Plán péče o přírodní rezervaci ŽERNOV. na období

Plán péče o přírodní rezervaci ŽERNOV na období 2015 – 2023

Přírodní rezervace Žernov

Plán péče na období 2015-2023

Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje 1.2 Údaje o lokalizaci území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 1.6 Kategorie IUCN 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav 1.8 Předmět ochrany EVL, se kterými je ZCHÚ v překryvu 1.9. Cíl ochrany 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích 2.4.2 Základní údaje o rybnících 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích 2.4.4 Základní údaje o ostatních pozemcích a objektech 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1. Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.2. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.3 Seznam používaných zkratek 4. Přílohy T1 Podrobný popis lesních porostů a výčet navrhovaných zásahů a činností v lesní části území T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

2



1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční kód: Kategorie: Přírodní rezervace Název: Žernov druh právního předpisu: nařízení orgán, který předpis vydal: Pardubický kraj číslo předpisu: č. 3/2015 datum platnosti předpisu: 17. dubna 2015

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území:

PARDUBICKÝ PARDUBICE HOLICE Dolní Ředice, Horní Ředice, Chvojenec, Vysoké Chvojno Dolní Ředice, Horní Ředice, Chvojenec, Vysoké Chvojno

rybník Smilek

3



M1: Orientační mapa EVL a PR s vyznačením území

4



1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Dolní Ředice [630136] (DKM) Číslo Číslo parcely parcely podle PK podle KN nebo jiných evidencí 346 347 348 349 350 351 352 353/3 353/4 355/3 358 371 377 1629/2 1631 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2072 2096 Celkem

Druh pozemku podle KN lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek travní porost travní porost travní porost travní porost lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha ostatní plocha travní porost travní porost vodní plocha travní porost vodní plocha travní porost travní porost travní porost travní porost travní porost lesní pozemek lesní pozemek travní porost travní porost ostatní plocha ostatní plocha travní porost vodní plocha vodní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha vodní plocha

Způsob využití pozemku podle KN

ostatní komunikace ostatní komunikace koryto vodního toku umělé jiná plocha

koryto vodního toku umělé koryto vodního toku umělé

jiná plocha jiná plocha rybník rybník jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha jiná plocha koryto vodního toku umělé koryto vodního toku umělé

Výměra Výměra Číslo listu parcely parcely v vlastnictví celková podle ZCHÚ (m2) KN (m2) 510 510 510 510 510 510 510 10002 10002 60001 10002 510 510 10001 369 717 10001 271 178 717 603 352 6000 603 603 207 35 35 104 520 207 10001 10001 603 60001 501 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10002 10001

138976 119436 134118 308990 7680 260 23277 4520 3008 3355 14331 21661 5312 2383 267 120 1387 26261 13596 15 24980 978 15942 4926 10664 12109 8722 1739 733 3625 4282 6716 362 29102 21293 161600 18 121 1320 1557 1387 760 1363 5075 1604

138976 119436 134118 308990 7680 260 23277 4520 3008 3355 14331 21661 5312 2383 267 120 1387 26261 13596 15 24980 978 15942 4926 10664 12109 8722 1739 733 3625 4282 6716 362 29102 21293 161600 18 121 1320 1557 1387 760 1363 5075 1604 1149931

Katastrální území: Horní Ředice [644013] Číslo Číslo parcely parcely podle PK podle KN nebo jiných evidencí st.209 595 611 612 614 615 626 627/1 627/2 627/3

Druh pozemku podle KN

stavební poz. lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha lesní pozemek lesní pozemek

Způsob využití pozemku podle KN zastavěná plocha

rybník

5

Výměra Výměra Číslo listu parcely parcely vlastnictví celková podle v ZCHÚ (m2) KN (m2) 568 10001 210 210 210 210 519 507 519 519

515 40423 10406 6017 9032 8401 4280 8170 4649 6611

515 40423 10406 6017 9032 8401 4280 8170 4649 6611


627/4 627/5 627/6 628 629 630 631/1 631/2 632/1 632/2 632/3 633 634/1 635 636/1 636/2 636/3 637 638/2 639 640 642 645/1 645/2 647 648/1 648/2 648/3 651/1 651/2 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 667 668 669 670 671 682/1 682/2 684/1 684/2 685 698/1 699 734/2 737/1 737/2 738 739 740/1 740/2 753/1 753/2 754/1 754/2 755/1 755/2 756/3 787/1 791 845 1550/3 1550/4 2013 2015 2040 2070 2071 2072 2073

636

637

647

648

669

756 787


lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek vodní plocha vodní plocha lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek travní porost lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek vodní plocha travní porost travní porost travní porost ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek travní porost ostatní plocha lesní pozemek travní porost ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha travní porost lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha travní porost travní porost travní porost travní porost

rybník rybník jiná plocha jiná plocha

neplodná půda jiná plocha rybník

jiná plocha

jiná plocha

jiná plocha

jiná plocha

ostatní komunikace

manipulační plocha

ostatní komunikace ostatní komunikace

neplodná půda

6

519 519 519 519 519 519 507 10002 519 568 568 519 519 519 10002 519 507 507 10001 507 60001 60001 LV 0 507 519 519 519 519 60001 507 519 60001 507 519 519 519 519 507 519 519 519 519 519 156 156 752 752 LV 0 10001 112 LV 0 211 365 360 617 360 52 52 214 214 214 214 214 214 519 519 (519) LV 0 519 519 10001 10001 519 519 507 52 521 383 75

6031 165 1487 6567 532 838 94553 6244 384795 372 375 269752 233365 12538 3180 6690 1516 2620 510 69559 8365 6967 36942 6203 619 2990 2130 1571 18985 762 306 494 2221 719 676 1032 432 1761 6366 24810 9423 360 364161 4158 7426 4763 195 10044 132 6582 13584 5739 248 3737 57 11088 5863 1879 399 6943 124 2029 1050 7540 542 5271 34049 13391 3000 559 805 65 55 932 3781 2791 3046 4198

6031 165 1487 6567 532 838 94553 6244 383533 372 375 269752 233365 12538 3180 6690 1516 2620 510 69559 8365 6967 36942 6203 619 2990 2130 1571 18985 762 306 494 2221 719 676 1032 432 1761 6366 24810 9423 360 364161 4158 7426 4763 195 10044 132 6582 13584 5739 248 3737 57 11088 5863 1879 399 6943 124 2029 1050 7540 542 5271 34049 13391 3000 559 805 65 55 932 3781 2791 3046 4198


2088 2723 2750 2759 Celkem


travní porost vodní plocha ostatní plocha ostatní plocha

210 10001 10001 10001

koryto vodního toku umělé ostatní komunikace ostatní komunikace

3322 2945 152 2528

3322 2945 152 2528 1872238

Katastrální území: Chvojenec [655384] Číslo Číslo parcely parcely podle PK podle KN nebo jiných evidencí 755 756 837/1 868 869 870 895/1 902/2 902/3 902/4 902/6 966/1 +970/7 969/1 970/6 999/1 +970/8 1000/1 1000/2 Celkem



lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek travní porost lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

Výměra Výměra Číslo listu parcely parcely v vlastnictví celková podle ZCHÚ (m2) KN (m2) 401 LV 0 277 69 LV 0 199 54 180 74 LV 0 216 30 95 95 30 432 432

neplodná půda

12887 696 5571 4916 3602 1825 15075 2644 485 40 117 12779 8761 272 3798 16254 723

12887 696 5571 4916 3602 1825 15075 2644 485 40 117 12779 8761 272 3798 16254 723 90445

Katastrální území: Vysoké Chvojno [788210] Číslo Číslo parcely parcely podle PK podle KN nebo jiných evidencí 552 Celkem



Číslo listu vlastnictví

lesní pozemek

279

Příloha:

M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ

Vypuštěný rybník Šmatlán v říjnu 2013 7

Výměra parcely Výměra celková parcely v podle KN ZCHÚ (m2) (m2) 3665 3665 3665



1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ plocha v 0,0000 ha

lesní pozemky vodní plochy

OP plocha v 0,0000 ha

242,3303 37,2156

Způsob využití ZCHÚ pozemku plocha v 0,0000 ha 0 pozemek určený k plnění funkcí lesa 0 zamokřená plocha

-

rybník nebo nádrž

36,1419 1,0737

vodní tok trvalé travní porosty

27,7125

0

orná půda

0

0

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

0

0

zemědělský půdní fond

0 neplodná půda

3,9515

ostatní způsoby využití zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

0,3144 3,6371

0

0,0515 311,6279 nevyhlášeno, pouze 50 m ze zákona

Podle nařízení: podle současného katastru podle digitální plochy území

312,41 ha 311,63 ha 311,58 ha

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Národní park: ne Chráněná krajinná oblast: ne Jiný typ chráněného území: ne Natura 2000 Ptačí oblast: ne Evropský významná lokalita: CZ0530021 Žernov: celkem 312,41 ha, překryv se stávající PR 188,695 ha 1.6 Kategorie IUCN Kategorie IV – řízená rezervace: území pro management stanovišť / druhů: chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů Definice: Oblast pevniny vystavená aktivním zásahům pro účely managementu s cílem zajistit uchování stanovišť anebo naplňovat potřeby vybraných druhů. Cíle managementu: - zabezpečit a udržovat stanovištní podmínky, nezbytné pro ochranu význačných druhů, skupin druhů, bio-tických společenstev nebo hmotných přírodních jevů, které vyžadují specifickou lidskou manipulaci pro zajištění optimální péče; - umožňovat vědecký výzkum a monitoring přírodního prostředí jako primární činnosti, spojené s trvale udr-žitelnou péčí o přírodní zdroje; - vytvořit vymezená území pro vzdělávání a uvědomování veřejnosti o charakteristikách příslušných stano-višť a o metodách péče o divokou přírodu; 8



- eliminovat a poté zabránit další exploataci nebo jiným způsobům využívání území, jež by byly v rozporu s cílem vyhlášení; - poskytovat všem stálým obyvatelům veškeré výhody, slučitelné s ostatními cíli managementu.

1.7 Předmět ochrany 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Zachování a ochrana krajinářsky a biologicky cenného území, které tvoří zbytky přirozené dubohabřiny, rybníky, rákosiny a mokré louky tvořící ekologicky stabilní ostrov obklopený intenzivně zemědělsky využívanou krajinou.

1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. ekosystémy podíl plochy v popis ekosystému ZCHÚ (%) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum převládají lesní biotop - velmi hodnotný – v podobě 50 převážně předrženého středního lesa - hercynské dubohabřiny - L3.1 9190 - Staré acidofilní doubravy s dubem jen nereprezentativní fragmenty na přechodu k letním (Quercus robur) na písčitých pláních 8 dubohabřinám vlhké acidofilní doubravy – L7.2 7140 - Přechodová rašeliniště a třasoviště zarůstající mokřad s bezkolencem na sever od r. 0,5 Mordýř nevápnitá slatiniště - R2.2 vápnitá slatiniště – R2.1 část vodní plochy – rybník Mordýř, - vzhledem k 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s rybníkářskému hospodaření společenstvo vpodstatě vegetací typu Magnopotamion nebo 0,2 vymizelo Hydrocharition - porosty s bublinatkou jižní a obecnou – V1C vodní plochy – rybníky Mordýř, Šmatlán Smilek Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a 6,0 mezotrofních stojatých vod (úzkolisté rdesty) – V1F fragmenty v JZ okraji ve velmi nereprezentativní Středoevropské bazifilní teplomilné 0,5 podobě doubravy L6.4 u rybníka Mordýř Mokřadní olšiny – L1 0,3 u rybníka Smilek, Šmatlán a Mordýř, podél vodotečí Rákosiny eutrofních stojatých vod – M1.1 4,8 u rybníka Smilek, Šmatlán a Mordýř Vegetace vysokých ostřic – M1.7 0,3 louky u rybníka Šmatlán a Mordýř a luční enkláva v Střídavě vlhké bezkolencové louky – T1.9 0,5 lese u hráze rybníka Šmatlán, v okrajích lesa Širokolisté suché trávníky - T3.4D + u hráze rybníka Šmatlán, v okrajích lesa Mezofilní bylinné lemy - T4.2 + Poznámka: název ekosystému (biotopu)

B. druhy

název druhu

stupeň ohrožení aktuální početnost vyhl. č. nebo vitalita populace 395/92 Sb./ v ZCHÚ Červený seznam

popis biotopu druhu

Rostliny česnek hranatý Allium angulosum hořec hořepník Gentiana pneumonanthe

desítky roztroušeně, vzrůstající početnost

§2/C3 §2/C2

9

zkulturněné louky v PR i OP bezkolencová louka SZ od rybníka Mordý a pod hrází rybníka Šmatlán, bývalé zarostlé bezkolencové louky JV od rybníka Smilek


violka slatinná Viola stagnina tis červený Taxus baccata ostřice Davallova Carex davalliana kapradiník bažinný Thelypteris palustris kruštík modronachový Epipactis purpurata

prstnatec májový Dactylorhiza majalis upolín nejvyšší Trollius altissimus vemeník dvoulistý Platanthera bifolia lilie zlatohlavá Lilium martagon Houby


do 5 exemplářů několik jedinců neznámého původu roztroušeně 1 trs několik jedinců, výskyt proměnlivý podle klimatických poměrů v daném roce roztroušeně, vzrůstající početnost roztroušeně do 5 exemplářů roztroušeně

hřib purpurový (rudonachový) několik jedinců (Boletus rhodopurpureus) řasnatka modromléčná, Peziza saniosa řasnatka šťavnatá Peziza succosa ryzec ostrý Lactarius acris štítovka Boudierova Pluteus boudieri

několik jedinců několik jedinců několik jedinců několik jedinců

§2/C3 §3/C2 §3/C3

jedinců k jedinců několik jedinců

bezkolencová louka SZ od rybníka Mordýř a vlhký les na JV okraji rybníka Smilek východní lesní část, blízko myslivny zbytky slatinných luk SZ, V od rybníka Mordýř vodoteč v louce východně od rybníka Mordýř lesní komplex Žernov – PR

§3/C3

§3/C3 §3/C3 §3/C3 §3/C4a

CR CR EN EN (EN)

Plazi ještěrka obecná nepříliš hojná Lacerta agilis Obojživelníci skokan ostronosý několik jedinců Rana dalmatina čolek velký několik jedinců Triturus cristatus čolek obecný několik jedinců Triturus vulgaris mlok skvrnitý několik jedinců Salamandra salamandra kuňka obecná (Bombina bombina) několik jedinců rosnička obecná (Hyla arborea) skokan zelený (Rana esculenta)

§2/C2

§2/NT

§1/VU §2/EN §2/LC §2/VU §2/VU §2/VU §2/VU

zbytky slatinných luk u rybníka Mordýř, bezkolencová louka pod hrází rybníka Šmatlán, bývalé zarostlé bezkolencové louky JV od rybníka Smilek luční enklávy v lesním komplexu J od rybníka Šmatlán lesní komplex Žvernov – PR, 50°5'38.41"N, 15°56'11.19"E lesní komplex Žernov – PR i OP

dubohabřina - nejvzácnějším nálezem hub - byl nalezen teprve v roce 2008, jde o jedinou lokalitu a prvonález v Pardubickém kraji. dubohabřina dubohabřina vzácný mykorrhizní symbiont buku dubohabřina - velmi vzácný a u nás málo známý druh štítovky. Prvonález pro pardubický kraj. Bude podaný návrch na doplnění do červeného seznamu. osluněné, suché okraje cest v jižní části

rybníky a mokřady rybníky a mokřady rybníky a mokřady rybníky a mokřady rybníky a mokřady rybníky a mokřady rybníky a mokřady

Savci Netopýr rezavý (Nyctalus noctula) několik jedinců

§2

Úkryt v dutině stromů

Netopýr ušatý (Plecotus auritus) několik jedinců

§2

Úkryt v dutině stromů

Netopýr vodní (Myotis daubentonii) Ptáci Jeřáb popelavý (Grus grus)

několik jedinců

1 pár hnízdí

Bukač velký (Botaurus stellaris) nepravidelně hnízdí, Bukáček malý (Ixobrychus minutus) Luňák červený (Milvus milvus) Vodouš rudonohý (Tringa ochropus) Strnad luční (Miliaria calandra)

nelze vyhodnotit za potravou na tahu hnízdí

§2

dubohabřina

§1

LEMBERK 2013, 2014 obzerv.; rybník Mordýř

§1

rybníky a mokřady

§1 §1 §1 §1

10

rybníky a mokřady ?? rybníky a mokřady rybníky a mokřady



Potápka černokrká (Podiceps nigricollis) Čáp černý (Ciconia nigra)

hnízdí

Volavka bílá (Egretta alba)

za potravou

hnízdí

Čírka modrá (Anas querquedula) Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) Jestřáb lesní (Accipiter gentilis)

hnízdí

§2 §2

rybníky a mokřady dubohabřina

§2

rybníky a mokřady

§2

rybníky a mokřady

§2

rybníky a mokřady

za potravou

§2

dubohabřina

Krahujec obecný (Accipiter nisus) za potravou

§2

dubohabřina

Ostříž lesní (Falco subbuteo)

hnízdí

Včelojed lesní (Pernis apivorus) Křepelka polní (Coturnix hnízdí coturnix) Chřástal kropenatý (Porzana ? porzana) Chřástal vodní (Rallus aquaticus) hnízdí nepravidelně hnízdí Bekasina otavní (Gallinago gallinago) (D1992) Pisík obecný (Actitis hypoleucos) na tahu Vodouš kropenatý (Tringa ochropus) Rybák obecný (Sterna hirundo)

na tahu na tahu

Holub doupňák (Columba oenas) hnízdí Lelek lesní (Caprimulgus ? (SS1972) europaeus) Dudek chocholatý (Upupa epops) ? (N1994) Krutihlav obecný (Jynx torquilla) Strakapoud prostřední (Dendrocopus medius) Cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) Konipas luční (Motacilla flava)

? (B1992) hnízdí hnízdí?

§2

dubohabřina

§2

dubohabřina

§2 §2 §2 §2 §2 §2

rybníky a mokřady rybníky a mokřady rybníky a mokřady rybníky a mokřady

§2

rybníky a mokřady dubohabřina – vazba na dutiny stromů dubohabřina

§2 §2

dubohabřina – vazba na dutiny stromů

§2

dubohabřina – vazba na dutiny stromů

§2 §2 §2

hnízdí

ledňáček říční Alcedo atthis Hmyz

za potravou

§2 §2/ VU

Nosatec Bagous petro

nelze vyhodnotit

CR

hnízdí

rybníky a mokřady

§2

Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) Sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) Žluva hajní (Oriolus oriolus)

hnízdí

dubohabřina

§2 §2

dubohabřina dubohabřina dubohabřina rybníky a mokřady dubohabřina dubohabřina protahuje

Potápník Bidessus grossepunctatus

nelze vyhodnotit

CR

Dryops anglicanus

nelze vyhodnotit

CR

Potápník Hydroporus scalesianus nelze vyhodnotit

CR

Dřepčík Longitarsus fulgens Kovařík Calambus bipustulatus Dřepčík Chaetocnema major ssp. major modrásek očkovaný Maculinea teleius Měkkýši

nelze vyhodnotit nelze vyhodnotit

CR NT

BOŽA P.(2007): vyvíjí se na bublinatce (Utricularia australis) – slatiny u rybníka Mordýř - jediná lokalita v ČR !!! BOŽA P.(2007): slatiny u rybníka Mordýř – jediná lokalita v ČR !!!, zároveň jediná recentní ve střední Evropě !!! BOŽA P.(2007): slatiny u rybníka Mordýř – jedna ze 4 lokalit v ČR BOŽA P.(2007): slatiny u rybníka Mordýř – jedna ze 3 lokalit v ČR BOŽA P.(2007): slatiny u rybníka Mordýř – jedna ze 7 lokalit v ČR BOŽA P.(2007): slatiny u rybníka Mordýř BOŽA P.(2007): v kůře dubů – lesy kolem rybníka Mordýř

nelze vyhodnotit

EN

BOŽA P.(2007): louka u rybníka Šmatlán

Potápník Hydroporus elongatulus nelze vyhodnotit

okružanka mokřadní Sphaerium nucleus

desítky jedinců

ojediněle

(CR)

§2 BRAND7SKÝ L.(2009): mokřadní louky jižně od Šmatlánu (Natura)

EN

11

Nejvýznamnějším nálezem v mokřadu severozápadně u rybníka Mordýř. Tento nedávno odlišený druh mlže vyskytující se v mokřadech a bohatě zarostlých stojatých vodách je prozatím považován za velmi vzácný a ohrožený.



Vysvětlivky: Kategorie zvláště chráněných druhů vyhlášky č. 395/92 Sb – ve znění pozdějších předpisů: §1 – kriticky ohrožené druhy §2– silně ohrožené druhy §3– ohrožené druhy písmena Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR (Procházka et al. 2001): C1 - taxon kriticky ohrož., C2 - taxon silně ohrož., C3 – taxon ohrož., C4 – vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a - méně ohrož.) Rozdělení do kategorií dle Červeného seznamu (živočichové): CR – kriticky ohrožený EN – ohrožený VU - zranitelný NT – téměř ohrožený LC – málo dotčený NE - nevyhodnocený DD – taxon o němž nejsou dostatečné údaje Natura: ochrana je zajištěna Směrnicí Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (příloha II, IV) - Natura 2000 ? – přesnější údaje o současném výskytu chybějí; Autoři v ornitologii: SS= SKLENÁŘ J., SVOBODA J., 1972: Inventarizační soupis obratlovců lesa Žernov. Dep. AOPK ČR, stř. Pardubice. B = BĚLKA 1992 D = DOHNAL K., 1992: Seznam kroužkovaných a pozorovaných druhů v katastru Žernov, 1987-88 (dopis, nepublikováno) N = NECHVÍLE, J., 1994: Seznam savců a ptáků, evidovaných MS Chvojenec (škrtací seznam, nepublikováno) zbytek = VRÁNOVÁ, S. 1994: Inventarizační průzkum obratlovců v PR Žernov. ČÚOP Pardubice. Dep. Rezervační kniha PR Žernov

1.8 Předmět ochrany EVL, se kterým je ZCHÚ v překryvu Území vyhlášené evropsky významné lokality s číslem CZ0530021 Žernov podle směrnice o stanovištích a druzích v rozsahu 312,41 ha zahrnuje vedle vlastního území původní PR Žernov také ochranné pásmo PR Žernov (kromě západní části) a navíc rybník Smilek a zbylé části lesa celého žernovského lesního komplexu. Pro EVL byl vypracován soubor doporučených opatření (SDO), se kterým je tento plán péče v souladu. A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště 9170 - Dubohabřiny asociace GalioCarpinetum - hercynské dubohabřiny L3.1 9190 - Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních - vlhké acidofilní doubravy – L7.2 7140 - Přechodová rašeliniště a třasoviště - nevápnitá slatiniště - R2.2 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition - porosty s bublinatkou jižní a obecnou – V1C

podíl plochy v ZCHÚ (%)

popis biotopu typu přírodního stanoviště

50

zastoupením a hodnotou zcela zásadní stanoviště území

8

jen nereprezentativní fragmenty na přechodu k dubohabřinám

0.5

louky u rybníka Mordýř (místy přechod k R2.1 – vápnitá mechová slatiniště)

0,2

rybníky Šmatlán a Mordýř příp. Smilek – vzhledem k rybníkářskému hospodaření společenstvo prakticky téměř vymizelo

12



1.9 Cíl ochrany Ochrana a zachování ochranářsko-přírodovědné hodnoty přírodě blízkých ekosystémů s ohroženými druhy – extenzivně využívané přirozeně strukturované smíšené listnaté lesy, extenzivně udržované louky a mokřady a extenzivně využívané rybníky. Z toho vyplývajícím cílem na lesních pozemcích je zachování velmi cenných přírodě blízkých strukturovaných lesních porostů s maximálním využitím přirozených samovolných autoregulačních procesů a maloplošné mozaikovité obnovy s ponecháváním jedinců a skupin na dožití. Cílem péče o luční porosty je pravidelným kosením v čase i prostoru a odstraňováním sklizené biomasy mimo lokalitu zvýšení biodiverzity flóry a fauny tak, aby mohl být na plochách luk dokončen vývoj zástupců hmyzu a umožněno zkvalitnění druhového složení travních porostů. Cílem péče o mokřady a rybníky, je zachování a zlepšení podmínek pro stav a vývoj ohrožených druhů.

Známky starého vyjednocování výmladkových stromů ve středním lese

13



2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Geomorfologie, geologie, pedologie a hydrologie Geomorfologie (Demek a kol. 2006) Území přírodní rezervace patří do VI České tabule – VIC Východočeské tabule – VIC-1 Východolabské tabule - VIC-1C Pardubické kotliny - VIC-1C-5 Holické tabule. Území leží v jižním výběžku Holické tabule do Pardubické kotliny severně od obcí Horní a Dolní Ředice. Zaujímá vrchol lesního celku Žernov s kótou 277,3 m n.m. a navazující rybníky Mordýř, Smilek a Šmatlán. Jde o strukturní hřbet, zbylý z paroviny na křídové tabuli, rozbrázděné v pleistocénu v souvislosti se vznikem vodní sítě. Nadmořská výška celého území je 230 – 277 mn. m.. Geologie (geologická mapa 14 – 31 Vysoké Mýto): Horninovým podkladem území jsou slínovce a vápnité jílovce křídové (svrchní turon – coniak). Jsou to světle až tmavě šedé sedimenty, lasturnatého, místy břidličného lomu, téměř horizontálně uložené, rozpadávající se na tenké lístky až plastický jíl. Převážně jsou vápnité, místy se železitým podílem, podmíněným výskytem pyritových a limonitových konkrecí. Některé polohy souvrství v této oblasti obsahují i význačné konkrece pelosideritové. Větráním těchto hornin vzniká těžká jílovitá zvětralina, nerozpustná, za vlhka rozbředající, náchylná k sesouvání. Půdní typ, který se na ní vytváří, můžeme pedologicky zařadit ke slínovatkám, podle nové klasifikace k pararendzinám pelickým. V odvápněných místech, terénu a ve svahu, zejména v jeho úžlabí se slínovatky - pararendziny vyznačují dosti vysokým obsahem humusu. Ve zdejším mírně modelovaném území nevystupují podložní horniny nikde na povrch. Vlastní eluvia jsou zachována jen ve vrcholových partiích hřbetu kolem kóty 277,3 m. Jinak je většina území kryta svahovinami - kryopedimenty, vzniklými zejména v glaciálech soliflukcí, která zvětralé hmoty přemísťovala a zejména při úpatích vytvářela různé mocné soliflukční pokryvy (Štafl 1972). V okolí bývalé lesní školky a na několika dalších místech se nachází zbytek nánosu pleistocenního hlinitého písku (kambizem arenická). Pedologie: Na zdejších eluviích a deluviích vznikají těžší, jílovito-hlinité, vápnité, minerálně dosti bohaté půdy, které je možno pedologicky zařadit k pararendzinám pelickým a kambizemím pelickým vyluhovaným, případně k pseudoglejům. Na trvale mokrých místech se nachází gleje. Hydrologie: Severním okrajem protéká Drahošský potok, který je přítokem Brodeckého potoka. Ten ústí do Labe. Jižní část odvodňuje bezejmenný přítok Ředického potoka, který je také přítokem potoka Brodeckého. Celé území je na plochém terénu ovlivněno střídavým zamokřením podzemní vodou, případně vodou zadržovanou jílnatým podložím.

2.1.2 Klimatické poměry Klimaticky patří území do teplé oblasti A3 – mírně suché s mírnou zimou (Atlas podnebí ČSSR 1958), případně do teplé oblasti T2 (Quitt 1971) s následující charakteristikou: dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrné roční srážky jsou 600-650 mm, srážky ve vegetačním období 350-400 mm. Průměrná roční teplota 6oC, průměrná teplota ve vegetačním období 14-15oC.

14



CHARAKTERISTIKY (QUIT 1971) Počet letních dnů Počet dnů nad 10°C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu Prům. teplota v červenci Prům. teplota v dubnu Prům. teplota v říjnu ∅ dnů srážek nad 1 mm Úhrn srážek ve veg.době Úhrn srážek v zimě Srážky celkem Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

T2 50-60 160-170 100-110 30-40 -2--3 18-19 8-9 7-9 90-100 350-400 200-300 550-700 40-50 120-140 40-50

2.1.3 Vegetační poměry Bioregion (Culek et al. 1996): 1.9 – Cidlinsko-chrudimský Fytogeografický obvod (Skalický 1988): České termofytikum: 15 – Východní Polabí, 15c – Pardubické Polabí Geobotanická rekonstrukční mapa (Mikyška et al. 1968):, dubohabřiny (Carpinion betuli), subxerofilní doubravy (Potentillo-Quercetum), luhy (Alno–Padion) Mapa potenciální vegetace (Neuhäuslová et al. 1998): černýšové dubohabřiny (Melampyro – nemorosi Carpinetum) Přehled fytocenologických jednotek název fytocenologické jednotky

popis charakteru výskytu

as. Melampyro nemorosi-Carpinetum as. Melampyro nemorosi-Carpinetum abietetosum as. Potentillo albae – Quercetum as. Carici acutiformis-Alnetum as. Carici elongatae – Alnetum sv. Salicion cinereae sv. Parvopotamion sv. Magnopotamion sv. Phragmition communis sv. Magnocaricion elatae (Caricion gracilis) sv. Caricion davallianae sv. Caricion fuscae sv. Oenanthion aquaticae sv. Molinion sv. Arrhenatherion

zcela převládající jednotka na lesních stanovištích na slínovci jednotka vyskytující se především na severní straně mozaika stanovišt na Z a JZ okrajových spodních částech mokřadní olšiny u rybníka Mordýř, Smilek mokřadní olšiny u rybníka Mordýř, Smilek mokřadní vrbiny v litorálech rybníků a v podmáčených partiích luk vodní společenstva úzkolistých rdestů – vodní plochy rybníků vodní společenstva - vodní plochy – rybník Mordýř, - vzhledem k rybníkářskému hospodaření společenstva v podstatě vymizela rákosiny (porosty Phragmites australis, Typha latifolia, T. angustifolia, Glyceria maxima) v litorálech rybníků, podél vodotečí vegetace vysokých ostřic (Carex gracilis, Cx. acutiformis, Cx. rostrata, Cx. riparia) u litorálů rybníků vápnitá slatiniště v loukách SZ a V od rybníka Mordýř, přechod k R2.2 – nevápnitá mechová slatiniště sv. Caricion fuscae eutrofní vegetace bahnitých substrátů – litorály rybníků střídavě vlhké bezkolencové louky – nejrozšířenější typ luk v PR mezofilní ovsíkové louky – svahové, sušší polohy (hráze rybníků) fragmenty širokolistých suchých trávníků s dominantní válečkou prapořitou (lesní lemy, nekosené porosty u rybníka Šmatlán) ekotonální společenstva s vysokými křovinami s trnkou obecnou mezofilní vysoké křoviny s dominantní trnkou obecnou – lesní okraje

sv. Bromion sv. Trifolion medii sv. Berberidion

2.1.4 Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů Cévnaté rostliny latinský název Gladiolus palustris

český název mečík bahenní

vyhl.

§1

čer. naposledy ověřil charakteristika výskytu ČR C1 Faltysová 1994 v roce 2013 neověřeno

15



Eleocharis quinqueflora

bahnička chudokvětá §2

C1

Faltysová 1994

v roce 2013 neověřeno

Sagina nodosa Allium angulosum Dianthus superbus Gentiana pneumonanthe Gladiolus imbricatus Viola stagnina

úrazník uzlovitý česnek hranatý hvozdík pyšný hořec hořepník mečík střechovitý violka slatinná

§2 §2 §2 §2 §2 §2

C1 C2 C2 C2 C2 C2

Faltysová 1994 Prausová 2008 Mikyška 1956 Prausová 2013 Vodák 1937 Prausová 2013

v roce 2013 neověřeno zkulturněné louky v PR i OP v roce 2013 neověřeno

Laserpitium prutenicum Pedicularis sylvatica Taxus baccata

hladýš pruský všivec ladní tis červený

§2 §2 §2

C3 C3 C3

Mikyška 1956 Faltysová 1994 Prausová 2004

Carex davalliana

ostřice Davallova

§3

C2

Prausová 2013

Dactylorhiza majalis

prstnatec májový

§3

C3

Prausová 2013

Epipactis purpurata Hydrocotyle vulgaris Melittis melissophyllum

§3 §3 §3

C3 C3 C3

Mikyška 1956 Cejnarová 1993 Fiedler 1972

Platanthera bifolia Thelypteris palustris Trollius altissimus

kruštík modrofialový pupečník obecný medovník velkokvětý vemeník dvoulistý kapradiník bažinný upolín nejvyšší

§3 §3 §3

C3 C3 C3

Prausová 2013 Prausová 2004 Prausová 2013

Lilium martagon Antennaria dioica Blysmus compressus Cardamine dentata Carex distans Crepis praemorsa Eleocharis uniglumis

lilie zlatohlávek kociánek dvoudomý skřípinka smáčknutá řeřišnice bahenní ostřice oddálená škarda ukousnutá bahnička jednoplevá

§3

C4a C2 C2 C2 C2 C2 C2

Prausová 2013 Mikyška 1956 Faltysová 1994 Prausová 2004 Prausová 2010 Mikyška 1956 Faltysová 1994

Hydrocharis morsusranae Odontites vernus

voďanka žabí

C2

Vodák 1937

zdravínek jarní

C2

Prausová 2004

Potamogeton gramineus Potamogeton nodosus Potamogeton trichoides

rdest trávolistý rdest uzlinatý rdest vláskovitý

C2 C2 C2

Černohous 1978 Mikyška 1956 Faltysová 1994

hojně ve zkulturnělých loukách u rybníka Šmatlán v roce 2013 neověřeno v roce 2013 neověřeno v roce 2013 neověřeno

Pulmonaria angustifolia Rosa sherardii Agrimonia procera Carex elata Carex hartmanii Juncus alpinoarticulatus Juniperus communis Leersia oryzoides Potamogeton lucens Rosa gallica

plicník úzkolistý růže Sherardova řepík vonný ostřice vyvýšená ostřice Hartmanova sítina alpská

C2 C2 C3 C3 C3 C3

Mikyška 1956 Šourková 1977 Šourková 1977 Prausová 2013 Prausová 2013 Faltysová 1994

v roce 2013 neověřeno v roce 2013 neověřeno v roce 2013 neověřeno litorály rybníků Mordýř a Smilek routroušeně v louce V rybníka Mordýř v roce 2004 neověřeno

jalovec obecný tajnička rýžovitá rdest světlý růže keltská

C3 C3 C3 C3

Samková 2006 Prausová 2013 Černohous 1978 Fiedler 1972

Scorzonera humilis

hadí mord nízký

C3

Prausová 2013

Silaum silaus

koromáč olešníkový

C3

Prausová 2013

Stellaria palustris

ptačinec bahenní

C3

Prausová 2013

Tetragonolobus maritimus Trifolium ochroleucon Vincetoxicum

ledenec přímořský

C3

Faltysová 1994

les Z od rybníka Mordýř, v roce 2013 ověřeno litorál rybníka Smilek v roce 2013 neověřeno v roce 2013 ověřeno, JV okraj lesního komplexu Žernov – OP roztroušeně v lučních enklávách v lesním komplexu J od rybníka Šmatlán, u rybníka Mordýř roztroušeně ve vlhkých loukách PR, i na zkulturněných loukách u ryb. Šmatlán roztroušeně ve zkulturněné louce u rybníka Šmatlán v roce 2004 neověřeno

jetel bledožlutý tolita lékařská

C3 C3

Mikyška 1956 Mikyška 1956

v roce 2013 neověřeno v roce 2013 neověřeno

16

v roce 2013 neověřeno bezkolencová louka SZ od rybníka Mordýř a vlhký les na JV okraji rybníka Smilek, ekoton rákosiny a zkulturněné louky J rybníka Šmatlán v roce 2013 neověřeno v roce 2013 neověřeno několik jedinců ve Vých. lesní části, blízko myslivny roztroušeně ve zbytcích slatinných luk u rybníka Mordýř zbytky slatinných luk u rybníka Mordýř, bezkolencová louka pod hrází rybníka Šmatlán, bývalé zarostlé bezkolencové louky JV od rybníka Smilek v roce 2010 ověřeno, dubohabřina PR Žernov louka u Smilku – v roce 2013 neověřeno v roce 2013 neověřeno dubohabřina – PR Žernov u vodoteče v louce V ryb. Mordýř roztroušeně v lučních enklávách v lesním komplexu J od rybníka Šmatlán roztroušeně v zachovaných dubohabřinách v roce 2013 neověřeno v roce 2013 neověřeno u hráze rybníka Mordýř podmáčené partie pod hrází rybníka Šmatlán v roce 2013 neověřeno v roce 2013 ověřeno, ekoton rákosiny a zkulturněné louky J rybníka Šmatlán, vlhké okraje zkulturněných luk na ekotonu se SZ okrajem lesního komplexu Žernov v roce 2013 neověřeno



hirundinaria Viscum laxum Abies alba Arctium nemorosum Batrachium circinatum Carex bohemika

jmelí jehličnanové jedle bělokorá lopuch hajní lakušník okrouhlý ostřice šáchorovitá

C3 C4a C4a C4a C4a

Mikyška 1956 Prausová 2013 Prausová 2010 Černohous 1978 Prausová 2013

Carex cespitosa

ostřice trsnatá

C4a

Prausová 2013

Carex disticha Carex flava Carex otrubae

ostřice dvouřadá ostřice rusá ostřice Otrubova

C4a C4a C4a

Prausová 2013 Prausová 2013 Prausová 2013

Carex paniculata Carex riparia Cerastium lucorum Daphne mezereum

ostřice latnatá ostřice pobřežní rožec hajní lýkovec jedovatý

C4a C4a C4a C4a

Prausová 2013 Prausová 2013 Prausová 2013 Prausová 2013

Epipactis helleborine Galium boreale Galium elongatum Inula salicina

kruštík širolistý svízel severní svízel prodloužený oman vrbolistý

C4a C4a C4a C4a

Mikyška 1956 Prausová 2013 Prausová 2013 Prausová 2013

Listera ovata

bradáček vejčitý

C4a

Prausová 2013

Loranthus europaea Myosotis discolor

ochmet evropský pomněnka různobarvá smldník jelení

C4a C4a

Prausová 2013 Prausová 2014

C4a

Prausová 2013

Peucedanum oreoselinum Serratula tinctoria

smldník olešníkový

C4a

Prausová 2013

srpice barvířská

C4a

Prausová 2013

Silene noctiflora Sorbus torminalis Ulmus laevis Ulmus minor Utricularia australis Valeriana dioica Veronica scutellata

silenka noční jeřáb břek jilm vaz jilm habrolistý bublinatka jižní kozlík dvoudomý rozrazil štítkovitý

C4a C4a C4a C4a C4a C4a C4a

Faltysová 1994 Prausová 2010 Prausová 2013 Prausová 2013 Prausová 2013 Prausová 2013 Prausová 2013

Peucedanum cervaria

v roce 2013 ověřeno, hojně roztroušeně v lesním komplexu Žernov ojediněle podél lesních cest v roce 2013 neověřeno bývalé bezkolencové louky na JV okraji rybníka Smilek bezkolencové louky a porosty vysokých ostřic kolem rybníka Mordýř monocenózy v podmáčených částech luk roztroušeně v nízkoostřicových porostech roztroušeně ve vlhkých loukách u rybníků Mordýř, Šmatlán, hráz rybníka Smilek litorál rybníka Šmatlán litorály rybníků Mordýř, Šmatlán, Smilek podél lesních cest lesní komplex Žernov – PR i OP, lesy kolem rybníka Smilek v roce 2013 neověřeno hojně ve vlhkých loukách v PR i OP mokřadní olšiny kolem rybníků Hojně v lučních enklávách v lese J od rybníka Šmatlán, hráz rybníka Šmatlán a louky pod hrází lesní komplex Žernov, bezkolencová louka SZ rybníka Mordýř lesní komplex Žernov vlhké okraje zkulturněných luk na ekotonu se SZ okrajem lesního komplexu Žernov hráz rybníka Šmatlán, ekotonální společenstva lesního komplexu Žernov a zkulturněných luk v OP luční enkláva v lese J od rybníka Šmatlán, hráz rybníka Šmatlán bezkolencové louky a ekotony lesa a luk v celé PR i OP V břeh rybníku Šmatlán dubohabřina v OP komplexu Žernov lesní komplex Žernov – PR, OP lesní komplex Žernov – PR, OP vodní plochy všech rybníků slatinné louky SZ a V rybníka Mordýř litorály rybníků Šmatlán, Smilek a mokřadní olšiny

Houby Aureoboletus gentilis (QUÉL.) POUZAR - hřib zlatopórý - vzácný, menší druh hřibu vázaný na staré duby. Druh zařazen v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky 2006 se statutem "VU: zranitelný druh (vulnerable)". Boletus aereus BULL.: FRIES - hřib bronzový - vzácný teplomilný hřib, objevující se v doubravách. Druh zařazen v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky 2006 se statutem "VU: zranitelný druh (vulnerable)". Boletus appendiculatus SCHAEFF.: FRIES - hřib přívěskatý - ohrožený druh vzácného hřibu, objevující se v teplomilných doubravách a na hrázích rybníků. Druh zařazen v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky 2006 se statutem "NT: téměř ohrožený druh (near threatened)". Boletus depilatus REDEUILH - hřib skvrnitý - vzácný hřib z teplých dubohabřin a hrází rybníků. Druh zařazen v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky 2006 se statutem "VU: zranitelný druh (vulnerable)". Boletus impolitus FRIES - hřib plavý - vzácný hřib teplomilných doubrav a hrází rybníku. Druh zařazen v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky 2006 se statutem "NT: téměř ohrožený druh (near threatened)". Boletus radicans PERS. - hřib medotrpký - vzácný teplomilný druh znám převážně z hrází rybníků, ale také z ekologicky nepoškozených doubrav. Vytváří symbiózu s dubem a lípou.

17



Boletus rhodopurpureus SMOTLACHA - hřib purpurový - velmi vzácný teplomilný druh znám z teplých doubrav a dubohabřin. V české republice je znám jen z několika oblastí. Rezervace Žernov je Pardubickém kraji jen jediná oblast jeho výskytu, kde byl objeven teprve během mapování. Druh zařazen v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky 2006 se statutem "CR: kriticky ohrožené druhy (critically endangered)". Herbářová položka s údaji o nálezu byla uložena do přírodovědného herbáře muzea v Hradci Králové. Boletus satanas LENZ. - hřib satan - vzácný a jedovatý hřib. Roste v teplomilných lesích sybiózou vázaný převážně na dub, ale i na jiné listnáče. Zařazen v "Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky 2006" se statutem "VU: zranitelný druh (vulnerable)". Hygrophorus nemoreus (PERS.: FRIES) FRIES - šťavnatka hájní - vzácný druh šťavnatky, rostoucí v teplých listnatých lesích. Druh je třeba doplnit do červeného seznamu hub. Lactarius acris (BOLTON: FRIES) GRAY - ryzec ostrý - vzácný mykorrhizní symbiont buku. Druh zařazen v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky 2006 se statutem "EN: ohrožený druh (endangered)". Leccinum crocipodium (LET.) WATLING - kozák dubový - vzácný druh kozáku, doprovázející ekologicky kvalitní doubravy. Druh zařazen v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky 2006 se statutem "VU: zranitelný druh (vulnerable)". Peziza saniosa SCHRAD. - řasnatka modromléčná - velmi vzácná řasnatka, ronící na řezu modromléčnou tekutinu. Z celého území České republiky je známo jen několik starších nálezů. Druh zařazen v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky 2006 se statutem "CR: kriticky ohrožené druhy (critically endangered)". Informace o našem nálezu byly výše poskytnuty pro doplnění k údajům v červeném seznamu. Peziza succosa BERK. - řasnatka šťavnatá - vzácný druh řasnatky, která na řezu roní žloutnoucí tekutinu. Druh zařazen v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky 2006 se statutem "EN: ohrožený druh (endangered)". Pluteus boudieri P. D. ORTON - štítovka Boudierova - velmi vzácný a u nás málo známý druh štítovky. Prvonález pro pardubický kraj. Bude podaný návrch na doplnění do červeného seznamu. Russula viscida KUDRNA - holubinka lepkavá - mykorrhizní symbiont rostoucí v přirozených i kulturních lesích pod jehličnany i listnáči. Především ve starých porostech. Druh zařazen v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky 2006 se statutem "NT: téměř ohrožený druh (near threatened)". í

.;

Obratlovci Druhy OBOJŽIVELNÍCI čolek velký (Triturus cristatus) čolek obecný (Triturus vulgaris) mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) rosnička obecná (Hyla arborea) skokan ostronosý (Rana arvalis) skokan zelený (Rana esculenta) kuňka obecná (Bombina bombina) ropucha obecná (Bufo bufo) ropucha zelená (Bufo viridis) PLAZI zmije obecná (Vipera berus) ještěrka obecná (Lacerta agilis) slepýš křehký (Anguis fragilis) užovka obojková (Natrix natrix) PTÁCI Jeřáb popelavý (Grus grus) Bukač velký (Botaurus stellaris) Bukáček malý (Ixobrychus minutus)

ochrana

výskyt

autor

§2 §2 §2 §2 §2 §2 §3 §3 §3

? mokřady mokřady mokřady mokřady mokřady mokřady ? ?

R1992 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 S1979

§1 §2 §2 §3

? ? běžný ?

SS1972 V1994 V1994 V1994

§1

1 pár hnízdí - rybník Mordýř

§1 §1

nepravidelné hnízdění ?

LEMBERK 2013, 2014 V1994 V1993

18


Volavka červená (Ardea purpurea) Ostralka štíhlá (Anas acuta) Polák malý (Aythya nyroca) Luňák červený (Milvus milvus) Orel mořský (Haliaeetus albicilla) Orlovec říční (Pandion haeliaetus) Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) Jeřáb popelavý (Grus grus) Břehouš černoocasý (Limosa limosa) Koliha velká (Numeniua arquata) Vodouš rudonohý (Tringa totanus) Rybák černý (Chlidonias niger) Mandelík hajní (Coracius garrulus) Strnad luční (Miliaria calandra) Strnad zahradní (Emberiza hortulana) Potápka černokrká (Podiceps nigricollis) Potápka rudokrká (Podiceps grisegena) Čáp černý (Ciconia nigra) Volavka bílá (Egretta alba ) Čírka modrá (Anas querquedula) Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Krahujec obecný (Accipiter nisus) Moták pilich (Circus cyaneus) Ostříž lesní (Falco subbuteo) Včelojed lesní (Pernis apivorus) Křepelka polní (Coturnix coturnix) Tetřívek obecný (Tetrao terix) Chřástal kropenatý (Porzana porzana) Chřástal polní (Crex crex) Chřástal vodní (Rallus aquaticus) Bekasina otavní (Gallinago gallinago) Pisík obecný (Actitis hypoleucos) Vodouš kropenatý (Tringa ochropus) Rybák obecný (Sterna hirundo) Holub doupňák (Columba oenas) Kalous pustovka (Asio flammeus) Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) Dudek chocholatý (Upupa epops) Ledňáček říční (Alcedo atthis) Krutihlav obecný (Jynx torquilla) Strakapoud prostřední (Dendrocopus medius) Cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) Drozd cvrčala (Turdus iliacus) Konipas luční (Motacilla flava) Linduška úhorní (Anthus campestris) Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) Skřivan lesní (Lullula arborea) Sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) Žluva hajní (Oriolus oriolus) Kavka obecná (Corvus monedula) Potápka malá (Tachybaptus ruficollis) Potápka roháč (Podiceps cristatus) Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) Čáp bílý (Ciconia ciconia) Čírka obecná (Anas crecca) Kopřivka obecná (Anas strepera) Lžičák pestrý (Anas clypeata) Moták pochop (Circus aeruginosus) Koroptev polní (Perdix perdix) Sluka lesní (Scolopax rusticola) Výr velký (Bubo bubo) Rorýs obecný (Apus apus) Bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) Břehule říční (Riparia riparia)


§1 §1 §1 §1 §1 §1 §1 §1 §1 §1 §1 §1 §1 §1 §1 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §2 §3 §3 §3 §3 §3 §3 §3 §3 §3 §3 §3 §3 §3 §3 §3 §3

19

? ? na tahu zalétá za potravou na tahu na tahu ? na tahu ? na tahu na tahu na tahu Ředický rybník. Vazba na dutiny stromů hnízdění ? hnízdění ? hnízdění zalétá za potravou ? hnízdění zalétá za potravou, hnízdění? zalétá za potravou, hnízdění? na tahu hnízdění ? zalétá za potravou, hnízdění? hnízdění ? (historie) ? ? hnízdění nepravidelné hnízdění ? na tahu na tahu na tahu Vazba na dutiny stromů ? ? Vazba na dutiny stromů ? Vazba na dutiny stromů Vazba na dutiny stromů hnízdění ? na tahu, hnízdění ? ? hnízdění ? hnízdění ? hnízdění zalétá za potravou, zimující hnízdění hnízdění na tahu zalétá za potravou ? hnízdění na tahu hnízdění hnízdění ? na tahu zalétá za potravou ? ? na tahu zalétá za potravou

M1946 M1946 N1994 V1994 V1994 V1994 SS1972 B1992 M1946 L2001 V1994 B1992 M1946 V1994 M1946 V1994 M1946 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 M1946 V1994 M1946 V1994 D1992 V1994 V1994 V1994 V1994 M1946 SS1972 N1994 V1994 V1994 B1992 V1994 SS1972 V1994 M1946 V1994 M1946 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 SS1946 B1992 V1994 M1946 V1994 V1994 V1994



Krkavec velký (Corvus corax) Lejsek šedý (Muscicapa striata) Moudivláček lužní (Remiz pendulinus) Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Ťuhýk šedý (Lanius excubitor) Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) Husa velká (Anser anser) Labuť velká (Cygnus olor) Datel černý (Dryocopus martius) Strakapoud malý (Dendrocopus minor) Cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) Cvrčilka zelená (Locuslella naevia) Konopka obecná (Carduelis cannabina) Lejsek bělokrký (Ficelula albicollis) Lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) Pěnice slavíková (Sylvia borin) Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus) Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) Ibis hnědý (Plegadis falcinellus) Rybák bělokřídlý (Chlidonias leucoptera) Čečetka zimní (Carduelis flammea) Potáplice severní (Gavia arctica) Volavka popelavá (Ardea cinerea) Žluna šedá (Picus canus) SAVCI Netopýr rezavý (Nyctalus noctula) Netopýr ušatý (Plecotus auritus) Netopýr vodní (Myotis daubentonii) Plch velký (Glis glis) Veverka obecná (Sciurus vulgaris) Tchoř tmavý (Putorius putorius)

§3 §3 §3 §3 §3 §3 §3 I I I i i i i I i i i i i i i i migrující migrující O VU VU VU

zalétá za potravou Vazba na dutiny stromů hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění Vazba na dutiny stromů Vazba na dutiny stromů ? ? ? Vazba na dutiny stromů Vazba na dutiny stromů hnízdění zimující ? hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění (Využití dutin a puklin stromů) ? ? ? ? ? Vazba na dutiny stromů

V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 N1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 M1946 M1946 V1994 M1946 V1994 SS1972

§2 §2 §2 §3 §3 V

Úkryt v dutině stromů Úkryt v dutině stromů ? Vazba na dutiny stromů (Využití dutin stromů) ?

V1994 V1994 V1994 V1994 V1994 V1994

Vysvětlivky: ? – přesnější údaje o současném výskytu chybějí; Autoři: M = MUSÍLEK J., 1946: Ptactvo Pardubicka. Krajem Pernštýnův, Pardubice. SS= SKLENÁŘ J., SVOBODA J., 1972: Inventarizační soupis obratlovců lesa Žernov. Dep. AOPK ČR, stř. Pardubice. S = SKLENÁŘ J., ROČEK Z., 1979: Zoogeografie obojživelníků a plazů Východních Čech. KMVČ Hradec Králové. R = ROZÍNEK, K., 1992: Přehled druhů obojživelníků (osobní dopis, nepublikováno) V = VRÁNOVÁ, S. 1994: Inventarizační průzkum obratlovců v PR Žernov. ČÚOP Pardubice. Dep. Rezervační kniha PR Žernov B = BĚLKA 1992 D = DOHNAL K., 1992: Seznam kroužkovaných a pozorovaných druhů v katastru Žernov, 1987-88 (dopis, nepublikováno) L = LUMPE 2001 N = NECHVÍLE, J., 1994: Seznam savců a ptáků, evidovaných MS Chvojenec (škrtací seznam, nepublikováno)

Hmyz název druhu

Nosatec Bagous petro Potápník Hydroporus elongatulus Potápník Bidessus grossepunctatus Dryops anglicanus

aktuální početnost nebo kategorie vitalita populace v ochrany/ ZCHÚ červený seznam nelze vyhodnotit

CR

nelze vyhodnotit

(CR)

nelze vyhodnotit

CR

nelze vyhodnotit

CR

20

popis charakteru výskytu druhu (lokalita, biotop) a poznámky

BOŽA P.(2007): vyvíjí se na bublinatce (Utricularia australis) – slatiny u rybníka Mordýř - jediná lokalita v ČR !!! BOŽA P.(2007): slatiny u rybníka Mordýř – jediná lokalita v ČR !!!, zároveň jediná recentní ve střední Evropě !!! BOŽA P.(2007): slatiny u rybníka Mordýř – jedna ze 4 lokalit v ČR BOŽA P.(2007): slatiny u rybníka Mordýř – jedna ze 3 lokalit v ČR


Potápník Hydroporus scalesianus Dřepčík Longitarsus fulgens Kovařík Calambus bipustulatus Dřepčík Chaetocnema major ssp. major Zobonoska Doydirhynchus austriacus Acalyptus sericeus Aesalus scarabaeoides modrásek očkovaný Maculinea teleius otakárek fenyklový Papilio machaon batolec červený Apatura ilia


nelze vyhodnotit

CR

nelze vyhodnotit

CR

BOŽA P.(2007): slatiny u rybníka Mordýř – jedna ze 7 lokalit v ČR BOŽA P.(2007): slatiny u rybníka Mordýř

nelze vyhodnotit

NT

BOŽA P.(2007): v kůře dubů – lesy kolem rybníka Mordýř

nelze vyhodnotit

EN

BOŽA P.(2007): louka u rybníka Šmatlán

nelze vyhodnotit nelze vyhodnotit desítky jedinců hojný hojný

perleťovec prostřední Argynnis ojediněle

adippe ostruháček jilmový

BOŽA P.(2007): v brzkém jaru na borovicích – okolí slatin u rybníka Mordýř BOŽA P.(2007): na vrbách – okolí slatiny rybníka Mordýř BOŽA P.(2007): přestárlé duby a dubové pařezy – lesy kolem rybníka Mordýř

nelze vyhodnotit

ojediněle

Satyrium w - album lišejníkovec čtveroskvrnný

ojediněle

Lithosia quadra Mravenec Formica cunicularia

ojediněle

Mravenec Formica fusca

ojediněle

§2 BRANDÝSKÝ L.(2009): mokřadní louky jižně od Šmatlánu (Natura) BRAND7SKÝ L.(2009): louky §3 BRANDÝSKÝ L.(2009): ekoton – např. na topolu a vrbě

§3

BRANDÝSKÝ L.(2009): světlé teplé lesostepní ekotony

VU

BRANDÝSKÝ L.(2009): teplé lesní plochy

VU

BRANDÝSKÝ L.(2009): teplé lesní plochy na lišejnících

VU

BEZDĚČKOVI (2010): Hojný druh suchých trávníků, stepí a dalších teplejších travnatých lokalit - pouze na sušších místech u solitérních dřevin a u lesních lemů. BEZDĚČKOVI (2010): Běžný mravenec osídlující otevřené až mírně zastíněné lokality. Eurytopní, ale relativně teplomilný druh. Západopalearktické rozšíření. Pouze několik hnízd na sušších místech u solitérních dřevin a u lesních lemů.

§3

§3

Měkkýši název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

okružanka mokřadní ojediněle Sphaerium nucleus lištovka lesklá Segmentina roztroušeně nitida okrouhlice rybničná Musculium ojediněle lacustre hrachovka tupá Pisidium roztroušeně obtusale

červený seznam měkkýšů

popis charakteru výskytu druhu (lokalita, biotop)

EN

ostřicové mokřady severozápadně u r. Mordýř

VU


NT

rybník Šmatlán

NT


Vysvětlivky: Kategorie zvláště chráněných druhů vyhlášky č. 395/92 Sb – ve znění pozdějších předpisů: §1 – kriticky ohrožené druhy §2– silně ohrožené druhy §3– ohrožené druhy písmena Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR (Procházka et al. 2001): C1 - taxon kriticky ohrož., C2 - taxon silně ohrož., C3 – taxon ohrož., C4 – vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a - méně ohrož.) Rozdělení do kategorií dle Červeného seznamu (živočichové): CR – kriticky ohrožený EN – ohrožený VU - zranitelný NT – téměř ohrožený LC – málo dotčený NE - nevyhodnocený DD – taxon o němž nejsou dostatečné údaje Natura: ochrana je zajištěna Směrnicí Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (příloha II, IV) - Natura 2000

21



2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Tato přírodní rezervace byla sice vyhlášena až v roce 1995, nicméně výjimečná ochranářskopřírodovědná hodnota území převyšuje mnoho starších a více známých ZCHÚ. Shodou okolností se historicko-hospodářský vývoj promítl do přírodě blízké biodiverzity – jak tomu dosud je na většině zbylých listnatých porostů středního a nízkého lesa doplněných rybníky a mokřady u nás obecně. Na základě dlouhodobé znalosti věci lze konstatovat, že dosud zdaleka není doceněn a využit potenciál tohoto velmi cenného území. b) lesní hospodářství Rezervace Žernov se nachází na území historicky přináležejícímu Pardubickému panství s častými změnami majitele. V období 1560 – 1857 byl Pardubický velkostatek v majetku královské české koruny. Pak se rozprodával a posledním vlastníkem tohoto území byl markrabě Alexandr z Pallavicini – Velkostatek Dašice. V průběhu prvé pozemkové reformy byl pallavicinský lesní majetek rozparcelován. Současné nejstarší dubové porosty svůj vznik datují do období držby Alexandrem Pallavicinim. Jedná se o více či méně intenzivně obhospodařovaný střední (stromy z výmladků doplněny dubem ze semene) a vysoký (výhradně stromy ze semene) les. Ještě v r. 1871 je na Dašickém velkostatku obhospodařováno 418 jiter (250,8 ha) jako nízký les v 20letém obmýtí. Především díky stanovištním podmínkám na jílovitém slínu s fyziologicky nepříznivou, byť bohatou půdou, se pravděpodobně i na Žernově z většiny udržoval les nízký a později střední, výsledkem čehož je nepravá kmenovina. Právě na slínech měly dubohabřiny s jedlí největší šanci na přežití, neboť jejich vitalita zde byla značná a náročnost obdělávání či zavádění jiných dřevin daleko obtížnější než jinde. Svoji roli ovšem na zachování části nízkého lesa měla i myslivost a potřeba tvrdého palivového dříví v okolních obcích. Nejhorším zásahem do zdejší přirozené skladby pak jsou obnovní výsadby v období od 50 let 20. století, kdy ve výsadbě převažoval SM spolu s MD a dubem červeným. Přitom v obnovních cílech hospodářských směrnic lesních hospodářských plánů od 50 let po současnost je uváděna na těchto stanovištích jako hlavní dřevina DB a jako vedlejší dřeviny BK, HB, LP, MD, JD. Mimochodem SM na slínu trpí hnilobou, suchem a vývraty. c) zemědělské hospodaření: Srovnáním uváděné druhové skladby luk v historických průzkumech s aktuálním stavem je nutné konstatovat snížení druhové diverzity lučních společenstev, zánik populací některých ohrožených druhů rostlin a živočichů a zvyšování pokryvnosti konkurenčně zdatných druhů, např. rákos obecný (Phragmites australis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), třtina křovištní (Calamagrostis epigeios) apod. Díky dodržování ochranářského managementu (absence hnojení, vhodný způsob a harmonogram kosení) se stav luk výrazně zlepšuje, populace většiny zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin se zvětšují. Na loukách u rybníka Šmatlán hospodaří Zemědělská akciová společnost Býšť, která sekala louky 2x ročně (přelom května a června, srpen) mechanizací. Obhospodařovatel pozemků uvádí, že v 70 letech 20. stol. byla velká plocha těchto luk zorána a později znovu převedena na louky. Došlo též k částečnému odvodnění povrchovými stružkami. V roce 1996 tato organizace vyvezla tekutou část separované hovězí kejdy v dávce 25 t/ha na výše uvedené parcely. V rámci správního řízení o porušení ochranných podmínek přírodní rezervace byla tomuto obhospodařovateli udělena pokuta Českou inspekcí životního prostředí. V následujících letech přispívalo MŽP na kosení těchto luk prostřednictvím dotačního titulu PPK (Program péče o krajinu) finanční dotaci. Od roku 2002 22



kosení luk na výše uvedených parcelách i na velké luční enklávě v lese u rybníka Šmatlán dotuje Krajský úřad Pardubického kraje, přičemž se používá termínově postupný mozaikovitý způsob. Hodnotné fragmenty slatinných a bezkolencových luk u rybníka Mordýř a pod hrází rybníka Šmatlán jsou posledních letech pravidelně koseny. Obnovu kosení nastala též u bývalých slatinných luk V od rybníka Smilek, kde doposud přežívají zvláště chráněné druhy rostlin jako violka slatinná (Viola stagnina) a hořec hořepník (Genticana pneumonanthe). Teplomilné lemy s fragmenty suchých širokolistých trávníků a mezofilních lemů podél lesních okrajů nejsou v současnosti kosené. Lemy v kontaktu se zemědělsky intenzivně využívanou půdou degradují, eutrofizují, zarůstají dominantními trávami a náletovými křovinami. Populace významných rostlinných, ale i živočišných druhů ustupují. Pro zachování ekotonálních společenstev je nezbytné občasné kosení 1x za 3 roky (střídání kosených a nekosených úseků v tříletých intervalech, napodobení starého extenzivního způsobu hospodaření). Eutrofizace je pozorována též na rybnících. V současné době je větším zdrojem eutrofizace intenzita rybníkářského hospodaření (přikrmování, pravděpodobně i přihnojování) než splachy ze zemědělské půdy v okolí PR. d) myslivost Zcela podstatným negativním činitelem jsou škody srnčí zvěří okusem a škody černou zvěří vybíráním žaludů, což jsou limitující faktory přirozené obnovy dřevin. Přirozená obnova listnáčů a jedle je podmíněna stavem spárkaté zvěře a bude ji nutno chránit oplocením. Úživnost a celková lákavost lesních porostů (úkryt) v PR Žernov pro zvěř je vyšší než ve zbývajících částech zasahujících honiteb, tudíž normované či minimální stavy uváděné na plochu celých honiteb jsou zkreslující. Prakticky celé území PR Žernov je součástí uznané honitby Chvojenec (celková výměra 965,11 ha) honebního společenstva Chvojenec. Dále do PR zasahuje honitba Horní Ředice (celková výměra 913,86 ha) a PR ještě bezprostředně sousedí s honitbou Dolní Ředice a s honitbou Vysoké Chvojno. e) rybníkářství V rámci rybničního hospodaření došlo na rybnících k negativnímu zásahu při jejich odbahnění před vyhlášením přírodní rezervace. Při těchto odbahněních byl vyhrnut rybniční sediment na deponie na okrajích rybníků a do hodnotných slatinných a bezkolencových luk. Došlo tak ke znehodnocení některých částí vysoce hodnotných luk a mokřadů s výskytem ohrožených druhů rostlin. Na vzniklých valech se vytvořily sekundární terestrické rákosiny, nitrofilní porosty s dominantními kopřivami, bezem černým a dalšími náletovými dřevinami. Protože se jednalo o negativní zásah, jehož následky nebylo možné zcela odstranit, proběhlo správní řízení s Českou inspekcí životního prostředí, která udělila Rybničnímu hospodáství s. r. o. Lázně Bohdaneč pokutu. Přestože část deponií od rybníka Mordýř byla odvezena, u rybníka Šmatlán zůstala ponechána. Je nutné konstatovat neustále pokračující snižování druhové diverzity společenstev vodních makrofyt, která v rybnících nyní téměř chybí a v žádném případě netvoří vitální populace. Nízká průhlednost vody, velký zákal a ústup vodních makrofyt jsou jasným důkazem narušení, resp. poškození jednoho z předmětu ochrany EVL a PR Žernov. g) rekreace a sport Turistické a sportovní využití území je minimální. Z hlediska dané konfigurace terénu, velikosti území a polohy odloučeného lesního komplexu není třeba se obávat ohrožení turistikou a rekreačními aktivitami.

23



g) skládky Významné znečištění černými skládkami je podél silnice 1. třídy přičemž největší skládka různého odpadu je u lesní cesty v severovýchodním rohu

Skládka u silnice a cesty v SV okraji komplexu v porostu 6 El11 a okraji 139 A13/8

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a prováděcí předpisy, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích v platném znění a prováděcí předpisy Nařízení vlády č.318/2013 Sb., příloha - zařazení EVL na národní seznam, Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářské celek (LHC) Choceň – LČR s.p. (na období 1. 1. 2013 – 31. 12. 2022), 5. Lesní hospodářské osnovy (LHO) zařizovací obvod Holice (na období 1. 1. 2005 – 31. 12. 2014) 6. Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast 17 - Polabí (na období 1. 1. 2000 – 31. 12. 2019), 7. soubor doporučených opatření v evropsky významné lokalitě CZ0530021 Žernov, 1. 2. 3. 4.

2.4. Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

17 – Polabí LČR Choceň 509 003 218,19 ha LHP 2013 – 2022 Lesy České republiky, s.p., LS Choceň revír

24



Kategorizace lesů

les zvláštního určení - 32a (§8/2a) v přír. rezervacích: 133,04 ha les hospodářský- 10 (§9): 79,66 ha

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářské osnovy (LHO) Výměra LHO v ZCHÚ Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka Kategorizace lesů

17 – Polabí Zařizovací obvod Holice 509 806 20,10 ha + 4,04 ha nezařízeno LHP 2006 – 2015 ORP Holice – odborní lesní hospodáři drobní vlastníci pod 50 ha les hospodářský- 10 (§9): 24,14 ha

Stanovištní podmínky Žernovský komplex se nachází na přechodu 1. a 2. lesního vegetačního stupně, na živném jílovitém podloží s optimem pro dub letní – viz přehled SLT. Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů (SLT) Soubor lesních typů Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT (SLT) DBL 3 DBZ 4 HB 1,5 LP 1,5 JV JD JS 1O LIPOVÁ DOUBRAVA DB 7 HB 2 LP 1 břek 1H HLINITÁ HABROVÁ DOUBRAVA OBOHACENÁ HABROVÁ DB 6 HB 2 LP 1 (JS JV) 1 1D DOUBRAVA DB 5 HB 1 JS 2 JV 1 JL OL 1V VLHKÁ HABROVÁ DOUBRAVA DB 5 BK 3 HB 1 (JD LP) 1 JV 2B BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 6 BK 2 HB 1 LP 1 JD 2H HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA 2D OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA DB 5 BK 1 LP 1 JV 1 HB 1 JS 1 JL DB 6 JD 2 (LP HB) 1 BK 1 OS JS 2O JEDLOVÁ DOUBRAVA ULÉHAVÁ KYSELÁ BUKOVÁ DB 6 BK 3 (LP HB) 1 JD 2I DOUBRAVA OL 7 VR 2 BŘ 1 OS BŔ JS 1G VRBOVÁ OLŠINA Celkem

Výměra (ha)

Podíl (%)

110,33 16,58

45,5 6,8

2,35 3,91 31,27 33,13 18,69 15,01

1,0 1,6 12,9 13,7 7,7 6,2

9,45 1,61 242,33

3,9 0,7 100

Přirozená dřevinná skladba uvedena dle oblastního plánu rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast 17. Mapa lesních typů je přiložena. Pro posuzování stanoviště jednotlivých lesních porostů nelze brát údaj z LHP, kde je uveden jen jeden převládající lesní typ.

Druhová skladba dřevin Současná druhová skladba lesních porostů je velmi přírodě blízká, což vyplývá z předchozího způsobu hospodaření lesa středního. Mladší porosty založené ve stylu jehličnaté „mánie“ intenzivního lesnictví vznikly před založením ZCHÚ a jsou typickým protikladem etážových listnatých porostů. Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka

Název dřeviny

Jehličnany jedle bělokorá JD borovice lesní BO smrk ztepilý SM borovice vejmutovka VJ douglaska tisolistá DG BOC borovice černá jedle obrovská JDO modřín opadavý MD Listnáče

Současné Současné zastoupení (ha) zastoupení (%) 0,03 22,02 23,23 + + + + 0,99

0,01 9,10 9,60 + + + + 0,41

25

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

12,10 + + 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

5,00 + + 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00


BK DB HB JS BB JV+K L LP OL JL BR OS TR DBC KS TPS BRK Celkem


buk lesní dub zimní a letní habr obecný jasan ztepilý javor babyka javor mléč a klen lípa srdčitá a velkolistá olše lepkavá a šedá jilm habrolistý bříza bradavičnatá topol osika třešeň ptačí dub červený jírovec maďal topol šlechtěný jeřáb břek

0,02 132,37 47,43 1,45 0,02 2,18 9,92 0,61 + 0,73 0,48 + 0,48 + 0,02 + 242,00

0,01 54,70 19,60 0,60 0,01 0,90 4,10 0,25 + 0,30 0,20 + 0,20 + 0,01 + 100,00

9,68 116,16 60,50 3,87 1,69 4,84 29,04 3,39 + 0,48 0,24 + 0,00 0,00 0,00 + 242,00

4,00 48,00 25,00 1,60 0,70 2,00 12,00 1,40 + 0,20 0,10 + 0,00 0,00 0,00 + 100,00

Geograficky nepůvodní dřeviny Na území PR Žernov se nacházejí ojediněle vtroušeny borovice černá, dub červený, borovice vejmutovka, javor jasanolistý a modřín evropský. Jakékoli šíření geograficky nepůvodních dřevin na území PR je nepřípustné a odporuje to základnímu poslání rezervace. Věková struktura Z údajů o věkové struktuře porostů podle věkových stupňů z LHP vyplývá, že jsou zde ve výrazné převaze staré porosty ve věku blížícímu se obmýtí a tzv. přestárlé porosty. Nepůvodní porosty jsou zpravidla mladšího věku. Stupně přirozenosti lesních porostů Hodnocení stupňů přirozenosti lesních porostů bylo provedeno dle vyhlášky č. 64/2011 Sb., podle tabulek hodnocení v příloze č. 2. Legenda a zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů Stupně přirozenosti lesních porostů

Skladba dřevin 1. (%) 2. 0-5 +

1. Les původní 0-5

+

2. Les přírodní 0-10

+

3. Les přírodě blízký

4. Les kulturní 5. Les nepůvodní

0-50

-

51-100

-

Přípustné způsoby ovlivnění lesních porostů 1. mýtní těžba jednotlivých stromů (toulavá t.) před více než 100 lety, 2. odvoz odumřelého dříví před více než 50 lety, 3. pastva domácích zvířat nebo chov spárkaté zvěře v minulosti, přičemž tyto vlivy na druhovou skladbu, strukturu a texturu dřevinné složky jsou v současnosti zanedbatelné 1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na méně než 1/4 plochy (v současnosti ne), mýtní těžba s následnou sekundár. sukcesí lesa v minulosti, 2. zásahy sledující cíle ochrany přírody v minulosti (v současnosti ne), 3. odvoz odumřelého dříví v posledních 50 letech (v současnosti ne) 1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na více než 1/4 plochy (v současnosti ne), 2. v současnosti pouze zásahy sledující cíle ochrany přírody (zásahy managementové), 3. nahodilá těžba živých stromů (BO, SM) nalétnutých kůrovci a odvoz tohoto dříví v současnosti

Les s významným zastoupením přirozené dřevinné skladby, ale nadále produkčně hospodářsky využívaný Les s významným zastoupením nepůvodní dřevinné skladby a nadále produkčně hospodářsky využívaný

Barva v Zastou mapě pení % zelená

0

hnědá

0

žlutá

7

modrá

62

červená

31

1. přítomnost stanovištně a geograficky nepůvodních dřevin 2. přítomnost všech hlavních geograficky a stanovištně původních druhů dřevin, tj. druhů s předpokládaným původním zastoupením více než 20%, v zastoupení nejméně 1%

Přílohy: 26



T1 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ M3a – mapa lesnická (na podkladě lesnické mapy obrysové 1:10 000) M3b - mapa dílčích ploch a objektů – nelesní pozemnky M4 - mapa lesnicko-typologická podle aktualizace OPRL M5 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (na podkladě lesnické mapy obrysové a SMO)

2.4.2 Základní údaje o rybnících Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha (ha) Využitelná vodní plocha (ha) Plocha litorálu (ha) Průměrná hloubka (m) Maximální hloubka (m) Postavení v soustavě Vlastník / Uživatel Manipulační řád

Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Průtočnost – doba zdržení

Šmatlán 16,16 9,50 6,70 0,9 1,8 obtokový/boční Rybniční hospodářství s.r.o. Lázně Bohdaneč HUHO 6840/2010/ŽPSÚ/Kř 2011-2013 jednohorkový polointenzivní KÚ Pardubického kraje č.:8438-8/2009/OŽPZ/Ze do 31.12.2013 rybník IV kategorie – chybí bezpečnostní přeliv

Mordýř 9,96 7,50 2,60 0,9 2,0 druhý v pořadí Rybniční hospodářství s.r.o. Lázně Bohdaneč HUHO 8319b/2010/ŽPSÚ/Kř 2011-2020 jednohorkový polointenzivní KÚ Pardubického kraje č.:8443-6/2009/OŽPZ/Vt do 9.4.2013 rybník IV kategorie – chybí bezpečnostní přeliv

Smilek 10, 89 6,80 2,00 0,7 0,98 první v pořadí Rybniční hospodářství s.r.o. Lázně Bohdaneč HUHO 8319c/2010/ŽPSÚ/Kř 2011-2020 jednohorkový polointenzivní KÚ Pardubického kraje č.:8441-6/2009/OŽPZ/Vt do 22.12.2015 rybník IV kategorie

napouštění/vypouštění činí: 90/21 dnů



Kvalita vody

průhlednost 24 cm průhlednost 25 cm průhlednost 24 cm pH 8,53 pH 8,45 pH 8,14 konduktivita 660 µS. m-1 konduktivita 520 µS. m-1 konduktivita 531 µS. m-1 22.8.2013, 18.00 7.8.2013, 18.00 21.7.2013, 18.00 * identifikátor vodního toku podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. ** lososové nebo kaprové vody podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. ***pokud tyto dokumenty existují, uvede se jejich číslo a datum jejich schválení rozhodnutím příslušného úřadu a doba jejich platnosti.

Rybníky Mordýř a Šmatlán jsou součástí rybniční soustavy společně s Ředickým rybníkem a byly postaveny před rokem 1955. Rybník Mordýř je průtočný a je napájen bezejmenným potokem vedoucím od rybníka Smilek. Zatopená plocha činí 6 ha, hloubka max. je 2 m, prům. 0,9 m. Použití: třecí- výtažník – komora. Průměrná doba napouštění/vypouštění činí: 120/12 dnů. Jeho parcela č. 639 je v současné době tvořena otevřenou vodní plochou. Vodní plocha zasahuje z části do parcel 636/1, 637, 640, 642, 645/1, 651/1. Ve vegetační sezóně 2004 nebyla ve vodě zaznamenána vodní makrofyta. V r. 2006 našel v rybníce entomolog J. Krátký bublinatku jižní. V roce 2013 byly v rybníku nalezeny pouze bublinatka jižní (Utricularia australis), růžkatec ostnitý (Ceratophyllus demersum), stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum) a rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus). Průhlednost vody v první polovině srpna byla velmi nízká – pouze 25 cm, pH vody bylo 8,45 a el. vodivost 520 µS. m-1. Kvalita vody a tím i výskyt vodních makrofyt je na rybníku negativně ovlivněn chovem ryb a jejich přikrmováním. Taktéž vysoká početnost kachen se výrazně podílí na eutrofizaci. V severozápadní a východní části na vodní plochu navazují rákosiny. Část z těchto rákosin je však terestrická, protože vznikla druhotně na deponiích. vyhrnutého sedimentu (z roku 1995). V severovýchodní části na vodní plochu navazují mokřadní vrbiny a olšiny, které jsou z části dosázené olší lepkavou. Jižní břeh rybníka je tvořen úzkou rákosinou a vysázenou řadou topolu 27



kanadského a náletovými dřevinami. Na rákosiny na západním, severozápadním a severovýchodním břehu navazují bezkolencové a slatinné louky, na nichž bylo obnovo kosení po dlouhém období bez managementu. Na hrázi u rybníka Mordýř se v současné době nachází pravidelně kosený travní porost a vysázené břehové porosty. Rybník Šmatlán je boční rybník, napájený z Drahošského potoka. Zatopená plocha činí 12 ha, hloubka max. je 1,8 m, prům. 0,9 m; zarostlé plochy je 35 %. Použití: třecí- výtažník – komora. Průměrná doba napouštění/vypouštění činí: 90/21 dnů. Na p. č. 2021 jsou poměrně hodnotné rákosiny tvořené rákosem obecným (Phragmites australis), orobincem širolistým (Typha latifolia), orobincem úzkolistým (T. angustifolia) a zblochanem vodním (Glyceria maxima). Podél jižního břehu jsou na starých deponiích vytěženého rybničního sedimentu terestrické rákosiny s vysokým podílem nitrofilních druhů, především kopřiv, bezu černého a dalších náletových dřevin. Nejkvalitnější partie rákosin jsou na vnitřních okrajích obou lagun ve východní části rybníka. Bohužel jejich mladé výhony jsou intenzivně spásány kachnami a labutěmi, kterých na rybníku hnízdí vysoký počet. Ve vegetační sezóně 2004 byl ve vodě zaznamenán z vodních makrofyt pouze rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus), jeho vitalita byla velmi nízká. Zanedbatelný výskyt vodních makrofyt v roce 2013 úzce souvisel s nízkou kvalitou vody, jejím zákalem i zápachem. Intenzita chovu je neúměrná podmínkám, které biotop potřebuje k udržení optimální trofie a dostatečné druhové diverzity. Průhlednost vody byla v první polovině srpna 25 cm, pH 8,53 a elektrická vodivost 660 µS. m-1. Z vodních makrofyt byly zastoupeny pouze rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus) a rdest maličký (P. pusillus agg.). Rybník Smilek: Jedná se o rybník o velikosti podobné r. Mordýř obklopený ze všech stran lesem na parcelách 631/1 a 631/2 v k.ú. H. Ředice. Přestože historicky patřil rybník Smilek s nejbližším okolím k botanicky i zoologicky nejbohatším lokalitám, nebyl začleněn do přírodní rezervace. Teprve v rámci evropsky významné lokality by měla být zajištěna ochrana tohoto území. Na hrázi rybníka jsou kromě mokřadních a nitrofilních druhů zastoupeny i druhy teplomilné, např. pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus), kručinka barvířská (Genista tinctoria), černýš hajní (Melampyrum nemorosum). Při odbahnění rybníka Smilek byly vytvořeny mělčiny podél východního, severního a částečně i západního břehu. V současné době jsou mělčiny zarostlé porosty rákosu obecného (Phragmites australis), zblochanu vodního (Glyceria maxima), vysokých ostřic (Carex acutiformis, C. riparia, C. elata apod.). Tyto mělčiny jsou vhodné i pro vodní makrofyta. V roce 2004 na vodní hladině rostly rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus), stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), okřehek menší (Lemna minor), v roce 2013 zejména bublinatka jižní (Utricularia australis) a okřehky (Lemna minor, Lemna trisulca). Začátkem srpna v roce 2013 byla průhlednost vody pouze 25 cm, pH 8,14 a elektrická vodivost 531 µS. m-1. Z toho vyplývalo též nízké zastoupení vodních makrofyt. Probíhá zde rybniční hospodaření, jehož intenzita je příliš vysoká na to, aby se v lokalitě mohla vyskytovat vodní makrofyta uváděná z minulosti (např. Potamogeton x angustifolius). Negativně lokalitu ovlivnila odbahnění v minulosti, při nichž byl ponechán vytěžený sediment podél severního, částečně i západního břehu rybníka. V roce 2004 byl v lokalitě zaznamenán hojný výskyt užovky obojkové a volavky popelavé (7.8.2004 – přes 20 jedinců).

2.4.4 Základní údaje o zemědělské půdě Bezkolencové louky byly v minulosti nejhojnějším typem luk v celé přírodní rezervaci. Zůstaly zachovány na velké luční enklávě v lese u rybníka Šmatlán (p. č. 353/3,4; 355/3, 358), u rybníka Mordýř (p. č. 645/2 č.) a v OP pod hrází rybníka Šmatlán (p. č. 2029, 2032). Společným znakem všech těchto luk je dlouhodobá absence kosení, která směřovala k dominanci konkurenčně zdatných trav (především bezkolence modrého – Molinia caerulea, metlice trsnaté – Deschampsia cespitosa, třtiny křovištní – Calamagrostis epigeios) a širokolistých bylin (např. pcháč šedý – Cirsium canum, oman vrbolistý – Inula salicina atd.). 28



Velká luční enkláva v lese jižně od rybníka Šmatlán je od roku 2002 po částech jednou ročně kosena. Díky kosení začaly být ovlivňovány konkurenční vztahy mezi rostlinami ve prospěch bylin (např. upolín nejvyšší – Trollius altissimus, bukvice lékařská – Betonica officinalis, čertkus luční – Succisa pratensis, koromáč olešníkový - Silaum silaus apod.). Vzhledem k dlouhodobé absenci kosení je v současnosti nutná kombinace kosení mechanizací a křovinořezem (dokosení okrajů, popř. odvodňovacích stružek). Objevila se tu i významná populace modráska očkovaného. Velmi hodnotný je fragment bezkolencové louky v OP pod hrází rybníka Šmatlán, kde byly zaznamenány ohrožené druhy rostlin (prstnatec májový – Dactylorhiza majalis, hořec hořepník – Gentiana pneumonanthe). Tato louka je v posledních letech pravidelně kosená, tím se zlepšuje druhová diverzita i snadnost kosení (dříve měly louky bultovitý charakter – trsy bezkolence, metlice trsnaté). V podmáčených partiích dominují vysoké ostřice, dochází k šíření rákosu. Pro zachování bezkolencové louky je nezbytné kosení datované do období dozrání a vysemenění vstavačovitých vstavačovitých rostlin (v partiích s rákosem nutné kosení v době jeho květu). Bezkolencové louky u rybníka Mordýř jsou značně degradované, jejich veliká část na p. č. 651/2, 653, 654, 659 byla zcela nevhodně zalesněna borovicí lesní. Vzhledem k tomu, že bylinné patro na těchto zalesněných pozemcích má stále charakter bezkolencové louky s dominantním bezkolencem, je žádoucí borovici vyřezat a obnovit louku pravidelným kosením. Pravidelné kosení bezkolencových luk je nutné i na p. č. 363/1 č., 645/2 č. Sklizená biomasa musí být ze všech luk odstraněna. 1. Mozaiky slatinných a bezkolencových luk sv. Caricion davallianae, Molinion (645/1 č., 651/1 č.) Na severovýchodním okraji rybníka Mordýř zůstaly zachovány fragmenty slatinných luk v mozaice s bezkolencovými loukami. V nekosených a bultovitých porostech se vyskytují ohrožené druhy rostlin (ostřice Davallova – Carex davalliana, prstnatec májový – Dactylorhiza majalis) a další významné druhy z Červeného seznamu ČR a VČ. Tyto porosty je nutné kosit 1 x ročně po vysemenění ohrožených druhů rostlin (tj. 2. polovina července, srpen) a odstraňovat biomasu mimo lokalitu. Průběžně je vhodné odstraňovat nežádoucí náletové dřeviny. 2. Porosty vysokých ostřic (např. p. č. 651/1) Porosty vysokých ostřic doprovázejí rákosiny, podmáčené partie v loukách. Rozsáhlý porost tvoří v litorálu a v navazujících loukách severovýchodně a východně rybníka Mordýř. Hojné jsou též podél břehů rybníka Smilek. Udržování těchto společenstev lze zajistit občasným pokosením 1x za 3 roky. Sklizenou biomasu je nutné odstranit mimo lokalitu (u rybníka Smilek je možné též kompostování sklizené hmoty v méně kvalitních částech okolních lesních porostů, avšak mimo fragmenty bývalých bezkolencových luk u V břehu rybníka). 3. Fragmenty teplomilných trávníků (sv. Bromion), mezofilních luk (sv. Arrhenatherion) a mezofilních lemů (sv. Trifolion medii) a vysokých mezofilních křovin (sv. Berberidion) a) teplomilné trávníky sv. Bromion. Fragmenty teplomilných trávníků sv. Bromion na hrázi rybníka Šmatlán, v mozaikách s vysokými mezofilními křovinami podél lesních okrajů jsou v současné částečně kosené. Vyšší trofie v této lokalitě umožňuje pronikání mezofilních mezii druhy teplomilné. Dominují druhy mezofilních bylinných lemů sv. Trifolion medii a mezofilních trávníků sv. Arrhenatherion. Příčinou tohoto stavu je dlouhodobá absence kosení v předchozím období, malá rozloha a stabilita těchto společenstev, samozřejmě též jejich ekotonální poloha. Dochází zde k mísení druhů více fytocenóz. K dominantám patří válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), jehlice trnitá (Ononis spinosa) apod. Pro obnovu a zvýšení druhové diverzity by bylo vhodné občasné pokosení (pravidelné kosení všech ploch najednou je nežádoucí z hlediska entomofauny - živné rostliny, důležité dokončení vývoje stadií hmyzu). b) mezofilní lemy sv. Trifolion medii. Fragmenty společenstev mezofilních lemů sv. Trifolion medii tvoří mozaiky s vysokými mezofilními křovinami podél lesních okrajů. V současné době jsou nekosené, mají ekotonální charakter. Kromě náletových dřevin sv. Berberidion se v nich

29



nejčastěji vyskytují druhy jako řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jahodník obecný (Fragaria vesca), oman vrbolistý (Inula salicina), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), smldník jelení (Peucedanum cervaria) atd. Pro obnovu a zvýšení druhové diverzity by bylo vhodné občasné pokosení (pravidelné kosení všech ploch je nežádoucí z hlediska entomofauny - živné rostliny, důležité dokončení vývoje stadií hmyzu). Rozsah těchto lemů je žádoucí rozšířit v prostoru navazujícím na jižní okraj hráze rybníka Šmatlán. V současné době je zde vzrostlý nálet topolu osiky (Populus tremula), ale v bylinném patře jsou stále zastoupeny výše jmenované druhy mezofilních lemů. Tento zásah by výrazně pomohl zejména populacím bezobratlých. c) mezofilní louky sv. Arrhenatherion . Mezofilní louky se v lokalitě dříve pravděpodobně nevyskytovaly. Vzhledem ke geologickému podloží, půdnímu substrátu a vodnímu režimu se na slínovcovém podloží přirozeně vyskytují širokolisté trávníky sv. Bromion, mezofilní lemy sv. Trifolion medii, bezkolencové louky sv. Molinion a vápnitá slatiniště sv. Caricion davallianae. Přítomnost mezofilních luk sv. Arrhenatherion v PR je spíš výsledkem celkové eutrofizace prostředí, zvyšování vlhkosti v loukách v souvislosti s absencí kosení a hromaděním stařiny. Druhy sv. Arrhenatherion pronikají do nekosených trávníků popsaných v bodech 8 a) a 8 b), ale také do bývalých bezkolencových luk, v nichž byl narušen vodní režim a poměr živin v půdě. Prvky ovsíkových luk lze vysledovat ve zkulturněných loukách u rybníka Šmatlán. Mezofilní louky sv. Arrhenatherion by měly být koseny 1 – 2 x ročně včetně odstraňování biomasy mimo lokalitu. d) vysoké mezofilní křoviny sv. Berberidion. Vysoké mezofilní křoviny sv. Berberidion jsou ekotonální společenstva, která tvoří mozaiky společně s mezofilními lemy sv. Trifolion medii. V křovinách dominuje trnka obecná (Prunus spinosa), javor babyka (Acer campestre), jilm menší (Ulmus minor) apod. Jedná se o významný biotop pro zpěvné ptactvo a hmyz. Pěkně vyvinuté křoviny tohoto typu jsou na Z okraji lesního komplexu Žernov u rybníka Šmatlán a na jižním okraji téhož lesního komplexu u rybníka Mordýř. 4. Zkulturněné louky - dříve bezkolencové a slatinné louky. V bývalých bezkolencových (pravděpodobně i slatinných loukách) u rybníka Šmatlán lze vysledovat prvky ovsíkových luk. Jejich šíření a vysoký podíl v těchto loukách souvisí s narušením vodního režimu a změnami poměru živin (hnojení kejdou) v minulosti. Pravděpodobně došlo i k dosevu travní směsi (přítomnost a vysoký podíl druhů užívaných do komerčních travních směsí, např. jílek vytrvalý – Lolium perennis, kostřava luční – Festuca pratensis apod.). Přesto jsou v těchto loukách zastoupené druhy bezkolencových luk, např. koromáč olešníkový (Silaum silaus), svízel severní (Galium boreale), bukvice lékařská (Betonica officinalis), pcháč šedý (Cirsium canum), ocůn jesenní (Colchicum autumnale), v podmáčených místech bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis), ostřice dvouřadá (Carex disticha), ostřice štíhlá (Carex gracilis) apod. Louky lze kosit mechanizací. Je vhodné je kosit termínově postupně mozaikovitě 2 x ročně a odstraňovat biomasu mimo lokalitu (v ideálním případě seno, možnost vyklepání semen druhů sv. Molinion a rychlejší obnova bezkolencové louky). 5. Kulturní louky. Kulturní louky v ochranném pásmu západně od rybníka Šmatlán jsou tvořené druhy z kulturních směsí, ale úspěšně se do nich šíří i druhy bezkolencových luk. Současné pravidelné kosení pomáhá procesu zvyšování druhové diverzity. Velkým zdrojem diaspor druhů bezkolencových luk, popř. mezofilních lemů či suchých širokolistých trávníků jsou ekotonální společenstva a fragment bezkolencové louky pod hrází rybníka Šmatlán. Ve stávajícím pravidelném kosení je vhodné pokračovat v následujícím období (terminově postupné kosení 2x ročně a odstraňování biomasy mimo lokalitu). Přílohy: T2 tabulka „Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich“ M3b - mapa dílčích ploch a objektů nelesních pozemků (1 : 10000, na podkladě katastrální mapy)

30



2.4.5 Základní údaje o ostatních pozemcích a objektech Rákosiny (porosty rákosu, orobince, zblochanu vodního) a) v litorálech rybníků Šmatlán, Mordýř a Smilek. Rákosiny v litorálech rybníků jsou místy znehodnoceny zbytky starých deponií rybničního sedimentu, na nichž vyrostla terestrická rákosina s nitrofilní vegetací a náletovými dřevinami. K nejkvalitnějším rákosinám patří porosty rákosu obecného (Phragmites australis), orobince širolistého (Typha latifolia), orobince úzkolistého (T. angustifolia) a zblochanu vodního (Glyceria maxima) v severovýchodní části p. č. 403 na rybníku Šmatlán. Jedná se především o partie rákosin na vnitřních okrajích dvou lagun ve východní a jedné laguny v jihozápadní části rybníka. Pro jejich regeneraci je vhodné občasné kosení žací lodí nebo na ledě 1x za 3 – 5 let. Kosení lze použít i k zabránění šíření rákosu a orobince směrem do rybníka (cca 10 m široký pás). U rybníka Mordýř jsou kvalitní partie po okrajích celého rybníka, ale místně jsou také znehodnoceny zbytky starých deponií rybničního sedimentu, na nichž vyrostla terestrická rákosina s nitrofilní vegetací a náletovými dřevinami. Také u tohoto rybníka je žádoucí odstranění části deponie u V břehu a občasné pokosení vybraných partií litorálních rákosin. Znehodnocené rákosiny jsou hlavně u rybníka Šmatlán, a to nejen přítomností starých deponií bahna, ale též velkým tlakem vodního ptactva, který se projevuje jak intenzivním okusem mladých částí rostlin, tak eutrofizací z velkého množství exkrementů. b) v podmáčených plochách. Podél vodotečí a v mokřadu na p. č. 2032 v ochranném pásmu jsou maloplošné porosty rákosu, místy doprovázené porosty vysokých ostřic. Pro jejich regeneraci je vhodné občasné pokosení 1x za 3 – 5 let. Zároveň je nutné bránit jeho šíření do okolních lučních porostů, a to pravidelným kosením luk (1. kosení musí být provedeno v době kvetení rákosu, aby bylo proti rákosu účinné) a odstraňováním sklizené biomasy mimo lokalitu. Deponie rybničního sedimentu zarostlé ruderální vegetací, náletovými dřevinami a terestrickým rákosem (Šmatlán, Mordýř). Na starých deponiích vytěženého rybničního sedimentu vznikly u obou rybníků terestrické rákosiny s vysokým podílem nitrofilních druhů, především kopřiv (Urtica dioica), bezu černého (Sambucus nigra) a dalších náletových dřevin (bříza bělokorá – Betula pendula, vrba jíva – Salix caprea, v. popelavá – S. cinerea, dub letní – Quercus robur atd.). Jedná se o druhotná stanoviště velice náchylná k další ruderalizaci. Vysoké deponie navíc znemožňují komunikaci vodní plochy s navazujícími vlhkými loukami. Z těchto důvodů je žádoucí především u rybníka Šmatlán odstranit staré deponie podél jižního břehu (s výjimkou vybraných soliterních dřevin, např. dubů, vrb) a ve vybraných partiích vytvořit litorální pásmo, které bude bezprostředně komunikovat s vlhkou loukou. Vzniknou tak nová stanoviště pro litorální společenstva (bahničky, sítiny, druhy obnažených den apod.). V ostatních partiích bude po odstranění deponií komunikovat vodní plocha s loukami přes ponechaný pruh rákosin. Zároveń je žádoucí obnova vodní laguny v jihozápadní části rybníka Šmatlán pro vodní rostliny a ptactvo. V místech přechodu vodní plochy rybníka Mordýř a mokřadní olšiny u východního břehu je vhodné odstranit starou deponii rybničního sedimentu a zajistit tak přímou komunikaci vodní plochy s mokřadní olšinou a mokřadní vrbinou. Hráze rybníků Mordýř a Šmatlán, komunikace, stavby a zahrady a) hráze rybníků Šmatlán, Mordýř: Na hrázi u rybníka Mordýř se v současné době nachází pravidelně kosený travní porost a vysázené břehové porosty. V tomto obhospodařování lze dále pokračovat. Zároveň je žádoucí postupná rekonstrukce navazující řady topolu kanadského (JV břeh rybníka Mordýř) a náhrada geograficky původními dřevinami (např. dub letní, vrba bílá). Není vhodné provést obměnu všech topolů jednorázově, nýbrž je nutné ponechat vybrané jedince kvůli arborikolním druhům hmyzu. Po hrázi rybníka Šmatlán vede cesta s doprovodnými vysázenými a náletovými dřevinami. Velmi hodnotné, bohužel degradované jsou zbytky suchých širokolistých trávníků a ovsíkových luk.

31



b) komunikace: U komunikací je žádoucí zachovat stávající charakter, tj. zemní komunikace bez asfaltového povrchu. Na okraje stávajících komunikací je vázaná vegetace, která snáší mechanické narušení. c) stavby a zahrady: Myslivecká chata a navazující zahrada zabírají malou plochu PR v lesním komplexu – orientační a základní přístupové místo do ZCHU. Důležité je zabránit šíření záměrně pěstovaných rostlin z této zahrady do okolí. Některé z nich by se mohly v PR chovat invazně. Diaspory těchto geograficky nepůvodních rostlin se mohou šířit jak spontánně (vítr, voda apod.), tak také vlivem člověka (vyvážení organické hmoty včetně semen a dalších rozmnožovacích částí rostlin mimo zahrady). Umělé výsadby dřevin mimo les. Liniová výsadba topolu kanadského byla provedena podél východního břehu rybníku Mordýř. V současné době je porost topolu kanadského již přestárlý, proto je žádoucí jeho postupná rekonstrukce a náhrada geograficky původními dřevinami (např. dub letní, vrba bílá). Není vhodné provést obměnu všech topolů jednorázově, nýbrž je nutné ponechat vybrané jedince kvůli arborikolním druhům hmyzu. Na p. č. 651/2, 653, 654, 659 byly bývalé bezkolencové louky zcela nevhodně zalesněny borovicí lesní. Vzhledem k tomu, že bylinné patro na těchto zalesněných pozemcích má stále charakter bezkolencové louky s dominantním bezkolencem, je žádoucí borovici z větší části vyřezat a obnovit pravidelným kosením bezkolencové louky. Bezlesé plochy v lesních porostech, (bývalá lesní školka) - (p. č. 633 č.). Momentálně jsou obě plochy silně ruderalizované a nejvhodnějším řešením by bylo zalesnění jedlí bělokorou. Zahájením pravidelného kosení by se sice dosáhlo lučního porostu, ale jeho druhová diverzita by se výrazně nezvýšila. Porosty náletových dřevin. Porosty náletových dřevin nastupují na neudržovaných plochách v případě, že se vytvoří dostatečné podmínky pro uchycení semenáčků dřeviny (odumírající porosty rákosu s otevřenými plochami bez konkurenčního tlaku rákosu – odumřelá biomasa, dlouhodobě nekosené louky s nahromaděnou stařinou, s otevřenými plochami bez konkurenčního tlaku lučních druhů atd.). Na vlhkých stanovištích tvoří nálet především keřové vrby, olše lepkavá, na sušších stanovištích pionýrské druhy jako bříza bělokorá, topol osika nebo druhy vysokých mezofilních křovin jako trnka obecná, krušina olšová apod. Zpravidla vytvářejí významnou rozptýlenou zeleň, která nabízí vhodné podmínky pro zpěvné ptactvo a hmyz. Přílohy: T2 tabulka „Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich“ M3b - mapa dílčích ploch a objektů nelesních pozemků (1 : 10000, na podkladě katastrální mapy)

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Lesní porosty Poměrně rozsáhlé staré habrodubové, z většiny etážové porosty byly v 70. letech rozčleněny několika náseky a zalesněny převážně SM a MD. Pak se obnova zastavila, mezitím bylo vyhlášeno toto chráněné území. Těžby mají od té doby charakter probírek a výběrné seče. Poslední rozsáhlý celoplošný výběr byl proveden na začátku r. 2004 v němž převažoval výběr zdravotní. Protože chybí střední generace doubrav, je jediným možným řešením obnovy starých mýtných dubohabřin postupná skupinovitá obnova se vznikem horizontálně maloplošně strukturované dvougenerační dubohabřiny případně na části návrat ke střednímu lesu Zároveň bude muset být ponechána kostra porostu z vybraných, zpravidla nejstarších jedinců DB, HB, BK, JD do stadia rozpadu (cca 15 – 20

32



% zásoby). Zcela nevhodně je např. provedena těžba v porostní skupině 140A10 (nyní OP). Jde o typické schématické nepřirozené holoseče – násek s vytěžením všech stromů všech etáží. Je potřeba nevyznačovat těžbu v protáhlém pásu, ale šachovnicovitě a zcela nutné je ponechat v každé etáži několik životaschopných jedinců listnáčů stát. Luční porosty Na loukách u rybníka Šmatlán (p. č. 387/1, 398/6, 365/1 k. ú. Dolní Ředice) hospodaří Zemědělská akciová společnost Býšť, která seká louky mechanizací. Od roku 1997 přispívalo MŽP na kosení luk na výše uvedených pozemcích prostřednictvím dotačního titulu PPK (Program péče o krajinu) finanční dotaci. Od roku 2002 kosení luk na výše uvedených parcelách i na velké luční enklávě v lese u rybníka Šmatlán dotuje Krajský úřad Pardubického kraje. Největší luční plochy jsou sečeny mozaikovitým způsobem seče tak, že část (1/3-1/2) každé louky, či větší plochy, je ponechána ve vzrostlém stavu do následující seče v podzimním období. Sečení pak probíhá postupně od června do září a posečená biomasa je sušena na seno a odvážena z lokality. Cílem výše zmíněného managementu by mělo být vytvoření mozaiky luční vegetace s rozdílnou fenofází. Kde se vždy alespoň třetina luční plochy nachází ve fázi kvetení (resp. se na ní musí nacházet vzrostlý luční porost, viz. úkryty pro vývojová stadia hmyzu). Jen tak lze účinně chránit gildu lučních herbivorů. Bezkolencové louky na západě PR v lese jsou také sečeny mozaikovitým způsobem, vždy je půlka louky posečena a půlka zůstává ve vzrostlém stavu do další seče V posledním období dochází i ke kosení hodnotných fragmentů slatinných a bezkolencových luk u rybníka Mordýř, a k redukci nežádoucího zalesnění borovicí lesní (p. č. 645 /1 č., 651/2, 653, 654, 659 ). Na těchto pozemcích je nutné zčásti obnovit louky a nežádoucí výsadbu borovice lesní zredukovat. Problém pak je okrajová mokrá louka na východě PR u rybníka Mordýř Je dlouhodobě bez zásahů a nachází se zde i ložiska invazivní třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Pro zlepšení stavu je potřeba zavést plošnou seč ( první tři roky dvakrát ročně, následně sekat jen jednou ročně), případně ještě ponechávat nepokosené nektaronosné rostliny. První seč třtiny musí být provedena na začátku jejího kvetení, aby došlo k jejím potlačení, nikoli k její regeneraci. Po stabilizaci porostů lze přejít opět k rotačnímu způsobu seče, kdy část této louky zůstane neposečená a poseče se až na konci sezony, či v příštím roce. Fragmenty suchých širokolistých trávníků a mezofilních lemů u hráze rybníka Šmatlán a podél lesních okrajů je nutné udržovat občasnou sečí, aby nedegradovaly a obsahovaly živné rostliny pro bezobratlé. Jinak bude docházet k jejich zarůstání dominantními trávami a náletovými dřevinami a bude klesat jejich diverzita. Pro zachování těchto biotopů je nezbytné kosení v intervalu 3-5 let, ideálně každoročně posekat jiný úsek tak, aby se střídaly posekané a nepokosené plochy. Rybníkářství Na základě rozhodnutí KÚ Pardubice z r. 2009 lze na rybnících používat krmiva, hnojiva a dezinfekční látky. V současné době je zde sledována vysoká eutrofizace vodního prostředí a absence vodních makrofyt. Velkým problémem všech rybníků je též eutrofizace vodním ptactvem, zejména labutěmi. Zanedbatelný není ani požer mladých prýtů rákosinových druhů těmito živočichy.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Případná kolize mezi botanickým a entomologickým přístupem k péči o luční porosty je eliminována termínově postupným sečením luk (sečení každé plochy postupně po částech v rozmezí až jednoho měsíce) a ponecháváním neposečené části.

33



Bezkolencová louka v enklávě na západě komplexu nedaleko r. Šmatlán s ponechaným nesečeným pruhem

Při velkém odclonění při nepřítomnosti středního stinného HB patra dochází k masivnímu náletu HB z okolí

34



3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Základem péče o vymezené území je snaha o zachování a zlepšení jeho stávajících hodnot. a) Péče o lesy 1.

2.

3.

4.

5.

6. 7. 8.

9.

Hospodaření v lesích ZCHÚ je nutno diferencovat podle stupňů přirozenosti lesních porostů. Tento způsob diferenciace managementu je v lesích chráněných území vhodnější než běžně používaný způsob diferenciace dle hospodářských souborů, věkových stupňů a porostních typů, který je zavedený v lesích hospodářských. Způsob a intenzita hospodaření je zde odvislá od ekologických nároků hlavní dřeviny dubu na dostatek světla a od faktu okusu přirozené obnovy zvěří. Kompromisem mezi nároky na ochranu přírody a možnostmi ekonomicky a technicky reálně zde i nadále hospodařit, je skupinová (skupinovitá) forma hospodaření s velikostí skupinovité seče 0,10 – 0,30 ha podle druhu obnovované dřeviny (DB či JD, BK, LP) a poloze seče (severní či jižní strana) bez rozšiřování přířazováním, ale za vzniku nepřetržitě mozaikovité horizontální a vertikální struktury. Při jakýchkoli těžebních zásazích se ukazuje téměř nezbytné před provedením zásahu konzultaci s orgány ochrany přírody. Jinak hrozí, že osoba provádějící těžební práce poruší zákonné ochranné podmínky předmětu ochrany V území je nezbytné respektovat a využívat přirozené spontánní projevy i dynamiku lesních ekosystémů. Obnova lesních porostů by měla být prováděna tak, aby vznikaly přírodě blízké lesní porosty odpovídající prostorové, věkové a druhové skladby. Obnova v přírodě blízkých porostech musí vesměs respektovat přirozenou druhovou skladbu a v nepřirozených porostech bude nutné obnovit původní biodiverzitu ve všech růstových a vývojových fázích lesa. V místech, kde není možné očekávat přirozenou obnovu bude obnova zajišťována nebo doplňována uměle, a to zejména formou dosadeb geneticky vhodným sadebním materiálem dřevin přirozené druhové skladby. Pěstební zásahy (prořezávky a probírky) přednostně zaměřit na úpravu dřevinné skladby směrem k přirozené druhové skladbě. Přednostně by měly být odstraňovány geograficky a stanovištně nepůvodní dřeviny a uvolňovány stanovištně původní dřeviny (i v podúrovni). Pěstebními zásahy je nutno upravovat také prostorovou a věkovou skladbu porostů směrem k dosavadním převládajícím přírodě blízkým porostům. Porostní struktura musí být výrazně diferencovaná jak z hlediska druhové, tak i prostorové a věkové skladby, plně odpovídající daným přírodním podmínkám a krajinnému rázu. Je možno využít na části obnovu dle metodiky hospodářského tvaru lesa středního Ponechání vysokého podílu odumírající dřevní hmoty z listnáčů. Toto opatření zvyšuje pestrost zastoupení bezobratlých živočichů, některých nižších rostlin a ptáků. Při obnově převážně skupinovým způsobem je třeba ponechávat dostatečný podíl stromů nejstarší věkové kategorie na dožití do fyzického rozpadu – cca 30 ks/ha. V případě obnovy jehličnatých porostů je třeba ponechat v poslední fázi obnovy všechny přimíšené tvrdé listnáče jako trvalé výstavky, skupinky či porostní okraje. Je nutno udržet případně zvýšit současný podíl odumřelého dřeva ponechaného na místě k zetlení v objemu hroubí 20–60 m3/ha. Komplexní opatření integrované obnovy a ochrany lesa včetně maximálního snížení stavů spárkaté zvěře ve spolupráci s mysliveckou organizací jsou nezbytnými opatřeními pro úspěšnou obnovu lesa.

35



10. Na celém území je třeba ponechávat všechny doupné stromy až na dožití do fyzického rozpadu, vyjma stromů, které představují zvýšené bezpečnostní riziko z hlediska pádu silných větví nebo celých stromů. 11. Těžební opatření směřovat do zimního období z důvodů větší šetrnosti k půdnímu povrchu, menšího rizika šíření houbových chorob a v neposlední řadě i s ohledem na dobu hnízdění. Ú myslnou těžbu neprovádět v hnízdním období (15.3.-15.8.). Dříví z úmyslných těžeb musí být z lokality odvezeno nejpozději do 15.4. Termín zpracování případné nahodilé těžby (s výjimkou zpracování stromů napadených kůrovci) v hnízdním období je nutno konzultovat s OOP. Případnou kůrovcovou těžbu provádět po oznámení OOP podle zásad ochrany lesa proti kůrovcům. Zásady hospodaření v porostech zařazených do stupně přirozenosti 3 - les přírodě blízký les přírodní - porostní části prakticky ponechané spontánnímu vývoji vymezené porostními skupinami (17 ha – 7 %) Na základě stavu přirozenosti a poznatků různých botanických a zoologických průzkumů a šetření a mapování biotopů Natura 2000 vyplývá, že nejcennějšími lokalitami v této PR jsou porostní skupiny 141 A15, B16, C15, C7, 138 A14, B15, C14, C14a. A právě toto vymezené území by mělo mít statut neobhospodařované pouze monitorované lokality se stadiem rozpadu tvořících jádro rezervace. Tyto porosty jsou schopny samovolného vývoje s tím, že v některých částech bude nutno monitorovat a případně podpořit obnovu a že je třeba počítat se změnami dřevinné skladby. Porosty se budou rozpadat zhruba dalších 100 let a nyní se začíná rozpadat stinné habrové spodní patro, a tím začínají vznikat světliny (viz obr dole), v nichž by se měla podpořit obnova pouze DB (ochrana proti zvěři oplocením, případná nejnutnější přesadba z okolních porostů). Neprovádět žádné ceplošné úpravy zakmenění. Tyto vybrané porosty jsou významým přírodovědným a studijním objektem do budoucnosti v oblasti dubohabřin velmi vzácným.

Pří rozpadu vznikají světliny, jež tolik nebuření a stačí pro obnovu několika jedinců DB při ochraně proti zvěři.

36



Zásady hospodaření v porostech zařazených do stupně přirozenosti 4 – les kulturní - holé a domýtné seče musí mít skupinovitý případně šachovnicovitý charakter o velikosti cca 0,10 – 0,30 ha podle stavu náletu, či výsadby, druhu dřeviny, stavu a cennosti porostu a s ohledem na stanoviště. - SM, BO, MD a BOC lze vytěžit všechny, aby nevznikaly holé plochy bez hloučků či výstavků mateřského porostu větší než 0,20 ha - přiřazování dalších skupinových a domýtných sečí musí probíhat tak, aby vždy zůstala mezi jednotlivými sečemi skupinka či řada DB, dokud se nevytvoří požadovaná horizontální věkově rozrůzněná struktura přírodě blízkého lesa (v půdorysu mozaika charakteru „ementálu“). Tedy nestačí zajištění kultury či náletu. Při obvyklém rychlém postupu obnovy by opět vznikly rozsáhlé mlaziny při vymizení starých DB skupin, tedy tak jak se děje v běžném hospodářském lese a statut PR by pak ztrácel smysl. - je logické a zároveň nejefektivnější, že je třeba se snažit o přirozenou obnovu podporovaným a oploceným náletem DB; v případě umělé obnovy půjde o výsadbu DB letního do oplocenky ve skupinovitých sečích 0,20 – 0,30 ha a výsadbu BK, JD, LP ve skupinovitých sečích 0,10 ha na severním svahu až poté, co se v oplocence neobjeví nálet, případně půjde o vylepšení, doplnění náletu. - lze zčásti využít i hospodářského tvaru lesa středního podle velmi detailních instrukci: ERBER, A. (2012): Metodika převodu lesa vysokého na les střední pro PR Žernov. Bylo by vhodné tímto způsobem pro srovnání začít obnovovat porostní skupiny: 137 B12/10 – přímý převod a 141 A12 – nepřímý převod.

Masivní přirozená obnova DB se skupinovitým uvolněním v por. 8Af11

Zásady hospodaření v porostech zařazených do stupně přirozenosti 5 - les nepůvodní ( ha) Těchto porostů je v rozšířené PR zhruba třetina. Není třeba je předčasně likvidovat, ale je nutno kontrolovat, zda se při obnovách, probírkách a prořezávkách jejich zastoupení zásadně redukuje za současné podpory listnáčů a JD. Viz podrobný plán podle porostních skupin.

37



Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice

1

(CHS 24)

Kategorie lesa les zvláštního určení

Soubory lesních typů 1O, 1H, 1D, 1V, 2B, 2D, 2O, 2H, 2I, 2S, 1G

Cílová druhová skladba dřevin (CDS) (%) při obnově lesa SLT (ha) základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 1O DB 7 TR HB 1,5 LP 1,5 JV JD JS, DB 1H DB 7 TR HB 2 LP 1 BB břek, DB 1D DB 6 HB 2 LP 1 JS+JV 1, DB TR 1V DB 5 HB 2 LP 1 JS 2 JV 1 JL BB, DB OL 2B DB 6 BK 3 HB 1 LP JV BB, DB TR 2D DB 6 BK 1 LP 1 JV+JS 1 HB 1 JL BB, DB TR 2O DB 6 JD 2 LP+HB 1 BK 1 JS, DB BR, OS 2H DB 6 BK 2 HB 2 JD LP JV BB, DB TR 2I DB 8 BK 2 BR JD LP HB, DB BO 1G OL 8 VR 1, OL JS 1 BŘ OS A) Porostní typ B) Porostní typ Listnaté porosty s převahou DB Smíšené porosty se SM, smrkové porosty Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 160 – f 50 – nepřetržitá 100 30 Hospodářský způsob násečný skupinový - skupinovitý do 0,30 ha příp zčásti střední les (viz podrobná metodika) Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty

Hospodářský způsob násečný

plynulé a vyrovnané zachovávání přírodě blízkých porostů

postupná přeměna porostů nevhodné dřevinné skladby,

Způsob obnovy a obnovní postup Přirozená obnova skupinovými sečemi, v semenném roce před převážně umělá obnova na provedených obnovních prvcích opadem žaludů. Ponechat kvalitní mladší jedince k udržení (šířka max. 1x výška por.), využít přirozené obnovy vertikální struktury. Zakládat dubové porosty s LP a HB, na přimíšených listnáčů - uvolňovat, obnovní prvky zakládat vhodná místa do skupin BK, JD, JV, na vlhčí místa JS a OLL, přednostně na plochách s vysokým zastoupením SM, přimíšené hloučkovitě, v horní etáži ponechávat vybrané jedince cca 15 % listnáče vždy ponechávat jako výstavky nebo skupiny výstavků zásoby do rozpadu.

Péče o nálety, nárosty a kultury ochrana proti zvěři (nátěry, oplocování, individuální ochrana)

ochrana před útlakem buřeně (ožínání), ochrana proti zvěři (nátěry, oplocování, individuální ochrana), doplnění MZD přirozené skladby do smrkových kultur

Výchova porostů pěstebními zásahy redukovat stanovištně nepůvodní dřeviny, - výchovu zaměřit především na podporu listnatých dřevin cílové pozitivní pěstební zásahy v úrovni podle CDS, v přirozeně se druhové skladby – uvolňovat i vtroušené listnáče v podúrovni, vyvíjejících porostech pěstební zásahy neprovádět, v jehličnatých porostech intenzivní proředění – uvolnění podrostu a bylinného patra

Opatření ochrany lesa porosty jsou odolné proti biotickým i abiotickým činitelům, běžné zásahy proti kůrovcům ve smrkových porostech - bez ochrana proti škodám zvěří použití insekticidů, ochrana proti škodám zvěří

Provádění nahodilých těžeb nahodilé těžby nepůvodních dřevin možno provádět (nepoškodit běžné provádění nahodilých těžeb nepůvodních dřevin, okolní porosty), v porostech ponechávat rovnoměrně rozmístěné v porostech ponechávat část dřevní hmoty listnáčů CDS (min. odumírající a odumřelé jedince stanovištně původních druhů 20 m3/ha) hroubí dřevin na místě k zetlení (cca 20-60 m3/ha) hroubí

Doporučené technologie těžbu a přibližování dříví provádět v zimním období (optimálně na sněhové pokrývce), přednostně používat sortimentní těžební metodu (kratší výřezy), nenarušit a nepoškodit okolní stromy a porosty,

Poznámka: omezit, resp. vyloučit chemizaci poškozující přírodní prostředí; v případě dostatečného množství finančních prostředků možno provádět plošné přeměny mladších smrkových porostů; podrobnější popis zásahů v textové části kap. 3.1.1

38



b) Péče o porostní (lesní) okraje Je zapotřebí věnovat pozornost ochraně, udržování a vytváření takových porostních okrajů, které by umožňovaly co nejplynulejší přechod z lesního do nelesního prostředí. Takový přiměřeně široký okraj snižuje náhlost změny podmínek mezi lesem a bezlesím („snižování ekologického gradientu“) a umožňuje i existenci druhů, které by jinak obtížně hledaly útočiště v otevřené krajině nebo v lese. Těchto funkcí se dosahuje utvářením a ochranou lesních okrajů, které mohou mít za různých podmínek různé uspořádání – od bylinného lemu po několikaetážový přechodový útvar (patro stromové ze semene i výmladků různého věku, keřové a bylinné). Při těžbách v lese je nezbytné ponechat okraj porostu nevytěžený – min. řadu stromů s keřovým patrem. Z praktického hlediska však dochází k problémům s rozšiřováním porostních okrajů do lučních ploch a s pády stromů do luk. Přináší to problémy s obhospodařováním lučních ploch (včetně dotací). Individuálně je třeba hledat kompromis mezi ochranou hodnot ekotonového okraje a praktickým prováděním sečení, případně snižováním plochy bezlesí (dotace, biotop hmyzu apod.) c) Péče o rybníky a litorál Rámcová směrnice péče o rybníky Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou

Šmatlán jednhorkový polointenzivní pouze napouštění a vypouštění k výlovu Způsob letnění nebo částečné zimování možno zimování provádět každoročně, úplné je nutné omezit na interval přibližně 1 x za 5 let Způsob odbahňování neplánuje se po dobu minimálně 10 let Způsoby hnojení omezeně dle schválení OOP Způsoby a dávky regulačního dle stavu zooplanktonu a přikrmování množství nasazených ryb Způsoby použití a dávky pouze vápnění dle chemických látek schválení OOP Rybí obsádky max 400 kg/ha K0, K1; střídavě K2 max 800 kg/ha

Mordýř jednhorkový (vícehorkový) polointenzivní (extenzivní) pouze napouštění a vypouštění k výlovu částečné zimování možno provádět každoročně, úplné je nutné omezit na interval přibližně 1 x za 5 let

Smilek jednhorkový (vícehorkový) polointenzivní pouze napouštění a vypouštění k výlovu částečné zimování možno provádět každoročně, úplné je nutné omezit na interval přibližně 1 x za 5 let

neplánuje se po dobu neplánuje se po dobu minimálně 10 let minimálně 10 let omezeně dle schválení OOP omezeně dle schválení OOP dle stavu zooplanktonu a množství nasazených ryb pouze vápnění dle schválení OOP max 700 kg/ha střídavě K1 a K2 v kombinaci s línem a štikou

dle stavu zooplanktonu a množství nasazených ryb pouze vápnění dle schválení OOP max 400 kg/ha K0, K1; střídavě K2 max 800 kg/ha

Rybníky dosud patří mezi tzv. polointenzifikační s převážně jednohorkovým systémem hospodaření. Početnost vodních ptáků na rybnících v hnízdním období je nepřímo úměrná hmotnosti nasazených ryb. Příčinou tohoto jevu je vysoký vyžírací tlak husté rybí obsádky. Při velké koncentraci vyžírá rybí obsádka prakticky veškerou dostupnou potravu v rybníku (velký zooplankton, bentos, litorální faunu). Navíc kapři, kteří tvoří většinu nasazovaných ryb, snižují při vysokých obsádkách průhlednost vody tím, že intenzivně ryjí ve dně, čímž víří jemné částice sedimentu. Velmi podstatně ovlivňují průhlednost také tím, že požírají velký zooplankton a umožňují tak rozvoj drobného fytoplanktonu, který způsobuje vegetační zákal vody. Nízkou průhledností je znemožněn růst submerzní vegetace, která je potravou herbivorních druhů vodní avifauny. Kromě toho je na ni vázáno mnoho druhů bezobratlých živočichů, kteří jsou opět potravou vodních ptáků. Způsob rybářského obhospodařování polointenzifikačních rybníků musí být založen na efektivním využívání jejich přirozené produkční schopnosti. To znamená, že rybí obsádky by měly být voleny tak, aby s použitím nezbytných intenzifikačních zásahů přetrvávala ve vodním prostředí dostatečná nabídka přirozené potravy. Přirozená potravní nabídka v rybníku by měla pokrýt prakticky veškerou potřebu živočišných bílkovin pro ryby a v kombinaci s efektivním přikrmováním rostlinnými krmivy by měl být dosažen předpokládaný (plánovaný) přírůstek. 39



Převažující výskyt drobného zooplanktonu, signalizuje poměrně silný vyžírací tlak rybí obsádky. Průhlednost vody 25 cm, opakovaně zjištěná v posledních letech je zcela nevyhovující hodnota. Tento stav je možno usměrnit částečným snížením velikosti rybí obsádky nebo dostatečným přisazením dravců (redukce drobných planktonofágů). V polointenzivních chovech by měla být zajištěna přirozená sukcese rozvoje zooplanktonu, což znamená, že v 1. polovině sezóny by měl být přítomen podíl hrubého zooplanktonu (větší druhy rodu Daphnia) a v 2. polovině sezóny by měl převažovat velikostně střední zooplankton při využívání regulačního přikrmování (celosezónně dle stavu zooplanktonu). Při kaprovém hospodaření je pro vodní ptáky nejvýhodnější nasazení rybníka nižšími věkovými stadii kapra, t. j. plůdkem (K0), nebo jednoletým kaprem (K1). Vhodným opatřením pro vodní ptáky je také smíšená obsádka s výrazným omezením kapra a jeho nahrazení línem a štikou. Pro optimální zabezpečení dokonalého využití přirozené produkce a zlepšení biologické hodnoty rybníka je tedy třeba přizpůsobovat rybí obsádku, která zároveň nenaruší předmět ochrany EVL - vodní makrofyta. Dobrým kontrolním mechanizmem stavu je pravidelné měření průhlednosti vody, která by se měla i v letním období pohybovat kolem 50 – 60 cm. Výjimečně může krátkodobě poklesnout na 40 cm. Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní rezervaci a cílem je mimo jiné podpora měkké submerzní vegetace, zásadně je nutné odmítnout chov amura bílého a jiných fytofágních či planktonofágních druhů ryb (tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý). Při manipulaci s vodou u rybníku Smilek zajistit, aby nedocházelo k rozlivu vody do lesních porostů – například zvětšením hloubky odtokové struhy. V současné době při zvýšeném odtoku či prudkém dešti, kdy jde voda přes bezpečnostní přeliv, k rozlivu do porostu pravidelně dochází. Obnova litorálu související s odstraňováním starých deponií rybničního sedimentu u rybníků Šmatlán a Mordýř je navržena na 2 místech na jižním břehu rybníku Šmatlán a u mokřadní olšiny na východním břehu rybníka Mordýř, kde je navržen sklon břehu 1 : 10. Předpokládá se zde pozvolný přechod z vodní hladiny do luk. V těchto partiích by byl odstraněn stávající rákos a náletové dřeviny. V případě odstraňování dřevin v souvislosti s odvozem starých deponií je vhodné nechat některé stromy volně spadlé do vodní hladiny. Vzniknou tak vhodná stanoviště pro vodní ptactvo. Regenerace rákosin a potlačení šíření rákosin: Navržené občasné kosení lze provádět za účelem regenerace pomocí žací lodě na konci vegetační sezóny nebo kosením na ledě. Výsledkem těchto kosení bude regenerace rákosu, pokud pokosené rostliny nezůstanou trvale pod vodou (dlouhodobé anaerobní prostředí brání dýchání rákosu a dojde k jeho odumření) a v případě, že nedojde k vymrznutí rákosu (pokosené rostliny jsou náchylnější k vymrzání pletiv než celistvé rostliny). Šíření rákosu lze potlačit vytvořením anaerobního prostředí kosením rákosu pod vodní hladinou, popř. kosením rákosu za dlouho trvajícího mrazu. Kvalita rákosin v nejhlubších částí litorálu je značně snižována okusem labutěmi, které se také podílejí na eutrofizaci těchto rákosin. d) Péče o zemědělskou půdu Péče o luční porosty 1. Management na lučních porostech je třeba upravovat s ohledem na zachování a zvýšení biodiverzity jak rostlin a tak i živočichů. 2. Tradiční mozaika lučních stanovišť byla v minulosti (před r. 1948) udržována extenzivním sečením a nepravidelnou sezónní pastvou malého množství dobytka. Nedocházelo tak k posečení celých ploch současně (pracovalo se ručně, louky zaujímaly větší rozlohy, část luk byla pokosena opožděně). V současnosti může velkoplošné posečení v době plného letu některých druhů hmyzu, připravit imága o zdroj nektaru a chybí živné rostliny pro následující generaci. Hospodaření a managament by proto měly kopírovat mozaikovitost tradičního způsobu hospodaření: louky udržovat sečením, které však nesmí být celoplošné, ale mozaikovité

40



s postupným termínovým posunem sečí dle předem stanoveného harmonogramu. Vhodné je i extenzivní přepásání (zvláště v podzimním období). Drobným mechanickým narušováním vegetačního krytu, zejména na sušších místech luk (pastva malého množství dobytka, jízda na koni), je možné obohatit stanovištní podmínky a tím podpořit výskyt některých vzácnějších, spíše pastvinových druhů. Důležité je také nepoškozovat mikroreliéf (drnové bulty s mraveništi, terénní nerovnosti). 3. Způsob a četnost seče je závislá na kvalitě a typu louky. Seč dvakrát ročně na celé ploše lze navrhnout na degradovaných loukách s vysokým zastoupením širokolistých dominantních druhů. Pravidelně koseny by měly být i ruderalizované okraje jinak zachovalých luk. 4. Dle aktuálního monitoringu - stavu entomofauny, zejména početnosti modrásků, druhového složení lučních porostů a výskytu ruderálních druhů, je možné měnit mozaiku termínů sečení. Termíny sečí by měly zohlednit, aby v době letu imág byl dostupný dostatečný zdroj potravy a ve vhodné vegetační fázi byly přítomny živné rostliny housenek. Například pro modrásky rodu Maculinea je nutné provést sečení do poloviny června, aby byla zajištěna regenerace a vykvetení živných rostlin (toten lékařský). Případně je možná seč i po 15. září, kdy housenky modrásků již dokončily část svého vývoje v totenech a žijí u mravenců v mraveništích. 5. Ponechávání nepokosených ploch v lučních porostech je nezbytné pro zajištění reprodukce populací zástupců entomofauny vázané na specifické druhy rostlin svými vývojovými stadii. Z těchto důvodů je vhodné před započetím kosení vymezit plochy, které zůstanou nepokosené. Tyto plochy by měly být vytipovány entomologem a každým rokem by se měla jejich lokalizace měnit. Zároveň je žádoucí zajistit entomologický průzkum lokality, který bude sledovat entomofaunu ve vztahu k realizovaným managementovým opatřením 5. Z botanického hlediska je důležité, aby pravidelně docházelo k vysemenění rostlin a postupně tak došlo k obnově lučních společenstev. Intenzivní seč je vhodná naopak na místech s výrazným výskytem expanzivních rostlin, jejichž přítomnost je žádoucí potlačit (tj. kosení vegetativně se šířících trav v době květu, např. rákos – červen, třtina křovištní – červenec, bezkolenec – srpen, metlice trsnatá – srpen). 6. Vzhledem k intenzivními využívání luk v minulosti (hromadění živin, ochuzení druhové skladby) není v současné době žádoucí přihnojování luk. Pokosená hmota Velmi důležité je odstranění posekané vegetace. V případě hromadění biomasy může následně docházet k obohacování půdy živinami (zejména dusíkem), navíc nahromaděnou biomasou jsou schopné prorůst pouze konkurenčně zdatné druhy. Kosení slouží nejen k odčerpávání živin z půdy, ale zároveň k ovlivnění konkurenčních vztahů ve prospěch méně zdatných bylin. Je nutný včasný odvoz pokosené hmoty (do 10 dnů) tak, aby nedošlo k prorůstání nového porostu ponechanou hmotou. V případě ruderalizovaných partií je nejvhodnější okamžitý odvoz hmoty, případně pálení. Je vyloučeno používat k ošetření ploch mulčovač. Na vybraných místech schválených OOP lze rostlinnou hmotu v omezeném množství kompostovat. Vytvoří se tak vhodné úkryty pro celou řadu obratlovců i bezobratlých. Kompostovaný rostlinný materiál mohou také někteří plazi (např. užovky) využívat k inkubaci vajec, místa kompostů je nutné situovat do vhodných lokalit. Vhodným způsobem je také usušení travní hmoty (sena) na ploše a její odvoz až po usušení, což umožní lepší vysemenění některých druhů. Je však nutné hmotu pravidelně převracet. Pastva Kosení je možné v některých případech nahradit extenzivní pastvou ovcí v počtu 3 – 4 kusy na 1 ha. V případě výskytu šťovíku, event. dalších ruderálních druhů rostlin, na pastvině je nutné jejich odstranění před vykvetením rostlin. Nejvhodnější je pastva cyklická se střídáním různých ploch po cca 4 - 6 týdnech. V případě pastvy je nutné dbát na dosekávání ploch. Problematické je zajištění pasení, které by mělo nahradit první seč.

41



Rámcové směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Typ managementu Dílčí plocha Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky




1. Kosení bezkolencových luk 1 –(2)x ročně 7, 9, 11, 1 x za rok 1 x za rok mechanizace, křovinořez srpen - září (dle fenologie rostlin, hnízdění ptáků a vývoje hmyzu) Pravidelné kosení po odkvětu ohrožených druhů rostlin, odstraňování biomasy mimo lokalitu, obsekávání trsů ohrožených druhů rostlin Ponechávání nepokosených ploch pro entomofaunu. 2. Kosení mokrých slatinných luk 1 x ročně a odstraňování náletových a nežádoucích dřevin 9, 14 1 x za rok 1 x za rok křovinořez červenec - září (dle fenologie rostlin, hnízdění ptáků a vývoje hmyzu) Pravidelné kosení po odkvětu ohrožených druhů rostlin, výřez náletu a zalesněné borovice (ponechávat výstavky či skupiny stromů – OL, VR, BO), odstraňování biomasy mimo lokalitu, obsekávání trsů ohrožených druhů rostlin. Ponechávání nepokosených ploch pro entomofaunu. 3. Kosení zkulturněných luk 2 x ročně 6, 12, 15, 16 2 x za rok (1. seč – konec VI, 2. seč – 2. ½ VIII) 1 x za rok (VIII) mechanizace červen (konec) – srpen (dle fenologie rostlin, hnízdění ptáků a vývoje hmyzu) termínově mozaikovité kosení mechanizací, s ohledem na fenologii rostlin, vývoj hmyzu a hnízdění ptactva a příp. klimatické podmínky, odstraňovat pokosenou hmotu mimo lokalitu,( případně provést pouze 1 pozdní seč po 15. 8. , aby mohlo dojít k dokončení vývoje hmyzu vázaného na živné rostliny, případně dokončeno hnízdění ptáků), případnou nepokosenou část každoročně vymezit na jiném místě (dvouletý cyklus) 4. péče o fragmenty teplomilných trávníků a mezofilních luk a lemů 4,5 1 x za rok 1 x za 3 roky mechanizace, křovinořez srpen – září (dle fenologie rostlin, hnízdění ptáků a vývoje hmyzu) Občasné případně pravidelné kosení po odkvětu ohrožených druhů rostlin, odstraňování biomasy mimo lokalitu, obsekávání trsů ohrožených druhů rostlin, ponechávání nepokosených ploch pro entomofaunu.otevřených ploch, Odstraň. nežádouc. náletu 5. Pokosení porostů rákosu a vysokých ostřic 2, 9, 14 1 x za 3 roky 1 x za 5 let křovinořez, žací loď září – říjen (žací loď) a terestrické rákosiny prosinec – březen (na ledě) Pro regeneraci rákosu je vhodné občasné kosení žací lodí nebo na ledě 1x za 42




3 – 5 let. Kosení lze použít i k zabránění šíření rákosu a orobince směrem do rybníka (cca 10 m široký pás). Udržování společenstev vysokých ostřic lze zajistit občasným pokosením 1x za 3 – 5 let. Sklizenou biomasu je nutné odstranit mimo lokalitu. 6. Odstraňování náletových a nežádoucích dřevin 9, 10, 11, 14 dle potřeb dle potřeb křovinořez, pila, dle potřeb ( říjen – únor) - ponechání bez zásahu na plochách, kde není významnější předmět ochrany - odstraňování na slatinách, odstraňování dřevin v obnovovaných. slatinných a bezkolencových loukách, příp. suchých širokolistých. trávnících - postupná přeměna liniové výsadby topolu kanad. dubem let. a vrbou bílou - ponechání vybraných starých i mladých stromů či skupinek - odstranění většiny nežádoucí výsadby borovice lesní

Pozdní sečení mozaiky slatinných a bezkolencových luk u r. Mordýř s odnášením biomasy v plachtách

e) Péče o rostliny Pro obnovu populací ohrožených druhů rostlin je nezbytné pravidelné kosení, odstraňování sklizené biomasy a náletových dřevin, což je ve skutečnosti zásah do konkurenčních vztahů mezi jednotlivými druhy i jedinci. Zároveň je nutné podpořit obnovu ohrožených druhů rostlin ze semenné banky, např. rozvolňováním ploch kolem jedinců, vytváření obnažených ploch, na kterých mohou semena vyklíčit (u vstavačovitých rostlin, upolínu apod.), případně jedince a trsy ohrožených druhů rostlin obsekávat (hořec hořepník, violka slatinná apod.). Specifická opatření potřebují pampelišky sect. Palustria, které se vyskytují na narušených jílovitých plochách na hrázi rybníka Mordýř. Právě narušení a střídání zamokření na jaře s vyschnutím v letních měsících umožňuje setrvání druhu na lokalitě. Vzhledem k nízké konkurenceschopnosti nepřežívá pampeliška sect. Palustria v zapojených a vysokých lučních porostech.

43



f) Péče o živočichy Rozhodujícím biotopem většiny entomofauny, ale i avifauny, jsou řídké osluněné staré porostní skupiny se starými rozpadajícími se stromy a nedotěžené zbytky starých porostních skupin a hloučky starých stromů včetně padlých a rozpadajících se stromů na zemi. To platí v podobné míře i pro výskyt saprofytických i parazitických hub. Ptáci, netopýři: Právě vzrostlé až přestárlé stromy obsahují velké množství přirozených dutin, které jsou vyhledávány k hnízdění specifickými druhy ptáků a netopýrů. Pro jejich ochranu obecně platí zachování věkově rozrůzněných přirozených lesních porostů se starými doupnými stromy. Dále je nutno sekat louky, těžit v lese a vyřezávat nálet až po hnízdním období. Vodní fauna, obojživelníci, plazi: Pro tyto skupiny živočichů jsou přímo zásadním faktorem zavodněné příkopy a sníženiny, tůňky a vůbec alespoň dočasné vodní plošky. Dále je důležitý pozvolný přechod z vodní hladiny na břeh. Změna chovu ryb: Intenzita chovu ryb je pro vodní a mokřadní druhy živočichů zcela zásadním faktorem, který ovlivňuje velikost jednotlivých populací i biologickou rozmanitost. MOTÝLI Modrásek očkovaný - Maculinea teleius (BERGSTRÄSSER, 1779) - (NAT. II, IV) Vyskytuje se na lučních porostech s přítomností krvavce totenu. Je to myrmekofilní druh, do čtvrtého instaru probíhá vývoj housenek v květenstvích totenu lékařského (Sanguisorba officinalis), po té jsou adoptovány mravenci, hlavním hostitelským mravencem je Myrmica scabrinodis (BENEŠ, KONVIČKA et all. 2002). Výskyt tohoto modráska je limitován ekologickými nároky hostitelského mravence, který nemůže přežívat v trvale zamokřených místech, ale i na strojově sečených, zcela rovných lučních stanovištích (BENEŠ, KONVIČKA et al. 2002). Principy ochrany: Luční porosty kosit jednou za rok (optimální způsob je ruční kosení) mimo dobu výskytu dospělců. Vhodné období cca do 10. června, eventuálně na podzim, pokud není v tomto období možné louky pokosit, je lepší sekání odložit na následující sezónu. Ponechávat mozaiku neposekaných ploch (viz. návrh způsobů kosení). Vyloučit přehnojování lokalit a eliminovat velkoplošné aplikace agrochemikálií. OBOJŽIVELNÍCI Mlok skvrnitý – Salamandra salamandra (Linné, 1758) – § SO Typickým biotopem tohoto druhu jsou svahové, suťové listnaté lesy. Larvy se vyvíjejí v čistých, dobře prokysličených vodách (potůčky, prameniště, tůňky). Pro udržení místní populace je důležité zachování původní skladby dřevin a zároveň i zachování vhodných míst rozmnožování tzn. v okolí pramenišť nebo tůněk, které pod prameništi vznikají, nevysazovat dřeviny, obzvlášť škodlivá je výsadba smrku ! V místech, kde již byla výsadba smrku uskutečněna tak zajistit její odstranění a případné rozvolnění listnáčů. Koryta potoků a potůčků ponechat přírodnímu vývoji (případně je možné vytvoření menších „tišinek“ přehrazením vodního toku dřevěnou kulatinou nebo kameny). Pro zvýšení úkrytových možností ponechávat v lese dřevní hmotu až do stadia rozpadu. Čolek velký - Triturus cristatus (Laurenti, 1768) – § KO Rozmnožuje se v mělkých výslunných vodách. Mimo období rozmnožování se vyskytuje v listnatém lese. K úkrytu často využívá dřevní hmotu ve stadiu rozpadu. Stejné zásahy jsou vhodné i pro druh čolek obecný - Triturus vulgaris (Linné,1758) – (§SO) Stejné zásahy jsou vhodné i pro druhy ropucha obecná - Bufo bufo, skokan štíhlý - Rana dalmatina (Bon.,1839) a skokan hnědý - Rana temporaria (Linné, 1758) a další PLAZI Slepýš křehký - Anguis fragilis (Linné,1758) – §SO Užovka obojková - Natrix natrix (Linné, 1758) - §O Pro oba druhy je důležité ponechávání dřevní hmoty do stadia rozpadu. Tlející dřevní hmota je vhodným úkrytem a může být i vhodným místem k přezimování. Užovka obojková do trouchu často klade snůšky vajíček. NETOPÝŘI

44



Některé druhy netopýrů jsou vázány na lesní celky Les poskytuje netopýrům dva základní zdroje: 1) Možnost lovu potravy – jednotlivé druhy mají různé potravní nároky a způsoby lovu. Lovištěm rychle létajících druhů je oblast nad korunami stromů (např. netopýr rezavý – Nyctalus noctula, netopýr černý – Barbastella barbastellus). Jiné druhy sbírají sedící kořist z listí, větví a kmenů (např. netopýr velkouchý - Myotis bechstanii, n. ušatý – Plecotus auritus a n. řasnatý – Myotis nattereri). Velké druhy netopýrů (např. netopýr velký – Myotis myotis) sbírají kořist (hlavně střevlíkovité brouky) ze země. Pro lov potravy jsou velkou částí druhů preferovány listnaté lesy tj. dle místních podmínek zejména dub, buk, habr. Na tyto stromy jsou vázány četné druhy hmyzu, tedy zdroj vhodné potravy pro netopýry. Pro celou řadu druhů je důležité rozvolnění stromové klenby s mezerami v korunovém patru stromů. Obvykle se doporučuje zápoj korun 60 – 80%. Rozvolnění stromové klenby umožňuje netopýrům sbírat potravu z listí a větví stromů. Zároveň dojde k prosvětlení, které následně obvykle zvýší plochu bylinného a keřového patra (zvýší se druhové spektrum hmyzu vhodné jako potrava pro netopýry). 2) Možnost úkrytu – některé druhy se v letním období mohou ukrývat pod odchlípnutou kůrou, většinou jsou však netopýry využívány různé dutiny. Menší dutiny mohou využívat jednotliví samci, větší dutiny jsou využívány zejména koloniemi samic s mláďaty, případně i smíšenými přezimujícími koloniemi. Některé druhy dendrofilních netopýrů mění často své úkryty, někdy i denně. Důvody ke změně dutin jsou různé (únik před predátorem, vliv parazitů, nevhodné mikroklima, konkurence – vytlačení z úkrytu apod.). Jedna dutina ve starém stromě proto nemůže zajistit dlouhodobé přežití populace netopýrů. Dutiny obývané netopýry musí poskytovat dostatečný prostor pro reprodukční kolonie, chránit před nepříznivým počasím a predátory a měly by mít stálé mikroklima. Dutiny se přirozeně tvoří v kmenech stromů určitého stáří obvykle jako důsledek poškození různého původu (hnití, činnost datlovitých ptáků, poškození při bouřce). Porost by měl trvale poskytovat nejméně 15 doupných stromů/ha vhodných jako úkryty pro netopýry. Je proto důležité ponechávat v porostu stromy, které vykazují známky vzniku dutin nebo jiného poškození (dutiny vytvořené šplhavci nebo hnitím, trhliny v kmenech, napadení houbami apod.) g) Zásady eliminace škod vyplývajících z výkonu práva myslivosti V PR lze vykonávat právo myslivosti, jak vyplývá ze zákona, s výjimkou pořádání honů na vodní pernatou zvěř a vysazování uměle odchované vodní drůbeže (kachna divoká). Jak vysazování uměle odchované vodní drůbeže, tak pořádání honů na vodní pernatou zvěř je v rozporu s předmětem ochrany této přírodní rezervace. Významnější škody na přirozené obnově lesních porostů tohoto chráněného území působí především srnčí zvěř, škody působí také prase divoké a zajíc polní. Stavy zvěře je nutno udržovat na úrovni únosné pro přirozenou obnovu porostů. Početní stavy zvěře je nutno redukovat řádným mysliveckým hospodařením. Při plánování ročního odstřelu je nutno ve velké míře přihlížet ke škodám způsobeným na mladých porostech listnáčů a jedli bělokoré. K tomu je vhodné využít sledování na srovnávacích a kontrolních plochách. Sčítáním početních stavů zvěře, tak jak je v současné době prováděno, není možno zjistit skutečné stavy zvěře v honitbě. Sčítání početní stavů zvěře stěžuje, mimo jiné, také migrace zvěře. Některé druhy zvěře migrují často i z jedné honitby do druhé. Početní stavy zvěře je nutno snižovat na úroveň při které nebudou nadměrně poškozovány lesní porosty, tj. bude umožněna obnova listnatých dřevin a jedle bělokoré. V současné době jsou početní stavy srnčí zvěře plánovány na horní, vyhláškou stanovené, hranici pro tuto jakostní třídu honitby. Odlovem je nutno redukovat také početní stavy spárkaté zvěře, která se v území vyskytuje, ale nejsou pro ni stanoveny minimální a normované stavy (není vypracován plán mysliveckého hospodaření). Také u této zvěře je nutno sledovat početní stavy a způsobené škody. Jedná se především o černou zvěř (prase divoké), která působí škody na reprodukčním materiálu dubu a buku. Žírem žaludů a bukvic pravděpodobně omezuje možnost přirozené obnovy buku a dubu.

45



Pro umožnění obnovy listnatých dřevin a jedle bělokoré je nutno provádět také ochranná opatření. V současné době je účinnou metodou ochrany mladých jedinců listnáčů a jedle bělokoré především oplocení obnovované plochy. Oplocení je však prováděno pouze pro ochranu uměle založených lesních porostů (kultur). Pro přirozený vývoj lesních porostů je nutné oplocovat také prosvětlené plochy v listnatých porostech. Provádění přiměřených opatření k zabránění škod působených zvěří je zákonnou povinností vlastníka lesů. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Uživatel honitby je povinen hradit škodu, kterou na lesních porostech způsobila zvěř. Chov nepůvodních druhů živočichů (zvěře) není v chráněném území žádoucí. Myslivecké hospodaření na území PR musí být v souladu s dlouhodobými cíli zvláště chráněného území. Přikrmování zvěře i samotná existence přikrmovacích zařízení a újedišť (krmelišť) na území ZCHU obecně jsou zakázané. Zvýšená koncentrace zvěře v okolí přikrmovacích zařízení v zimním období, působí škody na přirozené obnově dřevin v těchto porostech. Nicméně jak již bylo zmíněno lokalita Žernov je první rozsáhlejší lesní komplex mezi zemědělskými pozemky a z tohoto důvodu to bude první místo, kde bude zvěř hledat úkryt a v případě, že na přilehlých zemědělských pozemcích nebude přes zimu dostatek potravy, tak bude lokalita Žernov také prvním místem, kde bude zvěř hledat další potravu. Za této situace lze připustit existenci přikrmovacích zařízení v rozáhlejších nepůvodních porostech jehličnanů

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Podrobný návrh zásahů v lesích je proveden do dílčích ploch - porostních skupin dle aktualizované porostní mapy LHP a LHO s platností na období 2013– 2022, případně 2005-2014. Přílohy: T1 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“. M3a – mapa dílčích ploch a objektů - lesnická mapa (na podkladě lesnické mapy obrysové 1:10 000) b) nelesní pozemky (zemědělská půda, ostatní pozemky apod.) Všechny plochy, které nebyly zpracovány v LHP a LHO, jsou pro účely tohoto plánu péče zařazeny mezi nelesní pozemky. Rozdělení na dílčí plochy bylo provedeno podle charakteru ploch a navrhovaného managementu. Přílohy: T2 – tabulka „Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich“ M3b - mapa dílčích ploch a objektů – nelesní pozemky

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo v novém návrhu přehlášení na hranice EVL není vyhlášeno a bylo by tedy stanoveno dle zákona jako 50 m pás okolo chráněného území. Prakticky skoro celá hranice probíhá po hranici lesa v sousedství se zemědělskými pozemky. V ochranném pásmu musí být hospodařeno v souladu s § 37 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. V ochranném pásmu nesmí být hospodařeno tak, aby bylo poškozeno vlastní území přírodní rezervace. Především tedy v ochranném pásmu navrhujeme dodržovat následující zásady: · nedoporučujeme používání chemických prostředků jejichž účinek by mohl být škodlivý na ekosystémy chráněného území, · za nevhodné považujeme takové intenzivní hospodaření na polích, při němž by bylo vlastní území ZCHÚ eutrofizací atd. 46



Ve stávajícím vyhlášeném OP v západní části pod hrází rybníka Šmatlán se nalézá na rozhraní parcel č. 2029 a 2032 v k.ú. Dolní Ředice velmi cenný fragment bezkolencové louky, kde byly zaznamenány ohrožené druhy rostlin (hořec hořepník – Gentiana pneumonanthe, prstnatec májový – Dactylorhiza majalis). Na této louce bylo obnoveno kosení, což se pozitivně projevilo jak vzrůstem druhové diverzity, tak i zvětšením početnosti prstnatce májového a nízkých ostřic. Pro zachování bezkolencové louky je nezbytné i nadále pravidelné kosení jednou ročně datované do období dozrání a vysemenění vstavačovitých rostlin (v partiích s rákosem nutné kosení v době jeho květu). V případě přehlášení ZCHÚ na hranici bez vyhlášeného OP by se tato louka ocitla i mimo OP.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Pruhové značení hranic a označení tabulemi původní PR bylo obnoveno v r. 2007. Vše bude potřeba doplnit na místech nově přidaných podle přehlášení na hranice EVL.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Území vyhlášené evropsky významné lokality s číslem CZ0530021 Žernov podle směrnice o stanovištích a druzích v rozsahu 312,40 ha zahrnuje vedle vlastního území původní PR Žernov také stávající ochranné pásmo PR Žernov (kromě západní části) a navíc rybník Smilek a zbylé části lesa celého žernovského lesního komplexu - je o cca 121 ha větší než současná PR a o 19 ha větší než plocha původní PR a OP). V případě přehlášení ZCHÚ lze doporučit zahrnout alespoň do OP parcelu č. 2029 a 2032 v k.ú. Dolní Ředice viz text výše.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Turistika a cykloturistika musí být provozována pouze na značených trasách. Při turistickém a sportovním využití chráněného území nesmí být poškozeny chráněné druhy živočichů a rostlin (a jejich biotopy), cenné přírodě blízké porosty atd. Táboření v chráněném území, případně ochranném pásmu je možné pouze se souhlasem orgánů ochrany přírody. Požadavky na zajištění bezpečnosti osob mohou být v kolizi se zájmem ponechávat odumřelé stromy až do fyzického rozpadu. Nutno řešit individuálně až po řešení arboristického zabezpečení stromu (seřezávání větví, úprava na pahýly – min. 5 m, apod.)

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Celé území je poměrně dobře přístupné, nicméně poněkud izolované a odloučené od turistických hlavních tras, je tedy turisticky málo využívané. Spíše ho využívají místní k procházkám. Při západním okraji vede cyklotrasa. Lze doporučit, instalování informačně-naučné tabule právě u Z okraje rezervace u rybníka Šmatlán. Lze doporučit případně i naučnou stezku z Chvojence a Horních Ředic. Jak se obecně ukazuje, turisté většinou informace na panelech čtou a tedy doplňování informačních tabulí má význam. Velmi cenné bude lesnické vzdělávací využití pokud budou na porovnání k dispozici porosty bezzásahové, převodu na střední les přímou a nepřímou metodou a přírodě blízké skupinovité hospodaření.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring

47



Pravidelný a specializovaný inventarizační průzkum všech složek fauny a flóry umožňuje efektivněji nasměrovat opatření v péči o území a stanovit lépe priority ochrany. Detailní průzkumy dávají také více informací a podkladů pro dostatečnou argumentaci k cílům a zásahům a především k omezení či vyloučení hospodářského využívání. Vzhledem na poměrně krátkou dobu existence rezervace od vyhlášení je třeba pokračovat ve všech průzkumech, ale především je vhodné provést podrobný entomologický a případně bryologický a lichenologický průzkum. Lze doporučit doplnit inventarizační průzkumy z hlediska podrobnosti do srovnatelné úrovně a data uložit jednotným způsobem do „digitální rezervační knihy“, včetně jednotné formy identifikace v terénu, aby následný monitoring byl dostatečně efektivní. Zoologický inventarizační průzkum: Zoologické inventarizační průzkumy je třeba provádět 1x za období platnosti plánu péče s min. 2-letým předstihem před vyhotovením dalšího plánu péče. Botanické inventarizační průzkumy: Botanické inventarizační průzkumy je třeba provádět 1x za období platnosti plánu péče s min. 1- letým předstihem před vyhotovením dalšího. Vedle obligátně prováděných průzkumů cévnatých rostlin a jejich společenstev se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost i rostlinám rostlinám stélkatým. Trvalé fytocenologické plochy: Trvalé plochy k opakovanému zápisu fytocenologických snímků umožní sledovat změny v rostlinných společenstev v souvislosti s realizovanými řízenými zásahy. Trvalé plochy je třeba co nejdříve založit a stabilizovat v lesních i nelesních porostech tak, aby byly snadno dohledatelné. Pro zachycení vývoje je dostačující interval snímkování jednou za 35 let v lučních porostech a jednou za 8-10 let v lesních porostech (možno využít na zadání diplomových a disertačních prací). Typologické zkusné plochy (490 m2): Na území nově navržené PR Žernov se nachází 6 typologických ploch (T1750553, T1750555, T1750556, T1750928, T1750929, T1750554), které jsou v evidenci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.

Údržba bezkolencových a slatinných luk sečením a odstraňováním části náletu a BO výsadby s ponecháváním hloučků dřevin.

48



Zanedbaná vlhká až mokrá louka na p.p.č 2070-2073 v JV okraji u r. Mordýř.

Ruderalizované bezlesí v komplexu po býv. školce možno zalesnit JD

Skupinovitá seč 49



4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např.Orientační Orientační náklady plochy) náklady za rok za období platnosti (Kč) plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy doplnění značení a tabulí informační tabule ---------20 000,C e l k e m (Kč) ---------Opakované zásahy kosení a odstraňování náletu v mokřadu Mordýře 20 000,200 000,kosení luk 100 000,1.000. 000,ochrana MZD proti škodám zvěří 100.000,1.000.000,C e l k e m (Kč) 220 000,2 220 000,náklady na arboristickou úpravu nebezpečnýchpodle individuálních případů řešení situace stromů. a nabídky prací Náhrada za ztížení lesního hospodaření se řeší podle § 58 zákona č. 114/1992 v úplném znění č. 460/2004 a podle prováděcí vyhlášky 335/2006 Sb. (doslovná citace): „Pokud vlastníku lesního pozemku vznikne nebo trvá v důsledku omezení vyplývajícího z ochrany přírody ve ZCHÚ újma, má nárok na její finanční náhradu. Finanční náhradu poskytne z prostředků státního rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemného uplatnění nároku vlastníka lesního pozemku, jestliže je nárok na finanční náhradu a její výše prokázán doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku. Nárok na finanční náhradu zaniká, pokud uplatnění nároku nebylo příslušnému orgánu ochrany přírody doručeno do 3 měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala“. Pro toto MZCHU je příslušným orgánem ochrany přírody řešícím finanční náhradu podle § 58 AOPK Správa CHKO Železné hory a KS Pardubice.

4.2 Použité podklady a zdroje informací BENEŠ, J. KONVIČKA et all. 2002: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. / Butterflies of the Czech Republic: Distribution and conservation I, II. SOM, Praha, 857 pp. ČELAKOVSKÝ, L., 1873: Prodromus květeny České. – Arch. Pro přír. prosk. Čech, 2: 113 – 384. ČERNOHOUS, F., 1978: Příspěvek k rozšíření vodních makrofyt ve východních Čechách. – Zprav. kraj. mus. vých. čech, pardubice, 5/3: 31 – 50. CULEK, M., ET AL., 1996: Biogeografické členění čr. Enigma, praha. DOHNAL, K., 1992: Seznam kroužkovaných a pozorovaných druhů v katastru Žernov, 1987-88 (dopis, nepublikováno). DEMEK, J., MACKOVČIN, P. [ed.] (2006): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha.

ERBER, A. 2012: Metodika převodu lesa vysokého na les střední pro PR Žernov. [Depon. In: oddělení ochrany přírody KÚ Pardubického kraje.]. FALTYS, V. 1995: Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech. 24 p., AOPK Pardubice. FALTYSOVÁ, H., 1994: Přehled zjištěných rostlinných druhů. – ms. Dep. Rezervační kniha PR Žernov. FIEDLER, J., 1972: Žernov – botanická inventarizační zpráva – ms. Dep. AOPK Pardubice. HADAČ, E., HADAČ, J., 1948: Květena Pardubicka. – Pardubice. KILLER, J., 1981: Současný stav entomofauny čeledi Cerambycidae (Coleoptera) na lokalitě Žernov u obce Holice v Čechách (práce SOČ – SZTŠ, obor veterinární, Hradec Králové) KILLER, J., 1982: Faunisticko-ekologická studie tesaříkovitých (Coleoptera, Cerambycidae) 50



Holicka (práce SOČ -–SZTŠ, ob. vet. Hradec Králové) CHYTRÝ, M., et al., 2001: Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. MIKYŠKA, R., 1956: Fytosociologická studie lesů terasového území dolních částí povodí Orlice a Loučné. – Lesnictví, Praha, 29: 313 – 370. MIKYŠKA, R., et al., 1968: Geobotanická mapa ČSSR. Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. MUSÍLEK, J., 1946: Ptactvo Pardubicka. Krajem Pernštýnův, Pardubice. NECHVÍLE, J., 1994: Seznam savců a ptáků, evidovaných MS Chvojenec (škrtací seznam, nepublikováno) NEUHÄUSLOVÁ, Z., et al., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. 341 p., Academia, Praha. PLESNÍK J., HANZAL V., BREJŠKOVÁ L. [eds.] in press.: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. - Příroda, Praha, 22: 1-xx. PRAUSOVÁ, R., 2004: Dílčí floristický průzkum. In. Mikeska: Plán péče PR Žernov 2005 – 2014. PRAUSOVÁ, R. 2010: Floristický průzkum přírodní rezervace Žernov a rybníka Smilek (okres Pardubice). - Vč. sb. přír. – Práce a studie, 17: 75-138. PRAUSOVÁ, R. 2013: Dílčí floristický průzkum. In. Mikeska: Plán péče PR Žernov 2014 – 2023 PROCHÁZKA, F., [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18:1 – 166. PROKEŠ, K. et VÁLEK, V., 1911: Druhý doplněk ke květeně Hradce Králové. – Hradec Králové: 1 – 21. QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr., Brno, 16: 1 -73. ROZÍNEK, K., 1992: Přehled druhů obojživelníků (osobní dopis, nepublikováno) SKALICKÝ,V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný, S. et Slavík, B. [eds.]: Květena ČSR 1:103-121. Academia, Praha. SKLENÁŘ, J., ROČEK, Z., 1979: Zoogeografie obojživelníků a plazů Východních Čech. KMVČ Hradec Králové. SKLENÁŘ, J., SVOBODA, J., 1972: Inventarizační soupis obratlovců lesa Žernov. Dep. AOPK ČR, stř. Pardubice. ŠTAFL, I., 1972: Žernov – geologická inventarizační zpráva. – ms. Dep. AOPK Pardubice. TLAPÁK, J., (1959): Historický průzkum lesa. Bývalý velkostatek Pardubice, Lesní hospodářské celky Choceň II, III, Ronov I., s. 12, 13, 44, 45, 103 VODÁK, V., 1937: Květena lesů v okolí Pardubic. – Vesmír, Praha 31: 242 – 243, 270 – 271. VONDRKA, A., 1994: Seznam ryb, chovaných v rybnících Šmatlán a Mordýř (osob. dopis, nepublikováno) VRÁNOVÁ, S. 1994: Inventarizační průzkum obratlovců v PR Žernov. ČÚOP Pardubice. Dep. Rezervační kniha PR Žernov VRŠKA T., HORT L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení “přirozenosti” lesních porostů. - AOPK ČR, Brno. (www.pralesy.cz) Rezervační kniha PR Žernov [Depon. In: oddělení ochrany přírody KÚ Pardubického kraje.]. Vyhláška ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. a zákon č. 114/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Výpis a hospodářská mapa platného LHP LČR LS Choceň 2013-2022, byly použity za souhlasu LČR s.p.. LHO Zařizovací obvod Holice s platností 2005-2014.

Seznam mapových listů a) katastrální mapa - číslo mapového listu: KM 1:2880 17-15-12, 17-15-16, 18-15-13, 18-15-09

51



b) Státní mapa 1:5000 – odvozená - číslo mapového listu: Hradec Králové 3-7, 3-8, 4-7, 4-8 c) Základní mapa České republiky 1:10000 - číslo mapového listu: 13-24-20, 13-24-19

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny LČR – Lesy České republiky s.p. LS – lesní správa LČR, LHC – lesní hospodářský celek LHP – lesní hospodářský plán LHO - Lesní hospodářská osnova MŽP – ministerstvo životního prostředí PLO – přírodní lesní oblast PR – přírodní rezervace SLT – soubor lesních typů ZCHÚ – zvláště chráněné území MU – těžba mýtní úmyslná PU – předmýtní úmyslná těžba max. – maximálně, nejvýše min. – minimálně, nejméně JMP – jednomužná motorová pila UKT – univerzální kolový traktor CDS - cílová druhová skladba SPLP - stupeň přirozenosti lesních porostů MZD - meliorační a zpevňující dřeviny KÚ - Krajský úřad, ORP - Obec s rozšířenou působností, OP - ochranné pásmo, EVL – evropsky významná lokalita, OPRL – Oblastní plán rozvoje lesů Zkratky dřevin - viz u tabulky T1 v přílohách

Plán péče zpracoval: Ing. Miroslav Mikeska Ph.D., botanika a nelesní plochy: RNDr. Romana Prausová Ph.D.

4.3 Přílohy plánu péče: Tabulka T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů Tabulka T2 - Popis nelesních dílčích ploch a výčet zásahů a opatření M2a - Mapa parcelní M2b - Mapa parcelní na ortofotu M3a – Mapa lesnická M3b - Mapa dílčích ploch a objektů – nelesní pozemky M4 – Lesnicko-typologická mapa M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (na podkladě lesnické mapy obrysové)

52



44

13 4-5 redukce SM

54

15 4-5 redukce SM

doporučený zásah

naléhavost

věk

prům. výška porostu stupeň přirozenosti

zast. dřevin %

dřeviny

číslo rám. směrnice

SLT

výměra (ha)

označení porostní skupiny (JPRL) (parcela

dílčí plocha

PŘÍLOHA T1: Podrobný popis lesních porostů a výčet navrhovaných zásahů a činností v lesní části území poznámka, popis

LHC LČR Choceň (509 003) 2013 - 2022 137A5

1,46

1O

1B

137A6

0,49

1O

1B

137A11

10,70

1O 1H 1A

137B5

1,81

1H 1O 2D 2B

1B

137B8a

0,91

1O

1A

137B11/8

11

1,88

1O 1H 1A 2D

137B11/8

8

7,54

1O 1H 1A

137B12/10

12

1,29

2B 1O 2D

137B12/10

10

137C5

1A

5,15

2B 1O 2D

2,04

1D 1H 1B

1A

137C11/8

11

2,60

1O 1H 1A

137C11/8

8

10,38

1O 1H 1D

SM LP HB DB BR SM HB LP DB DB HB BO LP MD OS SM SM HB DB OS LP DB

60 20 15 5 + 30 30 25 15 62 30 6 1 1 + + 84 8 5 2 1 100

DB

100

DB HB SM LP BO HR BB DB BO

54 40 2 2 2 + + 100 +

BO DB HB MD LP BOC OS MD SM HB DB LP OS DB BO BK SM DB HB LP SM

64 20 10 4 1 1 + + 94 3 1 1 1 95 3 1 1 55 33 8 4

probírka- podpora listnáčů -


102 26

4 vytěžit BO a MD

44

13

5 redukce SM

79

27

4 souše či spadlé stromy nad


2 výstavky DB

2 výstavky DB

rozčleněný etážový

2 porost

2

slabá probírka, ponechat

106 27

79

23

40 cm d 1,3 horní etáž ponechat do 4 rozpadu

4 výběr SM

118 27

4

94

24

výchovná těžba, začátek obnovy dle konkrétní 4 metodiky převodu na střední les (Erber 2012) přímý převod

44

13

5 listnáčů na úkor SM

výchovná těžba

probírka - výrazná podpora

DB ponechat do rozpadu,

107 27

4 výchovná těžba

80

4 BO

53

23

výchovná těžba, výběr SM a

3 horní etáž

2 druhá etáž

horní etáž ponechat na dožití

1 druhá etáž

porostní pruhy - bývalé

1 náseky

horní etáž

2 druhá etáž



137C11a

1,63

1H 1O 1B

138A5

1,02

2O 1O 1B 2D

138A6

0,84

2O

1B

138A8

0,47

2D

1A

138A9

4,49

2O

1A

138A9a

1,38

2O

1A

138A14

2,93

1O

1A

138B4

0,70

2D 2B

1B

138B5

0,58

2D

1B

138B6

3,50

2B 2D 1A

138B8

1,94

2D 2B

1A

BB BO BO DB HB SM OS DB HB LP BR DBC TR HB OS LP DB BR JS SM OL TR DB HB LP MD SM DB BO SM BR LP JS DB BO SM HB JS DB HB SM

+ + 55 44 1 70 10 10 10 3 + + + 30 25 10 10 10 10 5 + + 65 30 5 + + 60 30 10 + + + 60 25 15 + + 70 27 3

SM JS KL SM BO DB KL HB MD HB KL LP DB JS MD SM BR HB DB LP SM JS

94 3 3 40 35 20 5 + + 34 20 20 10 10 5 1 + 35 30 19 10 5

107 27 4-5 postupné vytěžení BO

2 DB ve spodní etáži


43

14

5 listnáčů na úkor SM,

1

likvidace DBC


54

19


75

24

4 vytěžit MD a SM

89

25

4 probírka - redukce BO a SM 1 nálet JS a SM

89

25

4 probírka - redukce BO a SM 1 nálet JS

výchovná těžba, probírka -

1

1

138 29

ponechání samovolnému vývoji - pouze podpora 3 obnovy ochranou proti zvěři - etážový porost případně dosadbou s okolních porostů

37

13


44

14


1

55

20

4 výrazná redukce MD a SM

2 různorodé skupiny

75

21

4 výrazná redukce SM

2

54



1



138B15

2,41

138B501

0,14

2D 2B

1A

138C4

2,08

138C4a

0,89

138C6

1,09

1O 1H 1A

138C10

5,75

2D 1O 1A 1H

138C11

2,40

1H

1B

138C12

2,17

1O

1A

138C14

3,22

138C14a

0,30

139A5

1,12

139A14/9

14

1,92

139A14/9

9

7,67

1O 1H 1B

1O

1B

2D 1O 1A 1H

1O

1O

1O 2I 2H 1D 1O

OS BO KL BK DB HB KL LP SM

1 + + + 60 40 + + +

SM OL LP DB HB OS SM JS MD LP HB KL DG LP HB DB DB HB LP OS BO HB DB JL SM DB HB SM LP DB HB LP SM

75 10 5 9 1 + 87 10 2 1 + + + 50 45 5 78 20 2 + 80 18 2 + + 88 6 5 1 55 44 1 +

DB HB

75 25

1A

SM DG DBC DB MD LP BO HB BR BK DB BO

60 15 10 5 5 2 1 1 1 + 70 30

1A

DB

60


36

15


40

16


1 pruhy

51

19

4 probírka - podpora DB

2

96

27

4


1 různorodé skupiny

výchovná těžba

dvouetážový porost


105 26

5 výběr BO

2 - diferencovaný

112 28

4 výběr SM

2 dvouetážový porost

131 27

131 28

1A

1B

148 28

ponechání samovolnému vývoji - pouze podpora 3 obnovy ochranou proti zvěři - dvouetážový porost případně dosadbou s okolních porostů nejvhodnějším řešením by bezlesí - bývalá lesní bylo zalesnění jedlí 2 školka - silně ruderalizované bělokorou

44

14

ponechání samovolnému vývoji - pouze podpora 3 obnovy ochranou proti zvěři - dvouetážový porost případně dosadbou s okolních porostů ponechání samovolnému vývoji - pouze podpora 3 obnovy ochranou proti zvěři - dvouetážový porost případně dosadbou s okolních porostů

probírka - likvidace DG,

5 DBC, MD a redukce SM

140 27

4

výběr BO, DB ponechat na dožití

89

4

výběr BO a SM

55

25

1

horní etáž

2 spodní etáž



2I 2H 1D

139B2

0,18

1G

1A

139B3

1,42

2H 2O 2I

1B

139B5

1,32

2H 2I

1B

139B8

2,51

2O 2H

1B

139B9

10,45

1D 1V 2H 2I

1A

139C4

1,15

2D 2H 2B

1B

139C5

0,76

2D 2H

1B

139C6

1,61

2D 2B

1A

139C10

7,05

2O 2D 2B

1A

140A5

0,34

1O

1B

140A5a

0,2

1O

1B

140A10

3,44

1O

1A

BO BR HB SM OL JS OL JS BO HB DB BR LP OL JS BR BO SM MD DB HB SM BO DB BR VJ DB BO BR HB SM BR DB HB BO LP MD SM DB HB LP BO DB HB LP BK DBC BR DB BO HB LP SM BR SM DB BO BR LP BR JS DB OS BO

18 10 5 5 1 1 95 5 48 35 10 3 2 2 + 50 20 20 5 3 2 48 25 25 1 1 50 40 5 5 33 25 25 10 5 2 38 35 10 10 5 2 25 25 25 10 10 5 53 23 13 4 6 1 84 5 5 5 1 85 8 5 2 45

(mezernatý porost)

18

13

4

(probírka)

3 bývalý rybníček

30

12

5

probírka - výrazná podpora listnáčů na úkor SM

1 pruhy

43

16 4.5 listnáčů na úkor SM a BO

75

24

5

probírka - výrazná podpora listnáčů na úkor SM – likvidace VJ

1 podrost SM

85

25

4

postupně vytěžit BO

1 podrost

35

13 4.5 podpora listnáčů na úkor

likvidace MD, podpora

1 pruhy

probírka - výrazná

1

SM

44

19

5

vytěžit MD, výrazná podpora listnáčů na úkor jehličnanů

1

53

19

4

likvidace DBČ

1

výchovná těžba, skupinová seč ve vých. 4.5 části, proředěné ponechání listnáčů, obnova na DB

dvouetážový porost +

95

27

45

16

5


1

45

15

4


1

92

26 4.5 při těžbě ponechat z každé

56

1 výstavky DB



140A10a

0,13

140B2

0,13

140B5 část

140B5 část


0,70

p.p.č. 627/4

0,30

1O

1O

1O (1G)

1O (1G)

1B

DB BR HB SM OL LP OS BO DB

40 10 3 2 + + + 90 10

1A

BO BR OS OL

85 5 5 5

BR BO LP JS OS DB TPX BR BO LP OS TPX OL

40 33 15 5 4 2 1 60 10 5 10 5 10

DB BR BO LP OS TPX HB DBC SM DB BO LP BR SM TPX BR OS BR DB LP BO HB SM SM MD DB OL LP BR BO HB BO

40 23 22 14 1 + + + + 89 10 1 + + + 80 20 40 25 15 15 5 + 85 5 5 1 1 1 1 1 77

1B

1B

140B6

1,22

1O (1G)

1A

140B10

0,54

1O (1G)

1A

140C1

0,07

1O

1A

140C2

0,75

1O 2H 2I

1A

140C5

1,23

1O

1B

140C8

1,03

1O

1B

provedany dvě příliš schématické holoseče

etáže několik jedinců životaschopných stát

92

25

5

těžba BO

4

- udržovat ve velmi řídkém zápoji, občasné sečení podrostu, - obnova slatinných rostlin, pokračovat v managementu obnovy hrazený OOP

20

9

45

16 4.5 výchovná těžba

- udržovat v řídkém zápoji, občasné sečení podrostu, - obnova 4.5 slatinných rostlin, management obnovy hrazený OOP

1

dvouetážový porost provedana příliš schématická holoseč - okraj r. Smilek; dříve bezlesí 101 (p.p.č. 627/4)původně slatinná louka, (bezlesí) zalesněná BO - stále výskyt chráněných rostlin udržovaný z prostředků OOP

2 části

45

16

51

20

4

podpora DB – likvidace DBC a TPX

1 louka, 3 části

92

26

4

vytěžit TPX a BO

2

4

2

4

13

6

42

17

5

probírka - výrazná podpora listnáčů na úkor SM a MD

1 pruhy - bývalé náseky

75

24

5

výběr BO, podpora DB

2

57

1

- okraj r. Smilek u státní silnice; dříve bezlesí 101 (p.p.č. 627/4)původně slatinná louka, (bezlesí) zarostlá náletem dřevin - stále výskyt chráněných rostlin udržovaný z prostředků OOP

původně slatinná

2 nálet

4.5 prořezávka s podporou DB 3

výstavky BO



140C10

15,14

1O 2H 1D 1V

140C12

0,37

1O 2H

1B

140C12a

0,96

1G 1O

1A

140D3

0,04

1O

1B

140D4

0,46

140D5

3,14

2H

1B

1A

2B 2O 1B 2H 1G

140D10

2,77

140D14

1,66

1O 2H 1A

140E4

1,01

1O 2H 1B

140E5

3,03

1O 2H 2B

1B

140E8

0,44

1O

1B

1O

1B

DB SM LP HB BR OL DB BO HB SM BR OS OL DB SM BO DB OL OS BO BO

15 5 1 1 1 + 55 25 14 4 2 + + 50 40 10 95 5 + + 100

BO DB SM OL MD HB SM BR BK LP DB DBC MD HB BO OS BO DB SM BR HB DB BO HB SM BR BO DB LP HB JS BR OS SM LP DB HB MD BO JS SM DB LP

43 30 20 5 1 1 45 14 12 12 7 5 2 2 1 + 80 10 10 + + 95 3 1 1 + 75 7 5 5 5 3 + 43 15 13 10 10 7 2 97 1 1

93


24

4

výběr BO

2 diferencovaný

117 25

5

možno vytěžit - výsadba DB

2

117 24

4

ponechávání výstavků na dožití

30

12

5

probírka

31

10

4 DB

48

19

5 listnáčů na úkor SM a BO,

redukce SM a BO, podpora

podrost

3

-

1


1

likvidace DBČ a MD

98

25

5 výrazná podpora listnáčů

1 podrost

pouze vytěžit SM a BO,

zbytky kmenoviny, ve

140 29

4 jinak ponechat kostru z DB 2 4 částech podrost

32

15

5 listnáčů na úkor BO

48

18


1

75

23

5 probírka, podpora listnáčů

2

58



1



140E9

5,35

1O

1A

140E9a

0,54

1O

1B

140E15

1,30

1O 2B

1A

141A5

0,70

2B 1O

1B

141A6

1,81

1O 2B

1A

141A8

1,18

2B 2D

1A

141A12

5,40

1O

1A

141A12a

3,33

1O

1A

141A15

3,52

141A101

0,04

141B5

141B7

1,00

0,99

1O 2B 2D

1A

BO OS DB HB BO SM BO SM DB DB HB SM SM HB JD JS BO LP DB JIV HB LP DB BR OS BO DBC SM JS KL LP DB HB SM BO OS DB HB LP SM DB BO HB SM LP OS BR DB HB LP BK JD KL SM BO

1 1 59 35 5 1 90 9 1 70 25 5 84 10 3 3 + + + + 35 31 15 10 5 3 1 + + + 55 25 13 7 + + 70 25 5 + 65 20 12 3 + + + 70 28 2 + + + + +

89

26

4 výběr BO a SM

89

26

5 DB

výběr BO a SM - uvolnit

149 29

výběr SM

2B 2D

2B 2D

1B

1A

SM MD DB HB LP HB DB

2 podrost 2

43

15

likvidace JIV v části uvolnit JD, probírka 5 výrazná podpora listnáčů na 1 3 části úkor SM

52

17

4 likvidace DBČ

1 podrost SM

79

24

4 výběr SM a BO

2

114 26

4

114 26

4 vytěžit BO

145 28

ponechání samovolnému vývoji - pouze podpora 3 obnovy ochranou proti zvěři - dvouetážový porost případně dosadbou s okolních porostů

výchovná těžba

nejvhodnějším řešením by bylo zalesnění jedlí bělokorou 75 15 10 + + 47 20

2 výstavky DB



bezlesí - bývalá lesní

2 školka - silně ruderalizované

výrazná redukce MD,

43

15

5 podpora listnáčů na úkor

1

SM a MD

64

59

21

4 likvidace DBČ

1



141B8

1,00

2B 2D

1A

141B12

8,49

2B 1O 2D

1A

141B12a

7,17

2B 1O 2D

1A

141B16

3,08

2B 2D

1A

141C4

0,24

2B

1B

141C5

0,29

2B 2D

1A

141C5a

0,31

2B

1A

141C8

0,49

2B

1A

141C10

4,12

2D 2B 1O

1A

141C12

2,29

2B 2D

1A

141C15

1,21

2B

1A

141D7

0,33

1G 1O

1B

KL JS LP DBC VR JV HB LP SM DB BO BOC OS DB HB LP BO DB HB LP SM DB HB LP SM JD LP SM

20 5 5 3 + + 30 30 25 15 + + + 75 21 4 + 78 22 + + 93 5 2 + + + 100

SM JS KL HB LP DG HB KL JS LP DB DBČ HB KL BK LP JS SM DB DB HB LP DBZ HB LP DBZ HB JD LP KL JS BO HB OS DB BR

30 25 25 10 5 5 55 30 5 5 3 2 55 30 10 5 + + + 70 26 4 85 13 2 82 18 + + + + 70 15 10 5 +

72

23

4 redukce SM a BOC

2

115 27

4

výchovná těžba SM


115 26

4

výchovná těžba


152 27

ponechání samovolnému vývoji - pouze podpora 3 obnovy ochranou proti zvěři - dvouetážový porost případně dosadbou s okolních porostů

37

13

5 probírka

44

14 5-4 likvidace DG a redukce SM 1 diferencované

44

17

4 likvidace DBČ

75

23

výchovná těžba, podpora obnovy ochranou proti zvěři etážový, staré výstavky 3 případně dosadbou s - BK, DB, JS okolních porostů

94

26

4

115 26

4

148 27

ponechání samovolnému vývoji - pouze podpora dvouetážový porost, 3 obnovy ochranou proti zvěři - podrost případně dosadbou s okolních porostů

65

5 redukce BO

60

23

výchovná těžba

1

1



uvolnění DB – výrazná

podrost, okraj rybníka -

1 sediment - deponie



LHO zařizovací obvod Holice (509 806) 2006-2015 6Ea9

0,55

2H

1B

6Eb9

0,49

2H

1B

6Ec9

0,17

2H

1B

6Ed4

0,27

2B

1A

6Ed9

0,30

2H

1B

6Ed13

0,91

2H 2B

1A

6Ee11

0,25

2B

1A

6Ef11

0,03

2B

1B

6Eg9

0,04

2H

1B

6Eh4

0,59

2H 2B

1A

6Eh9

0,66

2H 2B

1A

6Ej3

0,37

2B

1B

6Ej9

0,34

2B

1B

6Ej14

0,19

2B

1B

6Ek5

0,10

2B

1B

6Ek9

0,29

2B

1B

6El11

1,53

2B 1D

1B

BO LP HB DB BO DB HB LP BO DB BR OS BO DB SM HB DB BO HB DB HB BO DB HB BO DB HB DB BR HB BK BO DB HB BR BO BR DB HB SM BO DB HB BK BO HB OS BO BR HB BO SM BK DB HB OL BO SM DB HB OL BR BK

99 + + 1 95 5 + + 95 5 95 5 60 20 15 5 55 40 5 99 1 50 50 + 60 40 + 80 15 5 + 55 25 15 5 50 40 5 5 40 35 15 5 5 95 5 80 10 5 5 35 30 10 10 10 5 78 13 3 2 2 1 1

93

22

5 podpora listnáčů

2 podrost listnáčů

93

23

5 podpora DB

2 podrost listnáčů

93

23

5 podpora DB

2 podrost

42

12

4 probírka

3

100 21 4-5 podpora DB

2

139 24

4 podpora DB

2 etážový porost

119 22

4

119 23

4 ponechat jedince DB

etážový porost

1 okraj porostu

95

23 4-5 podpora DB

44

12

4

92

22

4 podpora DB

2 etážový porost

32

10

4 podpora DB

2

95

24 4-5 podpora DB

2

143 25

2 okraj porostu

prořídlé

5 ponechat jedince listnáčů

1 (vytěženo?)

55

19 4-5 podpora listnáčů

2

95

22

2


ponechat DB výstavky min

120 24 4-5 10 ks/ha

61

různověký etážový

1 porost



6El101

0,06

7Aa10

0,17

1O

1A

7Ab10

0,07

1O

1A

8Aa10

0,04

2H

1A

8Ab9

0,31

1O

1B

8Ab11

1,48

1O 2H 2I

1B

8Ac11

0,73

2H

1A

8Ac101

0,05

8Ad11

1,48

8Ae10

0,57

8Ae101

0,02

8Af11

1,36

DB HB DB HB DB BO BO SM HB BO DB SM DB BO HB LP

80 20 80 20 60 40 80 20 + 94 5 1 60 39 1 +

BO DB HB LP SM BK BO DB SM JD

75 25 + + + + 50 45 5 +

1A

DB BO

60 40

BO DB

50 50

BO DB HB LP BR DB BO DB DB BR HB JS OS TPX

85 15 90 5 3 2 95 5 75 10 5 5 5 100

BO DB HB LP

95 5 + +

2H 2I

2I

1B

1B

104 25

4

etážový porost - okraj lesa etážový porost - okraj

106 21 4-5 podpora DB

2 lesa

98


1 podrost

120 24

5 podpora DB

1 podrost

120 26

4 7 ks

23

ponechat DB výstavky min

1 podrost

uvolnění náletu DB,

119 25 4-5 ponechat kostru porostu min 2 podrost nálet DB 10 ks/ha

108 23 4-5 uvolnění náletu DB

2 podrost nálet DB bezlesí - okraj lesa

2I

0,66

2I

1B

8Ah10

1,50

2I 2H

1B

8Aj4

0,08

2H

1A

8Aj10

1,08

2H

1B

8Ak4

0,15

2H

1A

8Ak5

0,93

1O (1G)

1B

2,28

4

bezlesí - okraj lesa

8Ag10

8Ak10

104 25

bezlesí - okraj lesa u silnice, černá skládka etážový porost - okraj lesa

2H 2I

1B

120 108

uvolnění náletu DB, vytěžit 25 4 BO, ponechat kostru porostu min 7 ks/ha uvolnění náletu DB, vytěžit 25 4-5 BO, ponechat kostru porostu min 7 ks/ha

108 23

5 podpora DB

48

4

16

108 24

48

19

27

5

v podrostu nálet DB,

1 provedena skupinovitá seč - uvolnění náletu

1 podrost 2 podrost

-

5uvolnění náletu DB (4)

-

podrost HB, LP, JR,

2 KR

4

obnova na porost DB podpora listnáčů, obnova na

108 24 5-4 DB

2 podrost podrost JR, DB, HB,

2 LP, KR

Nezařízené lesní porosty na lesních pozemcích p.p.č. 595 (k.ú. Horní Ředice) p.p.č. 595 (k.ú. Horní Ředice) p.p.č. 595

0

0,90

1O

1B

1

0,80

1O

1B

2

1,84

1O

1B

BO DB BR DB BO

70 20 10 50 35

0

-

- zalesnit DB

1 holina

3

1


1

11

3

62

podpora listnáčů na úkor

5-4 BO

1 rozvolněné, různověké



(k.ú. Horní Ředice)

p.p.č. 595 (k.ú. Horní Ředice)

12

0,50

1O

1B

LP HB BR BK BO DB HB LP

5 5 5 + 80 20 + +

120 25

při těžbě ponechat kostru

5 DB - min 5 ks jedinců

1 podrost

Velmi cenná diferencovaná struktura je i v původním ochranném pásmu a měla by se v budoucnu při obnovách zachovávat (140 C10)

63



ČÍSELNÉ OZNAČENÍ, NÁZVY A ZKRATKY DŘEVIN V LHP A LHO (podle přílohy č. 4 vyhl. 84/96 Sb.) ZKRATKA SM SMP SMC SMS SMO SME SMX JD JDO JDJ JDK JDV JDX DG BO BOC BKS VJ LMB BOP BOX KOS BL MD MDX TS JAL JX DB DBS DBZ DBC DBP DBB DBX CER BK HB JV KL BB JVJ JVX JS JSA JSU JL JLH JLV AK BR BRP JR BRK MK OR TR STR HR JB LTX LP LPV LPS OL OLS OLZ OS TP TPC TPX TPS JIV VR KS KJ PJ LMX KR

ĆESKÝ NÁZEV smrk ztepilý smrk pichlavý smrk černý smrk sivý smrk omorika smrk Engelmannův smrky ostatní jedle bělokorá jedle obrovská jedle ojíněná jedle kavkazská jedle vznešená jedle ostatní douglaska tisolistá borovice lesní borovice černá borovice Banksova (banksovka) borovice vejmutovka borovice limba borovice pokroucená borovice ostatní borovice kleč, kosodřevina borovice blatka (b. bažinná) modřín opadavý (m. evropský) modříny ostatní tis červený jalovec obecný ostatní jehličnaté dub letní dub letní slavonský dub zimní dub červený dub pýřitý (šipák) dub bahenní duby ostatní dub cer buk lesní habr obecný javor mléč javor klen (horský) javor babyka javor jasanolistý javory ostatní jasan ztepilý jasan americký jasan úzkolistý jilm habrolistý jilm horský (drsný) jilm vaz trnovník akát bříza bělokorá (b.bradavičnatá) bříza pýřitá jeřáb ptačí jařáb břek, břek jeřáb muk, muk ořešák královský třešeň ptačí střemcha obecná hrušeň planá jabloň lesní ostatní listnaté tvrdé lípa malolistá (lípa srdčitá) lípa velkolistá lípa stříbrná (lípa plstnatá) olše lepkavá olše šedá křestice zelená, olše zelená topol osika, osika obecná topol bílý (linda) topol černý ostatní topoly nešlechtěné topoly šlechtěné vrba jíva vrba bílá, vrba křehká jírovec maďal kaštanovník jedlý pajasan žláznatý ostatní listnaté měkké keře

VÉDECKÝ NÁZEV Picea abies (L.) Karsten Picea pungens Engelm. Picea mariana (Müller) B.S.et P. Picea glauca (Moench) Voss Picea omorica (Pančič) Purkyně Picea engelmannii Engelm. Abies alba Mill. Abies grandis (Douglas) Lindl. Abies concolor (Gord.) Hildebr. Abies nordmanniana (Staven) Spach. Abies procera Rehder Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco Pinus sylvestris L. Pinus nigra Arnold Pinus banksiana Lamb. Pinus strobus L. Pinus cembra L. Pinus contorta Loudon Pinus mugo Turra Pinus rotundata Link. Larix decidua Mill. Taxus baccata L. Juniperus communis L. Quercus robur L. Quercus robur L.f. slavonica Gayer Quercus petraea (Mattyschka) Liebl. Quercus rubra L. Quercus pubescens Willd. Quercus palustris Muenchh. Quercus cerris L. Fagus silvatica L. Carpinus betulus L. Acer platanoides L. Acer pseudoplatanus L. Acer campestre L. Acer negundo L. Fraxinus excelsior L. Fraxinus americana L. Fraxinus angustifolia Vahl Ulmus minor Mill. Ulmus glabra Hudson Ulmus laevis Pallas Robinia pseudacacia L. Betula pendula Roth Betula pubescens Ehrh. Sorbus aucuparia L. Sorbus torminalis (L.) Crantz Sorbus aria (L.) Crantz Juglans regia L. Cerasus avium (L.) Moench Padus avium ill. Pyrus pyraster (L.) Burgsd. Malus sylvestris Mill. Tilia cordata Mill. Tilia platyphyllos Scop. Tilia tomentosa Moench Alnus glutinosa (L.) Gaertner Alnus incana (L.) Moench Duschekia alnobetula (Ehr.) Pouzar Populus tremula L. Populus alba L. Populus nigra L.

Salix caprea L. Salix alba, Salix fragilis L. Aesculus hippocastanum L. Castanea sativa Mill. Ailantus altissima (Miller) Swingle

64

Číselník 01 02 03 04 05 06 09 10 11 12 13 14 16 18 20 21 22 23 24 25 27 28 29 30 31 33 35 39 40 41 42 43 44 45 47 48 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 70 74 75 76 77 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 97 98



DP1

termín interval provedení provádění

2

průběžně

průběžně

občasné kosení rákosin v lagunách, v SV části ryb. Šmatlán (pruh 10 m) (zákaz vstupu do rákosin v době hnízdění, zákaz vypouštění uměle odchované vodní drůbeže vyloučit hony na vodní pernatou zvěř)

2

září – říjen (žací loď) prosinec – březen (na ledě)

1 x za 3 – 5 let

2,13

vyvýšený okraj r. Šmatlán s deponii po odbahnění s ruderální vegetací a náletovými dřevinami (p.p.č. 2020 k.ú. D. Ředice)

částečné odstranění deponií na J břehu ryb. Šmatlán za účelem obnovy litorálu

2

září – listopad

jednorázové

0,59

dlouhá hráz s mozaikou křovin, vysazených a náletových dřevin a teplomilnou i ruderální vegetací

pravidelné kosení, odstraňování biomasy; úprava dřevinné skladby ve prospěch DB, LP, VR ponechat křoviny - likvidace ruderální vegetace

2

srpen

1 – 2 x ročně

Fragmenty 0,16 teplomilných trávníků a lemů

fragmenty teplomilných trávníků, mezofilních lemů a křovin na okraji komplexu u r. Šmatlán

pravidelné kosení po odkvětu ohrož. druhů rostlin, odstraňování biomasy mimo lokalitu; ponechávání křovin ekotonového přechodu

2

srpen - září

1 x ročně

15,54

udržování luk pravidelným kosením, zvýšení druhové diverzity o druhy sv. Moli-nion ze zachovalých ekotonů

pravidelné mozaikovité kosení, odstraňování biomasy mimo lokalitu, ponechávání nepokosených. ploch pro entomofaunu

1

konec června, srpen

2 x ročně

2,52

cenné louky s chráněnými druhy v západní části komplexu obnova luk pravidelným kosením, zvýšení druhové diverzity, zajištění vitality populací ohrož. druhů ros.

pravidelné kosení po odkvětu ohrož. druhů rostlin, odstraňování biomasy mimo lokalitu, obsekávání trsů ohrož. druhů rostlin; ponechávání nepokosených ploch pro entomofaunu, občasné mozaikovité pokosení ekotonu

1

(červenec) srpen - září

1-(2) x ročně

Rybník Mordýř 7,48

průtočný, hloubka max. je 2 m, prům. 0,9 m; snížit zakalení vody pro podporu makrofyt nejcennější z rybníků v této EVL

Polointenzivní hospodaření – obsádka dle rámcové směsnice

1

průběžně

průběžně

název

Rybník Šmatlán

DP2

Litorál s rakosinami r. Šmatlán

DP3

Deponie s náletovými dřevinami u r. Šmatlán

DP4

DP5

DP6

DP7

DP8

Hráz r. Šmatlán

Zkulturnělé vlhké louky

Bezkolencové louky v lesní enklávě

výměra (ha)

označení plochy nebo objektu

naléhavost

PŘÍLOHA T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

9,48

boční rybník, hloubka max. je 1,8 m, prům. 0,9 m; - snížit zakalení vody pro podporu makrofyt

polointenzivní hospodaření, obsádka dle rámcová směrnice - vícehorkový způsob, pravidelné měření zákl. parametrů vody průhlednost, pH, el. Vodivost,obsah rozpuštěného O2

6,68

rozsáhlé kvalitní rákosiny a na ně vázaná společensta - regenerace, ochrana biotopu ohrožených druhů vodního ptactva, obnova litorálu

65


DP9

5,63

2 části: velmi pestrá mozaika slatin, bezkolencových luk, rákosin, ostřicových porostů, náletu dřevin a vysazených skupin BO obnova pravidelným kosením a odstraněním BO, zvýšení druhové diverzity, zajištění vitality populací ohrož. druhů

pravidelné kosení po odkvětu ohrož. druhů rostlin, popř. obsekávání jejich trsů, občasné kosení litorálních rákosin v místech přechodu do vlhkých luk, odstraňování biomasy mimo lokalitu, ponechávání nepokosených ploch pro entomofaunu; částečné odstraňování náletu a výsadby BO - ponechání soliter a hloučků

1

červenec září

1 x ročně

2,92

mokřadní olšiny bez zásahu; odstranění deponií na jihovýchodním břehu ryb. mokřadní olšiny, zarostlý Mordýř u mokř. olšiny okraj a hráz r. Mordýř; obnova plynulosti litorálu; místy s deponii po sečení trávníků na hrázi; odbahnění, s ruderální postupná přeměna liniové vegetací a náletovými a výsadby topolu kanad. vysazenými dřevinami dubem let. a vrbou bílou, ponechání vybraných str. pro arborikolní hmyz

2

sečení: červenec září

sečení: 1-2 x ročně

0,37

fragment bezkolencové loučky s náletem dřevin v přechodu litorálu na okraji lesního komplexu

pravidelné kosení po odkvětu ohrož. druhů rostlin, popř. obsekávání jejich trsů, odstraňování biomasy mimo lokalitu, částečné odstraňování náletu

2

červenec září

1 x ročně

Zkulturnělá vlhká louka u r. 1,38 Mordýř

zkulturnělá nyní zanedbaná ruderalizující a zčásti rákosem zarůstající vlhká až mokrá louka na p.p.č. 2070 - 2073 v k.ú. H. Ředice,

pravidelné kosení, odstraňování biomasy mimo lokalitu, ponechávání nepokosených ploch nebo živných rostlin pro entomofaunu

1


2x ročně

2

průběžně

průběžně

2

prosinec – březen (na ledě), sečení: srpen

1 x za 5 let; sečení: 1x ročně

1


2 x ročně

1


2 x ročně

Mozaika slatinných, bezkolencových a ostřicových luk, rákosin a dřevin u r. Mordýř

DP10

Mokřadní olšiny a dřevinami zarostlý okraj s deponiem a hráz r. Mordýř

DP11

Bezkolencová loučka s náletem dřevin v západním cípu litorálu r. Mordýř

DP12

DP13


Rybník Smilek

DP14

Litorál r. Smilek

DP15

Zkulturnělá louka na V okraji

DP16

Zkulturnělá louka na S okraji

6,83

2,93

první v pořadí, hloubka polointenzivní hospodaření max. je 0,9 m, prům. 0,7 - obsádka dle rámcové m; - snížit zakalení vody směrnice - vícehorkový pro podporu makrofyt způsob 2 části: mozaika menších občasné kosení rákosin v rákosin, ostřicových lagunách navazujících na porostů a zbytků slatin slatiny - vyřezávání nálet. zarústajících náletovými dřevin a sečení na slatinách dřevinami - část bývalé v místech výzkytu hořce slatinné louky je nyní v hořepníku, ostřice české a lesních pozemcích violky slatinné - východní a (p.p.č. 627/4 - k.ú. H. SV cípy k silnici Ředice) udržování louky pravidelné kosení, pravidelným kosením - odstraňování biomasy mimo zvýšení druhové lokalitu, ponechávání diverzity (p.p.č,868 k.ú. nepokosených. ploch pro Chvojenec) entomofaunu udržování louky pravidelné kosení, pravidelným kosením - odstraňování biomasy mimo zvýšení druhové lokalitu, ponechávání diverzity (p.p.č,2088, nepokosených. ploch pro 2750 k.ú. H.Ředice) entomofaunu

66

Plán péče o přírodní rezervaci ŽERNOV. na období

Recommend Documents