. Použití šetrných technologií při soustřeďování a odvozu dříví. Výsadby chránit proti okusu, vyžínat buřeň. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Poznámka Ponechání porostů v blízkosti nátrží Kyjovky. Ponechání „mrtvého dřeva“ v rámci obnovy porostů.

9



Číslo směrnice

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

4446

les zvláštního určení

3H, 3B

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3H, 3B

BK 50-70, DB 5-30, JD 7-20, LP 5-15, HB až 10, JV až 5, JS až 2, JL až 1

Porostní typ B

Porostní typ C

Porostní typ D

Porostní typ E

Dubohabřina

Porost dubu ceru

Porost dubu červeného

Jehličnaté porosty

Hospodářský způsob holosečný – přeměna porostů



Základní rozhodnutí Hospodářský způsob Podrostní, výběrný Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba Obmýtí

Obnovní doba

150

50

150

20

150

20

20

110

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zachování stávajícího porostu s Ponechání porostu do Odstraňování výchovnými podporou zvláště chráněných mýtní zralosti s následnou zásahy DBC a SM ve druhů rostlin. Odstranění obnovou ve prospěch prospěch DBZ, BK a HB jednotlivců SM, MD a BOC. zastoupení dřevin dle SLT.

Ponechání porostu do mýtní zralosti s následnou obnovou ve prospěch zastoupení dřevin dle SLT.

Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Po dosažení věku 140 let Vzhledem k riziku Před započetím obnovy odstranit porost holosečně obnovit a zmlazování DBC volit nepůvodní dřeviny. Obnovní zalesnit vyspělými holosečnou obnovu prvky rozmísťovat s cílem sazenicemi dřevin cílové porostu (dle stavu). strukturování stávajících porostů. druhové skladby (SLT).

Po dosažení věku 100 let porosty holosečně obnovit a zalesnit vyspělými sazenicemi dřevin cílové druhové skladby (SLT).

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Dřevinná skladba vychází ze Dle stavu využít přirozené složení matečného porostu, při Zalesnění sadbou Zalesnění sadbou obnovy nebo zalesnění doplňování náletů vnášet další dřevinami dle SLT. dřevinami dle SLT. sadbou dřevinami dle SLT. listnaté dřeviny dle SLT a jedli. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Doplňování náletů (nárostů), Ochrana výhledových Ochrana výhledových v místě výskytu zvláště výsadeb proti okusu, výsadeb proti okusu, chráněných druhů rostlin upravit vyžínání buřeně. Likvidace vyžínání buřeně. Likvidace zápoj porostu. nepůvodních druhů. nepůvodních druhů (DBC).

Ochrana výhledových výsadeb proti okusu, vyžínání buřeně. Likvidace nepůvodních druhů.

Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Těžbu, vyklizování a přibližování dříví naplánovat na zimní období se sněhovou pokrývkou. Použití šetrných technologií při soustřeďování a odvozu dříví. Výsadby chránit proti okusu, vyžínat buřeň. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Potenciálně je možnost nahodilé těžby u jednotlivých vtroušených jedinců smrku (podkorní hmyz).

-

Poznámka Ponechání mrtvého dřeva v rámci obnovovaných porostů.

-

Vhodné vypuštění porostu Vhodné vypuštění porostů v rámci úpravy hranice PR. v rámci úpravy hranice PR.

10



b) péče o vodní tok V chráněném území nesmí docházet k úpravám koryta vodního toku. c) péče o rostliny V současné době je lesní porost na většině lokality již zcela zapojený, což mohlo způsobit ústup některých bylinných druhů (z chráněných druhů např. lilie zlatohlavá). Více světla se do lesních porostů dostává v blízkosti procházející cesty. V rámci plánu péče je navržena aktualizace botanického průzkumu, který přispěje ke stanovení konkrétních ochranných opatření a jejich lokalizaci. d) péče o živočichy V minulosti byl proveden inventarizační průzkum motýlů. Doporučuje se aktualizace a rozšíření inventarizace na celkový zoologický průzkum. Na základě inventarizace budou upřesněny zásahy do porostů. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území

a) lesy •

hospodářská opatření v lesních porostech viz. příloha T1

•

bezpečnostní ořez dřevin v místech se zvýšeným pohybem lidí

b) vodní tok • nejsou stanovena konkrétní opatření c) jiné zásahy • úklid odpadků

3.2 Zásahy hospodaření nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je ze zákona 50 m široký pás podél hranice ZCHÚ. Dle zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů je ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury pozemku v ochranném pásmu nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Na lokalitě je nutné obnovit (a udržovat) pruhové značení na stromech i cedule se státním znakem a označením přírodní rezervace.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území S ohledem na stav lokality a hranice porostních skupin by bylo vhodné upravit hranici přírodní rezervace a znovu ji vyhlásit. Návrh hranice je znázorněn v kartogramu č. 1.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využití území veřejností Lokalita je rekreací a sportovními aktivitami málo poznamenaná a specifická regulace těchto činností prozatím není zapotřebí. Je zde však relativně čilý „dopravní“ ruch (i přesto, že je zde umístěna závora) a vzhledem k dobré dostupnosti je lokalita často vyhledávaná houbaři. S ohledem na tyto skutečnosti je žádoucí provádět ořez dřevin podél stezky a umístit zde cedulku upozorňující na potencionální nebezpečí pádu větví a vývraty stromů.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území S ohledem na relativně vysoký „provoz“ přes přírodní rezervaci by bylo vhodné u vjezdu (poblíž závory ve směru od Stupavy) umístit informační tabuli, seznamující návštěvníky s chráněným územím.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Na lokalitě bude proveden botanický průzkum se zaměřením na stav bylinného patra, dále orientační zoologický průzkum a podrobný entomologický průzkum.

11



4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody dle jednotlivých zásahů

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

2 500

2 500

7 200

7 200

12 000

12 000

Základní zoologický průzkum Entomologický průzkum

6 000 8 500

6 000 8 500

Aktualizace botanického průzkum Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)

7 500 43 700

7 500 43 700

Opakované zásahy Ořez dřevin (z důvodu bezpečnosti)

20 000

60 000

Úklid lokality a svoz odpadu Opakované zásahy celkem (Kč)

1 500 21 500

15 000 75 000

Druh zásahu (péče) a odhad množství (příp. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova značení v terénu (pruhové na stromech) Umístění tabule s označením PR a státním znakem (4 ks) Menší cedule s upozorněním na nebezpečí pádu stromů či větví a informacemi o lokalitě (vč. grafických prací a instalace)

Náklady celkem (Kč)

118 700

4.2 Použité podklady a zdroje informací BATOUŠEK P. (2006): Inventarizační průzkum rostlin přírodní rezervace Stará hráz. CULEK M. [ed.] (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V., LUSTYK P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 445 pp. MACKOVČIN P., MATKOVÁ M. [eds.] (2002): Chráněná území ČR – Zlínsko, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 376 pp. MARHOUL P., TUROŇOVÁ D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000 (Metodika). AOPK ČR, Praha, p. 160. NEUHÄSLOVÁ Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha 1998 QUITTE (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV Brno, p. 73 ÚRADNÍČEK L., MADĚRA P. [eds.] (2001): Dřeviny České republiky. Matice lesnická, Písek, 333 pp. Legislativa: Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky číslo 166/2005 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky číslo 395/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky číslo 64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území Zákon České národní rady číslo 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

12



Internetové zdroje: ČUZK, nahlížení do katastru nemovitostí: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastr.aspx Mapový portál AOPK: http://mapy.nature.cz/ Mapový portál Zlínského kraje: http://www.juap-zk.cz http://nature.hyperlink.cz/ Mapový portál UHUL: http://www.uhul.cz Centrum mapových služeb LČR: http://geopeortal.lesycr.cz Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma. Č.j. M/100856/04. http://www.mzp.cz/cz/osnova_planu_pece Terénní šetření v roce 2014

4.3 Seznam použitých zkratek AOPK ČÚZK EVL KN LČR LHC LHP LS OP OPRL PK PLO PO PR PUPFL SLT ÚHÚL ZCHÚ

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Český úřad zeměměřický a katastrální evropsky významná lokalita katastr nemovitostí Lesy České republiky s.p. lesní hospodářský celek lesní hospodářský plán lesní správa ochranné pásmo oblastní plán rozvoje lesů pozemkový katastr přírodní lesní oblast ptačí oblast přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa soubor lesních typů Ústav pro hospodářskou úpravu lesů zvláště chráněné území

§3 §2 §1

druh ohrožený dle vyhlášky č.395/1992 Sb. v platném změní druh silně ohrožený dle vyhlášky č.395/1992 Sb. v platném změní druh kriticky ohrožený dle vyhlášky č.395/1992 Sb. v platném změní

C1 C2 C3 C4

druh kriticky ohrožený dle Červeného seznamu ohroženým rostlin a živočichů ČR druh silně ohrožený dle Červeného seznamu ohroženým rostlin a živočichů ČR druh ohrožený dle Červeného seznamu ohroženým rostlin a živočichů ČR vzácnější taxony vyžadující zvláštní pozornost – méně ohrožené; dle Červeného seznamu ohroženým rostlin a živočichů ČR

Uvedené zkratky dřevin odpovídají vyhlášce č. 83/1996 Sb.

13



4.4 Seznam příloh TABULKY Příloha T1: Charakteristika dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich

MAPY Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2: Vymezení území PR Stará hráz a jejího ochranného pásma Příloha M3: Lesnická mapa typologická s vyznačením stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M4: Mapa dílčích ploch Příloha M5: Mapa navržených zásahů a opatření Kartogram č. 1 Návrh úpravy hranice PR Stará hráz

14



5. Schválení orgánem ochrany přírody Potvrzení o schválení plánu péče o PR Stará hráz na období 2015-2024. Ve Zlíně dne …………………. Podpis:

Razítko:

15



1. Tabulková příloha

16



2. Výkresové přílohy

17



3. Fotodokumentace

18

Plán péče o přírodní rezervaci STARÁ HRÁZ. na období

Recommend Documents